V.,.-.ra jr..:, past
Transkript
V.,.-.ra jr..:, past
am m V.,.-.ra jr..:, past I Protje konflikt atraktivn~? Odnepamtti se lid6 zabjvaji otizkou, prof dochizi k vilkim. V rdznfch dtjinnfch obdobich se stiidaly v podstatt dva smtry. Ten prvni hledal odpovtd na othzku, pro6 bojujeme, zatimco druhf se snaiil naltzt vinika. Jii vice nei sto padesit let jsme svtdky druhtho piistupu, kteir je obsaien ve vttHint historickfch a politickfch dtl. Moderni humanitni vZdy vzniklC v dmht polovint 19. stoleti a odHttpen t ze spolefntho filozoficktho zikladu, mezi n t i patii zejmCna psychologie a sociologie, nechivaly a stile jeHtt a i na malt vjrjimky nech6vaji toto ttma otevient a otizku piifin vdlek si nekladou. Dokladem tohoto tvrzeni mdi e bft pomtrnt malt mnoistvi klasickfch del, kteri by se timto probltmem zabjvala. Na pofitku tietiho tisicileti, pod stile silnfm dojmem vilkami protkantho 20. stoleti a vtdomi si aktuilniho stavu svtta poznamenantho mimoiidnfm vystupfiovinfm nisili, si nemdieme zmintnC otizky neklLt. Navfc soufasni a patrnt i budouci podoba konfliktd je charakterizovina terminem ,,asymetrickC vilky", timi se mysli mimo jint fakt, i e je nesmirnt obtiin.4, ne-li nemoint hledat jednoznatntho vinika tak, jak to Ilo napt U 1. a 2. svttovC vAlkv. ProE tlovsk znovu vstupuje do vilek? Pii tkhto Cvah6ch je nutnt oprostit se od moralistickfch a idealizovanfch pohledd na jedince a spolefnost, nebot! kdyby vPlky byly jen utrpenfm, str6dinim a pohromou, nejspiie by se nekonaly. Vilka ndm musi nZco velmi cenntho a vjrznamntho piiniget, o ntco nis obohacovat, Ei naopak nim ntco bolestn t ubirat, abychom znovu a znovu podlthali zvuku bojovfch polnic a vyriieli brinit nebo dob*at, zabijet nebo umirat. Otdzkou vHak zdstivi, zda jsme jii na odpovtdi piipraveni. Kdo totii proiil vilefnf konflikt jako vojik, pod6 nim zpttnt velmi matouci vjrpovtcr o tom, CO tehdy proiival. Jestliie hovofime napfiklad s naHimi piloty, kteii strivili 2. svttovou vilku ve Velkt Britinii, dovime se, i e to jednak byla doba neustPltho strachu o iivot, obav o rodiny v okupovant vlasti, zirmutku nad smrti kadaridd a bolesti zpdsobent zrantnim, ziroveii vHak tito muii jednim dechem dodivaji, i e to byla nejkr6sntjIi doba jejich iivota. &m to je? Jak je moini, i e ve Vietnamu se vojici pfedhintli ve svfch ,,body-counts" (pottech zabitfch)? Prof se tam po vyprieni zivazku mnozi znovu a znovu vraceli i pies extrtmni riziko a mnohdy pii- Sernt iivotni podminky? Pokusme se na tuto otizku odpovtdtt z hlediska psychosociilnich vtd a hlubinnt psychologie. V z6ii 1932 odpovid.4 tehdy jii Hestasedrndesitilet): Sigmund Freud na dopis Alberta Einsteina, v ntmi reaguje na otizku, prof dochizi k vilkim. Tento list, kterf pozdtji veHel ve z n h o s t jako stat nazvani