Prednaska_7
Transkript
Struktury a deformace zemské kůry Přednáška 7 RNDr. Aleš Vaněk, Ph.D. č. dveří: 234, FAPPZ e-mail: [email protected] 1 - struktura → prostorové vyjádření strukturních prvků (např. vrása, zlom apod.) - deformace → změna tvaru, případně objemu geologických těles způsobené vnějším napětím 2 Struktury - primární → vznikají současně se vznikem geologického tělesa, přítomny zejména v tělesech sedimentárních a magmatických hornin (např. magmatické hor. – lakolity, plutony, vulkanické kužele, sedimenty – zvrstvení) - sekundární → vznikají na již existujícím tělese → působením vnějších sil (deformací) 3 Sekundární struktury Netektonické (nediastrofické) - vznikají v blízkosti povrchu litosféry - převážně v nezpevněných sedimentárních horninách nebo zvětralinách (eluviích) - na jejich vzniku se podílí působení vnějších (exogenních) procesů (vlivů) → např. činnost vody, větru, ledu, gravitace apod. 4 Sekundární netektonické struktury Gravitační struktury - např. gravitační skluzy, sesuvy, půdotok (soliflukce), hákování vrstev - soliflukce → častá v periglaciálních (zaledněných) oblastech, nasycená půda se pomalu pohybuje po svahu 5 Sekundární netektonické struktury Gravitační struktury - hákování vrstev → ohyb navětralých vrstev ukloněných proti svahu po spádnici svahu vlivem pomalého sesouvání zvětralého materiálu na povrchu svahu 6 Sekundární netektonické struktury Glaciotektonické struktury - kryogenní deformace → plastické deformace povrchových částí půdy vlivem periodického rozmrzání - mrazové klíny → klínovité útvary v povrchové vrstvě půdy vznikající rozmrzáním a zamrzáním ledu; často vyplněny sedimenty odchylného složení mrazový klín → 7 Sekundární netektonické struktury Objemové změny spjaté s dehydratací - přechod bezvodých minerálů na vodnaté a naopak → objemové deformace → deformace nadložních a podložních hornin (např. sádrovec, anhydrid) 8 Sekundární struktury Tektonické (diastrofické) - vznikají působením vnitřních (endogenních) sil (napětí), které jsou vyvolány pohyby hmot v zemské kůře - výsledek endogenních sil → tlak v zemské kůře → horniny do určité míry tlaku čelí, v případě překročení meze rezistence → deformace 9 Sekundární tektonické struktury Deformace - elastická → těleso se po odeznění napětí vrací do původního stavu - plastická → těleso zůstává trvale deformováno, nedochází k porušení jeho celistvosti - křehká → dochází k porušení celistvosti, vzniká porucha (puklina, zlom), podél které může dojít k pohybu 10 Sekundární tektonické struktury - konjunktivní (vrásové, spojité) → vznikají v plastickém prostředí (tzn. v plastických horninách nebo v horninách vystavených ↑ litostatickému P a T usnadňující plastickou deformaci) - disjunktivní (zlomové, nespojité) → vznikají v přípovrchových částech Země → většina hornin se v důsledku nízkých teplot chová křehce 11 Konjuktivní (spojité) struktury - nejběžnější struktury → vrása, prostý ohyb (flexura), budynáž - vrása → vzniká plastickou deformací v kompresním režimu, celistvost původního tělesa zůstává zachována - hlavní strukturní prvky určující polohu vrásy v prostoru → vrásová osa, osní rovina vrásy, ramena vrásy 12 Konjuktivní (spojité) struktury Morfologie vrásy 13 Konjuktivní (spojité) struktury Typy vrás (dle sklonu osní roviny) → vrása přímá (90°- 80°) → vrása šikmá (80°- 45°) → vrása překocená (45°-10°) (pozn.: vrása ležatá 10°- 0°) 14 Konjuktivní (spojité) struktury Typy vrás (dle tvaru ohybu) kufrovitá vějířovitá izoklinální zalomené (X dm velké) 15 Konjuktivní (spojité) struktury „v reálu“ antiklinála (hřbet) synklinála (deprese) 16 Konjuktivní (spojité) struktury Brachyantiklinála - uzavřená vrásová struktura, antiklinála jejíž osa se ponořuje v obou směrech (na obou koncích) 17 Konjuktivní (spojité) struktury Brachysynklinála - synklinála jejíž osa se na obou koncích vynořuje 18 Konjuktivní (spojité) struktury Vrásová pohoří - vznik → v kompresním režimu při kontinentální kolizi (např. Himaláje) 19 Konjuktivní (spojité) struktury Flexura - vzniká prostým ohybem, vyznačuje se zúžením v místě ohybu 20 Konjuktivní (spojité) struktury Budináž - vzniká v extenzním režimu, dochází k rozdělení (rozčočkování) původně souvislé pevnější vrstvy, která je obklopena plastickou horninou 21 Disjunktivní (nespojité) struktury - nejběžnější struktury → pukliny, zlomy - vznikají křehkou deformací, dochází k porušení souvislosti deformovaného tělesa - puklina × zlom → zlom představuje strukturu (poruchu), na níž došlo ke geologicky významnému pohybu; struktury s nevýznamnou složkou pohybu → puklina 22 Disjunktivní (nespojité) struktury Zlomy (dle orientace k hlavnímu napětí) → tlakové → tahové → střižné 23 Disjunktivní (nespojité) struktury Zlomy tlakové - bez pohybu, zlomové spáry jsou orientovány kolmo na maximální tlak 24 Disjunktivní (nespojité) struktury Zlomy tahové - pohyb se děje kolmo ke zlomové spáře, dochází k extenzi (oddálení) bloků zemské kůry 25 Disjunktivní (nespojité) struktury Zlomy střižné - k pohybu dochází na zlomové ploše (spáře), která je orientována šikmo k maximálnímu tlaku - dle orientace max. tlaku → pokles přesmyk horizontální posun 26 Disjunktivní (nespojité) struktury Pokles - vzniká v režimu extenze zemské kůry, nadložní kra se pohybuje po úklonu zlomové plochy - poklesové zlomy dávají vznik tektonicky založeným pánvím (např. příkopovým propadlinám) 27 Disjunktivní (nespojité) struktury příkopová propadlina (rift) → San Andreas (California, USA) 28 Disjunktivní (nespojité) struktury Přesmyk - vzniká v režimu komprese (stlačování) zemské kůry, nadložní kra se pohybuje proti úklonu zlomové plochy 29 Disjunktivní (nespojité) struktury Horizontální posun - střižný zlom, kde se jedna kra vůči druhé přemísťuje v horizontálním směru podél zlomové spáry; často v případě šikmých kolizí litosférických desek - doprovází kompresní i extenzní zlomové struktury 30 Zemětřesení - krátkodobý otřes zemské kůry - většina zemětřesení tektonického původu → tzn. vznikají vlivem pohybu litosférických desek příp. pohyby podél zlomů - vznik → prudkých uvolněním nahromaděného napětí - intenzita zemětřesení závisí na jeho velikosti (Richterova stupnice → 2 – 8) a na vzdálenosti od epicentra (místo na zemském povrchu ležící přímo nad ohniskem zemětřesení) 31
Podobné dokumenty
Geologie 2 - Katedra Geologie
Primární i sekundární struktury jsou výsledkem
geologických procesů, které představují čitelný záznam
geologických pochodů. Záznam, tj.složení, texturní a
strukturní znaky hornin, jejich paleontolo...
Tundra a alpinské vysokoho ří
většinou dostatečně humidní (vlhké)
v horské tundře – velká role morfologie
terénu (např. řádově 100% rozdíly v rozložení
srážek)
Awareness posters - Pole to Pole campaign
Měnící se teplota moře má dopad na potravní řetězec u ryb – zdroje potravy
mořských savců
Teplotní nárůst: možná změna biotopu tundry na jehličnatý les
Severní ledový oceán stále více bez ledu: sto...
Litosféra – 6. ročník
c) vyzdvižené pohoří na zemském povrchu
3. Nejhlubšími částmi dna oceánu jsou:
a) oceánské pánve
b) hlubokooceánské příkopy
c) středooceánské hřbety
4. Pohoří, která vznikla výlevem lávy nazýváme:
...