O domě Epsteinově - Mgr. David Mikoláš
Transkript
O domě Epsteinově David Mikoláš © 2015 O domě Epsteinově DAVID MIKOLÁŠ Na roudnickém náměstí Jana z Dražic, blíže k mostu, v těsném sousedství tzv. Baťova domu, vypíná se jemně zelené průčelí dvoupatrové novobarokní budovy, oživené raně secesními motivy. V roce 1900 ji pro bratry Maxmiliána a Gustava Epsteinovy postavil známý architekt Alois O. Samohrd, jak ostatně informuje latinsky psaná plaketa, umístěná po pravé straně průjezdu domu, jímž se v současnosti prochází k vstupním dveřím do Podřipského muzea. Pomyslně jimi projděme a vydejme se po stopách jedné z rodových linií roudnických Epsteinů. Pokusme se zároveň zrekonstruovat životní příběhy některých jejích členů, kteří se do dějin „podřipské metropole“ nesmazatelně zapsali ať už jako továrníci, nebo jako vrcholoví sportovci. Rodová linie Epsteinovi, kteří jsou v dochovaných matrikách spolehlivě doloženi od 2. poloviny 18. století1, patřili k starousedlým roudnickým židovským rodinám. Starší z výše jmenovaných bratrů Maxmilián Epstein se narodil 21. května 18722. Jeho otec Jakob Epstein vedl obchod s kůží, stejně jako předtím jeho otec Mojžíš Epstein.3 Není tedy divu, že v rodinné tradici pokračoval i Maxmilián. Zatímco Epsteinova koželužna4 se nacházela ještě uvnitř starého židovského ghetta, nedaleko dnes již neexistující synagogy, pro dílnu s krámem5, kde se kůže připravovaly k odeslání k zákazníkům, byl 1 Na kolorované kresbě na pergamenu z roku 1727, tedy jeden rok po vydání translokačního reskriptu Karla VI., zakreslil Václav František Procházka na 54 domů roudnického židovského města a ke každému číslu popisnému zapsal jméno jejich majitele. Avšak ani v jednom případě mezi nimi nefiguruje jméno Epstein. 2 NA Praha, f. Matriky židovských náboženských obcí v českých krajích (HBMa) - (1735) 1784 - 1949 (1960), inv. č. 1803. Rovněž dostupné z: http://www.badatelna.eu/reprodukce/?fondId=1073&zaznamId=1108474&reproId=3747849 3 Tamtéž, inv. č. 1802. Rovněž dostupné z: http://www.badatelna.eu/reprodukce/?fondId=1073&zaznamId=1108473&reproId=3747741 4 EPSTEIN, Helen. The House on Jan Hus Street [online]. c2013, poslední revize 4.11.1990 [cit. 2014-11-02]. Dostupné z: http://www.nytimes.com/1990/11/04/magazine/the-house-on-jan-hus-street.html?pagewanted=all&src=pm 5 Tamtéž. 1 vyčleněn prostor v přízemí nového domu na dnešním náměstí Jana z Dražic6. Není nezajímavé, že tato novostavba byla vybudována na základech staršího domu Epsteinových7, jenž byl ve své době prvním židovským domem mimo ghetto.8 Pilíř komunity Maxmilián Epstein se těšil pověsti váženého muže, neboť mj. ztělesňoval pilíř místní židovské komunity: v letech 1909 až 1924 působil jako starosta židovské obce9, byl představeným roudnické synagogy a sbormistrem jejího pěveckého sboru10, předsedou Místního odboru rakouského spolku Zion pro osídlení Palestiny a Sýrie11. Oženil se s o sedm let mladší Helenou12, dcerou Josefa Pollaka z Liberce, která Maxmiliánovi porodila tři syny: Ericha (*1902)13, Kurta (*1904)14 a mentálně postiženého Bruna (*1908)15. Epsteinovým se nedařilo špatně, Maxmilián zaměstnával kuchaře, chůva vypomáhala se zaopatřením dětí, o jejich vzdělávání se zase starali najatí učitelé němčiny a hry na violu.16 Dovolenou pravidelně trávili v oblíbených Karlových Varech.17 Naneštěstí přišla druhá světová válka a s ní holocaust. Hitlerova zvrácená pseudoideologie 6 Před 2. světovou válkou Husova ulice (či třída), poté Stalinova ulice, třída Sovětů a po sametové revoluci náměstí Jana z Dražic. 7 Do domu se Epsteinovi přestěhovali nejdříve v červnu 1834, nejpozději v prosinci 1835. Usuzuji tak na základě matričních údajů, kdy zatímco starší syn Mojžíše Epsteina Jakob se narodil 15. května 1834 ještě ve starém domě čp. 18, jeho o jedenapůl roku mladšího bratra Samuela (nar. 25. prosince 1835) přivítali rodiče již na novém čp. 106 (dnes čp. 101). 