Rozbory CHKO Český les - Regionální pracoviště Správa CHKO

Transkript

Agentura ochrany p írody a krajiny R
Správa Chrán né krajinné oblasti eský les
Nám stí republiky 110, 348 06 P imda
Rozbory
Chrán né krajinné oblasti
eský les
k 31.12.2006
Rozbory CHKO
eský les
2
Rozbory CHKO
eský les
Obsah
1. Identifika ní údaje ......................................................................................................5
1.1. Výnos ..................................................................................................................................................5
1.2. Mezinárodní význam...........................................................................................................................5
2. Charakteristika území ................................................................................................6
2.1. Geologie a geomorfologie...................................................................................................................6
2.2. Hydrologie ........................................................................................................................................ 11
2.3. Pedologie ......................................................................................................................................... 12
2.4. Klima ................................................................................................................................................ 13
2.5. Flóra a vegetace .............................................................................................................................. 13
2.6. Fauna ............................................................................................................................................... 18
2.7. Vývoj osídlení................................................................................................................................... 22
3. Ochrana p írody .......................................................................................................25
3.1. Zonace CHKO.................................................................................................................................. 25
3.2. Vybraná zvlášt chrán ná území..................................................................................................... 26
3.3. Soustava Natura 2000 ..................................................................................................................... 32
3.3.1. Pta í oblasti .............................................................................................................................. 32
3.3.2. Evropsky významné lokality ..................................................................................................... 32
3.4. Památné stromy a d eviny rostoucí mimo les.................................................................................. 33
3.5. Druhy rostlin a živo ich významné pro OPK.................................................................................. 37
3.5.1. Vybrané druhy rostlin a živo ich významné pro CHKO.......................................................... 37
3.5.1.1. Významné druhy rostlin..................................................................................................... 37
3.5.1.2. Významné druhy živo ich ............................................................................................... 46
3.5.2. Invazní a geograficky nep vodní druhy.................................................................................... 52
3.6. Spole enstva.................................................................................................................................... 59
3.7. Neživá p íroda.................................................................................................................................. 68
3.8. Územní systémy ekologické stability (ÚSES) .................................................................................. 71
3.9. Krajinný ráz ...................................................................................................................................... 72
3.10. Monitoring, výzkum ........................................................................................................................ 76
3.11. Terénní služba ............................................................................................................................... 81
4. Lidské innosti ovliv ující stav p írody a krajiny..................................................83
4.1. Lesní hospodá ství........................................................................................................................... 83
4.1.1. Vlastnictví les .......................................................................................................................... 83
4.1.2. Stav les ................................................................................................................................... 84
4.2. Zem d lství...................................................................................................................................... 95
4.3. Myslivost a rybá ství ........................................................................................................................ 99
4.3.1. Myslivost ................................................................................................................................... 99
4.3.2. Sportovní rybá ství.................................................................................................................. 103
4.3.3. Rybníká ství............................................................................................................................ 104
4.4. Vodní hospodá ství ........................................................................................................................ 104
4.4.1. Významné vodní toky a vodní plochy z hlediska OPK ........................................................... 104
4.4.2. Migra ní bariéry na tocích ...................................................................................................... 107
4.4.3. MVE – p ehled, základní údaje............................................................................................... 107
4.5. Hospodá ské aktivity a rozvojové zám ry ..................................................................................... 107
4.5.1. Výstavba ................................................................................................................................. 107
4.5.2. Doprava .................................................................................................................................. 110
4.5.3. Technická infrastruktura (inženýrské sít ).............................................................................. 112
4.5.4. Pr mysl, drobná výroba, obchod, sklady, zacházení s odpady ............................................. 113
4.5.5. T žba nerostných surovin a rašeliny ...................................................................................... 113
4.6. Rekreace, sport, turistika ............................................................................................................... 114
4.7. Práce s ve ejností .......................................................................................................................... 118
5. Seznam použitých zkratek.....................................................................................122
6. Seznam literatury ...................................................................................................124
3
Rozbory CHKO
eský les
P ílohy
.1 Z izovací výnos CHKO
.2 Seznam katastrálních území zasahujících do CHKO eský les
.3 P ehled rašeliniš
.4 Pr m rné m sí ní teploty na území CHKO eský les
.5 Pr m rný úhrn srážek
.6 Pr m rný po et dn se srážkami
.7 Pr m rný po et dn se sn žením a se sn hovou pokrývkou
.8 Základní údaje o evropsky významných lokalitách soustavy Natura 2000
.9 Model p irozené druhové skladby
.10 Honitby na území CHKO eský les
.11 P ehled vodních tok na území CHKO eský les
.12 P ehled vodních nádrží na území CHKO eský les
.13 P ehled sou asných sídelních útvar na území CHKO eský les
.14 Seznam zaniklých obcí na území CHKO eský les po roce 1945
.15 Seznam vojenských staveb
Mapové p ílohy
.1 P ehledné vymezení CHKO eský les
.2 Zonace CHKO
.3 ZCHÚ, EVL, památné stromy
.4 Vodní toky, nádrže a hranice povodí
.5 P ehled vlastník lesa
.6 Kategorie les
.7 P ehled honiteb
.8 Základní krajinné celky
.9 Ochrana krajinného rázu
.10 Katastrální území, obce II.
.11 Turistické zna ené cesty
4
Rozbory CHKO
eský les
1. Identifika ní údaje
1.1. Výnos
Chrán ná krajinná oblast eský les byla vyhlášena Na ízením vlády R . 70 ze dne
12. ledna 2005. Úplné zn ní na ízení vlády viz p íloha 1.
Posláním CHKO eský les je uchování a obnova jejího p írodního prost edí,
zejména ekosystém voln žijících živo ich a plan rostoucích rostlin, a zachování
typického charakteru krajiny za sou asného rozvíjení ekologicky optimálního systému
využívání krajiny a jejích p írodních zdroj .
CHKO eský les je nejmladší CHKO v eské republice. Za sídlo správy bylo
zákonem . 149/2003 Sb., ást II., ur eno m sto P imda.
CHKO eský les se nachází na území Plze ského kraje, zasahuje do území okres
a obvodu obcí s rozší enou p sobností Domažlice a Tachov. P íloha 2 uvádí seznam
katastrálních území, která zasahují na území CHKO eský les.
1.2. Mezinárodní význam
Na území CHKO
2000.
eský les zasahují ty i evropsky významné lokality soustavy Natura
5
Rozbory CHKO
eský les
2. Charakteristika území
2.1. Geologie a geomorfologie
eský les jako celek nemá výrazné lokality, kde by byla prioritou pouze ochrana neživé
p írody. P esto lze na území CHKO vy lenit adu geologicky zajímavých lokalit,
které svojí existencí v n kterých p ípadech p ímo podmi ují ráz krajiny.
Zájmové objekty neživé p írody lze rozd lit do t ech základních skupin:
− rašeliništ , vrchovišt , výrazné údolní nivy a lokality s podobným geologickým
vývojem
− skalní výchozy, vrcholové skalní kamýky, kamenná mo e, výrazné morfologické
fenomény
− montánní památky, poz statky dolování, opušt né lomy, historicky cenné zbytky
pr myslových objekt (skláren, hamr , náhon ) atp.
Samostatnou kapitolu ve vý tu geologických zajímavostí zasluhuje „ eský k emenný
val“, tektonická struktura I. ádu odd lující samostatnou jednotku moldanubika eského
lesa od proterozoického jádra eského masívu. Jeho nejznám jší projevy a výchozy
tvo í jihovýchodní hranici CHKO eský les.
Krystalinikum eského lesa
Pojmem
eský les je ozna ováno poho í morfologicky výrazn vymezené v i
vnitrozemské oblasti Tachovskou brázdou a Pod eskoleskou pahorkatinou v protažení
SSZ sm ru od Folmavy k Broumovu.
Východní vymezení je determinováno tektonickou linií eského k emenného valu,
která zárove tvo í hranici dvou odlišných regionáln geologických jednotek.
Samotný eský les náleží k nejstarším geologickým formacím eského masívu
ozna ovaným souhrnným názvem moldanubikum. V rámci této formace je spíše
konven n , než s ohledem na odlišnost v geologickém vývoji, vymezena jednotka
moldanubika
eského lesa. Na západ s touto jednotkou souvisí Bavorský les
a Hornofalcký les. Severní hranici tvo í styk s dyle skou jednotkou (dyle ský svorový
komplex), která má již zcela odlišnou geologickou stavbu a je azena k saxothuringiku
(krušnohorské oblasti).
Území eského lesa západn od eského k emenného valu a západn od borského
masívu, který vypl uje prostor Tachovské brázdy, není celé budováno nespornými
horninami moldanubika. V tomto sm ru jsou nap íklad dokumentovány výskyty pararul
domažlického krystalinika (vnitrozemské proterozoické jednotky) za linií k emenného
valu.
Horniny moldanubika eského lesa jsou p em n né jílovité a pís ité sedimenty,
relativn chudé na pestré vložky. Výjime n jsou vyvinuty drobné o ky erlán , málo
mocné polohy kvarcit , zcela ojedin lý je krystalický vápenec a p i hranici se svrchním
proterozoikem i málo mocné polohy metabazit . Hranice jednotvárného komplexu
moldanubika s horninami svrchního proterozoika st edo eské oblasti podél eského
k emenného valu je n kdy považována za starou transgresní hranici svrchního
proterozoika na horniny moldanubika.
Metamorfn odpovídá moldanubikum eského lesa ostatnímu moldanubiku. Jsou
v n m zastoupeny migmatitické cordieritické pararuly, které v ose eského lesa tvo í t i
6
Rozbory CHKO
eský les
rozsáhlé komplexy (ž árský, p imdský a erchovský). Termínem „migmatity“ se ozna ují
horniny složené ze dvou ástí: z p vodní taveniny (nej ast ji žuly) a pevné složky
(nej ast ji ruly). Tavenina pochází bu p ímo z p vodní horniny, nebo byla injikována
do ruly za vysokého tlaku a teploty. Komplexy migmatit jsou obklopeny sillimaniticko–
biotitickými a biotitickými pararulami s n kterými p echody. Minerální asociace
v horninách umož ují odlišit dv hlavní fáze metamorfózy – starší–kadomskou za
st edních teplot a tlak
(dalradského typu) a mladší–variskou, nízkotlakou
vysokotermální, spojenou s migmatitizací. V okolí eského k emenného valu jsou
horniny postiženy ješt
mladší muskovitizací. Nejmladší p em na nastala na
tektonických poruchách v souvislosti se saxonskou tektogenezí.
eský k emenný val tvo í pásmo nesouvislých k emenných žil, které se táhne od
Furthu a eské Kubice k Tachovu. Jeho pokra ováním na sever od Tachova jsou
k emenné žíly u Zadního Chodova a Drmoulu. Zpe ené struktury k t mto hlavním S–J
žilám byly v období variské tektogeneze p íhodným prost edím pro pr myslové
kumulace uranového zrudn ní v oblasti Zadního Chodova a vznik ložiska
polymetalických rud Broumov–Tachovská Hu –T i Sekery.
Výskyty k emenného valu jsou morfologicky nápadné jako kamýky a skalní zdi.
Zajímavý je skalní výchoz jižn od Chodova. Výpl žil tvo í šedý nebo nažloutlý celistvý
k emen protkaný sítivem žilek mlé n bílého k emene. Dutinky vypl ují krystalky
k emene s povlaky limonitu nebo psilomelanu. Okolí žil tvo í tlakem rozdrcené horniny.
asto mají fylitový vzhled, a proto se ozna ují termínem fylonity. Z p edchozího z eteln
vyplývá polyfázový vývoj k emenného valu.
Magmatické horniny nejsou v moldanubiku eského lesa p íliš hojné. V tší t leso
v nejzápadn jším cípu jednotky tvo í velmi lenitý, prstovit do okolních rul pronikající
rozvadovský masív. Skládá se ze dvou asov
odd lených intruzí, staršího
hrubozrnného cordieritického granitu a dvojslídného granodioritu až granitu. V obou
typech jsou hojné xenolity okolních moldanubických pararul. Masív intrudoval do
mohutné megaantiklinální zóny sm ru SSZ–JJV. V okolních horninách nevyvolal
žádnou p em nu. Na našem území jde o ojedin lý typ granitoid v moldanubiku.
Paralela existuje s anatektickými cordieritickými granity v Rakousku. Stá í
rozvadovského masívu bývá n kdy považováno za p edhercynské, pravd podobn je
však sou ástí hercynské magmatické aktivity. V tší žilná t lesa tvo í též dvojslídné žuly
západn od Tachova. Dále jsou v této ásti moldanubika etné drobné výskyty
jemnozrnných, zna n
variabilních, amfibolicko–biotitických k emenných diorit
s pyroxenem, tzv. redwitzit .
Moldanubický komplex je pravd podobn izoklináln zvrásn n, s vrásovými osami
sm ru SZ–JV. Metamorfní foliace sm ru SSZ–JJV až SZ–JV, se strmým upadáním
k východu je s p vodní vrstevnatostí jen áste n shodná, protože ve vrásových
ohybech lze pozorovat protínání druhotnou osní b idli natostí. Migmatitizace, která
zastírá starou stavbu, sleduje plochy osní b idli natosti. Je t eba upozornit i na výraznou
diskordanci strukturních sm r moldanubika eského lesa a svrchního proterozoika
st edo eské oblasti, která též m že nasv d ovat odchylnému stá í i tektonickému vývoji
obou komplex .
Tektonická stavba krystalinika
Geologická struktura eského lesa je výsledkem n kolika deforma ních akt , které jsou
spjaty s velkými horotvornými pochody, zejména kadomským a variským vrásn ním.
7
Rozbory CHKO
eský les
Obraz tektoniky komplikuje p em na hornin, n kdy ješt
navíc doprovázená
migmatitizací. P i t chto d jích byly starší struktury vymazány nebo alespo zast eny
mladšími. Generální sm r vrásových struktur je SSZ–JJV, v domažlickém krystaliniku
v podh í má sm r SV–JZ. Od t chto sm r jsou asté místní odchylky. Metamorfní
foliace (b idli natost) p ibližn odpovídá p vodní vrstevnatosti hornin. Vrásy mají r znou
velikost a sdružují se do celk vyššího ádu antiklinorií a synklinorií. Magmatická t lesa
se svým tvarem áste n p izp sobují b idli natosti okolních hornin. eský les se
vyzna uje charakteristickou zlomovou tektonikou. Dva hlavní zlomové systémy,
mariánskoláze ský a tachovský, mají sm r SSZ–JJV a ohrani ují poklesovou zónu
chebsko–domažlického p íkopu. Vedle t chto podélných dislokací existují i zlomy p í né
na tuto linii, které jsou však mén významné. Podle zlom z ásti vystupují i magmatická
t lesa, nap . borský masív (Z. Mísa a kol., Geologie SSR I., eský masív, Praha,
1983).
tvrtohory (kvartér)
Podobn jako horniny t etihor, nejsou v oblasti eského lesa p íliš rozší ené ani
tvrtohorní sedimenty. To je zp sobeno tím, že v krajin p evažují erozní d je nad
sedimenta ními. V tšina sediment vznikla již ve starších tvrtohorách (pleistocénu),
menší ást je produktem geologické sou asnosti (holocénu). K nejrozší en jším pat í
svahové (deluviální) sedimenty, které se zpravidla hromadí na svazích hor. Jsou
p evážn hlinito–pís ité a hlinito–kamenité, n kdy jen kamenité (sut a kamenná mo e).
Fluviální uloženiny najdeme v údolích potok a ek, kde písky, št rky a hlíny tvo í
podklad údolní nivy.
V kvartéru vznikla i rašeliništ vrchovištního nebo p echodného typu ve vrcholových
ástech eského lesa. Obsahují v tšinou rašeliny zemitého typu a jsou v mnoha
p ípadech vy len na jako ZCHÚ.
Rašeliništ jsou významným rezervoárem vody a krajinotvorným prvkem. Na
sledovaném území se vyskytuje n kolik typ rašeliniš . Jejich len ní je asto r zné
podle oboru i pohledu, ze kterého jsou posuzovány. Jedno z asto používaných
len ní rozlišuje tyto mok ady na:
− Slatiny, které vznikají zar stáním slepých í ních ramen a v okolí prameniš , jezer
a rybník pod vlivem spodní vody bohaté na živiny. Odum elé rostlinné zbytky
v humolitu jsou tvo eny hlavn ost icemi a rákosem.
− Rašeliništ , na jejichž vzniku se podílí podzemní voda velmi chudá na živiny a jejichž
další existence výrazn závisí i na množství atmosférických srážek. Humolit je tvo en
p evážn odum elým rašeliníkem. Rašeliník vyniká schopností udržet velké množství
vody, a proto se jeho polštá e vyklenují a postupn spojují v souvislou pokrývku,
která dusí p vodní porost. Stálým hromad ním rašeliníku se zdvihá rašeliništ nad
terén, vlivem anaerobního rozkladu organických zbytk
se tvo í rašelina,
p i nadbytku srážek se v depresích nasyceného rašeliništ mohou vytvá et jezírka.
− P echodová rašeliništ , která velmi p ipomínají slatiny, obsahují vodu velmi chudou
na živiny. Humolit je op t p evážn ost icový.
Geomorfologie
Území eského lesa pat í geomorfologicky do subprovincie šumavské soustavy, a to do
oblasti eskoleské podsoustavy. eský les je pokra ováním Šumavy, od níž je odd len
8
Rozbory CHKO
eský les
nižší Všerubskou vrchovinou, jejímž nejnižším místem je Všerubský pr smyk (510
m n.m.). Sm r poho í je severoseverozápadní a je rovn ž pokra ováním šumavského
sm ru. V jižní polovin
eského lesa probíhá hlavní evropské rozvodí mezi povodím
Dunaje a Labe. Na východ je poho í ohrani eno Tachovskou brázdou a Chodskou,
resp. Pod eskoleskou pahorkatinou, na západ p echází do systému Hornofalckého
lesa. Na našem území vystupuje v pom rn úzkém pruhu, v ší ce 6–17 km. Východní
omezení je tektonicky podmín no eským k emenným valem. Zlomový svah, nápadn
p ímo arý a až 350 m vysoký je nejvýrazn jší v jižní ásti mezi eskou Kubicí a Velkými
Dvorci u P imdy. Severní, nižší reliéf eského lesa, omezený asi 100 m vysokým
svahem oproti Tachovské brázd , je již mimo území CHKO ukon en výraznou p í nou
elevací Dylen .
eský les je z geomorfologického hlediska tektonicky podmín ný, erozn denuda ní
reliéf. Jeho tvá nost byla v podstat ur ena saxonskými pohyby zemské k ry. Díky
saxonským tektonickým pohyb m, které se opakovaly na variských liniích, byla oblast
eského lesa vyzvednuta nad své okolí. Do této doby byla depresí vzhledem
k Tachovské brázd a Chodské pahorkatin . Ke konci paleogénu m la oblast parovinný
reliéf s nevýraznými elevacemi tvo enými odoln jšími horninami. Horská hmota byla
tektonickými pohyby roz len na do n kolika ker a kleneb. Pro kerná poho í je typická
í ní sí s pravoúhlým uspo ádáním, což platí i pro pokleslé ásti eského lesa. Zbytky
starot etihorního reliéfu (paroviny) byly rozlámány a vyzdviženy. P vodn mocná vrstva
sediment byla odnesena. Obnažená a zarovnaná zv trávací plocha (holorovina) se
dnes vyskytuje ve v tších plochách v okrajových ástech Dyle ského lesa a
v Kate inské kotlin . I když pleistocenní eroze zmladila sou asné údolní tvary, nebyla
p íliš intenzivní, emuž nasv d ují pom rn vyrovnané spádové pom ry vodních tok
a absence pleistocenních teras.
Na sou asné podob povrchu eského lesa se významn podílelo mrazové
zv trávání, a to hlavn v podmínkách pleistocenního periglaciálního klimatu. Jeho
výsledkem jsou vrcholová skaliska a mrazové sruby, dále balvanová mo e, su ové
proudy a kryoplana ní plošiny. Celkov je tvá poho í výsledkem polygenetického vývoje
reliéfu. Vyskytují se zde tvary vytvo ené starým vývojovým procesem, tvary vzniklé
mladší denudací a erozí i tvary vytvo ené tektonickými pohyby a mrazovým
zv tráváním.
Nadmo ské výšky eského lesa se pohybují mezi 426 až 1042 m ( erchov 1042 m,
Škarmanka 888 m, Haltrava 882 m, Na Sádku 847 m, Lysá 870 m, St. Herštejn 879 m,
Velký Zvon 863 m, Pivo ské hory–Velká skála 791 m, P imda 848 m, Havran 894 m,
Dyle
940 m). P evládající výšková lenitost 150–400 m charakterizuje lenitou
vrchovinu, podružn ji plochou pahorkatinu.
Podle výškové polohy, lenitosti reliéfu a geomorfologických pom r je eský les
len n na ty i podcelky: erchovský les, Kate inskou kotlinu, P imdský les a Dyle ský
les.
erchovský les zaujímá zhruba t etinu území eského lesa. Tato hornatina vytvá í
n kolik podélných h bet , které jsou odd leny hlubokými údolími ukon enými nízkými
sedly. Další typické tvary p edstavují údolí subsekventních tok , jejich hloubka za íznutí
se sm rem k severu snižuje. Na vrcholech elevací je patrná eroze a denudace rul, resp.
migmatit . erchovský les se skládá ze t í okrsk : Haltravská hornatina, Nemanická
vrchovina a Ostrovská vrchovina.
9
Rozbory CHKO
eský les
První okrsek, Haltravská hornatina, je budován p evážn migmatitickými rulami
a pararulami. Vyskytují se zde etné suky s izolovanými skalami, balvanové proudy
a kamenná mo e. K významným bod m Haltravské vrchoviny pat í erchov, Dlouhá
skála, suk Bu iny, Capartická skála, Sádkova skála, Haltrava, Škarmanka, Velká skála,
hora Lysá a Starý Herštejn.
Okrsek Nemanická vrchovina se nachází v SZ ásti erchovského lesa, dále se
stá í k západu a pokra uje k Železné. Je složena p evážn z migmatitických rul.
Nalezneme zde rozsáhlé strukturn denuda ní h bety s relikty zarovnaných povrch
a tvary vzniklými kryogenním zv tráváním. Významnými prvky jsou Zvon, Zvonec
a Medv dí hory. P íkré východní svahy spadají do široké tektonické sníženiny, kterou
protéká horní tok Radbuzy.
Poslední okrsek, Ostrovská vrchovina, je severním pokra ováním Haltravské
hornatiny. Charakteristická je p ítomnost denuda ních h bet SSV–JJZ sm ru.
Nejvýznamn jším prvkem jsou Pivo ské hory. Na jižním okraji Pivo ských hor nedaleko
Závisti pramení Radbuza.
Druhý podcelek, Kate inská kotlina, je východním výb žkem rozsáhlejší sníženiny
Niederer Oberpfalzer Wald. P edstavuje tektonicky pokleslou kru starého reliéfu
o rozloze 57 km2, se st ední výškou 525 m. Ve st ední ásti eského lesa p edstavuje
rozsáhlejší zbytek t etihorního zarovnaného povrchu plošinného typu na hluboce
zv tralých horninách. Relativní výšková lenitost nep esahuje 30 m.
T etí podcelek, P imdský les, se nachází ve st ední ásti eského lesa. Jeho
nejvyšším bodem je Havran (894 m n.m.). Je složen z migmatitických rul moldanubika
a proterozoika a z granit rozvadovského masívu. Celek P imdského lesa se lení na
ty i okrsky: Málkovská, Plešivecká, Havranská vrchovina a Rozvadovská pahorkatina.
Málkovská vrchovina se rozprostírá v jihovýchodní ásti P imdského lesa, je tvo ena
migmatitickými rulami moldanubika. K dominantám pat í Kamenný vrch (739 m n.m.),
Málkovský vrch (761 m n.m), nejvyšším bodem je P imda (848 m n.m). Vrchol P imdy je
výrazný kuželový suk s p íkrými svahy a etnými tvary zv trávání a odnosu. Ve
vrcholové oblasti se jedná o skalnatý h bítek severojižního sm ru s vyvinutými
mrazovými sruby, balvanovými proudy, kamennými mo i s výskytem su ových pramen .
Plešivecká vrchovina leží na východ st ední ásti P imdského lesa. Dominantami
jsou Plešivec, Rozsocha, Úšavský a Václavský vrch. Vrchovina leží mimo území CHKO
eský les.
Havranská vrchovina se rozkládá v severozápadní ásti P imdského lesa. Její
severní hranici tvo í údolí eky Mže. Je budována proterozoickými rulami a žulami
rozvadovského masívu. Charakteristická jsou zde široce rozev ená údolí, destruované
mrazové sruby, bloky a balvany. Havranskou vrchovinou probíhá hlavní evropské
rozvodí. Významnými prvky jsou již zmín ný Havran (894 m n.m.) a Pustý vrch (745
m n.m.).
Poslední okrsek tohoto podcelku, Rozvadovská pahorkatina, se nachází v severní
a st ední ásti P imdského lesa, je složen z proterozoických rul a dále ze žul
rozvadovského masívu. Vypreparované strukturní h bítky jsou tvo eny výplní eského
k emenného valu. Se svými dominantními prvky, Peklem (715 m n.m.) a Sv teckým
vrchem (616 m n.m.), již leží mimo území CHKO.
Posledn jmenovaný podcelek, Dyle ský les, vytvá í severní ást eského lesa.
Nejvyšším bodem je Dyle (940 m n.m.) v Dyle ské hornatin , která je již vn území
CHKO eský les. Z dalších okrsk Dyle ského lesa tvo í severní ást sledovaného
10
Rozbory CHKO
eský les
území Štokovská vrchovina. Je budována p evážn migmatitickými rulami moldanubika
s množstvím kryogenních tvar . Nejvyšší bod tvo í kóta Na výšin (789 m n.m.). Jedná
se o rozsáhlou elevaci v místech maximálního zdvihu území, budovanou cordieritickou
rulou. Ve vrcholové ásti se nachází zbytek zarovnaného t etihorního povrchu. Místy
se vyskytují destruované mrazové sruby, izolované skalky, balvanové sut a bloky.
2.2. Hydrologie
Územím prochází hlavní evropské rozvodí mezi povodími Labe (Severní mo e) a Dunaje
( erné mo e). Do Dunaje odtékají vody ze západních svah
eského lesa odvád né
menšími toky, zejména Celním, Hrani ním, Kate inským, Nivním a Nemanickým
potokem a Teplou a Studenou Byst icí. Hlavní toky odvád jící vodu do povodí Labe jsou
Mže a Radbuza. Mže pramení ve Spolkové republice N mecko, na 105 . km vstupuje
na území CHKO, které p ibližn po 10 km toku zase opouští, v Plzni ústí do Berounky.
Spole n se svým levostranným p ítokem, Hamerským potokem, odvod uje zhruba dv
t etiny severní ásti CHKO. Radbuza pramení ve výšce 720 m n. m. na svazích
Pivo ských hor v jižní ásti CHKO. Tok sm uje nejprve severn a u obce Smolov se
pom rn ost e stá í na východ.
ada tok na území CHKO je v sou asnosti ovlivn na lidskou inností. Historicky
zde vznikaly r zné náhony pro sklárny, hamry a mlýny. Nejrozsáhlejší stavbou tohoto
typu byl nepochybn tzv. Teplobyst ický kanál, dlouhý p vodn 16 km. Poz statky
kanálu vybudovaného v 16. století, který odvád l vodu z Teplé Byst ice na mlýny
v Domažlicích, jsou v krajin patrné ješt dnes. Ovšem vodní režim v krajin
eského
lesa byl více než t mito, dnes pov tšin zaniklými, stavbami ovlivn n provád ním
intenzivních meliora ních opat ení p edevším v 60. a 70. letech 20. století. Louky v okolí
prakticky všech obcí na území CHKO byly v minulosti odvod ovány, rovn ž koryta tok
byla asto nap ímena a zpevn na. Siln byl touto inností zasažen nap . Nivní potok,
který je zregulován tém po celé délce toku.
Krom drobných rašelinných jezírek nejsou v sou asnosti na území CHKO žádné
p irozené vodní nádrže. Um le vytvo ené nádrže a rybníky jsou v tšinou malé vodní
plochy do rozlohy 1 ha. Nejv tší nádrž je Václavský rybník (10,6 ha) na severním okraji
jižní ásti CHKO. V blízkosti CHKO na ece Mži se nachází údolní nádrž Lu ina,
vybudovaná v letech 1971-1974 jako vodní zdroj p edevším pro m sta Tachov, Bor
a Planá.
Z hlediska hydrologických pom r jsou, p edevším v severní ásti, významná
rašeliništ , která p ispívají k zadržování vody v krajin . V p íloze 3 jsou shrnuta
rašeliništ evidovaná Výzkumným ústavem meliorací a ochrany p d. N která rašelinná
ložiska byla vyhlášena jako p írodní rezervace nebo památka.
Do území zasahují 3 hydrogeologické rajony podzemních vod, 6211 (Krystalinikum
eského lesa v povodí p ítok Dunaje), 621201 (Krystalinikum v povodí Mže po St íbro
a Radbuzy po Sta kov) a 621202 (Krystalinikum a proterozoikum horní ásti povodí
erného potoka). Zastoupené horniny se vyzna ují výhradn puklinovou propustností.
11
Rozbory CHKO
eský les
2.3. Pedologie
Ve vymezeném území p evládají p dy anhydromorfní, které reprezentuje v 5. lesním
vegeta ním stupni kambizem, v 6. a 7. lesním vegeta ním stupni kryptopodzol. Na
plošinách bývá zastoupen pseudoglej, který v tšinou v plochých údolích a
v prameništích p echází do p dních typ glejových. Významné je i zastoupení
rašelinných p d.
Zastoupení hlavních p dních typ a p dních druh viz tab.1. Z p dních druh
p evládají p dy lehké, z ásti i st edn t žké. P dy s v tším obsahem skeletu jsou
zastoupeny v tšinou na exponovaných svazích a h betech.
Tab. 1: Zastoupení hlavních p dních typ a p dních druh
p dní typ
%
p dní druh
%
ranker
kryptopodzol
kambizem
luvizem
podzol
pseudoglej
glej
rašel. p da
1
18
45
+
7
13
14
2
pís itá
hlinitopís itá
pís itohlinitá
hlinitá
jílovitohlinitá
rašelinná
z toho skeletovité
1
48
38
10
1
2
35
Ranker - je azonální p dou, vytvo enou na p evážn fyzikálních rozpadech hornin.
V eském lese se vyskytuje v nep íliš etných celcích. P vodními porosty t chto
lokalit jsou obvykle su ové lesy.
Kryptopodzol - p da s kambickým podzolovým horizontem s náznaky eluviování, u níž
se vedle procesu podzolizace významn uplat ují procesy hn dnutí. Kryptopodzoly
vznikly pod smíšenými porosty s p evahou buku, smrku a jedle.
Kambizem - hn dá p da kyselá má již p evážn zonální charakter a uplat uje se
v souvislejších celcích v nižších partiích oblasti. Mate ným substrátem t chto p d
jsou obvykle st edn mocné zv traliny hornin skalního podkladu, p vodními porosty
pak kv tnaté bu iny, místy i jedlové doubravy. Tyto p dy se uplat ují jak pod lesem,
tak pod zem d lskou kulturou.
Luvizem - p dy vytvo ené zejména na sprašových materiálech. Jsou to p dy kyselé,
až mírn kyselé, mají p íznivé fyzikální vlastnosti (jsou uléhavé). Vyskytují se
v rovinat jších terénech, na úpatích svah , nejvýše do 600 m n. m.
Podzol - vytvá í nejvyšší souvislý výškový stupe zájmového území (1000 m n. m.).
Substrátem podzol jsou obvykle skeletovité zv traliny pevných hornin, p vodní
vegetací pak horské smr iny i smr iny podmá ené.
Pseudoglej - tvo í lokality na mírných svazích terénních depresí a hlavních údolí
místních vodote í. P vodním vegeta ním krytem lokalit byly obvykle vlh í fáze
vegetace p íslušného vegeta ního stupn .
Glej - vyskytuje se jak na fluviálních sedimentech typických niv, tak zejména na
fluviálních uloženinách, které jsou pro tyto p dy velmi typické. P vodním vegeta ním
krytem lokalit glej byly olšiny.
12
Rozbory CHKO
eský les
Rašelinná p da - p dy s rašelinným horizontem mocnosti za vlhka nad 30 cm. Pro
oblast není typická.
2.4. Klima
V tšina území
eského lesa pat í do mírn teplého klimatu MT3, který je
charakterizován mírným jarem i podzimem, krátkým, mírn vlhkým létem, a zima
je normáln dlouhá s mírnými teplotami, suchá. Polohy nad 700–800 m n. m.,
Haltravský h eben, erchov, P imdský h eben, náleží podle klasifikace klimatických
oblastí R do klimatu chladného CH7. Pro tuto oblast je charakteristické velmi krátké až
krátké léto, mírn chladné a vlhké, jaro je mírn chladné, podzim je mírný, zima je
dlouhá, mírná, mírn vlhká. eský les ohrani uje spole n se Šumavou, Krušnými
horami a Slavkovským lesem nižší území Chebské kotliny, Tachovské brázdy
a áste n jižní okraj Plze ské kotliny. Tyto nižší pánevní polohy jsou h e v tratelné
a p i specifických synoptických situacích, kdy ve vyšších nadmo ských výškách
v zimním proud ní zesiluje p íliv teplého vzduchu od jihovýchodu až jihozápadu, se
v nich asto vytvá ejí inverzní situace. Ty doprovázejí etné mlhy a nízká obla nost ve
st edních polohách, naopak nad hranicí 700–800 m n. m. je výrazn tepleji a p evládá
zde bezobla né po así.
Pr m rné m sí ní teploty viz p íloha 4. Dlouhodobé pr m rné ro ní teploty kolísají
v závislosti na nadmo ské výšce od 8°C v polohách kolem 400 m n. m. na Domažlicku
až po 4,5–5°C na erchov . V pr b hu roku p ipadá teplotní maximum na ervenec
s pr m rnou m sí ní teplotou 14–18°C, minimum na leden s teplotami -2 až -4°C.
V posledních dvaceti letech je patrný pozvolný nár st pr m rné ro ní teploty.
Z pohledu srážkové charakteristiky leží území na východním úpatí ve srážkovém
stínu (v pr m ru 640 mm srážek). Uvnit poho í a na západních náv trných svazích jsou
srážky vyšší než na okraji: Lesná, Ostr vek 838 mm. Vrcholové polohy jsou podstatn
chladn jší a vlh í - erchov s pr m rnou ro ní teplotou 4,3°C a 1127 mm srážek. Bližší
charakteristika srážek - pr m rný úhrn, po et dn se srážkami a dn se sn hovou
pokrývkou - viz p ílohy 5 až 7.
2.5. Flóra a vegetace
eský les nepat í k územím oplývajícím obzvláštním bohatstvím rostlin. Nejsou zde
vytvo ena mimo ádná stanovišt jako ledovcové kary s lavinovými drahami, ledovcovými
jezery a dalšími fenomény, jež jsou vlastní alespo n kterých horským systém m našich
st edohor. Alespo eské stran poho í chybí pr lomová údolí se strmými skalnatými
svahy, které by umož ovaly p ežití reliktních druh z vývojov starších období holocénu
i dokonce pleistocénu, stejn jako podobn fungující refugiální substráty (dolomity,
krystalické vápence, serpentinity). V tomto smyslu jsou jedinou výjimkou rašeliništ ,
která ovšem mají v porovnání s horskými vrchovišti blízké Šumavy i Krušných hor
nejen menší rozlohu, ale i pon kud odlišný charakter, což se na druhové úrovni
projevuje spíše negativn , nep ítomností n kterých indika n významných vrchovištních
taxon – nap . b ízy trpasli í (Betula nana), ost ice vrchovištní (Carex paupercula) aj.
13
Rozbory CHKO
eský les
Kone n
ani jednotvárný geologický substrát tvo ený p evážn
kyselými
metamorfovanými horninami nezakládá podmínky pro uplatn ní náro n jší lesní
vegetace a kv teny, jež by se v daných p írodních podmínkám mohla rozvinout.
Úživn jší horniny jako amfibolity, erlány, krystalické vápence, pop . bazické vyv eliny
jsou zastoupeny jen zcela výjime n a jejich rozsah je obvykle zna n omezený.
Hlavním faktorem podmi ujícím zm ny ve složení vegeta ního krytu se tak stává reliéf
poho í. Zatímco v severní ásti jsou více rozší eny ploché, k zamok ení náchylné terény,
len né jen morfologicky mén výraznými zaoblenými vrcholy a široce rozev enými
poto ními úvaly, krajina v jižní ásti svým charakterem více napl uje obecn vžité
p edstavy horské krajiny. Poho í zde má výrazn pásmovitý charakter, jednotlivé h bety
jsou odd leny hlubokými údolími. Oproti severn ji položeným územím se také ast ji ve
vrcholových ástech kopc objevují rozli né skalní útvary, vd ící za sv j vznik
periglaciálnímu mrazovému klimatu v chladných údobích tvrtohor. V této ásti jsou také
dosažena absolutní výšková maxima poho í (skupina erchova).
Rozbor fytogenofondu
Intenzivní botanický pr zkum v posledních desetiletích pln potvrdil pozici eského
lesa, jakožto svébytného kv tenného okrsku. D íve tradovaný názor o sep tí kv teny
eského lesa a Šumavy se ukázal ve sv tle nov jších poznatk výzkumu jako
neudržitelný. Jedním z nejvýznamn jších rozdíl mezi ob ma srovnávanými celky je
pom rné zastoupení rostlin s migra ní vazbou na Alpy. Zatímco v p ípad Šumavy
a obzvlášt jejího jihovýchodního k ídla se tento prvek uplat uje velice siln , v eském
lese jej prakticky vysledovat nelze. Jinými slovy, migra ní proud horských rostlin, který
sm oval v postglaciálu z Alp do jiho eského prostoru a na Šumavu a významným
zp sobem obohatil tamní flóru, již do eského lesa nezasáhl. Tím je zd vodn na
absence typických ”šumavských” rostlin jakými jsou kup . Cardamine trifolia, Crocus
albiflorus, Doronicum austriacum, Gentiana pannonica, Ligusticum mutellina,
Ranunculus aconitifolius i Veratrum album. Dokonce ani v šumavských kon inách
zna n rozší ená Soldanella montana, nedosp la ve své pouti Šumavou dále než k její
severozápadní hranici (severovýchodním sm rem však pronikla do Plánického h ebene
a jeho prost ednictvím dále až do centrálních Brd). Ojedin lé p edsunuté lokality
u Hyršova ve Všerubském meziho í, o nichž se zmi uje HUSOVÁ (1968), již nebyly
v poslední dob ov eny. P esto však n kterým jednotlivým rostlinám v kv ten
eského lesa jejich alpský p vod up ít nelze. K takovým pat í Arnica montana, Carduus
personata, Carex pendula, Cicerbita alpina, Knautia dipsacifolia, Lonicera nigra,
Ranunculus platanifolius, Salix myrsinifolia, Willemetia stipitata i n které další spíše
b žn ji rozší ené druhy. Argumentovat lze ovšem i obrácen . V eském lese se
vyskytují n které druhy p edalpské kv teny, které vlastní Šumav chybí nebo jsou zde
mimo ádn vzácné. Tento proud reprezentují Polygala chamaebuxus, Erica carnea,
Gentianella obtusifolia subsp. sturmiana i Lathyrus linifolius. Podobných rozdíl by se
našlo vícero, ostatn jejich odrazem je i sou asné fytogeografického len ní eské
republiky, v n mž jsou oba celky azeny do zcela odchylných oblastí. Šumava, jakožto
typický reprezentant st edohor, p ísluší oblasti horské kv teny, kdežto eský les je
s ohledem na nižší nadmo ské výšky p i azován mezofytiku ili oblasti zonální
st edoevropské vegetace.
Nyní si více povšimn me vlastní kv tenné nápln
eského lesa. Základní kostru
tvo í druhy, které se u nás vcelku b žn vyskytují v rozli ných mezických ekosystémech,
14
Rozbory CHKO
eský les
jak ve stupni doubrav, tak i bu in. Takovéto druhy mohou být leckdy ozna ovány jako
st edoevropské. Jejich dobrými p íklady v místních pom rech eského lesa jsou kup .
Arum maculatum, Corydalis cava, Corydalis intermedia, Fagus sylvatica, Festuca
altissima, Genista germanica, Hordelymus europaeus, Ranunculus lanuginosus,
Veronica montana. Významné místo v kv ten
eského lesa mají i druhy, jejichž
celkový areál je rozší en na celou temperátn evropskou oblast. Sem pat í Acer
pseudoplatanus, Actaea spicata, Anemone ranunculoides, Asarum europaeum, Corylus
avellana, Geranium palustre, Lathyrus vernus, Mercurialis perennis, Polygonatum
multiflorum, Sambucus nigra, Valeriana officinalis s. str., Viola reichenbachiana.
eský les pat í díky geografické poloze na samotném okraji eského masivu
k územím se zvýšenou oceanitou klimatu. Tuto skute nost prozrazuje zvýšená
p ítomnost druh , které jsou v našich podmínkách obvykle ozna ovány jako
subatlantické. Vyhovují jim relativn teplé zimy s absencí dlouhodob jších mrazivých
období a chladn jší léta s hojností srážek. Z mimo ádn obsáhlého souboru t chto
rostlin lze jmenovat alespo Blechnum spicant, Circaea x intermedia, Galium saxatile,
Hypericum humifusum, Chrysosplenium oppositifolium, Isolepis setacea, Juncus
squarrosus, Oreopteris limbosperma, Pedicularis sylvatica, Polygala serpyllifolia.
Po etn slab ji zastoupenou, avšak stále ješt významnou skupinou jsou druhy
subboreální, tj. takové, které mají centrum rozší ení v pásmu jehli natých les Eurasie,
ale navíc zasahují i do mírn jších zem pisných ší ek. V eském lese je jejich výskyt
soust ed n do severní ásti poho í, kde je dostatek podmá ených a rašelinných
ekotop , které tyto druhy p ednostn vyhledávají. K reprezentant m uvedeného
floroelementu náleží Calla palustris, Andromeda polifolia, Carex lasiocarpa, Eriophorum
vaginatum, Ledum palustre, Lycopodium annotinum, Lysimachia thyrsiflora, Potentilla
palustris, Stellaria longifolia, Trientalis europaea, Vaccinium uliginosum. Druhy jiných
kv tenných subelement – submediteránního, panonského i ponticko-jihosibi ského, již
mají zpravidla zna né nároky na teplo, a proto nenalézají v pom rn chladném
a lesnatém p íhrani í vhodné existen ní podmínky.
Regionální fytogeografické len ní eského lesa
Zdaleka ne všechny druhy rostlin, které v sou asné dob v eském lese rostou, jsou
stejnom rn rozší eny po celém území. Najdeme zde velice mnoho druh , které jsou
z rozli ných d vod rozší eny jen v ur itých ástech poho í. Toto poznání vedlo naše
botaniky k roz len ní p vodn jednolitého, avšak do zna né míry heterogenního celku
na n kolik autonomních podokres , které tyto zákonitosti v plné mí e reflektují. Názvy
a vícemén i hranice nov vylišených jednotek kopírují hlavní orografické celky, jimiž
jsou od severu k jihu Dyle ský les, P imdský les, Kate inská kotlina a erchovský les.
S výjimkou Dyle ského lesa, který se již rozkládá na území Karlovarského kraje, jsou
v CHKO podstatnou m rou zastoupeny všechny zmín né podokresy.
P imdský les
Buduje pohrani ní h eben v oblasti západn a jihozápadn od Tachova. Svým
zevn jškem se p íliš neliší od severn ji položených území Dyle ského lesa, s nímž ho
pojí nejen obdobn utvá ený povrch., ale i mnohé jiné vlastnosti fyzicko-geografického
rázu. Z tohoto schématu pon kud vybo uje pouze výrazn ji modelovaná jižní ást celku,
jíž vévodí nápadný suk P imdy (848 m). Ta má svým vegeta ním charakterem blíže
k erchovskému lesu.
15
Rozbory CHKO
eský les
Vegeta ní matricí jsou dnes druhotné smrkové monokultury, a koliv i zde svého asu
bývaly p kné jedlobukové lesy, jak tomu nasv d ují etné historické prameny. Díky
konfiguraci terénu a vlivem oligotrofního minerálního podkladu p evažovaly acidofilní
jedlobu iny svazu Luzulo-Fagion. P kné ukázky tohoto vegeta ního fenoménu
nacházíme dodnes nap . V okolí Ž áru, Ostr vku, Obory, Kollerovy Huti i jinde. Bukové
lesy kv tnatého typu (prakticky výhradn jen v podob as. Festuco altissimae-Fagetum)
byly pom rn vzácné. ast jší výskyt této jednotky lze p edpokládat pouze v území na
jih od P imdy, zejména v kontaktní zón s Kate inskou kotlinou. Velice d ležitý pro tento
celek je výskyt podmá ených les se smrkem (Bazzanio-Piceetum, Piceo-Alnetum,
Sphagno-Piceetum), soust ed ných p evážn
do obvodových partiích vrchoviš
a zamok ených míst v poto ních údolích. Z hygrofilních les na organogenním substrátu
je rovn ž zapot ebí zmínit výskyt blatkových bor as. Pino rotundatae-Sphagnetum na
n kolika lokalitách v prostoru západn od Lesné (PR Farské bažiny, PR Podkovák).
K význa ným náhradním spole enstv m dále pat í: Caricetum rostratae,
Chrysosplenietum oppostitifolii, Caricetum goodenowii, Carici rostratae-Sphagnetum
apiculati, Sphagno warnstorfiani-Eriophoretum latifolii, Eriophoro vaginati-Sphagnetum
