rozdělení plemen hospodářských zvířat

Transkript

TAXONOMIE, DOMESTIKACE,
ROZDĚLENÍ PLEMEN
HOSPODÁŘSKÝCH ZVÍŘAT
Taxonomie
•
Druh - uzavřené společenstvo zvířat, vyznačující se shodnými znaky a
vlastnostmi, normální plodností a fyziologickou izolací, která se projevuje
nekřiţitelností s jinými druhy nebo neplodností případných kříţenců (pes
x kočka, kočka x tygr)
•
Plemeno - skupina zvířat stejného druhu a původu, které se od jiných
zvířat téhoţ druhu liší znaky a vlastnostmi, předávanými na potomstvo
(holštýn, jersey,....)
•
Plemenný typ - zvíře s dokonale vyjádřenými typickými znaky plemene
•
Uţitkový typ - zvíře s dokonale vyjádřenými znaky uţitkového zaměření v některých případech je konkrétní uţitkový typ vytvořen kříţením více
plemen
•
Chovný cíl - souhrn poţadavků na významné morfologické, fyziologické,
psychické vlastnosti plemene vytyčený pro zušlechťovací proces
•
Plemenný standard - je souhrn poţadavků na vlastnosti zvířat v dané
etapě šlechtění vyjádřený pokud moţno číselně
Ivana Gardiánová
Foto: Ivana Gardiánová
Demonstrační a pokusná
stáje FAPPZ
•
Populace - skupina vzájemně se pářících jedinců, kteří se podílejí na
společném genofondu, je tedy tvořena jedinci samci (plemeníci) a samicemi
(plemenice)
•
Plemeník - samec druhu zvířat vybraný výběrovou komisí dle původu,
zevnějšku, uţitkovosti, či potomstva k plemenitbě, vydává se mu licence
k připouštění či inseminaci
•
Plemenice - samice druhu zvířat vybraná a pouţívaná k plemenitbě
•
Linie - populace zvířat v rámci plemene, vyznačující se znaky a vlastnostmi,
které je odlišují od ostatních. Rozlišujeme několik typů linie dle jejího účelu
ve šlechtění zvířat
– genealogická (krevní) linie - se odvozuje od zakladatele zahrnuje výčet všech
samčích potomků
– plemenná (chovná) linie je skupina zvířat geneticky vyrovnaná, pocházející ze
společného předka, kterému je příbuzensky blízká. Vzniká cílevědomým
šlechtěním a trvá 4 - 6 generací - zaniká ztrátou charakteristických znaků linie a
stává se linií genealogickou
– další formy liníí – syntetická, inbrední, samičí, ....
•
Rodina - skupina samic pocházející z matky zakladatelky, vzniká v rámci
plemenné linie a zpravidla nepřesahuje rámec jednoho chovu
•
Chov - stádo zemědělského podniku, které dosáhlo šlechtitelskou prací
stejnorodosti a určité úrovně znaků a vlastností. Jestliţe stádo dosáhne
vynikající kvality, získává po uznávacím řízení označení šlechtitelský chov produkce elitního plemenného materiálu pro zušlechťování ostatních chovů
•
Čistokrevné zvíře - jedinec, jehoţ příslušnost k plemeni lze prokázat
potvrzením o původu (rodokmenem), je produktem čistokrevné plemenitby,
tj. pářením příslušníků jednoho plemene
•
Čistokrevná zvířata plemene jsou evidována v registrech - plemenné knihy
•
Polokrevník - produkt páření plnokrevného koně s neplnokrevnými
•
Zvíře bezplemenné (kříţenec) - vzniklo náhodným pářením příslušníků
různých plemen, nelze u něho určit plemennou příslušnost
DOMESTIKACE
•
ROZDĚLENÍ PLEMEN
proces osvojování si zvířat člověkem, tj. přeměna divokého zvířete ve zvíře
domácí – 3. fáze - zajetí, ochočení, zdomácnění
místa domestikace jsou na Zemi nerovnoměrně rozloţená
– Asie: pes, ovce, kůň, skot, prase, velbloud, buvol, jak, bali, kur, holub,
kachna, husa, páv, bourec morušový
– Evropa: pes, ovce, prase, koza, skot, kůň, kachna, holub, králík, včela
– Afrika: osel, pes, kočka, perlička, včela
– Amerika: lama, pes, krocan, kachna piţmová, morče, kapybara
1) Plemena dle stupně prošlechtění
•
domestikační změny - zbarvení, pokryv těla, kůţe, velikost těl, lebka,
rozmnoţování, nervová soustava, fyziologie
2) Plemena dle směru užitkovosti
•
feralizace (zdivočení, dedomestikace)
•
domestikace je nevratný proces
•
velký počet plemen u jednotlivých druhů
hospodářských zvířat lze třídit dle různých
hledisek, nejčastěji však
– primitivní, přechodná (krajová), kulturní
– specializovaná, kombinovaná
3) Plemena podle původu (kraniologie)
4) Plemena podle teritoriálního rozšíření
Genové rezervy, genetické zdroje
•
rezerva genů pro budoucí využití, kulturní památka
•
Podle zákona č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a
navazující vyhlášky č. 471/2000 zahrnuje Národní program plemena
•
•
•
•
•
•
Skot: česká červinka, český strakatý skot (ČESTR)
Ovce: šumavka, valaška
Kozy: koza bílá krátkosrstá, koza hnědá krátkosrstá
Prasata: přeštické černostrakaté
Koně: starokladrubák, hucul, slezský norik, českomoravský belgik
