informační technologie a telekomunikace
Transkript
informační technologie a telekomunikace
MOobalka1 28.2.08 3:02 PM Page 1 Odborný časopis pro veřejnou správu 3 BŘEZEN 2008 95 KČ/130 SK téma: kauza: příloha: informační technologie a telekomunikace dobrovolná práce zastupitelů je opět dražší finanční produkty pro města, obce a kraje Měsíčník vydavatelství Economia ModerniObec.cz 28.2.08 3:02 PM Page 1 MO-000652 MOobálka2 28.2.08 2:16 PM Page 1 NÁZOR Podfinancování menších sídel je už neudržitelné a vyžaduje změnu JAN PIJÁČEK předseda Sdružení místních samospráv ČR, starosta obce Vlčnov na Uherskohradišťsku Chceme spolupracovat se všemi, kdo chápou, že tvorba zákonů, které mají vliv na chod samosprávy a kvalitu života občanů, se nemůže odehrávat bez nás. Tvůrcům zákonů nabízíme naše dlouholeté zkušenosti. březen 2008 T eprve 31. ledna 2008 byla v Jihlavě založena druhá profesní organizace menších obcí a měst – Sdružení místních samospráv (SMS), ale už má tisícovku členů. Vzniku sdružení, na jehož počátku byla Zlínská výzva, »napomohl« zákon o rozpočtovém určení daní, diskriminující menší sídla, a také opovrhování názorem starostů obcí, stejně jako dlouhodobý nezájem politiků o venkov. Tato tři témata určila i směr, kterým se SMS bude ubírat. Přijmout myšlenku, že zastupuji tisícovku obcí, které dosud do SMS vstoupily, pro mě nebylo jednoduché. Považuji však i za velkou čest podílet se na zlepšování stavu věcí, které ovlivňují kvalitu života na venkově. V Jihlavě jsem pečlivě naslouchal všemu, o čem starostky a starostové hovořili – a nebyly to jenom olympijské hry. Nejzávažnějším tématem jsou peníze. Na přípravě nového zákona o rozpočtovém určení daní se podílejí tři zástupci SMS, kteří jsou při jednáních na ministerstvu financí respektovaným partnerem. Mým hlavním osobním cílem je přesvědčit politiky, aby si ujasnili svůj postoj k venkovu a nesoustřeďovali svou pozornost pouze na velké aglomerace s koncentrovaným voličským potenciálem. Mnohým z politiků je totiž jedno, zda se venkov vylidňuje či ztrácí-li svou líbeznou podobu. První vlna jeho devastace a odchodu jeho obyvatel začala už v padesátých letech minulého století. Venkovské obce jsou od té doby podfinancovány a mnohé se dostávají na hranici existenčního minima. Nikoliv však vlastní neschopností, protože významný podíl na tomto neblahém stavu mají některé zákony likvidačního charakteru. Není přece možné, aby obce doplácely na svoji snahu plynofikovat, nemajíce vliv na cenu zemního plynu, a následně byly nuceny vracet dotace, protože lidé při stávajících cenách plynu přecházejí na jiný druh topení. Je nepřijatelné, aby stát nutil obce pod 2000 obyvatel stavět čistírny odpadních vod – a přitom jim nebyl schopen sdělit pro ně přijatelné procento kofinancování. Právě tak se nesmiřujeme s faktem, že stát výrazněji nepodporuje budování infrastruktury v obcích. A odmítáme, aby stát snížil výši poplatku pro obec, na jejímž katastrálním území se nachází skládka odpadu. Podle stávajícího rozpočtového určení daní mají malé obce výrazně menší koeficient proti velkým sídlům. Všechny tyto faktory rozevírají nůžky mezi bohatými městy a chudými obcemi. Chceme spolupracovat se všemi, kdo chápou, že tvorba zákonů, které mají vliv na chod samosprávy a kvalitu života občanů, se nemůže odehrávat bez nás. Tvůrcům zákonů nabízíme naše dlouholeté zkušenosti. Jedním ze zakládajících členů SMS je nevládní organizace Růžový panter, která si mj. klade cíle jako omezení korupčního prostoru či dostat veřejné finance pod veřejnou kontrolu. Z vystoupení kolegyň a kolegů v Jihlavě bylo zřejmé, že ani tato problematika nám není lhostejná. Jeden novinář mne překvapil otázkou: »Co budete dělat, až vyčerpáte všechna témata?« Jistě, mohli bychom si pak říct, že máme splněno. Jenže jímá mě neblahé tušení, že témat, která nás budou trápit, je nekonečné množství. ■ MO-000613/C FOTO: ARCHÍV MO01 1 MO02 28.2.08 2:24 PM Page 2 OBSAH ■ TITULNÍ STRANA Masarykovo náměstí v Hradci Králové (Foto Profimedia) ■ NÁZOR _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _1 ■ SPEKTRUM _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _4 ■ KAUZA Okružní křižovatky: Ano či ne? /1 (Doc. Ing. Petr Slabý, CSc.) _ _ _ _ _ _32 Uvítal bych více projektů v kategorii sídel do 3000 obyvatel (Lýdia Stoupová) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _33 Přihlášky do soutěže Cesty městy posílejte do 30. dubna (Mgr. Radek Patrný) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _35 Dobrovolná práce je opět dražší (Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _6 I v malých sídlech lze docílit efektivnějšího zpětného odběru ■ EKONOMIKA (Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _36 Jak zvýšit příjmy obcí a měst aneb Sedm praktických rad /1 (Ing. Luděk Tesař) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _8 Mnichovský veletrh představí nové trendy _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _37 Jak moc »tvrdý« bude rok 2010? (Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _10 ■ MANAGEMENT Plynofikace může být rizikem (Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _12 ■ TÉMA: INFORMAČNÍ TECHNOLOGIE A TELEKOMUNIKACE Kabelová televize a internet i do vesnic (Jaroslav Dejmek) _ _ _ _ _ _ _ _13 I software si zaslouží efektivní správu (Jaroslav Winter) _ _ _ _ _ _ _ _ _14 Na radnici v Blansku se úspěšně ujala elektronická evidence smluv (Ing. Josef Kupčík) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _16 Výzva, na niž se vyplatí odpovědět (Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _17 Organizace zřizované obcemi jako nástroj zlepšování služeb /2 (Vladimír Žižka) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _38 Hlavní prioritou je kvalita vzdělávání (Lýdia Stoupová) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _39 ■ L E G I S L AT I VA Novela zákona o dani z nemovitosti: Jaké změny přináší? (JUDr. Alena Holmes, Mgr. Libuše Vandasová) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _40 Škála povinně zveřejňovaných informací je široká (Ing. Oldřich Kužílek) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _18 Ze sbírky zákonů (Mgr. Jan Břeň) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _41 Informační technologie zefektivní výrobu energie i z menších zdrojů (Jaroslav Winter) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _19 Delegování zástupců obce do orgánů obchodních společností Portál MPSV láme rekordy (Jaroslav Winter) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _20 (JUDr. Martin Netolický, Mgr. Lukáš Potěšil) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _42 Inspirace na www.sternberk.eu (Mgr. Irena Černocká) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _20 Politika územního rozvoje: hrozba pro územní plánování obcí? Přetížené kamiony to budou mít těžší (Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _21 (Mgr. Vendula Povolná) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _43 ■ EVROPSKÁ UNIE Může si statutární město dovolit odlišný přístup k obvodům? Kdy je či není financování muzeí veřejnou podporou? (Michael Kincl) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _22 (Mgr. Jana Hamplová) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _44 Projekt pomáhá budovat kredit úřadu (Mgr. Věra Růžičková, Ing. Josef Mařas) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _23 ■ PRÁVNÍ PORADNA Program rozvoje venkova nabírá tempo (Ing. Josef Šnejdar) _ _ _ _ _ _24 ■ SPRÁVA A ROZVOJ ■ SERVIS _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 46 _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 48 ■ PŘÍLOHA: FINANČNÍ PRODUKTY Zapojte se do soutěže město stromů (Ing. Miroslava Drobílková) _ _ _ _25 Finanční zdraví si musí obec ohlídat sama Není důvod město vysídlovat (PhDr. Jiřina Ondráčková) _ _ _ _ _ _ _ _ _26 (Věra Kameníčková, Ondřej Pirohanič) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _I V čem spočívá koncepční příprava programu rozvoje obce? /1 (Petr Ponikelský) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _28 Jak města a obce využívají finanční produkty? _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _IV ■ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Miliardový projekt svazku obcí (Ing. Jiří Valeš) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _VI Dotace pro venkov (Roman Sládek) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _29 Akční plány jsou ideální příležitostí pro boj proti hluku (JUDr. Michal Bernard) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _30 MODERNÍ OBEC – Měsíčník vydavatelství Economia Produkty a služby pro renovaci panelových domů _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _VIII PayPass pro města a obce _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _VIII Uzávěrka tohoto čísla: 18. 