2.1 Projekt IMMORTAL 2.2 Diabetes mellitus

Transkript

PhDr. Vlasta Rehnová, PhDr. Jan Weinberger, Ing. Robert Kotál
Diabetes mellitus a způsobilost k řízení motorového vozidla
Výsledky projektu IMMORTAL
Předpokladem k bezpečnému řízení motorového vozidla je i celková zdravotní způsobilost,
stále převážně chápána jako nepřítomnost nemoci či poruchy, která by mohla nepříznivě
ovlivnit schopnost řidiče správně vnímat, reagovat a rozhodovat se po potřebnou dobu, tj.
během řízení vozidla. Tato zásada je uplatňována i v případě duševní způsobilosti,
preferováno je hledisko duševního zdraví ve smyslu nepřítomnosti choroby či duševní
poruchy. Vážnější somatické onemocnění, které samo o sobě nijak výrazněji nesnižuje
zdravotní způsobilost k řízení motorových vozidel, může mít destruktivní vliv na složku
psychickou, ať již na fungování potřebných schopností či žádoucí osobnostní rysy. Problém
tohoto ovlivnění není nijak systematicky řešen ani v direktivě EU o řidičských průkazech, ani
ve vyhlášce Ministerstva zdravotnictví ČR . Posouzení psychické způsobilosti je kompetenčně
delegováno na klinické psychology, neurology a je ponecháno na uvážení posuzujícího lékaře.
2.1 Projekt IMMORTAL
Návrh tohoto projektu vychází z praktické potřeby inovovat kritéria zdravotní a psychické
způsobilosti k řízení motorových vozidel. Požadavky na zdravotní předpoklady byly
formulovány ve většině evropských zemí v poválečných letech.V České republice byla
vydána směrnice pro posuzování zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel v r.
1964, její novelizace v r. 1986 nepřinesla žádná nová kritéria ani zohlednění nové reality např.
léčebné postupy a výsledky u nádorových onemocnění, první poznatky o AIDS, nová léčiva a
nové poznatky o schopnostech lidí uzdravených či stabilizovaných .
Dle prvních kontaktů při formulování hlavních úkolů projektu IMMORTAL bylo zřejmé,
že situace je obdobná i v zemích západní Evropy. V jejich předpisech jsou kritéria a
požadavky rovněž zastaralé a v podstatě nepodložené řádným poznáním, vědeckým
zdůvodněním či jinak verifikované.
Hlavním úkolem projektu IMMORTAL je proto získat ověřené podklady pro stanovení
limitních hodnot, limitních omezení, limitních poškození zdraví, a to v souvislosti s řízením
motorových vozidel. Z původně široce koncipovaných somatických onemocnění a poruch byl
okruh na doporučení EK zúžen na blok ovlivnění alkoholem, drogami a léky a druhý blok,
v němž CDV bude řešit samostatnou kapitolu, zaměřenou na problematiku způsobilosti
k řízení motorových vozidel s onemocněním diabetem.
Centrum dopravního výzkumu bylo řešitelem dílčího tématu „Vliv diabetu na kognitivní a
celkovou řidičskou výkonnost, porovnání s vlivem únavy a alkoholu“. Jedná se o realizaci
experimentálního šetření metodou simulace dopravních situací na dopravním simulátoru a
psychologickým vyšetřením diabetických pacientů.
2.2 Diabetes mellitus
Diabetes mellitus je chronickým onemocněním, jehož základním rysem je hyperglykémie.
Vzniká v důsledku nedostatečného účinku inzulínu, respektive jeho absolutního nebo
relativního nedostatku, a je provázeno komplexní poruchou metabolismu cukrů, tuků a
bílkovin. Na podkladě základní choroby se postupně rozvíjejí specifické cévní komplikace –
retinopatie, nefropatie, neuropatie.
Klasickými příznaky choroby jsou:
- žízeň až chorobná žíznivost (polydipsie)
- nadměrné močení (polyurie) i v noci
- hubnutí při normálním stravování
- únavnost, malátnost
- přechodné poruchy zrakové ostrosti
- poruchy vědomí až koma
- dech páchnoucí po acetonu
Procentuální výskyt nemocných diabetem v populaci není zanedbatelný, incidence (výskyt
nových případů) má stoupající trend především ve vyspělých zemích a posunuje se do nižšího
věku, zde však může hrát roli stále se zlepšující diagnostika a celková lékařská preventivní
péče.
2.2.1 Epidemiologie:
Dle odhadu WHO je na celém světě 100 – 140 milionů diabetiků, (údaje z různých zdrojů se
liší a pohybují se v tomto rozmezí), prognóza do r. 2010 předpokládá drastický nárůst až na
dvojnásobek– 215 milionů osob trpících diabetem mellitus 1. a 2. typu.
Statistika o počtu léčených diabetiků v ČR:
Počet diabetiků I. a II. typu v roce 2000 byl 654164, což je 6,3 % obyvatelstva České
republiky. Z toho DM typ 1. je zastoupen 46 083 případy, což představuje 7% z diabetiků a
0,5% z celkové populace. Osob starších 20 let (potencionální řidiči) je 44870, což představuje
cca 97% evidovaných pacientů trpících DM typ 1.
Podle pohlaví mírně převažují ženy v poměru 52,9% : 47,1%, retinopatií trpí cca 11%
diabetických pacientů.
Incidence (výskyt nových případů) vrcholí mezi 13-15 lety věku a představuje kolem 25 osob
na 100 000 obyvatel (DM 1.)
Nejvyšší hodnoty incidence do 20 let věku (počet výskytu na 100 000 obyvatel) jsou
zaznamenány ve Finsku a Skotsku – 28,6 a 21,0, nejnižší v Polsku - 6,6, Francii - 4,7 a
Japonsku - 0,8. Možné příčiny tak velkých rozdílů lze hledat v rozdílných životních
podmínkách a prostředí (obecně vyšší incidence v severských zemích a nižší na jihu),
pravděpodobně i stravovacích návycích i výskytu infekčních chorob.
Nejvyšší meziroční nárůst incidence DM 1. u dětí mladších 15 let byl zaznamenán v zemích
střední Evropy (4,3%), a vůbec nejvyšší u dětí 0-4 roky (6,9%).
Pro posouzení incidence v dospělosti jsou k dispozici nepřesná data, např. dlouho léčená DM
typu 2.může pozvolna přecházet v LADA (Latent Autoimmune Diabetes in Adults),
předpokládá se, že celkově bude vyšší než incidence v dětství a dospívání.
2.2.2 Historie
S ohledem na stoupající výskyt onemocnění diabetem mellitus svádí k zařazení této choroby
mezi civilizační nemoci. Historie prvních záznamů o příznacích, svědčících pro diagnózu
diabetu, sahá však mnohém dál, až k počátkům vyspělejších lidských společností. V tomto
smyslu by pak diabetes byla v daném významu slova civilizační chorobou.
Starověk: Vůbec první dochovaný záznam o výskytu cukrovky pochází z roku 1552 před
naším letopočtem. Objevil ho v roce 1862 v Thébách německý archeolog Georg Ebers
v hrobce vznešeného Egypťana. Na papírovém svitku se píše o diabetu jako o vzácné nemoci,
jejíž příčina je neznámá, a projevuje se velkou žízní.
Středověk: Cukrovka byla známa i ve středověké Číně, jejíž lékaři ji kolem roku 570 n.l.
popisovali takto: „…v popředí nemoci Hsaio - K´O je neuvěřitelná žízeň, velké množství
moče medové barvy, nemocný je vyhublý na kost a pokryt vředy“. Upozorňují také, že jednou
z příčin cukrovky je obezita.
Novověk: Přes různé nové objevy byla na počátku novověku medicína ještě stále pod vlivem
starověkých spisů Hippokrata, Galena a Aviceny. Nový pohled přinesl švýcarský vědec
známý pod latinským jménem Paracelsus, který zdůrazňoval význam pozorování a
experimentu. Za příčinu cukrovky nepovažoval onemocnění ledvin jako Galenos, ale změnu
skladby krve, což znamená, že šlo o celkové onemocnění. Prosazoval také celostní pohled na
člověka.
Inzulín: Objev inzulínu, a tím i principu onemocnění diabetem, představovalo revoluční zlom
v léčbě dosud neléčitelné choroby. Skutečným objevitelem inzulínu se stal kanadský lékař
Frederik Grant Banting. Svúj výzkum s pokusy na psech začal provozovat v roce 1921 ve
skromných podmínkách, postupně se ale dopracoval k fantastickým výsledkům. S pomocí
svého asistenta, studenta medicíny Ch. Besta a biochemika J. B. Collipa se mu podařilo
extrahovat z hovězího pankreatu účinný inzulín, zpočátku nazývaný „isletin“. Svůj objev si
dali patentovat a patent bezúplatně předali univerzitě v Torontu.V roce 1923 dostal Frederik
Grant Banting za svůj objev Nobelovu cenu spolu s J.J.R. MacLeodem.
V době, kdy se Frederik Grant Banting intezivně zabýval problematikou diabetu, byly již
v USA i v Kanadě k dispozici výsledky pokusů M. Barrona, které potvrdily dvacet let starou
teorii ruského vědce Soboleva, že Langerhansovy ostrůvky, které obsahuje slinivka břišní, se
chovají jako žláza s vnitřní sekrecí. Bantingovi byly také známy výsledky pokusů, které
v devadesátých letech 19. století prováděli především na psech J. Mering, O. Minkowski a
další, a které prokázaly přímou souvislost mezi činností pankreatu a výskytem cukrovky. Již
se také vědělo, že Langerhansovy ostrůvky produkují peptický hormon, který byl pojmenován
„insulin“ a jehož nepřítomnost v organismu působí smrtelné onemocnění - cukrovku
(Diabetes mellitus).
Na základě všech těchto poznatků Banting vyvinul postup, jak získat hormon - insulin, který
ovlivňuje hospodaření organismu s cukrem, nějakým šetrným způsobem z pankreatu, což se
před ním ještě nikomu s úspěchem nepodařilo. Pro své pokusy získal ředitele Fyziologického
ústavu v Torontu - J. J. Richarda McLeoda, který v létě 1921 poskytl k pokusům laboratoř, psi
a velmi šikovného asistenta, studenta medicíny - Charlese H. Besta. Best kromě jiného uměl
měřit hladiny cukru v krvi, což byla v tu dobu dost obtížná záležitost. Problémem byla
standardizace insulinu, aby po jeho aplikaci byl účinek dostatečný, ale aby nezpůsoboval
hypoglykemicku reakci. Celkem komplikovaně byla stanovena jednotka insulinu, od které se
dávkování odvozovalo. Po četných pokusech na psech a na sobě, začátkem roku 1922 začali
podávat insulin z léčebných důvodů čtrnáctiletému pacientovi, který byl v kritickém stavu
přivezen do nemocnice. Chlapce se jim podařilo zachránit. Bantingovy objevy přispěly
k odstartování nové epochy v oboru medicíny a farmacie a umožnily péči o do té doby
odsouzené pacienty k smrti, o diabetiky.
2.2.3 Klasifikace diabetu:
V roce 1997 byl podán návrh Americké diabetologické asociace (ADA) na novou klasifikaci
diabetu, která byla v r. 1999 přijata i Světovou zdravotnickou organizací (WHO).
Pro potřeby našeho projektu je nejdůležitější změnou upuštění od pojmů inzulín-dependentní
a non-inzulin-dependentní diabetes mellitus a jejich nahrazení termíny diabetes typu 1 a 2.
Diabetes melitus typ 1 (DM typ 1):
Toto onemocnění je důsledkem destrukce B buněk Langerhansových ostrůvků, vedoucí
k absolutnímu nedostatku inzulinu a životní závislosti na jeho vnějším podávání. Ke zničení B
buněk dochází na základě buněčného autoimunitního procesu, který probíhá u geneticky
predisponovaných osob. Rychlost zániku B buněk je často vyšší v dětství a mládí,
v dospělosti může však probíhat velmi pomalu, zbytková produkce inzulinu udržuje
rovnováhu metabolismu na přijatelné úrovni. Pacienti jsou často léčeni jako diabetici typu 2
dietou a perorálními antidiabetiky (PAD), tento typ diabetu bývá označen jako LADA (latent
autoimmune diabetes of adults). DM typu 1 se může projevit v kterémkoli věku.
Předmětem této studie je problematika diabetických pacientů DM typu 1, následující stručný
přehled léčby a dalších opatření se bude týkat pouze tohoto typu diabetu.
Diabetes mellitus typ 2 (DM 2):
Toto onemocnění je podmíněno nerovnováhou mezi sekrecí a účinkem inzulínu
v metabolismu glukózy. Na vzniku choroby se podílejí vlivy genetické i exogenní faktory,
jako obezita, stres, malá fyzická aktivita a zvýšený příjem kalorií, nevhodné složení potravy a
kouření.
2.2.4 Léčba diabetu:
Léčba diabetu typu 1 je směrována do tří základních oblastí – optimální metabolická
kompenzace, prevence a léčba dlouhodobých cévních komplikací a co nejlepší kvalita života
nemocných.
K dosažení optimální metabolická kompenzace je nutné podávat inzulín, a to způsobem, který
co nejvíce napodobí endogenní sekreci a který je sladěn s příjmem potravy a mírou fyzické
aktivity. Potřebné dávkování je podmíněno co nejpřesnější znalostí aktuálního stavu glykémie
daného pacienta. Toto není možné zajistit byť pravidelnými kontrolami v ordinaci
diabetologa, proto nejúčinnější a vlastně jedinou cestou je samostatná kontrola diabetu
pacientem, tzv. self-monitoring a na základě naměřených aktuálních hodnot i samostatná
úprava dávek inzulínu. Edukace diabetiků je proto základním kamenem léčby, odpovědnost
za svůj zdravotní stav tak přebírá i sám pacient. Bohužel získaná dovednost v řízení stavu své
nemoci může pacienty vést i k zneužití např. záměrnou (vědomou či podvědomou)
manipulací, k „vyrovnávání“ dietních prohřešků, ke snížení pocitu závažnosti choroby apod. I
pacient léčený inzulínem musí dodržovat stanovenou dietu, kalkulovat energetický výdaj (i
předpokládaný).
Diabetici typu 1 jsou léčeni výhradně inzulínem a příslušnou dietou, PAD nejsou podávána
(ani jiné kombinace). V současné době jsou k dispozici inzulíny získané ze zvířecích
pankreatů, inzulíny lidské (humánní) a inzulínová analoga. Zvířecí inzulín se získává
z vepřových pankreatů, od lidského se liší v jedné aminokyselině. Lidský inzulín se vyrábí
polosynteticky (semisynteticky)z vepřového nebo biosynteticky, analoga jsou synteticky
připravené inzulíny. Z hlediska tvorby protilátek (vzniku rezistence na inzulín a jiné
zdravotní komplikace) i snadnější aplikace je výhodnější inzulín lidský (HM), případně
analoga. K dispozici jsou inzulíny s různou délkou působení a rychlostí nástupu účinku, od
řádově hodin po dlouhodobé působení 24-36 hodin (lispro, aspart), vyvíjeny jsou inzulíny
s prodlouženou délkou působení – depotní.
Způsob aplikace inzulínu zaznamenal významný pokrok s ohledem na přesnost dávkování i
komfort pacienta. Od klasické k jednorázové injekční stříkačce, přes dávkovače inzulínu
(inzulínová pera) po inzulínové pumpy CSII – continuous subcutaneous insulin infusion
(podávání inzulínu kontinuálně), ve stádiu výzkumu jsou inzulínové tablety či inzulíny
k inhalaci. Výhodou inzulínového pera je snadnější aplikace i u osob neschopných odměřovat
dávku v injekční stříkačce (děti, nevidomí, poruchy motoriky), užití inzulínové pumpy se zdá
být nejpohodlnější (inzulín je dávkován a aplikován bez zásahu pacienta), avšak paradoxně
vyžaduje vyšší edukaci i zodpovědnost pacienta, nevýhodou je rovněž pravidelné dávkování
inzulínu nereagující např. na zvýšenou tělesnou námahu apod.
Co nejpřesnější dávkování inzulínu vyžaduje co nejpřesnější znalost aktuálního stavu
glykémie daného pacienta, proto principy a techniky self-monitoringu jsou základní součástí
edukačních programů, po technické stránce jsou vyvíjeny pomůcky co nejméně zatěžující
pacienta (analyzují nepatrné množství krve), neinvazivní (nezraňující ) techniky, např. na
základě radiační technologie a technologie extrakce tekutiny. V tomto směru je jako nadějné
jeví např. přístroj Gluco Watch („náramkové hodinky“), který je však nutno vyměňovat
každých 12 hodin a dráždí pokožku. Vyvíjeny jsou i přístroje pro kontinuální monitoring
glykémie, v ČR je např. zkoušen přístroj CGMS Sensor Minimed. Elektrody senzoru jsou
zavedeny do podkoží, měření probíhá bez přestávek i při spánku či běžných denních
aktivitách, životnost senzoru je 72 hodin.
2.2.5 Rizika a komplikace diabetu:
Ve vztahu k posuzování způsobilosti k řízení motorových vozidel se jeví jako podstatné
následující průvodní jevy diabetu a nejčastější komplikace spojené s tímto onemocněním:
Hypoglykémie:
Fyziologická kompenzace diabetu spočívá v udržování plasmatické koncentrace glukózy
v určitém úzkém rozmezí. Její nízká koncentrace – hypoglykémie - je zvláště nebezpečná pro
mozkovou tkáň, která není schopna zužitkovávat (utilizovat) volné mastné kyseliny a glukóza
je pro ni základním zdrojem energie. K hypoglykémii dochází zpravidla v důsledku
absolutního nebo relativního nadbytku inzulínu.
Občasná hypoglykémie lehčí formy je prakticky nevyhnutelná u všech inzulínem léčených
diabetických pacientů, její výskyt 1-2 krát týdně lze považovat za normální, častější je výskyt
u pacientů léčených intenzifikovanými režimy (pumpa). Hypoglykemické kóma se vyskytne
v průběhu života asi u třetiny diabetiků inzulínem, asi u třetiny z nich se tyto stavy opakují
častěji.
Příznaky hypoglykémie jsou dvojího rázu: a) Porucha oxidačního metabolismu se projevuje
již při mírném poklesu glykémie sníženou neuropsychickou výkonností, později nevolností,
bolestí hlavy, zamlženým viděním, poruchou jemné motoriky, celkovou slabostí, křečemi a
může vyústit až v bezvědomí (koma), b) aktivace sympatoadrenálního systému a zvýšená
sekrece adrenalínu vyvolává třes, pocení, tachykardie, nervozitu, přichází v úvahu spíše u
náhlého průběhu hypoglykémie. Příznaky zpravidla postižený včas rozpozná a upraví
dodáním živin, během času však může u některých pacientů dojít k útlumu projevů
počátečních příznaků, jedná se o tzv. syndrom porušeného vnímání hypoglykémie. Takto
postižení diabetici bez varovných příznaků upadají do těžkého hypoglykemického stavu.
Prevencí je intenzivnější self-monitoring glykémie a trénink v rozpoznávání příznaků.
Hypoglykemické rozkolísání látkové výměny, které může vést až ke stavu diabetického
prekomatu nebo komatu, je provázeno i zvýšenou unavitelností, vyčerpaností, zpomalením
psychické činnosti a v pozdějším stádiu pocitem vážného onemocnění a projevenými
