bakalářské listy bakalářskélisty

prosinec 2012
BAKALÁŘSKÉ L ISTY
Novinky z Tradičního pivovaru v Rakovníku
„Rakovnické pivo už zase dělá městu dobrou reklamu,“ říká ing. Pavel Gregorič
Tradiční pivovar v Rakovníku
opět vaří dobré pivo
Pivovar Bakalář změnil před více než dvěma lety majitele, název, marketingovou strategii a prošel zásadní personální obměnou. Zároveň se velmi
podstatně modernizovalo technologické vybavení, nezbytné k výrobě kvalitního piva. Díky všem těmto krokům vzroste letos výstav oproti roku 2010
zhruba na osminásobek. Pivo získává ocenění na degustačních soutěžích
a přibývá spokojených zákazníků doma i v zahraničí. Pivovar se podařilo
zachránit... „co bude dál?“ Zeptali jsme se generálního ředitele ing. Pavla
Gregoriče.
„Řekl bych, že rakovnický pivovar měl velké štěstí
a podařilo se ho zachránit doslova za minutu dvanáct. Pracuji v pivovarnictví celý život, takže o tom
něco vím. Úplně na rovinu – rakovnický pivovar
doslova zaspal dvě desetiletí. České pivovarnictví
procházelo v devadesátých letech minulého století
zásadními změnami, lámal se chleba, bojovalo se
o existenci, o trh, o místo na slunci. Pro srovnání
– v Krušovicích, v druhém pivovaru v regionu, se
tehdy podařilo získat nového vlastníka, který byl
ochoten investovat milióny a později miliardy, takže
kromě záchrany starého pivovaru vyrostl na zelené
louce pivovar zcela nový. V Rakovníku se ve stejné
době střídali nájemci, klesal výstav a nakonec od
roku 1997 pivovar sedm roků nevařil vůbec. Krušovice ve stejném roce překročily hranici milionu
hektolitrů piva. To říkám jen pro ilustraci, co
všechno bylo v té době možné, byl jsem u toho
a řada mých dnešních spolupracovníků také.
Rakovnický pivovar se bohužel ocitl na vedlejší
koleji jako spousta dalších regionálních pivovarů,
z nichž některé zmizely z české pivovarské mapy
definitivně. Když se tedy podařilo rakovnický pivovar v roce 2004 opět zprovoznit, byl to malý zázrak
a vlastně první krok k jeho záchraně. Od roku 2004
do roku 2010 pivovar uvařil 66 581 hl, čili v průměru necelých 10 000 hl ročně. Legenda se vracela,
jak pravil tehdejší marketingový slogan, ale velice
pomalu a s mnoha problémy. Rakovnické pivo je
legendární, má obrovskou tradici, která nám pomáhá vracet se na trh. Náš marketingový slogan je
prostý – Dobré pivo. To je naše nejvyšší ambice
i náš největší úspěch, vaříme dobré pivo. Letos ho
uvaříme 80 000 hektolitrů a nemáme problémy
Rakovnické pivo a pivovar už dnes zase dělá městu
dobrou reklamu. České pivaře nešidíme, kdo má
zájem, ten se k našemu pivu dostane. Ale čeští pivaři zdaleka nestačí vypít pivo, které se dnes v Čechách uvaří a pro větší pivovary je export jediná
cesta k prosperitě a dalšímu rozvoji. Náš výstav by
nikdy nerostl tak rychle, kdybychom se pokoušeli
prodat pivo jenom v Čechách. To prostě vzhledem
k situaci na českém pivním trhu není možné a už
vůbec ne z roku na rok. Vracet na trh pivo, které
z něj na sedm let zcela zmizelo a jehož pověst byla
vzhledem k technickým možnostem pivovaru
občas pošramocená, není vůbec jednoduché. Je to
takříkajíc běh na dlouhou trať.“
Co můžete proti jiným pivovarům nabídnout
zákazníkům?
„Především dobré české pivo. O to se ale snaží
mnozí výrobci a mnohým se to daří. Česko je pivní
země a lidé u nás pivu rozumějí. Takže chtějí kvalitu.
Ta s sebou pochopitelně nese vyšší cenu. My budeme vyrábět a prodávat dobré české pivo, protože
nám to dnešní stav pivovaru umožňuje a tradice
nás k tomu zavazuje a s takovým pivem rozhodně
uspějeme doma i v zahraničí. V obchodní strategii
máme jasno. V pivovaru máme po dvou letech kvalitní pracovní týmy ve výrobě i v obchodních odděleních, to mohu zodpovědně říci. Nejsme žádní
nováčci.“
s jeho odbytem. Za tímto úspěchem se skrývají
obrovské investice, mnoho práce a jsme stále na
začátku, protože naši vlastníci, tedy investoři, mají
další velké plány. Pro region je, myslím, dobré, že
město Rakovník nepřijde o řemeslo a výrobu, které
tu má bezmála tisíciletou tradici, nepřijde o pivovar, který má ve svém logu rok 1454.“
Většina rakovnického piva dnes končí ale na
zahraničních trzích …
„ To je ale dobrá zpráva, protože kromě jiného
říká, že o pivo z Rakovníka je ve světě zájem, že je
konkurenceschopné, žádané, že přináší zisky,
které umožní pivovar postupně vylepšovat celý.
Další ocenění
pro naše pivo
V prestižní degustační soutěži Pivo České republiky
2012 získal v Českých Budějovicích zlatou medaili
tradiční světlý ležák Bakalář. Neméně úspěšně si
ale letos vede nový produkt Tradičního pivovaru
v Rakovníku světlý ležák Černovar. Z Australie
přivezl z Internacional Beer Awards bronzovou
medaili a na nedávné žatecké Dočesné ho při tradiční degustaci porota složená z odborníků i laiků
zařadila na 1. místo v kategorii světlý ležák Premium.
Velkým oceněním je také úspěch při soutěži organizované Českým svazem pivovarů a sladoven,
kde rakovnické pivo Černovar světlé získalo bronzovou medaili v soutěži České pivo 2012.
Co do budoucna?
„Budujeme pivovar, vaříme dobré pivo a budujeme
také vztahy k obchodním partnerům a zákazníkům.
Víme, že budoucnost pivovaru mají kromě nás
v rukou i naši obchodní partneři, distributoři, hostinští, štamgasti a proto si je hýčkáme. Vážíme si
jejich spolupráce a za mnohé děkujeme právě jim.
Budujeme vlastně kolem rakovnického pivovaru
a značky Bakalář velkou rodinu, kam samozřejmě
patří i všichni, kdo v něm poctivě pracovali v minulosti a založili jeho tradici a dobré jméno. Kdybych
to měl říci vzletně myslím, že úspěch se dostaví
snáze, když lidem v práci nejde jen o peníze,
byznys a zisk, ale také o radost z toho, že něco
dokázali.
„Máme skvělé pivo, které prostě chutná“, říká ředitelka exportu ing. Kateřina Zemanová
Export slaví úspěchy po celém světě
Tradiční pivovar v Rakovníku obsadil v pivovarských statistikách první příčku jako exportér českého piva. Žádný jiný pivovar totiž neprodá
tak velkou část své produkce na zahraničních trzích. Výstav pivovaru stoupne v porovnání s loňskem na dvojnásobek. A více než tři čtvrtiny
z 80 000 hl rakovnického piva potěší zahraniční zákazníky. Za tímto úspěchem stojí nevelký, ale zkušený a nadšený pracovní tým.
Exportní tým – zleva Kateřina Valešová, ředitelka
ing. Kateřina Zemanová a Kateřina Kalousková.
„Největším odbytištěm pro všechny značky z našeho
portfolia je ruský trh, kde se jen v letošním roce vypije téměř 50 000 hl našeho piva. České pivo je už
stabilně velmi populární a uznávané v zemích bývalého Sovětského svazu, kam se také postupně
snažíme pronikat,“ říká ředitelka exportu ing. Kateřina Zemanová. „Naše značky najdete na regálech obchodů nebo v restauracích na Ukrajině, Gruzii
či Arménii, nově se nám daří velmi úspěšně expandovat do celého Pobaltí, tj. Litvy, Lotyšska a Estonska. Nesmím ale opomenout samotný evropský
trh, kde je tradičně velkým odbytištěm našeho piva
Slovensko. U sousedů chutná především Bakalář,
kromě standardní nabídky ležáku, světlého výčepního a tmavého piva je zde k dostání i polotmavý
Bakalář a na odbyt jde také skvělý Medový speciál.
Mně osobně dělá skutečnou radost rozšiřování
našich exportních teritorií daleko za hranice Evropy,
konkrétně do Asie, kde se velmi slibně rozvíjí spolupráce s Čínou, nebo třeba trh Austrálie.
Rakovnické pivo oceňují v zahraničí i odborníci...