recurvi, Hyperico-Polygaletum, Arnico montanae-Callunetum. Podél jihovýchodní
hranice celku, která je sou asn hranicí fytochorionu, dochází k pr niku ady mírn
teplomilných druh (nap . Agrimonia procera, Genista germania, Lilium martagon,
Melampyrum nemorosum, Ononis repens, Primula veris subsp. veris, Rhamnus
cathartica, Trifolium montanum, Viola hirta aj.), vázaných ponejvíce na pláš ová
spole enstva sv. Berberidion a travinobylinné lemy sv. Trifolion medii.
K významným pr vodním taxon m P imdského lesa pat í: Andromeda polifolia,
Dactylorhiza longebracteata, Carex diandra, Carex dioica, Drosera rotundifolia,
Empetrum nigrum, Epipactis palustris, Ledum palustre, Melampyrum nemorosum,
Menyanthes trifoliata, Montia hallii, Parnassia palustris, Pinguicula vulgaris, Pinus
x digenea, Pinus rotundata, Primula veris, Triglochin palustre.
Kate inská kotlina
Tento celek požívá v rámci celého poho í pon kud výjime né postavení, nebo se na
rozdíl od všech sousedních jednotek vyzna uje negativním reliéfem. Ve své podstat se
jedná o plochou tektonickou sníženinu, jejíž dno spo ívá na hluboce zv tralých
horninách proterozoického (r zné typy rul), z ásti paleozoického stá í (granitoidní
horniny rozvadovského masivu). Ráz krajiny ur ují všeobecn rozší ené ploché terény,
p erušované nevysokými suky a denuda ními odlehlíky. Vertikální lenitost území je
zanedbatelná, rozdíl mezi nejvyšším a nejníže položeným místem ne iní více než 50 m.
Pro podnebí Kate inské kotliny jsou mj. p ízna né inverzní situace, kdy se zde hromadí
chladný vzduch z vyšších poloh eského lesa. Jejich typickým projevem jsou mlhy,
v zimním období pak námrazy.
Z hlediska vegeta ního existuje pom rn p íkrý rozdíl mezi západní a východní,
resp. mezi severozápadní a jihovýchodní ástí Kate inské kotliny. Zatímco na
severozápad byly velkoplošn rozší eny floristicky chudší podmá ené lesy tvo ené
p evážn jehli nany (Bazzanio-Piceetum, Sphagno-Piceetum, výjime n Vaccinio
uliginosi-Pinetum event. Betuletum pubescentis), na pozitivních tvarech reliéfu v oblasti
jihovýchodn od Diany rostly naopak druhov bohaté kv tnaté bu iny náležející okruhu
as. Dentario enneaphylli-Fagetum. V dochovalých zbytcích t chto les se krom
obligátních pr vodc bu in vyskytují i n které hájové prvky jako nap . Astrantia major,
16
Rozbory CHKO
eský les
Hepatica nobilis, Hypericum hirsutum, Lilium martagon, Myosotis sylvatica i Stellaria
holostea, které jsou na území eského lesa neoby ejn vzácné a jejich lokální výskyt
v jižním cípu Kate inské kotliny je bezpochyby predisponován orografickými pom ry
celku. Migra ní spojitost s fytogeografickými celky ležícími západn od našich hranic,
nikoliv tedy pouze s fytogeografickým okresem Hornofalcký les s.s. (ekvivalent eské
strany poho í), ale zejména P edním Hornofalckým lesem, event. kontaktními celky
v jeho p edpolí lze nov doložit rozší ením druh Acer campestre, Brachypodium
pinnatum, Carduus personata, Carex acutiformis, Carex buekii, Euphorbia dulcis subsp.
dulcis, Geranium palustre, Hepatica nobilis, Iris pseudacorus, Potamogeton alpinus,
Pseudolysimachion maritimum, Salix myrsinifolia aj.
Pro tento okrsek eského lesa býval rovn ž charakteristický výskyt spole enstev
makrofyt z okruhu sv. Nymphaeion albae, sv. Magnopotamion a sv. Carici-Rumicion
hydrolapathi, žel v tšina t chto biotop zanikla p i regulaci hlavních vodních tepen
území v první polovin 70. let 20. století. Antropickým impaktem byly zasaženy i poto ní
nivy, nicmén ve vybraných úsecích (Kate inský potok pod Sv. Kate inou, Hrani ní
potok jižn St eble) se doposud dochovala mozaika spole enstev mok adních lad:
Calamagrostietum lanceolatae, Caricetum gracilis, Phalaridetum arundinaceae,
Filipendulo-Geranietum palustris, Peucedano-Caricetum lasiocarpae, PolygonoCirsietum palustris, Polytricho communis-Molinietum caeruleae, Salicetum auritae ad.
K významným druh m cévnatých rostlin Kate inské kotliny náleží Aconitum
variegatum, Aconitum vulparia, Calla palustris, Carduus personata, Carex cespitosa,
Carex lasiocarpa, Carex riparia, Drosera intermedia, Iris sibirica, Lysimachia thyrsiflora,
Nuphar lutea, Pedicularis palustris, Pseudolysimachion maritimum, Salix myrsinifolia,
Sedum villosum (historický výskyt).
erchovský les
Území s vyšší reliéfovou energií, tvo ené n kolika paralelními h bety, které v oblasti
erchova splývají v jediný celek. Charakteristickými povrchovými tvary jsou ostrá
skalnatá temena a p íkré svahy na úbo ích, které jsou relativn
asto posety r zn
rozsáhlými kamennými mo i a su ovými proudy. D ležité místo v p ehledu strukturních
útvar
erchovského lesa zaujímá také eský k emenný val, vystupující na povrch
v podob nesoum rných skalních h bet nap . u Chodova, Nového Kramolína,
Vlkanova a Šitbo e. Geologický podklad území je stejn jako v jiných ástech eského
lesa tak ka výhradn silikátový. Tvo í jej p evážn cordieritické migmatitické ruly
a biotitické pararuly, pouze p i východním okraji jednotky lze vylišit 3-5 km široký pruh
složený z pest ejšího horninového souboru, v n mž se asto objevují i menší polohy
mineráln siln jších hornin (amfibolit , krystalických vápenc a erlán ). Z botanického
hlediska však mají nejv tší význam dva intruzivní pn , mut nínský a drahotínský,
složené z dioritových a gabroidních hornin.
P estože zna nou ást území v sou asné dob kryjí druhotné smrkové kultury,
z stala zde vcelku uspokojivým zp sobem nastín na prakticky kompletní p dn
vegeta ní katéna. Exponované polohy mnohdy hostí velice p kné acidofilní bu iny
(Luzulo-Fagetum deschampsietosum, ve vrcholových polohách Calamagrostio villosaeFagetum), které jsou na rankerech vyst ídány typy s kapradí rozložitou (Dryopterido
dilatatae-Fagetum). Ty byly poprvé pro v du popsány práv z jižní ásti poho í.
Uvedené bukové lesy tvo í v mozaice s kv tnatými bu inami (Festuco altissimaeFagetum, jen ojedin le v nižších polohách též Dentario enneaphylli-Fagetum) n kolik
17
Rozbory CHKO
eský les
rozsáhlejších center nap . V oblasti Velkého zvonu, Medv dích hor, Haltravy
a erchova. Pot šitelným faktem rovn ž je, že se místy v t chto porostech ve v tší mí e
udržela i jinde dávno vymizelá jedle b lokorá.
Su ové proudy, balvanité rozpady a další odvozené povrchové útvary vázané na
svahové polohy jednotlivých vrch
i h ebenová úbo í hostí druhov bohaté su ové
lesy. Aspekt bylinného patra utvá ejí zejména nitrofilní a su vyhledávající druhy jako
nap . Cardaminopsis halleri, Lunaria rediviva, Impatiens noli-tangere, Mercurialis
perennis, Lamium maculatum, Galeobdolon montanum, Polystichum aculeatum,
Pulmonaria obscura i Stellaria nemorum. Pro n které lokality je typický i výrazn jší
jarní aspekt s Adoxa moschatellina, Allium ursinum subsp. ursinum, Anemone
ranunculoides, Arum maculatum, Corydalis cava a Corydalis intermedia. Nejb žn jším
typem su ových les jsou bažankové jaseniny, výjime n dob e zachované nap . ve
vrcholové partii a na jihozápadním svahu Starého Hirštejna. Nepom rn vzácn ji se
objevují i jiná spole enstva jako m sí nicové i udatnové javo iny. Velmi zajímavý
studijní objekt p edstavují rozvaliny zaniklých vsí, na nichž se b hem pouhých 50-ti let
sta il obnovit tak ka p irozený su ový les s ú astí jasanu a javor . Navíc díky
druhotnému obohacení stanovišt vápníkem z pojiva rozbo ených zdí, jsou tyto leckdy
i druhov bohatší než srovnatelné p irozené porosty.
Zcela odlišnou, i když nemén zajímavou kv tenou se vyzna ují i ojedin lé ostrovy
bazických intruziv p i východním okraji erchovského lesa. V tomto ohledu obzvlášt
vyniká neveliké území mezi Hvož any a Na etínem, známé dnes pod názvem PR
Hvož anská louka. K jihu obrácené subtermofilní trávníky a p ilehlé slatinné louky hostí
celou plejádu pozoruhodných rostlin, které se z naší krajiny pom rn rychle vytrácejí.
Jsou to kup . Botrychium lunaria, Carex davalliana, Eleocharis uniglumis, Gentiana
pneumonanthe, Gentianella obtusifolia subsp. sturmiana, Epipactis palustris,
Gymnadenia conopsea subsp. conopsea, Inula salicina, Orchis morio, Orchis ustulata,
Primula veris ad.
K význa ným, event. diferenciálním rostlinným druh m erchovského lesa náleží
Arum maculatum, Cardaminopsis halleri, Carex chabertii, Carex pendula, Calycocorsus
stipitatus, Cicerbita alpina, Diphasiastrum issleri, Dryopteris affinis, Leucojum vernum,
Listera cordata (historický údaj), Luzula sylvatica, Polystichum aculeatum, Platanthera
chlorantha, Ranunculus platanifolius, Taxus baccata, Trollius altissimus.
2.6. Fauna
V oblasti eského lesa se vyskytuje pom rn chudá fauna nižšího lesnatého pásma.
Nízká druhová bohatost souvisí s p evažujícím nep íznivým složením lesních porost ,
p ipojuje se k tomu také nevhodný geologický podklad, který je až na výjimky tvo en
kyselými horninami. Pr m rná nadmo ská výška je 700-800 m. n. m., proto tu tém
chybí montánní (horský) stupe .
Nejd ležit jší biotopy živo ich v eském lese lze rozd lit zhruba do ty skupin:
− Staré porosty se silnou p evahou buku mají v tšinou charakter pralesa, s vývraty
a padlými stromy. Mnohé z t chto porost jsou sou ástí maloplošn chrán ných
území.
18
Rozbory CHKO
eský les
− Porosty smrkových podhorských les jsou nejb žn jším biotopem eského lesa.
Pokrývají velké plochy h eben a svah celé oblasti.
− Rašeliništ , která jsou také chrán na zákonem, pat í k zoologicky zajímavým
lokalitám.
− Nivy potok jsou tvo ené p evážn mok inatými lou kami a b ehovými porosty
p evážn olšin.
Poznatky o skupinách bezobratlých živo ich jsou velmi kusé. Prozatím byly výzkumy
zam ené p edevším na maloplošná chrán ná území. V n kolika rezervacích byl
proveden arachnologický pr zkum, v oblasti erchovského lesa byli zkoumáni m kkýši
(Mollusca). Rozsáhlejší pr zkum ádu brouk (Coleoptera) i motýl (Lepidoptera)
chybí. V bec nebyly v oblasti eského lesa zkoumány vážky (Odonata).
Ze zástupc ádu brouk byl v p írodn zachovalých lesích zjišt n výskyt n kterých
vzácných reliktních druh , nap . rohá ka Ceruchus chrysomelinus, lesk á ka Ipidia
binotata, kova íka Ampedus tristis, st evlík Carabus irregularis a Cychrus attenuatus.
Druhy typické pro vyšší polohy zde zastupují tesa ík Evodinus clathratus, kova ík
Liotrichus affinis i mandelinky Gonioctena intermedia a Sclerophaedon carniolicus.
V p írodn bohatších, kv tnatých typech bu in se m žeme setkat s rohá kem bukovým
(Sinodendron cylindricum) a rohá kem kovovým (Platycerus caraboides), s tesa íkem
Stictoleptura scutellata, vzácnými stehená i Ischnomera cinerascens a Ischnomera
sanguinicollis, kova íkem Denticollis rubens i s v tevní kem Platyrhinus resinosus.
Významný je také výskyt n kolika subatlanských druh , nap . kova ík Anostirus
sulphuripennis, mandelinka Chrysolina crassimargo, drab ík Stenus montivagus
a nosatec Acalles roboris. V podmá ených nivách potok byl nalezen reliktní
chladnomilný st evlík Epaphius rivularis a drab ík Stenus kiesenwetteri. Z vodních
brouk se v eském lese hojn vyskytuje potápník Oreodytes sanmarkii, vzácn ji pak
Potamonectes elegans a Stictotarsus duodecimpustulatus.
Mezi nápadné, b žn jší zástupce entomofauny podhorských les pat í velcí st evlíci
- st evlík zlatolesklý (Carabus auronitens), st evlík hladký (Carabus glabratus), st evlík
lesní (Carabus sylvestris), st evlík liné v (Carabus linnaei), dále tesa ík rychlý (Oxymirus
cursor) a skvrnitý (Rutpela maculata), kozlí ek smrkový (Monochamus sutor) nebo
krasec lesní (Buprestis rustica).
Na území CHKO se vyskytují ty i zvlášt chrán né druhy motýl - batolec ervený
(Apatura ilia), batolec duhový (Apatura iris), modrásek ho cový (Maculinea alcon)
a b lopásek topolový (Limenitis populi). Z hlediska výskytu motýl je významná PP
Hvož anská louka s populací modráska ho cového, batolce duhového a b lopáska
topolového. V PR Diana se vyskytuje stabilní populace martiná e bukového (Aglia tau).
Ve vlh ích a výše položených oblastech se m žeme setkat s perle ovcem kop ivovým
(Brenthis ino). Z b žných druh m žeme jmenovat nap . perle ovce st íbropáska
(Argynnis paphia), oká e rosi kového (Erebia medusa), lišaje vrbkového (Deilephila
elpenor) nebo lišaje pryšcového (Hyles euphorbiae). Batolec duhový a batolec ervený
byli zaznamenáni nap . V okolí Rybníka a Železné na Švarcav pak b lopásek topolový.
Systematický arachnologický pr zkum probíhá v eském lese ve v tším rozsahu
teprve v poslední dob . Vyskytuje se zde ada druh , které poukazují na zachovalost
p írodních stanoviš . P edevším v NPP Na požárech byla nalezena ada vzácných
druh . Za nejvzácn jší lze považovat plachetnatku rašeliništní (Lepthyphantes
19
Rozbory CHKO
eský les
angulatus), která se dále vyskytuje jen v 9 mapovacích tvercích v R. Jako další
m žeme uvést klimaxové druhy s t žišt m výskytu v oreofytiku, nap . plachetnatku
makadlovou (Agyneta cauta), nebo v mezofytiku - plachetnatku vrchovištní (Aphileta
misera), pavu inku
ížkovitou (Dismodicus elevatus), plachetnatku hákovitou
(Drepanotylus uncatus), lov íka vodního (Dolomedes fimbriatus) nebo záp edníka
Clubiona diversa.
V CHKO eský les byla zjišt na pom rn vysoká druhová diverzita m kkýš
(Mollusca). Bylo zde nalezeno 81 druh plž (11 sladkovodních, 70 terestrických) a 7
druh mlž , což p estavuje 34% z celkového po tu 238 druh v sou asnosti známých
v R. Vzhledem k charakteru území se mnohé druhy vyskytují pouze na n kolika málo
p íznivých lokalitách, zatímco v tšina oblasti hostí jen velmi chudou malakofaunu.
Mimo ádn bohaté jsou t i lokality – Broumov, Starý Herštejn a údolí Chladné Byst ice.
Pouze na n kterých t chto lokalitách byly zjišt ny náro né lesní druhy jako Bulgarica
cana, Causa holosericea, Ena montana, Petasina unidentata, Platylea polita, Vertigo
alpestris a reliktní Perpolita petronella. Další druhy lesních spole enstev pak byly
zaznamenány i na dalších nalezištích, p edevším v oblasti erchovských les (nap .
Isognostoma isognostomos, Macrogastra plicatula, Semilimax semilimax, Vertigo
pusilla, V. substriata). V CHKO ojedin lý je výskyt druh otev ených stanoviš
(Cochlicopa lubricella, Truncatellina cylindrica, Vallonia sp. div.) a skal (Balea perversa,
Clausilia dubia, Helicigona lapicida) na Starém Herštejn . Ze zoogeograficky zajímavých
druh se roztroušen vyskytují montánní prvky Discus ruderatus a Semilimax cotulae,
velmi zajímavé jsou nálezy Vitrea diaphana ze Starého Herštejna a Chladné Byst ice
(tvo í spojnici mezi známými výskyty v N mecku a v povodí Berounky) a Clausilia
bidentata od Broumova (atlantský druh, u nás znám z P imdy, Slavkovského lesa
a n kterých ásti severních ech).
Vodní toky v eském lese náleží do pstruhového a lipanového pásma s typickým
spole enstvem ryb. Protože h ebenem eského lesa prochází dunajskolabské rozvodí,
byly zde v 60. letech hledány karpatské a dunajské druhy ryb. Výzkum byl zam en
p edevším na zjišt ní p ítomnosti vranky pruhoploutvé (Cottus poecilopus), která se
vyskytuje v karpatském oblouku na Slovensku a v ásti Moravy. Její výskyt potvrzen
nebyl. Dunajské zástupce ichtyofauny zde zastupoval ernomo ský poddruh pstruha
obecného Salmo trutta labrax, labský systém potom obýval Salmo trutta trutta.
S vysazováním um le odchovaných pstruh nelze tyto dva podruhy již rozlišovat. Ze
zvlášt chrán ných druh se ve vodách eského lesa vyskytuje vranka obecná (Cottus
gobio), místy m enka mramorovaná (Noemacheilus barbatulus), mník jednovousý (Lota
lota), st evle poto ní (Phoxinus phoxinus) nebo mihule poto ní (Lampetra planeri).
V lipanovém pásmu se vyskytuje nap . lipan podhorní (Thymallus thymallus), jelec
proudník (Leuciscus leuciscus) a ouklejka pruhovaná (Alburnoides bipunctatus).
Z obojživelník se na území CHKO nachází v tšina ohrožených a siln ohrožených
druh . Výskyt ady z nich je však velmi ojedin lý a málo po etný. Mlok skvrnitý
(Salamandra salamandra) nebo ku ka žlutob ichá (Bombina variegata) se ídce
vyskytují p edevším v jižní ásti CHKO. Na malém po tu lokalit se v eském lese
vyskytuje také skokan ostronosý (Rana arvalis). Blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus) je
známá prozatím pouze z jediné lokality. Naopak pom rn hojn se vyskytují nap .
skokan hn dý (Rana temporaria) a ropucha obecná (Bufo bufo). B žnými druhy jsou
také n kte í ocasatí obojživeníci, nap . olek obecný (Triturus vulgaris) a olek horský
20
Rozbory CHKO
eský les
(Triturus alpestris). V minulosti byla známa také jedna lokalita olka velkého (Triturus
cristatus).
Z plaz se zde hojn vyskytuje ješt rka obecná (Lacerta agilis), ješt rka živorodá
(Zootoca vivipara), slepýš k ehký (Anguis fragilis), užovka obojková (Natrix natrix) i
zmije obecná (Vipera berus).
Velmi bohaté je spole enstvo pták , a to p edevším v p irozených bu inách.
K charakteristickým druh m pat í lejsek ernohlavý (Ficedula hypoleuca) a holub
doup ák (Columba oenas). Krom nich se v tomto biotopu vyskytují další druhy pták
vázaných na dutiny, nap . datel erný (Dryocopus martius), strakapoud velký
(Dendrocopos major) nebo brhlík lesní (Sitta europaea). Zastihneme zde tém všechny
druhy sýkor, šoupálka krátkoprstého (Certhia brachydactyla), budní ka lesního
(Phylloscopus sibilatrix) a adu dalších. V jehli natých porostech se objevují i druhy
horské, nap . o ešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes), drozd brávník (Turdus
viscivorus), e etka zimní (Carduelis flammea), datlík t íprstý (Picoides tridactylus),
kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum) a sýc rousný (Aegolius funereus). Zajímavý
je výskyt ápa erného (Ciconia nigra) a krkavce velkého (Corvus corax). K vzácn jším
zástupc m pták niv potok pat í zejména led á ek í ní (Alcedo atthis), skorec vodní
(Cinclus cinclus), konipas horský (Motacilla cinerea), slavík modrá ek (Luscinia
svecica), hýl rudý (Carpodacus erythrinus), bekasina otavní (Gallinago gallinago),
k epelka polní (Coturnix coturnix) a ch ástal polní (Crex crex).
Z drobných savc bylo na území CHKO zjišt no 8 druh hmyzožravc a 15 druh
hlodavc . Nej ast jšími druhy jsou norník rudý (Clethrionomys glareolus), rejsek obecný
(Sorex araneus), rejsek malý (Sorex minutus) a myšice k ovinná (Apodemus sylvaticus).
Místy se vyskytuje myška drobná (Micromys minutus) a b lozubka šedá (Crocidura
suaveolens). Ze zvlášt chrán ných druh zde byl zjišt n mimo jiné výskyt plcha
zahradního (Eliomys quercinus) nebo plšíka lískového (Muscardinus avellanarius). Na
jediné lokalit v eském lese, v PR Diana, se vyskytuje b lozubka b lob ichá (Crocidura
leucodon). Nehojn se v CHKO vyskytuje veverka obecná (Sciurus vulgaris).
P estože se na území CHKO se nachází pouze jedno významné zimovišt netopýr ,
bylo zde nalezeno 16 druh z eledi netopýrovitých (Vespertilionodae) z 22, které se
v R vyskytují.
Z v tších savc jsou b žnými obyvately lesních komplex jezevec lesní (Meles
meles), jelen evropský (Cervus elaphus), srnec obecný (Capreolus capreolus), prase
divoké (Sus scrofa), astá je kuna lesní (Martes martes) nebo tcho tmavý (Mustela
putorius), spíše v podh í se pak vyskytuje kuna skalní (Martes foina). Ze zvlášt
chrán ných druh lze uvést nap . vydru í ní (Lutra lutra), která byla v sedmdesátých
letech pozorována ojedin le na horním toku Radbuzy jižn od obce Rybník, na Hu ském
potoce u Smolova a na Kate inském potoce u Sv. Kate iny. V sou asnosti se vyskytuje
na celém území CHKO.
Savci vázaní na vodu jsou reprezentováni rejscem vodním (Neomys anomalus),
hrabošem mok adním (Microtus agrestis), hryzcem vodním (Arvicola terrestris)
a ondatrou pižmovou (Ondatra zibethicus). Na území CHKO eský les se také nachází
jedna z nejpo etn jších populací bobra evropského (Castor fiber) v R. Populace je
v sou asnosti stabilizovaná a migranti v jejím okolí signalizují, že se stává nasycenou
a bude nyní sloužit pro nejbližší okolí jako zdrojová. V sou asnosti je v celém eském
lese cca 21 recentních rodin s odhadnutým po tem cca 100 – 120 jedinc . Populace se
vyskytuje p edevším v povodí Kate inského potoka, kde dosáhla souvislého rozší ení od
21
Rozbory CHKO
eský les
Žebráckého rybníka k obci Železná. Druhá ást populace je situována v jižní ásti
eského lesa (oblast Všerubského pr smyku). První, ne zcela doložené zprávy
o výskytu bobr v eském lese v povodí Kate inského potoka pocházejí z konce 80. let
minulého století, kdy se bob i objevili na bavorské stran hranic v povodí eky Naab.
Jednalo se o jedince pocházející z reintrodukcí, které se provád li v 60. letech minulého
století v okolí ezna a Ingolstadtu v Bavorsku. První výskyt bobr v západních echách
byl zaznamenán v roce 1985 na Radbuze u obce Srby na Domažlicku. Na Kate inském
potoce se prokazateln usadili kolem roku 1990 nedaleko zaniklého Šestého železného
hamru u Sv. Kate iny.
2.7. Vývoj osídlení
Od doby prav ké do 10. století
lenitý terén, drsn jší klima oblasti západních ech a pohrani ní hory s nepropustnými
hvozdy netvo ily v prav ku p íliš vhodné podmínky pro lidské osídlení. P ízniv jší
podmínky vytvo ilo až výrazné oteplení po skon ení poslední doby ledové. P evážn
z bavorského území pronikaly do západních ech do povodí Kate inského potoka,
Hrani ního potoka (Rozvadov, Svatá Kate ina) a na Domažlicko (Svatá Anna
u Horšovského Týna) malé skupiny lovc . Bezpe né doklady o osídlení eského lesa
jsou pouze z jeho jižní ásti ( erný vrch u Hostoun ). V tachovské ásti nebyl dosud
proveden systematický archeologický pr zkum.
Ve st ední dob bronzové byly jihozápadní echy jednou z nejvýznamn jších oblastí
zem . Významnou prav kou kulturou zde byla mohylová kultura a kultura milave ská
(1500-900 p .n.l). P ítomnost Kelt (400 p .n.l) je doložena nálezy keltských mincí
z Mnichova a Pivon . V ímském období a následující epoše st hování národ (1.-6.
století) nebyla oblast p íliš zalidn na. Naši slovanští p edkové, kte í od 7. století
kolonizovali podh í eského lesa, p icházeli do oblastí tém
nezalidn ných. P i
zemských stezkách vznikaly strážní op rné body (Tuhoš - Domažlice).
11. - 12. století
Rozsáhlý lesní masiv eského lesa tvo il jako hrani ní hvozd hranici mezi dv ma
rozdílnými národnostními a kulturními oblastmi - echami a N meckem. Zemská
hranice se za ala ustalovat v pr b hu 11.- 12. století. V souvislosti s bitvou knížete
B etislava I. S n meckým vojskem císa e Jind icha III. V prostoru Všerubského
pr smyku (r. 1040), jsou poprvé uvád ni Chodové. Tito svobodní sedláci m li oproti
poddaným adu privilegií a úlev. Konali za to strážní službu v hrani ních lesích a st ežili
zemskou hranici. P vodní osídlení Chod sahalo od Chodové Plané pres Tachov
a P imdu až na Domažlicko. Tachovská ást byla v 13.- 15. století germanizována
p ílivem n meckých kolonist , zatímco Domažlicko z stávalo vždy eské. Z první
poloviny 12. století se dochovaly písemné zmínky o lokalitách založených p i vnit ním
okraji hrani ního hvozdu (P imda, Tachov, B lá, Stráž, Staré Sedlišt a Svatá Kate ina).
Od 12. století za alo také osídlování vnitrozemských lesnatých oblastí a to koloniza ním
úsilím klášter , které vrcholilo ve 13. století.
22
Rozbory CHKO
eský les
13. - 14. století
Na po átku 13. století se za ala zakládat m sta. Nejvíce m st založil v 60. letech
13. století P emysl II. Otakar (Domažlice, Tachov). Sou asn s m sty královskými
vznikala m sta církevních feudál , klášterní m sta, m sta sv tských feudál a i m sta
komorní, pat ící p ímo panovníkovi. Na p elomu 13. a 14. století byl region protkán
hustou a pom rn stabilní sítí vesnic, m st a feudálních sídel. K osídlení hornatých
a podhorských oblastí docházelo však p edevším tzv. vn jší kolonizací, která
znamenala p íliv n meckých kolonist . B hem 14. století byla kolonizace regionu
eského lesa v podstat dokon ena, i když v centrální ásti hvozdu dosud existovaly
pusté a obtížn p ístupné rozsáhlé plochy hrani ních les .
15. - 16. století
V 15. století vznikaly nové osady již jen sporadicky. Zem ni ily husitské války, b hem
nichž byl vypálen nap íklad klášter v Pivoni i hrad Starý Herštejn, a kdy celá ada sídel
zanikla. V 16. století se situace stabilizovala. Rozvíjely se šlechtické statky i poddanské
vsi, obnovovaly se staré a zakládaly nové osady a m sta. Majitelé panství za ínali
využívat i bohatství ídce osídlených les a vznikaly první sklárny (1560 - Stará Hu
u Rybníka, 1572 - Hu v Mostku, 1591 - Eisendorfská Hu ). Nevznikaly jen sklárny - lesy
mizely v uhlí ských milí ích, spalovaly se na potaš pot ebnou k výrob skla, sbírala se
smola. Vznikaly také nové pily, které zpracovávaly d evo na stavební materiál. M sta
i šlechta zakládaly v podh í rybníky. V tšina z nich byla zni ena b hem t icetileté války
a pozd ji v 18. století i zrušena. Stále nové a nové vymýcené lokality lákaly k zakládání
nových osad.
17. - 19. století
Vlivem pob lohorských konfiskací v 17. století se výrazn zm nila struktura majitel
šlechtických statk . Majetky získala cizí, p evážn n mecká šlechta. V tšina území
eského lesa byla pon m ena, eské z stalo pouze Chodsko. Po ukon ení t icetileté
války z staly v oblasti jen dv t etiny p vodního po tu obyvatel. Na konci 17. století byla
p tina pozemk pustá.
18. století p ineslo rozkv t sklá ství. Vodní díla lesních potok pohán la desítky
leštíren skla, papíren, hamr a mlýn . Zakládaly se celé nové vsi, což znamenalo i p íliv
nových osadník , zejména z Bavorska, jejichž p íchodem se kraj velice rychle
pon m oval. Po rakouském státním bankrotu roku 1811 ovládla kraj veliká bída.
Provozy ve sklárnách postupn zanikaly. Krizi zp sobily také napoleonské války,
zavedení kontinentálních cel a blokáda eského exportu skla. Zásoby les byly tém
vy erpané, a proto neúm rn podražilo i palivo. V tšina skláren zanikla ve 2. polovin
19. století. Novým zdrojem obživy se stávalo soustružení d eva, výroba d ev ného drátu
pro výrobu zápalek, výroba perle ových knoflík atd. Mýtiny vzniklé vykácením d eva
pro sklárny byly p em ovány na polí ka nebo pastviny pro dobytek.
20. století
Plynulý vývoj území v uplynulých tisíciletích tragicky narušila 1. polovina 20. století.
Vznik samostatného eskoslovenska v roce 1918 byl sudetskými N mci odmítán.
Zhoršení jejich životní úrovn v dob hospodá ské krize a nástup nacismu k moci
v sousedním N mecku se projevilo jejich p íklonem k henleinovskému hnutí. Po
23
Rozbory CHKO
eský les
podepsání Mnichovské dohody p ipadlo celé území eského lesa krom malé ásti
Chodska a okolí Domažlic k Velkon mecké íši.
Po 2. sv tové válce nastal rychlý zánik všeho, co zde lidé po staletí tvo ili.
V d sledku odsunu n meckého obyvatelstva a nového osídlování vylidn ného pohrani í
nastaly velké p esuny obyvatelstva. Obchodní a sousedské vztahy byly zp etrhány.
ada obcí byla osídlena jen áste n a ada míst už nebyla nov osídlena nikdy
a asem zcela zanikla. Do bývalých n meckých vesnic se st hovali eši z vnitrozemí,
Slováci, slovenští reemigranti z Ma arska a Rumunska, voly ští eši a Romové.
N kte í kraj velice brzy opustili, jiní si postupn zvykali, ale citové vazby lov ka ke
krajin byly nenávratn narušeny a mnohde se je dodnes nepoda ilo obnovit.
Nedostatek pracovních p íležitostí a komplikace spojené s životem v p íhrani ních obcí
vedly k tomu, že lidé se z t chto obcí za ali op t stahovat do vnitrozemí. Negativn se
také na vývoji osídlení odrazilo um lé vytvá ení rozsáhlé „zem nikoho“ v oblasti tzv.
vojenského a hrani ního prostoru, trvajícího až do 90. let 20. století, které s sebou neslo
další vylid ování rozsáhlých oblastí eského lesa.
Pohrani ní pásmo budované od 50. let zasahovalo hluboko do vnitrozemí až
k Tachovu. Z mnoha p íhrani ních obcí byli jejich noví obyvatelé vysídleni násiln
a opušt né vsi byly potom srovnávány se zemí, mnohdy bez po ízení jakékoliv
dokumentace. V ad dalších osad, které byly v omezené mí e zachovány, nez staly
ušet eny kostely i zámky. Zanikla také celá ada samot, mlýn , brusíren skla...
V domažlické ásti eského lesa zaniklo tímto zp sobem tém 40 obcí a v tachovském
pohrani í kolem 20 obcí. K takovému úbytku obyvatelstva a následnému
systematickému ni ení nedošlo ani v období t icetileté války. Na mnohých místech
krajina dnes vypadá, jako by nebyla nikdy obydlena - jen nepatrné zbytky základ
a omšelých zdí, vyschlá a polozasypaná koryta vodních náhon a úvozy nikam
nevedoucích cest p ipomínají staré osídlení. Lepší situace nebyla ani v podh í
eského lesa - vyloupené a pustnoucí zámky, kostely a fary, zpustošené a zanikající
h bitovy p vodních obyvatel, kapli ky sloužící jako požární zbrojnice nebo sklady hnojiv,
ada rozpadajících se vybydlených dom v obcích, sloužících mnohde jako zdroj
stavebního materiálu.
Po roce 1990 se situace postupn m ní. Návšt vníci mají možnost po mnoha letech
objevovat klidné a krásné prost edí lesních samot, nezahlcené zatím p ílišným
turistickým ruchem ani pr myslovou výrobou.
24
Rozbory CHKO
eský les
3. Ochrana p írody
3.1. Zonace CHKO
Podle ustanovení § 25 odstavce 2 zákona . 114/1992 Sb., o ochran p írody a krajiny,
v platném zn ní (dále jen zákon . 114/1992 Sb.), platí, že: „ hospodá ské využívání
chrán ných krajinných oblastí se provádí podle zón odstup ované ochrany tak, aby se
udržoval a zlepšoval jejich p írodní stav a byly zachovány a vytvá eny optimální
ekologické funkce t chto území.“
Základní ochranné podmínky platné pro zóny CHKO jsou zakotveny v § 26 zákona
. 114/1992 Sb.
K bližšímu ur ení zp sobu ochrany p írody CHKO eský les bylo navrženo
vymezení 4 zón odstup ované ochrany p írody (viz mapová p íloha 2). P esné
vymezení zón CHKO eský les nebylo dosud schváleno, vyhláška Ministerstva
životního prost edí R vymezující zóny CHKO je v jednání. Zákres návrhu zón CHKO
v základních mapách v m ítku 1:10000 a v katastrálních mapách v m ítku 1:2880
(1:2000, 1:1000) je uložen na Správ CHKO eský les a v Úst edním seznamu ochrany
p írody. P edb žné zastoupení jednotlivých zón viz tab. 2.
I. zóna má nejp ísn jší režim ochrany a zahrnuje nejcenn jší ásti CHKO, v tšinou již
vyhlášené za národní p írodní rezervace, národní p írodní památky, p írodní
rezervace a p írodní památky nebo p ipravené k vyhlášení MZCHÚ. V lesích tvo í
I. zónu porosty s p írod
blízkou skladbou, v tšinou v kov
a prostorov
diferencované, z nichž je v tšina za azena do kategorie lesa zvláštního ur ení nebo
lesa ochranného. I. zónu mimo les tvo í obvykle pozemky, které adu let z staly
neobhospoda ovány. Jedná se o mozaiku mok adních a rašelinných spole enstev,
prameništ a údolní nivy s výskytem p irozených spole enstev.
II. zóna zahrnuje hodnotné ekosystémy v mozaice s ekosystémy lov kem významn
pozm n nými a obvykle vytvá í ochranný pláš I. zón . V lesích, zahrnutých do této
zóny, p evažují porosty s p írod blízkou druhovou skladbou. P evládá kategorie lesa
ochranného nebo lesa zvláštního ur ení, podíl les hospodá ských je v d sledku
arondace vyšší. Mimo les jsou do II. zóny za azena území s uchovanými p írodními
hodnotami, zem d lsky extenzivn
obhospoda ovaná pro p írodu šetrným
zp sobem.
III. zóna zahrnuje v tšinu území CHKO a je tvo ena lesními i nelesními ekosystémy
a menšími sídly. V lesích p evažují porosty s výrazn pozm n nou druhovou
skladbou, asté jsou rozsáhlé plochy smrkových porost charakteru monokultur.
Porosty s p írod blízkou skladbou se vyskytují jen ve fragmentech. V tšina les je
za azena do kategorie lesa hospodá ského. Do III. zóny jsou dále za azeny travní
porosty vhodné k extenzivnímu hospoda ení. V nižších polohách jsou to i plochy
s intenzivním hospoda ením a s minimálním podílem orné p dy.
IV. zóna je vylišena jen v sídlech a tvo í ji jen 6 segment .
25
Rozbory CHKO
eský les
Tab. 2: Rozloha jednotlivých zón CHKO (r. 2006 podle GIS)
zóna I
zóna II
zóna III
zóna IV
celkem
v ha
rozloha
1759,0
7646,4
36999,3
159,9
46564,6
% z CHKO
3,78
16,42
79,46
0,34
100,00
3.2. Vybraná zvlášt chrán ná území
Na území CHKO eský les je vyhlášeno celkem 23 zvlášt chrán ných území, z toho:
1 v kategorii národní p írodní rezervace na celkové ploše 326,9 ha
1 v kategorii národní p írodní památka na celkové ploše 78,6 ha
16 v kategorii p írodní rezervace na celkové ploše 350,7 ha
5 v kategorii p írodní památka na celkové ploše 45,5 ha
Celková plocha zvlášt chrán ných území v CHKO je 802 ha, tj. 1,7 % plochy CHKO.
P ehled ZCHÚ je uveden v následujícím textu, jejich zákres viz mapová p íloha 3.
Národní p írodní rezervace
NPR erchovské hvozdy
Výnos: Vyhláška MŽP . 192/2000 Sb. ze dne 27. ervna 2000
Vým ra: 326,9 ha
K.ú.: eská Kubice, Dolní Folmava, Chodov, Pec
P edm t ochrany: ochrana zbytk p irozených a p írod blízkých ekosystém horských
a podhorských smíšených bu in s výskytem zvlášt chrán ných druh živo ich
a rostlin typických pro oblast eského lesa
Plán pé e: na období 2005 - 2014 schválen MŽP R dne 1. 12. 2005 pod . j.
MŽP/40416/05 - 620/5850/05
Autor: Ing. Daniela Lišková
Geodetické zam ení: Ano
Zanesení do katastru nemovitostí: Geometrický plán
Národní p írodní památka
NPP Na požárech
Výnos: Vyhláška Okresního ú adu Tachov ze dne 26. 2. 1992
Vým ra: 78,6 ha
K.ú.: Jedlina
P edm t ochrany: ochrana p irozeného rašelinného území s ohroženými rašeliništními
biocenózami a hnízdišt m tet ívka obecného
Plán pé e: na období 2006 - 2015 schválen MŽP R dne 6. 6. 2006 pod . j.
35697/ENV/06 - 2072/620/06
Autor: Správa CHKO Slavkovský les - RNDr. Pavel epa, Mgr. Petra Cehláriková, Mgr.
P emysl Tájek
Geodetické zam ení: Ne
26
Rozbory CHKO
eský les
Zanesení do katastru nemovitostí: Ano
P írodní rezervace
PR Broumovská bu ina
Výnos: Na ízení Okresního ú adu Tachov . 16/97 ze dne 18. 11. 1997
Vým ra: 26,2 ha
K.ú.: Broumov
P edm t ochrany: ochrana porostu blížícího se svým složením p vodním kv tnatým
bu inám této oblasti
Plán pé e: na období 1998 - 2007 je vypracován, ale není projednán a schválen
Autor: RNDr. Pavel epa
Geodetické zam ení: ZPMZ 138/1995 (nejsou k dispozici sou adnice)
PR Bu ina u Ž áru
Vým ra: 6,8 ha
K.ú.: Ž ár
P edm t ochrany: acidofilní horská bu ina s charakteristickými rostlinnými spole enstvy
v podrostu
Plán pé e: na období 1998 - 2007 je vypracován, ale není projednán a schválen
Geodetické zam ení: ZPMZ 33/1997 (nejsou k dispozici sou adnice)
PR Byst ice
Výnos: výnos MK SR ze dne 20. 11. 1969, j. 9296/69-II/2./
Vým ra: 43,6 ha
K.ú.: Pec
P edm t ochrany: ochrana smíšeného horského lesa s p irozenou skladbou hercynské
sm sy d evin
Plán pé e:na období 2005 - 2014 schválen Krajským ú adem Plze , odbor životního
prost edí dne 21. 12. 2004 pod .j. ŽP/11342/04
Autor: Svaz ochrany p írody a krajiny eské republiky, 21. Podblanická základní
organizace, Ing. Petr Skála
Zanesení do katastru nemovitostí: vyty ovací ná rt
PR Diana
Vým ra: 20,4 ha
K.ú.: Rozvadov
P edm t ochrany: ochrana ukázky pralesovitého porostu kv tnaté bu iny, ojedin lé
v eském lese
Plán pé e: na období 2006 - 2015 schválen Krajským ú adem Plze , odbor životního
Autor: Správa CHKO Slavkovský les, RNDr. Pavel epa
Geodetické zam ení: ZPMZ 109/1988
27
Rozbory CHKO
eský les
PR Dlouhý vrch
Výnos: Na ízení Okresního ú adu Domažlice .11/2002 ze dne 13. 12. 2002
Vým ra: 21,1 ha
K.ú.: Smolov
P edm t ochrany: zachování p irozené klenové bu iny s bohatým bylinným patrem
a výskytem lýkovce jedovatého
Plán pé e: na období 2001 - 2010 schválen Okresním ú adem Domažlice, referát
životního prost edí dne 13. 12. 2002 pod .j. OUDO-21126/2002/ŽP-216.1
Autor: AOPK R, st . Plze - Ing. Daniela Lišková Hlinková
PR Farské bažiny
Vým ra: 66,1 ha
K.ú.: Jedlina
P edm t ochrany: ochrana typické rašelinné biocenózy s porostem borovice blatky
PR Jezírka u Rozvadova
Vým ra: 6,2 ha
K.ú.: Rozvadov
P edm t ochrany: ochrana hlubokého lesního vrchovišt
s rašelinnými jezírky
s typickými spole enstvy a výskytem zvlášt chrán ných druh rostlin
Plán pé e: na období 1998 - 2007 schválen Okresním ú adem Tachov, referát životního
prost edí dne 24. 4. 1998 pod . 1196/161/98/246
PR K ížový kámen
Vým ra: 19,2 ha
K.ú.: Pavl v Studenec
P edm t ochrany: ochrana hlubokého lesního vrchovišt
s rašelinnými jezírky
s typickými spole enstvy a výskytem zvlášt chrán ných druh rostlin
Plán pé e: plán pé e v p íprav
Autor:
Geodetické zam ení: ZPMZ 23-06/1994
28
Rozbory CHKO
eský les
PR Malý Zvon
Výnos: Na ízení Okresního ú adu Domažlice . 396/95 ze dne 6. 9. 1995
Vým ra: 8,0 ha
K.ú.: Pleš
P edm t ochrany: ochrana fragmentu autochtonních bu in pohrani ních hvozd
s typickými rostlinnými a živo išnými spole enstvy vázaných na p irozené horské
lesy
Autor: Jaroslav Fiala
Zanesení do katastru nemovitostí: Vyty ovací ná rt
PR Nad Hutí
Vým ra: 14,0 ha
K.ú.: Pleš, Mostek u Rybníka
P edm t ochrany: ochrana fragmentu autochtonních bu in pohrani ních hvozd
Autor: Jaroslav Fiala
Zanesení do katastru nemovitostí: Vyty ovací ná rt
PR Ostr vek
Vým ra: 5,5 ha
P edm t ochrany: p echodový typ mezi rašeliništ m a su ovým pralesovitým porostem
PR Pavlova Hu
Vým ra: 32,8 ha
P edm t ochrany: ochrana zachovalé ukázky podmá ených rašeliníkových smr in
Plán pé e: na období 1998 - 2007 na období 1998 - 2007 je vypracován, zaslán
k p ipomínkování, ale není schválen
PR Pleš
Vým ra: 27,7 ha
29
Rozbory CHKO
eský les
K.ú.: Pleš
P edm t ochrany: ochrana p írodn blízkých spole enstev horského bukového pralesa,
su ové javo iny a svahové bu iny
životního prost edí dne 8. 6. 2001 pod .j. OUDO-10304/2001/ŽP-216.1.
Autor: AOPK R, st . Plze - Ing. Daniela Lišková Hlinková
PR Podkovák
Vým ra: 5,6 ha
K.ú.: Lesná u Tachova
P edm t ochrany: ochrana význa ného rašeliništ vrchovištního typu, charakteristického
pro oblast eského lesa s typickými spole enstvy rostlin a živo ich s porosty
borovice blatky
prost edí dne 8. 3. 1994, prodloužení plánu pé e na léta 2004 - 2008
Autor: Ing. Václav Chvátal, RNDr. Pavel epa
PR Starý Hirštejn
Vým ra: 37,2 ha
K.ú.: Vranov u Mnichova
P edm t ochrany: ochrana autochtonních smíšených lesních porost na balvanité suti,
které jsou významným prvkem regionálního územního systému ekologické stability
a ochrany typických rostlinných a živo išných spole enstev vázaných na p irozené
horské lesy
Plán pé e: na období 2005 - 2014 schválen Krajským ú adem Plze ského kraje, odbor
životního prost edí ze dne 21. 12. 2004 pod .j. ŽP/11339/04
Autor: Svaz ochrany p írody a krajiny eské republiky, 21. Podblanická základní
organizace, Ing. Petr Skála
PR Tišina
Vým ra:10,3 ha
K.ú.: Ž ár u Tachova
P edm t ochrany: ochrana ukázky acidofilních horských bu in eského lesa
prost edí ze dne 28. 6. 1993, dodatek plánu pé e na léta 2004 - 2007 vypracován,
ale není projednán a schválen
Geodetické zam ení: ZPMZ 25-65/1993
Zanesení do katastru nemovitostí: ano
30
Rozbory CHKO
eský les
P írodní památky
PP Hvož anská louka
Výnos: Vyhláška Okresního ú adu Domažlice ze dne 6. 5. 1992, kategorie CHPV
Vým ra: 6,8 ha
K.ú.: Hvož any, Na etín
P edm t ochrany: ochrana rašelinné slatinné louky, sušší a vlhké kosené louky
a lu ního prameništ
Autor: AOPK R, st . Plze - Ji í Sladký, Ing. Daniela Lišková Hlinková
PP Louka u Staré Huti
Vým ra: 2,1 ha
K.ú.: Nemanice
P edm t ochrany: ochrana mok adní rašlinné louky, lu ního prameništ a pastviny
životního prost edí dne 10. 7. 2002 pod .j. OUDO-12339/2002/ŽP-216.1
PP Milov
Vým ra: 0,7 ha
K.ú.: P imda
P edm t ochrany: ochrana druhov pestrých a diverzních spole enstev svahového
prameništního rašeliništ s bohatým výskytem zvlášt chrán ných druh rostlin
prost edí dne 1. 2. 2001 pod .j. 531/01 - RŽP
PP Skalky na Sádku
Vým ra: 3,9 ha
K.ú.: Post ekov
P edm t ochrany: ochrana fragmentu smrkové bu iny na mimo ádn nep íznivém
stanovišti jako typu p irozeného spole enstva v jižní ásti eského lesa
Plán pé e: na období 1995 - 2004
Autor: Ing. Václav Horá ek, ÚOP st . Plze
31
Rozbory CHKO
eský les
PP Veský mlýn
Vým ra: 32,0 ha
K.ú.: Pleš
P edm t ochrany: ochrana spole enstev p echodových rašeliniš a krátkostébelných luk
s výskytem vzácných a zvlášt chrán ných druh rostlin
Plán pé e: na období 2006 - 2013
Zanesení do katastru nemovitostí: Geometrický plán
3.3. Soustava Natura 2000
3.3.1. Pta í oblasti
Do CHKO
eský les nezasahuje žádná pta í oblast.
3.3.2. Evropsky významné lokality
Na základ sm rnice Rady 92/43/EHS (o ochran p írodních stanoviš , voln žijících
živo ich a plan rostoucích rostlin) byly na území CHKO eský les vymezeny 4 lokality
za azené do národního seznamu (stanoven na ízením vlády . 132/05 Sb.). Základní
údaje o t chto územích jsou uvedeny v tabulce 3, podrobn jší specifikace viz textová
p íloha 8. V sou asné dob probíhá výb r vhodných lokalit na dopln ní národního
seznamu evropsky významných lokalit pro typy p írodních stanoviš . Na území CHKO
eský les je navrženo 12 nových lokalit.
Tab. 3: Základní údaje o evropsky významných lokalitách soustavy Natura 2000
Název lokality
erchovský les
Rozloha [ha]
2300,00
P edm t ochrany – typ p írodního stanovišt soustavy Natura 2000
a druhy chrán né EU
Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito–
6410*
jílovitých p dách (Molinion caeruleae)
7140*
P echodová rašeliništ a t asovišt
9110*
Bu iny asociace Luzulo-Fagetum
9130*
Bu iny asociace Asperulo-Fagetum
9180*
Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích
Staré acidofilní doubravy s dubem letním (Quercus robur)
9190
na pís itých pláních
91D0* Rašelinný les
9410*
Acidofilní smr iny (Vaccinio-Piceetea)
1096
Mihule poto ní (Lampetra planeri)
Nemanický potok
2,14
Radbuza – Nový
11,20
1093*
Rak kamená (Austropotamobius torrentium)
Dv r-Pila
Kate inský
980,20
1337
Bobr evropský (Castor fiber)
a Nivní potok
761,301)
1)
Vysv tlivky: * prioritní stanovišt a druhy, rozloha na území CHKO
32
Rozbory CHKO
eský les
3.4. Památné stromy a d eviny rostoucí mimo les
Evidenci a pé i o památné stromy p evzala Správa CHKO dnem ú innosti na ízení vlády
o z ízení CHKO eský les od obcí s rozší enou p sobností Domažlice a Tachov.
K 31.12. 2006 je na území CHKO vyhlášeno 6 exemplá a 5 skupin památných strom ,
celkem 31 ks strom . Všechny tyto exemplá e jsou ozna eny v terénu tabulí se státním
znakem. P ehled v etn základní charakteristiky je uveden v tabulce 4.
Pracovníci Správy CHKO ve spolupráci s odbornými arboristickými firmami provedli
v pr b hu II. kvartálu roku 2006 kontroly ozna ení v terénu a posouzení zdravotního
stavu všech strom v jižní ásti CHKO. Pot eba odborného ošet ení a údržby vyvstala
u v tšiny registrovaných strom . Vybrané stromy (Pivo ské lípy I., Pivo ské lípy II.,
Sezemínská lípa, Mílovská lípa, Lípa Jind icha Kolowrata) byly v témže roce odborn
ošet eny specializovanou firmou, a jejich zdravotní stav je stabilizovaný. Kontrola
a posouzení zdravotního stavu památných strom v severní ásti byla provedena
v m síci íjnu a listopadu 2006. Památné stromy vyhlášené v lesních porostech nebyly
posuzovány.
Pracovníci L R s.p. provedli v letech 2003 - 2004 mapování strom významných
svým v kem, habitem i spojením s historickou událostí apod, které nebyly vyhlášeny
jako památné. Na území CHKO bylo vymapováno XXX strom . Tyto stromy se vyskytují
v lesních porostech a jsou ozna eny informa ní tabulí „Významný strom L R s.p.“.
Tento zp sob ochrany je považován za dostate ný a bez podn tu L R s.p. nebude
usilováno o vyhlášení strom jako památné dle zákona . 114 / 1992 Sb. P ehled v etn
základní charakteristiky „Významných strom L R s.p.“ na území CHKO eský les je
uveden v tabulce 5.
33
Rozbory CHKO
eský les
Tab. 4: P ehled památných strom na území CHKO
Kód
2239
2267
2583
2224
2578
Název
Broumovské
smrky
v Hamerském
údolí
Duby
u Oborské
hájenky
Fremuthova