Králíci: český strakáč, český luštič, český albín, český červený, český
černopesíkatý, moravský modrý, moravský bílý hnědooký
Nutrie: plzeňská tříbarevná (přeštická), standardní českého typu, stříbrná
nutrie
Ryby: kapr obecný, pstruh duhový, pstruh obecný forma potoční, lín obecný,
sumec velký, jeseter malý, vyza velká, síh peleď, síh maréna
Včely: včela kraňská
Drůbeţ: česká slepice zlatě kropenatá (česká zlatá kropenka), česká bílá husa
•
•
•
•
PLEMENA SKOTU
• MLÉČNÁ plemena
• MASNÁ plemena
• KOMBINOVANÁ plemena
– MASOMLÉČNÁ
– MLÉČNOMASNÁ
– Předek skotu – pratur
– Druh – tur domácí
PLEMENA OVCÍ
•
•
•
•
DOJNÁ plemena
MASNÁ plemena
PLODNÁ plemena
KOMBINOVANÁ plemena
• předek
- muflon – evropský, asijský
- archar (ovce stepní)
- argali (ovce velehorská)
PLEMENA KOZ
•
•
•
•
DOJNÁ plemena
MASNÁ plemena
SRSTNATÁ plemena
• předek
- capra prisca (koza keltská)
- koza bezoárová
- koza šrouborohá
PLEMENA KURA a KACHEN, .......
•
•
•
•
PLEMENA
PRASAT
PLEMENA KONÍ
• skupina koní – STEPNÍ (mongolští)
• MASNÁ plemena
• SÁDELNÁ plemena
• skupina koní - VÝCHODNÍ
(orientální)
• KOMBINOVANÁ
• koně iránští
– MASOSÁDELNÁ
– SÁDELNOMASNÁ
• koně arabští
• koně angličtí
– Předek prasat
• koně a krví staroitalskou a
• prase evropské
starošpanělskou
• prase páskované
•
skupina
koní – ZÁPADNÍ
• prase středozemní
(okcidentální)
– Druh - prase
• skupina koní – SEVERNÍ (nordičtí)
domácí
Mléčná plemena skotu
Holštýnsko - fríský skot
Red holštýn
NOSNÁ plemena
MASNÁ plemena
OKRASNÁ plemena
• Předek
–
–
–
–
kur bankivský
kachna divoká x piţmovka velká
husa velká
krocan divoký, .....
www.esperou.com/ redhol.htm
Ayrshirský skot
Jerseyský skot
• Druh
– kur domácí
– kachna domácí
– husa domácí, .....
www.fwi.co.uk/index. asp?fn=show15115&sec=226&....
Masná plemena skotu
Red Angus
Aberdeen - Angus
Salers
Galloway
www.ansi.okstate.edu/ breeds/cattle/redangus/
Belgické modro - bílé, modré, bílé
Limousine
Skotský náhorní skot (Highland)
Piemontese
Gasconne
Hereford
Masný siementál
www.ffcc.info/ article1263.html
Charolais
Blonde d´ Aguitane, Plavé Akvitánské
www.cattlenetwork.net
Foto: Ivona Svobodová
Kombinovaná plemena skotu
Český strakatý skot (ČESTR)
Česká červinka
thttp://home.zf.jcu.cz/public/departments/koz/cervinky/
Dojná plemena ovcí
Východofríská ovce
Awassi
Masná plemena ovcí
Charollais
Texel
Suffolk
www.ansi.okstate.edu/ breeds/sheep/awassi/
Oxford down
Kombinovaná plemena ovcí
Plodná plemena ovcí
Ovce olkuská
Ovce romanovská
Merinolandschaf
Cigája
www.schok.cz
Šumavská ovce (Šumavka)
www.schok.cz
Valašská ovce (Valaška)
Dojná plemena koz
Vřesová ovce
Koza bílá krátkosrstá
Koza hnědá krátkosrstá
Jacobova ovce
www.schok.cz
Masná plemena koz + Kombinovaná plemena koz
Romney marsh (Kent)
Koza búrská
Koza anglonúbijská
Masná plemena prasat
Duroc
Srstnatá plemena koz
Koza kašmírová
Hampshire
Koza mohérová (angorská)
Pietrain
Landrace
www.schok.cz
Masná plemena prasat + Sádelná plemena prasat
ČVM - české výrazně masné
Skupina koní stepních
Mangalica
Equus Przewalski (=kertak, kůň Převalského)
schp.krtekcentrum.cz
Kombinovaná plemena prasat
Bílé ušlechtilé
Přeštické černostrakaté
Skupina koní východních - iránští
Skupina koní východních - arabští
Arab, Arabský plnokrevník
Angloarab
Achaltekinský kůň
(Achal-teke)
http://romantik.cz/kone/achaltekin.php
Internet
www.daruma.nora.pl/a.html
www.daruma.nora.pl/a.html.
Skupina koní východních - angličtí
Anglický plnokrevník
www.hevosmaailma.net/ anglo.shtml
Skupina koní východních - si +sš
Kůň andaluský
Lipicán
Americký klusák
Foto: Srdjan Živulovič
Kůň starokladrubský - kladrubský (kladrubák)
www.plemena-hz.szm.sk
Foto: Lea Andrejsová
Skupina koní severských
Skupina koní západních
Slezský norik
Hafling
Shetlandský pony
Hucul (huculský kůň)
Českomoravský belgický kůň
Foto: Barbora Hofmanová
Fjordský pony
Percheron
FOTO: Ivan Majzlík
Česká zlatá kropenka
Nosná plemena slepic
(Česká slepice zlatá kropenatá)
Vlaška koroptví
www.angelfire.com/me2/ fjordandrea/fjordinfo.html.
Masná plemena slepic
Kornyška
Brahmánka
Šumavanka
Leghornka bílá
Kočinka bílá
home.zf.jcu.cz/.../ studium/drubez/plemena.html.
Plymutka bílá
Atlas drůbeže
Ivana Gardiánová
Kombinovaná plemena drůbeţe
Plymutka ţíhaná
Okrasná plemena slepic
Hempšírka
Hedvábnička
Rodajlendka
Holokrčka
Sasexka světlá
Paduánka
Bantamka
Atlas drůbeže
Nosná plemena kachen
Indický běţec
Masná plemena kachen
Khaki + white Kampbel
Kachna pekingská
