Maras muka

1
M
m - m! (nosovka)
m-hmm! (nosovka)
macať
macať kury
macek
macocha
macoň
mačák
mačinky
máčka
máčka drobová
máčka krajánková
máčka kvaková
máčka plúčková
máčka ševčovská
máčka trnčená
máčka trnková
máčky mn.
mačura
mačvar (R)
maděra
madžgať
magacín
magarónky
maglaja
maglajs
magnáš
magor
magořiť
magura,-rka (z rm.)
mahdák
maholný
Mach
mach, -šek
machle
machús
machůvka
máj
majetnosť
majety
ne
ano
makat, omakávat, ohmatávat
ohledávat slepice, zda snesou vejce (práce pro muže nedůstojná)
hoblík ležatý bednářský; 2. kocour
macecha
dítě tlusté
vdolek makový
listy zelné (vnitřní malé světlé)
omáčka
omáčka smetanová z plic a sleziny
omáčka z nakrájeného sušeného ovoce
omáčka z tuřínu
viz "máčka drobová"
omáčka smet., podlitá šťávou z pečínky
viz" máčka trnková"
omáčka z povidel (též "trnčená")
omáčky vařené na Valašsku
(druhy: "trnková, hrušková, jabková, krajánková, vajcová, plúčková,
ševcovská, kvaková, bíłá, čérná (též stará), kłobásková, zabijačková,
posiłková, zázvorová, koprová, cibulová, česneková, oharková,
fazolová")
omáčka nechutná
kaluž, bahno, močál
věc opotřebovaná, stará
mačkat
obchod
makarony
popleta, nešika
míchanina nechutná
magnát
blázen
bláznit
vrchol pohoří
levák
mlsný (Má hubu maholnú.)
Martin
prase
pletichy
strašák
nevěstka
květen; 2. období květu stromů; 3. májka
majetek, jmění
bohatství
2
májíček
majír
majoléna
majstrštuk (z n.)
májúvka [v/f]
majzl
maka nic
makať
makmo
makota
makotiť
makovica
makovník
makúvka [v/f]
makúvky mn. [v/f]
máky
makyta
makytí
mála
małá húrka
małá píď
malacko (R)
malátko (R)
małavý
malena
malina
maliní, -ňáčí
maliny čérné
máliť sa
małký +
máło
máło odchodnější
máło věc
máłomáło-moc
máłody
máłoináč
máłoinší
malování
malovátko
małtovňa (M)
malúča
pampeliška
dvůr, velkostatek
fintivá koketa
mistrovský kus (pro přijetí do cechu)
čirůvka májovka
nůž soustružnický na obrábění dřeva, plochý
zhola nic
dotýkat se
pohmatem, hmatem
strniště zorané; 2. vše co se okopává
kypřit půdu okopáváním
špice nad "kozubem" valašské chalupy (dřevěná, plechová nebo
kameninová), (též "baňka")
pečivo obřadní vánoční a velikonoční
viz "makovica"
hrušky druh
???
jíva, rokyta
ratolesti makyty jako krmivo
dítě, kojenec
půdní prostor nad komorou a kuchyní
viz "pídka" (též "štvrť")
viz "malátko"
kojenec, děťátko, mládě
nevysoký
kráva malinové barvy
jméno krávy (tmavěčervené barvy)
malinový keř, malinové křoví
ostružiny
nedostávat se čeho, chybět, scházet, krátit se, ubývat, mizet, ztrácet
se (Dňa sa už málí.)
malý
málo (zdrob.: "malúčko, malúnečko, malušinko, malušinenko")
téměř takový
o trochu více
předpona málo- ("málokerý, -dy, -co, -ináč, -inší, -jak")
nemnoho
málo kdy
skoro stejně, téměř tak, neméně
téměř takový, -é
plochá ozdobná řezba na dřevu prováděná pomocí "šindelářského
výstruhu nebo roztéčky" (též "krúžlení, krešlení"); 2. ornament na
pletených pracovních rukavicích; 3. proužky příčné černobílé na
ženských ponožkách
dřívko k malování kraslic
hasnice, nádoba na přenášení malty
kojenec, miminko, nemluvně, děťátko
3
malúš, -úch (Vi)
malúšata
malušúrný
malúvka [v/f]
małý
małý bas
małý vúz
małžen +
maměnka
mámiłá (R)
maminka
mamlas
mamoniť
mamrať
mamulka
mamulka (M)
mana
Maňaci (F)
mandák, -ňdák
maňďákovať
mandel
mandlák (M)
mandrčenka
mandrčiť
mandrčiť sa
mandrholc (B)
manébry
manina (M)
mapa
maras, -rast
marasiť (sa)
marasný
marasť
marčák
marec
margétky mn.
margóte! (M)
margýrovať (z n.)