jedle
Lípa Jind icha
Kolowrata
Mod ín
v Jubilejním
hájku
Druh
Ks
K.ú.
pp
Okres Výška (m)
Obvod kmene (cm) Vyhlášen
Vyhlásil
Picea abies (L.)
Karst.
10
Broumov
u Zadního
Chodova
1366/1
TC
44
200-280
16.12. 1983
usnesení plen. zasedání
ONV Tachov
Obora
u Tachova
654/1
TC
17
284, 347, 358
9.10. 1987
ONV Tachov
375/1
DO
42
383
14.4. 1994
rozhodnutí
OkÚ Domažlice
1068/1
TC
350
8.3. 2002
rozhodnutí M Ú Bor
357/2
DO
224
13.8. 2003
rozhodnutí
M Ú Domažlice
Quercus robur L. 3
Abies alba Mill.
1
Tilia platyphyllos
Scop.
1
Larix kaempferi
(Lamb.) Carr.
1
Dolní
Folmava
Málkov
u P imdy
eská
Kubice
42
vyhláška
Tilia platyphyllos
2
Pivo
186
DO
31, 35
445, 446
15.10. 1986
ONV Domažlice
Scop.
rozhodnutí
111/1,
Tilia platyphyllos
DO
37, 37, 42 553, 555, 445
29.7. 2002
3
Pivo
2585 Pivo ské lípy II.
OkÚ Domažlice
110, 196
Scop.
Sezemínská
rozhodnutí
Tilia platyphyllos
2574
1
Sezemín
350/1
DO
25
540
13.4. 2005
lípa
M Ú Pob žovice
Scop.
Smrk pod
Picea abies (L.)
2271
1
Jedlina
719
TC
41
410
16.12. 1983
Bukovou strání Karst.
ONV Tachov
rozhodnutí
Smrk
Dolní
Picea abies (L.)
375/1
DO
44
435
30.5. 1994
2582
1
OkÚ Domažlice
u záme ku
Folmava
Karst.
Vranovské
Vranov
rozhodnutí
Fraxinus
2575
2
287
DO
25
394, 414
13.4. 2005
jasany
u Mnichova
M Ú Pob žovice
excelsior L.
Pozn. V íjnu 2006 došlo k p ehlášení skupiny památných strom „Duby u Oborské hájenky“. Místo p vodních 3 strom , které byly vyhlášeny na špatné
parcele, bylo vyhlášeno strom 8. Stromy byly vyhlášeny na k.ú. Obora na t chto parcelách: 653/1 - 1 ks, 655/4 - 2 ks, 653/2 - 3 ks, 655/1 - 1 ks, 657/1 - 1 ks.
Obvody strom mají tyto parametry: 492, 361, 359, 350, 300, 286, 279, 270 a jejich výška iní 18 m. Tyto údaje nejsou ve výše uvedené tabulce, protože
rozhodnutí o p ehlášení dosud nenabylo právní moci a nový stav není zanesen v ÚSOP spravovaný AOPK R.
2586
Pivo ské lípy I.
34
Rozbory CHKO
eský les
Tab. 5: P ehled „Významných strom L R s.p.“ na území CHKO
Druh
(latinský název)
Ks K.ú.
P.p.
Výška
(m)
Obvod
kmene
(cm)
Stá í
Nadm.
výška
(m)
Lokalizace
Porostní skupina
1
Abies alba Mill.
1
Pavl v Studenec
1379/5
35
382
150
730
LS P imda
106C07
2
Abies alba Mill.
1
Pavl v Studenec
1379/5
31
322
150
710
LS P imda
111C07
3
Pseudotsuga menziesii
(Mirbel) Franco
1
Pavl v Studenec
1379/4
35
307
130
800
LS P imda
114A09b
4
Picea abies (L.) Karst.
1
Pavl v Studenec
1379/4
34
327
180
750
LS P imda
115D17
5
1
Pavl v Studenec
1379/4
34
367
180
750
LS P imda
115D17
6
1
Pavl v Studenec
1379/4
35
390
180
750
LS P imda
115D17
7
1
Pavl v Studenec
1379/4
35
398
180
750
LS P imda
115D17
8
1
Pavl v Studenec
1379/4
35
380
180
750
LS P imda
115D17
9
1
Pavl v Studenec
1379/4
34
360
180
750
LS P imda
115D17
10
1
Pavl v Studenec
1379/4
32
300
140
700
LS P imda
117B05
11
1
Smolov
850/3/0
37
390
180
480
LS Horšovský Týn
124B 12a
12
Fagus sylvatica L.
1
Bezd kov
u T emešného
973/0/0
35
365
180
540
LS Horšovský Týn
226 A 4
13
1
Jedlina
727/1
29
310
165
660
LS P imda
342B16
14
1
Jedlina
727/1
30
310
165
660
LS P imda
342B16
15
Pseudotsuga menziesii
(Mirbel) Franco
1
Jedlina
714
49
364
120
600
LS P imda
343C11
16
Fagus sylvatica L.
1
Jedlina
724/1
29
370
150
670
LS P imda
344C13
íslo
35
Rozbory CHKO
eský les
Evidence, popis a hodnocení mimolesní zelen probíhalo na území CHKO eský les
p ed rokem 1990. Mapování bylo zanášeno do základních map SSR 1 : 10 000
v rámci mapování krajiny a dále jako sou ást mapování pro generely lokálních
systém
ekologické stability.V sou asnosti probíhá revize mapování a její
interpretace do vrstvy GIS.
Základními prvky mimolesní zelen v CHKO eský les jsou:
− b ehové porosty
− háje a lesíky v zem d lské krajin o rozloze do 2 ha
− remízky, nálety, doprovodná zele , solitery
− sukcesní stádia na ruinách bývalých obcí a osad
− aleje
− parky, zahrady, sady
− zele pod vedením vysokého nap tí
Množství a stav mimolesní zelen je výsledkem vlivu lov ka na krajinu. V minulosti
byl vliv nejmenší v místech obtížn obhospoda ovatelných i tam, kde byla
historickou zkušeností prokázána nezbytnost i užite nost mimolesní zelen
(b ehové porosty, háje a lesíky). Po odsunu n meckého obyvatelstva a zbudování
železné opony došlo k likvidaci samot, osad, i obcí po celé délce hranice se SRN.
V t chto enklávách se nachází porosty v r zných stádiích sukcese a velmi asto též
poz statky ovocných sad , nebo velmi starých strom (dub, lípa apod.). P i
socialistickém hospoda ení v krajin byly n které pozemky zceleny a mimolesní
zele byla na t chto plochách úpln zlikvidována. Naopak plochy pro zem d lskou
velkovýrobu neefektivní byly asto ponechány ladem a dnes jsou zarostlé náletem.
Z toho je z ejmé, že v minulosti bylo zastoupení mimolesní zelen v zem d lské
krajin pon kud jiné než dnes a je dáno jejím rozdílným obhospoda ováním. Tato
souvislost by m la být zvažována p i posuzování opodstatn nosti kácení této zelen .
Likvidaci (kácení) d evin rostoucích mimo les je možné povolit pouze tam, kde
zp sob obhospoda ování pozemku je zárukou ú elnosti tohoto zásahu.
Samoz ejmým p edpokladem je sou asné zachování ekologické stability krajiny
a krajinného rázu.
Zna ných negativních zm n doznala v minulosti tzv. antropická zele , p edevším
aleje podél komunikací, doprovodná zele božích muk a stavení, parky a zahrady.
Dochovaná mimolesní zele tohoto typu se zásadním zp sobem podílí na formování
krajinného rázu a je nedílnou sou ástí jeho estetické, p írodní a asto též historické
hodnoty. D slednou údržbou dochované antropické zelen a její obnovou tam, kde je
to možné a žádoucí, lze významn p isp t ke zvýšení estetické a p írodní hodnoty
krajinného rázu a k posílení ekologické stability krajiny. Bez významu není ani její
výchovná funkce ve vztahu k místnímu obyvatelstvu a návšt vník m CHKO eský
les.
Na území Správy CHKO eský les je ešena otázka povolování kácení d evin tak,
že na základ kompetence dané ust. § 76 odst. 1 písm. a) zákona povolují kácení
d evin obecní (m stské) ú ady. Správa v roce 2006 pro obecní ú ady p ipravila
metodický pokyn k povolování kácení d evin rostoucích mimo les. Správa se
p ipravuje na provád ní p íležitostných kontrol obecních ú ad ve v ci povolování
kácení d evin rostoucích mimo les.
36
Rozbory CHKO
eský les
3.5. Druhy rostlin a živo ich významné pro OPK
3.5.1. Vybrané druhy rostlin a živo ich významné pro CHKO
3.5.1.1. Významné druhy rostlin
Základní floristický výzkum v oblasti eského lesa do období p ed vznikem CHKO
zajiš ovalo podle vymezených obvod p sobnosti Muzeum eského lesa v Tachov
a Muzeum Chodska v Domažlicích. Zvlášt odborným pracovník m prvé instituce se
poda ilo za posledních 20 let soust edit v nálezové databázi p írodov dného
odd lení v tší množství údaj , jež m ly být použity pro pot eby p ipravované Nové
Kv teny eského lesa. Tento doposud nepublikovaný materiál posloužil spole n
s dostupnými literárními prameny jako základní informa ní báze k sestavení níže
uvedených seznam cévnatých rostlin a mechorost . Pro jiné systematické skupiny,
zvlášt bézcévných rostlin, nejsou bohužel srovnatelná data k dispozici.
Dosavadním botanickým výzkumem bylo na území CHKO eský les nalezeno
64 zvlášt chrán ných druh vyšších rostlin ve smyslu vyhlášky MŽP R . 395/1992
Sb., v etn dalších druh uvedených v erveném seznamu cévnatých rostlin R.
Dále byl prokázán výskyt 71 druh mechorost , figurujích v erveném seznamu
mechorost
R. Faktem rovn ž z stává, že celkový stav populací ady chrán ných
druh není uspokojivý, a to p edevším z d vod dlouhodob jší absence vhodného
managementu. V tomto smyslu je možno spat ovat ve z ízení CHKO ojedin lou
a neopakující se p íležitost, jak tento stav v cí zm nit.
Cévnaté rostliny
Kriticky ohrožené druhy
? bradá ek srd itý (Listera cordata)
ho e ek drsný Sturm v (Gentianella obtusifolia subsp. sturmiana)
? ho e ek ladní pobaltský (Gentianella campestris subsp. baltica)
! ho e ek ladní pravý (Gentianella campestris subsp. campestris)
kapra h ebenitá (Dryopteris cristata)
? prasetník lysý (Hypochaeris glabra)
prustka obecná (Hippuris vulgaris)
rosnatka prost ední (Drosera intermedia)
? rozchodník pý itý (Sedum villosum)
x vítod douškolistý (Polygala serpyllifolia)
vrati ka he mánkolistá (Botrychium matricariifolium)
vrba bor vkovitá (Salix myrtilloides)
vrba ernající (Salix myrsinifolia)
Siln ohrožené druhy
bazanovec kytkokv tý (Lysimachia thyrsiflora)
ho epník lu ní (Gentiana pneumonanthe)
? hvozdík pyšný (Dianthus superbus)
jednokvítek velekv tý (Moneses uniflora)
korálice trojklanná (Corallorhiza trifida)
kruštík bahenní (Epipactis palustris)
ost ice plstnatoplodá (Carex lasiocarpa)
plavuník Issler v (Diphasiastrum issleri)
? prstnatec bezový (Dactylorhiza sambucina)
rdest alpský (Potamogeton alpinus)
37
Rozbory CHKO
eský les
šicha erná (Empetrum nigrum)
rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia)
tis ervený (Taxus baccata)
tu nice obecná (Pinguicula vulgaris)
vemení ek zelený (Coeloglossum viride)
vstava obecný (Orchis morio)
vstava osmahlý (Orchis ustulata)
všivec bahenní (Pedicularis palustris)
všivec mok adní (Pedicularis sylvatica)
zdrojovka pob ežní (Montia hallii)
Ohrožené druhy
áron plamatý (Arum maculatum)
bledule jarní (Leucojum vernum)
áblík bahenní (Calla palustris)
? hadilka obecná (Ophioglossum vulgatum)
klikva bahenní (Oxycoccus palustris)
kyhanka sivolistá (Andromeda polifolia)
lilie zlatohlavá (Lilium martagon)
m sí nice vytrvalá (Lunaria rediviva)
? okrotice bílá (Cephalanthera damasonium)
om j pestrý (Aconitum variegatum)
om j vl í (Aconitum vulparia)
ost ice blešní (Carex pulicaris)
ost ice Davallova (Carex davalliana)
pérovník pštrosí (Matteuccia struthiopteris)
p tiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea)
plavu pu ivá (Lycopodium annotinum)
? plavuník Zeiler v (Diphasiastrum zeileri)
plavuník zplošt lý (Diphasiastrum complanatum)
pleška stopkatá (Calycocorsus stipitatus)
prha chlumní (Arnica montana)
prstnatec májový (Dactylorhiza majalis)
x prstnatec listenatý (Dactylorhiza longebracteata)
rojovník bahenní (Ledum palustre)
? úpolín nejvyšší (Trollius altissimus)
vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata)
vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia)
vemeník zelenavý (Platanthera chlorantha)
vranec jedlový (Huperzia selago)
vrati ka m sí ní (Botrychium lunaria)
vrba plazivá (Salix repens)
x zimostrázek nízký (Polygala chamaebuxus)
Legenda:
! – na území R vyhynulý druh
? – nezv stný nebo vyhynulý druh CHKO eský les
x – t žišt výskytu na území eského lesa se nachází v partiích, které nebyly do
CHKO zahrnuty
38
Rozbory CHKO
eský les
Druhy erveného seznamu CHKO (bez výše uvedených a kritických skupin)
C1: Aira caryophyllea, Carex dioica, Euphrasia micrantha, Pulicaria vulgaris
C2: Antennaria dioica, Carex appropinquata (pochybný údaj z NPP Na požárech),
Carex diandra, Chenopodium vulvaria, Eleocharis uniglumis, Eriophorum
latifolium, Euphrasia curta subsp. glabrescens, Euphrasia rostkoviana subsp.
montana, Thesium pyrenaicum, Triglochin palustre (?), Ventenata dubia
C3: Agrimonia procera, Aphanes arvensis, Aquilegia vulgaris, Carex hartmanii, Carex
pauciflora, Crepis mollis subsp. hieracioides, Dryopteris affinis, Eleocharis ovata,
Epilobium obscurum, Euphrasia nemorosa, Filago arvensis, Filago minima,
Hieracium aurantiacum, Hypericum humifusum, Iris sibirica, Isolepis setacea,
Juniperus communis subsp. communis, Leersia oryzoides (?), Luzula sudetica
(?), Lycopodium annotinum, Melampyrum arvense, Monotropa hypopitys, Ononis
repens, Phyteuma nigrum, Pinus rotundata, Poa remota, Polemonium caeruleum,
Potamogeton obtusifolius, Pseudolysimachion maritimum, Ranunculus arvensis,
Rubus saxatilis, Salix rosmarinifolia, Scorzonera humilis, Spiraea salicifolia,
Stellaria longifolia, Stellaria palustris, Trifolium spadiceum, Viscum laxum subsp.
abietis,
C4a: Abies alba, Aruncus vulgaris, Blechnum spicant, Carex bohemica, Carex
cespitosa, Carex disticha, Carex flava, Carex pendula, Carex riparia, Centaurium
erythraea, Chrysosplenium oppositifolium, Cicerbita alpina, Circaea alpina,
Cirsium acaule, Corydalis intermedia, Daphne mezereum, Dentaria enneaphyllos,
Eleocharis mamillata subsp. mamillata, Epilobium palustre, Epipactis helleborine
subsp. helleborine, Galium boreale, Hieracium glomeratum, Imperatoria
ostruthium, Inula salicina subsp. salicina, Lemna gibba, Listera ovata, Myosotis
caespitosa, Neottia nidus-avis, Papaver argemone, Polygala multicaulis,
Polystichum aculeatum, Potentilla palustris, Primula veris subsp. veris,
Ranunculus platanifolius, Tephroseris crispa, Trifolium alpestre, Utricularia
australis, Valeriana dioica, Valeriana excelsa subsp. procurrens, Veronica
montana, Veronica scutellata
Komentá k vybraným taxon m:
Aconitum variegatum – význa ný komponent lužních doprovod n kterých v tších
vodote í, k vícemén souvislému výskytu v b ehovém porostu Hamerského
potoka pod Broumovem p ibyly v poslední dob další lokality na Nivním potoce
u Diany a na ernici pod býv. Švarcavou
Aconitum vulparia – v eském lese vzácný druh s ojedin lými izolovanými lokalitami
jak v severní, tak i v jižní ásti poho í a menší arelou na území Kate inské kotliny
mezi Dianou, Novou Vsí a Železnou; celkem jde o 13 lokalit, p i emž v bec
nejbohatší populace (mnoho set rostlin) je soust ed na ve zbytcích kv tnatých
bu in jihozápadn bývalé Staré sklárny u Nové Vsi
Arnica montana – v pojednávaném území roztroušený druh, jehož výskyt se
soust e uje do kulturních les nižších poloh (Vaccinio myrtili-culti-Pinetum), druhé
výrazn jší optimum nalézá v otev ených spole enstvech v esoviš a smilkových
trávník ; jednotlivé populace obvykle nejsou p íliš po etné
Botrychium lunaria – velmi vzácn na pouhých 3 lokalitách (Lesná, Nová Ves,
Hvož any), zatímco v p ípad prvních dvou naleziš se jedná vícemén
o pomíjivý výskyt, v PR Hvož anská louka se udržuje pom rn po etná
populace, ítající desítky jedinc
39
Rozbory CHKO
eský les
Botrychium matricariifolium – ojedin lý nález jediné rostliny p i lesní silni ce mezi
Ostr vkem a býv. Zlatým potokem, naproti zastávce nau né stezky s botanickou
tématikou; podstatn bohatší lokalita u Broumova již leží mimo hranice CHKO
Calla palustris – druh s význa ným nahlou ením lokalit v oblasti Kate inské kotliny,
v sou asnosti jsou však vlivem neutuchajících meliora ních aktivit v lesních
porostech registrovány pouze zbytkové populace (Diana, Milí e u Kate iny,
P imda, Železná), jejichž perspektiva je vzhledem k stávajícímu režimu krajn
nejistá
Carex davalliana – NESVADBOVÁ et MAT JKOVÁ (2005) zaznamenaly tento
významný pr vodní taxon slatinných luk, bez udání jeho etnosti, v ost icových
spole enstvech (Caricetum rostratae, Caricetum hartmanii) PR Hvož anská louka
u Pob žovic, jedná se velmi pravd podobn o jedinou recentní lokalitu v CHKO
Carex dioica – aktuáln nový druh pro CHKO eský les, zaznamenaný v pr b hu
vegeta ní sezóny roku 2006 A. Bucharovou a P. Tájkem v areálu PP Milov
(P. Tájek ad verb.), kvantitativní charakteristiky tamní populace nebyly dosud
zve ejn ny
Carex lasiocarpa – druh s významnou vazbou na rašelinné p dy Kate inské kotliny,
kde roste v rozli ných fytocenózách (Peucedano-Caricetum lasiocarpae,
Sphagno-Caricetum lasiocarpae, Vaccinio uliginosi-Pinetum aj.), celkový po et
zdejších lokalit nep esahuje dv desítky, krom výskytu v Kate inské kotlin však
existují i nálezy jak ze severn (Branka, Jedlina) tak i jižn ji položených území
(Švarcava, Mýtnice), velikost jednotlivých mikropopulací kolísá od vysloven
bodových výskyt na dnech meliora ních svodnic až po desítky m2
Carex pulicaris – ídký druh mineráln bohatších rašelinných luk, mnoho lokalit
v posledních 10-15 letech zaniklo v d sledku decimace jejich biotop
a p irozených sukcesních pochod , spolehliv dosud roste v NPP Na požárech,
PP Milov a PR Hvož anská louka (na poslední lokalit dokonce velmi hojn )
Coeloglossum viride – uvnit CHKO leží velmi pravd podobn jediná recentní lokalita
(Prost ední Ž ár, lu ní komplex v severní ásti enklávy), nebo všechny doposud
známé výskyty, soust ed né k východnímu okraji poho í, se ocitly vn stávajích
hranic území
Corallorhiza trifida – jediná neveliká populace v b ehovém porostu Hamerského
potoka pod záme kem Neuhaimhäusen (Broumov), d íve udávaný výskyt
v nedaleké PR Broumovská bu ina se nepoda ilo v posledních letech ov it
Dactylorhiza longebracteata – ídce roztroušený druh podmá ených a rašelinných
biotop severní poloviny eského lesa, z nichž však do CHKO zasahují jen
nemnohé (Branka, Lesná, PR Podkovák), ojedin le zaznamenán též
v erchovském lese (Pec, severní úbo í Malinové hory ve skupin
erchova)
Dianthus superbus subsp. superbus – p estože Kresl v nález hvozdíku pyšného od
Fuchsovy Hut (Byst ice) z stal po n kolik desetiletí neov en, existuje stále
šance, že druh v tomto prostoru p ežívá (mj. též navazující recentní výskyt
v Bavorsku), formáln je však nutné tento druh nadále vést v kategorii
nezv stných rostlin CHKO eský les
Diphasiastrum issleri – jediný spolehlivý záznam o výskytu druhu v území, situovaný
do vrcholové partie erchova (leg. J. Sladký, rev. K. Kubát, herb. Muzea Chodska
v Domažlicích)
Drosera intermedia – fytogeograficky velice významný taxon
eského lesa,
p ežívající dosud v nep íliš po etných populacích (celkov jen n kolik set rostlin)
v údolí Václavského potoka mezi Svatou Kate inou a P imdou; bližší nálezové
okolnosti viz Mudra in HADINEC, LUSTYK et PROCHÁZKA (2003: 246-247)
40
Rozbory CHKO
eský les
Drosera rotundifolia – ídce roztroušený druh severn položených území CHKO,
ustupující v d sledku pokra ujících vodohospodá ských úprav v lesích a též
vlivem p irozených sukcesních pochod , vícemén souvislý et z lokalit kon í
sm rem k jihu na náhorní plošin v prostoru zaniklé sídelní oblasti Pleš-VáclavRabov
Dryopteris cistata – ojedin lý výskyt n kolika exemplá v oligotrofním ost icovém
mok adu (Caricetum rostratae) v areálu PP Veský mlýn, další po tem jedinc
podstatn bohatší lokalita u Žebráckého Ž áru leží velmi t sn za hranicemi
CHKO
Empetrum nigrum – významný komponent bylinné synuzie blatkových bor v PR
Farské bažiny a PR Podkovák, kde roste pospolit na zna n rozsáhlých
plochách; naproti tomu d ív jší výskyt šichy erné v podmá ených lesích pod
vrchem Oltá severozápadn Branky, se nepoda ilo v poslední dob ov it
Epipactis palustris – eskoleské lokality tohoto druhu jsou situovány do okrajových
poloh fytochorionu, ímž se v tšinou ocitly mimo hranice stávající CHKO, uvnit
z staly prokazateln 3 lokality (PP Milov, PR Hvož anská louka, Rybník)
Gentiana pneumonanthe – v CHKO velmi vzácný druh, udávaný doposud z 5 míst
(Svatá Kate ina, P imda, Nová Ves, Rybník, Hvož any), s výjimkou poslední
zmi ované lokality, jíž je areál PR Hvož anská louka, jde vždy jen o zranitelné,
po etn slabé populace
Gentianella obtusifolia subsp. sturmiana – zcela ojedin lá lokalita v PR Hvož anská
louka, kde podle situace v jednotlivých letech výskyt kolísá mezi jednotlivými
rostlinami až po n kolik desítek (nap . V r. 2000 40-50 ex., r. 2005 okolo 20 ex.,
ale r. 2006 jediná kvetoucí rostlina); do stávajícího plánu pé e bude t eba
zakomponovat pastvu ovcí i koz, jakožto trvalou sou ást managementu
mezických stanoviš , na n ž je výskyt zmi ovaného ho e ku prioritn vázán
Hippuris vulgaris – souvislý porost v malém rybníce na Jalovém Dvo e, prezentující
jedinou známou lokalitu v CHKO
Huperzia selago – s výjimkou Kate inské kotliny roztroušen po celém území,
jednotlivé populace jsou obvykle nepo etné (jednotlivé trsy, id eji i menší
porosty), což je ostatn pro výskyt v nižších nadmo ských polohách p ízna né
Iris sibirica – izolovaná arela v Kate inské kotlin (širší okolí Svaté Kate iny),
sestávající z n kolika po tem jedinc nep íliš bohatých lokalit
Laserpitium pruthenicum – nev rohodný údaj z NPP Na požárech, p ipisovaný J.
Novákovi, recentní výskyt hladýše pruského z eského lesa není doložen
a známy nejsou ani historické záznamy, pokud neexistuje herbá ový doklad,
nelze údaj akceptovat
Ledum palustre – jediná známá lokalita na úpatí Sklá ského vrchu v PR Farské
bažiny, d ív jší údaj o výskytu druhu (Kadlec ad verb.) v blatkových borech PR
Podkovák u Lesné z stal neov en
Leucojum vernum – n kolik historických lokalit ve skupin
erchova, z nichž se
poda ilo prozatím ov it pouze výskyt u Byst ice; lokality v severní ásti eského
lesa (okolí Broumova) zasahují do CHKO jen z ásti
Lilium martagon – dosti vzácný druh pozorovaný u Broumova, Diany, Málkova
a Hrani ek; populace druhu na jednotlivých lokalitách obvykle v ádu desítek
jedinc
Lunaria rediviva – 12 lokalit, soust ed ných p evážn do jižní ásti CHKO, která se
vyzna uje vyšší reliéfovou energií a tudíž i vyšší nabídkou potenciáln vhodných
stanoviš
41
Rozbory CHKO
eský les
Lycopodium annotinum – v CHKO pom rn astý druh, vykazující nápadnou vazbou
na montánní lesy sv. Luzulo-Fagion, v nichž za p íhodných podmínek vytvá í
i rozsáhlejší kolonie o velikosti desítek až stovek m2
Lysimachia thyrsiflora – diferen ní druh Kate inské kotliny, kde se v sou asné dob
vyskytuje jen velice vzácn v nivách n kterých neregulovaných vodote í (Hrani ní
potok pod St eblí, Kate inský potok pod Sv. Kate inou), v polovin 90. let
minulého století byly zdejší populace tvo eny stovkami rostlin
Menyanthes trifoliata – pospolit na v tšin význa n jších mok ad v území, celkový
po et lokalit dosahuje, a to navzdory ztrátám zp sobeným necitlivými
vodohospodá skými zásahy v krajin , stále mnoha desítek
Moneses uniflora – vzácný, avšak dílem jist p ehlížený druh s menšími populacemi
u Staré Knížecí Huti, na b ezích Hu ského potoka mezi Karlovou Hutí a býv.
Waldorfem a u Broumova (n kolik lokalit podél Hamerského potoka)
Montia hallii – druh akutn ohrožený nežádoucími sukcesními zm nami svých
stanoviš v d sledku absence vhodného managementu a eutrofizace prost edí,
do CHKO eský les v sou asném územním pojetí spadají lokality u Bezd kova,
Broumova, Lesné a Vranova
Ophioglossum vulgatum – až do roku 2001 existovala velmi p kná populace
o mnoha desítkách jedinc
na vlhké lesní lou ce západn
Broumova,
v uvedeném roce však byla lokalita velmi t žce poškozena mysliveckou inností
( áste né zorn ní plochy a její následné osetí ovsem), takže její další osud je
krajn nejistý
Orchis morio – na území CHKO velmi pravd podobn jediná recentní lokalita v PR
Hvož anská louka, zde v letech 2002-2003 po et osciloval mezi 100-200
exemplá i
Orchis ustulata – velmi zranitelná populace o n kolika jedincích, p ežívající dosud
v PR Hvož anská louka
Parnassia palustris – v eském lese pom rn ídce, v tšina lokalit jež popisují
SOFRON et PYŠEK (1989), se nachází mimo obvod stávající CHKO, sem
zasahuje pouze 7 lokalit ( eská Kubice, Hvož any, B lá n. Radbuzou, vícero
míst v údolí Václavského potoka jihozápadn P imdy), nicmén s ohledem na
fenologii a celkovou nenápadnost druhu lze d vodn p edpokládat, že výše
uvedený vý et lokalit nemusí být nutn kone ný
Pedicularis palustris – recentn velmi pravd podobn již pouze na jediné lokalit
v Kate inské kotlin (Václavský rybník u P imdy); tato populace udržující se
v litorálu popisované nádrže však byla negativn poznamenána dlouhodobým
letn ním v létech 1996-2000
Pedicularis sylvatica – subatlantický element, na území CHKO, a zvlášt pak v její
severní ásti dosud relativn
astý, zde nejsou výjimkou ani populace ítající
mnoho set jedinc , na druhou stranu ada lokalit na zra ovaných místech (nap .
V blízkosti bývalých hrani ních zátaras ) je akutn ohrožena sekundární sukcesí
a bez lidské pomoci v dohledné dob zanikne
Phyteuma nigrum – zástupce souboru rostlin, jejichž celkové rozší ení v eském lese
je p evážn z chorologických d vod omezeno na severní ást poho í (Dyle ský
les), do CHKO p esahuje jediná, avšak po tem jedinc velmi bohatá lokalita –
olšový luh Hamerského potoka pod Broumovem
Pinguicula vulgaris – konkuren n málo zdatný druh, jehož výskyt je p ednostn
soust ed n na mikroekotopy s do asným trváním, tato skute nost spole n
s vysokým po tem novodob neov ených lokalit pravd podobn vedla autory
Kv teny eského lesa k mylnému záv ru o pozvolném vymírání tu nice v území;
42
Rozbory CHKO
eský les
p es nesporný úbytek stanoviš je stále jen na území CHKO evidováno minimáln
12 lokalit
Platanthera bifolia – druh s širokou ekologickou amplitudou, na území CHKO eský
les doposud relativn astý
Platanthera chlorantha – výskyt vemeníku zelenavého se v CHKO koncentruje do
nelesních enkláv v její jižní ásti ( echovský les), zde doposud p ežívají i velice
po etné populace o mnoha stovkách rostlin (nap . Capartice, Jind ichova Hora)
Polemonium caeruleum – druh s nejasným indigenátem, podle zatímních znalostí je
výskyt koncentrován do jižní ásti Kate inské kotliny, kde taxon navíc vykazuje
vyhran nou cenologickou vazbu (Caricion gracilis, Caricion fuscae)
Polygala chamaebuxus – n kolik lokalit podél severovýchodního okraje CHKO
(zhruba v prostoru mezi Broumovem a Prost edním Ž árem), kam zimostrázek
pronikl z níže položeného území Tachovské brázdy; v poslední dob se druh
evidentn ší í podél lesních komunikací sm rem do vyšších poloh, takže lze
o ekávat, že další lokality v dohledné dob p ibudou
Polygala serpyllifolia – smilkové trávníky v prostoru jihovýchodn býv. Pavlova
Studence p edstavují jedinou, od neveliké eskoleské arely v Dyle ském lese
hluboko na jih p edsunutou lokalitu
Polystichum aculeatum – velmi vzácný pr vodní druh su ových les jižní poloviny
zájmového území (vrch Mošna u Šidlákova, PR Starý Hirštejn), vícero lokalit
r zné povahy (v etn antropogenních) je soust ed no pouze do amfiteátrov
utvá eného uzáv ru Chladné Byst ice v prostoru mezi Záme kem a býv. osadou
Byst ice
Potamogeton alpinus – k ad drobných výskyt v jižní ásti Kate inské kotliny (širší
okolí Diany), p ibyl v poslední dob záznam od Mýtnice (koryto Nemanického
potoka) a Halže
Salix myrsinifolia – velice vzácný druh, doložený dosud v území z jediné lokality u
Svaté Kate iny, kde jej na lesní louce 2 km jihovýchodn od obce nalezl v r. 1977
J. Sofron (jediný ca 190 cm vysoký exemplá , doklad PL), pozd ji již nebyla v.
ernající v tomto prostoru spat ena
Salix myrtilloides – rašelinné louky v areálu NPP Na požárech u býv. Jedliny, v dob
objevení lokality P. Mudrou (6. 8. 1999) zde byl zaznamenán sami í klon, jenž
utvá el polykormon o velikosti cca 10 m2
Salix repens – kriticky ohrožený druh kv teny R sensu (PROCHÁZKA [ed.] 2001),
severní ást eského lesa však z ejm pat í k územím s vyšší, ne-li v bec
nejvyšší koncentrací lokalit na našem státním území, nebo jejich celkový po et
dosahuje n kolika desítek
Taxus baccata – ojedin lý výskyt n kolika exemplá
na jihovýchodním svahu
Malého erchova, kde byl druh poprvé zaznamenán Kreslem (KRESL 1938)
Triglochin palustris – jediná známá lokalita, jímž bylo svahové slatiništ
severozápadn Halže (doklad - herbá M L Tachov), zanikla v d sledku expanze
rákosu, takže druh je nutno p evést do kategorie nezv stných rostlin celé CHKO
Trollius altissimus – z n kolika v minulosti KRESLEM (1938) popisovaných naleziš
druhu v nejjižn jším cípu
erchovského lesa, zasahují do CHKO lokality
u Byst ice a Pece, zásadní otázkou ovšem z stává v jaké mí e, p ípadn zda
v bec, úpolín na t chto stanovištích ješt v sou asnosti roste
Bezcévné rostliny
Z bezcévných rostlin byla dosud v nována významn jší pozornost pouze
mechorost m. B hem základního bryofloristického pr zkumu území byl dokonce
43
Rozbory CHKO
eský les
objeven nový druh pro mechovou flóru R – Metaneckera menziesii (cf. MUDROVÁ
2000). Naproti tomu p ítomnost evropsky významných druh mechorost prokázána
nebyla, nebo taxonomická p íslušnost rostlin pat ících okruhu Dicranum viride (PR
Dlouhý vrch) je sporná. Na druhou stranu základní bryologický výzkum území není
ani zdaleka ukon en, takže p ípadná p ekvapení nejsou vylou ena.
CR – druhy kriticky ohrožené
Játrovky
? Porella arboris-vitae
Riccia ciliata
Mechy
?? Dicranum viride
Discelium nudum
Metaneckera menziesii
EN – druhy ohrožené
Játrovky
? Bazzania flaccida
Metzgeria fruticulosa
Mechy
Brachythecium geheebii
Dicranella subulata
Neckera pennata
Tayloria serrata
VU – zranitelné druhy
Játrovky
Bazzania tricrenata
Mechy
Anomodon rugelii
Grimmia atrata
Hookeria lucens
LR-nt – druhy blízké ohrožení
Játrovky
Calypogeia suecica
Jungermannia leiantha
Pedinophyllum interruptum
Porella cordeana
Trichocolea tomentella
Mechy
Brachythecium campestre
Campylium stellatum
Dicranum bonjeanii
Hypnum pratense
Orthotrichum striatum
Sphagnum warnstorfii
Tomentypnum nitens
LC-att – druhy bez ohrožení, ale vyžadující pozornost
Hlevíky
Phaeoceros carolinianus
44
Rozbory CHKO
eský les
Játrovky
Cephaloziella hampeana
Chiloscyphus polyanthos var. pallescens
Lophozia excisa
Lophozia incisa
Lophozia longidens
Nardia geoscyphus
Nowelia curvifolia
Odontoschisma denudatum
Riccardia latifrons
Riccardia multifida
Riccardia palmata
Tritomaria exsectiformis
Mechy
Amblystegium humile
Amblystegium radicale
Amblystegium tenax
Anomodon longifolius
Antitrichia curtipendula
Atrichum tenellum
Brachyndontium trichodes
Brachythecium mildeanum
Brachythecium oedipodium
Brachythecium starkei
Dicranum flagellare
Diphyscium foliosum
Ditrichum lineare
Eurhynchium speciosum
Eurhynchium striatum
Fissidens osmundoides
Hygrohypnum luridum
Hylocomium umbratum
Isothecium myosuroides
Orthotrichum lyelii
Orthotrichum stramineum
Plagiomnium elatum
Plagiothecium platyphyllum
Pleuridium acuminatum
Polytrichastrum pallidisetum
Rhabdoweisia crispata
Rhizomnium magnifolium
Rhytiadiadelphus subpinnatus
Sphagnum subnitens
Syntrichia papillosa
Thuidium delicatulum
Trichostomum tenuirostre
Legenda:
? – nezv stný nebo vyhynulý druh CHKO
?? – taxononicky nejasný druh
eský les
45
Rozbory CHKO
eský les
3.5.1.2. Významné druhy živo ich
Druhy kriticky ohrožené
Bezobratlí
modrásek ho cový (Maculinea alcon)
rak kamená (Austropotamobius torrentium)
rak í ní (Astacus fluviatilis)
rohá ek Ceruchus chrysomelinus
Ryby a kruhoústí
mihule poto ní (Lampetra planeri) - EN
Obojživelníci
skokan ostronosý (Rana arvalis) - EN
Plazi
zmije obecná (Vipera berus) - VU
Ptáci
buka velký (Botaurus stellaris) - CR
lu ák ervený (Milvus milvus) - CR
lu ák hn dý (Milvus migrans) - CR
orlovec í ní (Pandion haliaetus)
slavík modrá ek tundrový (Luscinia svecica svecica) - CR
tet ev hlušec (Tetrao urogallus) - CR
Savci
netopýr erný (Barbastella barbastellus)
netopýr velký (Myotis myotis) - VU
plch zahradní (Eliomys quercinus) - EN
Druhy siln ohrožené:
Bezobratlí
páchník hn dý (Osmoderma eremita)
zdobenec zelenavý (Gnorimus nobilis)
Ryby a kruhoústí
ouklejka pruhovaná (Alburnoides bipunctatus) - VU
Obojživelníci
blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus) - NT
olek horský (Triturus alpestris) - NT
olek obecný (Triturus vulgaris) - LC
ku ka žlutob ichá (Bombina variegata) - VU
mlok skvrnitý (Salamandra salamandra) - VU
skokan krátkonohý (Rana lessonae) - VU
skokan štíhlý (Rana dalmatina) - NT
skokan zelený (Rana esculenta) - NT
Plazi
ješt rka obecná (Lacerta agilis) - NT
ješt rka živorodá (Zootoca vivipara) - NT
slepýš k ehký (Anguis fragilis) - LC
46
Rozbory CHKO
eský les
Ptáci
bekasina otavní (Gallinago gallinago) - EN
áp erný (Ciconia nigra) - VU
datlík t íprstý (Picoides tridactylus) - EN
drozd cvr ala (Turdus iliacus) - VU
holub doup ák (Columba oenas) - VU
ch ástal polní (Crex crex) - VU
ch ástal vodní (Rallus aquaticus) - VU
je ábek lesní (Bonasia bonasia) - VU
konipas lu ní (Motacilla flava) - VU
krahujec obecný (Accipiter nisus) - VU
krutihlav obecný (Jynx torquilla) - VU
k epelka polní (Coturnix coturnix) - NT
kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum) - VU
led á ek í ní (Alcedo atthis) - VU
lejsek malý (Ficedula parva) - VU
moták pilich (Circus cyaneus) - CR
sk ivan lesní (Lullula arborea) - EN
slavík modrá ek st edoevropský (Luscinia svecica cyanecula) - EN
sýc rousný (Aegolius funereus) - VU
tet ívek obecný (Tetrao tetrix) - EN
v elojed lesní (Pernis aviporus) - EN
Savci
bobr evropský (Castor fiber) - VU
k e ek polní (Cricetus cricetus)
los evropský (Alces alces) - EN
netopýr brant v (Myotis brandtii)
netopýr dlouhouchý (Plecotus austriacus)
netopýr hvízdavý (Pipistrellus pipistrellus)
netopýr parkový (Pipistrellus nathusii) - DD
netopýr pestrý (Vespertilio murinus) - DD
netopýr rezavý (Nyctalus noctula)
netopýr asnatý (Myotis nattereri)
netopýr severní (Eptesicus nilssoni)
netopýr stromový (Nyctalus leisleri) - DD
netopýr ušatý (Plecotus auritus)
netopýr ve erní (Eptesicus serotinus)
netopýr velkouchý (Myotis bechsteini) - DD
netopýr vodní (Myotis daubentonii)
netopýr vousatý (Myotis mystacinus)
plšík lískový (Muscardinus avellanarius)
rejsek horský (Sorex alpinus) - VU
rys ostrovid (Lynx lynx) - EN
vydra í ní (Lutra lutra) - VU
Druhy ohrožené:
Bezobratlí
batolec ervený (Apatura ilia)
batolec duhový (Apatura iris)
47
Rozbory CHKO
eský les
b lopásek topolový (Limenitis populi) - EX, EN
chrobák ozbrojený (Odontaeus armiger)
otakárek fenyklový (Papilio machaon)
st evlík Carabus arcensis
st evlík Carabus irregularis
st evlík Carabus problematicus
st evlík Carabus ulrichii fastuosus
zdobenec Trichius fasciatus
Ryby a kruhoústí
jelec jesen (Leuciscus idus) - VU
mník jednovousý (Lota lota) - VU
st evle poto ní (Phoxinus phoxinus) - VU
vranka obecná (Cottus gobio) - VU
Obojživelníci
ropucha obecná (Bufo bufo) - LC
Plazi
užovka obojková (Natrix natrix) - LC
Ptáci
bramborní ek ernohlavý (Saxicola torquata) - VU
bramborní ek hn dý (Saxicola rubetra) - LC
hýl rudý (Carpodacus erythrinus) - VU
jest áb lesní (Accipiter gentilis) - VU
koroptev polní (Perdix perdix) - NT
krkavec velký (Corvus corax)
lejsek šedý (Muscicapa striata) - LC
moták pochop (Circus aeruginosus) - VU
o ešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes) - VU
rorýs obecný (Apus apus)
sluka lesní (Scolopax rusticola) - VU
uhýk obecný (Lanius collurio) - NT
uhýk šedý (Lanius excubitor) - VU
vlaštovka obecná (Hirundo rustica) - LC
výr velký (Bubo bubo) - EN
Savci
b lozubka b lob ichá (Crocidura leucodon)
veverka obecná (Sciurus vulgaris) - NE
Vysv tlivky:
zkratky za názvy druh :
(kategorie podle erveného seznamu ohrožených druh
eské republiky, 2003)
RE - regionally extinct (pro území R vymizelý)
CR - critically endangered (kriticky ohrožený)
EN - endangered (ohrožený)
VU - vulnerable (zranitelný)
NT - near threatened (tém ohrožený)
LC - least concern (málo dot ený)
DD - data deficient (taxon, o n mž nejsou dostate né údaje)
NE - not evaluated (nevyhodnocený)
48
Rozbory CHKO
eský les
Komentá k vybraným taxon m
batolec duhový (Apatura iris) - PP Hvož anská louka, okolí Železné, B lé n. R.
bekasina otavní (Gallinago gallinago) - NPP Na požárech, PP Veský mlýn, okolí
Byst ice, Halže, Kate ina, Lesná, u osady Novosedelské Hut u Nemanic, Trnový
mlýn u Hamerského potoka, Nemanický potok, Sklá ský potok pod Oborou, atd.
b lopásek topolový (Limenitis populi) - PP Hvož anská louka
b lozubka b lob ichá (Crocidura leucodon) - PR Diana
blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus) - okolí Lesné - v r. 2006 nalezeni 2 pulci
bobr evropský (Castor fiber) – Farský potok – Železná 1997; Hrani ní potok – Svatá
Kate ina 1981, Rozvadov 1999, Hrani ky starý p echod 2000, St eble 2001;
Kate inský potok – P imda 1994, Hoš ka v prostoru Rozcestí – Hoš ka 1995,
Mnichovský ryb. 2004; Lesní potok – býv. Kolm 2004; Mlýnský potok – 2001;
Nemanický potok – Novosedlí 2000; Nivní potok – Diana 1997; Nivní potok –
hlavní tok 2001; Novosedlský potok – Nemanice 2000; Železný potok – Železná
2001; rok udává po átek kolonizace dané lokality; druh v sou asnosti rozší en na
celém území CHKO, je evidováno n kolik p ípad konflikt mezi ochranou druhu
a zájmy vlastník a uživatel pozemk
bramborní ek ernohlavý (Saxicola torquata) - Jedlina
bramborní ek hn dý (Saxicola rubetra) - NPP Na požárech, PP Veský mlýn, erná
eka, mok ad u Sklá ského potoka pod obcí Obora, v okolí Novosedelských Hutí
u Nemanic, Nová Ves, údolí Radbuzy mezi Rybníkem a Smolovem a na všech
mok adech, Hu ský rybník, Zadní Milí e, Pavl v Studenec
buka
velký (Botaurus stellaris) - v minulosti ojedin le pozorován v okolí
bezejmenných rybní k JV od obce Mýto
áp erný (Ciconia nigra) - v okolí PR Diana, PR Broumovská bu ina, PR Pavlova
Studence, u Nových Domk , u Byst ice, u býv. Mýtnice
olek horský (Triturus alpestris) - PR Diana, PR Farské bažiny, PR K ížový kámen,
PR Ostr vek, PR Podkovák, v erném rybníku u P imdy, v rybnících na
Václavském potoce u býv. osady Milov
olek obecný (Triturus vulgaris) - NPP Na požárech, PR Diana, PR Podkovák,
Málkov, Pavl v Studenec, v rybnících na Václavském potoce u býv. osady Milov a
v erném rybníku
datlík t íprstý (Picoides tridactylus) - NPR erchovské hvozdy, PR Starý Hirštejn, T i
Znaky
drozd cvr ala (Turdus iliacus) - PR Bu ina u Ž áru, PR Farské bažiny
holub doup ák (Columba oenas) - NPR erchovské hvozdy, PR Broumovská
Bu ina, PR Diana, PR Dlouhý vrch, PR Ostr vek, PR Starý Hirštejn, PR Tišina,
Diana - lesy kolem vsi, Nová Ves, Železná atd.
hýl rudý (Carpodacus erythrinus) – Broumov-st elnice, Hrani ná, býv. Jedlina, Lesná,
Nemanická niva, Mýtnice, Mlýnské Domky, Pleš, Rybník, Nová Ves, Nové
Domky, Stoupa, Sv. Kate ina
chrobák ozbrojený (Odontaeus armiger) - Folmava
ch ástal polní (Crex crex) – Horní Lu ina, Nemanická Niva, Nová Knížecí Hu , Nový
Kramolín, Pec, Valtý ov, Vranov, Ž ár
ch ástal vodní (Rallus aquaticus) – Branka, mok ad u B lé nad Radbuzou
jelec jesen (Leuciscus idus) - Hrani ní p. pod starou celnicí, Kate inský p. pod
dálnicí, Kate inský p. Rozcestí, Kate inský p. Šestý železný hamr
je ábek lesní (Bonasia bonasa) - PR Byst ice, NPR erchovské hvozdy, okolí
Havranu
49
Rozbory CHKO
eský les
jest áb lesní (Accipiter gentilis) - PR Broumovská Bu ina, PR Diana, PR Farské
bažiny, PR Jezírka u Rozvadova, PR Pavlova Hu , PR Pleš, PR Podkovák, okolí
Václavského potoka u býv. osady Milov, Nové Domky, St. Knížecí Hut, Železná,
osada Háj atd.
ješt rka obecná (Lacerta agilis) - PR Byst ice, PR Diana, PR Ostr vek a PR Pleš
ješt rka živorodá (Zootoca vivipara) - PR Byst ice, PR Diana, PR Jezírka
u Rozvadova, PR Farské bažiny, PR Ostr vek, PR Podkovák, okolí Kate inského
potoka, Lesná
konipas lu ní (Motacilla flava) - PR Diana, Liš í hora, Rybník
koroptev polní (Perdix perdix) - okolí Pece, Železná
krahujec obecný (Accipiter nisus) - PR Diana, PR T i Znaky, Branka, Lesná, Milí e,
Smolov, Rybni ná
krkavec velký (Corvus corax) - hnízdišt Velký Zvon, pozorován v PR Byst ice, PR
Starý Hirštejn, Broumov
krutihlav obecný (Jynx torquilla) - PR Diana, PR Jezírka u Rozvadova, PR Ostr vek,
NPP Na požárech, v aleji starých strom v obci Diana, Nová Ves, Sv. Kate ina,
Nemanická Niva, Švarcava atd.
k epelka polní (Coturnix coturnix) – PP Hvož anská louka, Rybník, Nová Ves,
Mnichov
kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum) - PR Farské bažiny, Málkov
ku ka žlutob ichá (Bombina variegata) - PP Hvož anská louka
led á ek í ní (Alcedo atthis) – Železná u rybníka, Hu ský potok
lejsek malý (Ficedula parva) - NPR erchovské hvozdy, PR Broumovská bu ina, PR
Dlouhý vrch, PR Starý Hirštejn
lejsek šedý (Muscicapa striata) - aleje starých strom v obci Diana a v jejím okolí,
u obce Lesná, u osady Ostr vek a Zadního Ž áru
los evropský (Alces alces) - PR Diana, opakovaný výskyt z r. 1967
lu ák ervený (Milvus milvus) - PR Starý Hirštejn, Rybník, Štokov
lu ák hn dý (Milvus migrans) – Nemanická niva
mihule poto ní (Lampetra planeri) - Lužní p. p ed Lesnou, Hamerský potok v úseku
pod samotou Trnový mlýn u Broumova, Teplá Byst ice v úseku u eské Kubice,
Kate inský p. pod dálnicí, Kate inský p. u Nových Domk
mlok skvrnitý (Salamandra salamandra) - oblast erchovského lesa a Haltravy
mník jednovousý (Lota lota) – soutok Farského a Nivního p., Nemanický p., Železný
p. u B lé n. R., Hrani ní p. pod starou celnicí, Kate inský p. Rozcestí, Kate inský
p. N. Domky, Kate inský p. Rozcestí, Kate inský p. Šestý železný hamr
modrásek ho cový (Maculinea alcon) - PP Hvož anská louka
moták pilich (Circus cyaneus) - ojedin le pozorován v NPP Na požárech, v údolí
Václavského potoka u Frauentalu, na Pleši, Nemanická niva
moták pochop (Circus aeruginosusu) – Nemanická niva, Rybník
netopýr brant v (Myotis brandtii) – erná eka, Rybník, Stará Hu
netopýr dlouhouchý (Plecotus austriacus) - Pivo , Stará Hu
netopýr erný (Barbastella barbastellus) – Byst ice (Folmava), erná eka, Pivo
netopýr hvízdavý (Pipistrellus pipistrellus) – Hánovka, Pec, Výhledy
netopýr parkový (Pipistrellus nathusii) - Byst ice (Folmava), Zelená chýše (Folmava)
netopýr pestrý (Vespertilio murinus) - Pec, Rybník, Stará Hu
netopýr rezavý (Nyctalus noctula) - Pivo
netopýr asnatý (Myotis nattereri) – Byst ice (Folmava), Capartice, erná eka,
Rybník
50
Rozbory CHKO
eský les
netopýr severní (Eptesicus nilssoni) - Byst ice (Folmava), erná eka, Pivo ,
Nemanice
netopýr stromový (Nyctalus leisleri) - Pivo , Rybník, Zelená chýše (Folmava)
netopýr ušatý (Plecotus auritus) - Byst ice (Folmava), erná eka, Nemanice
netopýr ve erní (Eptesicus serotinus) – Rybník, Nemanice
netopýr vousatý (Myotis mystacinus) - erchov, Rybník, Stará Hu
netopýr velkouchý (Myotis bechsteinii) – Byst ice (Folmava), erná eka, Zelená
chýše (Folmava)
netopýr velký (Myotis myotis) – erná eka, Pivo
netopýr vodní (Myotis daubentonii) - erná eka
orlovec í ní (Pandion haliaeetus) - pozorován ob as na Václavském rybníku
u P imdy a na Hrani ním rybníce
o ešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes) - PR Diana, PR Farské bažiny, PR
K ížový kámen, PR Pavlova Hu , okolí obce Železná, Obora, Nová Ves, Smolov,
atd.
ouklejka pruhovaná (Alburnoides bipunctatus) - Nivní p., Kate inský p. pod dálnicí,
Kate inský p. u Nových Domk
páchník hn dý (Osmoderma eremita) - PR Diana
plch zahradní (Eliomys quercinus) - lokalita Frauental v okolí Václavského potoka,
v okolí PR Farské bažiny, Rendesvous a Šelmberk
plšík lískový (Muscardinus avellanarius) – Kate inské chalupy, z íc. Sv. Apolena
rak kamená (Austropotamobius torrentium) - Radbuza
rak í ní (Astacus fluviatilis) - Hvozdný p. - Jalový Dv r u Broumova, rybník
Koupališt u P imdy, Lískový p., Mže, Radbuza - Mostek, Václavský p.
rejsek horský (Sorex alpinus) – Byst ice u Domažlic, Závist
rohá ek Ceruchus chrysomelinus - PR Diana
ropucha obecná (Bufo bufo) - PR Diana, PR Pleš, PR Podkovák, PR Byst ice,
masové trdlišt
se nachází v rybní ku na západním okraji Broumova,
v odstavném rameni Kate inského potoka pod PR Diana, okolí Hamerského
potoka poblíž státní hranice, Rybník, Šidlákov, B lá n. R. atd.
rorýs obecný (Apus apus) - pozorován na p eletech v PR Diana
rys ostrovid (Lynx lynx) - první záznam op tovného výskytu v eském les je z roku
1953 u P imdy, v sou asnosti se v oblasti Haltravy a erchovského lesa stabiln
vyskytuje min. jedna rodina
sluka lesní (Scolopax rusticola) - NPR erchovské hvozdy, PR Broumovská Bu ina,
PR Diana, Rybník, Hamerský p.u Broumova
skokan krátkonohý (Rana lessonae) – Lesná, Nová Ves, rybník v lese u Byst ice
u B lé
skokan ostronosý (Rana arvalis) - Václavský rybník a p iléhající úseky Václavského
potoka u P imdy, lokalita Frauental východn od Kate inských Chalup