předek – Kachna divoká
Ivana Gardiánová
Kachna piţmová
předek - Piţmovka velká
www.geocities.com/viperior/ ducks/pictures.htm
Kombinovaná plemena kachen + Okrasná plemena kachen
Kachna orpingtonská
Kachna smaragdová
Zakrslé kachny
PLEMENA HUS
(podle ţivé hmotnosti)
• LEHKÁ (malá) – Husa labutí
Česká bílá husa (chocholatá)
• STŘEDNÍ – Husa landeská
• VELKÁ (těţká) – Husa tulouská
Ivana Gardiánová
Krůta bronzová standardní
PLEMENA KRŮT
Česká krůta šedě divoká bíle lemovaná
VČELY
Včela kraňská
KRÁLÍCI
Český luštič
www.vuzv.cz
Český černopesíkatý
Krůta černobílá
Krůta bílá
Česká krůta divoká bíle lemovaná
Moravský bílý hnědooký
Ivana Gardiánová
Český strakáč
Český albín
EXTERIÉR
KONSTITUCE
PLODNOST
RŮST
Moravský modrý
….
Český červený
vyjadřuje - příslušnost ke druhu a plemeni, pohlaví, soulad a harmonii tělesné stavby,
zdravotní stav, výkonnost, užitkové vlastnosti
EXTERIÉR (zevnějšek)
ZNAKY - morfologické (tvarové)
na ţivém zvířeti - exteriér
na mrtvém zvířeti - interiér
- fyziologické (funkční) - činnost a funkce orgánů a partií těla
internet
- soubor
Vlivy
- vnitřní (genetické) – druh, plemeno, genotyp, pohlaví, věk
- vnější (negenetické) – výživa + krmení, ošetřování, zacházení, pohyb zvířat,
využití, klima, ....
všech morfologických znaků
- soubor fyziologických znaků (vnější projev stavby,
činnosti tkání, orgánů a partií těla zvířete)
- zbarvení a pokryv těla
X
SUBJEKTIVNÍ
METODY
OBJEKTIVNÍ
METODY
- lineární popis – popis stupně vývinu znaku mezi 2 extrémy , číselná škála 1 - 9
- slovní popis – tělesná stavba vyjádřena
slovy
- popis značkovacím klíčem – schematické
smluvené značky
měření tělesných rozměrů – výška, šířka,
délka, obvod, úhel, hmotnost –
úhloměry, měřící hole, kruţidla,
pásková míra, ....
vážení zvířat – různé typy vah dle druhu
zvířete
- bodový systém – určitý počet bodů pro
kaţdý znak
- fotografování – zleva, kontrast, v klidu,
všechny končetiny, malá zvířata – stůl,
velká zvířata – předvadiště
- přímé zařazení do třídy – bez specifikace
zařazení do třídy
- videosnímek – nejenom exteriér zvířete,
ale i pohybová aktivita
1. tělesný rámec (TR)
Lineární popis
2. šířka hrudníku (SH)
3. hloubka těla (HT)
4. hranatost (HRA)
5. sklon zádì (SKZ)
6. šířka zádì (SRZ)
7. postoj zadních končetin zezadu (PZZ)
8. postoj zadních končetin z boku (PZB)
9. úhel paznehtu (UP)
10. přední upnutí vemene (PUV)
2. Šířka hrudníku
(rozdíl jednoho bodu je diference o 2 cm,
rozmezí je 13cm –29cm)
1 (velmi úzká zákl. hrudníku)
5 (středně široká základna)
9 (velmi široká z.,široký postoj p. noh)
11. rozmístění předních struků (RPS)
12. délka struků (DS)
13. hloubka vemene (HV)
14. výška zadního upnutí vemene (VZU)
15. závěsný vaz (ZV)
16. rozmístění zadních struků (RZS)
www.holstein.cz/metodika
Popis značkovacím klíčem
Měření tělesných
rozměrů
KRAJINY NA TĚLE ZVÍŘAT
-
při posuzování exteriéru zvířat znát krajiny těla (topografická anatomie)
ZBARVENÍ ZVÍŘAT
• pigmenty
– vnitřní - dusíkaté melaniny vznikající v těle zvířete jako výsledek genotypem
ovládaných enzymatických konverzí substrátu,
– vnější – organické (karotenoidy) či anorganické (fosforečnany) látky získané
potravou
- pomyslně ohraničené části těla většinou s kostěným podkladem, částí kosti, orgány
či svaly
• odznaky (odchylky) od základního zbarvení srsti mohou být vrozené či
získané.
• zbarvení je pouze u některých plemen typickým plemenným znakem.
• význam pigmentace zvířat: estetický, identifikace, užitkovost
•
albín, ryzák, hnědák, bělouš, vraník ......................
POKRYV TĚLA – SRST
KŮŢE ZVÍŘAT
• představuje po zabití zvířete surovinu k dalšímu zpracování na oděv,
obuv či galanterii.
• zpracovává se tzv. činěním (vydělávání) na dva základní produkty
– useň či holina zbavená chlupů, pokoţky i podkoţí v zásadité lázni
– kožešina činěna šetrným způsobem vţdy v kyselé lázni
• konina k výrobě sportovních potřeb a obuvi, dětské obuvi
• hovězina k obuvnické a galanterní výrobě
• teletina k produkci drahé usně zpracovávané na luxusnější obuv a
galanterii
• skopovice k výrobě brašnářské a obuvnické
• kozina k výrobě rukavic, oděvů
• vepřovice ve výrobě galanterie, oděvů, brašnářství
• jelenice výroba rukavice, oděvy
• krokodýlí a hadí kůže (galanterie)
• pštros (galanterie)
•
•
•
•
•
•
•
•
srst zvířete – surovina pro textilní průmysl či pro kartáčnictví
chlupy zvířat vhodné na výrobu příze se nazývají „vlna“.
vlákna ţivočišného původu:
·
vlna – wool – vlákno ze srsti ovce domácí