marhula
marchotný
marka
markotno
markotný, -kútný
márné chłápja
márnica
márniť
malý chlapec
drobečci
velmi malý
kresba, kresbička
malý (zdrob. "malučký, malunký, malušinký, malušenký,
malušenkatý, malulinký, maluzinký, malululinký")
basa třístrunná menší (též "púłka")
souhvězdí Malého vozu
manžel
maminka (chasa tak říká hospodyni)
moje milá (Mámiłá, de si dotel chodiła. )
matka (oslovení od dětí na vesnicích)
člověk sprostý, zlý, nespolehlivý
lakotně shromažďovat majetek
bručet ("medvěď mamře")
maminka (mazlivě)
tchyně
výrony třešně a trnky rozmočené v mateřském mléce
přezdívka Frenštátčanům od Rožnovských
levák
mluvit hodslavským nářečím
mandel = 15 ks
kůl na sušení obilí (též "kołek")
steh oplétaný
měnit, lhát; 2. dělat zmatek; 3. handlovat
dohadovat se
trám podpírající komín před pecí nad "kútkem"
manévry
dolina (Pújdeme maninú.)
klobouk pastevecký (též "širáň")
špína, bláto, bahno, kal, nečistota
špinit (se); 2. kazit (se)
špinavý
plevel, smetí, neřád
ječmen setý v březnu; 2. zajíc v březnu vylíhnutý
měsíc březen; 2. kňourání koček
hrušky druh
bože můj!
předstírat
moruše (ovoce)
nemilý, trpký
hřivna = 0,28 kg (st.rak. váhová míra)
teskno, smutno
smutný, truchlivý, melancholický (též "zapčkłý")
slaboch
přístřešek na máry, umrlčí komora
mrhat, plýtvat; 2. ničit, brát
4
márňoš, -ňoch
márný
márný, -ně
maro (M)
márovňa
marška
marútať
maryjánek, -nka
maryjánkové plevy
maryjáš
marynka
mařa
mařast (Z)
mařena
maří list
más
masár (B)
masař
másek
máselňák
máselnica
máselník
másło
másło mładé
másło ovčí
másło ovčí topené
másło přepúščané
másło topené
másłovky, -úv- [v/f]
masné
masnica
masničák
masný
maso
maso (masso +)
masopust
masopustní neděle
masť
masť ze smoły
rozmařilec, marnotratník
slabý, chatrný, chabý, bezcenný, hubený
zbytečný, -ně, špatný, -ně
můra
márnice
setnina
stěžovat si
majoránka
majoránka drcená, koření
tolar Marie Terezie
kabátek uherský (se sňůrami a knofl.)
žena, která všechno maří, kazí ("hojná mařa" - marnotratná žena)
bláto
loutka Smrtka vynášená na smrtnou neděli z dědiny (též "mořena,
smrť, smrtnica, smrtelnica")
mateřídouška
máz
řezník
řezník
máz
hřib přívěskatý (též "jałovčák, smetaňák, podmásník")
máselnice
překupník másla
máslo rozpuštěné k maštění
máslo čerstvě stlučené (též "putr, putra"); lisováním do dřevěné
formy vznikl "výtisk"
máslo ovčí vzniklé stloukáním "urdy", z něhož tavením vznikne
"topené másło a cmer"
máslo vzniklé tavením ovčího másla
viz "másło topené"
máslo čerstvé, z něhož přetavením byla odstraněna voda a "cmer"
(bylo určeno k dlouhodobému skladování)
hrušky máslovky
tuk, mastnota, sádlo
máselnice (součásti: "masnica/stłúkač, hrotek/hrotík,
hrotíček/hroteček, topárka - húłka s kotúčkem")
klobouk valašský vysoký se zelenou stuhou a mosaznou přezkou (viz
též "kłobúk vałašský")
tučný, mastný
pupava bílá
maso
období od Tří králů do Popeleční středy (spojené tradičně se
zabijačkami a zábavami)
postní neděle před Velikonocemi ("1. pučáłka, 2. čérná, 3. kašłavá,
4. družebná, 5. smrtná, 6. květná")
mast
svařená čerstvá smůla s máslem, scezená
5
mastička, -tíłko
mastidéłko (Vi)
mastiť
másúvka [v/f]
mašamótka
mašek
mašíča
mašičák
mašičina
mašičisko
mašík, -šek
mašírovať (z n.)
maška
maškrta
maškrtek
maškrtiť
maškrtiť sa
maškrtka (R)
maškrtný
maštal, -la
maštalky mn.
mašúr
matenka (M)
matěra
mateřánka
mateřinství
matička
matička (F)
matka
matková zelina
matłať (sa)
mátoha
mátoha (R)
matonoha
mátožiť
mátožný
matrta
maťula
mávať
máz
mazáč
mazanec
mazání dřeva
peroutka
viz "perútka, mastička"
mazat
máz
modistka
vepř (mazlivě)
vepřík
brambor krmný malý
maso vepřové
vepř (zhrub.)
