PŘÍBALOVÁ INFORMACE : INFORMACE PRO UŽIVATELE

PŘÍBALOVÁ INFORMACE : INFORMACE PRO UŽIVATELE
Methotrexate Hospira 25 mg/ml injekční roztok
methotrexatum
Výrobce
Pharmachemie B.V., Haarlem, Nizozemsko
Držitel rozhodnutí o registraci
Hospira UK Limited, Queensway, Royal Leamington Spa, Warwickshire, CV31 3RW, Velká Británie
Složení
Methotrexate Hospira 25 mg/ml injekční roztok obsahuje methotrexatum 25 mg v 1 ml.
Pomocné látky:
Hydroxid sodný, chlorid sodný, voda pro injekci.
Popis přípravku: čirý, žlutý roztok.
Indikační skupina
Cytostatikum.
Terapeutické indikace
Přípravek Methotrexate Hospoda 25 mg/ml je indikován v léčbě choriokarcinomu,
chorioadenoma destruens a mola hydatidosa.
-
V případě nádoru mola hydatidosa se primární terapie skládá z evakuace dělohy a dále je možná
profylaktická terapie methotrexatem.
-
Při léčbě trofoblastických tumorů s nízkým rizikem se metotrexát používá v monoterapii.
-
Při léčbě trofoblastických tumorů s vysokým rizikem se methotrexat používá jako součást
kombinovaných léčebných režimů.
Přípravek Methotrexate Hospira 25 mg/ml se používá v normálních dávkách nebo ve vysokých
dávkách, v monoterapii nebo jako součást kombinovaných režimů při léčbě akutní
lymfoblastické leukemie (leukemie CNS a udržovací léčba leukemie), osteosarkomu, nonHodgkinova lymfomu, Burkittova lymfomu, pokročilého karcinomu v oblasti hlavy a krku,
karcinomu prsu, karcinomu plic, zejména karcinomu ze skvamózních buněk a malobuněčného
karcinomu, invazivních tumorů močového měchýře a pokročilého stupně mycosis fungoides.
Přípravek Methotrexate Hospira 25 mg/ml se rovněž používá v symptomatické léčbě psoriázy
u dospělých, vzhledem k závažným rizikům však pouze u těžkých případů, které jsou rezistentní
na jinou formu léčby a pouze v případě, že diagnóza byla stanovena biopticky a
dermatologickým vyšetřením.
Přípravek Methotrexate Hospira 25 mg/ml lze použít v léčbě těžké aktivní revmatoidní artritidy,
která neodpovídá na jiná antirevmatika druhé linie, ať již v kombinaci s protizánětlivými
inhibitory prostaglandin syntetázy nebo bez ní.
1/9
Kontraindikace
Přípravek Methotrexate Hospira 25 mg/ml není vhodné používat v těhotenství a u pacientů se
špatným nutričním stavem. Dále kontraindikován u pacientů se závažnými poruchami jater nebo
ledvin, dysplazií kostní dřeně, leukopenií, trombocytopenií, anémií, alkoholismem, psoriázou se
zřetelnými nebo laboratorními známkami imunodeficience, přecitlivělostí na methotrexat a
projevy plicní toxicity po methotrexatu.
Kojení v průběhu léčby přípravkem Methotrexate Hospira 25 mg/ml není možné.
Těhotenství a kojení
Bylo pozorováno, že methotrexat je pro člověka fetotoxický. U těhotných žen léčených
methotrexatem byly pozorovány potraty, mortalita plodu a vrozené vývojové vady, a to zejména
při podávání během prvních tří měsíců těhotenství. Kojení v průběhu léčby přípravkem
Methotrexate Hospira 25 mg/ml není možné.
Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
Protože methotrexat může způsobit rozmazané vidění, parézy a hemiparézy, může být
negativně ovlivněna schopnost řídit a obsluhovat stroje.
Interakce s jinými léčivými přípravky
Před léčbou přípravkem Methotrexate Hospira 25 mg/ml ve vysokých dávkách (>10 mg
methotrexatu týdně) nebo v průběhu této léčby není možné podávat nesteroidní antirevmatika
(Non steroidal anti-inflammatory drugs - NSAIDS). Při souběžném podávání některých
nesteroidních antirevmatik a methotrexatu ve vysokých dávkách byly pozorovány zvýšené
sérové hladiny methotrexatu, které měly za následek úmrtí způsobené závažnou
hematologickou nebo gastrointestinální toxicitou.
