Plán péče o PP Oškobrh
Transkript
P LÁN PÉČE O ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÉ ÚZEMÍ – EVROPSKY VÝZNAMNOU LOKALITU O ŠKOBRH (N Á V R H N A V Y H L Á Š E N Í ) NA OBDOBÍ 2011 - 2020 Zpracoval NT NATURAM O.S. OSTROH 58, 350 02 CHEB & HUTUR O.S. J. PURKYNĚ 1616, 500 02 HRADEC KRÁLOVÉ kontaktní osoby OLDŘICH ČÍŽEK & JAN ŠAMATA Schváleno příslušným orgánem ochrany přírody, Krajským úřadem Středočeského kraje, odborem životního prostředí a zemědělství schváleno protokolem č.j. ………………………………………….. ze dne …………….. . Ing. Josef Keřka, Ph.D. vedoucí odboru životního prostředí a zemědělství 2 1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo: nebylo stanoveno kategorie ochrany: navrhovaná přírodní památka název území: Oškobrh druh právního předpisu, kterým bylo území vyhlášeno: orgán, který předpis vydal: číslo předpisu: datum platnosti předpisu: datum účinnosti předpisu: 1.2 Údaje o lokalizaci území kraj: Středočeský okres: Nymburk obec s rozšířenou působností: Poděbrady obec s pověřeným obecním úřadem: Poděbrady pro obce Odřepsy a Opolany, Městec Králové pro obec Dobšice u Žehuně obec: Odřepsy, Opolany, Dobšice u Žehuně katastrální území: Dobšice u Žehuně, Odřepsy, Opolany Orientační mapa s vyznačením území 3 1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Zvláště chráněné území: EVL OŠKOBRH Katastrální území: Odřepsy 709174 číslo parcely dle KN 639/1 způsob číslo parcely druh využití dle PK pozemku parcely orná půda 836 639/1 648/1 650 653/1 653/7 celková číslo výměra LV parcely 37860 lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek 20378 337 582952 337 9822 337 219567 337 79 4 plochy parcely v EVL 3150 vlastník 3150 Eduard Baumgartner, Vlkov Pod Oškobrhem 112, Vlkov Pod Oškobrhem, 289 04 13/16, Editha Martinková Žernovská 3093/12, Praha, Strašnice, 100 00 3/16 582952 Ing.Tomáš Chrenek PhD., Ve Smečkách 1326/11, Praha, Nové Město, 110 00 13/16, Editha Martinková Žernovská 3093/12, Praha, Strašnice, 100 00 3/16 4022 Ing.Tomáš Chrenek PhD., Ve Smečkách 1326/11, Praha, Nové Město, 110 00 13/16, Editha Martinková Žernovská 3093/12, Praha, Strašnice, 100 00 3/16 219567 Ing.Tomáš Chrenek PhD., Ve Smečkách 1326/11, Praha, Nové Město, 110 00 13/16, Editha Martinková Žernovská 3093/12, Praha, Strašnice, 100 00 3/16 79 Ing.Tomáš Chrenek PhD., Ve Smečkách 1326/11, Praha, Nové Město, 110 00 13/16, Editha Martinková Žernovská 3093/12, Praha, Strašnice, 100 00 3/16 číslo parcely dle KN číslo způsob parcely druh využití dle PK pozemku parcely 653/2 lesní pozemek celková číslo výměra LV parcely plochy parcely v EVL vlastník Lubomír Čejka Oškobrh 2, Opolany, Oškobrh, 289 06 12/72 Eva Krejčíková Opolánky 37, Opolany, Opolánky, 289 06 1/144 Eva Suchánková, Oškobrh 21, Opolany 289 06, Aleš Macháček Oškobrh 15, Opolany, Oškobrh, 289 06 4/72 Vendula Macháčková Oškobrh 15, Opolany, Oškobrh, 289 06 4/72 Jitka Maňásková Opolánky 66, Opolany, Opolánky, 289 06 1/144 Vladimír Novotný Smetanova 437/6, Poděbrady, Poděbrady II, 290 01 30/72 Ludmila Frašková JUDr.,nám.Přátelství 655, Prachatice, 383 01 2/432 Vendulka Rychlovská, Nad Lesním Divadlem,1113/18, 2/432 Zuzana Uličná, Cvikovská 376/6,Střížkov Praha 9,190 00 2/432 Praha,Braník 147 00 František Stránský Oškobrh 6, Opolany, Oškobrh, 289 06 6/72 David Uličný Cvikovská 376/6, Praha, Střížkov, 190 00 2/144 Jiří Urbánek Oškobrh 46, Opolany, Oškobrh, 289 06 1/144 Věra Veverková Oškobrh 38, Opolany, 91 Oškobrh, 289 06 1/144 198 91 196 875 875 163 1602 1602 191 439 439 653/5 lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek 653/6 lesní pozemek 162 22 22 657/1 ovocný sad 836 37522 2200 1002 ostatní plocha 653/3 653/4 ostatní komunikace Marie Kindlová, Kladenská 121, Žilina, 273 01 Vladimír Novotný, Smetanova 437/6, Poděbrady, Poděbrady II, 290 01 Eva Suchánková, Oškobrh 21, Opolany 289 06, Lubomír Čejka, Oškobrh 2, Opolany, Oškobrh, 289 06 Eduard Baumgartner, Vlkov Pod Oškobrhem 112, Vlkov Pod Oškobrhem, 289 04 Ing.Tomáš Chrenek PhD., Ve Smečkách 1326/11, Praha, Nové Město, 110 00 337 579 579 Katastrální území: Dobšice u Žehuně 628042 číslo parcely dle KN číslo způsob parcely druh využití dle PK pozemku parcely 118/2 lesní pozemek celková číslo výměra LV parcely 487 163209 5 plochy parcely v EVL vlastník Ing.Tomáš Chrenek PhD., Ve Smečkách 1326/11, Praha, Nové Město, 110 00 27200 Katastrální území: Opolany 711993 číslo parcely dle KN 738/4 číslo parcely druh dle PK pozemku trvalý travní porost způsob využití parcely celková číslo výměra LV parcely plochy parcely v EVL vlastník 67279 34239 704/1 704/2 131 377 7273 11071 7000 11071 704/3 764 3739 800 714 784 12364 700 715 501 7649 1100 726 727 762 831 6343 3461 900 500 731 831 10775 1800 Lubomír Čejka, Oškobrh 2, Opolany, Oškobrh, 289 06 Eva Krejčíková, Opolánky 37, Opolany, Opolánky, 289 06 1/8, , Ludmila Frašková JUDr.,nám.Přátelství 655, Prachatice, 383 01, Jitka Maňásková, Opolánky 66, Opolany, Opolánky, 289 06 1/8, David Uličný, Cvikovská 376/6, Praha, Střížkov, 190 00 1/4, Jiří Urbánek, Oškobrh 46, Opolany, Oškobrh, 289 06 1/8, Věra Veverková, Oškobrh 38, Opolany,289 06 1/8 Vladimír Krejčík, Moučná 1332, Poděbrady, Poděbrady III, 290 01 Ing. Josef Němeček, Opolany 25,Opolany, 289 07 1/2, Ing. Petr,Pomezný, Na Hlavní 40, Praha,Březiněves, 182 00 1/2 Růžena Křížová, 33, Opolany, 289 07 Helena Brandová,Plátenická 499/15, Liberec IV-Perštýn,460 01 1/6,Jaroslav Soukup, Višňová 51, 1/6,Vladimír Soukup, Luhová 26,Raspenava, 464 01 1/6,Růžena Soukupová, Luhová 26, Raspenava, 464 01 Mgr. Eva Dolenská, Jaselská 302, Mladá Boleslav, Mladá Boleslav IV, 293 01 1/4, Miloš Soukup, Stará 2491/63, Ústí nad Labem, Ústí nad Labem-centrum, 400 11 1/4, Pavel Soukup, Opolany 16, Opolany, 289 07 1/2 Mgr. Eva Dolenská, Jaselská 302, Mladá Boleslav, Mladá Boleslav IV, 293 01 1/4, Miloš Soukup, Stará 2491/63, Ústí nad Labem, Ústí nad Labem-centrum, 400 11 1/4, Pavel Soukup, Opolany 16, Opolany, 289 07 1/2 732 446 16084 2000 SJM Přemysl Dvořák, Opolany 24, Opolany, 289 07, Iva Dvořáková, Opolany 24, Opolany, 289 07 738/1 892 104378 4500 Sitná Lenka, Straky 169, 289 25 739/1 562 39827 3000 747 15 23033 200 Václav Šmejkal, 5, Opolany, 289 07 Farma Opolany, a.s., 171, Opolany, 289 07 748 113 28676 200 Jan Souček, Opolany 138, Opolany, 289 07 6 číslo parcely dle KN číslo parcely druh dle PK pozemku způsob využití parcely celková číslo výměra LV parcely plochy parcely v EVL vlastník 1 132 468 1702 468 1702 Obec Opolany, Opolany 68, 289 07 Lubomír Čejka, Oškobrh 2, Opolany, Oškobrh, 289 06 12/72, Eva Krejčíková, Opolánky 37, Opolany, Opolánky, 289 06 1/144, Vendulka Rychlovská, Nad Lesním Divadlem,1113/18, 2/432 Praha,Braník 147 00 Ludmila Frašková JUDr.,nám.Přátelství 655, Prachatice, 383 01 2/432 Zuzana Uličná, Cvikovská 376/6,Střížkov Praha 9,190 00 2/432 Václav Macháček, Oškobrh 15, Opolany, Oškobrh, 289 06 4/72, Vendula Macháčková, Oškobrh 15, Opolany, Oškobrh, 289 06 4/72, Jitka Maňásková, Opolánky 66, Opolany, Opolánky, 289 06 1/144, Jaroslava Novotná, Smetanova 437/6, Poděbrady, Poděbrady II, 290 01 18/72, Vladimír Novotný, Smetanova 437/6, Poděbrady, Poděbrady II, 290 01 30/72, David Uličný, Cvikovská 376/6, Praha, Střížkov, 190 00 2/144, Jiří Urbánek, Oškobrh 46, Opolany, Oškobrh, 289 06 1/144, Věra Veverková, Oškobrh 38, Opolany, Oškobrh, 289 06 1/144 1 1547 200 Obec Opolany, Opolany 68, 289 07 662/1 784 13624 20181 13000 1200 664/1 372 3848 3848 664/2 372 3032 3032 664/3 131 3068 2900 664/4 349 2474 2020 767 863 865 866 ostatní plocha ostatní komunikace ostatní plocha trvalý travní porost ostatní komunikace 7 Ing. Josef Němeček, Opolany 25, Opolany, 289 07 1/2, Ing. Petr Pomezný, Na Hlavní 40, Praha, Březiněves, 182 00 1/2 Vladimír Novotný, Smetanova 437/6, Poděbrady, Poděbrady II, 290 01 Vladimír Novotný, Smetanova 437/6, Poděbrady, Poděbrady II, 290 01 Lubomír Čejka, Oškobrh 2, Opolany, Oškobrh, 289 06 Aleš Macháček, Oškobrh 15, Opolany, Oškobrh, 289 06 číslo parcely dle KN 867 číslo parcely druh dle PK pozemku ostatní plocha ostatní plocha trvalý travní porost 868 869 870 871 způsob využití parcely ostatní komunikace neplodná půda celková číslo výměra LV parcely 132 1025 131 1009 plochy parcely v EVL vlastník 1025 Lubomír Čejka, Oškobrh 2, Opolany, Oškobrh, 289 06 12/72, Eva Krejčíková, Opolánky 37, Opolany, Opolánky, 289 06 1/144, Vendulka Rychlovská, Nad Lesním Divadlem,1113/18, Praha,Braník 147 00 2/432, Ludmila Frašková JUDr.,nám.Přátelství 655, Prachatice, 383 01 2/432 Zuzana Uličná, Cvikovská 376/6,Střížkov Praha 9,190 00 2/432 Václav Macháček, Oškobrh 15, Opolany, Oškobrh, 289 06 4/72, Vendula Macháčková, Oškobrh 15, Opolany, Oškobrh, 289 06 4/72, Jitka Maňásková, Opolánky 66, Opolany, Opolánky, 289 06 1/144, Jaroslava Novotná, Smetanova 437/6, Poděbrady, Poděbrady II, 290 01 18/72, Vladimír Novotný, Smetanova 437/6, Poděbrady, Poděbrady II, 290 01 30/72, David Uličný, Cvikovská 376/6, Praha, Střížkov, 190 00 2/144, Jiří Urbánek, Oškobrh 46, Opolany, Oškobrh, 289 06 1/144, Věra Veverková, Oškobrh 38, Opolany, Oškobrh, 289 06 1/144 Lubomír Čejka, Oškobrh 2, Opolany, 1009 Oškobrh, 289 06 6429 6429 Aleš Macháček, Oškobrh 15, Opolany, Oškobrh, 289 06 662/17 349 2561 2561 662/20 368 552 552 662/21 372 710 710 662/22 349 1075 1075 662/23 72 1531 1531 Aleš Macháček, Oškobrh 15, Opolany, Oškobrh, 289 06 ČR - Lesy České republiky, s.p. Přemyslova 1106/19, Hradec Králové, Nový Hradec Králové, 501 68 349 664 664 Aleš Macháček, Oškobrh 15, Opolany, Oškobrh, 289 06 4336 4336 ostatní plocha ostatní plocha ostatní komunikace neplodná půda 8 Jaroslava Novotná, Smetanova 437/6, Poděbrady, Poděbrady II, 290 01 Vladimír Novotný, Smetanova 437/6, Poděbrady, Poděbrady II, 290 01 číslo parcely dle KN 872 číslo parcely druh dle PK pozemku 662/1 způsob využití parcely celková číslo výměra LV parcely 132 3134 plochy parcely v EVL vlastník 3134 Lubomír Čejka, Oškobrh 2, Opolany, 289 06 12/72, Eva Krejčíková, Opolánky 37, Opolany, 289 06 1/144, Rychlovská, Nad Lesním Divadlem,1113/18, Praha,Braník 147 00 2/432, Ludmila Frašková JUDr.,nám.Přátelství 655, Prachatice, 383 01 2/432,Zuzana Uličná, Cvikovská 376/6,Střížkov Praha 9,190 00 2/432 Václav Macháček, Oškobrh 15, Opolany, 289 06 4/72, Vendula Macháčková, Oškobrh 15, Opolany, 289 06 4/72, Jitka Maňásková, Opolánky 66, Opolany, 289 06 1/144, Jaroslava Novotná, Smetanova 437/6, Poděbrady, Poděbrady II, 290 01 18/72, Vladimír Novotný, Smetanova 437/6, Poděbrady, Poděbrady II, 290 01 30/72, David Uličný, Cvikovská 376/6, Praha, Střížkov, 190 00 2/144, Jiří Urbánek, Oškobrh 46, Opolany, Oškobrh, 289 06 1/144, Věra Veverková, Oškobrh 38, Opolany, Oškobrh, 289 06 1/144 528 Lesy České republiky, s.p. Přemyslova 1106/19, Nový Hradec Králové, 501 68 662/2 72 528 662/3 611 1084 1084 662/18 132 264 264 662/41 372 490 490 662/42 611 54 54 14208 14208 trvalý travní porost 9 Ing. Bedřich Šťastný, Na Hlinikách 88/1, Havířov, Dolní Datyně, 736 01 Lubomír Čejka, Oškobrh 2, Opolany, 289 06 12/72, Eva Krejčíková, Opolánky 37, Opolany, 289 06 1/144, Rychlovská, Nad Lesním Divadlem,1113/18, Praha,Braník 147 00 2/432, Ludmila Frašková JUDr.,nám.Přátelství 655, Prachatice, 383 01 2/432,Zuzana Uličná, Cvikovská 376/6,Střížkov Praha 9,190 00 2/432 Václav Macháček, Oškobrh 15, 289 06 4/72, Vendula Macháčková, Oškobrh 15, 289 06 4/72, Jitka Maňásková, Opolánky 66, 289 06 1/144, Jaroslava Novotná, Smetanova 437/6, Poděbrady, Poděbrady, 290 01 18/72, Vladimír Novotný, Smetanova 437/6, Poděbrady, Poděbrady, 290 01 30/72, David Uličný, Cvikovská 376/6, Praha, Střížkov, 190 00 2/144, Jiří Urbánek, Oškobrh 46, 289 06 1/144, Věra Veverková, Oškobrh 38, 289 06 1/144 Vladimír Novotný, Smetanova 437/6, Poděbrady, Poděbrady II, 290 01 Ing. Bedřich Šťastný, Na Hlinikách 88/1, Havířov, Dolní Datyně, 736 01 číslo parcely dle KN číslo parcely druh dle PK pozemku způsob využití parcely celková číslo výměra LV parcely plochy parcely v EVL vlastník 662/10 372 2254 2254 662/11 368 3336 3336 662/12 368 3003 3003 662/13 368 1574 1574 662/14 372 1396 1396 662/15 372 1391 1391 662/16 131 132 1254 1247 1254 1247 20779 20779 ostatní plocha 873 ostatní komunikace trvalý travní porost 874 Vladimír Novotný, Smetanova 437/6, Poděbrady, Poděbrady II, 290 01 Jaroslava Novotná, Smetanova 437/6, Poděbrady, Poděbrady II, 290 01 Jaroslava Novotná, Smetanova 437/6, Poděbrady, Poděbrady II, 290 01 Jaroslava Novotná, Smetanova 437/6, Poděbrady, Poděbrady II, 290 01 Vladimír Novotný, Smetanova 437/6, Poděbrady, Poděbrady II, 290 01 Vladimír Novotný, Smetanova 437/6, Poděbrady, Poděbrady II, 290 01 Lubomír Čejka, Oškobrh 2, Opolany, Oškobrh, 289 06 Lubomír Čejka, Oškobrh 2, Opolany, Oškobrh, 289 06 12/72, Eva Krejčíková, Opolánky 37, Opolany, Opolánky, 289 06 1/144, Rychlovská, Nad Lesním Divadlem,1113/18, Praha,Braník 147 00 2/432, Ludmila Frašková JUDr.,nám.Přátelství 655, Prachatice, 383 01 2/432, Zuzana Uličná, Cvikovská 376/6,Střížkov Praha 9,190 00 2/432 Václav Macháček, Oškobrh 15, Opolany, Oškobrh, 289 06 4/72, Vendula Macháčková, Oškobrh 15, Opolany, Oškobrh, 289 06 4/72, Jitka Maňásková, Opolánky 66, Opolany, Opolánky, 289 06 1/144, Jaroslava Novotná, Smetanova 437/6, Poděbrady, Poděbrady II, 290 01 18/72, Vladimír Novotný, Smetanova 437/6, Poděbrady, Poděbrady II, 290 01 30/72, David Uličný, Cvikovská 376/6, Praha, Střížkov, 190 00 2/144, Jiří Urbánek, Oškobrh 46, Opolany, Oškobrh, 289 06 1/144, Věra Veverková, Oškobrh 38, Opolany, Oškobrh, 289 06 1/144 662/24 349 5899 5899 Aleš Macháček, Oškobrh 15, Opolany, Oškobrh, 289 06 662/25 131 2454 2454 Lubomír Čejka, Oškobrh 2, Opolany, Oškobrh, 289 06 662/26 372 1648 1648 662/27 372 1578 1578 662/28 368 2031 2031 10 Vladimír Novotný, Smetanova 437/6, Poděbrady, Poděbrady II, 290 01 Vladimír Novotný, Smetanova 437/6, Poděbrady, Poděbrady II, 290 01 Jaroslava Novotná, Smetanova 437/6, Poděbrady, Poděbrady II, 290 01 číslo parcely dle KN číslo parcely druh dle PK pozemku způsob využití parcely celková číslo výměra LV parcely plochy parcely v EVL vlastník Miloš Pokorný, Zahradní 748, Velký Osek, 281 51 1/6, Petr Pokorný, U Borku 610, Velký Osek, 281 51 1/6, Václav Suchochleb, Velké Výkleky 95, 289 08 2/6, Milada Žižková, Na Zámostí 1400 298, Libice nad Cidlinou, 289 07 2/6 Eva Krejčíková, Opolánky 37, Opolany, 289 06 1/8, Rychlovská, Nad Lesním Divadlem,1113/18, Praha,Braník 147 00 1/12, Ludmila Frašková JUDr.,nám.Přátelství 655, Prachatice, 383 01 1/12,Zuzana Uličná, Cvikovská 376/6,Střížkov Praha 9,190 00 1/12, Jitka Maňásková, Opolánky 66, 289 06 1/8, David Uličný, Cvikovská 376/6, Praha, Střížkov, 190 00 1/4, Jiří Urbánek, Oškobrh 46, 289 06 1/8, Věra 2385 Veverková, Oškobrh 38, 289 06 1/8 Jaroslava Novotná, Smetanova 437/6, 177 Poděbrady, Poděbrady II, 290 01 662/29 379 1981 662/30 377 4128 662/43 368 177 662/44 368 1123 250 Jaroslava Novotná, Smetanova 437/6, Poděbrady, Poděbrady II, 290 01 662/45 372 817 817 Vladimír Novotný, Smetanova 437/6, Poděbrady, Poděbrady II, 290 01 662/46 372 1003 448 662/47 372 1402 1402 372 761 290 18102 18102 662/48 trvalý tr. porost 875 Vladimír Novotný, Smetanova 437/6, Poděbrady, Poděbrady II, 290 01 Vladimír Novotný, Smetanova 437/6, Poděbrady, Poděbrady II, 290 01 Vladimír Novotný, Smetanova 437/6, Poděbrady, Poděbrady II, 290 01 662/29 379 1981 581 662/30 377 4128 1743 Miloš Pokorný, Zahradní 748, Velký Osek, 281 51 1/6, Petr Pokorný, U Borku 610, Velký Osek, 281 51 1/6, Václav Suchochleb, Velké Výkleky 95, 289 08 2/6, Milada Žižková, Na Zámostí 298, Libice nad Cidlinou, 289 07 2/6 Eva Krejčíková, Opolánky 37, 289 06 1/8, Rychlovská, Nad Lesním Divadlem,1113/18, Praha,Braník 147 00 1/12, Ludmila Frašková JUDr.,nám.Přátelství 655, Prachatice, 383 01 1/12,Zuzana Uličná, Cvikovská 376/6,Střížkov Praha 9,190 00 1/12, Jitka Maňásková, Opolánky 66, 289 06 1/8, David Uličný, Cvikovská 376/6, Praha, Střížkov, 190 00 1/4, Jiří Urbánek, Oškobrh 46, 289 06 1/8, Věra Veverková, Oškobrh 38, 289 06 1/8 662/32 368 5521 3782 Jaroslava Novotná, Smetanova 437/6, Poděbrady, Poděbrady II, 290 01 662/33 372 4739 3262 Vladimír Novotný, Smetanova 437/6, Poděbrady, Poděbrady II, 290 01 11 číslo parcely dle KN číslo parcely druh dle PK pozemku způsob využití parcely celková číslo výměra LV parcely plochy parcely v EVL vlastník Milan Vokál, Oškobrh 22, Opolany, Oškobrh, 289 06 1/4, Jindřiška Vokálová, Moravcova 856, Kolín, Kolín II, 280 02 1/4, Věra Vokálová, Oškobrh 3263 25, Opolany, Oškobrh, 289 06 1/2 662/34 359 4737 662/35 131 5780 3572 662/44 368 1123 873 662/46 372 1003 555 372 761 471 6898 6898 662/48 trvalý travní porost 876 Lubomír Čejka, Oškobrh 2, Opolany, Oškobrh, 289 06 Jaroslava Novotná, Smetanova 437/6, Poděbrady, Poděbrady II, 290 01 Vladimír Novotný, Smetanova 437/6, Poděbrady, Poděbrady II, 290 01 Vladimír Novotný, Smetanova 437/6, Poděbrady, Poděbrady II, 290 01 662/32 368 5521 1739 Jaroslava Novotná, Smetanova 437/6, Poděbrady, Poděbrady II, 290 01 662/33 372 4739 1477 Vladimír Novotný, Smetanova 437/6, Poděbrady, Poděbrady II, 290 01 Milan Vokál, Oškobrh 22, Opolany, Oškobrh, 289 06 1/4, Jindřiška Vokálová, Moravcova 856, Kolín, Kolín II, 280 02 1/4, Věra Vokálová, Oškobrh 25, Opolany, Oškobrh, 289 06 1/2 662/34 359 4737 1474 662/35 131 359 5780 1737 2208 1737 3959 3952 trvalý travní porost 877 ostatní plocha 878 neplodná půda 662/38 372 2635 2635 662/39 131 989 989 662/40 368 328 328 5036 5036 ostatní plocha 879 jiná plocha Lubomír Čejka, Oškobrh 2, Opolany, Oškobrh, 289 06 Milan Vokál, Oškobrh 22, Opolany, Oškobrh, 289 06 1/4, Jindřiška Vokálová, Moravcova 856, Kolín, Kolín II, 280 02 1/4, Věra Vokálová, Oškobrh 25, Opolany, Oškobrh, 289 06 1/2 Vladimír Novotný, Smetanova 437/6, Poděbrady, Poděbrady II, 290 01 Lubomír Čejka, Oškobrh 2, Opolany, Oškobrh, 289 06 Jaroslava Novotná, Smetanova 437/6, Poděbrady, Poděbrady II, 290 01 662/4 372 3102 3102 Vladimír Novotný, Smetanova 437/6, Poděbrady, Poděbrady II, 290 01 662/5 368 1934 1934 Jaroslava Novotná, Smetanova 437/6, Poděbrady, Poděbrady II, 290 01 24714 22123 1838 1838 trvalý travní porost 880 658/1 372 12 Vladimír Novotný, Smetanova 437/6, Poděbrady, Poděbrady II, 290 01 číslo parcely dle KN číslo parcely druh dle PK pozemku způsob využití parcely celková číslo výměra LV parcely plochy parcely v EVL vlastník 658/2 131 1838 1838 Lubomír Čejka, Oškobrh 2, Opolany, Oškobrh, 289 06 658/3 368 1856 1856 Jaroslava Novotná, Smetanova 437/6, Poděbrady, Poděbrady II, 290 01 658/4 349 3273 3273 Aleš Macháček, Oškobrh 15, Opolany, Oškobrh, 289 06 658/6 372 3939 1900 Vladimír Novotný, Smetanova 437/6, Poděbrady, Poděbrady II, 290 01 660/6 372 216 100 Vladimír Novotný, Smetanova 