s asi (Bude teho s pútřetího centa.) s de kým s kýmkoliv s kožú ve

s asi (Bude teho s pútřetího centa.) s de kým s kýmkoliv s kožú ve

1
S
s
s de kým
s kožú
s obúch stran
s pokojem
s tichú dušú
s tým
s, se
sa
sa ně zdá
sa, se, si
saďák
saďéní
sadiť
sadiť pod motyku
sadivo
sádka
sádliť sa
saďúvať
sáh
sáhovica
sajdáček
sajdačka
sajdák
sak (Z)
sakra!
sakranácky
sakrovať
sakry
Saks
sakumpak
sakumpikum
sakva (B)
sála
sałajka
sałajkárňa
sałajkář
sałajňa
salár
asi (Bude teho s pútřetího centa.)
s kýmkoliv
ve slupce (o bramborech)
z obou stran
na pokoji
potichu
s tím
asi (S pět, ze šest.)
se, sebe
zdá se mi
se, si - zájm. zvratná bývají v nářečí velmi často na prvém místě ve
větě (Sa ně sníł nepěkný sen. Si myslí, že néni nad něho.)
koš na brambory
sázení (rostlin)
sadit, sázet, vysazovat
sázet brambory do vykopaných důlků
vše co se sází
obilí na mlatě prostřené k mlácení
usazovat se (sedat si zeširoka a pohodlně)
sadit, vysazovat (občas)
délka rozpětí paží (hrubá, nepřesná míra); 2. sáh vídeňský (6 stop) =
1,896 m (český = 1,774m); 3. sáh čtvereční = 3,59 m čtver. (st. rak.
ploš. míra)
tyčka (měřítko) dlouhé 1 sáh (1,8 m) na poměřování hraní
vole drůbeží
kabela z plátna
kabela boční houněná pastevecká; 2. nůž pastevecký, dýka; 3.
břicho (pejor.)
pás červený na mužském svatebním kroji
zaklnutí (Sakra, mokrá!)
sakramentsky, velice, důkladně
nadávat, sakrovat
neurčitý vjem ("byť v sakry" - zmizet; "sto sakrú" - mnoho potíží)
Sas
se vším všudy, vše dohromady
všechno bez rozdílu
sakra (zaklení)
sele
potaš, uhličitan draselný (vyráběný z dřev. popela)
výrobna potaše, "sałajky"
výrobce "sałajky", potaše (pro výrobu skla)
viz "sałajkárňa"
příspěvek na církev (u evang.)
2
sałaš (z rm.)
sałaš ž (B)
sałaš kravský
sałaš míšanický
sałaš społkový
sałašák
sałaše horské
sałašnické náčiní
sałašnický
sałašnictví
sałašník
sałašovka
sałašské právo
sám
sám čirý
sám samučký
sám, -á, -o
samec
samek (Vs)
samo
samodruhá
samodřevěný
samochťa
samojed
samojedník
samoleze (F)
samopašný
samosebú
samotíha
samotisko
samotížky
samučký
samý
samý nájlepší
sáňca (Vi)
saně dłúhé
saně horové
chatrč pastýřská na horách pro ubytování bači a valachů; 2. soubor
technických zařízení potřebných k horské pastvě (souč.: "košár s
honěnicú, strungú a stáním, pajta, komárník, solisko, ježovina, břiła,
náčiní")
stádo ovec
salaš horský (též "stánisko"), na němž se chovají krávy a jalovice, s
nimi 4-5 ovcí, někdy i koza (zániková forma salašnictví, protože
těžištěm chovu není již sýr, ale vlna a maso; mléko již jen pro
domácnost)
salaš, v němž jsou ovce několika majitelů - "míšaníků"
viz "sałaš míšanický"
ovčák na salaši, valach
salaše různého dobytka na horské pastvě (salaše ovčí, kozí, kravské)
nádobí salašnické potřebné pro výrobu ovčího sýra (názvy: "kotlík,
kumhár, zubovica, geleta, šibenička, bačúvka, psík, vahadło,
topárka, harfa, črpák, hrudařka, putyrka, masnica, láhvica, láhvík")
pastevecký
chov ovcí
vlastník salaše
trumpeta signální ze dřeva
viz "vałašské právo"
sám, samý
jen takový, samý takový
zcela osamělý, zcela opuštěný
samý (Rola je sám čirý těřazg, samá tráva.)
samec; 2. brambor po odkrojení oček k sadbě
jen samotný (Budeme jesť zemňáky se samkem.)
samozřejmě
těhotná
celodřevěný
o vlastní vůli, z vlastního rozhodnutí
nenasyta
samotář, obyvatel samoty
lejno
zbojnický
samozřejmě
orba lidským zápřahem (v horách)
samota
sáně pěší
osamocený, opuštěný, osamělý
týž
nejlepší ("samý" vyjadřuje zesílený 3. stupeň)
sáňky
sáně na převážení klád
viz "svłačák"
3
saně kusové
saně
sanica
sanisterka
sanytr
sarpať sa +
sarvaš
sasa! (B)
sázať
sazi, -dzi mn.
sbíják
sbírané mléko
sbohem
scák
scala
scaloň
scance
scaní
scánkař
scánky
scápať sa
scať
scípať
scíplina, -łotina
scípłý
scípnúť
scúdiť
scvrkłý
scvrknúť sa
sčapkať
sčípałky mn.
sčiřikotať (Vi)
sčuchłý
sčuchnúť sa
sčuchnúť sa
sčúpłý
sčútroba
sec
sécť
sáně na převážení zboží (pro koňský potah)
sáně (druhy: "rodle, pěšačky, klaky, šnepky, svłačák, krčadła,
samotížky, hnojky, saně kusové, torbica, kładňačky, saně dłúhé")
díly saní: "sanice, hnátky, násady, strmohłavec, snice, zdířka, oje,
łany (provaz nebo řetěz), kłanice" (přední konce sanic jsou "kľače
nebo křivice", zadní "serypatky")
prkno, trámec po němž kloužou sáně; 2. sníh uježděný, vhodný k
jízdě sáněmi; 3. čelist
torba, mošna (též "tanistra")
ledek sodný
sápat se; 2. chvástat se
viz "tarvas"
povel kravám a volům k zabočení doprava
sázet; 2. kráčet dlouhými kroky
saze
pomocný stavec užívaný při sestavování bednářské klenby
mléko bez smetany
sbohem, pozdrav na rozloučenou
proud potu na tváři
člověk, který často močí, nebo se pomočuje
dítě, které se už nekojí
moč lidská (barvila se jí "huňa")
močení
soukeník, který užívá k barvení sukna lidskou moč; 2. lidový léčitel,
léčící podle vzhledu moče
moč
opít se
močit
zdychat (o zvířatech)
zdechlina, mršina; 2. nedomrlec
uhynulý
pojít, zdechnout, zemřít (pejor.)
vyčistit (obilí přes "řičicu")
seschlý, svraštělý, smrštěný
svraštit se, srazit se, seschnout
stloukat malé množství smetany
křížaly
štěbetat (o vlaštovkách)
domluvený, smluvený
domluvit se, smluvit se, držet pohromadě; 2. zamilovat se
zamilovat se, oblíbit si, spřáhnout se
slabý, štíhlý, sražený, smrsklý, malý, vyzáblý (Tłustý po hubě, ale
takto v těle sčúpłý.)
lačnost, prázdný žaludek
sekáč (kdo seče)
séci, kosit
4
seč
sečba
sečby
sečéní
sečka
sečkárňa
sečkovica
seďačky
sedať
seďéní
seděť hubú (na)
seděť sedmem
sedlačina
sedłaňa
sedłastý
sedłatá
sedlisko
sedłý
sedmák
sedmerka
sedmina
sédmý
sednúť si
sedum
sedumnást
sedumnásté roky
seďúvať
sehnať
séjať
sekáč
sekance
sekanička
sekútný
sekyra
sekyrník
sel
sela
selungať sa
sem, bysem
semenčí
semenec
semenní
semeno (Z)
semetryka
louka horská (s ojedinělými stromy), mýtina, paseka, neosazené
"rubisko" (Myslivec mu kúsek seče necháł.)
sečení trávy, senoseč
sena
kosení
řezanka, sláma na drobno nasekaná
řezárna slámy
zařízení na výrobu řezanky (pův. ruční - upravenou kosou, později
rotačními noži)
v sedě
sedat; 2. zapadat (Słunéčko už sedá.)
zasedání
hubovat, mít spadeno, často někomu nadávat
sedět a ani se nehnout
sedlačení
husa bílá se sivou skvrnou na hřbetě
s bílou skvrnou na hřbetě (holub)
husa černá a bílá na lopatkách
sedačka, posed; 2. sedadlo židle
nízký
peníz měděný v hodnotě sedmi krejcarů
viz "sedmák"
název karty (též "osmina, devina")
sedmý
sednout si; 2. zasednout si (na koho)
sedm
sedmnáct
léta 18. století (též "osumnásté roky")
sedávat
vyhnat z usedlosti
set, vysévat
nástroj k osekávání větví listnatých stromů při přípravě "letiny"
sekané broky
sekáček
zlý, týrající ("sekútná baba")
sekera
dřevorubec, tesař
přípona -sud, -sem ("posel, do-"), viz též "-kel"
sele
toulat se
jsem, bych - bývá v nářečí někdy na prvním místě ve větě (Sem
žnúł. Byste sa ně byli smíli.)