skokan štíhlý (Rana dalmatina) - Václavský rybník a p iléhající úseky Václavského
potoka u P imdy
skokan zelený (Rana esculenta) - PR Byst ice a PR Diana
sk ivan lesní (Lullula arborea) - PR Broumovská Bu ina, pozorován na okraji lesa
nad Farským rybníkem SZ od obce Broumov
slavík modrá ek (Luscinia svecica) - Nemanická niva
slepýš k ehký (Anguis fragilis) - PR Diana, PR Ostr vek, PR Pleš, u Lesné, Milí ,
T emešné atd.
51
Rozbory CHKO
eský les
st evle poto ní (Phoxinus phoxinus) - soutok Farského a Nivního p., Nemanický p.,
Železný p. u B lé n R, Hrani ní p. pod starou celnicí, Kate inský p. N. Domky,
Kate inský p. dálnicí, Kate inský p. Rozcestí
st evlíci (Carabus arcensis, Carabus irregularis, Carabus problematicus, Carabus
ulrichii fastuosus) - Pec, Babylon
sýc rousný (Aegolius funereus) – Rybník
tet ev hlušec (Tetrao urogallus) - v d ív jších letech se vyskytoval na více místech v okolí Ostr vku a Zlatého potoka, 1969 - Lesná, 1973 - Milí e, 1970 - St. Knížecí
Hu , 1982 - PR K ížový kámen a 1994 u Pavlova Studence, v roce 2006 byl
nalezen trus v PR Podkovák, v okolí erchova probíhá záchranný program,
v roce 2005 zde bylo zaznamenáno úsp šné hnízd ní
tet ívek obecný (Tetrao tetrix) - na území CHKO eský les se vyskytoval na soutoku
Jeleního a Kate inského potoka, v NPP Na požárech jižn od zrušené osady
Jedlina (tokaništ do roku 1994), polní lesík nad Lužním potokem (tokaništ do
roku 1994), pod obecním h bitovem obce Milí e, náhodn byl pozorován v PR
Farské bažiny, u N. Domk , u signálky Diana, Rybni ná, u Kate . potoka
u Rozvadova
uhýk obecný (Lanius collurio) - PR Byst ice, PR Diana, PP Hvož anská louka,
u obce Byst ice, Diana, Háje, Halže, Lesná, býv. Pavlova Hu , Pec p. erchovem,
Prost ední Ž ár, Smolov, Sv. Kate ina, Železná, Rybni ná, Liš í Hory atd.
uhýk šedý (Lanius excubitor) - okolí obce Branka, Diana, Halže, Lesná, Nové
Domky, Rybník, Sv. Kate ina, Železná, Jelení potok
v elojed lesní (Pernis aviporus) – Mlýnský vrch u Nemanic, Vaší ek, Železná
veverka obecná (Sciurus vulgaris) - PR Diana, PR Farské bažiny, PR Pleš, PR
Ostr vek a nehojn v lesích CHKO
vlaštovka obecná (Hirundo rustica) - hnízdí v oblasti Nemanic a Novosedelských Hutí
vranka obecná (Cottus gobio) - soutok Farského a Nivního p., Hrani ní p. pod starou
celnicí, Nemanický p., Železný p. u B lé n R, Kate inský p. Šestý železný hamr
vydra í ní (Lutra lutra) – Václavský rybník u P imdy, Sklá ský potok u Obory,
Hvozdný rybník u Branky, erný ryb. u B lé nad Radbuzou, Hrani ní potok u býv.
Hrani ek, Byst ice (Folmava) a Nemanický potok
výr velký (Bubo bubo) – Zvon
užovka obojková (Natrix natrix) – PR Diana, Václavský rybník, Byst ice u B lé
zdobenec Trichius fasciatus - PR Byst ice, Pec, Pivo , Haltrava
zdobenec zelenavý (Gnorimus nobilis) - PR Byst ice, PR Starý Hirštejn, Haltrava
zmije obecná (Vipera berus) - v okolí PR Byst ice, PR Diana, PR Podkovák, PP
Veský mlýn, erný rybník, Sv. Kate ina, v údolí Nemanického potoka, v údolí
Václavského potoka u býv. osady Milov
Na území CHKO eský les se vyskytují dosud kvalitní populace významných druh
živo ich , a to jak z hlediska eské republiky, tak i z hlediska Evropské unie. Jedná
se p edevším o druhy vázané na p írod blízké lesy a staré stromy, dále druhy
vyskytující v bezlesí, p edevším na ašeliništích a zachovalých vlhkých lukách.
Nejv tší ohrožení fauny lze spat ovat v možném zániku lokalit a p sobení
nep vodních druh živo ich .
3.5.2. Invazní a geograficky nep vodní druhy
Situace z pohledu zastoupení invazních druh na území CHKO se jeví, zvl.
V porovnání s jinými oblastmi, jako relativn p íznivá. Drtivá v tšina zaznamenaných
52
Rozbory CHKO
eský les
druh je zastoupena pouze na n kolika málo lokalitách, které mají zpravidla p vod
v hortikultu e dávno zmizelých osad. Svou roli zde sehrál i fakt, že zna ná ást území
byla donedávna sou astí rozsáhlého a ve ejnosti nep ístupného hrani ního pásma,
v n mž byly veškeré lidské aktivity velmi výrazn utlumeny. Trajektorie vývoje
vegetace na opušt ných sídelních enklávách pak byla diametráln odlišná od trend
probíhajících ve vnitrozemí. GUTH, KETTNEROVÁ et KU ERA et al. (1995)
dokonce charakterizují tento proces jako desyntropizaci. Jejími nejvýrazn jšími
projevy je rozpad ruderálních spole enstev a celkový p íklon k p irozen jším typ m
vegetace. S oživením oblasti po roce 1989 se situace op t zásadním zp sobem
m ní. Podél obnovené a hojn využívané silni ní sít do území rychle pronikají nové
druhy adventiv, které po ínají ve zvýšené mí e infiltrovat p irozená spole enstva.
Invazní druhy rostlin
Jako invazní rostliny jsou souborn ozna ovány geograficky nep vodní druhy, která
k nám byly v minulosti zavle eny a po kratším období adaptace se nekontrolovan
ší í krajinou. Mnohdy vytvá ejí rozsáhlé monotónní porosty, ímž vyvolávají
degradaci p irozených spole enstev. Podobn jako v jiných územích, lze i v eském
lese diferencovat invazní rostliny do n kolika kategorií podle povahy a intenzity
invaze:
− Taxony v sou asnosti s vysokou intenzitou i rychlostí ší ení: Conyza canadensis,
Elodea canadensis, Epilobium ciliatum, Heracleum mantegazzianum, Impatines
glandulifera, Impatiens parviflora, Lupinus polyphyllus, Puccinellia distans,
Reynoutria x bohemica, Reynoutria sachalinensis, Solidago canadensis.
− Taxony, u nichž invaze již prob hla a jsou stabiln za len ny do místní flóry.
Po etnost a velikost jejich lokalit se v ase výrazn nem ní, ale p esto mohou
p edstavovat reálnou hrozbu pro p ilehlá spole enstva. Sem jsou také azeny
n které druhy v po áte ním stadiu invaze (dosud v eském lese vesm s
vzácné), u nichž je na základ empirie z jiných území pravd podobný p edpoklad
ší ení v budoucnosti: Armoracia rusticana, Aster novi-belgii, Cytisus scoparius,
Descurainia sophia, Digitalis purpurea, Galinsoga ciliata, Helianthus tuberosus,
Juncus tenuis, Oxalis fontana, Persicaria polystachya, Sarothamnus scoparius,
Spirea douglasii, Symphoricarpos albus, Syringa vulgaris, Telekia speciosa.
− Nep íliš asté taxony, jejich ší ení se zastavilo nebo lokalit dokonce ubývá:
Acorus calamus, Artemisia absinthium, Geranium pyrenaicum, Hesperis
matronalis, Imperatoria ostruthium, Mimulus guttatus, Myrrhis odorata, Pyrethrum
parthenium, Saponaria officinalis.
Expanzivní druhy
Vážným rizikem pro p irozené ekosystémy se ovšem mohou stát i zástupci domácí
kv teny, nebo nastalé zm ny v krajin (nap . eutrofizace prost edí) podnítily jejich
explozivní ší ení: Aegopodium podagraria, Anthriscus sylvestris, Arrhenatherum
elatius, Calamagrostis epigejos, Calamagrostis villosa, Chaerophyllum aureum,
Phalaris arundinacea, Urtica dioica.
P ehled nejvýzna n jších zástupc invazních rostlin na území CHKO
eský les
Bolševník velkolepý (Heracleum mantegazzianum)
P vod: Západní ást Kavkazu.
Ekologické charakteristiky: Druh s neoby ejn širokou ekologickou amplitudou,
optimální podmínky však nalézá na živinami bohatých, erstv vlhkých až vlhkých
53
Rozbory CHKO
eský les
humózních p dách. V eském lese s oblibou na místech zaniklých vsí a samot,
v okolí zpustlých militárních objekt , rumištích, lu ních ladech a v p íkopech cest.
Invazní charakteristiky: Dvouleté až vytrvalé, asto monokarpické rostliny, rozši ující
se semeny, která si podržují klí ivost delší dobu (experimentáln i více než 10
let). Reproduk ní kapacita druhu je enormní. V literatu e je uvád no, že pr m rná
rostlina je schopna vytvo it 20 671 plod .
Rozší ení v CHKO: Významný invazní neofyt, vyskytující se roztroušen v celé
severní ásti CHKO (býv. Jalový Dv r, býv. Tišina, okolí býv. roty pohrani ní
stráže na Brance, býv. Pavl v Studenec aj.), zatímco v jižní polovin je dosud
známo pouze n kolik nerozm rných ohnisek (Bezd kovský potok pod Málkovem,
Frauenthal u Sv. Kate iny, býv. Pleš).
Zp soby omezování: Stávající izolovaná ohniska jsou dob e zvládnutelná v praxi
osv d enými postupy, spo ívajícími v kombinaci mechanické a chemické
likvidace, nicmén v konkrétních podmínkách CHKO je t eba vzít v potaz, že
území se nachází na jižním okraji oblasti s v bec nejvyšší koncentrací lokalit
v R (Mariánskoláze sko), a proto bude t eba po ítat s pokra ujícím p ísunem
diaspor p i b žné hospodá ské innosti. Zvláštní pozornost je pak t eba v novat
komunika ní síti, nebo druh se rovn ž profiluje jako viatický migrant.
Negativní vliv na stanovišt : Heracleum mantegazzianum zosob uje mimo ádn
agresivní invazní druh, který je schopen tvorbou rozsáhlých monodominantních
porost zcela rozvrátit p vodní p irozenou vegetaci.
Poznámka: Bolševník velkolepý také spole n s k ídlatkou sachalinskou p edstavuje
jediné invazní druhy rostlin, u nichž byly v minulosti podnikány jakési praktické
kroky k likvidaci jednotlivých ohnisek. Níže p edložený seznam asanovaných
ploch byl vypracován V. Kadlecem, bývalým pracovníkem referátu ŽP OkÚ
v Tachov . Pon vadž nebylo možno erpat z ú ední evidence, z staly zásahy
nedatovány.
− Jalový Dv r – pé í M stských les Planá likvidován porost severovýchodn
rybní ku s Hippuris vulgaris
− Branka – pravd podobn pé í L R likvidována ást ohniska v okolí bývalé roty
PS
− Pavlova Hu – v rámci revitalizace Sklá ského potoka byly pé í L R opakovan
likvidovány skupiny rostlin v horní ásti toku
− Sklá e pod Havranem – pravd podobn n kolikaleté chemické ni ení tamního
výskytu prost ednictvím VUSS Plze
− Zlatý potok – mechanická likvidace ohniska v centru enklávy (pod chatou) SHR
Marie Ardeleanu
− Celní potok – ojedin lá likvidace na nelesní p d nadací Nová zem
Chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea)
P vod: Druh domácí kv teny.
Ekologické charakteristiky: B ehy potok , mok adní lada, údolní luhy a mok adní
olšiny. Na vlhkých, nez ídka p eplavovaných, živných, humózních p dách.
Invazní charakteristiky: Druh úsp šn invadující do vlhkých luk, které za p íhodných
podmínek obsazuje pomocí rychle se rozr stajících kolonií.
Rozší ení v CHKO: Obecn rozší ený druh, vystupující jako edifikátor n kterých
hygrofilních spole enstev.
Zp soby omezování: Regulativní management (pravidelná se s odstra ováním
biomasy) má význam pouze v p ípadech, kdy degradace lu ních porost
54
Rozbory CHKO
eský les
nepokro ila do vyšších stadií a na dané lokalit se stále udržuje obsáhlejší fond
kv tnatých druh .
Negativní vliv na stanovišt : Unifikace vegeta ního krytu na postižených lokalitách.
Koloto ník ozdobný (Telekia speciosa)
P vod: Horské masivy jižní a východní Evropy (od Karpat po Apeniny, Anatólii
a Kavkaz)
Ekologické charakteristiky: Na erstv vlhkých až vlhkých, živinami bohatých p dách,
zejména podél vodních tok a komunikací.
Invazní charakteristiky: Vytrvalé, statné byliny, intenzivn se ší ící semeny.
Rozší ení v CHKO: Dva vysloven drobné, pomístní výskyty (Jedlina, Zadní Záhájí),
nep edstavující v sou asné dob žádné vážn jší nebezpe í.
Zp soby omezování: Známé lokality lze bez v tších problém likvidovat mechanicky
(vyrytím oddenk ).
Negativní vliv na stanovišt : Potla ování p vodních druh , resp. snižování druhové
pestrosti invazí zasažených spole enstev.
K ídlatka sachalinská (Reynoutria sachalinensis)
P vod: Východní Asie (jižní Sachalin, jižní Kurily, severní Japonsko).
Ekologické charakteristiky: Nejlépe prospívá na disturbovaných stanovištích
s vlhkými a hlubšími p dami. Z eského lesa jsou známy výskyty na náspech
komunikací (v intravilánech obcí i mimo n ) a zamok ených místech v okolí
drobných vodních nádrží.
Invazní charakteristiky: Agresivita v i okolí je všeobecn nižší než u k ídlatky
japonské, druh z stává údajn více v ren svému p vodnímu stanovišti. Intenzivní
vegetativní rozmnožování pomocí úlomk oddenk a lodyh. Pro ší ení na v tší
vzdálenosti má veliký význam transport odlomených segment vodou, pop .
technikou p i údržb komunikací.
Rozší ení v CHKO: N kolik drobných, vzájemn zna n vzdálených výskyt jak
v severní (soustava lesních rybní k pod h bitovem v Lesné), tak i jižní ásti
CHKO (Smolov, erchov - podél Horizontály i na samotném vrcholu hory).
Zp soby omezování: Jako nejperspektivn jší se jeví kombimace mechanického
zp sobu regulace (pokosení, zrytí plochy) spolu s užitím n kterého z herbicid ,
nap . na bázi glyfosátu. Má-li být postup skute n efektivní, pak je nutné celou
proceduru ješt v téže sezón zopakovat a na ja e p íštího roku provést kontrolní
ošet ení herbicidem. Variantním ešením je dvojí post ik herbicidem (kv ten,
srpen). Tyto zásahy je však nutné opakovat 3-5 let za sebou.
Negativní vliv na stanovišt : Díky neoby ejné konkuren ní schopnosti jsou na
invadovaných plochách zcela a nevratn likvidována p vodní spole enstva.
Poznámka: Ohnisko v kulmina ní partii erchova bylo v polovin 90. let minulého
století prakticky zni eno chemickým post ikem. Zásah byl uskute n n z popudu
OkÚ v Domažlicích.
K ídlatka eská (Reynoutria x bohemica)
P vod: Taxon intermediárního charakteru (k íženec R. sachalinensis a R. japonica),
popsaný v roce 1983. Poznatky o celkovém rozší ení hybrida jsou prozatím velmi
kusé.
Rozší ení v CHKO: ada drobných výskyt v okrajových ástech P imdy (nap .
u výpadovky na Novou Ves).
Ostatní charakteristiky: Jsou vícemén shodné s p edchozím druhem.
55
Rozbory CHKO
eský les
Netýkavka malokv tá (Impatiens parviflora)
P vod: Jižní ást západní Sibi e, západní Mongolsko a západní Himálaj.
Ekologické charakteristiky: Lesy kulturní i p irozené skladby, lesní plášt , b ehy
vodote í, lemy komunikací, zejména na erstv vlhkých, živinami bohatších
p dách stinných, event. polostinných poloh.
Invazní charakteristiky: Za rychlým ší ením druhu v eském lese v posledních letech
stojí nebývalý rozvoj dopravy (dálkový p enos diaspor) a dopravní infrastruktury
v bec, na obsazených lokalitách se velmi ú inn
uplat uje autochorie
a myrmekochorie.
Rozší ení v CHKO: Auto i první Kv teny eského lesa (SOFRON et PYŠEK 1989)
vysloven poznamenávají, že druh dosáhl hranic fytochorionu, aniž by do n j
prozatím vstoupil. S odstupem dalších 15 let se situace dramaticky zm nila, takže
v sou asné dob jej lze nalézt v silni ních lemech po celém území. Krom
antropogenních stanoviš
však druh proniká i do p irozených lesních
spole enstev. Pozorována byla invaze sm ující do kv tnaté bu iny (Diana),
acidofilní bu iny (PR Bu ina u Ž áru) i olšového luhu (Broumov).
Zp soby omezování: Metodika nebyla dosud vypracována. P ípadná regulativní
opat ení mohou mít opodstatn ní jen v po áte ních stadiích invaze, p ípadn na
ochraná sky cenných biotopech.
Negativní vliv na stanovišt : P i pospolitém výskytu degradace bylinného patra
mezofilních a hygrofilních les na zna ných rozlohách.
Netýkavka žláznatá (Impatiens glandulifera)
P vod: Temperátní region západního Himálaje.
Ekologické charakteristiky: Obvykle souvisle v rozsáhlých porostech na pob eží
potok a ek, vyžaduje vlhká a živinami bohatá stanovišt .
Invazní charakteristiky: Jednoletý druh, rozmnožující se semeny, a to autochoricky i
pomocí bythisohydrochorie. Jak poznamenává HEJNÝ (2001), diaspory neputují
po toku p i normální výšce hladiny v e išti, ale jsou roznášena p i povodních.
Rozší ení v CHKO: Druh proniká do území podél tok pramenících na bavorské
stran
eského lesa, kde byl s oblibou p stován a místy zplan l. Po átek invaze
lze vcelku spolehliv datovat k po átku 21 století ( ernice pod býv. Švarcavou
v roce 2002 - n kolik desítek rostlin, Hamerský potok pod Broumovem v roce
2001 - n kolik rostlin na náplavech potoka poblíž státní hranice, Farský potok – 1
rostlina na b ehu potoka v úseku mezi státní hranicí a Železenským rybníkem)
Zp soby omezování: Vzhledem k po áte nímu stavu invaze je situace dob e
zvládnutelná cestou mechanické likvidace rostlin (vytrhávání, se ení), testovanou
úsp šn v NP Podyjí. V podmínkách eského lesa by však byla velmi žádoucí
koordinace eliminace výskytu s bavorskými orgány státní správy, aby se zamezilo
pokra ujícímu p ísunu diaspor.
Negativní vliv na stanovišt : v p ípadech pospolitého výskytu vytvá ejí rostliny svým
listovím souvislý siln stínící pokryv, ímž eliminují v tšinu okolních druh letního
aspektu lužních les .
Rdesno mnohoklasé (Persicaria polystachya)
P vod: Himálaj.
Ekologické charakteristiky: Na b ezích potok a í ek, event. na vlhkých ruderálních
stanovištích. T žišt výskytu v R se nachází na horách a v podh í.
Invazní charakteristiky: Vegetativní množení prost ednictvím oddenk .
56
Rozbory CHKO
eský les
Rozší ení v CHKO: N kolik izolovaných výskyt , situovaných zpravidla do okolí
zaniklých lidských sídel: Byst ice (u býv. školy), Klen í p. echovem (okraj
intravilánu obce, p i silnici na Díly), Hrani ky.
Zp soby omezování: Praktických zkušeností s likvidací druhu je minimum, metodicky
lze ovšem doporu it postupy používané p i potírání blízce p íbuzných k ídlatek
(mechanická a následn chemická regulace).
Negativní vliv na stanovišt : Podobn jako zástupci rodu Reynoutria vytvá í souvislé
husté porosty, které v míst výskytu potla ují p vodní vegetaci.
Slune nice hlíznatá (Helianthus tuberosus)
P vod: St ední a východní ást USA (na jih po Texas a Floridu) a jižní Kanada.
Ekologické charakteristiky: Oslun ná stanovišt na erstvých, živinami bohatších
hlubších p dách, s oblibou v aluviích velkých ek.
Invazní charakteristiky: Vegetativní množení prost ednictvím oddenk a hlíz.
Rozší ení v CHKO: Pom rn rozsáhlý porost v nitrofilním lu ním ladu p i východní
okraji Milí u Kate iny, p edstavující jedinou známou lokalitu na území CHKO.
Zp soby omezování: Likvidace jediného, by i rozm rn jšího ohniska nep edstavuje
technický problém. Nejvhodn jší alternativou je užití ekologicky šetrných
herbicid .
Negativní vliv na stanovišt : Pronikavé snížení druhové pestrosti p irozených
spole enstev na invazí zasažených místech.
Vl í bob mnoholistý (Lupinus polyphyllus)
P vod: Západní ást USA.
Ekologické charakteristiky: Heliofilní druh, rostoucí na lesních lukách, pasekách,
porostních okrajích a podél cest, zejména na silikátových podkladech. V R je
nejv tší množství lokalit soust ed no v podhorských oblastech.
Invazní charakteristiky: Svým profilem výrazn destruktivní druh, v p íhodných
podmínkách (mechanicky narušovaná stanovišt , ídká drnová pokrývka) velice
rychle se ší ící semeny.
Rozší ení v CHKO: v eském lese velice hojný, tak ka zdomácn lý druh, s mnoha
desítkami lokalit (nap . Broumov, Branka, Lesná, Ostr vek, býv. Sklá e, Stará
Knížecí Hu , Jedlina, Železná).
Zp soby omezování: Opakovaná aplikace herbicid . Obzvlášt likvidace plošn jších
výskyt je vzhledem k navrženým sana ním opat ením pom rn nákladnou
záležitostí.
Negativní vliv na stanovišt : Obohacování stanovišt dusíkem, na druhové úrovni
ve finální fázi invaze totální rozvrat p vodních (zpravidla lu ních) cenóz.
T apatka d ípatá (Rudbeckia laciniata)
P vod: Východní a st ední ást USA, severovýchodní Kanada.
Ekologické charakteristiky: s oblibou v aluviích vodních tok , nitrofilních lemech
komunikací i zruderalizovaných místech na okrajích vesnických sídel.
Invazní charakteristiky: Trvalka, rostliny kolonizují nová stanovišt p edevším díky
intenzivnímu vegetativnímu odnožování, generativní rozmnožování má podružný
význam (p enos diaspor do vzdálen jších míst).
Rozší ení v CHKO: etné skupiny v olšovém luhu Radbuzy pod Smolovem. Další
výskyty ve volné p írod
eského lesa nejsou známy.
Zp soby omezování: Aplikace ekologicky šetrných herbicid .
Negativní vliv na stanovišt : Výrazná monotonizace vegeta ního krytu v místech
soust ed ného výskytu druhu.
57
Rozbory CHKO
eský les
T tina k ovištní (Calamagrostis epigejos)
P vod: Druh domácí kv teny s širokým areálem rozloženým p evážn v temperátním
pásmu Eurasie.
Ekologické charakteristiky: Ekologicky mimo ádn plastický druh, tvo ící souvislé
monotypické porosty na lesních okrajích, pasekách, okrajích cest a lu ních
ladech. Mnohdy ani trvalý management stanoviš (pastva, se ení) neskýtá záruku
zastavení expanze.
Invazní charakteristiky: Taxon s mimo ádnou dynamikou výskytu, což souvisí
s vysokou produkcí lehce p enosných diaspor a úporným klonálním r stem
v míst primárního výskytu.
Rozší ení v CHKO: Obecn rozší ený druh, pronikající v poslední dob i do
chrán ných ástí p írody. Vážné riziko p edstavuje zejména pro travinobylinné
ekosystémy, které je schopen vážn poškodit.
Zp soby omezování: v literatu e doporu ované vícenásobné se ení je diskutabilní,
nebo v zásad nevede k fyzické likvidaci ohniska. Podstatn lepších výsledk lze
docílit užitím chemických prost edk , by i tyto je zapot ebí opakovat.
Negativní vliv na stanovišt : Zcela zásadní dopad na biologickou rozmanitost
a funk nost invadovaného ekosystému.
Zlatobýl kanadský (Solidago canadensis)
P vod: Severní Amerika (od Aljašky na jih až po Floridu a Mexiko)
Ekologické charakteristiky: Heliofyt, provázející poloruderální cenózy v okolí lidských
sídel, p írodní i antropicky podmín né liniové koridory.
Invazní charakteristiky: Vysoká produkce diaspor, umož ujích rychlou kolonizaci
nových stanovišt (a to i na zna nou vzdálenost), podpo ená vegetativním
rozr stáním existujících kolonií.
Rozší ení v CHKO: Doposud evidovány jednotlivé výskyty (Broumov, Lesná,
Hrani ky, Jedlina - NPP Na požárech, Folmava), pro n ž charakteristická
koincidence s d ív jším osídlením (zaniklé vsi v n kdejším hrani ním pásmu).
Potenciáln rizikové jsou zejména výskyty na liniových strukturách (vodote e,
komunikace, býv. hrani ní zátarasy), které svou podstatou umož ují další
nekontrolované ší ení druhu po krajin . Populace jsou však prozatím dob e
vymezitelné, což je základní p edpoklad k jejich úsp šné eliminaci.
Zp soby omezování: Jako vysoce efektivní se jeví opakované užití herbicid .
Negativní vliv na stanovišt : Destrukce p irozených spole enstev, vyt s ováním
p vodních druh .
Zlatobýl obrovský (Solidago gigantea)
P vod: Severní Amerika (p evážná ást USA s výjimkou pacifického pob eží, jižní
Kanada).
Rozší ení v CHKO: Druh je v CHKO podstatn mén rozší en, i když jeho invazní
potenciál je srovnatelný s p edchozím taxonem. V sou asné dob je zlatobýl
obrovský znám jen z okolí Železné ( ada drobn jších výskyt v širším okolí obce).
Ostatní charakteristiky: Jsou vícemén shodné s p edchozím druhem.
U v tšiny zastoupených druh jsou díky po áte ní fázi invaze a izolovanému výkytu
pom rn dobré vyhlídky na jejich úplnou likvidaci. V n kterých p ípadech je ovšem
zapot ebí po ítat s pokra ujícím p ísunem diaspor z podh í i zastav ných míst
v intravilánech obcí. Specifickým p ípadem tohoto jevu je Impatiens glandulifera,
která do území proniká z ohnisek v sousedním Bavorsku a bez recipro ních krok
tamních orgán státní správy nelze invazi druhu ú inn elit. Mimo možnost kontroly
58
Rozbory CHKO
eský les
se tak v podstat ocitly pouze 2 druhy: Impatiens parviflora a Lupinus polyphyllus.
Zde je zapot ebí zvolit jinou strategii a spíše se soust edit na eliminaci výskytu
v ochraná sky cenných lokalitách.
Invazní druhy živo ich
Na území CHKO eský les se prozatím nevyskytují živo išné druhy, které lze ozna it
za invazní. Z nep vodních druh p sobí negativn na lesní ekosystémy p edevším
jelen sika (Cervus nippon) a muflon (Ovis musimon). Posledním nep vodním
zástupcem sudokopytník , který zde byl vysazen, je dan k skvrnitý (Dama dama).
Z šelem (Carnivora) je nutné zmínit norka amerického (Mustela vison). Tento druh se
na území CHKO vyskytuje pouze ojedin le, proto jeho p sobení prozatím není
výrazné. Ojedin le byl také zaznamenán výskyt psíka mývalovitého (Nyctereutes
procyonoides).
Z nep vodních druh ryb se v tocích vyskytuje pstruh duhový (Oncorynchus
mykiss), který byl zaznamenán nap . V Hrani ním a Kate inském potoce. Ve vodních
nádržích je chován siven americký (Salvelinus fontinalis).
Místy je také rozší en plzák špan lský (Arion lusitanicus), který byl do R
zavle en v souvislosti se zem d lskou výrobou. Speciální sledování tohoto druhu
však zatím nebylo provád no, protože se neprojevily žádné mimo ádné škody.
3.6. Spole enstva
Níže uvedený text byl vypracován s použitím nepublikovaných podklad Muzea
eského lesa v Tachov , vegeta ních prací se vztahem k vymezenému území a
v neposlední ad též s využitím záv re ných zpráv z mapování biotop v rámci
programu NATURA 2000.
Tabulka 6 uvádí všechny zjišt né biotopy CHKO a jejich vymapované rozlohy.
U jednotek skupiny X je však nutno si uv domit, že nejde o jejich skute né rozlohy
v oblasti, nebo v rámci kontextového mapování se p írod
cizí vegetace
nezaznamenává. Podle udávané lesnatosti CHKO lze dopo ítat, že nevymapováno
bylo p ibližn 240 km2 lesních kultur a celková vým ra formace X9 tak p esahuje 300
km2.
Tab. 6: Vým ry biotop v CHKO
republiky, 2001).
biotop
K1
K2.1
K3
L1
L2.2A
L2.2B
L4
L5.1
L5.4
L7.2
L9.1
L9.2A
L9.2B
L10.1
plocha [ha]
80,70
22,61
82,17
63,92
439,39
705,44
137,49
399,15
4662,20
15,45
0,72
128,16
1010,81
32,99
eský les (ozna ení dle Katalogu biotop
biotop
M3
R1.4
R2.2
R2.3
R3.1
R3.4
S1.2
S1.3
A4.3
T1.1
T1.3
T1.4
T1.5
T1.6
plocha [ha]
0,04
9,72
56,27
32,58
2,13
2,54
28,32
0,62
0,02
1093,63
1298,84
130,23
490,86
282,54
59
biotop
V1C
V1F
V1G
V3
V4A
V4B
X1
X2
X3
X5
X6
X7
X8
X9A
eské
plocha [ha]
0,12
6,24
35,12
0,03
1,87
4,80
40,70
5,33
25,88
118,52
9,26
73,92
3,85
6128,52
Rozbory CHKO
biotop
L10.2
L10.4
M1.1
M1.5
M1.7
M2.1
eský les
plocha [ha]
5,93
9,25
11,84
2,13
127,22
1,46
biotop
T1.9
T1.10
T2.3B
T4.2
T6.1B
T8.2B
plocha [ha]
45,79
24,22
41,31
0,08
0,20
1,18
biotop
X9B
X10
X11
X12
X13
X14
plocha [ha]
22,95
266,67
78,81
466,10
15,25
6,57
V1 Makrofytní vegetace p irozen eutrofních a mezotrofních stojatých vod
V1C Jednotka zastoupená jedinou as. Utricularietum vulgaris, jejíž fragmenty
provázejí n které odvod ovací p íkopy na území Kate inské kotliny. Oproti stavu
p ed 10 lety zde došlo k velmi výrazné regresi v d ího druhu z v tšiny tehdy
zjišt ných lokalit (do okruhu potenciálních p í in p ichází: plošná aplikace
neselektivních herbicid na zales ovaných plochách v sousedství p íkop , prosté
sukcesní zm ny vlivem zazem ování p íkop , ale také invaze Elodea
canadensis). Mimo to bylo spole enstvo také ojedin le zaznamenáno na
drobných vodních nádržích v severní ásti CHKO (nap . Jalový Dv r, Lesná).
V1F Spole enstva makrofyt svou p ítomností pozitivn odlišují území Kate inské
kotliny od okolních podcelk
eského lesa, žel po regulaci Kate inského
a Nivního potoka z stala tato v torzech. To platí beze zbytku o as. MyriophylloNupharetum (n kolik posledních dochovaných výskyt v prostoru mezi Dianou
a Železnou), lépe si stojí spole enstva sv. Lemnion minoris (Lemnetum minoris,
Riccietum fluitantis, Lemno-Spirodeletum), spole enstva sv. Magnopotamion
(Elodeetum canadensis, Myrriophylletum spicati, Potametum alpini – vzácný
syntaxon pozorovaný u Halže, Diany a Mýtnice, Potametum perfoliati – velice
vzácn v odstaveném poto ním korytu Kate inského potoka jihozápadn Diany)
a kone n spole enstva sv. Parvopotamion (Potametum crispi, Potametum
obtusifolii, spol. Potamogeton pusillus agg.).
V1G Stanovišt bez vodních makrofyt, ale s p irozeným nebo p írod blízkým
charakterem dna a b ehu. Tomuto biotopu formáln p ísluší v tšina i tak
ne etných vodních nádrží na území CHKO.
V3 Makrofytní vegetace oligotrofních jezírek a t ní
Vícemén jen historický výskyt v rašelinných jezírcích PR Jezírka u Rozvadova.
P vodní vegetace, v níž byly zastoupeny i druhy r. Utricularia (v etn druhu
Utricularia minor), zanikla spontánn b hem finální fáze zazem ovacího procesu
jezírek již v první polovin 90. let 20. st. Následná a dob e mín ná revitalizace
biotopu (prohloubení a vyzvednutí organogenního sedimentu za dna jezírek),
zajiš ovaná n kdejším referátem ŽP OkÚ Tachov, bohužel již plnohodnotnou obnovu
tohoto spole enstva nep inesla.
V4 Makrofytní vegetace vodních tok
V4A Porosty aktuáln p ítomných vodních makrofyt náležející okruhu sv. Batrachion
fluitantis. Spole ným jmenovatelem n kterých vydatn jších tok
v oblasti
Kate inské kotliny je výskyt rheofilní as. Batrachio-Callitrichetum hamulatae.
Tento, obzvlášt v dob kv tu jedné z dominant, velice nápadný a dob e
diagnostikovatelný syntaxon, nebyl dosud literaturou z eského lesa uvád n.
V proudiv jších kamenitých úsecích významn jších vodote í na území
P imdského a erchovského lesa lze naopak p edpokládat fragmentární výskyt
spol. Fontinaletum antipyreticae.
60
Rozbory CHKO
eský les
V4B Stanovišt s potenciálním výskytem makrofyt nebo alespo p irozeným i
p írod
blízkým charakterem koryta. Ú elový biotop, nemající oporu
v klasifika ním systému. Této jednotce by patrn náležela v tšina drobn jších
vodote í, snad jen s výjimkou n kterých v minulosti skute n
drasticky
regulovaných tok (nap . n které úseky Nivního potoka).
M1 Rákosiny a vegetace vysokých ost ic
M1.1 v obecné rovin lze rákosiny považovat za pom rn
ídkou sou ást
polop irozené vegetace
eského lesa, a to p edevším z d vod absence
vhodných biotop , zvlášt pak rozsáhlejších rybni ních d l i jejich soustav, na
jejichž pob eží je tento typ vegetace prioritn vázán. V pon kud jemn jším
m ítku tu ovšem lze vymezit zhruba 3 oblasti s pon kud vyšší frekvencí výskytu
n kterých jednotek základního významu - asociací: 1. Východní okraj
fytochorionu podél hranice s Tachovskou brázdou, 2. Oblast Kate inské kotliny, 3.
Oblast Nemanické kotliny. Dosavadní výzkum potvrdil p ítomnost následujícíh
asociací: Acoretum calami, Equisetetum fluviatilis, Glycerietum maximae,
Phragmitetum communis, Sparganietum erecti a Typhetum latifoliae.
M1.5 Jediným, pom rn široce rozší eným zástupcem uvedené jednotky v území je
as. Glycerietum fluitantis. Nutno ovšem poznamenat, že se zpravidla jedná
o pouhé asocia ní fragmenty, vázané výskytem na b ehy drobných, nez ídka
zpola zazemn ných vodních nádrží (nap . Lesná) i odvod ovací p íkopy
v lukách (p ípad astý v Kate inské kotlin ). Na rozbahn ných prameništích
v obvodu pastvin se ob as vyskytují vergentní ochuzené typy s dom. Glyceria
fluitans, jejichž výskyt je krom
vhodných hydropedologických pom r
predisponován též trvalejším sešlapem dobytka .
M1.7 P es nesmírný úbytek mok adních biotop ve zdejší krajin , zdá se, z stala
cenotická diverzita této vegetace alespo v hrubých obrysech zachována. Co se
zm nilo nepochybn , je kvantitativní zastoupení jednotlivých spole enstev.
P vodn
p evažující spole enstva oligotrofní ady (Caricetum rostratae,
Peucedano-Caricetum lasiocarpae) ustoupila ”plasti t jším” typ m, jimž vyhovuje
vzr stající eutrofizace prost edí (Calamagrostietum lanceolatae, Phalaridetum
arundinaceae, Caricetum gracilis). Jiná (Caricetum acutiformis, Caricetum
ripariae) se dochovala tak ka jen výhradn v lemových formách provázejících
b ehy regulovaných vodote í na území Kate inské kotliny.
M2 Vegetace jednoletých vlhkomilných bylin
M2.1 Vegetace letn ných rybník sv. Eleocharition soloniensis prezentuje vysloven
vzácný vegeta ní prvek, což souvisí s celkov velmi ídkým výskytem vhodných
stanoviš v území. Dosavadním výzkumem byla potvzena p ítomnost 2 as.:
Eleocharito ovatae-Caricetum bohemicae (v roce 2001 na rybníce u Železné,
jediný známý výskyt v CHKO) a Alopecuretum aequalis (pozorováno na vícero
lokalitách, opakovan nap . V letech 1996-1999 na Václavském rybníce
u P imdy).
M3 Vegetace vytrvalých obojživelných bylin
Fakultativn se vyskytující jednotka letn ných rybni ních den, pop . rybni ních
litorál v oblasti Kate inské kotliny. Dosud evidované výskyty na Václavském rybníce
a Železenském rybníce lze klasifikovat jako spol. Eleocharis acicularis.
61
Rozbory CHKO
eský les
R1 Prameništ
R1.4 Lesní prameništ náleží sice k maloplošným, nicmén v mnoha ohledech
specifickým a pom rn frekventovaným biotop m pojednávaného území. Reálná
prostorová distribuce tohoto biotopu v krajin je výrazn ovliv ována charakterem
reliéfu. Zatímco paraleln probíhající h bety jsou prakticky bezvodé, sníženiny
a úpatnicové polohy p edstavují zóny, na nichž vyv rá v tšina zdrojnic hlavních
tok . Aktuáln p evážná ást prameniš hostí vegetaci, jíž lze syntaxonomicky
zahrnout do blízkosti as. Chrysosplenietum oppositifolii (význa né atlantickomontánní spole enstvo, hojným rozší ením typické pro eský les), CardaminoChrysosplenietum alternifolii (roztroušený výskyt spíše v nižších polohách
CHKO), Chaerophyllo-Petasitetum albi (pom rn
vzácné prameništní
spole enstvo eského lesa, výskyt doposud prokázán u Broumova, býv. Valdorfu
a na obvodu erchova), Veronico montanae-Caricetum remotae ( ídký výskyt
p evážn na su ových prameništích erchovského lesa).
R2 Slatinná a p echodová rašeliništ
R2.2 Pom rn široce vymezená jednotka, zastoupená v mapovaném území dv ma
svazy: Caricion fuscae a Sphagno warnstorfiani-Tomenthypnion. Komentované
syntaxony charakterizuje roztroušen se vyskytující as. Caricetum goodenowii
(centrum rozší ení je v severních oblastech CHKO, velmi reprezentativní
a rozsáhlé porosty jsou vyvinuty nap . V NPP Na požárech) a celkov vzácná as.
Wilemetio-Caricetum paniceae (bezlesé enklávy na úpatí erchova), zatímco
ochraná sky
významnou
vegetaci
nevápnitých
mechových
slatiništ
s kalcitolerantními rašeliníky zastupují rovn ž velmi z ídkavé as. Sphagno
warnstorfiani-Eriophoretum latifolii (PP Milov) a as. Sphagno–Caricetum
lasiocarpae (Václavský rybník u P imdy, Rybník). Zvlášt porosty posledn
jmenovaného spole enstva vyžadují vzhledem k vysokému genofondovému
významu (mj. p ítomost Carex lasiocarpa, Drosera intermedia, Drosera
rotundifolia, Menyanthes trifoliata, Pedicularis palustris aj.) trvalou pé i za strany
SCHKO.
R2.3 Na lokálních ložiscích rašeliny, v pramenných pánvích a poto ních nivách se
stagnující vodou, zejména v severních územích CHKO. V domažlické ásti byly
zaznamenány rozm rn jší porosty prakticky jen na plešské enkláv (PP Veský
mlýn). Syntaxonomicky lze doložit as. Carici rostratae-Sphagnetum apiculati
(nejhojn jší syntaxon, zvl. drobn jší výskyty lze ovšem asto interpretovat jako
r zn pokro ilá degrada ní stadia), as. Junco filiformis-Sphagnetum recurvi
(vzácn jší syntaxon, nalezený nap . V NPP Na požárech), as. Polytricho
communis-Molinietum caeruleae (vzácn , nap . Hrani ní potok záp. Diany).
R3 Vrchovišt
R3.1 Otev ená vrchovištní vegetace nemá v eském lese, s ohledem na nižší
nadmo ské výšky tohoto poho í, zcela optimální podmínky ke svému rozvoji, což
se navenek projevuje nejen jejím vzácným a relativn maloplošným výskytem, ale
rovn ž ochuzenou druhovou garniturou. Svou roli v minulosti sehrála
i nemilosrdná meliora ní kampa , která p ivodila zánik mnoha cenných lokalit.
Topograficky je výskyt vrchoviš soust ed n do severní ásti CHKO, sm rem na
jih, do erchovského lesa, výskyt doznívá na náhorní plošin v prostoru zaniklé
sídelní enklávy Pleš-Václav-Rabov. Cenologicky je doložen výskyt as. Eriophoro
vaginati-Sphagnetum recurvi a as. Andromedo polifoliae-Sphagnetum.
62
Rozbory CHKO
eský les
R3.4 Tento biotop byl analyzován v prostoru jihovýchodn bývalé Pavlovy Huti, ve
spole nosti jiných antropicky tém neovlivn ných struktur (R2.3, R3.1). Protože
celá odvodn ná ást p vodního vrchovišt je navíc decimována pastvou, bylo by
velmi žádoucí v dané lokalit tento management ukon it, p ípadn iniciovat
vypracování revitaliza ního projektu, který by v p ípad jeho napln ní umožnil
další existenci celého komplexu.
S1 Skály a droliny
S1.2 Skalní útvary jsou obzvlášt v jižní polovin území zastoupeny pom rn
pestrou škálou forem, a již jde o vrcholová skaliska, skalní zdi, mrazové sruby,
kryoplana ní plošiny i morfologicky zna n variabilní droliny. Zdaleka nejvyšším
soust ed ním t chto povrchových tvar vyniká horsky utvá ené pásmo Haltravy,
nicmén z vegeta ního hlediska nejsou tyto biotopy nikterak výrazné. Je to
d sledek škály kauzalit, mezi nimiž hrají prim chemické a fyzikální vlastnosti
horninového komplexu a zvlášt prostorové dispozice (p evážná ást skal
neproniká souvislou klenbou lesa a navíc je situována do pom rn exponovaných
poloh ve vrcholových ástech kopc , které jsou zvl. ve vegeta ním období
vystaveny zvýšenému p sobení výsušných v tr ). Jediným reprezentantem
charakterizované jednotky tak z stává as. Hypno-Polypodietum vulgaris, vázaná
na skalní útvary a droliny v komplexu rozsáhlejších su ových les (nap . PR
Dlouhý vrch i PR Starý Hirštejn).
S1.3 Biotop velmi lapidárn popsán bez p i azení nižšího syntaxonomického ranku
z n kolika míst v pásmu Haltravy. Výskyt je ekologicky možný, bude jej však
zapot ebí v terénu prov it.
A4 Subalpínská vysokobylinná vegetace
A4.3 v erchovském lese bylo velmi vzácn v n kolika p ípadech zaznamenáno
nivní spole enstvo s Athyrium filix-femina, p edstavující analogon sv. DryopteridoAthyrion v nižších polohách. SOFRON (1990:15) za adil porost obdobné
floristické skladby provizorn k sv. Adenostylion (biotop A4.2).
T.1 Louky a pastviny
T1.1 Mezofilní ovsíkové louky se objevují v bezlesých ástech mapovaného území
pom rn
asto, ovšem v r zné kvalit podmín né charakterem managementu.
V blízkosti intravilán
obcí se oby ejn
vyskytují jen intenzivn ji
obhospoda ované typy (z ásti nepochybn
vysévané), jež však mají
s charakterizovanou jednotkou pramálo spole ného. Jejich protipólem jsou
jetelokost avové trávníky as. Trifolio-Festucetum rubrae na nelesních enklávách,
které mohou mít bu to zcela p irozený kv tnatý charakter, to pokud nebyl
p erušen tradi ní management, nebo prezentují r zn pokro ilá degrada ní
stadia, p i emž míra degradace konkrétních porost je ovlivn na nejen faktorem
asu - dobou klidového režimu, ale též umíst ním biotopu v krajin , stanovištními
parametry apod. Nemalá ást porost na odlehlých opušt ných místech se již
transformovala do podoby lad tvo ených jen n kolika málo druhy trav (nej ast ji
tandem Agrostis capillaris a Holcus mollis) a t ezalkou skvrnitou. Další tento osud
patrn eká v nejbližší dob .
T1.3 A koliv p evážná ást druhotného bezlesí je aktuáln využívána jako pastviny,
v drtivé v tšin p ípad jde jen o kulturou modifikované, p ípadn rovnou um le
založené produktivní porosty s velmi omezeným druhovým sortimentem zvl.
výkonných odr d trav. Hodnotn jší pastevní trávníky se dochovaly zpravidla jen
63
Rozbory CHKO
eský les
ve svažit jších terénech. Velmi reprezentativní porosty lze nalézt nap . na náhorní
plošin v okolí zaniklé osady Pleš, které spole n s rozptýlenou nelesní zelení
prop j ují zdejší krajin zvláštní osobitý p vab (relikt krajiny z p edindustriální
éry). Fytosociologicky odpovídají p evážn as. Festuco-Cynosuretum, jen menší
m rou na intenzivn ji pasených místech i as. Lolio-Cynosuretum.
T1.4 Fyziotypov nápadné psárkové louky se objevují v území pom rn
asto,
nicmén zna ná ást porost s dominantním druhem Alopecurus pratensis
p edstavuje pouhé kulturní deriváty, vzniklé bu to p ímo výsevem nebo
subspontánním vývojem z lu ních porost podsv. Calthenion. Podmín n
p irozený charakter lze p ipustit pouze u porost vázaných na aluviální polohy
vodote í. Analogická situace panuje i u metlicových lad as. SanguisorboDeschampsietum cespitosae, mezi nimiž lze op t vylišit plynulou škálu r zn
reprezentativních typ , od kv tnatých porost až po monotypické porosty
Deschampsia caespitosa, které mají mnohdy blíže k pasekové než vlastní lu ní
vegetaci.
T1.5 P ed velkoplošnými melioracemi nepochybn b žn rozší ený typ vegetace,
nyní nalézaný v pouhých torzech. Na výstupech pramen v otev ené krajin se
ješt relativn
asto objevují maloplošné porosty sk ípiny lesní, odpovídající
druhovou garniturou as. Scirpetum sylvatici. Nivy vodote í na území
erchovského provází as. Scirpo-Caricetum brizoidis. Spole enstvo spíše s nižší
druhovou diverzitou, rozší ené mnohdy na zna n rozsáhlých plochách,
markantní je schopnost p etrvávat na stanovištích dlouhodob i bez jakéhokoliv
managementu. V neobhospoda ovaných nivách ernice a Nemanického potoka,
kde je toto spole enstvo vyvinuto velkoplošn , se spole n s rozptýlenou nelesní
zelení uplat uje dokonce jako významný krajinotvorný prvek. K dalším, spíše již
vzácn jším spole enstv m hygrofilních luk p ísluší as. Angelico-Cirsietum
palustris ( ídký výskyt na vlhkých lukách v aluviích vodote í severní ásti CHKO),
as. Polygono-Cirsietum palustris, as. Chaerophyllo hirsuti-Calthetum a as.
Deschampsio-Cirsietum heterophylli.
T1.6 v nivách neregulovaných lu ních vodote í a prameništích komplexech, pom rn
b žn
rozší ený expanzivní prvek vegetace, který významn
p ispívá
k monotonizaci vegeta ního krytu poto ních niv. Krom fytosociologicky dob e
vyhran ných typ se v území pom rn asto objevují i druhov ochuzené porosty
s dominantním postavením Filipendula ulmaria, p ípadn Lysimachia vulgaris,
které lze interpretovat jako pouhá sukcesionální stadia, by sm ující vývojov
k spole enstv m podsv. Filipendulenion. Jednozna n nejhojn jším a tak ka
všeobecn rozší eným zástupcem tužebníkových lad v eském lese je as.
Lysimachio vulgaris-Filipenduletum. Ostatní syntaxony vykazují spíše lokální
vazbu na jednotlivé poto ní systémy. Tak kup . nivu Kate inské potoka pod Sv.
Kate inou provází fragmenty as. Iridetum sibiricae, horní ást toku Václavského
potoka as. Chaerophyllo hirsuti-Filipenduletum, v aluviu Hrani ního potoka
a ernice byla rozpoznána as. Filipendulo-Geranietum palustris.
T1.9 v CHKO pom rn z ídkavý komponent polop irozené travinobylinné vegetace,
vázaný na hydromorfní p dy (gleje, organosoly) s rozkolísaným vodním režimem.
SOFRON (1990:41) referuje o výskytu as. Junco-Molinietum coeruleae, kterou
ovšem nalezl na pouhých 2 lokalitách v celém fytochorionu. Intenzivní botanický
výzkum v následujících letech p ece jen obohatil seznam stávajících lokalit o adu
nových nález , situovaných p evážn do jižn ji položených území erchovského
lesa a Kate inské kotliny. Krom
výše uvedeného spole enstva byly
zaznamenány i další jednotky oligotrofního k ídla sv. Molinion (Sanguisorbo-
64
Rozbory CHKO
eský les
Festucetum commutatae, Selino-Molinietum), vyzna ující se spíše nižší až
st ední druhovou diverzitou a etn jším zastoupením acidofyt . Tomuto
nazna enému schématu se ovšem vymykají bezkolencové porosty v PR
Hvož anská louka, které jsou druhov velmi bohaté (úživn jší horniny) a navíc
hostí i adu ochraná sky významných taxon (Eleocharis uniglumis, Epipactis
palustris, Eriophorum latifolium, Gentiana pneumonanthe, Iris sibirica, Parnassia
palustris, Salix rosmarinifolia ad.).
T1.10 Metodicky je t eba rozlišovat as. Juncetum effusi, která je v zásad
spole enstvem rybni ního litorálu, od p íbuzné as. Epilobio-Juncetum effusi,
p edstavující vlastní spole enstvo vlhkých, mechanicky narušovaných biotop ,
a tedy hlavní obsahovou nápl jednotky T1.10, jak je p edkládána Katalogem
biotop
R. Zatímco první jednotka je v území vzácná, druhá vykazuje pom rn
zna né rozší ení, obzvlášt na dobytkem disturbovaných vlhkých místech
v pastvinách. V souvisle zalesn ných ástech území se pak na liniových
koridorech (nap . narušované pruhy zeminy s dostate nou p dní vlhkostí podél
n kdejších ”drát ”) pravideln objevují vergentní ochuzené typy s dominantní
sítinou rozkladitou.
T2 Smilkové trávníky
T2.3B Oligotrofní smilkové trávníky sdružené ve sv. Violion caninae se v území
doposud objevují pravideln , le výlu n maloplošn . V lu ních komplexech jde
zejména o svažit jší polohy s m lkým p dním horizontem, bo ní st ny úvozových
cest i zpola zemn né snosy kamení. Dalším místem výskytu jsou zaniklé sídelní
enklávy (nap . Hrani ná, Františkova Hu ) uprost ed rozsáhlejších lesních
