PSM
Transkript
www.psmcz.cz PSM T¤ETÍ âÍSLO 2005 stavební infozpravodaj Comfort_Design_LETAK_Rolety 11.4.2005 11:27 Stránka 1 Roletový nadokenní prvek REHAU Technicky dokonalé! NOVÉ ! Comfort_Design_LETAK_Rolety 11.4.2005 11:27 Stránka 2 Roletový truhlík o velikosti 214: Otevírání revizní klapky směrem dolu Jednoznačné přednosti, které systém REHAU Comfort-Design nabízí: ● moderní spojovací techniku s vlastním oknem ● čtyři různé velikosti truhlíků ● pro novostavby, rekonstrukce a pro výšky až do 3,5 m ● bezproblémově integrovaná síť proti hmyzu Nově je nyní v nabídce speciálně pro velikost 214 řešení revizní klapky pro přístupem spodem. 1 11 2 Vzhledově vždy hezké, vyhovuje každému statickému požadavku, s možností výběru několika druhů tepelné a hlukové izolace a samozřejmě i s elektrickým pohonem. Více než jen roleta do novostavby. Roletový nadokenní prvek 214 mm nenabízí jen přednosti rolet do novostaveb. Kombinací s novým řešením revizní klapky, která se otevírá směrem dolu, se odstranila možnost poškození stěn s malbou nebo tapetami při případných opravách rolety. Známý program příslušenství je u korpusu 214 rozšířen o možnost použití lamely s šířkou 52 mm, široký popruh a hřídel s průměrem od 60 mm. Různé zateplovací klíny jsou samozřejmě použitelné i v tomto případě. Přednosti odnímatelné revizní klapky: ● revizní klapka otevíraná směrem dolu ● snadné otevírání revizní klapky po odšroubování šroubů ● šrouby jsou schované v drážce přikryté naextrudovanou krytkou ● roletový truhlík je možné na vnitřní straně zednicky začistit ● žádná poškození malby nebo tapet při opravách rolety Praha Brno 10 9 3 4 5 16 8 6 12 13 14 15 7 1 Možnost ovládání popruhem, klikou nebo elektrickým motorem 9 Nadokenní prvek s komůrkovými profily z PVC odolávajícímu povětrnostním vlivům 2 Pro snadný a bezúdržbový provoz: roletová hřídel uložená a kuličkovém ložisku 10 Armování horní stěny zvýšení stability roletového truhlíku 11 3 Není potřeba samostatného roletového trychtýře, vše je integrováno do upevňovacího dílu Různé typy izolačních klínů podle požadavků na tepelnou ochranu 12 Začišťovací úhelník zevnitř 4 Armování ve vnější stěně zvyšuje stabilitu 13 Revizní klapka otevíraná směrem dolu 5 Začišťovací úhelník zvenku 14 Průchodka popruhu s kartáčkovým těsněním 6 Kartáčkové těsnění pro zvýšení tepelné a hlukové izolace 15 U profil pro revizní klapku 16 Přídavné armování v překladovém profilu pro zvýšení tuhosti celého okna 7 Hliníková koncová lišta s dorazovými kolíky 8 Spojovací lišta pro upevnění roletového prvku na rámový profil REHAU, s. r. o., Obchodní 117, 251 70 Čestlice, tel.: 272 190 111, fax: 272 680 176, e-mail: [email protected], [email protected], www.rehau.cz REHAU, s. r. o., Vídeňská 122, 619 00 Brno, tel.: 547 425 582, fax: 547 425 583, e-mail: [email protected], [email protected], www.rehau.cz 769.001 CZ-0405 eden 3000 eden 3000 eden 3000 eden 3000 eden 3000 eden 3000 eden 3000 eden 3000 eden 3000 eden 3000 eden 3000 eden 3000 • Centrum vzorových domů EDEN 3000 • Vzorkovna stavebních materiálů • Poradenské středisko Stavební fakulty VUT v Brně • Prospektový servis • Prodejna odborné literatury • Semináře, konference, kongresy • Podnikatelské mise do zahraničí Otevřeno denně 10 až 18 hod. Vstup vzorkovnou v přízemí budovy býv. Tuzexu vedle brány 9 BVV Bauerova 10, 603 00 Brno Kontakt: tel.: 541 152 861 (info pro vystavovatele) 541 152 515 (info pro návštěvníky) e-mail: [email protected] www.stavebnicentrum.cz www.bvv.cz/eden3000 inz EDEN 210x297 1 3/31/05, 11:12:54 AM 3 PSM stavební infozpravodaj 2005 Pfiipíjím na zdraví v‰em obchodním pfiátelÛm, kolegÛm, ãtenáfiÛm na‰eho ãasopisu, ale i tûm, ktefií úspû‰nû pfiekonávají podmínky k rozvoji podnikání, zejména mal˘ch a stfiedních podnikÛ a firem. KaÏd˘, kdo podniká, dobfie ví o ãem je fieã a kde je „jádro pudla“. O ST¤E·NÍ KRYTINA, KONSTRUKCE SANACE BUDOV SOLÁRNÍ TECHNIKA, VYTÁPùNÍ VZDùLÁVÁNÍ STAVEBNÍ V¯PLNù NOVÁ CIHELNA TÉMA DLAÎBY, OBKLADY Jednu podstatnou snahu na‰ich vládcÛ ale musím opravdu velice váÏnû komentovat. Jde, váÏení pfiátelé a kolegové ãtenáfii, o zcela v˘jimeãn˘ nápad, kter˘ má krásn˘ název: „CELOÎIVOTNÍ IMUNITA“. Vysvûtlím oã jde, a jak má fiadov˘ obãan tuto zhovadilost chápat. „Vstup do politiky a mÛÏe‰ v‰e, jsi nedotknuteln˘, nic se ti nemÛÏe stát.“ Zfiejmû jde o ãeskou mentalitu a není se ãemu divit. Jenom jsem hroznû rád, Ïe v‰echny tyto politické hulvátské man˘ry jednou skonãí, stejnû jako ostatní slu‰ní lidé na onom svûtû. BohuÏel, váÏení politiãtí bohémové, pfieci se jednou sejdeme, neboÈ NESMRTELNOST se skuteãnû odhlasovat ani koupit nedá. Pfiesto pfieji v‰em, ktefií to myslí skuteãnû upfiímnû, krásné prázdniny a radostnûj‰í chvíle na dovolené. Kdysi fiekl pan ministr prÛmyslu a obchodu pan Milan Urban: „Rozvoj podnikání, zejména mal˘ch a stfiedních podnikÛ, má pro âeskou republiku mimofiádn˘ v˘znam, a to jak pro vytváfiení pracovních pfiíleÏitostí, tak i pro podporu rozvoje obcí, mûst a regionÛ, zvlá‰tû pak v souvislosti se vstupem âeské republiky do Evropské unie“. Nejsem pfiesvûdãen o tom, Ïe to myslel upfiímnû. Skuteãné podmínky jsou takové, Ïe právû fiada mal˘ch a stfiedních firem ukonãila své podnikatelské aktivity. Naopak velké zahraniãní firmy a nadnárodní spoleãnosti vyãerpaly své daÀové prázdniny a stûhují svá sídla do zahraniãí, kde daÀové povinnosti jsou zcela odli‰né a pfiíznivûj‰í neÏ v âeské republice. Není se ãemu divit, vÏdyÈ témûfi celá politická garnitura, a je jedno jestli zprava ãi zleva, je jak se fiíká „za vodou“. Nechci konkrétnû zmiÀovat majetkové a finanãní skandály, které probûhly tiskem o této skupinû HOMO, protoÏe vût‰ina obãanÛ uÏ reaguje na tyto skuteãnosti velice flegmaticky bez zájmu, a naopak poãítá s tím, Ïe jde o bûÏn˘ rituál. B Tû‰ím se na Vás na zaãátku ‰kolního a vzdûlávacího roku ve druhém pololetí 2005. Ing. Zdenûk Mirvald jednatel spoleãnosti S OdvodÀování a odvûtrávání ploch˘ch stfiech Regenerace a sanace budov Nanotechnologie a finální povrchy Solární systémy ROTO Stínící technika Tepelné fan-coily MINIB Odborné semináfie na Slovensku GaráÏová vrata Alulux Wienerberger otevírá nejvût‰í cihelnu v âR Stavební veletrhy Brno 2005 Plán odborn˘ch semináfiÛ Novinky 2005 od Lasselsbergera A H 4 10 12 14 17 19 20 22 26 29 36 42 PSM – stavební infozpravodaj 3/2005, 5. roãník. ·éfredaktor: Alena Janãová. Redakãní rada: Marie Báãová (IC âKAIT), Eva Hellerová, Josef Michálek (Fakulta stavební âVUT), Zdenûk Mirvald (jednatel PSM CZ). Inzerce: Michal Va‰koviã, tel./fax 224 310 504, 602 952 112; Václav ·ulc, tel. 224 312 401, 606 781 543; Petr Bure‰, tel. 233 330 219, 606 510 110; zastoupení Brno: Václav Karlík, tel. 545 117 433, 728 734 251; zastoupení Ostrava: Josef Kirnig, tel. 597 577 399, 606 746 722; vydavatel: PSM CZ, s.r.o., Velflíkova 10, 160 00 Praha 6, tel. 224 310 031, 224 310 504, e-mail: [email protected], [email protected], [email protected], www.psmcz.cz. Tisk: Tiskárna Petr Po‰ík. Zaregistrováno: MK âR E 11138. 4 PSM stavební infozpravodaj 2005 OdvodÀování ploch˘ch stfiech s vyuÏitím v˘robkÛ firmy HL Hutterer-Lechner GmbH Problematika návrhu správného a dokonalého odvodnûní stfiechy se dá rozdûlit do dvou hlavních ãástí: návrh tvaru a skladby stfie‰ního plá‰tû návrh provedení v‰ech detailÛ stfiechy Otázka tvorby detailÛ na stfie‰e je velmi ‰iroká a vzhledem k charakteru ãlánku se budeme v dal‰ím textu vûnovat pouze tvorbû detailÛ vtokÛ ploch˘ch stfiech. Tvar stfie‰ního plá‰tû je urãen zejména pÛdorysem objektu, ale také jeho vnitfiní dispozicí, která mÛÏe velmi v˘raznû ovlivnit umístûní vtokÛ. Základní normou, kterou by se mûl projektant pfii navrhování stfiech fiídit, je âSN 73 1901: 1999 Navrhování stfiech – Základní ustanovení. V tomto dokumentu jsou definovány v‰echny dÛleÏité parametry, se kter˘mi je potfieba pfii návrhu stfie‰ního plá‰tû uvaÏovat. Na tomto místû je nutno zdÛraznit návrh dostateãného sklonu stfiechy. Norma poÏaduje minimální sklon 1° v celé plo‰e stfiechy, pfiiãemÏ maximální sklon, kdy se stále jedná o návrh ploché stfiechy, je limitován hodnotou 5°. Vlastní sklon je pak dosaÏen pomocí spádové vrstvy pfiíp. sklonem stfie‰ní konstrukce. Odvodnûní jednoplá‰Èov˘ch ploch˘ch stfiech je pak moÏné provést dvûma zpÛsoby: dovnitfi dispozice prostfiednictvím stfie‰ ních vtokÛ vnû dispozice pomocí podokapních ÏlabÛ Vzhledem k v˘robnímu programu firmy HL Hutterer-Lechner se dále budeme vûnovat pouze odvodnûní prostfiednictvím stfie‰ních vtokÛ. Z hlediska poÏadavkÛ na dostateãné odvodnûní stfiechy je nutno navrhnout správnou dimenzi odvodÀovacího potrubí dle âSN EN 12 056-3 a âSN 75 6760 a dále dostateãn˘ poãet vtokÛ. âSN 73 1901:1999 a normy v˘‰e uvedené doporuãují pro kaÏdou odvodÀovanou plochu navrhnout min. 2 vtoky, v pfiípadû pouÏití 1 vtoku pak doplnit stfiechu bezpeãnostním pfiepadem. Umístûní vtokÛ na stfie‰e je ovlivnûno zejména vnitfiní dispozicí objektu, ale i zde je moÏné se fiídit nûkolika doporuãeními: maximální vzdálenost vtokÛ do rozvodí jednotliv˘ch stfie‰ních ploch by nemûla pfiesáhnout 15 m (lépe v‰ak 10 m) minimální vzdálenost vtokÛ od svisl˘ch konstrukcí vystupujících nad stfie‰ní rovinu (atiky, komíny apod.) je 1 m v˘‰ková úroveÀ horního líce vtoku musí b˘t umístûna v nejniωím místû pfiíslu‰né odvodÀované plochy (firma HL doporuãuje osadit vtok min 5 mm pod tuto úroveÀ). Dal‰ím dÛleÏit˘m krokem pro zaji‰tûní 100% funkãnosti vtoku je jeho dokonalé napojení na hydroizolaãní vrstvu, pfiípadnû na dal‰í vrstvy stfie‰ního plá‰tû, u kter˘ch poÏadujeme odvod vody. Toto napojení je v pfiípadû vtokÛ firmy HL umoÏnûno dodávkami vtokÛ s izolaãními manÏetami naintegrovan˘mi na tûle vtoku pfiímo z v˘roby, a to manÏetami z asfaltového pásu. Pro ostatní (mûkké – fóliové) materiály pfiípadnû specifické podmínky montáÏe vtoku (Ïlaby atd.) je moÏno objednat izolaãní soupravy umoÏÀující tûsné napojení tûchto vrstev na sestavu vtoku. Tedy pro napojení fóliov˘ch systémÛ slouÏí nerezová svorná pfiíruba, která tyto mûkké fólie sevfie k pevnému izolaãnímu límci vtoku. Pfii tvorbû dokonalého detailu osazení stfie‰ního vtoku se nesmí zapomenout na tepelnou izolaci. Z dÛvodu moÏného promrzání vtokového prvku a jeho okolí v zimním období je nutno zajistit jeho tepelnou izolaci. V˘robky firmy HL jsou vyrábûny nejmodernûj‰ími technologiemi, které svou konstrukcí zdvojené stûny (mezera je vyplnûna vzduchem) vtoku zaji‰Èují primární ochranu proti vzniku tepelného mostu v oblasti vtoku. Pro dokonalej‰í ochranu proti zamrzání vtoku je moÏné objednat verze vtokÛ v úpravû s elektrick˘m vyhfiíváním (oznaãení napfi. HL 62.1). Dal‰ím tepelnû izolaãním prvkem je osazení vtoku do montáÏní PUR pûny, která kromû fixaãní funkce také pfiispívá k eliminaci tepeln˘ch mostÛ. Posledním krokem pro dokonalé omezení tepeln˘ch mostÛ je vyplnûní v‰ech voln˘ch prostorÛ kolem sestavy vtoku tepelnou izolací z minerální plsti a provedení tepelné izolace svodového potrubí min. na v˘‰ku posledního podlaÏí. Tato izolace neplní jen funkci tepelnû izolaãní, ale také zvukovû izolaãní. Pro odbornou vefiejnost z fiad projektantÛ a realizaãních firem pfiipravuje ãeské zastoupení firmy HL Hutterer-Lechner GmbH ve spolupráci se sv˘mi externími spolupracovníky elektronickou prezentaci t˘kající se problematiky správného osazení vtoku do stfie‰ního plá‰tû. Prezentace obsahuje více neÏ 130 detailÛ správného osazení rÛzn˘ch typÛ vtokÛ a jejich pfiíslu‰enství z v˘robního programu firmy HL do témûfi v‰ech typÛ stfie‰ních plá‰ÈÛ. Prezentace je pfiehlednû rozdûlena do nûkolika ãástí podle typu stfie‰ních plá‰ÈÛ a dále pak podle zpÛsobu vyuÏití stfie‰ního plá‰tû. Orientace v prezentaci je zcela intuitivní, kaÏd˘ detail je moÏné si prohlédnout pomocí aplikace Autodesk VoloView®, pfiípadnû si detail vyexportovat ve formátu DWG pfiíp. DXF pro dal‰í úpravy. U detailÛ je pfiiloÏen také popis pouÏit˘ch v˘robkÛ ze sortimentu firmy HL, pfiiãemÏ u vût‰iny v˘robkÛ je vytvofieno také propojení na katalog, kter˘ je souãástí prezentaãního CD. Toto CD by mûlo pomoci v‰em zájemcÛm o danou problematiku získat 5 PSM stavební infozpravodaj 2005 ucelen˘ pfiehled jednak o zpÛsobech a moÏnostech správné instalace stfie‰ních vtokÛ do skladby stfiechy, jednak o v˘robním sortimentu spoleãnosti HL v oblasti stfie‰ních vtokÛ. CD je distribuováno zájemcÛm prostfiednictvím zastoupení firmy HL v âeské republice od mûsíce bfiezna 2005, kontaktní úda je naleznete uvedeny níÏe. HL Hutterer-Lechner GmbH Technická kanceláfi âR Ing. Jaroslav MaÀas, Tom Zelen˘ Hvozdíková 6, 612 00 Brno tel./fax: 545 223 420 e-mail: [email protected], [email protected] 6 PSM stavební infozpravodaj 2005 Specifika v˘stavby odvûtrávan˘ch dvouplá‰Èov˘ch ploch˘ch stfiech s dfievûn˘m krovem S v˘stavbou dvouplá‰Èov˘ch ploch˘ch stfiech se u nás setkáváme u rÛzn˘ch budov. Hlavní v˘hoda dfievûn˘ch konstrukcí horních plá‰ÈÛ u dvouplá‰Èov˘ch stfiech spoãívá v tom, Ïe takovou stfiechu je moÏné vybudovat pfiece jen s vût‰ími spády neÏ u bûÏn˘ch ploch˘ch stfiech se spádovou vrstvou z betonové mazaniny. Dvouplá‰Èové odvûtrávané ploché stfiechy mají ale také urãité nev˘hody. Pfii v˘stavbû dvouplá‰Èové stfiechy je tfieba mimo jiné správnû navrhnout typ a tlou‰Èku tepelné izolace, neboÈ dodateãné zateplení fiádnû odvûtrané dvouplá‰Èové stfiechy je vût‰inou moÏné pouze za pfiedpokladu demontáÏe horního plá‰tû vãetnû stfie‰ní krytiny. K nev˘hodám dvouplá‰Èové stfiechy také patfií vy‰‰í investiãní náklady i vy‰‰í náklady na pfiípadné opravy takové stfiechy. Na obrázku 1 jsou vidût dva typy stfiech s povlakovou krytinou z modifikovan˘ch asfaltov˘ch pásÛ shora s ochrann˘m posypem. Klasické jednoplá‰Èové stfiechy jsou na obrázku tmav‰í a svûtlej‰í plocha je odvûtrávaná dvouplá‰Èová stfiecha s dfievûn˘m krovem. Dvouplá‰Èová stfiecha je charakteristická nejen dvûma plá‰ti, ale také vzduchovou mezerou, která by mûla b˘t odvûtraná. PoÏadavky na provûtrání vzduchové mezery u dvouplá‰Èov˘ch stfiech s dfievûn˘m krovem nevypl˘vají pouze z pfiíslu‰n˘ch norem jako napfi. z âSN 73 1901 „Navrhování stfiech“ [ 1 ], ale lze je doloÏit i mnoha pfiíklady z vybudování takov˘ch stfiech ve stavební praxi. Obrázky 2, 3 a 4 dokumentují stav neprovûtrávané dvouplá‰Èové stfiechy s dfievûn˘m krovem u obytné budovy po dvou letech jejího provozu. U fóliové krytiny na obr. 2 byly pfii v˘stavbû stfiechy nejdfiíve nataveny pfiesahy, a poté bylo dodateãnû provedeno její dokotvení, bohuÏel nevhodn˘m zpÛsobem v plo‰e krytiny. V pomûrnû velkém meziprostoru stfiechy byla provedena vrstva sypké tepelné izolace z materiálu na bázi papíru, obr. 3. Tepelná izolace na bázi celulózy navlháním rychle ztrácí své tepelnû izolaãní vlastnosti a ãasto mûní (zmen‰uje) i svÛj objem. To podstatné je ale vidût na obr. 4, kde je dfievûná konstrukce horního plá‰tû dvouplá‰Èové stfiechy jiÏ po dvou letech provozu velmi po‰kozená pÛsobením vlhkého nevûtraného prostfiedí, které se vyskytuje uvnitfi stfie‰ního plá‰tû. U dfievûného záklopu se mimo jiné také objevila plíseÀ a lze pozorovat i hnilobn˘ proces. Ze stavebnû-fyzikálního hlediska je na takovém pfiíkladu neodvûtrané dvouplá‰Èové stfiechy zfiejmé i to, Ïe u ní do‰lo za pomûrnû krátkou dobu k závaÏn˘m problémÛm, a to pfiesto, Ïe jako vrchní krytina byla pouÏita fólie z mPVC, která má niωí difusní odpor neÏ bûÏné asfaltové pásy. V normû [ 1 ] v Tabulce D.1 jsou uvedeny poÏadavky na vûtrání stfiech a poÏadavky na vzduchovou vrstvu. Uvedeny jsou minimální tlou‰Èky vzduchové vrstvy pfii délce vzduchové vrstvy do 10 m1). Právû pro stfiechy vût‰ích rozmûrÛ neÏ 10 m platí pro nejmen‰í tlou‰Èku vûtrané vzduchové vrstvy poÏadavky uvedené i v poznámce1): „Na kaÏd˘ 1 m délky vzduchové vrstvy pfiesahující 10 m se zvût‰uje nejmen‰í tlou‰Èka vzduchové vrstvy o 10 % hodnoty pfiipadající nejmen‰í tlou‰Èce a pfiíslu‰nému sklonu.“ Stfiechy (resp. vzduchové vrstvy) o rozmûrech vût‰ích neÏ 10 m se bûÏnû vyskytují na prÛmyslov˘ch, ale i na obytn˘ch i budovách. Také ne kaÏdá stfiecha je pro v˘stavbu dvouplá‰Èové stfiechy vhodná. Napfi. stfiecha, která má po celém obvodu stûny vy‰‰ích sousedících ãástí budov, je pro v˘stavbu dvouplá‰Èové stfiechy naprosto nevhodná. Pro odvádûcí a pfiivádûcí vûtrací otvory platí dal‰í poÏadavky uvedené v [ 1 ], viz následující text. D2 Dvouplá‰Èové stfiechy s krytinou o vysokém difuzním odporu D 2.1 Tlou‰Èka vzduchové vrstvy dvouplá‰Èové stfiechy se volí co nejvût‰í. Minimální tlou‰Èka vzduchové vrstvy vûtrané dvouplá‰Èové stfiechy v závislosti na délce a sklonu vzduchové vrstvy a poÏadované úãinnosti vûtracího systému – viz tabulka D 1. D 2.2 Plochy pfiivádûcích vûtracích otvorÛ se volí v rozmezí 1/100 aÏ 1/400 plochy stfiechy v závislosti na sklonu vzduchové vrstvy – viz tabulka D 1, popfi. i vût‰í; plocha odvádûcích vûtracích otvorÛ se oproti plo‰e pfiivádûcích vûtracích otvorÛ zpravidla zvy‰uje nejménû o 10 %. Pro lep‰í pfiedstavu o tom, jak velká má b˘t plocha vûtracích otvorÛ u dvouplá‰Èové ploché stfiechy, si uveìme pfiíklad stfiechy o velikosti 400 m2 (12,5 x 32 m). Plocha odvûtrávacích otvorÛ má b˘t 1/100 plochy stfiechy, tedy 4 m2, coÏ reprezentuje prÛbûÏnou mezeru 13,3 cm vysokou o délce mezery 30 m. U ploch˘ch stfiech men‰ích rozmûrÛ napfi. okolo 6-ti m délky se v praxi nûkdy provádûjí odvûtrávané mezery o pomûrnû mal˘ch v˘‰kách (mezera 5 cm, viz. obr. 5 aÏ 8), jejichÏ v˘‰ka je v celé fiadû projektÛ dokládána v˘poãty (vût‰inou pomocí souãasn˘ch existujících v˘poãetních programÛ). Na obrázku 6 je mimo jiné vidût, Ïe tepelná izolace z minerálních vláken byla u okraje desky poloÏena po‰kozená. PoloÏení tepelné izolace o pfiíslu‰né tlou‰Èce v celé plo‰e stfiechy je dÛleÏité, aby se minimalizovaly tepelné ztráty a zamezil vznik tepeln˘ch mostÛ. Je tfieba pfiipomenout, Ïe odvûtrávací otvory je tfieba proti vnikání nejrÛznûj‰ích ÏivoãichÛ a pevn˘ch i kapaln˘ch sráÏek pfiekr˘t vhodnou mfiíÏkou, síÈkou, ap., která ov‰em do urãité míry sníÏí odvûtrávací plochu otvorÛ a pfiedstavuje také urãit˘ odpor i pro proudûní vzduchu. U nûkter˘ch stfiech budov je vybudování dvouplá‰Èové stfiechy s dfievûn˘m krovem spojeno s fie‰ením odvûtrání stfiechy podél stûny vy‰‰í sousedící budovy. 