2. 2008 Ročník XIV, číslo 3 • Vychází 7. 3. 2008 • Cena výtisku ve volném prodeji 95 Kč • Roční předplatné 1140 Kč • Adresa redakce: Dobrovského 25, 170 55 Praha 7, e-mail: [email protected], http://moderniobec.cz • Ředitelka divize odborného tisku: Ing. Sylvie Šmeráková • Šéfredaktorka: Mgr. Lýdia Stoupová, tel.: 233 071 408, e-mail: [email protected] • Zástupce šéfredaktorky: Ivan Ryšavý, tel.: 233 071 407, fax: 233 072 711, [email protected] • Grafická úprava: Libor Hofman, tel.: 233 071 411, e-mail: [email protected] • Manažer inzerce: Petr Pfleger, mobil: 603 198 873, tel.: 233 071 403, fax: 233 072 010, e-mail: [email protected] • Redakční rada: JUDr. Kateřina Černá, tajemnice MČ Praha 13; Mgr. Jana Hamplová, advokátka; PaedDr. Václav Hartman, předseda regionální komise SMO ČR; Ing. Jan Horník, senátor, starosta Božího Daru; Ing. Sylva Kováčiková, starostka Bílovce; Ing. Zdeňka Škarková, ředitelka RRA Vysočina; Ing. Jiří Šulc, hejtman Ústeckého kraje; Mgr. Tomáš Úlehla, poslanec • Vydává: ECONOMIA a. s., IČO: 00499153, Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 • Inzerce: Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 • Příjem inzerce: tel.: 233 071 788, 233 071 766, fax: 233 072 730 • Komerční přílohy: tel.: 233 071 701, fax: 233 072 780 • Distribuce: Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 • Volný prodej: tel.: 233 071 110, fax: 233 072 001, e-mail: [email protected] • Ve volném prodeji rozšiřují: Společnosti PNS, a. s. • Předplatné, nové objednávky: tel.: 233 071 197; fax: 233 072 009, e-mail: [email protected], www.economia.cz • Zákaznická linka: tel.: 800 110 022 • Objednávky do zahraničí: tel.: 233 071 197, fax: 233 072 009, e-mail: [email protected] • Doručování předplatného provádí: Mediaservis, s. r. o., Česká pošta, s. p. – střediska Postservis • Předplatné a distribuci v Slovenské republice zajišťují: L. K. Permanent, s. r. o., MAGNET PRESS, SLOVAKIA s. r. o. • Internetový online archiv: divize Economia OnLine, Ovenecká 380/9, 170 00 Praha 7, tel.: 233 074 142, e-mail: [email protected] • Internetová inzerce: divize Economia OnLine, Ovenecká 380/9, 170 00 Praha 7, tel.: 233 074 163, e-mail: [email protected] • Tisk: Amos Typografické studio, Praha • Sazba a reprodukční část: Economia a. s. Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 • MK ČR E 6995 • ISSN 1211-0507 • Poskytnutím autorského příspěvku autor souhlasí s jeho rozmnožováním, rozšiřováním a sdělováním internetem v kterémkoli tištěném anebo elektronickém titulu vydavatele či osoby s jeho majetkovou účastí, či v jejich souboru. Autor souhlasí s úpravami a odpovídá za právní i faktickou bezvadnost příspěvku. Za užití náleží autorovi honorář podle obvyklých honorářových podmínek vydavatele. Blíže viz www.economia.cz. • © 2008 ECONOMIA a. s. 2 březen 2008 28.2.08 2:25 PM Page 1 MO-000660 MO03 MO04_05 28.2.08 2:25 PM Page 4 SPEKTRUM Inspirativní spolupráce v příhraničí FOTO: JOSEF KRÁM ›K R Ň O V I C E Z jednání rady Euroregionu Glacensis v Krňovicích. Euroregion Glacensis (EG), největší euroregion na česko-polské hranici, sdružuje jen v ČR 103 členů. »Rada EG na svém setkání v Krňovicích u Třebechovic pod Orebem jednala o spolupráci s česko-kladskou komisí a o projektu výuky češtiny v polském příhraničí a polštiny v českém příhraničí. V první etapě se zaměříme na úřady a zastupitelstva obcí,« uvedl Miroslav Kocián, předseda českého EG a starosta obce Bílá Voda u Jeseníku. Rada EG se dále zabývala čerpáním dotace z programu INTERREG IIIA. Zatímco v letech 2004–2006 v něm bylo k dispozici 847 tisíc eur, z nichž bylo podpořeno 107 projektů, v období 2007–2013 je v rámci Cíle 3 (nástupce INTERREG IIIA) bezmála 5 milionů eur. »Na pokračování naučné stezky Via belli po bojištích války 1866 na Trutnovsku jsme v roce 2007 získali 850 tisíc Kč. V rámci programu Cíl 3 připravujeme s polskými partnery obnovu podzemní chodby v polském městě Kamienna Góra a sklepení historického domu v Trutnově za zhruba 5 milionů Kč. Další projekt za 1,5 milionu Kč se uskuteční společně s městem Świdnica – oni opraví v tamním městském parku altán, my zrekonstruujeme kapli v obci Babí,« vysvětlila Hana Horynová, místostarostka Trutnova. /jk/ Město si svých strážníků váží ›N O V Ý J I Č Í N Starosta Nového Jičína Mgr. Ivan Týle a členové rady města poděkovali Městské policii za dobrou práci v roce 2007. Jak uvedl Bc René Škoda, ředitel Městské policie Nový Jičín, hlavními hodnotícími kritérii byly znalost práce, zkušenosti, iniciativa, samostatnost, u velitelů směn i komunikace s podřízenými, nadřízenými a chod směny. Ocenění obdrželi také zaměstnanci, kteří působí u Městské policie Nový Jičín 10 let. »Během tohoto období se práce strážníků hodně změnila. Mají širší pravomoci dané změnami legislativy, například se rozšířilo používání zvukových záznamů, videozáznamů a jiných důkazních prostředků apod.,« dodává Bc. René Škoda. Rekonstrukce nádražní budovy v Opavě a dalších staveb stála 77 milionů korun. FOTO: ARCHIV /lm/ Stanice v původní kráse FOTO: ARCHIV ›O PAVA Starosta Mgr. Jan Týle předal pamětní list města, knihu Výtvarní umělci Nového Jičína a finanční hotovost Martinu Davidovi, Pavlu Růžovi, Petru Šnajdárkovi, Bc. René Škodovi a Pavlu Vaníčkovi. 4 Po třech letech skončila obnova nádražní budovy nejdůležitější opavské stanice. Opraveno bylo rovněž kolejiště, nástupiště pro cestující a trať mezi Ostravou a Opavou elektrifikovala Správa železniční a dopravní cesty. »Výpravní budova byla postavena v roce 1855 a rozšířena v letech 1892 až 1893. Na základě dochovaných fotografií a dobové projektové dokumentace byl během komplexní rekonstrukce obnoven i její vstupní vestibul do původní podoby.