·
mohér – mohair – vlákno ze srsti angorské kozy
·
kašmír – cashmere – vlákno ze srsti kašmírové kozy
·
alpaka – alpaca – vlákno ze srsti lamy
·
angora – angora – vlákno ze srsti angorského králíka
•
•
srst savců tvoří základní typy chlupů dle výskytu kory a dřeně:
· podsada – jemné chlupy bez dřeně, které nejsou srstí stálou, chlupy
podsady tvoří vlnovlasy vlnařských ovcí, které však nelínají
· pesíky – silnější chlupy s dření, často nelínají. Tvoří chlupy ţínité, které
tvoří ohon, hřívu, rousy (u koní chladnokrevných na volární části spěnky),
u prasat se nazývají štětiny
· polopesíky – téţ chlupy přechodné, které obsahují dřeň jen v části
chlupu, vyskytují se u koţešinových zvířat
•
•
POKRYV TĚLA - PEŘÍ
•
typ osrstění je pod genetickou kontrolou, mutací pak vzniklé dědičné
odchylky typu osrstění od normálu – angorismus, rexixmus, alopecie
•
na kvalitu srsti zvířat mají vliv činitelé
•
pero se skládá
– stvolu (část stvolu v kůţi je brk, nad kůţí osten)
– praporu
•
peří
– krycí (obrysové), prachové, prachovité, štětkovité,
štětinovité, nitkovité
•
stavba peří je pod genetickou kontrolou, vyskytují se
dědičné změny – hedvábnost peří a kadeřavost peří.
•
činitelé ovlivňující peří jsou
– vnitřní – druh a plemeno, činnost štítné ţlázy a
brzlíku
– vnější – klima, výţiva
•
výměna peří (přepeřování) - pelichání – probíhá 1x
ročně na podzim cca 2 – 3 měsíce, drůbeţ nesnáší, u
vodního ptactva můţe dojít k přepeření na jaře a na
podzim.
– vnitřní - druh, plemeno, věk, intenzita činnosti endokrinních ţláz (štítné ţlázy)
– vnější - výţiva, klimatické vlivy, ošetřování
•
srst zvířat reaguje na klimatické změny v průběhu roku línáním:
– · stálé – opadávání vlasů, ţíní v průběhu celého roku
– · sezónní – výměna srsti v krátkém časovém úseku 1 – 2x ročně, na jaře a na
podzim líná většina koţešinových zvířat – v té době není koţka kvalitní
– · dle věku – vyměňují srst mláďata ve věku okolo 5 – 6 měsíců, tak výměna
srsti mláděte můţe znamenat i změnu zbarvení zvířete
Označování zvířat
•
řádné označení umoţňuje identifikaci a nezaměnitelnost základní podmínka úspěšného
chovatelství
•
•
hospodářská zvířata - dle poţadavku zákona č. 154/2000 Sb. o šlechtění, plemenitbě a
evidenci hospodářských zvířat
ostatní - označování na základě řádu příslušného chovatelského svazu, organizace
•
z hlediska metody - snadná zjistitelnost, dobrá čitelnost a trvanlivost dle účelu označení.
•
z hlediska aplikace - jednoduchost provedení (souvisí s cenou), nepoškození kůže, nenarušení
vzhledu zvířete (estetické hledisko).
•
•
označování zvířat
a) dočasné – označí zvíře na omezenou dobu, odstranitelné z těla zvířete, např. označení
barvou, barevným značkovačem, vystříháním značky do srsti, obojky, visačky, hrudní pásy,
ušní visačky a terče, náušnice, křídelní značky, noţní krouţky
b) trvalé – označí zvíře na celý ţivot, neodstranitelné
•
tetování – tetovací pistolí nebo kleštěmi u zvířat se světlou kůţí
výţeh – ţhavou nebo podchlazenou kovovou značkou
vrubování – kleštěmi vytvořené zářezy do boltce ucha tvoří číselnou kombinaci
mikročip – čip uzavřen ve skleněném intaktním obalu asi 14 mm délky a průměru 2 mm. Zavádí se
pod kůţi implantační pistolí do oblasti ucha, krku. Číselný kód čipu je moţno číst čtecím zařízením,
které čip aktivuje signálem (pasivní elektronické označení).
KONDICE, VZTAH ZVÍŘETE A PROSTŘEDÍ
- řada definicí konstituce dle různých autorů, klasická Bílkova (1933)
„Konstituce je stupeň zdraví daného jedince jako výsledek anatomické
struktury a fyziologické činnosti tkání a orgánů těla. Navenek se projeví
určitým stupněm reaktivnosti na okolí a různou odolností vůči škodlivým
vlivům.“
- geneticko-imunologický pohled
„Konstituce je geneticky podmíněná reakční schopnost individua na vlivy
vnějšího prostředí všeho druhu, jejichţ působnost je ohraničena druhově
specifickou normou reakce.“
1. Habitus neboli vnější vzezření zvířete - podmíněn anatomickou
stavbou, funkčností orgánů těla jako celků pod vlivem dědičnosti i prostředí
Habitus výkrmný (typus digestivus) – klasická výkrmná plemena skotu,
prasat, ovcí, těţcí chladnokrevníci
Habitus dýchací (typus respiratorius) – mléčná plemena skotu,
plnokrevník a lehký teplokrevník, plemena ohařů a chrtů
home.foni.net/ ~nando-xx/kalte.htm
www.dsz.unito.it
www.celysvet.cz
Habitus svalový (typus muscularis) - moderní masná plemena prasat
(Pietrain, Duroc), skotu (Belgické modro-bílé, Limousine, Charolais),
