Cynops ensicauda
Transkript
Cynops ensicauda
Cynops ensicauda Poddruhy Cynops ensicauda popei Původ IUCN Červená kniha CITES Červená kniha Japonska C. ensicauda ensicauda (HALLOWELL, 1860): Čolek mečoocasý, Sword-tailed Newt C. ensicauda popei (INGER, 1947): Gold Dust Newt, Okinawa Newt Japonsko Ohrožený Není v seznamu Blízko ohrožení Stav ochrany Cynops ensicauda je zahrnut v seznamu ohrožených obojživelníků v japonské červené knize. V Red List publikovaným japonským ministerstvem životního prostředí se uvádí, že je podle biologických údajů ve stavu nebezpečí vyhynutí. Cynops ensicauda byl od roku 1999 zahrnut v kategorii téměř ohrožený (NT). Tato kategorie definovala "druhy s obtížným udržením schopnosti růstu populací". Druh byl mezinárodně uveden jako "ohrožený" v IUCN "Red List of Threatened Species" duben 2004 (www.iucn.org), založeno na výsledcích "Global Amphibian Asessment" (www.globalamphibians.org), dokumenty uvádějící malé rozšíření, významnější hrozby a úbytek populace tohoto druhu. Nyní se druh ještě vyskytuje v japonských obchodech se zvířaty. Ačkoli byl vývoz pravidelně v minulosti z Japonska prováděn, tento druh je dnes jen zřídka viděn v mezinárodním obchodu. Běžněji než nominátní poddruh je pěstován v zajetí C. ensicauda popei. Oba poddruhy jsou se v zajetí rozmnožují. Popis Cynops ensicauda se skládá ze dvou poddruhů, C. ensicauda ensicauda ( takzvaná nominotypická forma) a C. ensicauda popei. Tyto dva poddruhy obývají různé ostrovy v japonském souostroví Ryukyu. Cynops ensicauda je také největší ještě existující druh uvnitř rodu Cynops. (Cynops wolterstorffi, další velký druh, žije v jezeru Kunming v Číně, ale uvádí se, že vyhynul). Dospělí běžně dosahují velikosti 11 až 14 cm. Maximální délka která byla doložená je 12.7 cm (5.0 palců) u samce a 18 cm (7.1 palců) u samice. Pro tento druh byl v zajetí nahlášen věk překonávající 20 let, samice v tomto věku často ještě kladou vejce. Tento druh blízce příbuzný s japonským ohňobřichým čolkem (Cynops pyrrhogaster), který je druhý druh tohoto rodu v Japonsku. Tyto dva druhy jsou si v celkovém vzhledu podobní, ale C. ensicauda má širokou hlavu, méně nápadné parotoidní žlázy a hladkou kůži. T tito mloci mají nápadný páteřní hřeben, ale žádné postranní rýhy. Ocas je bočně stlačený se zakulacenou špičkou. Prsty jsou kratší než u C. pyrrhogaster. Neobvykle velká samice C. ensicauda popei. Tento druh může být v dospělosti docela velký. Nicméně, větší jedinci se v přírodě stali vzácní pravděpodobně kvůli nadměrnému sběru zvláště v jižní části Okinawy, kde průměrná velikost je v posledním desetiletí menší. Sexuální dimorfizmus Samice má významně delší ocas než je zbytek těla, kdežto ocas samce je stejné délky nebo mírně kratší. Oblast kloaky je obvykle u samců zvětšena zvláště během období rozmnožování. Samci Cynops ensicauda během období rozmnožování nemají ocasní vlákno nebo modrou barvu kůže jako u dalších druhů rodu Cynops. Samci nominátní formy ale mohou vytvořit bělavý lesk po stranách ocasu. Samec Cynops ensicauda ensicauda s bílým leskem na ocase. Samice Cynops ensicauda popei. Všimněte si že ocas je delší než zbytek těla. Zbarvení Čolci jsou nahoře hnědí až téměř černí. Čolci poddruhu popei mají