« Odborný průzkum restaurátorů probíhající za asistence pracovníků Národního památkového ústavu ČR totiž odhalil pod pozdějšími nátěry originální historickou malbu. »Nádražní budova je v současné době nejen funkční, ale její vestibul svou neopakovatelnou krásou oslňuje cestující,« doplnil František Ledabyl, 1. místopředseda představenstva a obchodní ředitel společnosti OHL ŽS. /jo/ březen 2008 MO04_05 28.2.08 2:25 PM Page 5 SPEKTRUM FOTO: LIBUŠE MIARKOVÁ Komunitární programy zaujaly ›O S T R AVA Více než 120 zájemců z krajů Moravskoslezský, Olomoucký a Zlínský se zúčastnilo Veletrhu komunitárních programů v Ostravě. Odborníci z ministerstev jim představili 10 komunitárních programů financovaných z EU. Účastníci veletrhu tak měli příležitost seznámit se mj. s podmínkami Programu celoživotního vzdělání, projektu Daphne, 7. rámcového programu pro vývoj a výzkum či projektu Inteligentní energie Marie Štefková (zprava) a Petra Sysalová z Městského úřadu ve Frýdlantě nad Ostravicí si z besedy s Gabrielou Hermanovou ze Svazu měst a obcí ČR odnesly náměty pro další rozvoj spolupráce Frýdlantu nad Ostravicí s partnerskými městy v Evropě. pro Evropu. Zástupci obcí a měst se zajímali hlavně o téma Evropa pro občany. »Národní koordinátoři zájemcům vysvětlili, co komunitární programy jsou a jak se do jejich realizace mohou zapojit,« dodala Veronika Mokrošová z Eurocentra Ostrava, které spolu s krajskými úřady veletrh zorganizovalo. Více informací lze získat na www.euroskop.cz nebo v jednotlivých krajských eurocentrech. /lm/ Kraj, kde se dobře žije, pracuje i odpočívá sokou zaměstnaností, ekologicky šetrnou výrobou, širokým potenciálem vědy a výzkumu, rozvojem cestovního ruchu, přeshraniční spoluprací a dalšími úspěchy. Je to kraj, kde se dobře žije, pracuje i odpočívá,« uvedl Petr Skokan, hejtman Libereckého kraje na IV. setkání starostů a místostarostů měst a obcí, které uspořádala společnost Regionservis. Další vystoupení se věnovala příležitostem, které samosprávám Libereckého kraje skýtá Regionální operační program NUTS II Severovýchod i ostatní operační programy. Účastnící setkání využili možnost diskutovat se zástupci kraje také o problémech, které jim mnohdy přípravu a realizaci projektů komplikují. Zajímavé byly rovněž přednášky odborníků na téma využívání informačních technologií na úřadech či ochrana životního prostředí. /ku/ FOTO: ARCHIV ›LIBEREC »Liberecký kraj se může chlubit vy- Setkání starostů a místostarostů v Liberci se konalo pod záštitou hejtmana Libereckého kraje Petra Skokana a zúčastnilo se ho přibližně sto představitelů samospráv. Čím lákaly návštěvníky veletrhu Místo žump › mají čistírnu březen 2008 ›DAVLE V současné době již na plný výkon FOTO: ARCHIV PRAHA Výstava Region World byla jako již tradičně součástí veletrhu HOLIDAY WORLD 2008, který se uskutečnil 14.–17. února v Praze. V rámci prezentace regionů se návštěvníkům představilo i město Česká Lípa. »Nejžádanější byly jako obvykle propagační materiály o našem městě a okolí s možností krátkodobějšího využití volného času, například prospekt Zralé město s mladou tváří a cykloturistická mapa Českolipska,« zdůrazňovala pracovnice infocentra Marcela Sládková. I Plzeňský kraj a město Plzeň nabízely zájemcům možnosti kouzelných zážitků při poznávání přírodních krás, architektonických i historických památek regionu. K tomu je povedou mj. nejnovější propagační materiály Plzeňským krajem aktivně. Město Plzeň překvapilo novým Muzeem strašidel. Zlínský kraj se pochlubil nadregionálním projektem Moravská jantarová stezka, na jehož uskutečnění spolupracovaly agentura CzechTourism, město Zlín, Region Slovácko a za Jihomoravský kraj společnost Adonis. A co nabízí? To nejlepší od Vídně až po Krakov napříč celou Moravou, a to formou pobytových zájezdů a programů. V expozici Středočeského kraje vystavovalo 13 partnerů – Posázaví, o. p. s., Sdružení obcí Sedlčanska, Rakovnicko, Slaný, Kladno, Mladá Boleslav, ČSAD SVT (prezentace Středo- Propagační materiály, které nabízela Česká Lípa a okolí, se zaměřovaly na ubytování, tipy na výlet v daných oblastech, informace o pamětihodnostech, kultuře a sportu. české integrované dopravy), Nymburk, Beroun, Karlštejnsko a tři regiony – Opolské vojvodství, Burgundsko a Bratislavský samosprávný kraj. »Tento zájem nás velmi potěšil. Prezentace turistických příležitostí a rozvoj cestovního ruchu je jednou z našich priorit a jako důležitou vnímá tuto oblast stále více lidí v kraji,« uvedl Ing. Petr Bendl, hejtman Středočeského kraje. /jo/ pracuje čistírna odpadních vod (ČOV ) v obci Davle ve Středočeském kraji, na kterou je napojeno 455 nových kanalizačních přípojek v Davli i okolních obcích. Projekt v hodnotě 76 milionů korun financoval Evropský fond pro regionální rozvoj a spolufinancovaly Státní fond životního prostředí ČR a obec Davle. »Nejen v Davli, ale i v místních částech Sloup, Sázava a Kilián měla většina domů pouze žumpy. Nová kanalizace přinesla obyvatelům výrazně vyšší komfort bydlení a napojením na novou ČOV se snížila i ekologická zátěž půdy poblíž Vltavy,« říká manažer projektu Antonín Marek ze společnosti Skanska CZ. Zkušební provoz nové ČOV začal již v listopadu roku 2006, ale v trvalém provozu je od počátku letošního roku. /sk/ MO-000614 5 28.2.08 2:26 PM Page 6 KAUZA Dobrovolná práce je opět dražší Pro leckteré neuvolněné zastupitele, kteří dosud za svou práci pro obec a její občany čas od času pobírali příležitostnou několikasetkorunovou odměnu, bude nyní možná jednodušší, jestliže se jí vzdají. Jinak by na sebe »ušili bič« v podobě další byrokratické zátěže, nehledě na to, že z odměny, která se započte do jejich tzv. superhrubé mzdy, jim nově ukousne i veřejné zdravotní pojištění. Avšak pozor: Neuvolněný zastupitel se musí vzdát odměny předem! O bcím můžeme vzkázat jediné. Zachovat oboustranně trpělivost. Na adresu municipální sféry to poznamenal Mgr. Tomáš Červinka, ředitel odboru výběru pojistného Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR (VZP), když odpovídal na dotazy Moderní obce ke změnám v platbě veřejného zdravotního pojištění. Ty se od letošního 1. ledna vztahují i na neuvolněné členy zastupitelstev obcí, kteří za svou dobrovolnou, leckdy nevděčnou práci obdrží od obce byť i symbolickou finanční odměnu, a musí proto být nově přihlášeni k účasti na veřejném zdravotním pojištění (nikoliv sociálním pojištění). Ministerstvo zdravotnictví ČR slovy ředitele odboru komunikace s veřejností Mgr. Tomáše Cikrta k témuž dodalo: »Je třeba dodržet dikci zákona. Ale zároveň se pokusit minimalizovat možné negativní dopady spojené s novými ustanoveními o odvodu zdravotního pojištění.« Pravda, necelé tři měsíce účinnosti zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, ještě nejsou dostatečně dlouhou dobou pro zhodnocení všech jeho případných přínosů i negativních dopadů. Jedno je však jisté: Počátek letošního roku pořádně zamotal hlavu účetním i personalistům na radnicích a zavalil je další administrativní zátěží. V některých obcích o tom, co vše by měli učinit, nemají jasno dosud, což jim v budoucnu může přinést vážné potíže. ZAMĚSTNANCEM OBCE I ZA STOKORUNOVOU ODMĚNU Jenže problémy se netýkají pouze účetních a personalistů. Plnou vahou dolehly také na neuvolněné členy zastupitelstev obcí a měst i na další »dobrovolníky«, kteří pracují v komisích rad a výborech zastupitelstev a občas jsou za tuto svoji činnost finančně odměněni. A to i v případě, že výše odměny nedosáhne ani 400 Kč za měsíc (v praxi se dosud někde mylně usuzuje, že na odměny do této výše se změny nevztahují). Neuvolněný zastupitel se může z těchto povinností vymanit jediným způsobem: Jestliže se předem případné odměny vzdá. Podle ustanovení § 5 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů se od 1. 1. 2008 považuje pro účely zdravotního pojištění každá fyzická osoba, které plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti nebo funkčních požitků podle § 6 zákona o daních s tím, že 6 jsou taxativně vymezeny osoby, které se ve zdravotním pojištění nepovažují za zaměstnance a nemají povinnost platit pojistné. Od 1. 1. 