prase, vepř (též "mach, mašúr")
pochodovat
svině
mlsoun
pamlsek
mlsat
mít chuť na něco
dobrota, sladkost, pamlsek
mlsný
stáj pro koně (užíváno ve městě)
hrušky druh
vepř
viz "mjaténka"
čtverák, šelma (Ty matěro! - v dobrém i ve zlém)
viz "marijánka"
mateřství
žena, která nadělovala den po Mikuláši
kmotra
matka, rodička; 2. děloha (Zbúřiła sa jí matka. - potratila.); 3.
námel
máta peprná
mazat (se), špinit (se) - ruce, nohy i šaty (Nezamatli sa!)
slabost, únava, námaha; 2. pomatenec, omámený člověk (Je jak
mátoha.)
přelud, duch
nešika
blouznit, mluvit ze spaní
strašidelný
žena hloupá
nemotora
kynout
máz (pinta) = 2 holby = 4 žejdlíky = 1,4 litru; 2. nádoba velikosti
mázu
velká štětka
velikonoční pečivo
přilnavost vlhkého dřeva k nástroji při jeho opracovávání
6
mazanica
mazgera
mazloň
mázní
mázní plecháč
máznúť (čím)
mázný
mécť
meč
meč (M)
mečík
měď
měďák
medař
medník
medomét
medovica
medovník
medrnica (B)
Medříč +
medvěď
mega
megaňa
megera
megeš
megoň (B)
mehtať sa
měch, -šisko
měchař
měchura
měchuřina
měko
měkosrál
mekotať
mekotať sa
měkotina
mektať sa (M)
měký
měkýš
měkýš (Z)
měł, -lina
mela
meldovať (z n.)
melec
melihuba
hlína jílová ("chrůsty") k vymazávání pece; 2. hlína (směs jílu, plev
a kravinců), která se udusávala na zem v chalupách
malý člověk
mazlíček
mázový, vel. mázu (asi 1,4 litru)
máz plechový
mrštit, praštit (něčím o zem)
velikosti mázu
sněžit, mést (sněhem) (Sněh mete.)
plochá příčka gréfin
součást bran
zpevňovací a rozpěrná příčka rožků dřevěných vidlí
mince drobné, různé hodnoty
slepýš
včelař; 2. prodavač medu
kostival
medomet
slivovice s medem
perník
plicník lékařský
Meziříčí
medvěd
chlap velký, hřmotný, neohrabaný (též "mego, megál")
žena tlustá
čarodějka (též "bosorka")
čaroděj
dítě zdravé a silné
mihotat se
pytel, měch
výrobce pytlů; 2. ten, kdo šlape měchy u varhan
pytel široký konopný, žok; 2. chléb řídký, měkký
měchýř močový; 2. měšec na tabák ze suchého vymnutého
vepřového měchýře
mdlo
zbabělec, zchoulostivělý člověk
mečet
blyštět se, třpytit se (Měsíček sa mekoce ve vodě.)
bázlivec, zbabělec, citlivý člověk
tesknit
měkký (zdrob.: "měkučký, měkúnký, měkulinký")
opuka, měkký kámen; 2. rak, který shodil krunýř
jablko (druh); 2. ořech s tenkou slupkou
kyprá půda, rozemletá hmota (mouka, sůl)
bitka, rvačka
hlásit
mleč
mluvka
7
melír
melírový
melisa
melivo
mělniť
mělný
méň, -ňéj
ména žen
měňastý
měňavý (Z)
menáž
méniť
méno
mentem
mentík (Z)
měny rakúské
merčiť
měrečné
merenda, mě- (R)
měrka
měrkovat (B)
mermomocně
mermú mocú
meryna, -nka
měrynda
měřať
měřica
měřica
měřičné
měscký
měsíček
měsíčky
měsíčno
měsíčný
mesla
sukno z modré vlny promíchané s bílou
melírovaný
meduňka (rostlina i odvar)
zboží k semletí (určené, mleté i namleté)
kypřit
kyprý
méně
svobodných Rozuša, Fanuša, Maruša, Anuša; vdaných Rozára,
Francka, Marýna, Hanča
měnivý
proměnlivý, barvu měnící
vojenská strava, jídlo
jmenovat, nazývat, nadávat přezdívkou
jméno křestní, rodinné a rodové (Jak je ti? Michał. - Čí si, jak ťa
vołajú? Vranecký. - Jak sa píšeš? Orsák.)
téměř, až skoro, docela
kožešinou podšitá "šuba" pro nevěstu
měna grošová (1300 - 1548)
(1 groš = 12 parvů; 60 grošů = kopa grošů)
měna tolarová (1548 - 1750)
(1 tolar = 120 grejcarů; 1 stříbrný zlatník = 60 krejcarů)
měna konvenční (1750 - 1857)
(1 tolar = 2 zlaté = 20 grošů = 60 krejc.;dukát = 3 zl.)
měna zlatková (1857 - 1892)
(1 zlatý = 200 krejc.; 1 tolar = 1,5 zlatého)
měna korunová (1892-1918, pak měna ČR)
dívat se, hledět, pozorovat
dávka mlynáři za semletí obilí
viz "měrynda"
měrka, dřev. nádoba užív. při měření zrní
dávat pozor, pátrat; 2. pamatovat si (Dobře si to měrkuj! Teho já
dobře měrkuju.)