Nesteroidní antirevmatika, salicyláty a jiné slabé organické kyseliny, jako je například
probenecid, mohou snížit tubulární sekreci methotrexatu. V důsledku toho se může zvýšt jeho
toxicita. Tyto léky je třeba užívat v kombinaci s methotrexatem opatrně a pod pečlivým
dohledem. Potenciální toxicita methotrexatu se zvyšuje zejména při souběžném používání
nesteroidních antirevmatik v kombinaci s diuretiky. V revmatologii se běžně používá
kombinovaná terapie, užívající nízké dávky methotrexatu a nesteroidních antirevmatik.
Methotrexat navázaný na sérové proteiny může být vytěsněn salicyláty, nesteroidními
antirevmatiky (NSAID), sulfonamidy, fenytoinem, tetracykliny, chloramfenikolem, kyselinou
p-amino-benzoovou, doxorubicinem, bleomycinem, cyklofosfamidem, aminoglykosidy,
allopurinolem,
vinkristinem,
hydrokortisonem,
prednisonem,
asparaginázou
a
cytosinarabinosidem. Tím se zvýší podíl volného methotrexatu v plazmě.
Při podávání kombinací vysokých dávek methotrexatu s potenciálně nefrotoxickou medikací
(například cisplatina) je třeba opatrnosti.
Antibiotika podávaná per os (včetně tetracyklinů, chloramfenikolu a neabsorbovatelných
širokospektrých antibiotik) mohou ovlivnit střevní flóru a inhibovat (re)absorpci methotrexatu.
Může docházet k interakcím s terapeutickým ozařováním. Při kombinaci s jinými cytostatiky
může docházet k farmakodynamickým interakcím, které mají za následek zvýšenou
terapeutickou aktivitu a zvýšenou toxicitu.
Je třeba vyhnout se kombinacím methotrexatu a jiných potenciálně hepatotoxických léků a
alkoholu.
Pacienty, kteří užívají methotrexat, nelze očkovat vakcínami obsahujícími živé viry. Parciální
nebo celkové obranyschopnosti je možné dosáhnout pomocí inaktivovaných vakcín.
2/9
Vitamínové preparáty, které obsahují kyselinu folovou nebo deriváty kyseliny folové, mohou
snižovat účinek systémově podávaného methotrexatu. Předběžné studie na lidech i zvířatech
prokázaly, že po intravenózním podání kalcium folinátu proniká malé množství této látky do
mozkomíšního moku, a to převážně ve formě 5-metyltetrahydrofolátu, a toto množství je
jedenkrát až třikrát nižší, než je normální koncentrace methotrexatu po intratekálním podání.
Vysoké dávky kalcium folinátu však mohou snižovat účinnost intratekálně podávaného
methotrexatu. Nedostatek folátů může zvyšovat toxicitu methotrexatu. V některých případech
byla hlášena potenciace útlumu kostní dřeně u pacientů léčených methotrexatem při kombinaci
s trimetoprimem/sulfamethoxazolem. Pravděpodobným mechanismem je další antagonismus
s kyselinou folovou. Podávání kombinace methotrexatu a sulfonamidů je proto vysoce
nežádoucí.
Podávání methotrexatu společně s radioterapií může zvyšovat riziko vzniku nekróz měkkých
tkání.
DÁVKOVÁNÍ A ZPŮSOB PODÁNÍ
Doporučení týkající se dávky methotrexatu, četnosti podávání dávek, celkové dávky a
kombinace s jinými cytostatiky a/nebo kyselinou folinovou se často mění spolu
s upřesňováním vědeckých poznatků.
Přípravek Methotrexate Hospira
25 mg/ml by měli podávat výhradně lékaři, kteří mají
zkušenosti s jeho indikacemi a kteří jsou stále informováni o aktuálním vývoji.
Karcinom hlavy a krku
Přípravek Methotrexate Hospira 25 mg/ml se podává v dávce 40 mg/m2 tělního povrchu
v týdenních intervalech, pokud nedojde k progresi. Toto dávkování se používá bez podávání
kyseliny folinové.
Trofoblastické tumory
Léčbu trofoblastických tumorů je třeba provádět pod pečlivým dohledem kvalifikované
komise expertů.