2008 tak jsou za zaměstnance obce považováni i neuvolnění zastupitelé, stejně jako další členové komisí rad a výborů zastupitelstev obcí, kteří nejsou členy zastupitelstev, pokud je obec chce ocenit nenárokovou odměnou. To samé se bude už letos na podzim při krajských a senátních volbách vztahovat rovněž na členy volebních komisí, jimž ovšem nárok na odměnu vyplývá ze zákona. FOTO: ARCHIV MO06_07 Přerovský magistrát pracuje v celkem sedmi budovách, v této zelené na náměstí T. G. Masaryka sídlí primátor města. Jinak řečeno, sebenižší odměna, kterou neuvolnění zastupitelé od obce obdrží (čímž se dostanou do postavení »zaměstnanců obce«), se jim započítává do tzv. superhrubé mzdy, zastupitel (zaměstnanec) z ní musí odvést pojistné na veřejné zdravotní pojištění a pojistné za něho musí zaplatit i příslušná obec. To s sebou přináší administrativní zátěž. Jestliže tito neuvolnění zastupitelé nedosahují alespoň minimálního vyměřovacího základu (v roce 2008 jde o 8000 Kč), vzniká jim vůči zaměstnavateli (obci) oznamovací povinnost. Všeobecná zdravotní pojišťovna na náš dotaz potvrdila, že pokud obec nemá provádět za neuvolněného zastupitele doplatek do minima vyměřovacího základu, musí tento zastupitel (jako zaměstnanec obce) obci povinně doložit platbu pojistného státem (důchodový výměr, potvrzení o studiu) nebo čestné prohlášení o tom, že ales- poň minimální vyměřovací základ platí jako osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ), případně uvést jiný důvod pro nedodržení minimálního vyměřovacího základu (například celodenní osobní a řádnou péči o 1 dítě do 7 let věku nebo o 2 děti do 15 let věku). ÚSKALÍ ČESTNÉHO PROHLÁŠENÍ Jestliže je neuvolněný zastupitel ve smyslu § 5 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů nyní nově považován za zaměstnance obce, musí obci povinně dodat prohlášení o tom, že zvolil jiného zaměstnavatele pro kontrolu minima vyměřovacího základu (zastupitel si k tomu volí obvykle zaměstnavatele, u něhož byl už předtím zaměstnán), případně že z důvodu dlouhodobého pobytu v zahraničí je odhlášen z účasti na veřejném zdravotním pojištění). Právě tak je nutné, aby neuvolněný zastupitel doložil, u které zdravotní pojišťovny je registrován, a neprodleně obci oznamoval každou změnu této registrace. Právě v tomto punktu se některé municipality domnívají, že jim k tomu postačí jen čestné prohlášení neuvolněného zastupitele, u které zdravotní pojišťovny je pojištěncem, že si je vědom své bezodkladné povinnosti sdělit obci (městu) případnou změnu zdravotní pojišťovny a případně i to, že ve své výdělečné činnosti dosahuje minimálního vyměřovacího základu (jde-li o pojištěnce, který má výdělečnou činnost a plátcem pojistného za něj není stát). Ředitel Mgr. Tomáš Červinka z VZP však uvádí: »Zdravotní pojišťovny budou vycházet ze své evidence. Proto zřejmě nebude stačit čestné prohlášení, pokud bude v rozporu s tím, co evidují. Čestné prohlášení může být dostačující u OSVČ. V ostatních případech je ve vlastním zájmu obce, aby příslušné skutečnosti byly doloženy (u zaměstnavatele to například nemusí být opakované potvrzení od druhého zaměstnavatele o výši příjmů, ale bude stačit, když bude potvrzeno alespoň to, že je odváděno alespoň z minima za stanovené období).« JEŠTĚ NÁROČNĚJŚÍ MAŠINÉRIE PŘIJDE S PODZIMEM Jarmila Jemelíková, vedoucí personálního oddělení v kanceláři tajemníka statutárního města Přerov, říká, že změna magistrátu přinesla povinnost zjistit od zhruba dvou stovek neuvolněných členů zastupitelstva a dalších členů komisí a výborů, u které zdravotní pojišťovny jsou registrováni, a nechat si od nich nahlásit i další související skutečnosti. »Zjišťovali jsme to velmi pracně – na zasedáních komisí a výborů, poštou, e-mailem apod. Získané údaje jsme museli zavést do mzdového programu, z něhož se generují přihlášky k jednotlivým zdravotním pojišťovnám, a pochopitelně vše pečlivě zkontrolovat. Rozhodně však kvůli tomu v našem oddělení nebudeme zvyšovat počet zaměstnanců, byť nás to stálo hodně přesčasové práce. Je to březen 2008 MO06_07 28.2.08 2:26 PM Page 7 KAUZA Jak to vidí starostové menších obcí ■ Jiří Životský, Sokolnice (okr. Brno-venkov): U nás člen rady, předseda komise či výboru pobírá 1000 Kč měsíčně hrubého, člen výboru nebo komise 500 Kč a člen zastupitelstva bez funkce (takový však u nás nikdo není) 200 Kč. Při souběhu několika funkcí náleží neuvolněným členům zastupitelstva jen jedna měsíční odměna, a to podle funkce, za kterou lze poskytnout nejvyšší odměnu. Nová povinnost, která nám vyplynula ze zákona č. 261/2007 Sb., rozhodně situaci obcí nezlepšila, spíše naopak. Neuvolněný zastupitel si nemusí uvědomit povinnost nahlásit obci změnu a problém je na světě. I proto se domnívám, že uvedené opatření sníží zájem občanů o práci ve veřejné správě. A společně se zákonem o střetu zájmů může zavinit situaci, kdy v celé řadě menších obcí nebude chtít nikdo kandidovat. A komplikace to přinese i pro zajištění práce volebních komisí. Sehnat potřebný počet jejich členů totiž není snadné už dnes a nová povinnost to jen zkomplikuje. ■ Karel Rejchrt, Božanov (okr. Náchod): V obci vyplácíme odměny neuvolněným členům zastupitelstva, a to místostarostovi v roční výši 24 000 Kč a každému předsedovi obou našich výborů po 3000 Kč ročně. Ostatní zastupitelé odměny nedostávají. Zájem a ochota být členem zastupitelstva není v malých obcích úměrná odměnám. Jsem přesvědčen o tom, že neuvolnění zastupitelé by svůj mandát vykonávali i bez jakékoliv odměny. Zájem o výkon člena volební komi- se ovšem může snížením čistého příjmu značně ochabnout. Tato odměna je totiž na rozdíl od odměny zastupitele vnímána jako běžný výdělek. Zda budeme v budoucnu i nadále přiznávat odměny za výkon člena zastupitelstva, ještě nedovedu říci. Ale vzhledem k výši těchto odměn v naší obci a s tím spojené agendě jak na straně obce, tak na straně zastupitele, je možné, že dojde k jejich zrušení. Byrokracie v našem státě je neuvěřitelná a já se obávám, že pokud jde o ni, ještě není všem dnům konec. ■ Anna Gigimovová, Vedrovice (okr. Znojmo): tato nová povinnost je nepříjemná jak pro výpočet odměny pro členy výborů zastupitelstva obce (komise nemáme), tak případně pro členy volebních komisí. Komplikace z administrování a s tím spojená veškerá možná pochybení se nemohou líbit žádné obecní samosprávě a snad ani státní správě, která je vykonavatelem takovýchto rozhodnutí. Stabilizace veřejných rozpočtů by měla hledat cestičky jinde a ne opět ve sféře zvyšování výdajů obcí jakékoliv velikosti. ■ Josef Zajíc, Chbany (okr. Chomutov): Naše obec neuvolněným zastupitelům, členům výborů a komisí ročně zaplatí v odměnách částku zhruba 325 920 Kč s tím, že z ní je odvedeno na zdravotní pojištění 15 912 Kč (4,5 %). Kromě toho sama obec za tyto zastupitele za zdravotní pojištění zaplatí 29 332 Kč ( 9,5 %). Samozřejmě jsou to vyšší odvody jak pro obec, tak vyšší srážky pro zastupitele. Ale nemyslím si, že by to oslabovalo zájem o práci v samosprávě. Zastupitelé si v intencích platné legislativy odsouhlasili celkem dobré odměny a uvedené problémy pro ně nebudou podle mého názoru hrát až tak významnou roli. Můj pohled (a možná trochu sobecký) jako osoby těžce zdravotně postižené na tuto věc není kritický. Často se stejně zdravotně postiženými kolegy totiž konstatujeme, že ve zdravotnictví stále přetrvává nedostatek finančních prostředků. ■ Bohumil Škarpich, Rusava (okr. Kroměříž): Členové zastupitelstva naší obce si odsouhlasili měsíční odměnu navrženou radou obce ve výši 60,-Kč. Po odvodech obdrží čistou mzdu - odměnu ve výši 48 Kč. Je to málo nebo mnoho, když veřejné jednání bývá minimálně jednou za tři měsíce? Další možnost odměny mají, pokud se aktivně zapojují do činnosti výborů. Nemyslím si, že současné změny v odvodech na veřejné zdravotní pojištění výrazněji ovlivní ochotu lidí vykonávat funkci v místní samosprávě. Je to však další krůček k odrazování lidí od obětavé práce ve prospěch ostatních, zejména na venkově. Měla by se stanovit minimální částka (1000 Kč) pro odvody z těchto funkčních požitků, čímž by se odbourala zbytečná administrativa, která zatěžuje práci účetních a hospodářek obcí. Hledejme nástroje k motivační práci a nikoliv takové, které demotivují. zkrátka další zátěž v už beztak složité mzdové oblasti.