Prezentace aplikace PowerPoint
Transkript
Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada: 6 A Číslo: VY_32_INOVACE_BIO_1ROC_14 Předmět: Biologie a ekologie Ročník: 1.PK Klíčová slova: buněčná teorie, buňka, povrchové struktury, jádro Anotace: Buňka je základní stavební jednotkou živých organismů. Vykonává všechny základní děje a je schopna rozmnožování. Jméno autora: Mgr. Michaela Dvorská Adresa školy: Střední škola zemědělská, Osmek 47 750 11 Přerov Buňka je základní stavební a funkční jednotkou všech živých organismů vykonává základní životní funkce obsahuje soubor genetických informací umožňuje rozmnožování schopna samostatného života http://upload.wikimedia.org/wikipedi a/commons/thumb/4/4e/Blausen_02 08_CellAnatomy.png/572pxBlausen_0208_CellAnatomy.png Buňka V r. 1655 Robert Hooke poprvé popsal rostlinnou buňku pozoroval korkové buňky označil je jako cellulae - buňky http://en.wikipedia.org/wiki/File:Rob ertHookeMicrographia1665.jpg http://en.wikipedia.org/wiki/File:Jan_ Baptist_van_Helmont_portrait.jpg 17. století Marcello Malpighi – pozoroval živočišné buňky http://en.wikipedia.org/wiki/File:Marc elloMalphigiMiall.jpg 30. léta 19. století – buněčná teorie Jan Evangelista Purkyně Mathias Shleiden (botanik) Theodor Schwann (zoolog) http://commons.wikimedia.org/wiki/F ile:Matthias_Jacob_Schleiden.jpg http://en.wikipedia.org/wiki/File: http://en.wikipedia.org/wiki/File:Th Struktura buněk 1. základní cytoplazma 2. povrchové struktury 3. buněčné jádro 4. cytoplazmatické struktury (organely) 5. cytoskelet 6. buněčné inkluze http://en.wikipedia.org/wiki/File:Fluo rescentCells.jpg http://en.wikipedia.org/wiki/File:Animal_Cell.svg 1. Základní cytoplazma (č. 11 viz. obr.) Je ohraničena cytoplazmatickou membránou Tvořena převážně vodou Je bezbarvá Podobá se bílku http://commons.wikimedia.org/wiki/F ile:Biological_cell.svg 2.Povrchové struktury a. Cytoplazmatická membrána Základní povrchová struktura každé buňky Z okolního prostředí vybírá a přijímá důl. látky Látky škodlivé vylučuje Je polopropustná – vybírá jen některé látky, prvky http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:CellMembraneDrawing_numbered.jpg b. Buněčná stěna (na obr. zelená) Mají buňky rostlinné a buňky bakterií Mají stavební a ochranou funkci Je tvořena převážně celulózou Bývá často prostoupena min. solemi Př. Inkrustovaná – SiO2 Impregnovaná CaCO3 http://upload.wikimedia.org/wikipedi a/commons/7/7c/Eukaryota_cell_stru cutre.PNG Komunikace mezi buňkami Zprostředkovávají mezi buňkami tzv. PLAZMODESMATA Jemná plazmatická vlákna http://en.wikipedia.org/wiki/File:Apo plast_and_symplast_pathways.svg 3.Jádro (nucleus, karyon) Jaderná hmota buňky vzniká postupnou kondenzací NK v cytoplazmě 1. Jádro neohraničené jader. membránou Př. Bakterie 2. Jádro ohraničené JM Př. R, H, Ž, Č http://en.wikipedia.org/wiki/File:Blausen_0 212_CellNucleus.png Funkce jádra Řídící J je místem genetické informace J. membrána – dvě vrstvy obsahující póry Póry umožňují výměnu látek mezi jádrem a cytoplazmou http://en.wikipedia.org/wiki/File:Diag ram_human_cell_nucleus.svg Nejvýznamnější strukturou jádra jsou chromozomy Soustřeďují v sobě většinu DNA http://commons.wikimedia.org/wiki/F ile:Examples_of_mammalian_chromo somes.jpeg Jsou pentlicovité útvary – dvouramenné Uprostřed se nachází centromera Ramena jsou tvořena dvěma chromatidami http://commons.wikimedia.org/wiki/F ile:Chromosomes.JPG Počet chromozomů v jádře je pro každý druh buňky typický a stálý http://commons.wikimedia.org/wiki/F ile:Chromosom.svg Použité zdroje: PHROOD. www.wikimedia.org [online]. [cit. 18.9.2013]. Dostupný na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Chromosom.svg