za každou cenu, každopádně
mermomocí
kříženec ovčí rasy merino s jemnou vlnou
nejnutnější jídlo na delší cestu, svačina; 2. hlupák
měřit
míra (st.rak.plošná míra) = 2/3 korce = 0,19 ha
měřice (st.rak.objemová míra) = 2/3 korce = 4 čtvrti = 8 osmerek =
62,5 l zrna
viz "mýto"
městský
Měsíc
menstruace
za svitu měsíce (Dobře sa pújde, je měsíčno.)
náměsíčný (Co zbłúzáš jak měsíčný?)
viz "měrka"
8
mésť
mest (M)
město
meškať
mešterka
měť
měť činění
měť do nového
měť gdy
měť hupku (R)
měť husto psané
měť hutku
měť na pilno
měť na podroky (B)
měť na vrchu
měť najavené
měť oko
měť sa po pěti
měť spát
měť špicu
měť točéní
měť uznání
měť v nádbě
měť vědmo
měť vrabčí srco
měť zapasy
metel, -la
metelica
metelina
metkať sa (M)
metła
metłaňa
metłář
metlica
metr
metrová húłka
metry
metúz
metyja
meza (medza +)
mezák
mezi něma
meziletí
meziřečú
mezistěnka
Mezříčí + [řý]
sněžit
jídlo ???
náměstí
čekat, otálet, zpožďovat se; 2. bydlet
ozdobný steh pod obojkem mužské košile
mít
mít co dělat
mít všeho dostatek (do nové úrody)
mít čas
mít naspěch
být v úzkých
mít chuť na pití
spěchat (Všeci majú na pilno.)
mít ve společném majetku se střídavým užíváním
mít vždy navrch
mít strach, bát se, být vylekaný
získat si někoho, mít sympatie (opak "měť špatné oko")
být potrestán (bitím, slovy)
mít zálusk, podezření
být podnapilý
mít závrať
mít slitování
mít naději, očekávat
vědět, být zpraven
být nebojácný
být s někým v křížku, mít těžkosti
metelice
vánice sněhová, husté sněžení
metelice
mít zájem, toužit
koště
rostlina ?
výrobce, prodavač metel, košťat
metlička z březového proutí používaná na "šmigrust"
metr, metr kubický
měřítko z prutu dlouhé obvykle 1,8 m s vrubem na 1 m (k
poměřování "hraní")
kusy dříví nařezané na délku jednoho metru
vzdorovitý člověk
kaše kukuřičná nebo prosná, zasypaná moukou
mez mezi poli (podélná)
mezník, patník
mezi nimi
dřevina mezi letokruhy
mezi řečí
mezistěna (v úlu)
Valašské Meziříčí
9
mezuch (F)
mezulánka (Z)
mha, mhła
mhm
mhmm
micák, mymicka, mycmigať sa
miglanc
mignúť
mignúť sa
migotať (sa)
migziť
migziť sebú
migzovať
mihula (M)
michłanica
michłať
míjať
Mikoláš
Mikułášov +
míla
míla rakúská
mílať
milijón
miliskovať sa
milistrant
milistrovať
mílné
miłosťpán
miłovanský
miłovanúcí (Vi)
miłovníček
milší
miłúcný, -lunký
miłý (čłověk)
prostor mezi pecí a stěnou
zástěra s květinovým vzorem
mlha
ano (s přízvukem a prodloužením na prvním m)
citoslovce podivení nebo lhostejnosti (nepřízvučně)
králík samec
samice králíka
trhat sebou, smýkat sebou
vychytralý člověk
uhodit, udeřit, praštit
zmýlit se
míhat (se)
fušovat, kazit
házet sebou
mazat mastí
poběhlice
smíšenina
míchat
míjet, vyhýbat
Mikuláš ("chodiť s Mikolášem")
Mikulůvka
míle (poštovní) = 4000 sáhů = 7,586 km (st.rak.délk.míra)
viz "míle poštovní"
mlít "na zástavu"
milión
milovat se (též "cycmať sa")
ministrant
posluhovat
plat podle ujetých mil
majitel panství
milý
milovaný
třezalka (vrátila dívce milého)
milejší
milý
míňať
míňať sa
mincíř
míniť
mínka
minúť
minúť sa
míjet; 2. pozbývat
docházet, ubývat, ztrácet se, tratit se; 2. míjet (se)
závěsná váha s jediným posuvným závažím
domnívat se
podmínka, že věc nemá chybu (Kúpíł koňa na mínku.)
minout; 2. spotřebovat
zemřít; 2. minout se, obejít se, spotřebovat, ubývat, jít na odbyt
(Minúli sa cestú. Minem sa bez něho. Múka sa míňá. Všecko pivo
sa minúło. Zemňákú sa už míňá.)