8 EPSTEIN, Helen. The House on Jan Hus Street [online]. c2013, poslední revize 4.11.1999 [cit. 2014-11-02]. Dostupné z: http://www.nytimes.com/1990/11/04/magazine/the-house-on-jan-hus-street.html?pagewanted=all&src=pm 9 LÖWY, E. F. Dějiny Židů v Roudnici nad Labem. In: Židé a židovské obce v Čechách v minulosti a přítomnosti. Praha-Brno: Židovské nakladatelství, 1934, s. 528. 10 EPSTEINOVÁ, Helena. Nalezená minulost. Praha: Sefer, 2005, s. 300. 11 AA. Město Roudnice n. L. In: AA. Podřipský Musejník. Ročenka Podřipského Musea v Roudnici. Roudnice nad Labem: Podřipské Museum v Roudnici, 1904, s. 63. 12 NA Praha, f. Matriky židovských náboženských obcí v českých krajích (HBMa) - (1735) 1784 - 1949 (1960), inv. č. 984. Rovněž dostupné z: http://www.badatelna.eu/reprodukce/?fondId=1073&zaznamId=1107380&reproId=3689918 13 Tamtéž, inv. č. 1793. Rovněž dostupné z: http://www.badatelna.eu/reprodukce/?fondId=1073&zaznamId=1108464&reproId=3747135 14 Tamtéž, inv. č. 1793. Rovněž dostupné z: http://www.badatelna.eu/reprodukce/?fondId=1073&zaznamId=1108464&reproId=3747138 15 Tamtéž, inv. č. 1804. Rovněž dostupné z: http://www.badatelna.eu/reprodukce/?fondId=1073&zaznamId=1108475&reproId=3747909 16 EPSTEIN, Helen. My Father, The Jewish Athlete [online]. c2014, poslední revize 13.4.2009 [cit. 2014-11-02]. Dostupné z: http://jewishwritingproject.wordpress.com/2009/04/13/my-father-the-jewish-athlete/ 17 Táž, The House on Jan Hus Street [online]. c2013, poslední revize 4.11.1990 [cit. 2014-11-02]. Dostupné z: http://www.nytimes.com/1990/11/04/magazine/the-house-on-jan-hus-street.html?pagewanted=all&src=pm 2 o nadřazené árijské rase vehnala miliony evropských Židů do plynových komor. Tento osud bohužel pronásledoval a nakonec dostihl i Epsteinovu rodinu. Z vyhlazovacích táborů se již nikdy živí nevrátili Maxmilián18, dále Erich19, Bruno20, ani jejich matka Helena21. Jen prostřednímu Kurtovi se zřejmě díky sportovnímu tréninku a neobyčejné houževnatosti podařilo nacistické běsnění přežít a vrátit se do osvobozeného Československa. Kurt a Franci Továrníkův prostřední syn Kurt Epstein, jenž se narodil 21. ledna 1904 v Roudnici nad Labem22, sloužil v Československé armádě, kde získal hodnost podporučíka.23 Společně s Felixem Lewim, Kurtem Petříkem a Antonií Lewiovou stál u zrodu roudnického plaveckého oddílu, od roku 1922 organizačně zaštítěného pod hlavičkou Českého athletic clubu (ČAC)24. Na letních olympijských hrách v Amsterdamu (1928) a Berlíně (1936) reprezentoval Československo ve vodním pólu. Národní tým se v obou případech umístil na 9. místě.25 Do Berlína na „nacistickou“ olympiádu se rozhodl odcestovat i přesto, že mnoho jiných židovských sportovců se připojilo k mezinárodnímu bojkotu a neúčastnilo se jí. „Byl to idealista, který věřil, že sport by měl být nad politikou.“26 18 Viz http://www2.holocaust.cz/cz/victims/PERSON.ITI.1312468 [cit. 2014-11-02]. Viz http://www2.holocaust.cz/cz/victims/PERSON.ITI.1311350 [cit. 2014-11-02]. 20 Viz http://www2.holocaust.cz/cz/victims/PERSON.ITI.1311051 [cit. 2014-11-02]. 21 Viz http://www2.holocaust.cz/cz/victims/PERSON.ITI.1311792 [cit. 2014-11-02]. 