« dodává Jarmila Jemelíková. Podle ní však hlavní administrativní mašinérie na přerovský magistrát teprve čeká. »Neumím si představit, jak všechny nové povinnosti zvládneme při podzimních volbách do krajských zastupitelstev a Senátu. Vše výše popsané se totiž bude vztahovat i na odměny členům okrskových volebních komisí. U nás v Přerově jich bývá okolo 250 až 350. Už teď mě mrazí v zádech při představě, jak od nich a jejich zaměstnavatelů získáme veškeré požadované doklady. Všechny budeme muset s co nejpřesnějšími informacemi o rodném čísle a zdravotní pojišťovně zavést do mzdového programu, včas je přihlásit k příslušným pojišťovnám – a po volbách zase všechny odhlásit.« Proto by podle Jarmily Jemelíkové bylo pro města a obce přijatelnější, kdyby se ze započitatelných příjmů pro odvody pojistného na všeobecné zdravotní pojištění vyjmuly odměny neuvolněných členů orgánů obcí a krajů i členů okrskových volebních komisí. V Přerově jako určité riziko do budoucna vidí v povinnosti zastupitele včas nahlásit magistrátu změnu zdravotní pojišťovny. Jestliže by zastupitel tuto povinnost podcenil, město by pojišťovnám zůstávalo dlužno, přičemž dodatečné řešení nedoplatků bývá zdlouhavé. Jakmile by v takovém případě Přerov požádal o dotace od státu nebo jiných subjektů, jím nezaviněný dluh na pojistném by schválení dotace mohl ohrozit. To připouští i Jakub Haas z Ministerstva financí ČR, neboť plátce získá od zdravotní pojišťovny potvrzení o bezdlužnosti jedině za předpokladu neexistence dlužných částek na pojistném a jeho příslušenství. KOMORA OBCÍ SMO ČR »NOVINKU« NEPODPORUJE Josef Bezdíček, předseda komory obcí Svazu měst a obcí (SMO) ČR a starosta Čermné nad Orlicí, má za to, že v administrativní rovině se obce novým podmínkám, byť nepříliš snadno, v dohledné době přizpůsobí. »Jenže celá věc má i svoji druhou rovinu,« konstatuje Josef Bezdíček. »Neuvolnění členové zastupitelstva a další neuvolnění členové komisí či výborů vykonávají své funkce dobrovolně – a pokud nějaké odměny dostávají, pak tím obce alespoň symbolicky oceňují jejich obětavost. Myslím si, že odvody z těchto nepatrných částek veřejné zdravotní pojištění rozhodně neposílí. Naopak považuji za výrazné negativum, že obcím se tímto způsobem dál snižuje množství finančních prostředků, aniž by bylo zdůvodněno proč. Kromě odvodů zdravotního pojištění totiž budou muset navýšit odměny zastupitelům, aby jejich konečná výše po odečtu pojistného dosahovala v nominálu dřívější hodnoty. Zatím je sice předčasné vyslovovat kategorické závěry, ale principiálně jde o záležitost, která zejména malým obcím nepomáhá. Proto ji Komora obcí SMO ČR nepodporuje,« zdůraznil Josef Bezdíček. zaci zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění v platném znění, s tím, že by ministerstvo mohlo navrhnout úpravu (novelu) dotčených paragrafů o odvodu pojistného za neuvolněné členy zastupitelstev. »Jelikož však jde o případnou změnu legislativy, je nutno počítat s delším časovým úsekem potřebným pro její realizaci,« tlumí Mgr. Tomáš Cikrt vzbuzenou naději hned v zárodku. A doporučuje: »Pro urychlení zahájení přípravných prací na novele by však bylo třeba ze strany dotčených subjektů iniciovat přímý písemný návrh směřovaný buď na Ministerstvo zdravotnictví ČR, nebo na Poslaneckou sněmovnu či Senát.« Případným změnám by se nebránila ani Všeobecná zdravotní pojišťovna. Mgr. Tomáš Červinka, ředitel jejího odboru výběru pojistného, nám sdělil, že VZP vítá pragmatické změny, které sníží administrativu a nepovedou k zásadnímu snížení příjmů. VZP sama podle Mgr. Tomáše Červinky už nyní spolupracuje na výkladech, které by mohly administrativní zátěž omezit. »Je však nutno pohybovat se v zákonných mantinelech. Například aktuálně se řeší, zda by u členů volebních komisí nebylo možné uzavřít dohodu o provedení práce, což by vedlo na zákonnou výjimku. Podobně u členů komisí a výborů lze uvažovat o řešení, které bude v souladu se zákonem o daních z příjmů. Tak třeba některé z příjmů by bylo možné považovat za příjem podle § 10 zákona o daních z příjmů – jde však o záležitost čistě daňovou,« upřesnil Mgr. Tomáš Červinka. ■ březen 2008 ZMĚNY ASI BUDOU, ALE URČITĚ NE IHNED Mgr. Tomáš Cikrt z Ministerstva zdravotnictví ČR tvrdí, že resort sice nemůže uvažovat o novele »souhrnného zákona« č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů. Avšak že může uvažovat o novelizaci zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění předpisů souvisejících v platném znění, a dále o noveli- I VA N RY Š AV Ý 7 28.2.08 2:26 PM Page 8 EKONOMIKA Jak zvýšit příjmy obcí a měst, aneb Sedm praktických rad /1 Současná výchozí situace v oblasti financování samospráv je pro jejich představitele značně nevýhodná. Stát a EU mají v rukou dotace a starostové zodpovědnost před lidmi (nejen voliči). V první části našeho seriálu se proto budeme věnovat praktickým informacím a doporučením, jak je možné navzdory této situaci zvýšit příjmy měst a obcí. O tom, zda bude v obci čistírna odpadních vod, opravená komunikace, zateplená škola nebo opravené náměstí, často rozhodují čeští a bruselští úředníci. Na první pohled jde o značně nerovné rozložení sil. Je ale nutné pozvednout hlavu a jít i do zdánlivě prohraného boje. Vždycky, když byla vyhraná taková nerovná bitva a nebyla na vině jen smůla protivníka, byla tím základním elementem výhry strategie. Proto je má první praktická rada nasnadě. 1 . M Ě J T E S T R AT E G I I Pro samosprávu je vůbec nejtěžší stanovit vize, priority a cíle. Získání peněz je pak o mnoho snazší, i když to tak na první pohled nemusí vypadat. Máte-li jasné priority a cíle, peníze se daleko lépe najdou. Pokud chcete začít se zpracováním koncepce rozvoje, doporučuji vytvořit tzv. Strategický plán rozvoje města nebo obce, který definuje cíle samosprávy a konkrétní rozvojové projekty. Umožňuje lépe plánovat a hospodařit s finančními prostředky včetně usnadnění přístupu k čerpání prostředků z EU. Strategický plán také významně podporuje komunikaci s veřejností a podnikateli, protože pomáhá překonat odpor ke změnám a informuje o nových příležitostech a záměrech. V tomto dokumentu de facto zmapujete současný stav města nebo obce, vypracujete analýzu jeho silných a slabých stránek, příležitostí a ohrožení (SWOT analýza). Podrobný postup strategického řízení samosprávy znázorňuje schéma. Strategický plán rozvoje musí schválit zastupitelstvo. Pokud je přijatý jednomyslně, koalici se lépe vládne a opozice může volit mimo strategický plán témata do voleb. Priority a nosné cíle jsou dané. V praxi se objevuje poměrně často i opačný postup, kdy samospráva volí své cíle podle dotací nebo – co je ještě horší – usiluje o dotace a až poté stanoví cíle. Znám města, kde postavili z tzv. medvěda (z poslaneckých dotací) zimní nebo plavecký bazén, ale později se ukázalo, že zařízení nenachází využití a jeho provoz neúnosně zatěžuje městský rozpočet. Je to bohužel příklad tápání bez jasné představy o budoucnosti města nebo obce. Mnoho samospráv má rovněž falešnou představu o tom, že vše spasí turistický ruch. Ovšem domnívat se, že sama existence památky, historické, technické nebo přírodní 8 zajímavosti přitáhne turisty, je velký omyl. Lidé totiž nejezdí jen za stavbami, ale i za zážitky. Opět příklad: V malé obci Dětenice je sice zámek, ale věhlas a velkou návštěvnost si získala díky středověké krčmě, kde se dá středověk zažít dokonale – někteří návštěvníci dokonce podávají »trestní oznámení« za to, že byli osočeni místním inkvizitorem z kacířství a mučeni. V tom mají o víkendech zpravidla liduprázdná a zavřená městečka hodně co dohánět. Zpracování koncepčního dokumentu je první krok dobrým směrem, ale stejně důležité je, aby ho naplňovali nejen úředníci, ale i podnikatelé a další subjekty. 