minulý
minútý
vlídný, přívětivý; 2. ten o němž byla řeč (Ale milý voják sa nedáł. )
10
míra
mírka
mírný (Z)
míry st. objemové
míry staré
míry staré délkové
míry staré peněžní
míry staré płošné
míry staré váhové
misa (missa +)
misenka
miserka (F)
mísiť
mísiť sa
mísiť těsto
mísťátko (M)
místem
místo
míšané
míšané zemňáky
míšání
míšaník
míšanina
míšanina (Vi)
míšaný
míšať
míšať sa
míšek
míšek
miška
miškář
miškovať
miškulanc
miškúvka
mišuňk
mitvať sa
mítvavo
mítvem
míždžiť
prodejní délka (základní míra byla loket vídeňský = 0,77 m - díly:
"púłka, štvrť, ósmý a šestnástý díł")
pomocné dřevěné měřítko při hromadné výrobě výrobků ze dřeva
samý, pouhý
vídeň.j.: holba, máz, vědro, žejdlík, měřice, korec (štrych), čtvrť,
věrtel, pevný (kúbík)
starý systém měr a vah platný na Moravě (v roce 1884 byl zrušen a
nahražen decimální soustavou; staří lidé však ještě dlouho užívali
starých vžitých měr a vah)
vídeň.j.: sáh, stopa, palec, loket, míle, prut
groš, krejcar, tolar, zlatý (zlatník), dukát, koruna, fenik (viz též
"měny rakúské")
vídeň.j.: lán, měřice, jitro, korec, strych, sáh
vídeň.j.: kvintlík, lot, libra, centýř, marka, denár
mísa
miska
hra v karty
míchat, mísit; 2. vyprávět neslušnosti
míchat se
vypracovávat těsto před kynutím
malá usedlost
místy, dozajista (Dvakráť, třikráť, pětkráť místem sem ho prosíł.)
chalupa, podsedek, hospodářství
krmivo pro dobytek (obv. plevy s řezankou spařené horkou vodou s
přidáním otrub a postrouhané řepy)
kaše bramborová
společná pastva více majitelů ovcí na salaši; 2. příprava krmiva pro
dobytek ("míšaného")
podílník na společném pasení
směs jarní pšenice a ječmene 1:1
směs pšenice, ovsa a ječmene 1:1:1
míchaný
míchat
míchat se, vměšovat se; 2. hemžit se (Teho ludu sa tam míše.)
váček, pytlík, sáček (na peníze)
váček, pytlík
svině kastrovaná
zvěroklestič, nunvář
vykleštit, vykastrovat
směs ovsa a ječmene
kleštění, kastrování
míchanice, směs
přemítat, číst si (Mitváł sa dłúho v knižkách.)
střídavě (cik - cak)
šikmo
mačkat, rozmačkávat (Ogaři míždžili pečeňáky pod kolenem.)
11
mizerněť
mizerný
mizga
mízgřiť (sa)
mízira
mjačať, -mčať
mjadžgať +
mjágání
mjágať
mjágnúť
mjaténka
mjázdro
mjazglavý
mjégať
mjégnúť
mjénit
młac
młačný
młaď
mładá
młaďacko
młaďba
młádenčiť
mładiť sa
młádka
młaďoch
młaka
mlaščiť
młat
młaťba
młátění
młatevňa
młatiłuža
młátiť
młátiť káčera (Vs)
młátiť kohúta (Vi)
hubenět
ubohý
míza stromová
mačkat; 2. ostouzet se s něčím
mázdra, tenký povlak
mňoukat
mačkat, hníst (též "mjágať")
mačkání
mačkat, tisknout; 2. objímat
udeřit, praštit (koho, čím) (Mjágnúł s ním o zem.)
sláma nevázaná, volně ložená, krmná
povlak na vařeném oloupaném vejci (dávalo se na spáleniny), měkká
hmota
mazlavý
vřískat (pejor.) ; 2. mečet (Tá koza moc mjégá.)
vřísknout
měnit
mlatec
bažinatý
mladý les; 2. to, co vyroste z vysypaného zrna ("młaď ječmená")
snacha
mládě
výmlat
být starým mládencem
telit se
slepice, která dosud nesnáší vejce
mladík; 2. mladý zajíc
bažina, blata
uhodit, praštit
bití, výprask (Dostaneš młatu.)
viz "młátění"
výmlat obilí (postup: "oklepávání nebo vytłúkání" zrna ze snopů,
"młátění a přemłátění" rozložených snopů cepy, shrnutí pomrvené
slámy - "mrvénky", její svázání do otýpek a uložení na "lešéní")
Vymlácené, nečisté obilí se shrnulo na hromadu v koutě humna a až
bylo namláceno dostatečné množství, prováděla se "vítka" - větí
proti větru; pak se "zháňało", rozdělilo na "zadek a předek", který se
pak "cúdíł na řičicách" o různé hustotě.