22 NA Praha, f. Matriky židovských náboženských obcí v českých krajích (HBMa) - (1735) 1784 - 1949 (1960), inv. č. 1793. Rovněž dostupné z: http://www.badatelna.eu/reprodukce/?fondId=1073&zaznamId=1108464&reproId=3747138 23 EPSTEIN, Helen. My Father, The Jewish Athlete [online]. c2014, poslední revize 13.4.2009 [cit. 2014-11-02]. Dostupné z: http://jewishwritingproject.wordpress.com/2009/04/13/my-father-the-jewish-athlete/ 24 CHRÁSTECKÝ, Ivo. Plavcům z Roudnice to slušelo už před 90 lety [online]. c2005-2014, poslední revize 19.4.2013 [cit. 2014-11-02]. Dostupné z: http://ustecky.denik.cz/z-regionu/plavcum-z-roudnice-to-sluselo-uz-pred-90-lety19 20130419.html 25 MALLON, Bill a kol. Kurt Epstein [online]. c2000-2014 [cit. 2014-11-02]. Dostupné z: http://www.sports- reference.com/olympics/athletes/ep/kurt-epstein-1.html 26 EPSTEINOVÁ, Helena. Nalezená minulost. Praha: Sefer, 2005, s. 300. 3 Pro svůj židovský původ byl během druhé světové války nacisty vězněn v Terezíně, Osvětimi a Friedlandu27 (jihopolský pobočný pracovní tábor velkého koncentračního tábora Gross-Rosen). Jako jediný z roudnických Epsteinů v Jakobově linii28 trýznění Hitlerovými katy přečkal a vrátil se domů, stejně jako jeho budoucí manželka Františka Solarová, která byla v roce 1942 rovněž pro svůj židovský původ nejprve deportována do Terezína, Osvětimi-Březinky, Hamburku, a poté do Bergen Belsenu.29 Čtyřmi jazyky (česky, francouzsky, německy a anglicky) plynně hovořící Františka Solarová (roz. Rabinková), familiérně nazývaná „Franci“, náležela k třetí generaci pražských švadlen. Vyrůstala tedy obklopena módou. Na otcovo30 výslovné přání navštěvovala od roku 1925 prestižní École Franćaise de Prague, kde vykazovala výtečný prospěch. Přeskočila pátou třídu a nastoupila přímo do lycea. Na podzim roku 1933 přestoupila jako čtrnáctiletá na německé Staatsrealgymnasium ve Štěpánské ulici, nicméně jej nedokončila. Více než maturita a následné studium na univerzitě ji lákalo módní návrhářství, jež ji díky častým pobytům v matčině salónu tolik fascinovalo. Franci absolvovala nezbytné návrhářské kurzy a brzy se stala matčinou obchodní partnerkou. Zasnoubila se s Josefem Solarem (původně Schönem) a v srpnu roku 1940 s ním vstoupila do svazku manželského.31 Josef, nebo-li Joe, s nímž se Franci naposledy viděla v Terezíně, kde byl nasazen jako dělník na prodloužení tratě 27 EPSTEIN, Helen. My Father, The Jewish Athlete [online]. c2014, poslední revize 13.4.2009 [cit. 2014-11-02]. Dostupné z: http://jewishwritingproject.wordpress.com/2009/04/13/my-father-the-jewish-athlete/ 28 Jakoba Epsteina (1762-1830) jsem zvolil kořenem rodiny proto, že je nejstarším mužským členem rodové linie, u kterého lze v online verzi židovských matrik spolehlivě dohledat alespoň přesné datum jeho úmrtí. 29 EPSTEINOVÁ, Helena. Nalezená minulost. Praha: Sefer, 2005, s. 239. 30 Viz tamtéž, s. 126, 141, 145 a 169: Františčiným otcem byl Emil Rabinek, inženýr a společník firmy Korálek & Rabinek, která obchodovala s elektrickým zbožím. V lednu 1919 se na Novoměstské radnici v Praze oženil s rozvedenou Josefou (Pepi) Sachselovou, původně provdanou za Oskara Weigerta. Na rohu Spálené ulice a Národní třídy Emil pronajal v přízemí nového domu prostory, v nichž si Pepi otevřela vlastní Salon Weigert. Po bankrotu otcovy firmy v roce 1932 se salon přestěhoval do menších prostor ve Vodičkově ulici vedle Paláce Lucerna. 31 EPSTEINOVÁ, Helena. Nalezená minulost. Praha: Sefer, 2005, s. 165-179, 219-221. 4 z Bohušovic do koncentračního tábora, zemřel v hornorakouském Mauthausenu32, Emil a Josefa Rabinkovi v běloruském Malém Trostinci33. S Kurtem Epsteinem se Franci znala již dříve: od dvanácti let ji trénoval v ženském družstvu plaveckého oddílu. Když v září 1942 přijela i s matkou a otcem nuceně do Terezína, byl právě on jedním z osmi vedoucích samosprávy, kteří dohlíželi na dodávky, přípravu a přidělování jídla. Za Kurta se ovdovělá Franci provdala v prosinci 1946 a novomanželé se rozhodli setrvat v Praze, kde Kurt pracoval v chemickém průmyslu - v přítelově podniku, jehož společníkem se v létě roku 1947 stal. Byl aktivním členem Československého olympijského výboru, často