437/6, Poděbrady, Poděbrady II, 290 01 662/6 131 1564 1564 Lubomír Čejka, Oškobrh 2, Opolany, Oškobrh, 289 06 662/7 372 7792 7792 Vladimír Novotný, Smetanova 437/6, Poděbrady, Poděbrady II, 290 01 662/8 131 1962 1962 Lubomír Čejka, Oškobrh 2, Opolany, Oškobrh, 289 06 1 1696 1696 Obec Opolany, Opolany 68, 289 07 5729 5729 ostatní plocha trvalý travní porost 881 882 ostatní komunikace 661/1 131 1500 1500 661/2 359 2684 2684 Lubomír Čejka, Oškobrh 2, Opolany, Oškobrh, 289 06 Milan Vokál, Oškobrh 22, 289 06 1/4, Jindřiška Vokálová, Moravcova 856, Kolín, Kolín II, 280 02 1/4, Věra Vokálová, Oškobrh 25, 289 06 1/2 661/3 372 1253 1253 Vladimír Novotný, Smetanova 437/6, Poděbrady, Poděbrady II, 290 01 661/4 368 292 292 Jaroslava Novotná, Smetanova 437/6, Poděbrady, Poděbrady II, 290 01 151 151 ostatní plocha 884 neplodná půda 663/1 377 15 15 663/3 372 94 94 663/4 368 42 42 13 Eva Krejčíková, Opolánky 37, 289 06 1/8, Rychlovská, Nad Lesním Divadlem,1113/18, Praha,Braník 147 00 1/12, Ludmila Frašková JUDr.,nám.Přátelství 655, Prachatice, 383 01 1/12,Zuzana Uličná, Cvikovská 376/6,Střížkov Praha 9,190 00 1/12, Jitka Maňásková, Opolánky 66, 289 06 1/8, David Uličný, Cvikovská 376/6, Praha, Střížkov, 190 00 1/4, Jiří Urbánek, Oškobrh 46, 289 06 1/8, Věra Veverková, Oškobrh 38, 289 06 1/8 Vladimír Novotný, Smetanova 437/6, Poděbrady, Poděbrady II, 290 01 Jaroslava Novotná, Smetanova 437/6, Poděbrady, Poděbrady II, 290 01 číslo parcely dle KN číslo parcely dle PK 885 druh pozemku ostatní plocha způsob využití parcely neplodná půda celková číslo výměra LV parcely plochy parcely v EVL 167 167 663/2 368 13 13 663/5 372 110 110 663/6 372 44 44 vlastník Jaroslava Novotná, Smetanova 437/6, Poděbrady, Poděbrady II, 290 01 Vladimír Novotný, Smetanova 437/6, Poděbrady, Poděbrady II, 290 01 Vladimír Novotný, Smetanova 437/6, Poděbrady, Poděbrady II, 290 01 Ochranné pásmo: Katastrální území: Odřepsy 709174 číslo parcely dle KN číslo parcely dle PK druh pozemku 654 ovocný sad 640/7 orná půda 640/11 způsob využití parcely číslo LV celková výměra parcely 836 6388 6388 66896 3194 plochy parcely v OP EVL 114 3194 3194 640/10 ovocný sad 138 5775 5775 640/11 ovocný sad 114 5611 5611 657/1 ovocný sad 836 37522 7000 vlastník Eduard Baumgartner, Vlkov Pod Oškobrhem 112, Vlkov Pod Oškobrhem, 289 04 Eduard Baumgartner, Vlkov Pod Oškobrhem 112, Vlkov Pod Oškobrhem, 289 04 Rudolf Lukavec, 32, Vlkov pod Oškobrhem, 289 04 Eduard Baumgartner, Vlkov Pod Oškobrhem 112, Vlkov Pod Oškobrhem, 289 04 Eduard Baumgartner, Vlkov Pod Oškobrhem 112, Vlkov Pod Oškobrhem, 289 04 Eduard Baumgartner, Vlkov Pod Oškobrhem 112, Vlkov Pod Oškobrhem, 289 04 trvalý travní porost ovocný sad 657/2 645/2 645/2 836 1212 5675 1212 5675 38 11155 5675 14 Josef Pánek, Kolaje 34, Kolaje, 289 04 číslo parcely dle KN číslo parcely dle PK druh pozemku způsob využití parcely ovocný sad 643/1 číslo LV celková výměra parcely 836 4093 plochy parcely v OP EVL vlastník Eduard Baumgartner, Vlkov Pod Oškobrhem 112, Vlkov Pod Oškobrhem, 289 04 1350 Ing.Tomáš Chrenek PhD., Ve Smečkách 1326/11, Praha, Nové Město, 110 00 lesní pozemek 646 337 118975 118975 Ing.Tomáš Chrenek PhD., Ve Smečkách 1326/11, Praha, Nové Město, 110 00 lesní pozemek 647 337 115539 115539 Ing.Tomáš Chrenek PhD., Ve Smečkách 1326/11, Praha, Nové Město, 110 00 lesní pozemek 650 337 9822 5800 Katastrální území: Dobšice u Žehuně 628042 číslo parcely dle KN 118/1 číslo parcely dle PK druh pozemku lesní pozemek způsob využití parcely číslo LV celková výměra parcely 487 489 plochy parcely v EVL vlastník Ing.Tomáš Chrenek PhD., Ve Smečkách 1326/11, Praha, Nové Město, 110 00 489 Ing.Tomáš Chrenek PhD., Ve Smečkách 1326/11, Praha, Nové Město, 110 00 118/2 lesní pozemek 487 163209 136009 Ing.Tomáš Chrenek PhD., Ve Smečkách 1326/11, Praha, Nové Město, 110 00 118/6 lesní pozemek 487 15 6695 6695 číslo parcely dle KN číslo parcely dle PK druh pozemku způsob využití parcely lesní pozemek 119 číslo LV celková výměra parcely 487 2834 plochy parcely v OP EVL vlastník Ing.Tomáš Chrenek PhD., Ve Smečkách 1326/11, Praha, Nové Město, 110 00 2834 Ing.Tomáš Chrenek PhD., Ve Smečkách 1326/11, Praha, Nové Město, 110 00 457/1 ostatní plocha ostatní komunikace 457/2 ostatní plocha ostatní komunikace 487 421 421 612 612 Ing.Tomáš Chrenek PhD., Ve Smečkách 1326/11, Praha, Nové Město, 110 00 457/2 487 306 306 457/3 405 306 306 Obec Opolany, Opolany 68, 289 07 Ing.Tomáš Chrenek PhD., Ve Smečkách 1326/11, Praha, Nové Město, 110 00 458 ostatní plocha ostatní komunikace 487 101 101 Příloha II., mapa A: Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma 1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma Druh pozemku lesní pozemky ZCHÚ OP Způsob využití ZCHÚ plocha v 0,0000 ha plocha v 0,0000 ha pozemku plocha v 0,0000 ha 83,68 38.63 neplodná půda 0,96 ostatní způsoby 1,22 trvalé travní porosty 14,32 0,12 orná půda 0,32 0,32 ostatní zemědělské 0,22 3,18 2,18 0,11 pozemky ostatní plochy využití plocha celkem 100,7 42,36 16 1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími národní park: ne chráněná krajinná oblast: ne jiný typ chráněného území: ne Natura 2000 ptačí oblast: ne evropsky významná lokalita: CZ0213051 - Oškobrh 1.6 Kategorie IUCN navrhovaná kategorie IV.- Řízená rezervace 1.7 Předmět ochrany ZCHÚ 1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu V návrhu vyhlášení EVL je uveden následující předmět: Ochrana druhů roháče obecného (Lucanus cervus) Navrhujeme uvést pro nově vyhlašovanou přírodní památku tento předmět ochrany: Ochrana roháče obecného (Lucanus cervus) a jeho stanoviště. Ochrana xerotermních stepních trávníků, obnažených výchozů opuk a druhů na tato stanoviště vázaných. Ochrana společenstev plevelů. 17 1.7.2 Hlavní předmět ochrany ZCHÚ – současný stav A. ekosystémy název ekosystému podíl popis ekosystému plochy v ZCHÚ (%) xerotermní stepi cca 7ha Vegetace představuje bohatou mozaiku xerotermních porostů s různým stupněm zapojení a je možné ji přiřadit ke svazům Cirsio-Brachypodion pinnati a Bromion erecti. Byla zde zaznamenána většina botanicky významných rostlinných druhů rostoucích v území. Z travin je nejčastějším druhem válečka prapořitá (Brachypodium pinnatum), ostrůvkovitě pak bromus vzpřímený (Bromus erectus). Ve spodních částech velmi výrazně do xerotermních porostů proniká třtina křovištní (Calamagrostis epigejos). obnažené výchozy cca 0.3ha Jde o sesunuté stěny bývalého lomu, svahy dosud opuky ujíždějí. Po zrušení obory svahy zarůstají. společenstva plevelů cca 3.5ha Převážně se jedná o opuštěné pole navazující přímo na xerotermní porosty. Byl zde prokázán výskyt velmi vzácných polních plevelů, z nichž za zmínku stojí např. hlaváček letní (Adonis aestivalis), vranožka šupinatá (Coronopus squamatus), voskovka menší (Cerinthe minor), úporek pochybný (Kicxia spuria), mák polní (Papaver argemone) či čistec roční (Stachys annua). 18 B. druhy název druhu aktuální stupeň početnost ohrožení popis biotopu druhu nebo vitalita populace v ZCHÚ Druh především světlých doubrav. Lucanus cervus Velikost - roháč obecný populace nelze EN Předmět ochrany přesně Natura 2000 trouchnivějících kmenů, pařezů a k objektivně (směrnice II) jejich kořenům. Larva se živí po O Samice klade vajíčka do odhadnout. dobu 3-8 let trouchnivějícím Jedná se patrně dřevem. Larvy jsou slepé s několika o středně instary, kuklí se v kokonech z velkou trouchu, hlíny a trusu. Vylíhlá populaci imága přezimují v kukelních komůrkách a vylézají v květnu následujícího roku. Imága lze pozorovat do srpna s maximem výskytu v červenci. Pozn. Objektivně lze odhadnout populaci na základě zpětných odchytů imág, tento způsob nebyl požadován. V souladu s metodikou a smlouvou bylo provedeno ověření výskytu druhu a na základě nalezených imág a jejich zbytků byl velmi hrubě odhadnut stav populace. 1.8 Předmět ochrany EVL anebo PO, s kterými je ZCHÚ v překryvu Navrhovaná PP je v překryvu s EVL Oškobrh, kde je předmětem ochrany druh Lucanus cervus. 1.9 Cíl ochrany Dlouhodobým cílem je zvýšení prostorové a věkové heterogenity lesních porostů, snížení jejich zapojení a zvýšení množství mrtvého dřeva jako prostředek pro zachování a zlepšení stavu populace Lucanus cervus. Dále zachování a zlepšení stavu rozvolněných xerotermních trávníků a obnažených výchozů opuky a dlouhodobé zachování životaschopných populací druhů na ně vázaných. Jedním z cílů je extenzivní využívání pole a udržení populací polních plevelů a dalších druhů vázaných na toto stanoviště. 19 2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů EVL Oškobrh se nachází ve fytogeografické oblasti Termofyticum, fytogeografickém obvodu Termobohemicum a na rozhraní fytogeografických podokresů 11b. Poděbradské Polabí a 13a. Rožďalovická tabule. Území je z větší části zalesněno. Lesní porosty tvoří mozaiku lesnicky obhospodařovaných „hospodářských lesů“, takže zde nalezneme od typických dubových porostů, přes dubohabřiony i borové či smrkové výsadky. Samozřejmě nechybí ani monokultury dubu červeného či na jižním okraji lesních porostů vysázené kultury dubu ceru (Quercus cerris). Laika patrně nenapadne, že se jedná o území velmi výrazně ovlivněné člověkem. Opak je ale pravdou. Ač má vyšší západní vrch pouze 285 m n.m. (jižní měří 281m), tvoří v nepříliš zvlněném Polabí dominantu. O Oškobrhu se vykládá řada legend. Můžeme začít již jeho jménem. Vlastní kopec se jmenoval na začátku 19. století Wolfs Berg či Wosko Berg, později Lustdorf, Vočkovrch či Volovský kopec. Pověsti vázané k názvu existují hned dvě a obě spojuje kněžna Libuše. Podle prvé jela se svým doprovodem k Libici, když jeden z vozků převrhl vůz. Tato veselá příhoda údajně vedla ke zkomolení staroslovanského -vozka brk znamenající převrácený vůz do podoby Voškobrk. V druhé pověsti nazvala Libuše kopec po svém oblíbenci Voškovi. Zajímavější výklad však nabízí E. Šimek (1935), který uvádí, že se jedná o zkomolení antického Askiburgion, uvedeného na mapě Ptolemaia ze druhého století, na askoberg - tedy Jasaní horu. Na toto místo je umístěna celá řada sídlišť. Ve starších literaturách se uvažovalo, že zde byl situován slovanský Canburg. Objevují se dohady, že zde bylo keltské sídliště. J. Hellich (1906) považuje toto místo za správní centrum kmene, které předcházelo Libici. V. Kotrba (1959) uvádí, že místo bylo význačným komunikačním centrem při starých cestách. Nicméně historicky doloženo je hradiště, které bylo v 10. st. destruováno při těžbě opuky na stavbu slavníkovské Libice. Co je důležité si ve vztahu k biologické charakteristice vyhlašované MZCHÚ uvědomit, je skutečnost, že území bylo v minulosti jednak pravděpodobně obydleno a dále že oba vrcholy (zejména západní) byly poznamenány těžbou opuky. Zachovalé výchozy opuky na jižním vrcholu - tzv. bílé stráně - tak nejsou ničím jiným než několik století starým opukovým lomem, kde se postupně sesouvají bývalé lomové stěny. Tato skutečnost je dobře vidět při pohledu od západu, kdy je zřejmý pro opuku "nepřirozený" tvar vrchu, který jasně ilustruje hlavní a několik vedlejších těžebních míst. 20 Zajímavé informace poskytují také zápisy z 18. století. V knize od J. Skopce (1910) je zmínka o ovčínu na jižní straně Oškobrhu a ovčákovi, na jehož popud byla řada pastvin v okolí vrchu přeměněna na pole. Samotná flóra a méně mobilní fauna Oškobrhu je tak dle záznamů a map již několik století izolována, ačkoli podobná druhová skladba ukazuje, že musela být jednotlivá opuková bradla (např. u Ženině) propojena podobnými biotopy. Důležitou roli pro přežití řady druhů vázaných na stepi hraje založení obory. Ta je oplocena od roku 1923, ale zvěř se zde cíleně chová teprve od roku 1964. Patrně se tak pro řadu druhů stalo na poslední chvíli, protože se začínají projevovat změny v zemědělském využívání krajiny, tedy zejména v zániku pastvy. Při navrhování managementů je tak nutné si uvědomit, že území není "netknuto lidskou rukou" a že se zde nevyskytují "přírodní stanoviště", ale že se jedná o výsledek dlouhodobého a na svoji dobu i intenzivního využívání krajiny, které je nutné zachovat, pokud chceme uchovat nebo zlepšit stávající charakter lokality. Přehled zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů Do tabulky jsou uvedeny také druhy uvedené v Červeném seznamu, který podstatně lépe než vyhláška 395/92Sb. vystihuje ohroženost jednotlivých druhů. a) druhy uvedené ve vyhlášce 395/92 Sb. Název druhu Aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ (stav v roce 2009) Stupeň ohrožení Popis biotopu druhu Astragalus danicus Retz. - kozinec dánský Na studované lokalitě byl druh nalezen pouze v jednom fertilním exempláři ve východní části stepní stráně na jižní úpatí Oškobrhu. Z nejbližšího okolí je druh znám z PR Báň a z NPR Kněžičky na Nymbursku. C3, O Druh je na území ČR rozšířen v termofytiku roztroušeně, v mezofytiku velmi zřídka. Těžiště výskytu je ve středních a severozápadních Čechách a na východní, střední a severní Moravě. Přes Čechy probíhá jižní hranice celkového rozšíření. Druh je vázán na polosuché až suché travinné porosty, lemy, světliny teplomilných doubrav. Roste také v písčitých borech, na kamenitých svazích a pastvinách. 21 Název druhu Aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ (stav v roce 2009) Stupeň ohrožení Popis biotopu druhu Gentianella amarella subsp. amarella hořeček nahořklý pravý Na studované lokalitě byl druh nalezen v počtu cca 30 kvetoucích exemplářů na silně rozvolněné xerotermní, jižně orientované, stráni (lok. č. 2 viz Příloha II, mapa B.). Vzhledem k poměrně nízkému vzrůstu jednotlivých rostlin na lokalitě je velmi pravděpodobné, že jeho početnost bude mnohem vyšší a řada jedinců mohla být přehlédnuta. Početnost nelze objektivně odhadnou. C1, SO Druh je vázán na suché travnaté a kamenité svahové pastviny, opuštěné vápencové lomy, krátkostébelné louky nebo i lesní lemy. Roste nejčastěji na vápenci, ale i na jiných bazických, vzácněji i silikátových substrátech O (ve vyhlášce 395/92 Sb. je uveden celý rod Bombus) O (ve vyhlášce 395/92 Sb. je uveden celý rod Bombus) VU O (ve vyhlášce 395/92 Sb. je uveden celý rod Bombus) O O (ve vyhlášce 395/92 Sb. je uveden celý rod Bombus) O (ve vyhlášce 395/92 Sb. je uveden celý rod Bombus) O (ve vyhlášce 395/92 Sb. je uveden celý rod Bombus) O (ve vyhlášce 395/92 Sb. je uveden celý rod Bombus) O (ve vyhlášce 395/92 Sb. je uveden celý rod Bombus) Hojný druh, ekologicky plastický, preferuje otevřená, teplejší stanoviště, ale zasahuje i do hor. Bombus hortorum (Linnaeus, 1761) - čmelák zahradní Bombus humilis Illiger, 1806 - čmelák proměnlivý Početnost nelze objektivně odhadnou. Bombus lapidarius (Linnaeus, 1758) - čmelák sklaní Početnost nelze objektivně odhadnou. Bombus pascuorum (Socpoli, 1763) - čmelák polní Početnost nelze objektivně odhadnou. Bombus pratorum (Linnaeus, 1761) - čmelák luční Početnost nelze objektivně odhadnou. Bombus rupestris (Fabricius, 1793) - pačmelák cizopasný Početnost nelze objektivně odhadnou. Bombus terrestris (Linnaeus, 1758) - čmelák zemní Početnost nelze objektivně odhadnou. Bombus vestalis (Geoffroy, 1785) - pačmelák letní Početnost nelze objektivně odhadnou. 22 Druh teplých lokalit, především otevřených, zasahuje ale i do středních poloh. Výskyt v ČR je hodně roztroušený. Hojný, teplomilný druh, vyskytuje se téměř všude, ale v teplých oblastech nejhojnější. Ekologicky nenáročný druh s výskytem téměř všude, od nížin do hor hojný. Druh lesů a jejich okrajů, především ve středních polohách, místy hojný. Sociální parazit druhu B. lapidarius, v ČR hojný především v teplých oblastech. Teplomilný, hojný druh na většině území, především na otevřených stanovištích, v lesích jej nahrazuje B. lucorum. Teplomilný druh, sociální parazit druhu B. terrestris. V ČR téměř jen v teplých oblastech, kde je poměrně hojný. Název druhu Aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ (stav v roce 2009) Stupeň ohrožení Popis biotopu druhu Formica fusca Linnaeus, 1758 - mravenec otročící Nalezeno několik hnízd. Ekologicky nenáročný druh. Lucanus cervus - roháč obecný Předmět ochrany Velikost populace nelze přesně objektivně odhadnout. Jedná se patrně o středně velkou populaci. O (ve vyhlášce 395/92 Sb. je uveden celý rod Formicas) O EN Natura 2000 (směrnice II) Dendrocopos medius strakapoud prostřední Pozn. Objektivně lze odhadnout populaci na základě zpětných odchytů imág - tento způsob nebyl požadován. V souladu s metodikou a smlouvou, bylo provedeno ověření výskytu druhu a na základě nalezených imág a jejich zbytků byl velmi hrubě odhadnut stav populace. V EVL hnízdí několik párů v severní části území. Lanius collurio ťuhýk obecný V EVL hnízdí na stepní stráni v počtu 1-2 párů. O Luscinia megarhynchos slavík obecný V EVL zaznamenán zpívající samec, hnízdění je pravděpodobné. O Miliaria calandra strnad luční V EVL zaznamenán jeden zpívající samec na jižní hranici mezi stepní strání a polem, hnízdění v EVL je možné. V EVL zaznamenáni tři zpívající samci v okrajových částech území, hnízdění je pravděpodobné. V EVL pravděpodobně hnízdí, pozorován jedinec lovící nad stepní strání. KO Oriolus oriolus žluva hajní Pernis apivorus včelojed lesní 23 VU, O, N SO SO Druh především světlých doubrav. Samice klade vajíčka do trouchnivějících kmenů, pařezů a k jejich kořenům. Larva se živí po dobu 3-8 let trouchnivějícím dřevem. Larvy jsou slepé s několika instary, kuklí se v kokonech z trouchu, hlíny a trusu. Vylíhlá imága přezimují v kukelních komůrkách a vylézají v květnu následujícího roku. Imága lze pozorovat do srpna s maximem výskytu v červenci. V ČR řídký druh, v nížinách. Obývá nejčastěji rozvolněné listnaté porosty, hráze rybníků apod. Hnízdí v otevřené kulturní krajině. K pobytu si s oblibou volí keřové porosty, křovinaté stráně a meze, okraje lesů a polní remízky, devastované plochy s roztroušenými keři, pastviny, řidčeji i parky a zahrady. V ČR hojný druh v nížinách. Obývá listnaté lesy, nebo pruhy křovin a stromů, v otevřené krajině. V ČR řídký druh, v nížinách, obývá nejčastěji agrární biotopy - okraje polí a luk s roztroušenými stromy a keři. V ČR hojný druh v nížinách. Vázaný na stromy a na zem se odvažuje jen krátce při sbíraní potravy. V ČR vzácný druh. Lesní pták, který se nejraději usazuje na vlhčích a teplých lesnatých územích. Rád také osidluje krajinu, kde se střídají louky, lesíky, remízky a mokřady. b) druhy uvedené v Červeném seznamu Název druhu Aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ (stav v roce 2009) Stupeň ohrožení Popis biotopu druhu Adonis aestivalis L. - hlaváček letní Druh nalezen v počtu cca 10 exemplářů na okraji pole