U pacientek s nemetastazujícími trofoblastickými tumory a trofoblastickými tumory s nízkým
rizikem se podává methotrexat v dávce 15-30 mg denně per os nebo intramuskulárně po dobu 5
dní. Po jednom nebo nebo po dvou týdnech je možné kúru zopakovat. Obecně se podává 3 až
5 kúr. Pacientky s trofoblastickými tumory s vysokým rizikem jsou často léčeny
kombinovanou terapií, která zahrnuje podání dávky 300 mg methotrexatu/m2 tělesného
povrchu; po které následuje léčba kyselinou folinovou.
Tuto léčbu je třeba vyhodnotit na základě sérových koncentrací HCG (lidský
choriogonadotropin).
Meningeální leukemie
Přípravek Methotrexate Hospira 25 mg/ml se používá profylakticky i terapeuticky v léčbě
meningeální leukemie. Při intratekálním podávání methotrexatu je třeba použít přípravky bez
konzervačních látek. Maximální koncentrace při intratekálním podávání je 1 mg/ml. Je možné
ředění pomocí 0,9% NaCl. Dávka intratekálně podávaného methotrexatu závisí na věku
pacienta: méně než 1 rok: 6 mg; 1 rok: 8 mg; 2 roky: 10 mg; 3 roky a více: 12 mg.
U dospělých by podaná intratekální dávka methotrexatu neměla překročit 15 mg. Terapii je třeba
vyhodnotit na základě cytologického vyšetření mozkomíšního moku. Jestliže je methotrexat
podáván intratekálně, může být dosaženo plazmatických koncentrací, které mohou způsobovat
celkovou toxicitu.
3/9
Při léčbě meningeální leukemie lze podávat methotrexat intratekálně. Podávání v intervalu
kratším než 1 týden může způsobit zvýšení subakutní toxicity. V léčbě methotrexatem se
pokračuje až do normalizace cytologického nálezu v mozkomíšním moku. V tomto stádiu se
doporučuje podání jedné další dávky.
K profylaxi meningeální leukémie se používá stejné dávkování jako při léčbě, s výjimkou
intervalů mezi podáním, které je třeba vyhledat v odborné literatuře.
Leukemie
Přípravek Methotrexate Hospira 25 mg/ml se používá jako součást udržovací terapie u akutní
lymfoblastické leukemie v dávce 15-30 mg/m 2 per os, intramuskulárně nebo intravenózně
jedenkrát týdně.
Přípravek Methotrexate Hospira 25 mg/ml v kombinaci s dalšími přípravky je lékem volby pro
údržbu lékově indukované remise. Po dosažení remise a po celkovém klinickém zlepšení,
dosaženém podpůrnou léčbou, se zahájí udržovací terapie následujícím způsobem: podává se
intramuskulárně methotrexat dvakrát týdně v celkové týdenní dávce 30 mg/m2. Přípravek
Methotrexate Hospira 25 mg/ml rovněž může být podáván intravenózně v dávkách 2,5 mg/kg
každých 14 dní. Pokud dojde k relapsu, lze obvykle dosáhnout reindukce remise opakováním
úvodního indukčního režimu.
Osteosarkom
Účinná léčba vyžaduje podávání několika cytotoxických chemoterapeutických látek. Kromě
methotrexatu podávaného ve vysokých dávkách se záchranným podáním kyseliny folinové
může mezi tyto látky patřit doxorubicin, cisplatina a kombinace bleomycinu, cyklofosfamidu
a daktinomycinu (BCD). Dávky a schéma obsahuje níže uvedená tabulka. Zahajovací dávka
při léčbě vysokými dávkami metotrexátu je 12 g/m2. Pokud toto není dostatečná dávka pro
vytvoření maximálních sérových koncentrací řádově 1000 mikromolů (10-3 mol/l) na konci
methotrexatové infuze, lze dávku při následujících podáních zvýšit na 15 g/m 2. Pokud pacient
zvrací nebo není schopen tolerovat perorální podávání léku, podává se ve stejných dávkách a
podle stejného schématu leucovorin i.v. nebo i.m.
Methotrexat ve vysokých dávkách v kombinaci s kyselinou folinovou v záchranném režimu při
léčbě osteosarkomu může podávat pouze lékař se zkušenostmi v této oblasti.