obecně sklon být trochu tmavší než nominotypická forma. Hřbetní hřeben se v barevně odlišuje a jeví se načervenale hnědý. Někteří jedinci obou poddruhů mají žlutooranžový dorzolaterální pruh proměnné délky, někdy dosahující od oka k základu ocasu. Tento pruh může být přerušený do několika bodů nebo zlomků. Břicho je žluté až oranžové, příležitostně červené, s proměnnými množstvími černých teček nebo vzorů které mohou být uspořádány v řadách nebo nepravidelně rozprostřeny přes břicho. Barva břicha sahá k spodnímu okraji ocasu. U některých jedinců může žluť ze spodní strany sahat k horním části noh stejně jako k části trupu. Poddruh popei má světlé skvrny (často popisované jako bílé, žluté nebo zlaté) v různé míře na vrchní a postranní části těla. U některých jedinců se tyto skvrny slévají do pruhů a byli dokonce zaznamenáni jedinci kompletně "zlatí ". Tyto skvrny chybějí u nominátní formy, ale některá zvířata tohoto poddruhu mohou mít jemné bílé zrnění na zádech a bocích. Proto je někdy obtížné přiřadit jedince k určitému poddruhu jen na základě zbarvení bez jakéhokoliv údaje původu, od některých jedinců jsou známy přechodné formy. Hřbetní zbarvení (světlé skvrny u popei právě tak jako hřbetní a dorzolaterální linie obou poddruhů) jsou již pozorovatelné u mláďat. Břišní vzory u skupiny Cynops ensicauda popei. Břišní vzory u skupiny Cynops ensicauda ensicauda. Čerstvě metamorfované mládě Cynops ensicauda ensicauda. Jemné bílé zrnění na samici Cynops ensicauda ensicauda. . Mapa: Rozšíření obou poddruhů Cynops ensicauda a nejjižnějšího výskytu C. pyrrhogaster Rozšíření a přirozené životní prostředí Rozšíření Cynops ensicauda má velmi řídké rozšíření a vyskytuje se jen na některých z nejjižnějších ostrovů Japonska na souostroví Ryukyu (Japonci je nazvané souostroví Nansei ). Nominotypická forma obývá různé ostrovy v takzvaném Amami seskupení, výslovně ostrovy Amami-Ooshima, Kakeroma, Tokuno, Uke a Yoro, které jsou všechny součástí prefektury Kagoshima. Cynops ensicauda popei se nachází na ostrovech Okinawa, Sesoko, Hamahiga, Tonaki, Tokashiki, Zamami, Geruma a Aka které všichni patří do administrativní části Prefektury Okinawa. Nicméně, některý z výše zmíněných ostrovů je příliš malý než aby byl zobrazen v následující mapě. Stav Cynops ensicauda ensicauda na Tokunu je v současnosti nejasné, možná tam nikdy nežil nebo vyhynul. Přirozené prostředí Cynops ensicauda obývá všechny druhy vodních zdrojů se stojatou nebo pomalu proudící vodou. Toto zahrnuje přirozené nádrže a potoky, právě tak lidské stavby jako jsou např. rýžová pole, příkopy okrajů cest a dobytčí napajedla. Tato zvířata jsou někdy v tomto vodním útvaru během období rozmnožování velmi hojná. Dospělí a mláďata mohou také trávit prodloužené období terestrického života v zalesněné krajině. Přirozená lokalita C. ensicauda popei na Okinawa. Ostrovy ze souostroví Ryukyu se vyznačují subtropickým klimatem. Toto znamená, že je obvykle teplejší, více vlhčí a častěji deštivé než v mírném pásmu. Toto odpovídá za relativní snášenlivosti tohoto druhu na vyšší teploty v porovnání s dalšími rody nebo dokonce jiným druhy rodu Cynops. Jedna populace Cynops ensicauda dokonce byla nalezena ve vodě která příležitostně dosahuje