viz "semenec"
semenec, plody konopí
semenný, ponechaný na semeno ("zemňáky, hłúby")
včelí vajíčko
ženština, zlá baba
5
semkaj
semtam
semtamhuk
semy tamy (R)
semýščí
sena
sendit (B)
seneplétr
senina
seniny
seno
senoděła
serp, srp
servét
servít
serygaťa
serypatky mn.
sesla
sesla
sestavovať
séť
seťa mn.
sev
sfanfrniť sa
sfukarovať
shorcovať
shovárat sa (B)
shrčať
shrčať sa
shŕňať obočí
schabiť, -bnúť
schabrať sa
schlamstnúť
schłop
schlopec
schłubnosť
schłubný
schmatiť
schmatnúť
schod
schodiť
schodiť sa
schodky
schodná voda
schodnica
sem
někdy
hoblík na louče
sem tam
plevy s prachem zbylé po ručním čištění obilí
kosení a sušení trávy
zdát se, snít (se) (Co sa ti zas sendiło?)
senesové listí
viz "trusina"
drtiny ze sena
seno (etapy sušení: "pokos, babinec, okŕšla, ostrévka")
senoseč
srp s úzkým pilovitým ostřím, jímž se žalo obilí
ubrus
servítek, ubrousek
poseroutka
zadní část vozu, saní nebo lyží (Stójí na serypatkách.)
židle
židle
sestavovat dušky do klenby bedna
sít, vysévat
setby (obilí)
setí ("režný, žitný sev")
zbláznit se, zblbnout se (do někoho)
vyčistit obilí fukarem
spadnout, sjet (shora dolů)
domlouvat se, hovořit s někým
spadnout s něčeho
shluknout se, seběhnout se
zvedat obočí vyzývavě
vzít, ukrást
vzchopit se (též "zbrchať sa")
polknout, spolykat (ve spěchu)
vikýř velký (na chlévě, má dveře)
vikýř obyčejný (na chalupě, nemá dvířka)
vychloubání
chlubivý
uchytit, sebrat, popadnout, shrábnout (Schmatíł gatě, utekáł.)
viz "schmatiť"
ubývání Měsíce, poslední čtvrt (Měsíček roste a schodí.) ; 2. západ
slunce; 3. úpadek
scházet (s kopce); 2. prochodit, pochodit; 3. vzcházet, klíčit; 4.
ubývat (o Měsíci)
scházet se, shromažďovat se
schůdky; 2. zástřihy ve vlasech
voda léčivá nabraná ve "schodnici"
místo soutoku dvou potoků
6
schoďúvať sa
schody mn.
schody mn.
schody na húru
schop
schopy
schóř (M)
schovať si
schrana
schrániť
schraňování
schraňovať, -úvať
schrastiť
schrobavěť
schubłať
schýtať sa
schytiť
schytiť sa
schytrovať
si
si-i
Siberija
sibéryja
sičať
sidła [sy]
sidło
sifón
sigoť
síh
síha
sihla
sihlovitý
síhnúť
siholiť
sihúlka
síjať
sik
siła [sy]
siłaba
silisko
síliť (na)
síliť na sebe
scházívat se, shromažďovat se
žebř na půdu s prkénky místo příčelů
schody, žebřík na půdu
schody na příčné zdi od komory
schopnost
vlohy
tchoř
ušetřit, nahospodařit si
úkryt, skrýš
uklidit, ukrýt, uložit na chráněné místo, schovat, sklidit (obilí)
sklizeň
sklízet; 2. schovávat, uschovávat, ukládat, dělat zásoby
pořídit si, posbírat, dát dohromady
zčervivět
smotat, zmuchlat
mluvit ze sna, blouznit, mít halucinace (v horečce)
chytit, popadnout (Schytila na sebe šatku.)
vyletět, vzletět, uletět (Schyťaci sa, leťéł.) ; 2. sebrat se, zvednout se
a náhle se rozhodnout k odchodu; 3. strhnout se (Schytíł sa
povichr.)
chytře provést
přípona -si ("gdosi, co-, kdy-, jak-" ap.)
jsi-li
Sibiř
zima krutá
mrholit
osidla, oka na ptáky
osidlo
sodová voda
bylina ?
viz "síha"
délka rozpažení (též "sáh"); 2. hranice dřeva; 3. tyčka provlečená
rukávy jako trest pro nápadníka, který někomu "leze do zelá"
vlhká louka nevhodná pro pasení, mokřina na poli
bahnitý, mokrý
sáhnout
mžít, pršet drobounce, mrholit (též "sihlačiť")
drobný deštík
set (obilí), vysévat
přípona -si ("kdosik, kdy-, co-")
síla; 2. mnoho, spousta ("sila chłapú"); 3. velké množství (Mjéł
peněz siłu.)
slabika; 2. část skladby
velká síla
naléhat, usilovat o něco, vyvíjet nátlak, přitlačovat (Sílili naň
hrubo. Nesil tak na pilu.)
nakládat na sebe nadmíru
7
síliť sa
silný [sy]
siłú mocú [sy]
síň
sinál
sinalák
singulární hora
singularysta
sinný
sípěť
siplavý, -o
sirka, -ky
sirkový
sirota [sy]
sirotka
sítko
sito
sivák
sivastý
sivé oči
sivek
sivnuť (F)
sivo
sivula
sivula
sivý
skácať sa
skała (R)
skálí
skalistý
skałka
skapať
skartiť
dřít, pracovat do úmoru
tlustý, mající určitou tloušťku
násilně, vší silou, mermomocí, za každou cenu
předsíň, síň proti dveřím
hřib kovář nebo koloděj (též "sinák, modrák, łuháč")
klobouk "širáň" vyrobený z houby choroše
les, který vlastní více podílníků
podílník
síňový (v síni)
sípat
sípavý, -ě
zápalka, zápalky; 2. fazole velké, sírové barvy
sirný
sirotek
chudobka, sedmikráska
sítko; 2. síťovaný přechod mezi "zúbky a čepcem"
síto, řešeto (druhy "řičica, žebro, podsívka")
vůl z uherských stepí
sivý
modré oči
šedivec; 2. kůň šiml, bělouš
šedivět
setba, setí, vše co se seje
holubinka nazelenalá
sivá kráva; 2. holubinka nazelenalá
šedý
neuskutečnit se, vzít úmysl zpět (Svaďba sa skácała.)
skála; 2. lom na kámen
kamení
skalnatý
viz "hromadnisko"
zdechnout, pojít
skéłko
skelný
skepkovať (M)
skład
sklíčko, tabulka skla
skleněný
zrazovat, rozmlouvat
hromada kamení mezi poli (na kterou se ukládá sesbírané kamení);
2. pole s brázdami naoranými do středu pole
skládat obilí (do "kołkú", mandelů nebo "křížałek" - R); 2.
kozdělávat (oheň); 3. svádět vinu; 4. skládat se (na kostel); 5.
spoléhat se
skłádať (sa)
skłádať sa (na co)
skłádek
skłádka
vybít, pobít, pozabíjet; 2. zkazit, nepodařit se (Skartiło sa mu to.)
spoléhat se na něco (Čłověk sa pořáď na cosi skłádá a očkává.)
hromada kamení
hromada sesbíraného kamení; 2. brázda; 3. sklad dřeva; 4. sbírka
(na kostel, varhany ap.)
8
skłapnúť
skleňák
sklénka
sklénkař
sklenný
sklépek
sklepiť
skłopec, schłoskludiť
skludiť sa
sklúzať
skobla
skókať, -kýňať
skoky
skoky!
skokýcať
skołek
skolenčiť
skolenčovatěť
skolhan
skomla
skomziť
skonářiť sa +
skopiť
skopnúť řepu
skorec
skoro
skorúcno
skorúcno ráno
skorý
skořica
skosek
skosito
skositý
skotná ovca
skotný
skotný křivák
skotúlať (sa)
skotúliť
skovaný
skovať (sa)
skovávať
skradnúť sa
skrajek
skrasť sa
zavřít (knihu)
nádoba ze skla
sklenice, láhev
podomní prodavač skleniček
skleněný
sklep, jáma na uskladnění brambor nebo obilí
klenout (strop sklepu)
vikýř ve střeše; 2. skříňka na chytání ptáků; 3. past sklopná; 4.
vyklápěcí dveře na půdu
uklidit, schovat, sklidit
ukrýt se, schovat se
sklízet, schovávat
škrabka bednářská
skákat
honem; 2. nohy zvěře (zaječí, srnčí)
honem, rychle, skokem, hupkem, úprkem
skákat daleko
odpad při výrobě dřevěných lopat
"zkolenkovatět" (Réž nám skolenčiła.)
zchromnout
vysoký, suchý chlap
lakomec, skrblík
zničit
rozvětvit se
shrabat do kopek
poranit si palec kopnutím o kámen
pták ?
časně, brzy; 2. téměř, málem
časně, velmi brzy
časně z rána
ranný ("skoré zemňáky"), časný; 2. brzký
skořice
šindel zúžený; 2. klín
šikmo
šikmý ("rukávce skosité")
březí ovce
březí
nůž s dutým "kłátkem" v němž jsou malé
skulit se, skutálet (se)
viz "skotúlať"
schovaný
ukrýt (se), schovat (se)
schovávat
zmýlit se, nepochopit
odkrojený vrch řepy
přijít zkrátka, dopálit se, mít škodu (S tú kozú sem sa hrubo skradl.)