7 PSM stavební infozpravodaj 2005 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 Právû pfii opravû stfiech u jedné rozvodny elektfiiny v Praze byl fie‰en takov˘ problém. Jednalo se o tfii stfiechy, kaÏdá o velikosti cca 800 m2 (stfiechy o rozmûrech cca 18 x 42 m). Nejniωí stfiecha mûla ze dvou stran stûny vy‰‰ích ãástí 13 budov a ze dvou stran atiky. V˘stavba nosné dfievûné konstrukce je vidût na obr. 9. Rozpracovan˘ detail odvûtrání dvouplá‰Èové stfiechy u stûny dokumentuje obrázek 10. Na obr. 11 je patrné fie‰ení dfievûné konstrukce a rozmûry 14 8 PSM stavební infozpravodaj 2005 dfievûné konstrukce u tohoto detailu. Od úrovnû stávajícího stfie‰ního plá‰tû k oplechování horních prken nad detailem odvûtrání u stûny je vzdálenost vût‰í jak 0,75 m. U tohoto detailu je tfieba upozornit na provedení dostateãn˘ch pfiesahÛ jednotliv˘ch dfievûn˘ch prvkÛ, a to takov˘m zpÛsobem, aby se zabránilo zatékání vody pfii de‰tích a nafoukání snûhu do odvûtrávacích otvorÛ stfiechy. ¤e‰ení detailÛ odvûtrání dvouplá‰Èové stfiechy bude co se t˘ká rozmûrÛ pochopitelnû ponûkud odli‰né u budovy umístûné v Praze nebo napfi. nûkde na horách. Na dfievûnou konstrukci, na prkenn˘ záklop byla postupnû poloÏena zaji‰Èovací vrstva A 330 H. Dále byl volnû poloÏen˘ modifikovan˘ asfaltov˘ pás PARADIENE FM, pás byl kotven˘ v pfiesazích vruty s podloÏkami, pfiesahy pásu byly nataveny, a poté byl nataven vrchní modifikovan˘ asfaltov˘ pás PARAFOR SOLO GS shora s ochrann˘m hydrofobizovan˘m posypem z keramického granulátu proti UV a tepelnému záfiení a proti mechanickému po‰kození. Pfii rekonstrukci této pultové stfiechy nebylo ani moÏné s ohledem na rozmûry konstrukce a na umístûní oken ve stûnách u sousedící ãásti budovy pfiíli‰ zv˘‰it spád stfiechy. Spád stfiechy je prove- den˘ na ‰ífiku stfiechy cca 18 m a je proveden˘ k jedné její del‰í stranû, viz. obr. 13. Obrázky 12 a 13 znázorÀují detail odvûtrání u stûny a celkov˘ pohled na plochy dvouplá‰Èov˘ch provûtrávan˘ch stfiech po jejich v˘stavbû. Z technologického hlediska je v˘stavba dvouplá‰Èov˘ch stfiech v porovnání s klasick˘mi jednoplá‰Èov˘mi nebo inverzními stfiechami pomûrnû velmi nároãná. Vybudování nosné konstrukce druhého plá‰tû, pokládka vrstvy tepelné izolace, v pfiípadû dfievûného krovu provedení dfievûného záklopu a provedení vodotûsné izolace (povlakové krytiny) trvá urãitou dobu, a tak vedle konstrukãního fie‰ení stfiechy a volby materiálÛ je zaji‰Èování stfiechy proti vodû v prÛbûhu její v˘stavy velmi dÛleÏité. Vysoké nároky jsou kladeny na pfiípravu stavby, na technologick˘ postup a koordinaci jednotliv˘ch stavebních profesí. Pfii de‰tivém poãasí tedy mohou vzniknout váÏné problémy zvlá‰tû se zaji‰tûním vrstvy tepelné izolace proti vodû. Ve skladbû dvouplá‰Èové odvûtrávané stfiechy je na obr. 14 nad tepelnou izolací poloÏena „vûtrná a prachová zábrana“. Jedná se o volnû poloÏenou speciální textílii, která je vysoce propustná pro vodní páru, sniÏuje pfiestup tepla z vrchní plochy tepelné izolace do odvûtrávané vrstvy vzduchu v mezefie mezi plá‰ti a omezuje spad neãistot do vrstvy tepelné izolace. Pfii v˘stavbû dvouplá‰Èov˘ch stfiech s dfievûn˘m krovem nelze opominout i problematiku ochrany dfieva proti rÛzn˘m ‰kÛdcÛm (dfievokazné houby, dfievokazn˘ hmyz, plísnû, bakterie). Cílem ochrann˘ch opatfiení je zachování technick˘ch parametrÛ dfievûn˘ch konstrukcí po celou pfiedpokládanou dobu jejich Ïivotnosti. Chemické ochranné prostfiedky na dfievo musí mít dostateãnou a dlouhodobou úãinnost, odolnost proti vlhkosti atd. Dfievûné prvky je tfieba montovat s vlhkostí odpovídající danému prostfiedí, ve kterém se dfievûná konstrukce bude dlouhodobû vyskytovat. Vedle celé fiady poÏadavkÛ na dfievûné konstrukce se v praxi také ãasto objevuje otázka velmi krátké doby, která uplyne od tûÏby dfieva aÏ po jeho zabudování na stavbû. Zabudování nedostateãnû vyschlého dfieva je obvykle doprovázeno jeho deformacemi, kroucením dfievûn˘ch prvkÛ, ap. V takov˘ch pfiípadech mohou mít deformace dfievûné konstrukce velmi nepfiízniv˘ vliv i na povla kovou krytinu. Ing. Jaroslav Brychta, CSc. Základní problém ãeského stavebnictví: neexistují pravidla Nedostala va‰e firma zaplaceno za odvedenou práci? Má va‰e firma ve smlouvû znaãnû nev˘hodné nebo ãasto dokonce nesmyslné podmínky? Není to tím, Ïe je malá. Stejn˘ problém mají i velké spoleãnosti. DÛvod je tfieba hledat jinde – a sice v absenci norem, která by urãovala jasná pravidla. V úter˘ 18. 5. 2005 se v dopoledních hodinách uskuteãnilo jednání zástupcÛ sekce malého a stfiedního podnikání a sekce velk˘ch firem Svazu podnikatelÛ ve stavebnictví âR (dále jen SPS). Hlavním bodem programu byly podmínky podnikání, respektive vztahÛ mal˘ch a stfiedních firem k velk˘m firmám. „Tím naplÀuje nové vedení SPS svÛj slib programového prohlá‰ení Svazu, které chce rovné podmínky pro v‰echny firmy bez rozdílu, tedy i pro malé a stfiední,“ fiíká prezident SPS Ing. Václav Matyá‰. Kde je problém Problém totiÏ není ve vztahu mal˘ch a stfiedních firem k tûm velk˘m, ale v nedefinovanosti vztahÛ na trhu! Zásadním problémem je absence jak˘chkoliv norem, které by urãovaly alespoÀ základní pravidla. Problémy tak zaãínají jiÏ u investorÛ, jejichÏ poÏadavky jsou ãím dál nároãnûj‰í a ãasto aÏ nesmyslné, napfiíklad pokud jde o délku záruk nebo v˘‰i pokut. Tyto neadekvátní, znaãnû nev˘hodné podmínky pak pfiechází z generálního dodavatele dále na subdodavatele. Dal‰ím, a je‰tû palãivûj‰ím problémem je potom tok penûz, pfiesnûji neplacení. I ten se totiÏ pfiená‰í od investora pfies generálního dodavatele na subdodavatele. A i tento problém vypl˘vá pfiedev‰ím z absence norem, která by pro placení urãovala pravidla. SPS proto usiluje o prosazení norem, které by vztahy na trhu definovaly. Ideální stav by byl, aby se dané problémy promítly do norem zákonn˘ch. ¤e‰ením by v‰ak byla i norma obecnû uznávaná, tak je tomu napfiíklad v sousedním Nûmecku. Zde existuje norma s oznaãením VOB, která sice nemá zákonn˘ charakter, ale je obecnû uznávaná, a to jak u soukromého sektoru, tak pfiedev‰ím u sektoru vefiejného. A právû pro vefiejné zakázky by mûl b˘t stanovena pravidla normou v první fiadû. A to od prÛbûhu samotného v˘bûrového fiízení aÏ po podmínky placení. „Tím nejvût‰ím dluÏníkem je totiÏ stát,“ upozorÀuje Ing. Bofiivoj Kaãena ze spoleãnosti SSÎ a.s., kter˘ je zároveÀ viceprezidentem SPS. „Napfiíklad pohledávky na‰í spoleãnosti vÛãi státu ãinily v loÀském roce 6,3 miliardy korun. Zaplaceny byly aÏ v posledních dnech roku. Se stejn˘m zpoÏdûním tedy dostali zaplaceno i v‰ichni na‰i partnefii. A tato situace trvá jiÏ 6 let.“ Neménû váÏn˘m problémem je potom takfika nekontrolované pÛsobení cizích firem na ãeském stavebním trhu. âasto se tak objevují napfiíklad v˘robky, jeÏ v âeské republice nejsou vÛbec certifikovány. Dal‰í aktivitou, na niÏ se proto SPS zamûfiuje, je ochrana ãeského stavebního trhu. První kroky k nápravû SPS jiÏ k narovnání vztahÛ na trhu podniklo první kroky. „Pfiipravili jsme V‰eobecné obchodní podmínky nad nimiÏ pfievzalo gesci Ministerstvo prÛmyslu a obchodu,“ fiíká prezident SPS Ing. Václav Matyá‰. „Také jsme pfiijali Etick˘ kodex Svazu. A shodli jsme se na tom, Ïe by to mûli b˘t pfiedev‰ím ãlenové SPS, ktefií by jak V‰eobecné obchodní podmínky, tak Etick˘ kodex Svazu mûli dodrÏovat a jít tak pfiíkladem,“ dodává. Kdo se jednání zúãastnil Ing. Václav Matyበ– SPS Ing. Miroslav Ma‰ek, CSs. – SPS Ing. Pavel ·evãík – Bytostav Poruba a.s. Ing. Pavel Bûlohlávek, CSc. – SPS Martin Navláãil – Stavební firma Navláãil spol. s r.o. Karel ·klíba – Maratonstav Úpice Ing. Bofiivoj Mináfi – STOMIX s.r.o. Ing. Milan Fronûk – Westav spol. s r.o. Ing. Jan Urbi‰ – Slezské stavby Opava, s.r.o. Ing. Zdenûk Bulíãek – SOSTAF s.r.o. Bohumil Sta‰ek – MANE – stavební s.r.o. Ing. Josef Malina – GEOINDUSTRIE s.r.o. Miloslav Tlust˘ – MAO Kladno Ing. Bofiivoj Kaãena – SSÎ a.s. Ing. Zdenûk Burda (v.z.) – IPS Skanska a.s. Ing. Jifií Bûlohlav – Metrostav Praha a.s. Ing. Franti‰ek Vaculík (v.z. p. Vomela) – PSJ holding Ing. Václav Danûk – TCHAS spol. s r.o. Ing. Petr Kucháfi – SUBTERRA a.s. Ing. Rudolf Bor˘sek – LIAS Vintífiov, LSM k.s. Ing. arch. Zdenûk Klos – NOSTA spol. s r.o. Ing. Jifií Havlík – Pozimos a.s. 9 PSM stavební infozpravodaj 2005 Talífiová ‰roubovací hmoÏdinka ejotherm® STR U Vliv rozdílné tepelnû technické vlastnosti talífiku hmoÏdinky vÛãi izolantu mÛÏe vést k pozdûj‰ímu vykreslování hmoÏdinek na povrchu fasády zateplovacího systému (obrázek 1). Talífiová hmoÏdinka ejotherm® STR U (obrázek 2) spolu se speciálnû vyvinutou technologií montáÏe tento problém dokáÏe eliminovat. Princip montáÏe univerzálních ‰roubovacích hmoÏdinek ejotherm® STR U navíc dovoluje hmoÏdinku ukotvit rychleji neÏ je to u bûÏn˘ch ‰roubovacích hmoÏdinek obvyklé. Velk˘m pfiínosem je zejména pouze 25 mm dlouhá kotevní ãást, kterou mÛÏeme kotvit do pln˘ch i dutinov˘ch stavebních materiálÛ. Princip: Talífiek hmoÏdinky je zapu‰tûn v tepelné izolaci. K zapu‰tûní hmoÏdinky dochází bûhem montáÏe pomocí speciálního montáÏního nástroje STR tool (obrázek 3), kdy je izolant po obvodu talífie hmoÏdinky nafiíznut a následnû hmoÏdinkou stlaãen o cca 20 mm. Zahloubená hmoÏdinka vytvofií v izolantu válcov˘ otvor, do nûhoÏ je následnû zamáãknuta zátka ze stejného materiálu jako je izolant. Zátky jsou dodávány s hmoÏdinkami ejotherm® STR U, a to z polystyrenu nebo minerální vaty (obrázek 4). Po montáÏi hmoÏdinky je dosaÏeno rovné plochy izolantu, kde není nutné stûr- 1 Vykreslení hmoÏdinek na zateplené fasádû 3 MontáÏní nástroj STR tool 2 HmoÏdinka ejotherm® STR U 4 Zátky PS a MW 5 Nasazení zátky kovat zahloubení zpÛsobená hmoÏdinkami v izolantu. Tepelnû technické vlastnosti materiálu pod povrchem vnûj‰í vrstvy zateplovacího systému jsou na celé plo‰e stejné a ani po dlouhé dobû nedojde k vykreslení talífikÛ hmoÏdinek na fasádû. HmoÏdinka ejotherm® STR U má evropské technické osvûdãení ETA pro upevnûní vnûj‰ích kontaktních zateplovacích systémÛ s vrstvou omítky do betonu a zdiva. 10 PSM stavební infozpravodaj 2005 Energetická sanácia bytov˘ch domov âlánok je zameran˘ na tepelnú ochranu bytov˘ch domov, návratnosÈ sanaãnej investície, energetick˘ audit zateplenej budovy a zníÏenie spotreby tepla pri meranom odbere energie Úvod Tepelná ochrana bytov˘ch domov Bytov˘ fond má tretinov˘ podiel na celkovej spotrebe energie v slovenskej ekonomike. Vysokú energetická nároãnosÈ prevádzky bytov˘ch domov moÏno zníÏiÈ tepelnou ochranou obvodového plá‰Èa. Z bytového fondu postaveného na Slovensku v hromadnej forme v˘stavby treba zateplením revitalizovaÈ skoro 600 000 bytov v panelov˘ch domoch, ktoré majú nevyhovujúce tepelnotechnické vlastnosti v dôsledku technológií pouÏit˘ch pri v˘stavbe. Spotrebu tepla na vykurovanie zvy‰uje zanedbaná údrÏba, absencia ekonomick˘ch stimulov k hospodárnemu pouÏívaniu energie a nemeran˘ odber tepla. Roãná spotreba tepelnej energie na vykurovanie merného bytu (65 m2, 200 m3) je 12,5 aÏ 13,7 MWh (45 aÏ 49,5 GJ). Spotreba tepla prevy‰uje energetick˘ limit 9,3 MWh/rok na byt (33,475 GJ/rok.byt, pri normatíve 0,515 GJ/m2), stanoven˘ STN 73 05 40 pre dodatoãne zatepºované bytové domy postavené do roku 1983. Pre zateplenie bytov˘ch domov vybudovan˘ch po roku 1983 norma urãuje limit roãnej spotreby energie 7,3 MWh/byt, pri podmienke zabezpeãenia tepelného odporu obvodového plá‰Èa R≥2 m2.KW-1 a stre‰ného plá‰Èa R ≥3 m2.KW-1. Zmena STN 73 05 40, v zhode s normou EU, sprísÀuje kritéria pre projektovanie a tepelnú ochranu nov˘ch budov a normuje spotrebu energie na 6,1 MWh/byt.rok, so zníÏením príkonu na 85 kWh/m2. Renovácia a zateplenie bytov˘ch domov je prostriedkom energetickej sanácie bytového fondu. ·tátna podpora programu obnovy a zatepºovania bytov˘ch domov je podmienená dosiahnutím energetick˘ch úspor. Maximálny energetick˘ efekt obnovy existujúcich budov sa dosiahne súbeÏn˘m zateplením plá‰Èa, in‰taláciou meracej a regulaãnej techniky a ekonomizáciou nájomného. Zateplenie zniÏuje potrebu energie na vykurovanie bytov˘ch domov a meran˘ odber tepla zhospodárÀuje prevádzkovú spotrebu energie v bytoch. Zmena systému normatívneho v˘poãtu poplatkov za vykurovanie viazan˘ch na v˘meru bytu a jeho nahradenie ekonomick˘m ocenením meraného odberu energie stimuluje obyvateºov k ‰etreniu teplom. Kritériom ekonomickej efektívnosti zateplenia bytov˘ch domov je miera kompenzácie prírastkov ceny energie úsporou spotreby tepla pri meranom odbere energie a doba návratnosti investície do zateplenia zníÏením prevádzkov˘ch nákladov sanovaného objektu. Z dôvodu potreby energetickej sanácie bytového fondu je zatepºovanie najintenzívnej‰ím a ‰tátom podporovan˘m programom obnovy bytov˘ch domov. Zateplenie budov je rentabiln˘ spôsob zv˘‰enia tepelného odporu obvodového plá‰Èa, ktor˘ je najväã‰ou obalovou plochou objektu pre únik tepla a tepelné straty. Dodatoãná tepelná izolácia najmä panelov˘ch bytov˘ch domov je záujmom vlastníkov bytov i ‰tátnej politiky rozvoja bytového fondu. Väã‰ina materiálov zabudovan˘ch v kon‰trukciach obvodového plá‰Èa nemala v minulosti dostatoãn˘ tepeln˘ odpor a aj dnes, kedy sa poÏiadavky noriem na tepeln˘ odpor obalov˘ch kon‰trukcií zvy‰ujú, je nutné s aplikáciou zatepºovacích systémov poãítaÈ i v novostavbách. Dôvody pre zateplenie bytov˘ch domov sú technické a ekonomické. V dôsledku zateplenia sa zníÏí energetická nároãnosÈ prevádzky domu a trvale poklesnú v˘daje na vykurovanie bytov. ZníÏená spotreba energie na vykurovanie umoÏní in‰talovaÈ lacnej‰ie zdroje tepla a zv˘‰enie tepelnej akumulácie skráti vykurovacie obdobie. Zateplenie zabráni kondenzácii vodnej pary na vnútornom povrchu obvodov˘ch kon‰trukcií a t˘m odstráni príãinu vzniku pliesni. Vy‰‰ia a rovnomernej‰ia teplota stien zníÏi riziko porúch ich povrchov. Zvy‰ovanie poÏiadaviek na úsporu energií zväã‰ením tepelného odporu obvodového plá‰Èa budov, v˘robcovia silikátov˘ch stavebn˘ch materiálov pochopili ako krok proti ich podnikateºsk˘m zámerom a nie ako celospoloãenskú potrebu. Prezentované sú názory, ktoré spochybÀujú potrebu zv˘‰enia tepelného odporu obvodov˘ch stien na hodnotu poÏadovanú európskou normou. Argumenty vychádzajú z platn˘ch národn˘ch noriem a súãasn˘ch cien energií. Nehodnotí sa efekt uplatnenia euronoriem, dopad v˘voja cien energií, ani kontext s rozvojom stredoeurópskeho regiónu, kde nikto nestavá jednogeneraãné budovy. Také hodnotenia, bez technickej a ekonomickej argumentácie, sú zavádzajúce a nekorektné. V súlade s trendami normotvorby v Európskej únii, od roku 2001 nie je uÏ moÏné v nov˘ch ãlensk˘ch ani v prístupov˘ch krajinách odvolávaÈ sa na nízke energetické poÏiadavky vlastn˘ch noriem. Tepeln˘ odpor obalov˘ch kon‰trukcií R [m2K.W-1] je hlavn˘m faktorom strát a úspor energie. Tepelné straty závisia od veºkosti plôch obvodového plá‰Èa a od súãiniteºa prestupu tepla k [W.m-2K-1]. Zväã‰ením odporu obalov˘ch kon‰trukcií sa zníÏi únik tepla prestupom cez plá‰È budovy. V platnej norme STN 73 0540-2/ 1994 je poÏadovaná hodnota tepelného odporu pre vonkaj‰ie steny 2,0 m2KW-1 a doporuãovaná 2,9 m2KW-1. UÏ 10 rokov je známy odporúãan˘ tepeln˘ odpor, ktor˘ je vy‰‰í ako odpor väã‰iny vyrában˘ch stavebn˘ch materiálov a kon‰trukcií nesendviãového typu. KeìÏe kondenzácia vodnej pary zlep‰uje vedenie tepla a zniÏuje tepeln˘ odpor kon‰trukcie, znamená to, Ïe v˘robcami deklarovan˘ tepeln˘ odpor homogénnych materiálov platí iba v období, v ktorom nedochádza ku kondenzácii, teda mimo mesiacov vykurovania. Sendviãové kon‰trukcie typu Velox a drevostavby kondenzáciu v zimnom období nevykazujú a hodnota tepelného odporu je pre ne po cel˘ rok kon‰tantná. V zateplenom objekte netreba kompenzovaÈ v˘kyvy vonkaj‰ích teplôt vo vykurovacom období dokurovaním a v lete ochladzovaním. Akumulácia tepla v dôsledku zateplenia budovy sa prakticky prejavuje stabilitou vnútornej teploty v lete i v zime, ão nám zaruãovali iba kon‰trukcie z kameÀa a pln˘ch tehál. Dnes pouÏívané tehelné bloky majú 1/10 akumulácie steny z pln˘ch tehál porovnateºnej hrúbky. Zvy‰ovanie tepelného odporu murovacích materiálov dierovaním a vytváraním mikropórov má za následok zníÏenie akumulácie tepla homogénnych kon‰trukcií. Naproti tomu, sendviãové kon‰trukcie s masívnou nosnou vrstvou z betónu zachovávajú vysokú akumuláciu tepla pri variabilnej moÏnosti návrhu tepelného odporu presne podºa poÏiadaviek investora. Viacvrstvové kon‰trukcie skæbujú tradiãné poÏiadavky na b˘vanie s modern˘m ‰t˘lom uÏívania bytov a potrebou úspory tepelnej energie. V˘hodn˘m materiálov˘m variantom tepelnej ochrany nov˘ch i existujúcich bytov˘ch domov je stavebn˘ systém Velox s 12 cm polystyrénom (R = 3,8 m2KW-1), ktor˘ sa pribliÏuje v˘‰ke tepelného odporu na navrhovanej a medzi odborníky diskutovanej hranici R = 3,83 m2KW-1. Zmen‰ením tepeln˘ch strát sa zníÏia náklady na vykurovanie, ktoré v závislosti od tepelného odporu obvodového plá‰Èa v rozpätí od 0,33 do 2 m2KW-1 strmo klesajú aÏ na polovicu, od 2 do 3,83 m2KW-1 mierne klesajú a pri zv˘‰ení odporu do 5 m2KW-1 klesajú uÏ len