ProE vilka?, obsahuje Freuddv nizor jak na sociilni, tak na psychologickt piicny v6lek. V rovin t sociilni, f i spiHe psychosociilni dochizi Freud k zdvtru, i e kaidC lidskt spolefenstvi je drieno pohromadt dvtma prvky: nisilim ze strany mocnfch a vzijemnjrmi city spojujicimi jednotlivt fleny. Tyto vazby se obvykle nazfvaji ideje. Privt napEti, ktert z tohoto faktu vypl*i, nutnt vede jak k dostiedivjrm, tak k odstfedivjrm tendencim, coi v ddsledku znamend opakovank pokusy jedntch zmtnit svou podiizenou roli ve spolefnosti a Csili druhfch, mocnfch, ttmto s n a h h zabrinit. Freud se zde zdinlivt bliii Marxovu tiidnimu pojeti spolefnosti, avHak na rozdil od Marxe nevnimi rozflentni spoletnosti podle pomtru k vfrobnim prostiedkdm, ale podle miry moci, kterou dani skupina f i jedinec maii. V tomto kontextu ie zaiimavt. i e Freud dl&ho povaioval bolH&icl;); experiment za zajimavou myilenku, a dokonce by1 ochoten vtiit, i e privt tat0 idea je schopna bft dosta tetnt silni, aby piekonala vnitini animozitu. Zdrovefi vHak poukazuje na to, i e doba, kdy by se to mohlo stdt, je piilii vzd8len6 a cesta k tomuto cili bude lemovina ,,iadou straHli+h obhnskfch vilek". Einstein ve svtm dopise Freudovi piedpok16d6, i e lidski ochota jit bojovat je nesena nEjakfm pudem, a Freud s nim viele souhlasi, nebof je to v souladu s jeho revizi teorie libida (viz rdmefek), kterou proved1 v roce 1920 ve svtm flinku Mimo princip slasti. Sily piitailive a odpudw6 Freud ve svtm pojeti erosu a tanatu nastiiiuje zikladni filozofickt dilema lidskfch protikladd Ibky a nen6visti. Einsteinovi piipominic podobnost s fyzikilnim svttem, kde se spolu utkdvaji sily piitailivt a odpudivt. Podstatnt je, i e Freud zde nehodnoti ani jeden z principk ale naopak dokazuje, i e jeden bez druhCho nemohou existovat, nebot spolefnfm pdsobenim dosahuji splntni svfch cild. Napiiklad eros, kterf touii po spojeni, nutn t potiebuje k svtmu prosazeni jistou miru agrese, coi je dobie patrnt v iivotiHnC iiHi, hnp://wresmircz DANIEL ~ROBL M p Dankl Stmbl ('1974) vystudoval obor psychorodllnlvMy nr Husitskb tcologick6fakuItZ UKvPraze.Vmcc2000 nastouplljakovMeckj pracovnkdoCcntra sodflnth mdilnlZdnl1. gencrllnlhoitlbu AI%. Od bicma 2002jc vojcnsk$m psychologem 152. ddnnnehopnporu vKutn6Hoh. Nynlstuduje prychologiina Filozofickt fakultZ Univmity PrlackthovOlomoua. I Vesmir 85, kveten zoo6 293 EROS, TANATOS A PUVODACRESE Freud b$vl bohuiel spojovln ujhradnr K sexualilou a w v l mu zarli i e na ni kladl phhnany ~ r a zJe . pravda, t e objev zejmtna d4trkt sex a dale role, ktcmu libido hraje jak v psychicktm ujvoji, tak v samotn6 swuktuie lidskt pychiky, by1 pievratnou zm€nou a skuternou revoluci pozdnt viktorilnskt doby. Tlm na sebe Freud upororna, n i c d n t nesmlmc nrlm ze z8etele. i e