symptomy. Postižený ztrácí jistotu a bezpečnost v řízení.
Hyperglikémie:
K hyperglykémii vede zvýšený výdej glukózy z jater spolu s deficitním množstvím inzulínu.
Důsledkem je vystupňovaný pocit žízně, slabost, závrať, dušnost až koma. V úvahu přichází
především u diabetiků typu 2, často bývá prvním příznakem dosud nediagnostikované
cukrovky.
Retinopatie:
K nejzávažnějším chronickým komplikacím z hlediska zdravotní způsobilosti patří nevratné
poškození sítnice oka, výrazným způsobem snižující kvalitu vidění a vedoucí až k jeho ztrátě.
Neuropatie:
Jedná se o poškození funkce a struktury periferních nervů – motorických, senzitivních,
vegetativních, projevující se spíše bolestmi a atrofií postižených orgánů.
2.2.6 Diabetes jako celosvětový problém:
S rostoucím počtem nemocných osob přestává být problém diabetu záležitostí pouze
medicínskou a stále více se stává otázkou sociální ve smyslu kvality života, zapojení do
běžného společenského dění, rovnoprávného postavení na trhu práce. Rostoucí počet
diabetiků na celém světě přináší potřebu podle nejnovějších vědeckých poznatků řešit
problémy, jež tato celoživotní nemoc přináší. Netýká se totiž pouze diabetiků, ale také jejich
rodiny, zdravotnické komunity a má závažné sociální a ekonomické dopady. Na druhé straně
diabetik, který je správně poučený o své nemoci a aktivně spolupracuje se zdravotnickým
týmem, může žít normální zdravý a dlouhý život.Důležitost tohoto aspektu podtrhuje i vznik
Mezinárodní federace diabetiků, národních organizací a v neposlední řadě i formulace zásad v
Santvincentské deklaraci.
International Diabetes Federation (IDF)
Tato nezisková organizace byla založena v r. 1950. Úzce spolupracuje se Světovou
zdravotnickou organizací WHO a podílí se na mnoha aktivitách, které podporují úsilí těch,
jejichž cílem je zlepšit kvalitu života diabetiků. Jde především o zlepšení informovanosti,
zejména cestou Bulletinu IDF. V současné době sdružuje 151 národních organizací ve 124
zemích světa. V roce 1991 vyhlásila Světový den diabetu, který připadá na 14. listopad. Tento
den je dnem narození Frederica Bantinga, který v říjnu r. 1921 objevil hormon inzulín.
„The st. Vincent Deklaration Action Programme“
V říjnu 1989 se sešli v italském Saint Vincentu odborníci z diabetologie, zástupci organizací
diabetiků a ministerstev zdravotnictví z celé Evropy, aby pod záštitou Světové zdravotnické
organizace (WHO) a Mezinárodní federace diabetu (IDF) vypracovali pro všechny země
Evropy akční program péče o diabetiky nazvaný podle místa konání Saintvincentská
deklarace („The st. Vincent Deklaration Action Programme“).
Tento dokument obsahuje kapitoly:
I. Obecné cíle
II. Práva a povinnosti diabetiků
III. Program edukace
IV. Sociální podmínky a práva lidí s diabetem
V. Diabetická retinopatie
VI. Diabetická nefropatie
VII. Prevence ulcerace a amputace nohou
VIII. Ischemická choroba srdeční - ICHS
IX. Diabetes a těhotenství
Obecným cílem Saintvincentské deklarace je neustálé zlepšování zdraví, kvality a kvantity
života blížící se co nejvíce normálu, prevence a léčba diabetu a jeho komplikací intenzívním
výzkumným úsilím.
Cílem SVD v oblasti sociálních podmínek je dosažení rovnoprávnosti a plné integrace
diabetiků ve společnosti. K tomu je nutné přehodnotit právní statut diabetiků ve společnosti.
Při předkládání nových zákonů, jež mohou mít dopad na život diabetiků, by měli mít zástupci
organizací diabetiků možnost vyjádřit se k nim. Rovněž tak dostatečně informovat vedoucí
politické a zdravotnické činitele o problematice diabetiků, aby přijali fakt, že diabetici jsou
schopni hrát aktivní a pozitivní úlohu ve společnosti stejně jako nediabetici. Vlády by měly
být zodpovědné za materiální podmínky terapie (inzulín, aplikátory, pomůcky pro selfmonitoring).
Dále je formulován požadavek na cílenou edukaci jak pacienta a zdravotnického personálu,
tak rodiny, blízkého i širšího sociálního zázemí, potažmo celé společnosti. Na základě tohoto
doporučení jsou realizovány národní edukační projekty, v České republice je to program
Aladin.
Je zde deklarováno i právo každého diabetika na léčbu, zahrnující léčebný plán, pravidelné
hodnocení zdravotního stavu, pravidelné kontroly a léčbu specifických problémů (zrak,
funkce ledvin, krevní tlak, pozdní komplikace). Měl by být vybaven i příslušnými pomůckami
pro aplikaci inzulínu a self-monitoring.
Základní podmínkou plnohodnotného života je zapojení do pracovních i mimopracovních
aktivit. Většina diabetiků je schopna pracovat jako nediabetici. Po konzultaci s lékařem
mohou diabetici sportovat s výjimkou náročných disciplín jako je létání, seskok padákem,
potápění, horolezectví, automobilové a motocyklové závody apod. Ve vztahu k řízení
motorových vozidel je formulován stručný požadavek – dobrá kompenzace diabetu a
vyhovující zrak.
2.2.7 Psychosociální problémy:
Onemocnění diabetem dnes není zdaleka jen otázkou fyzického zdraví. Představuje významný
zásah do života nejen postiženého, ale i jeho blízkého i širšího sociálního zázemí, a to
prakticky navždy. Přes optimistické náznaky možnost vyléčení (transplantace pankreatu,
klonování vlastních orgánů apod.) ještě dlouhou dobu budou pacienti trpící diabetem typu 1
doživotně odkázáni na vnější podávání inzulínu. Velkou psychickou zátěží je i vědomí
pravděpodobných pozdních komplikací, zejména poškození zraku až slepota či cévní
komplikace hrozící amputací dolních končetin.
Diabetes mellitus představuje chronické, nevyléčitelné, progredující a často invalidizující
onemocnění, které postiženého omezuje v řadě jeho aktivit a vyžaduje dodržování různých
zásad a pravidel. Na druhé straně je očekávání, že nemocný bude žít „normálně“. Vyrovnání
se s tímto konfliktem je celoživotním procesem. Proto dnes již nelze vystačit s pouhým
biologickým přístupem k této chorobě, nezbytné je doplnění o aspekty osobnostní a sociální.
Již samo zjištění choroby představuje pro pacienta převratnou změnu v jeho dosavadním
životě, s níž se musí vyrovnat. Obecně probíhá reakce na zjištění onemocnění v několika
rovinách:
1. rovina psychická – jak pacient nemoc, léčbu a příslušná omezení přijímá, jakou má
nemoc pro něho subjektivní důležitost
2. rovina behaviorální – chování a jednání nemocného
3. rovina sociální – jak nemocný přijímá svou roli v úzkém kruhu rodiny i v širším
společenském kontextu (zaměstnání, dosavadní mimopracovní aktivity apod.). Zde
hraje významnou roli např. věk. Jinak se s chorobou vyrovnává dítě, problémy se
eskalují v době dospívání, jiné problémy musí řešit pacient stižený diabetem
v produktivním věku.
Z psychosociálního hlediska rozlišujeme tři fáze:
1. období sdělení diagnózy (asi rok )
2. období bez komplikací
3. období pozdních komplikací
Období sdělení diagnózy je provázeno celou řadou psychických reakcí, představuje pro
pacienta obtížnou životní periodu, často srovnávanou s reakcemi na sdělení onkologického
onemocnění: Reakce na sdělení diagnózy a následný adaptační proces probíhají zhruba
v těchto fázích:
•
•
•
•
•
•
počáteční šok
popření – obranný psychický mechanismus, pacient odmítá vidět realitu (to jde o
omyl, mně by se to nemohlo stát), tato fáze může přetrvávat velmi dlouho, měsíce až
roky
zlost a agrese – spojené s pocitem křivdy – proč já, kdo za to může (já, dědičnost,
nejčastěji lékaři), hněv může být obrácen vůči všem zdravým lidem, vůči blízkým
osobám, soustředění pozornosti na sebe, prosazování svých potřeb, nízká tolerance
k potřebám druhých, tyranie celé rodiny
smlouvání o čas, který je vyměřen – ještě musím dodělat, zařídit, dokončit výchovu
dětí apod.
deprese – střídání období strachu, úzkosti a relativní pohody, u pozdních komplikací
nastupují deprese, po 20 letech trvání diabetu až v 50%.
Přijetí – nezdaří se každému, nezřídka po delším období „smíření se s osudem“ a
dodržování léčebného režimu a disciplíny dochází k revoltě, popření choroby a
drastickému porušení životosprávy.
Brittle diabetes:
Psychosociální faktory patří mezi časté příčiny destabilizace diabetu a rozvoji labilního
diabetu (brittle diabetes). Ten je charakterizován metabolickou nestabilitou, která narušuje
běžný život pacienta např. častými hospitalizacemi, absencemi ve škole či v zaměstnání.
Příčinou rozkolísání přitom může být i účelové jednání, nedodržování životosprávy, poruchy
příjmu potravy ( mentální anorexie, bulimie) jako forma psychické odezvy na neuspokojivý
až tíživý sociální kontext (problémy v rodině, ve škole, v zaměstnání, narušení partnerských
vztahů – rozchod z partnerem, ztráta zaměstnání, snížené společenské uplatnění, špatná
adaptace na onemocnění, deprese, anxieta, snížené sebehodnocení), kdy hospitalizace může
být řešním, de fakto únikem od těchto problémů. Nežádoucí ovlivnění léčebného režimu je
uváděno jako příčina až 50% dekompenzací neznámého původu. Účelové dekompenzace je
dosahováno i manipulací s dávkami inzulínu, předávkování inzulínem může být hodnoceno
jako pokus o sebevraždu v důsledku deprese. Simulace hypo i hyperglykémie může být i
náznaková, např. falšováním záznamů self-monitoringu. U brittle diabetes jsou ve vztahu
k řízení motorových vozidel závažné často se opakující stavy hypoglykémie, nejčastěji typu
„factitia“ (neznámý motiv účelového jednání – narušení léčebného režimu).
Deprese:
Psychopatologické stavy u pacientů závislých na inzulínu byly zjištěny až u 18% mužů a 24%
žen. Deprese a úzkostnost mohou postihovat až 50% mladých, špatně kompenzovaných
diabetiků (kromě toho poruchy příjmu potravy, fobie z inzulínových injekcí a
selfmonitoringu). Deprese jsou provázeny sníženou motivací pacientů k selfmonitoringu a
úpravě léčebného režimu, ztrátou zájmu o vlastní zdraví, pesimismem, poruchami
koncentrace a schopnosti učení. Medikamentózní léčba depresí je u diabetiků možná bez
dalších zdravotních komplikací.
Ve vztahu k řízení motorových vozidel proto nabývá na významu, kromě fyziologické
stability glykémie, vyhovující kvality vidění a celkového zdravotního stavu, i psychická
stabilita diabetického pacienta, chápaná jako celkově integrovaná osobnost fungující
bezproblémově v širším sociálním kontextu.
2.2.8 Pracovní zařazení diabetiků:
Doporučení Americké diabetické asociace a Evropské asociace pro studium diabetu: Správně
léčený nemocný s diabetem1. i 2. typu může vykonávat jakoukoliv práci, pro kterou má
kvalifikaci a kterou vykonávat chce.
Odstranění diskriminace diabetických pacientů však musí být provázeno pečlivým
zhodnocením případných rizik, vyplývajících z povahy choroby, v lékařské posudkové
činnosti jsou proto zmiňována určitá omezení vhodnosti povolání a činností: Při posuzování
se zvažuje riziko hypoglykémií a míru případného ohrožení pacienta či jiných osob. Z tohoto
pohledu nejsou doporučovány náročné profese: aktivní služba armádě, u policie a
záchranného systému (hasiči), horníci, dozorci, potápěči, řidiči hromadné dopravy a letci, za
nevhodnou je považována práce ve výškách (omezení jen pro léčené inzulínem). Dalším
kritériem nevhodnosti práce je: nepravidelný denní režim a stravovací režim, nevhodné
hygienické prostředí, nadměrné psychické zatížení, sedavé zaměstnání bez pohybu.
Fyzická aktivita obecně, např. sport, má pro zdravotní stav diabetiků pozitivní význam,
v případě DM typ 1 však může představovat i vyšší riziko vzniku hypoglykémie, pokud není
upraven příjem sacharidů a dávka inzulínu s ohledem na zužitkování (utilizace) glukózy a
rychlejší absorpci a lepší účinek inzulínu (dávka inzulínu převyšuje produkci glukózy).
V případě špatné kompenzace diabetu s hyperglykémií (produkce glukózy je vyšší než dávka
inzulínu) může dojít k výraznému zvýšení hyperglykémie.
2.2.9 Diabetes a řízení motorových vozidel:
Problematika účasti diabetiků v silničním provozu se však jeví složitější, nikoli jako redukce
na hledisko medicínské. V odborné literatuře je běžně zmiňováno riziko dekompenzace a
zhoršení zraku, z rozhovorů s experty vyplynuly i další rizikové faktory, především z oblasti
psychosociální, které by mohly mít zásadní význam při posuzování zdravotní (včetně
duševní) způsobilosti k řízení motorových vozidel. Nejednotnému názoru na tuto otázku
odpovídají i odlišné formulace kritérií a postupů posuzování v směrnicích jednotlivých zemí.
Posuzování způsobilosti k řízení motorových vozidel obecně vychází z výše uvedených zásad,
akcentováno je však hledisko medicínské, tj. dobrá kompenzace diabetu, vyhovující zrak a
celkově přiměřený zdravotní stav (bez omezujících komplikací). Toto hledisko sdílí i řada
diabetologů, s nimiž jsme tuto problematiku konzultovali. Jinak řečeno, nevidí jiné důvody
pro vyslovení zdravotní nezpůsobilosti, hájí především hledisko nediskriminační a hledají
způsoby, jak osobám stiženým diabetem umožnit dále v činnosti řízení motorového vozidla
pokračovat. To, že diabetik je schopen srovnatelných výkonů v silničním provozu (např. ujeté
vzdálenosti i ve špatných povětrnostních podmínkách) považují za potvrzení svého hlediska.
Případné pochybnosti o jiných kritériích ve vztahu k bezpečné účasti v silničním provozu
jsme nezaznamenali ani u odborných edukačních pracovníků, kteří jsou zaměřeni spíše na
podporování běžného chování diabetiků bez omezení. Z nadměrných jízdních výkonů,
z našeho hlediska přeceňování vlastních možností a riskování, jsou nezřídka přímo nadšeni.
V edukačních programech pro diabetiky není věnována speciální kapitola problematice řízení
motorových vozidel, pacienti jsou zběžně poučeni o zásadách životosprávy:
•
•
•
•
Nepokračujte v řízení motorového vozidla v době obvyklého jídla
Mějte při řízení vždy po ruce zásobu cukru či sušenek
Při známkách hypoglykémie ihned zastavte, vyndejte klíčky ze zapalování a pokud
možno opusťte vůz
Po zajedení hypoglykémie počkejte nejméně 10 – 15 minut, dokud příznaky úplně
neodezní.
Ve starší publikaci z r. 1983 (Dub, Brožek, 1983) jsme nalezli toto desatero pro řidiče
diabetiky:
Řídit motorová vozidla můžete za těchto podmínek:
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Znáte nebezpečí, která mohou u této choroby vzniknout
Jste seznámen s hypoglykémií, její příčinou, znáte její počínající příznaky a víte, jak jí
předcházet
Nebudete řídit vozidlo při počínající hypoglykémii
V případě, že se příznaky hypoglykémie objeví během jízdy, ihned jízdu přerušíte a
budete pokračovat až po likvidaci nevolnosti
Ve vozidle budete mít připraven na lehce dostupném místě rychle působící
sacharidový přípravek
Pícháte-li si inzulín, nebo užíváte-li tablety, nebudete před jízdou nikdy zvyšovat
stanovenou dávku
Za volant nikdy nesednete nalačno, naopak zvýšíte dávku sacharidů o 10-20g.
Jízdu nebudete započínat tehdy, užíváte-li současně jiný lék, který by mohl nepříznivě
ovlivnit schopnost řídit motorové vozidlo, nebo ovlivnit účinek inzulínu nebo
antidiabetických tablet.
Jízdu nebudete započínat ani v případě nevolnosti, bolesti hlavy, závratí, zažívacích
potíží apod., ani při současném jiném onemocnění, ani při nachlazení, chřipce, angíně
Při delších jízdách zařadíte každou hodinu krátký odpočinek a vždy po 2 hodinách
sníte jídlo s obsahem sacharidů
Noční a dlouhé namáhavé jízdy , které by mohly narušit pravidelný režim, jsou
riskantní
Budete přesně dodržovat stanovený léčebný režim a ostatní pokyny lékaře
•
•
Budete mít vždy u sebe s ostatními doklady i průkaz diabetika
Budete pravidelně docházet k lékařským kontrolám.
. Dle našich předběžných dílčích výsledků vzorku 15 diabetických pacientů se jen pěti z nich
dostalo speciálního poučení ve vztahu k řízení motorových vozidel.
2.3 experimentální ověření dopravní způsobilosti diabetiků
2.3.1 Východiska a cíle projektu:
Z výše uvedeného rozboru vyplývá, že problém onemocnění diabetem výrazně překračuje
rámec individuálního aspektu tělesného zdraví a čím dál výrazněji se stává problémem
celospolečenským, potažmo celosvětovým.
Na jedné straně zde stojí oprávněný požadavek zajistit plnohodnotný život osob nemocných
diabetem, tedy i jejich účast v silničním provozu, na druhé straně je zde neméně naléhavý
aspekt bezpečnosti jak jejich, tak ostatních účastníků silničního provozu. Při řešení tohoto
rozporu již nevystačíme s čistě medicínským hlediskem tělesné způsobilosti, především
stability nemoci a vyhovující funkcí smyslových orgánů. Řízení motorového vozidla klade i
nároky i na kvality psychické, především osobnostní, a to nejen u diabetických pacientů.
Selhání při řízení vozidla, a to nejen z důvodů zdravotních (hypoglykemické koma),
představuje vysoké riziko ohrožení zdraví a životů, materiální škody nepočítaje.
Autoři, kteří koncipovali experiment, měli na mysli především prozkoumání oblasti psychické
způsobilosti ve smyslu bezproblémových základních psychických funkcí a kvality osobnosti,
přiměřenosti dopravního chování i sociálního kontextu obou aspektů. Tato koncepce vychází