při jižním úpatí stepní stráně. C2 Bothriochloa ischaemum (L.) Keng. vousatka prstnatá Vyskytuje se velmi hojně především na stepní stráni na jižní úpatí Oškobrhu, dále byl zaznamenán i při okrajích pole a silnice. C4a Druh je na území ČR rozšířen v teplých oblastech Čech a Moravy, jinde se vyskytuje jen velmi roztroušeně a přechodně zavlékán. Je to typický polní plevel s vazbou na suché vápnité spraše, jílovité a jílovito-písčité půdy. V minulosti byl hlaváček letní v teplých oblastech poměrně běžným polním plevelem, dnes však patří k silně ohroženým druhů naší květeny. Druh je vázán na skalní, často skalnaté nebo kamenité stráně a pastviny, suché trávníky na píscích, lesní lemy, světliny teplomilných doubrav a křovin, okraje cest, sprašové meze atd. Roste na všech typech substrátů, vyhýbá se pouze velmi kyselým horninám. Druh preferuje sušší, často kamenité půdy na slunných stanovištích. Centaurium pulchellum (Sw.) Druce zeměžluč spanilá Nalezen při úpatí silně erodované stepní stráně s dominantní plochou obnaženého substrátu v počtu 11 fertilních kusů. C2 Cerinthe minor L. voskovka menší Zaznamenán na řadě míst při horní hraně stepní stráně a plotu obory. C4 Cirsium acaule Scop. pcháč bezlodyžný Na studované lokalitě se druh vyskytuje jednotlivě na jižně exponované stepní stráni. C4 24 Druh je roztroušeně rozšířen po celém území ČR. Roste na vlhkých, obnažených a většinou zasolených půdách, na slatinných loukách a u vlhčích cest, obvykle v pásmu nížin až pahorkatin. Nevyhýbá se však ani stepním stráním s jílovitým podložím, kde je vázán na vlhčí terénní deprese. Roste v lesních lemech a na výslunných stráních, často i na druhotných stanovištích (rumiště, úhory, náspy), v pásmu od nížin až ho hor. Roste od nížin do pahorkatin na humózních půdách, především na výslunných místech s nízkou vegetací – pastviny, stráně a meze. Název druhu Aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ (stav v roce 2009) Stupeň ohrožení Popis biotopu druhu Cirsium eriophorum (L.) Scop. pcháč bělohlavý Na studované lokalitě se druh vyskytuje jednotlivě na jižně exponované stepní stráni. C3 Lavatera thuringiaca L. slézovec durynský Na studované lokalitě roste druh jednotlivě po celém jižním okraji obory, kde je přítomen v osluněných křovinách a na okrajích cesty. Zvláště hojný je v okolí bývalé vodní nádrže nad jižně exponovanou stepní strání. Roztoušeně. C4a V Čechách se pcháč bělohlavý vyskytuje v termofytiku s mírným přesahem do mezofytika (Polabí, Český kras, Doupovská pahorkatina, České Středohoří, Tepelské vrchy). Pcháč bělohlavý roste nejčastěji na pastvinách, suchých loukách, výslunných travnatých stráních, kamenitých stepích, pasekách a starých úhorech. Je vázán na výslunné křoviny a jejich okraje, paseky v hájích, pastviny, vinohrady, travnaté stráně, stepní pahorky apod. Roste na živinami bohatších, suchých půdách. Na studované lokalitě se vyskytuje jednotlivě ve stepních porostech (zvláště na narušených místech) po celé jižně exponované stepní stráni. C4a Papaver argemone L. mák polní Zaznamenán na okraji pole navazujícího na stepní stráň. C4a Prunella laciniata (L.) L. černohlávek dřípený Vyskytuje se roztroušeně na jižně exponované stepní stráni. Zajímavé je, že se zde kříží s příbuzným černohlávkem Prunella vulgarit a kříženec těchto dvou druhů zde místy výtváří dominantní porosty a nahrazuje oba rodičovské druhy! C3 Lithospermum purpurocaeruleum L. kamejka modronachová Nonea pulla (L.) DC. pipla osmahlá 25 C4a Roste v řídkých lesích, lesostepích, na okrajích lesů a křovinatých stráních. Velmi často roste druhotně na antropicky ovlivněných stanovištích podél cest, na náspech železničních tratí, navigacích vodních toků, mezích, okrajích polí a vinohradů. Na lehčích, provzdušněných, zásaditých nebo neutrálních živinami bohatých půdách. Na území ČR je druh roztroušeně, místy hojně, rozšířen především v teplých oblastech. Je to typický polní plevel, který roste nejčastěji v obilí, na úhorech, vyskytuje se i na ruderálních plochách a v xerotermních trávnících. Roste na výslunných stráních, mezích, v křovinách, při okrajích lesů a ve světlých lesích. Vyhledává spíše vápnité půdy. Název druhu Aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ (stav v roce 2009) Stupeň ohrožení Popis biotopu druhu Pyrus pyraster (L.) Burgsd. hrušeň polnička Druh se jednotlivě vyskytuje v celé oboře. C4a Quercus cerris L. dub cer Na studované lokalitě je druh vysazován lesníky. C2 Ranunculus arvensis L. pryskyřník rolní Roste na okraji dna bývalé vodní nádrže nad jižně exponovanou stepní strání. C3 Stachys germanica L. čistec německý Na studované lokalitě byl druh nalezen na okraji stepní stráně a obory ve východní části v počtu 40 fertilních jedinců. C1 Thymus praecox Opiz subsp. praecox mateřídouška časná pravá Na studované lokalitě se druh velmi hojně vyskytuje na jižně exponovaných stepních stráních. Místy zde vytváří skoro „monokulturní“ porosty. C4a Trifolium alpestre L. jetel alpínský Na studované lokalitě byl druh nalezen na okraji cesty vedoucí po horní hraně stepní stráně. C4a Na území ČR je druh roztroušeně rozšířen v teplejších oblastech, často i synantropně. Světlomilná dřevina, která se nejčastěji vyskytuje v teplomilných doubravách, v lesostepích, na pastvinách na bazických až mírně kyselých horninách. Dub cer je světlomilná, teplomilná dřevina odolná vůči vysokým teplotám a suchu. Roste na kyselých, ale i na bazických horninách. Na území ČR je tento typický, dnes již velmi vzácný, polní plevel rozšířen především v termofytiku, roztroušeně i v nižších polohách mezofytika. Druh je typickým polním plevelem rostoucím především v obilí. Roste nejčastěji na hlinitopísčitých půdách, vápnitých spraších, ale i na silikátových podkladech. Roste na výslunných stráních, pastvinách, okrajích lesa nebo cest, zarostlých skalách a lomech. Preferuje mírně kyselé až zásadité půdy. Roste nejčastěji na skalách, skalních výchozech, kamenitých svazích, tzv. bílé stráně. Často na surových substrátech nebo na skalních výchozech se slabě vyvinutou půdou, popř. na mělkých, obvykle skeletem bohatých zvětralinových půdách neutrální až zásadité reakce, živinami středně až dobře zásobených, obvykle s výjimkou fosforu, který je v minimu, nejčastěji na vyvřelinách a vápencích. Na území ČR druh roste v teplejších oblastech roztroušeně až hojně. Je vázán na suché louky, slunné skalnaté stráně, meze, světlé lesy a jejich okraje. Vyhovují mu neutrální až zásadité půdy. 26 Název druhu Aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ (stav v roce 2009) Stupeň ohrožení Popis biotopu druhu Viscum album subsp. austriacum (Wiesb.) Vollm. jmelí bílé borovicové Na studované lokalitě byl druh nalezen ne borovici černé (Pinus nigra) na jižním okraji obory, jednotlivě byl pak zaznamenán na borovicích v celé oboře. Nalezen pod habry a dubem. C4a Roste na větvích stromů, tento poddruh především na borovicích. NT Mykorhizní symbiont rostoucí v teplých listnatých lesích, převážně na bazických podkladech. Většina jeho lokalit leží mimo rezervace, každá z nich je tedy velmi cenná. Saprotrofyt z teplých listnatých lesů na vápnitých nebo humózních půdách. Výrazně teplomilný druh, jehož typickým biotopem jsou lužní lesy. Z Polabí je znám, nikoli však z této lokality. Roztroušeně se vyskytující druh především na teplejších stanovištích, v ČR místy hojný. Polyfág, saprofág, v mrtvém dřevě a pařezech Boletus appendiculatus Schaeff. hřib přívěskatý Coprinus picaceus (Bull.: Nalezen pod duby, habry a Fr.) Gray hnojník strakatý klenem. Neolentinus degener (Kalchbr.) P. Hrouda houževnatec pohárovitý Nalezen na pařezu dubu. VU EN Auplopus albifrons (Dalman, 1823) VU Stenagostus rhombeus kovařík EN 2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti 2.2.1 ochrana přírody Území je nově vyhlašováno. Nejsou známy činnosti OP, které by ovlivnily území. Nebyla zde doposud realizována cílená opatření zaměřená na zlepšení podmínek předmětu ochrany roháče obecného ani dalších předmětů ochrany. Území je podle zákona 114/1992 významným krajinným prvkem (VKP), ale jako VKP není registrováno. Podle zdroje www.uhul.cz jsou na území vymezena dvě lokální funkční biocentra: č. 805601/0017 o rozloze 56816 m2 v lesních porostech ve středu EVL a č. 18 o rozloze 32404 m2 v jihovýchodní části území. Obě lokální biocentra se jmenují Oškobrh a nejsou schválena územním plánem. 2.2.3 zemědělské hospodaření 27 Velmi extenzivně se hospodaří dosud na drobných fragmentech v jižní části travních porostů. Jedná se o občasně naorávanou půdu sloužící patrně jako políčko pro zvěř. I zde se vyskytují zajímavé druhy plevelů. V tomto rozsahu se jedná o vítaný doplněk managementu. Na jihovýchodě území je součástí navrhované EVL pole, které není několik let využíváno. V případě absence aplikace insekticidů a herbicidů se jedná o vhodný doplněk typů stanovišť. S extenzivním využíváním pracuje i tento návrh PP. Ve východní části bezlesí a v severním OP jsou staré sady. Zejména prvně zmíněný je zpustlý a jedná se pouze o jeho zbytky čítající cca 50 rozptýleně rostoucích stromů, převážně třešní. Do budoucna se nepočítá s obnovou. Jedná se opět o velmi vhodné rozšíření typů stanovišť. 2.2.4 rybníkářství V EVL jsou dvě malé vodní nádrže bez stálého přítoku, které slouží jako zdroj vody pro zvěř. Nádrže nemají manipulační řád a jsou vedeny jako lesní pozemky. 2.2.5 myslivost Celá EVL patří do soukromé honitby č. 2119606058 Obora Vlkov pod Oškobrhem o výměře 227 ha V území je aktivně využívaná obora s převahou mufloní zvěře, která vznikla po 1. světové válce. Obora do roku 2007 zahrnovala i bezlesí. Recentně je obora pouze na lesních pozemcích. Lovecká sezóna trvá od 16.srpna do 28. února. Oborní činnost není v rozporu s cíli ochrany, naopak. Díky spásání zůstala dobře zachována jižní stráň. Recentní pastva nijak nenarušuje vývoj roháče. Naopak při drobných modifikacích povede ke zlepšení podmínek. Obornictví zde vhodně nahrazuje lesní pastvu. Podle informací správce obory budou stavy zvěře spíše snižovány. 2.2.6 rybářství Na území se nenacházejí rybářské revíry. 28 2.2.7 rekreace a sport Na většinu území EVL, do obory není umožněn vstup veřejnosti. Přístupná je v současnosti pouze jižní část území. Turistika a sport tedy na předmět ochrany nemá negativní vliv, naopak pomáhá vhodně disturbovat alespoň omezenou část svahu. 2.2.8 těžba nerostných surovin V minulosti (10. století) se na obou vrších těžila opuka. Těžba nejspíše pokračovala v menší míře i později. V jižní a jihovýchodní části EVL se právě v místech bývalého lomu nacházejí místa s kritickým sklonem svahu. 2.2.9 jiné způsoby využívání Není znám jiný způsob využívání než bylo uvedeno výše. 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy Územní plány V územních plánech obce Opolany ( č. 2659994 schváleném 26.3. 2003) a obce Dobšice ( č. 42428225 schváleném dne 27.6.2001) není přímo území EVL řešeno. Národní kulturní památka Na území se nachází nemovitá kulturní památka „výšinné opevněné sídliště - hradiště na Hřebínku, na Kostelíčku, zaniklá středověká ves Oškobrhy, archeologické stopy“ zapsána do Ústředního seznamu kulturních památek dne 3.5. 1958 pod číslem 32484/2-1980. 2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch 2.4.1 Základní údaje o lesích Metodika PP nepočítá s biologicko-ochranářským hodnocením lesů. Proto zde uvádíme všechny požadované náležitosti a hodnocení lesů je provedeno v kapitole 3.1.2.1. 29 Přírodní lesní oblast 17- Polabí Lesní hospodářský celek / 104704/ Obora Vlkov zařizovací obvod Výměra LHC v ZCHÚ (ha) 72,57 Období platnosti LHP (LHO) 1. 1. 2006-31. 12. 2015 Organizace lesního hospodářství Obora Vlkov Nižší organizační jednotka Přehled výměr a zastoupení souborů lesních typů Přírodní lesní oblast: 17 Polabí Soubor lesních Název SLT Přirozená dřevinná Výměra Podíl skladba SLT (ha) (%) Bohatá buková doubrava DB 6, BK 2, HB 2, LP, 12,05 javorová Břek, JV, KŘ Suchá habrová doubrava DB 8, HB 1, LP 1, Břek typů (SLT) 2B4 1C3 16,60 16,44 válečková 2D3 2D6 1H8 22,65 Obohacená buková BK 5, DB 3, LP 2, JV, doubrava strdivková HB Obohacená buková BK 5, DB 3, LP 2, JV, doubrava bršlicová HB Sprašová habrová DB8, HB2, LP, Břek, doubrava na opuce keře 6,49 8,94 3,19 4,40 15,95 21,98 1O2 Lipová doubrava DB 8, HB 1, LP 1, OS, 18,45 BŘ Celkem 25,42 72,57 30 100 Porovnání přirozené a současné skladby lesa Zkratka Název dřeviny Současné Současné zastoupen zastoupení í (ha) (%) Přirozené Přirozené zastoupení (ha) zastoupení (%) Jehličnany BO borovice lesní + + 0 0 BOC borovice černá 1,48 2,04 0 0 MD modřín evropský 1,386 1,91 0 0 SM smrk ztepilý 3,7715 5,04 0 0 Listnáče BB javor babyka 0,0265 0,04 0 0 BK buk lesní 0 0 7,26 10 BR bříza bělokorá 0,44 0,61 + + BRK jeřáb břek 0 0 + + DB dub letní 34,216 46,80 50,61 69,89 DBC dub červený 0,3595 0,50 0 0 HB habr obecný 10,472 14,06 9,09 12,53 HR hrušeň 0,054 0,07 0 0 JB jabloň 0,603 0,83 0 0 JIV jíva 0,236 0,33 0 0 JR jeřáb ptačí 0,635 0,88 0 0 JS jasan ztepilý 17,09 23,05 0 0 JV javot mléč 0,568 0,78 + + KR keře 0,057 0,08 + + KS jírovec maďal 0,404 0,56 0 0 LP lípa srdčitá 1,5205 2,10 5,43 7,58 LTX ost. listnaté tvrdé 0,108 0,15 0 0 OS osika 0 0 + + TPC topol černý 0,01 0,01 0 0 TR třešeň ptačí 0,135 0,19 0 0 72,57 100 72,57 100 31 Přirozená dřevinná skladba byla převzata z publikace „Hospodářská doporučení podle hospodářských souborů a podsouborů“ (Mze ČR, 1997, Příloha časopisu Lesnická práce 1/97) a porovnávána s publikací „Péče o chráněná území II. Lesní společenstva (Igor Míchal, Václav Petříček a kol., AOPK ČR Praha, 1999), rozpětí zastoupení u vůdčích dřevin bylo upraveno s ohledem na místní poměry. Popis porostů je převzatý z platného LHP (2006-2015). Mapa přirozenosti lesních porostů vznikla na podkladě lesnického typologického průzkumu (ÚHÚL) a porovnání aktuální dřevinné skladby. Použita byla stupňovitost uvedená v osnově plánů péče (MŽP, 2008) vycházející z materiálu „Základní kriteria a parametry pro hodnocení “přirozenosti” lesních porostů“ (AOPK ČR, Vrška T., Hort L., 2003. Cca 20% lesních pozemků je zařazeno do kategorie les přírodě blízký, cca 80% lesních pozemků je zařazeno do kategorie les přírodě vzdálený, viz příloha II mapa F. 2.4.4 Základní údaje o nelesních pozemcích Vymezení níže popisovaných ploch viz Příloha II., mapa B Jedná se o nejcennější část EVL. Do roku 2007 se jednalo o součást obory. V současné době je patrný negativní dopad ukončení pastvy. Lokalita zarůstá třtinou, objevují se ruderální druhy a začíná rozvoj křovin. Vegetace (Plocha 2) představuje bohatou mozaiku xerotermních porostů s různým stupněm zapojení a je možné ji přiřadit ke svazům CirsioBrachypodion pinnati a Bromion erecti. Byla zde zaznamenána většina botanicky významných rostlinných druhů rostoucích na území. Z travin je nejčastějším druhem válečka prapořitá (Brachypodium pinnatum), ostrůvkovitě pak sveřep vzpřímený (Bromus erectus). Velmi výrazně do xerotermních porostů proniká třtina křovištní (Calamagrostis epigejos). V méně zapojených xerotermních porostech, které se nacházejí především v jihovýchodní části svahu, v okolí cesty při okraji obory a na stěnách bývalého lomu ve střední části svahu, se setkáme s řadou význačných rostlinných druhů vázaných na tato stanoviště. Byl zde prokázán výskyt např. hořečku nahořklého pravého (Gentianella amarella subsp. amarella či kozince dánského (Astragalus danicus). Pozoruhodný je místy skoro „monokulturní“ porost mateřídoušky časné pravé (Thymus praecox subsp. praecox). Tento typ vegetace je často doprovázen hořečkem brvitým (Gentianopsis ciliata). Z dalších druhů vázaných na tento typ stanovišť lze jmenovat např. voskovku menší (Cerinthe minor), piplu osmahlou (Nonea pulla) aj. Na vlhčích stanovištích s nezapojenou vegetací byl pak vzácně zaznamenán výskyt ledence přímořského (Tetragonolobus maritimus) či zeměžluči spanilé (Centaurium pulchellum). Na 32 zasolených místech je pak tento typ vegetace doprovázen jetelem jahodnatým (Trifolium fragiferum). V zapojenějších porostech svazu Bormion erecti byl pak zaznamenán poměrně hojný výskyt černohlávku dřípeného (Prunella laciniata) a černohlávku obecného (Prunella vulgaris). Pozoruhodný je velmi hojný vyskyt křížence obou těchto druhů - Prunella x intermedia, který místy zcela nahrazuje oba rodičovské druhy. Dále se zde vyskytuje např. pcháč bezlodyžný (Cirsium acaule) či vzácný pcháč bělohlavý (Cirsium eriophorum). Veškeré xerotermní porosty postupně zarůstají a obnažená místa, s výjimkou stěn bývalého lomu, se postupně „zatahují“ vegetací. Dochází tak k vytlačování druhů s vazbou na rozvolněné porosty. Výrazně se také v xerotermních porostech šíří třtina křovištní (Calamagrostis epigeios) a různé druhy hlohů (Crataegus spec. div) a růží (Rosa spec div.). Nejvíce je tento proces patrný podél celé dolní hrany, kam jsou splachovány živiny. Významná vegetace se nachází i na křovinatých lemech při cestě po horním okraji svahu (plocha 1) navazujícím na lesní porosty. V centrální části je rozestavěná opuštěná vodní nádrž. Na této ploše byl zaznamenán velmi bohatý porost čistce německého (Stachys germanica), kamejky modronachové (Lithospermum purpurocaeruleum) či slézovce durýnského (Lavathera thuringiaca). Byl zde zaznamenán i výskyt, dnes již velmi vzácného, pryskyřníku rolního (Ranunculus arvensis). Velmi bohatá jsou také plevelná společenstva okrajů polí (plocha 6) navazujících přímo na xerotermní porosty. Byl zde prokázán výskyt vzácných polních plevelů, z nichž za zmínku stojí např. hlaváček letní (Adonis aestivalis), vranožka šupinatá (Coronopus squamatus), voskovka menší (Cerinthe minor), úporek pochybný (Kicxia spuria), mák polní (Papaver argemone), čistec roční (Stachys annua) aj. 2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup Území dosud nepodléhalo žádné ochraně, proto zde nebyly v tomto směru provedené zásahy. Co je však z předchozí péče nesmírně důležité a co určilo současnou podobu, je skutečnost, že celé území byla obora. Pokud se týče lesů, kde je obora do současnosti, chov zvěře patrně přispěl k tomu, že porosty jsou listnaté s převahou dubu a habru. Místy neproběhla obnova díky okusu zvěře a tak lze nalézt i fragmenty světlejších lesů.V současné době je bylinné patro prakticky zcela spaseno, což na první pohled může působit jako negativní jev. Je ale nutné vzít v úvahu, že podobný tlak byl i na bezlesí, kde evidentně právě pastva vedla k přežití celé řady rostlinných druhů, které na podobných lokalitách v okolí již vymizely. Dle 33 našeho soudu je žádoucí opět obnovit oboru i na bezlesí, případně zde zavést pastvu. Teprve