arkoli Freud neumtl ofiiimat kritiku a S iadou A c h flkd. kteiire rtavtli k ntkterymjeho teorihnbkepticky, se vc zltm m'ciel, on'slm svd dilo mnohokrht uprevwal, doplhoval a od ntkt&cho*ch ranych phd. .. itiesem, kI& jej zislhl jak profesnt, tak orobn*. irk*pod dojmcm teto tragtdie zaeal ntafwat moinost destruktivnich pudP, kterC n l s nu6 nitit a zabijet. To vedlo konetnC k podstatnCmu pfepracwhnl jeho dosavadni teorie. kdv hnaci iednmkou iedince bvlo ~ r 6 vIlbido t a ieden z ieho omduktO pud sebedch~vy,k t e j ;sob6 skrLvai agresi. V roie 1920 nahradil Iobido terminem ems a jako protklad k nemu piipojii mnotos. Zatimco cros jc . . k umrivini, k v y i v ~ i c nnetivtho i z ~ ( v ~ h ok- a destrukei.4reseje i d e oddtlena od pudu sebezlchovy a s t l d se autonomnim zdmjem energie. Agrere je dle tohoto novtho ~ o i e 6 .zvnMlnhim" fexternalizacil tanatu. Kdvbv to. iiijedinec podlehl vollnl pudu s k , rnitil by s6m seb;, cot mkieme pozorwat napiiklad U sebevrah0, nicmCn6 ems, tedy pud iivota, se bude do posledni chvile rnaiit t h o sebedestwkci wbrlnit, a tak doidc k tomu. t e ie. dinec svou touhu DO ni€eni a mriv6ni &toEl wen.. oroti d&% aun&iiih;u. svstu. Bylo by n&pr-6 se domnlvat, fe Freud r p a t i w d l k a i d t m >l ku nititcle. Byl si dobie ddom, t e agrese (neboli tanatos obhceng r m t ven) p m c h l d iadou daltkh procesO.je ermcm ovlivhovlna a (pouiije FreudOv termin) ..legovlna'. Navic je pod diktdtnn superoga, tedy naieho -. . L I nejvysich a nejuSlechtilejgich a i po ty nejniiiri, ktcre mnohdy nelze ani poimenovat. Obriceni pudu s m t i do sebe doiolilo v z ~ k n o u t svklomi (v extkmu m8ie iit a i o sebemrskdstvi), ~volntnitohotop;du ven mhie pfi&t blahadQrnou irlevu. Z novo&b$ch ziibt6ni me, i w f i krajnim v y $ t ~ @ ~ y & f ~ ~ & s i a ~ J r J m ur i ~ < ~ , Tato ...-..xu * $ F l%&S?Zi .i t,-&&lim)islui m .;vx+ ts-.-i z .na projevy~hmm&nfch vrah8 a teroristh bthem ieiich htokb. Veterhi z Vietnamu. ktdi meli proiitky p~ zaliijenl jako .lepGi h& ten ne lepS.sex, ,lepSi.net ta- nejlepgi droga z.ulicc . i- Podle Freuda si lidsk6 bytost uchovavkav8j iivot.tlm,, fe niN cizi. Agresi ~ielrr"lselstranit. Freud nevBfi na s~ol&nost. ked;bv neahjlla vUky (coi.je v'mzporu s ernw~fick$mi studremi), avbk domnivh se;ie je inotnc tuto agresi nasm&ovat tak, aby>hevrdlak v a ce. Oestv n&dv8. Tou i e h u ie Mdca. a to domnibt, sixuijbi, ale&vP ona kRsfa& ve m s l u ...milui blihiho,sdhou. a dhle iden- kdy plieni bfv6 +sta provPzeno pfedcho- Eenrtev. Zde Freud.prozirav6 .nasihil & j zim souboiem s moinGmi rivalv. Tvor. kter.5- z dhwdb, proi. vmiklaEvropskd unie, Snad se nedopustim ~ W n e h oo~timizmu.kdvi . . jak enamo, i y h a m n . 