Co přes "řičice" propadlo, nazývalo se "podřičičné", na "řičicách"
zůstaly "zhonky". Přední obilí bylo chudé zrní se "semýščím" a
užívalo se obv. ke krmení drůbeže.
mlat ve stodole
???
bít, tlouci, bušit, třískat; 2. mlátit obilí
viz "młátiť kohúta"
zabít kohouta cepem se zavázanýma očima (zakopaného po krk v
zemi)
12
mlaždiť
mlázgať
mlázgnúť
mlčená
mléč
mléčňa
mléčná cesta
mléční
mléko ovčí čerstvé
mléko ovčí zakysłé
mléko zbírané
mlékodajka
mlenica
mleť pantem
mleť sa
mleť sebú
mletí na płocho
mletí na vysoko
mlgoň
mĺknúť
mls
mlsúň
młuviť zkratka
młýn
młýn múčný
młýn pilní
młýnčica
młýnec (Vs)
młýnek na kúru
mmhmm
mňácť
mňadžgať
mňága
mňágať
mňamčať
mňásť
mňásť sa
mňaténka
mňatiť
mňaúkať
mňázdrák
mňázdřiť
mo, mó
moc
zabíjet, vraždit
mlátit, pleskat, bít, tlouci
viz "mlaščiť"
mlčení
pryšec; 2. mléč rolní nebo zelinný; 3. ryzec peprný
sklípek na mléko s dnem zalitým protékající vodou
Méčná dráha
čtenáři pokročilejší (v evang. škole)
mléko ovčí sloužící k výrobě sýra (jeho "zesýřením" vznikne
"sładký syr a syrovátka")
mléko ovčí zkvašené; je ostré chuti a husté jako smetana (ředilo se
kravským mlékem)
mléko bez smetany, sbírané
kráva
mlýnice
mluvit, kecat
bít se, rvát se, bojovat spolu (přenes.); 2. chvět se,
cukat sebou
mletí jednorázové
mletí krupicové
malé děcko, které již chodí a je ještě kojeno
ochabovat, mrtvět, dřevěnět, umdlévat, umlkat (Ruky ně mĺknú.)
pamlsek
mlsoun
mluva na Frenštátsku a v Krasně (Val. Meziříčí)
mlýn
mlýn na mletí obilí
mlýn spojený s vodní pilou
prodloužená tyč ručních mlýnců (též "húłečka"); sloužila k otáčení
kamene místo dřívější krátké rukojeti
ruční nebo nožní mlýn na obilí (též "žrna")
mlýnek určený k rozmělnění suché kůry
citoslovce podivu
mást
mačkat
hmota beztvará (Su jak mňága. - slabý, zemdlený)
mačkat
mňoukat
mást, plést, mýlit; 2. tlachat, blábolit, plácat nesmysly
mýlit se (při řeči)
nesmysl, tlach, nepravda vědomá, blábol
mluvit nesmysly, žvanit; 2. šidit
mňoukat (s přestávkami)
děcko rozmazlené
tisknout silně, mačkat
ano
mnoho
13
moc razú
moc razy
moc-i
moc-i aš
mocnú silú
mocročný
mocť
močár
močárňa
močařina
močařisko
močihuba
močiť nohy
močka
močný
modła
modłářský
modłování
modráček
modrastý
modré
modřák
modřučký
mohovitý
mochňa
moja řeč
mokrastý
mokrazeň
mokré časy
mokré trávy
mokřať
mokřina
mokřisko
mołasiť (sa)
molázgnúť
molázgnúť (keho)
moldánky
molestyrovať (F)
molitor (F)
moněk
mora
mora (Vs)
morák
Morava
Moravčík
častokrát
mnohokrát, často
mnoho-li
mnoho-li
vší silou
mnohaletý
moci
kaluž, močál
místo s mokřinami
močál
mokřina
pijan
mýt si, máčet nohy
dehet z tabáku při kouření fajfky
deštivý, mokrý ("močný rok")
bednářská šablona
pohanský, nevěrecký, odpadlický
spojení trámů srubu v rozích chalupy; 2. hoblování boků "dužek" a
šindelů
ledňáček
modrý
modřidlo na prádlo
hřib kovář; 2. brambor (druh)
blankytně modrý
zámožný
mochna
souhlasím, je to tak
vlhký
mokro (v zemi, v koutech jizby), vlhkost
deštivá léta
všechny vlhkomilné rostliny
vlhnout
pole podmočené, mokré
močál, mokřina
udeřit (se)
praštit někým (Molázgnúł s ním o zem.)
udeřit, praštit
starý hudební nástroj složený ze 6 píšťal
trápit
piják
chlupy na pyji u srnce
můra (dle pověry pije lidem ve spánku krev)
kořalka
krocan
Haná (pro Valachy)
Moravan, Valach (pro Slováky)
14
Moravec, -vka
mord
mordovačka
mordovať
mordovať sa
mordovisko
morena
mores, -sy
moresný
morka
morný
morový
morútný
mořéní
mořiť
mořská čuňka
mořské oko
mořské prasa
moset (B, Z)
mosor (z rm.)
mostek
mostiny mn.
