Tundra a alpinské vysokoho ří
Transkript
Tundra a alpinské vysokohoří severská tundra – v laponštině a ruštině zamokřené, bezlesé území, ve finštině tunturi = holý kopec – výskyt: severně od 65° alpinská tundra – vysokohorské bezlesí (nad horní hranicí lesa), vysoký endemismus extrémní klima-působení mrazu a sněhu → ojedinělé adaptace limitní výskyty rostlin a živočichů → zlomek světové diverzity Porovnání severské a horské tundry • • • • • Shodné parametry: s rostoucí zeměpisnou šířkou a nadmořskou výškou klesá průměrná roční teplota, 100 výškových m v horách a 100 km v severní části Eurasie ~ 0.6°C → šířka horských stupňů je zhruba 1000x menší než šířka odpovídajících zeměp. zón Rozdílné parametry: v horách s přibývající nadmořskou výškou obvykle rostou srážky, klesá atmosf. tlak Geografické rozšíření severské a horské tundry • • • S. Amerika – asi 20% kontinentu, nejsevernější limit - severní Grónsko 83° s.š. Eurasie – severní Skandinávie, Sibiř Antarktida – jen podél pobřeží Antarktického poloostrova Klimatické poměry tundry • • převážně pod vlivem chladného, suchého polárního atmosférického proudění, vlhčí vzduch v létě pobřežní oblasti – mírnější teploty • roční průměr pod bodem mrazu, průměr nejteplejšího měsíce <10°C (ale denní maxima až >20°C ), nejchladnějšího až –30°C → velká roční amplituda, zimní extrémy pod –50°C • roční úhrn srážek velmi nízký (150–300 mm), asi 60% ve formě sněhu – pouze část z nich zadržena zmrzlou půdou, nízký výpar → klima většinou dostatečně humidní (vlhké) v horské tundře – velká role morfologie terénu (např. řádově 100% rozdíly v rozložení srážek) • Půdní typy tundry • nízká aktivita dekompozitorů, velmi pomalý vývoj půd (převažuje fyzikální zvětrávání), omezená dostupnost živin (především N a P) • iniciální (slabě vyvinuté), glejové (zamokřené) nebo rašelinné půdy (pH 3,5-5,5) • role sněhové pokrývky (odrazivost, izolace) • přítomnost permafrostu (dlouhodobě zmrzlé půdy)mocnost řádově m až stovky m (nepropustnost), na povrchu periodicky mrznoucí tzv. aktivní vrstva: půdotok (soliflukce) – na svazích kopečkové útvary (pingo,palsa) – půdní led strukturní půdy (girlandové, polygonální) – mrazové třídění půdních částic Typy tundry • • • • lišejníková tundra – místa exponovaná působení větru (dutohlávka) mechová t. – vlhká místa s přetrvávajícím sněhem (ploník, dvouhrotec, rašeliník) luční (bylinná) t. – vlhká místa, převládají trpasličí vrby, byliny a traviny keříková tundra – převaha keříků (borůvčí, brusnice) ►velmi krátká vegetační doba (50–90 dní,částečná kompenzace délkou dne) ►pionýrské organizmy, nízká produkce biomasy (převládají podzemní zásobní orgány), kumuluje se • • značná část tundry v třetihorách pokryta lesy (fosilní nálezy jehličnanů – v Kanadě jinan a metasekvoje; v Antarktidě pabuk a blahočet) řasy (Chlamydomonas nivalis) pižmoň severský Býložravci a masožravci vlk obecný sob polární liška polární zajíc bělák husa polní sovice sněžná chaluha velká lumík kamzík horský • Lumíci – nehibernují, 3–6leté populační cykly lumíků – vazba na úživnost pastvy: intenzivní pastva → nárůst populace lumíka (až 10x) → vazba živin v organické hmotě, nízká úživnost pastvy (především P) další populace → kolaps populace („vrhají se ze srázů“)→ dekompozice organické hmoty → regenerace vegetace, zvýšení úživnosti pastvy orel mořský medvěd lední lasice hranostaj Strategie živočichů k přežívání zimního období • • • Adaptace (tělesné stavby, fyziologie) Migrace – vyhnutí se nepříznivým podmínkám „útěkem“ Hibernace – vyhnutí se nepříznivým podmínkám „in situ“ (na místě) tuleň velryba grónská lachtan papuchalk mrož lední tučňák císařský alka Fauna tundry • populační cykly kořist/predátor – zajíc měnivý a rys kanadský, zhruba 9–10leté cykly, fluktuace zajíce nezávislá (i v oblastech bez predátora), fluktuace rysa podmíněny dostupností kořisti rys zajíc • Antarktická fauna: žádní savci a karnivoři, 7 druhů tučňáků, 6 druhů tuleňů, 37 mořských ptáků, z členovců chvostoskoci • Severská fauna: 23 druhů savců (sob, pižmoň, lumík, zajíc, vlk), asi 100 druhů hnízdících ptáků • obratlovci (tučňáci, mořští savci-tuleni) – potrava z moře, souše jako místo k hnízdění a odpočinku Vliv člověka na ekosystém tundry • • • • • • • tundra – konzervativní ekosystém, citlivost na změny introdukce druhů na subantarktické ostrovy → půdní eroze imise (především SO2) – citlivost řas, mechorostů, lišejníků (příjem celým povrchem stélky), snížení fixace N2 lišejníky lov a domestikace zvěře těžba nerostných surovin – ropa a zemní plyn, Au, Zn, Pb delikátní rovnováha – struktura půdy/vegetační pokryv, hloubka aktivní vrstvy, porušení rovnováhy → tání/nárůst permafrostu → omezení vegetace zvýšení teploty ve vegetační sezóně, pokles vody v půdě → větší respirace půdy → produkce CO2 ekosystémem > vazba uhlíku v organické hmotě (dříve naopak) 1984 2002
Podobné dokumenty
Posudek v plném znění ke stažení
snižuje hnízdní úspěšnost vodních ptáků (Padyšáková et al. 2009) nebo v některých oblastech
existenčně ohrožuje populace raka kamenáče a užovky podplamaté (Fischer et al. 2004). Z
výzkumů potravy j...
Opakování
poikilotermie x homoiotermie
VS
exkrece - metabolity, ionty, renes, nefron – stavba, urethra, ureter
PS
testes, ovarium, uterus, vagina
proterandrie x proterogynie
zárodečné listy – ektoderm, entod...
Mezidruhové vztahy
• U rostlin inhibitor produkuje do prostředí odpadní látky (fenoly,
terpeny), které negativně ovlivňují slabší druhy – Alelopatie
• Alelopatie – běžná u mikroorganismů (bakterie, sinice, houby),
pr...
PONDĚLÍ ÚTERÝ Salát s grilovaným farmářským kuřecím
Pizza Con Pollo e pesto – sugo, mozzarella, chicken meat, basil pesto, rocket salad, fresh tomatoes