Druhy révy vinné a jejich kříženci

Druhy révy vinné a jejich kříženci
Réva evropská – Vitis vinifera
Ušlechtilá réva evropská je nejstarším a jediným evropským druhem révy vinné. K nám se dostala ze Středomoří, kde má tradici několik tisíc
let. Je příbuzná s révou Vitis silvestris rostoucí divoce v západní Asii a byla známa i v celé jižní a střední Evropě. Réva Vitis Vinifera je
geneticky velmi plastická, a proto existují stovky jejich odrůd, vzniklých mutací nebo cílevědomým šlechtěním, adaptovaných na nejrůznější
půdní i klimatické podmínky. Je to teplomilná rostlinam které se daří tam, kde neklesají teploty pod -20 °C. Horní mez jejího pěstování je na
severní polokouli na 20 °až 50 ° s. š. a na jižní polokouli 30 °až 50 ° j. š. Optimální podmínky pro dokonalé vyzrání hroznů hlavně u
modrých odrůd jsou v oblastech, kde se nevyskytují jarní mrazy a kde je dostatek slunečního záření během roku. Velmi důležitý z tohoto
hlediska je i dlouhý a teplý podzim, který pro úplné dozrání hroznů vytváří optimální podmínky.
Réva americká
Vyskytuje se v Severní Americe. Je velmi plodná, odolná proti chorobám a proti poškození kořenů révokazem. Proto se užívá u nás jako
podnož, na kterou se roubují řízky révy Vitis vinifera. K nejrůznějším druhům americké révy patří Vitis riparia, Vitis berlandieri, Vitis
rupestris a Vitis labrusca. Všechny tyto druhy mají hrozny složené z malých bobulí, u modrých odrůd intenzivně zbarvených. Vína z této
révy mají však nepříjemnou liščinovou příchuť nebo silnou příchuť po ovoci. Například vína z odrůdy Delaware mají silnou jahodovou
příchuť i vůni.
Samorodáky
Jako samorodáky byly označovány odrůdy vzniklé křížením révy Vitis vinifera s různými révami americkými v první polovině 20. století.
Tyto první pokusy nebyly úspěšné. Získané odrůdy poskytovaly sice většinou velké sklizně a byly odolné proti nemocem, ale vína vyrobená
z hroznů těchto kříženců měla zvláštní příchuť nazývanou liščinou nebo silné aroma po různém ovoci. U nás byl nejrozšířenější hybrid Baco,
jehož modré hrozny poskytovaly červená vna s Intenzivní barvou. Do padesátých let 20. století bylo pěstování těchto hybridů velmi
rozšířeno, ale pro jejich nevhodné vlastnosti a údajnou zdravotní závadnost vína musely být všechny keře v padesátých letech minulého
století vyklučeny. Vína vyrobená z nových kříženců tyto vlastnosti již nemají a zatím se zdá jejich pěstování perspektivní.
Odrůdy interspecifické
Jsou to moderní kříženci Vitis vinifera a americkými druhy révy vyšlechtěné na zvýšení odolnosti proti nemocem i révokazu. Vzhledem
k tomu, že jsou tyto odrůdy skutečně odolnější, je možno při jejich ošetřování na vinici snížit počet postřiků proti houbovým chorobám, čímž
se podstatně sníží i výrobní náklady.
Vína vyrobená z bílých odrůd révy
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Aligote – poskytuje nepříliš zajímavá, jednoduchá bílá vína drsnější v chuti.
Aurelius - (1983 – rok zápisu do Státní odrůdové knihy - SOK) – má výrazné aroma a buket připomínající Ryzlink rýnský,
v chuti má plnost a extraktivnost Neuburského vína, zvláště u starších ročníků. Mívá vyšší obsah kyselin.
Bacchus – poskytuje svěží bílé víno s ovocnou příchutí a vyšším obsahem cukru
Děvín – (1998) – poskytuje extraktivní aromatická vína, v dobrých ročnících vynikající kvality (zatím jen sporadické výsadby)
Feteasca alba (syn. Dívčí hrozen, Leanka) – Kvalitní aromatické víno zlatavé barvy se specifickou vůní a plnou příjemnou chutí
Furmint – plné jakostní aromatické víno, zvlášť pokud je vyrobeno z dobře vyzrálých hroznů. Je hlavní odrůdou používanou pro
výrobu tokajských vín. V příznivých letech snadno vytváří cibéby, jež jsou využívány pro výrobu tokajských výběrů
Chardonnay – (1987) – nejrozšířenější odrůda na světě. Poskytuje vysoce jakostní víno s vysokým obsahem extraktu, jemnou
chutí i kořenitou vůní, velmi dobře dozrává v láhvi. Používá se jako surovina při výrobě kvalitních sektů.