„Ano, naše pivo za hranicemi chutná a úspěchy
mezi odbornou veřejností to potvrzují. V letošním
roce například světlý ležák Černovar získal v celosvětové konkurenci bronzovou medaili na Australian
International Beer Awards 2012, což je samozřejmě
jednak ocenění práce našich kolegů z výroby, ale
také skvělá reklama. Velmi pozitivní ohlasy máme
i z dalších akcí spojených s našimi značkami. Třeba
právě v Austrálii jsme se stali partnerem jednoho
z nejtěžších a nejprestižnějších cyklistických závodů
na světě The Crocodile Trophy a se značkou Bakalář
jsme také sponzory velké sochařské výstavy
umělců z celého světa, konané v Sydney letos na
podzim.“
Jaké plány máte do budoucna ?
„Musím říct, že máme před sebou ambiciózní plány
z krátkodobého i dlouhodobého hlediska. Jen pro
příští rok bychom rádi dosáhli zhruba 30% meziročního růstu exportních objemů, což není v absolutních číslech právě málo. A stále je řada zajímavých teritorií, kam bychom mohli a také chtěli
expandovat, stejně jako destinací, kam již vyvážíme, ale mají zajímavý potenciál dalšího růstu.
Dnes máme perfektní produkt – skvělé pivo, které
prostě chutná a má stabilní kvalitu, takže věřím, že
se správnou finanční i marketingovou podporou
,můžeme těchto ambiciózních cílů dosáhnout.
Uděláme pro to vše, co bude v našich silách. Kolegyním z exportu bych také ráda poděkovala za
dosavadní dobrou práci.“
V Rakovníku se už druhým rokem vaří dva kvalitní
světlé ležáky a sládek Radek Holopírek k tomu dodává:
„Obě piva vaříme tradičním českým způsobem, liší
se složením sladů, průběhem varného procesu,
způsobem chmelení a ve finále barvou, hořkostí...
víc prozrazovat nechceme. Hodnocení v soutěžích
potvrzují, že Černovar je dobré české pivo a všechny
nás v pivovaru těší, že získává oblibu nejen v zahraničí,
ale i na domácím trhu.“
BAKALÁŘSKÉ L ISTY
prosinec 2012
Sládek pivo vaří, hostinský ho dělá...
„Pivo se nesmí ošidit v pivovaru ani v hospodě,“
říká rakovnický sládek Radek Holopírek
Už staří pivovarníci věděli, že dobré pivo dělá nejen pivovar, ale také hospoda.
Proto mnohý správce pivovaru nebo sám sládek čas od času objížděl
hospody, aby se osobně přesvědčil, jak se s jeho pivem zachází. Jak by se
měl dnes starat o pivo dobrý hospodský, aby štamgastům chutnalo?
Zeptali jsme se rakovnického sládka Radka
Holopírka.
„Dobré pivo musí z pivovaru odcházet v dobré
kondici. Troufám si tvrdit, že rakovnické pivo ji
v současné době má. V pivovaru se o pivo staráme
dva měsíce, dodržujeme všechny technologické
postupy, provádíme veškeré sanitace a celkově děláme vše pro to, aby se pivo
dostalo k zákazníkovi na stůl
vždy chutné, aby se k našemu
pivu s oblibou vracel. Pak
stačí, když hostinský při
skladování a čepování nějakým způsobem tento proces
péče o pivo negativně ovlivní
a dvouměsíční práce jde
v niveč “ říká sládek.
Málokdo si uvědomuje,
že kvalita piva za poslední
dvě desetiletí udělala velký
skok. Není to tak dávno, kdy
každý regionální pivovar zásoboval díky řízené distribuci hlavně hospody „kolem
komína“. V nejbližším okolí, takže se pivo v sudech ani lahvích příliš „neohřálo“ a vypilo se dříve,
než se stačilo doslova zkazit. A pivo se tenkrát kazilo
rychle. Pamětníci vědí, že při nákupu v obchodech
se vyplatilo každou lahev obrátit dnem vzhůru
a zkoumat zrakem, zda je obsah ještě čirý a nezkalený. Trvanlivost se počítala v létě na dny, dnes se
měří na měsíce.
„Většina našeho piva končí na zahraničních
trzích, takže než se pivo dostane k zákazníkovi
přes různé distributory až k hostinskému, uběhne
často několik měsíců. Po celou tu dobu by mělo zůstat stejně dobré a kvalitní jako ve chvíli, kdy jsme
ho vyexpedovali. Co se s ním děje cestou, ale ovlivnit
nemůžeme,“ podotýká rakovnický sládek. Pivo
značky Bakalář se dnes například v uzavřených
kontejnerech plaví přes oceán zhruba 5 týdnů až
do Číny – ale vraťme se domů.
Co je třeba udělat, aby pivo v hospodě chutnalo
stejně jako v pivovarském sklepě?
„Jsou to známé věci, určitě je každý výčepní
už slyšel. Pivo potřebuje chladný sklep a když ho
restaurace má, je to velké plus. Optimální teplota
při skladování je 10 až 15 stupňů. Rozhodně pivu
nesvědčí skladování někde v přístřešku na zahradě,
kde je v létě 25–30 stupňů. Prudce se ochladí při
čepování na 7–10 stupňů a vzápětí teče třeba do
teplé sklenice...tepelné šoky pivu neprospívají. Po
závozu také doporučujeme nechat sud nejméně
jeden den opět „uležet“, aby se pivo zklidnilo. Pivní
vedení od sudu na pípu by mělo být co nejkratší. To
samozřejmě není v praxi vždycky možné, ale určitě
je možné, aby pivní trubky byly vždycky čisté.
Nejméně jednou za 14
dní potřebují důkladnou
sanitaci. Samozřejmě při
čepování nefiltrovaných
nebo kvasnicových piv
doporučujeme interval
zkrátit na týdenní. Dnes
sanitaci provádějí specializovaní odborníci, není
to zadarmo, ale dobrý
hostinský na ní nesmí
šetřit. V pivovaře také
čistíme potrubí a hadice
po každém použití. Při
sanitaci se odstraňují
z trubek všechny usazené zbytky... pivní kámen, organické nečistoty,
zbytky kvasnic při čepování nefitrovaného piva
a další látky. Někteří výčepní také šidí každodenní
proplachování a napouštění potrubí vodou, aby
nepřicházeli o pivo. Pak se v něm ale rychleji usazují nečistoty, které někdy ani sanitace neodstraní.
Host by neměl nikdy dostat na stůl pivo, které stálo
přes noc nebo i delší dobu v potrubí...takové samozřejmě jako v pivovaru chutnat nikdy nebude,“
dodává sládek.
Dávno už také není pravdou, že nejlépe je tlačit pivo ze sudu vzduchem. Nevhodně umístěný
kompresor v mnoha případech nasává z okolního
ovzduší spoustu nečistot a pivo doslova infikuje
a kazí. Hospody, které ženou pivo potrubím s pomocí oxidu uhličitého nebo kombinací plynů oxidu
uhličitého s dusíkem, mají s jeho kvalitou mnohem
méně problémů. Musí ale dbát na to, aby při dlouhodobém kontaktu oxidu uhličitého s pivem nedocházelo k jeho přesycování.
„Zásady péče o pivo určitě každý hostinský
zná. Když je nedodržuje a špatnou péčí pivo kazí,
riskuje především pověst své restaurace. Samozřejmě kazí i dobré jméno piva a pivovaru,“ připomíná sládek Radek Holopírek.
OSOBNOSTI
Jiří Holopírek ( 21. 4. 1939)
Založil tradici dobrého rakovnického piva
Vystudoval Pivovarskou školu v Praze,
prošel několika pivovary a v roce 1960
nastoupil do pivovaru
v Rakovníku. Ve výrobě se postupně vypracoval do funkce hlavního sládka a výrobně
technického ředitele.
Výrazně se podílel
na záchraně pivovaru
a modernizaci tradiční výroby kvalitního rakovnického piva společně s tehdejším ředitelem Františkem
Pálou, o kterém říká: „Dědek byl nejen pivovarský
odborník, ale také výborný manažer, který dovedl
v někdy těžkých podmínkách řízeného a plánovitého hospodářství získat pro pivovar zdánlivě nedostupné technické vybavení. Také dokázal zapálit
lidi pro práci a připravit jim potřebné zázemí.
Například sociální zařízení jsme pro zaměstnance
vybudovali v letech 1972 až 1974 a bylo ve své
době nadstandardní.“
Jiří Holopírek zasvětil práci v rakovnickém
pivovaru 36 roků a díky jeho odbornosti, zkušenostem a řemeslné poctivosti získalo v minulých
desetiletích pivo Bakalář vynikající pověst a úspěch
doma i na zahraničních trzích. Výstav vzrostl od
roku 1960 z 82 000 hl na rekordních 200 098 hl,
které pivovar uvařil v roce 1990.
Pan Jiří Holopírek považuje při dnešní výrobě
piva vedle moderních technologií za velmi důležitou kontinuitu předávání zkušeností a pracovních
dovedností, která byla na nějaký čas v rakovnickém pivovaru přerušena jeho uzavřením v roce
1997. Je pro něj v současné době velkým zadostiučiněním, že Tradiční pivovar v Rakovníku prožívá
znovuzrození a nový pracovní tým sklízí úspěchy,
na nichž se ve funkci sládka a výrobního ředitele
podílí od loňského roku i jeho syn Radek.