2 . M O T I V U J T E O S TAT N Í Účinná cesta, jak si zajistit uskutečnění cílů samosprávy, je motivace a stanovení pevných pravidel. Nejtěžší je při tom motivovat úředníky. Ve veřejné správě platí mnoho manažerských omylů, například, že peníze jsou hlavní a jedinou motivací. I úředník je jen člověk. Můžeme ho motivovat tím, že dostane příležitost uplatnit své schopnosti, něco nového se naučit, mít k dispozici skvělý kolektiv, dále se vzdělávat, mít flexibilní pracovní dobu apod. Na této specifické motivaci by měli systematicky pracovat především tajemníci a vedoucí zaměstnanci. Častější je ale případ, že na úřadě neexistuje přehled motivace jednotlivých zaměstnanců. Největší chybou je svěřit nesprávně definovaný úkol (dokonce projekt) osobě bez jasně definované motivace. Zaručuji vám v takovém případě stoprocentní neúspěch. Pohodlnější a jistější cestou bývá, když si uskutečnění záměrů zajistí samospráva Strategické řízení rozvoje města/obce ZDROJ: REGIONSERVIS smluvně a za předem stanovenou odměnu u externího dodavatele. Je to velmi účinné. Ale dobré je vnést do naplnění cílů efekt soutěže – úspěšnější dostane další příležitost nebo lepší podmínky. Skvěle se tento způsob uplatňuje u komplexního dotačního managementu. Nebude-li výsledek (dotace), nebude ani odměna. Bohužel tento postup něco stojí a pro některé samosprávy je obtížné zaplatit za úspěch tržní cenu. 3. ZMAPUJTE A VYUŽIJTE SVŮJ POTENCIÁL Do roku 2013 lze ke každé koruně získat až čtyři další koruny dotací (nejen z EU). Proto se vyplatí ušetřit každou korunu na provozních výdajích města a obce. Zároveň je nesmysl nechat ležet ladem uspořené peníze. O dotacích se sice hodně mluví, ale hůře se čerpají, zejména když neznáte své příležitosti a jasné priority. Města by měla pravidelně racionalizovat chod svých organizací. Velikým fenoménem je koexistence mnoha forem organizací bez motivace k efektivnímu hospodaření. Samosprávy většinou již ze zvyku nebo na základě historie udržují některé činnosti na rovině »na to musíme doplácet, to je ztrátové« a nikdo se neptá proč a zda je ztráta nutná. Tím se zablokuje mnoho prostředků, které by se daly využít jinak. Extrémem je, že si města navzájem porovnávají dotované ceny a sama sebe vlastní konkurencí ženou do stále větších červených čísel. Například vstup na koupaliště za 5 Kč, v sousední obci za 5,50 Kč (v komerční sféře za 40 Kč), lístek do galerie za dvě koruny a podobně nejsou výjimkou. Lidé si takových služeb ani příliš neváží, a navíc se jich stejně na to nikdo neptá. Města se snaží řešit tento problém mj. zakládáním obchodních společností, zejména společností s ručením omezeným či akciových společností. Avšak jen změnou právní formy nedosáhneme efektivního hospodaření, záleží také na nastavení pravidel. Na okruhu nelze jezdit rychlostí 250 km/hod. s trabantem... 4 . P O M O H O U K O M E R Č N Í Ú V Ě RY V K O M B I N A C I S D O TA C E M I Pokud již na uskutečnění zvolené strategie nemáte dostatek vlastních zdrojů, využijte úvěry od komerčních bank. Pamatujte ale na to, že obec je nejlepším potenciálním klientem banky (po státu), protože podobně jako státní rozpočet má zákonem dané příjmy. Nezapomínejte na to nikdy při jednání s jakýmkoliv bankovním ústavem. Malé obce jsou sice v nevýhodném postavení malého klienta, ale nepřicházejí o svou jistotu příjmů. Tato jistota je vaší základní finanční hodnotou. Využijte zdroje s ohledem na priority. Plánujte v rozpočtových výhledech uplatnění komerčních úvěrů. březen 2008 MO-000655 MO08_09 MO08_09 28.2.08 2:26 PM Page 9 EKONOMIKA 5 . N E B O J T E S E D O D AVAT E L S K Ý C H ÚVĚRŮ Chcete-li stavět a využijete dotace s tím, že platba přijde až po kolaudaci a vy už nemáte momentálně dostatek volných prostředků, požádejte o dodavatelský úvěr. Zadejte do podmínek výběrového nebo poptávkového řízení (podle rozsahu zakázky) podmínku, že dodavatel bude financovat celý projekt po dobu výstavby a finančně jej krýt. Platbu obdrží jakmile na účet obce dotace dorazí. Chytré a účinné. Navíc do takového rizika zpravidla půjdou především velké a silné firmy, u kterých je větší jistota. MO-000655 6 . Z A P O J T E TA K É S O U K R O M Ý K A P I TÁ L Pokud má na realizaci cíle samosprávy zájem privátní sektor, spojte síly. Nemusí jít hned o tzv. PPP projekty (partnerství veřejného a soukromého sektoru). Velmi zajímavá možnost se nabízí například při opravě budov ve městě. Chce je opravit jak vlastník, tak obec. Obec kvůli vzhledu, vlastník proto, že je to jeho majetek. Dobře vypsaná obecní dotace, kdy ke každé desetikoruně na opravu obec přidá dvě koruny, bude prospěšná oběma stranám. Podmínky je třeba stanovit jasně a předem do vyčerpání určitého objemu peněz. Žádné komise, žádné výběry, žádné politikaření. Oprav si dům na náměstí a my ti přispějeme, protože díky tomu bude naše obec krásnější. Jednoduchá, ale účinná politika. 7. NEZAPOMÍNEJTE NA »NOVÉ« ROZPOČTOVÉ URČENÍ DANÍ Výše příjmů obce nebo města závisí aktuálně především na následujících faktorech, a to sestupně podle významu. Některé je možné z pozice obce trochu ovlivnit, jiné ovšem nikoliv: ■ Záleží na počtu obyvatel obce. Platí pravidlo čím je vyšší, tím vyšší jsou i příjmy. Dobrou změnou novely od 1. 1. 2008 je, že již nezáleží na tom, jestli obec spadne o velikostní kategorii zákona o rozpočtovém určení daní (tzv. RUD) níže, nebo poskočí-li naopak výše. Pozor však nadále na chataře a občany, kteří v obci sice bydlí, ale hlášeni k trvalému bydlišti jsou jinde. Například se nově přistěhovali. Usilujte o to, ať se přihlásí k bydlišti v obci. Nebál bych se toho vyplácet těm, kdo v obci prokazatelně bydlí za registraci peníze nebo je jinak motivovat. Obci se to vyplatí. ■ Záleží na živnostnících bydlících v obci. Obci zůstává 30 procent výnosu z daně, kterou platí osoby samostatně výdělečně činné (živnostníci) mající v obci bydliště. Živnostník platící daně je zároveň, měřeno vahou peněz, pro obec nejcennější občan. Avšak pozor, pokud se stane ze živnostníka právnická osoba, například společnost s ručením omezeným nebo akciová společnost, má obec smůlu, přijde o dost peněz. Velké firmy totiž platí daně podle sídla firmy, a to nemusí vůbec záviset na místě podnikání. Tyto daně pak putují do centra, kde se dále složitě dělí bez vazby na místo původu. ■ Záleží na koeficientu, který obec uplatňuje u daně z nemovitosti. Obec jej může zvýšit nebo snížit v zákonem daném limitu obecně závaznou vyhláškou. Také u zemědělských pozemků může jedině obec daň odpustit, a to opět obecní vyhláškou. ■ Záleží na rozloze katastrálního území. Nově platí, že čím větší území obec má, tím vyšší má příjem. To je druhé a poslední pozitivum zmiňované novely rozpočtového určení daní. ■ Záleží na počtu zaměstnanců, kteří mají v obci místo výkonu práce. To se zjišťuje z ročních zúčtování daně z příjmů. Jde však o téměř bezvýznamné objemy peněz. Pokud již máte vypracovanou a zastupitelstvem obce schválenou strategii rozvoje, pracujte s ní minimálně jednou za rok na zastupitelstvu. Při sestavování rozpočtu a rozpočtového výhledu máte mnohem větší šanci uspět i s malou armádou proti značné přesile. Nezapomínejte na to, že vašimi vojáky jsou úředníci, technikou boje projekty a bitevním polem složité zákony a pravidla. Rovněž si pamatujte, že lidé jsou váš základní kapitál a na jejich motivaci a schop■ nostech závisí váš úspěch. (V příštím čísle se budeme věnovat ekonomickým informacím o možnostech posílení daňových příjmů měst a obcí – pozn. autora.) LUDĚK TESAŘ Regionservis, spol. s r. o. 28.2.08 2:27 PM Page 10 EKONOMIKA Jak moc »tvrdý« bude rok 2010? dokončování bude možné ještě v následujících letech.