Chenin blanc – při nižších sklizních poskytuje vína s vyšším obsahem kyselin i cukru. Je využíván jako cenná surovina pro
výrobu francouzských šumivých vín.
Irsai Olivek – (1975) – muškátová odrůda maďarského původu. Víno má jemnou muškátovou vůni, nižší obsah extraktu i
kyselin. Je vhodné do směsí pro výrobu známkových a šumivých vín. Poměrně brzy stárne.
Kerner – (2001) - víno s vyšším obsahem extraktu, s jemnou vůní a s harmonicky sladěnými kyselinami. Má také vyšší obsah
alkoholu. Charakterem připomíná Ryzlink rýnský.
Lena – (2001) – poskytuje lehké jemně aromatické víno s harmonicky sladěnými kyselinkami (zatím jen pokusné výsadby)
Malverina – (2001) – poskytuje jemně aromatické lehké víno s harmonicky sladěnými složkami (zatím jen pokusné výsadby)
Müller Thurgau – (1941) – lehké svěží víno se žlutými tóny v barvě, s jemnou muškátovou vůní připomínající zralou broskev.
Výraznější obsah kyselin mladých vín je harmonicky sladěn s ostatními složkami. Při nižším obsahu kyselin ztrácí svou svěžest.
Používá se do směsí známkových vín, kterým dodává výrazný příjemný buket (s Ryzlinkem vlašským a Veltlínským zeleným).
Muscadelle – poskytuje jemné víno s muškátovou vůní, ale nepatří k odrůdám Muškátu. Pije se jako mladé víno, neboť brzy
ztrácí svoji svěžest. V Austrálii a v Alsasku se nazývá Tokay a používá se k výrobě jemného likérového vína.
Muškát moravský - (1987) - (syn. MOPR) – jakostní víno s jemnou muškátovou vůní a nižším obsahem kyselin. Používá se do
kupáží pro výrobu známkových a šumivých vín
Muškát Ottonel – (1952) – harmonické víno s vynikající muškátovou vůní a lahodnou chutí, pokud má vyšší obsah kyselin.
V dobrých ročnících poskytuje víno se zbytkem cukru. Využívá se do směsí při výrobě známkových vín.
Neburské – (1941) – příjemné bílé víno harmonické chuti se slabou hořčinkou. V dobrých ročnících dosahuje špičkovou jakost
díky výrazným buketním látkám i vynikající chuti. Ve vůni se projevují oříškové tóny.
Pálava – (1977) – aromatické bílé víno s tóny po vanilce, chuť připomíná Tramín červený, ale má vyšší obsah kyselin. Používá se
do směsí pro zvýšení aroma.
Pinot blanc - (syn. Burgundské bílé, Rulandské bílé) - viz. Rulandské bílé
Pinot gris – (syn. Burgundské šedé, Rulandské šedé) – viz. Rulandské šedé
Rulandské bílé – (1941) – (syn. Burgundské bílé, Pinot blanc) – u nás povinně označení odrůdy Pinot blanc jakostní
extraktivní víno s harmonickým obsahem kyselin, jemnou vůní a zelenkavou barvou. V dobrých ročnících je to jedno
z nejkvalitnějších vín výjimečné v láhvové zralosti.
Rulandské šedé – (1941) – (syn. Burgundské šedé, Pinot gris) - u nás povinně označení odrůdy Pinot gris vysoce kvalitní
aromatické a extraktivní víno zlatavé barvy, s jemnou charakteristickou vůní i chutí, vhodné pro dlouhodobé zrání v láhvi. Víno
z pozdních sběrů s vyšším obsahem zbytkového cukru má vysokou kvalitu a vyznačuje se chlebnatými tóny, připomínající
tokajské výběry.
Ryzlink rýnský – (1941) – elegantní svěží víno s výraznější, ale pikantní kyselinkou a vynikající a výraznou odrůdovou vůní i
chutí připomínající lipový květ. Zvlášť vynikající kvalitu má toto víno vyrobené z pozdních sběrů a ponechané delšímu zrání na
láhvi. Pokud bylo vyrobeno z nedozrálých hroznů, má příliš vysoký obsah kyselin. Používá se ke scelování vín i na výrobu sektů.
Je nazýváno králem vín.
•
•
•
•
•
•
•
•
Ryzlink vlašský – (1941) – svěží víno zelenkavé barvy s nažloutlým odstínem, s jemnou odrůdovou vůní a příjemnou chutí.
Vyrobené z neúplně zralých hroznů má vyšší obsah kyselin. Je základem známkových vín a používá se také k výrobě šumivých
vín. Víno z pozdních sběrů a výběrů má vynikající kvalitu.