nepatrne. NávratnosÈ sanaãnej investície Doba návratnosti investície do zateplenia úsporou nákladov na vykurovanie je okolo 15 11 PSM stavební infozpravodaj 2005 rokov. Neexistuje peÀaÏn˘ ústav, ktor˘ by za túto dobu zhodnotil vklad zúroãením takou vysokou mierou, akú zaruãuje zateplenie bytového domu, a to s istotou ìal‰ích ziskov. Ekonomickú efektívnosÈ tepelnej ochrany bytov˘ch domov potvrdzuje v˘poãet návratnosti investície do zateplenia troch domov postaven˘ch pred rokom 1983, s roãnou spotrebou tepla na vykurovanie 12,5, 12,8, 13,7 MWh/ byt. Zateplenie domov s nákladmi 90 000 Sk/ byt (18 % z nákladov komplexnej opravy bytového domu, ktorá stojí 500 000 Sk/byt) musí zníÏiÈ spotrebu tepelnej energie na normov˘ limit 9,3 MWh/byt.rok. Úsporu energie ohodnotíme úsporou prevádzkov˘ch nákladov pri cene tepla 480 Sk/GJ, ktorá sa uÏ v˘razne nezmení. V‰eobecne platn˘m poznatkom z ekonomického rozboru zateplenia bytov˘ch domov je, Ïe zv˘‰enie tepelného odporu z 2,00 na 3,83 [m2KW-1] dodatoãn˘m zateplením obvodového plá‰Èa je finanãne návratné v dobe, rentabilnej pre investíciu do obnovy bytového domu. Zv˘‰enie tepelného odporu, zhospodárnenie bilancie tepeln˘ch strát, zníÏenie spotreby energie a úsporu prevádzkov˘ch nákladov zateplením budovy treba v kaÏdom období posudzovaÈ s v˘hºadom do budúcnosti. KeìÏe bytové aj rodinné domy sa stavajú na dlhú dobu, treba myslieÈ na to, Ïe na dome moÏno vymeniÈ v‰etko okrem stien. Práve preto treba obvodov˘ plá‰È zatepliÈ. Tento fakt by mali akceptovaÈ nielen developerské firmy, ktoré prichádzajú so stále lacnej‰ími ponukami, dosiahnuteºn˘mi najmä niωou kvalitou zvisl˘ch nosn˘ch kon‰trukcií nov˘ch domov, ale predov‰etk˘m vlastníci bytov v existujúcich domoch. Energetick˘ audit budovy Dosiahnut˘ energetick˘ efekt dodatoãného zateplenia plá‰Èa v˘poãtom preukáÏe energetick˘ audit budovy, ktor˘ sa vykoná v rámci expertízy pre energetickú certifikáciu zatepleného bytového domu. V˘sledky auditu sa zaznamenajú do energetického preukazu budovy, ktor˘ obsahuje údaje o roãnej spotrebe energie a tepeln˘ch stratách prestupom a infiltráciou Energetick˘ certifikát je energetick˘ pasport budovy, ktor˘ vlastníka ãi investora informuje o kvalite budovy z hºadiska jej energetickej nároãnosti, v porovnaní so stanoven˘mi hodnotami energetick˘ch limitov normy. Postup energetického hodnotenia stavby je zhodn˘ pre audit existujúcich domov i projektovan˘ch budov novej v˘stavby. PovinnosÈ hodnotiÈ energetickú nároãnosÈ budov vypl˘va zo smernice EU SAVE/93/76 z roku 1993. Podºa zákona o hospodárení s energiami je od r. 2000 energeticky preukaz povinn˘m dokladom k Ïiadosti o stavebné povolenie a podkladom pre získanie dotácie na v˘stavbu a obnovu. Pre stávajúce budovy je energetick˘ certifikát závaÏn˘m dokumentom hodnotiacim kvalitu stavby, pretoÏe mnoÏstvo energie potrebné Bytov˘ dom Súãasná spotreba tepla ZníÏenie spotreby tepla o Úspora tepelnej energie Úspora nákladov na teplo NávratnosÈ investície [MWh/byt.rok] [MWh/byt.rok] [%] [GJ/byt.rok] [Sk/byt.rok] [rokov] na vykurovanie domu je nepochybne dôleÏit˘ komerãn˘ údaj o stavebnej nehnuteºnosti. Energetick˘ preukaz umoÏÀuje hodnotiÈ budovu podºa tzv. energetického ‰títku, rovnako ako in˘ v˘robok – spotrebiã energie. Energetick˘ audit posudzuje projektovan˘ stav budovy, a to z dôvodu, aby bola moÏnosÈ vydaÈ energetick˘ preukaz s rovnakym obsahom a porovnateºn˘mi údajmi pre projekt novej stavby aj pre obnovu stojacej stavby. Energetick˘ certifikát vypracováva nezávislá in‰titúcia. Vydávanie energetick˘ch preukazov pre v‰etk˘ch majiteºov budov (aj pre vlastníkov rodinn˘ch domov) financuje ‰tát. Záväzkom ‰tátu, vypl˘vajúcim z podpisu dohody o Európskej energetickej charte a z Protokolu o energetick˘ch úsporách a poÏiadavkách na trvale udrÏateºn˘ rozvoj, vedºa podpory úãinného fungovania trÏného mechanizmu, cien, internalizácie extern˘ch nákladov a prínosov, je aj realizácia programu podpory energetick˘ch úspor. Meranie spotreby tepla Úãinn˘m nástrojom ovplyvÀujúcim spotrebu energií je uÏ dnes beÏné meranie elektriny, plynu, vody a tepla v bytoch. Rozuãtovanie nákladov vykurovania na objekty a uÏívateºov bytov vychádza z pomerového merania a ukazovateºov spotreby tepla na 1 m2 zapoãítateºnej podlahovej plochy [GJ/m2.rok], resp. ukazovateºov vzÈahovan˘ch k denostupÀom [MJ/m2.denostupeÀ.rok]. V praxi sa uplatÀujú dve metódy merania (dvomi druhmi zariadení): meranie tepla, meranie teploty. Prv˘m spôsobom je meranie mnoÏstva tepla odovzdávaného radiatormi do bytu, podºa ktorého sa po príslu‰n˘ch korekciách na dispozíciu bytu a veºkosÈ radiatorov stanovujú rozuãtovacie hodnoty pre jednotlivé byty v dome. Pri druhej – denostupÀovej metóde, ktorá pochádza zo ·kandinávie, zariadenie kontinuálne merá tepeln˘ stav bytu (tepelnú pohodu) a z rozdielu vonkaj‰ej (napr 8°C) a vnútornej (napr 20°C) teploty priebeÏne poãíta vykurovacie jednotky = denostupne = gradeny kaÏdého bytu. Meracie zariadenie zaregistruje 12 denostupÀov. DenostupeÀ vyjadruje teplotnú nároãnosÈ vykurovania vo vzÈahu k vonkaj‰ej teplote. DenostupÀová metóda merania re‰pektuje teplotné toky medzi bytmi a vyjadruje teplotn˘ komfort konkrétneho bytu. Platba závisí od teploty v byte. V zateplen˘ch objektoch sa zmen‰ením tepelného príkonu do bytov a zníÏením teploty vykurovacieho média (vody, pary) teplota radiatora zaãne blíÏiÈ teplote v byte. Meranie mnoÏ- 1 12,5 3,2 25,6 11,52 5530 16,3 2 12,8 3,5 27,0 12,6 6048 14,9 3 13,7 4,4 32,2 15,84 7603 11,8 stva tepla na radiatoroch, t.j. meranie spotreby podºa prvej metódy tu uÏ stráca citlivosÈ a prakticky ho nemoÏno pouÏiÈ. Elektronické zariadenia meracej a regulaãnej techniky (napr. centralizovan˘ merací systém MV1) vyrábané pre druhu metódu merania, základ ktor˘ch tvoria bytové meracie jednotky BMJ v bytoch, zbernicovo prepojené s centrálnou jednotkou umiestnenou v spoloãn˘ch priestoroch domu, umoÏÀujú ìal‰ie doplÀujúce funkcie (meranie spotreby tepla, studenej vody, teplej uÏitkovej vody v bytoch) a vedú uÏívateºov k úsporám. K centrálnej jednotke moÏno pripojiÈ 961 BMJ. KaÏdá BMJ priebeÏne poãas celého vykurovacieho obdobia poãíta denostupne = gradeny. Nemerá sa teda transport energie na vykurovacom telese, ale teplotn˘ stav bytu. Poãet denostupÀov, charakterizujúci uÏívan˘ tepeln˘ komfort bytu, slúÏi k rozdeleniu celkov˘ch nákladov na teplo namerané domov˘m meradlom pri päte domu. Údaj pätneho meradla, vynásoben˘ sadzbou za príslu‰nú energiu, sa rozdelí na základnú zloÏku a spotrebnú zloÏku v urãitom pomere, napr. 30 % a 70 %. VeºkosÈ platby kaÏdého bytu sa preto skladá zo základnej zloÏky a spotrebnej zloÏky platby. Základná zloÏka platby je odvodená z podlahovej plochy bytu a je nezávislá na meraní. VeºkosÈ spotrebnej zloÏky je v priamom vzÈahu k nameran˘m hodnotám spotreby energie v príslu‰n˘ch mesiacoch. Do spotreby kaÏdého bytu sú rovnako rozpoãítané spotreby spoloãn˘ch priestorov domu. Metodika platí pre rozuãtovacie organizácie a majiteºov bytov˘ch domov. Záver Najv˘znamnej‰ím hospodárskym efektom obnovy a zateplenia bytov˘ch domov je zníÏenie prevádzkovej spotreby energie a predæÏenie Ïivotnosti budov. Makroekonomick˘ dopad t˘chto efektov na úsporu energie, zmen‰enie likvidaãného úbytku bytov a t˘m aj zv˘‰enie prírastku bytového fondu z novej v˘stavby, je rozhodujúcim rozvojov˘m aspektom obnovy budov, ktor˘ zdôvodÀuje potrebu renovácie bytového fondu a zateplenia bytov˘ch domov. Literatúra HROMNÍKOVÁ, M.: Obnova bytového fondu. ISBN 80-227-2123-9. Bratislava: STU, 2004, 150 s. Doc. Ing. Mária Hromníková, PhD. Stavebná fakulta STU v Bratislave, Radlinskeho 11, 81368 Bratislava tel: 02/59274312, e-mail: [email protected] 12 PSM stavební infozpravodaj 2005 Nanotechnologie a finální povrchy V 80. letech minulého století do‰lo s v˘vojem techniky, kdy se zaãíná bûÏnû pouÏívat elektronov˘ mikroskop, k „objevení funkce“ betonu. Elektronov˘ mikroskop umoÏnil zvût‰ení, které do té doby technika neumoÏÀovala. Je prakticky moÏné sledovat molekuly a jejich prvky (napfi. délka a hustota vedlej‰ích fietûzcÛ, celková geometrie molekuly apod.). Nanotechnologie pfiinesla nov˘ pfiístup do vûdy o pfiísadách a pfiímûsích. Nyní je moÏné, aby chemikálie nebo polymery byly modifikovány tak, Ïe kombinací vhodn˘ch funkãních skupin lze dosáhnout poÏadovaného chování látek. Polymery jsou pak vyrábûny ve variantách pro silnou ãi slabou absorpci na cementov˘ch ãásteãkách, pro fiízenou efektivitu dispergace a pro kontrolu prÛbûhu hydratace. Díky v˘zkumu v oblasti „nano“ nám tato technologie umoÏÀuje fiídit spotfiebu vody a kontrolu konzistence betonu a malt v ãase. Chemické a fyzikální chování polymerÛ mÛÏeme díky nanotechnologii fiídit napfi.: zmûnou délky fietûzce polymeru zmûnou délky boãních fietûzcÛ polymeru zmûnou elektrického náboje zmûnou hustoty boãních fietûzcÛ polymeru mnoÏstvím voln˘ch funkãních skupin Díky nanotechnologii v oblasti technologie betonu mÛÏeme dnes vyrábût betony, které: udrÏují stálou konzistenci betonu v prÛbûhu i nûkolika hodin zaji‰Èují moÏnost pouÏívání samozhutÀujícího betonu, kter˘ eliminuje pfiípadnou nekvalitu, která se objevuje na stavbû v dÛsledku nedostateãnû vy‰koleného personálu resp. nedostateãného strojního vybavení (vibraãní technika) zaji‰Èují kvalitní finální vzhled konstrukce s tím, Ïe technické parametry betonu poÏadované projektem jsou garantovány. Pfiísady do betonu byly v minulosti klasicky vyrábûny na základû hrubého a nepfiesného seskupení atomÛ a jejich fietûzcÛ. Nové pfiísady na bázi polykarboxylátÛ jsou tak speciálnû formulovan˘mi molekulami, které jsou vyváÏenû nastaveny kombinací prvkÛ jako jsou napfi.: elektrick˘ náboj, délka fietûzce hlavního polymeru, délka a hustota boãních fietûzcÛ, nové funkãní monomery a celková geometrie molekuly pfiísady. Zmûnou urãit˘ch prvkÛ tak lze reagovat na poÏadavky zákazníka/trhu – napfi. na zmûnu druhu cementu, zmûnu doby pouÏitelnosti betonu, zmûny klimatick˘ch podmínek atd. Nanotechnologie v pfiípadû betonu vede smûrem k diferenciaci polymeru v závislosti na souhrnu poÏadavkÛ na ãerstv˘ a zatvrdl˘ beton – do velké ‰kály speciálních produktÛ. V pfiípadû lepidel – kde mnoÏství kombinací je odvozeno pouze od charakteru a struktury podkladu, naopak nanotechnologie umoÏnila eliminovat pÛvodní ‰kálu lepidel na jediné – „jedno lepidlo pro v‰echny typy podkladÛ“. Nyní je tfieba si pfiedstavit, Ïe mÛÏeme ovlivnit kaÏd˘ jednotliv˘ atom nebo molekulu v pfiísadû (úãelovû vyrábûn˘ polymer), a tak mûnit jeho úãinky (reakci) na cement (mnoÏství vody, rychlost hydratace, kontrola konzistence atd.). Toto je základní idea v nanotechnologii betonu Bezesporu je snem kaÏdého obkladaãe, aby mûl k lepení keramického obkladu takovou maltu, která mÛÏe b˘t skuteãnû pouÏitelná na v‰echno. Tedy obraznû fieãeno, aby kdyÏ cestuje na stavbu, mûl pouze jedno balení na v‰echno – vyrovnání podkladu, nalepení obkladu a dlaÏby, tenkovrstvé, tlustovrstvé lepidlo, aby mohl jedním produktem lepit na jak˘koli stavební podklad (dfievo, PVC, ocel, umakart, sklo.. .). A právû nanotechnologie umoÏnila tento sen promûnit ve skuteãnost – jedno na v‰echno. Firma PCI takov˘ produkt opravdu uvedla na trh a v roce 2004 právû na ná‰. Jedná se o víceúãelové speciální flexibilní lepidlo s obchodním názvem PCI Nanolight. Je to skuteãnû revoluãní technologie a vlastnost, Ïe nalepit s tímto lepidlem mÛÏete na jak˘koliv podklad, opravdu i na ocel a sklo, je na rozdíl od bûÏn˘ch lepidel na obklady a dlaÏby opravdu garantovanou skuteãností. Princip této technologie ukazuje obrázek: Díky speciálnímu plnivu a pojivu znázornûn˘mi svûtl˘mi kuliãkami, dochází ke zvût‰ení kontaktní plochy mezi keramick˘m obkladem, lepidlem a podkladem. Tyto bûhem vytvrzování vzniklé nanostruktury jsou mnohonásobnû men‰í neÏ lidsk˘ vlas. Díky nim získává lepidlo své v˘teãné vlastnosti, zejména extrémní pfiilnavost ke v‰em podkladÛm: stávající keramick˘ obklad a dlaÏby cementové, anhydritové a sádrové podklady betony sklo kovy mozaiky PVC dfieva i dfievotfiísky KdyÏ se porovná plocha nalepení (viz pfiede‰l˘ obrázek) bûÏného cementového lepidla, pokr˘vá plochu ve styku cement a ostatní inertní plniva cca 30 %. Plnivo nanotechnologie pokr˘vá plochu ve styku cca 80 %. To je obrovská záruka pfiilnutí keramického obkladu k podkladu. Lepidlo má velmi nízkou nasákavost, takÏe v souãasnosti do bazénu doporuãujeme v systému PCI právû toto lepidlo. Dal‰ími vlastnostmi PCI Nanolight jsou: vysoká vydatnost a nízká spotfieba a hmotnost je urãeno pro lepení a vyrovnání podkladu pro tenkovrstvé a pro stfiednûvrstvé loÏe má rychlé vytvrzování (po 5-ti hod. lze spárovat) a prodlouÏenou dobu lepivosti snadná zpracovatelnost, krémovitá konzistence PCI Nanolight má velmi nízkou mûrnou hmotnost. BûÏná flexibilní lepidla mají mûrnou hmotnost cca 1,3 – 1,7 kg/dm3. PCI Nanolight má mûrnou hmotnost 0,9 kg/dm3. Tím je dána jeho vysoká vydatnost. Vydatnost je zhruba o 30 % vy‰‰í neÏ u bûÏného lepidla. Tedy balení je 15 kg, ale jeho objem je stejn˘ jako u bûÏného lepidla s váhou balení 25 kg. PCI Nanolight splÀuje kritéria EN 12004 v kvalitativní tfiídû C2FTE. 13 PSM stavební infozpravodaj 2005 u cementového spárovacího tmelu. PCI-Durafug NT má chemickou odolnost, která je podstatnû vy‰‰í neÏ u epoxidu a je deklarovaná odolnost proti kyselinám a zásadám (viz tabulka). Dal‰í v˘znamnou vlastností je odolnost pfii ãi‰tûní vysokotlak˘m vodním paprskem – do 150°C pfii 100 bar. Odolnost vÛãi chemikáliím C2 – zv˘‰ená pfiídrÏnost k podkladu F – rychlé vytvrzování T – vysoká stabilita (nesjíÏdí) E – prodlouÏená doba lepivosti PCI Nanolight je doporuãeno a schváleno pro pouÏití v bazénech. VyuÏívá v˘hody nanotechnologie a díky tomu dosahuje v˘jimeãn˘ch parametrÛ. Práce s lepidlem PCI-Nanolight je oproti star‰í generaci lepidel mnohem jednodu‰‰í, pfiesnûj‰í a pro zpracovatele i pfiíjemnûj‰í. PCI Nanolight je lepidlo v˘borné pro ãasovû nároãné práce – lze bezpeãnû spárovat po nalepení po cca 5 hod. Po jednom dni je pak plnû zatíÏitelné. V duchu filozofie – nabídnout trhu a hlavnû zpracovateli takov˘ materiál, kter˘ usnadní aplikaci a zároveÀ usnadnûním neztratí nic ze sv˘ch uÏitn˘ch vlastností a kvalit, vyvinulo PCI spárovací maltu na bázi cementu PCI Durafug NT. Opût jsme ve svûtû nanotechnologií. PÛvodní doslova jedinou moÏností, jak bezproblémovû zaspárovat keramick˘ obklad bazénové vany, byl produkt na bázi epoxidu s ohledem na chemickou odolnost a odolnost stálého zatíÏení vodou. Zpracování takové hmoty pfiiná‰í vysoké nároky na technologickou kázeÀ zpracovatele. Epoxidové spárovací malty byly jedinou moÏností, aby spáry nebyly Ïivnou pÛdou pro mikroorganizmy. Nanotechnologie opût pfiinesla revoluãní zmûnu – utûsÀuje póry cementového tmelu tak, Ïe se tmel stane prakticky nenasákav˘m, nevytváfií Ïivnou pÛdu pro mikroorganizmy. A aplikace? Jako Organické kyseliny kyselina mravenãí kyselina octová kyselina mléãná kyselina ‰Èavelová kyselina vinná kyselina citrónová Louhy (zásady) amoniak hydroxid amonn˘ (roztok) chlorové bûlidlo hydroxid draseln˘ louh sodn˘ Oleje silikonov˘ olej motorov˘ olej hydraulick˘ olej parafinov˘ olej topn˘ olej jedl˘ olej terpentinov˘ olej (+) (+) + + (+) + + + + + Rozpou‰tûdla aceton butanol ethanol (alkohol) isopropanol petrolether formaldehyd xylol Ostatní benzín glycerín testovací roztok peroxid vodíku syrovátka + + + + + + + + + + + (+) + + + + + + + Vysvûtlivky: + = odoln˘, (+) = podmíneãnû odoln˘, - = není odoln˘ Tak to je svût nanotechnologie. Vítejte v nûm, uÏijte si jistoty v oblasti lepení obkladÛ a dlaÏeb, které Vám pfiiná‰í. 14 PSM stavební infozpravodaj 2005 ROTO solární program Solární energie patfií mezi nevyãerpatelné. Negativní dopady na Ïivotní prostfiedí jsou pfii jejím získávání minimální. MnoÏství vyuÏitelné energie v‰ak závisí na klimatick˘ch podmínkách jednotliv˘ch ãástí zemského povrchu. Dobré vyuÏití se nachází v oblastech s dlouh˘m svitem a v oblastech s vy‰‰í nadmofiskou v˘‰kou. Tento systém má zatím v podmínkách âR omezené vyuÏití. Vy‰‰í pofiizovací náklady a absence v˘raznûj‰í podpory ze strany státu se odráÏejí v del‰í dobû návratnosti investovan˘ch prostfiedkÛ. Oba systémy byly navrÏeny v souladu s designem a rozmûry stfie‰ních oken ROTO a jsou dodávány vãetnû ve‰kerého pfiíslu‰enství s plnou kompatibilitou se stfie‰ními okny ROTO. Také zpÛsob montáÏe kolektorÛ odpovídá zpÛsobu montáÏe stfie‰ních oken. Cel˘ solární systém se montuje do stfie‰ní konstrukce, ãímÏ vzniká úspora stfie‰ní krytiny, systém je lépe chránûn proti klimatick˘m vlivÛm a tím se zvy‰uje i jeho úãinnost. Rozmûry kolektorÛ vycházejí z rozmûru okna 9/14 (94 x 140 cm) a 11/14 (118 x 140 cm). Okna se tak dají libovolnû kombinovat s kolektory do sestav, které na stfiechách vytváfiejí zajímavé architektonické celky. Pfiitom nezáleÏí na tom, zda jsou v sestavû solární kolektory nebo fotovoltaické ãlánky. V sestavách nad sebou rozhoduje ‰ífika i v˘‰ka kolektorÛ, ale v sestavách vedle sebe je rozhodující pouze jejich v˘‰ka, takÏe do ní lze zafiadit i okna uωí 7/14 (74 x 140 cm). ROTO solární kolektory V âeské republice je vyuÏití sluneãní energie pomûrnû dobré, i kdyÏ v prÛbûhu roku kolísá. Roãnû dopadá kolmo na 1 m2 plochy 800 – 1 250 kWh solární energie. Od dubna do fiíjna 75 % a od fiíjna do dubna 25 % energie. Celková doba sluneãního svitu se pohybuje v rozmezí 1 400 – 1 800 h/rok (horské oblasti 1 600 h/rok, oblast jiÏní Moravy 2 000 h/rok). Jaké jsou optimální podmínky pro pouÏití sluneãních kolektorÛ na stfie‰e? Mezi základní patfií: – vhodná lokalita (optimální prÛmûr délky sluneãního svitu, klimatické