« Špetku naděje dává Ing. Jarmila Krebsová. Na náš dotaz totiž uvedla, že Česká republika chce ještě vyjednávat s Evropskou komisí o tom, aby za splnění požadavků evropské směrnice bylo možné uznat i vodohospodářské stavby zahájené před koncem roku 2010, byť budou dokončeny později, a bylo tak možné využít celé současné programovací období EU. Do konce března ministerstva zemědělství a životního prostředí očekávají od starostů 134 měst a obcí nad 2000 ekvivalentních obyvatel informaci o tom, jak se chtějí vypořádat se splněním požadavků směrnice Rady č. 91/271/EHS, o čištění městských odpadních vod. T ato sídla totiž podle výsledků loňského dotazníkového šetření dosud neuskutečnila žádná opatření k tomu, aby odkanalizování a čištění odpadních vod na svém území uvedla do souladu s evropskou směrnicí. Konkrétně zatím nemají územní rozhodnutí neřkuli stavební povolení k potřebnému projektu ani dosud nepodala žádost o dotaci na jeho financování. DOPIS POUZE INFORMUJE Česká republika pro naplnění směrnice v aglomeracích nad 2000 ekvivalentních obyvatel vyjednala přechodné období do konce roku 2010. Dopis, který byl společně oběma ministerstvy koncem února zaslán starostům 134 obcí, připomíná, že z čl. II bodu 6 zákona č. 20/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 254/ 2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), vyplývá, že obce nad 2000 ekvivalentních obyvatel, jejichž zastavěné území je zdrojem znečištění, jsou povinny nejpozději do 31. 12. 2010 zajistit odkanalizování a čištění odpadních vod na úroveň stanovenou nařízením vlády vydaným podle § 38 odst. 5 vodního zákona. »Jedinými povinnými osobami se všemi důsledky (zejména sankce podle § 116 odst. 3 vodního zákona) z tohoto ustanovení, jsou tedy obce bez ohledu na to, zda kanalizaci provozují, resp. dokonce i bez ohledu na to, zda kanalizaci vlastní. Je na jejich uvážení, zda tuto povinnost zajistí smlouvou (například v rámci větší ČOV pro více obcí) nebo vybudováním nové kanalizace a ČOV,« upozorňuje dopis. Vláda ČR v dokumentu Aktualizace strategie financování implementace směrnice Rady číslo 91/271/EHS, který schválila 4. února 2008, sice považuje řešení situace 134 aglo- merací za prioritní úkol, ministerský dopis jim však nenabízí nic víc než informaci o standardních možnostech spolufinancování opatření na odkanalizování a čištění odpadních vod z Operačního programu Životní prostředí (OP ŽP) a národního programu 229 310 Výstavba a obnova infrastruktury vodovodů a kanalizací. Bc. Ondřej Veselý z odboru komunikace ministerstva zemědělství (MZe) to potvrzuje slovy, že »v tuto chvíli nepředpokládáme nějaké nadstandardní nabídky podpor«. Podobně se vyjádřila Ing. Jarmila Krebsová z tiskového oddělení ministerstva životního prostředí (MŽP): »Obecně je snaha existenci výjimek pro získání podpory minimalizovat a u projektů kofinancovaných z OP ŽP je také danými pravidly výrazně limitována.« VÝBĚROVĚ, NEBO PLOŠNĚ? N ÁV R AT N Ě , Č I N E N ÁV R AT N Ě ? Předseda Sdružení oboru vodovodů a kanalizací (SOVAK) Ing. František Barák poznamenává, že s nepříznivým stavem zejména kanalizačních sítí a dosluhujících čistíren odpadních vod (ČOV) se potýkají hlavně menší sídla. »Obvykle tam, kde cena vodného a stočného byla v minulosti velmi nízká a neumožňovala vytvářet investiční zdroje na rekonstrukci a rozvoj infrastruktury. Je však zejména úkolem vlastníků či provozovatelů zajistit na to finanční zdroje. Na druhou stranu mnohé menší obce se bez pomoci neobejdou. A protože je to vláda, která se zavázala ke splnění směrnice, měl by státní rozpočet částečně také přispět k financování potřebných staveb. Ovšem nikoliv výběrově, nýbrž celoplošně. Musí však jít o pomoc návratnou, aby nebyli diskriminováni ti, kdo se o infrastrukturu starali. K čemu však pochopitelně potřebovali vybírat vyšší vodné a stočné,« tvrdí Ing. František Barák. Hejtman Petr Skokan stojí i v čele Severočeské vodárenské společnosti (SVS), v níž sdružily svůj vodohospodářský majetek municipality z Ústeckého a velké části Libereckého kraje. Pokud v působnosti SVS ještě někde zbývá dokončit odkanalizování a čištění odpadních vod v souladu s legislativou, ve zhruba 75 % případů už nepůjde o finančně příliš náročné investice. Celkový objem tzv. strategických investic na období let 20052010 je v regionu SVS naplánován ve výši přibližně 7 mld. Kč. »Nedořešené aglomerace nad 2000 ekvivalentních obyvatel v působnosti SVS jsou již naplánovány a budeme je řešit postupně. Ve většině z nich zahájíme investiční akce ještě letos. Počítáme s tím, že skutečně jen v minimu případů nebudou do konce roku 2010 požadovaná opatření realizována nebo zůstanou těsně před dokončením,« uzavřel hejtman. CO BY URČITĚ POMOHLO Hejtman Libereckého kraje Petr Skokan však má za to, že nejen těmto obcím by pomohlo, kdyby sankce za případné nesplnění požadavků legislativy byly uplatňovány až po roce 2014, tedy nikoliv již po roce 2010. Hejtman vychází z faktu, že současné programovací období EU počítá s poskytováním dotací až do roku 2013, přičemž dotace za rok 2013 bude možné čerpat ještě o rok později. »Z logiky věci by proto vyplývalo, kdyby i případné sankce nastoupily až pak,« vysvětluje hejtman. A dodává: Případné schvalování požadavku na prodloužení tzv. přechodného období za hranici 2010 by bylo procedurálně příliš komplikované. Proto je nutné, aby stát začal s EU bezodkladně vyjednávat v tom smyslu, že se rok 2010 nestane „tvrdým mezníkem“, kdy je nejpozději nutné všechny stavby kolaudovat, ale že jejich postupné FOTO: ARCHIV SVS MO10_11 Mikulášovice získaly v roce 2005 díky zařazení stavby do programu Severočeské vodárenské společnosti (SVS) P2-5 novou čistírnu odpadních vod a kanalizaci. Město na stavbu o celkových nákladech 64,419 mil. Kč (bez DPH) obdrželo od SFŽP dotaci 31,792 mil. Kč a půjčku 10,597 mil. Kč – tu však uhradila SVS, stejně jako zbývající podíl na realizaci stavby ve výši 22,029 mil. Kč. 10 PŘES 49 MILIARD KORUN Vláda už má spočítáno, že pro implementaci evropské směrnice je nutno do konce roku 2010 zajistit 49,134 mld. Kč (včetně 15 mld. Kč na intenzifikaci Ústřední ČOV Praha a dokončení odkanalizování jednotlivých městských částí metropole). Kabinet přitom spoléhá hlavně na financování z OP ŽP (s téměř 5 mld. eur). OP ŽP však, jak známo, byl vyjednán tak, že podpora z něho bude omezena či zcela vyloučena pro ty vlastníky vodohospodářské infrastruktury, kteří s provo- březen 2008 MO10_11 28.2.08 2:27 PM Page 11 EKONOMIKA zovatelskými společnostmi uzavřeli dlouhodobé smlouvy (viz MO č. 1/2008, str. 8 Boj o dotace z evropských fondů, který je už předem rozhodnut? – pozn. redakce). Ve Strakově akademii však už také vědí, že nedosáhnou-li tito vlastníci (podle MŽP jde zhruba o pětinu aglomerací) změn termínů ukončení stávajících provozních smluv, uniknou jim peníze z OP ŽP v celkové výši zhruba 13,2 mld. Kč. Dokument Aktualizace strategie financování o těchto potenciálně chybějících penězích říká: »...je třeba zahájit diskusi o jejich možném zajištění. Zajištění finančních prostředků z vlastních zdrojů může vést ke zvýšení ceny za stočné podle rozsahu investice a nastavených podmínek smluv.« V další pasáži dokumentu se praví: »Variantní využití finančních zdrojů od provozovatelů infrastruktury by vyvolalo nežádoucí změny ve vlastnictví infrastruktury. Je zřejmé, že vhodným východiskem u malých obcí k pokrytí chybějících finančních zdrojů je vytvoření národní podpory ze státního rozpočtu.