sloužil jako rozhodčí zápasů v oblíbeném vodním pólu. Peněz vydělával dost pro oba, koupil nový byt v dolní části Václavského náměstí, přesto Franci projevovala přání znovu začít podnikat ve svém oboru a opět obnovit svůj módní salón, aby tak pokračovala v rodinném podniku, založeném její matkou v roce 1920 a v kontinuitě zpřetrhaném arizačními zákony. (Znovu)otevřela ho v polovině září 1947 na Staroměstském náměstí v čp. 20 a nazvala jménem svého prvního manžela Salon Franci Solarová, podobně jako její matka pojmenovala kdysi ten svůj Salon Weigert. V listopadu 1947, kdy se narodila dcera Helena, dnes známá americká spisovatelka a novinářka, Franci zaměstnávala sedm švadlen a dokonce se k ní vrátily i některé matčiny zákaznice.34 Dál od bolševiků „Vítězný únor“ a prudká změna vnitropolitické situace utvrdily Kurta v přesvědčení, že bude pro celou rodinu lepší, když z Československa emigruje a zakotví ve Spojených státech amerických, konkrétně v New Yorku, kde věděl 32 EPSTEINOVÁ, Helena. Nalezená minulost. Praha: Sefer, 2005, s. 165-179, 219-221. Viz http://www2.holocaust.cz/cz/victims/PERSON.ITI.1749190 [cit. 2014-11-15] a http://www2.holocaust.cz/cz/victims/PERSON.ITI.1749203 [cit. 2014-11-15]. 34 EPSTEINOVÁ, Helena. Nalezená minulost. Praha: Sefer, 2005, s. 299-307. 33 5 o přeživších příbuzných z rodiny Petschkových35. Ti z Československa emigrovali již před válkou v pronajatém vlaku, jímž evakuovali nejen všechny své příbuzné, ale i zaměstnance své banky. Z Prahy Epsteinovi odjeli 21. července 1948, každý s padesátikilovým zavazadlem a deseti dolary v kapse. Na letišti v New Yorku je očekával Franz Petschek, který jim do začátku půjčil peníze a který je ubytoval v hotelu Colonial.36 Kurta zde nemile překvapila rozjitřená protižidovská nálada, navenek se projevující zákazem vstupu Židů do obchodů, hotelů, klubů.37 Zatímco Kurt dlouho nemohl sehnat solidní zaměstnání, Franci si našla suterénní byt nedaleko nábřeží Riverside Drive, kam přestěhovala rodinu, vypůjčila si peníze na koupi šicího stroje a navázala kontakt se zbytky své roztříštěné klientely. První zákaznicí, kterou pro ni objevil její porodník, dr. Karel Steinbach, byla metropolitní operní sopranistka Jarmila Novotná. Také šila například pro herečku Vivian Vanceovou, hollywoodskou hvězdičku Hester Lewisovou či později pro Ivanu Trumpovou.38 Kurt se nakonec stal dělníkem - střihačem látek v továrně Star Children's Wear, lokalizované v Garment District na Manhattanu.39 Zemřel na infarkt v roce 1975, rodová linie Jakoba Epsteina s ním po meči ale nevyhasla. Pokračují v ní Heleniny dva mladší bratři Tom a David, kteří se již oba narodili za „Velkou louží“. Byl jednou jeden dům Architektura, stejně jako člověk, prochází určitým historickým vývojem. Rodí se ideálně na stabilních základech, roste, mění se a logicky stárne. V důsledku 35 Ignaz Petschek patřil k nejbohatším prvorepublikovým podnikatelům. Na vrcholu své kariéry kontroloval společně se svým bratrem Juliem polovinu hnědouhelného průmyslu v Evropě. Zemřel v roce 1934 a jeho podíl v syndikátu převzal syn Franz. 36 EPSTEINOVÁ, Helena. Nalezená minulost. Praha: Sefer, 2005, s. 310-311. 37 EPSTEIN, Helen. Notes towards an Ethnography of the Czech Jews of New York City in the 1950s [online]. c2014, poslední revize 20.4.2010 [cit. 2014-11-02]. Dostupné z: http://www.mzv.cz/file/480411/Helen_Epstein_presentation.doc 38 EPSTEINOVÁ, Helena. Nalezená minulost. Praha: Sefer, 2005, s. 14 a 311. EPSTEIN, Helen. Notes towards an Ethnography of the Czech Jews of New York City in the 1950s [online]. c2014, poslední revize 20.4.2010 [cit. 2014-11-02]. Dostupné z: 39 http://www.mzv.cz/file/480411/Helen_Epstein_presentation.doc 6 lidské činnosti bývá poznamenána