pokud žádný z těchto postupů nebude možný, je nutné zvolit náhradní opatření jako je seč, narušování drnu. 2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize V současné době nejsou autorům známy důvody kolize při ochraně nebo managementu jednotlivých předmětů ochrany. Jednotlivé složky se nevylučují, ale naopak doplňují se a jsou tvořeny mozaikou různě intenzivní péče. Možný konflikt zájmu by mohl nastat s dalšími činnostmi na území. Předně by se mohlo jednat o konflikt při vlastním provozování obory. Z hlediska zachování druhu roháče obecného, je nutné si však uvědomit skutečnost, že druh zde patrně přežil právě díky provozování obory. I když v současnosti pro zlepšení podmínek druhu by bylo vhodné stávající hospodaření modifikovat - ponechávat alespoň nějaké mrtvé duby, prosvětlit porosty atp. (viz kap. 3). Tento návrh PP byl předjednán se správcem území a ukazuje se, že je možné najít řešení akceptovatelné pro obě strany. Pokud se týká bezlesí, zde je v současnosti patrný negativní důsledek zániku obory. Její zpětné rozšíření by této části území prospělo. Pokud se majitelé nedohodnou a obora zůstane v současné podobě, lze očekávat tlak na komerční využití pozemků (představa vybudování střelnice). V tomto případě by měl být zájem přírody nadřazen ostatním zájmům. Oblast bezlesí je unikátem a jedním z mála posledních zbytků takovýchto biotopů v Polabí. Komerční tlak je možné očekávat i u orné půdy zařazené do MZCHÚ, která několik let leží ladem. Tato plocha je poměrně malá, přičemž se jedná o několik pozemků patřících různým majitelům. Dle našeho soudu se jeví jako optimální proplácení újem majitelům a udržování těchto pozemků, pro jejich velkou biologickou hodnotu, jako úhor. 34 3. Plán zásahů a opatření 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání 3.1.1.1 péče o lesy Rámcová směrnice péče o les podle souborů lesních typů Při vytvoření směrnice se vycházelo z směrnice vypracováné Utínkem 2009 Číslo směrnice Kategorie lesa Soubory lesních typů 32g 2B4, 1C3, 2D3, 2D6, 1O2 1 Cílová druhová skladba dřevin (%) při obnově lesa SLT základní dřeviny meliorační a zpevňující dřeviny 2B4 DB6, BK 2, HB 2, LP 1C3 DB 8, HB 1 LP 1, 2D3 BK 5, DB 3, LP 2 JV, HB 2D6 BK 5, DB 3, LP 2 JV, HB 1H8 DB8, HB 2 LP, 1O2 DB 8, HB 1 LP 1, OS, BŘ A) Porostní typ porosty se zastoupením DB ostatní dřeviny Břek, KŘ Břek Břek, keře B) Porostní typ C) Porostní typ listnaté porosty bez zastoupení porosty s převahou geograficky DB nepůvodních dřevin Základní rozhodnutí Obmýtí Obnovní doba 140 60 Obmýtí 140 Hospodářský způsob prořezávka, probírka, jednotlivá nebo skupinová výběrná seč, kotlíky o průměru max. 15 m, další kotlík ve vzdálenosti nejméně 2x výška porostu, v menší vzdálenosti lze další kotlík vytvořit nejdříve za 30 let. Hospodářský způsob prořezávka, probírka, jednotlivá nebo skupinová výběrná seč, kotlíky o průměru max. 15 m, další kotlík ve vzdálenosti nejméně 2x výška porostu, v menší vzdálenosti lze další kotlík vytvořit nejdříve za 30 let. Hospodářský způsob prořezávka probírka, výběrná skupinová seč, clonná seč, pasečná seč Dlouhodobý cíl péče o lesní porosty Hospodaření za účelem podpory biodiverzity s těžištěm kvalitativní produkce na záměrně pěstovaných výstavcích Vytvoření víceetážového, strukturně a věkově heterogenního porostu, zvýšení stability porostu - cílené zlepšení stanovištních podmínek pro vývoj druhu Lucanus servus (roháč obecný) Hospodaření za účelem podpory biodiverzity. Postupné převedení porostů na porosty s přirozenou druhovou skladbou. Vytvoření víceetážového, strukturně a věkově heterogenního porostu, zvýšení stability porostu zlepšení podmínek pro druh Lucanus cervus (roháč obecný) Dlouhodobě převod porostů na porosty s přirozenou druhovou skladbou Obnovní doba 60 35 Obmýtí 120 Obnovní doba 60 Způsob obnovy a obnovní postup Obnova přirozená, na místech, kde dlouhodobě nedochází ke zmlazení vytvořit oplocenky. Pokud zmlazení nenastane, lze přistoupit k podsadbě dřevin přirozené druhové skladby zejména DB. Péče o nálety, nárosty a kultury Negativní výběr obrostlíků a předrostlíků v nadúrovni a úrovni. Pozitivní druhový výběr ve prospěch DB, oplocenky, individuelní ochrana. Výchova porostů Striktně ponechávat nejstarší výstavky. Těžba rovnoměrně ze všech etáží, místy prosvětlení porostu. Uvolňovat nestarší jedincezejména DB, pokud je přimíšen. Tvořit a udržovat složitější prostorové struktury porostů. Při zásazích přednostně odstraňovat geograficky nepůvodní druhy. V intervalu 40 let při zásahu v hlavní etáži provádět negativní výběr s cílem tvorby pravidelných a velkých korun výstavků. Ponechávat část prosýchajících stromů do rozpadu. Nebudou odstraňovány pařezy. Způsobem výběrným skupinovým těžit max. 30% dřeva, zbytek těžit výběrnou těžbou jednotlivou. Opatření ochrany lesa Ochrana proti zvěři, upřednostnění DB. Individuální ochrana. Provádění nahodilých těžeb Ponechávat část prosýchajících stromů do rozpadu. Neodstraňovat pařezy. Zhruba 10% hmoty včetně části kmenů ponechat na místě (přibližně 1 kmen na ha) k rozpadu s případným rozřezáním na menší celky. Obnova přirozená, na místech, kde dlouhodobě nedochází ke zmlazení vytvořit oplocenky. Pokud zmlazení nenastane, lze přistoupit k podsadbě dřevin přirozené druhové skladby zejména DB. Obnova přirozená, při které budou striktně preferovány dřeviny přirozené druhové skladby. Pokud zmlazení nenastane, lze přistoupit k podsadbě dřevin přirozené druhové skladby zejména DB. Negativní výběr obrostlíků a předrostlíků v nadúrovni a úrovni. Pozitivní druhový výběr ve prospěch DB, oplocenky, individuelní ochrana. Oplocenky, individuelní ochrana. Striktně ponechávat nejstarší Při výchovných zásazích a těžbě stromy. Těžba rovnoměrně ze odstraňovat nejprve geograficky všech etáží, místy prosvětlení nepůvodní druhy. Podporovat DB. porostu. Uvolňovat nestarší jedince- zejména DB, pokud je přimíšen. Tvořit a udržovat složitější prostorové struktury porostů. Při zásazích přednostně odstraňovat geograficky nepůvodní druhy. V intervalu 40 let při zásahu v hlavní etáži provádět negativní výběr s cílem tvorby pravidelných a velkých korun výstavků. Ponechávat část prosýchajících stromů do rozpadu. Nebudou odstraňovány pařezy. Způsobem výběrným skupinovým těžit max. 30% dřeva, zbytek těžit výběrnou těžbou jednotlivou. Ochrana proti zvěři, upřednostnění DB. Individuální ochrana. Ochrana proti zvěři, upřednostnění DB. Individuální ochrana. Ponechávat část prosýchajících stromů do rozpadu. Neodstraňovat pařezy. Zhruba 10% hmoty včetně části kmenů ponechat na místě (přibližně 1 kmen na ha) k rozpadu s případným rozřezáním na menší celky. Doporučené technologie Motorová pila, traktor, kůň Poznámka Veškerá manipulace s dřevní hmotou musí být na ploše přírodní rezervace prováděna s ohledem na minimální narušení půdního krytu. Nesmí docházet ke vzniku významnějších škod na stojících stromech. Při generativní obnově DB používat pouze semena z lokality. 36 3.1.1.2 péče o nelesní pozemky Péči o nelesní pozemky lze rozdělit do dvou základních skupin, a sice na péči o úhor (zásahová plocha D) a o vlastní xerotermní stráň (zásahová plocha A s vymezenými Ba, Bb, Bc a C). Management o stráň (zásahová plocha A s vymezenými Ba, Bb, Bc a C) by měl spočívat ve znovuzavedení pastvy, a to buď v obnovení obory nebo o cílené pasení ovcí a koz. Je ale nutné před nebo na začátku pastvy provést několik jednorázových zásahů. Na plochách Ba, Bb, Bc provést vyřezání křovin a stromů, odstranit opad a následně opakovaně vyřezávat výmladky. Na ploše C by bylo vhodné provést seč. Na celé ploše A potom vyřezat nový nálet růže, swídy atp. Dále by bylo vhodné provést dosadbu cca 30 ovocných dřevin. Pokud by nebyla možná pastva, je nutné přistoupit k mozaikové seči a narušování půdního pokryvu na výchozech opuky a v okolí. Management o úhor (zásahová plocha D) by měl spočívat v každoročním zorání cca 1/10 až 1/5 plochy. 3.1.1.3 péče o rostliny Management je navržen s cílem nejen zachování stanovišť uvedených v předmětu ochrany, ale i ve zvýšení heterogenity jejich vnitřní struktury. PP dále řeší v rámci zásahů na bezlesí i management dalších stanovišť, u kterých hrozí jejich degradace. V případě realizování PP by se tak měla zvýšit heterogenita stanovišť a mělo by dojít ke zlepšení podmínek pro ochranářsky či biologicky významné druhy. V současné době se zejména na okrajích objevuje třtina křovištní Calamagrostis epigeios. Jde z velké části o následek ukončení pastvy. Třtinu je nutné cíleně potlačovat ohněm, sečí a disturbancemi. Zásahy jsou řešeny v PP. 3.1.1.4 péče o živočichy Území je navrženo k ochraně roháče obecného Lucanus cervus. Pro tento druh je zaveden cílený management na lesní půdě, který by měl vést ke zlepšení podmínek pro vývoj druhu. Navržené zásahy v rámci celé EVL by měly vést k zachování předmětných stanovišť, zlepšení jejich stavu a nakonec i k větší diverzifikaci stanovišť a tedy zlepšení podmínek po řadu biologicky a ochranářsky významných druhů. V území nejsou známy problémy s invazivními druhy živočichů. 37 3.1.1.5 zásady jiných způsobů využívání území Lesní část slouží jako obora. PP je navržen s ohledem na tento způsob využívání, přičemž zásahy zlepší podmínky pro roháče. Bezlesí bylo rovněž donedávna součástí obory. Její zpětné rozšíření je jen vhodné. V současnosti bezlesí slouží jako turistický cíl. Bohužel v poslední době je území poměrně ve velké míře využíváno i jezdci na motorových čtyřkolkách (zejméne na jižním svahu). Této činnosti je nutné zamezit, neboť není pro toto území žádoucí a jejím působením velmi pravděpodobně dochází k narušování stability výchozů opuky. 3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území 3.1.2.1 Lesy Zásahy jsou detailně rozvedeny pro jednotlivé JPRL Navrhované zásahy porosty se zastoupením dubu Jedná se o smíšené porosty druhově a částečně věkově heterogenní nacházející se převážně v jižní polovině části rezervace. V průběhu plánu péče bude u většiny porostů starších 80 let o 20 % až 30% sníženo zakmenění ze současného stavu Zásah bude proveden ve dvou fázích. S první fází bude započato první rok platnosti PP. Druhý zásah bude následovat za 8 až 9 let po prvním. Při každém z těchto zásahů bude sníženo zakmenění asi o 10-15%, přičemž budou přednostně uvolňováni nejstarší jedinci (výstavky) DB. V porostech budou zároveň ponecháni až do rozpadu tzv. netvární jedinci (negativní výběr), všechny doupné stromy a část nejstarší etáže. Z porostů budou prioritně odstraňovány nepůvodní druhy dřevin. Dále budou v porostech ponechány ojediněle se vyskytující ovocné stromy. Přesná lokace zásahu bude vybrána podle aktuálních podmínek a možností. Při realizaci výběrné těžby skupinové je možné vytvořit kotlíky max. o průměru 15 m, které od sebe budou vzdáleny min 2x výška porostu. V menší vzdálenosti lze další kotlík vytvořit nejdříve za 30 let od prvního zásahu. V mladších porostech budou výchovné zásahy a těžba směřovat rovněž k přirozené druhové skladbě. Část dřevní hmoty včetně kmenů bude ponechána na místě ( zhruba 1 strom na ha) Pokud se v porostech nedostaví přirozené zmlazení dřevin přirozené dřevinné skladby, je nutné je podpořit, podsadbou listnáčů hlavně dubu. Přirozené zmlazení i podsadby budou chráněny buď individuálně nebo repelenty popř. maloplošnými oplocenkami. Je zakázáno odstraňovat pařezy, kromě pařezů geograficky nepůvodních druhů. 38 Cílem je zlepšit podmínky pro druh roháč obecný Lucanus cervus, zvýšení věkové i prostorové heterogenity a iniciace přirozeného zmlazení. Tyto opatření se týkají skupin: 505 C10, 505 D 10., 505 E 1, 505 E 8, 505 E 12, 505 F 7, 505 F 12, 505 G 13, 505 H 1a, 505 H 13, 506 B 3, 506 B 10, 506 C 10a, 506 10b, 506 D 6, 506 D 9, 506 D 12, 506 E 9, 506 E 12, 506 F 10, 506 F 11 listnaté porosty bez zastoupení DB Do této kategorie patří porosty převážně v severní a východní části rezervace. V těchto listnatých porostech není dub zastoupen vůbec, nebo jen velmi málo. V průběhu plánu péče bude u většiny porostů starších 80 let o 20 % až 30% sníženo zakmenění ze současného stavu Zásah bude proveden ve dvou fázích. S první fází bude započato první rok platnosti PP. Druhý zásah bude následovat za 8 až 9 let po prvním. Při každém z těchto zásahů bude sníženo zakmenění asi o 10-15%, přičemž budou přednostně uvolňováni nejstarší jedinci (výstavky) DB, v případě, že se zde přeci jen ojediněle vyskytují. V porostech budou zároveň ponecháni až do rozpadu tzv. netvární jedinci (negativní výběr), všechny doupné stromy a část nejstarší etáže. Z porostů budou prioritně odstraňovány nepůvodní druhy dřevin. Dále budou v porostech ponechány ojediněle se vyskytující se ovocné stromy. Přesná lokace zásahu bude vybrána podle aktuálních podmínek a možností. Při realizaci výběrné těžby skupinové je možné vytvořit kotlíky max. o průměru 15 m, které od sebe budou vzdáleny min 2x výška porostu. V menší vzdálenosti lze další kotlík vytvořit nejdříve za 30 let od prvního zásahu. V mladších porostech budou výchovné zásahy a těžba směřovat rovněž k přirozené druhové skladbě. Pokud se v porostech nedostaví přirozené zmlazení dřevin přirozené dřevinné skladby, je nutné je podpořit, podsadbou listnáčů přirozené druhové skladby hlavně dubu. Přirozené zmlazení i podsadby budou chráněny buď individuálně nebo repelenty popř. maloplošnými oplocenkami. Je zakázáno odstraňovat pařezy, kromě pařezů geograficky nepůvodních druhů. Cílem je z dlouhodobého hlediska vytvořit lepší podmínky pro druh roháč obecný Lucanus cervus, zvýšit věkovou i prostorovou heterogenitu porostu a iniciovat přirozeného zmlazení. Tato opatření se týkají skupin: 505 C 4, 505 C 7, 505 D 4a, 505 D 4b, 505 E 6a, 505 E 6b, 505 G 2, 505 G 3, 505 H 0, 505 H 2b, 505 H 4a, 505 H 4b, 506 B 2a, 506 B 2b, 506 B 3, 506 D 6, 506 D 7. Porosty s převahou geograficky nepůvodních dřevin 39 Tyto porosty jsou buď smíšené nebo homogenní s převahou geograficky nepůvodních dřevin, většinou smrku nebo borovice černé. U starších porostů bude sníženo zakmenění o 20 až 30 % ze současného stavu ve dvou fázích (jde hlavně o porostní sk. 505 G 11). Budou uvolňovány stromy přirozené druhové skladby v horní etáži, v první řadě dub. Část vtroušených listnáčů bude ponechána do rozpadu a to se týká i všech doupných stromů. Dále zde zůstanou i netvární jedinci (tzv. negativní výběr). U mladších porostů budou výchovné zásahy směřovány k přirozené druhové skladbě. Z porostů budou prioritně odstraňovány nepůvodní druhy dřevin (zejména smrk, borovice černá a dub červený). V podstatě je možné a i žádoucí při zásazích odstranit všechny geograficky nepůvodní dřeviny. Přirozené zmlazení i podsadby budou chráněny buď individuálně nebo repelenty popř. maloplošnými oplocenkami. Je zakázáno odstraňovat pařezy, kromě pařezů geograficky nepůvodních druhů. Cílem je z dlouhodobého hlediska vytvořit vhodné podmínky pro druh roháče obecného, zvýšení věkové i prostorové heterogenity a iniciace přirozeného zmlazení 505 E 9, 505 F 4, 505 G1, 505 G 6, 505 G 11, 505 H 1b, 505 H 2a, 505 H 11 3.1.2.3 nelesní pozemky Na plochách A, Ba, Bb, Bc a C je nutné zavést pastvu, ideálně zpětným rozšířením obory. Pokud nebude rozšíření možné, začne se s pastvou koz a ovcí v poměru 3:1 až 1:3. Vhodnější a doporučenou variantou je větší počet koz. Doporučeno je pastvu realizovat každoročně o intenzitě cca 0.6 DBJ/ha a zvířata nemít ustájená pokud možno v MZCHÚ. Případně je možné je ustájit na vrcholu v prostoru nedostavěného vodojemu. V tomto případě je nutné sledovat změny stavu vegetace v okolí a podle potřeby případně ustájení na tomto místě zrušit. Na zásahových plochách Ba, Bb, Bc provést do roku 2013 v zimních měsících (XI. - II.) vyřezání především jasanů, ale i ostatních dřevin. Ponechat pouze solitérní jedince hlohu, maximálně do celkového poměru 20% oproti současnosti. Pařezy ošetřit herbicidem. Shrabat a odstranit mimo MZCHÚ opad z křovin. Biomasu odstranit mimo MZCHÚ. V dalších letech jednou za 2-3 roky provést vyřezání a odstranění výmladků. Na zásahové ploše C v roce 2011 a 2012 realizovat v VI. - IX. seč. Biomasu odstranit mimo MZCHÚ. Ponechat pás křovin podél starého plotu, odstranit ale z plochy nálet dřevin. Možné ponechat cca 10% současného stavu formou solitérů. Je vhodné posekat ještě v V.-VI. místa s třtinou. 40 Na ploše A realizovat v roce 2011 vyřezání nově nalétlých dřevin. Je vhodné dosadit do sadu nebo podél cesty ve střední části svahu cca 30 ovocných dřevin. Vhodné jsou krajové odrůdy zejména třešně. Provést ochranu těchto stromků před pasoucími se zvířaty. Poznámka: Vzhledem k historii využívání daného území (obora) a druhům, které zde na rozdíl od ochranářsky standardně obhospodařovaných podobných území v okolí (PP Báň, PR Bludy) přežily, je obnovení pastvy nezbytné! Teprve pokud budou vyčerpány všechny možnosti na její zavedení, je na přechodnou dobu (do zavedení pastvy) nutné místo pastvy realizovat náhradní management. Kromě výše popsaných zásahů by se plocha C sekala celá každoročně. Na ploše A by se každoročně formou mozaiky nebo pásů posekala cca 1/3 plochy. Seč realizovat křovinořezem nebo ruční lištovou či bubnovou sekačkou. Biomasu po zavadnutí (cca za týden) odstranit mimo MZCHÚ. Místa s případně expandující třtinou každoročně na jaře sekat. Na ploše je dále nutné zavést disturbance. Vhodné je použít bránování. Bránovat cca 1/5 až ¼ ročně a to opět formou mozaiky. Zásahy přednostně situovat na zarůstající výchozy opuky. Vhodná je ve střední části plochy A vysadit několik párů divokých králíků. Na ploše D realizovat občas orbu. Plochu nejlépe orat v drobných částech cca 1/6 až 1/5 každoročně. Místa by se střídala. Ideální je naorat tuto část v úzkých (na jednu jízdy radlice) pruzích. Plocha by tak po částech byla během platnosti PP přibližně 1-2x zorána. 3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností V souladu s § 37 odst. 1 zákona 114/92Sb. navrhujeme vyhlásit ochranné pásmo okolo vybraných částí MZCHÚ. V souladu s § 37 odst. 2 zákona 114/92Sb., je ke stavební činnosti, terénním a vodohospodářským úpravám, k použití chemických prostředků, změnám kultury pozemku a ke stanovení způsobu hospodaření v lesích v ochranném pásmu nezbytný souhlas orgánu ochrany přírody. Doporučujeme rozšířit nutnost souhlasu orgánu ochrany přírody k šíření geograficky nepůvodních druhů rostlin. Doporučujeme, aby šíření nepůvodních rostlin bylo v rámci OP omezeno až zcela vyloučeno. V ochranném pásmu je nutné postupně převádět současnou dřevinnou skladbu na přírodě blízkou podle daného SLT na převážně dubové porosty. Tento převod řešit, pokud možno, přirozenou obnovou, striktně proto používat seč, clonnou či výběrnou skupinovou nebo 41 jednotlivou. Zásahy provádět podle současného stáří a stavu porostů. Nejstarší výstavky DB by bylo vhodné ponechávat v porostech až do rozpadu, stejně jako doupné stromy. Nutná je i podpora přirozené obnovy. Při obnově i při dosadbách bude asi nutné použít ochranu proti zvěři, ať již formou oplocenek nebo individuální. V sadech v OP by bylo vhodné hospodařit bez použití chemických přípravků. Bližší vymezení, viz mapový zákres – Příloha II., mapa A, výpis dotčených pozemků viz kapitola 1.4. . 