Lék
Dávka
Týden léčby
Po operaci
g/m2
i.v.
ve
čtyřhodinové
(zahajovací dávka)
Methotrexat
12
Kyselina folinová
15 mg per os každých 6 hodin,
pro 10 dávek se začátkem
24 hodin po zahájení infuze
methotrexatu
Doxorubicin *
v monoterapii
30 mg/m2/den i.v. x 3 dny
8,17
Doxorubicin *
50 mg/m2 i.v.
20,23,33,36
4/9
formě
infuze
4,5,6,7,11,12,15,16,
29,30,44,45
Cisplatina *
100 mg/m2 i.v.
20,23,33,36
Bleomycin *
Cyklofosfamid *
Daktinomycin *
15 jednotek/m2 i.v. x 2 dny
600 mg/m2 i.v. x 2 dny
0,6 mg/m2 i.v. x 2 dny
2,13,26,39,42
2,13,26,39,42
2,13,26,39,42
* Úplnější informace jsou obsaženy v jednotlivých monografiích. Vzhledem k lékem
indukované toxicitě může být potřebná úprava dávkování.
Mycosis fungoides
Léčba přípravkem Methotrexate Hospira 25 mg/ml vede ke klinické remisi v polovině léčených
případů. Výška dávky, modifikace léčby snížením dávky a přerušení podávání léku jsou určeny
účinkem na pacienta a výsledky hematologického monitorování.
Přípravek Methotrexate Hospira 25 mg/ml se podává intramuskulárně v dávce 50 mg nebo více
jednou týdně nebo v dávce 25 mg dvakrát týdně.
Psoriáza
Léčbu psoriázy u žen je třeba zahájit bezprostředně po menstruaci. Týden před zahájením léčby
přípravkem Methotrexate Hospira 25 mg/ml se parenterálně podává testovací dávka 5 až 10 mg
za účelem zjištění případné idiosynkrazie u pacienta.
U dospělých se používá týdenní dávkovací schéma s podáváním 10-25 mg per os,
intramuskulárně nebo intravenózně. U většiny pacientů se zpravidla dostaví zlepšení do čtyř
týdnů a optimálního výsledku je dosaženo za 2 až 3 měsíce. Při vysazení léčby metotrexátem
dochází k relapsu symptomů do 2 týdnů až 6 měsíců. Po dosažení optimálního klinického
výsledku lze dávku snížit na nejnižší možnou s nejdelším možným intervalem mezi dávkami. Co
nejdříve je třeba opět zahájit konvenční lokální terapii.
Revmatoidní artritida
V případě intravenózního nebo intramuskulárního podání methotrexatu u revmatoidní artritidy je
zahajovací dávka pro dospělé 10 mg jedenkrát týdně. Pokud je to nezbytné, lze tuto dávku
zvyšovat po krocích o velikosti 2,5 mg až do dosažení maximální dávky 25 mg jednou týdně.
Mezi po sobě následujícími zvýšeními dávek v každém schématu by měl být interval přibližně 6
týdnů.
Týden před zahájením léčby je možné podat parenterálně testovací dávku 5-10 mg methotrexatu
za účelem zjištění případné idiosynkrazie u pacienta.
U většiny pacientů dochází ke zlepšení klinické situace za 4 až 6 týdnů. Po šesti měsících se
v odpovědi dosáhne fáze plató, po které je někdy potřebná úprava dávky, aby se udržel optimální
klinický výsledek.
Po přerušení léčby může dojít ke vzplanutí revmatoidní artritidy.
Vysokodávková terapie
Nejméně 24 hodin před infúzí methotrexatu je vhodné podávat per os NaHCO3 v dávce 1 gram
každých 4-6 hodin. S touto léčbou je vhodné pokračovat do doby 24 hodin po poslední dávce
kyseliny folinové. Před podáním methotrexatu musí být pH moči vyšší než 7,5, clearance
kreatininu vyšší než 60 ml/min a hladina sérového kreatininu musí být nižší než 120 µmol/l.
Produkce moči musí být vyšší než 2000 ml/m2/ 24 hodin.