mostiť
mosúrek
moščák (M)
moškovity
motání
motať
motať sa
motolica
motoliť sa
motovidło
motyčka
motyčka kopačka
mourdel (M)
moždíř
móže
móže byť
može, móže
mozg
ten kdo mluví některým z moravských nářečí, rodák z Moravy (z
pohledu jiných národností)
vražda
dřina, těžká práce
zabíjet, vraždit; 2. trápit
namáhat se
námaha, těžká práce, dřina
viz "mařena"
mrav, mravy, způsob chování
zdvořilý, způsobný
krůta
úmorný
velký, mohutný
unavený, uštvaný, ztrhaný, namáhavý, úmorný, únavný ("morútná
práca")
bolesti břicha (lék - obkl. z hork. ovsa, plev), křeče v břiše
mít křeče v břiše
morče
pleso
morče ?
muset (jinde na Val. "museť")
nádoba dřev. s víkem na uložení brynzy; 2. kořenová hmota
obrůstající pařezy
můstek
desky podlahové a mostní; 2. podlaha z "mostin"
pokládat podlahu (ve světnici, chlévě)
kadłúbek na máslo, med ap.
mošt, ovocné víno
šedivé ovčí kůže
vyprávění (Było to na dłúhé motání.)
motat, smotávat; 2. opile blábolit (Už moce rozumem.)
potácet se
závrať; 2. červi v ovčích vnitřnostech (též "motyl")
batolit se, točit se
cívka převíjecí (pro lněnou přízi)
viz "motyčka kopačka"
nástroj na vysekávání dřeva s motykovitě obloukovitým, zahnutým
ostřím a krátkou násadou (sloužila k jemnějšímu tvarování
obloukovitých tvarů, které byly předtím vyrubány pantokem nebo
pantúčkem, např. "okřínú, trokú"ap.)
kurděje ?
hmoždíř
ať, aťsi
ano, tedy ano, lze, může být
ano, dobrá, budiž, lze (Poď s nama! Može.); 2. možná, asi, snad
(Može už to zapomenúł.)
mozek
15
možgrávka [v/f]
možňovať
možný
mozogáň
mrákání
mrava
mravník
mravný
mraziť
mrazivec
mraznica
mrazovitý
mrcús, -sek
mrča
mrčání
mrčať
mrčeť
mrd
mrdalena
mrdať
mrgať
mrhání
mrholiť
mrhúlka, - holica
mrcha (neskl.)
mrchavý
mrchúcný
mrk
mrkání
mrkotání
mrkotať
mrkva
mŕl, -la
mrlák
mrmłať
mŕmoła
mrskačka
mrť
mrťafa, -ťapa
mrtvá cesta
mrtvá knižka
mrtvina
mrtvjať
mrtvý
mrúzgať sa
rýma
???
zámožný
mužný, plnokrevný chlap
soumrak
mrav, slušnost, vychování
mravenec
pěkný, velký, urostlý (To je mravné prasacko.)
promrzávat, křehnout, tuhnout mrazem (Venku mňa mraziło v
ruky.)
mráz; 2. husí kůže
salaš pro zimní ustájení valaš. dobytka
mrazivý
krátký pletenec, ocásek
bručoun
bručení, mručení
mrčet, bručet
namítat, nesouhlasit
záškub; 2. soulož
žena náruživá, sexuchtivá
škubat, potrhávat; 2. souložit
hýbat, švihat ocasem (u kozy); 2. škaredě pohlížet
úsvit
drobně pršet
deštík drobounký
špatný, zlý, rozhněvaný ("mrcha člověk, mrcha cesta")
hubený, špatný
špatný, nepříjemný
mžik
svítání, úsvit, soumrak
nesrozumitelné mluvení
mluvit nesrozumitelně, zmateně
mrkev; 2. nekňuba
muňka, čmelík (roztoč cizopasný u slepic)
nedochůdče, neduživý tvor, ubožák
mručet, bručet
ubrblaný člověk
pomlázka
mrtvina, celina; 2. košťál zelný; 3. troška, maličkost, zblo
neohrabaný člověk, malý člověk ve velkém oděvu
cesta na hřbitov
vkladní knížka na úhradu pohřbu
půda spodní neplodná; 2. pach mrtvolný
mrtvět, dřevěnět, trnout
mrtvý ("mrtvá cesta" - cesta na hřbitov, "mrtvá kopřiva" hluchavka, "mrtvá kosť" - kost z kostnice)
milostně toužit (u koček)
16
mrva
mrváň
mrváněk
mrvenica
mrvenina
mrviť
mrzňačky mn.
mrzút střečků (Vi)
mrzuto
mřeža
mřežka
mřihład
mříť (se 4.p.)
mša
mša hrubá
mšiť
muckať sa
múčanka
múčkovať (M)
múčnica
mudrlant
múdrosť
mudrování
mudrovať
múdrý
mucha
muchár
muchárek
muchomúrka
múj, moja
múka
múka dvojka
múka jednička
mulda
mulír
mulírovať
muňa
mundúr
muňka
sláma zcuchaná, pomrvená; 2. nešika
svazek; 2. pečivo obřadní; 3. smotek (látky, huně, tabáku, cibule,
konopí)
malá veka chleba
polévka z kyselého mléka zahuštěná moukou
jalová řeč; 2. niti zmuchlané
zamotávat, muchlat, cuchat, mrvit (slámu, šaty); 2. uzlovat niti; 3.