5 duchovni postavy d.5jin W P m d h o iivota svou agresi projevily, cwdni zemi zipadni a stfedni i3vropyj; dnes N m i m stalv ~ r i v 6o to uvfitelntjiimi a Clo- jii obtiink pfedstavit si zdeavzhjemnf oabro- Freud se n+oiil2. sv6h.5&ilky, rcspektiw zemkl dvacet tti'dnS doSeiinrza8tku. a tali nemohl reagovat na tuto nejvEtli &laci nPsill a agrese ve d v a d t h stoletd. Psyehoanaljrza a koneckoncS cela psychologiejako by ,byla piimo zaskotena tim.co se stab>Zamtiila - nek projevuji v ncspotem$-ch for& a podobach, ukazuie, i e vAlka a ieii mtivv,isou lid6 vyzvani k &Ice, je moin.5 ,U n i h spattovat'nepteberni. mnoiisrirf pohnutek, od t&h " < konce, jak je z k j d z vjrvoie psychoanalytic. k6ho hnutixe CcvficltGch a oad&Gth letech. tento fenombn &lem'vyt5~nila. S d c ~ & l & ~ s ~ : chologickjch re&& by10 v n&slcdujidch Ietech bohuiel d o . Ptitom od r o b ,1945 neuplynul-jediny den, v n 6 d . b ~sa.ntkde M svtt6 nehoiovalo. FreudSv ~ u m d m bd vttnut, a k z6rod-nebylovyprac&6no nic,.co by vhlky hchuf lidi v Nch bojovat uspokojiv* vvsu6tlilo. MinuU desetileti, ktefh.n&mbohuiel piincsla dalki h d w vhlek a . u k a l a spoleEenskCpdry,.jet k:nim vedly, n h n u t i zno- ni? V 54duim pHpadC. Jedhec jecotii veden d d m a o ~ 6 ~t r o t i k l a d m k tuLbami. i Na stran6 jednc' misi b f t aris;oteld$n zoen politiken - tvorem spoldenskjrm, tedy sdflejidm, I , : ! 1 1 , ' I 1 na stranG dmh6 vHak svfm c* psychickjm vfvojem smEiuje k indiiduaci, tedy je veden potfebou b j t dim sebou. Mvi obdobi vaky obil grto potkby plne satumje. Snad nikde jinde neni jec$nea schopen takovC m'ry altruizmu, sebeoWtou6nf a nadiazeni spaleilnjch hodnot nad SW? a s d a s n E nikde si fak inteneid neuddomuje svk bytl, jeho jedinehost a to, &e aje, jako pc&+ ve vilce. Tam v&@ pfA&std Iia ceIf %vat, pr&vil za viky majI kid6 pocit, i e skuteEni: !&ji a k konehZ vfilka v$znamem odsnne naL dosavadni prob16my do pozadf tlm, i e je zbeqbnamni a my se jimi jii nadhle nebudeme muset w i t . Nenf tajemstvlm, de v dobsch v6lek +aznil We& p o k t lidi s neurotick* a d e p r e h h i potlkmi. Vhlka nim d i smysl nakho by& cog je pro fadu lidi vysvobozenf zjejich dd tti doby proiIvanjch pochybnostt o tom, pro%jsou vlastnE na sv8til a kam smEfujf. tyrank Stain' se podivat na soubsnou politickou sc6nu a je zkjm6, b l i k nasch v&dcPlje schopno kritick6 sebereflexe, naslouch&af dz o r h d d 6 h o a Miieti i cizich postoiil. V situacich krizl tento-moment mizi; nebof je nevirhodnG oro nhsleduiici Ejnnost. kterou mdke b$ i db'nojenj kodikt. ~ e h djsme i &dkY toho, jak nepfitel b w zcela odlid9tov6n. zatracmh a nepfipougn' se %di16 moiknost, ke by jeho pohnutky mohly bjt podobnC jako ty nak Nepiitel je vidy j e d n m & I & @at$, nelitostnj, krutj, ve vBem se mjli a jeho poiadavky jsou neopdrmilnC. Ruku v mce s timto vidsnim jde i z m u a movu opakovanP