ovcí (Suffolk, Berrichone), některá teplokrevná i chladnokrevná
plemena koní, z plemen psů boxer, doga, bullteriér
2. Komplexe vyjadřuje vrozený i během života získaný způsob fyziologické funkce tkání
a orgánů těla
komplexe s průměrnou oxidační činností - výdej energie se rovná přibližně příjmu,
výrazně se nemění hmotnost zvířete v dospělosti, neukládá se tuk - habitus svalový
komplexe se zvýšenou oxidační činností - typem se zvýšenými rozkladnými pochody,
v dospělosti se nezvyšuje hmotnost, naopak při zhoršeném přívodu živin zvíře snižuje
hmotnost, protože vytváří produkt (mléko, práci) na úkor tkání vlastního těla - habitus
dýchací
komplexe se sníţenou oxidační činností - typem se zvýšenými asimilačními (skladnými)
pochody, zvíře přetváří živiny ve tkáně těla a zvyšují hmotnost - habitus výkrmný
Nové přístupy v hodnocení konstituční zdatnosti:
3. Temperament (letora) - stupeň dráždivosti a reaktivnosti nervové soustavy na
základě vzruchu a útlumu, zakládá schopnost zvířete vnímat rozdílné podněty vnějšího
prostředí a adaptovat se bez neúměrných reakcí
·
ţivý (sangvinik)
ohnivý je extrémem živého
·
nervózní (cholerik)
·
klidný (flegmatik) - chladnokrevná plemena koní, masná plemena skotu, prasat
·
apatický (melancholik) - kastráti (valach, vůl).
Na základě tří sloţek konstituce se v chovatelské praxi určuje
typ konstituce konkrétního zvířete jako charakteristika se vztahem k jeho
vyuţití:
· konstituce pevná (tvrdá)
· konstituce jemná
· konstituce slabá
· konstituce hrubá
· konstituce lymfatická
ranost - schopnost rychlejšího růstu, časnějšího dosažení pohlavní, chovatelské a
tělesné dospělosti než je průměrná doba dospělosti plemen či druhu
plemena krajová, primitivní jsou ve vývinu pozdní.
dlouhověkost - schopnost zvířete dosahovat vyššího věku při zachování
požadované úrovně užitkovosti, cenná vlastnost zmenšující podíl neproduktivního
období života (odchov), sníží se náklady/jednotku produkce/život, cenná zejména u
plemenných zvířat, negativní vztah k ranosti
v chovu skotu je v posledních letech používána přeţitelnost jako podíl krav, které
dosahují stanovené věkové hranice, nebo ji překročí.
vliv prostředí na zvíře
abiotické faktory - makroklimatické, mikroklimatické
biotické faktory
trofické faktory
1. adaptační výkonnost organismu – hodnocení postrádá exaktní test vhodný
pro praktické využití, chovatel by měl sledovat adaptaci či nedostatečnost zvířat na
zátěže (transportní, psychosociální, alimentární, výkonnost, březost, porod),
adaptační nedostatečnost zejména u šlechtěných zvířat v intenzivních chovech
(syndromy prasat aj.)
2. odolnost organismu vůči nemocem - s ohledem na druh, plemeno, jedince
3. fittnes a dlouhověkost – charakterizovaná též v současnosti jako přeţitelnost,
tj. podíl zvířat, který se dožívá určitého věku v chovu a je aktivní v reprodukci
stáda.
Nejběţnější typy kondice:
· chovná (plemenná) – dobrý fyzický stav, pro úspěšnou reprodukci
· pracovní – stavu pro poţadovanou výkonnost
· výkrmná – velmi dobrý výţivný stav, příjem mnoţství krmiva a tvorba zejména
svalstva, případně tuku
· pastevní – výsledek pobytu na pastvě, stupeň výţivy dle úţivnosti pastvy
s dobrým zdravotním stavem a neupraveným zevnějškem
· výstavní - výsledek přípravy pro výstavu – nadprůměrný výţivný stav,
bezvadná úprava zevnějšku
· hladová – výsledek nedostatečné výţivy či nemoci, neţádoucí - týrání zvířat
K omezení negativních vlivů má přispívat zákon č. 76/2002 Sb. o integrované
prevenci a omezování znečištění (IPPC), na jehoţ základě jsou ke své
činnosti povinny podniky získat tzv. integrované povolení. Zákon se týká
v současnosti asi 450 zemědělských a 220 potravinářských podniků různé
kategorie.
Integrované povolení musí získat podnik intenzivního chovu drůbeţe nebo
prasat s kapacitou více neţ (rozhodující je projektovaná kapacita):
• ·
40 000 kusů drůbeţe
• ·
2000 kusů prasat ve výkrmu (nad 30 kg hmotnosti)
• ·
750 kusů prasnic
Zařízení uvedená do provozu do 30. 10. 2000 musí získat povolení do 30. 10.
2007. Zařízení uvedená do provozu do 1. 1. 2003 musí podat ţádost o
povolení do 31. 3. 2003. U nových staveb je povolení potřebné pro
kolaudaci nebo pro vydání stavebního povolení.
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Ţádost o integrované povolení je velmi podrobný dotazník zahrnující :
·
Popis zařízení a činností podniku
·
Doprava související s provozem
·