Tradiční pivovar v Rakovníku uvařil pro své restaurace vánoční dárek
Bakalář za studena chmelený
RAKOVNÍK/ Před rokem jsme pro návštěvníky
v restauracích připravili na zkoušku jako vánoční
překvapení Bakaláře – medový speciál. Byl úspěšný a poptávka po něm byla tak vysoká, že jsme ho
začali hned začátkem letošního roku stáčet i do
lahví a je stálou součástí našeho portfolia produktů.
Letos jsme se rozhodli v tradici pokračovat
a nabídnout svým restauracím opět nějaké nové
pivo. Po velkých diskusích a zkušebních várkách
jsme se přiklonili ke světlému ležáku za studena
chmelenému. Jedná se o recepturu, která byla
v pivovaru testována ještě v dobách, kdy vrchním
sládkem byl otec současného výrobního ředitele
pan Jiří Holopírek.
Bakalář – světlý ležák za studena chmelený je
pivo vařené klasickou technologií. Na varně dostane slad a chmel v nejvyšší kvalitě a v množství odpovídajícím zhruba světlému ležáku. Potom kvasí,
jako všechna naše piva, deset dnů ve spilce v otevřených kádích. Dalším technologickým krokem
je dokvášení ve sklepě v ležáckých tancích. Tam už
na naše nové pivo v každém tanku čeká speciálně
upravený balík chmelových hlávek. Chmel v pivu
po celou dobu ležení (minimálně 60 dnů) maceruje
a dodává mu tak nezaměnitelnou a ničím nenahraditelnou vůni a chuť.
K nádhernému chmelovému aroma našeho
Bakaláře – světlého ležáku za studena chmeleného
-patří i vyšší barva s temně zlatými odlesky, které
jsme dosáhli speciální kombinací karamelových
sladů. Nové pivo sice patří do kategorie ležáků, ale
na rozdíl od našeho standardního světlého ležáku
Bakalář má vyšší původní stupňovitost (12,5 % obj.)
a tedy i vyšší obsah alkoholu.
Když jsme na podzim naše nové pivo degustovali, byli jsme z něj nadšeni. Jak říkají znalci: je ho
plná pusa. Výrazná, ale příjemná hořkost se tentokrát nesoustřeďuje jen na kořeni jazyka, jak je obvyklé, ale zaplní celá ústa. V pivu nacházíme jakousi
chlebnatost, která nám připomene, že dobré pivo
může opravdu být tekutým chlebem a celý chuťový
zážitek umocňuje výrazná chmelová vůně jedinečného Žateckého Červeňáku.
Prostě nám Bakalář za studena chmelený na
podzim chutnal moc a věříme, že bude chutnat i vám.
Dobré pivo pod kontrolou
Tradiční pivovar v Rakovníku zažívá už druhým
rokem dobré časy. Ve výrobních halách přibývají
nové technologie, všude je vzorný pořádek a pivovarský dvůr dostává původní tvář. Pivo získává od
odborníků ocenění při degustačních soutěžích
a chutná čím dál víc štamgastům. O značku Bakalář je zájem doma i v zahraničí a loňský výstav cca
40 000 hl vzroste přibližně na dvojnásobek.
Díky moderním přístrojům mohou laborantka Martina
Vopravilová (vlevo) a ing. Veronika Čapková kvalitu každé
várky vyhodnotit za několik minut.
Pivovar se zkrátka očividně mění k lepšímu
a vaří dobré pivo. Z dobrých sladů, z dobrého
chmele, z dobré vody...málokdo z příznivců ale
tuší, jak důležitá je při jeho výrobě dobrá kontrola.
Od surovin až k hotovému výrobku, od varny až po
stáčírny je pivo doslova pod mikroskopem. Patří
mezi potraviny a tak jde nejen o chuť propíranou
u stolu v každé hospodě, ale také o zdraví konzumentů. Dnes musí mít každý potravinářský podnik zaveden tzv. Systém analýzy rizika a stanovení
kritických kontrolních bodů - Hazard Analysis and
Critical Control Point, HACCP... česky řečeno
seznam míst, kde by mohlo dojít k ohrožení bezpečnosti vyráběné potraviny, takže by mohla konzumentům způsobit újmu na zdraví. V rámci systému
HACCP jsou taková místa vytipována a zavedou se
přísná opatření, která umožňují tomuto riziku
účinně předcházet. Vedoucí oddělení kvality ing.
Veronika Čapková vysvětluje: „Je to systém řízení
zdravotní nezávadnosti výrobků, což úzce souvisí
s ochranou zdraví spotřebitele. Přitom pivo samo
o sobě je z tohoto hlediska poměrně bezpečný
výrobek. Samotný proces výroby, který zahrnuje
vaření rmutů a mladiny, oddělení pevných částí –
mláta a kalů, kvašení a dokvašování při nízkých
teplotách a nakonec i filtraci, snižuje možnost, že
by pivo obsahovalo nebezpečné látky, na minimum. Hořké látky z chmele, nízké pH, vzniklý
alkohol i oxid uhličitý vytvářejí v pivu prostředí nepříznivé pro růst nebezpečných mikroorganismů.
Laborantka Vlastimila Fukanová odebírá vzorek
z ležáckého tanku.
Nejmodernější zařízení, kterými jsou vybaveny
naše stáčírny, dokáží díky kontrolním mechanismům prakticky vyloučit možnost obsahu nečistot
nebo cizích těles ve stočených lahvích... přesto
je dokonalá kontrola celého výrobního procesu
nezbytná.“
Proto se kontrolují suroviny - voda z vlastního
vrtu na pivovarském dvoře, slad a chmel, i když jejich
kvalitu deklarují několikastránkové certifikáty
osvědčených dodavatelů. Pod přísnou kontrolou je
i poslední ze základních surovin pro výrobu piva pivovarské kvasinky. Do laboratoře putují denně
desítky vzorků z varny, spilky, ležáckých sklepů
i hotového piva před i po naplnění do sudů či lahví,
aby byly podrobeny analytickým a mikrobiologickým rozborům. Laboratoř zjišťuje například i to,
zda je účinnost sanitačních prostředků užívaných
v celém procesu výroby dostatečná. Bez dobré
laboratoře se prostě moderní pivovar neobejde.
Laboratorní rozbory ve finále potvrzují a dokumentují, že pivo, které opouští brány pivovaru má
tu správnou chuť, barvu, čirost, pěnivost...
„Díky modernímu vybavení a zavedeným systémům dokážeme během několika minut vystavit
každé várce „rodný list“ a dokladovat případným
kontrolorům nejen parametry hotového piva, ale
také z jakých surovin jsme je uvařili a jak probíhal
celý proces od varny až po expedici. Výsledky
všech analýz se archivují, takže je možné dohledat
každé pivo také při případných reklamacích po
celou dobu trvanlivosti,“ dodává ing. Veronika
Čapková.
Reklamací v posledních letech ale výrazně
ubylo. Dobrá kontrola se na tom nepochybně
výrazně podílí. Možná jste si všimli, že Tradiční
pivovar v Rakovníku změnil reklamní slogan.
Výzvu „DOTKNI SE LEGENDY“ vystřídalo prosté
konstatování DOBRÉ PIVO. Víc není dnes nutné
ke značce Bakalář dodávat.
BAKALÁŘSKÉ L ISTY
prosinec 2012
Pivovar vstává z popela... jak se to dělá?
Dobrý den, zaregistroval jsem nějaké „stavební“ úpravy v budovách pivovaru. Mohu se zeptat, oč se jedná? Začali jste s opravou
budov, jak jste dříve zmiňovali? Budete se při opravách snažit vrátit budovám původní historický vzhled?
www.pivobakalar.cz/pivni-forum Petr, 11. 10. 2012, 11:07:07
Odpověď není jednoduchá a nelze ji rozhodně
odbýt několika větami na Pivním webu, kde se často
podobné dotazy objevují. Rakovnický pivovar byl
na konci roku 2010 ve velmi špatném technickém
stavu. Aby mohl vyrábět kvalitní pivo, vyžadoval
zásadní modernizaci a bylo jasné, že se neobejde
bez značných investic. Noví vlastníci dali důvěru
generálnímu řediteli ing. Pavlu Gregoričovi a rozhodli se investovat do obnovy pivovaru mnoho
milionů korun. Bylo to dobré rozhodnutí, protože
z pivovaru dnes vyjíždějí opět kamiony s kvalitním
a dobrým pivem. A také už druhým rokem opouštějí dvůr nákladní auta plná suti, starého železa
a dovnitř naopak proudí tuny stavebního materiálu
a nové stroje. Co se za branou pivovaru děje? Technický ředitel Jiří Kovář k tomu říká:
„Rekonstrukce je zásadní, protože do rakovnického pivovaru se neinvestovalo více než dvacet
let. Budovy byly zdevastované a technologie zastaralé. Pokud je cílem z takového stavu vybudovat
„Nedostavěná budova pro sila na slad zmizí a postavíme
novou,“ říká technický ředitel Jiří Kovář.
opět fungující a prosperující firmu, musí pivovar
projít zásadní rekonstrukcí. Nejdříve jsme stanovili vizi, jak má na konci celé této přestavby vypadat dokonale funkční , moderní pivovar. V druhé
fázi jsme rozpracovali jednotlivé potřebné kroky
a priority. Pro stanovení vize a jednotlivých kroků
rozvoje je zapotřebí spolupráce kolektivu lidí, kteří
jsou ve svém oboru profesionály a mají „chuť“ pracovat. A jelikož toto vše se nám v pivovaru povedlo,
tak již druhým rokem čistíme prostory , bouráme
staré neperspektivní budovy a provádíme rekonstrukce technologických a technických zařízení.