podmínky) – orientace budovy (pro maximální vyuÏití je nutná orientace stfiechy na jih. KaÏd˘ odklon sniÏuje procento vyuÏití a vynucuje si úpravu systému). – sklon stfiechy (pro celoroãní provoz je nutn˘ sklon min. 40° vÛãi vodorovné rovinû) Dal‰ími okolnostmi, které rozhodují o optimálním vyuÏití solárního systému jsou: – technické fie‰ení a odborné zpracování systému (délka rozvodÛ, tepelná izolace a ochrana kolektoru proti vûtru) – úroveÀ tepelné izolace celého objektu – kvalita pravidelné údrÏby. Pfii rozhodování je také nutné si uvûdomit, Ïe solární systém musíme kombinovat s klasick˘m zdrojem energie (kotel na plyn, tuhá paliva, olej apod.). DÛvodem je pokrytí v˘padku solárního systému v dobû, kdy jeho úãinnost v˘raznû klesá nebo ho nelze vyuÏít vÛbec (zima, zataÏeno). Nûmecká spoleãnost Roto-Frank AG se zab˘vá solární technikou uÏ fiadu let. V‰echny systémy jsou konstruovány na základû vlastního v˘voje a v˘zkumu a pfii jejich kompletaci jsou pouÏívány v˘robky ‰piãkov˘ch svûtov˘ch producentÛ. V souãasné dobû ROTO nabízí solární program, kter˘ zahrnuje dva systémy pro vyuÏití sluneãní energie. Solární kolektory (RSK) – sluneãní energie ohfiívá vodu, která se pouÏívá pro mytí, praní nebo vytápûní domu. Fotovoltaické ãlánky (PV modull) – sluneãní energie se mûní na energii elektrickou. Systém ROTO solárních kolektorÛ se obecnû skládá z: solární kolektor (1) • Mûdûn˘ absorbér se speciální absorpãní vrstvou „Sunsect“ • Oplechování • Speciální bezpeãnostní sklo • Dfievûn˘ rám s tepelnou izolací s pfiemontovan˘mi montáÏními úhelníky integrovaná regulaãní stanice DENTASOL CD (2) • fiídící jednotka • ãerpadlo (volba dopravní v˘‰ky 6,7 a 9m) • odvzdu‰Àovací ventil • pojistn˘ ventil s odboãkou do expanzní nádoby • regulaãní ventil • teplonosné medium (nutnost pouÏití nemrznoucí smûsi – je souãástí dodávky) • kontrolní manometry (teplota studené vûtve, teplota teplé vûtve, tlak v okruhu) • teplotní ãidla (kolektor a zásobník) 1 4 2 3 15 PSM stavební infozpravodaj 2005 – expanzní nádoba (obsah 25 l a 5 0l) (3) – kombinovan˘ solární zásobník o objemech 200, 300, 400 nebo 500 l pro ohfiev teplé vody a o objemech 750/180 nebo 1000/200 l pro vytápûní objektÛ s integrovan˘m zásobníkem na ohfiev teplé vody (4) – plnicí ventil – spojovací potrubí s tepelnou izolací – smû‰ovací ventil pro regulaci teploty vody ve spotfiební vûtvi – odboãka ke spotfiebiãÛm – pfii pouÏití kolektorÛ k vytápûní objektÛ se pfiifiazuje vûtev, které zaji‰Èuje spojení s otopn˘m systémem (podlahové topení, radiátory) NejbûÏnûj‰ím zpÛsobem vyuÏití solárního kolektoru v âR je ohfiev vody pouÏívané k mytí nebo jako alternativní pfiívod teplé vody do automatické praãky. Princip tohoto systému spoãívá v tom, Ïe v solárním kolektoru se ohfiívá teplonosné medium (nemrznoucí smûs). Medium protéká regulaãní stanicí, která fiídí prÛtok a teplotu. Do regulaãní stanice vedou teplotní ãidla z kolektoru i ze zásobníku. V pfiípadû, Ïe klesne teplota v zásobníku o 5°C pod nastavenou hodnotu, ãerpadlo spustí obûh ohfiáté kapaliny, aÏ se teplota v zásobníku dostane na poÏadovanou hodnotu. Teplota v zásobníku je nastavena na 60°C s teplotním spádem na 45°/50°C. Teplota media v systému se pohybuje okolo 120 –150°C. Systém je chránûn proti pfiehfiátí a to tím, Ïe ãerpadlo spustí obûh i v pfiípadû, Ïe teplota v kolektoru stoupne za mezní hodnoty. Po regulaci teplot se vypne. Tato okolnost je dÛleÏitá hlavnû v dobû, kde není systém vyuÏíván, napfiíklad v dobû dovolen˘ch. V soustavû jsou i dal‰í prvky zabezpeãující ochranu systému proti pfietlaku, protoÏe zanedbání bezpeãnosti, vzhledem k tomu, Ïe v soustavû proudí medium o vysoké teplotû a vysokém tlaku, by mohlo vést k havárii. Pfiíklad stanovení prvkÛ solární soustavy: Úãel: ohfiev teplé vody Poãet osob: p = 4 plánovan˘ odbûr vody 30–50 l/osoba (optimum) maximální celková spotfieba 200 l/den Teplota teplé vody: ttv = 45°C Teplota studené vody: tsv = 10°C Maximální teplota v zásobníku: tzás = 60°C Podíl pokrytí roãní spotfieby: 60 % Objem zásobníku: 2 . Vsp . p . (ttv – tsv) Vzás. = ---------------------------------------tzás – tsv 2 . 50 . 4 . (45 – 10) Vzás. = -------------------------------------------60 – 10 Vzás. = 280 l Plocha kolektoru: Rozmezí pro stanovení plochy Skol kolektoru na jednu osobu vychází z lokality. Konstanta je urãena od 1 do 1,5 m2/osoba Skol = p . 1,5 = 4 . 1,25 = 5 m2 Podle volby sortimentu bude skladba systému: Solární zásobník ROTO objem 300 l + Solární kolektor ROTO typ RSK 9/14 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4 ks nebo Solární kolektor ROTO typ RSK 11/14 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 ks nebo Solární kolektor ROTO typ RSK 18/14 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 ks Tabulka technick˘ch parametrÛ solárních kolektorÛ 16 PSM stavební infozpravodaj 2005 Samozfiejmû spolu s ostatními komponenty. DÛleÏité je urãení parametrÛ základních komponentÛ, coÏ je zásobník a kolektor. Ohfiev teplé uÏitkové vody pomocí solárních systémÛ je nejãastûj‰í forma vyuÏití solárních kolektorÛ. Kolektory lze pouÏívat za pfiíhodn˘ch podmínek i v zimním období. Hlavní v˘hodou je, Ïe teplou uÏitkovou vodu potfiebujeme cel˘ rok a 60 % pokrytí nákladÛ na její pofiízení dává celkem dobrou ‰anci pro návrat investice. Dal‰í z pomûrnû ãast˘ch zpÛsobÛ vyuÏití solárních systémÛ je ohfiívání vody pro bazény. Ohfiev bazénÛ probíhá ve vût‰inû pfiípadÛ v letním období, ve kterém je úãinnost kolektorÛ nejvût‰í. TakÏe pokrytí nákladÛ mÛÏe b˘t u vnitfiních bazénÛ aÏ 50 %, u venkovních mÛÏe b˘t i vy‰‰í. Ménû bûÏné je vyuÏívání sluneãní energie pro vytápûní celého domu. K nejvy‰‰ímu vyuÏití solárního systému dochází v chladném období (jaro, podzim, zima), kdy je jeho v˘kon omezen délkou denního osvitu, coÏ je rozdíl oproti celoroãnímu ohfievu vody. Pro takovou formu je velmi dÛleÏit˘ v˘bûr lokality, která musí poskytovat podmínky pro celodenní pfiístup sluneãního svûtla. âasto se pfiitom zapomíná na nízké postavení slunce v zimním období a dlouhé stíny okolo stojících stromÛ. V na‰em klimatickém pásmu jsou pro tento úãel vhodné pouze jiÏní nebo v˘‰e poloÏené ãásti na‰í republiky. Nesporn˘m pfiínosem tûchto systémÛ je nemalé sníÏení spotfieby ostatních energií v urãitém období roku a to i pfiesto, Ïe musíme solární energii kombinovat s nûkter˘m z klasick˘ch zdrojÛ energie. I to v‰ak pfiispívá ke sníÏení celkové ekologické zátûÏe, která je dÛsledkem získávání energií z jin˘ch, ze jména neobnoviteln˘ch zdrojÛ. ROTO stavební elementy s.r.o. Stra‰nická 382/43, 102 00 Praha 10-Hostivafi tel. +420 272 651 428, fax +420 271 750 187 [email protected], www.rotocz.cz, www.roto-frank.de P¤INÁ·ÍME POKROK NA ST¤ECHU Prezentace dokonãení stavební ãásti projektu v˘stavby IATCC – Národního integrovaného stfiediska fiízení letového provozu v Jenãi u Prahy 22. ãervna 2005 se uskuteãní prezentace dokonãení stavební ãásti projektu v˘stavby IATCC v Jenãi u Prahy. Na poãátku kvûtna byla kolaudací dokonãena stavební ãást projektu v˘stavby IATCC. Investorem tohoto ambiciózního projektu je státní podnik ¤ízení letového provozu. Generálním dodavatelem stavebních prací byla spoleãnost HOCHTIEF VSB, divize 8. Projekt stfiediska fiízení letového provozu je mimofiádn˘ a unikátní nejen v ãeském, ale i celoevropském mûfiítku. Jsou v nûm umístûny nejmodernûj‰í, maximálnû zabezpeãené technologie. Po jejich nároãném zku‰ebním provozu a ovûfiení navigaãního systému má b˘t cel˘ komplex uveden do plného provozu na poãátku roku 2007. Stfiedisko bude poskytovat letové provozní sluÏby ve vzdu‰ném prostoru âR a na ruzyÀském leti‰ti. Spoleãnost HOCHTIEF VSB, prostfiednictvím své divize 8, práce na této v˘jimeãné stavbû zahájila v ãervnu 2003 a dokonãila je v dubnu 2005. Na zastavûné plo‰e 8 860 m2 byl vybudován areál, kter˘ se skládá z nûkolika základních celkÛ. Vedle pracovi‰tû fiízení letového provozu je v nûm mimo jiné také technické a administrativní zázemí státního podniku ¤ízení letového provozu a parkovi‰tû. Obestavûn˘ prostor pfiedstavuje témûfi 130 tisíc m3. Architektonick˘m zámûrem bylo vytvofiit nadãasov˘ reprezentativní komplex budov, kter˘ bude vybaven nejmodernûj‰ími fiídícími technologiemi a souãasnû zamûstnancÛm poskytne kvalitní a pfiíjemné pracovní prostfiedí. Vybudovan˘ areál se stane nov˘m síd lem podniku. Firma SOLAR-TECHNIK s. r. o. se sídlem ve Fry‰táku u Zlína je v˘robcem stínící techniky jiÏ od roku 1991. Sortiment tvofií horizontální interiérové Ïaluzie pro plastová, dfievûná i kovová okna s lepen˘mi skly vã. znaãkového typu Isodesign (také v atypickém provedení) a speciální provedení pro stfie‰ní okna, vertikální Ïaluzie pro nejrÛznûj‰í poÏadavky zastínûní a dotváfiení interiérÛ, klasické látkové roletky s pruÏinov˘m i fietízkov˘m ovládáním vãetnû rolet zatemÀovacích a izolaãních na stfie‰ní okna, z rolovacích systémÛ v‰echny typy pfiedokenních rolet, vrata i mfiíÏe. Od r. 2005 jsou vyrábûna také sekãní garáÏová vrata. Sortiment v˘robkÛ na okna doplÀují sítû proti hmyzu na okna i dvefie, a to jak s rámem, tak i rolovací vhodné rovnûÏ pro stfie‰ní okna. ·est druhÛ v˘suvn˘ch ramenov˘ch mark˘z vãetnû kazetov˘ch pro rozmûry od 2 do 14 m ‰ífiky s hloubkou vysunutí aÏ 5,1m. V‰echny v˘robky jsou nabízeny v ‰iroké ‰kále barev a variant s ruãním nebo elektrick˘m ovládáním se zárukami provûfien˘mi dlouholet˘mi v˘robními zku‰enostmi. Mezi dal‰í aktivity firmy patfií prodej hliníkov˘ch profilÛ standardních i nestandardních tvarÛ pro prÛmysl i stavebnictví. Nejen pro vlastní potfiebu, ale i také pro dal‰í zákazníky, provozuje prá‰kovou lakovnu se ‰piãkovou technologií elektrostatického naná‰ení prá‰kÛ. Jako nezbytnou sluÏbu zákazníkÛm poskytuje SOLAR-TECHNIK servis sv˘ch v˘robkÛ po celém území âR, jednak prostfiednictví sv˘ch poboãek Vedle stínící techniky vyrábí firma jiÏ více neÏ v Praze, âesk˘ch Budûjovicích a v Brnû, ale také 10 let lamelové plastové shrnovací dvefie ve 30 prostfiednictvím mnoha smluvních montáÏních dezénech lamel s mnoha variantami prosklení firem. Vlastní rozvoz v˘robkÛ po vybran˘ch trasách a ovládacích prvkÛ. a vyuÏití nejvhodnûj‰ích alternativních pfieprav zaji‰Èuje rychlé a ekonomické dodávky v˘robkÛ firmy v‰em zájemcÛm. Hlavním krédem vztahÛ k zákazníkÛm SOLARTECHNIKU jsou: vysoká kvalita – pfiijatelná cena – krátké termíny dodání a kompletní servis. www.solartechnik.cz SOLAR-TECHNIK s.r.o., Hole‰ovská 399, CZ – 763 16 Fry‰ták Fry‰ták u Zlína tel. 577 100 511, Brno tel. 545 214 866, Praha-Smíchov tel. 251 552 305, Úvaly u Prahy tel. 281 982 450, âeské Budûjovice tel. 387 413 130 PROJEKTANTI PROJEKTOVÁNÍ STAVEBNÍ MATERIÁLY FIRMY BYTOVÁ DRUÎSTVA Ú¤ADY e m e j u 7 0 v 0 2 a – 6 r 0 0 p 2 i í pvfiydání pro obdoeb+ CD + www c c a k i l b u p á n ti‰tû 2. Seznam projektantÛ podle autorizací, v˘znamn˘ch stavebních firem, bytov˘ch druÏstev, úfiadÛ. Pfiehled stavebních materiálÛ, systémÛ a technologií podle oborÛ. Odborná publikace, která poslouÏí ke vzájemné informovanosti. www.psmcz.cz 20 PSM stavební infozpravodaj 2005 Stavebnictví je pfiedev‰ím o informacích Odborné semináfie a prezentace stavebních materiálÛ, v˘robkÛ a technologií jsou jednou z cest, jak získat informace o nov˘ch trendech v oboru. Spoleãnost PSM CZ tyto akce ve spolupráci se SKSI zaãala pofiádat také ve Slovenské republice. Spoleãnost PSM CZ ve spolupráci se SKSI pfiipravila na I. pololetí roku 2005 pro odborníky z fiad stavebních inÏen˘rÛ, architektÛ, projektantÛ a dal‰í stavební odborné vefiejnosti cyklus odborn˘ch semináfiÛ, zamûfien˘ch pfiedev‰ím na pfiedstavení nov˘ch stavebních materiá- lÛ a nov˘ch systémov˘ch fie‰ení v dané tématické problematice. Celková regenerace a sanace panelov˘ch domÛ, hydroizolaãní systémy spodní stavby, vsakovací systémy, odluãovaãe ropn˘ch látek a stfie‰ní plá‰tû ‰ikm˘ch a atypick˘ch stfiech byly hlavními tématick˘mi okruhy. Odborné semináfie probûhly zatím jenom v Îilinû, B. Bystrici, Nitfie a ãtyfiikrát v Bratislavû. Poslední akce v Bratislavû se konala v reprezentativních prostorách spoleãnosti Doprastav a byla pouze v podobû prezentací novinek na téma „I. roãník pre- 21 PSM stavební infozpravodaj 2005 zentace pfiedních firem pfiedstavujících nejmodernûj‰í stavební materiály a technologie.“ Postupnû jedenáct firem pfiedstavovalo svoje novinky. V dopolední ãásti firma BACHL pfiedstavila materiál na stfie‰ní izolaci BACHL tecta-PUR, KM BETA betonovou stfie‰ní krytinu a vícevrstvé zdivo SENDWIX, âESK¯ CAPAROL upozornil na vady a poruchy ETICS v dÛsledku nesprávného upevnûní izolaãních desek, FORBO pfii‰lo na prezentaci s novou kolekcí MARMOLEUM GLOGAL 2 a bytov˘mi podlahovinami NOVILON a NOVILUX a SANELA pfiedvedla bezdotykové snímaãe pro úsporu vody a hygienu prostfiedí. Po obãerstvení a pfiestávce, kdy probíhala diskuse a kontakt úãastníkÛ na zástupce firem, pokraãovala prezentace v pofiadí: SANITEC s programem kompletního sortimentu koupelnového nábytku a vany KERAMAG, KOLO, PANDA, ARDEX Baustoff se stavebními hmotami pro rekonstrukce a novostavby, DAKON s nejnovûj‰ími trendy ve vytápûcí technice, HELUZ cihláfisk˘ prÛmysl s ciheln˘mi bloky a keramobetonov˘mi v˘robky, NOVASERVIS s novinkami v sanitární technice a SCHÖCK-WITTEK s fie‰ením tepeln˘ch a akustick˘ch mostÛ a speciálními prvky do Ïelezobetonu. Na závûr byla pro 127 úãastníkÛ pfiipravena hodnotná tombola a vítûz si odvezl horské kolo od po fiadatele spoleãnosti PSM CZ. PSM PSM Tento ãasopis byl ohodnocen 1 bodem a byl zafiazen do celoÏivotního vzdûlávání ãlenÛ âKAIT ST ¤E CH PSM – stavební infozpravodaj P R E Z EY NPRTAHAAC– PL Á· Tù IZ OL AC E OS TR AV E S TAV E B N ÍC A 20 05 H M AT E R IÁ LÒ STAVEBNÍ INFOZPRAV ODAJ www.psmc z.cz PRV NÍ âÍS LO 2005 staveb www.p smcz.c DR UH É z n í in f o z 2 0 0 5 pravod aj âÍ SL O PSM stave b n í in fozp ROT O stav střešn ební í okna – solá elem rní sy enty stémy – půdn s.r.o í scho . dy Objednávka pfiedplatného Objednávám závaznû ãasopis PSM – stavební infozpravodaj. Pfiedplatné na rok 2005 ãiní 400 Kã + 5 % DPH. Cena zahrnuje 5 ãísel vãetnû 2 roz‰ífien˘ch vydání. Pfiedplatné bude uhrazeno na úãet ã. 169310389/0800, VS = ãíslo faktury fakturou sloÏenkou typu C jméno / pfiíjmení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . firma / IâO / DIâ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ulice / obec / PSâ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . telefon / fax / e-mail . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ãinnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . datum/ podpis (firemní razítko) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Kontakt: PSM CZ s.r.o. Velflíkova 10 160 00 Praha 6 tel. 224 310 031 224 310 504 fax 224 312 331 [email protected] www .psm T¤ ET cz.c Í âÍ SL O r a v2o0d 0 5 aj z 22 PSM stavební infozpravodaj 2005 Hliníková garáÏová vrata firmy Alulux – jednoduchost a elegance Pro garáÏ jen to nejlep‰í! Rolovací vrata mají stejnû jako pfiedokenní rolety dlouhou tradici. Plechové rolety na garáÏích nebo obchodech byly za první republiky velmi roz‰ífieny. V souãasné dobû nabízíme fie‰ení z moderních materiálÛ se v‰ím komfortem. Alulux patfií v Evropû mezi vedoucí firmy v oblasti v˘roby hliníkov˘ch profilÛ na pfiedokenní rolety, garáÏová vrata a rolovací mfiíÏe. Své produkty dodává do cca 75 zemí svûta a od roku 1990 i do âR.Vzhledem k narÛstajícímu poãtu spokojen˘m zákazníkÛ a stále stoupající poptávce bychom Vám dnes rádi pfiedstavili na‰e garáÏová celohliníková vrata a uvedli nûkteré skuteãnosti, dÛleÏité pro Va‰e rozhodování o koupi tûchto vrat. GaráÏová vrata RESIDENT Dnes se rolovací vrata vyrábí ze speciálních hliníkov˘ch lamel vypûnûn˘ch polyuretanem. Dokonalá povrchová úprava zaruãuje dlouhou Ïivotnost a ‰iroká paleta nabízen˘ch barev vysokou uÏitnou i estetickou hodnotu. Vrata nepotfiebují natírat jako vrata dfievûná, nekroutí se, vyÏadují minimální údrÏbu. JelikoÏ jde v tomto pfiípadû o luxusní v˘robek, je nutné aby kaÏd˘ zájemce pfii v˘bûru dodavatele sledoval nûkteré dÛleÏité parametry, které ve svém dÛsledku rozhodují o Ïivotnosti v˘robku. Na co by se mûl ptát kaÏd˘, kdo se rozhoduje koupit rolovací vrata: a. velikost lamely, tj její krycí v˘‰ka – v rolovacích systémech se pouÏívá lamel o v˘‰ce 55 mm nebo 77 mm. Firma Alulux pro garáÏová vrata jakéhokoli typu nabízí pouze lamelu CD 77, která má krycí v˘‰ku 78,5 mm. Men‰í lamelu o v˘‰ce 55 mm nedoporuãuje, vytváfií sice men‰í nábal a tudíÏ potfiebuje men‰í nadpraÏí, ale jedná se o lamelu urãenou v˘hradnû na pfiedokenní roletu a nikoliv na garáÏová vrata. b. tlou‰Èka plechu vlastní lamely – patfií mezi první základní parametry. Firma Alulux má jako standardní tlou‰Èku 0,55 mm, vût‰ina ostatních dodavatelÛ má tlou‰Èku jen 0,50 mm. Tento parametr spolu s chemick˘m sloÏením je základní pro urãení velikosti plochy, kterou je moÏné z tûchto lamel vyrobit. Lamela CD 77 firmy Alulux je urãena pro max. ‰ífiku 5,4 m a max. v˘‰ku 4,0 m pfii celkové max. plo‰e 16 m2. c. povrchová úprava – Lamely Alulux CD 77 jsou standardnû dvakrát lakovány pfiiãemÏ tl. laku dosahuje 30 µm. Tlou‰Èka barvy je rozhodující pro otûr, ke kterému dochází pfii natáãení lamel do nábalu v kastlíku. Styãné plochy jsou enormnû vystaveny abrazi, která je tím vût‰í, ãím více prachu je usazeno na lamelách a na velikosti vrat – potaÏmo jejich hmotnosti. Za urãitou dobu dojde k prodfiení barvy aÏ na základní plech a je tedy logické, Ïe lamely, které mají jen jedno lakování s tl. laku kolem 15 µm, budou vykazovat po‰kození laku za podstatnû ka‰í dobu. d. velikost hfiídele – pro kaÏdou velikost ‰ífiky a v˘‰ky vrat jsou pfiesnû