iluze, i e a i tentn k o a t skon8, bude vSe lepsi a dojde k jakhusi oEBt6ni. Nebudu zde hodnotit anijeden, ani dmhjf stau, p h t o i eje j m 6 , k W je blEe pravdiW?mu vidhi svita. Jde o to, i e pokud se skupina Eijedinec octne v ohroienf, at'jik fakticklim nebo domnEEm, zatne m&ilizovat fadu obrannfch mechanizmPl 8 &em vytvofit n4lepgi podmfnky pm ZmLLnavnimsnlreality mdnou reakci Mytick6 vidsnf s d t a je neVjznamn* aspektem v obtasti socidnf psy- zbytnC pro nnmou obrann. P f e d s a w si, i e chologie je zji&Ed jin6 vnimini reality jak jsme naulici napadeni a ohroiovini na iivot6 jednotlivci, tak celfmi spolebmvhi. Ten- skupinou agsesivnichjedinc5,V tu chv-flibuto poseeh by1 m&* pr6v&diky minultmu deme jen st& schopni ernpatie a damp fit& st~letK,a z e j m h a c e we Vietnamu, k m 6 nik pro n$s bude jen $atnf.To n6m umdnf se od ostatnich konfliktfi, respektive postoje spolehwti k nim, velice lsila. VZdy kdyi dojde k d c e nebo se k ni schyluje, je moinC pozonsvat %aainnf posun v pojeti okolnfho s v h , sebe mmeho a spolebsti, s kterou se identifhjeme. Tento posun je m o w n a zvat v h M m raciondlnim nebo mytickfm. V dobii miru je i t s & I: nfrs sehopna nazfrat okoli pfin2ienE prsgmatidcy -3kdticky a vyhjbat se jednozna&I$rn sou&. Vfiimku samozIejmE tvofi lid!$, ktefi nejaou schopN proiit v n i w Irodikt. Pro ty mud llurnil tento stIet probfhat v&, a a k si stile hledaji dle pro svPli boi. P?&lademmohou b$t znfimf dikdtofi. fd &nC Leninovy pdce &kypuji neusthlfmi htoky na domnEl6 Ej faktickC protivnikv, Hitlerdv Mcin Kambf ie v tomto smvs1u totd&$, ale by10 by za&&ci vidilt tyto sy jen U takto historidcy znitmj& a Eitelnfch http:///ww.ye5mir.n 1 Vesrnfr 83,kvtten zoo6 295 se mu eveutuhld i postavlt. V rovinE spoleb k 6 si mMeme uvist Jinf pfiklad: Vezmeme& si a k t e 11.& mDl, #p&&m d e jasnk. Na jedn>sanh tn @on zcela neepochybnitdd jednoznaPn6 kladni a hrdiinf zMran& na s b n t druM pak bezezbytku gpatnf temrktk. VFjmnbe si, S jakou nevoli jsou pfijfmhy pokusy uk&t vi+ z11. e$fi j a b lidi, a nyni si pie&tamne, kdybychom d a l i z ~ h y b i i o v aVr;kony t newyorskjzh ha826, z&i se zabjrvatjejich pochybenfmi, ke kt+ zceIa jisd &go, a snakili se divat na jejich zisah s ddvkou raciwalitp. a men%m9entimentem. P a f d byclwm byli zahy umlilp:~.A $m& to se d6je v dobkh vilek &m, kteilt nalrIPyf kmiiike raciodnli a nepodldhajl myrickk realid. Na druhou stranu d a k tiro 1 s a& m o h ~ ubojovat, a jesklih se tak stane, vdmi rychle umiFaji. Z hlediska psychologie selhalyjejich obrannk mechanizmy, tit0 lid6 ae nedokgvali flzpbobit dank situaci a jejich fivot by1 ohroden Ei pied&d skonten. Pfesto m privZ v dxuh6 polovini! dvacbr6ho stoieti gbjevily sitace, kdy se mohlo zrlCt, h poCQteEnf mytickk vidtni W;ta a kohfiiktu postupnt #dlo zprt k vidtd racio&hu, GD& m6lo m irsledek UkOncSenibojb. T a b u v h by1 prM kwflikt ve Vietnamu. Zpwu nadfrenk a loajilnl postoje AmeriEanb se bLhem let zmhily a i milem k sympatiim se mvemfm Viktnammn. Politici byli vefejnod pfinuwni za%t merick6 vajska a Vknramu stabvat. Na druhou smnu si pololme ~1t6nku: Byle s&51eni p m t i d d nfeh akti* skutehi p r a p m a t ~ Nikoli. ? Jen zmhfli nepiltele. MIsto -fho Vietn a m se jfm stali poJitikoVe, bil byli U mod, d e jinak byIo jejich videni stejrJ mytickk, a tedy z k d & . Byli tots skupinou v ohmkr&a takbyla jejich realtee stejnkjaleo U &&, kteil vaku ve Vietnamu schvalowali. Na tomto pffkladu je zkjmk, jak nesmhi! oWine, ne-li nemoZnk je naI&t v krizov$ch situacfch oxien pevnf bod, z kterkho lze eel$ p r o b l h nahlffet. B k t dvon iiiznfch pohled6 na realitu je vbk pm d s ddobrtfnzindikatorem potend l n h koamtu. Jimislwy spoldncdt, v kte& za&@ pkvl6dat prvky mytick6ho yid M d t a , se postup& blfii a c e , a naopak tam, kdejeprotivaik st6levnh.h jaiwni4lcdo v ziisadh podobnf, vaka nehrozt Tim je moink vysvWtt pmt studed d l k a nikdy nepfemstla v konftikt ,h**. Neschopnost U& vnithi kodiikt Na po&ku jsem se opkl o FreudSv dopis Albertu E i n & e M . Je zejimad si viimnout, &m tento list Iran& N j dopis uzaviri Freud dvahou m @a paeifizmu. Piipornin.4, e kultura a civilizace postupng zat1a&u$ pudovk pohnutky do pozadi, d h j f pl'&ost mmu. K tomuto proeem via&c n e d d z f pio3ni!. ale jen U uXit€ skulidi. Ta je &to ulyojem v e b i ohrofena, nebd ti,kteii d s t i vaji postaveneha na mzumw u s e t h i , st6le fmguji na zpravidIa newL(dom&p u d d dmd. V to znamed j e j i vyP;Hi porbdnost, ale tab5 nezralou agred. Odtud je jen SBflhk k pojett routasid globanl situace nikoli j a b d e t u cluilizacf, o n h i mluvi Samuel P. Huntington, respektive aejenjako tohato S*, ale t 8jako n h M bobfch, mocnfrch, avpak m& potemf& S chudou, bezmocnou, nicmhZ vi%inavou &&i svhta. Je tedy z i e j d , h dhdSr, pmE je wUka pro I i o atraktivni,je &noha. Odehdvaji se jak v rovine jednoflivce, kt* v bojovk si- .
Podobné dokumenty
Vyúčtování vodného a stočného za rok 2014
infrastruktuml majetek obci a m€st regionu Usteck6ho a Libereck6ho kraje ve vlastniclvi
Severo6eske vod6rensk6 spolednosti a.s', pfedklad6me vy06lov6ni ceny vodn6ho
a stocneho za
Zde ke stažení
r,yuZitl'nehonilstrantnyvy'tiidSndptidle druhLra lintegolii
stavbou1,r,9q111
o d p n d fdr l e v . r , . . h l . M Z P e . 3 8 l / 2I 0S0b . , K n t a l o g o d p n d i r , \ i e z np$or zl fd d . ...
Prohlédnout - Bodhi Praha
(nehledě na případný pozitivní kammický dopad jste navíc po těch cca 50ti výměnách ušetřeni
promíchávání rýže, karí a ostatních příloh). Také setkání s tamními mnichy byla jak příjemná a
působivá, ...