Sauvignon – (1952) – jedna z nejrozšířenějších odrůd. Odrůdový charakter vína se liší podle původu. U nás je to kvalitní víno
žlutozelené barvy, s výraznou vůní i chutí s tóny po broskvích, černém rybízu, po kopřivách, podle půdních podmínek a ročníku.
Sauvignon z jižních a zámořských zemí je extraktivním vínem s intenzivní vůní lišící se od vůně našich Sauvignon. Specifický
charakter se vyskytuje u vín vyrobených z hroznů napadených plísní Botrytis cinerea. Vysokou kvalitu s jemnými tóny vanilky a
tříslovin získávají tato vína prokvašením v dubových sudech. Ve střední Francii je to jedna z hlavních bílých moštových odrůd.
Sémillon – je to plné víno s vyšším obsahem alkoholu, aromatické, s nižším obsahem kyselin. Hodí se pro výrobu sladkých vín;
v sudech barrique poskytuje kvalitní jemné suché víno s jemnými tříslovinami. Na kvalitu příznivě působí napadení hroznů plísní
Botrytis cinerea. Její metabolismus ovlivňuje tvorbu bohatého buketu a vyššího obsahu glycerolu, jenž zvyšuje plnost vína.
Sylvánské zelené – (1941) – jemné extraktivní víno světle žluté barvy s harmonickým obsahem kyselin. Specifická jemná vůně i
chuť. Z dobrých ročníků je to víno vynikající kvality. Delším ležením na láhvi se vytváří specifický, jemně kořenitý buket.
Používá se i do směsí s jinými víny, např. s Ryzlinkem rýnským.
Tramín červený – (1941) – (syn. Gewürztraminer) – vysoce aromatické zlatožluté víno s výraznou kořenitou vůní a chutí.
V horších ročnících má méně intenzivní vůni a v chuti se objevuje hořčinka, která, pokud není příliš silná, je zajímavá. Víno
z dobrých ročníků je středně plné, lahodné, s nižším obsahem kyselin, někdy s příliš intenzivní těžkou vůní.
Veltlínské červené rané – (1952) – harmonické extraktivní víno s nižším obsahem kyselin s neutrální vůní i chutí. Rychle zraje,
takže se musí pít mladé. Někdy se používá i ke scelování s jinými víny.
Veltlínské zelené – (1941) – středně extraktivní víno s vyšší, ale harmonickou kyselostí, mírně kořenitou a vyrovnanou vůní
s tóny po medu nebo po lipovém květu. U vín z vyzrálých hroznů se objevují ve vůni tóny po oříškách nebo mandlích. Používá se
ke scelování s jinými víny, např. Ryzlinkem rýnským. V Rakousku patří k nejoblíbenějším vínům. Pije se zde hlavně jako mladé
víno
Veritas –(2001) – poskytuje harmonické víno příjemné chuti s jemným ovocným aromatem. (Zatím málo rozšířeně
novošlechtění).
Vína vyrobená z modrých odrůd révy
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Agni – (2001) – poskytuje plné harmonické víno s jemnou chutí a muškátovým aromatem. (Zatím jen pokusné výsadby).
Alibernet – (1975) - víno z vyzrálých hroznů má kabernetový charakter a vysokou barvu. Víno z horších ročníků je
neharmonické s vyšším obsahem kyselin a slabou barvou. (Málo rozšířená barvířka).
André – (1980) – kvalitní, plné víno s intenzivní červenou barvou a odrůdovou vůní. Mladé víno je tvrdé, protože má vyšší obsah
kyselin a tříslovin. Po delší době zrání získává jemnou a hebkou chuť.
Ariana – (2001) – poskytuje jakostní víno s harmonicky sladěnými složkami a jemnými tříslovinami. (Ověřuje se v menších
výsadbách).
Barbera –harmonické víno s jemnou chutí a zajímavou vůní. Stárnutím přechází světle červená barva mladého vína na
granátovou
Burgundské modré – (syn. Rulandské modré. Pinot noir) – viz Rulandské modré
Cabernet Franc – kvalitní odrůdově charakteristické víno s vyšším obsahem tříslovin a intenzivní granátovou barvou. Pro
zjemnění tříslovin je nutné toto víno nechá zrát dva až tři roky.
Cabernet Moravia – (2001) – perspektivní odrůda poskytující vína s jantarovou barvou. Má jemné kabernetové tóny ve vůni i
v chuti. Po biologickém odbourání kyselin získává jemnou chuť s harmonicky sladěnými tříslovinami a s dlouhou perzistencí.