Historické jádro pivovaru zachováváme a jeho
prostory upravujeme pro nové technologie.
Veškeré stavební projekty a úpravy konzultujeme
s architekty znalými historie Rakovníka a orgány
Památkové péče. Ale to předbíhám - samozřejmě
nejdříve jsme vrhli veškerou energii na rekonstrukci výrobních provozů , s cílem vyrábět a dodávat na trh kvalitní výrobky. První velké investice
byly směrovány do stáčírny lahví... myčka, plnič
lahví, kartonáž, vkladač, dopravníky, inspektory,
všechny tyto stroje byly zakoupeny od špičkových
zahraničních a tuzemských dodavatelů a jejich
instalace probíhala za plného provozu . Podobnou
rekonstrukcí prošla také plnicí linka ve stáčírně
sudů a dalších provozech...“
Výčet změn je dlouhý - nové je oddělení CIP,
které zaručuje dokonalou sanitaci potrubních cest
a stáčecích strojů v celém pivovaru, nová je automatická regulace teplot v jednotlivých odděleních
spilky a sklepa, která umožňuje dodržovat správný
technologický postup při kvašení a zrání. Pivovar
má nové nerezové přetlačné tanky, z nichž se hotové
pivo stáčí. Rozsáhlé investice si vyžádalo také nové
vybavení laboratoře. Nezbytnou podmínkou pro
další rozvoj pivovaru bylo vybudování nové parní
kotelny, protože stávající stará kotelna nestačila
vyrábět potřebné množství páry v požadované
kvalitě. Kotelna je vybavena ekologickým nízkoemisním hořákem a hlukovými filtry. Rekonstrukci
byly zahájeny také ve strojovně chlazení, na rozvodech vzduchu ,páry a vody. Dalším rozpracovaným tématem rekonstrukce je regulace, řízení
a vizualizace jednotlivých výrobních procesů . Výčet
„novinek“ není zdaleka úplný a mnohé ocení jen
pivovarští odborníci – vězte, že všechny byly
nezbytné, aby pivovar mohl opět vyrábět dobré
pivo a sládek dát za každou várku ruku do ohně.
A rekonstrukce nejsou zdaleka u konce.
„V nejbližší době nás čekají tři velké stavby
a investice,“ dodává Jiří Kovář. „Nová filtrační linka,
venkovní přetlačné tanky a nová sila na slad. Což
se mimochodem opět neobejde bez demoličních
prací. A jak jsem zmínil v úvodu- budovy přijdou
na řadu také, jejich technický stav je ve velmi
neutěšeném stavu. Součástí rekonstrukcí budov
nejsou „ pouze“ nové omítky , ale především opravy
a výměny krovů a střešních krytin. Ale na to vše si
musíme nejdříve vydělat. V nejbližším období je
naším záměrem pokračovat v rekonstrukci vnitřního historického jádra pivovaru“.
Bakalářské hospody v „záběhu“
PUSTOVĚTY Na OSTROVĚ/ Rakovnický podnikatel Pavel Skřivan, který provozoval více než
čtyři roky Bageťárnu ve Vysoké ulici, má za sebou
hektický půlrok. V červnu se mu podařilo po delším
snažení získat do pronájmu poněkud zanedbanou
hospodu v Pustovětech. Za dva týdny ji celou zrekonstruoval a uprostřed turistické sezóny otevřel
na cyklostezce z Rakovníka do křivoklátských
hvozdů osvěžující oázu. Navíc se dohodl s obecním
úřadem o správcování víceúčelového sportoviště
pro děti i dospělé.
Popravdě řečeno, hospoda tak fungovala i v minulých letech - nyní nabízí navíc kromě příjemného
prostředí i slušnou teplou a studenou kuchyni,
kterou si prý pochvalují i místní starousedlíci.
„V bagetárně vaříme denně polévky, teplá jídla,
steaky, vyrábíme bagety...není pro nás problém
podle potřeby hospodu v Pustovětech zásobovat.
Jíst k nám chodí i někteří domácí a nikdo si nestěžuje. Místo Bernarda čepujeme Bakaláře a ukazuje
se, že tahle změna hospodě prospěla,“ shrnuje
podnikatel zkušenosti z prvních měsíců. K oblibě
rakovnického piva a popularitě hospody Na ostrově
určitě přispěl hudební cyklus „ 11 pátků s Bakalářem 11.“ Díky pořadatelům – Raport, provozovatel
hospody, výčepní Karel Šlejmar a Tradiční pivovar
v Rakovníku- zpestřilo pustovětské léto postupně
jedenáct koncertů laděných převážně do country.
První hudební „óda na rakovnickou jedenáctku“
měla úspěch, takže prý nebyla poslední.
RAKOVNÍK/ Ani Restaurace Bazén v Rakovníku
nepatřila poslední roky k místům, kam se hosté
hrnuli. Vystřídalo se v ní několik nájemců a Pavel
Skřivan se o ni začal zajímat, protože Bageťárna ve
Vysoké ulici se ukázala být časem malá a nevhodně
umístěná. Nedávno tedy změnila adresu. Nepřehlédnutelné reklamní poutače s logem rakovnického
pivovaru lákají od 8. října kolemjdoucí k posezení do
nově otevřené zrekonstruované restaurace na
Nábřeží Dr. Beneše.
Demolice části bývalé sladovny uvolnila prostory pro nové parkoviště. Projektová dokumentace
(snímky nahoře) ukazuje, jakou tvář bude mít brzy historické nádvoří pivovaru.
Nový plnič a myčka – spolu s dalšími moderními technologiemi v lahvárně – dnes opět zaručují prvotřídní
kvalitu rakovnického piva stáčeného do lahví.
Moderní vybavení pivovaru nedávno doplnily ve sklepích nerezové přetlačné tanky. Díky nové kotelně
má pivovar zase dostatek páry a může podle potřeby zvyšovat výrobu.
„Zdejší stávající kuchyně byla prakticky k nepotřebě, museli jsme ji nejprve celou z gruntu vyčistit, vymalovat a nově vybavit. Můžeme ale vařit
více jídel a také se před restaurací pohodlně parkuje“,
pochvaluje si podnikatel. Znovuzrození se dočkaly
i prostory pro hosty. Prosklená zadní stěna otevřela
pohled do zeleně kolem bazénu a neuvěřitelně prosvětlila celou místnost. Až přijde léto, stane se
určitě i pro řadu návštěvníků bazénu příjemným
zázemím. Nemluvě o dalších možnostech občerstvení, které pan Skřivan plánuje pro letní sezónu.
Zabijačkové víkendy s kvasnicovým pivem, vegetariánské večery s ochutnávkou vín, hudební produkce a další akce jsou zatím nápady, kterými chce
přilákat nové hosty. Restaurace Bazén nabízí také
příjemné prostředí pro firemní večírky, třídní srazy
studentů, svatby ... to vše s dobrým místní pivem
značky Bakalář a výbornou kuchyní. „K dobré
kuchyni patří dobré pivo. Bakalář je dobrá značka
a tradiční pivovar vaří dobrá piva,“ tvrdí pan
Skřivan.
Můžete mu věřit, protože pivu rozumí. Až
restauraci navštívíte, všimněte si poblíž baru zarámovaného glejtu. Dočtete se z něj , že současný
hostinský se do roku 1991 v Plzni na odborném
učilišti „po tři léta řádně učil, po celý ten čas se
jako pracovitý, poctivý a věrný osvědčil a nabyl
takových vědomostí, že ho ředitel učiliště společně
s panem mistrem dalšího učení tímto listem zprošťují jakožto způsobilého pomocníka cechu pivovarského veřejně prohlašují a doporučují jej všudy
co nejvřeleji.“ Takový glejt dostával každoročně
pouze nejlepší učeň z posledního ročníku. Než se
Pavel Skřivan pustil do podnikání ,odpracoval
několik roků v obou regionálních pivovarech.
Rakovnické pivo je v tomto případě opravdu v dobrých rukách.
Podnikatel Pavel Skřivan
BAKALÁŘSKÉ L ISTY
prosinec 2012
Žižkovský přístav dobré pohody
PRAHA/Název Pizzerie Pasta e Basta nad restaurací v přízemí žižkovského činžáku prozrazuje italskou kuchyni. Z vývěsního štítu zve k posezení
Pražačka, veselá hostinská s náručí plnou napěněných půllitrů. Uvnitř vás přivítá se stejným úsměvem
Oksana Gončarovová. Spolumajitelka restaurace
a šéfkuchařka, která pokrmy z pestrého jídelníčku
osobně hostům doporučuje, připravuje, servíruje...
navíc si s každým ráda od srdce popovídá. Její muž
Paní Oksana Gončarovová má pro každého hosta
dobré jídlo, úsměv a čas.