z dlouholetých zkušeností z praxe posuzování psychické způsobilosti k řízení motorových
vozidel, z analýzy příčin dopravních nehod, soudní praxe, zkušeností z výcviku řidičů i práce
z oblasti traumatologie a záchranné zdravotní služby.
2.3.2 Filozofie experimentu:
Vyhlášky pro posuzování zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel vesměs
akcentují hledisko medicínské, tj. především tělesné zdraví, formulované jako vyhovující stav
základních tělesných funkcí - pohybového ústrojí, smyslů, nervového systému. Aspekt
duševní je redukován na nepřítomnost duševní nemoci či obecnější poruchy. Činnost řízení
motorového vozidla však vyžaduje komplexnější pohled na psychické předpoklady, zahrnující
jak bezproblémové fungování základních psychických funkcí, tak vyhovující osobnostní
profil. Výsledky dlouholeté výzkumné činnosti i praktické zkušenosti směřují k stále vyššímu
důrazu právě na kvalitu osobnosti. Řidič s perfektním zrakem, sluchem, bez zdravotních
komplikací může být výrazně rizikovým faktorem v silničním provozu, pokud jeho osobnost
jeví známky např. sociální nezralosti a nepřizpůsobivosti, desintegrace, agresivity, netolerance
vůči ostatním. Naopak řidič se zdravotním handicapem může řídit bezpečně, pokud své
postižení zvládá, je schopen reálného náhledu a přizpůsobení svého chování.
Objektivním kritériem způsobilosti k řízení motorových vozidel je samotná praxe řidiče,
respektive jeho dopravní chování v silničním provozu. Záznamy v kartě řidiče (v evidenci
řidičů) nemusí vždy pravdivě odrážet případné rizikové aspekty, neboť ne všechny přestupky,
spáchané v silničním provozu jsou zjištěny, pokud jejich následkem nedošlo přímo k dopravní
nehodě, nebo na místě činu nebyla přítomna policejní kontrola. Vyšší vypovídací hodnotu
mají záznamy o zaviněných nehodách, kde však nejsou podrobnější údaje o příčinách vzniku
nehodového děje. Zcela chybí záznamy o dopravních nehodách, v nichž byl řidič „nevinným“
účastníkem, jejich častost však může být varovná vzhledem k neadekvátnímu dopravnímu
chování postiženého řidiče. Podrobnější zkoumání dopravního chování diabetických pacientů
v reálném provozu je poměrně riskantní záležitost (zkušenosti z minulých pokusů), proto byl
zvolen test na řidičském simulátoru. Současná technická úroveň simulátorů umožňuje
prezentaci velmi věrného obrazu dopravního prostředí, simulaci rizikových situací, i velmi
přesný záznam reakcí v měřitelných hodnotách. Navíc poskytuje bezpečné prostředí pro
pozorování a vyhodnocování vnějších projevů řidiče a reakce na jeho případné problémové
chování. Z výše uvedených důvodů byl do experimentu zařazen speciálně upravený test na
řidičském simulátoru.
2.3.3 Popis vzorku diabetických pacientů
V souladu s doporučením konsorcia byl zvolen optimální rozsah experimentálního vzorku
v počtu 50 osob, základním kritériem byli pacienti trpící diabetem l. typu a léčeni inzulínem.
CVD disponuje dvěma pracovišti – v Praze a v Brně dle následujících kritérií:
-
muži – ženy zhruba napůl
věk 25 – 60 let
trvání nemoci nejméně 5 let
diabetes bez pozdních komplikací
řidičské oprávnění na skupinu B a vyšší
řidičská praxe nejméně 5 let
Rekrutace (nábor) pokusných osob
Původní představa oslovit Svaz diabetiků (nevládní organizace) jak na úrovni ústředních
orgánů, tak přímo v regionech záhy ztroskotala na naprostém nezájmu ze strany vrcholového
vedení a skladbě a aktivitě místních sdružení. Aktivními členy jsou v drtivé většině důchodci,
kteří se scházejí v odpoledních hodinách, tedy v pracovní době, kdy se výdělečně činní
diabetici nemohou uvolňovat ze zaměstnání. Dalším důvodem nezájmu o klubovou činnost je
obava z vyzrazení, řada diabetiků svou nemoc v zaměstnání i ve svém okolí tají.
V Praze bylo osloveno především pracoviště Institutu klinické medicíny v Praze a několik
dalších specializovaných pracovišť (nemocnice Homolka, Univerzitní klinika Karlov,
Motolská nemocnice), v Brně pak sedm významnějších diabetologických center.
2.3.4 Testová baterie
Pro účely projektu IMMORTAL byly vybrány dílčí testy z tzv. „Alternativní metodiky“,
vypracované v r. 1980 a standardně používané dopravními psychology zhruba do poloviny
devadesátých let, dále dílčí testy z metodiky 9202, vypracované v r. 1992 a používané
s drobnými úpravami dodnes, doplněny byly frustrační poloprojektivní test z testové baterie
pro učitele autoškoly, počítačová verze determinačního přístroje, a modifikovaný
anamnestický dotazník. Kritériem pro výběr jednotlivých testů bylo pokrytí základních
psychických funkcí kratšími variantami testů (intelekt, koncentrace pozornosti, vizuální
paměť, prostorová orientace) a modernější a komplexnější dotazníkové metody ke zjištění
struktury osobnostních rysů. Všechny použité metody jsou standardizovány na řidičské
populaci, u některých je k dispozici norma běžné populace (tj. bez užšího zaměření na řidiče).
a) Prohlášení o momentálním zdravotním a psychickém stavu a obeznámenosti
s psychologickým vyšetřením a výcvikem na řidičském simulátoru:
1. Dnes se cítím (zaškrtněte prosím jednu z možností):
spíše dobře
spíše špatně
Jestliže se necítíte dobře, uveďte prosím důvod: ……………………………………………
2. Na dnešek jsem spal(a): ………………………... hodin
Obvykle spím asi: ……………………………… hodin
3. Dnes jsem naposledy jedl(a) v: ……………….…hodin
4. Jsem uživatelem inzulínové pumpy(jiného automatického dávkovače): Ano
Ne
Jestliže ne, poslední dnešní dávka inzulínu byla aplikována v: ……………..…….hodin
5. Dopravně psychologické vyšetření jsem již absolvoval(a):
Ano
Ne
Jestliže Ano:
Kdy (rok): …………….…………..
Za jakým účelem (kdo si ho vyžádal): ……………………………………………………..
Pokud víte, s jakým výsledkem (schopen, neschopen, omezení apod.) ……………………
6. S řidičským simulátorem (trenažérem) mám již zkušenost:
Ano
Ne
Jestliže Ano:
Kdy (rok) ………………………
Za jakým účelem (výcvik v autoškole, profesní příprava apod.) ……………………………
Jaký typ (stručný popis) ……………………………………………………………………..
Čestně prohlašuji, že nejsem pod vlivem alkoholu nebo jiných omamných látek, či léků,
jejichž užití by mohlo ovlivnit bezpečné řízení motorového vozidla.
b) Výkonové testy – skupinové, s časovým limitem:
TIP – Test intelektového potenciálu, , neverbální (performanční) test
VIT – Subtest verbální složky intelektu
VP – Test vštípivosti vizuální paměti (varianta R. Meili), Kromě aktuálního stavu paměti lze
vyhodnotit i osobnostní rysy – snahu po výkonu pomocí konfabulací, či poruchu percepce
(omezení zorného pole na jeden úsek prezentační tabulky), počínající organickou poruchu
CNS (centrální nervové soustavy) – perseverace (opakování stejných záznamů).
PP – test prostorové představivosti, subtest č. 2 Willsonova testu pro řidiče.
DRČ - disjunktivní reakční čas, rychlý test tužka – papír na měření reakčního času v situaci
rozhodování v časové tísni
AU – test aspirační úrovně
BoPr - modifikace škrtacího pozornostního testu. Kromě parametrů koncentrace pozornosti
lze vyhodnotit pracovní tempo, preferenci výkonu na úkor kvality, zrakové poruchy,
počínající organické poškození CNS.
c) Osobnostní dotazníky- skupinové, bez časového limitu
Anamnestický dotazník – upravená verze standardního anamnestického dotazníku pro
řidiče, okruhy otázek – základní osobní údaje (pohlaví, věk, vzdělání), rodinný stav, stav
zraku a oční prohlídka, řidičská praxe (délka, kvalita – přestupky, nehody, problémy
v autoškole, ujeté kilometry, nejdelší trasa bez přestávky, frekvence a účel používání vozidla,
zadržení řidičského oprávnění ze zdravotních a jiných důvodů), subjektivně pociťované
starosti, obtíže v běžném životě, úrazy za posledních 5 let, subjektivní hodnocení svého života
(pozitivní – negativní události, úspěchy – neúspěchy, plány do budoucna), trávení volného
času, záliby, sport, sociální aktivity, způsob odpočinku, aktivní zájem o novinky kolem
diabetu, zdroje informací, subjektivní hodnocení sebe jako řidiče, obava ze selhání a
protiopatření, dopad diagnózy diabetu na řízení vozidla, potřebná vyšetření a poučení,
důvody pro případné ukončení řidičské kariéry, jak je možno diabetikům pomoci, aby byli
bezpečnými řidiči.
SPARO ( PC verze IHAVEZ ) - profilový faktorový osobnostní dotazník, zaměřený na čtyři
základní faktory – kognitivní, emocionální, regulační a adjustační tendence osobnosti v reakci
na vyhrocené (náročné) životní situace.
PFT – Rosenzweigův obrázkový frustrační test, úspěšně používaný v posuzování psychické
způsobilosti uchazečů o práci učitele autoškoly a speciálních kategorií řidičů z povolání
(kontakt s lidmi – taxislužba, reprezentace firmy apod.).
DOPEN - osobnostní dotazník zaměřený na čtyři osobnostní dimenze: introverze –
extroverze, emocionální stabilita – neurotičnost, psychotismus a lži-skóre
ŠG –subtesty C, G a Q3 z Cattellova dotazníku 16 P.F. Faktor C: emoční instabilita – síla ega,
faktor G: síla superega v polaritě sebekázeň, svědomitost, spolehlivost, přijímání norem –
nesvědomitost, nespolehlivost, ležérní postoj k normám skupiny, faktor Q3: self sentiment,
zaměření na rozvoj sebe sama dle stanoveného plánu (síla vůle).
STAI - verze X-2, škála úzkostlivosti (anxiety, sklonu být úzkostný) jako trvalejší vlastnosti
d) Determinační přístroj
Test reakcí na různě složité podnětové situace je obdobou známého Vídeňského
determinačního přístroje, vyvinutou firmou Horkel. Speciálně k tomuto účelu byly zakoupeny
dva diagnostické boxy pro pracoviště v Praze a Brně. Prezentace, záznam a vyhodnocení
podnětů je standardně řízeno počítačovým programem. Test probíhá ve třech odlišných
situacích: Situace I. – na obrazovce se rozsvěcí barevné terče, pokusná osoba odpovídá
stlačením stejně barevného tlačítka na odpověďovém panelu. Situace II. – na obrazovce se
rozsvěcí barevné terče a z reproduktorů zaznívá vysoký /hluboký tón. Pokusná osoba
odpovídá stejně jako v sérii I, na tóny reaguje dvěma odlišnými tlačítky vpravo/vlevo na
panelu. Situace III. – stejně jako série II, navíc se na obrazovce rozsvěcí dva bílé čtverce
(vlevo/vpravo v rohu) pokusná osoba reaguje sešlápnutím pedálu levého/pravého.
2.3.5 Test na řidičském simulátoru:
Řidičský simulátor E-DAS je věrnou replikou interiéru řidiče s plně funkčními ovladači a
sdělovači. Programové vybavení zahrnuje výkonný vizualizační systém (dopravní prostředí),
pohybový systém (reakce na manévrování s vozidlem), zvukový generátor, Výkonný
počítačový systém umožňuje modelace a vyhodnocení dopravních situací a dopravního
prostředí (např. počasí, denní dobu). S ohledem na uvedené vlastnosti je simulátor pro testy
dopravního chování. Proto byl také tento simulátor vybrán pro výzkum v rámci projektu
IMMORTAL.
Program testu
Program byl sestaven po konzultacích s diabetology, dopravními psychology, lékaři,
zabývajícími se dopravní problematikou a odborníky na pokračovací výcvik řidičů. Pomocí
speciálního softwaru simulátoru byla vytvořena série úloh, kterou postupně absolvuje každý
testovaný řidič. Kromě základních řidičských úloh (drivers tasks) se jedná zejména o
schopnost nedostávat se do rizikových situací (rizikovou situaci považujeme za situaci, která
se může vyvinout v krizovou situaci, jež je předpokladem dopravní nehody), správně reagovat
v krizových situacích, apod. Úlohy jsou situovány do různých databází (malé město, velké
město, extravilán, dálnice) a do různých podmínek povětrnostních a viditelnosti (den, noc,
mlha, déšť, sněžení). Programováno je chování ostatních účastníků virtuálního provozu, a to
konstantně, i v závislosti na akcích sledovaného řidiče. Do některých situací/úloh se řidič
dostává samostatnou jízdou tak, že je mu examinátorem udáván směr jízdy na každé
křižovatce, nebo situaci/úlohu rozehrává autopilot, který v předem definovaném okamžiku
předá řízení řidiči a ten pak pokračuje v jízdě samostatně. Některé úlohy se opakují (testuje
se, jaké ponaučení si řidič vzal z předchozího průjezdu situací), jiné se projíždějí záměrně jen
jednou, neboť při prvním průjezdu dojde k prozrazení podstaty úlohy a opakovaný průjezd by
již byl ovlivněn znalostí principu úlohy.
Před zahájením vlastního testu řidičů, stižených DM I., byla série testovacích úloh ověřena na
kontrolním vzorku 5 zdravých řidičů.
Během simulátorového testu jsou hodnoceny ukazatele psychologické (behaviorální),
výkonnostní a fyziologické.
2.3.6 Průběh testu:
Dopravně psychologické vyšetření i test na řidičském simulátoru je realizován v jednom dni
se skupinou pozvaných dobrovolníků – řidičů diabetiků, to znamená, že všichni účastníci
v daném dni absolvují psychologické vyšetření i test na simulátoru.
Skupinově jsou absolvovány testy s časovým limitem (výkonové), zkouška determinačním
PC testem a simulátorový test byyl zařazeny do části individuálního vyplňování osobnostních
dotazníků.
Přestávky byly zařazeny po ukončení skupinového vyšetření a dále dle individuální potřeby
včetně občerstvení, zejména pití.
Záznam průběhu experimentu:
Průběh celého experimentu v jednom dni je pečlivě zaznamenáván do připraveného
formuláře. Zaznamenány byly zejména časové údaje nástupu na přístrojovou zkoušku a test
na simulátoru, nápadnosti v chování, připomínky k organizaci a průběhu, postřehy od
dobrovolníků sdělované ústně.
2.4 Zpracování výsledků experimentu:
Zpracována byla data získaná z dopravně psychologického vyšetření diabetických řidičů a
záznamy testu na simulátoru skupiny řidičů diabetiků, řidičů ovlivněných alkoholem a
kontrolní skupiny.
Výsledky psychologického vyšetření jsou porovnány s řidičskými normami jednotlivých testů
standardními statistickými postupy hodnocení významnosti rozdílu dvou skupin, údaje
anamnestického dotazníku a testu frustrační tolerance jsou zpracovány klinickou analýzou
(nestatistickou metodou). Poznatky jsou komentovány a interpretovány ve vztahu k zadání.
Výsledky testu na simulátoru jsou zpracovány standardními statistickými postupy tak, aby
byly popsány charakteristiky jednotlivých skupin a zjištěny významnosti rozdílů mezi
jednotlivými skupinami. Kvalitativní hodnocení opět bude zpracováno klinickou analýzou dat
se zaměřením na deskripci nápadných rozdílů.
Interpretace výsledků je směrována k zodpovězení otázek:
a) zda jsou významné rozdíly v psychických předpokladech (psychické způsobilosti k řízení
motorových vozidel) mezi diabetickými pacienty a běžnou řidičskou populací
b) zda jsou významné rozdíly v dopravním chování mezi skupinou diabetických řidičů a
skupinou kontrolní (běžná řidičská populace)
c) zda jsou významné rozdíly v dopravním chování mezi skupinou diabetických řidičů a
řidičů ovlivněných alkoholem
d) zda jsou významné rozdíly v dopravním chování mezi skupinou řidičů ovlivněných
alkoholem a kontrolní skupinou (běžná řidičská populace)
Diskuse výsledků: je zaměřena na zjištěné významné, nebo významným směrem naznačené
rozdíly mezi jednotlivými skupinami a vyhodnocení postavení skupiny diabetických pacientů
v běžné populaci vzhledem k jejich duševní způsobilosti, dopravnímu chování a možným
rizikům jejich účasti v silničním provozu.
Vyhodnocení výsledků experimentu
Po vyčištění souboru dat bylo zpracováno 42 kompletních záznamů experimentální skupiny
řidičů diabetiků z dopravně psychologického vyšetření a simulátorového testu, 50 protokolů
skupiny řidičů pod vlivem alkoholu a 50 protokolů simulátorového testu kontrolní skupiny.
2.4.1 Zpracování dopravně psychologického vyšetření:
Výsledky experimentální skupiny řidičů diabetiků v jednotlivých testech byly porovnány
s příslušnou normou pro běžnou řidičskou populaci statistickou metodou t-testu významnosti
rozdílu výběrového průměru a známého průměru základního souboru. Osobnostní dotazník
SPARO byl vyhodnocen vlastním programem, který rovněž provádí t-test významnosti
odchylek od normy zvolené populační skupiny, v našem případě skupiny řidičské populace.
Poloprojektivní osobnostní test RZW byl vyhodnocen kvalitativní analýzou.
Vypočten byl korelační koeficient závislosti výsledků jednotlivých testů na délce diabetu,
denní dávce inzulínu a způsobu aplikace inzulínu (injekce – inzulínová pumpa). Významnost
závislosti byla testována F – testem.
Analyzována byla data z anamnestického dotazníku, zejména okruhy rodina, životní styl a
životospráva, řidičská praxe ve vztahu k diabetu (včetně názorů a postojů k této
problematice), která blíže charakterizují experimentální skupinu.
2.4.2 Zpracování testu na řidičském simulátoru:
Dopravní chování pokusné osoby v průběhu testu bylo hodnoceno ve třech rovinách –
počítačové záznamy u pevně stanovených simulovaných situací, záznamy pozorování
examinátora a dotazování po ukončení jízdy. Výsledky byly zpracovány do čtyř
devítibodových škál (1 nejhorší, 9- nejlepší). Zaznamenávány byly i nápadné projevy
v chování, zejména sklon ke kinetóze, agresivní slovní projevy a jiné komentáře v průběhu
experimentální jízdy. Dosažené výsledky jednotlivých skupin – diabetici + řidiči pod vlivem