Cabernet Sauvignon – (1980) – vysoce kvalitní červené víno s vyšším obsahem tříslovin, kyselin a s intenzivní barvou. Plnou
harmonii všech složek získává až po víceletém zrání, kdy také dosahuje nejvyšší kvality ve vůni i chuti. Ve vůni lze nalézt tóny
vůně fialek nebo černého rybízu.
Carignan – plná ušlechtilá a elegantní vína s tmavou rubínovou až granátovou barvou. Hrubší charakter mladých vín se stářím
zjemňuje.
Dornfelder – je to známá německá odrůda, jejíž vhodnost pro pěstování u nás se již několik let prověřuje. Poskytuje tmavě
červená plná vína s harmonicky sladěnými tříslovinami a je možno využít i pro zrání v sudech barrique.
Frankovka – (1941) – kvalitní víno se světlou až tmavou rubínovou barvou, harmonicky sladěným obsahem kyselin a tříslovin,
svěží, vzhledem k vyššímu obsahu kyselin. Mladá vína mají specifickou odrůdovou vůni, která se zráním mění na vůni
s ovocnými tóny
Gamay – v Burgundské oblasti je základní odrůdou vína Beaujolais, má tmavou nafialovělou barvu. Je to lehké víno nehodící se
pro delší ležení v láhvi.
Grenache – jemné, plné a ohnivé víno s hroznovou chutí, světlejší barvy a s vyšším obsahem alkoholu. Používá se ke scelování a
je hlavní složkou vína Câteauneut-du-Pape. Při vyšších výnosech poskytuje červené víno, jež rychle stárne, při nízkých výnosech
poskytuje kvalitní sytě červené aromatické víno s vyšším obsahem alkoholu.
Malbec - vyznačuje se vysokým obsahem barevných látek a jemných tříslovin. Používá se pro úpravu barvy vín a kyselosti jiných
vín.
Mavrud – poskytuje plná extraktivní vína, vysoké barvy, v chuti i ve vůni s tóny švestkového aroma.
Merlot – (2001) - poskytuje jemné, hladké a plné víno světle až tmavě rubínové barvy a kořenité chuti a vůně, s vyšším obsahem
tříslovin. Mladá vína bývají méně odrůdově typická. Nejvyšší jakosti dosahuje po dvou až třech letech zrání. Používá se
s úspěchem do směsí s Cabernet Sauvignon. (Začíná se vysazovat).
Modrý Portugal – (1941) – středně plné červené víno rubínové barvy, s mírně zvýrazněnými tříslovinami. Z velkých sklizní se
získávají vína s nízkým extraktem a světlou barvou. Při nízkých sklizních je toto víno extraktivní, vysoce barevné, s jemnou vůní
i chutí. Je chuťově vyrovnané a dobře se pije. Používá se do směsí s Frankovkou nebo Svatovavřineckým. Nehodí se pro dlouhé
skladování.
Neronet – (1991) – víno má vysokou barvu, neutrální chuť, a je proto vhodné ke zvyšování barvy při zcelování vín. Směsím
dodává hebkost a plnost.
Pamid – poskytuje lehká červená vína s nepříliš výraznou chutí a vůní s ovocnými tóny
Pinot noir – (syn. Burgundské modré, Rulandské modré) – viz Rulandské modré
Rulandské modré – (1941) – (syn. Burgundské modré, Pinot noir) – u nás povinné označení odrůdy Pinot noir. Jedno
z nejkvalitnějších červených vín. Víno má výrazný odrůdový charakter, je extraktivní s kořenitou vůní a příjemnou tříslovinou a
•
•
•
světle granátovou barvou, v mládí vykazuje ostružinové tóny ve vůni. Vyžaduje dva až tři roky zrání v láhvích. Při zrání získává
švestkové a hořkomandlové tóny.
Svatovavřinecké – (1941) – (syn. Saint Laurent) – víno je tmavě červené, plné, s jemnou tříslovinou a charakteristickou vůní a
chutí. V chuti je harmonické. Vyšší obsah kyselin, který poněkud zdrsňuje chuť vína, se postupně snižuje.
Syrah – (syn. Shiraz) – poskytuje inkoustově tmavá vína s chutí a vůní po hroznech a s vyšším obsahem tříslovin. Plně dozrává
až po pěti letech. Používá se do směsí, kterým přidává barvu, ale i drsnost.
Zweigeltrebe – (1980) – harmonické, odrůdově typické víno s vyšším obsahem tříslovin a s vysokou barvou s nafialovělým
odstínem. Vyšší obsah tříslovin u mladých vín způsobuje hrubou chuť vína, která se postupně zráním zjemňuje. Charakterem
připomíná svatovavřinecké.