Vasilij se také zdraví téměř s každým příchozím,
načepuje pivo, občas k některému stolu na chvíli
přisedne. Brzy pochopíte, že pizzerie funguje jako
rodinný podnik- hosté sem přicházejí jako domů.
Vzájemně se znají a nikam nespěchají.
Oksana vystudovala na Ukrajině námořní institut,
plavila se po mořích, Vasilij je inženýr- energetik.
V roce 1992 se po změně společenských poměrů
rozhodli podnikat v pohostinství a jejich restaurace
Gurmán patřila brzy v Oděse k úspěšným a známým. Jenže podmínky pro podnikání se měnily
k horšímu a tak se přestěhovali do Prahy. Jejich
pražská restaurace je po několika letech také známá a oblíbená. Recept na úspěch v podnikání
v pohostinství je prý jednoduchý: „ Musíte mít rád
lidi a chtít jim opravdu posloužit.“ vysvětluje
Bakalář mezi svými
Oksana. „Musíte mít rád svoji práci, dělat ji
s potěšením a nemyslet jen na peníze. To přináší
dobrý výsledek.“
Z pizzerie se časem stala restaurace, která nabízí i spoustu specialit ruské a dalších národních
kuchyní. Oksana opravdu ráda lidem dobře vaří
a s trochou nadsázky tvrdí, že ke každému člověku
vede cesta přes žaludek. Chce, aby se hosté v jejich
restauraci cítili příjemně, poseděli v dobré náladě
a nikam nespěchali. „Oděsané jsou veselí, dobrosrdeční, oběd se protáhne klidně na dvě hodiny. Je
to taková jižní siesta,“ vzpomíná. „Češi často
spěchají, chtějí se naobědvat za čtvrt hodiny a to
není dobré.“ Ale mnozí už prý kouzlo dobrého jídla
a příjemného posezení objevili.
Většina hostů jsou ale občané z Ruska a dalších zemí bývalého SSSR. Přišli do Čech za prací
a zůstali, turisté vyhledávají při návštěvě Prahy
restauraci na doporučení známých, ruští studenti
vysokých škol tu nacházejí kousek domova.
„Oksana je nejen dobře nakrmí, ale ráda si s nimi
i popovídá... prostě jako máma,“ dodává Vasilij.
Příjemná restaurace připomíná přímořské taverny.
Vybudovali ji podle svých představ na místě, kde
nikdy nebyla. Proto Vasilije obzvlášť těší, že k nim
nacházejí cestu i obyvatelé okolních domů. „Vaříte
dobré pivo, spousta našich hostů ho zná, my
k němu vaříme dobré jídlo...“ To je určitě cesta
k úspěchu.
Studenti jsou z celého světa a cítí se U Munků
jako doma. Tady by se určitě cítil dobře i Jan Pička
Písecký, věhlasný učitel pražské Karlovy university
a velký znalec rakovnického piva, které už ve 14.
století dodávalo do pražských hospod 57 rakovnických právovárečníků. Právě obliba piva z Rakovníka
ho zlákala k rozhodnutí přijmout nabídku rakovnických konšelů a stát se nezbedným bakalářem
rakovnické školy. Ale vraťme se do současnosti.
Rakovnické pivo dnes v Praze chutná jako
kdysi a třeba právě štamgasti-studenti rozšíří slávu
značky Bakalář daleko za hranice hlavního města
i země české. „Někteří z nich znají vaše pivo i z internetu, třeba ruští turisté. Šetří si na návštěvu
Prahy a zastaví se i u nás...“ tvrdí paní Lara
Mozharová. Svět je zkrátka malý.
„Značku Bakalář už zná hodně ruských turistů,“
říká Lara Mozharová.
kuchařka, má opravdu talent, to je v kuchyni důležité...“ Na jídelníčku dominuje několik druhů zajímavých ryb a když si chcete opravdu pochutnat, je
dobré objednat si jídlo den předem. Pak bude ryba
zaručeně čerstvá. Což prý není pro hosty problém,
protože sklípek většina z nich navštěvuje pravidelně.
Pravý ruský boršč vám tady samozřejmě nabídnou
kdykoliv.
V limbu
Dobré pivo, dobrý distributor
AŠ/ Ašský výběžek je nejzápadnější část Česka,
kde se daří značce Bakalář z Tradičního pivovaru
v Rakovníku. Rozhodující podíl na tom má Mirek
Chrástka, který v Aši vybudoval v průběhu let s ženou Markétou úspěšný velkoobchod s nápoji.
„Spolupráci jsme zahájili loni před Vánocemi a po
roce mohu říci, že o pivo z Rakovníka je díky zákazníkům pana Chrástky zájem. Získal pro naši
značku hodně příznivců,“ říká obchodní zástupce
Tradičního pivovaru v Rakovníku Josef Pech.
Pivo z Rakovníka má dlouhou tradici a po létech hubených stoupá jeho sláva opět vzhůru. Legenda se vrací – právě v tomto čísle Bakalářských
listů si o tom můžete přečíst mnohé. Výstav rychle
roste, zájem o pivo mezi distributory a zákazníky je
velký, hlasy z hospod a diskuze s přáteli značky Bakalář na webových stránkách (www.pivobakalar.cz)
dělají „pivovarským“ v Rakovníku radost.
Mirek Chrástka je původní profesí elektrikář .
„Jako Karel Gott,“ poznamenává a hned pochopíte proč. K podnikání ho přivedla až změna poměrů
v devadesátých létech. Než se propracoval k současnému byznysu, dělal nějaký čas číšníka v restauraci a později provozoval se ženou v Aši prodejnu potravin. Celý život je ale srdcem především
muzikant, který prošel mnoha kapelami, z nichž
některé založil. Stojí posledních deset roků za
úspěchy legendární západočeské rockové skupiny
Turbo. Kapela dělá fanouškům radost a její sou-
PRAHA/ V Legerově ulici v Praze je na dohled od
Národního muzea Sklípek U Munků. Pár metrů od
něj sídlí New York University in Prague. Soukromá vysoká škola, obrovský činžák plný studentů.
Na otázku, kteří hosté sem přicházejí nejčastěji,
spolumajitelka restaurace Lara Mozharová odpoví: „Profesoři a jejich žáci, pochopitelně. Chodí
sem na obědy a na vaše pivo. Bakalář chutná.“
O věhlas kuchyně se stará především její partnerka v podnikání Světlana: „ „Je vynikající
LITOMĚŘICE/ Pro lékaře je limbus hranice oka,
pro věřící předpeklí...pro hosty litoměřické hospody
s nezvyklým názvem místo, kde se rádi potkávají.
Když se zeptáte výčepáka Petra Hrdličky zvaného
Ruda, kolik má tahle hospoda štamgastů tvrdí, že
kolem padesátky. Což je neobvyklé, protože ve většině hospod si štamgasti zpravidla „vysedí“ jeden
čestný stůl. Společně s majitelem Václavem Johanovským pak jmenují nejvěrnější: Dušan Lukeš,
Mirek Spisar, Petr Tomi, Radim Tuček, Petr Prokeš,
Markéta Poslední, pětasedmdesátiletý děda Ota...
a ještě prý spousta dalších, protože hospoda funguje devět roků. Prý se neurazí, výčet by byl dlouhý.
I když tu občas hrají kapely Vintage retro či Black
metal, štamgasti se rekrutují ze všech generací
a vzájemně si báječně rozumějí. Patří mezi ně
i starší paní, která se V limbu na všechny usmívá ze
školního tabla s nápisem Dámská krejčová 1971–
1974, zarámovaného nad hospodským stolem,
kde občas sedává.
V Litoměřicích je konkurence hospod veliká
a tahle patří podle obchodního zástupce Tradičního
pivovaru v Rakovníku Richarda Rödera ve městě
mezi první pětku. Bavíme se o výtoči, protože hospoda nedávno změnila značku. “To není jen o pivu,
naše hospoda funguje jako komunita, sem chodí
lidé za lidmi,“ podotýká podnikatel Václav Johanovský. V limbu je otevřeno denně od jedné odpoledne do jedné po půlnoci a když hospodu otevíral,
poctivě odsloužil první roky u pípy. Dnes stále na
provoz denně dohlíží. „Změna značky opravdové
štamgasty neodradí, Bakalář je dobré pivo a hostů
spíš přibylo.“
Mirek Chrástka, rocker a distributor
časný frontman, kytarista a zpěvák v jedné osobě si
s nimi na webových stránkách (www.turbo-rock.cz)
o hudbě od srdce upřímně povídá. Dělá ji poctivě
a rád, proto žádný názor nenechá bez odpovědi.