archeologizací, ba dokonce propadne zániku. Rovněž rodinný dům Epsteinových, o němž bylo stručně pojednáno na začátku tohoto příspěvku, má za sebou více než stoletou genezi. V 2. polovině 20. století byl naštěstí ušetřen tehdy populární „modernizaci“, která spočívala např. v otlučení omítky se všemi zdobnými prvky a osazení standardizovaných oken do upravených otvorů, a dochoval se relativně v původní, brizolituprosté, „nezkažené“ podobě. Nový dům respektující úzkou středověkou gotickou parcelu ovšem nebyl první stavební aktivitou Maxe Epsteina. Již v květnu 1896 pro něj architekt Alois Samohrd vyprojektoval dvorní křídlo při původním domě Mojžíše Epsteina, které v přízemí obsahovalo pokoj s prádelnou a v patře dva další pokoje.40 Následně v roce 1898 vznikla dle návrhu téhož architekta ještě přístavba k dvornímu křídlu se dvěma skladišti v přízemí a třemi pokoji, chodbou, kuchyní a spíží v patře, čímž v podstatě došlo ke spojení domu a dvorního křídla s přístavbou.41 V květnu 1900 podal Maxmilián Epstein na Obecní úřad žádost o povolení odvodnění sklepů staveniště položením provizorního potrubí42, z čehož jednoznačně vyplývá, že starší dům Mojžíše Epsteina (zřejmě kromě sklepů) již nestál. Za jeden rok na jeho místě vyrostl dům nový, zkolaudovaný komisí řízenou radním Štolcem v červenci 1901.43 V jeho suterénu se rozprostíraly dva sklepy a skladiště, přízemí bylo vyčleněno pro krám, chodbu, místnost pro přikrajovače kůží a kancelář. První patro sestávalo ze dvou pokojů s okny otevřenými do ulice, ložnice, toalety, lázně, chodby, kuchyně a místnůstky pro služku. V druhém patře se dispozice identicky zopakovala. Do krovu ještě architekt vložil komoru a prádelnu.44 Šestatřicet let po kolaudaci se Maxmilián Epstein rozhodl provést na domě drobné úpravy, spočívající 40 ASÚ Roudnice n. L., DIS 101, Plán na postavení dvorního křídla při domě M. I. Epsteina z května 1896. Tamtéž, Plán na přístavbu k dvornímu křídlu domu M. Epsteina v Roudnici z 30. ledna 1898. 42 Tamtéž, Žádost M. Epsteina o povolení odvodnění sklepů staveniště z 2. 5. 1900. 43 Tamtéž, Povolení k obývání celého domu čp. 106, č. j. 2796 z 22. 5. 1901. 44 Tamtéž, Plán na postavení II. patrového obytného a obchodního domu pana Maxe Epsteina v Roudnici z března 1900. 41 7 především v osazení nového železného krámového portálu. Realizací zakázky byla pověřena firma Rohý.45 Za druhé světové války (v roce 1942), kdy byli Epsteinovi odvlečeni do koncentračních táborů, se do domu přestěhovala roudnická berní správa. Úklid jednotlivých místností tehdy provedli městští dělníci, za jejichž práci bylo odúčtováno 1 159 K a 30 hl.46 Holocaust přeživší Kurt Epstein se s manželkou Franci usadil v Praze, odkud v létě 1948, po změně vnitropolitických poměrů, emigroval do Spojených států amerických. Už v říjnu 1948 schvaluje Městský národní výbor Středočeským elektrárnám, n. p., aby si bývalý krám adaptovaly na provozovnu sestávající z prodejní místnosti, skladiště materiálu a příruční dílny.47 Za zestátněný dům byla Epsteinovým na základě tzv. „náhradových dohod“ mezi vládami ČSSR a USA vyplacena finanční náhrada.48 V polovině 60. letech 20. století se v budově nacházela telefonní ústředna.49 Po zmařeném „pražském jaru 1968“ si roudnické Lidové spotřební družstvo Jednota50 podalo žádost přizpůsobit prostory domu na závodní jídelnu, zasedací síň, klub pro zaměstnance Jednoty a prodejnu občerstvení pro zaměstnance i veřejnost. Žádosti bylo vyhověno.51 V říjnu 1969 prošel objekt nákladem Jednoty plynofikací. Poslední investicí, kterou zde roudnická Jednota zrealizovala, byla výměna výloh prodejny občerstvení.52 Těsně po „sametové revoluci“ se využití přízemí domu přiblížilo k oblasti 45 Tamtéž, Stavební povolení č. j. 3246-III z 4. 