komplex . Tyto porosty se však jeví jako zraniteln jší. Nez ídka bývají rozorávány
a p evád ny na lesní polí ka, n kdy také bývají využívány jako manipula ní
plochy p i t žb d eva v okolních porostech. Takovéto aktivity, pokud nevedou
p ímo k destrukci biotopu, p ispívají narušením vegeta ního krytu k ší ení
nitrofilních druh a v dalším sledu k nástupu pionýrských d evin. Syntaxonomicky
p evažují typy inklinující k as. Hyperico-Polygaletum (lokáln dosud velmi p kn
ukázky nap . V okolí býv. Pleše). V oblasti Kate inské kotliny byla pozorována as.
Thymo-Festucetum ovinae. Lesní cesty s nezpevn ným povrchem mnohdy
v území doprovází as. Carici leporinae-Agrostietum tenuis.
T4 Lesní lemy
T4.2 Mezofilní bylinné lemy sv. Trifolion medii p edstavují vzácný typ vegetace
eského lesa, jehož výskyt je prakticky výhradn soust ed n do odlesn ným
obvodových partií území. Doposud je doložen výskyt typ konvergujících k as.
Trifolio medii-Melampyretum nemorosi (nap . P imda, Málkov, Nová Ves)
a lemového spole enstva s Agrimonia procera (západní okolí Smolova), které
velmi pravd podobn v jihozápadních echách p edstavuje vikariant as. Trifolio
medii-Agrimonietum na silikátovém podkladu.
T6 Vegetace efemér a sukulent
T6.1B Velmi ojedin lý a nadto jen maloplošný výskyt as. Polytricho piliferiScleranthetum perennis na granitovém eluviu v jižním okolí Svaté Kate iny.
Spole enstvo je akutn ohroženo nežádoucími sukcesními zm nami, zvlášt
ecesí d evin a pozvolnou ruderalizací.
65
Rozbory CHKO
eský les
T8 Nížinná a horská v esovišt
T8.2B s postupující eutrofizací krajiny stále z ídkav jší sou ást polop irozené
vegetace prezentovaného území. Z poslední doby jsou známy jen drobné
fakultativní výskyty na obnažených minerálních p dách v lemech lesních cest
a odvodn ných ložiscích rašeliny v lukách, odpovídající fytocenologicky vesm s
as. Arnico montanae-Callunetum. ízený management spole enstva probíhá
v areálu NPP Na požárech.
K1 Mok adní vrbiny
Mok adní vrbiny sv. Salicion cinereae, event. sv. Lonicero-Rubion sylvatici jsou
v území pom rn
asté, zvl. na zamok ených pozemcích a v ladem ležích nivách
vodote í. Celkov jde o 4 as.: Salicetum auritae (obecn rozší ené spole enstvo),
Salicetum pentandro-auritae (ojedin lý výskyt na b ezích Václavského rybníka
v Kate inské kotlin , kde byl však výskyt z jakýchsi pseudoestetických d vod
vlastníkem v posledních letech zna n zdecimován), Salici-Franguletum (vzácn jší
syntaxon nižších poloh, nap . V litorálu rybníka u Železné), spol. Rubus plicatusFrangula alnus (nov ji vymezené subatlantické spole enstvo, udávané doposud
z nemnoha lokalit v erchovském lese).
K2 Vrbové k oviny podél vodních tok
K2.1 Pro eský les bezpochyby nový, i když s nejv tší pravd podobností jen
fragmentárn vyvinutý komponent p irozené vegetace, zastoupený as. Salicetum
triandrae a as. Chaerophyllo hirsuti-Salicetum fragilis. Zatímco první syntaxon se
tu zdá být dobrým p íkladem vysloven vzácného typu vegetace, druhý m že být
i pon kud více rozší enou vegeta ní alternativou lužního lesa, zvl. V údolních
nivách relativn nízko položených území Kate inské a Nemanické kotliny.
K3 Vysoké mezofilní a xerofilní k oviny
K3 Ke ová spole enstva p edstavují fyziognomicky nápadný, avšak nikoliv astý typ
vegetace pojednávaného území. Jak správn poznamenává autor vegeta ní
monografie území (SOFRON 1990) výskyt ke ových spole enstev je tu
soust ed n k východní hranici celku. Zdaleka nejrozší en jším ”typem” jsou
k oviny s Prunus spinosa (velice asto monotypické porosty), které jsou ovšem
syntaxonomicky zna n obtížn uchopitelným objektem (prostorové dispozice,
vysoká heterogenita bylinného patra, relativn kusé poznatky o diverzit této
vegetace v rámci R apod.) I tak lze alespo n které porosty ve vymezeném
prostoru cenologicky interpretovat jako Pruno-Crataegetum
i Rhamno
catharticae-Cornetum sanguineae.
L Lesy
L1 Oblastí s potenciáln nejvyšším zastoupením tohoto biotopu je Kate inská kotlina,
kde se v sou asn
dob
patrn
vyskytují i porosty s nejvyšší mírou
reprezentivnosti. Pro ty je charakteristický ídký zápoj, adaptivní formy olší
s ch dovit uzp sobeným ko enovými náb hy, sv d ícími o vysokém stupni
zamok ení v dob jejich vzniku a vícemén souvislé bylinné patro tvo ené
Phalaroides arundinacea a Phragmites communis, k nimž p istupují v antropicky
mén narušených porostech n které druhy vysokých ost ic. Výše popsané typy
s chrasticí a rákosem bu to p edstavují r zn pokro ilá degrada ní stadia as.
Carici acutiformis-Alnetum nebo v jiné interpretaci zosob ují specifický vegeta ní
prvek tohoto krajinného celku. Další nalezené porosty mok adních olšin lze již bez
66
Rozbory CHKO
eský les
v tších potíží ztotožnit s as. Carici elongatae-Alnetum, jejíž výskyt byl v poslední
dob prokázán i v kotlin horní Radbuzy.
L2.2A-B v souladu s dosavadními poznatky o této vegetaci, lze v tšinu dochovalých
lužních les s p irozen jší druhovou skladbou p i adit bu to as. Piceo-Alnetum
(úst ední jednotka vyšších poloh, vícemén rovnom rn rozší ená po celém
území), as. Arunco sylvestris-Alnetum glutinosae (okrajové a níže položené
oblasti CHKO) nebo as. Carici remotae-Fraxinetum (prameništní polohy níže
položených území erchovského lesa a Kate inské kotliny). Z pohledu aktuálního
rozší ení tohoto biotopu v eskoleské krajin je však t eba doplnit, že daleko
ast ji než p irozené porosty jsou v území rozší eny kulturní deriváty s více i
mén narušenými hydropedologickými pom ry a siln pozm n nou druhovou
skladbou, jež formáln p ísluší subbiotopu L2.2B.
L4 Su ové proudy, balvanité rozpady a další odvozené povrchové útvary vázané na
svahové polohy jednotlivých vrch
i h ebenová úbo í osídlily su ové lesy sv.
Tilio-Acerion. Syntaxonomicky byla vylišena: as. Arunco-Aceretum (velmi
ojedin lý výskyt ve skupin
erchova), as. Lunario-Aceretum (ojedin lé lokality
soust ed né do erchovského lesa – nap . Byst ice, Rybník; zcela výjime n i
v severní ásti CHKO u Broumova) a as. Mercuriali-Fraxinetum (roztroušen na
p íhodných stanovištích v obvodu erchovského lesa). Výsadní postavení, dané
odchylnou genezí a specifickými stanovištními pom ry mají jasanové porosty na
rozvalinách budov v n kdejších sídlech.
L5.1 Klimatický klimax vykazující v minulosti pom rn zna né rozší ení, zejména ve
st ední a jižní ásti poho í. N kdejší souvislejší areál však byl však v n kolika
posledních staletích zp etrhán a p vodní jedlobukové lesy velmi rychle nahradily
ekologicky nestabilní smrkové monokultury. Krom vlastní fragmentarizace
biotopu se na druhové skladb zbylých porost negativn obrazilo zejména
globální zne išt ní ovzduší (acidifikované srážky) a s ním související okyselení
svrchních p dních horizont , které mají pro bylinný podrost t chto les zásadní
význam. Proto lze kontinuální degradaci ekosystému doložit i z chrán ných území
(PR Broumovská bu ina a PR Diana). Co se tý e cenotické diverzity jednotky,
vylišeny byly montánní ky elnicové bu iny as. Dentario enneaphylli-Fagetum
(dosud roztroušen na území Kate inské kotliny, jinde jen ojedin le), as. Festuco
altissimae (roztroušen
se vyskytující spole enstvo exponovaných poloh
erchovského a P imdského lesa) a Tilio cordatae-Fagetum (na území CHKO
zcela výjime ný exklávní výskyt u Broumova, podmín ný specifickými
geologickými a geomorfologickými pom ry lokality).
L5.4 Potenciáln z ejm p evažující typ vegetace
eského lesa, zvlášt na
konvexních tvarech reliéfu. A koliv p evážná ást porost je dlouhodob
a programov ovliv ována lov kem, se všemi z této skute nosti vyplývajícími
d sledky, byly v poslední dob nalezeny i velmi hodnotné úseky t chto les
s p irozenou druhovou skladbou (dokonce i s relevantní p ím sí Abies alba)
a místy i prostorou strukturou. Krom floristicky dob e diferencovaných porost
náležejících as. Luzulo-Fagetum (úst ední asociace acidofilních bu in celé
CHKO), as. Calamagrostio villosae-Fagetum (roztroušený syntaxon vrcholových
poloh – nap . Dlouhá skála, Haltravský h eben, Velký zvon, Pleš), pop . as.
Dryopterido dilatatae-Fagetum (lokální edaficky podmín ná jednotka su ových
svah
erchovského lesa, jež byla validn popsána práv z jižní ásti poho í) se
však v území pom rn
asto objevují i typy s výrazn ochuzenou druhovou
garniturou, v extrémních p ípadech až charakteru holých bu in. Pon vadž
popsaný jev byl pozorován u porost nejr zn jších kvalit, lze se domnívat, že jde
67
Rozbory CHKO
eský les
do zna né míry o zcela p irozený úkaz (chudý geologický podklad), který nebyl p i
hodnocení reprezentativnosti porost vždy nutn chápán jako handicap.
L7.2 Velmi vzácné maloplošné spole enstvo podmá ených poloh nejjižn jšího
výb žku eského lesa (Byst ice), kde bylo nalezeno b hem mapování aktuální
vegetace v bývalém pohrani ním pásmu. Na uvedenou lokalitu proniká Molinio
arundinaceae-Quercetum údolím Chladné Byst ice z bavorského území ChamFurther Senke.
L9.1 Problematická jednotka, v území údajn identifikovány dva lokální výskyty na
severozápadním svahu Malinové hory a severovýchodním svahu vrchu Smr í,
nebudící p íliš d v ry ve správnost klasifikace biotopu. Výskyt nelze akceptovat
aniž by byl doložen pat i ným fytocenologickým materiálem.
L9.2A v eském lese vzácná a patrn vždy jen maloplošn se vyskytující jednotka
plochých zamok ených terén a lesních vrchoviš , rostoucí obvykle v mozaice
s jinými typy hygrofilní vegetace (blatkovými a brusnicovými bory, rašelinnými
b ezinami a rohozcovými smr inami). Porosty s nejvyšším stupn m zachovalosti
a reprezentativnosti byly zahrnuty do sít maloplošných chrán ných území
popisovaného celku (PR Pavlova Hu , PR Farské bažiny).
L9.2B Rohozcové smr iny tvo í krom r zn širokého prstence na okrajích vrchoviš
jen úzké doprovody v n kterých poto ních údolích konsekventního typu. Zatímco
všechny tyto výskyty jsou svou podstatou maloplošné, v jihozápadní ásti
Kate inské kotliny se nacházejí kompaktní plošné útvary prioritního významu.
P estože zna ná ást porost v tomto prostoru nese stopy odvodn ní, dochovaly
se zde i velmi reprezentativní úseky podmá ených smr in tak ka p irozeného
charakteru. Nesporné kvality celku byly rovn ž dobrým d vodem k za len ní do
seznamu lokalit (p írodních komplex ) ur ených k dopln ní národního seznamu
soustavy NATURA 2000 v Plze ském kraji.
L10.1 Pozoruhodné spole enstvo vázané na rašelinné p dy Kate inské kotliny, kde
roste v mozaice s podmá enými, p ípadn rašeliníkovými smr inami. Porosty na
území lesního celku Gerlich (Správa Kolowratových les ) lze bez v tších
problém ztotožnit s as. Betuletum pubescentis. Jinde se ovšem vyskytují i mén
reprezentativní typy s Dryopteris carthusiana, Frangula alnus, Lycopodium
annotinum i Oxalis acetosella a potla eným mechovým patrem. Ty z ejm
p edstavují r zn pokro ilá degrada ní stadia.
L10.2 Maloplošn vyvinuté spole enstvo tvo ené místním ekotypem Pinus sylvestris
(tzv. rozvadovskou borovicí). Obdobn jako na bavorské stran poho í
(AUGUSTIN 1991), nejsou ani zde vyvinuty zcela typické porosty (absence
asocia ního diferenciálního druhu Vaccinium uliginosum; vlochyn se však
vzácn na území Kate inské kotliny vyskytuje, ovšem v jiných fytocenózách). Je
tak pom rn obtížné rozhodnout, zda se jedná o vliv kultury i o jev p irozený
(lokální ”ochuzený typ”).
L10.4 Velmi reprezentativní porosty v PR Farské bažiny a PR Podkovák u Lesné,
prezentující jediné známé výskyty v CHKO. Mén pot šitelným faktem je, že na
obou lokalitách prokazateln dochází k genetické erozi blatky (tvorba hybrid
s introdukovanou Pinus sylvestris).
3.7. Neživá p íroda
Oblast eského lesa je budována pom rn monotónním horninovým podložím
moldanubických rul a jejich p echod . Jedná se o území relativn chudé na výrazné
68
Rozbory CHKO
eský les
geologické fenomény. P esto zde nacházíme adu lokalit, v n kterých p ípadech ne
zcela docen ných.
Rašeliništ a lokality spojené s í ní erozí
Na území CHKO eský les jsou tyto lokality zastoupeny v celkem hojném po tu.
P ehled rašeliniš viz p íloha 5. ada lokalit je vy len na jako ZCHÚ.
Nejvýznamn jší jsou PR Farské bažiny (66 ha), PR Jezírka u Rozvadova
(6,23 ha), PR K ížový kámen (19,23 ha), NPP Na požárech (78,8 ha), PR Ostr vek
(5,51 ha), PR Pavlova Hu (32,82 ha), PR Podkovák (5,63 ha) a PP Veský mlýn
(32,12 ha). K významným údolním nivám pat í niva Nemanického potoka, niva
Kate inského potoka a údolí Radbuzy. Dalším významným fenoménem jsou ost e
za íznutá svažitá údolí horských byst in s výrazn kamenitým až balvanitým
e išt m. Tyto jevy lze dokumentovat na ad
potok
eského lesa.
Nejvýznamn jšími jsou horní tok Hamerského potoka, pramenné p ítoky eky Mže,
hlavn pak Sklá ský potok, koryta Celního a Hu ského potoka, pramenné p ítoky
Radbuzy, erný potok, Teplá a Chladná Byst ice.
Skalní výchozy, kamenná mo e
Celá ada t chto lokalit je zastoupena na v tšin významn jších elevací eského
lesa. N které lokality jsou vyhlášeny jako ZCHÚ, hlavním p edm tem však bývá
ochrana p irozených porost . Takovými lokalitami jsou NPR erchovské hvozdy
(balvanité sut , kamenná mo e a skalní výchozy ve vrcholových ástech erchova),
PR Dlouhý vrch, PR Pleš, PR Malý Zvon, PR Starý Hirštejn a PP Skalky na Sádku,
tvo ená n kolik set metr dlouhým h betem vypreparovaných bizardních skalek.
V tšin izolovaných skalních výchoz a kamenných mo í není v nována pozornost.
Zvláštní kategorií jsou vypreparované, asto morfologicky výrazné žíly eského
k emenného valu. Nejvýznamn jší lokalitou na území CHKO je skalní výchoz
v souvislé délce cca 200 m jižn od obce Chodov. Další známé výchozy jsou mimo
území CHKO.
Geologicky významné lokality
eská geologická služba ( GS) udává v oblasti eského lesa 38 geologicky
významných lokalit. Ovšem pouze 11 z nich se nachází p ímo na území CHKO,
z ehož vyplývá, že v tšina zajímavostí je soust ed na spíše do podh í. Seznam
geologicky významných lokalit na území CHKO eský les dle údaj
GS:
. 380 – Diana – státní hranice
lokalizace - 5 km J od obce Rozvadov, 2 km JZ od obce Diana, podél státní hranice.
charakteristika objektu - Plošný výskyt rašeliny na soutoku Kate inského a Nivního
potoka. Celková plocha je 52 ha. Pr m rná mocnost je 0,77 m.
geologická
charakteristika
- Plošn
rozsáhlé
rašeliništ ,
ekologicky
a vodohospodá sky cenné akumulace humolit , ada chrán ných rostlinných
a živo išných druh .
. 381 – Jedlina
lokalizace - 5 km ZSZ od Rozvadova, podél státní hranice.
charakteristika objektu - Plošn
rozsáhlý výskyt rašeliny (humolitu) v niv
bezejmenného potoka podél státní hranice. Celková plocha je 85 ha. Pr m rná
mocnost je 0,5 m.
geologická charakteristika - Typický p íklad rašeliništ , výskyt chrán ných
a ohrožených druh rostlin a živo ich .
69
Rozbory CHKO
eský les
. 383 – Diana – jižn od obce
lokalizace - 0,6 km J od obce Diana.
charakteristika objektu - Opušt ný st nový lom o rozm rech 50 x 50 x 10 m.
geologická charakteristika - Lom poskytuje významný odkryv v jemnozrnné
cordieritické rule s o kami kvarcitu, na odkryvu lze studovat též hnízda ortoklasu
a slabou muskovitizaci.
. 384 – Bukovina u Karlovy Huti
lokalizace - 0,5 km SZ od obce Karlova Hu ; 0,5 km J od kóty 655 m n.m. Bukovina.
charakteristika objektu - Opušt ný lom 50 x 8 m.
geologická charakteristika - Významný profil pestrým metamorfním sledem:
cordieritická rula se silimanitem a granátem, mobilizát k – živec, plagioklas,
k emen, cordierit, o ky erálnu s diopsidem.
. 392 – Mostek
lokalizace - 0,5 – 2,0 km JZ od obce Mostek.
charakteristika objektu - Skalní výchozy na horském h betu.
geologická charakteristika - Geomorfologicky zajímavý skalní výchoz budovaný
cordieritickou rulou se sillimanitem a s pegmatity.vané b idli natou cordieritickou
rulou s polohami K–živce mobilizátoru, místy ložní nebo i diskordantní t lesa
pegmatitu.
. 406 – Nemanický potok
lokalizace - Niva Nemanického potoka.
charakteristika objektu - Údolní nivní slatiništ v široké niv Nemanického potoka.
geologická charakteristika - Ojedin lý velkoplošný výskyt rašeliny slatinného typu.
. 409 – Starý Herštejn
lokalizace - H eben mezi kótou 878 m n.m. a 817 m n.m. (Starý Herštejn).
charakteristika objektu - Skalní výchozy budované cordieritickou rulou.
geologická charakteristika - Morfologicky výrazné p írodní útvary.
. 410 – Nademlýnský vrch u Na etína
lokalizace - 0,5 km J až JV od Na etína – okolí kóty 562 m n.m. Nademlýnský vrch.
charakteristika objektu - Skalní výchozy a staré lomové jámy áste n zarostlé
k ovím.
geologická charakteristika - Pom rn
erstvý výskyt biotitického noritu s žilkou
leukokrátní žuly s turmalínem.
. 434 – Skalky na Sádku
lokalizace - Kóta 829, Sádkova skála, 2,5 km západn od Klen í pod erchovem.
charakteristika objektu - Skalní výchozy na vrcholu kopce, celková rozloha 5,0 ha.
geologická charakteristika - Výchozy na vrcholu kopce jsou budovány sillimanit–
biotitickou migmatitizovanou pararulou, obsahující ojedin lý cordierit. Místy se
objevují ložní, až 20 cm mocné k emenné žíly. Lokalita je typickým a výrazným
p íkladem p irozených skalních výchoz (kamýk a skalních zdí), typických pro
vrcholové ásti eského lesa.
. 452 – Chodov
lokalizace - Opušt ný lom p i J okraji Chodova, jižn od silnice na Pec.
charakteristika objektu - Opušt ný lom u silnice.
geologická charakteristika - eský k emenný val je asi 100 km dlouhé pásmo
tektonických poruch odd lující od sebe dv geologické jednotky se zcela odlišnou
stavbou a stupn m p em ny. V jižní ásti tvo í k emenná žilovina výrazné terénní
elevace, které jsou krajinn zajímavé a pro celé západní echy typické. Na
lokalit Chodov, která je nejv tší a nejlépe zachovanou lokalitou tohoto
k emenného valu v bec, je typická k emenná žilovina n kolika generací, kdy
70
Rozbory CHKO
eský les
starší k emenná hmota se vyskytuje v brekciovitých úlomcích, tmelených
mladšími žilkami k emene. Pro lokalitu je typická nar žov lá barva staršího
k emene, v dutinách se vyskytující iré krystalky drobného k iš álu.
3.8. Územní systémy ekologické stability (ÚSES)
Územní systém ekologické stability je nepravidelná sí ekologicky významných
segment krajiny, které jsou ú eln rozmíst ny na základ funk ních a prostorových
kritérií. T mito kritérii jsou:
− rozmanitost potenciálních p írodních ekosystém v daném území
− jejich prostorové vazby (udávají sm ry biokoridor )
− nezbytné prostorové parametry (minimální plochy biocenter, maximální délky
biokoridor a jejich minimální nutné ší ky)
− aktuální stav krajiny
− spole enské limity a zám ry, ur ující sou asné a perspektivní možnosti dotvá ení
uceleného systému
ÚSES je tedy takový vzájemn propojený soubor p irozených i pozm n ných, avšak
p írod blízkých ekosystém , který udržuje p írodní rovnováhu. Rozlišuje se místní
(lokální), regionální a nadregionální územní systém ekologické stability.
Vymezení a hodnocení systému ekologické stability provád jí orgány územního
plánování a ochrany p írody ve spolupráci s orgány vodohospodá skými, ochrany
zem d lského p dního fondu a státní správy lesního hospodá ství. Ochrana
systému ekologické stability je povinností všech vlastník a uživatel pozemk a jeho
vytvá ení je ve ejným zájmem, na kterém se podílejí vlastníci pozemk , obce i stát
(§ 4 zák. . 114/1992 Sb.).
ÚSES na území CHKO
Pro eský les byl ÚSES zpracován v r zných dobách, r znými metodami r zných
zpracovatel na celém území CHKO. Území CHKO je rozd leno do dvou bývalých
okres , Domažlice a Tachov. V každém z okres bylo ke zpracování ÚSES
p istupováno jinak. Tachovsko bylo zpracováno již za átkem devadesátých let ješt
p ed zve ejn ním metodiky pro ÚSES. Domažlická ást byla zpracovávána o n co
pozd ji, od poloviny devadesátých let do p elomu století. Dnes navíc je ve finální
verzi zpracován regionální ÚSES Plze ského kraje, který již vychází z nejnov jších
poznatk z tvorby ÚSES.
Popis územního systému ekologické stability
Nadregionální ÚSES
Celým CHKO ve sm ru sever-jih prochází osa nadregionálního biokoridoru, který je
charakterizován jako biokoridor mezofilní bu inný. Na tento biokoridor navazují dv
nadregionální biocentra. Biocentrum NRBC 74 - erchov, toto biocentrum je v ose
biokoridoru, a biocentrum NRBC 75 - Diana, které je mimo osu biokoridoru a je do
systému nadregionálního ÚSES napojeno v tví tohoto biokoridoru.
− NRBC 74 – ERCHOV
Plocha: 1481 ha
Biocentrum je tvo eno výraznými horskými h bety na rulách a žulách. Krom
kulturních horských smr in se vyskytují také bu iny s jedlí a klenem.
Vymezení: k up esn ní
Typy ekosystém : lesní – smrkové, buk, jedle, skály, mezofilní bu inné, horské
71
Rozbory CHKO
eský les
Funk nost NRBC: dostate ná
− NRBC 75 – DIANA
Plocha: 1551 ha
Cenné jsou vlhké rašelinící louky, rašeliništ , podmá ené borové,
smrkové a bukové lesy, olšiny u tok .
Vymezení: k up esn ní
Typy ekosystém : lesní – smrkové, buk, jedle, louky, mezofilní bu inné,
rašeliništ , nivní, lu ní
− NRBK 52 – KLADSKÁ – DIANA – ERCHOV
Celková délka NRBK: 103 km
Typy ekosystém : mezofilní bu inné
− NRBK 104 - ERCHOV - B LE
Celková délka NRBK: 38 km
Typy ekosystém : mezofilní bu inné
Funk nost NRBK: nedostate ná
Regionální ÚSES
V sou asné dob je zpracováván generel regionálního ÚSES pro celý Plze ský kraj.
Kone ná verze bude objednavateli p edána v roce 2007. Dnes není ú elné zabývat
se rozpracovanou verzí, ani zabývat se díl ími návrhy, které p edcházely nyní
zpracovávanému generelu.
Lokální ÚSES
Území celé CHKO eský les je zpracováno v rámci ÚSES. Problémem je ale
samotné zpracování, které bylo provád no v 90. letech 20. století, dokonce n které
ásti ješt p ed tím, než byla publikována první metodika ÚSES. Dnes navíc po
konzultacích se zpracovateli práv tvo eného regionálního ÚSES pro Plze ský kraj
vychází najevo nutná revize místních ÚSES, hlavn z d vodu návaznosti na tento
generel regionálního ÚSES, který je zpracováván podle nejnov jších poznatk .
Mezi cenné lokality pro jednotlivé prvky ÚSES na p d mimo les pat í areály
bývalých vesnic, které zaniky v pr b hu 40. až 50. let minulého století
Vzhledem k nízké intenzit zem d lské výroby v CHKO dnes není toto území
zpracováváno v rámci pozemkových úprav tak, aby mohla v rámci spole ných
za ízení prob hnout realizace alespo n kterých prvk ÚSES. Na Domažlicku bylo
v rámci jednoduchých pozemkových úprav ešeno pouze up esn ní p íd l , p i
kterém není možnost realizace prvk ÚSES. V Tachovské ásti jsou sice v n kterých
k.ú. zahájeny komplexní pozemkové úpravy, ale jde jen o formální zahájení
pozemkových úprav vydáním vyhlášky Pozemkového ú adu, žádné projektanské
práce nebyly zahájeny, z tohoto d vodu není zatím možná ani realizace prvk USES.
3.9. Krajinný ráz
Krajina je ást zemského povrchu s charakteristickým reliéfem, tvo ená souborem
funk n propojených ekosystém a civiliza ními prvky.
Krajinný ráz je dán p írodní, kulturní a historickou charakteristikou daného území,
resp. vnímatelnými znaky a hodnotami t chto charakteristik a je t eba ho chránit,
72
Rozbory CHKO
eský les
zejména p ed innostmi, které by mohly snížit jeho p írodní a kulturn -historickou
hodnotu.
Údaje uvád né v této kapitole byly p evzaty ze studie preventivního hodnocení
krajinného rázu CHKO eský les, která byla zpracována v roce 2006 firmou Atelier
V.
Dominantní znaky krajinného rázu území
Dominantní znaky krajinného rázu v CHKO eský les je v principu možno hledat ve
t ech aspektech. Prvním aspektem je prostorové len ní území – charakter
georeliéfu. Druhým aspektem je pom r mezi plochami lesních porost a plochami
zbytk kulturní zem d lské krajiny. T etím aspektem je charakter a hustota osídlení.
Podrobn ji je možno dominantní znaky specifikovat následovn :
− výrazné terénní p ed ly, vymezující prostorov ohrani ené segmenty krajiny
− možnost
len ní krajiny na pohledov
uzav ené konkávní prostory
charakterizované povodími potok a horních tok ek
− výrazný charakter lesní krajiny s p írod blízkými partiemi
− výrazné celky kulturní kultivované krajiny v drobných i velkých enklávách bezlesí
− p ítomnost nemnoha lokalit s cennou urbanistickou strukturou a cennou
architekturou
− p ítomnost etných sídel s p estav nými a upravovanými objekty se set enou
architektonickou hodnotou
− výrazné lokality zaniklých venkovských sídel s náletovou zelení
− výrazné terénní a technické dominanty v ží a rozhleden
− pr hledy do kulturní krajiny mimo hranice CHKO
Diferenciace území z hlediska krajinného rázu a stru ná charakteristika
vymezených základních jednotek
V diferenciaci krajiny z hlediska krajinného rázu byla up ednostn na hlediska vizuální
percepce a prostorového uspo ádání krajinné scény.
Území CHKO bylo roz len no na 4 základní krajinné celky (ZKC), 9 krajinných
celk a 21 krajinných prostor .
Oblasti krajinného rázu, též základní krajinné celky, byly vymezeny na základ
biogeografického a geomorfologického len ní území.
Krajinné celky sdružují v jednom prostorovém rámci n kolik krajinných prostor (KP)
a byly vymezeny z hlediska vizuální percepce p edevším terénními horizonty
a povodími vodote í.
Krajinné prostory p edstavují soubor míst krajinného rázu, spoluvytvá ejících
odlišitelný charakter krajiny.
Krajinné prostory se zástavbou (i zaniklou) p edstavují místa krajinného rázu (MKR).
P ehled prostorového a charakterového len ní území:
Základní krajinný celek (oblast krajinného rázu) ZKC A – DYLE SKÝ LES
Oblast krajinného rázu je p edstavována severní ástí CHKO s lesnatým masivem
Dyle ského lesa odd leným horním tokem Mže od severní ásti P imdského lesa.
Krajina má specifický charakter p evážn lesní krajiny ohrani ené výrazným
p echodem do zem d lské krajiny Tachovska. Uvnit lesních porost se nacházejí
pouze nevelké nelesní enklávy. Krajina je charakteristická zna nou lenitostí
a menšími dimenzemi prostorového len ní odvíjejícího se od úst edního h ebene
Na Výšin , Kamenný vrch, Ve Skalkách. Oblast krajinného rázu se kryje s jižní ástí
stejnojmenného geomorfologického podcelku. V oblasti se nacházejí pouze drobné
73
Rozbory CHKO
eský les
zbytky osídlení, v tší zem d lské vesnice (Broumov, Halže) jsou na rozhraní CHKO
a zem d lské krajiny podh í.
len ní ZKC A – Dyle ský les:
Krajinný celek KC A.1. Tišina
Krajinný prostor KP A.1.1. Hamerský potok
Krajinný prostor KP A.1.2. Kamenný vrch
Krajinný celek KC A.1. Tišina se v tomto p ípad kryje se základním krajinným
celkem ZKC A Dyle ský les a je tvo en dv ma vizuáln vnímatelnými krajinnými
prostory odd lenými lesnatým horským horizontem Na Výšin (788,8 m n. m.) –
Tišina (786,5 m n. m.). Severní prostor spadá do údolí Hamerského potoka (KP
A.1.1. Hamerský potok) a jižní prostor zahrnuje pramenné oblasti Lískového
a Ševcovského potoka (KP A.1.2. Kamenný vrch).
Základní krajinný celek (oblast krajinného rázu) ZKC B – P IMDSKÝ LES
Podobn jako u Dyle ského lesa, je i v severní ásti P imdského lesa vid t pon kud
drobn jší m ítko len ní terénního reliéfu a velké ucelené plochy lesních porost
s velmi malými enklávami uvnit a dv ma velkými enklávami p i státní hranici (Na
Požárech, Pavl v Studenec a Pavlova Hu ). V tší venkovská sídla zde nejsou
p ítomna, zbytky sídel zde však vynikají jedine nými hodnotami harmonie zástavby
a krajinného rámce (Ostr vek, Stará Knížecí hu ). V krajin se souvislým lesním
porostem mají velký význam drobné bezlesé enklávy – zbytky odlesn né krajiny
kolem bývalých sídel (Sklá e, Zlatý potok, Nová Knížecí hu , Kollerova hu , Pavlova
hu ). Polohy v pramenné oblasti Celního potoka vynikají odlehlostí, nedot eností
a estetickou p sobivostí stop osídlení (sídla, hrad Šelmberk).
len ní ZKC B – P imdský les:
Krajinný celek KC B.1. Havranská vrchovina sever
Krajinný prostor KP B.1.1. Údolí Mže
Krajinný prostor KP B.1.2. Bu ina
Krajinný prostor KP B.1.3. Kamenný vrch
Krajinný celek KC B.2. Havranská vrchovina jih
Krajinný prostor KP B.2.1. Havran
Krajinný prostor KP B.2.2. Hrani ní potok
Krajinný prostor KP B.2.3. Celní potok
Krajinný celek KC B.3. Málkovská vrchovina
Krajinný prostor KP B.3.1. Kamenice
Krajinný prostor KP B.3.2. Bezd kovský potok
Krajinný prostor KP B.3.2. Niva Radbuzy
P imdská vrchovina ležící v severní ásti CHKO je roz len na evropským rozvodím
b žícím p es horské masivy Tet evího vrchu (815,3 m n. m.) a Knížecího stromu
(828,6 m n. m.) na krajinné celky KC B.1. Havranská vrchovina sever a KC B.2.
Havranská vrchovina jih. Oba krajinné celky se od sebe liší nejenom terénní
morfologií, ale též vizuálním výrazem, kdy severní ást s povodími Sklá ského
a Lužního potoka se obrací k severovýchodu s výhledy do zem d lské krajiny
podh í, zatímco jižní ást se obrací oslun nými polohami k jihozápadu do povodí
Celního potoka, resp. Zottbachu. Pon kud uzav ený krajinný prostor vytvá í povodí
Hrani ního potoka v hlubokých lesích. Polesí Bukovina.
74
Rozbory CHKO
eský les
Základní krajinný celek B zabíhá do jižní ásti CHKO lesnatým h ebenem
vycházejícím od dominanty P imdy (848,1 m n. m.) ke h ebeni Málkovského vrchu
(760,9 m n. m.) a Kamenného vrchu (738,7 m n. m.). Jedná se o Málkovskou
vrchovinu odd lující výrazným horizontem zem d lskou krajinu Chodska od západn
se rozkládající Kate inské kotliny.
Základní krajinný celek (oblast krajinného rázu) ZKC C – KATE INSKÁ
KOTLINA
Kate inská kotlina zaujímá velmi zvláštní a výrazný prostor západn od Málkovské
vrchoviny p echázející do echovského lesa a tím uzavírající západní okraj CHKO
v i idylické krajin Pod eskoleské pahorkatiny. Oproti severní ásti CHKO je patrné
zv tšení otev ených bezlesých prostor jak v okolí Nové Vsi, tak i Železné, tedy
v povodí Mlýnského a Nivního potoka. Krajina dostává díky v tším dimenzím
otev ených prostor v tší m ítko. Neoby ejný kontrast koridoru Kate inského potoka
a geometrické barokní kompozice krajinných os sm ujících k zámku Diana vytvá ejí
významný a jedine ný znak rázu krajiny. Jižní ást tvo í otev en jší krajina povodí
Nivního potoka. Tato prostorová odlišnost je vyjád ena vymezením krajinných
prostor KP C.1.1. Kate inský potok a KP C.1.2. Nivní potok.
len ní ZKC C – Kate inská kotlina:
Krajinný celek KC C.1. Kate inská kotlina
Krajinný prostor KP C.1.1. Kate inský potok
Krajinný prostor KP C.1.2. Nivní potok
Základní krajinný celek (oblast krajinného rázu) ZKC D– ERCHOVSKÝ LES
V severní ásti erchovského lesa je patrné zv tšující se m ítko krajiny a její
výrazné prostorové len ní. Lesnatý horský masiv Velkého a Malého Zvonu odd luje
idylickou krajinu bývalé Pleše a zd raz uje hloubku údolí horního toku Radbuzy. Nad
enklávou Závisti, ležící na rozvodí, se již vypínají mohutné dominanty Lysé a Starého
Herštejna – severního ukon ení horského masivu Haltravského h betu. Charakter
krajiny je ovlivn n dv ma dominantními horskými masivy, které ur ují základní
len ní krajiny a dávají krajin své m ítko. Je to masiv Haltravského h betu
vrcholícího erchovem a masiv Velkého zvonu, odd lující hluboké a rozlehlé údolí
Radbuzy od idylicky odlehlých poloh Pleše – povodí Weissbachu. Tyto dva horské
masivy tvo í také dva krajinné celky - KC D.2. Ostrovská vrchovina a KC D.4.
Haltravská hornatina. Krajinné celky sníženin vymezených horskými h bety jsou KC
D.1. Nemanická vrchovina sever a KC D.3. Nemanická vrchovina jih.
len ní ZKC D – erchovský les:
Krajinný celek KC D.1. Nemanická vrchovina sever
Krajinný prostor KP D.1.1. Železná hu -Pleš
Krajinný prostor KP D.1.2. Zvon
Krajinný celek KC D.2. Ostrovská vrchovina
Krajinný prostor KP D.2.1. Byst ický potok
Krajinný prostor KP D.2.2. Horní tok Radbuzy
Krajinný celek KC D.3. Nemanická vrchovina jih
Krajinný prostor KP D.3.1. Dianin Dv r
Krajinný prostor KP D.3.2. Nemanický potok
Krajinný celek KC D.4. Haltravská hornatina
Krajinný prostor KP D.4.1. Haltravský h bet
75
Rozbory CHKO
eský les
Krajinný prostor KP D.4.2.
erchov
Prostorová a charakterová diferenciace území je zobrazena v mapové p íloze 8 a 9.
Na území CHKO se nedochovalo p íliš mnoho sídel s cennou urbanistickou
strukturou a cennou architekturou. Ve v tšin sídel ada budov zanikla a p evažují
zde p estav né a upravované objekty se sníženou architektonickou hodnotou. I p es
pom rn nízkou architektonickou hodnotu se tyto objekty obvykle nijak zvláš
nevymykají tradi ním m ítk m a hmotám p vodních lidových staveb, zejména p i
pohledu z dálky tak obce p sobí harmonickým dojmem. Hodnotné objekty lidové
architektury se vyskytují velmi z ídka a ve v tšin p ípad pouze solitérn . Jako
p íklad lze uvést obce Málkov, Nová Ves, Stará Knížecí Hu , osada Ostr vek.
V území je možno najít pouze n kolik památkov chrán ných objekt , nap . kaple
u loveckého záme ku v osad Ostr vek, záme ek v obci Diana, klášter v Pivoni,
z ícenina hradu Starý Herštejn nad Pivoní, kostel sv. Jana Nepomuckého
v Nemanicích.
Výraznou sou ástí zdejší krajiny jsou místa zaniklých venkovských sídel
zar stající náletovou zelení. K t mto míst m je t eba z hlediska ochrany krajinného
rázu p istupovat jako ke krajin neurbanizované.
Hlavní p í iny narušení krajinného rázu území
− opušt né (nebo funk ní) vojenské areály (ostraha hranic)
− nová zástavba v obcích
− rekonstrukce stávající zástavby v obcích
− stávající stavby zem d lské výroby
− technické stavby (vodojemy, stožáry atd.)
Rušivé prvky z hlediska krajinného rázu (negativní klasifikace)
− Prost ední Ž ár – zanedbané partie v zástavb obce – možnost využití pro
zástavbu
− Branka – vojenský objekt
− Ostr vek – chatky kolem bývalého záme ku, devasta ní p estavba samotného
záme ku
− Bývalá rota Stoupa – zdaleka viditelný nevzhledný areál
− Bývalý zem d lský areál v Železné sloužící tržnici
− Vojenský areál Eisendorfská hu
− Rybník – zem d lský areál, n které objekty zástavby obce
− Vojenský areál Václav
− Vojenský areál Hrani ná
3.10. Monitoring, výzkum
S ohledem na historii, konkrétn na dlouhé období zákazu vstupu do oblasti, je
prozkoumanost území minimální, a to jak plošná, tak z hlediska rozsahu zkoumaných
skupin objekt živé i neživé p írody. Informace o jednotlivých skupinách organizm ,
ale i pr zkumy geologické nebo hydrologické, jsou pouze kusé a zam ené
p edevším na území maloplošn chrán ných území, nebo naopak pocházejí
z šet ení provád ných v celorepublikovém m ítku, tudíž nezohled ují lokání pom ry
eského lesa.
76
Rozbory CHKO
eský les
V sou asnosti na území CHKO žádný dlouhodobý systematický výzkum
neprobíhá. V letošním roce byly zahájeny n které monitorovací programy, nap .
monitoring druh organizovaný AOPK R na základ pln ní požadavk sm rnice
. 79/409/EHS, o ochran
voln
žijících pták
(tzv. sm rnice o ptácích)
a . 92/43/EHS, o ochran
voln
žijících živo ich , plan
rostoucích rostlin
a p írodních stanoviš
(tzv. sm rnice o stanovištích). Podrobnosti o takto
monitorovaných skupinách jsou blíže uvedeny u jednotlivých oblastí výzkumu, jejichž
p ehled následuje.
Botanika
Jak již bylo uvedeno jinde, eský les vždy pat il, a to z nejr zn jších p í in,
k botanicky opomíjeným územím
ech. Jedním z neblahých d sledk
této
skute nosti je tak ka absolutní nedostatek jakýchkoliv starších floristických údaj .
Drtivá ást poho í, snad s výjimkou nejbližšího okolí erchova, byla až do konce
19. století územím po této stránce prakticky neznámým. Teprve 20. století p ineslo
svým zp sobem ur itý pr lom, nicmén na zna né ásti území tento neut šený stav
p etrvával prakticky až do poslední tvrtiny 20. století, kdy však již bylo území
vystaveno plošné expozici mnohdy velmi citelných antropickým vliv . P edevším díky
výzkumným aktivitám plze ských botanik J. Sofrona a A. Pyška (SOFRON et
PYŠEK 1989) se zrodila Kv tena eského lesa, doprovázena v krátké dob též
vegeta ní monografií území (SOFRON 1990). Sociáln -ekonomické zm ny po roce
1989 byly impulzem k další fázi botanického výzkumu, který byl tentokráte již veden
p evážn z regionálních center výzkumu (Muzeum
eského lesa v Tachov ,
Muzeum Chodska v Domažlicích). Novým a dlužno íci sympatickým jevem poslední
etapy je participace vysokých škol na základním výzkumu (skupina T. Ku ery z P F
UK v Praze). Zásluhou uvedených institucí, jakožto i dalších nejmenovaných jedinc ,
dnes máme k dispozici velmi solidní informace o vegeta ním krytu území, na vysoké
úrovni jsou znalosti o rozší ení cévnatých rostlin, a to v etn
ochraná sky
významných druh . Velmi slibn se v posledních letech rovn ž rozvíjí bryologický
výzkum, jehož logickým završením by m l být Prodromus mechorost
eského lesa
(R. Mudrová, M. Vondrá ek). Tradi n
zna ná pozornost je v nována
inventariza ním pr zkum m zvlášt chrán ných území, která byla nez ídka
z izována z botanických pohnutek. V tšina byla inventarizována v 70. a 80. letech
minulého století pracovníky KSSPPOP v Plzni (J. Nesvadbová, L. Pivo ková)
a posléze v 90. letech pr b žn aktualizována P. Mudrou.
Na druhou stranu jako nedostate né je t eba stále hodnotit badatelské aktivity na
poli algologie a lichenologie p estože zejména poslední zmi ovaná systematická
skupina má v území zna ný potenciál. S výjimkou n kolika málo MZCHÚ (PR
Broumovská bu ina, PR Diana a v poslední dob též PR Hvož anská louka) není
známo, že by v území byly in ny jakékoliv pokusy o sledování zm n, a již na úrovni
rostlinných spole enstev i populací jednotlivých druh , p estože jejich význam je pro
praktickou ochranu nedocenitený a potenciáln vhodných objekt je více než dost.
Mykologie
V Domažlické ásti CHKO p sobil jako aktivní mykolog u itel Václav Melzer (1878–
1968). Jeho poznatky se objevily nap . V knize Josefa Velenovského eské houby
nebo v monografické studii o rodu holubinka, Atlas holubinek. Mimo Václava Mezlera
se houbami eského lesa zabývali mimo jiné také Ivan Charvát, H ebík a Mirko
Svr kovi, František Kotlaba, Zden k Pouzar, Albert Pilát, V ra Jechová a Rostislav
Fellner (Baset 2005).
77
Rozbory CHKO
eský les
V sou asnosti není zpracován žádný celkový mykologický p ehled oblasti CHKO.
Bylo provedeno pouze n kolik dí ních mykologických pr zkum v rezevacích (viz
tabulka 7).
Zoologie
Rovn ž zoologické pr zkumy byly provád ny p edevším v rezervacích. Provedené
pr zkumy byly p edevším arachnologické nebo entomologické (brouci, motýli), z ídka
malakologické, ojedin le mammaliologické. Ovšem pokrytí jednotlivých skupin
živo ich je zcela nedostate né. Navíc v n kterých rezervacích dokonce žádný
specializovaný zoologický pr zkum proveden nebyl.
Pro oblast eského lesa není zpracována žádná souhrnná zpráva o výskytu
n které skupiny živo ich . Ur itý celkový pr zkum prob hl pouze v rámci mapování
pta ích druh v pr b hu p ípravného procesu k vyhlášení pta ích oblastí podle
sm rnice o ptácích.
V roce 2007 byly na území CHKO na základ sm rnice o stanovištích zahájeny
monitorovací programy pro n které vybrané druhy živo ich . Druhy sledované
pracovníky správy CHKO jsou následující: rak í ní, rak kamená , mihule poto ní,
bobr evropský a vydra í ní. Dále bylo pro pot eby ochrany zvlášt chrán ných druh
živo ich zahájeno mapování výskytu obojživelník a ch ástala polního.
Ostatní
Na území CHKO není zpracována žádná komplexní ani áste ná v decká analýza
z oboru geologie, lesnictví nebo zem d lství. V n kterých rezervacích byly
hodnoceny vybrané hydrologické parametry, p edevším vodní a odtokové pom ry
(viz tabulka 7).
Tab. 7: P ehled odborných prací vztahujících se k území CHKO eský les
Území
Citace
Broumovská
bu ina (PR)
T tál I. (2006): Inventariza ní pr zkum PR Broumovská
bu ina – St evlíkovití brouci (Coleoptera, Carabidae)
Vacovský M. et al.(1992): Inventariza ní pr zkum PR
Broumovská bu ina. – 40 p., 13 map., 5 photo, ms.
Mudra P. (1991): Seznam druh rostlin zjišt ných v CHPV
Broumovská bu ina
Mudra P. (1994): Stru ná zpráva o revizi vegetace PR
Broumovská Bu ina v r. 1994
Mudra P. (2000): PR Broumovská bu ina – stav vegetace v r.
2000
Lepšová A. (2006): Mykologický inventariza ní pr zkum v PR
Broumovská bu ina
Nesvadbová J. et al. (1980): Inventariza ní pr zkum PR
Bu ina u Ž áru. – 39 p., 17 map., 2 photo, ms.
Mudra P. (1979): Zpráva o botanickém pr zkumu PR Bu ina
u Ž áru v r. 1979
Bu ina u Ž áru
e il F. et al. (1986): Inventariza ní pr zkum PR Byst ice. –
82 p., 20 map., 8 photo, ms.
Hlavá J. (2003): M kkýši
Benedikt S. (2004): Inventariza ní pr zkum NPR erchovské
hvozdy: Coleoptera
Bu ina u Ž áru
(PR)
Byst ice (PR)
erchovské
hvozdy (NPR)
78
Inventarizovaná
skupina
brouci
celkový IP
cévnaté rostliny
cévnaté rostliny
cévnaté rostliny
houby
celkový IP
cévnaté rostliny
houby
celkový IP
m kkýši
brouci
Rozbory CHKO
eský les
Území
Diana (PR)
Dlouhý vrch
(PR)
Farské bažiny
(PR)
Hvož anská
louka (PP)
Jezírka
u Rozvadova
(PR)
K ížový kámen
(PR)
Citace
Sladký J. (2005): Inventariza ní pr zkum NPR erchovské
hvozdy 2004/2005 z oboru floristika v rámci grantového úkolu
VaV 620/2/03
K ížek J. (2005): Inventarizace malých vodních tok
Hlavá J. . (2003): M kkýši eského lesa . – II. erchovský
les (Západní echy)
íš V. (2004): Inventariza ní pr zkum NPR erchovské
hvozdy: Drobní zemní savci
Vrška T. (1995): Prales Diana. – Lesnictví, 42 (9): 393–413,
Praha.
Hort L., Vrška T. (1995): Nástin pé e o p írodní rezervaci
Diana. – Lesnická práce, Praha, 74: 16–17.
Diana. – 76 p., 23 map., 15 photo, , ms.
K s E. (1973): Státní p írodní rezervace Diana. – Sborn.
Okres. Muz., Tachov, 1973/9:31–35.
Kotlaba F. et Pouzar Z. (1975): P ísp vek k poznání
makromycet státní p írodní rezervace „Diana“ u Tachova
v západních echách. – Zpr. Muz. Západo es. Muz. P ír.,
Plze , 17: 5–13.
Holubová–Jechová V. (1975): D evní hyfomycety p írodních
rezervací „Diana“ a „P imda“ u Tachova. – Zpr. Muz.
Západo es. Kraje – P ír., Plze , 17: 16–20 (?).
Fenclová I. (2001): Arachnologický pr zkum
epa P. (1974): Zpráva o pr zkumu – zoologie
epa P. (1975): Zpráva o pr zkumu – zoologie
epa P. (1983): Drobní savci 4 lesních PR v . lese
Sladký J. (1995): Inventariza ní botanický pr zkum
navrhované PR Dlouhý vrch
Farské bažiny. – 89 p., 11 map., 13 photo, ms.
Berkovec M. (2006): Inventariza ní pr zkum PR Farské
bažiny – denní motýli (Lepidoptera)
Fenclová I. (2000): Arachnologický pr zkum–exkurze
epa P. (1983): Drobní savci 4 lesních PR v . lese
Mat jková I. a Nesvadbová J. (neuveden): Flóra a vegetace
PP Hvož anská louka
Doležal Z. (2004): Entomologický inventariza ní pr zkum
Kolá I. (1997): Lepidoptera
Žán M. et al. (1987): Inventariza ní pr zkum PR Jezírka
u Rozvadova. – 50 p., 15 map., ms.
Mudra P. (2000): PR Jezírka u Rozvadova – stav vegetace
v r. 2000
Nykles K. (1999): Entomologický pr zkum lokalit Podkovák
a Jezírka u Rozvadova se zvláštním z etelem na Arachnida .
Araneida, Coleoptera . Carabidae a Acarina (pouze
orienta ní pr zkum)
Araneida, Coleoptera . Carabidae a Acarina (Oribatidae)
Kadlec V. (1993): Zhodnocení vodního režimu PR Jezírka
u Rozvadova pro plán pé e
Kadlec V. (1994): Vodní a odtokové pom ry
ervená A. et al. (1986): Inventariza ní pr zkum PR K ížový
kámen. – 59 p., 18 map., 12 photo, ms.
79
Inventarizovaná
skupina
cévnaté rostliny
hydrologie
m kkýši
savci
lesnictví
lesnictví
celkový IP
cévnaté rostliny
houby
houby
pavouci
savci
savci
savci
cévnaté rostliny
cévnaté rostliny
motýli
pavouci
savci
cévnaté rostliny
hmyz
motýli
cévnaté rostliny
cévnaté rostliny
hmyz
hmyz
hydrologie
hydrologie
celkový IP
Rozbory CHKO
eský les
Inventarizovaná
skupina
Území
Citace
Louka u Staré
Huti (PP)
Berkovec M. (2006): Inventariza ní pr zkum PP Louka
motýli
u Staré Huti – denní motýli (Lepidoptera)