tlachat; 4. jíst (žert.)
mráz, mrazy
rozmrzelý, prudký, vznětlivý člověk, cholerik
mrzutě
mříž
krajka, krajka na "čepci"
lakomec
zmírat, umírat ("mříť hład, bídu, zimu" ap.)
mše
mše velká (druhá)
vyplnit mezeru mezi trámy mechem
muchlat se, mačkat se, tulit se
mouka z ruč. "młýnca", z níž se pekly koláče; 2. kaše z připražené
krupice; 3. polévka z opražené "šroťanky"
práškovat (pole)
truhla, do níž padala mouka z "pytla" ve mlýně; 2. moučnice ruč.
"młýnca"; 3. kaše z hrubé mouky; 4. lopatka s prohloubenou hlavou
vejčitého tvaru
rozumbrada
moudrost
přemýšlení, rozumování
rozumovat, hloubat, přemýšlet
moudrý, chytrý, vzdělaný
moucha
nádoba na chytání much
rehek domácí
muchomůrka červená
manžel, manželka, můj muž, moje žena
mouka (druhy: "žernica" - mletá na "žrnoch"; "krupica, múka
krupicová, pozrnová, oděrová a výražka" jsou mouky mleté ve
mlýně)
mouka žitná hrubší (mletá ve mlýně)
mouka žitná jemná (mletá ve mlýně)
prohlubeň v terénu
viz "špekulant"
mudrovat, špekulovat
člověk pomalý, nemluva, ňouma
stejnokroj, uniforma vojenská
boltec, bradavička
17
múr
múrovanica
muřín
muřin (F)
muřinistý
muříny
mus
museť
museť nejíť (M)
mustérek
mustr
mustrovať
mustrovní
mušelín
mušena
mušinec
muškát
mútěné mléko
mútiť
mútný
mutýrovať
mužiček (F)
muziga
muziga dřevěná
muzigant
mužský
mycačkárňa
mycák
mycka
mydlak (F)
mydliženka
myg
mygať sa
mygnúť
myk
mýkať
mýknúť
myłek
mýłek
myłek (F)
mýłka
mýłovník
mynář
myseł
mysleť
hrabanka, jehličí spadané; 2. trosky cihel s maltou; 3. prach s uhlím
a hlínou (k obhazování milíře)
dům zděný
mouřenín, černoch
rorýs
černý, tmavý
šišky s povidly
přinucení
muset (na B,Z se užívá "moset")
nemoci jít (Dneskaj sem muséł nejíť do kosteła.)
vzorek výšivky
vzor, předloha, forma, tvar, model
vzorovat
dovedně udělaný
plátno bavlněné jemné
svině
trus muší
muškátovník vonný
podmáslí
stloukat
kalný, pošmourný ("mútná voda, mútný deň" ap.)
měnit, mást, klamat, "kalit vodu"; 2. přehazovat
rozchodník
hudba, muzika
hudba smyčcová
muzikant; 2. neposečená tráva v pokosu
muž, chłap
králíkárna
králík
samice králičí (rozmn.: "honcuje sa, je skotná, okotí sa")
vápenitý slín
lehká žena, děvka
mžik
škubat sebou, házet sebou
škubnout, trhnout; 2. uhodit
smýknutí, trhnutí (Myk! - smýk!, šup!)
smýkat, škubat, trhat; 2. házet, tkát, prohazovat člunek
smýknout, trhnout; 2. uhodit, praštit (někoho něčím)
omyl; 2. síla nadpřirozená, která člověka pomýlí
jílek mámivý (Lolium temulentum); někde se tento název používal i
pro námel
tráva sveřep bezbranný (Bromus internis)
omyl
svízel přítula (Galium aparine)
mlynář; 2. mlýn
mysl, nápad (Nepřišło mně to na myseł.)
mínit, starat se
18
mysleť si
myslím
být pyšný, domýšlivý; 2. mít starost (o koho)
myslivec
myšák
myší hora
myší ocásek
myšina
myšinec
myšlénka
mýto
mžíčky
mžigáč (M)
mžigať
mžignúť
mžúrať
mžurek
mžurka
mžurkať
mžúřiť
lesník (slovo fořt se na Val. neužívá)
plevel (druh)
vřes
řebříček obecný
myší pach
myší trus
myšlenka
část obilí, kterou si bral mlynář za mletí
mžitky
lucerna, lampa
mrkat, mžikat
mrknout
mžikat, mžourat
mžitka
vlčí mlha
mrkat, pomrkávat, dávat znamení mrkáním
mhouřit, přivírat oči (Zamžuř oči!)
asi (Je jich myslím kopa. Pravili, že je myslím jedenást hodin.)