urãeny i velikosti hfiídele. Pro men‰í garáÏová varta staãí hfiídel 70 mm, pro vût‰í pak na‰e firma nabízí hfiídel prÛmûr 102 mm. Je proto dobré si jiÏ v nabídce vyÏádat podklad o tom jakou velikost hfiídele v systému nabízí. e. plovoucí hfiídel – firma Alulux standardnû nabízí ve v‰ech rolovacích garáÏov˘ch vratech typ RESIDENT plovoucí hfiídel. Toto technické fie‰ení sniÏuje namáhání motoru a tudíÏ prodluÏuje jeho Ïivotnost a dále tím, Ïe navíjení do nábalu je vÏdy provádûno tangenciálnû, je sníÏen vektor tfiecí síly na nulu a sníÏí se opotfiebení lamel v místû vedení ve vodících li‰tách. f. speciální krouÏky – na vlastní hfiídeli je v na‰ich vratech standardnû fiada speciálnû tvarovan˘ch krouÏkÛ, které zaji‰Èují pfiesné usazení prvních lamel pfii natáãení na hfiídel. Tyto krouÏky, které jsou fa. Alulux patentovány ve svém dÛsledku sníÏí hluãnost vrat pfii navíjení a sniÏují abrazi. g. zamykací systém – ve vratech RESIDENT jsou standardnû dodávány zámky proti nadzvednutí rolety. Originalita na‰eho fie‰ení je v tom, Ïe zamykání je proti dílu upevnûnému ve vodící li‰tû a nikoliv proti samosvornosti motoru. Tyto zámky jsou certifikovány a odolávají nadzvedávací síle aÏ 350 kg. Pro pohon garáÏov˘ch rolovacích vrat se pouÏívají trubkové, vsuvné motory, zpravidla s mechanismem pro nouzové otevírání klikou. Námi pouÏívané motory SOMFY nebo BECKER patfií mezi nejlep‰í! Nároãnûj‰í uÏivatel volí variantu s dálkov˘m ovládáním vrat, které mÛÏe b˘t souãasnû vyuÏito i pro vjezdovou bránu. DETOLUX – garáÏová vrata taÏená pod strop V˘hodné fie‰ení pro nízké garáÏe, kde by jiná vrata sníÏila jiÏ tak nízkou prÛjezdnou v˘‰ku. Zde vystaãíme s v˘‰kou nadpraÏí cca 8 cm, coÏ je v˘raznû ménû oproti 30 cm u rolovacího systému. Detolux – garáÏová vrat jsou vyrobena ze stejného hliníkového vypûnûného profilu CD77 jak bylo popsáno v˘‰e. Detolux je dále standardnû vybaven: a. dálkov˘m ovládáním na frekvenci 868 MHz s jedním dálkov˘m ovladaãem jednokanálov˘m. Na pfiání lze dodat aÏ 4-kanálov˘ a tak dal‰í kanály vyuÏít napfi. na otevírání vjezdové brány, dal‰ích vrat a osvûtlení u domu. b. bezpeãnostní nájezdovou li‰tou, tj. schopností vrat rozeznat pfiekáÏku. V okamÏiku najetí na ni pak vrata reverzují a zabrání tak po‰kození zdraví ãi majetku. Zabudováním na‰ich vrat získáte vysok˘ komfort pfii vyuÏívání Va‰eho auta ve spojení s garáÏí! Co do kvality Alulux nezná kompromis – ISO 9001-2000 c. nouzov˘m otevíráním v pfiípadû v˘padku el. proudu jednoduchou operací uvolníme sevfiení uná‰eãe a vrata lze lehce otevfiít. Tento poÏadavek je velice dÛleÏit˘ i z hlediska bezpeãnostního, kdy zajistí v pfiípadû poÏáru rychlé opu‰tûní garáÏe. d. pfiíplatkovû je moÏné provést toto nouzové otevírání zvenãí. Toto se provádí v pfiípadech, kdy do garáÏe není jin˘ vchod a nelze tedy vyuÏít standardního nouzového otevírání zevnitfi. e. nouzové osvûtlení – po vyslání signálu se automaticky rozsvítí nouzové svûtlo v motoru a po dobu 3 minut umoÏní vystoupení z vozu a rychlou orientaci v tmavé garáÏi. VERTICO – garáÏová vrata taÏená do boku V roce 2003 pfiedstavila firma Alulux tuto pfievratnou novinku na svûtové v˘stavû R+T ve Stuttgartu a hned dostala cenu za design a technické fie‰ení. Vrata VERTICO jsou opût celohliníková garáÏová vrata vyuÏívající lamelu CD 77 stejnû jako v pfiede‰l˘ch typech vrat. Jedineãnost spoãívá v otoãení pancífie na v˘‰ku a díky technické dokonalosti detailÛ (vût‰ina je Aluluxem patentována) jsou vrata taÏena podél stûny v garáÏi. S v˘hodou jsou tato vrata pouÏívána pro gvougaráÏe. VERTICO vrata jsou standardnû vybavena: a. dálkov˘m ovládáním na frekvenci 868 MHz s jedním dálkov˘m dvoukanálov˘m ovladaãem. Jedním kanálem ovládám otevírání a zavírání nastaveného prÛchodu napfi. 100 cm ‰ífiky, coÏ nám slouÏí jako dvefie. Druh˘m kanálem pak ovládáme otevírání a zavírání cel˘ch vrat. Na pfiání lze dodat aÏ 4-kanálov˘ a tak dal‰í kanály vyuÏít napfi. na otevírání vjezdové brány a osvûtlení u domu. b. bezpeãnostní nájezdovou li‰tou tj. schopností vrat rozeznat pfiekáÏku. V okamÏiku najetí na ni pak vrata reverzují a zabrání tak po‰kození zdraví ãi majetku. c. nouzov˘m otevíráním v pfiípadû v˘padku el. proudu jednoduchou operací uvolníme sevfiení uná‰eãe a vrata lze lehce otevfiít. Tento poÏadavek je velice dÛleÏit˘ i z hlediska bezpeãnostního, kdy zajistí v pfiípadû poÏáru rychlé opu‰tûní garáÏe. d. pfiíplatkovû je moÏné provést toto nouzové 23 PSM stavební infozpravodaj 2005 Resident Detolux Vertico Segato otevírání zvenãí. Toto se provádí v pfiípadech, kdy do garáÏe není jin˘ vchod a nelze tedy vyuÏít standardního nouzového otevírání zevnitfi. e. nouzové osvûtlení – po vyslání signálu se automaticky rozsvítí nouzové svûtlo v motoru a po dobu 3 minut umoÏní vystoupení z vozu a rychlou orientaci v tmavé garáÏi. Vrata jsou velice tichá a tak pozdní návrat z divadla neru‰í ostatní spící ãleny rodiny. Pokud se s tûmito vraty poãítá jiÏ od samého projektu, pak není potfieba do garáÏe dûlat postranní dvefie – jsou totiÏ vlastnû integrovány do systému otevírání. ·ífika otevfiení se mÛÏe libovolnû mûnit aÏ tfieba do poloviãky dvougaráÏe a tak jeden z fiidiãÛ, kter˘ ãastûji vyjíÏdí s vozidlem bude stát na místû otevírání vrat a druh˘, kter˘ jezdí ménû ãasto bude vyuÏívat plné otevfiení vrat. V˘hodou u zateplené garáÏe je jistû minimální únik tepla ve srovnání s klasick˘mi sekãními ãi rolovacími vraty, která je nutné otevfiít celá. Hliníková garáÏová vrata RESIDENT, DETOLUX nebo VERTICO vhodnû dotváfiejí charakter Va‰eho domu a ve spojení s pfiedokenními roletami i sjednocují architektonické prvky stavby. Vrata se vyrábûjí vÏdy na míru, montují na vnitfiní, jiÏ hotové, omítnuté a vybílené zdi garáÏe. Elektroinstalace je velmi jednoduchá. Sekãní garáÏová vrata SEGATO = krása z oceli Sekãní garáÏová vrata SEGATO stanovují v mnoha smûrech nové standardy. Poãínaje nejrÛznûj‰ími variantami povrchov˘ch dezénÛ, pfies vynikající bezpeãnostní fie‰ení, jako napfi. patentovan˘ tvar panelu zamezující vzniku nebezpeãn˘ch ‰tûrbin mezi jednotliv˘mi sekcemi. Boãní ochrana na pantech zabraÀujíce sevfiení prstÛ, integrovanou techniku kování a inteligentní pohonné systémy. Profilovan˘ pruÏinov˘ kanál, chránûn˘ patentem, sniÏuje tfiení mezi skfiíní kanálu a umûlohmotn˘mi kluznicemi a zaji‰Èuje je‰tû ti‰‰í chod. PruÏinov˘ kanál je chránûn krytem pfied prachem a neãistotami. Vícenásobn˘ systém pruÏin na obou stranách vodící kolejnice optimálnû vyrovnává hmotnost vrat v kaÏdé situaci. Bezpeãnost navíc zvy‰ují dvojitá bezpeãnostní lana na kaÏdé stranû. Vratové kfiídlo je drÏeno i pfii prasknutí lana a pruÏiny a lze ho i potom otevfiít a zavfiít. Kfiídlo vrat se skládá z sekcí uspofiádan˘ch nad sebou a zasouvá se úspornû pod strop garáÏe. V dÛsledku umístûní vodících kolejnic za otvorem je cel˘ prÛjezd voln˘ jak pro osobní automobily, tak i pro malá dodávková auta. Vratová sekce s konstrukãní tlou‰Èkou 40 mm, dvoustûnná, tepelnû izolovaná polyuretanovou tuhou pûnou je vyrábûna na nejmodernûj‰í plnû automatizované lince v závodû Tekla – SRN. Konstrukce sekce a její provedení zaruãují dlouhou Ïivotnost! Sekce nabízíme v novém moderním ztvárnûní povrchu – tzv. stfiedová dráÏka pro barvu bílou a hnûdou a lamely pro zlat˘ dub, kdy vrata získají velkorys˘ vzhled. GaráÏová vrata SEGATO z povrchovû u‰lechtilé oceli s dráÏkováním, Vám ponechávají velk˘ prostor pro individuální fie‰ení. V dÛsledku prvotfiídního materiálu vyrábûného plnû na automatick˘ch linkách podle DIN EN ISO 9001, díky atraktivnímu vnûj‰ímu vzhledu a vynikajícímu obsluÏnému komfortu jsou na‰e vrata pro kaÏdého stavebníka investicí, která se vyplatí. KaÏdá vrata jsou vyrábûna s maximální peãlivostí. Vyrábí a dodává: Alulux s.r.o. Zdûbradská 73, 251 01 ¤íãany tel. 323 637840, fax 323 637 846–7 www.alulux.cz, [email protected] MontáÏe: Zaji‰Èují vy‰kolené partnerské firmy Ceresit_ImageInz_A4 1.4.2005 13:47 Stránka 1 Materiály Ceresit - vstupenka mezi profesionály Systémová fie‰ení pro: • lepení, spárování obkladÛ a dlaÏeb a utûsÀování pod nimi • vyrovnávání a sanace podlah • zateplovací a omítkové systémy • izolace a utûsÀování Henkel âR spol. s r.o., U PrÛhonu 10, 170 04 Praha 7, tel.: 220101145, fax: 220101407, www.ceresit.cz, e-mail: [email protected] Stavíme na profesionálním základû. 26 PSM stavební infozpravodaj 2005 Wienerberger otevírá nejvût‰í cihelnu v âeské republice – Otevfiení nejvût‰í a nejmodernûj‰í cihelny v âeské republice – Budování trÏní pozice na severní Moravû Nová cihelna v Jezernici První v˘roba ciheln˘ch blokÛ Na oslavû byl i dÛstojn˘ raut Slavnostní pfiestfiiÏení pásky, zleva gen. fieditel Wienerberger AG Dr. Reithofer, jednatel spoleãnosti Wienerberger Josef Kotek, starosta obce Jezernice Du‰an Pofiízka, ministr prÛmyslu Milan Urban, hejtman olomouckého kraje Ivan Kosatík. Prohlídka nové cihelny V˘robní linka 27 PSM stavební infozpravodaj 2005 V zábavném pofiadu zazpívala Lucie Bílá Vûra ·pinarová Otevfiení druhého v˘robního závodu na severní Moravû V˘robní kapacita 160 mil. jednotek cihel za rok VídeÀ, 10. 6. 2005 – Wienerberger cihelna Jezernice, spol. s r.o., se 100 % majetkovou úãastí spoleãnosti Wienerberger AG, otevírá dnes v Jezernici nejvût‰í a nejmodernûj‰í cihelnu v âeské republice. „Se závodem Jezernice budeme disponovat vysoce v˘konn˘m v˘robním závodem na severní Moravû a budeme moci tento ekonomicky v˘znamn˘ region zásobovat na‰imi vysoce kvalitními cihlami POROTHERM pfiímo,“ komentuje tuto novostavbu závodu pfii pfiíleÏitosti zahajovací slavnosti Johann Windisch, ãlen pfiedstavenstva Wienerberger AG a kompetentní osoba pro oblast stfiedov˘chodní a stfiedozápadní Evropy. Doposud byl odbytov˘ trh severní Moravy zásoben ze závodu Kunín získaného vloni, popfi. ze závodÛ ve v˘chodních âechách a na jiÏní Moravû. V˘stavba nového závodu byla realizována v rekordním ãase. JiÏ 10 mûsícÛ po zahájení stavby mohl b˘t v únoru 2005 zahájen zku‰ební provoz. Od kvûtna 2005 bûÏí závod v plném provozu. Celková kapacita ãiní 160 mil. ciheln˘ch jednotek za rok. V závodû Jezernice je pouÏita technologie nové rychlosu‰árny, která sniÏuje dobu su‰ení na minimum. Tato technologie pozitivnû ovlivÀuje jak kvalitu, tak i v˘robní náklady. Objem investic na projekt ãinil 710 mil. korun ãesk˘ch (= ca. 23,7 mil. Euro). neustále posouvá kupfiedu pfii budování své pozice na trhu. „âeská republika se v posledních letech vyvinula pro spoleãnost Wienerberger na jeden z nejdÛleÏitûj‰ích trhÛ ve stfiední a v˘chodní Evropû. Cihla, jako stavební materiál pro v˘stavbu zdí, je zde velmi oblíbená a prognózy bytové v˘stavby se vyvíjejí velmi pozitivnû. Ideální základ pro to, aby mohla spoleãnost Wienerberger i v pfií‰tích letech dÛslednû pokraãovat ve své strategii ziskového rÛs tu,“ tolik Windisch na závûr. Místní hospodáfisk˘ faktor Se závodem Jezernice provozuje Wienerberger v âesku aktuálnû 12 cihelen a 1 závod na v˘robu nosníkÛ a pfiekladÛ. Vstup na ãesk˘ trh se uskuteãnil jiÏ v roce 1992. Od té doby se Wienerberger Pro pfiípadné dotazy kontaktujte: Thomas Melzer, Public und Investor Relations tel. +43(1)60192–463 [email protected] 28 PSM stavební infozpravodaj 2005 Perforované materiály v moderní architektufie PERFO LINEA a.s. – nejvût‰í tuzemsk˘ v˘robce perforovan˘ch materiálÛ si Vás dovoluje oslovit svou nabídkou. 2 3 5 6 1 4 Na‰e produkty Tahokov Na‰ím hlavním a nosn˘m sortimentem jsou dûrované plechy. Dále je to tahokov a ocelové podlahové ro‰ty. Tyto materiály nachází v souãasné architektufie stále ãastûj‰í uplatnûní. A pro zajímavost – zkuste se na sv˘ch zahraniãních cestách rozhlédnout v leti‰tních halách, ve velk˘ch administrativních a obchodních centrech – perforované materiály budete potkávat pfii kaÏdém kroku. I my jsme se v âesku jiÏ podíleli na realizaci mnoha zajímav˘ch akcí a staveb: lávka pro pû‰í pfies fieku Berounku v Berounû v˘plnû zábradlí pro bytové domy Harmonie-Skanska Praha podhledy v obchodním domû HANAH PlzeÀ, akustické podhledy v multifunkãní arénû SAZKA atd. A dal‰í pouÏití? RÛzné bezpeãnostní a ozdobné kryty, v˘plnû kontejnerÛ, filtry a v˘ztuÏe filtrÛ, pochÛzné plochy, oplocení, zahradní nábytek . . . Ocelové podlahové ro‰ty Dûrované plechy vnûj‰í oplá‰tûní fasády pavilonu F na v˘stavi‰ti BVV Brno oplá‰tûní budovy Staré celnice Praha dûrovan˘mi hliníkov˘mi plechy sedaãky z dûrovaného plechu na stadionu FK Teplice akustické podhledy v multifunkãní arénû SAZKA Praha (kombinace odlehãen˘ rám z dûrovaného plechu + v˘plÀ z tahokovu) v˘plnû zahradního nábytku, zábradlí, oplocení, protihlukové stûny Dûrované plechy se pouÏívají i v mnoha jin˘ch oborech – vzduchotechnika, zemûdûlství, potravináfiství a chemick˘ prÛmysl atd. vfietenovitá schodi‰tû, podlahy, exteriér Muzo Praha (tato stavba získala ocenûní stavba roku 2000) zábradlí balkonÛ obytn˘ch domÛ Mrázovka Praha tribuny ANDRÒV Stadion Olomouc nájezdová rampa vã. schodi‰tû STK AUTOCENTRUM Praha Specializujeme se na v˘robu nerezov˘ch ro‰tÛ s hlavním uplatnûním v potravináfiství a chemickém prÛmyslu, v odvodÀovacích systémech. PERFO LINEA a.s. se orientuje na ‰irok˘ sortiment perforovan˘ch materiálÛ. Ze skladÛ v Chrudimi a Prostûjovû realizu- 1 2, 3 4 5 6 Lávka pro pû‰í – Beroun Oplá‰tûní pavilonu F – Brno Akustické panely – hala SAZKA Podhledy – obchodní dÛm HANAH Ro‰ty – budova MUZO Praha jeme dodávky standardních i atypick˘ch v˘robkÛ, které dopravíme aÏ na vámi poÏadovanou adresu. Na‰e síla je ve vlastní v˘robû, která nám umoÏÀuje dodávat ve‰ker˘ sortiment pfiesnû na místo dle poÏadavkÛ zákazníkÛ s dÛrazem na kvalitu, nízkou cenu a rychlost dodávky. PERFO LINEA a.s. Podûbradova 73, 53 701 Chrudim IV tel. 469 603 111, fax 469 603 110 www.perfolinea.cz, [email protected] ·likova 9, 79 600 Prostûjov tel. 582 401 152, fax 582 401 150 29 PSM stavební infozpravodaj 2005 Stavební veletrhy Brno 2005 Ve dnech 19. aÏ 23. dubna 2005 se konal v Brnû jiÏ desát˘ roãník Mezinárodního stavebního veletrhu (IBF). Spolu s ním se uskuteãnily dal‰í investiãní veletrhy: – Mezinárodní veletrh technick˘ch zafiízení budov SHK; – Fórum investiãních pfiíleÏitostí URBIS a – Mezinárodní veletrh osvûtlovací techniky, elektroinstalací a systémové integrace budov ELEKTRO. Brno se tak stalo, jako kaÏd˘m rokem ve druhé polovinû mûsíce dubna, mûstem stavbafiÛ. Desát˘ jubilejní roãník pfiinesl fiadu rekordÛ a prvenství. Rozsahem pronajaté v˘stavní plochy 74 700 m2 se stavební veletrhy Brno 2005 staly nejvût‰í v˘stavní akcí v âeské republice. Zúãastnil se rekordní poãet 1 521 vystavovatelÛ. V porovnání s rokem 2004 pfiibylo 20 % zahraniãních vystavovatelÛ, ktefií zastupovali rekordních 24 zemí. Oficiální úãast na stavebních veletrzích mûlo Nûmecko, Polsko, ¤ecko a Kanada. Náv‰tûvnost dosáhla magické hranice 100 000 osob. Jubilejní 10. veletrh IBF byl nejvût‰í ve své historii. Potvrdil souãasn˘ dynamick˘ rÛst investiãních aktivit a stavebního prÛmyslu v âeské republice. Zv˘‰il se poãet vystavovatelÛ v klíãov˘ch oborech, jako jsou stavební stroje a mechanizace (o 33 % oproti roku 2003), stavební fiemesla a technologie (o 35 % proti roku 2004), stavební dílce a konstrukce (o 30 %), okna a dvefie (o 32 %) a podlahové materiály (o 38 %). Na veletrhu URBIS pfiedstavilo 87 mûst a obcí âR 150 konkrétních investiãních pfiíleÏitostí. Veletrhu se zúãastnilo 11 krajÛ a vÛbec poprvé i hlavní mûsto Praha. Veletrh SHK kompletnû zaplnil pavilony Z a F; v˘znamn˘ nárÛst zaznamenaly obory krby a klimatizace. Do druhého roãníku úspû‰nû vstoupil nejmlad‰í veletrh ELEKTRO s 50% nárÛstem poãtu zahraniãních vystavovatelÛ a s 20% nárÛstem v oboru osvûtlovací technika. Doprovodn˘ program stavebních veletrhÛ zahrnoval více neÏ tfii desítky odborn˘ch konferencí, semináfiÛ a diskusních setkání. K nejv˘znamnûj‰ím patfiila panelová diskuze Public Private Partner-ship – muni-cipální a regionální potenciál v âR, XII. celostátní kongres starostÛ a primátorÛ âR, 10. mezinárodní sympozium Mosty, konference Den ocelov˘ch konstrukcí, mezinárodní konference Moderní trendy v osvûtlovací technice, konference Inteligentní budovy, zasedání Evropské aliance pro malé a stfiední podnikání, Celostátní set- kání elektrotechnikÛ a diskusní setkání Obec a podnikání s informacemi o ãerpání prostfiedkÛ z evropsk˘ch fondÛ. Na stavebních veletrzích Brno 2005 byly vyhlá‰eny v˘sledky prestiÏních soutûÏí a pfiedána fiada ocenûní. Zlaté medaile stavebních veletrhÛ získaly exponáty: – Svisle dûrovaná cihla CD POROTHERM 25 AKU P+D, v˘robce akciová spoleãnost Wienerberger cihláfisk˘ prÛmysl âeské Budûjovice. V˘robek je v˘sledkem vlastního v˘voje v˘robce. Zeì z tûchto cihel v˘raznû zvy‰uje akustick˘ útlum a sniÏuje pfienos zvukové energie. Akustick˘ útlum nebyl fie‰en zv˘‰ením hmotnosti, ale tvarováním a lehãením cihly. Cihly jsou urãeny pro nosné zdivo tlou‰Èky 250 mm, mají rovnûÏ dobré tepelné akumulaãní vlastnosti, velk˘ formát a vysokou pevnost. – LIGHTWAY – tubusov˘ svûtlovod, v˘robce Bitumen & Plastic Praha. Je urãen pro pfiívod denního svûtla do vnitfiních prostor budovy, úãinná délka max. 20 m. – PAGEL FE20 – FLIESSESTRICH – vysokopevnostní betonov˘ potûr, v˘robce PAGEL-SPEZIAL BETON, Essen, Nûmecko. – ¤ízení stavebních zakázek, v˘robce RTS, a. s., Brno, software. – Sací bagr MTS, v˘robce MTS Mobile Tiefbau Saugsysteme, Germersheim, Nûmecko. Bagr je fie‰en jako nástavba na tfiíosém nákladním automobilu, vyÏaduje minimální manipulaãní prostor, pfii tûÏbû nepo‰kodí odkrytá kabelová vedení a rozvodné sítû. Na veletrhu byly také vyhlá‰eny v˘roãní topenáfiské ceny 2005, které získaly: – firma F. W. Oventrop, za v˘voj a v˘robu progresivních termostatick˘ch