Stejně seriózně pan Chrástka přistupuje k podnikání : „ Naší zásadou je osobní přístup k zákazníkům. Pro zboží si může každý přijet sedm dní
v týdnu včetně sobot a nedělí. Oficiální pracovní
dobu máme od osmi hodin ráno do osmi hodin večer, ale když někdo zavolá mimo tuto dobu - třeba,
že mu došlo v hospodě pivo- dovezeme mu ho kdykoliv.“ Náš zákazník, náš pán -zdánlivě jednoduchý
recept na úspěch platí v každé profesi. Ale jen
úspěšní vědí, kolik se za ním skrývá poctivé práce.
Rakovnické pivo na Jamajce
Výčepák Petr Hrdlička(vlevo) s obchodním zástupcem
Richardem Röderem.
Určitě by to prý potvrdila výčepní Lenka Krejzová,
která se stará o pravidelné hosty hospody V limbu
prakticky od samého začátku. Dnes se znají natolik, že jí do hospody posílají pozdravy z dovolené
s důvěrným oslovením „Sovička“ nebo „Teta Hů“.
Hospoda V limbu zkrátka funguje jako kdysi
všechny hospody. Lidé do nich přicházeli posedět,
popovídat, člověk za člověkem. Její neobvyklý název je víc než přiléhavý, protože jedna z definic
říká, že „limbus je dočasný stav duší dobrých lidí.“
Dobré pivo z Rakovníka k tomuto stavu blaženosti
určitě vydatně přispívá. /bč/
Kingston/ Přímo v srdci Jamajky se v přístavním městě Kingston představila letos ve dnech 4.– 6. října v rámci tradiční akce EXPO JAMAJKA 2012 Česká republika a české pivo z Rakovníka. Slavnostního zahájení se zúčastnil
generální guvernér Jamajky Patrick Allen, ministr zahraničí p. Nicolson a řada dalších oficiálních hostů. Především
byla ale expozice určena veřejnosti, která měla možnost po tři dny „nahlédnout“ do České republiky a obdivovat –
většinou poprvé- především krásu hlavního města. Zaručeně poprvé ale všichni zúčastnění ochutnávali přímo na
Jamajce české pivo Pražačka z produkce Tradičního pivovaru v Rakovníku. Podle hodnocení pořadatelů byl o český
prezentační stánek právě díky exportní značce piva opravdový zájem, takže česká expozice získala letos ocenění za
atraktivitu prezentace.
Návštěvníci přirovnávali nejčastěji pivo Pražačka k oblíbené místní značce Red Stripe, což je také světlý pětiprocentní ležák. Pražačka dopadla podle našich informací v této návštěvnické „degustaci“ výborně. Pivo Red Stripe
je v Čechách občas k mání ve speciálních pivotékách a Jamajka je dnes poměrně oblíbenou turistickou destinací.
Takže pokud máte s pivem Red Stripe osobní zkušenosti, můžete si srovnání z Jamajky a názor na kvalitu českého
piva ověřit. Pivo Pražačka se dá například koupit v odbavovacích terminálech na pražském letišti a čepuje se
i v mnoha bakalářských hospodách. V rodném Rakovníku je Pražačka samozřejmě k mání ve firemní prodejně.
BAKALÁŘSKÉ L ISTY
prosinec 2012
Bakalář vonící medem
Bakalář na nejlepší
pražské adrese
PRAHA/ Těžko si představit v Praze rušnější místo
než Staroměstské náměstí, kde se po celý rok hodinu
co hodinu tísní davy turistů před radnicí se světoznámým orlojem. Naproti, v klidnější části, se vypínají věže Týnského chrámu a přímo pod nimi,
v historickém domě U Bílého jednorožce, nabízí
příjemné posezení v srdci Prahy rodinný Restaurant Café U Týna. Provozuje ho od roku 1991 rodina
Šabatova, která dům po předcích získala v restituci.
V historických prostorách restaurace nebo na
příjemné předzahrádce určitě za více než dvě desetiletí poseděly statisíce návštěvníků Prahy z celého
světa. Pokud si v honbě za památkami udělali
opravdu čas, mohou dnes s krásnou Prahou spojovat i nevšední gastronomický zážitek.
„Nabízíme celou řadu pokrmů ze světové kuchyně,
ale důraz klademe na tradiční česká i speciálně
pražská jídla,“ vysvětluje jeden z rodiny provozovatel Jakub Moravec.“ Obliba naší restaurace stojí
na kvalitních surovinách, správném zpracování
jídel a celkové profesionalitě personálu.“
Čerstvou zeleninou, ovocem, bylinkami a jinými
surovinami zásobuje restauraci U Týna Vladimír
Šabata senior, který pečuje o rodinné zahradnictví
v Roblíně nedaleko za Prahou. Z vlastní farmy
pochází i čerstvé mléko a prý už zrají první vlastní
sýry. Vyhlášená pražská restaurace si zakládá na
dlouholetých dobrých vztazích s osvědčenými dodavateli – o čemž se můžete přesvědčit na webové
adrese www. restaurantutyna.cz. „Někdy jsou to
už vztahy spíše přátelské než obchodní,“ podotýká
Jakub Moravec. „ Naši vizi dobrých obchodních
partnerů prospěla letos jedna zásadní změna. Hledali jsme mezi spolehlivými výrobci a dodavateli
dobrého českého piva a volba padla na Tradiční
pivovar v Rakovníku. Od července točíme rakovnické chuťově velmi kvalitní ležáky Černovar
a speciální medové pivo Bakalář. Hosté si ho velmi
chválí...“ V restauraci U Týna se prý pozná dobré
pivo i podle toho, že sklenice po návštěvnících nezůstávají nedopité. Díky za uznání - těší nás i slova
provozovatelů na firemním webu: Od 9. 7. 2012
jsme přešli k malému českému pivovaru v Rakovníku a točíme skvělé pivo Černovar a Bakalář. Tato
změna je součástí nového konceptu kvalitních
dodavatelů a surovin s důrazem na české výrobce
a suroviny. Pivo má velmi kladný ohlas.
Pivní kosmetika není jen pro pivaře
RAKOVNÍK/ Pivní kosmetika s logem Tradičního pivovaru v Rakovníku je doplňkovým sortimentem firemní prodejny na Vrchlického náměstí v
Rakovníku. Snahou výrobce je, aby příjemně voněla – samozřejmě pivem, takže by logicky měla
dělat radost především konzumentům a fandům.
Mohou se jeho vůní kochat nejen v hospodě nad
půllitrem nebo při návštěvě pivovaru, ale i doma v
koupelně. Bakalářská prodejna nabízí sprchový
gel, vlasový šampon, koupelové pěny. „Každý den
se něco prodá,“ potvrzuje vedoucí prodejny Eva
Pelikánová.“ Je to hezký dárek třeba při různých
oslavách. Dárkové balení piva pro jubilanta a k
tomu pivní kosmetika v dárkovém balení pro partnerku...“
Pivní kosmetika tedy zdaleka není jen pro
konzumenty chmelového moku. Jejím základem
jsou pivovarské kvasnice , vedlejší produkt při výrobě piva. A také chmel . Přírodní produkty, které
svým působení zlepšují stav pokožky. Léčivý úči-
nek pivovarských kvasnic znaly naše babičky a
hlavně v okolí pivovarů se dochovaly recepty na
hojivé zábaly vyráběné z kvasnic, vaječných žloutků a medu. Jakési domácí pleťové masky. Pivo je
zdrojem vitamínů a tak se dnes oblibě těší relaxační pivní lázně, které se v poslední době v okolí pivovarů i jinde objevují. Kultovní film Postřižiny je pro
ně určitě nejlepší reklamou. Pivní kosmetika vám
umožňuje užívat si stejně příjemný zážitek zdravé
relaxace i v domácím prostředí. Rozhodně stojí za
to ji vyzkoušet.
Firemní prodejna nabízí samozřejmě také celý
sortiment rakovnických značek Bakalář, Černovar
a Pražačka včetně dárkových balení. Zákazníci
stále více využívají možnost nákupu sudového
piva a výpůčky čepovacího zařízení...s vedoucí
paní Vlastou Pelikánovou je v takovém případě
nutné domluvit se předem ( tel. 724 426 242).
NAHLÉDNUTÍ K SOUSEDŮM ZA HRANICEMI
PRAHA/ Pan Miroslav Sedláček provozuje vinárnu
na Žižkově a kromě vynikajících vín z Moravy nabízí hostům pivo značky Bakalář. Má také stálé
místo na pražských farmářských trzích „na Jiřáku“
a na náplavce na Rašínově nábřeží. „ Pivo je v létě
pro turisty i pravidelné místní návštěvníky trhů
příjemným osvěžením reklamu a zpestřením nabídky. „Určitě děláme v Praze rakovnickému pivovaru slušnou reklamu,“ tvrdí pan Sedláček.