teploty až 28°C (82°F). Následující tabulka poskytne celkový pohled některých podnebních charakteristik pro Okinawu. Při pohledu na tyto data musíme mít na paměti, že toto jsou teploty ovzduší a teploty ve vodě právě tak jako na dalších mikrolokalitách jako jsou hrabanka v lese nebo v zastíněném rostlinstvu můžou být nižší. Tabulka: Dlouhodobé průměrné teploty a srážky na ostrově Okinawa, Japonsko. (Založeno na informaci z http://de.weather.com, database unknown.) Měsíc Jan Feb Průměrná max. tepl. 18ºC 19ºC 21ºC 24ºC 26ºC 28ºC 31ºC 31ºC 29ºC 27ºC 24ºC 21ºC 64ºF 66ºF 70ºF 75ºF 79ºF 82ºF 88ºF 88ºF 84ºF 81ºF 75ºF 70ºF Průměrná min. tepl. 13ºC 14ºC 16ºC 18ºC 21ºC 24ºC 26ºC 26ºC 25ºC 22ºC 19ºC 16ºC 55ºF 57ºF 61ºF 64ºF 70ºF 75ºF 79ºF 79ºF 77ºF 72ºF 66ºF 61ºF Dešťové srážky (mm) 114 107 Mar 163 Apr 152 May 244 Jun 254 Jul 190 Aug - Sep 168 Oct 150 Nov 117 Dec 122 Ohrožení divokých populací Téměř žádní přirození dravci tyto čolky neloví. Ačkoli tento druh často využívá lokality antropogenního původu je přesto ohrožený jejich změnami. Zúrodňování půdy a odlesňování na Ryukyuských ostrovech vedlo ke snížení stavu populací tohoto druhu díky ztrátám přirozeného prostředí a zhoršení klíčových lokalit pro rozmnožování. Pozorování na jižní Okinawě ukázalo, že původní rozmnožovací místa jsou navštěvována ve srovnání s dobou o 15 let dříve v nynější době z jedné čtvrtiny. Silnice vedou k rozdělení populace a hodně terestrických zvířat je zajeto autem nebo skončí na okrajích silnic ve strouhách a příkopech. Kvůli jejich tvaru tyto příkopy často fungují jako betonové vězení ve kterém téměř všechny zvířata zahynou na vysušení. Další ohrožení je velký sběr dospělých zvířat pro obchody se zvířaty a další účely. Proto v nynější době lokality s vysokou hustotou zvířat musí být utajeny. Kvůli ohrožení divoké populace se doporučuje nekupovat jakékoliv odchycená zvířata v obchodech, ale spíše získat chovance z vajec, larev nebo mláďat od nadšenců. Chov v lidské péči Čolci mečoocasí jsou otužilá a robustní zvířata která mohou doprovázet jejich majitele po desetiletí jestliže se řídíme několika hlavními principy. Ubytování I když pozorování v přírodě ukazuje, že dospělí čolci mečoocasí žijí po dlouhé období na souši, mohou být drženi v kompletně ve vodě a nebo spíše v polovodním teráriu s velkou vodní částí. Zvířata by měla mít možnost odpočívat nad vodou použitím malé oblasti souše, plovoucích rostlin, korkové kůry, plovoucího dřeva atd. Pro dvě nebo tři dospělá zvířata je přiměřená nádrž o rozměrech 60 x 30 x 30 cm (50 litrů nebo 15 US galonů). Některé části dna tanku by měly být bez rostlin pro účely krmení a jako potenciální oblasti pro námluvy. Pro další informace o způsobech chovu viz: Setting It Up: Setup Ideas for Your Caudates. Pokud se zvířata chovají v teplém prostředí, zvláště ústředním topením zahřívaném bytu a domu, žádný další tepelný zdroj obvykle nebude nutný. Ačkoli zvířata tolerují během léta teploty vody až 30°C (86°F), nejlepší teploty pro ně během většiny roku je mezi 20 a 24°C (68 a 75°F). Během zimních měsíců je lépe držet nižší teploty vody nejméně 8 týdnů v rozsahu od 12 do 16°C (54 do 61°F) k stimulaci rozmnožování. Pravé přezimování nebo chladné období pod tímto