ve formátu PDF

DK 2013
Doktorandská konference 2013
Pořadatelé:
Katedra sociologie ISS FSV UK Praha
Sociologický ústav AV ČR, v. v. i.
Katedra sociologie FF UK Praha
Místo konání: Budova FSV Hollar, Smetanovo nábřeží 6, Praha 1, místnost 212
Datum: 22. 5. 2013
Organizační výbor konference: prof. PhDr. Jiří Kabele, Ph. D., JUDr. Michal Illner, PhDr. Vít Horák
Call for papers
Průvodní dopis
Brožura s příspěvky a posudky
Přihlášené příspěvky
Jakub Mlynář: Provázanost identity a paměti prizmatem soudobých
sociologických teorií
Abstrakt: Pojmy „identita“ a „paměť“ se v posledních desetiletích staly předmětem rostoucího zájmu ze strany sociologů
i dalších badatelů v oblasti humanitních a společenských věd. Hlavním záměrem mého příspěvku je prozkoumat, jak
sociologická teorie reflektuje souvislost mezi pamětí a identitou v jejich individuálních i kolektivních projevech. Ačkoli
paměť vyvstává na individuální úrovni jako jeden z nejdůležitějších konstitutivních prvků identity, stála problematika
paměti a jejích sociálních souvislostí dlouhou dobu mimo zorné pole sociologického zájmu o identitu. Domnívám se,
že právě nahlédnutí významu „kolektivní paměti“ pro utváření skupinové identity bylo důležitým impulsem pro soudobý
zájem o téma paměti v sociálních vědách. Příspěvek vychází z pokusu o vymezení pojmu identita a otevírá otázku,
zda a jak je v souvislosti s procesem konstrukce a manifestace identit v sociologickém kontextu uvažována paměť.
Postupně je diskutována úloha paměti v utváření osobní i kolektivní identity. V závěru pak formuluji přesvědčení, že
vhodným teoretickým pojítkem problematiky paměti a identity se mohou stát pojmy narace a narativu. Vyprávění je totiž
nejen nástrojem konstrukce a zprostředkování významu obsahů „kolektivní paměti“ v návaznosti na sociální identity, ale
i prostředkem sociálně formovaného uchopení vlastní biografie v kontextu identity osobní.
Johana Chylíková: Multitrait-Multimethod design v českých šetřeních
ESS a specifické problémy analýzy split-ballot MTMM dat
Abstrakt: Obsahem předkládaného příspěvku je problematika měření validity a reliability měřících nástrojů v sociálních
vědách prostřednictvím Multitrait-Multimethod (MTMM) designu, který využívá logiku konvergentní a diskriminantní
validity. Příspěvek má dva cíle, prvním je prezentace a interpretace ukazatelů validity a reliability z MTMM dat
pocházejících výhradně z českých šetření European Social Survey (ESS), druhým a zásadnějším je představení
způsobu, jakým lze taková data analyzovat. Česká republika se dosud účastnila šetření ESS ve čtyřech vlnách v roce
2002, 2004, 2008 a 2010. V každém z těchto šetření byla sebrána data odpovídající designu MTMM, tedy designu,
ve kterém jsou vybrané konstrukty měřeny třemi položkami a třemi metodami. V ideálním případě měření každého
konstruktu třemi různými metodami každý respondent z výběrového souboru odpoví na všechny měřené položky
konstruktů (celkem 9 položek pro jeden konstrukt), v ESS však bylo z důvodu snížení zátěže na respondenta měření
zajištěno designem split-ballot, což v jistých případech vyústilo v řadu komplikací při stanovení správného modelu
měření. Já budu ve svém příspěvku prezentovat způsob analýzy těchto dat a upozorním na problémy, které v takové
analýze mohou nastat. Přínosem příspěvku je uvedení analýzy vysoce specifických dat do prostředí české sociálněvědní metodologie, která se tímto konkrétním problémem dosud systematicky nezabývala.
Pavel Doleček: Reflexe evoluce v Hayekově filosofii
Compiled 27.6.2014 9:11:16 by Document Globe ®
1
Abstrakt: Příspěvek představuje Hayekovu reflexi evoluční teorie a její zapracování do svého díla. Výchozím tvrzením je,
že evoluce představuje konstitutivní součást jeho díla, bez jejíž interpretace není možné porozumět Hayekovu systému
idejí. Tato interpretace je nosná i vzhledem ke kontextu vztahu evoluce a sociálních věd. Strukturu příspěvku proto
tvoří: (i) Vztah evoluce a sociálních věd. Evoluční teorie prostupuje do sociálních věd a v jistém smyslu představuje
výzvu pro klasické i moderní přístupy. Lze ji chápat hypotetický model pro vysvětlení jevů, který nemusí být aplikován
pouze na tradiční biologické entity. Hayekův přístup je průkopnickou reakcí na tuto výzvu; (ii) Vztah sociologie a evoluce.