alkoholu + kontrolní skupina – byly vzájemně porovnány t-testem významnosti rozdílů dvou
nezávislých výběrů. U experimentální skupiny diabetiků byl rovněž vypočten korelační
koeficient pro zjištění závislosti mezi výsledky simulátorového testu a délkou diabetu, denní
dávkou inzulínu a způsobem aplikace inzulínu (injekce – inzulínová pumpa).
2.5 Vyhodnocení psychologického vyšetření:
2.5.1 Popis experimentální skupiny řidičů – diabetiků
Muži
Počet pokusných osob
34
Průměrný věk
44,5
Rozpětí věku
25-62
Vzdělání zákl.,vyučen
13
maturita
12
VŠ
9
Rodina ženatý-vdaná
26
rozvedený(á)
4
Žije - s partnerem
2
- s rodiči
4
- sám
2
Počet dětí 0
17
(v rodině) 1
4
2
10
3 a více
3
Brýle - na čtení
11
- na dálku
8
- obojí
4
- nepotřebuje
11
Trvání diabetu (roky)
15,8
rozpětí
7-28
Denní dávka inzulínu
52,3
rozpětí
35-84
Aplikace inzulínu pumpou 11
%
80,9
38,2
35,3
26,5
76,5
11,8
5,9
11,8
5,9
50
11,8
29,4
8,8
32,3
23,6
11,8
32,3
32,4
Ženy
8
35,4
27-47
2
4
2
6
0
1
0
1
4
4
0
0
1
3
1
3
15,4
8-22
46,2
40-58
1
%
19,1
25
50
25
75
0
12,5
0
1,5
50
50
0
0
12,5
37,5
12,5
37,5
12,5
Celkem
42
42,7
25-62
15
16
11
32
4
3
4
3
21
8
10
3
12
11
5
14
15,7
7-28
51,2
35-84
12
%
100
35,7
38,1
26,2
76,2
9,5
7,1
9,5
7,1
50
19
23,8
7,2
28,6
26,2
11,9
33,3
28,6
Spánek–denní průměr hod.
Řidičská praxe - roky
Rozpětí min-max
Řidičská praxe - km
Rozpětí min-max (v tis.)
Nejdelší trasa-bez přest km
Rozpětí min-max
Nejdelší trasa-s přest. km
Rozpětí min-max
Frekvence řízení - denně
- několikrát v týdnu
- několikrát v měsíci
- příležitostně
DN celkem - 0
-1
-2
- 3 a více
Přestupky - 0
-1
-2
- 3 a více
Odebrání ŘO (z toho
alkohol)
Autoškola – nebyl diabetik
- byl diabetik
Psychologické vyšetření
Zkušenost se simulátorem
6,9
20,8
5-40
349 000
5-1500
441
200-1800
1170
200-6000
19
11
3
1
6
10
10
8
20
5
7
2
7 (5)
7,5
13,8
5-29
.
135 000
10-240
288
60-600
507
160-750
55,9
6
32,4
2
8,8
0
2,9
0
17,6
3
29,4
4
29,4
1
23,6
0
58,8
8
14,8
0
20,6
0
5,8
0
20,6 (14,8) 0
75,0
25,0
0
0
37,5
50
12,5
37,5
100
0
0
0
0
160-6000
25
13
3
1
9
14
11
8
28
5
7
2
7 (5)
59,5
30,9
7,2
2,4
21,5
33,3
26,2
19,0
66,7
11,9
16,6
4,8
16,6 (11,9)
19
15
4
6
55,9
44,1
11,8
17,6
50,0
50,0
0
12,5
23
19
4
7
54,8
45,2
9,6
16,6
4
4
0
1
20,1
5 - 40
457 000
5-1500
60-1800
Komentář:
Z celkového počtu 47 účastníků dopravně psychologického vyšetření bylo po kontrole a
vyhodnocení všech protokolů 5 pokusných osob vyřazeno pro:
-
extrémně špatné výsledky - 2 (1 muž, 1 žena)
neúplně vyplněné protokoly, nedokončili celou baterii (nebylo možno zpracovat) - 2
(1 muž, 1 žena)
k datu zpracování nebyly dodány lékařské podklady týkající se diabetu - 1
3 pokusné osoby (muži) se neúčastnili testu na simulátoru (pracovní povinnosti 2, odmítl 1),
psychologické vyšetření však bylo kompletní, proto byli do celkového zpracování zařazeny
Ve experimentální skupině diabetických řidičů je menší zastoupení žen, než by odpovídalo
reprezentativnímu vzorku řidičské populace. V první fázi náboru (recruiment) bylo toto
kritérium dodržováno, ženy však výrazně častěji odmítaly účast v experimentu.
Denní dávka inzulínu je v absolutní hodnotě dle lékařských záznamů nebo osobního sdělení.
Po konzultaci s lékařem byly pro potřeby vyhodnocení jednotlivé dávky zařazeny do tří
kategorií 1. nižší, 2. průměrná a 3.vyšší dle kritéria střední dávky 0,5 jednotky na kg a den.
Pokusné osoby neudávaly svou váhu, proto je zařazení odhadnuto dle průměrné váhy pro
muže do skupiny 2. 40-50 jednotek, pro ženy do kategorie 2. 35-40 jednotek.
Předchozí zkušenost s (dopravně) psychologickým vyšetřením přiznali 4 muži, časový odstup
však byl dostatečný.
Předchozí zkušenost s výcvikovým řidičským simulátorem přiznalo 6 účastníků experimentu,
časový odstup byl rovněž dostatečný, jednalo se převážně o jednoduché až schématické
prezentace jízdní dráhy a nácvik základních manévrů při výcviku v autoškole.
2.5.2 Anamnestický dotazník – vyhodnocení
Počet PO
Kuřák
Rodina - spíš spokojen
- jak kdy
- spíš nespokojen
- bez odpovědi
Důvod řízení –do zaměstnání
- nákupy
- volný čas
- lékař
- v rámci zaměstnání
Starosti – rodinné – velké
- průměrné
- žádné
- pracovní - velké
- průměrné
- žádné
- společenské - velké
- průměrné
- žádné
- finanční - velké
- průměrné
- žádné
- zdravotní - velké
- průměrné
- žádné
Vážnější úrazy (5let)
Životní události příjemné
- narození dítěte
- svatba, rodina
- dobré zaměstnání, studium
- sportování
- přátelství, pomoc jiných
- bez odpovědi
Životní události nepříjemné
Muži
34
9
17
9
3
5
22
21
27
15
20
1
19
14
1
18
15
0
4
30
3
18
13
5
23
6
5
13
8
5
0
0
7
%
26,5
50
26,5
8,8
14,7
64,7
61,8
79,4
44,1
58,8
2,9
55,9
41,2
2,9
52,9
44,2
0
11,8
88,2
8,8
52,9
38,3
14,7
67,6
17,7
14,7
Ženy
8
2
7
1
0
0
6
8
8
6
4
0
4
4
0
5
3
0
1
7
1
3
4
0
8
0
0
38,2
23,5
14,7
0
0
20,6
2
0
2
1
1
2
%
25
87,5
12,5
0
0
75
100
100
75
50
0
50
50
0
62,5
37,5
0
12,5
87,5
12,5
37,5
50
0
100
0
0
Celkem
42
11
24
10
3
5
28
28
35
21
24
1
23
18
1
23
18
0
5
37
4
21
17
5
31
8
5
%
100
26,2
57,1
23,8
7,1
11,9
66,7
66,7
83,3
50
57,1
2,4
54,8
42,8
2,4
54,8
42,8
0
11,9
88,1
9,5
50
40,5
11,9
73,8
19,1
11,9
25
0
25
12,5
12,5
25
15
8
7
1
1
9
35,7
19,1
16,7
2,4
2,4
21,4
- ztráta někoho blízkého (rozvod)
- onemocnění diabetem (invalidní
důchod)
- společenské poměry
- psychicky náročné zaměstnání
- bez odpovědi
Významné životní úspěchy
- rodina
- uplatnění v práci, podnikání
- úspěšné studium
- že ještě žiji
Plány do budoucna
- mít dítě (i adopce), další dítě,
založit rodinu
- zabezpečit rodinu, postavit dům
- pracovní
- být zdráv(a)
- ještě žít, přežít, dožít se důchodu
- nic neplánuji
- bez odpovědi
Záliby – sport rekreačně
- procházky, výlety, se psem
- kultura, četba (M + PC)
- posezení s přáteli
- činnost ve spolku (myslivci,
rybáři, chovatel)
- kutilství, zahrádka
- sport pasivně, motorismus
Způsob odpočinku - pasivně
- aktivně (sport, výlet, práce na
zahradě)
Zájem o informace o diabetu - ano
- ne
Témata – léčebné postupy
- léčebné pomůcky
- životospráva
Zdroje informací – odborné
časopisy
- média obecně
- rekondice
- přátelé (DM)
- internet
S kým se radí – osobní lékař
diabetolog.
- odborná literatura,
internet
- příbuzní
- diabetici
Pocit bezpečí při řízení - vždy
11
12
32,3
35,3
4
1
50
12,5
15
13
35,7
30,9
2
0
4
5,9
0
11,8
1
1
1
12,5
12,5
12,5
3
1
5
7,1
2,4
11,9
6
10
2
2
17,7
29,4
5,9
5,9
3
3
2
0
37,5
37,5
25
0
9
13
4
2
21,4
30,9
9,5
4,8
5
14,7
3
37,5
8
19,1
5
3
4
4
3
2
14
3
13
0
8
14,7
8,8
11,8
11,8
8,8
5,9
41,2
8,8
38,2
0
23,5
0
2
1
0
0
2
4
3
5
1
0
0
25
12,5
0
0
25
50
37,5
62,5
12,5
0
5
5
5
4
3
4
18
6
18
1
8
11,9
11,9
11,9
9,5
7,1
9,5
42,8
14,3
42,8
2,4
19,1
19
9
15
20
55,9
26,5
44,1
58,8
0
0
5
5
0
0
62,5
62,5
19
9
20
25
45,2
21,4
47,6
59,5
29
5
18
4
8
21
85,3
14,7
52,9
11,8
23,5
61,8
7
1
6
5
1
6
87,5
12,5
75
62,5
12,5
75
36
6
24
9
9
27
85,7
14,3
57,1
21,4
21,4
64,3
9
14
2
7
29
26,5
41,2
5,9
20,6
85,3
2
2
1
0
5
25
25
12,5
0
62,5
11
16
3
7
34
26,2
38,1
7,1
16,7
80,9
6
17,6
1
12,5
7
16,7
6
8
12
17,6
23,5
35,3
2
0
1
25
0
12,5
8
8
13
19,1
19,1
30,9
- většinou 20
58,8
- jak kdy
2
5,9
- spíš ne
0
0
Bojím se – vlastního selhání
0
0
- ohrožení jinými
24
70,6
účastníky
- obojí
10
29,4
Jako řidič jsem – lepší
11
32,4
- horší
1
2,9
- jako ostatní
9
26,5
-opatrnější
15
44,1
- více riskuji
3
8,8
- více dbám na předpisy
9
26,5
Diabetici – spec. vyšetření před AŠ 5
14,7
Instruktor obeznámen s nemocí
6
17,6
Řidiči po zjištění diabetu- zadrž.
1x
2,9
ŘO
Speciální poučení pro řidiče
14
41,2
diabetika
Oční kontrola do 2 let
32
94
Chyběly vám užitečné rady - ano
1
2,9
Důvody proč diabetik neřídit +
5
14,7
Důvody proč já jako diabetik
17
50
neřídit +
Pomoc řidičům diabetikům
12
35,3
- legislativní
- zdravotní (odborná)
6
17,6
- technická
5
14,7
+ - viz níže
X: doporučeno lékařem 6 měsíců neřídil vozidlo
7
0
0
0
6
87,5
0
0
0
75
27
2
0
0
30
64,3
4,8
0
0
71,4
2
1
0
4
1
2
2
1
3
0
25
12,5
0
12
12
1
13
16
5
11
6
9
1
28,6
28,6
2,4
2
8
2
3
5
16
100
40
3
8
22
3
15
1
2
7
7
95
Komentář:
Rodina:
Se svou rodinnou situací je převážná většina respondentů celkem spokojena, muži však častěji
naznačují, že sem tam něco není v pořádku .
Pociťované starosti:
Své starosti většina respondentů ohodnotila jako průměrné, pouze muži označili své starosti
v devíti případech jako velké, z toho 5x zdravotní. Nejvíce jsou vyjadřovány potíže zdravotní
v průměrné míře – 73% , dále starosti rodinné v průměrné míře – 54,8%, finanční v průměrné
míře 50%, výrazněji však u mužů - 61,8% (z toho 8,8% jako velké). Nejméně jsou
vyjadřovány starosti společenského charakteru – 11,9% bez nápadnějšího rozdílu mezi muži a
ženami.
Důvody řízení automobilu:
Nejčastějším užitím automobilu je v rámci volného času (rekreace, nákupy, kultura) – 88,3%,
výrazněji u žen (100%), nejméně je automobil používán k cestě k lékaři – 50%, u žen častěji
(75%)
Vážnější úrazy se v experimentální skupině vyskytly výhradně u mužů, a to v 5 případech
(14,7%), tuto skupinu tedy nelze označit jako se sklonem k úrazům.
Životní události:
Příjemné: Nejčastěji jsou vyjadřována uspokojení z narození dětí – 35,7%, založení rodiny –
23,5%, ale výhradně u mužů, ženy tuto životní událost vůbec nezmínily! Dalším v pořadí je
profesní příprava a uplatnění – 16,7%. Téměř čtvrtina pokusných osob na tuto položku vůbec
neodpověděla.
Nepříjemné: Nejčastěji je zmiňována ztráta někoho blízkého (úmrtí v rodině, rozvod či
rozchod s partnerem) – 35,7% a onemocnění diabetem s negativním dopadem na kvalitu
života – 30,9%, výrazněji u mužů- 35,3% (u žen pouze 1 odpověď). Bez odpovědi na tuto
otázku zůstalo 11,9%, tedy výrazně méně, než u položky událostí příjemných (pozitivních).
Významné životní úspěchy:
Převažujícím životním úspěchem je uplatnění v práci – 30,9%, a rodina – 21,4%, zde
výrazněji u žen – 37,5% oproti 17,7% u mužů.
Plány do budoucna:
Nejčastěji jsou vyjadřovány plány něčeho dosáhnout, založit a zabezpečit rodinu, jsou zde i
pesimistické až depresivní odpovědi typu nic neplánuji, chci přežít (spolu s životním
úspěchem – ještě žiji), přání uzdravit se bylo vysloveno jen ve 12% odpovědí.
Záliby a způsob odpočinku:
Převažující typ rekreační činnosti a odpočinku je fyzická aktivita v podobě rekreačního
sportu, procházek turistiky. Větší sklon k pasivnímu trávení volného času a odpočinku mají
ženy.
Zájem o novinky v oblasti diabetu projevuje drtivá část respondentů- 85,7%, nejčastěji o nové
léčebné postupy – 57,1%, nejméně o zásady životosprávy – 21,4%. Výrazně vyšší zájem o
léčebné pomůcky projevují ženy – 62,2% oproti 12% mužů, mezi ženami je však jen jedna
uživatelka inzulínové pumpy ( mezi muži 11, tj. 32,4% oproti 12,5% žen).
O svých problémech s diabetem se respondenti nejčastěji radí se svým lékařem- diabetologem
– 80,9%, nejméně se stejně postiženými osobami (příbuzní, známí, přátelé) – zhruba10%.
Sebehodnocení jako řidiče:
V souladu s obecnou tendencí řidičské populace se diabetičtí řidiči hodnotí jako lepší nebo
stejní – 60%, jako opatrnější – 38%, a více dbalí na předpisy – 26%. V silničním provozu se
nejvíce obávají ohrožení ostatními účastníky – 71%, vlastního selhání se neobává ani jeden, i
když v odpovědi „obojí“ se k možnosti vlastního selhání přiznává 29%.
Důvody pro to, aby jako diabetik neřídil, shledalo pouze 19% respondentů, z toho častěji ženy
– 37%. Důvody obecnější pro to, aby diabetik neřídil, shledalo již více respondentů - 52%,
z toho častěji ženy – 65%.
Důvody proč neřídit – obecně:
Ženy: aktuální nepříznivý zdravotní stav, necítí se dobře
Muži: neukázněnost při léčbě, špatná sebekontrola, nevyvážená glykémie, další zdravotní
komplikace
Důvody, proč neřídit já:
Ženy: vážné zdravotní komplikace, dlouhodobé zdravotní problémy, oční komplikace
Muži: nestabilní diabetes, zhoršení zraku, opakovaná únava a nejistota při jízdě a nezvládnutí
nějaké situace, vážná dopravní nehoda, na doporučení lékaře
Závažné je zjištění, v jak malém procentu byl přezkoumána zdravotní způsobilost ve vztahu
k řízení motorových vozidel u žadatelů o výcvik diabetiků, ještě výrazněji u řidičů po
diagnostikování diabetu. Směrnice MZd povinnost alespoň neurologického vyšetření ukládá.
Jediné, o co je pečováno, je stav zraku, drtivá většina respondentů dochází na pravidelné
kontroly k očnímu lékaři každý rok (eventuálně za dva roky).
Speciální edukační programy s problematikou řízení motorových vozidel vůbec nepracují.
Speciálního poučení ve vztahu diabetu a řízení motorového vozidla se dostalo častěji mužům
– 41% oproti 25% žen.
2.5.3 Řidiči diabetici – nehodovost
znak
Nehody celkem
Z toho nehody zaviněné
Z toho nehody nezaviněné
Nehody celkem – hmotná škoda (nehody celkem)
Nehody celkem – zranění (nehody celkem)
Nehody celkem – bez následků
neuvedeno
Nehody celkem – jaro (nehody celkem)
- léto (nehody celkem)
- podzim (nehody celkem)
- zima (nehody celkem)
neuvedeno
Typ nehody – zaviněné
- nepozornost (nevěnování se řízení)
- nedodržení bezpečné vzdálenosti
- nedodržení rychlostního limitu, nepřiměřená rychlost
- stav vozovky
- nedání přednosti v jízdě
- alkohol
-jiné (technická závada, srážka se zvířetem)
neuvedeno
Typ nehody - nezaviněné
- nedání přednosti ze strany viníka
- nedodržení vzdálenosti, náraz zezadu (na semaforech)
- jiná kolize, nepozornost řidiče
- alkohol u viníka
- chodec
- jiné – smyk na náledí, nedodržení rychlosti, přejíždění do pruhu
neuvedeno
Typ nehody – celkem
Nedodržení bezpečné vzdálenosti
počet
64
32
32
45
5
8
6
8
23
13
14
6
%
100
50
50
70,3
7,8
12,5
9,4
12,5
35,9
20,3
21,9
9,4
8
5
5
3
3
2
3
3
25
15,6
15,6
9,4
9,4
6,2
9,4
9,4
7
8
6
2
1
5
3
21,9
25
18,8
6,2
3,1
15,6
9,4
13
20,3
Nevěnování se řízení
Dopravní přestupky za poslední dva roky (počet osob, jen muži)
Dopravní přestupky za poslední dva roky (celkový počet)
Z toho – nedodržení rychlostního limitu
- nedovolené parkování
- jízda na červenou
- jízda bez dokladů
14
14
26
15
9
1
1
21,9
21,9
100
57,7
34,7
3,8
3,8
Poznámky: během experimentu se tři pozvaní stali účastníky údajně nezaviněné dopravní
nehody, 2x s vlastním zraněním (zlomená noha, pohmožděniny). Tři z respondentů své
nehody blíže nepopsali, 1x1 DN, 1x2 DN a 1x 3 DN
Porovnání reprezentativního vzorku x diabetici v účasti na nehodách za poslední tři roky:
Porovnání s výsledky SARTRE 3, 1000 respondentů – řidičů, reprezentativní vzorek české
řidičské populace. Údaje byly zjišťovány anonymním dotazováním. V obou souborech se
jedná o subjektivní, tedy neověřené, údaje, v obou případech však nebyl důvod pro výrazné
zkreslování (zatajování, nadsazování, vychloubání se), neboť výsledek šetření nebyl dáván do
vztahu s jakýmkoliv ziskem či ohrožením ztrátou.
Účast na nehodě za poslední tři roky
Běžná řidičská populace
– s hmotnou škodou 24%
- se zraněním
9%
Experimentální vzorek diabetiků
– s hmotnou škodou 20 47,6
- se zraněním
2
4,8
Nejdelší ujetá trasa nonstop
Běžná řidičská populace
odhadnutý průměr na základě udaných hodin jízdy
- 300 km
nejdelší trasa odhadnutá na základě udaných hodin jízdy - 720 km (1,7 %)
Experimentální vzorek diabetiků
Průměr muži
Ženy
Celkem
Nejdelší trasa muži
Ženy
celkem
- 441 km
- 288 km
- 365 km
- 1800 km (resp. 700) 2,9 (5,8)%
- 600
- 1800 km (resp. 700) 2,4 (4,8)%
V orientačním porovnání obou skupin mají řidiči diabetici téměř dvojnásobnou účast na
dopravních nehodách s hmotnou škodou (jako řidič, zaviněné i nezaviněné nehody), na druhé
straně téměř poloviční účast na nehodách se zraněním osob.
Rozdíl mezi odhadnutou a vyjádřenou maximální délkou jízdy není u řidičů diabetiků
v průměru nijak výrazný, a to ani v nejvýše uvedeném počtu kilometrů, pokud vyřadíme
extrémní údaj 1800 km. Muži vyjadřují zhruba o třetinu delší trasu než je odhadnutý průměr,
ženy jsou naopak lehce pod průměrem, a to i v nejvyšší hodnotě.
Řidiči a řidičky z experimentální skupiny se tedy nijak významně neliší od běžné řidičské
populace pokud se týče odvahy ujet delší trasu bez přestávky.
Nehody a roční období:
Nejkritičtějším obdobím z hlediska počtu dopravních nehod (zaviněných i nezaviněných) se
jeví léto, druhá v pořadí pak zima, dále podzim. Nejméně rizikovým se ukazuje jaro.
Vzhledem k tomu, že většina respondentů jezdí často, tedy pravidelně v průběhu roku, lze tyto
údaje považovat za téma k zamyšlení.
Příčiny nehod zaviněných:
Hlavní příčinou dopravní nehody je nepozornost, nevěnování se řízení (25%), spolu
s nedodržením bezpečné vzdálenosti (což můžeme částečně přičíst na vrub nepozornosti) je to
již přes 40%. Druhou nejpočetnější skupinou je nedodržení rychlostního limitu (respektive
nepřiměřená rychlost) v téměř v 16%. Následky dopravních nehod byly označeny v drtivé
většině jako lehké, tj. pouze s hmotnou škodou.
Příčiny nehod nezaviněných:
Nejpočetnější skupinou je zde nedodržení bezpečné vzdálenosti ze strany viníka a následný
náraz zezadu do vozidla 25%. Spolu s kategorií jiná kolize, nepozornost řidiče viníka (zde
může být i nedodržení bezpečné vzdálenosti) je to již téměř 44%. Vážnější následky bychom