radiátorov˘ch ventilÛ a armatur pro sefiizování a fiízení hydraulick˘ch pomûrÛ vytápûcích soustav, – firma KSB, za v˘voj a v˘robu progresivních termostatick˘ch radiátorov˘ch ventilÛ a armatur pro sefiizování a fiízení hydraulick˘ch pomûrÛ vytápûcích soustav. Ceny TOP Invest získaly realizace stavebních projektÛ: – Nákupní centrum Buãovice, Praha – Kotelna Karlín – Modernizace a dostavba FN Olomouc Stavební firmou roku 2004 byly vyhlá‰eny: – BAK, a.s., v kategorii nad 200 zamûstnancÛ – ELEKTRO Brno, a.s., v kategorii do 200 zamûstnancÛ V rámci veletrhÛ se uskuteãnilo Mezinárodní mistrovství âR mlad˘ch pokr˘vaãÛ, soutûÏ UãeÀ instalatér 2005 a SUSO – soutûÏ uãÀÛ staveních oborÛ. Na mezinárodním sympoziu Mosty byla vyhlá‰ena Mostní díla roku 2003. Tato tradiãní soutûÏ je urãena mostním konstrukcím postaven˘m na území âR, které jsou nejménû jeden rok v provozu. SoutûÏ probíhá v kategoriích novostavba a rekonstrukce. Ocenûní získaly: – tramvajov˘ most na trati Hluboãepy – Barrandov v Praze, jehoÏ souãástí jsou dvû estakády v pÛdorysném oblouku, realizace Îelezniãní stavitelství Brno, závod MOSAN; – lávka pro chodce na Brnûnské pfiehradû pod hradem Vevefií, realizace FIRESTA Brno; – rekonstrukce Ïelezniãního mostu v Brnû-Chrlicích nad údolím Tufianského potoka z roku 1868, realizace FIRESTA Brno; – oprava silniãního mostu pfies fieku Ohfii v Terezínû, realizace SaM silnice a mosty, âeská Lípa; – oprava dfievûného krytého mostu pfies Ohfii v Rado‰ovû u Karlov˘ch VarÛ, realizace SMP Construction, AZ SANACE Ústí nad Labem. Souãasnû byla na sympóziu pfiedána mimofiádná uznání v˘znamn˘m osobnostem oboru mostní stavitelství. Za celoÏivotní práci a v˘sledky ocenilo Ministerstvo dopravy Petra Dobrovského, Vladimíra Lewczyszyna a Jifiího Viktorína. Desát˘ jubilejní roãník Mezinárodního stavebního veletrhu Brno je dÛvodem k bilancování a úvaze nad dal‰ím smûrováním. Pofiadatelem stavebních veletrhÛ je akciová spoleãnost Veletrhy Brno. Podívejme se nejdfiíve na pozici veletrÏní správy Brno na v˘stavním a veletrÏním trhu v âeské republice a v Evropû. Akciová spoleãnost Veletrhy Brno a brnûnské v˘stavi‰tû Veletrhy Brno, spoleãnost se 76letou tradicí, jsou organizátorem nejv˘znamnûj‰ích veletrhÛ a v˘stav v âR a oborov˘m lídrem v regionu stfiední Evropy (30,7% podíl auditovaného trhu). Brnûnsk˘ veletrÏní areál byl otevfien v kvûtnu 1928 pfii pfiíleÏitosti V˘stavy soudobé kultury v âeskoslovensku a v roce 1959 se zde konal první strojírensk˘ veletrh. Geografická poloha Brna a existence veletrÏní infrastruktury umoÏnily Brnûnskému v˘stavi‰ti stát se dÛleÏit˘m místem veletrhÛ ve stfiední Evropû. Brnûnsk˘ veletrÏní areál provozuje spoleãnost Veletrhy Brno, a. s., jejímÏ majoritním akcionáfiem je spoleãnost Messe Düsseldorf (60,4 % akcií). V˘znamn˘m akcionáfiem je mûsto Brno (33,8 %) akcií). VeletrÏní 30 PSM stavební infozpravodaj 2005 areál o rozloze 650 000 m2 disponuje ‰estnácti pavilony o celkové v˘stavní plo‰e 107 000 m2. Brnûnské v˘stavi‰tû pfiedstavuje ucelen˘ soubor staveb moderní funkcionalistické architektury z éry mezi dvûma svûtov˘mi válkami a je povaÏováno za jedno z nejkrásnûj‰ích na svûtû. Proto také bylo v roce 1991 prohlá‰eno za kulturní památku. V roce 2000 zvítûzilo v soutûÏi o Stavbu století v kategorii obãansk˘ch staveb. Stavební v˘voj brnûnského v˘stavi‰tû podrobnû dokumentuje kniha ZdeÀka Millera (pÛsobil dlouhou dobu ve funkci hlavního architekta Brnûnsk˘ch veletrhÛ a v˘stav) „Brnûnské v˘stavi‰tû – stavba století. Stavební v˘voj 1928 – 2002.“ vydaná pfii pfiíleÏitosti 75. v˘roãí zaloÏení brnûnského v˘stavního areálu. Mezi veletrÏními správami stfiední Evropy jsou Veletrhy Brno jedniãkou pfied druhou Poznaní; s odstupem následují Budape‰È a Kielce. Brnûnsk˘ v˘stavní areál nav‰tíví roãnû více neÏ milion lidí. Nabízená v˘stavní plocha dosahuje pÛl milionu metrÛ ãtvereãních. Spoleãnost s obratem 1,44 mld. Kã zamûstnává 560 osob a vytváfií v brnûnském regionu pracovní pfiíleÏitosti pro 9 000 osob. Je rovnûÏ v˘znamn˘m investorem; jen v˘stavba nového pavilonu F vy‰la na 330 milionÛ korun. Veletrhy Brno se opakovanû umísÈují v první desítce ãesk˘ch firem v pofiadí ekonomické úspû‰nosti. VystavovatelÛm i odborn˘m náv‰tûvníkÛm nabízí brnûnsk˘ v˘stavní areál komfortní prostfiedí a sluÏby pro realizaci expozic, pofiádání kongresÛ, semináfiÛ, pracovní setkání, informaãní náv‰tûvnick˘ servis, moÏnosti obãerstvení a odpoãinku. V˘stavi‰tû projde ve tfiech etapách (do roku 2010, 2015 a 2020) dal‰í rozsáhlou modernizací. Podle oficiální zprávy Spoleãenstva organizátorÛ v˘stavních akcí âR (SOVA) o v˘sledcích ãeského v˘stavního trhu v roce 2004 se Veletrhy Brno umístily na prvním místû ve v‰ech sledovan˘ch kritériích. Na auditovaném v˘stavním trhu âR dosáhl podíl VeletrhÛ Brno v roce 2004 celkem 63,4 % (v roce 2003 – 58,9 %). V segmentu mezinárodních veletrhÛ hodnocen˘ch podle kritérií Mezinárodní asociace veletrÏního prÛmyslu (UFI) ãinil podíl VeletrhÛ Brno 82,5 %. V ãisté obsazené v˘stavní plo‰e dosáhly Veletrhy Brno meziroãního rÛstu 8,68 %, v poãtu vystavovatelÛ a dal‰ích zastoupen˘ch firem rÛstu 7 %. V letech 2002 aÏ 2004 se zv˘‰il poãet zahraniãních vystavovatelÛ v Brnû o 15 % a poãet zahraniãních náv‰tûvníkÛ o 17 %. Jak se pfiipravoval Mezinárodní stavební veletrh Brno 1996 Hlavním iniciátorem my‰lenky konání mezinárodního stavebního veletrhu v Brnû byl tehdej‰í prezident Svazu podnikatelÛ ve stavebnictví Milan Veverka. Spoleãnou dohodu o pofiádání prvního roãníku stavebního veletrhu podepsal prezident Svazu podnikatelÛ ve stavebnictví âR a generální fieditel akciové spoleãnosti Brnûnské veletrhy a v˘stavy v pfiedveãer Mezinárodního strojírenského veletrhu v roce 1995. V dubnu následujícího roku se otevfiely brány brnûnského v˘stavi‰tû stavbafiÛm z domova i ze zahraniãí. DÛleÏitou souãástí pfiíprav stavebního veletrhu bylo vytvofiení veletrÏní nomenklatury. Pfiipravil ji kolektiv stavebních informaãních specialistÛ (z tehdej‰í SIA – Stavební informaãní agentury, pozdûji Informaãního centra âKAIT) spolu se specialisty v jednotliv˘ch stavebních oborech. Základem nomenklatury je klasifikace stavebních materiálÛ a v˘robkÛ podle jejich funkce na stavbû, pfiesná a ovûfiovaná odborná terminologie. Nomenklatura vychází z mezinárodního stavebního tezauru – fiízeného slovníku stavebních informaãních databází – aktualizovaného o nové v˘robky a materiály. Je koncipována jako otevfien˘ systém, kter˘ lze dále doplÀovat a roz‰ifiovat. JiÏ první roãník Mezinárodního stavebního veletrhu v Brnû pfiekvapil sv˘m úspû‰n˘m startem nejen náv‰tûvníky, ale i vystavovatele a organizátory. Dal‰í roãníky potvrzovaly, Ïe ne‰lo o náhodn˘ úspûch, ale o dobfie pfiipravenou a správnû cílenou akci budování specializovaného odborného veletrhu. âasovû zakotvil ve druhé dekádû mûsíce dubna a pfiedznamenává tak kaÏdoroãní zaãátek stavební sezóny. Vznikl komplex stavebních veletrhÛ K mezinárodnímu stavebnímu veletrhu IBF se postupnû pfiipojilo Fórum investiãních pfiíleÏitostí a veletrh Technologie a zafiízení pro mûsta a obce URBIS, Mezinárodní veletrh technick˘ch zafiízení budov SHK (v roce 2000). Ve vazbû na stavební veletrh vznikl v roce 2000 také projekt EDEN 3000 – Centrum vzorov˘ch domÛ a Vzorkovna stavebních materiálÛ. V roce 2001 se zrodil projekt mezinárodního veletrhu osvûtlovací techniky, elektroinstalací a systémové integrace budov ELEKTRO. Komplex stavebních veletrhÛ spojují od- borné doprovodné programy, aktuálnû reagující na otázky a problémy stavební teorie a praxe. DoplÀují je soutûÏe, firemní prezentace a diskuzní setkání. PrestiÏní pozici si vybudovalo mezinárodní sympozium Mosty, pofiádané v roce 2005 jiÏ po desáté. K veletrhu URBIS patfií kaÏdoroãní Kongres starostÛ a primátorÛ. Stavební poradenské centrum Speciální sluÏbou pro náv‰tûvníky Mezinárodní stavebního veletrhu v Brnû se stalo Stavební poradenské centrum, organizované kaÏdoroãnû od prvního roãníku veletrhu. V prvních letech bylo umístûno v pavilonu Z, po v˘stavbû a otevfiení pavilonu V zakotvilo v tomto novém pavilonu. Jeho základem je bezplatná informaãní a poradenská sluÏba pro náv‰tûvníky veletrhu, zabezpeãovaná nezávisl˘mi odborníky ze stavebních fakult vysok˘ch ‰kol, v˘zkumn˘ch ústavÛ, státních zku‰eben, âeské komory autorizovan˘ch inÏen˘rÛ a technikÛ ãinn˘ch ve v˘stavbû a dal‰ích nevládních organizací ve v˘stavbû. Souãástí Stavebního poradenského centra je pravidelnû v˘stava odborn˘ch stavebních ãasopisÛ vydávan˘ch v âR a v SR, prodejna odborné stavební literatury, prezentace poãítaãov˘ch informaãních systémÛ ve v˘stavbû a dal‰í sluÏby. Stavební kniha KaÏd˘ dal‰í roãník stavebního veletrhu pfiedstavoval hledání nov˘ch forem veletrÏní komunikace a skládání dal‰ích ãástí mozaiky veletrÏního dûní. Souãástí této mozaiky se stala také Stavební kniha, vydávaná jako roãenka vÏdy k zahájení veletrhu. V roce 1998, u pfiíleÏitosti zahájení 3. roãníku mezinárodního stavebního veletrhu, byla vydána první Stavební kniha s podtitulem PrÛvodce stavebníka. U jejího zrodu stály vedle Brnûnsk˘ch veletrhÛ âeská komora autorizovan˘ch inÏen˘rÛ a technikÛ a Svaz podnikatelÛ ve stavebnictví. Cílem vydavatelÛ a autorského kolektivu bylo vytvofiení pravidelné roãenky, komentující a vysvûtlující aktuální problémy ve v˘stavbû zpÛsobem srozumiteln˘m pro ‰irokou vrstvu mal˘ch stavebníkÛ, majitelÛ nemovitostí, správcÛm bytového 31 PSM stavební infozpravodaj 2005 fondu, majitelÛ a uÏivatelÛ bytÛ. Pro jednotlivé roãníky Stavební knihy je vybíráno hlavní odborné téma, jehoÏ název tvofií vÏdy podtitul knihy. Úvodní ãást Stavební knihy je pravidelnû vûnována údajÛm a anal˘zám makroekonomického v˘voje stavebnictví v âeské republice. Kapitola „Pfiehledné údaje o stavebních pracích a investování v âeské republice“ pfiipravovaná ve spolupráci s âesk˘m statistick˘m úfiadem vychází z aktuálních statistick˘ch údajÛ za pfiede‰l˘ rok, které má âSÚ k dispozici vÏdy koncem mûsíce bfiezna. Velk˘ formát Stavební knihy (A 4) umoÏÀuje zafiadit pfiehledné a podrobné tabulky údajÛ za jednotlivé okresy (vydaná stavební povolení, hodnota staveb podle stavebních povolení, bytová v˘stavba). Odborná i ‰iroká vefiejnost tak dostává k dispozici pfiehled o v˘voji a struktufie stavebních prací v âR v del‰í ãasové fiadû, zejména pak bytové v˘stavby. Stavební trh v âR a stavební veletrhy v Brnû v ãíslech a faktech Stavebnictví patfií v âeské republice tradiãnû mezi hlavní národohospodáfiská odvûtví. Vytváfií pfiibliÏnû 7 % hrubé pfiidané hodnoty a zamûstnává aÏ 9 % osob pracujících v civilním sektoru. Stavebnictví je v˘znamn˘m indikátorem konjunkturálního v˘voje celé ekonomiky, odráÏí dynamiku investiãní aktivity a multiplikaãnû pÛsobní na rozvoj ostatních odvûtví. Po roce 1990 do‰lo v ãeském stavebnictví v dÛsledku transformaãních zmûn k v˘raznému reálnému poklesu stavební produkce. Dno tohoto poklesu pfiedstavuje rok 1993. V letech 1994 aÏ 1996 se reálnû stavební produkce zvy‰ovala, nejvíce v roce 1995 (meziroãní zv˘‰ení o 8,5 %). V roce 1996 do‰lo ke sníÏení dynamiky rÛstu na 5,3 %. V roce 1997 se tfii roky trvající rÛstová tendence stavební produkce zlomila a do‰lo ke sníÏení stavebních prací o 3,9 % v porovnání s rokem 1996. V letech 1998 a 1999 stavební produkce Stavební veletrhy v Brnû reálnû klesala (meziroãnû o 7,0 a 6,5 %). Rok 2000 je moÏné povaÏovat za první rok nového oÏivení stavebního trhu po pfiedcházejících tfiech letech útlumu. Tento rÛst pokraãoval i v roce 2001 tempem +9,6 %. V roce 2002 se tempo rÛstu sníÏilo na +20,5 %, aby nabralo novou dynamiku v následujícím roce 2003 a 2004. Po vysok˘ch objemech bytové v˘stavby v 70. a 80. letech minulého století (poãet dokonãen˘ch bytÛ se pohyboval mezi 50 a 80 tisíci roãnû) do‰lo na zaãátku 90. let k útlumu bytové v˘stavby, a to jak v zahajování, tak dokonãování bytÛ. Roãní poãet dokonãen˘ch bytÛ se v období 1991 – 1995 postupnû sniÏoval aÏ na necel˘ch 13 tisíc. V dal‰ím pûtiletém období se tento ukazatel postupnû zvy‰oval; v roce 2004 pfiesáhl ãíslo 30 tisíc. Podobnû klesl i poãet roãnû zahajované v˘stavby bytÛ. Minima bylo dosaÏeno v roce 1993 (7 454 bytÛ, coÏ bylo jen 12 % v porovnání s rokem 1990). Zatímco poãet dokonãen˘ch bytÛ klesal postupnû, zahajované byty zaznamenaly prudk˘ propad z roku na rok z 61 004 bytÛ v roce 1990 na 10 899 bytÛ v roce 1991). V dal‰ích letech poãet zahajovan˘ch bytÛ rostl a dosáhl maxima v ro- Bytová v˘stavba celkem Stavební práce celkem ce 2004, kdy se pfiiblíÏil poãtu 40 tisíc bytÛ. RÛst bytové v˘stavby je ovlivnûn pfiízniv˘mi podmínkami úrokov˘ch sazeb hypotéãních úvûrÛ a realizací velk˘ch developersk˘ch projektÛ na v˘stavbu bytov˘ch souborÛ. Poãet poskytnut˘ch hypotéãních úvûrÛ se v roce 2004 zv˘‰il v porovnání s pfiedchozím rokem o 30 %. Bytovou v˘stavbu podporuje rovnûÏ sníÏená daÀ z pfiidané hodnoty (5 %). V˘kyvy stavebního trhu se projevily i v úãasti na Mezinárodním stavebním veletrhu v Brnû, kdyÏ po nárÛstu poãtu vystavovatelÛ a v˘stavní plochy v roce 1997 do- 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2001 2004 24 2002 Poãet zúãastnûn˘ch zemí FOR ARCH Praha Stavební veletrhy Brno 2005 2003 2004 99 650 2004 74 700 záfií 2005 57 301 2004 záfií 2005 94 502 2003 46 520 69 444 2003 103 113 96 001 2002 22 800 59 561 – 61 992 2002 103 913 93 027 2001 100 614 91 117 28 205 55 366 2001 záfií 2005 2000 23 2000 105 768 88 931 cca 40 000 54 500 2000 12 1999 21 1999 cca 110 000 88 695 37 070 56 140 1999 15 1998 20 1998 – 83 133 38 140 60 737 1998 14 1997 21 1997 118 366 100 373 36 540 45 314 1997 16 1996 24 1996 112 200 64 349 34 124 nekonal se 1996 17 1995 23 1995 110 700 nekonal se 26 000 nekonal se 1995 19 1994 21 1994 93 200 nekonal se 15 270 nekonal se 8 800 1994 22 1993 19 1993 80 600 nekonal se 39 700 1993 20 18 19 1 521 záfií 2005 1 507 1 015 1 419 1 013 1 364 1 149 1 395 1 212 1 547 1 271 1 387 1 410 1 248 1 364 1 464 1 362 925 1 297 nekonal se 1 100 nekonal se 798 nekonal se 540 32 PSM stavební infozpravodaj 2005 Poãet vystavujících firem FOR ARCH Praha Stavební veletrhy Brno 2005 Obsazená v˘stavní plocha v m2 FOR ARCH Praha Stavební veletrhy Brno 2005 Poãet náv‰tûvníkÛ FOR ARCH Praha Stavební veletrhy Brno 2005 33 PSM stavební infozpravodaj 2005 ‰lo k poklesu v roce 1998. K pfiekroãení poãtu vystavovatelÛ roku 1997 do‰lo aÏ v roce 2000. âistá v˘stavní plocha obsazená v roce 1997 byla pfiekonána aÏ v roce 2001. U velikosti celkové v˘stavní plochy je tfieba brát v úvahu, Ïe vystavovatelé v oboru stavebních strojÛ zvolili dvouletou periodicitu úãasti na IBF (2003, 2005). Jubilejní desát˘ roãník Mezinárodního stavebního veletrhu IBF se konal v roce pokraãujícího úspû‰ného rÛstu stavební v˘roby a pfiízniv˘ch v˘sledkÛ celé ekonomiky. Zv˘‰ená úãast zahraniãních vystavovatelÛ (proti roku 2004 nárÛst o 20 %) a zv˘‰ení v˘stavní plochy nûkter˘ch zahraniãních vystavovatelÛ aÏ na dvojnásobek jsou dokladem zájmu o ãesk˘ stavební trh a uplatnûní na nûm zejména v zemích Evropské unie. Rok 2004 byl prvním rokem na‰eho ãlenství v Evropské unii a vliv tohoto ãlenství na ãeskou ekonomiku lze hodnotit jako pozitivní. Vstup do unie odstranil zb˘vající administrativní a celní pfiekáÏky pro v˘voz ãeského zboÏí do ostatních zemí EU. Zahraniãní zákazníci a spotfiebitelé ztrácejí pfiedsudky proti ãesk˘m v˘robkÛm mj. také proto, Ïe proces posuzování v˘robkÛ a technické poÏadavky na nû pfii vstupu na trh jsou jednotné ve v‰ech zemích EU. Na závûr porovnejme v˘voj dvou nejvût- ‰ích stavebních veletrhÛ v âR, stavebních veletrhÛ v Brnû a veletrhu FOR ARCH v Praze. Údaje byly získány z dostupn˘ch otevfien˘ch zdrojÛ, ze závûreãn˘ch zpráv jednotliv˘ch roãníkÛ obou veletrhÛ, z dat publikovan˘ch v ãasopisech a na internetu. Pokud není v nûkterém roãníku údaj uveden, nepodafiilo se jej získat. Zatímco v poãtu vystavovatelÛ nebyl rozdíl v prvních letech soubûhu obou veletrhÛ v˘razn˘ a nÛÏky se otevíraly postupnû (v roce 2004 byl poãet vystavovatelÛ v Brnû vy‰‰í zhruba o 50 %), jsou stavební veletrhy v Brnû od poãátku v˘znamnû vût‰í velikostí v˘stavní plochy. Znamená to, Ïe prÛmûrná velikost expozic je v Brnû podstatnû vy‰‰í. V poãtu náv‰tûvníkÛ si zachovává vedoucí postavení veletrh FOR ARCH Praha. Poãet zúãastnûn˘ch zemí se v Brnû ustálil po prvních dvou roãnících v rozmezí 20 aÏ 24; v Praze má tendenci postupného poklesu. Pfiedností praÏského veletrhu je zázemí hlavního mûsta, které pozitivnû ovlivÀuje náv‰tûvnost, a vysok˘ podíl Prahy a Stfiedoãeského kraje na celkové stavební produkci âR (31 % v roce 2000, 32 % v roce 2001 a 2002 a 34 % v roce 2003). Nev˘hodou je dlouholetá provizornost nejvût‰ího praÏského v˘stavního areálu a roztfií‰tûnost pofiádání veletrhÛ a v˘stav do nûkolika míst. Od roku 1998 je místem konání veletrhu FOR ARCH prozatímní v˘stavi‰tû v Praze-LetÀanech, kde se postupnû budují komunikace a pfiipravuje v˘stavba pevného v˘stavi‰tû; kamenné v˘stavi‰tû tu stále chybí. Veletrhu FOR ARCH se zúãastÀují pfiedev‰ím vystavovatelé se sídlem v Praze nebo Stfiedoãeském kraji, ktefií se obracejí hlavnû na praÏského a stfiedoãeského zákazníka. Stavební veletrhy v Brnû se mohou opírat o zavedenou veletrÏní správu známou doma i v zahraniãí, moderní v˘stavi‰tû s potfiebnou infrastrukturou a zázemím, ovûfien˘ v˘stavní servis a organizaci pfiípravy a prÛbûhu veletrhu. Jihomoravsk˘ kraj není tak v˘znamn˘m investorem jako Praha a Stfiedoãesk˘ kraj; jeho podíl na stavební produkci âR ãiní 9 aÏ 10 %. Mûsto Brno jen z ãásti ovlivÀuje náv‰tûvnost stavebních veletrhÛ; do Brna v‰ak pfiijíÏdí zejména odborná vefiejnost z celé âR. Je‰tû více to platí o vystavovatelích: místo jejich sídla nehraje prakticky Ïádnou roli v úãasti na veletrhu. O pozici a budoucnosti dvou nejvût‰ích stavebních veletrhÛ v âR se rozhodne v pfií‰tích letech. Stavební trh v âR bude kulminovat, ãekají jej také slab‰í roky. DÛleÏit˘ bude zejména speciální servis pro jednotlivé skupiny vystavovatelÛ a náv‰tûvníkÛ, kter˘ budou umût pofia datelé veletrhÛ nabídnout. Marie Báãová, Informaãní centrum âKAIT Etick˘ fiád Svazu podnikatelÛ ve stavebnictví v âR Etick˘ fiád Svazu podnikatelÛ ve stavebnictví âeské republiky je soubor pravidel, které se jeho ãlenové rozhodli dobrovolnû dodrÏovat, aby bylo dosaÏeno vy‰‰í úrovnû podnikání a prestiÏe Svazu. Obsahuje zásady vzájemného jednání mezi ãleny Svazu i vÛãi ostatním partnerÛm ve stavebnictví. Zásady etického chování členů Svazu podnikatelů ve stavebnictví: Kromě základních a závazných pravidel jednání při podnikání ve stavebnictví, daných zákony a podzákonnými předpisy, členové Svazu hodlají: 1. Dbát na odbornou pověst odvětví stavebnictví a dobré jméno Svazu. 