5. 1937. Tamtéž, Rozhodnutí č. j. 7318-IV A z 21. 7. 1942. 47 Tamtéž, Stavební povolení č. j. 4641/48 z 22. 5. 1948; Živnostenskoprávní schválení provozovny, č. j. 26938/48 z 15. 10. 1948. 48 Přípis Helen Epstein z 11. 12. 2014. 49 ASÚ Roudnice n. L., DIS 101, Stavební povolení č. j. 371/65 z 3. 2. 1965. 50 Hlavním úkolem (okresních) Lidových spotřebních družstev Jednota bylo zásobování venkova potravinami a průmyslovým zbožím, nicméně od roku 1964 Jednota získala povolení zřizovat maloobchodní provozovny i ve městech, stejně jako již činil státní podnik Pramen. 51 ASÚ Roudnice n. L., DIS 101, Rozhodnutí podle § 11 odst. 2 zák. č. 87/58 Sb. a § 28 odst. 2 vyhl. č. 144/59 Ů. L. o přípustnosti stavby z 30. 5. 1969. 52 Tamtéž, Žádost o povolení výměny výloh u prodejny občerstvení, č. j. Výst./R-77 z 14. 2. 1977. 46 8 gastronomie: prodejnu občerstvení vystřídala restaurace, v patře se usídlili úředníci.53 Až na prahu nového tisíciletí, kdy se jako vlastník domu uvádí Město Roudnice nad Labem, se přistupuje k rozsáhlejším udržovacím opravám, jež zahrnovaly výměnu části střešní krytiny, včetně oplechování (2002)54 a obnovu fasády dle návrhu Ing. arch. Jiřího Straky (2003)55. Do zrekonstruované budovy bylo ze dvou místností na Městském úřadě sestěhováno Podřipské muzeum, které 15. listopadu 2003 v prvním patře slavnostně otevřelo první část stálé expozice, zaměřené zejména na historický vývoj Roudnice a okolí.56 Prostory bývalého Epsteinova krámu jsou dnes provozovány jako obchod s elektronikou. Závěr Příspěvkem „O domě Epsteinově“ jsem chtěl otevřít v Roudnici doposud badatelsky poněkud opomíjené téma dějin židovského obyvatelstva v 2. polovině 19. a v 1. polovině 20. století. Jelikož sympatizuji s místním Podřipským muzeem, logicky se jako první nabízela rodina Epsteinových, v jejímž bývalém domě dnes tato instituce sídlí. Výsledky studia primárních archivních i sekundárních memoárových pramenů Helen Epstein vylíčily Jakoba Epsteina (1762-1830) a jeho potomky jako úspěšné továrníky (Lederfabrikant) a obchodníky s kůží, kteří se po boku Mestitzů, Bächerů, Lewiů, Stadlerů, Weissů či Pollaků zasloužili nejen o rozvoj místního průmyslu, ale i sportu, neboť Kurt Epstein (1904-1975), pravděpodobně jako jediný muž v rodové linii (viz rozrod na s. 12) přeživší holocaust, spoluzakládal prvorepublikový plavecký oddíl ČAC a reprezentoval Československo na dvou letních olympiádách 53 EPSTEIN, Helen. The House on Jan Hus Street [online]. c2013, poslední revize 4.11.1990 [cit. 2014-11-02]. Dostupné z: http://www.nytimes.com/1990/11/04/magazine/the-house-on-jan-husstreet.html?pagewanted=all&src=pm 54 ASÚ Roudnice n. L., DIS 101, Ohlášení drobné stavby, stavebních úprav, udržovacích prací z 8. 10. 2002. 55 Tamtéž, Udržovací práce objektu čp. 101, nám. Jana z Dražic, Roudnice n. L., č. j. RK 786/519/02 z 16. 10. 2002; Sdělení k ohlášení udržovacích prací č. j. SÚ/1014/03/Ho z 29. 9. 2003. 56 Viz AA. Historie muzea [online]. c2014, poslední revize 2011 [cit. 2014-12-04]. Dostupné z: http://www.podripskemuzeum.cz/Stranky/o_nas.html 9 ve vodním pólu. Únor 1948 přinesl další zlomový okamžik, kdy rodina, sestávající z Kurta, jeho manželky Franci a malé dcerky Heleny, z důvodu prudkých politických změn emigrovala do Spojených států amerických. Příští řádky v rodinné kronice již byly psány pod hlavičkou New Yorku. Poděkování - Helen Epstein za konzultaci a svolení k publikování fotografie z rodinného archivu, - Ing. Zdeňce Horecké, vedoucí Odboru majetku a rozvoje města, MěÚ Roudnice nad Labem za udělení souhlasu k nahlížení do archivovaného spisového materiálu k nemovitosti čp. 101, - Marii Hokeové, pracovnici Stavebního úřadu, MěÚ Roudnice nad Labem za předložení archivovaného spisového materiálu k nemovitosti čp. 101. 