rozsahem není nutné. Larvy a mláďata se chovají při teplotách nad 20°C (68°F). Jako u dalších druhů čolků by voda měla být filtrovaná a pravidelně měněná. Mělo by se také vyvarovat silného proudu vzniklého filtrováním. Viz: Aquarium Filters for Aquatic Caudates základy filtrování u chovu ocasatých obojživelníků. přírodě se mladí čolci než oni dosáhnou pohlavní dospělosti nevracejí do vody. Nicméně v zajetí narozená mláďata mohou být chována v různých podmínkách (vodních i terestrických).. Různé metody jsou popsané v ‘Breeding and raising of offspring’. Chov dospělých čolků s ponořenými rostlinami, spodním volným prostorem pro krmení a námluvy a vynořenými kameny s naplaveným dřevem. Cynops ensicauda popei mláďata při akvatickém způsobu chovu. Ostrov je korková kůra porostlá jávským mechem. Cynops ensicauda ensicauda mláďata s mechy v Potrava Čolci mečoocasí nejsou vybíraví jedlíci a spořádají mnoho rozmanité živé a mrtvé potravy. Je třeba mít na paměti, že honba a zmocnění se kořisti je pro tyto zvířata jedna z nejvíce časově náročných aktivit v jejich prostředí. Krmení různými druhy rozmanité potravy a příležitostně živými bezobratlými může tak nejen zabezpečit příjem vhodných živin vitaminů a minerálů, ale také přispět ke zdraví a nechat je vykonávat velmi důležitý aspekt jejich přirozeného chování. Tento druh je snadné krmit a protože jde o jeden z nejméně teritoriálního a agresivního čolka, což znamená, že dospělí a mláďata různého věků mohou být drženi spolu ve skupinách. V tomto případě se musíme jenom ujistit, že všechna zvířata přijímají potravu a předejít tak podvýživě jednotlivců. Dospělý Cynops ensicauda se v přírodě živí převážně různými druhy bezobratlých, včetně dešťovek, Malých plžů, larev hmyzu a korýšů ale příležitostně také mláďaty a vejci jejich vlastního druhu. V zajetí přijme téměř každý běžný čolek potravu jako jsou živé dešťovky (nakrájené bude-li to nezbytné), žížalice, roupice a také mrtvou potravu jako jsou mražené larvy pakomárů, artemie, garnáti nebo libové hovězí srdce nebo ryba. Pro další informace o potravě pro mloky, viz: Food Items for Captive Caudates. Čerstvě vylíhlé larvy nemusí být krmeny až do doby kdy spotřebují žloutkový váček. Toto obvykle nastává v prvním týdnu po vylíhnutí, v závislosti na teplotě vody. Pro mladou larvu je jako vhodná potrava nejmenší dosažitelný plankton. V zajetí se kladení vajec často koná v zimě nebo předjaří kdy plankton není běžně dostupný. Proto v mírném pásmu je často nezbytné zkrmovat čerstvě vylíhlé žábronožky (nauplie Artemia ). Postupně, větší potrava může být nabízený, jako jsou mikry, buchanky, dafnie, roupice, žížalice nebo nitěnky. Starší larvy můžou dokonce přijmout mrazené larvy pakomárů. Při předkládání nového druhu potravy (to platí také pro další druhy) neměla by nikdy změna být náhlá, ale spíše krmit směsí staré a nové tak, že zvířata se jim mohou přizpůsobit. Způsob jak se zvířata často naučí přijímat mrtvou potravu je také hned vedle struktury, barva a vůně. Pro bližší údaje o vhodných malých potravinových organismech, viz: Microfoods for Caudate Larvae. Metamorfovaná mláďata můžeme také krmit nitěnkami, zížalicemi, roupicemi a krájenými dešťovkami podle jejich velikosti. Mohou se