Klasické sociologie 19. století pracují s historickým vývojem společností, jejich koncepce je však v rozporu s klasickým
darwinismem. Hayek představuje širší aplikaci evoluce do sociálních věd, byť je sporné, nakolik se i on drží darwinismu;
(iii) Hayekovo pojetí přebírá z evoluční teorie její filosofické parametry, tedy otázku teleologie, náhody, vztahu empiricky
poznatelné skutečnosti a „vysvětlení vzorce“ či specifické pojetí dějin. Aplikace těchto parametrů, v duchu rozsáhlých
systematických přístupů novověkých filosofů, vytváří pojítko mezi mikro a makro perspektivou, tedy vysvětluje jak původ
našich kognitivních struktur, tak vývoj společnosti a institucí.
Vít Horák: Veřejná sociologie a hermeneutika
Abstrakt: Článek navazuje na projekt veřejné sociologie Micheala Burawoye. Staví se k němu kriticky, ale přebírá
základní myšlenku koncipovat sociologii jako disciplínu inherentně vztaženou k veřejnosti. Využívá k tomu filosofii
Hanse Georga Gadamera formulovanou v jeho díle Pravda a metoda. Zatímco Burawoy chápe veřejnou sociologii
jako komplementární k tradiční sociologii oborové, snažím se na základě Gadamerovy filosofie tomuto dělení vyhnout.
Sociologii chápu nikoli jako soubor tezí popisujících společnost, ale jako účastníka společenské diskuze, který hledá
odpovědi na specifické otázky, jež si veřejnost klade. Podrobněji se věnuji diskuzi mezi Gadamerem a Habermasem,
která byla zřejmě nejdůležitějším kontaktem filosofické hermeneutiky se sociální vědou. Tvrdím, že rozpor mezi kritickou
teorií a hermeneutikou nemusí být tak velký, když se od Habermase vrátíme k Adornovi.
Vít Horák: České prezidentské volby v roce 2013 v perspektivě
Alexandrovy performativní teorie – teoretická část
Abstrakt: Předložený text se snaží aplikovat performativní teorii Jeffreyho Alexandera na kampaň před českými
prezidentskými volbami v roce 2013. Ta byla Alexanderem (2010) již použita na americké prezidentské volby v roce 2008
(duel Obama – McCain). Budu se snažit obhájit, že aplikace na české podmínky je možná, a ukázat specifika tohoto
přístupu ve srovnání s teoriemi, které volební chování odvozují od zájmů (interests) voličů. Alexanderova teorie bude
rozebrána v jednotlivých složkách, které budou konkretizovány na českých předvolebních reáliích. Jedná se především
o koncept občanské sféry, pojmy kolektivní identity a reprezentace, binární kódy (binaries) a hraniční sféry (boundaries).
Text by měl být teoretickým předstupněm podrobnější intepretace české předvolební kampaně v letech 2012 a 2013.
Hana Štěpánková: Igboské národní vědomí
Abstrakt: Před přímým kontaktem s Evropou obývali dnešní jihovýchodní Nigérii skupiny lidí, které měly pouze vesnické
nebo lokální vědomí. V roce 1967 však představitelé této oblasti vyhlásili nezávislý stát Biafra a chtěli se odtrhnout od
Nigérie, což svědčí o silném kolektivním vědomí. Nositelé tohoto vědomí sami sebe označují za Igby a jejich kolektivita
má znaky národa. Právě igboské národní vědomí je předmětem mého příspěvku. Stručně pohovořím o teoretických
východiscích práce a umístím národ do sféry idejí. V historiografické části předložím přehled významných historických
epoch a událostí, které k vytváření národa přispěly. Budu se tudíž zabývat tradiční kulturou, obchodem, misijní činností,
školstvím, koloniální správou, migrací, dekolonizací a politikou v nezávislé Nigérii. Nejvíce času potom bude věnováno
rozboru rozhovorů, které jsem uskutečnila s Igby pobývajícími v České republice. Soustředím se na narace, mýty,
symboly a představy, které zakotvují vnitřní stejnorodost a provázanost, vnější hranice a historickou kontinuitu igboského
národa.
Compiled 27.6.2014 9:11:16 by Document Globe ®
2