Berkovec M. (2006): Inventariza ní pr zkum PP Milov – denní
motýli
motýli (Lepidoptera)
Milov (PP)
Na požárech
(NPP)
Ostr vek (PR)
Pavlova Hu
(PR)
Pleš (PR)
Podkovák (PR)
Skalky na
Sádku (PP)
Starý Hirštejn
(PR)
Tišina (PR)
Veský mlýn
(PP)
eský les
(CHKO)
Kejval Z. (neuveden): Inventariza ní pr zkum –Coleoptera
Pivo ková L. et al. (1994): Inventariza ní pr zkum NPP Na
požárech. – 34 p., ms.
Zimmermann K. (neuveden): Inventariza ní pr zkum denní
motýli (Lepidoptera)
Fenclová I. (2004): Inventariza ní pr zkum –arachnofauna
íš V. (2004): Inventariza ní pr zkum drobní zemní savci
e il F. et al. (1985): Inventariza ní pr zkum PR Ostr vek –
76 p., 19 map., 19 photo, ms.
Mudra P. (neuveden): Výsledná zpráva o botanické ásti
pr zkumu PR Pavlova Hu
Mudra P. (1999): Vegeta ní pom ry PR Pavlova Hu
v eském lese
Berkovec M. (2006): Inventariza ní pr zkum PR Pavlova Hu
– denní motýli (Lepidoptera)
Fenslová I. (2001): Arachnologický pr zkum
Žán M et al. (1986): Inventariza ní pr zkum PR Pleš – 63 p.,
21 map., 10 photo, ms. [Depon. in: Správa CHKO eský les
P imda].
Klášterský I. (1954): Reservace na Pleši v eském lese. –
Ochr. P ír., Praha, 8:124–125.
Podkovák – 63 p., 16 map., 9 photo, ms.
Araneida, Coleoptera . Carabidae a Acarina (pouze
orienta ní pr zkum)
Araneida, Coleoptera . Carabidae a Acarina (Oribatidae)
ervená A. et al. (1976): Inventariza ní pr zkum PR Skalky
na Sádku. – 30 p., 13 map., 2 photo, ms.
Sladký J. (2006): Floristický pr zkum PP Skalky na Sádku
ervená A. et al. (1977): Inventariza ní pr zkum PR Starý
Hirštejn. – 34 p., 14 map., 8 photo, ms.
Doležal Z. (2004): Entomologický inventariza ní pr zkum.
Hlavá J. (2003): M kkýši eského lesa . – II. erchovský les
(Západní echy)
ervená A. et al. (1992): Inventariza ní pr zkum PR Tišina. –
31 p., 15 map., 7 photo, ms.
Tišina
Mudra P. a Sladký J. (1997): Flóra a vegetace navrhované
p írodní památky Veský mlýn
Krhounek S. (1962): Pr zkum a zhodnocení ložiska Pavl v
Studenec. – 31 p., ms. [depon in: Knihovna KSSPPOP Plze ].
Slabý P. (1977): P ehled rostlinných spole enstev jižní ásti
eského lesa. – Preslia, Praha, 49:33–51.
Šedo I. (red.) (1980): Materiály k fló e Tachovska
a Horšovotýnska. – Sborn. Západo es. Muz., P ír., Plze , 35:
1–95.
80
brouci
cévnaté rostliny
motýli
pavouci
savci
celkový IP
cévnaté rostliny
cévnaté rostliny
motýli
pavouci
celkový IP
cévnaté rostliny
celkový IP
hmyz
hmyz
cévnaté rostliny
cévnaté rostliny
celkový IP
hmyz
m kkýši
celkový IP
houby
cévnaté rostliny
cévnaté rostliny
cévnaté rostliny
cévnaté rostliny
Rozbory CHKO
Území
eský les
Citace
Stola ík R. (1980): Vlivy na vývoj les v eském lese a
v Tachovské brázd v minulosti. – Zpr. Muz. Západo es.
Kraje, P ír., Plze , 23: 9–26.
Balátová–Tulá ková E. (1983): Beitrag zu den Nass– und
Feuchtwiesen des Gebirges eský les. – Tuexenia, Göttingen,
3: 227–239.
Sofron J. et Pyšek A. (1989): Kv tena eského lesa. – 1591
p. ms. (depon. in: Knihovna kat. bot. P F UK Praha).
Sofron J. (1990): P irozená a polop irozená rostlinná
spole enstva eského lesa. – Studie SAV, Praha, 1990/17:
1–133.
Vondrá ek M. (1992): Stav bryologického výzkumu
a bryologický charakter fytochorion v západních echách
(Bryopsida). – Sborn. Západo es. Muz., Plze , P ír., 83:1–49.
Ku era T., Jirásek J. et Viš ák R. (1994): Wiesen und Wälder
des südlichen eský les–Gebirges. – Folia Mus. Rer. Nat.
Bohem. Occid., Plze , ser. Bot., 39–40: 1–54.
Sofron J. (1996): Poznámky k fytogeografii eského lesa. –
Zpr. s. Bot. Spole ., Praha
31:61–70.
Balatka B. (1972): eský les. – Sborn. Okres. Muz.,
Tachov,1972/8:9–18.
Kolektiv (1999): eský les – P íroda a její budoucnost
(Sborník p ednášek ze seminá e v Klen í p. erchovem).
Zahradnický J., Mackov in P. [eds.] a kol. (2004): Plze sko
a Karlovarsko. – Chrán ná území R XI. AOPK R
a EkoCentrum Brno, Praha.
Kolektiv (2005): eský les. P íroda. Historie. Život. –
Nakladatelství Baset, Praha.
Inventarizovaná
skupina
cévnaté rostliny
cévnaté rostliny
cévnaté rostliny
cévnaté rostliny
cévnaté rostliny
cévnaté rostliny
cévnaté rostliny
geomorfologie
obecné
obecné
obecné
3.11. Terénní služba
Terénní služb , která provází odbornou innost správy CHKO, bude do budoucna
v nována významná pozornost. Terénní služba má r znorodé formy, zejména:
− exkurzní innost
− budování a údržba terénního informa ního systému
− strážní služba
− další
Exkurzní innost
Exkurzní innost má zatím v tšinou charakter vedení specializovaných odborných
exkurzí (pro zahrani ní odborné návšt vníky a skupiny specialist ). Vedení exkurzí
zam ených na ochranu p írody a krajiny pro studenty (st edních odborných
a vysokých škol) se zatím neprovád lo. Na vedení exkurzí se podílí odborní
pracovníci správy CHKO podle svého odborného zam ení.
Správa CHKO eský les po ítá s nár stem exkurzní innosti v souvislosti
s rozvojem spolupráce s regionálními i zahrani ními partnery.
Terénní informa ní systém
Budování terénního informa ního systému je na správ CHKO
eský les
v po átcích. V rámci n ho se správa CHKO zatím zam ila na obnovu a údržbu
81
Rozbory CHKO
eský les
ozna ení ZCHÚ, p ípadn
na budování informa ních panel
a za ízení
usm r ujících pohyb návšt vník . Koncepce informa ních za ízení viz kapitola 4.7.
Strážní služba
Strážní služba ochrany p írody na území CHKO byla vykonávána sporadicky
v období fungování okresních ú ad . Z té doby z stalo ve stavu dobrovolné stáže
ochrany p írody 18 strážc , kte í nyní mají p sobnost v okresech Domažlice
a Tachov a jsou koordinováni Krajským ú adem v Plzni. Jejich innost je zam ena
v tšinou na všeobecnou ochranu p írody, v n kolika p ípadech specializace na
lesnictví i zoologii. Se vznikem CHKO byla územní p sobnost t chto strážc zúžena
pouze na území bývalých okres mimo vlastní CHKO a jejich komunikaci s obcemi
s pov eným ú adem.
Strážní služba je b žnou sou ástí terénní práce zam stnanc Správy CHKO.
V rámci strážní služby nebyla dosud uložena žádná bloková pokuta.
82
Rozbory CHKO
eský les
4. Lidské innosti ovliv ující stav p írody a krajiny
4.1. Lesní hospodá ství
Z celkové plochy 46610 ha CHKO eský les zaujímají pozemky ur ené k pln ní
funkcí lesa (PUPFL) 37921 ha, což je 81 %.
4.1.1. Vlastnictví les
Plošn nejvýznam jším vlastníkem lesa v CHKO je stát. Majetek státu spravuje státní
podnik Lesy eské republiky (L R s.p.). Z nižších organiza ních jednotek L R s.p.
zasahují na území CHKO eský les tyto Lesní správy (LS): LS Domažlice, LS
Horšovský Týn, LS P imda, LS Planá u Mariánských Lázní. V majetku státu, kde má
právo hospoda ení Agentura ochrany p írody a krajiny eské republiky, nejsou
žádné lesy.
Z majetk soukromých vlastník je nejvýznamn jší majetek, který spravuje JUDr.
Dominika Kolowrat - Krakovská, správce d dictví po F. Kolowratovi - Krakovském,
Kolowratovy lesy. Tento majetek je soust ed n okolo dálni ního koridoru a zasahuje
do obou ástí CHKO. Dalším významným soukromým majetkem je Gerimo s.r.o. na
severu tachovské ásti CHKO. Lesy vlastník za azené v LHO (soukromé i obecní)
se vyskytují po celé CHKO a jsou soust ed ny v okrajových ástech CHKO.
Významný podíl na území CHKO mají obecní majetky. Nejvýznamn jším z nich
jsou lesy m sta Domažlic, které spravují Domažlické m stské lesy s.r.o. M stské
lesy Domažlice tvo í ucelený majetek na jihu CHKO. Dalším v tším majitelem je
m sto Planá na severu tachovské ásti CHKO. Dále se vyskytuje ješt celá ada
menších lesních majetk obcí (Chodský Újezd, P imda, T emešné, Pob žovice, B lá
nad Radbuzou, Hora Sv. Václava, Mnichov u Pob žovic, Nový Kramolín, Post ekov,
Újezd a Mut nín). P ehled rozložení vlastnictví lesa viz tabulka 8 a mapová p íloha 5.
Situace vlastnictví les je stabilizovaná a neprobíhá žádné ízení, které by mohlo
vlastnictví les v CHKO významn zm nit.
Tab. 8: Rozložení vlastnictví lesa v rámci CHKO
Vlastnictví
státní
celkem státní
obecní
(nad 50ha)
Plocha
[ha]
Majetek
L
L
L
L
R LS Domažlice
R LS P imda
R LS Planá u Mar. Lázní
R LS Horšovský Týn
9 990,30
6 609,06
6 744,67
4 613,83
27 957,86
2 190,74
520,67
229,02
334,02
21,26
77,85
21,87
116,43
50,70
50,13
66,55
61,88
ML Domažlice
ML Planá
OL Chodský Újezd
OL P imda
Obec T emešné
OL T emešné
ML Pob žovice
ML B lá
OL Hora Sv. Václava
OL Mnichov u Pob žovic
OL Nový Kramolín
OL Post ekov
83
Podíl
[%]
26,35
17,43
17,79
12,17
73,73
5,78
1,37
0,60
0,88
0,06
0,21
0,06
0,31
0,13
0,13
0,18
0,16
Rozbory CHKO
eský les
Vlastnictví
Plocha
[ha]
Majetek
OL Újezd
OL Mut nín
celkem obecní
soukromé
Kolowratovy lesy
(nad 50ha)
Gerimo s.r.o.
celkem soukromé
nad 50 ha
LHO
LHO Tachov I.
LHO Tachov II.
LHO Horšovský Týn . 3
(LHO Domažlice z.o. .3)
LHO Domažlice I.
LHO Domažlice II.
celkem LHO
celkem
Podíl
[%]
6,86
19,38
3 767,36
5 154,68
626,51
0,02
0,05
9,93
13,59
1,65
5 781,19
15,25
10,18
1,99
0,03
0,01
30,50
0,08
28,26
343,69
414,62
37 921,03
0,07
0,91
1,09
100,00
4.1.2. Stav les
Charakteristika les v jednotlivých zónách
Do I. zóny byly na lesních pozemcích za azeny pouze nejhodnotn jší lokality. Jedná
se o porosty nejvyšší ekologické hodnoty, jejichž druhová, prostorová a v ková
struktura odpovídá, nebo se alespo blíží, p vodním porost m odpovídajícím 5.
a 6. lesnímu vegeta nímu stupni. P evážn se jedná o fragmenty autochtonních
bu in eského lesa, které se zachovaly na nejh e p ístupných místech, tedy na
sutích, svazích a h ebenech, nebo naopak o smr iny (s olší nebo borovicí) na
rašelinných a podmá ených p dách. V tšina lokalit za azených v lese do I. zóny je
chrán na podle zákona o ochran p írody, v kategorii p írodní rezervace a národní
p írodní rezervace. Naprostá v tšina les v I. zón je za azena do kategorie lesa
ochranného nebo lesa zvláštního ur ení.
Lokality I. zóny v lese se nachází p edevším v domažlické ásti CHKO, kde tvo í
i plošn v tší celky. V tachovské ásti CHKO jsou lokality I. zóny omezeny na
vyhlášená
MZCHÚ.
ást
z nich
tvo í rašeliništ
vrchovištního typu
s charakteristickými spole enstvy rostlin a živo ich a vzácn s porosty borovice
blatky.
Do II. zóny byly z lesních porost za azeny pozm n né lesní ekosystémy, kde je
alespo ur itý podíl p írod blízkých spole enstev. Konkrétn se jedná o porosty
porosty s vyšším podílem autochtonních d evin a s pest ejší druhovou, prostorovou
a v kovou výstavbou. P evážn se ve II. zón vyskytují lesní porosty s v tším
zastoupením buku. V n kolika lokalitách jsou za azeny rašelinné smr iny a porosty
s vyšším zastoupením olše na podmá ených stanovištích. asto tyto lokality
navazují na I. zónu.
Do III. zóny byly navrženy všechny zbývající lesní porosty. V tšinou se jedná
o porosty se siln pozm n nou druhovou skladbou a pom rn jednoduchou
prostorovou výstavbou, v kov málo diferencované, v nichž p ím s autochtonních
listná a jedle úpln chybí nebo je minimální. asté jsou stejnorodé a stejnov ké
jehli naté, p evážn smrkové monokultury, které ale asto dosahují velmi dobrých
bonit a kvality, zejména na podloží tvo eném biotickou rulou. Na p íhodných
lokalitách se smrk velmi dob e zmlazuje a není postihován rozsáhlejšími kalamitami.
84
Rozbory CHKO
eský les
Plochy ponechané samovolnému vývoji
V rámci CHKO se nevyskytují lesní porosty, které by byly dlouhodob cílen
ponechány samovolnému vývoji. V n kterých zvlášt chrán ných územích (nap .
NPR erchovské hvozdy, PR Starý Hirštejn, PR Pleš) jsou ásti, kde se již lesnicky
nehospoda í, v tšinou v porostech na nep íznivých stanovištích (prudké svahy, sut )
za azených do kategorie lesa ochranného. Správa CHKO bude cíleným
managementem postupn p ipravovat v n kterých MZCHÚ lesní porosty do stavu,
který ponechání samovolnému vývoji umožní. Vybrány budou ásti dostate n velké,
aby v nich byly eliminovány významné vlivy okolí a management zajistí odstran ní
rušivých prvk a podporu n kterých málo zastoupených p vodních d evin.
len ní les dle kategorií a PLO
V rámci rajonizace les
R, která vymezuje 41 lesních oblastí, spadá celé území
CHKO do lesní oblasti 11 - eský les.
P ehled kategorií lesa v CHKO eský les je zpracován podle platných LHP
a LHO. Kategorie les hospodá ských v oblasti výrazn p evládá, zvlášt v severní
ásti CHKO. Do kategorie lesa ochranného podle § 7, písm. a) - lesy na mimo ádn
nep íznivých stanovištích je za azeno celkem 431 ha porostní p dy. Významn jsou
zastoupeny lesy zvláštního ur ení. Bez zapo tení soub hu kategorií a subkategorií
se na území CHKO vyskytují lesy zvláštního ur ení podle § 8,
odst. 1 písm. a) – lesy v pásmech hygienické ochrany vod I. stupn (193 ha
porostní p dy),
písm. c) – lesy na území národních p írodních rezervací (266 ha),
odst. 2 písm. a) – lesy v I. zónách CHKO a lesy v PR a PP (231 ha),
písm. e) – lesy se zvýšenou funkcí p doochrannou, vodoochrannou,
klimatickou i krajinotvornou (1013 ha),
písm. f) – lesy pot ebné pro zachování biologické r znorodosti (2547 ha),
písm. g) – lesy v uznaných oborách a samostatných bažantnicích (21 ha).
K soub hu kategorií lesa a subkategorií lesa zvláštního ur ení dochází pom rn
málo, nej ast jší je soub h lesa ochranného a lesa zvláštního ur ení podle odst. 1,
písm. c) a odst. 2, písm. a).
Tab. 9: Rozložení kategorií lesa (bez soub hu kategorií) v rámci CHKO
Kategorie
les hospodá ský
les ochranný
les zvl. ur ení
celkem
Celkem
[ha]
30387
431
4271
35089
Celkem
%
86,6
1,2
12,2
100,0
Lesy I. zóny jsou p evážn za azeny do les zvláštního ur ení a les ochranných.
Lesní porosty, kde je deklarován prioritní spole enský zájem na jiném než
hospodá ském využití, tvo í 80 % rozlohy I. zóny.
Ve II. zón CHKO je podíl les ochranných a les zvláštního ur ení výrazn nižší
a dosahuje celkem 33 % plochy. Kategorie lesa hospodá ského ve II. zón výrazn
p evládá.
Zastoupení SLT v CHKO
Zastoupení SLT v CHKO eský les je zpracováno podle podle OPRL pro PLO 11 –
eský les (schválen na období 1999-2018). Rozdíl v celkové vým e les mezi
85
Rozbory CHKO
eský les
OPRL a LHP (+LHO) je zp soben tím, že v OPRL jsou typologicky za azeny
i n které plochy, které LHP a LHO hodnotí jako bezlesí.
Tab. 10: Zastoupení SLT v rámci CHKO
SLT
Název lesního typu
0K
0M
0R
0Z
1G
1T
3L
3N
3S
3Y
4K
4P
4R
4S
5A
5B
5G
5H
5I
5J
5K
5M
5N
5O
5P
5R
5S
5V
5Y
6G
6I
6K
6M
6N
6O
6P
6Q
6R
6S
6V
6Y
6Z
7G
7R
7S
8R
kyselý (dubový - bukový) bor
chudý (dubový) bor
blatkový bor
reliktní bor
vrbová olšina
smrková olšina
jasanová olšina
kamenitá dubová bu ina
sv ží dubová bu ina
skeletová dubová bu ina
kyselá bu ina
kyselá dubová jedlina
sv ží reliktní smr ina
sv ží bu ina
klenová bu ina
bohatá jedlová bu ina
podmá ená jedlina
hlinitá jedlová bu ina
uléhavá kyselá jedlová bu ina
su ová jilmo-jasanová javo ina
kyselá jedlová bu ina
chudá jedlová bu ina
kamenitá kys. jedlová bu ina
sv ží buková jedlina
kyselá jedlina
rašelinná borová smr ina
sv ží jedlivá bu ina
vlhká jedlová bu ina
skeletová jedlová bu ina
podmá ená smrková jedlina
uléhavá kyselá smrková bu ina
kyselá smrková bu ina
chudá smrková bu ina
kamenitá kyselá smrková bu ina
sv ží smrková jedlina
kyselá smrková jedlina
chudá smrková jedlina
sv ží rašelinná smr ina
sv ží smrková bu ina
vlhká smrková bu ina
skeletová smrková bu ina
zakrslá smrková bu ina
podmá ená jedlová smr ina
kyselá rašelinná smr ina
sv ží buková smr ina
vrchovištní smr ina
Plocha [ha]
16,39
2,57
3,56
0,85
61,18
152,42
120,70
3,49
2,82
0,18
16,34
0,32
7,00
5,39
441,47
2621,70
5,02
31,94
179,16
173,08
1297,55
59,86
158,93
3100,73
671,26
177,33
7157,55
2586,65
143,56
2298,56
143,20
3521,79
55,20
1212,17
9,51
497,01
914,62
406,00
4985,06
1001,25
273,08
98,73
1243,67
89,98
261,63
45,85
86
Podíl [%]
0,05
0,01
0,01
0,00
0,17
0,42
0,33
0,01
0,01
0,00
0,05
0,00
0,02
0,01
1,22
7,23
0,01
0,09
0,49
0,48
3,58
0,17
0,44
8,55
1,85
0,49
19,73
7,13
0,40
6,34
0,39
9,71
0,15
3,34
0,03
1,37
2,52
1,12
13,74
2,76
0,75
0,27
3,43
0,25
0,72
0,13
Rozbory CHKO
SLT
eský les
Název lesního typu
Plocha [ha]
celkem CHKO :
36609,70
Podíl [%]
100,00
V eském lese p evládá 5. a 6. vegeta ní stupe na kyselých a živných stanovištích,
na kterých lze porosty asto obnovovat podrostní formou. Porosty na t chto
stanoviších jsou pom rn stabilní, pokud nejsou poškozeny zv í a napadeny
hnilobami. Vegeta ní stupn 4. a 3. (krom 3L) se vyskytují hlavn v okrajových
ástech CHKO. Významné je zastoupení oglejených a podmá ených stanoviš
vyšších poloh, která se nacházejí z v tší ásti v oblasti prameniš . Podíl oglejených
a podmá ených stanoviš je vyšší v severní ásti CHKO.
Zastoupení hospodá ských soubor
V CHKO jsou významn ji zastoupeny následující cílové hospodá ské soubory:
55 (41 %) - živná stanovišt vyšších poloh
Rozší en je na bázemi bohatých podkladech s mezotrofní hn dozemí, n kdy i na
ilimerizovaných p dách, na svazích i plošinách. Z živné ady obsahuje kategorii sv ží
(S), bohatou (B), hlinitou (H) a z ady obohacené humusem kategorii hlinitou (D).
57 (25 %) - oglejená stanovišt vyšších poloh
Spole ným p dním znakem tohoto hospodá ského souboru je st ídavé
zamok ování oglejených p d s p evahou pseudoglej v plošinatých polohách na
hlinitých p dách. Obsahuje oglejenou adu s kategorií st edn bohatou (O), kyselou
(P), chudou (Q) a ady obohacené vodou kategorii vlhkou (V).
53 (14 %) - kyselá stanovišt vyšších poloh
Rozší en je na zonálních p dách kyselých hornin na svazích, obvykle na
oligotrofní hn dozemi. P írodními vlivy jsou tato stanovišt obvykle málo ohrožena.
Zahrnuje kategorii chudou (M), kyselou (K) a uléhavou (I).
59 (8 %) - podmá ená smrková stanovišt
Vyskytuje se na plošinách, v úpadlinách, kde p evládá glej a rašelinná p da,
z ídka semiglej. Obsahuje tedy produk n p íznivá stanovišt vhodná pro smrkové
hospodá ství. Je rozší en z podmá ené ady v kategorii st edn bohaté (6G)
a rašelinné.
51 (5 %) - exponovaná stanovišt vyšších poloh
Zastoupena jsou na zna n sklonitých svazích a na exponovaných h ebenech.
Z kyselé ady obsahuje soubor kategorii N na silikátových horninách s oligotrofní
kamenitou hn dozemí a kategorii A na více mén bazických horninách s mezotrofní
kamenitou hn dozemí s p echodem k ranker m.
79 (4 %) - podmá ená horská stanovišt s p irozeným smrkovým hospodá stvím
Tento soubor je zastoupen na plošinách, v terénních úpadlinách a na
prameništních svazích, kde p evládá rašelinný glej a rašelina (vrchovištní). Proto jsou
zde smrkové porosty pr m rné produkce siln ohroženy a poškozovány v trem
a sn hem (trvalé zamok ení, mrazové polohy, bu e ).
01 (2 %) - mimo ádn nep íznivá stanovišt
Tento soubor spojuje všechny hospodá sky využitelné lesy jako jsou sut ,
kamenná mo e a exponované polohy ohrožené erozí, ale také hluboké rašeliny
a extrémní mok ady velmi t žko zalesnitelné, v r zných vegeta ních stupních.
Obsahují kategorii zakrslou (Z), skeletovou (Y), su ovou (J) a rašelinnou (R).
87
Rozbory CHKO
eský les
Zastoupení v kových stup
Zastoupení v kových stup v CHKO eský les je zpracováno podle platných LHP
a LHO. I když byly tyto dokumenty zpracovány v r zných letech nebyl provád n
p epo et v ku.
Tab. 11: Zastoupení v kových stup
V kový stupe
0
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
CHKO celkem
v CHKO
[ha]
149
2472
3521
2624
3266
3311
2911
3069
3044
2544
2493
2004
1433
857
521
283
239
347
35089
Celkem
%
0,43
7,04
10,03
7,48
9,31
9,44
8,30
8,75
8,67
7,25
7,10
5,71
4,08
2,44
1,48
0,81
0,68
0,99
100,0
Zastoupení v kových stup je celkem vyrovnané, nadnormální je pouze zastoupení
2. v kového stupn . Zachování pom rn zna ného množství starých porost
v CHKO ukazuje významné zastoupení v kového stupn 17 (cca 350 ha), který by
podle skute ného v ku bylo možno dále rozd lit (nejvyšší v k dle LHP 264 let).
V zastoupení v kových stup na jednotlivých LHC jsou však výrazné rozdíly.
Zastoupení d evin
Sou asné zastoupení d evin v CHKO je zpracováno podle platných LHP a LHO a je
porovnáno s rekonstruovanou p irozenou d evinnou skladbou. Modelová p irozená
skladba pro jednotlivé soubory lesních typ je v tabulce 12 uvedená v rozp tí podle
„Hospodá ských doporu ení podle hospodá ských soubor a podsoubor “ (p íloha
1/97 asopisu Lesnická práce); údaj v závorce je uveden bez rozp tí, vychází
z údaj OPRL. Model p irozené druhové skladby je v p íloze 9.
Vým ry uvedené v tabulkách vyjad ují pouze plochu lesních porost , která je
uvedena v LHP a LHO, nejsou zde zahrnuty plochy bezlesí ani jiných pozemk
ur ených k pln ní funkcí lesa.
Tab. 12: Porovnání sou asné a p irozené skladby lesa v CHKO
D evina
SM
JD
BO
MD
Zastoupení v p irozené skladb
%
15 - 36 (23,5)
24 - 40 (34,4)
+ - 4 (0,3)
---
88
eský les
Zastoupení v sou asné skladb
%
79,7
0,3
2,4
0,8
Rozbory CHKO
eský les
D evina
DG
BL
ostatní jehli naté
DB
BK
JV
KL
JS
JL
BR
JR
LP
OL
OS
JIV (+VR)
DBC
ostatní listnaté
holina
CHKO celkem
Zastoupení v p irozené skladb
%
--+
+
+ (0,2)
30 - 51 (36,1)
+ - 1 (+)
+ - 3 (1,8)
+ - 1 (0,3)
+ - 1 (0,3)
+ - 1 (0,4)
+ (0,3)
+ - 1 (0,6)
1 - 2 (1,5)
+ (0,2)
+ (0,1)
--+
v modelu neuvažována
100,00
Zastoupení v sou asné skladb
%
0,3
+
0,1
0,1
9,5
+
0,6
0,3
+
2,0
0,1
0,1
3,0
0,3
+
+
+
0,4
100,00
Zastoupení d evin v druhové skladb les není rovnom rné. Výrazn v celé CHKO
p evládají jehli naté d eviny. Smrk výrazn p evládá v severní ásti, v jižní ásti je
jeho p evaha menší. Výskyt borovice lesní je soust ed n na sever jižní ásti CHKO
(na majetku Kolowrat ), jinak se tato d evina vyskytuje v okrajových ástech CHKO
v lesích v majetku obcí nebo drobných vlastník . Jedle se vyskytuje v celé oblasti jen
vzácn . V severní ásti CHKO (na LS P imda) je zajímavostí vyšší zastoupení
douglasky tisolisté, která se vyskytuje i ve starších porostech. Buk se vyskytuje ve
v tší mí e v jižní ásti CHKO, významný podíl má na majetku m sta Domažlice. Olše
lepkavá se vyskytuje roztroušen po celé oblasti, v tší porosty tvo í na prameništích
a v Rozvadovské kotlin .
Genové zdroje lesních d evin
Charakteristický pro vyšší polohy této oblasti je ekotyp tzv. eskoleského buku.
Kvalitní porosty se nacházejí hlavn v prostoru erchova, kde se buk na živných
p dách dob e zmlazuje a místy nabývá p evahy i nad smrkem. Další centrum
kvalitních porost se nachází v prostoru Malého a Velkého Zvonu, roztroušen i na
Havranu. Bukové porosty se zachovaly i na kamenitých svazích a na exponovaných
h betech, nap . na Capartické skále, Starém Hirštejn a Haltrav , kde ale dosahují
horších bonit a jsou mén tvárné. Nejlepšího vzr stu dosahuje buk na zonálních
p dách v polohách 500 - 700 m n. m. Na stagnující vod ustupuje do podúrovn .
Významné je zastoupení náhorního ekotypu borovice lesní (rozvadovská
borovice), zejména v prostoru Kate inské kotliny (Rozvadov, Diana). Tento ekotyp se
vyzna uje mimo ádnou hodnotou a m l by se stát významným stabiliza ním prvkem
smrkových porost na vodou ovlivn ných p dách.
Na území CHKO se nachází n kolik genových základen vyhlášených pro
zachování genofondu zejména buku a smrku.
Tab. 13: P ehled genových základen podle OPRL
Ozn.
GZ
Název GZ
D eviny
LVS
89
Rozloha
PUPFL
(ha)
Poznámka
Rozbory CHKO
eský les
Výhledy - eská
SM, JD, BK, KL
5.a 6. 1328,59
Kubice
73
Zvon - B lá
BK, SM
5.a 6. 268,31
77
Rozvadov - Diana
BO, SM
5.a 6. 686,00
78-1 Ostr vek - Traviny SM, BK
5.a 6. 293,78
79
Hu
SM
5.a 6. 406,94
79-b Hu - jih
SM
5.a 6. 173,06
79-1 Studenec
BK
5.a 6. 144,33
zdroj: VÚLHM Uherské Hradišt , stav ke 3. tvrtletí 2006
55
L R Domažlice, ML Domažlice
L R Horšovský Týn
L R P imda, Kolowratovy lesy
L R P imda
L R Planá
ML Planá
L R Planá
Plocha porost uznaných pro sb r osiva je pom rn zna ná, v kategorii B více jak
2200 ha porostní p dy, v kategorii A pak 182 ha porostní p dy. V rámci kategorie
A mají nejv tší plochu uznané porosty smrku (125 ha), buku (38 ha) a borovice lesní
(13 ha). Více jak 1 ha je ješt uznáno lípy srd ité, olše lepkavé a jedle b lokoré.
Obdobná je i situace v kategorii B - smrk (1906 ha), buk (260 ha) a borovice lesní
(39 ha). Dále je uznáno po cca 4 ha mod ínu a jedle b lokoré. Uznané porosty
zahrnují v oblasti rozhodující d eviny, ur itým problémem by mohla být zanedbatelná
plocha uznaných porost u javoru klenu.
D ležitým genetickým zdrojem je založený semenný sad náhorního ekotypu
borovice lesní (rozvadovské borovice) o rozloze 2,00 ha založený v roce 1991
a uznán jako reproduk ní zdroj v roce 1997 (po et roubovanc : 536; po et klon :
93). Semenný sad Orlov se nachází v prostoru mezi obcí P imda a osadou Orlov
v nadmo ské výšce 680 m. V sou asnosti již sad plodí a je využíván ke sb ru
semenného materiálu, který slouží pro pot eby um lé obnovy BO porost v genové
základn této borovice a dále pak k výsadbám tohoto vhodného náhorního ekotypu
borovice v obnovách lesních porost v PLO eský les.
Rozvadovská borovice je v eském lese velmi dob e aklimatizovaná (ne-li
p vodní) varianta borovice lesní (pravd podobn
áste n ovlivn ná historicky
sou asným výskytem borovice blatky). Je zajímavá a cenná jak fenotypov (dlouhý,
rovný, plnod evný kmen s jemn zav tvenou korunou, vytvá í vysoké zásoby
kvalitního d eva), tak jako stabiliza ní prvek zdejších porost , kdy p i zastoupení této
borovice v lesních porostech významn klesá poškození porost abiotickými
(zejména klimatickými – sníh, námraza, bo ivý vítr) initeli.
Zhodnocení zdravotního stavu lesních porost
Hlavním škodlivým initelem, který výrazn ovliv uje v n kterých lokalitách lesní
hospoda ení, jsou škody zp sobené spárkatou zv í. Jedná se jak o okus v nov
založených porostech, tak hlavn o letní loupání a zimní ohryz. Vlivem mysliveckého
hospoda ení v druhé polovin 20. století došlo k výraznému zvýšení stav spárkaté
zv e, p edevším jelena evropského. Oproti normovaným stav m byly stavy jelena
evropského až ty násobné. K ivka nár stu poškození lesa za ala stoupat od roku
1970 a její vrchol byl v letech 1980 - 1985. Od roku 1990 se stavy jelena evropského
postupn snižují. V poslední dob se v lesích zv tšují škody zp sobované jelenem
sikou, který se do oblasti rozší il z Man tínska. Poškozeny jsou p evážn smrkové
porosty již od t etího v kového stupn , nejvíce v LHC Planá, P imda a Horšovský
Týn. V posledním období však možno pozorovat klesající trend nového poškození.
Nejv tším problémem škod zv í z stává snížení statické stability porost , ztráty na
p ír stu a ztráty na kvalit d evní hmoty.
Dalším škodlivým initelem co do rozsahu škody jsou vítr, sníh a námraza. Velkou
v trnou kalamitou v roce 1990 byly poškozeny hlavn nestabilní smrkové porosty na
vodou ovlivn ných stanovištích. Sníh a námraza p sobí nejv tší škody p edevším ve
90
Rozbory CHKO
eský les
smrkových monokulturách vš ch v kových stup
nad 600 m nadmo ské výšky.
K významnému poškození sn hem došlo v roce 2006, kdy byly nejvíce poškozeny
smrkové porosty ve v ku 30-60 let.
Výskyt k rovc na smrku, zejména lýkožrouta smrkového, je pod kontrolou
a bezprost edn nehrozí v tší škody. Lýkožrouta se da í udržovat v tzv. základním
stavu, což znamená, že objem k rovcového d íví z p edcházejícího roku v pr m ru
nedosáhl 1 m3 na 5 ha smrkových porost a nedošlo k vytvá ení v tších ohnisek.
Imisní ohrožení les v CHKO eský les není velké. V sou asné dob je možno
imisní poškození pozorovat na náv trné stran Malinové Hory v sedle mezi Malým
a Velkým erchovem a v prostoru h ebene Haltravy. Vesm s se jedná o poškození
dálkovými p enosy exhalát
z Bavorska p evládajícími v try západního
a jihozápadního proud ní.
Stav lesnické plán. dokumentace
Oblastní plán rozvoje les pro PLO 11 - eský les je zpracován Ústavem pro
hospodá skou úpravu les Brandýs nad Labem, pobo ka Plze . Platnost OPRL je 20
let (1999 - 2018).
Tab. 14: P ehled o zpracovaných LHP a LHO
Kód LHC
316 000
311 000
312 000
302 000
316 413
312 404
312 403
311 401
311 406
302 426
302 419
302 407
316 401
316 406
316 407
316 408
316 409
316 414
311 702
312 301
311 801
312 801
302 805
316 801
316 802
Platnost LHP
(LHO)
L R s.p. - LS Domažlice
2005 - 2014
L R s.p. - LS P imda
1998 - 2007
L R s.p. - LS Planá u Mar. Lázní 1999 - 2008
L R s.p. - LS Horšovský Týn
2001 - 2010
M stské lesy Domažlice
2005 - 2014
ML Planá
1999 - 2008
OL Chodský Újezd
1999 - 2008
Obec P imda
1998 - 2007
Obec T emešné
1998 - 2007
Obecní lesy T emešné
2001 - 2010
M stské lesy Pob žovice
2001 - 2010
M stské lesy B lá nad Radbuzou 2001 - 2010
OL Hora Sv. Václava
2005 - 2014
OL Mnichov u Pob žovic
2005 - 2014
OL Nový Kramolín
2005 - 2014
OL Post ekov
2005 - 2014
OL Újezd
2005 - 2014
OL Mut nín
2005 - 2014
Kolowratovy lesy
2006 - 2015
Gerimo - Branka
2004 - 2013
LHO Tachov I.
1998 - 2007
LHO Tachov II.
1999 - 2008
LHO Horšovský Týn . 3
2001 - 2010
LHO Domažlice I.
2005 - 2014
LHO Domažlice II.
2005 - 2014
Název LHC
Zpracovatel
Lesprojekt východní echy, s.r.o.
Plze ský lesprojekt a.s.
Pavel Rensa - TAXACE
Zohledn ní zonace v LHP
K 31. 12. 2006 jsou na území CHKO eský les zpracovány lesní hospodá ské plány
(LHP), do nichž byla za len na zonace navrhovaná Plze ským krajským ú adem, na
LHC M stské lesy Domažlice a na LHC Kolowratovy lesy. V roce 2006 byly
za izovány LHP na LHC M stské lesy Planá u Mariánských Lázní a LHC Obecní lesy
91
Rozbory CHKO
eský les
Chodová Planá, jejichž majetky jsou zahrnuty ve III. zón odstup ované ochrany
p írody. Na ostatních LHC bude zonace zohledn na p i zpracování nových LHP.
Zohledn ní soustavy Natura 2000 v LHP
K 31. 12. 2006 je na území CHKO eský les zpracován jeden LHP, p i jehož tvorb
byla zohledn na evropsky významná lokalita (EVL) za azená do národního
seznamu, který schválila vláda eské republiky 22. 12. 2004. Jedná se o LHP pro
LHC Kolowratovy lesy a o EVL Kate inský a Nivní potok (CZ0323151).
Historický pr zkum les
K prvnímu osídlení eského lesa došlo pravd podobn ve 12. století (okolí Plané),
Chodová Planá je p ipomínána z roku 1219. Masov jší osídlování eského lesa
probíhalo až ve 13.-14. století a k siln jšímu narušování p vodního pralesa dochází
až b hem 17. století. Je to doba rozvoje sklá ství, kdy nap . ke sklárn p i statku
Grafenried na Trhanovsku založené roku 1541 náleželo 750 ha lesa. Ale už samotný
vznik osídlení znamenal zásah do okolních les , p edevším snížením jeho plochy
a poskytováním surovin k lidské obživ a innosti.
Lesní držba byla v oblasti eského lesa pom rn ustálená, majetky se zachovaly
stejné zhruba od t icetileté války do poloviny 19. století a po malých zm nách až do
pozemkové reformy první republiky. Další zm ny byly až po roce 1945, kdy p evážná
ást majetk byla zkonfiskována a zestátn ní bylo dokon eno v padesátých letech
p evedením obecních a malých soukromých les
do správy státních les .
Nejvýzna n jšími majetky v oblasti eského lesa byly:
− panství Tachov (od roku 1784 v majetku rodiny Windisch-Grätz )
− panství Planá (majitelé postupn Šlikové, Sinzendorfové, Nostitzové)
− panství Chodová Planá (poslední majitelé rod Berchen )
− velkostatek P imda (od pol. 17. stol. do roku 1945 Kolowratové)
− panství Újezd Sv. K íže (poslední majitel do roku 1945 hrab Kotz z Dobrže)
− panství Horšovský Týn (poslední majitelé Trauttsmandorfové)
− velkostatek Pob žovice (poslední majitelé hrabata Condenhové)
− panství Trhanov (rodina Laminger , hrabata Stadionové, Schönbornové), m sto
Domažlice
etné obecní lesy (krom Domažlic) inily ádov jen desítky až stovky ha. Na
d evinnou skladbu strom lze usuzovat ze zápis o hrani ních stromech, což byly
z velké ásti jedle a buky. Lesy byly siln ji narušeny od druhé poloviny 17. století
zejména sklá stvím, které ustupuje až v první polovin 19. století.
Pomístn , zejména na Tachovsku, osazovali majitelé panství lesy tzv. lesními
domka i, kte í od 17. století klu ili lesy a zakládali osady a m li v panských lesích
rozsáhlá práva. V pozd jší dob se z t chto závazk velkostatky vyvazovaly
p edáním pom rn zna ných ploch lesa oprávn ným osobám (nejen lesním
domka m).
Zpo átku bylo "hospoda eno" na velkých plochách toulavou se í (výb rn ).
Pozd ji i p i použití holose í se spoléhalo na p irozenou obnovu lesa. Koncem
18. století byla v tšina porost hodn ídká, mnoho ploch prázdných a zabu en lých
a bylo proto zapo ato i s obnovou um lou, nejd íve síjí, pozd ji i sadbou. Snadn jší
zales ování smrkem vedlo k ústupu jedle a buku. Semeno k um lé obnov bylo
získáváno z místních zdroj nebo nákupem. Zem p vodu se uvádí Rakousko
a Bavorsko.
Vydáním tzv. Tereziánského lesního ádu v eských zemích došlo k podstatn
lepšímu stavu les než v sousedních východních oblastech. Za íná se tu intenzivn
92
Rozbory CHKO
eský les
prosazovat um lá obnova. Zastavuje se další odles ování a zales ováním špatných
zem d lských pozemk se za íná vým ra lesních pozemk zv tšovat.
Na zlepšování lesního hospodá ství se výrazn podílí vzd laní lesníci, kte í
v první polovin 19. století za ínají nahrazovat dosavadní „myslivce“. V 19. století se
tedy zvyšuje jak vým ra, tak d evní zásoba. V touze po maximálním výnosu však
dochází k velké biologické chyb tím, že dosavadní smíšené lesy se zna ným
podílem buku se m ní na jehli naté, p evážn smrkové monokultury.
Doby obmýtí byly zpo átku stanoveny dosti rozdílné - p evážn 80 let, ale
vyskytly se i doby obmýtí od 50 do 100 let. Pozd ji dochází ke zvyšování dob obmýtí
- koncem minulého století je v tšinou mezi 90 - 100 lety. Plánované lánové a sta ové
soustavy byly asto narušovány v trnými kalamitami.
Vítr je od prvních záznam do dnešní doby škodlivým initelem íslo jedna.
Z nejrozsáhlejších v trných kalamit lze uvést vich ici z roku 1830, která postihla
panství P imdu a Tachov (na P imd padlo 380 000 m3) a v trné polomy z let 1868 1870, které postihly v tšinu oblasti a byly následovány k rovcem. T sn po
I. sv tové válce postihla erchovské lesy katastrofa v podob mnišky. V roce 1920
bylo v t chto lesích sebráno p l druhého milionu housenek a kukel mnišky a 200 000
motýl .
Stejn jako v dnešní dob p sobila už v minulých stoletích zna né škody zv ,
zejména jeleni - loupáním. P vodní stavy jelení zv e byly nízké, ve v tších
panstvích ádov nejvýše desítky. Zvýšení stav bylo umožn no vyhubením jejích
p irozených nep átel a zálibou panstva v myslivosti (poslední vlk byl uloven na
tachovském panství v polesí Pavl v Studenec v roce 1801, poslední záznam
o ulovení medv d na tachovském panství z roku 1687, kdy byli uloveni t i medv di,
i když na polesí P imda se ješt roku 1788 na seznamu zást elného objevuje i taxa
za medv da, vlka a rysa).
Po roce 1945 bylo výrazn zredukováno osídlení v tém celé oblasti. V té dob
bylo uskute n no i áste né zalesn nní nelesních p d.
Se zestátn ním soukromého majetku po roce 1950 byly veškeré lesy v dané
oblasti ve vlastnictví státu prost ednictvím Západo eských státních les až do nabytí
ú innosti zákona . 229/91 Sb. Podle tohoto zákona za alo navracení lesního
majetku fyzickým osobám a podle zákona . 172/91 Sb. i obcím. P esto v dané
oblasti z stává nejv tším vlastníkem stát prost ednictvím Les
R, s.p. Lesy
spravované státem zaujímají cca 74 % porostní plochy.
Dosavadní zp sob hospoda ení
Sou asný zp sob hospoda ení v jednotlivých ástech CHKO se výrazn neliší. Stav
les na jednotlivých majetcích je ovlivn n hlavn místn rozdílnými stanovištními
(klimatickými a p dními) podmínkami, mén zp sobem hospoda ení uplat ovaným
v minulosti. Výrazná zm na druhové skladby ve prosp ch smrku na úkor smíšených
porost buku, jedle a smrku, která prob hla v 19. století se projevila hlavn v severní
ásti CHKO. Na Domažlicku, kde byly ve v tší mí e uplat ovány clonné zp soby
obnovy porost , se v porostech zachoval vyšší podíl buku.
Všechny majetky na území CHKO jsou v sou asné dob spravovány dle
definovaných hospodá ských cíl , stanovených hospodá ských zám r a úkol
hospoda ení uvedených ve zpracovaných LHP, kterými jsou:
a) Koncep ní p em na monokulturního velkoplošného hospoda ení na hospoda ení
diferencované maloplošn , s d razem na podrostní, p írod blízké formy.
93
Rozbory CHKO
eský les
b) Vytvo ení
optimálního vztahu mezi pln ním všech funkcí les
a tržním
ekonomickým prost edím. Zajistit p itom trvalou produkci kvalitní d evní hmoty p i
respektování a rozvíjení enviromentálních funkcí lesa (kategorizace les ).
c) Udržení stability p evád ných lesních ekosystém
v procesu p em ny
monokulturního velkoplošného hospoda ení na hospoda ení diferencované
maloplošn s d razem na podrostní, p írod blízké formy (liniové a prostorové
stabiliza ní prvky).
d) Zásadní diferenciace hospoda ení (p stebních a v návaznosti na diferenciaci
stanovištních podmínek a stávajících porostních pom r : p vodní - nep vodní,
stabilní - nestabilní, smíšené - monokultury, zdravé - poškozené).
e) P ednostní uplat ování p irozené obnovy u všech geneticky vhodných d evin
s cílem maximálního využití p irozené potence.
f) Dlouhodobá koncep ní p íprava stanovištn , druhov , v kov
i geneticky
vhodných porost k p irozené obnov .
g) Koncep ní p evod druhov
a geneticky nevhodných porost
(necílových
smrkových monokultur) na porosty v kov , druhov a prostorov diferencované
s využitím všech zp sob a forem obnovy s p ípadným urychlením obnovy p i
využití nižšího obmýtí a kratší obnovní doby.
h) Maximální úsilí o rozpracování kompaktních homogenních porost s d razem na
maloplošné (kotlíky, násek) a podrostní formy (první fáze clonných se í).
i) P i zajiš ování stanoveného podílu meliora ních a zpev ujících d evin p i obnov
porostu p ednostn využívat schopnosti jejich p irozené obnovy – uvoln ní
bukových p ím sí apod. Tam, kde to není možné, p ednostn uplat ovat zavád ní
MZD p i obnov porost zejména v 1. fázích obnovy na p edsunutých obnovních
prvcích (kotlíky, náseky, podsadby).
j) Zvyšovat druhovou diverzitu lesních d evin a p iblížit se k p irozené skladb les
p im eným uplat ováním produk n vhodných druh s využitím co nejširšího
spektra jak p imíšených, tak i meliora ních a zpev ujících d evin.
k) P i obnov rozsáhlých kalamitních ploch využít všech dostupných možností
zmírn ní nep íznivých podmínek prost edí s využitím a uplat ováním liniových
stabiliza ních prvk , p ípravných a výpl ových d evin.
l) Zásadní zm na modelu výchovy z podúrov ového na úrov ový s cílem postupné
podpory a uvoln ní vybraných jedinc cílových d evin tvo ících kostru porostu.
Výchovou zásadn podporovat meliora ní a zpev ující, ale i další vtroušené
d eviny.
m) Zásadní diferenciace výchovných zásah dle d eviny (smrkové, listnaté), p vodu
porostu (z p irozené obnovy, um le založené) a jeho vývojového stadia s cílem
minimalizovat výchovné zásahy v podúrovni a se z etelem na žádoucí vertikální
prostorovou diferenciaci porost . Výchovné zásahy provád t v souladu se všemi
zásadami ochrany lesa
n) Trvale zvyšovat produkci lesa zejména uplat ováním produk n vhodných druh ,
úpravou druhové skladby a zejména intenzívní „pé í o porostní zásobu“
v p edmýtním a mýtním v ku.
94
Rozbory CHKO
eský les
4.2. Zem d lství
Historický vývoj
Charakter zem d lství do 19. století
eský les není krajinou p íznivou pro zem d lství, stejn jako v tšina horských ástí
ech. P írodní podmínky a možnosti obd lávání p dy ovliv ovaly od prav ku vývoj
osídlení. P es pr smyky eského lesa procházely od nejstarších dob d ležité stezky,
jejichž význam ve st edov ku vzrostl. P edstavovaly hlavní komunikaci mezi íší
a eskými zem mi. V jejich blízkosti vznikala v podh í opevn ná sídla, z nichž se
záhy formovala nejstarší tržní a správní st ediska. V t sném okolí t chto sídel se
klu ily lesy a vznikaly první zem d lské osady, které se od jednotlivých center ší ily
paprskovit v podh í, pozd ji i západním sm rem do hor.
O st edov ké kolonizaci a zakládání vesnic máme však jen sporadické zmínky.
Pom rn
ilý koloniza ní ruch probíhal kolem Domažlic, tedy spíše v jižní ásti
eského lesa. Oblast severní se za ala ve v tší mí e kolonizovat až pozd ji, podle
dochovaných písemných pramen nejspíše po husitských válkách. P esto z stávaly
p edevším ve vyšších polohách rozsáhlé plochy dlouho pusté. Na rozdíl od
sousedních horských kraj se zde domácká textilní a d eva ská výroba rozvinula
pozd ji. Ta byla v horách od 16. století d ležitým zdrojem obživy a významn
podporovala r st obyvatel. Teprve v 18. století se ve v tší mí e rozvíjela t žba
a zpracování d eva a spolu s tím další manufakturní výroby – železá ství, sklá ství
ap. To ovlivnilo další zvýšení populace a tím i zvýšení nárok na zem d lskou
výrobu.
O st edov kém zem d lství v oblasti eského lesa m žeme p edpokládat, že se
nijak nelišilo od okolních region . Základem bylo p stování obilovin, s ohledem na
klimatické podmínky p edevším t ch odoln jších – žita, ovsa, v podh í také
je mene. V malém se p stoval na polích len, hrách, zelí, o ka a n které další
plodiny. Krom toho m li hospodá i zahrádky, kde se p stovaly základní druhy
zeleniny a n kdy i lušt niny. Jako dopln k rostlinné výroby se uplat oval chov
dobytka, obvykle v rozsahu nezbytném pro chod vlastního hospodá ství. Chov ovcí
tu nenabyl v tšího rozsahu, pokusy o zavedení chovu kvalitních merinových plemen
nem ly úsp ch. Pom rn rozší ený byl však chov koz, p edevším na menších
hospodá stvích. Chov dr beže byl od st edov ku zam ený pouze na vlastní
spot ebu domácnosti hospodá e. D ležitou roli p i zkvalit ování chovu dobytka
sehrály ve 20. století r zné spolky.
Ovoce se od st edov ku p stovalo i v relativn nep íznivých klimatických
podmínkách, protože každá usedlost musela být sob sta ná a ovoce tvo ilo
d ležitou sou ást stravy, konzumovalo se erstvé i sušené (švestky, jablka a hrušky).
Sušilo se jak doma v pecích, tak n kdy i ve spole ných velkých obecních sušárnách
(používaly se také k sušení lnu).
V mnoha vesnicích se v eském lese provozovalo v ela ství. Med byl od
st edov ku hlavním sladidlem. S nástupem cukrovarnického pr myslu význam
v ela ství upadl. Starý systém chovu v d ev ných klátech byl nahrazen chovem
v bedni kových úlech s rámky.
P vodní st edov ký osev byl založen na st ídání ozim , ja í a úhor . V místech,
kde byla lepší p da nebo se dala p ihnojovat, se n kdy objevovalo schéma
ty letého cyklu, kdy po ozimu následovaly dva roky ja í a teprve potom nastoupil
úhor. Zm nu p ineslo 19. století p stováním polních pícnin, p edevším jetelovin,
a také brambor. Tradi ní schéma úhorového systému se zm nilo na systém st ídavý,
v n mž se již pole nenechávala ležet ladem. St ídáním plodin byla zajišt na
95
Rozbory CHKO
eský les
regenerace p dy a sou asn se zvýšila produktivita rostlinné výroby. Na menších
hospodá stvích v horské ásti eského lesa se však úhorové osevní systémy udržely
až do 2. sv tové války.
Celý region CHKO se z historického hlediska lení na dv
ásti. Jednak je to
území dnešního Tachovska s nejrozsáhlejšími lesy a tím i nej idším osídlením a pak
Chodsko s jeho specifikami.
v podh í celé oblasti, které bylo zem d lsky výhodn jší, vznikla již ve 12. a 13.
století ucelená sí zem d lských obcí, naopak v horách byly vesnice zam eny na
d eva ství. Do 18. století již byly stabilizovány velkostatky, kterým pat ila p evážná
ást lesní i zem d lské p dy. Na zem d lskou výrobu se obyvatelé eského lesa
zam ili více až v 19. století, kdy z d vod omezené surovinové základny za ali
zaostávat v rozvoji pr myslové výroby za vnitrozemím.
Zánik tradi ního hospoda ení
K zániku tradi ního hospoda ení docházelo postupn . Pr myslová revoluce ovlivnila
nejprve velkostatky v nižších polohách, které umožnily díky úrodnosti a lepším
klimatickým podmínkám zvýšení výnos a produktivity použitím stroj , pr myslových
hnojiv a zavedením moderních agrotechnických poznatk . V eském lese zanikly
tradi ní zp soby zem d lské práce podstatn d íve než na Šumav , i když se na