dokonce naučit přijímat mražené larvy pakomárů z pinzety, nebo je sbírat z rovné plochy nebo víčka. Jestli jsou mladí čolci chováni terestricky, krmíme je chvostoskoky (Collembola), mšicemi, bezkřídlými octomilkami, Malými cvrčky, termity, nebo rybenkami (Thermobia domestica). Rozmnožování a odchov potomstva Zvířata dosáhnou pohlavní dospělosti ve stáří 2 až 3 let, a samci mohou dospět až 1 rok před samicemi. Podle literatury v přirozeném prostředí období rozmnožování začíná v březnu a končí v červenci až srpnu. Takové jsou údaje, nicméně období rozmnožování může v některých částech výskytu začít již v listopadu. Zvířata v zajetí všeobecně mají tendenci toto období prodlužovat a mohou se rozmnožovat podruhé i na podzim, nebo dokonce po celý rok. Chovatelé tohoto druhu oznamují kladení vajíček celý rok s vrcholem od října do konce června. Námluvy se skládají z následujících fází: 1. 2. Pronásledování samice. Samec se náhle zajímá o samici a pronásleduje jí dokola po celé nádrži. Během zastávek on také šťouchá a přičichává k ní, nebo se dokonce pokouší dostat před potenciální partnerku zvlášť když ho ona zpočátku ignoruje. Mávání ocasu. Samec je postaven kolmo směrem k samici a mává koncem ocasu směrem k ní. Tady jsou časté přestávky v mávání a jestliže se samice ještě pohybuje pryč, fáze 1 a 2 (pronásledování a mávání) se může rychle střídat. Samec (nalevo) a samice (napravo) C. e. popei ve 2 fázi námluv. 3. 4. 5. Plížení. Samec se přikrčí na dno, pomalu se odplíží od samice a prověřuje jestli ho ona následuje. Uložení spermatického vaku. Po té co se samec odplíží, pokládá spermatofor a ocasem se dotýká samice. Během přestávky, mírně zvedne ocas a umístí spermatofor před samici. Přenos spermatoforu. Samice doprovází plazícího samce na jeho cestě a poloha její kloaky je nad spermatickým vakem, tento se na ní zachytí lepkavou špicí. O jedinou samici se může ucházet více samců a byly popisované pokusy vzájemně si převzít samici během námluv v přírodě i zajetí. V literatuře nejsou údaje o počtu nakladených vajec. Podle mé vlastní zkušenosti, jsou individuální rozdíly a starší nebo větší samice mohou za sezonu naklást až 60 vajec. Vejce jsou z počátku lepivá a jsou lepena na ponořené rostliny, trávy visící v přírodě do vody nebo dokonce v zajetí na umělý substrát jako např. plastové řetězce nebo pásy. Samice někdy nakladou vejce na vlhkou zem blízko u vody; toto bylo pozorováno v přírodě i zajetí. Příčiny tohoto chování jsou neznámé. Vejce jsou samicí kladena po jednom v intervalech (až několik týdnů). Proto musíme často kontrolovat nově nakladená vejce aby je v nádrži dospělí nesnědli. Kladení vajec se koná v noci i během dne. Vejce jsou v průměru přibližně 3 mm a jsou mírně oválná. Jsou uzavřena v rosolovité kouli, vajíčko má celkem průměr 4 až 5 mm (0.2 palce). Délka embryonálního vývoje závisí na teplotě vody a obvykle trvá od 12 do 18 dnů. Vylíhlá larva může dosáhnout celkové délky 12 až 15 mm. Velikost před metamorfózou je obvykle 40 až 45 mm. Nicméně mohou metamorfovat při velikosti mezi 50 až 65 mm (2 až 2.5 palce) a dokonce jsou v zajetí zaznamenáni ještě větší jedinci. Zdá se, že délka metamorfozy závisí na počtu larev v nádrži. Pokud držíme spolu méně larev, dokončí