9
skŕčať sa
skrojek
skrsnúť
skrúcať
skrut
skrutek
skrutek bavlny (F)
skrútiť
skrz teho
skrz, -zevá
skrzevá
skřápať
skřečeť
skřečka
skřehniť sa
skřek (Vi)
skřékať
skřekoň
skřenčełý (Z)
skřénit sa (B)
skřidéłka
skřidła
skřidła
skřich
skřich (Z)
skříp
skřipadła mn.
skřipce
skřípiť sa
skřípka
skřipky, -ple
skříšení
skříž
skuhýkať, -ňať
skujíkať
skúkat (B)
skulinář
skúliť sa (R)
skúpoň, -páň
skupúvať
skúpý
skúšať
skuť
skutálať sa
skvasiť
krčit se
krajíc chleba
zakrnět
kroutit, zkrucovat
přadénko ?
povříslo; 2. otýpka chrastí na zátop; 3. vích
předeno
zkroutit, stočit, zatočit
proto
kvůli, proto, přesto, skrz(e), přes
ohledně
zmlátit (koho) ; 2. chrupavě sníst
sedět na vejcích (o slepici)
kvočna
škéřit se
křik
křičet
křikloun
neštípný (dobře se neštípající)
vysmívat se (viz též "škřéniť sa")
poklička
poklička; 2. taška střešní
poklička
zásobnicová truhla (též "súsek, štrych")
moučná truhla
husí křídlo vysušené (na vymetání)
zařízení, pomocí něhož se spojovalo táhlo jařma ("kluka") s
plužnými kolečky
viz "skřipky"
přít se, hádat se
mrzutost
housle podomácku vyrobené
slavnost vzkříšení na Bílou sobotu; 2. zmrtvýchvstání Krista
déšť v zimě mrznoucí, krupky
viz "skujíkať"
naříkat, plakat, bědovat, ječet, skučet, kvílet, výt
viz "skujíkať"
deska zadlabaná do trámů (kryje mezeru s "vymšením")
schoulit se
lakomec
skupovat
skoupý
zkoušet
domluvit, smluvit, dohodnout
skutálet se
dohodnout, pořídit, sjednat, dosáhnout, svést, vyjít (Nelza s ním nic
skvasiť.)
10
skyba, -bka
skyda
skyje
skynožený
skynožiť
skysliť
skysnúť
skysť
skýščiť sa
słabo
słabota
słabučký
słač
słačat (B)
slačať (na keho)
słáčiť, -čeť
słádež
sładisť (R)
słádiť
sładkavý
sładké dřevo
sładkohubý
sładký trh
sładký trh (B)
słaďúčký
słaďunký
słak (Z)
słáma cepová
sláma dlúhá
słameňák
słaměnec
słaměť
słamina
słamjanka
słaniny mn.
słáveček
słavník
słávořiť +
słech
slepcovať sa
slépčí
slépka (J)
slepoň
slepý guláš
slepý prah
slevaňa
krajíc, skýva (půl krajíce ukroj. z jedné strany)
žena velká a silná (nikoli však tlustá)
lyže
zničený, poškozený
zničit, pokazit, poškodit
zoctovatět
zkysnout; 2. zůstat někde dlouho
zkysnout
zkysnout, srazit se (o mléce)
slabě
slabost, mdloba
slabý, slabounký
svlak
chtivě hledět (viz též "słačeť")
dychtit po darech
dychtit, číhat, vymáhat si, přiživovat se (i když by se mohl sám o
sebe postarat)
sladkost
déšť na pole ozářené sluncem
slídit, závistivě zírat
nasládlý
kořen lékořice
úlisný
trh konaný před Vánoci
trh konaný před Vánoci
slaďounký
sladký
svlačec
sláma vymlácená cepy
sláma cepová nepomuchlaná
ošatka, "okřín" slaměnný
slaměná nádoba, ošatka (též "słameňák")
viz "klaměť"
slámka, stéblo
slaměnka
slanina, špek
perlička zlatá
viz "žałtář"
hovořit, vykládat
spánek (postranní část hlavy); 2. sluch
pracovat po nocích při malém světle
slepičí
odrostlé kuře, dokud nesnáší vejce
slepec (zhrub.)
fazole s kukuřičnou kaší vařené v podmáslí
viz "ledaco"
viz "kadečka" (máslo se postupně slévalo)
11
slez
sléz
slezaňa (F)
slezena
slibka
slibovica
slimáčiť
slín
slínovačka
slínovica
slintať
slivy (B)
slíž
slížence
slizeť
slizký
sližky, slí- mn.
słnko (Vi)
słoboda
słobodná chasa
słobodnica
słobodník
słobodný
słoj
słopačka
słopať
słota
Słovač
Słováky
słovečko
słovéčko
slovenka (F)
słovénko
Słovensko
słovenský
słožený
słožiť oheň
słožiť ruky
słožný
słp [dl.ł] (Vi)
słučka
słuhovať
słúchať sa
sléz lesní
proskurník lékařský
lenoch
slezina
dívka, která porušila slib věrnosti (po smrti láká muže k tanci)
slivovice
jít pomalu
jíl
slínovitá půda, slínovice, cihlářská hlína
půda, která drží pevně pohromadě, jíl
slinit
švestky
mřenka
podlesníky (pečivo podobné lívancům, ale pečené na zelných listech
v peci), (též "podlesníky")
prýštit
kluzký
nočky
slunko
období mezi propuštěním a novým nástupem do služby (pachołka,
dívky, pohúnka), od Štěpána do Nového roku; 2. volný den ve
službě (Má slobodu, šéł tančiť.)
svobodní mládenci a děvčata
děvče svobodné
svobodný sedlák (zpočátku jím byl jen fojt, později i ten, kdo se
vykoupil z poddanství)
svobodný
puklina v kameni
nápoj dobytku, okal
pít (o dobytku); 2. chlastat, opíjet se, nepít s mírou (kořalku)
nepohoda, slota; 2. darebák
lidé ze Slovenska
Slovensko
slovíčko
slovíčko
ovce ze slovenska
slovíčko (důvěrné)
kraj Slovácko
slovácký
sezdaný
zapálit oheň
sepnout ruce
snášenlivý, hodící se k sobě, mírumilovný
sloup
mašle, smyčka, uzel; 2. oko, drátěná smyčka
sloužit
snášet se, vycházet s někým (Nemožú sa społu słúchať.)
12
słuka
słúnečno
slúnko, -néčko
słúp
słúpec
słúpek
słúpek (Z)
słúpica
słúpica
słužebná
słužebnosť
słýchať
słyš
słyšúvať
slzeť
slzký
smažené trnky
smaženica
smažiť trnky
smek
smékať
smeknúť
směšno
smetanica
smetina
smetiny
smetiť
smíchy
smíjať sa
smíť sa
smjad, sňad
smjadný, sňasmochliť
smochlivý
smok
smoła
smoła bíłá
smoła čérná
smolák
smołár
smoliť sa
smolňáček
smotłacha
smrad
smradlák
smradlavec
smraďoch
uzel velký ozdobný na "rúšce" (též "hołubica")
slunečno
slunko, Slunce
sloup
součást hrabí v níž jsou upevněny zuby
držadlo s ostřím na "útorníku/vtěráku")
stéblo
příčel vyztužující oblouk "hrabice"
součást "łepáku" (vyztužení "obłúku")
služčí, související se službou
služba, pracovní povinnost
slýchávat
vranka obecná (ryba)
slýchávat
vytékat po kapkách, vlhnout
slizký, kluzký
švestková povidla
smaženice
vařit povidla
skok
skákat
stáhnout z kůže
směšně
sběračka na smetanu z lipového dřeva
smítko
smetené nečistoty, zbytky
rozhazovat smetí, dělat nepořádek
smíchem
vysmívat se
smát se, posmívat se
žízeň
žíznivý
slzet, plakat
plačtivý, deštivý
had, požírající lidi i dobytek (též "zmek, zmog, zmok")
smůla, nezdar; 2. pryskyřice, smůla
smůla tavená (přecezená)
smůla ševcovská a lodní (zbytek při tavení)
džbán vysmolený; 2. bota se švem vzadu
"hrč" na kmeni, suk
vrtět se, kroutit se
druh raráška
obilí nevyčištěné (s plevelem)
zápach, puch; 2. nadávka
hadovka smrdutá (též "čertinec")
viz "smradlák"
ten kdo páchne a smrdí
13
smraďutý
smrady
smŕčať
smrděť
smrečák
smréčí
smrek
smrh
smŕkať
smrť
Smrtná neděla
smrtnica
smuda
smutný
smyčiť
smyčka
smyčkař
smyk
smýk!
smýkať
smýkať sa
smýkłý
smýknúť
smýknúť
smýknúť (sa)
smykula
sná
snáď
sňad
snědek
snědý
sněh
sněh krúpkovitý
sněh płástovitý
sněhová voda
sněhule
snět
sněť
sněžnice
snica
snice mn.
snídaní
smrdutý
smradem (Nemoh smrady obstáť.)
namítat
páchnout, zapáchat ("smrdí grošem, máłem, čertem, hadem,
židovinú, gořałú, jak cap, jak dudek, jak rasú pytel" ap.)
větší smrk
smrkový les, smrčí
smrk
smrž jedlý
smrkat
smrt
počátek jara (vynášela se "mařena") - dva týdny před Velikonocemi
smrtná neděle; 2. viz též "mařena"
ničema
špatně rostlý ("smutná réž")
tahat, vytahovat, vléci, smýkat
krátká kláda vlečená po sněhu
pytlák okař
hromádka větví svázaná řetězem nebo provazem ke stahování; 2.
velký bukový kus; 3rýha, žlab, jímž se stahovalo dřevo; 4. lump,
otrhánek; 5. viz také "smyčka"
šup!
smýkat, tahat, cloumat; 2. vláčet, stahovat dřevo ve "smykoch"
osopovat se (na koho)
opilý
smýknout; 2. ukrást; 3. uhodit
odskočit (prudce)
trhnout, smýknout; 2. uhodit; 3. opít se
žena lehká
viz "snáď"
prý, možná, snad (Snáď ste byli na púti?)