Farmářské trhy na náměstí Jiřího z Poděbrad
se konají pravidelně tři dny v týdnu a občas je zpestřují speciální akce. Letos 12. září to byl Den českého medu, kde mohli příchozí nakupovat „zaručeně český med z českých luhů a hájů.“ Snad si
někdo z návštěvníků vzpomněl, že tato velice zdravá potravina je pochutinou přímo národní, protože
podle kronik oplývala česká země mlékem a strdím
od pradávna, čehož si všiml praotec Čech a poručil
svému lidu zůstat na místě. Strdí je totiž plástev
plná medu divokých včel. Země česká potom
v průběhu staletí více než mlékem začala oplývat
dobrým pivem, takže se vlastně není čemu divit, že
se v roce 2012 na pražském medovém dnu mezi
S Bakalářem na kolech u protinožců
AUSTRALIE/ Na druhé straně planety se letos
v říjnu uskutečnil už
18. ročník cyklistického závodu Crocodile
Trophy 2012. V průběhu osmi dnů absolvovala bezmála stovka
závodníků z celého světa
na horských kolech více
než 900 km. Po osmi Náš tým -zleva Michal Kafka, Aaron Lakeman, Mark Celkový vítěz závodu
Ivan Rybařík
vyčerpávajících etapách, Griffin, Marc De Geoffroy, Ondřej Slezák Ivan Rybařík
Steven Billington, James Herron a Martin Wisata.
v nichž o vítězství rozcyklokrosařů a všichni nesli na svých dresech poprvé
hoduje kromě sportovní kondice také taktika a nelogo piva Bakalář z Tradičního pivovaru v Rakovnízbytné závodnické štěstí, se mohla česká výprava
ku, který byl jedním ze sponzorů. Ředitelka exportu
zaslouženě radovat.
ing. Katka Zemanová nám k této marketingové
V cíli poslední etapy Cooctownu vítali diváci
spolupráci řekla: „jsme velmi rádi, že můžeme s napotleskem v pelotonu české hrdiny závodu: Ivana
ším pivem Bakalář podporovat právě jednu z nejtěžRybaříka (1. místo, čas 34:08:59), Ondřeje Fojtíka
ších sportovních akcí vůbec a ještě více nás těší velmi
(2. místo +17:55 minut za vítězem) a Ondřeje Slepozitivní odezva na jeho skvělou chuť jak ze strany
záka (5. místo, +01:28:25). Podrobnosti a celkovou
jezdců, jejich týmů a organizátorů, tak i návštěvníků.
výsledkovou listinu najdete na adrese www.crocoPo letošním velmi úspěšném ročníku jsme již
dile-trophy.com. V jednotlivých kategoriích se v ledohodnuti na spolupráci také v roce 2013.“
tošním roce závodu zúčastnilo celkem devět českých
U Bulhara
AŠ/Název hospody na rohu Mánesovy ulice v Aši
nelže. Když vstoupíte dovnitř, natočí vám pivo
Rudi Motišev z Bulharska. A natočí ho s pěknou
pěnou a „ďulečkem“ (dolíčkem ). „To v Aši nikdo
nedělá,“ pochlubí se. „Pivo musí dobře chutnat
a také dobře vypadat.“
Pan Motišev mluví plynně česky. Jeho rodiče
přijeli do Čech za prací a šestiletý Rudi tady strávil
patnáct let. Pak žil dvacet roků „doma“ v rodném
Bulharsku. U Bulhara podniká se ženou Silvií už
čtrnáct roků a na rozdíl od mnoha hostinských si
nestěžuje. Maximálně na počasí a dlouhou zimu.
Na jihu, v blízkosti Sofie, je kratší a teplejší.
U Bulhara se točí teprve několik měsíců bakalářská jedenáctka, dvanáctka, Bakalář polotmavé
a občas medový speciál. Po čtrnácti letech vystřídalo pivo z Rakovníka značku v západních Čechách nejběžnější. „Změna to byla, ale vaše pivo je
opravdu dobré a zaslouží si dobrou péči. U mě si
štamgasti nestěžují.“
V restauraci je útulno, Motiševovi si potrpí na
pořádek se vším všudy. Nedávná aféra s alkoholem
podivného původu, která zahýbala Českem, se jich
netýká. „Všechno zboží máme originální, nakupujeme jen od známých osvědčených dodavatelů a na
všechno máme doklady.“ Konkurence v branži je
v Aši veliká, dobré jméno je k nezaplacení. A hospoda U Bulhara má dobré jméno už dlouhé roky.
Spokojený je i podnikatel Daniel Čahoj a Miška Došeková.
Po rekonštrukcii nášho pohostinstva sme vsadili
na svetlú 12-ku, a svetlú 10-ku, neskôr sme pridali
aj tmavý Černovar . Dnes môžme v pohode konštatovať, že táto zmena sa nám oplatila, zákazníci sú
spokojní , medzi nimi máme aj štamgastov z iných
častí Trnavy, ktorí si zájdu na pohár oroseného
kvalitného rakovníckeho piva. Sú medzi nimi aj
pamätníci , ktorí kedysi slúžili na základnej vojenskej službe v Čechách a toto pivo poznajú z dávnejšej minulosti.“ /Toľko citát/.
Spoločne sa tešíme s prvých úspechov značky
Bakalář na Slovensku a ostáva nám veriť , že čoskoro nájdeme vo viacerých kútoch Slovenska
podobné zariadenia, kde budeme môcť ochutnať
„Dobré pivo“ z Rakovníka!
Martin Žákovič, vedoucí prodeje pro SR
Dobré pivo v Malom Ríme
SLOVENSKO-TRNAVA/ Krajské mesto Trnava,
často prezývané aj „ Malý Rím“, podľa najväčšieho
počtu kostolov a taktiež mesto „Bílých Andelú“,
podľa zbožňovaných hráčov miestneho klubu Spartaka Trnava je centrom obchodu , kultúry a spoločenského života v Trnavskom samosprávnom kraji.
V miestnej časti Kopánka už niekoľko rokov podnikatelia v pohostinských službách, bratia Daniel
a Peter Čahojovci, prevádzkujú pohostinstvo „Jojo“.
V januári tohto roku objekt pohostinstva bratia Čahojovci zrekonštruovali a vykonali niekoľko zásadných zmien v prevádzke pohostinstva, medzi ktoré
nesporne patrí aj zmena značky točeného piva. Od
1. 2. 2012 otvorili pohostinstvo v novom šate, s viditeľnými zmenami v interiéry aj exteriéry zariadenia.
Názov pohostinstva sa upravil v súlade s nárečím,
typickým pre túto oblasť na „Šenk Jojo“, ale hlavne
ako novinka sa zahájilo prezentačné točenie značky
Bakalář v Trnave.
Starší z bratov, Peter Čahoj, uvádza: „So
značkou Bakalář som mal možnosť sa zoznámiť
v roku 2011, kedy sa zahájila distribúcia na Slovensko a taktiež som osobne s niekoľkými priateľmi
v roku 2011 navštívil Tradiční pivovar v Rakovníku a.s.
Mne najviac imponuje svetlý ležiak 12 st , ale aj
ostatné vyrábané druhy piva v Rakovníku sú výborné.
desítkami medových sladkostí od pekařů a cukrářů
těšilo přízni i medové pivo Bakalář. Zřejmě jediný
pivní speciál v Čechách ochucený „strdím“ uvařili
rakovničtí pivovarníci před rokem coby vánoční
překvapení, ale našel si trvalé místo v mnoha českých hospodách. Těší se oblibě štamgastů, dobře
se mu na trhu daří, takže se od té doby v Rakovníku
stále vaří.
BAKALÁŘSKÉ L ISTY
Krátce
KAROLÍNKA je příjmením Holopírková, takže není
třeba vysvětlovat, proč se objevila v pivovarských
novinách. Našemu sládkovi se 8. 10. 2012 narodila
druhá dcera – třeba jednou převezme po tátovi
a dědovi bakalářskou tradici. BLAHOPŘEJEME
RODINNÝ PENZION Ve dvoře v obci Štědrá na
Karlovarsku leží nedaleko Doupovských hor a nabízí celoroční ubytování. Letos v létě uspořádal
poprvé také několik úspěšných country koncertů
v nově zrekonstruované stodole, kterou nabízí i pro
nejrůznější narozeninové oslavy, párty a podobné
akce. V zimním období je okolní krajina vhodná
pro běžkaře. Aktuální informace o sněhu Vám
sdělí na tel. čísle 724 125 017. Na adrese www.
penzion-vedvore.cz je vše potřebné o nabídce služeb.
RESTAURANT U HRADEB v Berouně stojí na
místě bývalého hrnčířského domku ze 17. století.
Prošel řadou rekonstrukcí a změn, jako vinárna
a později restaurace slouží už více než dvě desetiletí. Historický interiér a dobrou tradiční kuchyni si
za tu dobu oblíbili mnozí návštěvníci. Nedávno došlo
k zásadní změně v nápojovém lístku – U Hradeb se
čepují piva značky Bakalář z Tradičního pivovaru
v Rakovníku.
prosinec 2012
Bakalář se plavil na Berounce
Nápad se zrodil už před rokem právě při sjíždění krásné řeky Berounky. Jeli jsme v kánoích
a coby dost početná grupa jsme potřebovali asi 10
plavidel. Konvoj byl dost roztažený až roztrhaný
a během dne jsme vlastně nikdy nebyli pohromadě.
Inspiroval nás vor, který jsme právě při této plavbě
viděli – ale skutečně jen myšlenkou. Naše plavidlo
bylo nakonec úplně jiné. Líbila se nám možnost,
že i větší skupina může být celý den na vodě
pohromadě.