metamorfózu později a ve větší velikosti. Vejce obou poddruhů: popei nalevo a nomimnotypická napravo. Bílé vajíčko úplně vpravo je mrtvé. Vývoj vejce na Egeria densa. Pokud chceme odchovat mláďata, musíme vejce oddělit od rodičů aby je nesežrali. Jestli vylíhlá larva dospěje k plovoucí fázi může se v nádrži rodičů ukrýt v hustých rostlinách, potom je šance, že tato zvířata přežijí. Několik zpráv od různých chovatelů ukazuje, že starší larvy jsou schopny uniknout rodičům. Před líhnutím během embryonálního vývoje mohou být vejce držena téměř v každé míse nebo nádobě. Vejce která během tohoto období zbělají, jsou odumřelé a měla by být ihned odstraněna. předejdeme tak šíření plísní na zdravá vejce. Příznivé během tohoto stupně vývoje je jemné vzduchování. Co je aplikováno na vejce platí také pro larvy. Nevelké akvárium nebo průhledná plastová nádoba usnadní jejich kontrolu a pozorování. Pro úkryt larev je vhodné použít některé ponořené rostliny jako např. kusy Egeria. Starší larva Cynops ensicauda ensicauda. Mladá larva Cynops ensicauda ensicauda po vylíhnutí. V závislosti na teplotě dospějí larvy do metamofózy za 3 až 6 měsíců. Podle zjištění v přírodě mláďata tohoto druhu vedou po metamorfóze terestrický život až do dosažení pohlavní dospělosti a loví v mokřinách, pastvinách a vegetaci v sousedství nádržích na rozmnožování. Při chovu v zajetí je nutné jim po přeměně poskytnout zpočátku možnost opustit vodu, v tomto stupni vývoje je vysoké riziko utonutí. Tomu můžeme zabránit vložením plovoucí korkové kůry, založení ostrovů, oblastí souše nebo snižováním hladiny vody tak, že části dna a dekorací vystoupí nad vodní hladinu. Později mohou být mláďat chována v různě zařízených nádržích. Některé ze substrátů užívaných chovateli jsou: papírové ručníky, nepálené cihly nebo používání vrstev mechů. U těchto substrátů je důležité udržovat přiměřenou úroveň vlhkosti bez převlhčení. Je také důležité poskytnout zvířatům úkryt a také hrubý povrch který pomáhá při svlékání kůže. Půda která je použitá musí být držena vlhká a v žádném případě mokrá. Převlhčený substrát se snadno znečistí. Je také možné odchovat tento druh ve vodě, tento způsob usnadní krmení a pozorování zvířat. Pro opětovné přizpůsobení mláďat ve vodě je možné zkusit je zanechat v původní nádrži se sníženou hladinou vody, nebo je přestěhovat do nové nádrže s nízkou hladinou vody asi 1 až 2 cm (zhruba 0.5 až 1 palec) s mnoha ponořenými rostlinami (například jávský mech) nebo malou oblastí souše. Pokud mají zvířata možnost držet hlavu nad hladinou vody mohou si ve vodě zvyknout. Takto se mohou přizpůsobit čerstvě metamorfovaní jedinci i starší mláďata. Jakmile se zvířata přizpůsobí a začnou se pod vodou krmit, hladina vody se může postupně zvednout. Při snaze uvyknout mláďata ve vodě musíme počítat s jejich snahou uniknout z nádrže. Je proto třeba dobře nádrž zakrýt. Pokud se někteří jedinci do několika dnů životu ve vodě nepřizpůsobí, je třeba je z nádrže odstranit a chovat je terestrickým způsobem. Další všeobecné informace o pěstování mloků viz: Raising Newts from Eggs. Cynops ensicauda ensicauda larva krátce před metamorfózou. Všimněte si, že živočich se navzdory vnějších žáber podobá mnohem méně larvě než