Popis surovin a látek spotřebovávaných a produkovaných provozem
·
Palivo-energetická situace podniku
·
Emise z jejich zdroje
·
Charakteristika stavu a ovlivnění dotčeného území
·
Popis opatření k zacházení s vznikajícími odpady
·
Systém monitorování vlivů na ţivotní prostředí
·
Popis plánovaných opatření k prevenci, návrh závazných podmínek a plnění
Stavby a zařízení pro chov hospodářských zvířat můţeme chápat jako zdroje
znečištění, s ohledem na velikost mohou být děleny na:
· velké zdroje – koncentrace od 500 ks skotu, od 5000 ks prasat, od 50 000 ks
drůbeţe
· střední zdroje – koncentrace 188 – 499 ks skotu, 500 – 4 999 ks prasat, 1000 - 49
999 ks drůbeţe
· malé zdroje – do 179 ks skotu včetně, do 499 ks prasat včetně, do 999 ks drůbeţe
včetně.
Ukazatele plodnosti - skot
• délka SP (service perioda, mezibřezost, nebřezost) - od porodu do nového
zabřeznutí: 60 - 90 dní
• mezidobí - součet dnů SP + délka březosti - od porodu do porodu: 350 - 380
dnů
• inseminační interval - doba od porodu (zmetání) do 1. inseminace: 57 - 67 dnů
• inseminační index (index zabřezávání) - počet inseminací nutných k zabřeznutí:
1,1 - 1,6
• index plodnosti - při hodnocení celoţivotní uţitkovosti
PLODNOST
Plodnost - komplexní vlastnost, která je výsledkem schopností samců a
samic poskytovat zdravé potomstvo v optimálním počtu za určitý čas.
Plodnost samců - schopnost produkce kvalitního ejakulátu a jeho zapravení
do pohlavního ústrojí samice.
Plodnost samic - schopnost pravidelné reprodukce tj. pravidelným
pohlavním cyklem, zabřeznutí a porození zdravého a ţivotaschopného
mláděte.
Nejdůleţitější uţitková vlastnost hospodářských zvířat, všechny uţitkové
vlastnosti jsou funkcí plodnosti. Plodnost hodnotíme u jednotlivých zvířat, v
rámci skupiny a u jednotlivých druhů hospodářských zvířat.
Plodnost ve stádě
• březost po 1. inseminaci - % zabřezlých plemenic po 1. inseminaci
• % celkové březosti (po všech inseminacích) - % plemenic zabřezlých
po všech inseminacích z celkového počtu 1. inseminovaných
• hrubá natalita - počet všech narozených telat na 100 krav
• čistá natalita - počet živě narozených telat na 100 krav
• natalita krav - počet telat narozených na 100 krav za 1 rok po
odečtení telat od prvotelek
Ukazatelé ranosti
stáří - při 1. zapuštění
- při 1. zabřeznutí
- při 1. otelení
Ukazatelé plodnosti u drůbeţe
Ukazatelé plodnosti u prasat
• mnoţství selat v jednom vrhu
- dobré 10 - 12 kusů
• délka mezidobí (150 dní)
• % zabřezávání po 1. inseminaci velkochovy 80 - 85 %
• intenzita reprodukce - 2 vrhy do roka
•
potenciální plodnost - počet vajec snesených za určité období
– snáška vajec podle druhů
•
skutečná plodnost - líhnivost vajec z vajec vložených do líhně
– 65 - 85 % podle druhu
SP
PP
Perličky
70 - 75 %
140 - 200 vajec
Pštrosi
50 - 70%
40 - 60 vajec
Slepice – nosný typ
80 – 85 % 290 - 340 vajec
Slepice – masný typ
80 – 85 % 150 - 170 vajec
Kachny
75 – 80 %
150 - 300 vajec
Krůty
75 – 80 %
90 - 120 vajec
Husy
65 – 70 %
50 - 70 vajec
Baţanti
50 - 60 %
40 - 60 vajec
Křepelky japonské
40 - 60 %
aţ 300 vajec
ZOO Chomutov
Ukazatelé plodnosti u ovcí
internet
• počet narozených jehňat na 100 bahnic
(ovcí) -140 - 150 %
• mortalita jehňat – 1 %
• počet odchovaných jehňat
• počet zabřezlých matek ze všech
zapuštěných - 80 - 90 %
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Ivana Gardiánová
Ivana Gardiánová
Počet narozených mláďat
•
Unipara
– 1 (2) mláďata
– kůň, skot, srna, laň
•
Multipara
– 2 a více potomků
– ovce (2 x 2 - 4 a více)
– koza (2 x 2 - 4 a více)
– prasnice (2 x 6 - 15)
– fena, kočka (2 x 4 - 16)
– králík (6 x 4 - 12)
Ivana Gardiánová
Ivana Gardiánová
Umělá neplodnost - kastrace, sterilizace
Kastrace - zastavuje se produkce spermií či vajíček a hormonální
činnost pohlavních ţláz
Sterilizace - zabrání se oplodnění při zachování hormonální
činnosti pohlavních ţláz
•
•
•
•
•
•
•
hřebec
býk
kanec
kohout
beran
kozel
pes
•
•
•
•
•
•
•
valach
vůl
vepř
kapoun
skopec
hňup
fešák
Dospělost a vyuţití k plemenitbě
Skot
Prasata
Koza
6–8
6-8
Ovce
Pohlavní dospělost (měs.)
6 – 14
6 – 14
6–8
6-8
4–6
5 - 12
Chovatelská dospělost (měs.)
12 – 14
15 - 20
8 - 18
12 – 15 12 - 15
12 – 15 10 – 24
Tělesná dospělost (roky)
4-5
1,5 - 2
2,5 - 3
Délka doby využití k plemenit.
(roky)
8 - 15
3–4
Senilita ve stáří (roky)
20 - 30
7 - 10
Smrt ve stáří (roky)
25 - 30
15 - 20
Koně
Ukazatele plodnosti
Fena
Kočka
8 – 16
6 – 20
6 – 12
7 - 14
7–9
7-9
36 – 52
36 – 48
12
18 - 24
18
2-4
T. 6 – 7