10 Zdroje Archivní prameny Národní archiv Praha (NA Praha) f. Matriky židovských náboženských obcí v českých krajích (HBMa) - (1735) 1784-1949 (1960), číslo fondu 167, inv. č. 984, 1790-1808 f. Židovské kontrolní matriky (HBM) - 1780-1903 (1943), číslo fondu 144, inv. č. 652-655 Archiv Stavebního úřadu Města Roudnice n. L. (ASÚ Roudnice n. L.) složka DIS 101 Státní oblastní archiv v Litoměřicích (SOA Litoměřice) sbírka matrik Okresního hejtmanství Roudnice nad Labem, sign. C21/1, matriční obvod Roudnice nad Labem, matrika oddaných 1876-1921 Knižní publikace a sborníky AA. Město Roudnice n. L. In: AA. Podřipský Musejník. Ročenka Podřipského Musea v Roudnici. Roudnice nad Labem: Podřipské Museum v Roudnici, 1904. EPSTEINOVÁ, Helena. Nalezená minulost. Praha: Sefer, 2005. ISBN 80-85924-44-7. LÖWY, E. F. Dějiny Židů v Roudnici nad Labem. In: Židé a židovské obce v Čechách v minulosti a přítomnosti. Praha-Brno: Židovské nakladatelství, 1934. Elektronické zdroje AA. Historie muzea [online]. c2014, poslední revize 2011 [cit. 2014-12-04]. Dostupné z: http://www.podripskemuzeum.cz/Stranky/o_nas.html EPSTEIN, Helen. My Father, The Jewish Athlete [online]. c2014, poslední revize 13.4.2009 [cit. 2014-11-02]. Dostupné z: http://jewishwritingproject.wordpress.com/2009/04/13/my-father-the- jewish-athlete/ EPSTEIN, Helen. Notes towards an Ethnography of the Czech Jews of New York City in the 1950s [online]. c2014, poslední revize 20.4.2010 [cit. 2014-11-02]. Dostupné z: http://www.mzv.cz/file/480411/Helen_Epstein_presentation.doc EPSTEIN, Helen. The House on Jan Hus Street [online]. c2013, poslední revize 4.11.1990 [cit. 201411-02]. Dostupné z: http://www.nytimes.com/1990/11/04/magazine/the-house-on-jan-hus- street.html?pagewanted=all&src=pm HOLOCAUST.CZ/OBĚTI [cit. 2014-11-02]. Dostupné z: http://www2.holocaust.cz/cz/victims/. CHRÁSTECKÝ, Ivo. Plavcům z Roudnice to slušelo už před 90 lety [online]. c2005-2014, poslední revize 19.4.2013 [cit. 2014-11-02]. Dostupné z: http://ustecky.denik.cz/z-regionu/plavcum-z-roudniceto-sluselo-uz-pred-90-lety-20130419.html 11 MALLON, Bill a kol. Kurt Epstein [online]. c2000-2014 [cit. 2014-11-02]. Dostupné z: http://www.sports-reference.com/olympics/athletes/ep/kurt-epstein-1.html 12 Wilhelmina (Minna) Epsteinová N 20. 6. 1824, Roudnice n. L., čp. 18 Z 21. 10. 1826, Roudnice n. L., čp. 18 Fanny Epsteinová N 5. 4. 1826, Roudnice n. L., čp. 18 Z 19. 1. 1847 Theresia Epsteinová provdaná za Leopolda Kohna N 11. 8. 1828, Roudnice n. L., čp. 18 Z 9. 3. 1904, Praha, čp. 1167-II Emilie Epsteinová N ?. ?. 1866, Roudnice n. L., čp. 106 Elisabeth Epsteinová Z 1. 10. 1876, Roudnice n. L., čp. 106 N 6. 4. 1830, Roudnice n. L., čp. 18 Z 10. 10. 1841, Roudnice n. L., čp. 106 Hedwig Epsteinová Sara Epsteinová Erich Epstein N 16. 1. 1902, Roudnice n. L., čp. 106 Karolina Epsteinová provdaná za Otto J. Bittnera Z 28. 4. 1942, Zamość Harry Epstein provdaná za Arona Hellera N ?. ?. 1868, Roudnice n. L., čp. 106 + N 26. 4. 1927, Roudnice n. L., čp. 106 O 14. 11. 1887, Roudnice n. L. Edith Alice Kandersová Z 28. 4. 1942, Zamość N 24. 2. 1833, Roudnice n. L., čp. 205 Z? N 19. 10. 1794, Roudnice n. L., čp. 9 O 6. 6. 1855, Roudnice n. L. Z? Z 27. 5. 1889, Praha, čp. 782-II Mojžíš Epstein Jakob Epstein N 21. 5. 1872, Roudnice n. L., čp. 106 Kurt Epstein N 15. 2. 1797, Roudnice n. L., čp. 18 N 15. 5. 1834, Roudnice n. L., čp. 18 Z 18. 5. 1944, Osvětim N 29. 1. 1904, Roudnice n. L., čp. 106 N 4. 6. 1905, Praha, čp. 743/I Z 28. 4. 1942, Zamość Maximilian Epstein Jakob Epstein Helena Epsteinová O 5. 10. 1821, Roudnice n. L. O 15. 8. 1865, Roudnice n. L. + O 21. 12. 1946, Praha Helene Pollaková Z 1. 2. 1975, New York N ?. ?. 