Dávka methotrexatu musí být v rozmezí 200 mg/m 2-12 000 mg/m2. Tato dávka může být
podávána ve formě intravenózní infuze o koncentraci 2,5 až 25 mg/ml ve fyziologickém roztoku
o objemu 100 ml až 1 l po dobu nejméně 30 min až 6 hodin (v uvedeném pořadí). Za 24 hodin
po infuzi methotrexatu je třeba zahájit záchrannou léčbu kyselinou folinovou, aby byly normální
5/9
buňky zachráněny před toxicitou methotrexatu.
Podaná dávka kyseliny folinové závisí na podané dávce methotrexatu. Standardní záchranná
terapie znamená podávání 15 mg kyseliny folinové intravenózně každé 3 hodiny během prvních
24 hodin. Poté se během dalších 24 hodin podává 15 mg kyseliny folinové per os každých 6
hodin. Záchrannou terapii lze ukončit, když koncentrace methotrexatu v plazmě je menší než 10-7
mol/l. Pokud je koncentrace kreatininu v séru vysoká nebo clearance kreatininu nízká, je třeba
dávku kyseliny folinové zvýšit. Alternativní záchranné schéma zahrnuje podání kyseliny
folinové 24 hodin po zahájení infuze methotrexatu v dávce odpovídající 5 % celkové podané
dávky metotrexátu (maximálně 500 mg kyseliny folinové) ve 200 ml fyziologického roztoku za
2 hodiny. Poté se podává 15 mg kyseliny folinové per os každých 6 hodin po dobu 3 dní.
Podávání vysokých dávek methotrexatu v kombinaci se záchrannou terapií kyselinou folinovou
by mělo být vyhrazeno onkologům se zkušenostmi s uvedenou metodou.
Úprava dávky
Jestliže se počet leukocytů nebo trombocytů první den léčby sníží, měla by být dávka
methotrexatu, což je v případě standardní terapie 40 mg/m2 tělního povrchu, upravena podle
následujícího schématu. Snížení je určeno nejnižší hodnotou.
____________________________________________________________________________
% znormální
leukocyty
trombocyty
3
dávky
počet/mm
počet/mm3
____________________________________________________________________________
100
> 3500
> 125000
50
2500 - 3500
75000 - 125000
0
< 2500
< 75000
Pokud je počet leukocytů 2 500-3 500/mm 3 a/nebo počet trombocytů 75 000-125 000, je
vhodnější léčbu na týden přerušit. Pokud dojde k obnově hodnot krevního obrazu, může léčba
pokračovat. Pokud se krevní obraz neobnoví, lze snížit dávky.
Methotrexat by neměl být podáván pacientům, jejichž clearance kreatininu je nižší než 60
ml/min. Léčba vysokými dávkami methotrexatu by měla být odložena v případě jaterní toxicity.
Nežádoucí účinky
Obecně se incidence a závažnost akutních nežádoucích účinků vztahuje k dávce a častosti
podávání. Nejčastějšími nežádoucími účinky jsou ulcerózní stomatitida, leukopenie, nauzea a
zažívací problémy. Mezi jiné časté nežádoucí účinky patří, že se pacient necítí dobře,
nevysvětlitelná únava, zimnice, horečka, závrať a snížená obranyschopnost.
Vzhledem k onkologické indikaci kombinované terapie a k základnímu onemocnění je
obtížné připsat určitou reakci tomuto léku.
Nežádoucí účinky methotrexatu jsou shrnuty zde podle orgánových systémů.
Gastrointestinální poruchy
Gingivitida, faryngitida, stomatitida, anorexie, nauzea, zvracení, průjem, hematemeza,
melena, gastrointestinální ulcerace, krvácení a enteritida.
Pokud se objeví zvracení, průjem nebo stomatitida s možností dehydratace, je třeba léčbu
methotrexatem až do úpravy stavu přerušit. V případě peptických ulcerací nebo ulcerózní
kolitidy je nutné používat methotrexat extrémně opatrně.
6/9
Poruchy krve a lymfatického systému
Methotrexat může způsobit útlum krvetvorby a anémii, leukopenii a/nebo trombocytopenii. U
pacientů s existující insuficiencí krvetvorby je třeba používat tuto látku opatrně, případně
nepoužívat ji vůbec.
Při léčbě psoriázy je třeba přípravek ihned vysadit v případě signifikantního poklesu krevního
obrazu. Při léčbě nádorů methotrexatem terapie může pokračovat pouze v případě, že možný
přínos léčby ospravedlňuje riziko závažné myelosuprese. K myelosupresi může dojít rovněž
po intratekálním podání methotrexatu. Pacienti se závažnou granulocytopenií a horečkou by
měli být okamžitě vyšetřeni a obvykle je třeba podat jim parenterálně širokospektrá
antibiotika.