čolku. Cynops ensicauda popei mláďata krátce po metamorfóze. Odkazy BACHHAUSEN, P., 2002: Die Feuerbauchmolche der Gattung Cynops, Part 1 – Haltung und Arten. Reptilia Nr. 38 December/January 2002/2003 (in German). BACHHAUSEN, P., 2003: Die Feuerbauchmolche der Gattung Cynops, Part 2 - Nachzucht und Molchregister. Reptilia Nr. 39 February/March 2003 (in German). CHAN, L.M., ZAMUDIO, K.R. & WAKE, D.B., 2001: Relationships of the Salamandrid Genera Paramesotriton, Pachytriton, and Cynops based on mitochondrial DNA sequences. Copeia 4: 997 – 1009. DGHT (Deutsche Gesellschaft für Herpetologie und Terrarienkunde): Allgemeine Haltungsrichtlinien für Molche und Salamander (Schwanzlurche: Urodela) (in German). FREYTAG, G.E. & BEUTEL, H., 1983: Morphometrisch-ökologische Untersuchungen an ostasiatischen Wassermolchen der Gattungen Paramesotriton, Cynops und Hypselotriton unter Berücksichtigung von Pachytriton (Amphibia, Caudata, Salamandridae). Zoologische Abhandlungen Staatliches Museum für Tierkunde in Dresden Bd. 38 Nr. 17, pp. 265-283 (in German). HAYASHI, T. & MATSUI, M., 1988: Biochemical differentiation in Japanese newts, Genus Cynops (Salamandridae). Zoological Science 5: 1121 – 1136. INGER, F.R., 1947: Preliminary survey of the amphibians of the Riukiu Islands – Fieldiana: Zoology 32(5): 297-352. JOHNSON, T., 2002/2003: Personal communications on Cynops ensicauda. Writer/Photographer/Researcher, Tokyo, Japan. JOHNSON, T., 2004: Observations of Cynops ensicauda popei habitats in the subtropical rainforests of Yambaru, Okinawa, Japan. Caudata.org Magazine 1: 7-25. Available online at http://www.caudata.org/magazine.shtml MASURAT, G. & GROSSE, W.R., 1991: Lurche; Vermehrung von Terrarientieren. Auflage Jena/Berlin p. 164 ISBN 3-332-00270-8 (in German). RIMPP, K., 1978: Salamander und Molche: Schwanzlurche im Terrarium. Eugen Ulmer GmbH & Co, Stuttgart p 205 ISBN 3-8001-7045-0 (in German). SPARREBOOM, M. & OTA, H., 1995: Notes on the life history and reproductive behaviour of Cynops ensicauda popei (Amphibia: Salamandridae). Herpetological Journal 5: 310-315. SPARREBOOM, M. 1998: Maintenance and breeding of newts of the genus Cynops. British Herpetological Society Bulletin 63: 3-12. SPARREBOOM, M., 1996: Sexual interference in the Sword-tailed Newt, Cynops ensicauda popei (Amphibia: Salamandridae). Ethology 102: 672685. THORN, R. & RAFFAELLI, J., 2001: Les Salamandres De L’Ancien Monde (in French). Societe Nouvelle des Editions Boubee p 449 ISBN – 2-85004104-1. Copyright Ralf Reinartz, 2004. Sepsáno v lednu 2004. Revize v říjnu 2004.
Podobné dokumenty
Lóže FOGC - Okultismus
Tato čistě magicko-mystická lóže byla založena roku 1840 v Mnichově jedním bohatým
německým továrníkem a několika dobře postavenými občany. Existovala až do roku 1933. Po
všechen čas mohlo být člen...
Salamandra
obdobích roku. Páření probíhá na zemi a samec vybízí samici tak, že se jí dotýká a tře bradou. U alpských mloků,
je otírání brady soustředěno na samičí hlavu. Samec se plazí pod samicí a uchopí jej...
905 kB, pdf
mnohem sušší než býala. Turistický ruch je (zvláště o weekendech) značný, lokalitu navštěvují především
místní a Japonci.
Odlesnění znamenalo samozřejmě erozi a mohutné splach...