1762., Roudnice n. L., čp. 18 Z? Z 14. 4. 1885, Roudnice n. L., čp. 106 Z 14. 10. 1830, Roudnice n. L., čp. 182 + + N 5. 8. 1879, Liberec, čp. 79 + + Kateřina (Cati) Geberová Leopoldine Herschmannová Z 18. 5. 1944, Osvětim Franziska Solarová Bilha Richterová N ?. ?. 1801, Kolín N 30. 10. 1839, Roudnice n. L., čp. 20 N ?. ?. ?., Roudnice n. L., čp. 7 Z? Z 15. 4. 1930, Praha-Bubeneč, čp. 25 N 27. 11. 1947, Praha Tom Epstein rozená Rabinková N 26. 2. 1920, Praha Z? Z ?. ?. 1989, New York Judith Epsteinová David Epstein Bruno Epstein provdaná za Leopolda Weinberga N 2. 4. 1908, Roudnice n. L., čp. 106 N 12. 8. 1809, Roudnice n. L., čp. 18 Gustav Epstein O 19. 12. 1827, Roudnice n. L. Z 6. 9. 1943, Osvětim N 22. 7. 1876, Roudnice n. L., čp. 106 Z? Z 11. 4. 1907, Roudnice n. L., čp. 106 Zdeněk Vojtěch Epstein + N 14. 6. 1906, Roudnice n. L., čp. 106 Ludmila Popperová Z? N 1881, Mělník? Z? Samuel (Zikmund) Epstein N 25. 12. 1835, Roudnice n. L., čp. 106 Kamil Epstein O 19. 2. 1873, Praha N 26. 4. 1874, Roudnice n. L., čp. 26 Z 31. 7. 1915, Praha, čp. 1542-II Z? + Marie Epsteinová + Tereza Fischelová Hedwig N ?. ?. 1850, Okrouhlice u Mělníka Z? Regina Epsteinová provdaná za Karla Hellera N 15. 12. 1842, Roudnice n. L., čp. 106 O 23. 10. 1864. Roudnice n. L. Z? Obr. 1. Rodová linie Jakoba Epsteina (1762-1830); vysvětlivky: N - narozen(a), O - oddán(a), Z - zemřel(a). 13 Obr. 2. Bruno Epstein, 13. 10. 1939. Snímek Národní archiv Obr. 3. Edita Epsteinová, 17. 4. 1939. Snímek Národní archiv Obr. 4. Helena Epsteinová, 9. 12. 1939. Snímek Národní archiv Obr. 5. Maxmilián Epstein, 1934. Snímek Dějiny Židů v Roudnici nad Labem 14 Obr. 6. Roudničtí vodní pólisté v roce 1924. Kurt Epstein je druhý zleva. Snímek archiv plaveckého oddílu ČAC Roudnice nad Labem Obr. 7. Franci a Kurt Epsteinovi na svatební fotografii z 21. 12. 1946. Snímek archiv Helen Epstein (se svolením) 15 Obr. 8. Husova třída (dnes náměstí Jana z Dražic) v pohledu od mostu k Havlíčkově ulici. Dobová pohlednice z roku 1916 Obr. 9. Původní dům Epsteinových (asi 90. léta 19. stol.). Snímek archiv Podřipského muzea 16 Obr. 10. Dům čp. 106 z roku 1900, současný stav. Snímek autor Obr. 11. Latinsky psaná plaketa v průjezdu domu. Snímek autor Obr. 12. Iniciála „E“ (Epstein) v suprafenestře prvního patra domu. Snímek autor 17 18
Podobné dokumenty
Listy 6 2013
a záhy pan starosta zahájil slavnost krátkým projevem a pøáním vem pøítomným enám. První vystoupil místní pìvecký sbor pod vedením
Mgr. Miroslavy Honzové s pásmem písní ,,Ze kolního zpìvníku. Z...
kosti!
WASHINGTON (šum) – Miminka ženského gramy nad průměr (3360 gramů) o šest propohlaví, která po narození více váží či měří, cent. Rakovinu prsu může později spustit horjsou podle vědců v pozdějším vě...
Září 2009 ( 1,6 MB) - Vítejte na webu KIC Ivančice
Česká republika v.o.s. dle předloženého návrhu. Předmětem smlouvy
je osm dílčích stavebních objektů na
pozemcích města v souvislosti se stavbou „Obchodní centrum Ivančice“.
2) RM vydává souhlasné s...
underground ostrava - Okrašlovací spolek Za krásnou Ostravu
včera a dnes. Jeho fotky často používají
periodika jako MF Dnes, Právo či Ekonom. V
roce 2006 založil internetové stránky www.
ostravaci.cz, kde publikuje nejen své vlastní
fotografie Ostravy pro š...
EVROPA A LETY
historikové uvádějí, že zemřeli na tyfus v “pracovním” táboře v Letech, ve
skutečnosti znamená ti síce mrtvých mužů, žen a dětí z Čech a Moravy, kteří byli
systemati cky zatýkáni a převá žen i do ...
Stáhněte si sborník textů glosujících rok působení ČR v
brát nemůže. V horším případě by se jim dostalo, tak jako již mnohokrát, přímých urážek a doporučení či dokonce příkazu k tomuto tématu mlčet, pokud
by si snad troufli ve svém přesvědčení setrvat. ...