GARCÍA, Luis Fernández. www.wikipedia.org [online]. [cit. 18.9.2013]. Dostupný na WWW: http://en.wikipedia.org/wiki/File:RobertHookeMicrographia1665.jpg MIALL, L C. www.wikipedia.org [online]. [cit. 18.9.2013]. Dostupný na WWW: http://en.wikipedia.org/wiki/File:MarcelloMalphigiMiall.jpg HOFFMANN, Rudolph. www.wikipedia.org [online]. [cit. 18.9.2013]. Dostupný na WWW: http://en.wikipedia.org/wiki/File:Jan_Evangelista_Purkyne_2.jpg SCHENK, Carl. www.wikimedia.org [online]. [cit. 18.9.2013]. Dostupný na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Matthias_Jacob_Schleiden.jpg GEYMAYER, Peter. www.wikipedia.org [online]. [cit. 18.9.2013]. Dostupný na WWW: http://en.wikipedia.org/wiki/File:Theodor_Schwann_Litho.jpg AUTOR NEUVEDEN. www.wikipedia.org [online]. [cit. 18.9.2013]. Dostupný na WWW: http://en.wikipedia.org/wiki/File:FluorescentCells.jpg KELVINSONG. www.wikipedia.org [online]. [cit. 18.9.2013]. Dostupný na WWW: http://en.wikipedia.org/wiki/File:Animal_Cell.svg Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Dvorská Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. Použité zdroje: DAEDALUS. www.wikipedia.org [online]. [cit. 18.9.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:CellMembraneDrawing_numbered.jpg AUTOR NEUVEDEN. www.wikipedia.org [online]. [cit. 18.9.2013]. Dostupný na WWW: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/7/7c/Eukaryota_cell_strucutre.PN G JACKACON. www.wikipedia.org [online]. [cit. 18.9.2013]. Dostupný na WWW: http://en.wikipedia.org/wiki/File:Apoplast_and_symplast_pathways.svg BLAUS, Bruce. www.wikipedia.org [online]. [cit. 18.9.2013]. Dostupný na WWW: http://en.wikipedia.org/wiki/File:Blausen_0212_CellNucleus.png RUIZ, Mariana. www.wikipedia.org [online]. [cit. 18.9.2013]. Dostupný na WWW: http://en.wikipedia.org/wiki/File:Diagram_human_cell_nucleus.svg GRAPHODATSKY. www.wikimedia.org [online]. [cit. 18.9.2013]. Dostupný na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Examples_of_mammalian_chromosomes.j peg RLAWSON. www.wikimedia.org [online]. [cit. 18.9.2013]. Dostupný na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Chromosomes.JPG PHROOD. www.wikimedia.org [online]. [cit. 18.9.2013]. Dostupný na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Chromosom.svg Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Dvorská Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR.
Podobné dokumenty
Stavba buněčné stěny
Buněčná stěna může sloužit jako depo metabolizovatelných polysacharidů a depo apoplastického vápníku, který
po stimulaci specifickými podněty může přecházet jako tzv. druhý posel do cytoplazmy a zd...
Vypracované otázky - Medicína, nemoci, studium na 1. LF UK
fenotypem (žlutá semena), mělo v F3 generaci převážně dominantní, ale i recesivní fenotyp.
Mendel z těchto pokusů odvodil, že fenotypový poměr 3 : 1 v F2 generaci je podmíněn genotypovým poměrem 1 ...
Buňka
Nejdůležitější složkou jádra jsou molekuly DNA. Jedna molekula DNA v jádře se nazývá chromozom.
U každého druhu organismů je přesně dáno, kolik chromozomů bude obsaženo v buněčném jádře. U buněk na...
Rostlinná buňka jako osmotický systém
způsobenému rozpuštěnými látkami. Čím vyšší je koncentrace látek v roztoku (např.
šťávy vakuol), tím vyšší je osmotický tlak a tím nižší (více negativní) je osmotický
potenciál. Osmotický potenciál...
smyslové orgány - ZŠ a MŠ Brno, Milénova
1. http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Anatomy_of_the_Human_Ear_blank.svg
2. http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Human_skull_side_simplified_(bones).svg
3. http://commons.wikimedia.org/wiki/F...