očekávali u nehod typu nedání přednosti v jízdě, i v těchto případech však následky byly
posouzeny v drtivé většině jako lehké, pouze s hmotnou škodou.
Vyšší počet tzv. nezaviněných dopravních nehod u jedné osoby je vždy pečlivě zkoumán jako
indikátor neadekvátního dopravního chování daného osoby, zejména neochota ustoupit ze
svých práv, řešit vzniklou nehodovou situaci za viníka, celková netolerance k chybě druhého,
nedostatek anticipace chování ostatních účastníků silničního provozu. V experimentální
skupině diabetických řidičů je 8 osob s dvěma a více nezaviněnými nehodami, tj. 19% ze
všech zúčastněných.
Následky dopravních nehod:
V obou případech (zaviněné i nezaviněné nehody) byly následky hodnoceny jako méně
závažné, pouze u dvou nehod se zraněním došlo k vážnější újmě na zdraví – kolize s chodce,
nehoda na motocyklu. Toto zjištění odpovídá charakteristice souboru řidičů diabetiků jako
méně riskujících. Vyšší počet drobných kolizí (obojího typu) by pak mohl souviset s jistou
mírou lability, uzavřenosti vůči vnějším podnětům, sebestřednosti, případně vyšší
unavitelnosti. Detailní rozbor nehod však nebyl prováděn, není tedy k dispozici např. údaj
v kterém bodě časové přímky došlo k nehodě (zejména po jaké době od vyjetí, apod.).
Přestupky:
Přestupky proti pravidlům silničního provozu přiznali pouze muži. Přes padesát procent
přiznaných přestupků se týkalo nepřiměřené rychlosti, respektive nedodržení povolené
rychlosti. Tento typ přestupku lze považovat za dobrovolný, nevynucený. Druhým
nejčastějším přestupkem je špatné parkování, respektive nedovolené parkování, což lze
považovat za přestupek eventuálně vynucený okolnostmi, či subjektivně ospravedlňovaný
(zde by byl jistý vztah k tendenci sebeprosazování, dožadování se úlev v souvislosti
s onemocněním).
Korelace parametrů řidičské praxe s parametry diabetu:
DN zaviněné DN nezaviněné DN celkem přestupky
Korelace s délkou diabetu (15,9 roku)
-0,071
0,153176 0,077017 -0,12971
Korelace s absolutní dávkou inz. (51,6 jedn.)
0,079898
0,020648 0,078647 0,041999
Korelace s relativní dávkou inz. (1,2,3)
0,134143
0,100407 0,17653 -0,17422
Korelace s způsobem aplikace P
0,315682
0,250689 0,357261 0,162382
kritická hodnota pro p 5% r=0,304
Závislost počtu dopravních nehod a přestupků na délce diabetu či denní dávce inzulínu je
nevýznamná.
Na 5% hladině významnosti je závislost mezi aplikací inzulínu pumpou a počtem zaviněných
dopravních nehod, na 1% hladině významnosti je závislost mezi aplikací inzulínu pumpou a
celkovým počtem dopravních nehod u dané osoby.
Naznačen je trend závislosti mezi aplikací inzulínu pumpou a počtem nezaviněných nehod u
dané osoby.
2.5.4 Vyhodnocení výkonových testů
Grafy a tabulky
V této kapitole je uvedeno srovnání výsledků experimentální skupiny s normou řidičské
populace v jednotlivých testech. Vyhodnocení závislosti výsledků testů na kritériích diabetu
jsou uvedeny v tabulce č. 6
Konstrukce grafů: osa X = rozložení skóre v kategoriích normy
osa Y = procentuální rozložení skóre normy a testu
Sloupec
= procentuální rozložení normy
Sloupec
= procentuální rozložení experimentálních výsledků
TIP + VIT – úroveň intelektu (neverbální + verbální)
Graf 1: TIP
45
40
35
%
30
25
20
15
10
5
0
0-6
7-12
13-19
20-23
24-29
Interval výskytu
Rozložení skóre
% skóre
Počet daného skóre testu % skóre testu TIP v
normy
TIP v kategoriích normy kategoriích normy
0-6
6,68
0
0
7-12
24,17
9
21,42
13-19
38,3
12
28,57
20-23
24,17
15
35,71
24-29
6,68
6
14,28
Kritická hodnota t = 2,021 pro p=5%, kritická hodnota t = 2,704 pro p=1%, t=3,09
Graf 2: VIT
45
40
35
%
30
25
20
15
10
5
0
0-7
8-15
16-25
26-32
33-40
Rozložení skóre
% skóre
Počet daného skóre testu % skóre testu VIT
normy
VIT v kategoriích normy v kategoriích normy
0-7
6,68
1
2,38
8-15
24,17
6
14,28
16-25
38,3
14
33,33
26-32
24,17
18
42,86
33-40
6,68
3
7,14
Kritická hodnota t = 2,021 pro p=5%, Kritická hodnota t = 2,704 pro p=1% t=3,486
Výsledky inteligenčních testů jsou v experimentální skupině významně lepší. Tento fakt
koresponduje s úrovní vzdělání, kdy 75% pokusných osob má minimálně středoškolské
vzdělání, z toho 26% vysokoškolské.
Naznačena je kladná souvislost mezi neverbální složkou intelektu a aplikací inzulínu pumpou,
zde spíše ve smyslu toho, že vzdělanější osoby s diabetem jsou více otevřeni novinkám a
ochotnější k jejich užívání.
U verbální složky intelektu je naznačena záporná korelace s délkou diabetu. Pokud by tato
závislost byla významnější, pak by svědčila pro výraznější poškození mentálních schopností
v důsledku delšího průběhu diabetu. Právě složka verbální bývá v případech deteriorace
zachovalejší.
VP (vizuální paměť)
Graf 3: VP
45
40
35
%
30
25
20
15
10
5
0
0-7
8-10
11-13
14-16
17 a více
Rozložení skóre % skóre
Počet daného skóre testu % skóre testu VP v
normy
VP v kategoriích normy kategoriích normy
0-7
6,68
1
2,38
8-10
24,17
16
38,09
11-13
38,3
11
26,19
14-16
24,17
13
30,95
17-30
6,68
1
2,38
Kritická hodnota t = 2,021 pro p=5%, Kritická hodnota t = 2,704 pro p=1%, t=0,208
Rozdíl výsledků dosažených experimentální skupinou od řidičské normy je nevýznamný.
Špatné výsledky v tomto testu v kontextu s diagnózou bývají indikátorem deteriorace
mentálních funkcí.
Naznačena je kladná souvislost mezi dosažením vyššího skóre u uživatelů inzulínové pumpy.
Tento výsledek opět může být ovlivněn dosaženým vzděláním a zaměřením na duševní práci.
DRC.V - Rychlá prostorová orientace (V = celkový výkon)
Graf 4: DRC.V
45
40
35
30
%
25
20
15
10
5
0
28 a méně
29 - 39
40 - 47
48 - 56
57 a více
Počet daného skóre testu
% skóre testu DRC.V
normy
DRC.V v kategoriích normy v kategoriích normy
0-28
6,68
3
7,14
29-39
24,17
12
28,57
40-47
38,3
10
23,81
48-50
24,17
11
26,19
57-60
6,68
6
14,28
Kritická hodnota t = 2,021 pro p=5%, Kritická hodnota t=2,704 pro p=1%, t=0,177
Rozdíl výsledku experimentální skupiny v oblasti rychlé prostorové orientace od řidičské
normy je nevýznamný.
Naznačena je záporná závislost dosaženého výsledku na délce diabetu, v případě vyšší
hodnoty významnosti t by tento výsledek byl interpretován jako zhoršení především zrakové
percepcepce a strukturace vjemového pole v důsledku délky diabetu.
Výskyt chybných úkonů nebyl hodnocen, neboť počet chyb byl u většiny pokusných osob
nulový. Dva výsledky jsou však extrémní – 6 a 12 chyb.
Celkově horší výsledky (včetně extrémní chybovosti) byly dosaženy osobami s délkou
diabetu 11, 20 a 28 let.
PP.V, PP% - prostorová představivost (PP.V = celkový výkon, % = procento správných
řešení)
Graf 6a: PP.V
45
40
35
30
%
25
20
15
10
5
0
16 a méně
17 - 26
27 - 34
35 - 42
43 a více
Počet daného skóre testu % skóre testu PP.V
normy
PP.V v kategoriích normy v kategoriích normy
0-16
6,68
3
7,14
17-26
24,17
6
14,28
27-34
38,3
14
33,33
35-42
24,17
14
33,33
43-50
6,68
5
11,90
Graf 6b: PP.%
45
40
35
30
%
25
20
15
10
5
0
67 a méně
68 - 83
84 - 92
93 - 97
98 a více
Počet daného skóre testu % skóre testu PP% v
normy
PP% v kategoriích normy kategoriích normy
0-67
6,68
3
7,14
68-83
24,17
9
21,24
84-92
38,3
13
30,95
93-97
24,17
14
33,33
98-100
6,68
3
7,14
Kritická hodnota t = 2,021 pro p=5% Kritická hodnota t=2,704 pro p=1%, t=0,915
Rozdíly výsledků experimentální skupiny od řidičské normy jsou nevýznamné, ve schopnosti
prostorové představivosti, respektive strukturace vjemového pole v prostoru, se řidiči
diabetici neliší od běžné řidičské populace, tato psychická funkce není vlivem diabetu
deteriorována.
Naznačena je však záporná korelace (blízko hodnotě významnosti na 5% hladině) u
celkového výkonu, tj. počtu řešených příkladů v časovém limitu v závislosti na délce diabetu.
Tento fakt ukazuje na vynaložené větší úsilí k vyřešení zadané úlohy v důsledku zhoršené
kognice.
Méně výrazně je naznačena kladná závislost celkového výsledku (počtu řešených úloh) na
způsobu aplikace inzulínovou pumpou
BoPr.V + BoPr. % - koncentrace pozornosti (výkon a % chybných řešení)
Graf 7a: BoPr.V
45
40
35
30
%
25
20
15
10
5
0
1099 a méně
1100 -1499
1500 - 1799
1800 - 2199
2200 a více
% skóre testu BoPr.V
normy
BoPr.V v kategoriích normy v kategoriích normy
0-1099
6,68
5
11,90
1100-1499
24,17
11
26,19
1500-1799
38,3
11
26,19
1800-2199
24,17
14
33,33
2200-2550
6,68
1
2,38
Diagram 7b: BoPr.% of Errors
45
40
35
%
30
25
20
15
10
5
0
0,2 a méně
0,21 - 0,6
0,61 - 1,5
1,51 - 3,1 více než 3,1
% skóre testu BoPr.%
normy
BoPr.% v kategoriích normy v kategoriích normy
0-0,20
6,68
2
4,76
0,21-0,60
24,17
12
28,57
0,61-1,50
38,3
14
33,33
1,51-3,10
24,17
11
26,19
More than 3,1
6,68
3
7,14
V celkovém výkonu, tj. počtu označených tvarů, se experimentální skupina neliší od řidičské
normy. Znamená to tedy, že výkonnost v delší časové zátěži v důsledku diabetu významněji
nepoklesla. Pokud se týče chybovosti, zde je hodnota t vyšší, avšak stále ještě nevýznamná.
Ve výsledcích experimentální skupiny se však v 6 případech projevila výrazně vyšší
chybovost (od 2- 5%) spojená s výskytem mentálních bloků (výpadků pozornosti), reverzních
chyb (označování stranově převrácených tvarů). Masivnější výskyt těchto příznaků je
hodnocen jako projev počínajícího organického poškození centrálního nervstva.
Závislost celkového výkonu i procenta chybovosti na délce diabetu, dávce inzulínu a způsobu
aplikace inzulínu je nevýznamná, u osob s extrémní chybovostí je délka diabetu spíše pod
průměrem skupiny = 15 let (extrémní chybovost = 20,12,9,15,10,9 let, průměr 12,5 roku).
Důvod nekvalitní práce tedy bude spíše situační – momentální únava, nepečlivost.
VDP – reakce na podněty – PC test
%
Graf 8a: VDP.S – správné reakce
50
45
40
35
30
25
20
15
10
5
0
194 a
méně
195 - 254
255 - 292
293 - 311
312 a více
Rozložení skóre
normy
0-194
195-254
255-292
293-311
Kritická hodnota
% skóre
Počet daného skóre testu VDP.S % skóre testu VDP.S
v kategoriích normy
0
0
2
4,76
19
45,24
20
47,62
Kritická hodnota
Kritická hodnota
6,68
24,17
38,3
24,17
Kritická
hodnota
Graf 8b: VDP.O – opožděné reakce
70
60
50
%
40
30
20
10
0
4 a méně
5 - 15
16 - 39
40 - 79
80 a více
Počet daného skóre testu VDP.O % skóre testu VDP.O
normy
0-4
6,68
6
14,28
5-15
24,17
26
61,90
16-39
38,3
8
19,05
40-79
24,17
2
4,76
80 and more
6,68
0
0
Diagram 8c: VDP.E – chybné reakce
45
40
35
%
30
25
20
15
10
5
0
3 a méně
4-8
9 - 19
20 - 43
43 a více
% skóre testu VDP.E
normy
VDP.E v kategoriích normy v kategoriích normy
0-3
6,68
11
26,19
4-8
24,17
13
30,95
9-19
38,3
19
30,95
20-43
24,17
5
11,90
44 and more
6,68
0
0
V celkovém vyhodnocení vychází experimentální skupina řidičů diabetiků lépe než je řidičská
norma.
Naznačena je kladná závislost mezi vyšší chybovostí a aplikací inzulínu pumpou v podnětově
náročnějších sériích. Blízko 5% hladině významnosti záporná závislost výkonu (tj. počtu
správných reakcí) v první sérii, která je podnětově nejjednodušší (pouze barevná světla).
Tento fakt lze interpretovat jako pomalejší zácvik či adaptaci na nový úkol v závislosti na
délce diabetu.
AU – aspirační úroveň
Graf 9: AU
45
40
35
%
30
25
20
15
10
5
0
mémě než
-1,3
Rozložení skóre
normy
- -1,3
-1,31 – 0,3
0,31 – 0,3
1,31-0,3
0,31-1,3
% skóre
6,68
24,17
38,3
1,31-2,6
více než
2,6
AU v kategoriích normy
6
14
16
% skóre testu AU v
kategoriích normy
14,28
33,33
38,09
1,31 – 2,6
24,17
3
7,14
2,6 6,68
3
7,14
Úroveň aspirace dosažená v průměru experimentální skupinou je statisticky významně nižší
než průměrná hodnota řidičské normy. Tento fakt koresponduje s dalšími faktory
osobnostních dotazníků a svědčí pro nižší aspirace, sklon k sebe podceňování.
Korelace s délkou diabetu, denní dávkou inzulínu a způsobem aplikace jsou nevýznamné.
Shrnutí výsledků výkonových zkoušek u experimentální skupiny řidičů diabetiků:
V souhrnu nebyly prokázány významnější odchylky v parametrech základních psychických
funkcí, tj. intelektu, vizuální paměti, prostorové představivosti a orientace, vytrvalosti výkonu
v časové zátěži a rychlosti a správnosti reakcí ve složitějších podnětových situacích.
Na úrovni blížící se významnosti na 5% hladině jsou však naznačeny možné závislosti na
délce diabetu verbální složka intelektu, strukturace vjemového pole v prostoru a prostorová
orientace) či aplikaci inzulínu pumpou (zde spíše ve smyslu nepečlivosti či zbrklejších reakcí
ve snaze po vyšším výkonu)
Test aspirační úrovně má spíše charakter osobnostního rysu, ve stanovení si výkonového cíle
však prokázal statisticky významnou odchylku u experimentální skupiny oproti normě ve
smyslu nižších aspirací, kladení si nižších cílů.
2.5.5 Vyhodnocení osobnostních dotazníků:
Grafy a tabulky:
V této kapitole jsou porovnány výsledky osobnostních dotazníků experimentální skupiny s
kategoriemi řidičské normy.
Závislost dosažených výsledků na sledovaných charakteristikách diabetu jsou uvedeny níže v
tabulce korelací č. 6.
Konstrukce grafů: osa X = rozložení skóre v kategoriích normy
osa Y = procentuální rozložení skóre normy a dotazníku
Sloupec
= procentuální rozložení normy
Sloupec
= procentuální rozložení experimentálních výsledků
DOPEN, faktory P, E,N a L
Graf 10a: DOPEN.P – Psychoticismus
DOP.P
45
40
35
30
%
25
20
15
10
5
0
0
1
2
3-4
5 a více
% skóre testu DOPEN.P
normy
DOPEN.P v kategoriích normy v kategoriích normy
0
6,68
7
16,67
1
24,17
8
19,05
2
38,3
13
30,95
3-4
24,17
10
23,81
5-20
6,68
4
9,52
Graf 10b: DOPEN.E – Extroverse x introverse
45
40
35
%
30
25
20
15
10
5
0
5 a méně
Rozložení skóre
normy
0-5
6-10
11-17
18-21
6 - 10
% skóre
6,68
24,17
38,3
24,17
11 - 17
18 - 21
22 a více
DOPEN.E v kategoriích normy
2
9
13
12
% skóre testu DOPEN.E
4,76
21,43
30,95
28,57
22-26
6,68
6
14,28
Graf 10c: DOPEN.N - Neuroticismus
45
40
35
30
%
25
20
15
10
5
0
1 a méně
2 -3
4-7
8 - 13
14 a více
% skóre testu DOPEN.N
normy
DOPEN.N v kategoriích normy v kategoriích normy
0-1
6,68
2
4,76
2-3
24,17
5
11,90
4-7
38,3
9
21,43
8-13
24,17
14
33,33
14-26
6,68
12
28,57
Graf 10d: DOPEN.L – Lži-skóre
70
60
50
%
40
30
20
10
0
2 a méně
Rozložení skóre
normy
0-2
3-5
6-10
11-13
3-5
6 - 10
% skóre
6,68
24,17
38,3
24,17
11 - 13
14 a více
DOPEN.L v kategoriích normy
0
13
26
3
% skóre testu DOPEN.L
0
30,95
61,90
7,14
14
6,68
0
0
Experimentální skupina řidičů diabetiků se na hladině významnosti 1% liší od řidičské
populace ve výši faktoru N – neuroticismu a faktoru L-skore, což může být situační odchylka,
kdy není důvod vědomě či podvědomě zkreslovat své osobnostní kvality (řidičská norma je
výsledkem převážně výběrových řízení či rozhodování o psychické způsobilosti k řízení
motorových vozidel).
Korelace na hladině významnosti 1% byla zjištěna u faktoru P - psychoticismu ve vztahu
k vyšší dávce inzulínu. Vyšší dávka inzulínu znamená těežší formu diabetu, která vede
k většímu uzavření do vnitřního světa, soustředění se na vlastní osobu a otupění citlivosti
k potřebám druhých.
STAI – úzkostnost
Rozložení skóre Sten
Počet daného skóre testu % skóre testu STAI
normy
STAI v kategoriích normy v kategoriích normy
0-29
1
1
2,38
30-33
2
3
7,14
34-37
3
4
9,52
38-39
4
4
9,52
40-42
5
5
11,90
43-46
6
7
16,67
47-51
7
8
19,04
52-56
8
8
19,04
57-61
9
2
4,76
62-80
10
0
0
Kritické steny
7-10
18
42,86
Z tabulky je patrné výrazně vyšší zastoupení skórů experimentální skupiny řidičů diabetiků od
5. percentilu výše, tj. tato skupina vykazuje vyšší míru úzkostnosti (sklonu pociťovat úzkost,
obavy) než je norma řidičské populace.
Závislost míry úzkostnosti na délce diabetu, dávce inzulínu ani způsobu aplikace inzulínu je
neprůkazná (nevýznamná)
ŠG- Faktory C, G a Q
Vážené
skóre
1
2
3
4
5
6
7
8
9
C
C%
G
G%
Q
Q%
0
0
0
9
6
13
9
5
0
0
0
0
21,4
14,3
31,0
21,4
11,9
0
1
9
9
6
10
3
3
0
1
2,4
21,4
21,4
14,3
2398
7,1
7,1
0
2,4
0
2
13
5
12
8
2
0
0
0
4,8
30,9
11,9
28,6
19,0
4,8
0
0
10
Sum
Kritické
kategorie
1-4
0
42
9
0
100
21,4
0
42
25
0
100
59,5
0
42
20
0
100
47,6
Individuální dosažené hodnoty byly převáděny na vážená skóre, průměr je 5, hodnoty menší
znamenají menší míru dané vlastnosti, hodnoty vyšší pak znamenají pozitivní nárůst.
Faktor C: rozložení vážených skórů faktoru emoční lability
Faktor G: rozložení vážených skórů faktoru odpovědnosti, svědomitosti
Faktor Q: Rozložení vážených skórů sebevědomí, sebedůvěra
Prokázána byla významná záporná závislost na 5% hladině významnosti (blížící se 1%
hladině významnosti) mezi faktorem G, interpretovaným jako pocit odpovědnosti,
svědomitost, a aplikací inzulínu pumpou. Téma nižší pečlivosti, svědomitosti a případně vyšší
impulsivity a zbrklosti u osob aplikujících si inzulín pumpou se opakuje i v dalších
osobnostních faktorech. Interpretace může být dvojího druhu: Osoby méně zodpovědné či
svědomité mají problémy s udržením glykémie tradiční aplikací injekcí, a proto je lékaři
častěji převádějí na aplikaci pumpou. Efekt však může být opačný – po převedení na aplikaci
inzulínu pumpou diabetik „vypne“ a odpočívá po řadě let, kdy se musel chovat zodpovědněji
a svědomitěji.
SPARO
Porovnání jednotlivých faktorů:
1. skupina: řidiči diabetici
2. skupina: obecná řidičská populace
Použitá metoda: t – test rozdílů průměrných skóre dvou výběrů. Statistická významnost t na
5% hladině ∗, statistická významnost t na 1% hladině ∗∗.
Základní škály
Škála
M
SD
1. KOMPONENTY
KO
8,3
2,5
EM
7,8
5,1
RE
6,9
3,7
AD
14,4
2,6
2. FAKTORY
PV
4,6
2,7
MH
5,5
2,7
t (spc)
Škála
-0,3
2,9∗∗
2,8∗∗
-0,4
VZ
LS
AN
EX
2,2∗
-0,7
L
M
SD
3. NORMALITA
6,2
3,0
11,3
4,5
0,6
2,2
4,3
1,8
4. VĚROHODNOST
2,5
1,8
t (spc)
2,2∗
-3,1∗∗
1,5
2,0
1,5
Faktory:
Škála
M
SD t (spc) Škála
M
SD t (spc) Škála
M
SD t (spc)
1. STIMULACE
3. INTEGROVANOST
5. KOREKTIVNOST
SI
8,3
2,5
-0,3
UZ
7,9
4,4
RF
12,8
2,6
-0,8
2,2∗
IP
6,6
2,4
-0,2
EC
8,8
4,4 4,5∗∗ LO
13,8
3,3
-2,0
PN
7,6
3,5
-0,7
UR
11,7
3,6 -3,7∗∗ NU
13,3
3,5
0,3
DI
SD
OS
AS
AC
TN
SE
OR
7,5
2,8
7,2
3,1
13,8
3,3
2. RIZIKO
8,5
2,4
10,1
3,0
6,4
3,3
8,5
2,4
3,9
2,1
-0,2
1,2
-2,0
-1,1
-2,0
2,3∗
-0,3
-1,0
RR
OI
14,0
12,4
3,5
4,0
KT
BE
KN
NE
4. VZTAHY
4,3
3,2
8,8
2,1
11,7
2,7
12,0
2,8
-1,9
-3,7∗∗
0,9
-1,5
1,0
1,2
FC
KI
9,4
5,7
US
TO
PR
NS
+4,2
48% kladn.odchylek
-0,93
41% záporn.odchylek
+2,77
-1,33
+6,77
69% kladn.odchylek
6
3
největ.
+odchyl
+1,78
+2,13
+1,49
+2,33
+2,06
+2,2
+1,23
+2,33
-1,14
+3,01
9
5
-1,84
+1,48
8
6
-2,43
+1,37
9
6
-2,04
+1,63
-1,9
+2,24
6
5
-0,8
2,8∗∗
6. SEBEPROSAZOVÁNÍ
US
13,2
3,8 -2,8∗∗
TO
8,8
2,7 -3,5∗∗
PR
11,9
3,8 -3,2∗∗
NS
9,2
1,9
-1,8
FM
10,8
4,0
-2,5∗
Hodnoty odchylek výpovědí zkoumaných osob od normy řidičské populace
Rys Součet odchylek od
od
od
od
od
největ.
normy řidič. populace
- 1,0 - 1,3 + 1,0 + 1,3 -odchyl
EM +0,88
8
4
-1,47
45% kladn.odchylek
RE +1,34
8
4
-1,59
45% kladn.odchylek
LS -1,1
7
6
-1,81
45% zápor.odchylek
TN +1,79
9
5
-1,45
50% kladn.odchylek
OR +5,5
8
6
-1,31
57% kladn.odchylek
UZ +3,32
8
4
-1,44
48% kladn.odchylek
UR +1,14
8
5
-1,97
9
5
-1,45
OI -9,0
KI
2,6
2,4
Interpretace škál: Komentovány jsou faktory s odchylkou od řidičské populace významnou na
5% a 1% hladině.
I.Základní komponenty bazální psychické integrovanosti
KO – Kognitivní variabilnost: kognitivní funkce, postihování a zpracování podnětů a situací,
vhled do dynamických momentů a kontextů. Záporné odchylky znamenají nižší míru
orientace, vnímání a adekvátního zpracování informací
Hodnoty odchylek výpovědí od normy řidičů byly u 5 PO nízké (nižší než – 1,0) a u 4 PO
jsou významně nízké, nižší než – 1,3
nejnižší odchylka od normy řidičské populace dosažená PO je – 2,04
nejvyšší odchylka od normy řidičské populace dosažená PO je + 1,66
EM – Emocionální variabilnost :
t- test významný na 1% hladině, svědčí pro vyšší míru emoční vzrušivosti ve skupině
diabetiků.
Hodnoty odchylek výpovědí od normy u 8 PO jsou vysoké (vyšší než 1,0). Významně
zvýšená emocionální vzrušivost (emocionální labilita) se ukázala u 4 PO, u kterých jsme
zaznamenali hodnoty vyšší než 1,3
RE = regulační variabilnost týkající se regulujících či usměrňujících funkcí konativní
modality, kvality autoregulace, cílesměrnosti a ovládání aktivit. Vysoká variabilnost je
příznačná nízkým sebeovládáním, malým zvažováním možných důsledků spouštěných
interakčních aktivit, resp. sníženými autoregulacemi situačně účelového chování;
invariabilnost je příznačná soustavným vřazováním budoucího možného efektu do
rozhodovacích procesů, do činností a systémů chování (tzv. anticipační regulace jednání a
chování);
t- test významný na 1% hladině, svědčí pro vyšší míru
Hodnoty odchylek výpovědí od normy u 8 PO jsou vysoké (vyšší než 1,0), významně vysoké
jsou u 4 PO (vyšší než 1,3).
nejnižší odchylka od normy řidičské populace dosažená ve vzorku je – 1,59
nejvyšší odchylka od normy řidičské populace dosažená ve vzorku je + 2,13
II. Bazální škály obecné variability
PV – Hladina vnitřní psychické vzrušivosti (spontaneity, vnitřní čilosti). Záporné odchylky
znamenají vyšší míru
t-test významný na 5% hladině, svědčí pro vyšší míru
Hodnoty odchylek výpovědí od normy u 7 PO jsou nízké (nižší než - 1,0) a u 1 PO jsou
významně nízké (nižší než - 1,3)
nejnižší odchylka od normy řidičské populace dosažená ZO je – 2,04
nejvyšší odchylka od normy řidičské populace dosažená ZO je + 1,66
III. Rysy normality osobnosti
VZ – Vztahovačnost, podezíravost. Kladné odchylky znamenají vyšší míru paranoidní
tendence
t-test významný na 5% hladině, svědčí pro vyšší míru tendence k paranoidnímu jednání ve
skupině diabetiků
Hodnoty odchylek výpovědí od normy u 8 PO jsou vysoké (vyšší než 1,0) a u 4 PO jsou
významně vysoké (vyšší než 1,3)
LS – Psychická labilita versus stabilita. Záporné odchylky znamenají vyšší míru lability.
t- test významný na 1% hladině, svědčí pro vyšší míru lability ve skupině diabetiků
L – Lži-skór: Kladné odchylky znamenají vyšší míru tendence jevit se v lepším světle.
7 PO zkreslovalo své výpovědi (hodnoty vyšší než 1,0) a stejný počet je zkresloval významně
(hodnoty vyšší než 1,3)
IV. Optimální hladina stimulace
V jednotlivých faktorech této škály nebyly zjištěny významné odchylky od řidičské populace,
celkově se však projevuje trend k uzavření se do vnitřního prožitkového světa.
V. Individuální tendence riskovat
AC – Hladina anticipace: předvídání důsledků rozhodování a jednání. Kladné odchylky
znamenají vyšší míru předvídavosti.
t-test nevýznamný, naznačena tendence k nižší hladině předvídavosti ve skupině diabetiků
Hodnoty odchylek výpovědí od normy u 6 PO jsou nízké (nižší než -1,0) a u 5 PO jsou
významně nízké (nižší než - 1,3).
TN – Tendence spoléhat se na náhodu: Kladné odchylky od normy znamenají vyšší míru této
tendence.
t-test významný na 5% hladině, svědčí pro jistou míru fatalismu ve skupině diabetiků.
Hodnoty odchylek výpovědí od normy u 9 PO jsou vysoké (vyšší než 1,0) a 5 PO jsou
významně vysoké (vyšší než 1,3).
OR – Obecná hladina přijetí rizikových aktivit: Kladné odchylky od normy znamenají vyšší
míru tendence riskovat.
VI. Integrovanost osobnosti
UZ – Úzkostnost: Tendence prožívat úzkost vedoucí k desintegraci psychiky, narušení
psychické rovnováhy obsahem a intenzitou působících podnětů. Kladné odchylky znamenají
vyšší míru této tendence.
t-test významný na 5% hladině, svědčí pro sklony prožívat úzkosti ve skupině diabetiků.
Hodnoty odchylek výpovědí od normy řidičské populace u 8 PO jsou vysoké (vyšší než 1,0) a
u 4 PO jsou významně vysoké (vyšší než 1,3).
EC – Emocionalita: Intenzita prožívání reálných životních kontextů a jejich změn. Kladné
odchylky od normy znamenají vyšší míru této tendence.
t-test významný na 1% hladině, svědčí pro výraznější míru emocionality ve skupině diabetiků.
UR – Účinná kapacita rozumu: Převaha poznávání, myšlení a racionality nad emocionalitou a
prožíváním, schopnost zachovat se i ve vyhrocených situacích racionálně. Kladné odchylky
od normy znamenají vyšší míru této tendence.
t-test významný na 1% hladině v záporné odchylce, svědčí pro tendenci potlačení racionality
ve prospěch emočních reakcí ve vyhrocených situacích ve skupině diabetiků.
OI – Integrita osobnosti: Projevy psychické integrovanosti ve vztahu racionálních,
prožitkových a volních kvalit projevujících se v chování a jednání; jednota biogenních,
psychogenních a sociogenních struktur a funkcí jako základ duševního zdraví. Záporné
odchylky znamenají vyšší míru desintegrity.
t-test významný na 1% hladině v záporné odchylce, svědčí pro celkově vyšší míru
desintegrace osobnosti ve skupině diabetiků.
Hodnoty odchylek výpovědí od normy řidičské populace u 9 ZO jsou nízké (nižší než - 1,0) a
u 5 ZO jsou významně nízké (nižší než - 1,3)
VII. Interpersonální vztahy a vazby
V této škále nebyly shledány významnější odchylky od normy řidičské populace.
VIII. Korektivnost, regulovanost interakcí
LO - Lehkomyslnost versus odpovědnost: Záporné odchylky od normy znamenají
nezodpovědnost, nespolehlivost, lehkomyslnost, ležérnost ve vztahu k úkolům, lidem a
možným důsledkům.
t-test nevýznamný, naznačena tendence sklonu k lehkomyslnosti ve skupině diabetiků
Hodnoty odchylek výpovědí od řidičské normy u 9 ZO jsou nízké (nižší než - 1,0) a u 5 ZO
jsou významně nízké (nižší než - 1,3)
Hodnoty výpovědí 4 ZO byly významně vysoké (vyšší než 1,3)
KI – Korigovanost versus impulzivnost: Kladné odchylky od normy znamenají nízké
sebeovládání, neřízené, emocionálně impulzivní chování.
t-test významný na 1% hladině, svědčící pro vyšší impulzivitu v chování ve skupině diabetiků
Hodnoty odchylek výpovědí od řidičské normy u 6 ZO jsou vysoké (vyšší než 1,0) a hodnoty
výpovědí 3 ZO byly významně vysoké (vyšší než 1,3)
IX. Sebeprosazování
US - Sebejistota vysoká versus potlačená: Při výrazně kladné odchylce si respondent
nepřipouští možnost vlastní nedostatečnosti nebo selhání.Záporné odchylky od normy
znamenají, že respondent nevěří ve své síly a schopnosti.
t-test významný na 1% hladině v záporné odchylce, svědčí pro tendenci k sebepodceňování,
nižší sebedůvěře ve vlastní schopnosti ve skupině diabetiků
Součet odchylek dosažených výsledků ZO od normy řidičské populace je – 0,93 ( 41%
záporných odchylek výpovědí od normy řidičské populace). Hodnoty odchylek výpovědí od
řidičské normy u 9 ZO jsou nízké (nižší než - 1,0) a u 5 ZO jsou významně nízké (nižší než 1,3).
Hodnoty odchylek výpovědí od normy u 8 ZO jsou vyšší než 1,0 a u 2 ZO jsou významně
vysoké (vyšší než 1,3).
TO – Trudomyslnost versus optimismus: Záporné odchylky od normy znamenají vyšší míru
pesimismu, deprese.
t-test významný na 1% hladině v záporné odchylce, svědčí pro výraznější sklony
k pesimismu, depresi ve skupině diabetiků.
jsou významně nízké (nižší než - 1,3).
PR – Prožitkový versus reagující přístup: Záporné odchylky znamenají sníženou připravenost
jednat, aktivně se rozhodovat a řešit vznikající situace.
t-test významný na 1% hladině v záporné odchylce, svědčí pro vyšší tendenci vzniklou situaci
spíše prožívat, než racionálně řešit ve skupině diabetiků
jsou významně nízké (nižší než - 1,3).
FM – feminita - maskulinita: Kladné odchylky od normy znamenají vyšší míru maskulinity
(preferování mužské role)
t-test významný na 1% hladině v záporné odchylce, svědčí pro tendenci zaujímat spíše
ženskou roli ze strany mužů – diabetiků, tj. spíše závislejší, nedominantní chování.
V souboru diabetiků vykázalo 8 žen výraznější rysy feminity, ze 34 mužů vykázalo 12
výraznější rysy feminiy, naopak jen 8 výraznější rysy maskulinity. Ostatních 14 vykázalo
nevyhraněné skóre v porovnání s řidičskou populací.
Celkové vyhodnocení dotazníku SPARO:
Negativní rysy:
V experimentální skupině řidičů diabetiků jsou významně nápadné rysy vyšší emoční lability,
emočního prožívání reality, uzavřenosti do vnitřního světa a rigidity ve vztahu k novým
postupům a vzorcům jednání, sebeprosazování ale i podceňování a nižší sebedůvěry, lehké
tendence k osudovosti, celkové desintegrace osobnosti.
Pozitivní rysy:
V experimentální skupině řidičů diabetiků není vyšší celková tendence k rizikovému jednání,
v normě jsou položky týkající se sociálních vazeb, přizpůsobivosti a sociální extrémnosti.
PFT – projektivní frustrační test
P
Agrese
vůči druhým
netolerance
Celkem 42
20
V%
100 47,6
Legenda k tabulce:
Sebeobvinění
Sebelítost
Sebeobrana
Egoismus
12
28,6
19
45,2
Partnerské a
mezilidské
problémy
14
33,3
Morbidita
Přání čeho zlého
7
16,7
P = počet respondentů
Agrese vůči druhým, netolerance = vysloveně agresivní, vulgární reakce, projevy netolerance
drobných chyb, mentorování, poučování
Sebeobviňování, sebelítost, = zdůraznění vlastní chyby, nedostatku, méněcennosti,
osudovosti, rezignace
Sebeobrana, egoismus, sebeprosazování = zdůraznění vlastních potřeb, splnění vlastních
požadavků, přesouvání viny a odpovědnosti na druhou osobu
Partnerské a mezilidské problémy = důrazná reakce na situaci mezilidských vztahů, převážně
blízkých (partnerských, přátelských), eventuálně paranoidní reakce
Morbidita, přání něčeho zlého (smrti) = zcela netypické reakce operující se smrtí, ukončením
něčeho nepříjemného definitivním odchodem problémové osoby
Příklady:
Agrese
vůči druhým
netolerance
situace
1.chodec pocákaný autem
2.paní kazí hru
3.chodec upadl, dotaz, zda
si neublížil
4.rozbitá cizí váza
5.kamarádka nás nepozvala
na oslavu
6.omyl v telefonu v noci
7.počkat před odjezdem na
tetičku
odpověď
1.jak to jezdíš debile, to si
odskáčeš
2.tak to nehraj, když to
neumíš, víc se snaž, dnes
ti to vůbec nejde
3.neptej se a zvedni mě,
koukej mi pomoct, co
čumíš
4.budete si muset koupit
jinou, paní si koupí novou
5.je to potvora
6.co si to dovolujete,
Obvyklá odpověď
1.nic se nestalo,
dám si šaty vyčistit,
uhradíte mi čistírnu
2. o nic nejde, hra je
hra, příště to bude
lepší
3. děkuji, je to
dobré
4. omlouvám se,
škodu nahradím,
vázu slepím
5. asi zapomněla,
nevím proč, co se
stalo
6. to je v pořádku,
dobrou noc
7. dobrá, ještě
počkáme, ať si
pospíší
1.něco jí na nás vadí, má 1.asi zapomněla,
Sebeobvinění 1.kamarádka nás
jiné bližší přátele, nejsme něco jí do toho
Sebelítost
nepozvala na oslavu
přišlo, je to rodinná
jí dost dobré, stydí se za
2.jdu tančit s tvou dívkou
oslava
nás, lezeme jí na nervy,
3.pocákaný chodec autem
2.já o tom vím,
nejsme její oblíbenci,
pozvala radši jinou partu, večer nemůžu, dej
mi na ni pozor
její styl zábavy by nám
3. uhradíte čistírnu,
stejně neseděl
2.co nadělám, už se mnou příště dávejte víc
asi nechce chodit, hezky pozor
se bavte
3.to se může stát jenom
mně
1.omlouvám se,
1.nejel jsem rychle, je
1.jízda kolem školy
Sebeobrana
nedával jsem pozor,
večer a ve škole už děti
nepřiměřenou rychlostí
Egoismus
nejsou, nevšiml jsem si že nevšiml jsem si
2.nehoda a obvinění
Přesun
2. rozhodnutí
je tu škola
odpovědnosti z porušení pravidel
2.já jsem jel rychle, ale ty necháme na policii,
3.ztracené klíče od vozu
na druhou
je to sporné, kdo
se máš dívat do zrcátka,
4.napomenutí v restauraci
osobu
nehodu zavinil
neměl jsi zahýbat, jel jsi
číšníkem
3.určitě je najdu,
moc pomalu, je to tvoje
někde mám
chyba
náhradní, zavolám
3.já nemám klíče, ale ty
taxi
ses strojila přes hodinu,
4. omlouvám se,
tobě se to stává pořád
4.já jsem host, v hospodě ztiším se
si můžu dělat co chci,
nemůžu vás přivolat jinak
1.já o tom vím, já
Partnerské a 1.večer jdu na zábavu s tvou 1.To je o.k., chci se jí
nemám čas, dobře
zbavit,
dívkou
mezilidské
se bavte, dej mi na
2.kamarádka nás nepozvala Už se mnou asi nechce
problémy
ni pozor
chodit,
na oslavu
Jak se dozvěděla, že mám 2.asi se jí to
3.čekání na kamarádku
nehodilo
jinou, já ti to oplatím
4.hledání klíčů od vozu
2. asi se bojí o toho svého, 3. určitě je najdu,
někde mám
asi má jiné lepší přátele,
chtěla slavit s jinou partou náhradní, zavolám
taxi
3. je jako ty, taky chodí
pozdě
4. To jsi celý ty
1.ještě chvíli
1.Už ji asi vzal čert
1.čekání na kamarádku
Morbidita
počkáme, asi jí ujel
2.pomlouvání známé, která 2.O mrtvých jen dobře
Přání čeho
autobus, někde se
(doufám), dobře jí tak
je v nemocnici
zlého
vzbudil jste mne, v noci
nemáte vůbec nikam volat
7.ať neotravuje, aby se
nezbláznila
3.počkat na tetičku před
odjezdem
4.jízda kolem školy
nepovolenou rychlostí
Věděla, proč ji
pomlouváme, tak radši
spáchala sebevraždu
3.Doufám, že rozloučení
s tetičkou je navždy
(poslední)
4.Školu jsem neměl nikdy
rád a zrovna šel přes ulici
ředitel
zapovídala
2.to je nám líto, my
za to ale nemůžeme
3.dobrá, ještě
počkáme, ať si
pospíší
4. omlouvám se,
nedával jsem pozor,
nevšiml jsem si
Nejcitlivější položka – kamarádka nás nepozvala na návštěvu – zpravidla bývá necitlivá.
Naprosto ojedinělé odpovědi s tématem smrti, přání někomu něčeho zlého – běžně
v protokolech vůbec nejsou. Vyšší výskyt sebeobranných reakcí, přesouvání odpovědnosti za
nepříjemnou situaci a její řešení na druhou osobu . V anamnestickém dotazníku na přímé
hodnocení spokojenosti s rodinnou (partnerskou) situací jsou většinou odpovědi pozitivní,
poloprojektivní test však vyprovokoval a odhalil něco jiného. Zhruba ve třech případech se
projevila sociální nezkušenost (neobratnost) v řešení běžných mezilidských vztahů,
respondenti neodpověděli na zdánlivě banální otázky (vztah kupec – prodavač), ale i na
nejcitlivější položku – proč nás kamarádka nepozvala na oslavu, nebo obvinění z rychlé jízdy
kolem školy.
Poloprojektivní dotazník frustrační tolerance je užíván při výběrových řízeních pro firmy, kde
se vyžaduje i určitá úroveň jednání se zákazníkem, nebo při posuzování psychické
způsobilosti k výkonu činnosti učitele autoškoly. Frekvence nápadných protokolů je zhruba
10-20%, odpovědi morbidního typu se prakticky nevyskytují. Téma smrti nebo přání zlého
osudu někomu jinému je proto ve skupině diabetických pacientů naprosto šokující. Jediné
vysvětlení může být v tom, že si podvědomě přejí nebýt v obtížné a život ohrožující situaci
sami. V anamnestickém dotazníku se rovněž vyskytují odpovědi na téma plánů do budoucna
či dosavadních úspěchů typu přežít, dožít se, zabezpečit rodinu než umřu, úspěchem je, že žiji
apod.
Četnost odpovědí s hledáním viny v sobě sama ve vztahu k navázání přátelských vztahů nebo