2. Dbát na svou odbornou úroveň, udržovat své odborné dovednosti na nejvyšší úrovni a zdržet se všech služeb, pro něž nejsou kompetentní. 3. Pro účely reklamy využívat výhradně výsledků své vlastní práce a zdržet se jednání, které by mohlo směřovat k nekalé soutěži. 4. Rozvíjet mezi sebou dobré obchodní vztahy s cílem zajistit vedle technického a ekonomického rozvoje svých firem i korektní dodavatelský systém. 5. Dodržovat právo na obchodní tajemství svých obchodních partnerů. 6. Podporovat pořádání regulérních soutěží nejen o veřejné, ale i soukromé zakázky a při účasti v nich respektovat rovné podmínky pro každého účastníka. 7. Dbát toho, aby nebyly úmyslně, nebo neúmyslně poško – Člen Svazu nebude usilovat neetickými prostředky o převzetí zakázky, kterou řádným způsobem získal jiný uchazeč a nemá problémy s jejím plněním. – Člen Svazu vědomě nenabídne objednateli dumpingovou cenu za stavební dílo nebo jiný nesplnitelný závazný parametr (realizační lhůtu, garance), zejména s úmyslem přenést finanční ztráty či sankce na své poddodavatele. 8. Ve vztazích mezi sebou uznávat formu zajištění závazku prostřednictvím smluvní pokuty. 9. Vyvarovat se účelové kritiky jiného podnikatele, případně jeho konkrétní práce, jejímž jediným, nebo hlavním účelem je získat zakázku. 10. V případě sporů mezi členy Svazu obrátit se na Stavovský soud Svazu ještě před jeho zveřejněním (je-li to v souladu s povahou sporu) a respektovat pak jeho výrok. Pro kontrolu dodržování ustanovení Etického řádu a řešení sporů na vyžádání členů Svazu se ustanovuje Stavovský soud Svazu. image A4 27.6.2005 09:51 Stránka 34 pofiadatel odborn˘ch semináfiÛ pro ãleny âKAIT v rámci celoÏivotního vzdûlávání odborné semináfie a firemní dny v âeské republice a ve Slovenské republice* osobní kontakt s projektanty, architekty, ale i dal‰í odbornou vefiejností spolupráce s âKAIT, âSSI a Svazem podnikatelÛ ve stavebnictví v âR www.psmcz.cz PREZENTACE STAVEBNÍCH MATERIÁLÒ NEJÚâINNùJ·Í FORMA MARKETINGOVÉ KOMUNIKACE vydavatel ãasopisu PSM – STAVEBNÍ INFOZPRAVODAJ vydavatel STAVEBNÍHO KATALOGU LOG firem na ãeském trhu, nyní IV. vydání ke stavebnímu veletrhu IBF vydavatel publikace PROJEKTANTI – PROJEKTOVÁNÍ zprostfiedkovatelská ãinnost v oblasti obchodu a sluÏeb *V roce 2004 jsme uspofiádali 194 odborn˘ch semináfiÛ, které nav‰tívilo 11 409 posluchaãÛ z fiad stavební odborné vefiejnosti PSM CZ, s.r.o. Zastoupení Brno: Zastoupení Ostrava: Velflíkova 10, 160 00 Praha 6 tel. +420 224 310 031 fax +420 224 312 331 te./fax +420 224 310 504 [email protected], www.psmcz.cz PSM CZ, s.r.o. Cejl 20, 602 00 Brno tel. +420 545 117 433 fax +420 545 117 434 [email protected], www.psmcz.cz PSM CZ, s.r.o. 28. fiíjna 150/2663, 702 00 Ostrava-Moravská Ostrava tel./ fax +420 597 577 399 [email protected], www.psmcz.cz Thom.-Inz.-imageA4 1.4.2005 14:15 Stránka 1 Podlahové systémy • • • • • penetrace samonivelaãní stûrky lepidla na parkety a podlahové krytiny parketové laky a oleje ãisticí a o‰etfiující prostfiedky Henkel ČR spol. s r.o., U Průhonu 10, 170 04 Praha 7, tel.: 220 101 145, fax: 220 101 407, www.thomsit.cz, e-mail: [email protected] Podlahové systémy pro profesionály. 36 PSM stavební infozpravodaj 2005 Plán semináfiÛ na záfií – listopad 2005 více informací a pozvánky na semináfie na www.psmcz.cz 1. 9. Ostrava Hotel Harmony 2. 9. PlzeÀ DK Inwest 6. 9. 6. 9. Praha Hospodáfiská komora Hradec Králové ALDIS 6. 9. 6. 9. Brno Národní stavební centrum Bratislava Doprastav 7. 9. 7. 9. âeské Budûjovice BB Centrum Gerbera Opava Slezská univerzita 7. 9. 8. 9. Banská Bystrica Dom misijného hnutia Ústí nad Labem Interhotel Bohemia 9. 9. 9. 9. 12. 9. Pfiíbram ÚZSVM Jihlava Hotel Gustav Mahler Liberec DÛm kultury 13. 9. 13. 9. PlzeÀ DK Inwest Brno Národní stavební centrum 14. 9. 14. 9. Karlovy Vary Hotel Thermal Zlín Hotel Moskva 14. 9. Îilina Dom techniky ZSVTS 15. 9. Praha Hospodáfiská komora 15. 9. 16. 9. Ostrava Hotel Harmony Pardubice Hotel Labe 19. 9. 21. 9. 22. 9. 26. 9. 26. 9. Olomouc Regionální centrum Bratislava Doprastav Nitra Agroin‰titút âeské Budûjovice BB Centrum Gerbera Brno Národní stavební centrum 27. 9. 27. 9. Praha Hospodáfiská komora Ústí nad Labem Interhotel Bohemia 27. 9. Ostrava Hotel Harmony 3. 10. Olomouc Regionální centrum 4. 10. Praha Hospodáfiská komora 4. 10. 4. 10. Liberec DÛm kultury Jihlava Hotel Gustav Mahler 5. 10. PlzeÀ DK Inwest 5. 10. 6. 10. 6. 10. 6. 10. 7. 10. 10. 10. Ústí nad Labem Interhotel Bohemia Karlovy Vary Hotel Thermal âeské Budûjovice BB Centrum Gerbera Îilina Dom techniky ZSVTS Brno Národní stavební centrum Ostrava Hotel Harmony 11. 10. 11. 10. 12. 10. 13. 10. Hradec Králové ALDIS Zlín Hotel Moskva Trenãín Praha Hospodáfiská komora 14. 10. ·umperk SO· a SOU Ïelez. a stavební Problematika stfie‰ních plá‰ÈÛ ‰ikm˘ch a ploch˘ch stfiech, návrh a realizace kvalitních stfie‰ních systémÛ s certifikátem, zateplení, stfie‰ní okna a doplÀky. Fasádní systémy, oplá‰tûní prÛmyslov˘ch i obytn˘ch budov v ‰iroké ‰kále barev a povrchov˘ch úprav. DÛm pro spokojen˘ Ïivot. Hrubá stavba od základu pod stfiechu. RODINNÉ A BYTOVÉ DOMY: fie‰ení v˘stavby rodinn˘ch a bytov˘ch domÛ vãetnû bytov˘ch jader, architektonické fie‰ení plotÛ, opûrn˘ch zdí a zahrad. Bazény. OBNOVA PAMÁTEK: sanace a rekonstrukce historick˘ch budov od základÛ aÏ po stfiechu. Problematika stfie‰ních plá‰ÈÛ ‰ikm˘ch a ploch˘ch stfiech, návrh a realizace kvalitních stfie‰ních systémÛ s certifikátem, zateplení, stfie‰ní okna a doplÀky. Vady a poruchy obvodov˘ch plá‰ÈÛ, stfiech a stfie‰ních konstrukcí. Problematika stfie‰ních plá‰ÈÛ ‰ikm˘ch a ploch˘ch stfiech, návrh a realizace kvalitních stfie‰ních systémÛ s certifikátem, zateplení, stfie‰ní okna a doplÀky. Vady a poruchy obvodov˘ch plá‰ÈÛ, stfiech a stfie‰ních konstrukcí. PANELOVÉ DOMY: celková regenerace a sanace, statika, zateplovací systémy, fasády, stavební v˘plnû, omítky, balkony a v˘tahy v návaznosti na rekonstrukci bytov˘ch jader. TZB – Moderní trendy v oblasti vytápûní a regulace rodinn˘ch a bytov˘ch domÛ. Vady a poruchy obvodov˘ch plá‰ÈÛ, stfiech a stfie‰ních konstrukcí. Problematika stfie‰ních plá‰ÈÛ ‰ikm˘ch a ploch˘ch stfiech, návrh a realizace kvalitních stfie‰ních systémÛ s certifikátem, zateplení, stfie‰ní okna a doplÀky. DÛm pro spokojen˘ Ïivot. Hrubá stavba od základu pod stfiechu. Problematika stfie‰ních plá‰ÈÛ ‰ikm˘ch a ploch˘ch stfiech, návrh a realizace kvalitních stfie‰ních systémÛ s certifikátem, zateplení, stfie‰ní okna a doplÀky. DÛm pro spokojen˘ Ïivot. Hrubá stavba od základu pod stfiechu. Problematika stfie‰ních plá‰ÈÛ ‰ikm˘ch a ploch˘ch stfiech, návrh a realizace kvalitních stfie‰ních systémÛ s certifikátem, zateplení, stfie‰ní okna a doplÀky. Problematika stfie‰ních plá‰ÈÛ ‰ikm˘ch a ploch˘ch stfiech, návrh a realizace kvalitních stfie‰ních systémÛ s certifikátem, zateplení, stfie‰ní okna a doplÀky. Problematika stfie‰ních plá‰ÈÛ ‰ikm˘ch a ploch˘ch stfiech, návrh a realizace kvalitních stfie‰ních systémÛ s certifikátem, zateplení, stfie‰ní okna a doplÀky. Nové smûry v konstrukci fasád na bázi ocele, hliníku, skla a keramiky vãetnû zateplovacích systémÛ. InÏen˘rské sítû, vsakovací systémy, vodohospodáfiské a sanaãnístavby, âOV. ¤e‰ení rozvodÛ vody a odpadÛ. Vady a poruchy obvodov˘ch plá‰ÈÛ, stfiech a stfie‰ních konstrukcí. Nové smûry v konstrukci fasád na bázi ocele, hliníku, skla a keramiky vãetnû zateplovacích systémÛ. Vady a poruchy obvodov˘ch plá‰ÈÛ, stfiech a stfie‰ních konstrukcí. Fasádní systémy, oplá‰tûní prÛmyslov˘ch i obytn˘ch budov v ‰iroké ‰kále barev a povrchov˘ch úprav. InÏen˘rské sítû, vsakovací systémy, vodohospodáfiské a sanaãní stavby, âOV. ¤e‰ení rozvodÛ vody a odpadÛ. Nové smûry v konstrukci fasád na bázi ocele, hliníku, skla a keramiky vãetnû zateplovacích systémÛ. Problematika stfie‰ních plá‰ÈÛ ‰ikm˘ch a ploch˘ch stfiech, návrh a realizace kvalitních stfie‰ních systémÛ s certifikátem, zateplení, stfie‰ní okna a doplÀky. RODINNÉ A BYTOVÉ DOMY: fie‰ení v˘stavby rodinn˘ch a bytov˘ch domÛ vãetnû bytov˘ch jader, architektonické fie‰ení plotÛ, opûrn˘ch zdí a zahrad. Bazény. RODINNÉ A BYTOVÉ DOMY: fie‰ení v˘stavby rodinn˘ch a bytov˘ch domÛ vãetnû bytov˘ch jader, architektonické fie‰ení plotÛ, opûrn˘ch zdí a zahrad. Bazény. InÏen˘rské sítû, vsakovací systémy, vodohospodáfiské a sanaãní stavby, âOV. ¤e‰ení rozvodÛ vody a odpadÛ. Systémová fie‰ení a materiály pro návrh a realizaci koupelen a sanitárních zafiízení. RODINNÉ A BYTOVÉ DOMY: fie‰ení v˘stavby rodinn˘ch a bytov˘ch domÛ vãetnû bytov˘ch jader, architektonické fie‰ení plotÛ, opûrn˘ch zdí a zahrad. Bazény. RODINNÉ A BYTOVÉ DOMY: fie‰ení v˘stavby rodinn˘ch a bytov˘ch domÛ vãetnû bytov˘ch jader, architektonické fie‰ení plotÛ, opûrn˘ch zdí a zahrad. Bazény. DÛm pro spokojen˘ Ïivot. Hrubá stavba od základu pod stfiechu. OBNOVA PAMÁTEK: sanace a rekonstrukce historick˘ch budov od základÛ aÏ po stfiechu. DÛm pro spokojen˘ Ïivot. Hrubá stavba od základu pod stfiechu. Nové smûry v konstrukci fasád na bázi ocele, hliníku, skla a keramiky vãetnû zateplovacích systémÛ. Systémová fie‰ení a materiály pro návrh a realizaci koupelen a sanitárních zafiízení. InÏen˘rské sítû, vsakovací systémy, vodohospodáfiské a sanaãnístavby, âOV. ¤e‰ení rozvodÛ vody a odpadÛ. DÛm pro spokojen˘ Ïivot. Hrubá stavba od základu pod stfiechu. Systémová fie‰ení a materiály pro návrh a realizaci koupelen a sanitárních zafiízení. OBNOVA PAMÁTEK: sanace a rekonstrukce historick˘ch budov od základÛ aÏ po stfiechu. RODINNÉ A BYTOVÉ DOMY: fie‰ení v˘stavby rodinn˘ch a bytov˘ch domÛ vãetnû bytov˘ch jader, architektonické fie‰ení plotÛ, opûrn˘ch zdí a zahrad. Bazény. Vady a poruchy obvodov˘ch plá‰ÈÛ, stfiech a stfie‰ních konstrukcí. 37 PSM stavební infozpravodaj 2005 18. 10. PlzeÀ DK Inwest 18. 10. 18. 10. Praha Hospodáfiská komora Brno Národní stavební centrum 19. 10. 19. 10. 19. 10. 20. 10. 20. 10. âeské Budûjovice BB Centrum Gerbera Ostrava Hotel Harmony Banská Bystrica Dom misijného hnutia Pardubice Hotel Labe Písek DÛm kultury 20. 10. 21. 10. 25. 10. 25. 10. 25. 10. Bratislava Doprastav Ústí nad Labem Interhotel Bohemia Praha Hospodáfiská komora Brno Národní stavební centrum Jihlava Hotel Gustav Mahler 25. 10. 26. 10. 26. 10. Nitra Agroin‰titút Hradec Králové ALDIS Karlovy Vary Hotel Thermal 26. 10. 27. 10. Ostrava Hotel Harmony Vala‰ské Mezifiíãí Hotel Apollo 27. 10. 1. 11. 1. 11. 2. 11. 2. 11. Most Hotel Murom Pardubice Hotel Labe Brno Národní stavební centrum Pfiíbram ÚZSVM Olomouc Regionální centrum 3. 11. 3. 11. 3. 11. âeské Budûjovice BB Centrum Gerbera Liberec DÛm kultury Ostrava Hotel Harmony 4. 11. 4. 11. Zlín Hotel Moskva Trenãín 7. 11. Ústí nad Labem Interhotel Bohemia 9.– 10. 11. Praha Masarykova kolej 9. 11. Bratislava Doprastav 10. 11. Banská Bystrica Dom misijného hnutia 14. 11. PlzeÀ DK Inwest 14. 11. 15. 11. 15. 11. 16. 11. 16. 11. 22. 11. 22. 11. 22. 11. 23. 11. 23. 11. 23. 11. 24. 11. Jihlava Hotel Gustav Mahler Karlovy Vary Hotel Thermal Brno Národní stavební centrum Písek DÛm kultury Ostrava Hotel Harmony Ústí nad Labem Interhotel Bohemia Olomouc Regionální centrum Nitra Agroin‰titút Liberec DÛm kultury Zlín Hotel Moskva Îilina Dom techniky ZSVTS âeské Budûjovice BB Centrum Gerbera 25. 11. 28. 11. Pardubice Hotel Labe Hradec Králové ALDIS 28. 11. Brno Národní stavební centrum 29. 11. 29. 11. 30. 11. 30. 11. 30. 11. Praha Hospodáfiská komora Ostrava Hotel Harmony PlzeÀ DK Inwest Jihlava Hotel Gustav Mahler Bratislava Doprastav IV. roãník prezentace pfiedních firem pfiedstavujících nejmodernûj‰í stavební materiály a technologie v âR. Sortiment otopn˘ch tûles, konvektorÛ – chyby a správná fie‰ení pfii projektování i realizaci. RODINNÉ A BYTOVÉ DOMY: fie‰ení v˘stavby rodinn˘ch a bytov˘ch domÛ vãetnû bytov˘ch jader, architektonické fie‰ení plotÛ, opûrn˘ch zdí a zahrad. Bazény. Sortiment otopn˘ch tûles, konvektorÛ – chyby a správná fie‰ení pfii projektování i realizaci. OBNOVA PAMÁTEK: sanace a rekonstrukce historick˘ch budov od základÛ aÏ po stfiechu. TZB – Moderní trendy v oblasti vytápûní a regulace rodinn˘ch a bytov˘ch domÛ. DÛm pro spokojen˘ Ïivot. Hrubá stavba od základu pod stfiechu. RODINNÉ A BYTOVÉ DOMY: fie‰ení v˘stavby rodinn˘ch a bytov˘ch domÛ vãetnû bytov˘ch jader, architektonické fie‰ení plotÛ, opûrn˘ch zdí a zahrad. Bazény. OBNOVA PAMÁTEK: sanace a rekonstrukce historick˘ch budov od základÛ aÏ po stfiechu. Systémová fie‰ení a materiály pro návrh a realizaci koupelen a sanitárních zafiízení. OBNOVA PAMÁTEK: sanace a rekonstrukce historick˘ch budov od základÛ aÏ po stfiechu. Sortiment otopn˘ch tûles, konvektorÛ – chyby a správná fie‰ení pfii projektování i realizaci. InÏen˘rské sítû, vsakovací systémy, vodohospodáfiské a sanaãní stavby, âOV. ¤e‰ení rozvodÛ vody a odpadÛ. PANELOVÉ DOMY: regenerace a sanace, zateplení, fasády, v˘tahy v návaznosti na rek. bytov˘ch jader. Systémová fie‰ení a materiály pro návrh a realizaci koupelen a sanitárních zafiízení. RODINNÉ A BYTOVÉ DOMY: fie‰ení v˘stavby rodinn˘ch a bytov˘ch domÛ vãetnû bytov˘ch jader, architektonické fie‰ení plotÛ, opûrn˘ch zdí a zahrad. Bazény. Sortiment otopn˘ch tûles, konvektorÛ – chyby a správná fie‰ení pfii projektování i realizaci. InÏen˘rské sítû, vsakovací systémy, vodohospodáfiské a sanaãní stavby, âOV. ¤e‰ení rozvodÛ vody a odpadÛ. DÛm pro spokojen˘ Ïivot. Hrubá stavba od základu pod stfiechu. Vady a poruchy obvodov˘ch plá‰ÈÛ, stfiech a stfie‰ních konstrukcí. Nové smûry v konstrukci fasád na bázi ocele, hliníku, skla a keramiky vãetnû zateplovacích systémÛ. DÛm pro spokojen˘ Ïivot. Hrubá stavba od základu pod stfiechu. InÏen˘rské sítû, vsakovací systémy, vodohospodáfiské a sanaãní stavby, âOV. ¤e‰ení rozvodÛ vody a odpadÛ. TZB – Moderní trendy v oblasti vytápûní a regulace rodinn˘ch a bytov˘ch domÛ. DÛm pro spokojen˘ Ïivot. Hrubá stavba od základu pod stfiechu. PANELOVÉ DOMY: celková regenerace a sanace, statika, zateplovací systémy, fasády, stavební v˘plnû, omítky, balkony a v˘tahy v návaznosti na rekonstrukci bytov˘ch jader. Fasádní systémy, oplá‰tûní prÛmyslov˘ch i obytn˘ch budov v ‰iroké ‰kále barev a povrchov˘ch úprav. InÏen˘rské sítû, vsakovací systémy, vodohospodáfiské a sanaãní stavby, âOV. ¤e‰ení rozvodÛ vody a odpadÛ. InÏen˘rské sítû, vsakovací systémy, vodohospodáfiské a sanaãní stavby, âOV. ¤e‰ení rozvodÛ vody a odpadÛ. VI. roãník prezentace pfiedních firem pfiedstavujících nejmodernûj‰í stavební materiály a technologie v âR. InÏen˘rské sítû, vsakovací systémy, vodohospodáfiské a sanaãní stavby, âOV. ¤e‰ení rozvodÛ vody a odpadÛ. RODINNÉ A BYTOVÉ DOMY: fie‰ení v˘stavby rodinn˘ch a bytov˘ch domÛ vãetnû bytov˘ch jader, architektonické fie‰ení plotÛ, opûrn˘ch zdí a zahrad. Bazény. InÏen˘rské sítû, vsakovací systémy, vodohospodáfiské a sanaãní stavby, âOV. ¤e‰ení rozvodÛ vody a odpadÛ. DÛm pro spokojen˘ Ïivot. Hrubá stavba od základu pod stfiechu. Fasádní systémy, oplá‰tûní prÛmyslov˘ch i obytn˘ch budov v ‰iroké ‰kále barev a povrchov˘ch úprav. DÛm pro spokojen˘ Ïivot. Hrubá stavba od základu pod stfiechu. Fasádní systémy, oplá‰tûní prÛmyslov˘ch i obytn˘ch budov v ‰iroké ‰kále barev a povrchov˘ch úprav. DÛm pro spokojen˘ Ïivot. Hrubá stavba od základu pod stfiechu. Fasádní systémy, oplá‰tûní prÛmyslov˘ch i obytn˘ch budov v ‰iroké ‰kále barev a povrchov˘ch úprav. DÛm pro spokojen˘ Ïivot. Hrubá stavba od základu pod stfiechu. Fasádní systémy, oplá‰tûní prÛmyslov˘ch i obytn˘ch budov v ‰iroké ‰kále barev a povrchov˘ch úprav. Fasádní systémy, oplá‰tûní prÛmyslov˘ch i obytn˘ch budov v ‰iroké ‰kále barev a povrchov˘ch úprav. DÛm pro spokojen˘ Ïivot. Hrubá stavba od základu pod stfiechu. OBNOVA PAMÁTEK: sanace a rekonstrukce historick˘ch budov od základÛ aÏ po stfiechu. RODINNÉ A BYTOVÉ DOMY: fie‰ení v˘stavby rodinn˘ch a bytov˘ch domÛ vãetnû bytov˘ch jader, architektonické fie‰ení plotÛ, opûrn˘ch zdí a zahrad. Bazény. Nové smûry v konstrukci fasád na bázi ocele, hliníku, skla a keramiky vãetnû zateplovacích systémÛ. IV. roãník prezentace pfiedních firem pfiedstavujících nejmodernûj‰í stavební materiály a technologie v âR. PANELOVÉ DOMY: celková regenerace a sanace, statika, zateplovací systémy, fasády, stavební v˘plnû, omítky, balkony a v˘tahy v návaznosti na rekonstrukci bytov˘ch jader. TZB – Moderní trendy v oblasti vytápûní a regulace rodinn˘ch a bytov˘ch domÛ. Fasádní systémy, oplá‰tûní prÛmyslov˘ch i obytn˘ch budov v ‰iroké ‰kále barev a povrchov˘ch úprav. OBNOVA PAMÁTEK: sanace a rekonstrukce historick˘ch budov od základÛ aÏ po stfiechu. TZB – Moderní trendy v oblasti vytápûní a regulace rodinn˘ch a bytov˘ch domÛ. TZB – Moderní trendy v oblasti vytápûní a regulace rodinn˘ch a bytov˘ch domÛ. 38 PSM stavební infozpravodaj 2005 Dfievo a architektura Dfievo je bezesporu jeden z nejstar‰ích konstrukãních stavebních materiálÛ, protoÏe bylo vÏdy pomûrnû lehce dostupné a lze je jednodu‰e zpracovat. Domy s hrázdûnou konstrukcí nebo kostely s celodfievûnou konstrukcí stojí je‰tû dnes, staré i nûkolik století. Své dne‰ní renesanci v‰ak stavby ze dfieva vdûãí pfiedev‰ím pfiíkladn˘m ekologick˘m vlastnostem dfieva, dále ale i nov˘m moÏnostem, které moderní v˘robky z masivního dfieva i z dfievûného materiálu nabízí: splÀují dne‰ní technické a funkãní nároky i poÏadavky stavebního práva a zaruãují absolutní tvÛrãí svobodu. Proto staví dnes ze dfieva stále více stavebníkÛ i architektÛ. V uplynul˘ch letech zaznamenala v˘stavba dfievûn˘ch domÛ enormní pfiírÛstky. âinil-li jejich podíl je‰tû poãátkem devadesát˘ch let ménû neÏ 3 %, dosahuje dnes v Nûmecku jiÏ asi 15 %, s tendencí dal‰ího rÛstu. Zvlá‰tní roli hraje dfievo navíc v oblasti modernizací: poÏadavkÛm na úsporu energií lze s pfiimûfien˘mi náklady v postaãující mífie vyhovût pouÏitím pfiedsazen˘ch celodfievûn˘ch fasád s odvûtrávací mezerou. Moderní v˘stavba ze dfieva prakticky nezná Ïádná omezení: staví se domy pro jednu nebo více rodin, ‰koly a ‰kolky, kanceláfiské a správní budovy, prÛmyslové stavby nebo haly pro sport a voln˘ ãas – dfievo jako mnohostrannû v˘hodn˘ materiál nezÛstává v niãem pozadu za jin˘mi zpÛsoby v˘stavby. Dfievo pro zahradu – terasy Pro venkovní prostory má Dfievoobchod K&C pfiipravené „termodfievo“, modfiín, douglasku a bangkirai. Tyto obklady jsou ve venkovním prostfiedí udrÏitelné po cel˘ Ïivot, a bez nejmen‰í údrÏby. Jsou velmi odolné proti namáhání a odolné proti odûru. a bez závad. V dÛsledku látek, které jsou ve dfievu bangkirai obsaÏeny, mÛÏe na zaãátku docházet k odbarvení na podklad. PÛsobením povûtrnostních vlivÛ vzniká stfiíbfiitû ‰edé zabarvení. Dfievo bangkirai vydrÏí nejménû 25 let a mÛÏe b˘t ve venkovních prostorách pokládáno zcela bez o‰etfiení. Bangkirai: extrémní v˘drÏ Správná pokládka venkovních obkladÛ Tvrdé dfievo bangkirai pochází z nejvût‰í ãásti z Indonésie, kde se zavázali k dÛslednému lesnímu hospodafiení. Znamená to novou v˘sadbu za kaÏd˘ pokácen˘ strom. Vysoká hustota ãiní bangkirai velmi pevn˘m a odoln˘m proti odûru. AÏ na malé „‰kvírky“ je témûfi bez sukÛ Za pomoci obkladov˘ch prken rÛzn˘ch velikostí lze postavit pûkné a trvanlivé terasy. 