Poruchy jater a žlučových cest
Methotrexat může způsobovat akutní (vzestup transamináz) nebo chronickou (fibróza a
cirhóza) hepatotoxicitu. Chronická toxicita je potenciálně letální. Obvykle k ní dochází po
chronickém užívání (nejčastěji 2 roky nebo déle) a po celkové dávce nejméně 1,5 g. Podle
studií na pacientech s psoriázou se jeví, že hepatotoxicita je určena celkovou kumulativní
dávkou. Tento účinek se zesiluje alkoholismem, obezitou, cukrovkou a pokročilým věkem.
Správná korelace dosud nebyla stanovena.
Informace ohledně progrese a reverzibility lézí nejsou dostupné. Je třeba opatrnosti v případě
přítomnosti existujícího jaterního poškození nebo snížených jaterních funkcí.
Před podáním je třeba pravidelně provádět testy jaterních funkcí, včetně sérového albuminu.
V případě fibrózy a cirhózy jsou výsledky testů často normální. Tato onemocnění lze
diagnostikovat pouze pomocí biopsie.
V případě psoriázy a revmatoidní artritidy se doporučuje provést jaterní biopsii po celkové
kumulativní dávce 1,5 g. Intermediární fibróza nebo cirhóza obvykle znamenají nutnost
vysazení léčby. I když mírné změny obvykle nejsou důvodem pro nenasazení nebo přerušení
podávání methotrexatu, je třeba používat tuto látku opatrně.
Poruchy imunitního systému
Methotrexat je třeba používat extrémně opatrně v případě aktivní infekce a obvykle je
kontraindikován u pacientů s imunodeficiencí. Imunizace provedená v průběhu léčby
methotrexatem nemusí být účinná. Imunizace živými vakcínami se obvykle nedoporučuje. Po
imunizaci proti neštovicím u pacientů léčených methotrexatem byly pozorovány
diseminované infekce vakcinií. Hypogamaglobulinemie byla pozorována zřídka.
Poruchy nervového systému
Po podání methotrexatu byly pozorovány bolesti hlavy, ospalost, rozmazané vidění, afazie,
hemiparéza, paréza a křeče.
Byly hlášeny případy leukoencefalopatie po intravenózním podání methotrexatu pacientům po
kraniospinálním ozáření.
Rovněž byly hlášeny případy chronické leukoencefalopatie u pacientů s osteosarkomem,
kterým byly podávány vysoké dávky methotrexatu se záchrannou terapií kalcium folinátem, a
to i v případě, že nebylo provedeno ozáření hlavy. Přerušení léčby methotrexatem neznamená
vždy úplný návrat k původnímu stavu.
U pacientů, u nichž byla prováděna léčba vysokými dávkami methotrexatu, byl pozorován
tranzientní akutní neurologický syndrom. Jeho klinické projevy se mohou skládat
z abnormálního chování, fokálních senzomotorických jevů a abnormálních reflexů. Přesná
příčina těchto příznaků není známa.
Po intratekálním podání methotrexatu mohou být jeho případné toxické vedlejší účinky, které
se vztahují k centrálnímu nervovému systému, klasifikovány následujícím způsobem:
7/9
-
Chemická arachnoitida s projevy jako jsou bolest hlavy, bolesti zad, ztuhlost šíje a
horečka.
Paréza, obvykle tranzientní, s paraplegií zahrnující jeden nebo více kořenů míšních
nervů.
Leukoencefalopatie se zmateností, neklidem, somnolencí, ataxií, demencí a někdy se
závažnými křečemi.
Respirační, plicní a mediastinální poruchy
Bylo hlášeno několik úmrtí na intersticiální pneumonitidu a na chronickou intersticiální
obstruktivní plicní chorobu. Plicní symptomy (zejména suchý neproduktivní kašel) nebo
nespecifická pneumonitida během léčby methotrexatem mohou znamenat potenciálně
nebezpečnou lézi a vyžadují přerušení léčby a důkladné vyšetření. Přestože příznaky mohou
být různé, v typickém případě má pacient s methotrexatem indukovanou plicní chorobou
následující příznaky: horečka, kašel, dušnost, hypoxemie a infiltráty při radioterapii plic. Je
třeba vyloučit infekci. Tento stav se může vyskytnout při jakémkoli dávkování. Vzácně byla
popisována patologie plic související s metotrexátem po intratekálním podání methotrexatu.