naopak vyčlenění z blízkých vztahů (potažmo společnosti) či naznačené paranoidní tendence
jsou alarmující a korespondují s nechutí a obavami diabetických pacientů zúčastnit se našeho
experimentu. V anamnestickém dotazníku (viz příslušná kapitola) jsou rovněž přátelské
vztahy jako zdroj poučení nebo sdílení problémů nemoci až na posledním místě a velmi málo
frekventované. Aktivní členská základna svazu diabetiků je tvořena převážně důchodci, zájem
diabetických pacientů v produktivním věku o členství či aktivní účast je malý.
2.5.6 Souhrnné statistické vyhodnocení výsledků psychologického vyšetření:
Tabulka 5: Porovnání výsledků experimentální skupiny s řidičskou populací
Výkonové testy
Průměr EX
SD
Průměr N
TIP
18,5
5,117
16
VIT
24,4
7,084
20,5
VP
11,9
2,937
12
DRC
43,8
11,177
43,5
PP.V
32,2
9,800
30,5
PP.%V
85,69
16,161
88
BoPr.V
1598
363,74
1649
t
3,098
3,486
0,208
0,177
1,089
0,915
0,902
BoPr. %Err.
VDP.S
VDP.O
VDP.E
AU
Osobnostní testy
DOPEN.P
DOPEN.E
DOPEN.N
DOPEN.L
1,314
289,8
12,3
9,2
0,254
1,160
20,724
10,267
7,908
1,365
1,005
274
27
14
0,805
1,704
4,891
7,706
7,422
2,584
2,38
15,31
10,17
6,64
2,263
5,778
6,203
2,418
2,5
14
5,5
8
0,337
1,451
4,816
3,594
Kritická hodnota t pro 5% hladinu významnosti rozdílu = 2,021
Kritická hodnota t pro 1% hladinu významnosti rozdílu = 2,704
Tabulka 6: Korelace výsledků testů s danými parametry diabetu:
Výkonové testy
Délka diabetu Jednotky ins/den Jedn./ins/kg/den
TIP
VIT
VP
DRC
PP.V
PP.%V
BoPr.V
BoPr. %Err.
VDP.S
VDP.O
VDP.E
VDP.1.S
VDP.2.E
VDP.3.E
Osobnostní testy
DOPEN.P
DOPEN.E
DOPEN.N
DOPEN.L
STAI
SG.C
SG.G
SG.Q
SG.C vážené skóre
SG.G vážené skóre
SG.Q vážené skóre
SPARO EM ++
RE ++
UR - OI - KI ++
US - -
0,043
-0,218
-0,058
-0,224
-0,290
-0,183
-0,152
0,002
-0,136
0,116
-0,142
-0,276
-0,221
-0,109
0,062
-0,042
0,016
0,013
-0,040
-0,132
-0,063
0,002
0,064
0,143
0,038
-0,005
0,105
0,098
0,087
0,047
0,050
-0,261
0,125
0,114
-0,124
Aplikace ins.
pumpou
0,279
0,148
0,221
0,092
0,245
0,101
0,144
-0,082
0,154
-0,183
0,223
0,233
0,084
0,267
-0,036
0,005
0,007
0,140
-0,043
0,099
0,226
0,092
0,079
-0,203
0,091
0,337
0,195
-0,168
0,069
0,456
-0,006
-0,031
0,081
-0,068
0,123
-0,150
0,132
-0,025
-0,149
0,228
-0,081
0,186
0,040
0,008
0,109
0,002
0,101
0,194
0,140
0,162
0,192
-0,029
0,134
0,064
0,028
0,055
0,147
0,229
0,285
-0,142
-0,069
0,467
-0,117
-0,155
-0,163
-0,120
-0,170
0,065
-0,036
-0,332
0,028
-0,096
-0,318
0,038
-0,007
-0,075
0,017
0,0944
-0,128
-0,094
TO - 0,072
0,109
-0,052
PR - 0,062
0,195
-0,132
UZ +
-0,067
-0,035
0,226
TN +
0,082
0,167
0,281
VZ +
0,100
0,269
0,184
FM 0,157
0,143
-0,110
Kritická hodnota významnosti korelace na 5% hladině r= 0,304
Kritická hodnota významnosti korelace na 1% hladině r= 0,372
-0,182
0,093
0,084
-0,077
-0,066
0,113
Poznámky:
1. Dotazník SPARO je vyhodnocen zvlášť, v tabulce č. 6 jsou pouze korelace faktorů se
signifikantní odchylkou experimentální skupiny od řidičské populace
++ nebo - - = signifikantní odchylka na 1% hladině (pouze pro SPARO faktory)
+ nebo - = signifikantní odchylka na 5% hladině (pouze pro SPARO faktory)
2. VDP.1.S = správné reakce v první sérii (pouze barevná světla)
VDP.2.E = chybné reakce v druhé sérii (barevná světla + zvuky)
VDP.3.E = chybné reakce ve třetí sérii (barevná světla + zvuky + pedály)
3. SG.C.V, SG.G.V a SG.Q.V = vážená skóre jsou roztříděna do tří kategorií 1. (kritické
kategorie 1-4), 2. (střední kategorie 5-6) a 3. (nejlepší kategorie 7-10)
2.5.7 Vyhodnocení testu na řidičském simulátoru
Cílem testu na řidičském simulátoru bylo:
a) Zjistit vliv onemocnění chorobou Diabetes mellitus I. typu na dopravní
způsobilost k řízení silničních motorových vozidel.
b) Zjistit vliv přítomnosti alkoholu v krvi na chování řidiče při řízení silničního
motorového vozidla.
a) Ideální chování
Při běžné jízdě řidič nesmí vyvolávat nebezpečné situace. Nesprávným výkonům jiných
účastníků provozu se brání důslednou aplikací zásad defenzivní strategie jízdy. Zejména se
jedná o schopnost předvídat chybná jednání jiných účastníků a účinně vyhledat tzv.
dynomeny (prof. Munch, Technická univerzita Brno). Strategie jízdy je volena tak, aby se
řidič nedostával do rizikových situací. Za ty považujeme takové situace, které jsou sice
v intencích pravidel, avšak mohou se zvrtnout v situaci krizovou. Typickým příkladem je
předjíždění před křižovatkou (jede-li řidič po hlavní pozemní komunikaci). Takový manévr je
pravidly povolen, avšak hrozí, že z vedlejší komunikace vyjede jiné vozidlo, jehož řidič
mnohdy nebude počítat s tím, že se po hlavní komunikaci blíží vozidlo jedoucí po levé
polovině vozovky.
Pokud tedy řidič v popsané situaci předjíždí, hodnotíme jej jako řidiče, který správně
nepředchází rizikovým situacím. Pokud při předjíždění opravdu dojde k nedání přednosti
v jízdě ze strany jiného řidiče, hodnotíme schopnost pozorovaného řidiče řešit krizovou
situaci.
Při řešení krizových situací je důležitým hlediskem míra úleku řidiče a doba, po kterou je jeho
schopnost účinně jednat paralyzována. Rovněž se např. hodnotí schopnost řidiče v nouzovém
manévru opustit vozovku a nesetrvávat v krizové situaci na vozovce jen proto, že se to jeví
jako normální.
b)Testované skupiny
Kontrolní skupina
Byla použita kontrolní skupina řidičů, netrpících diabetickým onemocněním a s fyziologickou
hladinou alkoholu v krvi. Složení skupiny z hlediska pohlaví, věku a délky řidičské praxe
zhruba odpovídá stejným parametrům u obou experimentálních skupin. Převažuje
středoškolské vzdělání. Jako probandi nebyli záměrně vzati řidiči z povolání.
Experimentální skupiny
Členy experimentální skupiny DM jsou řidiči, trpící DM I, s délkou řidičské praxe min. 5 let,
s intervalem od manifestace min. 5 let.
Členy experimentální skupiny A jsou řidiči, splňující podmínky zdravotní způsobilosti
k řízení motorových vozidel, netrpící žádným diabetickým onemocněním, s délkou řidičské
praxe min. 5 let. V jisté době před zahájením experimentu na řidičském simulátoru bylo
každému členu této skupiny podáno množství alkoholu, vypočítané s ohledem na jeho
hmotnost, tak, aby při zahájení testu nebyla hladina alkoholu v krvi vyšší než 0,6 ‰ a během
testu neklesla pod 0,5 ‰. Vstupní a průběžná hladina byla ověřována digitálním
kalibrovaným alkoholtesterem.
Základní charakteristiky testovaných skupin:
Ženy
Muži
věk
délka praxe
průběh km/rok
Kontrolní skupina Exp. skupina A Exp. skupina D
22%
25%
19%
78%
75%
81%
38
36
43
19
18
20
25777
15666 Minimálně 5 let
c) Popis experimentu
Všichni probandi byli podrobeni identickému testu, s použitím stejné metody hodnocení a
sledováním stejných ukazatelů. Test na simulátoru trval 60 minut, z čehož prvních 5 minut
bylo věnováno seznámení s testem, následuje 10 minut, během kterých měl proband možnost
samostatně jezdit se simulátorem v databázovém prostředí, sám si určit směr jízdy a seznámit
se s chováním simulátoru. Během této doby byl proband pečlivě sledován na případný výskyt
symptomů pseudo kinetosis. Během následujících 40 minut probíhal vlastní test pomocí série
úloh, popsaných výše. Posledních 5 minut bylo věnováno závěrečnému pohovoru
s probandem.
d) Zjišťování údajů
Měření: bylo prováděno samotným simulátorem. Měřena byla zejména četnost standardních
chyb, zejména opuštění vozovky, náraz do překážky či jiného vozidla, překročení povolené
rychlosti a nedání znamení o změně směru jízdy v situacích, kdy je to vyžadováno. Rovněž
byla měřena tepová frekvence v předem stanovených okamžicích, většinou vždy na počátku a
konci jednotlivé testové úlohy.
Přímé pozorování: examinátor sledoval reakce probanda v jednotlivých testových úlohách,
změnu jeho reakcí a postupů v případě opakování úloh a jeho dopravní chování obecně. Dále
pozoroval vnější projevy probanda, zejména mimiku obličeje a verbální projevy.
Dotazování: examinátor kladl probandovi otázky, týkající se zejména jeho postojů k chování
ostatních účastníků virtuálního prostředí simulátoru a jeho prožívání jednotlivých testových
úloh.
Zaznamenaná data byla utříděna do čtyř kategorií, charakterizovaných jako:
1) Obecná řidičská úroveň (příprava na jízdu, technika jízdy, sledování dopravního
značení, orientace v dopravních situacích, ukazatele měřené simulátorem (vyjetí mimo
vozovku, překročení povolené rychlosti atp.)
2) Schopnost předcházet rizikovým situacím (hledání dynomenů - četnost, relevance,
kvalita připravených řešení pro případ přeměny dynomenu v krizovou situaci)
3) Schopnost jednat ve standardních rizikových situacích (včasnost a správnost reakce na
vzniklou rizikovou situaci, schopnost poučit se v případě opakování téže situace)
4) Chování na konci série ofenziv jiných účastníků (míra snahy o zvládnutí situace,
nástup únavy, vegetativní projevy, zejména pocení)
Jednotlivé výsledky pak byly převedeny do stupnic hodnocení 1 až 9 (1 = nejslabší, 9 =
nejlepší).
e) Kvalitativní hodnocení:
Kontrolní skupina
Pokusné osoby z kontrolní skupiny se svými výkony přibližovali ideální úrovni rovnoměrně
ve sledovaných ukazatelích, a to v průměru na 60% ideální úrovně. U většiny z nich nebyl
pozorován větší nástup únavy a tepová frekvence se výrazně neměnila. Sklony k pseudo
kinetosis se projevily jen u malého počtu pokusných osob.
Experimentální skupina DM
Pokusné osoby z této skupiny vykazovali téměř identickou obecnou řidičskou úroveň, jako
probandi z kontrolní skupiny (5,7) a dokonce mírně lepší výsledky ve schopnosti předcházet
rizikovým situacím (4,79 oproti 4,73). Výrazně slabší je již ale schopnost jednat v rizikových
situacích (4,86 oproti 5,47), u probandů se v této testové úloze často projevuje agresivita.
Největší odchylka od kontrolní skupiny je v chování probandů na konci simulované série
útoků ostatních účastníků provozu (4,89 oproti 5,65). Ke konci testu se u probandů projevuje
pokles soustředěnosti a nástup únavy. Sklony k pseudo kinetosis jsou četnější.
Experimentální skupina A
Zde je ve všech sledovaných ukazatelích patrné snížení řidičských schopností v průměru o
35%. V technice jízdy je patrná razance a nešetrnost k vozidlu. Pokusné osoby měli zhoršené
dispozice k vyhledávání rizik v provozu (dynomenů) a projevovala se nesoustředěnost. Při
jednání v krizových situacích byly projeveny nesprávné reakce, agresivita a sklony omlouvat
svoji neschopnost objektivními příčinami. Byl patrný brzký nástup únavy. Sklony k pseudo
kinetosis téměř nulové.
f) Statistické vyhodnocení: t-test významnosti rozdílů
Diabetes x Kontrolní skupina
Škála 1
Diabetes průměr 5,69
Diabetes SD
1,49052839
Počet PO D
32
Normál průměr 5,73
Normál SD
1,287367
Počet PO N
49
Hodnota t
0,661719
t = 1,993 pro p=5%
t = 2,646 pro p=1%
Diabetes x Alkohol
Škála 1
Diabetes průměr 5,69
Diabetes SD
1,49052839
Počet PO D
32
Alkohol průměr 4,74
Alkohol SD
1,290626
Počet PO A
50
Hodnota t
2,13959915
t = 1,993 pro p=5%
t = 2,646 pro p=1%
Škála 2
4,79
1,970847
32
4,73
1,132393
49
0,160974
Škála 3
4,86
1,958938
32
5,47
1,226479
49
1,51762
Škála 4
4,89
1,791736
32
5,65
1,217084
49
2,25233
Škála 2
4,79
1,970847
32
3,18
1,023998
50
4,574626
Škála 3
4,86
1,958938
32
3,22
0,910035
50
4,844882
Škála 4
4,89
1,791736
32
3,08
0,876915
50
4,796397
Alkohol x Kontrolní skupina
Škála 1 Škála 2
Normál průměr 5,73
4,73
Normál SD
1,287367 1,132393
Počet PO N
49
49
Alkohol průměr 4,74
3,18
Alkohol SD
1,290626 1,023998
Škála 3
5,47
1,226479
49
3,22
0,910035
Škála 4
5,65
1,217084
49
3,08
0,876915
Počet PO A
50
50
50
50
Hodnota t
2,923854 5,45938 7,903817 9,205911
t = 1,990 pro p=5%
t = 2,617 pro p=1%
Graf : Porovnání hodnocení tří skupin ve čtyřech kategoriích dopravního chování
7,00
Hodnocení
6,00
5,00
ES - A
4,00
ES - DM
3,00
KS
2,00
1,00
0,00
1
2
3
4
Testovací úloha
Korelace hodnocení jízdy s parametry diabetu
Korelace s délkou diabetu (15,9 roku)
Korelace s absolutní dávkou inz. (51,6 jedn.)
Korelace s relativní dávkou inz. (1,2,3)
Korelace s způsobem aplikace P
Škála 1
0,222428
-0,19582
0,028617
0,194432
Škála 2
0,256849
-0,08321
0,179704
0,212792
Škála 3
0,258015
-0,21781
0,094493
0,323875
Škála 4
0,3024
0,051047
0,09498
0,11973
Závislost kvality řidičského chování ve čtyřech sledovaných kategoriích na parametrech
diabetu není signifikantní, ale projevují se některé tendence: Výrazněji vztah mezi délkou
diabetu a chováním na konci testu a mezi aplikací inzulínu pumpou a chováním ve
standardních rizikových a kritických dopravních situacích (respektive připravenost je řešit
adekvátním způsobem).
V negativním směru je naznačena závislost mezi absolutní denní dávkou inzulínu a obecnou
řidičskou úrovní a řešením standardních kritických situací.
2.6 ZÁVĚRY
2.6.1 Medicínská hlediska:
a) Diabetes mellitus typ 1:
Diabetes mellitus I. typu je onemocnění způsobené onemocněním pankreatu, avšak postihující
sekundárně celý organismus a to nejen po stránce fyzické, ale i psychické. Na fyzické úrovni
je obecně známo poškození oční sítnice (diabetická retinopatie), cév (diabetické angiopatie) i
nervového systému (diabetická neuropatie). V psychické oblasti vycházejí odchylky od
zdravé populace jednak z faktu, že pacient trpí závažným invalidizujícím onemocněním, u
kterého lze nástup komplikací při kvalitní léčbě oddálit, ale nelze jim v dlouhodobém
časovém horizontu zabránit (poškození zraku, cév končetin atd.), dále reakce na vlastní fakt
zjištění onemocnění prochází několika fázemi, ale i období kompenzace může kdykoli přejít
do psychické dekompenzace s různými typy reakcí vůči okolí (deprese, úzkostnost, úvahy o
suicidiu). Snížená glykémie (hypoglykémie) vyvolá u pacienta těžkou poruchu chování,
reaktivity i schopnosti existování v běžném životě a bezprostředně ohrožuje pacienta na
životě. Studium eventuelního postižení psychických funkcí, vztažené k dlouhodobému trvání
choroby, provázené kolísáním hladin krevního cukru, který je pro fungování mozkových
buněk stejně nezbytný jako kyslík, přesahuje rámec experimentu. Nepřímo na něj však
ukazuje odlišné chování diabetiků, jinak dobře kompenzovaných oproti kontrolní skupině.
Předpoklady: z údajů, které jsou o diabetu k disposici jsme předpokládali, že schopnost řízení
vozidel může být ovlivněna jednak fyzickými schopnostmi (diabetická retinopatie, angiopatie,
neuropatie, zvýšená fyzická unavitelnost), jednak schopnostmi psychickými (schopnost
soustředit se, řešit správně a dostatečně rychle vzniklou situaci). Postižení autonomního
nervstva neovlivní bezprostředně schopnost řízení, případné pocení pociťují někteří pacienti
jako dyskomfort.
Provedení: metodika je podrobné popsána v příslušné kapitole. Na úvod jízdy na trenažéru
jsme po seznámení probanda s přístrojem několikrát zopakovali krizovou situaci, abychom
pokud možno situaci co nejvíce přiblížili běžnému provozu, kde se také mohou rychle za
sebou opakovat krizové situace, které je třeba řešit a řidič tak pracuje „pod napětím“.
Vyvolání stressu provázené vyplavením katecholaminů bylo kontrolováno podle úrovně
tepové frekvence. Pouze u dvou pacientů, léčených farmaky ze skupiny betablokátorů
(antagonistů beta receptorů), ke zvýšení tepové frekvence pod vlivem léků nedošlo. Z tabulky
vyplývá, že opakování situace vede ke zklidnění tepové frekvence, neboť situace je již
„známá“. To potvrzuje známý fakt, že opakováním skutečností vzniká zkušenost, která
umožňuje trénovanému jedinci řešit situaci v klidu, bez emotivní složky.
Výsledky testů jsou uvedeny v příslušných tabulkách. Prokazují u diabetiků zhoršenou
„řidičskou“ výkonnost při opakovaných neřešitelných nebo těžko řešitelných krizových
situacích, což byla jedna z věcí, předpokládaných před začátkem testu. Tolerance zátěže u
pacientů postižených diabetem fyzická i psychická je zhoršena.
Doporučení zdravotnické: vzhledem k závažnosti onemocnění diabetem a ovlivnění řady
psychických i fyzických funkcí, které vyplývá z vlastního onemocnění je nutné velmi pečlivě
a individuálně posuzovat schopnost konkrétního diabetika k řízení motorového vozidla.
Obecně jistě nelze doporučit zařazení pacientů s DM na funkci řidiče hromadné dopravy či
obsluhy specielních strojů. Na druhou stranu nelze pacienty s DM šmahem vyřadit z možnosti
řízení motorových vozidel. Je však nezbytně nutné, aby se jednalo o pacienty stabilizované,
řádně dodržující léčebný režim a aby tito pacienti byli řádně dispenzarizováni, přičemž jejich
řidičské oprávnění by mělo být v určitém časovém intervalu (1 rok?) znovu posuzováno
v souvislosti s vývojem choroby (změna fyzických – např. zrak, či psychických – např.
nedodržování léčby- schopností).
Primárně vyloučeni by měli být pacienti s opakovanými hypoglykémiemi, dále pacienti,
nedodržující léčebný režim, psychicky dekompenzovaní, kteří nepřijali svoji chorobu,
pacienti s výrazně sníženou fyzickou výkonností ať už celkovou (malátnost, zvýšená
únavnost) nebo orgánovou (těžké poruchy zraku, rozsáhlé kožní defekty či nefropatie