Ch. 5 – 6
2- 3
1–1,5
6-8
5-6
15 – 18
8 - 12
4 –5
12
10 - 12
25 – 30
8 - 14
6–7
20 - 25 15 - 20
35 - 40
10 - 20 8 – 10
Plodnost samců
• tvorba pohlavního hormonu - testosteronu
• sperma (ejakulát) - spermie a plasma
• plasma - sekrety přídatných pohlavních žláz - tvoří vhodné
prostředí spermiím, umožňují pohyb a dodávají energii
– beran, kozel - 10 % plasmy -------- 0,5 - 2 ml ejakulátu
– býk - 50 % plasmy ----------- 2 - 10 ml ejakulátu
– hřebec - 90 % plasmy -------- 30 - 300 ml ejakulátu
– kanec - 80 % plasmy --------- 100 - 700 ml ejakulátu
• oplozovací schopnost spermií - dle druhu (skot) 24 hodin až
(drůbež) několik týdnů
Skot
Prasata
Kozy
Připouštění samcem
• přirozené připouštění
– připouštění volné - skupina samic s 1
či více samci ve stádě a páření dle říje
samic
– připouštění skupinové (harémové) skupina samic a 1 plemeník v
připouštěcím období
– připouštění „z ruky“ - k páření
předvedeni samec i samice tzv. „na
ruce“, kontrola chovatele
• kapacitace spermie - dozrání pobytem v pohlavních orgánech
samice a stykem se sliznicí a sekrety dělohy a vejcovodů
– dle druhu 1,5 až 5 hodin
Ovce
Koně
Typ
celoročně celoročně sezónně
sezónně
sezónně
pohlav.
polyestr.
polyestr.
polyestr. polyestr. polyestr.
cyklu
Délka
pohlav.
21
21
21
14 - 19
21
cyklu
(dny)
Délka říje
18
24 - 96
36
24 - 36
3 – 5 dní
(hod)
Délka
285
115
150
150
333
březosti
(dny)
3. – 5. den
Doba
2. pol. říje 2. den říje 2. pol. říje 2. pol. říje
říje
zapoušt.
Délka
305
56 – 85
316
100 - 140 120 - 240
laktace
(dny)
– plemeník musí být licentován
podle zákona
Fena
Kočka
diestr.
diestr.
s.p.
J,P
21
8 - 14
6-8
63
56-68
9. – 13.
den říje
42 - 52
42
• na plodnost působí
– vnitřní faktory - druh, plemeno, věk
– vnější faktory - výživa, ošetřování, pohyb, teplota, světlo, využívání
• p. potenciální - dána produkcí spermií a parametry ejakulátu
inzetnet
• inseminace (umělé oplodňování)
• p. skutečná - daná počtem zabřezlých plemenic a počtem mláďat
připadajícím na porod
– odběr spermatu do umělé vagíny
– hodnocení spermatu
– ředění a vytvoření inseminační dávky
• (polyvinylchloridové trubičky nebo ampule)
• p. samců se hodnotí
– kryokonzervace v tekutém dusíku (-196°C)
– vlastní inseminace - zapravení do samice
inzetnet
•
•
•
•
hřebec 3-4/týden, 50-60/rok …….... inseminace 200 - 250
býk
3-4/týden, 80-120/rok ….......inseminace přes 5 000
kanec
2-3/týden, 30-40/rok ….…….inseminace až 2 500
kozel, beran 12-20/týden, 80-120/rok ......inseminace až 5 000
– % zabřezlých samic - ze všech zapuštěných či inseminovaných
– inseminační index - počet inseminací nutných k zabřeznutí (dobrý
do 1,6)
– index plodnosti - hodnocení komplexně % březosti po plemeníkovi s
ohledem na stáda a inseminačního technika a ostatní plemeníky,
výpočet se provádí pro jednotlivé plemeníky
Plodnost samic
• tvorba pohlavních buněk (vajíček), páření a vytvoření prostředí pro vývin
zárodku a plodu do doby porodu
Pohlavní cyklus
• změny v chování – neklid, vokalizace, vyhledávání tělesného kontaktu, v
optimální době říje stojí klidně, prasnice tzv. „reflex nehybnosti“
• tvorba pohlavních hormonů - estrogeny a progesteron
• říjové chování
• ovulace - uvolnění vajíčka z Graafova folikulu
– spontánní - v říji bez závislosti na páření (kráva, klisna, prasnice)
– provokovaná - ovulace po páření nervovým podrážděním (kočka, králice)
– vnější projev ovulace je říje (estrus)
– kráva se „běhá“ , prasnice se „bouká“, koza se „prská“, klisna se „hříná“, fena se
„hárá“, kočka se „mrouská“
• mezi říjemi - období říjového cyklu
• dle počtu říjí za rok jsou zvířata
– monoestrická - říje 1 x rok - divoká zvířata, srna, laň
– diestrická - říje 2 x ročně - kočka, fena
– polyestrická - říje vícekrát do roka
• celoročně - kráva, prasnice, morče, potkan
• sezónní - cykly na jaře a podzim - klisna, ovce, koza
•
fáze říjového cyklu - (21 dní)
– proestrus - příprava na říji (3 dny)
– estrus - vlastní říje (1 - 2 dny)
– metestrus - poříjové zklidňovací období (cca 4 dny)
– diestrus - meziříjové období klidu
RŮST a VÝVOJ
• Růst je projevem postihujícím změny kvantitativního charakteru
• Vývoj je projevem postihující změny kvalitativního charakteru
VÝVIN
• termín v zootechnice pro vyjádření stupně
růstu a vývoje zvířete
• je jev komplexního charakteru
• výsledek interakce genotypu zvířete a
konkrétních životních podmínek
• význam chovatelský a ekonomický - tvorba
nových jedinců, tvorba hmotnosti těla produkce masa
Vývojová stádia