žízeň
nemoc
tmavý (chléb, mouka, těsto - ne "čérný")
sníh
sníh sypký, zledovatělý (firn)
sníh v plástech, v kusech
jarní povodeň
sněžnice
trup těla, tělo bez hlavy; 2. kmen stromu
příčný řez pilou do kmene stromu
kroupy (ledové)
snice (podpěra žebřin vozu)
rozdvojená část předku vozu, na jehož koncích je upevněna
"podjížďa" (do přední části se zasouvá "oje")
snídaně
14
sníť sa
snoha (B)
snohál
snoplák
snovadlica
snovadło
snub
snúť
snúť sa
sobáš
sobášiť sa
sobě (M)
sobiť si
sobný
sócat (B)
sočanka
sočiť
sodovčák [v/f]
sodovják (M)
sodovka [v/f]
sofky
socha
soja
soják
sókať
sokolovňa
solisko
solnica, -nička
solný
sołotiť
somár
somíca (M)
somłať
somrať
somtať
sopel
sopláň, -loň
soplavka [v/f]
sopliduda
sopliť
sopúch
sorta
sota
sótať
zdát se (ve snu)
haluz, odnož, dvojkmen (též "panoha")
"ogar" nebo výrostek s dlouhýma nohama
nadávka nedospělému chlapci
zařízení k převíjení nití z cívek na "snovadło" (součásti: "píščelník
s 12 píščeli/cívkami, snovadlica, snovadło s kříži")
držák osnovních nití ručního stavu, osnovní vál (též "návoj")
svatba
snovat
sunout se, vyletovat, vylézat, plazit se ("roj, had sa snuje")
svatba
ženit se, vdávat se
si (především na Meziříčsku)
přivlastňovat si
podsaditý, zavalitý; 2. hrubý, nadutý, drzý, domýšlivý, zpupný
strkat, vrážet (do někoho), (viz též "sótať")
sirup z javorové mízy
zlobit se
láhev na limonádu s pérovým uzávěrem
láhev na sodovku
limonáda
čepy
podpěra z rozsochaté větve
viz "soják"
sojka (Vřéšče jak soják.)
užívat v nářečí "só" místo "jsou" (Hanáci)
sokolovna, tělocvična
místo vyložené plochými kameny poblíž salaše, na které se ovcím 2x
týdně sypala sůl; 2. korýtko dřevěné dlouhé pro tentýž účel
slánka, nádobka na sůl
prodavač soli
lát, nadávat
osel; 2. hlupák
??? ("stavjať, kučovať dřevěné somíce"), snad pařez
mrmlat (tento zvuk vydává dobytek při pastvě je-li znepokojován)
žebrat
polohlasem nadávat, huhlat, brblat
nosní hlen
usmrkanec
rýma
usmrkanec
smrkat, posmrkávat; 2. poprchávat, mžít
komín ("dýmník") vyvedený jen na půdu odvádějící kouř z pece; 2.
větrací díra ve stropě jizby nebo sklepa
třída zboží, druh
úder
strkat (do koho), cloumat (kým) (Posótáł ňa.)
15
sotiť
sótnúť
sotoniť
sotor
sotŕcat
sotŕcnúť
sotúrek
sotúrek
sotýsať (sa)
sovistý
spáčiť sa
spačovitý
spád
spadek
spadky
spadnúť
spády mn.
spachtovaný
spachtovať
spajznúť
spakostiť
spakovať (sa)
spáł
spánembohem
spantaný
spantať (sa)
spaprčený
spaprčiť sa
spara
spára
sparno
sparný
spary mn.
spářať
spasený
spásłý (Z)
spásť
spať
spátky
spatrýbať
spavýkaný
spavýkať
spažerkovat (Z)
spěčovať sa
spěš, -šéj
nevražit, nadávat, vyhrožovat
udeřit, praštit někým o zem
žadonit
tlumok, kabela; 2. brašna řeznická z rákosu; 3. "ogar" nebo
výrostek, který je tvrdohlavý
cloumat někým (sem a tam)
šťouchnout do někoho
pytlík na školní potřeby
tlumok malý na školní potřeby
žďuchat (se), strkat (se)
sově podobný
neposlechnout, vzdorovat, vzepřít se; 2. vzít zpět, nesouhlasit s
ujednaným
jankovitý
zájem, snaha (tak učinit); 2. směr (cesty)
rez obilná, padlí; 2. nezralé ovoce spadlé se stromů
rosa
spadnout; 2. zhubnout, ubrat na váze
záměr, úmysl; 2. chození k jednomu cíli
pronajatý
pronajmout
ukrást
pokazit
sbalit (se)
výrůstek na kmeni šípku
sbohem, pozdrav na rozloučenou
popletený
poplést, přiotrávit (se) (Všeci sú spantaní šmatłákem.)
potrhlý
chovat se potrhle
ochočená kvíčala jako návnada k čižbě
styčná plocha dušek bedna
vedro, horko, parno
palčivý
místa nebezpečná
chodit po "sparách"
spasený (dobytkem i Bohem)
schopný (pejor.) (Ten je spásłý neco dat! - nic nedá)
vypást
ležet v hrobě, být pohřben
zpět
zhltat, sníst, spotřebovat
zhýčkaný
zhýčkat
sníst vše bez ohledu na chuť
vzpouzet se, bránit se
spíše, snáze
16
spěšéj
spěšný, -o
spiksa
spina
spínať
spínať sa
spinka
spinka (Vi)
spinka (Vs)
spírať sa
spírka
spisko
spívanka
spjatý
spłak
spłaka
spłáknúť
spláknúť sa
splantaný
splantať
splasknúť
splasknúť (sa)
spłašiť
splašiť sa
spłaviť sa
splaz
spléť sa
spletený
spodánka (M)
spodek
spodňáky
spodní gatě
spodní šatka
spodnica
spodoba
spojúvka [v/f]
społa, -ły
społečník
społem
spolica
spolina
rychlý, -e
spiknutí, vzpoura
lesní lučina
vzpínat, spínat (ruce)
vzpínat se, natahovat se, lozit po něčem, šplhat (Spínáł sa po mamě,
po stromoch.)
kůl držící hromadu dříví
viz "šprušla"
rozpěrka žebřin; 2. spona u mužské košile a ženských rukávců
(správněji: "perleťová spinka")
vzpouzet se, neuznávat názor jiného, odporovat, přít se
spor, hádka, roztržka
pelech, místo pro spaní, ležisko zvěře
písnička
spojený
střecha ostrá, příkrá
půda splavená
spláchnout
zmýlit se
pomatený, popletený; 2. pocuchaný, zamotaný
splést, zmuchlat, zamotat, (též "po-, za-, roz-, vy-")
ztratit na objemu, odpuchnout
smrštit se
obstarat, sehnat, opatřit
zplašit se (Koně sa splašiły.)
zpotit se
viz "zátrh"
zbavit se (Teho sa nespleješ!)
zamilovaný (drží spolu)
spodnička
spodní mlecí kámen (pevný)
podvlékačky, dlouhé mužské spodky
podvlékačky
šátek červený bavlněný nebo vlněný (60x60 cm), nošený vdanými
ženami pod horním šátkem (zakrýval vlasy; nosil se na jižním
Vsetínsku a v povodí Senice)
sukně spodní z bílého plátna, v pase nařasená (též "rubáč"); 2.
spodní deska na voze
podoba, vzhled, vzezření, tvar
steh, jímž se k sobě sešívaly pevné okraje plátna (nekladly se přes
sebe)
zpola, napolo
podílník
spolu
kaše prosná zapečená s brambory; 2. směs pohanky s ječmenem
směs jarní pšenice a pohanky 1:1
17
społky
spoměť (si)
spomínať
sponad
spopod
spopřehazovať
spopřevracať
sporý
sporýš
spošika
spovědelnica
spoza
spozdaleka
sprášať sa
sprašná
spratek
správa
správa
spravedlivý
spraviť
spraviť sa
spraviť si
správně
spravovať
spravovať sa
sprostý
sprstvený
sprubovať
sprúčať sa
sprúčený
sprúčiť sa
sprvška, - ku
sprysk
spřaha
spřatný
spředy
spřejícný
spřejný
spříčka
spřídy
spříhání
spříhať (sa)
společné pastviny několika vlastníků
vzpomenout (si)
vzpomínat
z místa nad
zpod, z místa pod něčím
zpřeházet
zpřevracet
sytý, sytivý, vydatný, silný ("sporý chleba, múka, práca, chłap"
námel, obilná plevel
šikmo, zešikma, koso
zpovědnice
za, z místa za něčím
zpovzdálí
doprošovat se, dovolávat se (Boha)
březí (o kraličici)
psí nebo kočičí kůže vydělaná; 2. čtverák, šelma
zařízení; 2. záležitost, potřeba (Přišéł sem za svú správú.) ; 3.