s chronickou infekcí ve stadiu chronické sepse).
Pokud bude pacient zařazen do skupiny potencionálních řidičů, je nezbytně nutné zajistit
adekvátní edukaci diabetiků se zaměřením na řízení vozidla. Zároveň je nutné potencionální
řidiče seznámit s tím, že jejich výkonnost je oproti normální populaci snížena a důrazně jim
nedoporučit jakoukoli jinou, byť povolenou či tolerovanou činnost (telefonování s hands-free
sadou, jídlo či pití za volantem, kouření či vedení jakýchkoli sporů nebo psychicky náročných
jednání během řízení vozidla).
Je na zvážení, zda budou vyčleněny některé autoškoly pro výcvik takto handicapovaných
řidičů nebo bude vydán metodický pokyn pro výcvik, závazný pro všechny autoškoly.
Edukace ošetřujícími lékaři se sice předpokládá, ale jak ukázal průzkum, není v souvislosti
s řízením prováděna buď vůbec nebo jen nedostatečně.
Jenom na okraj si dovolím poznámku, že pacienti s DM I. typu jsou obecně ukázněnější a lépe
dodržují léčebný režim než diabetici s DM II. typu, kteří jsou, jak vyplývá ze statistiky
výjezdů záchranné služby, z hlediska např. hypoglykémie daleko rizikovější skupinou. Do
budoucna by bylo proto vhodné zavést podobná opatření i pro diabetiky II. typu.
b) Alkohol:
Alkohol, přesněji etylalkohol, C2H5OH je návyková látka, ovlivňující psychické i fyzické
schopnosti jedince. Její účinek na mozkové synapse (spojení) je tlumivý, přesto že po požití
nastává u některých jedinců přechodná euforie. Tento stav se vysvětluje tím, že útlum probíhá
nejprve na inhibičních (tlumivých) synapsích a proto excitační (vzrušivé)synapse na
přechodnou dobu získávají převahu (nepoměr mezi inhibicí a excitací).
Množství alkoholu v krvi se udává v promilích (1 mg alkoholu na 1 ml krve = 1 promile).
Hladina jednoho promile je obecně považována za dolní hranici intoxikace (otravy)
alkoholem.
Hladina alkoholu v krvi je ovlivňována celou řadou faktorů, z nichž mezi nejdůležitější patří
váha, rychlost požití, pohlaví, věk, zkušenosti s požíváním a v neposlední řadě přidružené
choroby. Detekce se provádí většinou dechovou či krevní zkouškou, méně často vyšetřením
moči vyšetřované osoby.
Neexistuje rozdíl v účinku podle typu lihoviny, pouze podle množství požitého alkoholu
v gramech. Tím je dáno, že půllitr piva má jiný účinek než půllitr 40% lihoviny.
Požívání alkoholu je v podstatě společenskou normou. V různých zemích a různých
společenských vrstvách se vztah k požívání alkoholu výrazně liší, ale obecně lze říci, že pití je
„normální“. Za nenormální je považováno nadměrné pití, přičemž není stanoveno, kdy se již o
„nadměrné“ pití jedná. Obecně lze asi považovat za nadměrně pijícího člověka takového
jedince, kterému pití alkoholu komplikuje život osobní, profesní, nebo který je při a po požití
alkoholu z jakéhokoli důvodu na obtíž svému okolí. Pití alkoholu je tak zakořeněno jako
obvyklé, že na abstinenty společnost pohlíží jako na jedince sice tolerované, ale ne zcela
normální.
Z tohoto pojetí vztahu společnosti k požívání alkoholu vyplývá i tolerance mírného stupně
opilosti při vykonávání některých náročných činností, mezi které patří například řízení
motorových vozidel. Je paradoxní, že v návodech k domácím spotřebičům, motorovým
sekačkám i pilám výrobci varují před manipulací s přístrojem pod vlivem alkoholu, zatímco
0,5 promile je ve většině evropských zemí tolerováno pro řízení automobilu přes neskonale
větší nebezpečí pro jedince i jeho okolí.
Předpoklady: Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem jsme předpokládali, že účastníci
testu se po požití alkoholu budou chovat rizikověji a sebejistěji, zatímco jejich objektivní
řidičské schopnosti se zhorší.
Provedení: Na základě tabulek bylo vypočteno množství alkoholu, které musí testovaná osoba
požít a toto množství přepočteno na druh alkoholického nápoje, který si dotyčný vybral.
Požívání muselo být ukončeno za 30 min., hladina alkoholu byla následně zjišťována
dechovou zkouškou. Pro účely testu jsme nezapočítávali pokles hladiny alkoholu v krvi
během testu stejně, jako řidič po požití alkoholického nápoje již dále během jízdy většinou
další alkohol nekonzumuje. Předpokládané snížení hladiny alkoholu v krvi pro dospělého
průměrně vzrostlého jedince mužského pohlaví je asi 0,15 promile/hod.
Náš test potvrzuje výše vedené skutečnosti ovlivnění schopností řízení vozidla pod vlivem
alkoholu.
Výsledky testů jsou uvedeny v příslušné tabulce a potvrzují očekávanou skutečnost.
Testované osoby nadhodnocují své schopnosti, podceňují nebezpečí, chovají se „rizikověji“.
Toto je doprovázeno objektivním snížením fyzických schopností řízení vozidla. Alkohol tedy
působí na jedince dvojím nebezpečím: oproti střízlivému stavu se na silnici chová agresivněji
a nebezpečněji, přičemž ve skutečnosti je jeho schopnost řízení vozidla snížena.
Z výsledků testu jednoznačně vyplývá, že i tolerovaná hladina 0,5 promile alkoholu v krvi
řidiče negativně ovlivňuje schopnost řídit motorové vozidlo a jedinec se v silničním provozu
navíc stává potencionálně nebezpečný pro okolí. Bylo by proto nanejvýš žádoucí požívání
alkoholu před jízdou a během jízdy zcela zakázat. Protože však, jak bylo výše uvedeno, je
požívání alkoholu společností široce tolerováno a dokonce vyžadováno, bude takto striktní
zákaz těžké legislativně prosadit.
Doporučení zdravotnické:
v každém případě by měl být prosazován zákaz požívání alkoholu u osob, které řídí vozidla,
vyžadující vyšší nároky na řízení a obsluhu, tedy u řidičů hromadné přepravy osob,
nákladních automobilů o určité tonáži (nad 3.5 t?) či u jízdních souprav, dále u vozidel
s právem přednosti v jízdě a u specielních strojů s následným potenciálním rozšířením na
všechny profesionální řidiče. Dále by měla být v populaci celoplošně propagována abstinence
při řízení vozidel s perspektivou prosazení do legislativy jednotlivých zemí EU. Do té doby je
třeba provádět důkladné a časté kontroly dodržování povolených hladin alkoholu v krvi při
řízení vozidla, neboť i tolerované hladiny jsou potenciálně nebezpečné.
2.7 SROVNÁNÍ ÚČINKŮ ALKOHOLU, ÚNAVY A DIABETU NA
KVALITU DOPRAVNÍHO CHOVÁNÍ:
2.7.1 Únava a řízení:
Projevy únavy při řízení bývají popisovány řidiči jako ztráta plného vědomí či bdělosti,
mikrospánek, chybné vedení vozidla v jízdní dráze. Dopravní nehody zaviněné únavou mají
společný charakter – řidič nepodniká žádný manévr k odvrácení hrozící kolize, často se jedná
o nehodu jednoho vozidla, např. náraz do překážky, vyjetí mimo vozovku do příkopu apod.
Následky bývají vážnější, protože řidič včas nezastaví, únavu přemáhá a snaží se dojet co
nejdál. Identifikace nehody jako zaviněné únavou bývá obtížná, protože řidiči nepřiznají, že
byli unaveni.
Nástup únavy lze subjektivně rozpoznat, snaha o překonání však vede k jejímu postupnému
prohlubování, konečný nástup je pak o to více dramatický ve svých důsledcích.
2.7.2 Alkohol a řízení:
Alkohol v dechu či krvi řidiče je průkazný, řidič si je vědom, že jede pod jeho vlivem.
Ovlivnění alkoholem působí především na psychiku, snižuje kvalitu základních psychických
funkcí ale i osobnostních charakteristik, jako zpracování informací a rozhodovacích procesů,
nepřiměřeného sebevědomí.
Společnou charakteristikou nehod zaviněných pod vlivem alkoholu je nepřiměřená rychlost,
nerespektování dopravního značení, riskantní dopravní chování, nepřiměřená reakce v kritické
situaci. Snížení všech sledovaných parametrů dopravního chování vlivem alkoholu prokázal i
test na řidičském simulátoru, kde např. i řada pokusných osob po neúspěšném řešení kritické
situace vypadla z role plnění základních řidičských úkolů do situace hry.
2.7.3 DM 1 a řízení:
V případě diabetu je rovněž problematické prokázat ovlivnění touto chorobou, respektive
momentálním stavem, jako příčinu dopravní nehody. Ve statistikách je v lepším případě tento
faktor skryt pod společnou kategorií ovlivnění řidiče nemocí.
Společnou charakteristikou těchto nehod je nepřiměřený způsob jízdy, zejména bezdůvodná
pomalá rychlost, vyjetí do protisměru, náraz vozidla do překážky nebo ztráta vlády nad
vozidlem.
Příznaky nastupující nevolnosti může zejména speciálně cvičený diabetik včas rozpoznat a
bezpečně přerušit jízdu. Tomu odpovídá i menší nebezpečnost nehod zaviněných účastníky
našeho experimentu, kteří byli účastníky dopravní nehody v roli řidiče nápadně častěji, než
přiznává běžná řidičská populace, v drtivé většině se však jednalo o nehody pouze s hmotnou
škodou.
V testu na řidičském simulátoru neprokázali diabetici významně horší řidičské chování,
nápadnější rozdíl se projevil v slabším předvídání a adekvátním řešení kritických situací a
v chování na konci záměrných ofencí ze strany ostatních účastníků silničního provozu. Toto
je téma pro speciální výcvikové kurzy pro řidiče – diabetiky.
2.8 CELKOVÉ ZÁVĚRY:
1. Nebyly prokázány významnější odchylky psychické výkonnosti řidičů diabetiků od
běžné řidičské populace, které by vedly k vyslovení jejich nižší psychické
způsobilosti. Individuálně však byly zjištěny již vážné nedostatky a problémy,
naznačující jistý stupeň deteriorace základních psychických funkcí
2. Výraznější, významnější a závažnější odchylky od požadované úrovně běžné řidičské
populace (tím i od normy) byly však shledány v oblasti osobnostních rysů, zejména
celkové desintegrace osobnosti, nižšího sebevědomí, emoční nestability a tendence
k emocionálním reakcím na úkor racionálního řešení, sklony k fatalismu a depresím.
3. Byly zjištěny dílčí korelace mezi sledovanými parametry diabetu – délce choroby,
denní dávce inzulínu a způsobu aplikace inzulínu pumpou s osobnostními
charakteristikami, nikoli ve vztahu k výkonovým parametrům psychicky.
4. Vliv diabetu na dopravní chování je rovněž statisticky neprůkazný, častěji však byly
zaznamenány projevy únavy, ztráty koncentrace pozornosti, agresivní reakce na
chování ostatních účastníků silničního provozu.
5. Závislost mezi kvalitou dopravního chování a parametry diabetu není celkově
významná, zjištěny však byly dílčí tendence, zejména závislost na délce diabetu
v pozitivním smyslu a na celkové denní dávce inzulínu v negativním smyslu.
6. Celkově nelze označit experimentální skupinu jako horší řidiče, respektive potvrdit
hypotézu, že diabetes mellitus typu 1 významně snižuje způsobilost k řízení
motorových vozidel. Přístup k posuzování však musí být individuální, případ od
případu, v experimentálním vzorku byly zjištěny individuální hraniční až pod hraniční
výsledky.
2.9 DOPORUČENÍ:
1. Jen malá část řidičů diabetiků prošla speciálním edukačním programem, který by byl
zaměřen na problematiku bezpečné účasti v silničním provozu v roli řidiče. Toto se
týká jak osob, které se diabetiky staly již jako řidiči, tak osob, které absolvovaly
výcvik v autoškole jako diabetici. Řešitelé proto doporučují vypracovat projekt
modelového edukačního programu.
2. V psychické způsobilosti k řízení motorových vozidel byly zjištěny celkově závažné
negativní především osobnostní faktory, které jsou považovány za rizikové ve vztahu
k bezpečnému řízení motorového vozidla. Individuálně pak byly zjištěny i závažné
nedostatky ve výkonnosti základních psychických funkcí, které jsou rovněž
považovány za rizikové faktory. Řešitelé proto doporučují zavést pravidelné
posuzování psychické způsobilosti u řidičů diabetiků, speciálně pak povinné dopravně
psychologické vyšetření u žadatelů o výcvik v autoškole.
3. Závěry jsou činěny na základě výsledků nereprezentativního vzorku, neboť ochotu
přijít a zúčastnit se experimentu zřejmě projevily osoby, které se neobávaly
případných negativních důsledků špatných výsledků. V několika případech jsme měli
pocit, že naopak osoby s výraznými potížemi využili této možnosti bez obav
z následků pohovořit či vyjádřit své potíže. Přístup oslovených diabetiků k našemu
experimentu svědčí spíš pro jejich nezáviděníhodné společenské postavení v rámci
České republiky, proto by bylo více než žádoucí před formulací závazných doporučení
zrealizovat obdobný experiment i v jiných zemích Evropské unie.
4. Souvislost mezi délkou diabetu či denní dávkou inzulínu ve vztahu k řidičské
způsobilosti (včetně dopravního chování) se ukazuje neprůkaznou (nevýznamnou),
proto nepovažujeme za užitečné formulovat kritéria posouzení zdravotní způsobilosti
k řízení motorových vozidel na základě těchto kritérií. Posouzení by mělo být vždy
individuální a zaměřené na celkovou zdravotní způsobilost včetně duševní (viz výše)
5. Závislost určitých negativních osobnostních rysů a způsob aplikace inzulínu pumpou
je námětem k hlubší analýze vzhledem k tomu, že nebylo v našem původním plánu
zkoumat do hloubky, co je příčinou a co je následkem, potřebná data nejsou
k dispozici.
6. Ve vztahu k míře přiznané nehodovosti vyplývá doporučení podrobnějšího
přezkoumání zdravotní (včetně duševní způsobilosti) k řízení motorového vozidla po
dopravní nehodě řidiče diabetika, případně jeho zařazení do speciálního edukačního
programu. Dle našich zjištění ani osoba po dvou zaviněných dopravních nehodách
v průběhu dvou měsíců nebyla nijak po této stránce zkoumána.
7. V posuzování řidičské způsobilosti ve vztahu k diabetu je potřeba rozlišit dvě situace:
A) O výcvik v autoškole žádá diabetik; je adaptován na svou nemoc, nemá řidičské
zkušenosti. B) Diabetem je stižen řidič; má řidičské zkušenosti jako zdravá osoba,
není adaptován na nemoc a není poučen o riziku diabetu při řízení vozidla. Z hlediska
potřebné edukace se první případ jeví jako méně problematický, pokud bude instruktor
v autoškole obeznámen a ochoten výcvik doplnit o specifika diabetu.
2.10 NÁMĚTY DO DISKUSE A DALŠÍ ZKOUMÁNÍ:
-
podrobnější šetření zaměřit na osoby s výraznějšími projevy psychické deteriorace
osobnostní změny jsou tématem pro rehabilitační a edukační programy
speciální téma pro další výzkum – aplikace inzulínu pumpou ve vztahu především
k osobnostním charakteristikám
edukační programy pro diabetiky před řidičským výcvikem
edukační programy pro řidiče stižené diabetem v průběhu řidičské praxe
problém diabetu typu 2, z hlediska kázně, dodržování životosprávy a self-monitorinku
se tato skupina jeví jako mnohem problematičtější ve vztahu k bezpečnému řízení
motorových vozidel.
POUŽITÁ LITERATURA:
Bartoš V., Pelikánová T., a kol.: Praktická diabetologie, MAXDORF, 2003
DUB O., Brožek I.: Cukrovka od A až do Z, Avicenum, 1983
Bakalář E.: Alternativní metodika pro vyšetřování řidičů, ÚSMD Praha , 1980
Bakalář E.: Metodika 9202, ÚSMD Praha, 1992
Rehnová V.: Fyzický věk a problematika psychické způsobilosti k řízení motorových vozidel
Schubert W., Schneider W., Eisenmenger W., Stephan E.: Begutachtungs-Leitlinen zur
Kraftfahrereignung, SDV, 2003
Council directive of 29 July 1991 on driving licences (91/439/ECC
At a glance Guide to the current Medical Standards of Fitness to Drive, DVLA, 2002
Směrnice Ministerstva zdravotnictví ČSR pro posuzování zdravotní způsobilosti k řízení
motorových vozidel, trolejbusů a tramvají č. 8/1986
Vyhláška č. 101/1995 Sb., kterou se vydává Řád pro zdravotní a odbornou způsobilost osob
při provozování dráhy a drážní dopravy, ve znění vyhlášky č. 455/2000 Sb.
"The st. Vincent Deklaration Action Programme", St. Vincent, 1989
Hranice 0,8 promile alkoholu v krvi pro řidiče – ano či ne?, Sborník referátů ze semináře,
Policejní akademie, 1993
Sagberg F.: Road accidents caused by drivers falling asleep, Accident Analysis and
Prevention 31/1999
Milanovic M., Klemenjak W.: Psychological Measures to Reduce Fatigue-related Accidents
by Long-distance Truck Drivers, Institute of Traffic Psychology, Vienna, 2000
International Conference on Traffic and Transport Psychology (ICTTP), Bern, 2000
Risser Ralf a kol.: Report of EFPPA Task force Traffic Psychology,1999-2001. Vídeň, 2003
Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích
Sněmovní tisk č. 576 - Vládní návrh na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 361/2000
Sb., o provozu na pozemních komunikacích
Návrh zákona o bodovém systému hodnocení přestupků řidičů motorových vozidel v rámci
provozu na pozemních komunikacích, CDV, 2003
www.afn.de/index.htm
www.rok.at/-diabetikerooe/index.htm
www.diazivot.cz
www.psp.cz

2.1 Projekt IMMORTAL 2.2 Diabetes mellitus

Transkript

Podobné dokumenty

Klasické vymezení základních typů temperamentů

Rychlá diagnostika drogových závislostí

Obchodní podmínky společnosti Red Dwarf sro

Zde - Katedra manažerské psychologie a sociologie

Prvky 2.vyd ukázka na net:Layout 1.qxd

Reprodukční zdraví - Centrum asistované reprodukce

učebnice obecné psychologie

pěkně vysázená verze v PDF

KÁNON FILMU PODLE PAULA SCHRADERA

MONETA Money Bank - Investiční bankovnictví

PŘÍBALOVÁ INFORMACE GLUCOPHAGE

Závěrečná zpráva - Podkladová studie pro zpracování

Manuál k platebnímu terminálu ICT220 + IWL220 + IPP320