Stádium prenatální (před narozením) - od oplození po porodu
(vrhu,
vylíhnutí)
Ţivá hmotnost narozených (vylíhnutých) mláďat
Druh
– 1. období embryonální (zárodku)
- od embrya do dobře
diferencovaného plodu
– 2. období fetální (plodu) - od
období ukončené diferenciace
tkání a orgánů a končí narozením
www.albany.edu/genomics/ transgenics-mouse.html
fetus (plod) vyspělejší stádium
zárodku od druhé třetiny březosti
medicine.ucsd.edu/ cpa/dog.htm
hříbě
tele
jehně
kůzle
sele
králíče
kuře
kachně
Hmotnost při narození
55 kg
38 kg
4 kg
3 kg
1,3 kg
50 g
40 g
56 g
Rozmezí
40 - 70 kg
26 - 45 kg
2,5 - 5 kg
2,5 - 4,5 kg
1,2 - 1,5 kg
40 - 60 g
38 - 42 g
55 - 58 g
Stádium postnatální (po narození) - od narození (vylíhnutí) do smrti
– 1. období mléčné výţivy –
mlezivo, mléko, mléčná
náhražka
– 3. období pohlavního
dospívání - tvorba
pohlavních buněk a
pohlavních hormonů změny zevnějšku, formování
individuality mláděte
– 2. období odstavu a výţivy
pevnou potravou - začátek
nezávislosti na matce
– 4. období chovatelské
dospělosti - zvíře se využívá
k plemenitbě, samice 70 - 80
% hmotnosti celkové
– 5. období tělesné dospělosti - ukončení růstu kostry
Růst a růstové křivky
• absolutní růst a obecná křivka absolutního růstu
• průměrný denní přírůstek + křivka
• relativní růst a křivka relativního růstu
• křivka - grafické znázornění růstu
– 6. období stárnutí a smrti - pozdní věk, opotřebení organismu
• k popisu reálné růstové křivky - řada funkcí nejčastěji používány pro dobrou shodu teoretických a
reálných hodnot hmotnosti
– Brodyho růstová křivka
– Gompertzova růstová křivka
– Richardsova růstová křivka
Absolutní růst
vyjadřuje zvýšení měřené jednotky (např. hmotnosti, výšky,
obvodu hrudníku) v závislosti na čase, ukazatel kvality chovu a
určení doby porážky
Křivka absolutního růstu
kg
bod zvratu
BI = bod inflexe (zvratu)
BI
v tomto bodě křivka mění svůj charakter
dosažen největší denní přírůstek
v BI mají velká HZV 60-70% porážkové hmotnosti
II (b)
růstová deprese
I (a)
Ra = H2 – H1 (H2 - hmotnost na konci, H1 - hmotnost na začátku)
růstová elevace
Legenda:
měsíce
– I = autoakcelerační fáze (a = růstová elevace), fáze zrychleného růstu
– II = autoretardační fáze (b = růstová deprese), fáze zpomaleného růstu
Relativní růst
Křivka relativního růstu
nejlépe vystihuje vlastní růstovou intenzitu jedince a její
pokles s přibývajícím věkem
je mírou intenzity růstu
%
klesá s věkem
vyjádřen v relativních přírůstcích (%)
R (%) = [(H2 - H1)/H1] x 100
(H - hmotnost na počátku období, H - hmotnost na konci období)
měsíce
Průměrný denní přírůstek
vyjadřuje průměrné denní přírůstky za pravidelně se
opakující časové úseky
Křivka průměrného denního přírůstku
vysoký denní přírůstek
BI
Rdp= (H2 - H1)/t
kg
(H - hmotnost na počátku kontrolního období, H - hmotnost na konci
kontrolního období, t - doba kontrolního období ve dnech)
nízký denní přírůstek
• u odchovu optimální hodnoty
• u výkrmu maximální hodnoty
– skot: 0,7 - 1,5 kg
– prasata: 0,7 - 1 kg
– ovce: 0,18 - 0,25 kg
– drůbeţ: 0,025 - 0,03 kg
– králík: 0,027 kg
Nerovnoměrnost růstu - ALLOMETRIE
•
projevuje se různou rychlostí růstu částí těla vůči sobě či
celku a následnými změnami v proporcích
•
allometrie pozitivní - rychlejší růst části těla než růst celku
–
•
Kompenzace růstu
• intenzivnější růst (než normální) v období po
omezeném přísunu ţivin, kdy došlo k zaostání růstu
• pozorováno - lepší využívání živin a ekonomičtější růst
allometrie negativní - pomalejší růst části těla než růst
celku
–
•
(k>1)
měsíce
(k<1)
isometrie proporce se nemění, části rostou stejně rychle
– (k=1)
Řízení růstu
- pohlavní hormony (steroidy) - zákaz - nepříznivé pro zdraví
- STH (somatotropin) - zákaz v ČR a EU
Faktory působící na růst
• vnitřní činitelé
–
–
–
–
–
druh
plemeno
genotyp jedince
pohlaví
věk
• vnější činitelé
– maternální efekty - mateřské tělo omezuje růst mláděte (mláďat)
– výţiva a krmení
– klima
• teplota
• sezónní vlivy
– technologický systém chovu a management
• vliv odstavu
• pracovní využití zvířete
• využití v reprodukci

rozdělení plemen hospodářských zvířat

Transkript

Podobné dokumenty

taxonomie, domestikace, rozdělení plemen

MASNÁ plemena

MASNÁ plemena

plemena - Katedra genetiky,šlechtění a výživy hospodářských zvířat

Stáhnout materiál reprodukce

Reprodukce hospodářských zvířat - Katedra genetiky,šlechtění a

18. Výživa a krmení prasat

katalog_Dl_2016

kořeny

Svět koní 6/2007