3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu Území je v terénu zaměřeno. Hranice území spolu s lomovými body je v přiložené shp. vrstvě. Území je dále potřebné vyznačit v terénu, v souladu s § 42 zákona č 114/1992 Sb. a vyhláškou č. 60/2008 Sb., tedy provést pruhové značení a dále umístit cedule s malým státním znakem. Celkový počet tabulí by měl být v počtu 7 ks, návrh jejich umístění viz Příloha II, mapa G. 3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území 3.4.1. Ochranné podmínky Základní ochranné podmínky V MZCHÚ platí základní ochranné podmínky stanovené podle § 36 zákona 114/92 Sb., jímž se zakazují změny nebo poškozování přírodní památky nebo její hospodářské využívání vedoucí k jejímu poškození. Bližší ochranné podmínky Ve smyslu § 44 zákona 114/92 Sb. navrhujeme stanovit následující činnosti, které lze vykonávat pouze se souhlasem orgánu ochrany: 1) provádět změny druhu pozemků nebo způsobu jejich využití, 2) zřizovat skládky, a to i přechodné, jakýchkoli materiálů, 3) provádět hnojení, používat biocidy, 4) sbírat či odchytávat rostliny a živočichy bez souhlasu OOP, kromě výkonu práva myslivosti či sběru plodů, 5) pořádat kulturní akce, 6) pořádat sportovní akce, 7) uskutečňovat záměrné rozšiřování geograficky nepůvodních druhů rostlin a živočichů, 42 8) provádět další činnosti, které by mohly negativně ovlivnit předmět ochrany. Komentáře k bližším ochranným podmínkám: Bod 1 - jedná se zejména o převod pozemků na stavební parcely nebo zemědělskou půdu. Tento typ převodu by neměl být povolován. Bod 2 - jakékoliv skládky by měly být zcela zakázány. Bod 3 – hnojení by mělo být zakázáno stejně jako používaní insekticidů; používání ostatních biocidů povolovat jen pokud je v souladu s platným plánem péče. Bod 4 – vyjma povolení pro výzkumné a vědecké záměry. Bod 5 –. je nutné posoudit vhodné místo a termín. Bod 6 – je nutné posoudit vhodné místo a termín. Bod 7 – obecně nelze příliš schvalovat, je nutné postupovat opatrně. Obecné zásady 1) Péče o pozemky bude probíhat v souladu se schváleným plánem péče. 2) Průzkum a výzkum ve zvláště chráněném území je možné provádět pouze v souladu s § 73 zákona 114/92 Sb. Předmět ochrany Ochrana roháče obecného (Lucanus cervus) a jeho stanoviště. Ochrana xerotermních stepních trávníků, obnažených výchozů opuk a druhů na tato stanoviště vázaných. Ochrana společenstev plevelů. 3.4.2 Ostatní správně administrativní - opatření Vyhlásit v kategorii přírodní památka. Navrhujeme uvést pro nově vyhlašovanou přírodní památku následující předmět ochrany: Ochrana roháče obecného (Lucanus cervus) a jeho stanoviště. Ochrana xerotermních stepních trávníků, obnažených výchozů opuk a druhů na tato stanoviště vázaných. Ochrana společenstev plevelů. Plán péče, jednotlivé zásahy či opatření nejsou v rozporu s příslušnými paragrafy zákona 114/1992 Sb. a není nutné žádat pro ně výjimku, povolení či souhlas. Nicméně tuto skutečnost a nutnost žádat o případné výjimky musí jednotlivě posoudit příslušný správní orgán. 43 V případě, že majitel či nájemce pozemků bude žádat orgán OOP o rozšíření obory zpět na bezlesou část MZCHÚ, je vhodné tuto žádost vyřídit kladně. Přičemž by stavy a druhová skladba zvěře měly být dohodnuty na úrovni před zrušením obory. 3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností Jakkoliv v současnosti regulovat rekreační a sportovní využívání je s ohledem na současné využívání a předmět ochrany zbytečné. Na lesní pozemky v oboře nemá veřejnost přístup a podle informací od správce obory se obora pro návštěvníky otevírat nebude. Na nelesních pozemcích není rovněž třeba rekreační a sportovní vyžití regulovat, sešlap a disturbance jsou naopak vítané. 3.6 Návrhy na vzdělávací využití území Vzhledem k tomu, že se z větší části jedná o oboru, navrhujeme umístit velkoformátové tabule, které budou informovat o problematice ochrany tohoto území do obcí Vlkov pod Oškobrhem a Oškobrh. Kromě toho by bylo vhodné, aby KÚ zřídil webové stránky pro jednotlivé EVL, které by mohly být koncipovány jako námět k výletu na jednotlivá území. V tomto případě do nelesní části na severozápadě území. 3.7 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území V rámci zpracování PP byly provedeny orientační průzkumy rostlin, ptáků a vybraných skupin bezobratlých. Poměrně detailně byl prozkoumán výskyt roháče. Bylo by vhodné provést podrobný průzkum arborikolního hmyzu. Vzhledem k velkému biologickému významu bezlesí by měl být proveden alespoň detailní botanický průzkum. Dále průzkum denních a nočních motýlů, fytofágních brouků, pavouků a měkkýšů. Podle výsledků těchto průzkumů může být popřípadě upraven stávající PP. V případě obnovy obory na bezlesé části MZCHÚ by mělo dojít k monitoringu či detailnímu průzkumu této oblasti. 44 4. Závěrečné údaje 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Druh zásahu (práce) a odhad množství (např. plochy) Orientační náklady za rok (Kč) Orientační náklady za období platnosti plánu péče (Kč) Pruhové značení ---------- 35 000 Instalace tabulí se státním znakem ---------- 50 000 Jednorázové a časově omezené zásahy Výroba a instalace velkoformátových tabulí 25 000 dosadba ovocných dřevin 200 000 vyřezání dřevin a následných výmladků 200 000 odstranění opadu ---------- proředění porostů 100 000 300 000* C e l k e m (Kč) ---------- 910 000 seč míst se třtinou 30 000 300 000 orba 20 000 100 000 seč 100 000 200 000 pastva 100 000 1 000 000 Opakované zásahy C e l k e m (Kč) 1 500 000 * Částku nelze přesně stanovit. Dle soudu autorů by náklady měly být nulové, protože je možné prodat většinu vytěžené kmenoviny. Je ale možné, že majitel/správce bude nárokovat případnou škodu vzniklou zásahy. Při obnově obory v bezlesé části MZCHÚ by měly být náklady na její zřízení pro orgány OOP nulové. Naopak by mělo dojít k ušetření nákladů na pastvu a seč. Rozsah ale není možné v současnosti odhadnout. Bude záležet na termínu obnovy obory a na množství zvěře. Následná modifikace zásahů by měla být výsledkem přepracování PP založeném na terénním šetření. 45 Poznámka: Náklady uvádíme podle platné metodiky. Jedná se ale o velmi orientační odhady nákladů. 4.2 Použité podklady a zdroje informací Balatka B. (1972): Geomorfologické členění ČSR. Studie Geografické, 23, Brno Bajerová M. (1974): Antropologická charakteristika kosterních pozůstatků ze středověkého pohřebiště na Oškobrhu. Památky archeologické 65, 185 - 217. Farkač J., Král D. & Škorpík M. (eds.) (2007): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. AOPK, Praha, 758 pp.. Demek J a kol. (1987): Hory a nížiny. Zeměpisný lexikon ČR, . Academia 584, Praha. Hejný S. & Slavík B. [eds.] (1988): Květena ČSR 1. – Academia, Praha. Hejný S. & Slavík B. [eds.] (1990): Květena ČR 2. – Academia, Praha. Hejný S. & Slavík B. [eds.] (1992): Květena ČR 3. – Academia, Praha. Hellich J. (1906): Pravěk, in: „Poděbradsko“, obrazu minulosti i přítomnosti,. Poděbrady Hrdliška L., Richter M. (1974): Slovanské a středověké osídlení Oškobrhu. památky archeologické 65, 111- 184. Chytrý M., Kučera, T. & Kočí, M. (eds.) (2001): Katalog biotopů České republiky. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha. Kotrba V. (1959): Hora Oškobrh – Askiburgion – Canburg, Umění 7, 354–365. Kubát K., Hrouda L., Chrtek J. jun., Kaplan Z., Kirschner J. & Štěpánek J. [eds.] (2002): Klíč ke květeně České republiky. – Academia, Praha. Ložek V., Kubíková J., Špryňar P. et al. (2005): Chráněná území ČR, svazek XIII. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno. Praha. Mikyška R. et al. (1968): Geobotanická mapa ČSSR. 1. České země.- Vegetace ČSSR A2.Praha. Neuhäuslová et al. (1998) - Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky.- Praha. Nožička J. (1957): Přehled vývoje našich lesů. SZN, Praha. Msc. Depon. in: Krajský úřad Středočeský kraj, Praha, 13 pp. Plesník J., Hanzal V. & Brejšková L. (eds.) (2003): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Obratlovci. Příroda, Praha, 22: 1-184 Plíva K. (1976): Typologický systém. ÚHÚL, Brandýs nad Labem. Plíva K., Průša E (1969): Typologické podklady pěstování lesů, Praha. Plíva K. (1991): Přírodní podmínky v lesním plánování.. ÚHÚL, 263, Brandýs nad Labem. 46 Procházka, F. [ed.] (2001): Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky (stav v roce 2000). – Příroda, Praha, 18: 1-166. Rydlo J. (eds.) 2003: Výsledky floristického kursu České botanické společnosti v Nymburce v roce 2002. Results of the floristic summer school of the Czech Botanical Society in Nymburk (Central Bohemia) in 2002. Muzeum a Současnost, Roztoky, ser. natur., 18:3-105. Skopec J. (1910): Paměti Františka J. Vaváka - díl I. (1784-1786), nákladem ”Dědictví sv. Jana Nepomuckého”. knihtiskárna V. Kotrby, Praha Slavík, B. [ed.] (1995): Květena ČR 4. – Academia, Praha. Slavík B. [ed.] (1997): Květena ČR 5. – Academia, Praha. Slavík B. [ed.] (2000): Květena ČR 6. – Academia, Praha. – Academia, Praha. Straka J. 2005a: Vespoidea – vosy. pp. 387-391. In: Farkač J., Král D. & Škorpík M. (eds.): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. List of threatened species in the Czech Republic. Invertebrates. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha, 760 pp. Straka J. 2005b: Apoidea (včely).. Pp. 392-405. In: Farkač J., Král D. & Škorpík M. (eds.): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. List of threatened species in the Czech Republic. Invertebrates. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha, 760 pp. Šachl J. 1965: Chráněné a vzácné rostliny na Poděbradsku a Nymbursku. Poděbrady, 56 pp. Šachlová R. & Šachl J., 1969: Příspěvek k poznání denních motýlů Poděbradska. Beitrag zur Kenntnis von Tagfaltern der Umgebung von Poděbrady (Mittel-Böhmen). Acta Musei Reginaehradecensis, s. A, 10: 63 -76. Šimek E. (1935): Velká Germanie Klaudia Ptolemaia II.Praha Šefčík O. (2007): Oškobrh and Říp. Two preSlavic oronyms in Bohemia. In Slov´jans´kaja filolohija. Vyd. 1. Černyvcy : Ruta, 2007. s. 84-88, Černyvcy. Šolfe M. (1977): Hradsko u Mšena, Část I. Od pravěku do doby slovanské a otázka Canburgu. Památky archeologické 68, 323-393. Quitt E. (1970): Klimatické oblasti ČSSR (mapa 1: 500 000). Geografický ústav ČSAV. Praha. Tomášek M. (2000): Půdy České republiky. Český geologický ústav. Praha. vybrané využité internetové zdroje: 47 www.drusop.cz www.cuzk.cz www.nature.cz www.biomonitoring.cz 4.3 Seznam používaných zkratek PP - plán péče, přírodní památka - podle souvislosti C2 – druh druh uvedený v červeném seznamu jako silně ohrožený C3 - druh druh uvedený v červeném seznamu jako ohrožený C4 - druh druh uvedený v červeném seznamu jako vzácnější taxon vyžadující další pozornost VU - druh druh uvedený v červeném seznamu jako zranitelný EN - druh druh uvedený v červeném seznamu jako ohrožený NT - druh druh uvedený v červeném seznamu jako téměř ohrožený IUNC - International Union for Conservation of Nature MZCHÚ - maloplošné zvláště chráněné území OP - ochranné pásmo ZCHÚ - zvláště chráněné území KO – druh je uveden ve vyhlášce MŽP č. 395/1992 Sb jako kriticky ohrožený druh SO – druh je uveden ve vyhlášce MŽP č. 395/1992 Sb jako silně ohrožený druh O – druh je uveden ve vyhlášce MŽP č. 395/1992 Sb jako ohrožený druh JPRL - jednotka prostorového rozdělení lesa SLT - Soubor lesních typů KN - Katastr nemovitostí PK - zjednodušená evidence katastru nemovitostí KÚ- Katastrální území, katastrální úřad EVL - Evropsky významná lokalita DB -dub BK - buk HB - habr LP - lípa JV - javor OS - osika BŘ - bříza 48 4.4 Plán péče zpracoval NT NATURAM O.S. OSTROH 58, 350 02 CHEB & HUTUR O.S. J. PURKYNĚ 1616, 500 02 HRADEC KRÁLOVÉ kontaktní osoby Editoři a kontaktní osoby: Oldřich Čížek1,2,3 & Jan Šamata1,4 1 VYGORON – o.s. 2 HUTUR – o.s., J. Purkyně 1616, 500 02 Hradec Králové 3 Přírodovědecká fakulta JČU, Branišovská 31, 370 05 České Budějovice 4 NT-NATURAM – občanské sdružení pro ochranu přírody, Ostroh 58, 350 02 Poustka e-mail: O. Čížek - [email protected]; J. Šamata - [email protected] Za konzultaci k lesnickým návrhům děkujeme Eduardu Baumgartnerovi lesnická část: Jan Šamata, Oldřich Čízek botanický průzkum: Jaroslav Zámečník, ornitologický průzkum: Václav Beran bezobratlí: Štěpán Vodka, Lukáš Spitzer, Michal Zapletal, Ondřej Machač, Jaroslav Zámečník, Oldřich Čížek mykologický průzkum: Jan Holec Doporučená citace: Čížek O., Šamata J. (2009): Plán péče o zvláště chráněné území- evropsky významnou lokalitu Oškobrh na období 2011 - 2020. Msc. Depon. in: Krajský úřad Středočeského kraje, Praha, 49 pp. 49 Součástí plánu péče jsou dále tyto přílohy Příloha I.: Tabulky Tabulka A - Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich (Tabulka k bodu 2.5.1 a k bodu 3.1.2). Tabulka B - Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich (Tabulka k bodům 2.5.2, 2.5.3 a 2.5.4 a k bodu 3.1.2). Příloha II: Mapové přílohy a fotodokumentace Příloha III: Seznam zjištěných druhů Příloha IV: Protokoly z terénních šetření 50 Příloha I. Tabulka A: Popis dílčích ploch a objektů na lesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich, Zásahy podle JPRL Označení v JPRL dřeviny zastoupení dřevin ** (%) věk *** 505 C 4 číslo rám. směrnice / porostní typ* 1/B BR 100 44 snížení zakmenění o 10% 3 505 C 7 1/B JS DB 95 5 67 snížení zakmenění o 20%, uvolňovat DB 3 neodstraňovat DB 505 C 10 1/A DB HB JS MD LP 50 20 20 5 5 96 Výběrná těžba skupinová nebo jednotlivá, ponechávat DB, snížit zakmenění ve dvou fázích 2011 a na konci platnosti PP o 30% ze současného stavu, 20% kmenů ponechávat na místě do rozpadu. 1 Při těžbě prioritně odstraňovat MD, ponechávat nejstarší jedince a doupné stromy, neodstraňovat pařezy kromě MD. 505 D 4a 1/B BR JS SM KR BB 40 25 20 10 5 39 probírka, podsadba DB 2 Prioritně odstraňovat SM. 505 D 4b 1/B KS SM JS 60 20 20 36 výchovný zásah 2 Prioritně odstraňovat SM. 505 D 10 1/A HB DB JS LP DB JS SM JV 40 30 20 10 50 35 10 5 95 Výběrná těžba skupinová nebo jednotlivá, ponechávat DB, snížit zakmenění ve dvou fázích 2011a na konci platnosti PP o 30% ze současného stavu, 20% kmenů ponechávat na místě do rozpadu. 1 Při těžbě prioritně odstraňovat-BOC, ponechávat nejstarší jedince a doupné stromy, neodstraňovat pařezy Prořezávka 2 Prioritně odstraňovat SM 505 E 1 Etáže 1/A doporučený zásah **** 51 naléhavost ***** poznámka Označení v JPRL číslo rám. směrnice / porostní typ* 1/B dřeviny zastoupení dřevin ** (%) věk *** LP DB TPC 90 5 5 54 výchovný zásah 2 Prioritně odstraňovat topol 505 E 6b 1/B výchovný zásah 2 Ponechávat ovocné stromy 1/A 25 25 20 20 10 50 30 10 10 57 505 E 8 JB TR JS LTX HR JS DB LP HB 84 snížení zakmenění o 10% 3 Prioritně odstraňovat geograficky nepůvodní druhy 505 E 9 1/C BOC JS JV 40 35 25 90 Výběrná těžba skupinová, ve prospěch listnáčů. Snížit zakmenění o 10%. Bez zásahu do podúrovně. 2 Při těžbě prioritně odstraňovat- geograficky nepůvodní druhy, ponechávat nejstarší jedince a doupné stromy, neodstraňovat pařezy 505 E 12 1/A DB JS 55 45 119 Výběrná těžba skupinová nebo jednotlivá, ponechávat DB, snížit zakmenění ve dvou fázích 2011 a na konci platnosti PP o 30% ze současného stavu, 20% kmenů ponechávat na místě do rozpadu. 1 Při těžbě ponechávat nejstarší jedince a doupné stromy, neodstraňovat pařezy. 505 F 4 1/C SM JS 60 40 44 probírka ve prospěch JS, podpora znlazení DB 3 505 F 7 1/A DB JS BR 60 35 5 70 snížení zakmenění o 10% 2 505 F 12 1/A DB JS LP HB 60 25 10 5 121 Výběrná těžba skupinová nebo jednotlivá, ponechávat DB, snížit zakmenění ve dvou fázích 2011 a na konci platnosti PP o 30% ze současného stavu, 20% kmenů ponechávat na místě do rozpadu. 1 505 G 1 1/C SM DB MD 70 25 5 10 Prořezávka ve prospěch DB 2 505 E 6a Etáže doporučený zásah **** 52 naléhavost ***** poznámka Při těžbě prioritně odstraňovat-pokud jsou geograficky nepůvodní druhy, ponechávat nejstarší jedince a doupné stromy, neodstraňovat pařezy. Označení v JPRL Etáže dřeviny zastoupení dřevin ** (%) věk *** 505 G 2 číslo rám. směrnice / porostní typ* 1/B doporučený zásah **** JB JR 50 50 19 vylepšení odrostků 3 Ponechávat ovocné stromy 505 G 3 1/B probírka ve prospěch DB 2 Prioritně odstraňovat SM 1/C 30 20 20 20 10 80 15 5 29 505 G 6 SM JS JR JIV DB MD HB JS 64 zásah ve prospěch HB a DB 2 Prioritně odstraňovat MD 505 G 11 1/C BOC JS MD 70 20 10 105 Výběrná těžba skupinová nebo jednotlivá, ponechávat DB a JS, snížit zakmenění o 10 % 2 Prioritně odstraňovat BOC. 505 G 13 1/A DB HB JS 60 30 20 133 Výběrná těžba skupinová nebo jednotlivá, ponechávat DB, snížit zakmenění ve dvou fázích 2011 a na konci platnosti PP o 30% ze současného stavu, 20% kmenů ponechávat na místě do rozpadu. 1 Při těžbě prioritně odstraňovat-pokud jsou geograficky nepůvodní druhy, ponechávat nejstarší jedince a doupné stromy, neodstraňovat pařezy 505 H 0 1/B Výsadba listnáčů hlavně DB 2 505 H 1a 1/A DB SM DBC 55 40 5 9 Prořezávka ve prospěch DB 2 505 H 1b 1/C SM 100 6 Prořezávka, podsadba DB 3 505 H 2a 1/C BOC JS 80 20 20 Prořezávka ve prospěch JS 3 53 naléhavost ***** poznámka Prioritně odstraňovat modřín Označení v JPRL Etáže dřeviny zastoupení dřevin ** (%) věk *** 505 H 2b číslo rám. směrnice / porostní typ* 1/B doporučený zásah **** JB JR JV 60 30 10 19 vylepšení odrostků 3 505 H 4a 1/B JV 100 37 výchovný zásah 2 505 H 4b 1/B JS 100 37 výchovný zásah 2 505 H 11 1/C SM 100 104 Výběrná těžba skupinová nebo jednotlivá, ponechávat DB a JS, snížit zakmenění o 10 % 2 505 H 13 1/A DB JS HB 50 40 10 133 Výběrná těžba skupinová nebo jednotlivá, ponechávat DB, snížit zakmenění ve dvou fázích 2011 a na konci platnosti PP o 30% ze současného stavu, 20% kmenů ponechávat na místě do rozpadu. 1 506 B 2a 1/B JS BR 95 5 22 probírka 3 506 B 2b 1/B BR KS 50 50 22 probírka 3 506 B 3 1/A DB 100 29 probírka 3 506 B 10 1/A DB JS DBC MD 70 20 5 5 95 Výběrná těžba skupinová nebo jednotlivá, ponechávat DB, snížit zakmenění ve dvou fázích 2011 a na konci platnosti PP o 30% ze současného stavu, 20% kmenů ponechávat na místě do rozpadu. 