Projektový manažer naší skupiny ing. Pavel
Batko se po příjezdu chopil projektantské výzvy
a spolu s kapitánem a zručným profesionálním
truhlářem Bc. Jakubem Volkem se pustili do detailního plánování celého plavidla. Bylo navrženo
tak, aby na něm mohlo jet až 16 lidí. Stavba probíhala u kapitána na zahradě a zabrala nám pět dnů.
Vor tvoří pět zhruba dvoumetrových dílů spojených vratovými panty, aby bylo možné plavidlo
v případě potřeby rozebrat. Prostřední díl je společenský, jsou na něm pod přístřeškem lavičky, stůl
a gril. Dřevěnou konstrukci nadnáší více než šedesát padesátilitrových plastových sudů. Pohon jsme
vyřešili dlouhými bidly, kterými plavidlo odpichujeme. Před vyplutím bylo nutné vor smontovat
přímo u řeky. Neměli jsme žádné zkušenosti a přes
detailní plánování jsme nevěděli, jestli „vor“ bude
vůbec schopen plavby. Dopadlo to nad očekávání
dobře!
Plán trasy byl následující – pondělí 6. 8. start
v Dolanech u Plzně a do pátku 10.8. dojet kam až
to půjde, ideálně do Roztok u Křivoklátu, což se
ukázalo jako příliš optimistický plán. Se zastávkami
v Plané, na Libštejně, Rakoluské rybárně a v hlineckém kempu U Potůčků jsme v pátek dojeli do Zvíkovce. Cestou jsme byli centrem pozornosti všech
dalších vodáků, zejména když jsme grilovali. Plavidlo přečkalo plavbu včetně jezů jen s drobnými
šrámy úspěšně a bez větších problémů. Jsme
bohatší o mnoho poznatků. Plavba byla v podstatě
i prvním velkým testem. V první řadě musíme vylepšit rychlost a plavební schopnosti voru - cca 10 km
denně je na hranici našich sil a možností plavidla.
Jede to pomalu a pohon za pomoci bidel je fyzicky
velmi náročný. Pro příští rok chceme vymyslet, jak
využít i vítr. Náš koráb už je rozmontován, uložen
k zimnímu spánku a čeká na další roky, po které
nám bude na Berounce bezpečně sloužit.
Chtěl bych velice poděkovat rakovnickému
pivovaru, jmenovitě paní Drahoslavě Pittnerové
a panu Richardu Röderovi za skvělou podporu.
Tradiční pivovar v Rakovníku pro nás byl vždy
s Berounkou spjat a jsme rádi, že podpořil náš
projekt formou občerstvení, triček a krásné vlajky.
Za posádku voru „Bakalář“
Bc. Ondřej Novák
Bakalář podpořil ZTRACENÉ KOBYLKY
LIBLÍN/První ročník orientačního závodu na
horských kolech (MBTO) Ztracené kobylky
odstartovala parta nadšenců v Kempu na Kobylce
u obce Liblín 30. června 2012.
„První ročník bývá nejobtížnější, takže jsme
se snažili nic nepodcenit,“ říká jeden z organizátorů Pavel Horálek. „ Založili jsme občanské sdružení,
webové stránky (www.ztracenekobylky.cz,) a když
zájemců přibývalo, nastal čas oslovit sponzory.
Zvláště u prvního ročníku to bývá těžké. Nakonec
se ale podařilo získat řadu firem, které nám pomohly pokrýt náklady. Velkou radost nejen nám
udělal Tradiční pivovar v Rakovníku, který věnoval
ceny pro všechny dospělé kategorie a dokonce
nám je přivezl . Díky.“
Trasa vedla kopcovitým krajem horní Berounky, který je nádherně členitý a přitom cyklisty málo
prozkoumaný. Počasí mu více než přálo, teplota ve
stínu překročila třicítku. Na neznámou trať
postupně vyrazilo v různých kategoriích 84 soutěžních dvojic vybavených mapou.
Pořadatele velmi potěšil zájem malých cyklistů kategorie N (Naděje-rodiče s dětmi) a kategorie
PL (Pidilidi - rodiče s dětmi na cyklistických vozících nebo s koly na tyči). První ročník se zkrátka
vydařil. Několik párů kobylek na trati sice bloudilo,
ale v cíli při vyhlašování vítězů se nakonec sešli
všichni.
Na velmi pozitivní reakce závodníků hned po
závodě a také na webových stránkách jsme hrdí.
Podle zkušenějších účastníků Ztracené kobylky
v organizaci a cenách překonali některé závody
s dlouhou tradicí,“ říká Pavel Horálek. „ Po vydařeném závodě máme spoustu elánu si vše příští rok
zopakovat. Takže se těšíme na konec června 2013
a na 2. ročník MTBO Ztracené kobylky!“
Rakovnická patnáctka s rakovnickým Bakalářem
RAKOVNÍK/KŘIVOKLÁT – Již po čtyřiatřicáté
se letos poslední srpnovou neděli setkali běžci na
tradičním závodě Rakovnická 15. Opět nechybělo
Dobré pivo z rakovnického pivovaru, který byl jedním ze dvou hlavních sponzorů.
PIVNÝ FESTIVAL PREŠOV (31. 7.–5. 8. 2012)
Pivo sa predávalo na žetóny a organizátor po akcii
vyhodnotil podľa počtu predaných pív 0,5 l PIVO
BAKALAR AKO NEJPREDÁVANEJŠIE. Točili
sa aj ďalšie značky od pivovaru Svijany , Čierna
Hora , Heineken , Šariš a Staroprameň.
Čelenky s logem pivovaru Bakalář dostali všichni účastníci
TRUCK ARÉNA PIEŠŤANY (15.–16. 6. 2012)
Spolupracovník pivovara Ján Mišura z Piešťan
pripravil pivo do súťaže. Súťaž sa konala na dvojdňovej akcii v rámci ďalších silových súťaží . Na celoslovenskom stretnutí kamionistov bolo 11 stánkov
s občerstvením, v každom sa točil len BAKALÁŘ
výčapné svetlé (iné pivá sa nepodávali).
Tradiční pivovar
v Rakovníku pořádá
PIVOVARSKÝ v pátek 11. 1. 2013
v Kulturním centru Rakovník
V MOSKVĚ podporovala v červenci PRAŽAČKA
naše reprezentační plážové fotbalisty. Nejprve
úspěšně porazili v základní skupině kvalifikace
favorizované Rumunsko (7:4) a Francii (6:4).
Z dalších bojů o postup na světový šampionát Tahiti
2013 je vyřadilo v semifinále Maďarsko (3:7).
Patnáctikilometrový závod měl letos start
v Křivoklátě a 65 závodníků se po silnici vydalo na
těžkou kopcovitou trať. V cíli u rakovnického zimního stadionu na všechny čekal guláš a samozřejmě
také pivo Bakalář.
Od počátku závodu si pro vítězství šel vynikající běžec z Prahy Daniel Kupidlovský. Od startu
vedl a v cíli byl téměř o tři minuty rychleji než kladenský borec Jan Reichl.
Časem 56,35 sice nepřekonal traťový rekord,
ale závod se mu velmi líbil. Po celou trasu závodu
nesl na svém čele účastnickou čelenku, na které se
vyjímalo nejen logo závodu a města Rakovníka, ale
také logo rakovnického pivovaru. Dárková kazeta
nejlepších rakovnických piv byla také jednou z cen,
kterou vítěz obdržel. „V Rakovníku se mi běželo
skutečně dobře, čelenka je pěkná. I když nechodím
do hospody, pivo z Rakovníka už jsem pil a jsem
rád, že jsem ho dostal,“ pochvaloval si vítěz závodu
při vyhlášení vítězů.
To, že rakovnický pivovar byl jen s malou přestávkou v létech, kdy nevařil,vždy na startu i v cíli
Rakovnické patnáctky, mnozí dobře vědí. „My
běžci máme pivo rádi a rakovnické je odjakživa
prvotřídní“, řekl při guláši třicetinásobný účastník závodu, téměř sedmdesátiletý Zdeněk Málek
z Prahy, doběhnuvší na 59. místě. „Rakovnická
patnáctka a rakovnický Bakalář k sobě prostě
neodlučitelně patří,“ konstatoval s uspokojením
vytrvalostní běžec a hlavní organizátor závodu
Sláva Pilík (na snímku vpravo), když se běžci rozjeli do všech koutů republiky.
ples Kulturní centrum Rakovník
Na Sekyře 2377 od 2000 do 0100.
Předprodej vstupenek bude od 1. 12. 2012
v pokladně KC Rakovník (tel. 313 512 997).
pivo zdarma
Bakalářské listy, ročník 2, č. 2. Pro potřeby obchodních partnerů a zákazníků vydal v roce 2012 Tradiční pivovar v Rakovníku. Grafická úprava: Miroslav Ježek. Tisk: LokšaPrePress. Texty připravil Vlastimil Bradáč,
foto autor a archiv pivovaru. Kontakt : [email protected]. Tradiční pivovar Rakovník, Havlíčkova 69, 26901 Rakovník , www.pivobakalar.cz.