úřední den na zámku
oprava
spravedlivý; 2. opravdový, skutečný, pravý (To už je spravedlivá
zima.)
opravit, udělat, vykonat; 2. podat zprávu
ustrojit se, obléci se; 2. porovnat se, vyrovnat se (v dluhu)
připravit si, uvařit si
levně, lacino (Uděłáł mu to správně; kúpíł to správně.)
připravovat, nakládat ("spravovať zelé"); 2. konat, chystat (pohřeb
ap.)
strojit se, oblékat se do všedních šatů; 2. nabírat sílu po nemoci; 3.
přetvařovat se (Enem sa spravuj chromým!)
prostý, skromný, obyčejný
slepený, zplstěný (vlasy, vlna)
vyzkoušet
vzpouzet se, odpírat
vykroucený, nerovný, zkroucený (o dřevu)
prohnout se
zpočátku
žíla kamene vystupujícího na povrch; 2. stupňovitě zamrzlý potůček
spřežení koní dvou sousedů
dobrosrdečný, nelakomý, přátelský
zepředu
dobrosrdečný
štědrý
viz "skříčka"
dříve, předtím
spřahání různých zvířat do tahu (např. krávy a koně)
spřahat dohromady (cizí koně dohromady, příp. koně s krávou)
18
spříhnúť sa
spřihnutí
spříkať sa
spuchłý
spuchnúť
spust
spúsť
spusta
spusta
spustačiť
spustiť
spustiť sa
spustovať
spútaný, -tňaspútať
spytovať
sráč
sračka
sračky
srágora
srala
sraligaťa
sranda
srandovní
sranec
sraní
srať
srať (keho)
srať hubú
srať sa
srať si
srážať
srážať vodu
sraziť
srditý
srchký
sŕn
srnča
srnčí nožky
srnice
srpeň
spřáhnout se (potahem); 2. dohodnout se, shodnout se, vycházet
spolu
spřežení
protivit se, vzpouzet se
opuchlý, naběhlý
otéci, naběhnout
neomalenost, prostopášnost (Krade ve spust - bez ostychu. Ve spust
světa - prostopášně.)
deskami vykládaný "smyk"
neplecha, nepořádek; 2. viz také "pustota, dopusta"
mizerné počasí
zpustnout, nedbat o sebe
slevit (na ceně)
zpustnout, zhřešit, žít nemravně, změnit se k horšímu; 2. opustit,
zanechat (Né a né sa ho spustiť.) ; 3. spolehnout se (Néni sa možné
v ničem naň spustiť.)
dovádět, dělat neplechu; 2. nechat zpustnout
spoutaný
spoutat
pozorovat, zpytovat
záchod (venkovní), latrína
průjem, běhavka; 2. nevzhledná řídká směs
nechutná břečka; 2. řídké výkaly
zbabělec, slaboch
člověk bojácný, poseroutka, bázlivec, zbabělec (též "prďa")
bázlivec
legrace
směšný, legrační
výkal, lejno, hovno, prd, pšouk
kálení
kálet, vyměšovat výkaly; 2. ulevovat si, smrdět; 3. dráždit,
rozčilovat někoho (pejor.)
rozčilovat (Neser ňa!)
blít, dávit (pejor.)
bát se (pejor.) ; 2. zdlouhavě tvořit, provádět (Neser sa s tým!)
kálet si; 2. pohybovat se rychle (pejor.)
kompletovat dřevěný výrobek z připravených součástí
vypouštět vodu
odsekat přebytečnou hmotu dřeva na polotovaru
srdnatý
hrubý, tvrdý, drsný, nepoddajný (konopí, len, plátno); 2. trpký,
suchý, nesoudržný (chléb, ovoce, kaše)
srnec
kolouch, srnče
dříví nekvalitní
hlísty
srpen
19
srský
sršleň
sršňák (B)
srúbek
srúbení
nesourodý, drsný na omak, nepojící se
sršeň
čmelák
studánka s roubením krytá šindelovou stříškou; 2. sklípek na mléko
(s protékající vodou)
srub, sroubení, dolní část val. chalupy (díly: "podešvy, slepé prahy,
vázání srubu, podokenní prahy, vázání okenní a dveřní, zavírka,
podtrámnice, bidéłka, trámy stropní, okapové prahy"; trámy v
rozích byly spojeny "modłováním")
Mezery mezi trámy byly "vymšené" mechem a zakryty "skulinářem";
srub byl postaven na podezdívce, v jejíž dolní části býval obvykle
zabudován vchod do sklepa. Ochoz na podezdívce se nazýval
"náspa", prostor mezi trámy a okapem "obzajt".
sťasťaby
stáčaní
stáčať
stáčať (M)
stádco
stádo
sťagde
sťagdo
sťahel
sťahle
stáhłý
sťahnút (B)
stahovať sa
stahúvať sa
sťajak
stajňa
sťakom
stakrahoví (Vi)
stáłý
stamocáť
stamotáť, -tél
stamoty
stání
stanica
stánisko
stanovisko
stanúť
předpona -koliv, leda- ("sťagdo, -co, -jaký,-gde, -gdy" ap.)
ledaže
viz "cúdění"
stáčet, svinovat; 2. stáčet (víno); 3. postačovat, stačit (jídlo)
stavět snopky ovsa nebo pohanky ("táčky")
stádo, stádečko
hejno
ledakde
kdokoli
uzda, oprať
opratě
utažený, sevřený
sloveso bez inf., užívá se jen v podmiňovacím zůsobu, obv. jen v
min. čase (Sťahl sem vědět - kdybych byl věděl; sťahlas přijít kdybys byla přišla; sťahli sme to donést - kdybychom to byli
donesli.)
scházet se
stahovat se
všelijak
stáj
komukoliv
čert ho ví
věrný, stálý
odtud
odtamtud
odtamtud
část chléva, v níž je dobytek krmen; 2. část košáru nebo ovčína v níž
jsou ovce sehnány po vydojení
nádraží, četnická stanice
soubor zařízení k letnímu ustájení hovězího dobytka na vzdálených
horských pastvinách (obv. jen pro jednoho hospodáře)
viz "połednisko"
vstát
20
stanúť si
stanútý
sťápať
sťapať (F)
sťapčiť
stará
stará baba
stará hlina
stará hráza (Vi)
stará koza
stará prča
stará svatka
stará šatina (M)
starať sa
staré ména hor
staré ohřebło
staré roky
staré svaty
starec
stárek
stárka
starkavěť
staroba
starosť
starosta
starosťé
starosvěcký
starúcný
starý
starý hrčák (Vi)
starý prďa
starý syr
starý, -rá (M)
stařať
stařena
stařenka
staří
staříček
stařík
stařina
stáť
sťať
postavit se (Stanúł si přede dveři.)
vstalý, ten kdo vstal
sníst (pejor.)
srážet (se stromu)
sníst s mlaskáním
manželka
slepá bába (dětská hra)
člověk stářím sešlý
starší žena, která se okatě chová jako mladice
děvče odrostlé, které si počíná dětinsky
viz "stará hráza"
žena starší určující chování nevěsty a družiček na svatbě
kroj lidový
starat se, pečovat; 2. kvokat žalostně (o slepicích, když mají hlad)
staré, již neužívané názvy kopců a pohoří:
Cap, Vsacký Cáb (nyní Cáb), Uherský Javorník (Velký Javorník),
Javorník nad Minaříkem (Javorník), Znakový Grúň, Holomúc
(Ptáčnice), Makytka (Trojačka), Stoličný (Stolečný), Bereh, Berk
(uherský název pro Javorníky)
stará baba
vysoký věk
pečivo svatební (dar nevěsty rodičům ženicha)
stařík
čepec bílý
husa, která má housata
zrezavět (o plátnu)
stáří
stáří; 2. péče ("na starosť" - do péče)
starosta na vesnici (ve městě "purmistr")
starostova rodina
starý, zastaralý, staromódní, ortodoxní
stařičký, velmi starý, přestárlý
starý (též "starúcný, stařučký")
starý bručoun
starý slaboch, prďola
brynza
manžel, manželka
stárnout
žena stará (pejor.)
babička
předkové ("naši staří")
dědeček
starý muž (pejor.)
sádlo nekvalitní obalené plátnem a zauzené
stát, postávat; 2. mít cenu; 2. záležet (Mu na tem nestójí.) ; 3. mít
na starosti (Stójí to všecko na mně.)
odbýt rázně, zkrotit; 2. setnout, stít (strom)
21
vstát, povstat
opít se
uskutečněné, co se už stalo (Co sa stalo, je staté.)