Při vzniku methotrexatem indukovaného onemocnění plic je opětovné podání methotrexatu
kontraindikováno.
Poruchy ledvin a močových cest/ poruchy reprodukčního systému a prsu
Mohou se vyskytnout závažná nefropatie nebo renální insuficience, azotemie, cystitida,
hematurie, defektní oogeneze nebo spermatogeneze, tranzientní oligospermie, menstruační
dysfunkce a poševní výtok, infertilita, potraty, vývojové vady plodu, suprese spermatogeneze,
ztráta libida a impotence.
Vysoké dávky methotrexatu mohou způsobit renální toxicitu s akutním renálním selháním.
Nefrotoxicita je zpravidla způsobena ukládáním methotrexatu a 7-hydroxymethotrexatu
v renálních tubulech.
Poruchy kůže a podkožní tkáně
Erytém, svědění, kopřivka, fotosenzitivita, depigmentace, alopecie, ekchymóza,
telangiektazie, akné, furunkulóza. Psoriatické léze se mohou zhoršit po expozici UV záření.
Po podání methotrexatu může dojít k exacerbaci radiační dermatitidy a ke spálení po expozici
slunečnímu záření.
V ojedinělých případech byla popsána toxická epidermální nekrolýza a Steven–Johnson
syndrom.
Jiné vzácné nežádoucí účinky související s podáváním methotrexatu nebo přičítané jeho
podávání jsou artralgie/myalgie, diabetes, osteoporóza, lymfomy, oportunní infekce,
vaskulitida a náhlá smrt. Byly hlášeny sporadické případy anafylaktických reakcí.
U pacientů s revmatoidní artritidou byly hlášeny pancytopenie a náhlé zvýšení počtu
revmatoidních uzlů.
Bylo hlášeno několik případů toxické epidermální nekrolýzy.
Předávkování
Příznakem předávkování je, že jeden nebo více nežádoucích účinků má závažný rozsah. Při
dlouhodobé léčbě budou toxické účinky více vyjádřeny. V případě předávkování je třeba co
nejdříve podat kyselinu folinovou v dávce nejméně 15 mg každé 3 hodiny i.v. Frekvenci a
velikost dávek kyseliny folinové lze přizpůsobit množství podaného methotrexatu a
8/9
koncentraci methotrexatu v plazmě (viz též část pojednávající o podávání vysokých dávek
methotrexatu). Předávkování při intratekálním podání lze léčit okamžitou lumbální punkcí,
poté ventrikulolumbální perfuzí a systémovým podáváním kyseliny folinové. V případě
nutnosti je třeba zavést celková podpůrná opatření a podat krevní transfuzi.
Uchovávání přípravku Methotrexate Hospira 25 mg/ml
Uchovávejte při teplotě do 25 oC. Uchovávejte lahvičku v krabičce, aby byl přípravek
chráněn před světlem.
Uchovávejte mimo dosah a dohled dětí.
Chemická a fyzikální stabilita po otevření před použitím byla prokázána na dobu 24 hodin při
teplotě do 25 oC.
Z mikrobiologického hlediska má být přípravek použit okamžitě. Není-li použit okamžitě,
doba a podmínky uchovávání přípravku po otevření před použitím jsou v odpovědnosti
uživatele a normálně by doba neměla být delší než 24 hodin při 2-8 oC, pokud ředění
neproběhlo za kontrolovaných a validovaných aseptických podmínek.
Veškerý nepoužitý roztok musí být znehodnocen.
Léčivý přípravek se nesmí vyhazovat do odpadních vod nebo domácího odpadu. Zeptejte se
svého lékárníka, jak máte likvidovat přípravek, který již nepotřebujete. Tato opatření
pomáhají chránit životní prostředí.
Přípravek Methotrexate Hospira 25 mg/ml se nesmí použít po datu doby použitelnosti
uvedeném na obalu za značkou „EXP“.
Velikost balení
2 ml, 4 ml, 8 ml a 20 ml v injekční lahvičce
Datum poslední revize textu
9.12.2009
9/9