1 54 naléhavost ***** poznámka Při těžbě prioritně odstraňovat-MD a BOC, ponechávat nejstarší jedince a doupné stromy, neodstraňovat pařezy Při těžbě prioritně odstraňovat-DBC a MD, ponechávat nejstarší jedince a doupné stromy, neodstraňovat pařezy. Označení v JPRL Etáže dřeviny zastoupení dřevin ** (%) věk *** doporučený zásah **** naléhavost ***** poznámka 506 C 10 a číslo rám. směrnice / porostní typ* 1/A HB DB JS LP 60 30 5 5 95 Výběrná těžba skupinová nebo jednotlivá, ponechávat DB, snížit zakmenění ve dvou fázích 2011 a na konci platnosti PP o 30% ze současného stavu, 20% kmenů ponechávat na místě do rozpadu. 1 Při těžbě prioritně odstraňovat geograficky nepůvodní druhy, ponechávat nejstarší jedince a doupné stromy, neodstraňovat pařezy. 506 C 10 b 1/A HB DB JS LP 40 30 20 10 95 Výběrná těžba skupinová nebo jednotlivá, ponechávat DB, snížit zakmenění ve dvou fázích 2011 a na konci platnosti PP o 30% ze současného stavu, 20% kmenů ponechávat na místě do rozpadu. 1 Při těžbě prioritně odstraňovat-pokud jsou geograficky nepůvodní druhy, ponechávat nejstarší jedince a doupné stromy, neodstraňovat pařezy. 506 D 6 1/A DB JS DBC SM 70 15 10 5 64 Probírka prioritně odstraňovat DBC s SM 2 506 D 7 1/B JS DB 90 10 69 zásah ve prospěch DB 3 506 D 9 1/A DB MD DBC JS 80 10 5 5 92 Výběrná těžba skupinová nebo jednotlivá, ponechávat DB, snížit zakmenění ve dvou fázích 2011 a na konci platnosti PP o 30% ze současného stavu, 20% kmenů ponechávat na místě do rozpadu. 1 Při těžbě prioritně odstraňovat-MD a DBC, ponechávat nejstarší jedince a doupné stromy, neodstraňovat pařezy 506 D 12 1/A JS DB HB 50 25 25 117 Výběrná těžba skupinová nebo jednotlivá, ponechávat DB, snížit zakmenění ve dvou fázích 2011 a na konci platnosti PP o 30% ze současného stavu, 20% kmenů ponechávat na místě do rozpadu. 1 Ponechávat nejstarší neodstraňovat pařezy 506 E 9 1/A DB MD HB JS 80 10 5 5 92 Výběrná těžba skupinová nebo jednotlivá, ponechávat DB, snížit zakmenění ve dvou fázích 2011 a na konci platnosti PP o 30% ze současného stavu, 20% kmenů ponechávat na místě do rozpadu. 1 Při těžbě prioritně odstraňovat-MD, ponechávat nejstarší jedince a doupné stromy, neodstraňovat pařezy 506 E 12 1/A DB HB JS 70 20 10 122 Výběrná těžba skupinová nebo jednotlivá, ponechávat DB, snížit zakmenění ve dvou fázích 2011 a na konci platnosti PP o 30% ze současného stavu, 20% kmenů ponechávat na místě do rozpadu. 1 Ponechávat nejstarší neodstraňovat pařezy 506 F 10 1/A DB JS BOC 90 5 5 95 Výběrná těžba skupinová nebo jednotlivá, ponechávat DB, snížit zakmenění ve dvou fázích 2011 a na konci platnosti PP o 30% ze současného stavu, 20% kmenů ponechávat na místě do rozpadu. 1 Při těžbě prioritně odstraňovat-BOC a DBC ponechávat nejstarší jedince a doupné stromy, neodstraňovat pařezy 55 jedince jedince a a doupné doupné stromy, stromy, Označení v JPRL 506 F 11 Etáže číslo rám. směrnice / porostní typ* 1/A dřeviny zastoupení dřevin ** (%) věk *** doporučený zásah **** naléhavost ***** poznámka DB HB JS 50 35 15 108 Výběrná těžba skupinová nebo jednotlivá, ponechávat DB, snížit zakmenění ve dvou fázích 2011 a na konci platnosti PP o 30% ze současného stavu, 20% kmenů ponechávat na místě do rozpadu. 1 Při těžbě prioritně odstraňovat-pokud jsou geograficky nepůvodní druhy, ponechávat nejstarší jedince a doupné stromy, neodstraňovat pařezy naléhavost - stupně naléhavosti jednotlivých zásahů se uvádí podle následujícího členění: 1. stupeň - zásah naléhavý (nelze odložit, je nutný pro zachování předmětu ochrany), 2. stupeň - zásah vhodný, 3. stupeň - zásah odložíte 56 Tabulka B: Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich zásahová výměra (ha) stručný popis charakteru plocha A nalé termín plochy nebo objektu a hav dlouhodobý cíl péče ost xerotermí stepní trávníky cca 60ha doporučený zásah pastva 1 interval provádění provedení II.-IX. každoročně dosadba ovocných dřevin 2 Ba, Bb, cca 1.5ha Bc C nálet dřevin na výchozech vyřezání dřevin 1 XI.-II. do roku 2013 opuky a v jejím okolí odstranění opadu 1 XI.-II. vzápětí po vyřezání vyřezávání výmladků 1 celoročně po vyřezání 1x za 1-2 roky pastva 1 II.-IX každoročně seč míst s třtinou 1 II.-IV. každoročně seč 1 V.-VI 2011, 2012 pastva 1 VI.- IX. každoročně ruderalizující trávníky cca 4ha II.-IX D úhor cca 3ha orba 1 celoročně 1x za 1-2 roky POZNÁMKA: Uvedené zásahy a postupy jsou pouze orientační ke kapitole 3.1.2! naléhavost - stupně naléhavosti jednotlivých zásahů se uvádí podle následujícího členění: 1. stupeň - zásah naléhavý (nelze odložit, je nutný pro zachování předmětu ochrany), 2. stupeň - zásah vhodný, 57 Příloha II, mapa A: Srovnávací sestavení. Černě parcely podle KN, červeně parcely podle PK. Žlutě hranice KÚ, zeleně hranice navrhovaného MZCHÚ, modře OP. POUZE NÁHLED! ORIGINÁL: A1_Katastralni_mapa.jpg 58 Příloha II, mapa B: Vymezení biotopů/stanovišť. Lesní porosty (plocha 9 a 3) jsou v textu řešeny v rámci porostních skupin. Zde jsou uvedeny protože jsou používány v botanickém průzkumu. Červený bod - Gentianella amarella, žlutý bod -Astragalus danicus, modrý bod - Ranununculus arvensis, zelený bod - Stachys gerania 59 Příloha II, mapa C: Porostová mapa 60 Příloha II., mapa D: Vymezení zásahových ploch na nelesních pozemcích. A- pastva, dosadba ovocných dřevin, B- vyřezávání dřevin a výmladků, odstraňování opadu, pastva, C- seč, pastva, D- orba 61 Příloha II, mapa E: Soubory lesních typů. 2B4 - bohatá buková doubrava javorová, 1C3- suchá habrová doubrava válečková, 2D3 - obohacená buková doubrava strdivková, 2D6 - obohacená buková doubrava bršlicová, 1H8 - sprašová habrová doubrava na opuce, 1O2 - lipová doubrava. 62 Příloha II, mapa F: Stupně přirozenosti lesních porostů pro MZCHÚ. Modře - les přírodě vzdálený, červeně - les nepůvodní, bíle - holina. 63 Příloha II, mapa G: Návrh umístění cedulí s malým státním znakem 64 Příloha II., mapa H.: Müllerova mapa Čech z roku 1720 a Müllerova mapa Moravy z roku 1716 ve vydání z roku 1790 Příloha II., mapa CH.: I. vojenské mapování – josefské, 1764-1768 a 1780-1783 (rektifikace) 65 Příloha II., mapa I.: II. vojenské mapování - Františkovo, 1836-1852. Příloha II., mapa J.: III. vojenské mapování - Františko-josefské, 1877-1880 66 Pohled na výchozy opuky na jižním vrchu Jedná se o bývalý lom - na snímku jsou dobře patrné zbytky teras. Opuka byla použita na stavbu sídla Slavníkovců v Libici nad Cidlinou. 67 Pohled na hlavní terasu z druhé strany. Větší rozvoj keřů je patrný u bývalé paty lomové stěny. Ve spodní části je několik drobných lůmků pocházejících patrně z pozdější doby. 68 Pohled z bezlesí směrem na jih. V této části se dochovalo pouze několik stromů. Odkryté ujíždějící výchozy opuky jsou bývalou sesutou lomovou stěnou. 69 Pohled na patu první lomové stěny, kde dojde k vyřezání dřevin (zásahová plocha Bb) Pohled na nálet dřevin na ploše Ba. 70 Celkový pohled na ujíždějící svahy Detail. 71 Pohled na jižní vrchol od jihu. Je dobře patrný nepřirozený tvar vrcholu, který vzikl odtěžením horniny. V severní části jižního vrchu se dochovalo nejvíce ovocných stromů, … 72 …které se z časti rozpadají. Úpatí kopce, kde dochází k rozvoji ruderálních druhů rostlin. Zásahová plocha C. 73 Na jižní straně zásahové plochy C jsou starší políčka. Na podzim došlo k naorání další části. Pohled na zásahovou plochu D - bývalé pole ponechané ladem. 74 Vlastní vrchol jižního vrchu. Pohled z jižního vrchu směrem na Poděbrady. 75 Lesní porosty jsou převážně dubohabřiny, … …případně doubravy. 76 Bylinné patro je v rámci současné obory prakticky zcela spaseno. Lokálně je přimísena bříza či lípa. 77 Vlivem zvěře jsou místy, zejména na svazích, řidší porosty. S činností obory je spojena řada specifických úprav, ať se jedná o vodní nádrže,… 78 …které vysýchají,… ….nebo o luční porosty v rámci lesa. 79 Tato bezlesí mají řadu podob. V zadní části je patrná výsadba smrku. Les vedený v porostní knize jako pastevní. 80 V rámci obory jsou lokálně dosazovány jírovce. Obnova porostů je zajišťována oplocením. 81 V rámci lesních porostů se vyskytuje řada průseků. Pohled na val bývalého hradiště. 82 Detail ochranného valu. Zvlnění terénu na severním vrchu je buď pozůstatkem archeologického průzkumu, nebo se jedná o pozůstatek těžby opuky. 83 Seznam druhů Bezobratlí ARANEAE- PAVOUCI Atypus piceus Sulzer Faunisticky významný druh naší arachnofauny. Jeden ze tří druhů sklípkánků vyskytující se na našem území. Je vázaný na zachovalé stepní biotopy jako jsou lesostepi, xerotermní stráně a osluněné okraje lesů. Společně s ostatními našimi sklípkánky je navržen k druhové ochraně. Pardosa saltans Topfer-Hofmannn Slíďák, který byl teprve nedávno odlišen od druhu Pardosa lugubris, obývá stepní a lesostepní lokality, osluněné okraje lesů a zejména na okrajích světlých doubrav. V ČR se vyskytuje zejména ve středních Čechách. Pachygnatha degeeri Sundevall, Euryopis flavomaculata C.L. Koch Drobná snovačka obývající přirozená a polopřirozená stanoviště zejména stepního charakteru. Ozyptila trux Blackwall Xysticus bifasciatus C. L. Koch Zora spinimana Sundevall COLEOPTERA- BROUCI Anobiidae Ptilinus pectinicornis Aphodiidae Aphodius sp. Buprestidae Agrilus sp. Chrysobothris affinis Cantharidae Cantharis obscura Cantharis rustica Rhagonycha sp. Carabidae 84 Poecilus cupreus Pseudoophonus rufipes Trechus quadristriatus Cerambycidae Mesosa nebulosa Plagionotus detritus Vývoj v osluněných dubech větších rozměrů, preferuje mocnější kůru. Plagionotus arcuatus Rutpela maculata Xylotrechus antilope Cleridae Thanasimus formicarius Coccinellidae Harmonia axyridis Elateridae Adrastus sp. Agrypnus murinus Ampedus sp. Athous haemorrhoidalis Athous vittattus Cidnopus pilosus Melanotus villosus Stenagostus rhombeus EN Polyfág, saprofág, v mrtvém dřevě a pařezech. Erotylidae Dacne bipustulata Geotrupidae Anoplotrupes stercorosus Laemophloeidae Placonotus sp. Lucanidae Lucanus cervus – roháč obecný EN Mordeliidae Tomoxia bucephala 85 Scarabaeidae Onthophagus veticicornis – lejnožrout VU Preferuje ovčí a hovězí trus, obora je vhodným stanovištěm. Scolytidae Ips typographus Scolytus multistriatus – bělokaz pruhovaný VU Specialista na jilmy. Silphidae Nicrophorus vespillo Oiceoptoma thoracicum Phosphuga atrata Silpha carinata Silpha tristis Thanatophilus sinuatus Silvinidae Uleiota planata Tenebrionidae Corticeus sp. Diaperis boleti Isomira murina LEPIDOPTERA- MOTÝLI Arctiidae Eilema complana Eilema lutarella Phragmatobia fuliginosa Spilosoma lubricipeda Drepanidae Watsonalla binaria Geometridae Aplocera plagiata Biston betularia Cabera pusaria Campaea margaritata 86 Camptogramma bilineata Colostygia pectinataria Cosmorhoe ocellata Crocallis elinguaria Cyclophora punctaria Ecliptopera silaceata Ectropis crepuscularia Ematurga atomaria Epirrhoe alternata Epirrhoe rivata Eulithis pyraliata Eupithecia centaureata Heliomata glarearia Hemithea aestivaria Hypomecis punctinalis Hypomecis roboraria Chiasmia clathrata Idaea aversata Idaea dimidiata Idaea emarginata Idaea fuscovenosa Idaea humiliata Idaea muricata Idaea ochrata Ligdia adustata Macaria alternata Macaria notata Parectropis similaria Peribatodes rhomboidarius Perizoma alchemillata Plagodis dolabraria Rhodostrophia vibicaria Scopula immorata Scopula nigropunctata 87 Scopula ornata Scopula rubiginata Scotopteryx bipunctaria Scotopteryx chenopodiata Selenia lunularia Siona linuta Thalera fimbrialis Thera obeliscata Timandra comae Xanthorhoe ferrugata Xanthorhoe fluctuata Xanthorhoe spadicearia Hesperiidae Carcharodus alceae Esper – soumračník slézový; V minulosti rozšířený v nížinách teplých oblastí. V současnosti lokálně ve středních Čechách, Českém středohoří a na jižní Moravě. Druh s vazbou na vyprahlé suché stráně, křovinaté lesostepi, polní cesty, úhory, xerotermní ruderály, železniční náspy, staré zanedbané zahrady a zarůstající vinice, také však pískovny, lomy a hliniště. Na lokalitě byl druh nalezen na xerotermních porostech v okolí bývalé vodní nádrže, zde jen velmi vzácně. Ochlodes sylvanus Esper Pyrgus malvae Linnaeus Thymelicus lineola Ochsenheimer Lasiocampidae Macrothylacia rubi Malacosoma neustria Lycaenidae Aricia agestis Denis & Schiffermüller Celastrina argiolus Linnaeus Lycaena phlaeas Linnaeus Lycaena tityrus Poda Plebejus argus Linnaeus – modrásek černolemý; 88 Druh s vazbou na stepi, písčiny, vřesoviště v teplých oblastech, kamenité droliny, úvozy, suché extenzivní pastviny vždy s plochami s nezapojeným drnem. Na studované lokalitě jednotlivě na jižně exponovaných stepních stráních. Plebejus argyrognomon Bergsträsser – modrásek podobný; Druh s vazbou na travnaté stepi, lesostepi, suché louky a pastviny (často ruderalizované), železniční a silniční náspy, staré vinice. Osidluje činné i opuštěné lomy a pískovny, zde především pozdější sukcesní stadia s vysokostébelným trávníkem. Na studované lokalitě jednotlivě na jižně exponovaných stepních stráních. Polyommatus coridon Poda – modrásek vikvicový; Druh s vazbou na stepi a lesostepi, skalnaté svahy, vyprahlé svažité pastviny, písčiny, řídké borové lesy, náspy podél silnic, železnic a říčních navigací, lomy (zvláště vápencové). Na studované lokalitě velmi hojně (stovky exemplářů) na jižně exponovaných stepních stráních. Polyommatus icarus Rottemburg Lymantriidae Calliteara pudibunda Lymantria dispar Lymantria monacha Noctuidae Abrostola triplasia Acronicta auricoma Acronicta rumicis Agrochola circellaris Agrochola laevis Agrochola litura Agrochola lychnidis Agrochola nitida Agrotis exclamationis Agrotis septum Ammoconia caecimacula Amphipoea fuksa Amphipyra tragopoginis Apamea anceps Apamea lithoxylaea 89 Apamea monoglypha Apamea remissa Apamea sordens Autographa gamma Caradrina morfeus Catocala nupta Conistra erythrocephala Conistra vaccinii Cosmia trapezina Craniophora ligustri Cryphia algae Deltote bankiana Diachrysia chrysitis Discestra trifolii Dypterigia scabriuscula Elaphria venustula Emmelia trabealis Heliophobus reticulatus Heliothis viriplaca Hoplodrina blanda Hoplodrina octogenaria Hypena proboscidalis Hypena rostralis Charanyca trigrammica Chortodes extrema Chortodes fluxa Lacanobia w-latinum Leucania obsoleta Luperina testacea Lygephila pastinum Lygephila viciae Mamestra brassicae Meganola albula Minucia lunaris 90 Mythimna albipuncta Mythimna conigera Mythimna ferrago Mythimna l-album Mythimna pallens Noctua comes Noctua janthina Noctua pronuba Ochropleura plecta Oligia latruncula Oligia strigilis Paracolax tristalis Pechipogo strigilata Polypogon tentacularius Proxenus lepigone Pseudeustrotia candidula Pyrrhia umbra Rivula sericealis Rusina ferruginea Tholera cespitis Trachea atriplicis Tyta luctuosa Xanthia ocellaris Xestia c-nigrum Xestia triangulum Xestia xanthographa Notodontidae Clostera curtula Drymonia dodonaea Peridea anceps Phalera bucephala Ptilodon capucina Nymphalidae Aglais urticae Linnaeus 91 Araschnia levana Linnaeus Boloria dia Linnaeus Inachis io Linnaeus Issoria lathonia Linnaeus Melitaea cinxia Linnaeus – hnědásek kostkovaný V minulosti byl všeobecně rozšířen v nížinách a pahorkatinách. Z mnoha oblastí vymizel (většina západních, jižních a východních Čech a severní Morava). Současný výskyt je jen zlomkem bývalého areálu, přežívající populace jsou často izolované. Větší populace se udržely pouze v Českém středohoří, okolí Prahy, na Znojemsku, na Pálavě, u Mohelna, Hodonína a ve Ždánických vrších a Bílých Karpatech. Populace na stepních stráních Oškobrhu je jednou z posledních, která v širším okolí lokality přežívá. Druh byl historicky znám z řady lokalit v okolí, ale na všech již vyhynul! Jedná se pravděpodobně o nejvýznamnější druh denního motýla Oškobrhu. Druh je vázán na různé nelesní biotopy v teplých oblastech, hlavně lesostepi, skalní stepi a písčiny, případně teplejší paseky. Je znám i z biotopů vlhčích, respektive z luk, kde se střídají vedle sebe vlhká a suchá místa (louky na flyši v Bílých Karpatech). Polygonia c-album Linnaeus Vanessa atalanta Linnaeus Vanessa cardui Linnaeus Pieridae Colias hyale Linnaeus Gonepteryx rhamni Linnaeus Leptidea reali Reissinger Pieris brassicae Linnaeus Pieris napi Linnaeus Pieris rapae Linnaeus Pontia daplidice Linnaeus – bělásek rezedkový; Druh se nejčastěji vskytuje na výslunných místech ruderálního charakteru s hojným výskytem živných rostlin: opuštěná a zaplevelená pole v nížinách, výslunné kamenité stráně s ranně sukcesní vegetací, lomy, železniční a dálniční náspy atd. Početnost kolísá v závislosti na každoročních migracích. Vyskytuje se po celém území s výjimkou hor, častěji v teplejších nížinných oblastech (nejhojnější v oblasti moravských úvalů), hojněji v horkých a suchých létech, nejpočetnější bývají dospělci 92 letních generací. Na studované lokalitě poměrně hojně na jižně exponovaných stepních stráních. Satyridae Coenonympha pamphilus Linnaeus Lasiommata megera Linnaeus Maniola jurtina Linnaeus Melanargia galathea Linnaeus Minois dryas Scopoli – okáč ovsový V minulosti roztroušeně rozšířený v teplých oblastech Čech i Moravy. V současnosti v Čechách pouze ve středním Polabí, Českém středohoří a izolovaný výskyt na jihu v okolí Českých Velenic; v ostatních oblastech celoplošně vymizel. Na jižní Moravě je dosud lokálně hojný (především Moravský kras, Ždánický les, Chřiby, Bílé Karpaty a Znojemsko). Vymřel na celé střední a severní Moravě. Okáč ovsový je převážně motýlem pozdnějších sukcesních stádií xerotermních biotopů. Zalesňování opuštěných stepních lad a jejich samovolné zapojování dřevinami motýla na řadě stanovišť odsoudilo k zániku. Navíc vzhledem ke své velikosti a populační struktuře zjevně není schopen dlouhodobě přežívat na maloplošných a izolovaných lokalitách. Důležité je proto zachovat a rozšiřovat síť lesostepních lokalit v oblastech výskytu, v navazujících lesích obnovovat pařeziny a ponechat široké luční lemy s křovinami. Protože mu vyhovuje pouhé občasné kosení, je třeba management skloubit s potřebami dalších xerotermních druhů závislých na pravidelných disturbancích – na lokalitách zachovávat mozaiku dlouhostébelných a krátkostébelných ploch. Na studované lokalitě spíše jednotlivě se vyskytující druh. Z širšího okolí je znám především ze stepních strání v PP Báň a NPR Kněžičky na Nymbursku. Sphingidae Deilephila elpenor Deilephila porcellus Hyles euphorbiae Laothoe populi Sphinx pinastri Zygaenidae Zygaena angelicae Ochsenheimer – vřetenuška štírovníková Zygaena carniolica Scopoli – vřetenuška ligrusová 93 I když tato vřetenuška nefiguruje na žádném červeném seznamu ČR a není ani legislativně chráněna, patří k významným a ohroženým druhům vázaných na silně rozvolněné stráně xerotermního charakteru (bílé stráně). Na studované lokalitě se