poslušný, hodný (Statečný synek.)
dobytek hovězí; 2. majetek, statek
dobytek
stav tkací ruční tkalcovský i soukenický
součásti: "káčery, stavidło/prsník, bidło, svorka, paprstek, vratidło,
žaba/psík, podnožky, brdečka, návoj, taléře, barbora, pałata,
pražec, brdo, šínce" (k příslušenství patřil též "sviják, kružec,
píščelník a snovadło")
uskutečněný,
vykonaný, realizovaný
statý
podťatý, opilý
sťatý
stavovat se, zastavovat se (Dycky sa u nás staúváł.)
staúvať sa
stav tkalcovský; 2. splav; 3. kloub
stav
viz "statíva"
stav súkenický
viz "statíva"
stav tkalcovský
kolénko na stéblu; 2. kotník u dobytka; 3. část dud; 4. oválný nebo
stavec
kruhový pomocný přípravek k sestavení hrubé bednářské klenby (též
"formíř")
výšivka řetízková pro zpevnění rozparku "košule"
stávek
splávek
stávek (M)
chalupa, dům
stavéní
stavidlo
stavidła
stavit se (u někoho)
staviť (sa)
stavět
staviť, -vjať
výtaha, opozičník, nafoukanec
stavják
stavět; 2. sestavovat, kompletovat dřevěný výrobek
stavjať
provokovat, vyzývat, vytahovat se, stavět se
stavjať sa
stavjať sa hore-hore stavět se (něčím lepším, vzdělanějším ap.)
stavět se na zadní nohy
stavjať sa pánkem
stavět se na hlavu, dělat stojky
stavjať vŕby
stéblo
steblica
stísnit se, směstnat se, vejít se
stěhniť sa
stejně, rovněž
stejnak
stejný, -ně
stejnaký, -ko
zlost, vztek
stek
zlost, neuróza
steklina
stelivo (obv. suché bukové listí)
stel ž
březí
stelná
viz "boky"
stěna
kláda ke stavbě stěny chalupy, tesaná, čtverhranná
stěnovica
štěnice
stěnúvka [v/f]
setřené zbytky tabáku
stěr
nočky z hladké mouky a vody rychle promíchané, trhané; 2. mléčná
stěrky mn.
polévka z nich
stý
sterý
stat (B)
sťať sa
staté
statečný
statek
statek
statíva mn.
22
stěřinky mn.
stěřiny mn.
stíbať
stíhať sa
stihnúť
stín
stínání barana
stínať
stípať
stírání
stírať
stírka
stískať
stískať (sa)
stíž, -ža
stížeň
stížný
stłaní
stłať
stłkačka [dl.ł]
stłúkačka (B)
stłúkadło
stłúkať
stłúkať sa
stlúšča
stodoła
stodolisko
stodolúvka
stojačka
stojačky
stojan
stojka
stojmo
stokłas, -ska
stokoło
stolárňa
stołář
stołářský
stolec
stołeček
stolica
stolica
stolica řezací
stolička
stolík
drobty (chleba)
drtiny ze sena nebo jeteliny
upalovat, běžet
být za těžko (Stíhá sa mu íť na rolu. Nestíháł si k nám přijíť.)
stihnout, stačit (časově), dokončit (Stihli ste dojíť, už tam prší. Tak,
že zme to orání stihli.) ; 2. přistihnout
duch
stětí hodového berana ("hoduły")
kácet, stínat (stromy), utínat
třít nouzi
roztírání, rozmělňování (indiga)
stírat, roztírat
nádoba na hnětení těsta
mačkat, objímat
tisknout, mačkat, objímat (se)
tíha, břímě (Jak je to stíža?)
stížnost
obtížný
bukové listí suché na podestýlku
stlát
máselnice
máselnice
píst "masnice" (kotouč s otvory upevněný na tyči)
stloukat větší množství smetany
plahočit se
tlustě, tak tlustě
stodola (části: "humno, přístodołek, lešéní, vráta, plevňa")
stodola
trám neotesaný
obilí na stojato
stoje, vstoje
část ručního stavu na který se zavěsí "kyvy"
součást konstrukce "užičníku"
na stojato
plevel obilní, sveřep stoklasa
právě tolik, co je potřeba (Je teho stokoło, ani nechybuje, ani
nenadbývá)
stolařská dílna
truhlář
truhlářský tovaryš
stolička pod nohy; 2. třínožka k dojení
dětská sedačka z bukových štípů
lavice (kostelní)
lavice kostelní
zařízení na ruční výrobu řezanky pomocí kosy s rukojetí ("kosířem")
židle
stůl malý, stoleček
23
stołkový
stołúvka [v/f]
stoły mn.
stomłacha
stonák
stonať, -nkať
stonek
stonohál
stopa
stopčák
stopka
storazú, -zi
storočný
stotina
stoty
stračena
stradovať
strahovať
strachopŕd
strachopŕdný
strachy
stran
straňák
stránek (Z)
stranivá
straňky
straný
strašidła
strašiduša
strašný
strava
stravňa
strávník
strážiť
strčný
streła
streła (ze s.)
streła do teho!
strełu!
nábytkový
hrubá plachta, kterou se pokrývá stůl ve všední den (ve svátek se
prostírá "obrus")
několik stolů sestavených pro svatební hostinu
obilí podřadné (zrno smíchané s plevelem)
sýček
sténat, naříkat
čtyři snopky ječmene, ovsa nebo pohanky, postavené k sobě na
proschnutí
stonožka
stopa vídeňská (12 palců = střevíc) = 0,316 m (čes. 0,295 m)
podhlavník naplněný stonky z draného peří
stonek z draného peří
stokrát
stoletý
setina
odsud
kráva strakatá
třít nouzi
hlídat, držet stráž
bázlivec
bázlivý
strachem
kvůli, z důvodu
oves, v jehož klasu je zrní obráceno jen na jednu stranu; 2. viz též
"škobrták"
snop omlácený dříve než se rozváže
stran, skrze
postraněk
strýc
ve valašských pohádkách a vyprávěnkách se vyskytují tato strašidla a
duchové: "basrman, bohón, bohyňa, bosorák, bosorka, čarodenica,
ďách, haladryja, húkałka, klekánica, megera, nemodlenec, połednica,
rarášek, slibka, stryga, světłonoš, záhubenča"
strašpytel
značný
luštěniny, kroupy, trhané krupky, kaše prosná a kaše pohanková
???
podruh
hlídat, střežit; 2. klást nástrahy, osidla; 3. špehovat
čiperný, průbojný, energický, vlezlý
střela
výstřel, kulka, šíp (známe v úslovích "streła do teho!, jasná streła!,
nech ťa streła vezme! ap.) ; 2. blesk s hromem; 3. kletba
hrom do toho!
do čerta!
24
strhłý
strhnúť z cesty
strich
strměť
strmina
strnadl, -del
stŕňať
stŕňat (Z)
stŕní
strnička
strnisko
strnisko
strništěný (M)
strnožka
strnutí
strojena
strójiť sa
strojný
stromláč
stromłať sa
strožoch
strúček
strúčí
struh
struha
strúhák
strúháłko
strúhať
strúhať zelé
strúhátko
struhavka
strúhy
strúhy zelové
struk
struk (B)
strunga, -ka (z rm.)
strup, -ek
strupaňa
strúpek
strúžek
strúžek (M)
stružeň, -hák
strúžky mn.
stržený
rušit v klidném umírání
struk (též "cecek")
stát, trčet
prudký svah, stráň
strnad
trnout, bát se (Strachy sem stŕňała.)
trnout, bát se
strniště
tetička bratrancova
strniště
strniště (dle plodin též "režnisko, pohančisko" ap.)
strniskový
stonožka
ochrnutí
žena fintivá
oblékat se svátečně; 2. parádit se
vystrojený, nastrojený
chvastoun; 2. dítě, které se počíná stavět na nohy ("stromláček")
stavět se (proti někomu)
strožok
stroužek
lusky fazolové nebo hrachové
pstruh; 2. nástroj pro výrobu drážek šindelů (též "výstruh")
strouha (umělé vodní koryto), mlýnský náhon
struhadlo (na kopyta)
struhadlo malé
hrát na basu; 2. strouhat pořízem, škrabat; 3. chrápat ve spaní; 4.
krouhat (zelí); 5. bít řemenem
krouhat zelí
viz "strúháłko"
běhavka
stolice bednářská, šindelářská (též "strýček")
struhadlo na zelí
lusk
jahoda (druh), (též "bujnica")
branka k propuštění vydojených ovcí z "honěnice" do "stání" (z
jedné strany "košáru" na druhou)
strup; 2. scvrklý kožich
všední sukně
kožich starý sešlý
stroužek (česneku); 2. nástroj vystruhovací vsazený ve dřevě
("dračkový, rámový, šindełový"); 3. štěpina dřeva vzniklá při
strouhání šindelů
struhadlo na zelí
hoblík na "světidła"
velké struhadlo (na zelí, řepu)
25
strúžňa
strúžnica
strvání
strýc
strýcova stolica
strýček
strýfjať (sa)
stryga
stryk (F)
stryná
strz (R)
stržeň
stržky (F)
stržny kořeň (F)
střap
střap, -pál
střapačka
střapaňa
střápať sa +
střapatý
střapcovať sa
střapčiť sa
střapec
střapiť sa
střapkať
střapy
střásť sa
střebačka
střebať
střebkať
střebla, -lacko
střebličky
střečkem
střečkovať
střečkovať
střeď
střehnúť
soustruh ruční jednoduchého provedení; 2. stolice na strouhání
šindelů (též "koza")
stolice na vystruhování drážky šindele
setrvání, výdrž
strýc; 2. muž ženatý, muž starší obecně; 3. obřeznice na dřevo (též
"strýček, strýc, dědek, strýcova stolica")
viz strýc
stolice dřevěná na ořezávání šindelů pořízem; 2. stolice bednářská
(též "strýc, strýcova stolica")
strefovat (se)
čarodějnice, divoženka
strýc
teta, tetička (příbuzná)
ostrev
dřeň stromu (duše) s odstávajícími paprsky (též "stržeň, duša"); 2.