malých hospodá stvích udržely n které postupy i staré ná adí až do 2. sv tové
války. Po 2. sv tové válce došlo k úplnému zániku p vodních forem zem d lství.
ást pohrani í byla vysídlena a pohrani ní horské oblasti, kde se choval skot
a p stoval oves a brambory, zpustly a staly se hlídaným hrani ním pásmem bez
hospodá ského využití. Zbytek soukromého zem d lského hospodá ství eského
lesa a jeho podh í byl v rámci kolektivizace zlikvidován. Vznikly velké státní statky
a zem d lská družstva, která s v tším i menším úsp chem zavád la velkovýrobu.
Po roce 1945 došlo k odsunu n meckého obyvatelstva a jejich majetek byl
zkonfiskován podle dekretu presidenta republiky ze dne 21.6.1945 . 12 Sb.,
o konfiskaci a urychleném rozd lení zem d lského majetku N mc , Ma ar , jakož
i zrádc a nep átel eského a slovenského národa. P i místních národních výborech
byly z ízeny místní rolnické komise, které p id lovaly p du tzv. "p íd lc m" za
minimální úhradu. Do eského lesa ale p išlo daleko mén obyvatel eských
a slovenských než inil stav p ed rokem 1945.
Se vznikem hrani ního pásma nastal p evrat v celé historii osídlení a v tšina
obyvatel byla vyst hována jinam. Významným p ed lem vývoje zem d lství na tomto
území bylo postupné zales ování zem d lské p dy. Po roce 1948 se po p íkladu
znárodn ného pr myslu za aly provád t pozemkové reformy pod heslem "p da pat í
t m, kte í na ní pracují" a p da statká byla postupn vyvlast ována. S p ijetím
zákona o JZD v roce 1949 se za ala zakládat jednotná zem d lská družstva,
provád t hospodá sko–technické úpravy p dy, rozorávat meze a vytvá et souvislé
hony. V letech 1948 – 1953 využívala travní porosty eského lesa pastviná ská
družstva, která však nem la dlouhého trvání.
V eském lese v okrese Domažlice hospoda ila JZD v Mrákov , Klen í pod
erchovem a v Brní ov . Z ízeny byly i státní statky Hostou , Všeruby, Pob žovice
a B lá nad Radbuzou. Vým ra státních statk se stále zv tšovala, nebo p ebíraly
ladem ležící p du, úpadková hospodá ství n kterých JZD, p du velkostatká
a soukrom hospoda ících rolník . Vysoké polohy, velké vzdálenosti a komplikace
s p ístupem pracovník , který byl možný jen na zvláštní povolení pro vstup do
hrani ního pásma, a s tím vším související neefektivnost hospoda ení, zp sobily
pokles hospodá ského využití území. Pastva dobytka byla organizována jen
96
Rozbory CHKO
eský les
omezen a zem d lská výroba statku se postupn soust edila do níže položených
oblastí. Po roce 1989 nastaly rozsáhlé zm ny, zrušení drát ných zátaras
a zp ístupn ní hrani ního pásma p ineslo do kraje výrazné oživení.
V okrese Tachov byla veškerá zem d lská p da v navržené CHKO od roku 1962
obhospoda ována
Státním
statkem,
o.p. Tachov
a po
roce
1980
Agrokombinátem s.p. Státní statek Tachov m l n kolik odšt pných závod
specializovaných bu pouze na rostlinnou nebo živo išnou výrobu. V této dob
docházelo k nejv tší devastaci Tachovska, nebo se ve velkém rozsahu p evád ly
trvalé travní porosty na ornou p du, která se následn odvod ovala a rekultivovala.
"Zorn ní" krajiny nepostihlo pouze Tachovsko, ale stejn jako celou republiku,
i ostatní ásti eského lesa.
V hrani ním pásmu bylo obhospoda ování pozemk ztíženo, a tak byly n které
neobhospoda ované pozemky za azeny mezi kategorii "do asn neobd lávaná
p da". Sem se soust edily tzv. "náhradní rekultivace", kdy za vyjmutou p du ze ZPF
m li investo i za povinnost zúrodnit tuto tzv. do asn neobd lávanou p du.
S p ijetím zákona . 229/1991 Sb., ve zn ní pozd jších p edpis , byly postupn
upravovány vlastnické vztahy k p d a jinému zem d lskému majetku. Byly
obnoveny p vodní vlastnické vztahy, z ízen Pozemkový fond pro správu zem d lské
p dy ve vlastnictví státu a za aly vznikat nové soukrom hospoda ící subjekty.
V sou asné dob dochází podle zákona . 95/1999 Sb., ve zn ní pozd jších úprav,
k p evod m zem d lských pozemk ve vlastnictví státu na jiné osoby, takže dojde
k podstatné zm n vlastnických vztah v území.
Sou asnost a možné sm ry dalšího vývoje
Zem d lsky obhospoda ovaná p da v CHKO tvo í pouze necelých 15 % z celkové
rozlohy oblasti. Stav p dního fondu odpovídá sou asné zem d lské politice, v jejímž
d sledku se podíl orné p dy výrazn snížil zatravn ním polí a tak tvo í orná p da
v CHKO pouze 1 % z celkové vým ry ZPF. Ve vyšších polohách p evládají pastviny,
sm rem do vnitrozemí sekané louky. P íhrani ní lou ky a údolní nivy z stávají ležet
ladem, nap . okolí Švarcavy, Nemanická niva. Na Tachovsku se projevují tendence
zales ovat nivy podél tok (Kolowratovy lesy P imda).
V procesu transformace zem d lství na po átku 90. let došlo ke kvalitativním
zm nám vlastnických vztah . Byly privatizovány velké státní statky, které
obhospoda ovaly velkou ást zejména v p íhrani í. V tšina zem d lských družstev
prošla v druhé polovin 90. let tzv. „druhou transformací“ a p em nila se na akciové
spole nosti. V sou asné dob na území CHKO v okrese Domažlice obhospoda ují
velké plochy zejména Pozep s.r.o. a ZEAS Puclice a.s., obhospoda ovaná plocha
inní víc jak 700 ha. Na ploše p es 500 ha hospoda í ekologický zem d lec Jaroslav
Uher a necelých 400 ha obhospoda uje SHR Josef Šleis. Víc jak 100 ha
obhospoda uje Václav Hašek a Zem. spol. erchov, a.s. V okrese Tachov, na území
CHKO obhospoda uje velké celky Eko as ástkov spol. s r.o. (víc jak 800 ha). Nad
500 ha obhospoda uje Olga Wolfová a na více jak 100 ha hospoda í Agrodelikates
s.r.o., Jan Šmehyl a Jan Zatloukal.
Zem d lská výroba z stala v CHKO významným faktorem celkového
hospodá ského rozvoje. P i transformaci zem d lství z staly zachovány zem d lské
podniky s vysokou koncentrací výroby, které fungují spolu s podniky fyzických osob
a sdružením hospoda ících rolník .
Celé území CHKO pat í do mén produktivní zem d lské oblasti, kde došlo
k výraznému útlumu zem d lství. P evažují zde stanovišt hn dých p d pahorkatin
a áste n je zastoupena oblast hn dých p d vrchovin. Rozhodujícím odv tvím je
97
Rozbory CHKO
eský les
pastevní chov skotu se specializací na výrobu masa a odchov jalovic, jsou zde
z ízeny rozsáhlé pastevní areály nap . mezi Liš í Horou a Byst icí, kolem Šidlákova,
Rybníka, Švarcavy, Železné, Pleše, Pavlova Studence, Nových Domk , Ž áru
a Halže. P esto ale oproti roku 1989 klesly stavy dobytka na 20 % p vodní výše.
Stáje s vyšší kapacitou pro odchov mladého dobytka jsou v k.ú. B lá nad Radbuzou
(200 a 150 ks), Nemanice (360 a 700 ks), Železná (80, 116 a 250 ks), Nová Ves
(700 ks), Rájov (700 ks) a Mlýnské Domky (150 ks). Chov ovcí je provozován pouze
v malé mí e u n kolika subjekt . V rostlinné výrob p evažuje p stování obilnin,
p stování brambor bylo prakticky ukon eno. U pícnin doznalo rozvoje p stování
kuku ice na siláž.
Významné prvky v krajin CHKO eský les tvo í roztroušená zele na pastvinách
a loukách. Zejména se jde o historické výsadby na d ív jších polních enklávách
pat ící k dnes již zaniklým obcím nap . zaniklá obec Pleš, Švarcava, Lu ina, eská
ves, Jedlina, Korytany. Na t chto plochách se jedná o zachovalou strukturu plánovit
a promyšlen vytvo ené krajiny, kde výsadby tvo ily d ležitou páte , provázející bu
cestní sít , vodní toky nebo rozhraní obhospoda ovaných pozemk . Jsou zde
zachované prvky plnící i další funkce, zejména kryt a zdroj potravy pro zv . Ur itou
újmu doznala historická rozptýlená zele i po roce 2000. S možností využití
zem d lských dotací tzv. agroenvironmentálních program z Horizontálního plánu
rozvoje venkova je rozptýlená zele na travních porostech tolerována v malém
rozsahu, a tak dochází ke kácení zelen za ú elem rozší ení pastevních areál .
V okolí zaniklých obcí se nachází i roztroušené stromy starých ovocných odr d.
Dochované ovocné sady jsou pouze v obci Broumov (1,22 ha extenzivního sadu) a
v zaniklé obci Byst ice (1,1 ha extenzivního sadu). P stovány jsou zde p evážn
staré odr dy jabloní, t ešní a švestek. Dnes již tyto sady nejsou udržovány a ovocné
stromy postupn odumírají.
Další vývoj zem d lství v dané oblasti bude záviset na množství a kvalit
hospoda ících subjekt a na dota ní politice státu v oblasti zem d lství. Již existující
druhov bohaté travní porosty by m ly být uchovány v p vodním stavu, m la by se
zlepšit kvalita zanedbaných nebo degradovaných porost a zakládat nové druhov
pestré louky. To vše souvisí se zajišt ním trvalého obhospoda ování zem d lských
pozemk , které je velmi ztížené vyššími náklady oproti níže položeným oblastem
a bez ekonomických subvencí je zna n labilní.
Sou asná dota ní politika
Zem d lská výroba, která zde v minulosti nem la tém žádný význam, se dostala
do pop edí zájmu po roce 2002 v souvislosti s p ípravou na vstup naší republiky do
EU. Podle pravidel EU je podporována zem d lská výroba v horších p írodních
podmínkách dotacemi, které zvlášt v horských oblastech iní zem d lskou výrobu
zajímavou. Oblast eského lesa byla v p evážné ásti za azena do skupiny „LFA
horská oblast“ (mén p íznivá oblast), krom katastrálního území Železná, které
spl uje podmínku nadmo ské výšky nad 500 m, ale nespl uje podmínku svažitosti,
proto bylo za azeno do nižší kategorie „LFA ostatní“.
Po vstupu do EU je další rozvoj zem d lství spjat s uplat ováním podmínek
Horizontálního plánu rozvoje venkova (HRDP). Jejich dodržováním vzniká
zem d lc m nárok na dotace, které umožní hospoda it i v t chto horších
podmínkách. Do program HRDP, p edevším Agroenvironmentální opat ení na
období 2004 – 2006, je zapojena polovina zem d lc , a to zejména do podopat ení
ošet ování travních porost – základní management louky, pastviny. V rámci
agroenvironmentálních opat ení bylo na území CHKO eský les vymezeno 20
98
Rozbory CHKO
eský les
podmá ených lokalit o vým e 77,4 ha, avšak toto opat ení nevyužil žádný
zem d lec. Pta í lokality – ch ástal, bah ák, nebyly na území CHKO prozatím
vymezeny. V roce 2006 prob hl monitoring ch ástala na území CHKO a v rámci
aktualizace dat do Registru p dy – LPIS, bude správa CHKO eský les vymezovat
tyto lokality.
4.3. Myslivost a rybá ství
4.3.1. Myslivost
Historie a sou asnost myslivosti v CHKO
První zprávy o myslivosti v eském lese pocházejí ze 17. století. Nap . Z vyú tování
z let 1658 - 1673 na panství Planá se ukazuje, že zde žil v té dob medv d, vlk, rys,
dále pak vydry, koroptve (v hojném po tu), zajíc, srn í, jelen, kuna, tcho , liška,
kachny, tet ev, tet ívek, je ábek, sluka, kví ala atd. Bažant se za al chovat až od
roku 1887.
Stejná situace byla i na panství Chodová Planá. Ze zprávy o zást elném z roku
1690 jsou uvedeny tyto druhy zv e: vydra, kuna liška, koroptev, jelen, zajíc, kachna,
holub, sluka, sk ivan a další. V pozd jších letech byl zaznamenán úbytek zv e na
celém panství a bylo nutno p ijmout opat ení na zvýšení stav zv e.
Ve vý tu zv e polesí Rybníky, které pat ilo panství v Horšovském Týn , se uvádí
krom výše uvedené i erná zv a z pernaté i k epelky a ch ástalové.
P esto, že v druhé polovin 18. století za íná p evládat p íjem z lesa nad p íjmem
z myslivosti, byla ješt po átkem 19. století v nována na území CHKO myslivosti
mimo ádná pé e, asto na úkor lesního hospodá ství. Hospodá ské plány
z 19. století již ale žádají snížení stav zv e dan í, srn í a jelení. V t chto letech
byla jelení zv tém zlikvidována, o emž sv d í nap . záznamy z revíru Pleš, kde
v roce 1900 byly zaznamenány tyto stavy: jelen 1 ks, dan k 19 ks, srnec 29 ks.
Teprve po I. sv tové válce se za ínají stavy vysoké zv e zvyšovat a také se za íná
rozši ovat muflon.
Tém celé území CHKO bylo po II. sv tové válce do roku 1990 pro ve ejnost
nep ístupné. P írodní podmínky a nedostupnost území p ímo nahrávaly jelená ské
oblasti. Nap . V roce 1992 jsou uvád ny následující jarní kmenové stavy jelena
evropského: LZ P imda - 144 ks, LZ Planá - 243 ks, RH Haltrava - 173 ks atd.
Vysoké stavy jelení zv e mají za následek rozsáhlé škody na lesních porostech.
Zna ná rozloha lesních porost poškozených loupáním se jen t žko dožije mýtného
v ku a i když jelen do eského lesa pat í, bude nutné jeho stavy d sledn udržovat
na p ijatelné mí e.
Po novelizaci zákona o myslivosti došlo k vytvo ení nových honiteb, zm nám
v užívání a obhospoda ování honebních ploch. Na území CHKO
eský les
v sou asnosti zasahuje 46 honiteb, z toho 19 se celou svou plochou rozkládá uvnit
CHKO. Z celkového po tu je 21 honiteb ve vlastnictví podniku Lesy eské republiky,
který 18 z nich pronajímá fyzickým nebo právnickým osobám. Ve vlastnictví
honebních spole enstev je 8 honiteb. Nejv tší honitbou je Diana (4585 ha) pat ící
panu Kolowratovi, honitby spole enstevní dosahují rozloh od 715 do 2427 ha.
Intenzivní chovy
V minulosti (18. století) se na území CHKO nacházely obory jelení zv e, nap . obora
pod Pavlovým Studencem, založená hrab tem Losimthalem v roce 1754, a další
99
Rozbory CHKO
eský les
v polesí Pavl v Studenec (1848), Milí e, v ásti polesí Losimthál a Zlatý potok. V roce
1863
inila plocha obor na tachovském panství (za maršála Alfréda I.
Windischgrätze) tém 5000 ha a stav jelení zv e byl 415 ks. Ze záznam z roku
1935 vyplývá, že tzv. velká Waldorfská obora zahrnovala i revír Pleš a m la 1800 ha.
Velké obory byly i na panství P imda, Diana, Kate ina, Rozvadov a Trhanov.
Za átkem 20. století, nejpozd ji b hem I. republiky, byly ale obory zrušeny a stavy
vysoké zv e radikáln sníženy, za aly se op t zvyšovat na sklonku t icátých
a ty icátých let. V sou asné dob se v oblasti nachází dv obory. Vlastníkem obory
na Dian o vým e 24 ha, je pan F. Kolowrat a je zde normováno 24 ks muflon .
Druhou je Obora Srdí ko (91 ha), jejímž vlastníkem je ORI spol. s.r.o. Praha,
s normovanými stavy da ka skvrnitého (30 ks) a siky Dybowského (30 ks).
Bažantnice se na území CHKO eský les vyskytují dv a nacházejí se v okrajových
honitbách (Pod Lysou Horou, Milí e-pole).
Normované stavy
Vzhledem k charakteru CHKO se jedná o území s v tším výskytem spárkaté zv e,
p edevším jelena evropského, srnce obecného, ale i jelena siky, muflona a da ka.
P es rapidní snížení stav vysoké zv e je její koncentrace v n kterých honitbách
stále vysoká. Rovn ž skute né stavy erné zv e jsou podstatn vyšší, naopak stavy
pernaté jsou stále velmi nízké. Na Domažlicku byla zaznamenána zvyšující se
tendence výskytu jezevce lesního a výra velkého, na Tachovsku u jelena siky, který
se vyskytuje tém ve všech honitbách v eském lese.
Z druh zv e, které jsou chrán ny podle zákona o ochran p írody a krajiny, se
na území CHKO eský les vyskytuje rys ostrovid (oblast Železné, B lé nad
Radbuzou, Pleše, Haltravy, erchovského lesa a v honitb Planá), vydra í ní (nap .
na Dian ), bobr evropský (Kate inský potok) a tet ev hlušec ( erchovský les,
Sklá ský vrch).
Normované kmenové a minimální stavy v jednotlivých honitbách jsou uvedeny
v p íloze 10. Mapa rozložení honiteb na území CHKO eský les je uvedena
v mapové p íloze 7.
Významné druhy zv e z hlediska OPK
Jelen lesní (Cervus elaphus)
Je p vodní zv í rozší enou tak ka po celé oblasti. Výskyt vysoké zv e
v jednotlivých honitbách je ovlivn n orografickými pom ry a klimatickými podmínkami
v pr b hu roku. Zv se v pr b hu roku koncentruje na pro ni p ízniv jší lokality, kde
poté p sobí významné škody. P edevším brání spontánní p irozené obnov
a nep ízniv p sobí loupáním a ohryzem na st edn v ké porosty. Na polních
kulturách v období jejich zrání p sobí v tší škody p edevším mimo území CHKO.
Sika japonský (Cervus nippon nippon)
Pochází z východní Asie. Na území CHKO se rozší il ze severního Plze ska.
Nejvyšší stavy jsou v Kate inské kotlin a na sever od ní. Sika se již za íná
pravideln vyskytovat i v ásti na jih od Kate inské kotliny, kde je b žn lovena holá
zv . Sika obdobn jako jelen lesní se koncentruje na pro n j p ízniv jších lokalitách
(dle sn hové pokrývky, v komplexech mlazin apod.). Též sika p sobí nemalé škody
na lesních kulturách zejména loupáním a okusem.
Srnec obecný (Capreolus capreolus)
Je p vodní zv í rozší enou tak ka po celé oblasti. Popula ní hustota srn í zv e
v jednotlivých honitbách je ovlivn na velikostí lesních komplex , p ítomností
100
Rozbory CHKO
eský les
nelesních ploch, orografickými pom ry a klimatickými podmínkami v pr b hu roku
ješt více než u zv e vysoké a si í. Stavy srn í zv e jsou stabilní.
Dan k skvrnitý (Dama dama)
Na území eského lesa je v oborách chován od 18. století ( ertáno u Horšovského
Týna). V sou asné dob se vyskytuje p edevším v jižní ásti CHKO, od erchova po
Kate inskou kotlinu a v obo e Srdí ko u Železné. Tato zv nep sobí škody na
lesních porostech.
Muflon (Ovus musimon)
V oborách byl v eském lese zaveden chov na po átku 20. století (Valdorf, ertáno,
Studánka). Od po átku 90. let 20. stol. má výskyt muflona klesající tendenci.
V sou asnosti je výskyt ve volnosti vázán na oblast Haltravského h ebenu (okolí
Rybník , Nemanicko). Z d vodu rozsáhlých škod na lesních porostech byla lovu
v nována zvýšená pozornost. Avšak nep ístupnost ásti lokalit a zvýšená atraktivita
mufloní zv e (komer ní lov) jsou p í inou k nesnižování stav .
Sika Dybowského (Cervus nippon dybowskii)
Sika Dybowského je chován v obo e Srdí ko u Železné. Ve volnosti se nevyskytuje.
Prase divoké (Sus scrofa)
Zv prasete divokého ( erná zv ) je na území eského lesa p vodní. Vyskytuje se
na celém území CHKO. Vývoj stav má stoupající tendenci. P sobí škody jak
v lesním hospodá ství tak i na zem d lských plochách, p edevším travních
porostech. Podílí se na snižování stav drobné zv e (tet ívek, tet ev, je ábek,
koroptev, zajíc a další). Regulace stav erné zv e je nezbytná.
Tet ev hlušec (Tetrao urogalus)
V minulosti hojný. Od poloviny 19. století se jeho stavy snižovaly p edevším díky
oblíbenosti jeho lovu v dob toku. Tet ev byl ve v tší mí e loven i v 1. polovin
20. století. Od sedmdesátých let 20. století byl tet ev považován za vymizelého.
V sou asné dob je stav populace tet eva v eském lese odhadován na 8 – 10
jedinc díky reintroduk nímu programu v letech 2000 - 2006 na lesním majetku
M sta Domažlice v okolí erchova.
Tet ívek obecný (Tetrao tetrix)
Obdobný osud jako tet eva stihl i tet ívka. D vody jeho vymizení jsou dávány do
souvislosti s intezifikací zem d lství a zm nou d evinné skladby. Dnes nejsou známy
lokality jeho výskytu na území CHKO eský les.
Je ábek lesní (Bonasa bonasia)
V minulosti velmi hojný. Na konci 19. století tak ka vyhuben díky oblíbenosti jeho
lovu, kv li chutné zv in . V sou asnosti se na území CHKO vyskytuje, ale nejsou
ucelené poznatky o jeho po etnosti a lokalitách výskytu.
Zajíc polní (Lepus europaeus)
Je p vodním druhem rozší eným tak ka po celém území s r znou popula ní
hustotou. Stavy zajíc v posledních letech mají velmi mírn stoupající tendenci. Lov
zajíce se na území CHKO neprovádí.
Bažant obecný (Phasianus colchicus)
Introdukovaná zv . Chov probíhal a probíhá p edevším v bažantnicích. Ve volných
honitbách jsou stavy udržovány vypoušt ním.
Koroptev polní (Perdix perdix)
Bývala lovena v polních honitbách na okraji dnešní CHKO. D vody velmi nízkých
stav jsou dávány do souvislosti s intezifikací zem d lství a scelováním pozemk .
Od 2. poloviny 20. století se již koroptve neloví.
101
Rozbory CHKO
eský les
Rys ostrovid (Lynx lynx)
P vodní druh lesních ekosystém
eského lesa. V minulosti zcela b žný. Byl
vyhuben kv li kožešin a takzvaným škodám p sobeným na stavech p edevším
spárkaté zv e. V sou asnosti se vyskytuje na území CHKO nepravideln . Objevují
se zde mladší jedinci z šumavské populace, kte í jsou vytla ováni z oblastí
teritoriáln se chovajících rodi .
Ostatní druhy zv e
Krom uvedených se dále vyskytují tyto druhy, za azené podle zákona o myslivosti
do zv e:
a) savci:
bobr evropský (Castor fiber), liška obecná (Vulpes vulpes), kuna lesní (Martes
martes), kuna skalní (Martes foina), tcho tmavý (Mustela putorius), jezevec lesní
(Meles meles), ondatra pižmová (Ondatra zibethica), vydra í ní (Lutra lutra)
b) zv pernatá:
holub h ivná (Columba palumbus), holub doup ák (Columba oenas), hrdli ka
zahradní (Streptopelia decaocto), sluka lesní (Scolopax rusticola), lyska erná
(Fulica atra), kachna divoká (Anas platyrhynchos), jest áb lesní (Accipiter gentilis),
kormorán velký (Phalacrocorax carbo), krahujec obecný (Accipiter nisus), krkavec
velký (Corvus corax), k epelka polní (Coturnix coturnix), polák chochola ka
(Aythya fuligula), poštolka obecná (Falco tinnunculus), kán lesní (Buteo buteo),
výr velký (Bubo bubo), volavka popelavá (Ardea cinerea), vrána obecná (Corone
corone), havran polní (Corvus frugilegus), straka obecná (Pica pica), sojka obecná
(Garrulus glandarius), špa ek obecný (Sturnus vulgaris)
Na území CHKO probíhá lov lišky obecné. P esto je vývoj jejích stav stoupající.
Stavy jezevce lesního a kun nevykazují tendenci k nár stu i poklesu. Na území
CHKO je dále lovena kachna divoká. I nadále je d ležité tlumit výskyt toulavých ps
a ko ek.
St ety myslivosti s ochranou p írody
Vysoké stavy zv e se projevují negativn na stavu lesních porost a luk. P i
sou asných stavech zv e je nutno zabezpe ovat novou výsadbu i p irozenou
obnovu výstavbou oplocenek nebo u vzácn jších druh individuální ochranou. Zv
je schopna likvidovat semená ky jedle, tisu a dalších lokáln nedostatkových d evin.
I když došlo k ur itému p ehodnocení normovaných stav a lokáln se stav lesních
porost , zvlášt odr stání p irozené obnovy, zlepšil, je žádoucí dále snížit stavy
spárkaté zv e. Zv se asto koncentruje ve v tších MCHÚ a komplexech mlazin
a ty kovin, kde má vzhledem k omezenému pohybu lidí klid. Zv jelení aktuáln
p sobí škody spíše selektivním okusem, ohryzem a loupáním mladých
a st edn v kých porost . Zv
erná negativn ovliv uje p irozenou obnovu
v porostech buku a její p emnožení má vliv na stav drobné fauny v lesích. Dále
p sobí veliké škody na zem d lských kulturách, loukách a pastvinách. Zv mufloní
p sobí nejen zna né škody na lesních porostech spásáním p irozené obnovy, ale
v místech její koncentrace se projevují i škody spásáním bylinné vegetace,
permanentním narušováním p dního pokryvu, sešlapem a ruderalizací. Tuto zv je
t eba jako nep vodní druh, p sobící zna né škody na lesních porostech,
z mysliveckého hospoda ení v CHKO postupn
vylou it. Z ostatních druh
introdukované spárkaté zv e je t eba postupn z hospoda ení vylou it siku
japonského.
102
Rozbory CHKO
eský les
Problémem z hlediska myslivosti i ochrany p írody mohou být nelegální odlovy
zvlášt chrán ných živo ich , p edevším rysa, vydry a bobra evropského.
4.3.2. Sportovní rybá ství
Na území CHKO se nachází 5 pstruhových rybá ských revír , které obhospoda uje
eský rybá ský svaz, Západo eský územní svaz Plze .
433 010 Hamerský potok 1 - MO Planá u M. Lázní (12 km, 5 ha)
P ítok Mže. Od ústí do Mže ( . km 77,7) až k soutoku s Chodovským potokem ( . km
14). Všechny p ítoky jsou chovné – sportovní rybolov zakázán.
433 072 Kate inský potok 1 - MO Tachov (20 km, 10 ha)
P ítok Pfreimdu a Aschy, Naaby a Dunaje. Revír je tvo en níže jmenovanými p ítoky
od státní hranice s N meckem i od soutoku s hlavním tokem až k pramen m.
Jde o toky Havraní, Celní, Zahájský, Spálený, Kate inský, Hrani ní, Nivní, Jelení
a Plešský. Celý revír je chrán nou rybí oblastí – sportovní rybolov zakázán.
433 028 Mže 8 – MO Tachov (17 km, 6 ha)
P ítok Berounky. Od mostu istírny odpadních vod v Tachov ( . km 90,9) až
k pramen m, se všemi p ítoky. Sou ástí revíru není vodárenská nádrž Lu ina
( . km 96,1 – 98,5) a p ítoky, až po hranici prvého ochranného pásma. Chrán ná
rybí oblast je od vzdutí rybníka Olšový v k.ú. Branka ( . km 101,6 – 102,3) až
k pramen m, dále na Lužním potoce od mostu silnice Milí e – Lesná ( . km 7,0).
Sou ástí revíru je i Brtný potok od konce vzdutí rybníka Jirský (Štrandbád – . km
2,0) až k pramen m. Chrán ná rybí oblast je od mostu silnice Maršovy Chody
k rybníku Po ejov ( . km 9,0) až k pramen m a od jezu bývalé elektrárny
v Tachov až k mostu u sádek Klatovského rybá ství (cca 600 m). Sou ástí revíru
jsou i náhony v Tachov u sádek, u Lávi kova mlýna a v osad Sv tce (náhon na
MVE). Všechny ostatní p ítoky eky a nádrže Lu ina jsou chrán nou rybí oblastí,
a to od hranice I. ochranného pásma i od soutoku až k pramen m.
433 036 Radbuza 8 – MO B lá nad Radbuzou (27 km, 5 ha)
P ítok Berounky. Od jezu pod železni ním mostem v B lé nad Radbuzou ( . km 95,4)
až k pramen m. Do revíru pat í p ítoky Radbuzy 7:
– potok Mut nický ( . km 87,0) až k pramen m
– potok Bezd kovský ( . km 95,1) až k pramen m
Bezd kovský potok je od Bezd kova k pramen m chovný – sportovní rybolov
zakázán. P ítoky jsou chovné – sportovní rybolov zakázán.
433 029 Nemanický potok 1 - MO Pob žovice (15 km, 2 ha)
P ítok Dunaje. Od státní hranice se SRN až k pramen m. K revíru pat í erný potok
tekoucí p es obec Lísková. Všechny p ítoky v etn
erného potoka jsou chovné
– sportovní rybolov zakázán.
Druhové složení rybích spole enstev v tekoucích vodách je ovlivn no vodnatostí
tok a áste n i zp sobem rybá ského obhospoda ování. Z p vodních druh je
stále hojný pstruh poto ní, stabilizována je i populace vranky obecné. V minulosti byl
vysazován nep vodní pstruh duhový. Další druhy se objevují nepravideln a
z rybá ského hlediska nemají pro dané území význam. Jedná se o následující druhy:
jelec jesen, lipan podhorní, m enka mramorovaná, ouklejka pruhovaná, plotice
obecná, mník jednovousý a st evle poto ní.
103
Rozbory CHKO
eský les
Sou asné hospoda ení na rybá ských revírech je v souladu jak se zájmy ochrany
p írody a krajiny, tak zákonem o rybá ství.
4.3.3. Rybníká ství
Na území CHKO eský les se nachází malý po et drobných vodních ploch, které
dosahují pouze n kolika hektar . Rybníká ství zde není významné. Pro výrobu
tržních ryb slouží pouze sádky pro chov pstruhové násady v obci Pivo , které
provozuje Klatovské rybá ství a.s.
P estože rybníká ství na území eského lesa je zanedbatelné, mohou mít
n které s ním spojené zásahy vliv na okolní prost edí. K tradi ním problém m
ochrany p írody pat í vypoušt ní rybník a odstran ní sediment ze dna nádrží
v nevhodných termínech. Rybníky jsou významná místa pro rozmnožování a vývoj
obojživelník , raka í ního a škeble rybni ní, proto je t eba tyto zásahy provád t ve
vhodném období roku, aby byl jejich vliv co nejmenší. Znamená to nemanipulovat
s vodní hladinou v dob rozmnožování a zimování druh .
K dalším konflikt m m že dojít p i rychlém vypoušt ní rybník , kdy se do tok
pod rybníky dostává velké množství sedimentu.
4.4. Vodní hospodá ství
4.4.1. Významné vodní toky a vodní plochy z hlediska OPK
Vodní toky a plochy
Vodní toky na území CHKO náleží dv ma úmo ím - erného a Severního mo e,
která odd luje hlavní evropské rozvodí - Labsko-Dunajské. Jedná se o pramennou
oblast, proto jsou místní vodote e malé a mají pom rn velký spád. Nap . Radbuza
má na prvních 2,5 km pr m rný sklon dna 6,67 % (Baset 2005). Reten ní schopnost
území je malá a koeficient odtoku dosti vysoký - 0,45. Vodnost území se pohybuje do
10 l.s-1.km-2 na okrese Tachov a až 15 l.s-1.km-2 na okrese Domažlice (Mackov in
a Sedlá ek 2004).
Hlavními toky oblasti jsou eky Mže a Radbuza, které spole n odvádí vodu do
povodí Labe z tém 47 % území CHKO. Mže pramení v SRN, na území R vstupuje
3 km SZ od obce Branka v nadmo ské výšce 621 m n. m. Z pravé strany p ibírá
Prudký potok, protéká Olšovým rybníkem, p ibírá levostranný p ítok, Lískový potok,
a t sn za hranicí CHKO vtéká do vodní nádrže Lu ina, v Plzni soutokem
s Radbuzou p echází v Berounku. Na území CHKO p ipadají p ibližn 4 km toku,
spád dna se postupn snižuje z 2,29 % (úsek od státní hranice k Olšovému r.) na
1,39 % (Olšový r. - Lu ina). Radbuza pramení 1,5 km SV od Závisti ve výšce
700 m n. m., te e na SZ, pak na s a od obce Smolov na východ. Na území CHKO
p ipadá p ibližn 15 km toku, b hem n hož p ibírá z levé strany postupn Slatinný a
Hu ský potok, a adu bezejmenných p ítok .
Nejv tší podíl na odtoku povrchových vod do povodí Dunaje má Kate inský potok,
který odvod uje 32,2 % území CHKO. Pramení nedaleko obce Lesná, na území
CHKO vstupuje v nadmo ské výšce 510 m u obce Svatá Kate ina a opouští jej ve
výšce 497 m n. m. 3 km JZ od obce Diana, na hranicích se SRN. Významnými
p ítoky Kate inského potoka jsou Václavský, Jelení a Nivní potok, poslední
jmenovaný se do toku vlévá již za státní hranicí.
104
Rozbory CHKO
eský les
Celkový p ehled vodních tok na území CHKO - viz p íloha 11. Povodí Vltavy,
státní podnik, a ZVHS na t chto tocích sledují následujících profily:
− Hamerský potok - Broumov
− Ševcovský potok - Svobodka
− Mže - Obora
− Sklá ský potok - Milí e
− Lužní potok -Mýto
− Bezejmenný p ítok Lužního potoka - Lesná
− Hrani ní potok - státní hranice
− Kate inský potok - státní hranice (ZVHS)
− Nivní potok - státní hranice (ZVHS)
− Radbuza - Smolov
− Nemanický potok - státní hranice
−
erný potok - státní hranice
− Teplá Byst ice - státní hranice
Profily jsou sledovány ve v tšin p ípad 1 krát m sí n provedením zkráceného
rozboru. Sledované ukazatele jsou teplota, LePo, rozp. O2, nasycení kyslíkem, pH,
konduktivita, N1, BSK5, CHSK-Mn, CHSK-Cr, N-NH4, N-NO2, N-NO3, P-PO4
a celkový P.
Vodní nádrže jsou p evážn malé rybníky do velikosti 1 ha zaplavené plochy,
v tšinou bez intenzivního hospodá ského využití. V tší nádrže o rozloze 5 a více ha
jsou pouze 4 - Václavský, Železenský, Olšový a Dolní Hrani ský rybník. V tšina
v tších vodních ploch je využívána k chovu ryb. V n kterých nádržích se vyskytují
také zvlášt chrán né druhy živo ich , jmenovit rak í ní a škeble rybni ní. Menší
plochy bez rybí obsádky jsou asto využívány p i rozmnožování obojživelník .
P ehled významn jších vodních nádrží viz p íloha 12.
Vodní zdroje
Na území CHKO nejsou z vodohospodá ského hlediska významné zdroje podzemní
vody. P ízniv jší akumulace vod ve zvrásn ných komplexech a hydrologických
masivech posta uje v tšinou jen k domovnímu zásobování ( e il 1992).
V blízkosti CHKO je situován jediný velký zdroj pitné vody v oblasti, vodní nádrž
Lu ina. Na území CHKO zasahuje I., II. a III. ochranné pásmo tohoto zdroje.
Omezení inností v ochranných pásmech jsou dány zákonem . 254/2001 Sb.,
o vodách.
Zm ny odtokových pom r a úpravy tok
V pr b hu 60. až 80. let 20. století byla v oblasti provád na rozsáhlá tzv. meliora ní
opat ení za ú elem odvodn ní zem d lských pozemk .
ada vodote í byla
nap ímena a jejich b ehové partie zpevn ny. Provedenými úpravami byl zrychlen
odtok vod z oblasti, a to se všemi doprovodnými negativními jevy. Na území CHKO
bylo t mito zásahy ovlivn no pouze n kolik tok , p evážn v blízkosti obcí.
Negativní úpravy vodních tok jsou zaznamenány na následujících lokalitách:
−
erný potok - od Babí hory, v CHKO 2,6 km
−
erný potok - bezejmenný pravostranný p ítok - tém v celé délce toku, 1,5 km
− Farský potok - od hráze Železenského rybníka po soutok s Nivním potokem, 2,8
km
− Kate inský potok - na území CHKO tém v celé délce toku, 10 km
105
Rozbory CHKO
eský les
− Kate inský potok - bezejmenný levostranný p ítok - tém
v celé délce toku,
v CHKO 0,5 km
− Lužní potok - bezejmenný pravostranný p ítok - 1 km v okolí Nového rybníka
− Mlýnský potok (4-01-02-016) - v celé délce toku v etn p ítoku, 4 km
− Mlýnský potok (1-10-02-028) - od Sezemína k soutoku s Pivo kou, v CHKO 1,6
km
− Mrtvý potok - tém v celé délce toku, 1 km v CHKO
− Mže - bezejmenný levostranný p ítok na 109 . km - 1 km k silnici Branka - Halže
− Nivní potok - v celé délce toku, 8 km
− Novosedelský potok - v okolí obce Novosedly v etn p ítok , 2 km
− Pivo ka - od Pivon do Pob žovic v etn p ítok , v CHKO 1,5 km
− Radbuza - 3 km v okolí Rybníku, v etn p ítok
− Spálený potok - 0,5 km v pramenné oblasti
− Studenecký potok - 3 km v pramenné ásti
− Ševcovský potok - 1 km p ed soutokem s Bílým potokem, na hranici CHKO
− Zahájský potok - 0,5 km p ed vstupem do MVN
− Železný potok - od Železné Huti po soutok s Nivním potokem, 7,5 km
Revitaliza ní opat ení byla provedena na následujících lokalitách:
− Kate inský potok - liniová revitalizace v úseku 2,5 km p ed státní hranicí, od roku
2004, opat ení zatím neukon eno
− Hrani ní a Hu ský potok - výstavba p í ných p ehrážek v pramenné oblasti tok
na území PR Farské bažiny - úprava vodního režimu, 2004, opat ení neúsp šné p ehrážky nefunk ní
− Sklá ský potok - výstavba p í ných p ehrážek na toku v blízkosti PR Pavlova Hu
a dále liniová revitalizace v úseku od hranice rezervace cca 1 km po proudu,
1993-1994, opat ení úsp šné - zlepšení vodních pom r na území rezervace
Zdroje zne išt ní
Oblast eského lesa je pramennou oblastí s malými vodními toky, které ve v tšin
p ípad na území CHKO nep itékají, ale vodu odvádí. Osídlení je ídké a pr myslové
provozy ojedin lé, soust ed né v podh í, mimo hranice CHKO. S ohledem na tyto
skute nosti je výskyt potenciálních zdroj zne išt ní vod minimální. P edstavují je
pouze obce (v tšina s malým po tem stálých obyvatel) a pila a výrobna palet
v Nemanicích.
Povodí Vltavy, státní podnik, který vede evidenci zdroj vypoušt ní odpadních
vod v množství nad 6000 m3 ro n , neeviduje na území CHKO žádný takový zdroj
zne išt ní. Tyto zdroje zne išt ní jsou evidovány v blízkosti hranic CHKO na Lužním
( OV obce Lesná, OV obce Milí e), Kate inském ( OV obce Rozvadov, OV obce
Hoš ka, OV fy. Agro as v Hoš ce /byty/) a Hrani ním potoce ( OV u D5 v k.ú.
St eble) a na Teplé Byst ici ( OV
eská Kubice,
OV celnice Folmava).
Z uvedených zdroj mohou kvalitu vody v CHKO ovliv ovat pouze OV obcí
Rozvadov a Hoš ka a OV firmy Agro as, které leží na tocích p ed jejich vstupem do
CHKO.
Systematické zmapování stávajících a potencionálních zdroj zne išt ní nebylo
v minulosti provedeno.
106
Rozbory CHKO
eský les
4.4.2. Migra ní bariéry na tocích
Migra ní bariérou je jakákoliv p ekážka ve vodním toku bránící volné migraci vodních
organism , zejména p í né stavby a vzdouvací objekty na toku a dále místa
s nedostate nou hloubkou vodního sloupce (Just et al. 2005).
Na území CHKO jsou p edevším drobné vodní toky, proto se zde nenachází
žádné velké migra ní bariéry, krom hrází malých vodních nádrží. Rybníky jsou
p evážn pr to né a nejsou na nich vybudovány rybí p echody. Jediná MVE na
Olšovém rybníku je zabezpe ena p ed vnikáním ryb do turbín.
4.4.3. MVE – p ehled, základní údaje
Vzhledem k povaze vodních tok v pramenné oblasti nejsou na území CHKO vhodné
podmínky pro z izování MVE. Jediné za ízení tohoto druhu se nachází pod hrází
Olšového rybníka v bývalém mlýn Branka, na ece Mži, . km 101,700. Elektrárna
existuje od roku 1988, je vybavena turbínou Metaz MT3 o max. výkonu 20 kW (v
daných spádových pom rech 7,5 kW) a hltnosti 50- 550 l.s-1, maximální povolený
odb r vody je 0,318 m3/s.
4.5. Hospodá ské aktivity a rozvojové zám ry
4.5.1. Výstavba
CHKO eský les je rozd lena na dv ásti: jižní ást (Domažlicko) a severní ást
(Tachovsko). Hranice tvo í koridor dálnice D5 Plze – Rozvadov, který byl
z chrán ného území vyjmut.
Z celkové rozlohy CHKO
eský les p edstavují zastav né plochy pouze
zanedbatelné procento, nebo zalidn ní oblasti je hluboko pod pr m rem R. Na
okrese Domažlice p ipadá 51 a na okrese Tachov 45 obyvatel na 1 km². Na území
CHKO je lidnatost v porovnání s okresními pr m ry ješt nižší, v jižní ásti na okrese
Domažlice je to 5 obyvatel na 1 km² a v severní ásti na okrese Tachov pouze
2 obyvatelé na 1 km². Sídelní útvary s více než 150 obyvateli jsou v CHKO pouze t i,
všechny v jižní ásti. Jedná se o obce Nemanice (344 ob.), Pec pod erchovem
(224 ob.) a Rybník (169 ob.). Uvedené obce jsou také jediné obce se soust ed nou
zástavbou. Ostatní zástavbu p edstavují malé osady s p evažujícím využitím pro
individuální pobytovou rekreaci. P ehled sou asných sídelních útvar na území
CHKO eský les viz p íloha 13.
Charakteristika zástavby
eský les se rozkládá na území od Všerub p es území bývalého okresu Tachov až
po Starý Hroz atov. Tomu p ibližn odpovídá rozší ení t í národopisných oblastí:
Chodsko, ást Chebska a okrajová ást Plze ska. Lidové stavitelství oblasti eského
lesa náleží tedy k n kolika regionálním formám lidového domu v eských zemích.
V prvé ad je to chodský d m, dále chebský d m a také d m jihozápadních ech.
Jednotlivé regionální formy zde nemají p esn vymezené hranice a navzájem se
prolínají. Vliv na vývoj osídlení m ly na území eského lesa nejenom p írodní
podmínky, ale významnou roli zde sehrála i etnická situace.
Národnostní hranice mezi eským a n meckým etnikem byla pom rn ost e
vymezena. N mecké etnikum dominovalo ve st ední a severní ásti eského lesa,
107
Rozbory CHKO
eský les
v jeho jižní ásti – na Domažlicku se eské osídlení p ibližovalo až k zemské hranici.
Zcela svébytnou národopisnou oblast tvo í dodnes Chodsko, kde se v terénu
vyskytují poslední doklady chodského domu.
Co se týká typu vesnických sídel, dominují v oblasti eského lesa p edevším
návesní typy obcí, asto již st edov kého založení, s návsí tvaru tverce, obdélníku
i lichob žníku. Dále zde byl rozší en i ulicový typ a jako t etí typ se zde objevuje
dvorcový typ s rozptýlenou zástavbou. V sídelní struktu e eského lesa se etn
objevují i samotové usedlosti typické pro tuto horskou a podhorskou oblast. Návesní
ulicovky se vyskytují jak na Domažlicku, tak i áste n na Tachovsku.
Ve vesnickém stavitelství na území eského lesa zcela dominovalo užití d eva
jako hlavního stavebního materiálu. Na Domažlicku se užíval starý zp sob roubení,
jehož princip spo íval v užití nehran ných trám nebo jen z ásti opracovaných
trám . Do severní ásti eského lesa zasáhla i hrázd ná konstrukce, která se
používala pouze v pat e a ve štítu obytného domu.
V sou asném stavu jsou na území CHKO dochovány pouze stopy lidové
architektury v n kterých soliterních objektech a v objektech p estav ných.
Nejvýrazn jšími typy jsou zd né široce rozložité objekty (p ízemí a podkroví) s širším
pr elím a pom rn
vysokou polovalbovou st echou nebo zd né usedlosti
obdélného p dorysu s t emi okenními osami v p ízemí, dv ma v podkroví a jedním
v krovu (Spitzboden).
Zcela zásadní pro charakter území CHKO eský les je velmi malá hustota sídel,
je to d sledek povále ného vývoje, kdy z velké ásti území nucen odešlo p vodní
obyvatelstvo, hranice se sousedním N meckem byla uzav ena a území podél
hranice (pohrani ní pásmo) v nestejné ší ce až n kolika kilometr z stalo
neobydleno. Byla zde d sledn zlikvidována p vodní zástavba s výjimkou objekt ,
které využila a postupn devastovala pohrani ní stráž. V území, které s pohrani ním
pásmem sousedilo, byly pracovní p íležitosti prakticky omezeny na obor zem d lství
a lesnictví (zmizely všechny p edvále né emeslné innosti a drobná výroba), ubyla
pot eba bydlení a tak došlo ve v tšin osad k postupnému chátrání a demolici ástí
objekt bydlení. Zárove v souvislosti s protináboženskou ideologií tehdejšího režimu
došlo k postupnému chátrání a demolici tém všech sakrálních objekt .
Nová povále ná výstavba byla p edevším sporadická a tak jako jinde probíhala
bez vazby na charakter p vodní zástavby a m ítko krajiny. Typickým p íkladem jsou
zem d lské stavby a objekty vojenského ú elu k ochran hranic.
Sou asnou zástavbu lze rozd lit do n kolika skupin:
1. Obce a osady s kontinuálním stavebním vývojem zachované do sou asnosti
(Pec).
2. Obce a osady s rozptýlenou zástavbou, jako zbytky p vodních sídel
upravovaných p edevším demolicemi a novou výstavbou nenavazující na
p edešlý vývoj, tedy bez racionálního urbanistického zám ru (v tšina sou asných
sídel).
3. Objekty zem d lské výroby tvo ící samostatnou ást s vazbou na st edisko
bydlení.
4. Vojenské objekty (roty) v podob nahlou ených skupin staveb mimo dosah
dochované zástavby.
5. Solitérní objekty bu jako zbytky p vodní zástavby i se solitérním charakterem
od svého vzniku (panská sídla, lovecké záme ky, myslivny).
6. Rozhledny a objekty p vodn a mnohdy i v sou asnosti vojenského ú elu na
vrcholcích CHKO a tedy s výrazným uplatn ním figury objektu p edevším
v panoramatických pohledech.
108
Rozbory CHKO
eský les
Až na n kolik málo výjimek lze charakterizovat dochovanou zástavbu jako
nesourodou, nesoucí stopu násilného p erušení rozvoje celého území
a neuvážených zásah následujících po tomto p erušení. Lze však konstatovat, že
byl udržen a nadále p evládá venkovský charakter zástavby, což je p edpoklad pro
další rozvoj v podob kvalitních sídel ur ených pro rekrea ní i trvalé bydlení.
D ležitou roli zde hraje také sou asný stav objekt , jako d sledek mnohdy
necitlivých p estaveb.
Památková pé e
Na území CHKO eský les není vyhlášena žádná památková zóna i rezervace.
Vzhledem k tomu, že velká ást území byla po 2. sv tové válce pro ve ejnost
prakticky nep ístupná a nebyl zájem o rozvoj tohoto území, nedocházelo ani
k rozši ování seznamu kulturních památek. Dnes se zde nachází ada objekt
vykazující znaky kulturní památky, nejsou však jako památky evidovány. Jsou to
jednak zbytky objekt lidové architektury, bývalých panských sídel a drobná sakrální
architektura. Do seznamu nemovitých kulturních památek je zapsáno pouze n kolik
objekt :
V severní ásti CHKO
− Zámek Diana, Diana p.1, obec Rozvadov, pod rejst . . 41888/4-1887 - barokní
lovecký záme ek z 1. pol. 18. stol., nejspíše podle návrhu J. B. Santiniho.
− D ev ná kaple, Ostr vek, k.ú. Pavl v Studenec, pod rest . . 29742 /4-4036 jednoduchá roubená d ev ná stavba z pol. 19. stol.
V jižní ásti CHKO
− Pomník Jind icha Šimona Baara, obec Klen í pod erchovem, Capartice, pod
rejs . . 37895/4-4029 - pomník z roku 1933, autorem sohcy ak.soch. Ladislav
Šaloun.
− Kostel sv. Jana Nepomuckého, obec Nemanice, pod rejst . . 341155/4-2159 - pozdn
barokní stavba z l. 1781-4.
− Bývalý klášter augustián s kostelem Zv stování Pany Marie, obec Mnichov,
Pivo pod rejst . . 29048/4-2150 - založen ve 2. pol. 13. stol., barokní p estavba
s dochovanými gotickými fragmenty.
− Hrad Starý Herštejn, obec Vranov, pod rejst . . 24139/4-2151 - z ícenina hradu
z 2. pol. 13. stol.
− Sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Cyriaka, obec Mnichov, Pivo , pod rejst . .
20767/4-2149 - barokní sochy z let 1743 a 1747.
− Z ícenina loveckého záme ku Diana s archeologickou lokalitou, obec Rybník, k.ú.
Švarcava pod rejst . . 29252/4-5179 - z ícenina záme ku z 1. pol. 19. stol.,
archeologická lokalita.
Specifické rysy pohrani ního pásma
Zvláštním specifikem zástavby na území CHKO eský les jsou zaniklé obce a bývalé
vojenské objekty související historicky s existencí pohrani ního pásma. Po skon ení
2. sv tové války došlo k vysídlení sudetských N mc a následn byla opušt ná sídla
na krátkou dobu um le dosídlena novými obyvateli, kte í sem p išli z r zných míst
ech a Slovenska, ale i z Ukrajiny a Rumunska. Také oni byli záhy v d sledku
z izování „železné opony“ z p íhrani ních obcí vyst hováni a jimi opušt né vsi
srovnány se zemí.
Místa zaniklých obcí jsou v dnešní dob využívána jako pastviny a louky nebo
pozvolna zar stají náletovými d evinami. Tato opušt ná kulturní krajina s relikty
109
Rozbory CHKO
eský les
zaniklých sídel tvo í jeden z výrazných znak krajinného rázu eského lesa. Problém
v budoucím využívání t chto ploch m že znamenat skute nost, že v katastru
nemovitostí jsou tém všechny v minulosti zastav né parcely dále vedeny jako
stavební pozemky, tudíž se mohou snadno stát p edm tem spekulací nebo
nejr zn jších komer ních zájm . P ehled obcí zaniklých na území CHKO viz p íloha