druh vyskytuje ve velmi početné populaci - tisíce exemplářů. V širším okolí je druh znám z několika lokalit, na kterých víceméně vymírá. Zygaena ephialtes Linnaeus – vřetenuška čičorková I když tato vřetenuška nefiguruje na žádném červeném seznamu ČR a není ani legislativně chráněna, patří spíše k ohroženým druhům vázaných na lesostepní a stepní lokality. Zygaena filipendulae Linnaeus – vřetenuška obecná Zygaena loti Denis & Schiffermüller – vřetenuška kozincová Zygaena purpuralis Brünich – vřetenuška mateřídoušková Tento druh obývá stepní biotopy, kde housenka žije na mateřídoušce (Thymus pulegioides). Jde o celkem rozšířený druh s vazbou na velmi kvalitní stepi. Zygaena viciae Denis & Schiffermüller – vřetenuška komonicová ORTHOPTERA - ROVNOKŘÍDLÍ Acrididae Chorthippus biguttulus Chorthippus dorsatus Stenobothrus lineatus Oedipoda caerulescens Tetrigidae Tetrix subulata Tettigoniidae Phaneroptera falcata Platycleis Albopunctata HYMENOPTERA - BLANOKŘÍDLÍ Pompilidae Auplopus carbonarius (Scopoli, 1763) Hojný druh. Auplopus albifrons (Dalman, 1823) - VU 94 Roztroušeně se vyskytující druh především na teplejších stanovištích, v ČR místy hojný. Vespidaeí Symmorphus gracilis (Brullé, 1832) Druh teplejších, otevřených stanovišť, roztroušený výskyt v ČR. Vespula germanica (Fabricius, 1793) Hojný druh otevřených, bezlesých stanovišť, vyskytuje se běžně všude kromě rozsáhlejších lesních komplexů. Vespula vulgaris (Linnaeus, 1758) Druh lesních stanovišť, vyskytuje se zpravidla v rozsáhlejších komplexech. Hojný na většině území. Crabronidae Ectemnius cephalotes (Olivier, 1792) Hojný, nápadný druh okrajů lesů, lesostepí, parků a zahrad, hnízdí ve dřevě. Megachilidae Heriades truncorum (Linnaeus, 1758) Velmi hojný druh, v ČR se vyskytuje od nížin do hor, téměř všude. Megachile versicolor Smith, 1844 Hojný druh, od nížin do hor, především na lesostepích a okrajích lesů. Apidae Apis mellifera Linnaeus, 1758 Včela medonosná – jedinci z chovů, autochtonní poddruh už se u nás zřejmě nevyskytuje. Bombus hortorum (Linnaeus, 1761) Hojný druh, ekologicky plastický, preferuje otevřená, teplejší stanoviště, ale zasahuje i do hor. Bombus humilis Illiger, 1806 - VU Druh teplých lokalit, především otevřených, zasahuje ale i do středních poloh. Výskyt v ČR je hodně roztroušený. Bombus lapidarius (Linnaeus, 1758) Hojný, teplomilný druh, vyskytuje se téměř všude, ale v teplých oblastech nejhojnější. Bombus pascuorum (Socpoli, 1763) Ekologicky nenáročný druh s výskytem téměř všude, od nížin do hor hojný. Bombus pratorum (Linnaeus, 1761) 95 Druh lesů a jejich okrajů, především ve středních polohách, místy hojný. Bombus rupestris (Fabricius, 1793) Sociální parazit druhu B. lapidarius, v ČR hojný především v teplých oblastech. Bombus terrestris (Linnaeus, 1758) Teplomilný, hojný druh na většině území, především na otevřených stanovištích, v lesích jej nahrazuje B. lucorum. Bombus vestalis (Geoffroy, 1785) Teplomilný druh, sociální parazit druhu B. terrestris. V ČR téměř jen v teplých oblastech, kde je poměrně hojný. Andrenidae Andrena flavipes Panzer, 1799 Asi nejhojnější druh rodu, především v teplých oblastech na otevřených stanovištích. Andrena minutula (Kirby, 1802) Drobný, teplomilný, velmi hojný druh. Andrena ovatula (Kirby, 1802) Hojný druh letního období, především na otevřených stanovištích v teplých oblastech. Andrena subopaca Nylander, 1848 Hojný druh lesních cest a okrajů, v ČR i ve vyšších polohách. Halictidae Lasioglossum calceatum (Scopoli, 1763) Hojný, všudypřítomný druh, od nížin až do hor. Lasioglossum interruptum (Panzer, 1798) Teplomilný druh, v ČR jen v teplých oblastech, roztroušeně, v posledních létech ubývá. Sphecodes ephippius (Linnaeus, 1767) Hojný druh na většině území, nespecializovaný hnízdní parazit různých včel. Formicidae Formica fusca Lasius fuliginosus Myrmica rubra Myrmica ruginodis Myrmica salina Myrmica scabrinodis Myrmica sp. 96 Ptáci Accipitridae Buteo buteo – káně lesní V ČR hojný druh, v EVL hnízdí nejméně jeden pár Pernis apivorus – včelojed lesní SO, EN; V ČR vzácný druh, v EVL pravděpodobně hnízdí, pozorován jedinec lovící nad stepní strání. Falconidae Falco tinnunculus – poštolka obecná V ČR hojný druh, v EVL pravděpodobně nehnízdí, jedinec zaznamenán při lovu nad stepní strání. Columbiformes Columba palumbus – holub hřivnáč V ČR hojný druh, v EVL hnízdí několik párů Streptopelia turtur – hrdlička divoká V ČR hojný druh, v EVL málo početný, v okolí větších pasek. Passeriformes Aeghitalidae Aegithalos caudatus – mlynařík dlouhoocasý V ČR hojný druh, v EVL hnízdí po celém území. Certhiidae Certhia brachydactyla - šoupálek krátkoprstý V ČR hojný druh, v EVL roztroušeně po celém území. Certhia familiaris - šoupálek dlouhoprstý V ČR hojný druh, v EVL zaznamenán řídce v centrální části území. Corvidae Garrulus Glandarius - sojka obecná V ČR hojný druh zejména v lesích, v EVL zaznamenán roztroušený výskyt po celém území. Emberizidae Emberiza citrinella - strnad obecný V ČR hojný druh, v EVL hnízdí v lese na okrajích pasek i na stepní stráni. Miliaria calandra – strnad luční KO, VU; 97 V ČR řídký druh, v nížinách, obývá nejčastěji agrární biotopy, v EVL zaznamenán jeden zpívající samec na jižní hranici mezi stepní strání a polem, hnízdění v EVL je možné. Fringillidae Coccothraustes coccothraustes - dlask tlustozobý V ČR hojný druh v lesích, v EVL hnízdí roztroušeně po celém území. Fringilla coelebs - pěnkava obecná V ČR hojný druh, v EVL hnízdí po celém území, nejpočetnější zaznamenaný druh. Laniidae Lanius collurio – ťuhýk obecný O, NT; V ČR hojný druh, v EVL hnízdí na stepní stráni v počtu 1-2 párů. Motacillidae Anthus trivialis - linduška lesní V ČR hojný druh, v EVL hnízdí vzácně v okolí větších pasek. Muscicapidae Ficedula albicollis - lejsek bělokrký NT, N; V ČR hojný druh, v EVL hnízdí vzácně především v březových porostech v severní části území. Muscicapa striata - lejsek šedý 3, LC; V ČR hojný druh, v EVL zjištěn jeden zpívající samec, hnízdění je velmi pravděpodobné. Oriolidae Oriolus oriolus – žluva hajní SO, LC; V ČR hojný druh v nížinách, v EVL zaznamenáni tři zpívající samci v okrajových částech území, hnízdění je pravděpodobné. Paridae Parus caeruleus - sýkora modřinka V ČR hojný druh, v EVL zaznamenán řídce v centrální části území. Parus major - sýkora koňadra V ČR hojný druh, v EVL hnízdí po celém území. Parus montanus – sýkora lužní V ČR hojný druh, v EVL zaznamenán vzácně při jižním okraji území. Sittidae 98 Sitta europaea - brhlík lesní V ČR velmi hojný. V EVL běžný, hnízdí po celém území. Sturnidae Sturnus vulgaris - špaček obecný V ČR hojný druh, v EVL hnízdí roztroušeně po celém území v porostech se starými doupnými stromy. Sylviidae Phylloscopus collybita - budníček menší V ČR velmi hojný druh, v EVL hnízdí běžně v okolí lesních světlin, pasek apod. Phylloscopus sibilatrix – budníček lesní V ČR hojný druh v listnatých lesích, v EVL hnízdí roztroušeně. Sylvia atricapilla - pěnice černohlavá V ČR hojný druh, v EVL hnízdí po celém území. Sylvia borin – pěnice slavíková V ČR hojný druh, v EVL hnízdí roztroušeně po celém území. Sylvia communis – pěnice hnědokřídlá V ČR hojný druh otevřených biotopů, v EVL hnízdí na stepní stráni. Turdidae Erithacus rubecula - červenka obecná V ČR velmi hojný druh, v EVL hnízdí běžně v lesních porostech s křovinným patrem. Luscinia megarhynchos - slavík obecný 3, LC; V ČR hojný druh v nížinách, v EVL zaznamenán zpívající samec, hnízdění je pravděpodobné. Turdus viscivorus - drozd brávník V ČR hojný druh v lesích, v EVL hnízdí roztroušeně po celém území. Turdus philomelos - drozd zpěvný V ČR hojný druh, v EVL zjištěn v západní části území. Turdus merula - kos černý V ČR hojný druh, v EVL hojně hnízdí po celém území. Picidae Dendrocopos major - strakapoud velký V ČR hojný druh, v EVL hnízdí po celém území, nejpočetnější šplhavec. 99 Dendrocopos medius - strakapoud prostřední 3, VU, N; V ČR řídký druh, v nížinách, obývá nejčastěji rozvolněné listnaté porosty, hráze rybníků apod., v EVL hnízdí několik párů v severní části území. Dendrocopos minor – datel malý VU V ČR řídký druh, vyhledává nejčastěji stromovou vegetaci lemující vodoteče, v EVL zaznamenán jedinec na stepní stráni, hnízdění je možné. Dryocopus martius - datel černý LC, N; Picus viridis - žluna zelená LC V ČR hojný druh, v EVL zaznamenán podél rozhranní les/stepní stráň. Strigiformes Strigidae Strix aluco - puštík obecný V ČR hojný druh, v EVL nalezena hnízdní dutina v centrální části území. 100 Houby Abortiporus biennis (Bull.: Fr.) Singer – různopórka pleťová Kořenové náběhy mohutného odumírajícího jasanu. Vzácnější chorošovitá houba. Amanita lividopallescens (Gillet) Seayot – muchomůrka šedožlutavá V hlíně. Typický druh teplých listnatých lesů. Amanita rubescens Pers.: Fr. – muchomůrka růžovka Pod habry a duby. Bjerkandera adusta (Willd.: Fr.) P. Karst. – šedopórka osmahlá Pařez habru. Bjerkandera fumosa (Pers.: Fr.) P. Karst. – šedopórka zakouřená Pařez dubu. Mykorhizní symbiont rostoucí v teplých listnatých lesích, převážně na bazických podkladech. Většina jeho lokalit leží mimo rezervace, každá z nich je tedy velmi cenná. Boletus appendiculatus Schaeff. – hřib přívěskatý NT Pod habry a dubem. Calocera cornea (Batsch: Fr.) Fr. – krásnorůžek rohovitý Dřevo listnáče na zemi. Calocybe gambosa (Fr.: Fr.) Singer – čirůvka májovka Collybia dryophila (Bull.: Fr.) P. Kumm. – penízovka dubová V tlejícím listí. Coprinus picaceus (Bull.: Fr.) Gray – hnojník strakatý VU Pod duby, habry, klenem. Saprotrof z teplých listnatých lesů na vápnitých nebo humózních půdách. Daedalea quercina (L.: Fr.) Fr. – síťkovec dubový Pařez dubu. Datronia mollis (Sommerf.: Fr.) Donk – outkovka měkká Větev buku na zemi. Dendrothele acerina (Pers.: Fr.) P.A. Lemke – kornatec javorový Kmen živého javoru babyky. Typický druh teplých listnatých lesů, kde roste většinou na borce starých jedinců javoru babyky. Exidia plana (Wiggers) Donk – černorosol bukový Větev habru na zemi. Geastrum rufescens Pers.: Pers. – hvězdovka červenavá V tlejícím listí pod habry, jasany, duby. 101 Hapalopilus rutilans (Pers.: Fr.) P. Karst. – hlinák červenající Větev dubu na zemi. Hohenbuehelia atrocoerulea (Fr.: Fr.) Singer – hlíva siná Větev dubu na zemi. Vzácný dřevožijný druh. Laetiporus sulphureus (Bull.: Fr.) Murrill – sírovec žlutooranžový Pařez dubu. Langermannia gigantea (Batsch: Pers.) Rostk. – pýchavka obrovská Rozvolněné místo v trávě. Macrolepiota rhacodes (Vittad.) Singer – bedla červenající V detritu. Macrotyphula juncea (Alb. et Schw.: Fr.) Berthier – kyj niťovitý V tlejícím listí. Marasmius bulliardii Quél. – špička Bulliardova Na tlejícím listí dubu. Marasmius epiphyllus (Pers.: Fr.) Fr. – špička listová Na tlejícím listí. Mycena galericulata (Scop.: Fr.) Gray – helmovka tuhonohá Větev dubu letního na zemi, dřevo listnáče v zemi. Mycena inclinata (Fr.) Quél. – helmovka leponohá Tlející pařez dubu. Mycena sanguinolenta (Alb. et Schwein.: Fr.) P. Kumm. – helmovka krvavá V tlejícím listí. Neolentinus degener (Kalchbr.) P. Hrouda – houževnatec pohárovitý EN Pařez dubu. Výrazně teplomilný druh, jeho typickým biotopem jsou lužní lesy. Z Polabí je znám, nikoli však z této lokality. Phellinus contiguus (Pers.: Fr.) Pat. – ohňovec dotýkavý Větev dubu na zemi. Phellinus ferruginosus (Schrad.: Fr.) Pat. – ohňovec rezavý Větev dubu letního na zemi a větev jasanu na zemi. Piptoporus betulinus (Bull.: Fr.) P. Karst. – březovník obecný Padlý kmen břízy. Pluteus cervinus (Schaeff.) P. Kumm. – štítovka jelení Pařez dubu. Polyporus arcularius (Batsch: Fr.) Fr. – choroš plástvový 102 Větev dubu letního na zemi. Typický dřevožijný druh teplých oblastí. Psathyrella conopilus (Fr.: Fr.) A. Pearson et Dennis – křehutka kuželovitá V detritu (listí, zbytky dřeva). Russula graveolens Romell – holubinka slanečková Pod jasany, habrem, babykou, duby. Zajímavý druh listnatých lesů, především doubrav. Schizophyllum commune Fr.: Fr. – klanolístka obecná Větev jasanu na zemi. Schizopora flavipora (Berk. et M.A. Curtis ex Cooke) Ryvarden – pórnovitka drobnopórá Větev dubu na zemi. Skeletocutis nivea (Jungh.) Jean Keller – bělochoroš polokloboukatý Větvička jasanu na zemi. Steccherinum ochraceum (Pers.: Fr.) Gray – ostnateček okrový Větev dubu na zemi. Stereum hirsutum (Willd.: Fr.) Gray – pevník chlupatý Větev dubu na zemi. Stereum rugosum (Pers.: Fr.) Fr. – pevník korkovitý Kmen živého habru. Trametes gallica (Fr.) Fr. – outkovka francouzská Větev jasanu ležící na zemi. Trametes versicolor (L.: Fr.) Pilát – outkovka pestrá Větev dubu na zemi. Tremella mesenterica Retz.: Fr. – rosolovka mozkovitá Větev buku na zemi, větev dubu na zemi. Xerocomus chrysenteron (Bull.) Quél. – hřib žlutomasý Pod duby. 103 Rostliny Acer campestre L. – javor babyka Acinos arvensis subsp. Arvensis – pamětník rolní pravý Adonis aestivalis L. - hlaváček letní (ohníček letní, hlaváčkovec letní) C2 Druh je na území ČR rozšířen v teplých oblastech Čech a Moravy, jinde je jen velmi roztroušeně a přechodně zavlékán. Je to typický polní plevel s vazbou na suché vápnité spraše, jílovité a jílovito-písčité půdy. V minulosti byl hlaváček letní v teplých oblastech poměrně běžným polním plevelem, dnes však patří k silně ohroženým druhům naší květeny. Na studované lokalitě byl druh nalezen v počtu cca 10 exemplářů na okraji pole při jižním úpatí stepní stráně. Aegopodium podagraria L. – bršlice kozí noha Aesculus hippocastanum L. – jírovec maďal Agrimonia eupatoria L. – řepík lékařský Agrostis stolonifera L. (Agrostis alba auct. p.p.) - psineček výběžkatý Achillea millefolium agg. – řebříček obecný Ajuga genevensis L. - zběhovec lesní Ajuga reptans L. – zběhovec plazivý Alliaria petiolata (M. Bieb.) Cavara et Grande - česnáček lékařský Amaranthus powellii S. Watson (Amaranthus chlorostachys auct.) - laskavec zelenovlasý Amaranthus retroflexus L. - laskavec ohnutý (laskavec srstnatý) Anagallis arvensis L. – drchnička rolní Anemone nemorosa L. (Anemonoides nemorosa L.) - sasanka hajní Anthemis arvensis (L.) - rmen rolní Anthriscus sylvestris (L.) Hoffm. – kerblík lesní Arabidopsis thaliana (L.) Heynh. - huseníček rolní Arctium tomentosum Mill. - lopuch plstnatý Arrhenatherum elatius (L.) J. Presl et C. Presl - ovsík vyvýšený Artemisia vulgaris L. - pelyněk černobýl Asarum europaeum L. - kopytník evropský Asparagus officinalis L. – chřest lékařský Asperula cynanchica L. - mařinka psí Astragalus danicus Retz. – kozinec dánský, 3, C3; 104 Druh je na území ČR rozšířen roztroušeně v termofytiku, v mezofytiku velmi zřídka. Těžiště výskytu je ve středních a severozápadních Čechách a na východní, střední a severní Moravě. Přes Čechy probíhá jižní hranice celkového rozšíření. Druh je vázán na polosuché až suché travinné porosty, lemy, světliny teplomilných doubrav, roste také v písčitých borech, na kamenitých svazích a pastvinách. Na studované lokalitě byl druh nalezen pouze v jednom fertilním exempláři ve východní části stepní stráně na jižní úpatí Oškobrhu. Z nejbližšího okolí je druh znám z PR Báň a z NPR Kněžičky na Nymbursku. Astragalus glycyphylloides DC. - kozinec nesladký Atriplex patula L. - lebeda rozkladitá Ballota nigra subsp. Nigra Ballota foetida Lam. - měrnice černá pravá Bellis perennis L. - sedmikráska obecná (chudobka) Berteroa incana (L.) DC. - šedivka šedá Betula pendula Roth (Betula verrucosa Ehrh., B. alba auct.) – bříza bělokorá Bothriochloa ischaemum (L.) Keng. - vousatka prstnatá C4a Druh je vázán na skalní, často skalnaté nebo kamenité stráně a pastviny, suché trávníky na píscích, lesní lemy, světliny teplomilných doubrav a křovin, okraje cest, sprašové meze atd. Roste na všech typech substrátů, vyhýbá se pouze velmi kyselým horninám. Druh preferuje sušší, často kamenité Na území studované lokality byl druh nalezen při úpatí silně erodované stepní stráně s dominantní plochou obnaženého substrátu. Druh zde byl nalezen v počtu 11 fertilních kusů. Cerinthe minor L. - voskovka menší C4 Na území ČR je druh rozšířen ve středních, východních a severozápadních Čechách, na jižní a střední Moravě, také na Těšínsku. Roste v lesních lemech a na výslunných stráních, často i na druhotných stanovištích (rumiště, úhory, náspy), v pásmu od nížin až ho hor. Na studované lokalitě byl druh zaznamenán na řadě míst při horní hraně stepní stráně a plotu obory. Cichorium intybus L. - čekanka obecná Cirsium acaule Scop. - pcháč bezlodyžný C4a V ČR roste spíše v Čechách, na Moravě je vzácný (Beskydy, Bílé Karpaty). Roste od nížin do pahorkatin na humózních půdách, především na výslunných místech s nízkou 105 vegetací – pastviny, stráně a meze. Na studované lokalitě se druh vyskytuje jednotlivě na jižně exponované stepní stráni. Cirsium eriophorum (L.) Scop. - pcháč bělohlavý C3 V ČR je výskyt druhu soustředěn: a) na Moravě do karpatské části (oreofytikum a mezofytikum, s mírným přesahem do Panonského termofytika), kde největší koncentrace lokalit je v Javorníkách, Radhošťských Beskydech a Moravském krasu; b) v Čechách se pcháč bělohlavý vyskytuje v termofytiku, s mírným přesahem do mezofytika (Polabí, Český kras, Doupovská pahorkatina, České Středohoří, Tepelské vrchy). Pcháč bělohlavý roste nejčastěji na pastvinách, suchých loukách, výslunných travnatých stráních, kamenitých stepích, pasekách a starých úhorech. Na studované lokalitě se druh vyskytuje jednotlivě na jižně exponované stepní stráni. Nejbližší výskyt druhu je recentně znám z PP Báň a NPR Kněžičky na Nymbursku. Cirsium vulgare (Savi) Ten. (Cirsium lanceolatum (L.) Scop. non Hill, C. sylvaticum Tausch) - pcháč obecný Clinopdium vulgare L. (Calamintha clinopodium (Benth.) Spenn., C. vulgaris (L.) Halácsy, Satureja clinopodium (Benth.) Caruel) – klinopád obecný Coronopus squamatus – vranožka šupinatá C2 Vranožka šupinatá je vázána na okolí venkovských sídel, návsi, okraje cest, pastviny. Roste na těžkých, sešlapávaných hlinitých a jílovitých půdách bohatých na živiny. Druh je řazen Červeným seznamem ČR mezi rostliny silně ohrožené (C2). Na studované lokalitě se nepodařilo ve vegetační sezóně 2009 druh ověřit, ale recentní výskyt je velmi pravděpodobný. Convolvulus arvensis L. - svlačec roln Conyza canadensis (L.) Cronquist (Erigeron canadensis L.) - turanka kanadská Corylus avellana L. – líska obecná Crataegus sp. L. – hloh Crepis biennis L. - škarda dvouletá Cruciata laevipes Opiz (Galium cruciata (L.) Scop.) – svízelka chlupatá Cuscuta europaea L. - kokotice evropská Cynoglossum officinale L. - užanka lékařská Dactylis glomerata L. – srha říznačka Dactylis polygama Horv. (Dactylis aschersoniana Graebn.) - srha