špička vředu
sáně k dopravě dřeva, trávy, sena v létě (též "smyčky, kozy,
bečvanky")
rozrazil lékařský
cár
dítě kučeravé, střapaté; 2. nadávka
polévka "kyselica" postní (též "švihula a samorostłá"); 2. polévka
zelná bez tuku se "zátřepkú"
polévka zelná, "kyselica"; 2. žena rozcuchaná
vzpouzet se, protestovat
rozcuchaný
kasat se, stavět se, sápat se (na koho)
vzpouzet se, protestovat, rozčilovat se
střapec; 2. hrozen, soubor květů nebo plodů kužel. tvaru (akátu,
rybízu ap.)
zlobit se, vzpouzet se, škorpit se, ježit se; 2. stavět se, vynášet se
lehce vydojovat ovce
cáry, hadry, cucky
zbavit se
okal, nápoj pro dobytek
srkat, pít hltavě; 2. vstřebávat
pomalu lokat, popíjet
střevle, rybí potěr
jehličky sněhové drobné
splašeně, tryskem
plašit se (před "hovady", ne střečky)
plašit se
??? ("sładký jak střeď")
chránit, hlídat
26
střecha
střechový tvar
střechýl
střechýl
střeła
střeła (Z)
střelená a ťatá
střelenú ranú
střelený
střeliť
střemšín
střemšínky
střenka
střepať sa
střepy
střéška (M)
střešňa
střetávať (sa)
střetnúť
střevla
střezáłka
stříbro
střídník
střihnúť
střihoň
střik
střikač
stříň
střín (B)
stříně
střípjať sa
střív
střívě
střívě mn.
stříž
střížavky
střížavy, -hy
střízbisko
střecha šindelová, též "vazba a krytí" (díly: "podkrok evnica, svázka,
krokvy, námětky, odháňka/okapový prah, podstupnice/hambáłky,
krokévky; po "ołatování" se pobije celá střecha "šindełem" a po
obou stranách se opatří "schłopci");
štít domu tvoří "łomenica", jejíž součástí jsou "svisle, lišty, vyzír,
okřídlí, ostřešnica, kozłub/baňa, makovica/baňka,
káčer/šuta/pohłavek")
tvar umožňující vydlabání prohlubně na rubové straně
rampouch
vánoční ozdoba
užší, zašpičatělá, podélná část šindele
první natočená sklenice piva (je kalná)
koule vystřelená, sečné poranění
rychle, okamžitě, jako střela
podnapilý
střelit, prásknout; 2. udeřit
střemcha
ovoce střemchy
držedlo nože
zbýt se, zbavit se
náčiní kuchyňské
stříška
třešeň - strom i plod (lid. názvy odrůd: "bělice, čérné, černice,
uherky, drobné, chrupky, křúpałky, křupy, srcovky, viné,
vinohradské, vrabčinky")
potkávat (se)
potkat
slunka (ryba)
třezalka
peníze
závodčí
pršet z boku
čarodějník; 2. švihák
struk (na vemeni), (též "cecek")
stříkačka
zmrzlý škraloup sněhu, krusta ledová
ledový škraloup
děti sester (mn. "stříňata")
chvět se, třást se (zimou, strachem)
střevíc
boty ženské šněrovací polovysoké
obuv ženská kožená polovysoká sněrovací
stříhání ovcí; 2. střízlík
mlžný opar nad horami po dešti
beránky (mraky)
příjmení
27
střízbý
střízviť sa
střízvý, -zbý
studénka
studňa
studňák
sťuhéłek
stuchłý
stuocáť, -tel, -ty
stúpiť
stúpiť do očí
stúpiť na
stúpiť si
stupňa ž
stupovat (B)
stvářať
stvora
stvora
styknúť sa
styrnúť sa
stýskať si
súce
súcí
súdek
sudnica
súhrada
suchá trnka
suchár
suchár
suchár (R)
suchárek
sucháří (Vi)
suché dření
suché ščípání
suchoťanka (F)
suchotina (R)
suchotnica (VK)
súchoty
suchučko
suchučký
suchý
suchý młynář
suka
sukarka (F)
s jasnou myslí, střízlivý
čistit se (kráva po otelení); 2. vyjasňovat se (nebe a hvězdy )
střízlivý
studánka
studna
skruž
rampouch
stuchlý, plesnivý
odtud, odsud
šlápnout, stoupnout, vstoupit (Stúpíł do hovna.)
slzet
zašlápnout
stoupnout si
stupeň
zbavit děvče svobody
vyvádět, přetvařovat se, zoufale vykřikovat, naříkat bezdůvodně,
přehánět, dělat z něčeho víc, než na tom skutečně je (Nestvářaj!) ; 2.
činit nepravosti; 3. vyrábět
příšera, strašidlo
strašidlo
srazit se
setkat se, střetnout se
naříkat, stěžovat si
soudce
možný, hodící se, jsoucí (obv. v záporu) (To néni súcí. - nesluší se
to); 2. vhodný, slušný, slušivý, vžitý, přiměřený, přijatelný, -ě
viz "kadłub"
příkop v poli
plot z vrbového proutí
dlouhý nos
suchý buk
křížala, sušené jablko
člověk suchý, hubený; 2. suché ovoce
viz "súška"
suché křoví, roští (též "hałuzí")
revmatické bolesti ("suché łámky v kosťách")
revmatismus
vřes
vřes
vřes
souchotiny, tuberkulóza
sucho a teplo (o půdě)
přeschlý
hubený
mlynář, který přišel na mizinu
čubka, flundra, povětrná ženština; 2. fena
snovačka
28
súkať
súkenář
súkenický
sukénka
súkenky mn.
súkený
suknica
súkno
súkno borové
súkno brunátné
súkno holandské
súkno hrubé
súkno hřebíčkové
súkno přetahované
súkno sivé
súkno vsacké
súkno vysoké
súkrvica
súl hrubá
sulc
súmez, -ek
súmezek
sumík
sumírovať
súmraka
súpora
súporný
súpurlivě
súpurlivý, -o
surák
surdík
surňa (F)
suroň
surovizeň
surový
suržica
suržičný
súsek
súsek
užívat v nářečí "sú" (místo "jsou") jako Valaši; 2. soukat; 3. tkát
soukeník
soukenický
sukně, suknička
papuče (soukenné, kůží podšité)
soukenný
sukně spodní úzká nad kolena z lněného nebo konopného plátna
sešitá s "opléčkem a tráčky"; tvořila spodní košili, tzv. "rubáč"
sukno vlněné jemné, obvykle barvené, lisované, 2x stříhané (kus
dlouhý 20-30 loket, v šířce 3/4 lokte nebo 1 1/2 až 1 3/4 lokte,
vyrobené u soukeníka, který byl členem cechu)
sukno červenohnědé barvy
sukno tmavěčervené barvy
sukno světlečervené
sukno silné, nebarvené, 1x stříhané (kus 20-30 loktů dlouhý v šířce
3/4 lokte, nebo 1 1/2 až 1 3/4 lokte)
sukno fialové barvy
sukno z vlny barvené v indigu rozpuštěném v lidské moči; pak se
přetahovalo v rozvařené kučemeli, aby nabylo tmavě fialové barvy.