1 Nejprve se vyhladí podklad tím, Ïe se odstraní plevel a kamení. Pro zabrá- nûní rÛstu plevele se pouÏije kofienová pavuãinka. 2 Jako základ poslouÏí pískové loÏe, do nûhoÏ se zapustí velkoplo‰né chodníkové desky 3 Pro stabilní spodní konstrukci by na desky mûla b˘t na plocho poloÏena dfievûná konstrukce o rozmûrech 7 x 7 nebo 6 x 12 cm. Odstup: 50 – 70 cm. 4 Obkladová prkna se ‰roubují s mezerami 3 – 5 mm. Prkna bangkirai musí b˘t pfiedem navrtaná. Do kaÏdého bodu upevnûní se vsadí dva ‰rouby. Bezpodmíneãnû pouÏijte ‰rouby z u‰lechtilé oceli. Hlaviãky ‰roubÛ se musí do povrchu prkna zapustit tak, aby s ním tvofiily rovinu. 39 PSM stavební infozpravodaj 2005 Fasáda z profilÛ plného dfieva Fasáda (z lat. facies = „tváfi“) je plá‰È, uzavírající budovu a dotváfií v˘raznû, vedle architektonické formy, její charakter. Má navíc dÛleÏitou stavebnû-fyzikální funkci: pÛsobí jako vnûj‰í izolace a chrání vlastní stavbu pfied povûtrnostními vlivy (mokro, chlad, teplo, vítr), sniÏuje energetické ztráty budovy (tepelná ochrana) a zaji‰Èuje doplÀkovou hlukovou ochranu. Musí umoÏÀovat unikání vodní páry z vnitfiku, má mít dlouhou Ïivotnost a umoÏÀovat snadnou údrÏbu. Fasáda ze znaãkov˘ch dfievûn˘ch profilÛ je nejen ekologick˘m pfiírodním produktem, ale z hlediska stavebního i tvÛrãího dobr˘m fie‰ením, pfiíznaãn˘m pro souãasnost: Dfievûné fasády jsou lehké a mohou b˘t montovány na jakoukoliv vnûj‰í stûnu. Statické v˘poãty zpravidla nejsou nutné. Znaãkové profily lze namontovat rychle a mají dlouhodobou Ïivotnost. UmoÏÀují provést dodateãnou nebo doplÀkovou tepelnou izolaci. Riziko promáãení zdiva tajícím snûhem je pfii vnûj‰í izolaci niωí, neÏ pfii izolaci z vnitfiní strany. Pfii renovaci budovy mÛÏe b˘t stará fasáda zachována, nová se jednodu‰e pfiedsadí pfied starou. KaÏd˘ profil má kvalitní vzhled a tvarovou stálost vlivem pouÏití vynikají- cích surovin a uplatnûním pfiísn˘ch kriterií pfii jejich v˘bûru. RÛznost druhÛ profilÛ a vzorÛ skladby poskytuje mnoho tvÛrãích moÏností. Fasáda z dfievûn˘ch profilÛ dává stavbû ráz a je estetická Individuální v˘raz mÛÏe poskytnout moÏnost dodání více neÏ 1000 barevn˘ch odstínÛ. Fasády z u‰lechtilého dfieva sibifiského modfiínu, douglasky nebo ãerveného cedru, barevnû neupravené, nevyÏa- dují zpravidla Ïádnou péãi a vytvofií na povrchu stfiíbfiitou patinu. Profily z masivního dfieva jsou vhodné jak pro fasády novostaveb i stávajících celodfievûn˘ch nebo zdûn˘ch staveb. Mnohostranné moÏnosti vyuÏití nejsou niãím omezeny a lze je uplatnit i v obytn˘ch stavbách a objektech. Zvlá‰È v˘hodné je pouÏití pfii modernizacích, neboÈ umoÏÀují bezproblémovou instalaci dodateãn˘ch vrstev tepelné izolace. A4 12/2004 17.6.2005 6:58 Stránka 1 Stfiechy, Fasády, Izolace ãasopis pro profesionály ve stavebnictví www.mise.cz/strechy, [email protected] Prokopa Velikého 30, 703 00 Ostrava-Vítkovice tel.: +420 595 693 052, fax: +420 595 693 069 41 PSM stavební infozpravodaj 2005 Vzorkovna stavebních materiálÛ v budovû Hospodáfiské komory âR Spoleãnost PSM CZ, s.r.o. zahájila ãinnost vzorkovny stavebních materiálÛ v budovû Hospodáfiské komory âR. Jde o zajímav˘ podnikatelsk˘ zámûr, neboÈ se zde konají kromû jin˘ch akcí ve‰keré odborné semináfie spoleãnosti PSM CZ, které jsou tématicky zamûfieny na prezentaci nov˘ch stavebních materiálÛ, systémÛ a technologií. Roãnû sem pfiijde na tfii tisíce posluchaãÛ. Budova, kde má své sídlo Hospodáfiská komora âR zastupující podnikatelskou vefiejnost, je pro tisíce podnikatelÛ vyhledávan˘m servisním místem. Proto spoleãnost PSM CZ, s.r.o. zahajuje ãinnost vzorkovny v centru podnikatelského dûní. 42 PSM stavební infozpravodaj 2005 Novinky roku 2005 ctí trend pfiírodních povrchÛ Spoleãnost Lasselsberger dnes nespornû patfií mezi elitní skupinu keramick˘ch firem, ktere urãují evropské trendy. Patfií tam svou teritoriální pÛsobností – v˘robní závody vlastní v âesku, na Slovensku, v Maìarsku, Itálii, Rumunsku a Chorvatsku, v˘robní kapacitou 65 milionÛ m2 keramick˘ch obkladÛ, ale pfiedev‰ím ‰ífií a úrovní designu sv˘ch v˘robkÛ. Tato pfiední pozice v‰ak není samozfiejmostí automaticky vypl˘vající z velikosti firmy a mohutné v˘robní kapacity; je nutné ji kaÏdoroãnû obhájit pfied dotírající konkurencí a kritick˘mi soudy odborníkÛ a zákazníkÛ. CoÏ znamená kaÏdoroãní povinnost pfiijít na zaãátku stavební sezóny s novinkami, které si oznaãení „novinka“ opravdu zaslouÏí.. . Pojìme se tedy na nové kolekce keramick˘ch dlaÏdic, které spoleãnost Lasselsberger pfiedstavila na leto‰ním brnûnském mezinárodním stavebním veletrhu IBF 2005 podívat detailnûji. Pfii této letmé prohlídce se pfiidrÏíme základního ãlenûní sortimentu dlaÏdic do tfií skupin podle vlastností pouÏitého keramického materiálu – tzv. stfiepu. Spoleãnost Lasselsberger klade nejvût‰í dÛraz na materiály s nejlep‰ími mechanick˘mi a fyzikálními vlastnostmi, s maximálním uÏivatelsk˘m komfortem a nej‰ir‰í paletou dekorací a variability, z toho dÛvodu letos nejvíce novinek pfiinesly programy TAURUS a KENTAUR. TAURUS V první nejodolnûj‰í skupinû vysoce slinut˘ch neglazovan˘ch dlaÏdic programu TAURUS (nasákavost do 0,1 %, EN 14411 G B Ia) pfiedstavují zásadní designovou inovaci ãtyfii série – Pienza, Marmi Veneti, Pietre Emiliane a Travertini del Lazio. Pov˘‰ily tento program, dosud architekty a projektanty vníman˘ jako trochu nudn˘ (ov‰em sv˘mi ‰piãkov˘mi technick˘mi parametry preferovan˘ pro velké stavební realizace jako nejvhodnûj‰í), designovû o nûkolik pomysln˘ch pater v˘‰. Série Pietre Emiliane a Travertini del Lazio nabízejí stále populárnûj‰í kamenn˘ vzhled a modularitu formátÛ 30 x 30 a 60 x 30 cm. U druhé jmenované série je navíc moÏnost vyrobit na objednávku tzv. „satinovan˘ povrch“. Spoleãnost Lasselsberger uvádí v leto‰ním roce na trh ve vût‰í mífie také velké ãtvercové a obdélníkové formáty, napfi. 40 x 40, 45 x 45, 60 x 30 cm. U vybran˘ch sérií – Pienza (kalibrované dlaÏdice 30 x 30, 45 x 45, 60 x 30 cm), Marmi Veneti (kalibrované dlaÏdice 30 x 30, 60 x 30 cm, na zakázku i se satinovan˘m povrchem) – lze pfii spoleãné pokládce rÛzn˘ch formátÛ dlaÏdic tvofiivû vyuÏít roz‰ífiené moÏnosti „modularity“, neboli vzájemné kombinovatelnosti formátÛ: 60 + 30 = 90, 45 + 45 = 90, 30 + 30 + 30 = 90, 30 + 30 = 60 cm atd. Modularita nabízí fiadu moÏností pfii kreativním fie‰ení sítû spár a v˘- Quarzite sledn˘ efekt lze je‰tû podpofiit kombinovanou skladbou vyuÏívající barevnou ‰kálu dlaÏdic pfiíslu‰né série. Série Marmi Veneti najde uplatnûní v luxusních obytn˘ch interiérech a koupelnách, do nichÏ je schopna vnést neopakovatelné kouzlo le‰tûn˘m povrchem dlaÏdic s designem benátského mramoru, atraktivitu série Pienza zvy‰ují dvû originální bordury, odli‰nû stylotvornû zacílené. „Oblázková“ bordura nás vrací k fiemesln˘m praktikám z dob renesanãních stavebních hutí, „dlaÏdicová“ bordura má ryze souãasn˘ design. MoÏnosti pouÏití série – napfiíklad pod ‰ir˘m nebem – zvy‰uje protiskluznost dlaÏdic stupnû R 10. KENTAUR Druhou skupinou je program KENTAUR, vysoce slinuté glazované dlaÏdice s nasákavostí do 0,1 % (EN 14411 G B Ia). K základním inspiraãním okruhÛm leto‰ních novinek materiálu „gres porcel- lanato smaltato“ patfií pfiedev‰ím návrat k historii, tradici a pfiírodû. Jedním z charakteristick˘ch rysÛ nov˘ch designÛ je (stejnû jako u série Taurus) stále vût‰í sbliÏování vzhledu keramick˘ch dlaÏdic a pfiírodních kamenÛ. ·piãková designérská studia dosahují ve spolupráci s nejpfiednûj‰ími evropsk˘mi v˘robci keramiky – spoleãnost Lasselsberger patfií do „první evropské pûtky“ – pfii ztvárnûní Ïul, bfiidlic, travertinÛ, mramorÛ rok od roku stále dokonalej‰ích v˘sledkÛ, a spolupodílejí se tak na prosazení tohoto typu designu jako nejvlivnûj‰ího evropského trendu. Imitace pfiírodních materiálÛ jsou jiÏ dnes tak dokonalé, Ïe laik ãasto nepozná, zda jde o kámen ãi keramiku. V leto‰ním roce jsme se i u tohoto materiálu ve vût‰í mífie zamûfiili na velké ãtvercové formáty 40 x 40 cm – série Atrium, Fiesta a Naturstone; plnou formátovou modularitu 30 x 30, 60 x 30, 45 x 45 cm v jednotné tlou‰Èce 10 mm 43 PSM stavební infozpravodaj 2005 a dlaÏdice s kalibrovan˘mi hranami nabízí série Quarzite. První dvû jmenované série keramick˘ch dlaÏdic jsou sv˘m charakterem, povrchem a designem urãeny pfiedev‰ím do obytn˘ch prostor v interiéru, dlaÏdice série Naturstone je moÏno díky zv˘‰ené protiskluznosti R10 pouÏít i do exteriéru. V barevném ladûní keramick˘ch dlaÏdic Kentaur pfievládají dvû základní linie barevnosti: „studená“ – bílá, ocelovû ‰edá aÏ antracitovû ãerná, a „teplá“ – slonová kost, okrová aÏ ãervenohnûdá. Dekorativní doplÀky nenásilnû podtrhují design základních dlaÏdic sérií Cotti Toscani, Atrium, Naturstone, neboÈ jsou nafiezány ze stejného materiálu jako základ. U sérií Gabro a Zircon byla poprvé pfii úpravû keramického povrchu pouÏita unikátní technologie „suché“ dekorace. Ta umoÏÀuje dokonalej‰í a propracovanûj‰í pfiiblíÏení keramick˘ch dlaÏdic svému pfiírodnímu vzoru – kameni. Série Tuffo pfiedstavuje reliéfní povrch snadno opracovatelného stavebního kamene, ov‰em se zárukou ‰piãkov˘ch uÏitn˘ch parametrÛ vysoce slinut˘ch glazovan˘ch dlaÏdic. Tradiãní a úspû‰ná „mozaiko- Pienza vá“ série Venezia byla pro leto‰ní rok doplnûna o design dlaÏdice ve formátu 33,3 x 33,3 cm „sestaven˘“ z nûkolika rÛzn˘ch formátÛ kamenn˘ch ãtyfiúhelníkov˘ch segmentÛ. Zv˘‰ená protiskluznost R 10 nebo dokonce R 10 A u sérií Pienza, Pietre Emiliane, Travertini del Lazio, Naturstone, Tuffo, Zirkon roz‰ifiuje oblast jejich pouÏití do exteriéru a míst, kde hrozí nebezpeãí uklouznutí, napfi. vstupy z vnûj‰ích prostor, terasy, balkony, zimní zahrady. VEGA Tfietí skupinu novinek pfiedstavují slinuté glazované dlaÏdice s nasákavostí do 1,5 % (EN 14411 H B Ib). Série Sardinia je koncipována pfiedev‰ím pro pouÏití v obytném interiéru a v koupelnách. Nabízí sametové povrchy v kontrastu lesk/mat v Ïivé barevnosti ãtyfi mramorÛ, které nacházejí spoleãnou fieã v páté dlaÏdici – mozaice 4,8 x 4,8 cm; pro sérii Sicilia jsou typické dekoraãní doplÀky s románsk˘m motivem. Pro design „novinkové“ kolekce „TAURUS – KENTAUR – VEGA“ jsou typické his- torizující motivy, nejtypiãtûji v tzv. „mediteranee stylu“, kter˘ nachází inspiraci v dlaÏbách starovûk˘ch kultur – antického ¤ecka, ¤íma, Kartága a dal‰ích oblastí kolem Stfiedozemního mofie. Charakteristick˘m rysem tûchto produktÛ je atmosféra pohody a útulnosti podtrÏená pfiíznaãn˘mi historizujícími motivy, jeÏ se objevují pfiedev‰ím na dekorativních doplÀcích. Dekorace série Tuffo na‰ly inspiraci v babylónsk˘ch keramick˘ch kachlích, série Santos obohacuje leto‰ní kolekci rustikálních novinek prolamovan˘mi hranami dlaÏic a reliéfním povrchem s patinou staré o‰lapané dlaÏby. Dal‰ím v˘razn˘m znakem leto‰ních novinek je návrat k cihelné dlaÏbû. Toto „retro“ navazuje na evropskou stfiedovûkou tradici podlah dláÏdûn˘ch cihlov˘mi prvky. Dnes oceÀovanou v˘raznû kolísavou barevnost v ‰iroké ‰kále ãerven˘ch odstínÛ, od svûtl˘ch aÏ po ty nejtmav‰í, mûlo ve stfiedovûku na svûdomí rÛzné sloÏení místních surovin, rozdílné techniky v˘palu a vypalovací teploty. Rostoucí obliba imitací rustikálních ciheln˘ch dlaÏeb vyrÛstá z touhy navázat na tradice pfiedkÛ, na harmonic- Sardinia Zircon Travertini del Lazio ké propojení krásy a úãelnosti. Tradiãní „cotto design“, podpofien˘ ‰piãkov˘mi technick˘mi parametry programu KENTAUR, nabízejí tfii nové série. Cotti Toscani, která je typick˘m pfiedstavitelem italského „cotta“. Starobyl˘ v˘raz dlaÏby podtrhují nejen modulové formáty 15 x 15, 15 x 30 a 30 x 30 cm, ale i fiezaná mozaiková bordura a schodová tvarovka. Série Terre d’Umbria na‰la inspiraci v jihoitalském „cottu“ z oblasti Umbrie. Krátk˘ v˘let za tradiãním italsk˘m cottem uzavírá série Liguria, inspirovaná malebnou krajinou pfiímofiské Ligurie. Rustikální charakter tûchto dvou sérií dotváfiejí mozaikové bordury ze ‰típané ho pfiírodního kamene. (je) GarantMax_LETAK_Lepene_skla 11.4.2005 11:14 Stránka 2 Systém lepených křídel REHAU Každý profilový systém (nejen z PVC, ale i hliník, dřevo) ve svých výrobních podkladech naprosto striktně a přesně deklaruje maximální rozměry křídel v závislosti na použité velikosti křídlového profilu a zejména výztužného ocelového profilu. Firma REHAU přestavuje speciální patentovaný způsob REHAU Garantmax-Design, který umožňuje tyto maximální rozměry přesahovat. Tento systém umožňuje stoprocentní jistotu bezvadného fungování při manipulaci s nadrozměrnými křídly. Technologie využívá dlouhodobých firemních zkušeností ve svém dalším výrobním programu - automobilovém průmyslu. Poměrně jednoduchý princip při výrobě vlastních oken, který je ovšem vysoce náročný na precizní dodržení technologie provádění a použitých materiálů, umožní dosáhnout křídel až o rozměrech 1300x2450 mm. To zcela jistě umožní architektům a projektantům uplatnění často diskutovaných max. velikostí křídel. Praha Brno REHAU, s. r. o., Obchodní 117, 251 70 Čestlice, tel.: 272 190 111, fax: 272 680 176, e-mail: [email protected], [email protected], www.rehau.cz REHAU, s. r. o., Vídeňská 122, 619 00 Brno, tel.: 547 425 582, fax: 547 425 583, e-mail: [email protected], [email protected], www.rehau.cz 730.001 CZ-0405 GarantMax_LETAK_Lepene_skla 11.4.2005 11:14 Stránka 1 Systém REHAU S lepenými křídly do větších rozměrů PSM info 210x297 8.6.2005 10:58 Stránka 1 Ušetřete s novými posuvnými taškami STODO 12 HRANICE 11 NOVINKA ROKU 2005 NOVINKA ROKU 2005 Ušetřete peníze díky aktuálním akčním cenám posuvných tašek! Ušetřete námahu – pokládka těchto tašek je velmi jednoduchá! Ušetřete čas i náklady – při rekonstrukci není zapotřebí předělávat laťování! INFOLINKA: 844 185 185 www.tondach.cz
Podobné dokumenty
2005 stavební infozpravodaj
ná vodivost, atd., atd. Pfiitom kaÏdá stfiecha je jiná, aÈ z pohledu skladby stfiechy a typu stfie‰ní krytiny, tak z pohledu
tvaru a umístûní stavby. Co na jedné stfie‰e není problém, na
druhé b˘vá pfiíã...
rydlo vzor konec
Existuje celá øada úèinných opatøení, kterými lze riziku pùdní eroze
zabránit. Èasto staèí jen malá zmìna pìstitelského nebo kultivaèního postupu. V nìkterých pøípadech je nutno pøikroèit ke kompli...
2006 stavební infozpravodaj
a konstrukce provedena tak, aby nebyla negativně ovlivňována nepřípustně velkými deformacemi. Stavebník, projektant nebo zpracovatel –
ti všichni ocení přednosti a kvality masivního konstrukčního d...
2005 stavební infozpravodaj
Normy a trendy v osvûtlení
Stavební ãinnost leden – kvûten 2005
Pohony a fiídící jednotky
Plán semináfiÛ II. pololetí 2005 – pfiedplatné
Wavin QuickStream PVC
jsou střešní vtoky. Střešní vtoky systému QS byly speciálně
vyvinuty pro potřeby podtlakových odvodnění. Oproti gravitačním vtokům jsou podtlakové vtoky vybaveny protivzduchovou přepážkou, která za...
PSM
Tepelnû vlhkostní problematika
Spárovací hmoty
Plán semináfiÛ na I. ãtvrtletí 2006 – pfiedplatné
Prohlášení o shodě - Lučební závody Kolín
ad 1) - k hydrofobizaci porézních silikátových materiálů
ad 2) - k hydrofobizaci porézních silikátových materiálů nebo jako pojivo pro výrobu nátěrových
hmot
ad 3) - k hydrofobizaci porézních silik...