hajní Daucus carota subsp. Carota - mrkev obecná pravá Deschampsia cespitosa (L.) P.B. – metlice trsnatá 106 Dianthus armeria L. - hvozdík svazčitý Dianthus deltoides L. - hvozdík kropenatý (“slzičky”) Dipsacus fullonum L. - štětka planá Echium vulgare L. – hadinec obecný Elytrigia repens (L.) Nevski (Agropyron repens (L.) P. Beauv., Elymus repens (L.) Gould) – pýr plazivý Equisetum arvense L. – přeslička rolní Erodium cicutarium (L.) L'Hér. – pumpava obecná Erophila verna (L.) DC. - osívka jarní Eryngium campestre L. - máčka ladní Eupatorium cannabium L. – sadec konopáč Euphorbia cyparissias L. – pryšec chvojka Euphorbia exigua L. (Tithymalus exiguus (L.) Hill) - pryšec drobný Euphorbia helioscopia L.; Tithymalus helioscopia (L.) Hill - pryšec kolovratec Falcaria vulgaris Bernh. - srpek obecný Fallopia convolvulus (L.) Á. Löve (Bilderdykia convolvulus (L.) Dumort.) - opletka obecná Festuca brevipila R. Tracey (Festuca trachyphylla (Hack.) Krajina) - kostřava drsnolistá Festuca filiformis Pourr. (Festuca capillata Lam., F. tenuifolia Sibth.) - kostřava vláskovitá Festuca ovina subsp. Ovina - kostřava ovčí Festuca rubra agg. – kostřava červená Festuca rupicola Heuffel (Festuca sulcata (Hack.) Nyman) - kostřava žlábkatá Ficaria verna Huds. subsp. bulbifera Á. Löve et D. Löve – orsej jarní hlíznatý Fragaria viridis (Duchesne) Weston – jahodník trávnice Frangula alnus Miller – krušina olšová Fraxinus excelsior L. – jasan ztepilý Fumaria officinalis subsp. Officinalis - zemědým lékařský pravý Galium album Mill. – svízel bílý Galium odoratum (L.) Scop. (Asperula odorata L.) - svízel vonný (mařinka vonná) Galium x pomeranicum Retz. (G. album x G. verum) - svízel pomořanský Galium verum L. – svízel syřišťový Geranium pusillum Burm. f. - kakost maličký Geranium robertianum L. - kakost smrdutý Geum urbanum L. – kuklík městský Gentianella amarella subsp. amarella - hořeček nahořklý pravy C1, 107 Hořeček nahořklý pravý je vázán na suché travnaté a kamenité svahové pastviny, opuštěné vápencové lomy, krátkostébelné louky nebo i lesní lemy. Roste nejčastěji na vápenci, ale i na jiných bazických, vzácněji i silikátových substrátech. Na studované lokalitě byl druh nalezen v počtu cca 30 kvetoucích exemplářů na silně rozvolněné xerotermní, jižně orientované stráni (lok. č. 2). Vzhledem k poměrně nízkému vzrůstu jednotlivých rostlin na lokalitě je velmi pravděpodobné, že jeho početnost bude mnohem vyšší a řada jedinců mohla být přehlédnuta. Glechoma hederacea L. – popenec obecný Hieracium pilosella L. (Pilosella officinarum F.W. Schultz et Sch. Bip.) - jestřábník chlupáček Holosteum umbellatum L. - plevel okoličnatý Hypericum perforatum L. – třezalka tečkovaná Chelidonium majus L. - vlaštovičník větší Chenopodium album L. - merlík bílý Chenopodium bonus-henricus L. - merlík všedobr Impatiens parviflora L. – netýkavka malokvětá Inula britannica L. - oman britský Inula salicina L. – oman vrbolistý Knautia arvensis (L.) J.M. Coult. – chrastavec rolní Lactuca serriola L. - locika kompasová Lamium album L. - hluchavka bílá Lamium amplexicaule L. - hluchavka objímavá Lamium purpureum L. - hluchavka nachová Lapsana communis L. - kapustka obecná Larix decidua Mill. - modřín opadavý Lathyrus tuberosus L. - hrachor hlíznatý (hrachor ořeška) Lavatera thuringiaca L. - slézovec durynský C4a Na území ČR je druh rozšířen pouze v teplých územích Čech a Moravy. Je vázán na výslunné křoviny a jejich okraje, paseky v hájích, pastviny, vinohrady, travnaté stráně, stepní pahorky apod. Roste na živinami bohatších suchých půdách. Na studované lokalitě roste druh jednotlivě po celém jižním okraji obory, kde je přítomen v osluněných křovinách a na okrajích cesty. Zvláště hojný je v okolí bývalé vodní nádrže nad jižně exponovanou stepní strání. Leontodon hispidus L. - máchelka srstnatá Leucanthemum ircutianum DC. (Chrysanthemum leucanthemum L. p.p.) - kopretina irkutská 108 Ligustrum vulgare L. – ptačí zob obecný Lithospermum arvense L. (Aegonychon arvense (L.) Gray, Buglossoides arvensis (L.) I.M. Johnst., Lithodora arvensis (L.) Greuter) - kamejka rolní Lithospermum purpurocaeruleum L. – kamejka modronachová C3 Na území ČR se výskyt druhu váže především na termofytikum a některé sousední oblasti (např. Křivoklátsko, České středohoří, okolí Prahy, část Polabí, část Povltaví, Moravský kras, Středomoravské Karpaty, lesy Bílých Karpat). Roste v řídkých lesích, lesostepích, na okrajích lesů a křovinatých stráních. Nejbližší výskyt druhu je recentně znám z PP Báň a NPR Kněžičky na Nymbursku. Lolium perenne L. - jílek vytrvalý Lotus corniculatus L. – štírovník růžkatý Luzula multiflora (Ehrh.) Lej. - bika mnohokvětá Lysimachia nummularia L. – vrbina penízková Medicago falcata L. (Medicago sativa subsp. falcata (L.) Arcang.) - tolice srpovitá Medicago lupulina L. - tolice dětelová Medicago sativa L. - tolice setá (vojtěška) Medicago x varia Martyn - tolice měňavá Melilotus albus Medik. - komonice bílá Mentha arvensis L. - máta rolní Microrrhinum minus (L.) Fourr. (Chaenorhinum minus (L.) Lange) - hledíček menší Moehringia trinervia (L.) Clairv. - mateřka trojžilná Myosotis arvensis (L.) Hill - pomněnka rolní Nonea pulla (L.) DC. – pipla osmahlá C4a Druh je na území České republiky poměrně hojný v nížinách a pahorkatinách jižní a střední Moravy, středních a severozápadních Čech. Pipla osmahlá je vázána na xerotermní až semixerotermní trávníky, řídké křoviny, lemy lesů. Velmi často roste druhotně na antropicky ovlivněných stanovištích podél cest, na náspech železničních tratí, navigacích vodních toků, mezích, okrajích polí a vinohradů. Na lehčích, provzdušněných, zásaditých nebo neutrálních, živinami bohatých půdách. Vyskytuje se roztroušeně ve společenstvech Festucion valesiacae, Geranion sanguinei, Caucalidion lappulae a Onopordion acanthii [cf. Sutorý in Slavík (eds.) 2000]. Na studované lokalitě se vyskytuje jednotlivě ve stepních porostech (zvláště na narušených místech) po celé jižně exponované stepní stráni. Ononis spinosa L. (Ononis campestris W.D.J. Koch et Ziz) - jehlice trnitá Onopordum acanthium L. - ostropes trubil 109 Origanum vulgare L. - dobromysl obecná Papaver argemone L. – mák polní C4a Na území ČR je druh roztroušeně, místy hojně, rozšířen především v teplých oblastech. Je to typický polní plevel, který roste nejčastěji v obilí, na úhorech. Vyskytuje se i na ruderálních plochách a v xerotermních trávnících. V současné době patří mezi ustupující druhy. Na studované lokalitě byl druh zaznamenán na okraji pole navazujícího na stepní stráň. Papaver somniferum L. - mák setý Picris hieracioides L. - hořčík jestřábníkovitý Pimpinella saxifraga L. – bedrník obecný Pinus nigra J.F. Arnold - borovice černá Pinus sylvestris L. - borovice lesní Plantago lanceolata L. – jitrocel kopinatý Plantago major L. - jitrocel větší Plantago media L. – jitrocel prostřední Poa annua subsp. Annua - lipnice roční pravá Poa compressa L. - lipnice smáčknutá Polygala comosa Schkuhr – vítod chocholatý Polygonum arenastrum Boreau; Polygonum aviculare subsp. depressum (Meisn.) Arcang. (incl. Polygonum calcatum Lindm. - truskavec obecný (rdesno obecné) Potentilla anserina L. - mochna husí Potentilla inclinata Vill. (Potentilla canescens Besser.) - mochna šedavá Prunella x intermedia Link – černohlávek Prunella laciniata L. - černohlávek dřípený C3 Na území České republiky je druh relativně hojně rozšířen v teplých oblastech severozápadních a středních Čech a střední a jižní Moravy. Roste na výslunných stráních, mezích, v křovinách, při okrajích lesů a ve světlých lesích. Vyhledává spíše vápnité půdy. Na studované lokalitě se vyskytuje roztroušeně na jižně exponované stepní stráni. Zajímavé je, že se zde kříží s příbuzným černohlávkem Prunella vulgaris a kříženec těchto dvou druhů zde místy vytváří dominantní porosty a nahrazuje oba rodičovské druhy. Prunella vulgaris L. – černohlávek obecný Prunus padus L. (Padus avium Mill., Padus racemosa C.K. Schneid.) - střemcha obecná Prunus spinosa L. – trnka obecná 110 Pulmonaria obscura Dumort. (Pulmonaria officinalis subsp. obscura (Dumort.) Murb.) plicník tmavý Pyrethrum corymbosum (L.) Scop. (Chrysanthemum corymbosum subsp. corymbosum L., Tanacetum corymbosum (L.) Sch. Bip.) - řimbaba chocholičnatá Pyrus pyraster (L.) Burgsd. - hrušeň polnička C4a Na území ČR je druh roztroušeně rozšířen v teplejších oblastech, často i synantropně. Hrušeň polnička je světlomilná dřevina, která se nejčastěji vyskytuje v teplomilných doubravách, v lesostepích, na pastvinách na bazických až mírně kyselých horninách. Druh se jednotlivě vyskytuje v celé oboře. Quercus cerris L. - dub cer C2 Na území ČR je tento druh původní pouze na jižní Moravě, v Čechách je často vysazován. Dub cer je světlomilná a teplomilná dřevina, odolná vůči vysokým teplotám a suchu. Roste na kyselých, ale i na bazických horninách. Na studované lokalitě je druh vysazován lesníky. Quercus robur L. – dub letní Quercus rubra L. (Quercus borealis F. Michx.) - dub červený Ranunculus arvensis L. - pryskyřník rolní C3 Na území ČR je tento typický, dnes již velmi vzácný, polní plevel rozšířen především v termofytiku, roztroušeně i v nižších polohách mezofytika. Druh je typickým polním plevelem rostoucím především v obilí. Roste nejčastěji na hlinitopísčitých půdách, vápnitých spraších, ale i na silikátových podkladech. Na území studované lokality byl pryskyřník rolní nalezen na okraji dně bývalé vodní nádrže nad jižně exponovanou stepní strání. Ranunculus bulbosus L. - pryskyřník hlíznatý Ranunculus repens L. – pryskyřník plazivý Reseda lutea L. – rýt žlutý Rhamnus cathartica L. - řešetlák počistivý Rosa canina L. – růže šípková Rosa cf. agrestis Savi - růže polní Rubus spec. Div. – ostružiníky Salvia verticillata L. - šalvěj přeslenitá Sambucus nigra L. – bez černý Sanguisorba minor Scop. (Poterium sanguisorba L.) - krvavec menší Scabiosa ochroleuca L. - hlaváč žlutavý Securigera varia (L.) Lassen – čičorka pestrá 111 Senecio jacobaea L. – starček přímětník Senecio viscosus L. - starček lepkavý Setaria viridis (L.) P. Beauv. - bér zelený Sherardia arvensis L. - bračka rolní Silene nutans L. - silenka nicí Sisymbrium loeselii L. - hulevník Loeselův Sisymbrium officinale (L.) Scop. (Chamaeplium officinale (L.) Wallr.) - hulevník lékařský (hulevníkovec lékařský) Sonchus asper (L.) Hill - mléč drsný Sonchus oleraceus L. - mléč zelinný Stachys germanica L. – čistec německý C1 Na území ČR se druh roztroušeně vyskytuje v teplejších oblastech (zejména Český Kras, Polabí, jižní Morava). Roste na výslunných stráních, pastvinách, okrajích lesa nebo cest, zarostlých skalách, lomech. Preferuje mírně kyselé až zásadité půdy. Na studované lokalitě byl druh nalezen na okraji stepní stráně a obory ve východní části v počtu 40 fertilních jedinců. Stachys sylvatica L. – čistec lesní Stellaria nemorum L. – ptačinec hajní Taraxacum sect. Ruderalia Kirschner, H. Øllgaard et Štěpánek - pampelišky Teucrium chamaedrys L. - ožanka kalamandra Thlaspi arvense L. - penízek rolní Thymus praecox subsp. praecox Opiz - mateřídouška časná pravá C4a Na území České republiky roste druh roztroušeně až hojně ve středních a severozápadních Čechách a na střední a západní Moravě, zejména v územích s výchozy bazických hornin. Naopak nápadně malý počet lokalit nebo zřetelná absence výskytu je v oblastech bez tvrdších podkladů (Východní Polabí, Bílé Karpaty, Dolnomoravský i Dyjsko-svratecký úval). Mateřídouška časná pravá roste nejčastěji na skalách, skalních výchozech, kamenitých svazích, tzv. bílé stráně. Často na surových substrátech nebo na skalních výchozech se slabě vyvinutou půdou, popř. na mělkých, obvykle skeletem bohatých zvětralinových půdách neutrální až zásadité reakce, živinami středně až dobře zásobených, obvykle s výjimkou fosforu, který je v minimu, nejčastěji na vyvřelinách a vápencích. Těžiště druhu je v otevřených společenstvech třídy Festuco-Brometea, též ve společenstvech svazu Erico-Pinion [cf. Štěpánek in Slavík (eds.) 2000]. Na studované lokalitě se druh velmi hojně vyskytuje 112 na jižně exponovaných stepních stráních, místy zde vytváří skoro „monokulturní“ porosty. Thymus pulegioides L. – mateřídouška vejčitá Tilia cordata Miller – lípa srdčitá Torilis japonica (Houtt.) DC. - tořice japonská Trifolium alpestre L. – jetel alpínský C4a Na území ČR druh roste v teplejších oblastech roztroušeně až hojně. Je vázán na suché louky, slunné skalnaté stráně, meze, světlé lesy a jejich okraje. Vyhovují mu neutrální až zásadité půdy. Na studované lokalitě byl druh nalezen na okraji cesty vedoucí po horní hraně stepní stráně. Trifolium hybridum L. – jetel zvrhlý Trifolium montanum L. (Amoria montana (L.) Soják) - jetel horský (jetelovec horský) Trifolium pratense L. - jetel luční Tripleurospermum inodorum (L.) Sch. Bip. (Matricaria maritima subsp. inodora (L.) Soó, Matricaria perforata Mérat) - heřmánkovec nevonný Triticum aestivum L. - pšenice setá Tussilago farfara L. – podběl lékařský Urtica dioica L. – kopřiva dvoudomá Verbascum densiflorum Bertol. Verbascum thapsiforme Schrad. - divizna velkokvětá Verbascum nigrum L. - divizna černá Vicia tetrasperma (L.) Schreb. - vikev čtyřsemenná Vincetoxicum hirundinaria Medik (Cynanchum vincetoxicum (L.) Pers., Vincetoxicum officinale Moench) - tolita lékařská Viola arvensis Murray – violka rolní Viola hirta L. – violka srstnatá Viola odorata L. - violka vonná Viola reichenbachiana Bor. (Viola sylvatica auct.) – violka lesní Viola riviniana Rchb. - violka Rivinova Viscum album subsp. austriacum (Wiesb.) Vollm. - jmelí bílé borovicové C4a Na území ČR se druh vyskytuje roztroušeně v Čechách a na jižní Moravě, na severní Moravě vzácně.Roste na větvích stromů, tento poddruh především na borovicích. Na studované lokalitě byl druh nalezen na borovici černé (Pinus nigra) na jižním okraji obory. Jednotlivě byl pak zaznamenán na borovicích v celé oboře. 113 Příloha č. IV: protokoly z terénních šetření. Protokol z terénního šetření v EVL Účastníci terénního šetření: Jan Šamata, Oldřich Čížek, EVL: Oškobrh Termín: 3.10. 2009 8:00-19:00 Počasí Jasno cca přes 18 ˚C Prováděné činnosti: Terénní šetření v EVL zaměřené na návrh managementu. Jednání se správcem obory. Kontrola zemních pastí a windowtrapů. Na Ostrohu 5.10. 2009 Jan Šamata Protokol z terénního šetření v EVL Účastníci terénního šetření: Jaroslav Zámečník, Oldřich Čížek EVL: Oškobrh Termín: 6.7. 9:00-17:00 Počasí Jasno cca 22˚C Prováděné činnosti: Orientační botanický průzkum Na Ostrohu 7.7. 2009 Jan Šamata Protokol z terénního šetření v EVL Účastníci terénního šetření: Václav Beran EVL: Oškobrh Termín: 8.7. 2009 5:00-9:00 Počasí Jasno cca přes 18 ˚C Prováděné činnosti: Orientační ornitologický průzkun Na Ostrohu 15.7. 2009 Jan Šamata Protokol z terénního šetření v EVL Účastníci terénního šetření: Oldřich Čížek, EVL: Oškobrh Termín: 10.7.-11.7. 2009 20:00-10:00 Počasí Jasno cca přes 22 ˚C Prováděné činnosti: 114 Odchyt hmyzu na světelné lapače Na Ostrohu 15.7. 2009 Jan Šamata Protokol z terénního šetření v EVL Účastníci terénního šetření: Oldřich Čížek, EVL: Oškobrh Termín: 11.6-12.6. 2009 16:00-10:00 Počasí Polojasno cca přes 20 ˚C Prováděné činnosti: Terénní šetření v EVL. Odchyt hmyzu na světelné lapače Na Ostrohu 13.6. 2009 Jan Šamata Protokol z terénního šetření v EVL Účastníci terénního šetření: Jan Šamata, Oldřich Čížek, Štěpán Vodka EVL: Oškobrh Termín: 14.6. 16:00-15.6. 17:00 Počasí Jasno cca přes den 25 ˚C noc cca 18 ˚C Prováděné činnosti: Terénní šetření v EVL, zaměřené na druh Lucanus cervus. Kontrola zemních pastí a windowtrapů. Odchyt hmyzu na světelný zdroj. Na Ostrohu 17.6. 2009 Jan Šamata Protokol z terénního šetření v EVL Účastníci terénního šetření: Václav Beran EVL: Oškobrh Termín: 15.7. 2009 5:00-9:00 Počasí Jasno cca přes 16 ˚C Prováděné činnosti: Orientační ornitologický průzkun Na Ostrohu 15.7. 2009 Jan Šamata Protokol z terénního šetření v EVL Účastníci terénního šetření: Jan Holec EVL: Oškobrh Termín: 16.6. 9:00-15:00 115 Počasí Jasno cca přes 25 ˚C Prováděné činnosti: Orientační mykologický průzkum Na Ostrohu 20.6. 2009 Jan Šamata Protokol z terénního šetření v EVL Účastníci terénního šetření: Oldřich Čížek, EVL: Oškobrh Termín: 21.7-22.7. 2009 20:00-10:00 Počasí Jasno cca přes 24 ˚C Prováděné činnosti: Odchyt hmyzu na světelné lapače Na Ostrohu 23.7. 2009 Jan Šamata Protokol z terénního šetření v EVL Účastníci terénního šetření: Jan Holec EVL: Oškobrh Termín: 23.10. 9:00-14:00 Počasí Jasno cca přes 16 ˚C Prováděné činnosti: Orientační mykologický průzkum Na Ostrohu 1.11. 2009 Jan Šamata Protokol z terénního šetření v EVL Účastníci terénního šetření: Oldřich Čížek, EVL: Oškobrh Termín: 29.6-30.6. 2009 20:00-10:00 Počasí Polojasno cca přes 20 ˚C Prováděné činnosti: Odchyt hmyzu na světelné lapače Na Ostrohu 30.6. 2009 Jan Šamata Protokol z terénního šetření v EVL 116 Účastníci terénního šetření: Oldřich Čížek, EVL: Oškobrh Termín: 30.7-31.7. 2009 20:00-10:00 Počasí Jasno cca přes 20 ˚C Prováděné činnosti: Odchyt hmyzu na světelné lapače Na Ostrohu 31.7. 2009 Jan Šamata 117
Podobné dokumenty
Odůvodnění územního plánu
Charakteristika hydrologických podmínek
Charakteristika zemědělské výroby
Charakteristika půd v řešeném území
Ochrana ZPF
Investice do zemědělské půdy
Eroze
PŘÍLOHA: VŠEOBECNÉ ÚDAJE O LESÍCH V ŘEŠE...
zde - natura 2000 v ústeckém kraji
i následnou prováděnou péči, ale v každém případě obohacuje naše poznání v kontextu širších
souvislostí.
Písčiny u Oleška, jejichž značnou část využívala až do nedávna Armáda České republiky,
jsou ...
Návrh plánu péče - 1
J. PURKYNĚ 1616, 500 02 HRADEC KRÁLOVÉ
kontaktní osoby
OLDŘICH ČÍŢEK & JAN ŠAMATA
Obecní zpravodaj 01-2015
9.1. Fotbal TJ Sokol Opolany …………………………………………………………………………………. 19
9.2. Návštěva hráče ACS Praha v Opolanech …………………………………………………………. 20
10. Restaurace Opolany ………………………………………………………………………………………………. 20...
Zápis_3-14.
odkoupení části pozemku p.č. 11/1 a pověřuje starostu obce zveřejněním záměru o prodeji
části pozemku dle zakreslení (zachování pásu pozemku v šíři 1,5 m podél parcely manželů
Hladíkových v majetku...
Inventarizacni pruzkum motylu Strelnice u Semanina
VÝSLEDKY A KOMENTOVANÝ PŘEHLED ZJIŠTĚNÝCH DRUHŮ MOTÝLŮ
Ve studovaném území byl v roce 2007 prokázán výskyt celkem 47 druhů motýlů nadčeledí
Zygaenoidea (čeleď Zygaenidae), Hesperioidea (čeleď Hesp...
PP Udlicke doubi bez foto
První zmínky o kolonizaci širšího okolí území pochází již z 10. století. Město Chomutov
stejně jako Údlice bylo založeno ve století 13. Na úrodných půdách se rozvíjelo zemědělství
s čímž souviselo ...