Tomuto suknu se říkalo modré, nebo také "vsacké". Dvakrát
přetahované bývalo pro měšťany, vesničané kupovali světlejší.
sukno bleděmodré barvy (mlynářské)
sukno vsetínských soukeníků, tmavěmodré (též "přetahované")
sukno tmavěmodré
krev smíchaná s vodou; 2. krev s hnisem
sůl kusová
rosol, huspenina
mez ve svahu, vysoká, porostlá křovím
mezník (kámen)
sloup v plotě
sestavovat, připravovat
soumrak, večer, podvečer
vzpěra; 2. člověk vzpurný, vzdorovitý
vzpurný, nesnášenlivý, vzdorovitý, obhroublý
urputně
urputný, vzpurný, -ě
kmen stromu bez dolní části
malý prostor pod lavicí nebo v koutě
viz "prť"
surovec
dřevo mokré; 2. počasí sychravé
syrový, nevařený; 2. chladný, nevytopený
směs žita a pšenice ("rži a žita") 1:1
upečený ze suržice
truhla na mouku, obilí; moučnice ze štípaného dřeva; 2.přípecí
(výklenek za pecí)
truhla na obilí (též "skřich")
29
suspendovaný
súš
sušák
sušenica
sušenina
sušica
sušina
sušírňa
sušírník
sušiť (keho)
súška
suť sa
suza
súžení
súžiť
sužovať
svačina
svačiť
svaďba
svadbiť sa
svała
svaliť
svargač
svat
svaťba (Vi)
svaté słova
svatička
svatík (Z)
svatka (Z)
svatojánek
svatojánské kvítko
svatvečér
svažitý
svázka
svěceníček
svěčať, -dčať
svěčiť, -čať
svěčný (Z)
svědiť
svědomé pivo
svědomí
svědomý
svědrem
odvolaný
včelí plást, plástev
sušárna na prádlo
otýpka chrastí usušená
seno s listím
jedle uschlá
pole suché (bez spodní vody)
srubová kůlna vybavená zařízením pro sušení ovoce a lnu (topilo se
v "tepličce", ovoce se sypalo na "lése v sypárni", obsluha spala v
"kolibce")
podruh bydlící dočasně v sušárně ovoce
podezřívat, trápit (Sušíł ženu tým, že ...)
strom suchý, uschlý
sunout se, sesouvat se, posunovat se
slza
soužení
soužit, trápit
trápit
oběd (oběd se vařil jen v létě při práci na poli)
obědvat (na Val. se v poledne svačilo, protože se nevařilo a jedlo se
to, co zbylo od rána)
svatba
strojit, připravovat svatbu (o rodičích nevěsty a ženicha)
valoun, velký kámen
zastřelit ("svalíł jeleňa")
lis na tvaroh
tchán, "družba"
výslužka ze svatby
Ježíš, Maria, Jozef!
svatebčanka
otec nevěsty a ženicha
žena "svatíka"
svatojánská muška
kopretina
večer před svátečním dnem
svažující se, strmý
příčný trám, který váže "podkrokevnice"
nádobka na svěcenou vodu
slušet, být vhodným
slušet (Svěčí jí to jak krávě sedło.)
slušivý
svědit, promrzat (Svědijá ňa uši.)
pivo vypité na dotvrzení litkupu nebo sjednané věci
výčitky
známý, ten, kdo zná nás (Je nám svědomý.) ; 2. svědečný,
potvrzující "litku" ("svědomé pivo")
šikmo ("hledí svědrem")
30
svěrák
svésť sa (M)
svět
světidlák
světidlo
světidło
světła
světlík (R)
světlina
světliť sa
světłonoš, -noch
světłuška
světový
světy
svěžený
svíca
svícník, -tník
svícný, -tný
svíčkovica
sviják
svíjanka
svijať
svíjať sa
sviňa
svina, -ec (M)
sviňák
svinčík
sviniť
svíniť (Vi)
sviňská škuť
sviňská veš
sviňský
sviňúry
sviselní
svisla
svisle, -lí
svit
svíťavý
svítek
svitky
svítný
svízeliť sa
svíží
viz "natáhač"
přihodit se, stát se
svět, cizina, život; 2. lidé, obyvatelstvo, lidstvo (Tolkého světa!)
hoblík na strouhání "světideł"
tříska na svícení
louč (buková nebo dubová hoblina)
oči zvěře
bylina ?
místo v lese osvícené sluncem
projasnívat se
bludička, která lidi straší, ale jim neubližuje
svatojánská muška
znalý světa, světácký
dálka, množství ("tolký svět, toliké světy" - taková dálka; "svět
pola" - kus pole)
rosený, zalévaný
svíčka, svíce
svícen
zřejmý, veřejný ("haňba svícná" - hanba zřejmá)
omáčka svíčková; 2. svíčková pečeně
zařízení z něhož se převíjela příze pomocí "kružce" na cívky člunku
u tkalcovského stavu
velikonoční pomlázkový koláč
svíjet, svinovat přádlo (Svijá cvisty na korovratě.) ; 2. utíkat (Hnali
ho, ten svíjáł.)
svíjet se
prasnice (rozmnož. - "húká sa, je sprašná, oprasí sa"); 2. brzda
formanského vozu
??? ("látať svinu")
nemrava; 2. valašský tanec
nepořádek
dělat nepořádek, špinit, mazat
drobně pršet, mrholit (Jak je venku? Svíní.)
štětiny prasečí
bolehlav (jedovatá bylina)
prasečí, vepřový ("sviňská koža"); 2. nepříjemný
chlívek pro vepře
štítový, to co je ve "svisľách" ("sviselní okno")
trám v "łomenici" na nějž se přibíjí prkenné pažení
desky ve štítu svislé
svítání ("od svitu do mraku")
leskłý (boty "na svíťavo")
vlákno uzeného masa; 2. vlasy tukem slepené
stopy činnosti housenek dřevokazného hmyzu
zřejmý, zjevný (To je g hanbě svítnéj.)
lopotit se
čerstvý, svěží, syrový (prut, ovoce, voda, máslo, maso)
31
svíží maso
svíží trnky
svjadiť
svłačák
svłačisko
svłak
svobodník, slosvoje domú (M)
svojnosť
svojský
svořének, švosvŕběť
svŕbiť
svrček
svŕčela
svrchu (M)
svúj
syčať
syčať
syčeť, -čať
syhla
sýkora
synek, -eček
sypačka
sypané
sypárňa
sypať
sypať
sypať sa
sypěť
sýpka
sypký
sypný (Z)
sypovina
sypy
syr
sýr
syr baraní
syr drobený
maso neuzené (též "svíží klobáse")
švestky nesušené
svrbět, svědit
sáně střední na ruční svážení dřeva
pole hrbolaté na příkré stráni
dřevo vlečené za vozem
svobodný fojt, později sedlák, který se vykoupil z roboty
svůj domov
samostatnost
domácí
závlačka malá
svědit (Svŕbí ho koža.)
svědit (po štípnutí štěnice)
cvrček
kvíčala ?
zhruba, asi, skoro, téměř
samostatný, vlastní, ojedinělý, zvláštní; 2. s číslovkou k označení
neurčitosti (Má svojích třicet rokú.) ; 3. svůj (můj, náš) vlastní
(Pase na svém.) ; 4. mající svou hlavu
pršet drobným deštěm
mžít
mrholit
lesní lučina
desetník; 2. chyba v pletenině (u punčoch)
chlapec (užívá se jen v jedn. čísle, v množném "chłapci")
opálka průměru 40-45 cm, bývá též opatřena uchem
obilí vymlácené
prostor v "sušírni" vybavený "lésama" na něž se sypalo ovoce určené
k sušení
sypat; 2. dávat zrno při výmlatu (množství); 3. mít dobrou úrodu
obilí
vkládat ovoce na "lése v sušírni"
odcházet, brát se k odchodu, pospíchat (Syp sa už dom! Ten (sa)
sype.) ; 2. hnát do klasů, tvořit klasy (Réž sa už sype.)
chraptět; 2. syčet ("had sypí")
část půdy nad jizbou
moučný
vydatný
sypkovina
sýpka
sýr
tvaroh
pozdní sýr říjnový, pojmenovaný podle doby připouštění beranů
název pro "brynzu" užívaný v N. Hrozenkově
32
syr hrudkový
syr k mazání
syr kozí
syr ovčí
syr peprný
syr sładký
syr strniskový
sýrák
syrčák (B)
syrkovňa
syrnica
syrnica vodová
syrník
syropak (F)
syrovátka ovčí
syrovo (F)
syřidło
syřišče
sýřiť
sýsať
sýsnúť
sýsnúť sebú
sytný
ovčí sýr vzniklý ze "sładkého syra" odkapáním "kapáłky v hrudařce"
a vyschnutím sýroviny (jeho rozmělněním a nasolením vznikne
"brynza", zaležením "syr k mazání" a uzením "záškorník")
sýr vzniklý z plátků "hrudkového syra" (Pláty se prokládaly
plátnem namočeným ve slané vodě, které se denně překládaly. Sýr se
zaležel, zvláčněl a měl konzistenci másla; nebyl "očný", ale byl
chutný.)
viz "kozí syr"
ovčí sýr - druhy vyráběné na Valašsku: "sladký syr, hrudkový syr,
drobený syr (brynza), syr k mazání, záškorník a rak"
viz "brynza"
ovčí sýr sladký (čerstvý) vzniklý "zesýřením" čerstvého ovčího
mléka , které se "zehnało", tj. uhnětlo v hrudku, a uložilo do
"hrudařky" k odkapání, čímž vznikl "syr sładký hrudkový a kapáłka"
tučný sýr získaný ze strništní pastvy
cedník na žinčici
vdolek se sýrem
továrna na zápalky
polévka mléčná sýrová, ochucená brynzou nebo zakyslým ovčím
mlékem (též "domikát")
polévka sýrová - chléb, sůl, česnek, máslo, brynza zalité horkou
vodou
prodavač sýra; 2. viz též "hrudařka"
nádoba dřevěná na srážení sýroviny
syrovátka z ovčího mléka vzniklá po "zesýření" (jejím vařením
vznikne "žinčica" a s ní "urda a rak")
sychravo
viz "glaga"
viz "glaga"
viz "glagovať"
nahlížet, upřeně hledět; 2. nepokojně se pohybovat, vrtět se; 3.
mířit (zbraní)
nahlédnout někam (zvědavě), strčit nos
mrštit sebou, skočit ("sýsá sebú" - jde rychle)
sytý