14.
Dalším specifickým rysem místní „architektury“ jsou vojenské stavby. Se z ízením
hrani ního pásma po roce 1948 došlo postupn k p em n n kterých opušt ných
objekt na za ízení pro ostrahu hranic a k výstavb nových objekt , které sloužily
bývalé Pohrani ní stráži a armád . V 50. letech byly dále vybudovány drát né
vysokonap ové zábrany a pozd ji v 60. a 70. letech signální st ny. K vojenským
za ízením pat ily i st elnice, ú elové komunikace, úkryty a pozorovatelny. Na
nejvyšších kótách byla stav na vojenská za ízení pro odposlech a radarovou
kontrolu. Mezi vojenské stavby pat ila i hustá silni ní sí . V sou asné dob se jedná
o ú elové komunikace obcí, Les
R nebo okresních správ silnic.
Se zrušením hrani ního pásma p estala mít své opodstatn ní i Pohrani ní stráž
a tak byla postupn v tšina rot opušt na. N které byly využity Ministerstvem vnitra
pro hrani ní policii, ale p evážná v tšina objekt je v sou asnosti prázdná
a postupn
chátrá. Tyto objekty se tak stávají možným zdrojem r zných
podnikatelských aktivit. Seznam vojenských staveb na území CHKO viz p íloha 15.
Z bývalých vojenských staveb byl zbourán pouze objekt v blízkosti hranice PR Starý
Hirštejn.
4.5.2. Doprava
V historických dobách vedla územím dnešní CHKO ada cest a zemských stezek,
p edevším od Prahy a Plzn p es hrani ní p echody do Bavorska, nej ast ji do
Regensburgu a Norimberka.
Silni ní a cestní sí
Na území CHKO eský les se nevyskytují silnice I. t ídy, n kolik silnic je za azeno do
II. t ídy a v tšina silnic je za azena do III. t ídy. Prostorem mezi severní a jižní ástí
CHKO prochází dálnice D5 Praha - Plze - Rozvadov vybudovaná v roce 1997, která
je významnou migra ní bariérou mezi severní a jižní ástí CHKO.
Silnice II. t ídy na území CHKO eský les:
− II/189 Domažlice - Lísková, státní hranice
− II/197 Horšovský Týn - Železná, státní hranice
− II/198 Planá u Mar. Lázní - Tachov - P imda - Železná
− II/199 k iž. Holost evy - Tachov - Pavl v Studenec, státní hranice
− II/201 Chodová Planá - Broumov, státní hranice
Silnice II. t ídy . II/605 Praha - Plze - St íbro - Rozvadov, státní hranice ("stará
plze ská"), tvo í v úseku u P imdy hranici CHKO.
Cestní sí dopl ují místní komunikace, zpevn né polní a lesní cesty a p ed rokem
1989 v hrani ním pásmu vybudované ú elové komunikace pro pot eby ochrany
státní hranice. Pro tento ú el existovala signální st na, podél které vedla obslužná
asfaltová komunikace. Sí zpevn ných cest je pom rn hustá, zvlášt v severní (LS
Planá) a jižní ásti CHKO (LS Domažlice), takže pro ú ely lesního a zem d lského
hospoda ení není nutné stav t nové silnice.
110
Rozbory CHKO
eský les
Uvedené komunikace nep edstavují z hlediska migrace živo ich významnou
bariéru.
Po roce 1990 bylo celé území hrani ního pásma zp ístupn no a postupn obnoveny
turistické stezky a z ízeny nové hrani ní p echody pro p ší i pro automobilovou
dopravu. Seznam turistických hrani ních p echod je uveden v kapitole 4.6.
Seznam hrani ních p echod pro automobilovou dopravu:
− Lísková - Höll, okr. Domažlice (osobní bez omezení, omezený provoz pro
nákladní p epravu)
− Železná - Eslarn, okr. Domažlice (pouze pro regionální dopravu)
− Broumov - Mähring, okr. Tachov (osobní bez omezení, nákladní pouze regionální)
− Pavl v Studenec - Bärnau, okr. Tachov (pouze pro regionální dopravu)
Zimní údržba
Zimní údržba komunikací se na území CHKO eský les provádí posypem inertním
materiálem, v p ípad vyšší sn hové pokrývky po prohrnutí radlicí. Chemické
ošet ení komunikací je povolováno na základ výjimky vlády R ze dne 4.1. 2006
pro okres Tachov km pro období 2006/2007 - 2011/2012 na silnici:
− II/199 v úseku k ižovatky Horní Výšina - Branka - hranice státu v délce 6,377 km
− III/197 v úseku Diana - za átek obce Svatá Kate ina v délce 4,511 km.
Pro okres Domažlice pro období 2005/2006 - 2010/2011 na silnici
− II/189 v úseku Klen í pod erchovem (konec obce) - Lísková st.hranice R,
v délce 9,503 km,
− II/197 v úseku k . III/19710 B lá nad Radbuzou - Železná st. hranice R, v délce
10,313 km,
− III/19711 v úseku k . II//197 Hvozd - Smolov k . III/19710, v délce 1,003 km,
− III/19710 v úseku k . II/197 B lá nad Radbuzou - Smolov konec obce v délce
3,085 km,
− III/19514 v úseku k . II/189 Lísková - Nemanice konec obce v délce 4,038 km.
Zimní údržbu komunikací zajiš ují SÚS Domažlice a St íbro. Zimní údržba
komunikací v etn chemického ošet ení n kterých úsek nep edstavuje z hlediska
ochrany p írody a krajiny problém a její podmínky není t eba m nit.
Parkovací plochy
Za plochy vhodné k parkování (a také tak v sou asné dob používány) lze na území
CHKO eský les považovat dv plochy u bývalé roty a hrani ního p echodu
Broumov, jednu plochu na komunikaci Obora - Pavl v Studenec u objektu hrani ní
policie, v obci Rybník a Smolov. Další plocha je u hrani ního p echodu Železná. Za
oficiální parkovišt lze považovat pouze dv plochy v jižní ásti CHKO, a to Na
Výhledech a v Caparticích na komunikaci Klen í pod erchovem - hrani ní p echod
Lísková, z ehož pouze parkovišt v Caparticích je hlídané (placené) a vybavené
sociálním za ízením.
Za ízení silni ní dopravy
Na území CHKO eský les v minulosti dlouhodob neexistovaly významn jší
za ízení silni ní dopravy, tj. zejména benzinová erpadla a motoresty. Aktuáln se na
celém území CHKO nacházejí t i benzinová erpadla, a to na hrani ních p echodech
Pavl v Studenec, Železná a Lísková. P echody jsou z p evážné ásti využívány
motoristy ze sousedního Bavorska. Pro obyvatele v CHKO jsou k dispozici erpací
stanice v obcích na úpatí eského lesa p i hranicích CHKO (Broumov, Halže,
111
Rozbory CHKO
eský les
Rozvadov, P imda, B lá nad Radbuzou, Pob žovice, Klen í pod
Kubice a další). Motoresty se na území CHKO nevyskytují.
echovem,
eská
Železni ní doprava
Železni ní doprava nemá v daném území z hlediska ochrany p írody a krajiny žádný
význam, nebo na území CHKO aktuáln nezasahuje žádná železnice. Málo
frekventovaná železni ní tra . 184 Planá u Mariánských Lázní - Domažlice tvo í
hranici CHKO v úseku cca 0,6 km u B lé nad Radbuzou.
Území CHKO by mohla ovlivnit uvažovaná výstavba železni ního koridoru Praha
- Plze - Norimberk p ipravovaná jako sou ást evropské sít vysokorychlostních tratí
s rychlostí do 250 km/hod v koridoru u stávající dálnice D5. S výstavbou této
rychlostní železni ní komunikace po ítá vládní na ízení . 70/2005 Sb., kterým se
vyhlašuje CHKO eský les, nebo v popisu hranice CHKO je uvedeno, že po
realizaci této stavby bude úsek hranice jižní ásti CHKO od hranice SRN po
komunikaci Diana - Svatá Kate ina tvo it jižní okraj této dráhy. Jak významnou
migra ní bariérou zamýšlená železni ní komunikace bude, lze posoudit až podle
projektu.
Letecká doprava
Na území CHKO eský les neexistuje žádné za ízení letecké dopravy.
4.5.3. Technická infrastruktura (inženýrské sít )
CHKO eský les není výrazn ovlivn na sít mi energetiky a spoj . Do zachovalých
komplex lesa zasahuje liniová výstavba inženýrských sítí nebo stožár vysíla
mobilních operátor jen minimáln . Na území CHKO se také nenachází žádné
výškové stožáry v trných elektráren. Sledované území nemá vlastní zdroje elektrické
energie a je zásobováno z nad azené soustavy trafostanic 220/110 kV elektrárny
Tisová a P eštice. Nov bylo vybudováno mezinárodní dálkové vedení velmi
vysokého nap tí 400 kV – Hradec u Kadan – Etzentricht u Weidenu. P es území
CHKO vede v trase T emešné – Diana – Svatá Kate ina – Rozvadov bez p ímé
vazby na energetickou sí a zásobování okresu Tachov. Velký význam pro toto
území bude mít nov budované okružní vedení 110 kV P eštice – Domažlice – B lá
nad Radbuzou (zde bude vybudována nová rozvodna 110/220 kV) – Tachov (na
území okresu v trase Pavlíkov – T ískolupy – Vyso any – Pernolec –Old ichov –
Tachov). Trasa tohoto vedení nezasáhne do území CHKO. K realizaci dojde
pravd podobn po schválení ÚP VÚC Plze ského kraje.
Dále p es území CHKO vedou n které trasy dálkových kabel , a to Domažlice –
erchov a Domažlice – eská Kubice.
Pro úplnost je nutné uvést, že v rozvadovském koridoru vede trasa ropovodu IKL
(Ingolstadt – Kralupy – Litvínov), který nepatrnou ástí zasahuje do území CHKO
v oblasti pod P imdou. P ímou odbo kou z tranzitního plynovodu je ešeno
zásobování plynem pro obce P imda a Rozvadov. Je plánována plynofikace obcí
Obory a Lesné.
Zásobování vodou je ve v tších obcích ešeno obecním vodovodem z lesních
rezervoár nebo vrt . V tší ást objekt je zásobována z vlastních studní. Vlastní
OV mají vybudovány také pouze v tší obce. Ostatní odpadní vody eší biologické
septiky nebo odpadní jímky. V rámci akce " istá Berounka" je plánována
112
Rozbory CHKO
eský les
rekonstrukce a nová výstavba OV pro Branku a Oboru s napojením všech objekt .
Dále je plánována výstavba nové OV v Železné.
4.5.4. Pr mysl, drobná výroba, obchod, sklady, zacházení s odpady
V dob v tšího osídlení eského lesa byli osadníci zam eni na drobnou domácí
a pozd ji dílenskou výrobu. P edevším šlo o sklá skou výrobu, kdy malé sklárny
p etrvaly až do 20. století - ve Staré Knížecí Huti, Lesné, Rybníku a pod. V oblasti
eského lesa se vyráb la také smola a výrobky ze d eva. V n kterých ástech území
pracovaly hut na zpracování kov . P írodní prost edí nep ízniv ovlivnil provoz
sklá ských hutí natolik, že si Chodové, jako strážci hranic, st žovali u vrchnosti na
p ílišné kácení les a snižování obranyschopnosti zem . Krom velkého po tu
skláren existovala nap . V obci Branka továrni ka na výrobu perle ových knoflík ,
v Pavlov Studenci továrna na zrcadlové sklo, v Hrani né brusírna skla a
v Nemanicích sirkárna, továrna na výrobu staniolu a kovových zátek, sklárna
a výroba zrcadel.
V dob po II. sv tové válce, po odchodu n meckého obyvatelstva došlo
v podstat k likvidaci veškerého zdejšího pr myslu. V této dob se v celé oblasti
udrželo pouze n kolik pil na zpracování d eva a v okrajových ástech ve v tších
st ediscích fungovalo n kolik opraven lesnické a zem d lské techniky.
Na území CHKO se nenachází žádný pr myslový objekt, který by svou inností
ohrožoval p írodní prost edí CHKO. V provozu je zde pouze pila a výrobna palet
v Nemanicích.
Ekologické zát že z p edchozích dob lze p epokládat v opušt ných vojenský
areálech. Odborné posouzení jejich míry dosud nebylo provedeno.
Na území CHKO nejsou umíst ny žádné ízené skládky odpad . erné skládky
nebyly zjišt ny.
4.5.5. T žba nerostných surovin a rašeliny
Oblast eského lesa lze všeobecn hodnotit jako surovinov neperspektivní.
Z minulosti existuje ada údaj o dolování nerostných surovin.
Z rudných ložisek zaslouží pozornost hojné výskyty kyzových b idlic, jejichž
limonitizované povrchové partie bývaly p edm tem t žby železných rud. V 18. století
byla v oblasti objevena z dnešního hlediska nepatrná nalezišt . Celá ada drobných
výskyt je situována p evážn v podh í
eského lesa (Tachovsko, Borsko,
Rozvadovsko, oblast Pase nice u Domažlic a.j.). V rudných revírech vznikly i nové
vesnice, jako je Železná, Nová a Stará Hu u Nemanic a další, jejichž vznik je dnes
asto p ipisován spíše rozvoji sklá ství. Historicky pozoruhodná jsou geneticky
podobná ložiska m d ných rud v okolí Svržna a Mut nína.
Na území CHKO eský les jsou patrné poz statky po dolování „kyzových b idlic“
jižn od Rozvadova, v okolí Diany, P imdy, jižn od obce Železná a v oblasti erné
eky u Lískové. Velmi významným ložiskem polymetalických rud byla oblast
Broumovska, kde t žba probíhala s p estávkami od 15. století do roku 1945, kdy zde
za ala dominovat produkce radioaktivních surovin. Poz statky dolování jsou známy
p edevším na území mimo CHKO eský les.
Ve druhé polovin 20. století byla oblast podrobena velice systematickému
geologickému pr zkumu zam enému na vyhledávání radioaktivních surovin.
113
Rozbory CHKO
eský les
Podobná aktivita probíhala i na Bavorské stran
eského lesa. Do konce
devadesátých let byla v t žb ložiska Zadní Chodov a Dyle . Na území dnešní
CHKO nejsou evidovány žádné bilan ní zásoby radioaktivních surovin.
Malý, zpravidla jen lokální význam m ly nerudní suroviny a kutací práce jsou
známy spíše z minulosti. ada kdysi významných ložisek prakticky lemuje východní
hranici CHKO a je vícemén geneticky spjata s vývojem eského k emenného valu.
Evropského významu dosáhla v 19. století t žba korundu na Pob žovicku, která
p ešla pozd ji na produkci kvalitních živcových surovin. Poz statky po t žb dnes
vystupují v podob
množství jámových lom
v oblasti mezi Pob žovicemi
a Domažlicemi. Na výchozech eského k emenného valu v minulosti probíhala
intenzivní t žba k emene (linie Chodov – eská Kubice).
D ležitou kapitolou z stává opušt ná lomová t žba tmavého dekora ního
kamene (nejr zn jších syenit , gaber, serpentinit a norit ) v oblasti mut nínského
pn , kde jsou dosud evidovány zásoby suroviny.
Na území CHKO eský les se nachází n kolik rašeliniš s ov eným vývojem
humolit mocnosti okolo 1 m. Z minulosti nejsou známy pokusy o t žbu rašeliny,
vzhledem k celkové ekonomické situaci nelze p edpokládat ani do budoucna snahu
o produkci rašeliny.
Vý et surovin lze ukon it zmínkou o množství zasutých l mk a pískoven (v okolí
zaniklých sídel), které dodávaly lokáln pot ebný stavební materiál. Významn jší
poz statky nacházíme v okolí obce Obora u Tachova, kde v minulosti probíhala
t žba poloh krystalického vápence, ve 20. století pak vznikly lomy na drcené
kamenivo pro výstavbu hráze vodní nádrže Lu ina.
Stálým problémem z stává možnost odebírání materiálu ze starých pískoven.
Faktické p ípady však nejsou zaznamenány.
V celé oblasti v sou asné dob existuje pouze jediné chrán né ložiskové území
I. . 02460000 Lísková u Nemanic, kterým je chrán no výhradní ložisko stavebního
kamene Lísková- erná eka ( . 3024600). Na území CHKO eský les není
stanoven ani dobývací prostor, nebo vymezené území je velmi chudé na výskyt
ložisek nerostných surovin. Z hlediska ložiskové geologie je z eteln bohatší oblast
„p edpolí“, resp. podh í eského lesa.
P ípadný rozvoj t žby pravd podobn neovlivní ochranu p írody a krajiny ve
vlastní CHKO eský les.
4.6. Rekreace, sport, turistika
Historie rozvoje turistického ruchu
Na území eského lesa dochází k rozvoji turistiky až koncem 19. století a k rozvoji
rekreace až na po átku 20. století. Rozvoj rekrea ního využití území lze shrnout do
t í fází:
− p edvále né období - rozvoj návšt vnosti díky vhodným p írodním a klimatickým
podmínkám
− období po roce 1945 až do konce 60. let - zm na návšt vnického zázemí,
omezení rekrea ního využití, kapacitní a strukturální zm ny
v ubytovací infrastruktu e
− období od konce 60. let do roku 1990 - rozvoj druhého bydlení, podnikové
rekreace a rekreace d tí a mládeže.
114
Rozbory CHKO
eský les
− období od roku 1990 do sou asnosti – rozvoj turistiky (nové turistické zna ení),
cykloturistiky, vznik nových lyža ských tras, obnova
rozhleden, rekrea ních objekt atd.
V minulosti byly v hrani ním pásu eského lesa pouze myslivny, nap . V erné
ece, Caparticích, Byst ici, Dian aj., p ípadn p íležitostné "útulny" jako tzv. Falcká
myslivna ve Falckém polesí (Pfälzer Revier). Mezi jedno z turisticky nejatraktivn jších
míst pat í vrchol erchova, kde již koncem roku 1880 byla postavena symbolická
d ev ná pyramida. V pozd jších letech byla nahrazena 18 m vysokou d ev nou
rozhlednou a dopln na turistickou chatou. Dnes tato chata pat í Klubu eských
turist , rozhledna byla opravena a je p ístupná ve ejnosti.
V povále ném období, ješt p ed uzav ením hrani ního pásma (brzy po roce
1948), byly nov vyzna eny turistické cesty, nap . Hánova cesta z Pece pod
erchovem vedoucí p es vrchol erchova k eské studánce, nebo cesta na hrani ní
vyhlídku T i znaky (Dreiwappen).
Po vyhlášení hrani ního pásma byla p íhrani ní oblast pro turistiku a rekreaci
obyvatel dlouhodob nep ístupná. Následkem toho se rekreace soust edila
p edevším do podh í eského lesa a to formou "chalupa ení". S velkým množstvím
rekrea ních chalup se setkáváme nap . V obcích a osadách jako Pec pod
erchovem, Pivo , Smolov, Rybník, Závist, T emešné, Obora, Broumov, Halže,
Milí e, Lesná. V obci Rybník bylo vybudováno rekrea ní a výukové st edisko
Pedagogické fakulty v Plzni. Menší hotely a penziony sloužící turist m a rekreant m
se nacházejí za hranicí CHKO, nap . V Babylon , Klen í pod erchovem, B lé nad
Radbuzou, P imd .
Soust ed n jší chatová výstavba je v osad Capartice a to p edevším díky
p íznivým klimatickým podmínkám k provozování zimních sport . Je zde vhodný
terén pro b žka e a pro sjezdové lyžování slouží sjezdovky se t emi vleky severn od
Capartic na Sádku. V tachovské ásti je zimní rekreace soust ed na v okolí Zlatého
Potoka a P imdy. Na Zlatém Potoce je nov vybudované zázemí pro rozvoj zimních
sport
s lyža skou chatou, b žka ské trasy navazují na areál Silberhütte
v sousedním N mecku.
Turistika, cykloturistika
S uvoln ním hrani ního pásma v roce 1990 byly turistické stezky v celé oblasti
obnoveny. Vedení turistických tras sleduje výrazné kulturní, p írodní a historické
atraktivity v oblasti a napomáhá usm rn ní návšt vník sm ujících do eského
lesa. Turistické trasy jsou podle zp sobu p epravy rozd leny na p ší trasy,
cyklotrasy, trasy pro b žecké lyžování a hipotrasy.
P ší turistické trasy
Nejvýznamn jší turistickou cestou je erven zna ená stezka procházející podél
státní hranice p es celé území CHKO od eské Kubice po Broumov. Na Tachovsku
i Domažlicku jsou na tuto cestu napojeny další zna ené stezky, které obvykle vedou
k turistickým p echod m do SRN nebo propojují nejatraktivn jší místa. Oproti
tachovské ásti CHKO je jejich sí na Domažlicku podstatn hustší a nejvíce je jich
v prostoru Babylonu, Pece pod erchovem a západn od Klen í. Turistické stezky až
na výjimky nezasahují do MZCHÚ. Celkov je v CHKO cca 280 km turistických
zna ených cest.
Zatraktivn ním p ších, ale i cyklistických tras, je vytvá ení nau ných stezek, které
zpravidla tvo í tématický okruh. Více nau ných stezek se nachází v severní ásti
115
Rozbory CHKO
eský les
CHKO. Lesy R s.p. vybudovaly NS Lesná a NS Branka, která je zam ena na
p írodní hodnoty území. Specifickým témat m jsou v novány NS Sklá ství v okolí
Lesné a NS Po stopách zaniklých vsí eského lesa. Více témat m se v nují nau né
stezky n kterých obcí, jako nap . P imdská NS a p ipravované nau né cyklostezky
obce Rozvadov. V jižní ásti CHKO na Domažlicku není žádná NS vyzna ena
a nabízí se zde vhodný prostor pro vybudování NS se zam ením na ochranu
p írody.
Stávající zna ené stezky na hrani ních p echodech v tšinou navazují na
turistické trasy v SRN. P ehled turistických p echod a možnost jejich využití pro
cykloturistiku, jízdu na koních a b žecké lyžování je uveden v tabulce 15.
Tab. 15: P ehled turistických p echod .
Ur eno pro
(dle vysv tlivek)
Branka – Hermannsreuth
Tachov
P, C, L, K
erchov - Lehmgrubenweg
Domažlice
P, L
P, C, L, K
Nemanice - Untergräfenried
Domažlice
Ov í Vrch - Hochstraße
Domažlice
P, C, L, Voz
Pleš - Friedrichshäng
Domažlice
P, C, L, Voz
L
Pod T emi znaky - Brombeerriegel
Domažlice
P ední Zahájí - Waldheim
Tachov
P, C, L, K
Rybník - Schwarzach
Domažlice
P, C, L, K, Voz
Sklá e - Kreuzstein
Tachov
P, C, L, K
T i znaky – Dreiwappen
Domažlice
P
Tachov
P, C, L, K
Ž ár – Griesbach
Vysv tlivky: P - p ší, C - cyklisté, L - lyža i, k - jezdci na koních, Voz - vozí ká i
Turistické p echody
Okres
Krom turistických hrani ních p echod jsou pro nemotorovou dopravu využívány
nap . hrani ní p echody Železná - Eslarn, Rybník - Stadlern, Folmava - Furt im Wald.
Cykloturistika
Území CHKO poskytuje velmi vhodný terén pro rozvoj cykloturistiky. Severní ást má
sí cyklostezek pon kud lépe zpracovánu. Jakousi magistrálou celého území je
cyklotrasa . 36, která bývá asto identická s ervenou turistickou zna kou. V severní
ásti opouští v Halži hranice CHKO a odklání se k Tachovu. Její funkci p ejímá
cyklotrasa 2170 vedoucí z Branky podél hranic k P ednímu Zahájí. Jihovýchodní ást
území není v sou asnosti dozna ena, nejv tší význam z ejm bude mít plánovaná
trasa 2238 (P ední Zahájí- Svatá Kate ina- P imda). Nejvýznamn jší p í né
cyklotrasy v této ásti CHKO jsou . 36A (Prost ední Ž ár- Griesbach), 2169 (Brod
nad Tichou- Bärnau), 2171 (Tachov- Silberhütte) a 2138 (Tachov- Georgenberg).
V jižní ásti CHKO je sí cyklotras idší a v sou asnosti je dotvá ena. Od severu
na zájmové území vstupuje páte ní trasa . 36 u Svaté Kate iny a pokra uje p es
Dianu, Železnou, Pleš, Rybník, Nemanice, Lískovou, severovýchodní okraj NPR
erchovské hvozdy do eské Kubice. Spole n se Správou p írodního parku
Oberfalzer Wald byla vyzna kována trasa p echázející na území R p es hrani ní
p echody Friedrichshäng - Pleš a Lísková - Höll. V oblasti eského lesa tvo í okruh
71 km dlouhý. Vlastní okruh je pak v SRN v obci Kritzenast p ipojen na trasu vedoucí
údolím erného potoka (Schwarzach) až k jeho ústí do eky Naab. V p í ném sm ru
jsou významné trasy . 37 (Železná- Waldorf- Smolov- B lá n. Radb.), která je
v n kterých úsecích identická s tzv. „Cyklotrasou p átelství“ (Eslarn- St íbro...).
Druhou trasou je . 2141 (Stadlern- Švarcava- Rybník- Šidlákov- Šibanov- MnichovPob žovice...).
116
Rozbory CHKO
eský les
Další cykloturistické trasy jsou v okolí Klen í pod erchovem (v turistických
mapách vyzna eny Kn1 a Kn2). Jedná se o doporu ené okruhy, které však zatím
nejsou v terénu vyzna eny.
Cyklotrasy v terénu do jisté míry využívají za ízení v tšinou budované s.p. L R
ve form p íst ešk , lavi ek, odpo ívek apod. Vzhledem k dalšímu o ekávanému
rozvoji cykloturistiky v eském lese bude vzr stat poptávka po vyzna ení nových
cyklotras, zahušt ní jejich stávající sít atd. Pro vytvo ení tras pro cyklisty se nabízí
využití pom rn husté cestní sít , jejíž využívání je v sou asné dob omezené.
P esto bude t eba p i navrhování nových tras uvažovat o jejich cíli, smyslu p íp.
návaznosti na trasy v SRN a nenarušovat jejich vedením p írodn cenné ásti území.
Dále bude t eba se zam it na vybudování doprovodné infrastruktury, nap .
odpo ívadla, p íst ešky, parkovišt . Celkov je v CHKO cca 150 km cykloturistických
tras.
Zna ené trasy pro p ší turistiku a cykloturistiku jsou uvedeny v mapové
p íloze 11.
B žecké lyžování
Vymezení terénu vhodného pro b žecké lyžování, resp. zimní rekreaci, je ovlivn né
p íhodnými klimatickými podmínkami. V CHKO eský les je k b žeckému lyžování
nejvíce využívána oblast kolem erchova a p eshrani ní trasa ke T em znak m.
Lyža ských stezek je v CHKO cca 37 km.
Ubytování a stravování
Nejvyšší koncentrace rekrea ních za ízení je v okolí Tachova a Domažlic, dále pak
v sídlech ležících p i hranici CHKO, p i emž v jižní ásti území je jejich po et vyšší.
V tšina rekrea ních za ízení pat í do kategorie volného cestovního ruchu. Krom
hlavních sídel lze poukázat na rekrea ní oblasti Babylon, Klen í pod erchovem
a okolí P imdy. Na území CHKO eský les se nachází 12 ubytovacích za ízení,
z toho 6 na východní hranici. Mezi lokality, ve kterých jsou tato za ízení provozována,
pat í Rybník, Pivo , Smolov, Capartice, Nová Ves, Obora a Branka, p i hranici Díly,
Pec a Nové Domky.
Rozmíst ní stravovacích kapacit souvisí s ubytovacími za ízeními. Krom
zmín ných 12 za ízení, která slouží sou asn jako ubytovací, je na území CHKO
ješt dalších 7 stravovacích kapacit. Jedná se zejména o restaurace u hrani ních
p echod Lísková a Železná.
P evážnou v tšinu kapacit vázaného turistického ruchu (mimo Školicí a ubytovací
za ízení Z U Rybník) tvo í chaty, chalupy a byty využívané k rekreaci. Nejv tší
koncentrace objekt individuální rekreace je v p edpolí nejjižn jší ásti CHKO
(Domažlice, Babylon, Trhanov). Na území CHKO je vyšší koncentrace t chto objekt
v katastru obcí Pec, Nemanice, Pivo , Svatá Kate ina, na severu v obcích Branka
a Prost ední Ž ár. Vzhledem k sou asné návšt vnosti území a jeho únosnosti se
celkový po et rekrea ních za ízení jeví jako dosta ující. O ekávané požadavky na
dopln ní území novými rekrea ními kapacitami je nutno sm rovat do stávajících
sídel i zvážit využití n kterých bývalých vojenských areál .
Jiné služby cestovního ruchu
Pro území CHKO eský les jsou turistická informa ní centra lokalizována ve v tších
sídlech mimo CHKO (Domažlice, Klen í, Pob žovice a Tachov).
Mezi služby, které jsou v sou asné dob v území poskytované velmi omezen ,
pat í nap . pr vodcovská
innost
i p j ování kol. Existence uvedených
117
Rozbory CHKO
eský les
doprovodných služeb je velmi d ležitá pro rozvoj cestovního ruchu v celé zájmové
oblasti. Jejich efektivní innost nejenže p isp je k rozvoji turistiky, ale p inese do jisté
míry regionální rozvoj a zárove m že pomoci omezovat nep íznivý vliv zvýšené
návšt vnosti na p írodn cenné území.
Území
eského lesa pat í v rámci
eské republiky mezi oblasti
s nejzachovalejším životním prost edím. Nižší návšt vnost oproti jiným oblastem je
zp sobena zejména konkurencí lépe vybavených st edisek na Šumav i na druhé
stran hranice. P i srovnání rozložení návšt vnosti b hem roku p evažuje letní
sezóna a z hlediska celkové délky pobytu v území p evažuje krátkodobá
návšt vnost. P i pohledu na motivy a cíle návšt vnosti lze turisty rozd lit na n kolik
skupin:
− Návšt vníci up ednost ující návšt vu m st. U n meckých návšt vník jsou
patrné i ekonomické efekty.
− Motivy vazeb k p vodnímu osídlení - zejména n me tí návšt vníci vracející se
k poz statk m zaniklých sídel.
− Aktivní vyžití ve form p ší turistiky, cykloturistiky a v zimním období pak lyža ská
turistika.
Nár st domácího i zahrani ního cestovního ruchu bude mít stále v tší ekonomický
i sociální význam pro další rozvoj území. Cestovní ruch s sebou však p ináší
v ekologické oblasti mnoho negativních jev . ešení otázky turistiky a rekreace se
v nuje samostatná studie zpracovaná v dubnu roku 2003.
Hlavním cílem rozvoje cestovního ruchu v CHKO
eský les je vytvo ení
svérázného a p íjemného krajinného prostoru p itažlivého pro klidovou rekreaci
a pomalý pohyb návšt vník .Výstavba velkých rekrea ních nebo sportovních
komplex , prudké zvýšení pohybu návšt vník nebo jiné projevy intenzivního rozvoje
cestovního ruchu by výrazn narušily krajinné hodnoty eského lesa a ve svém
d sledku by snižovaly atraktivitu území pro návšt vníky. Mezi negativní innosti
v oblasti rozvoje turistického ruchu lze zahrnout letectví, motoristické sporty a golf.
Negativní d sledky m že p inést nekoordinovaný p ístup ke zna ení cyklotras.
Negativn
m že na ochranu p írody a krajiny p sobit rozvoj cykloturistiky
a hippoturistiky mimo vyzna ené trasy.
Mezi pozitivní p ístupy k rozvoji turistického ruchu v CHKO lze z hlediska ochrany
p írody zahrnout nap . zlepšení služeb v cestovním ruchu (ubytovací a stravovací
za ízení, záchytná parkovišt , informa ní centra) vn a p i východní hranici CHKO
a ve vyjmenovaných lokalitách, rozvoj p ších, cyklistických, lyža ských a hippostezek využívajících stávající cestní sí , budování nau ných stezek na vhodných
lokalitách, vytvá ení informa ního systému v jednotném grafickém výrazu, výchova
perspektivních terénních pr vodc , podpora tradi ních emesel, ekologických
zem d lských výrob aj.
4.7. Práce s ve ejností
S ohledem na skute nost, že CHKO eský les a její Správa funguje teprve prvním
rokem, je tento obor innosti dle možností vytvá en ve form základních koncepcí.
P esto jsou již v sou asnosti fakticky realizovány n které díl í kroky k pozitivnímu
vnímání zájm ochrany p írody ve ejností. Práce s ve ejností je jednou z prioritních
inností Správy CHKO.
V roce 2005 byl zahájen provoz nových internetových stránek na adrese
www.ochranaprirody.cz, kde se m.j. prezentuje Správa CHKO
eský les
118
Rozbory CHKO
eský les
(www.ceskyles.ochranaprirody.cz). Návšt vník se dozví o p írodních hodnotách
oblasti, innosti a výkonu státní správy.
Správa CHKO uspo ádala adu setkání se zástupci obcí, svazk obcí
a majoritními vlastníky p sobícími na zájmovém území, nap . L R s.p., Kolowratovy
lesy, ML Domažlice atd. Byla navázána spolupráce s adou subjekt . Na dobré
úrovni je spolupráce s nevládními organizacemi, nap . SOP Kladská, HHS Planá,
HHS St íbro aj. Aktivn se rozvíjí spolupráce s Muzeem eského lesa v Tachov .
Aktivní práce s ve ejností je v sou asnosti provozována Správou CHKO eský
les. V rámci výstavby nové správní budovy je zvažována možnost vytvo ení
turistického informa ního centra s expozicí zam enou na turistické a p írodní
zajímavosti, faunu a flóru eského lesa a kulturn -historický odkaz. Expozice by
mohla být umíst na ve vstupním traktu nové správní budovy s možností po ádání
mobilních výstav, p ednášek a seminá . Prostor bude do ur ité míry sloužit
ve ejnosti k po ádání nejr zn jších kulturních akcí. V areálu nové Správy CHKO
eský les je perspektivn projektováno vytvo ení „Zahrady eského lesa“ pro
ve ejnost s prezentací typických ekosystém zájmové oblasti. Sou ástí areálu bude
informa ní kiosek vybavený zvukovým infopanelem s dotykovou obrazovkou.
V sou asnosti je realizace p ípadných výstav, p ednášek a podobných akcí
ešena ve spolupráci s Muzeem L v Tachov , resp. Správou CHKO Slavkovský les.
V oblasti vzd lávání d tí a mládeže je p ipravována na p íští období celá ada
akcí (výstavy, p ednášky, vzájemná setkání, exkurze aj.). Realizováno bylo n kolik
p ednášek v rámci pobytu d tí na letních táborech. Ve ejností byla velice pozitivn
vnímána akce „Evropská noc pro netopýry“ realizovaná v srpnu 2006 ve spolupráci
s Hornicko-historickým spolkem ve St íb e. Svoji innost zahájil zájmový kroužek
„P átel p írody“ p i ZŠ v P imd . Ve spolupráci s CHKO Slavkovský les bylo
v prosinci 2006 p ipraveno otev ení výstavy „Tajemná dáma vod a mok ad … - vydra
í ní“ zap j ené eským nada ním fondem pro vydru.
Komunikace s návšt vníky
Návšt vníci jsou specifickou skupinou lidí, která žije krátkodob v chrán né krajinné
oblasti. Práv pro krátkodobost pobytu je pot eba najít zvláštní zp sob usm r ování.
Usm r ování pomocí informa ního systému, který krom toho, že zprost edkovává
poznání p írody a historie krajiny, prezentuje zájmy ochrany p írody a usm r uje
turistický ruch.
Nau né stezky
Na území CHKO jsou z ízeny t i nau né stezky o kterých je zmínka v kapitole
Turistika, sport, rekreace.
Nau né stezky jsou ve správ L R s.p., resp. p íslušných obcí. V tomto sm ru je
dob e pokryta severní ást CHKO, v jižní ásti lze nazvat nau nou trasou iniciativu
Svazku obcí Domažlicko realizovanou v roce 2005. Ve spolupráci s Nakladatelstvím
eského lesa byly p ipomenuty zaniklé obce eského lesa ozna ením tabulemi
s vybudováním informa ních panel (Nemanice aj.). K zevrubné informaci je
distribuován pr vodce „Po stopách zaniklých vsí eského lesa“.
Správa CHKO projektuje ve spolupráci s jinými subjekty vytvo ení Nau ných
stezek:
− NS P írodní rašeliništ Podkovák
− NS Bobr evropský
− NS Diana- Rozvadovsko- zaniklé železá ství
− NS Geologická minulost L a eský k emenný val
119
Rozbory CHKO
eský les
− NS Chladná Byst ice- zaniklé sklá ství.
S realizací n kterých projekt bude zapo ato v roce 2007.
Prvotní vstupy pro Koncepci informa ních za ízení v CHKO eský les
− Vytipování vhodných míst v oblasti. Zohledn n byl pr b h turisticky zna ených
tras, cyklotras, event. hustota osídlení, hlavní trasy sm ující do oblasti, p echody
do SRN, se z etelem na lokalizaci nejhodnotn jších p írodních a kulturn historických zajímavostí.
− Zmonitorována byla stávající sí nejr zn jších informa ních panel , budovaných
v rámci nau ných stezek z iniciativy obcí, L R s.p., K T, n meckých rodák
a dalších.
− Koncepce je asov rozvrhnouta do období 5-6 let.
−
asov bude celá koncepce rozvržena do t ech horizont :
− krátkodobý - do konce roku 2006
− st edn dobý - do 3 let (bob í NS, Zahrada eského lesa, Nau né
stezky,altány)
− perspektivní - do 6 let (ukon ení budování informa ního systému
v terénu, údržba)
velké informa ní panely
− standartní rozm r (800x1000 mm)
− po et panel 10-15 ks
− jednotný vzhled
− velké panely budou využívány pro všeobecné informace a prezentaci CHKO
− umíst ní na d ležitých uzlových bodech turistické aktivity, event. V místech
turistických informa ních center
− celkový vzhled by m l korespondovat s informacemi poskytovanými ostatními
CHKO, event. Plze ským krajem
malé informa ní panely:
− v tšina zásad jako p edchozí
− rozm r 500 x 600 mm
− po et panel 80-90 ks
− malé panely budou informovat o konkrétních zajímavostech, v první ad
o p írod , PR, faun a fló e, v druhé ad je možno prezentovat historii (kulturn historicky zajímavé lokality, zaniklé vesnice apod.)
− umíst ní panel na d ležitých místech, nap . k ížení turistických tras, významné
vyhlídky, rozhledny (panoramata) v blízkosti ZCHÚ, prezentace významných
geologických výtvor ( eský k emenný val), na p echodech turistických, resp.
cyklistických tras do SRN, poblíž památných strom , všeobecn na místech se
zvýšenou turistickou návšt vností, labsko-dunajské rozvodí ap.
shrnutí koncepce
− zjednodušen bude vytvo ena jakási „magistrála“, ve st ední ásti ji lze ozna it
Diana-Capartice, kde v uzlových bodech mohou být umíst ny velké inf. panely
− d ležité lokality vn : Tachov, Lesná, P imda, B lá, Pob žovice (infocentrum),
Klen í
− d ležité lokality uvnit CHKO: Rybník, Nemanice, Capartice, Železná, Nová Ves,
Diana, Stará Knížecí Hu , Obora, Ostr vek, Zlatý Potok, Branka
120
Rozbory CHKO
eský les
Informa ní panely CHKO eský les z prost edk PPK
V rámci prost edk PPK je instalováno na hranicích ZCHÚ na území CHKO eský
les 5 ks velkých informa ních panel a 2 ks malých panel . Projekty stojan pro
informa ní panely jsou sou ástí zpracovávaného grafického manuálu.
VIP-1 Rendezvous 3,2 km jihozápadn od obce Lesná, významná k ižovatka cest,
lokalita na hranici PR Farské bažiny, odpo inkový areál L R s.p. LS P imda.
VIP-2 Starý Herštejn 0,1 km jihovýchodn od z íceniny hradu, významná kulturn
historická zajímavost na ervené turistické trase, uvnit PR Starý Hirštejn.
VIP-3 Pod erchovem lok. „Na hubertce“, cca 1 km sev. od vrcholu erchova,
d ležitá k ižovatka ervené a zelené turistické trasy, vstup do NPR erchovské
hvozdy od severu.
VIP-4 eská studánka lok. „Pod vyhlídkou“, cca 3,3 km jihovýchodn od vrcholu
erchova, turisticky navšt vovaná lokalita na k ížení žluté a modré turistické trasy
na jihovýchodní kontu e NPR erchovské hvozdy.
VIP-5 Chladná Byst ice lok. „U z ídla Byst ice“, 0,6 km jižn od vrcholu erchova,
navšt vovaná lokalita na lyža ské trase, jižní kontura NPR erchovské hvozdy.
MP-1 erchov Malý panel lokalizovaný v severní vstupní ásti do areálu vrcholu
erchova, významná, turisticky hojn navšt vovaná lokalita v centru NPR.
MP-2 PR Byst ice cca 2 km vých. od vrcholu erchova, na styku dvou významných
turistických tras - ervené Horizontálky a zelené Vrbatovy cesty, hranice NPR
erchovské hvozdy a PR Byst ice, severovýchodní kontura NPR.
Publika ní innost
V srpnu 2006 p ipravila Správa CHKO eský les ve spolupráci s AOPK propaga ní
skláda ku.
V zá í a íjnu bylo v p íprav 1. íslo asopisu eský les, p íroda a historie. Na
po átku listopadu prob hla ve spolupráci s Muzeem L v Tachov slavnostní akce
„K est asopisu- koncert pro eský les“. V sou asnosti je p ipravován distribu ní plán
asopisu.
Velký prostor poskytuje oblast vydávání nejr zn jších propaga ních materiál .
V perspektivním plánu je vytvo ení ú elových turistických map nap . pro ú ely
cykloturistiky, p írodní zajímavosti a atraktivity eského lesa, kulturn historické
zajímavosti apod. Tyto materiály vhodným zp sobem usm rní pohyb návšt vník
oblasti bez jakýchkoli zásah do krajiny. Na trhu materiály tohoto typu zatím chybí.
Spolupráce se sd lovacími prost edky
Správa CHKO eský les klade velký d raz na komunikaci s ve ejností a využívá
k tomu nejr zn jší informa ní kanály. Spolupracuje s regionálním (Tachovský deník,
Tachovská jiskra, Domažlicko aj.) i celostátním (MF DNES) tiskem, kterým pravideln
poskytuje formou tiskových zpráv informace o innosti Správy a základní strategii
ochrany p írody.
Ve spolupráci s TV ZAK byl p ipraven cyklus televizních po ad o eském lese.
Informa ní kanál slouží p edevším pro dobrou informovanost, ale také
k prezentaci Správy CHKO a ochrany životního prost edí.
121
Rozbory CHKO
eský les
5. Seznam použitých zkratek
AOPK R - Agentura ochrany p írody a krajiny eské republiky
AV R - akademie v d eské republiky
GS - eská geologická služba
OV - istírna odpadních vod
SOP - eský svaz ochránc p írody
EAFRD - European Agricultural Fund for Rural Development (evropský zem d lský
fond pro rozvoj venkova)
EU - Evropská unie
EVL - evropsky významná lokalita
GIS - geografický informa ní systém
GZ - genová základna
HRDP - Horizontal Rural Development Plan (Horizontální plán rozvoje venkova)
CHKO - chrán ná krajinná oblast
IP - inventariza ní pr zkum
JU - Jiho eská univerzita
JZD - jednotné zem d lské družstvo
K T - Klub eských turist
k.ú. - katastrální území
KP - krajinný prostor
KPÚ - komplexní pozemkové úpravy
KSSPPOP - krajské st edisko státní památkové pé e a ochrany p írody
L R - Lesy eské republiky
LHC - lesní hospodá ský celek
LHO - lesní hospodá ská osnova
LHP - lesní hospodá ský plán
LPIS - Land parcel identification system (systém pro identifikaci zem d lských
pozemk )
LS - lesní správa
LVS - lesní vegeta ní stupe
LZ - lesní závod
MaS - majetek státu (dota ní program)
MK SR - ministerstvo kultury eské socialistické republiky
ML - m stské lesy
MO R - ministerstvo obrany eské republiky
MV R - ministerstvo vnitra eské republiky
MVE - malá vodní elektrárna
MZD - meliora ní a zpev ující d eviny
MZCHÚ - maloplošné zvlášt chrán né území
MZe - ministerstvo zem d lství
MŽP R - ministerstvo životního prost edí eské republiky
NN - nízké nap tí
NRBC - nadregionální biocentrum
NRBK - nadregionální biokoridor
NPP - národní p írodní památka
NPR - národní p írodní rezervace
NS - nau ná stezka
OL - obecní lesy
OPK - ochrana p írody a krajiny
122
Rozbory CHKO
eský les
OPRL - oblastní plán rozvoje les
PLO - p írodní lesní oblast
PP - p írodní památka
PPK - Program pé e o krajinu
PR - p írodní rezervace
P F UK - p írodov dná fakulta Univerzity Karlovy
PUPFL - pozemky ur ené k pln ní funkcí lesa
RRD - rychle rostoucí d eviny
SLT - soubor lesních typ
SÚS - správa a údržba silnic
TTP - trvalé travní porosty
ÚPD - územn plánovací dokumentace
ÚPN SÚ - územní plán sídelného útvaru
ÚSES - územní systém ekologické stability
VÚLHM - výzkumný ústav lesního hospodá ství a myslivosti
VVN - velmi vysoké nap tí
Z U - Západo eská univerzita
ZCHÚ - zvlášt chrán né území
ZKC - základní krajinný celek
ZPF - zem d lský p dní fond
ZVHS - zem d lská vodohospodá ská správa
123
Rozbory CHKO
eský les
6. Seznam literatury
Augustin H. (1991): Die Waldgesellschaften des Oberpfälzer Waldes. – Hoppea,
Denkschr. Regensb. Bot. Ges., 51: 5-314.
e il F. (1992): Chrán ná krajinná oblast eský les, Oborový dokument ochrany
p írody, zpracovaný v letech 1990-1992.
Guth J., Kettnerová S., Ku era T. (1995): Pohled do nitra „ železné opony“. – 40 let
postsynantropního vývoje krajiny. Zprávy es. Bot. Spole ., Praha, 30 (Mater.
12): 69- 76.
Hadinec J., Lustyk P. et Procházka F. (2003): Additamenta II. – Zprávy es.Bot.
Spole ., Praha, 38:217-288.
Hejný S. (2001): Klí ové parametry invazibility Impatiens glandulifera v po í í Otavy.
– Zprávy es. Bot. Spole ., Praha, 36, Mater. 18: 127-130.
Hromádka M. (1956): Orografické t íd ní eskoslovenské republiky, Sbor. s.
Spole . zem pis., Praha.
Chrtek J. et Chrtková A. (1983): K íženec Reynoutria x bohemica nový k íženec
z eledi rdesnovitých. – as. Nár. Muz., Praha, ser. nat., 152(2): 120.
Chytrý M., Ku era T. & Ko í M. [eds.] (2001): Katalog biotop
eské republiky.
AOPK R, Praha.
Just T., Matoušek V., Dušek M., Fischer D., Karlík P. (2005): Vodohospodá ské
revitalizace a jejich uplatn ní v ochran p ed povodn mi. ZO SOP Ho ovicko ve
spolupráci se spole ností Ekologické služby s.r.o., AOPK R a MŽP, Praha.
Kolektiv autor (1983): P ehled lesních typ a jejich soubor v SR, ÚHÚL Brandýs
n. L.
Kolektiv autor (2001): OPRL pro p írodní lesní oblast eský les, ÚHÚL pob. Plze .
Kolektiv autor (2003): Plán pé e o navrženou CHKO eský les, ešitelské
pracovišt
Kú
Plze ského
kraje,
odbor
ŽP
–
(http://www.krplzensky.cz/article.asp?itm=6719).
Kolektiv autor (2005): eský les – p íroda, historie, život, Nakladatelství Miloš Uhlí Baset. Praha.
Kresl L. (1938): Kv tena (Bryophyta, Pteridophyta a Anthophyta) a geobotanický
nástin Domažlicka. – ms. (depon. In Knihovna Bot. Ústavu SAV, Pr honice u
Prahy).
Ku era et Vá a (2005): Seznam a ervený seznam mechorost
eské republiky
ervený seznam mechorost
R. P íroda 23: 1-104.
Ku era T. et Jirásek J. (1994): Wälder des südlichen Teiles des Gebirges eský les.
– Folia Mus. Rer. Nat. Bohem. Occid., Plze , ser. Bot., 39-40: 1-54.
Ku era T., Guth J. (1996): „Opustíš-li mne nezahynu…“. Stabilizace p írodního
potenciálu jižní ásti eského lesa ty icet let po opušt ní lov kem. – Ochr.
P ír., Praha, 51/4: 98-103.
Míchal I., et Pet í ek V. [eds.] (1998): Pé e o chrán ná území II. – 714 p., AOPK R,
Praha.
Mísa Z. a kol. (1983): Geologie SSR I., eský masív, Praha.
Mudra P. (2006): Botanické charakteristiky CHKO eský les. Zprávy vypracovaná
jako podklad ke zpracování plánu pé e o CHKO eský les pro AOPK R.
Mudra P. et Sladký J. (2005): Exkurze západo eské pobo ky BS do eského lesa.
– Calluna, Plze , 11: 1-4.
Mudrová R. (2000): Metaneckera menziesii – nový druh bryoflóry eské republiky. –
Bryonora, Praha, 25: 9-10.
124
Rozbory CHKO
eský les
Nesvadbová et Mat jková (2005): Flora a vegetace PR Hvož anská louka. Sborník
Západo eského muzea. In press.
Pivo ková L. (1995): Nová lokalita Dryopteris cristata v západních echách. - Zpr.
s. Bot. Spole ., Praha, 29: 65-66.
Plíva K. (2000): Trvale udržitelné obhospoda ování les podle soubor lesních typ ,
ÚHÚL Brandýs n.L.
Procházka F. [ed.] (2001): erný a ervený seznam cévnatých rostlin eské
republiky (stav v roce 2002). P íroda, Praha, 18:1-166.
Sofron J. (1990): P irozená a polop irozená rostlinná spole enstva eského lesa. –
Studie SAV, Praha, 1990/17: 1-133.
Sofron J. et Pyšek A. (1989): Kv tena eského lesa. – 1591 p. ms. (depon. in:
Knihovna kat. bot. p ír. fak. Univ. Karlovy, Praha).
Vejnar Z. (1970): Základní geologická mapa 1 : 25 000, list M – 33 – 74 – A – c
(Broumov), Úst . ústav geol. Praha, Geofond Praha.
Zahradnický J., Mackov in P. [eds.] (2004): Plze sko a Karlovarsko. – Chrán ná
území R XI. AOPK R a EkoCentrum Brno, Praha.
Zatloukal V., Kadera J., Mánek J. & urn V. (2001): Inventarizace a genetická
diverzita tisu erveného ve ZCHÚ jako podklad pro záchranná opat ení a pro jeho
reintrodukci. VAV/610/99 - díl í projekt . 3, podprojekt 3.2. AOPK Praha, Správa
NP a CHKO Šumava.
125

Rozbory CHKO Český les - Regionální pracoviště Správa CHKO

Transkript

Podobné dokumenty

příroda a historie - Regionální pracoviště Správa CHKO Český les

PP CHKO Český les - Regionální pracoviště Správa CHKO

Dávné příběhy z Českého lesa a jejich pamětní kameny I

FL číslo 39/2006 - Římskokatolická farnost Domažlice

pdf 2.6 MB - Velká Losenice

Listopad 2015 - Městské slatinné lázně Třeboň

Farní listy III/2007 - Římskokatolická farnost Domažlice

Intergrovaná strategie území MAS

Plán péče o CHKO Český ráj pro rok 2004

Posouzení vlivu koncepce na URÚ - ÚP Horní Maršov - ÚPD

ÚZEMNÍ PLÁN SEMNVICE