« O jaké varianty možného zajištění chybějících zdrojů by šlo, vláda hodlá posoudit do letošního 30. června. ZÁZRAK URČITĚ NEPŘIJDE Buď jak buď, tam, kde s nakládáním se svými odpadními vodami v souladu se směrnicí EU dosud otáleli, by neměli příliš spoléhat na »zázračné řešení« svých současných potíží. Bc. Ondřej Veselý z MZe radí: »Takové obce by se určitě měly zaměřit na investorskou přípravu a s pomocí odborné projekční firmy začít chystat příslušný projekt pro územní rozhodnutí a následné stavební povolení. V této věci lze také využít schválené krajské plány rozvoje vodovodů a kanalizací, kde jsou navržena opatření pro odvádění odpadních vod a jejich likvidaci ve všech obcích v ČR.« Předseda SOVAK Ing. Petr Barák dodává: »Aby mohla být evropská směrnice splněna, je třeba spojit síly vlastníků, jejich akcionářů a provozovatelů. Municipální akcionáři musí přispět z vlastních rozpočtů, provozovatelé zase formou předplaceného nájemného a dodatkovými investicemi. S tím souvisí nutnost upravit charakter společnosti vlastníků na společnost pouze s municipálními akcionáři, v níž vytvořený zisk půjde zásadně dlouhodobě zpět do investic. Avšak patrně všude bude nezbytný i další nárůst ceny vodného a stočného. Obcím jistě poradí i členové sdružení SOVAK, například jak dosáhnout na dotace nebo jak připravit vhodný projekt. Pomoc a radu lze určitě hledat i na příslušných odborech krajského úřadu, stejně jako na ministerstvech zemědělství a životního prostředí. A neuškodí ani konzultace s nejbližším zkušeným vlastníkem či provozovatelem vodohospodářské infrastruktury. Každopádně platí: Velcí vlastníci se bez dotací případně i obejdou, byť s nimi je pro ně také vše jednodušší. Navíc jim rády a levně půjčí banky. Naopak, kdo nemá na dofinancování rekonstrukce či výstavby ČOV, asi těžko bude po roce 2010 schopen hradit možné sankce za to, že nezajistil adekvátní čištění odpadních vod na svém území.« ■ I VA N RY Š AV Ý březen 2008 MO-000664 11 MO12 29.2.08 9:15 AM Page 12 EKONOMIKA Plynofikace může být rizikem Národní program 2.4. Plynofikace malých obcí do tisíce obyvatel byl státem už uzavřen. Přesto se ještě dosud do ekonomiky řady menších sídel a možností jejich dalšího rozvoje negativně promítá fakt, že nedokázala dostát smluvním podmínkám pro přiznání dotace. Problémy tohoto druhu Státní fond životního prostředí registruje u zhruba pěti procent všech podporovaných investic na plynofikaci. V ědí to všichni: Stát už od poloviny minulého desetiletí poskytoval obcím dotace na to, aby jejich obyvatelé mohli přejít od topení uhlím k ekologičtější alternativě vytápění. Jenže ne všechny obce kvůli zvyšujícím se cenám zemního plynu dokázaly valnou část svých občanů přesvědčit, aby své domácnosti na plynové přípojky vybudované se státní pomocí opravdu připojili. Státní fond životního prostředí (SFŽP) proto od těchto obcí požaduje vrácení buď celé dotace, nebo její části. S F Ž P P Ř I S T O U P Í I N A S P L ÁT K Y Podle mluvčí SFŽP Jany Kulískové minimálně část přijatých dotací má vracet zhruba stovka obcí, přičemž celková vymáhaná částka se pohybuje kolem 40 milionů korun. Jak však mluvčí také uvedla 4. února v Hospodářských novinách, další dvě stovky sporných případů plynofikace obcí od roku 1999 se ještě prověřují. Ostatně i loni v květnu se na X. sněmu Svazu měst a obcí (SMO) ČR otevřeně mluvilo o tom, že obcí, které jsou ohroženy rizikem vracení dotací, je přes 400. Mluvčí SFŽP poznamenává, že problémy se zúčtováním dotace existují u zhruba pěti procent státem podporovaných investičních akcí na plynofikaci obcí. Nemá-li obec pro vrácení dotace potřebnou částku, může požádat státní fond o možnost postupných splátek. Fond sice upřednostňuje okamžité vrácení dotace nebo její části, ale vyjednávání o splátkovém kalendáři se nebrání. »Než se však na splátkách s obcí případně domluvíme, je vždy nutno předem provést ekonomické vyhodnocení jejích možností. Teprve pak lze stanovit případnou výši splátek,« poznamenává Jana Kulísková. Mluvčí SFŽP také tvrdí, že obce, jež dosud při využití dotace nedocílily smluvního ekologického efektu, ale nyní by už měly přijatou podporu zúčtovat, mohou státní fond požádat, aby tak mohly učinit později. Předtím by však měly reálně zhodnotit šance, zda V mezidobí došlo k takové změně podmínek, zejména v ceně zemního plynu, že se výchozí úvaha vlády, kterou obce vyslyšely, pro ně následně stala pastí. se jim i v prodlouženém termínu opravdu podaří přimět další občany k využívání zemního plynu tak, aby se v obci zlepšil poměr mezi slíbeným a skutečným počtem připojených domácností. Jana Kulísková připomíná, že o jeden rok může termín prodloužit fond, případné další prodloužení je však už výhradně věcí ministra životního prostředí. Mluvčí SFŽP uvedla, že fond se drží metodiky postihů za neplnění smluvních podmínek obcemi, kterou mu schválilo ministerstvo životního prostředí. »Metodika je nyní nastavena tak, že může dojít jen k vrácení úměrné části dotace. Nebylo-li však prokázáno žádné neoprávněné použití finančních prostředků v rámci dotace, žádné penále nestanovujeme – to může učinit pouze finanční úřad. Sami penále použijeme jen tehdy, jestliže si obec s námi vyjednala splátkový kalendář, ale pak jej nedodržuje,« dodala. DVOJÍ ZMÍRNĚNÍ – TŘETÍ NEBUDE? Státní fond nastavená pravidla pro závěrečné vyhodnocení dotací na plynofikaci obcí už dvakrát zmírnil – v letech 2003 a 2005 (viz tabulky). Ale ani to nestačí. Mgr. Pavel Drahovzal z oddělení legislativně-právního Kanceláře SMO ČR potvrdil, že přes změkčení kritérií řada obcí nejenže nedokáže ani v prodloužených termínech splnit podmínky dotací, ale leckdy dokonce ni nemá šanci vů- Změkčení kritérií ze strany SFŽP od konce roku 2003 Výše plnění smluvního ekologického efektu Sankce – vrácení dotace do 50 % celá částka 50 až 90 % do 10 % zástavky nad 90 % bez sankce bec sehnat peníze na vrácení dotace. Svaz se proto už loni po svém X. sněmu pokoušel o to, aby stát dál zmírnil postup pro závěrečné vyhodnocení dotací na plynofikaci obcí. Podle právníka SMO lze reakci ministerstva životního prostředí z konce prosince 2007 shrnout následovně: S ohledem na jednotný přístup k žadatelům, zajištění srovnatelných podmínek pro závěrečná vyhodnocení žádostí v programu 2.4. a zachování motivačního efektu dosáhnout ekologických přínosů nemůže být žádosti SMO vyhověno. JUDr. Stanislav Polčák, člen zastupitelstva obce Vysoké Pole na Zlínsku a jeden z činovníků nedávno založeného Sdružení místních samospráv (SMS) ČR, má za to, že vládě nic nebrání, aby změnila původní pravidla ve prospěch obcí, které se dostaly v souvislosti s čerpáním dotací na plynofikaci do problémů. »Právně jde o smluvní vztah, v němž obce bezesporu přistoupí na jakékoli zmírnění původních pravidel. Nelze nevidět, že obce se rozhodly pomoci vládní energetické politice a politice ochrany životního prostředí (výše dotací nikdy nepokrývala celé dílo, obce přispívaly značnou částí „ze svého“). V mezidobí ovšem došlo k takové změně podmínek, zejména v ceně zemního plynu a tomu odpovídající změně v chování obyvatelstva, že výchozí úvaha vlády, kterou obce vyslyšely, se pro ně stala následně pastí,« uvedl JUDr. Stanislav Polčák. M I N I S T R A O S L O V Í TA K É S M S Č R Poukazuje na to, že obce nemají žádné vlastní nástroje v oblasti energetiky. Naopak stát prý v oblasti plynofikace zřetelně selhal. »Řešení ve formě uplatňování penále a vrácení dotací je tak v tomto případě přinejmenším pochybné, zvláště vezmeme-li v úvahu, že za chybnou energetickou koncepci v této oblasti neodpovídá žádný z politiků či vládních úředníků, kteří ji prosazovali. Proč by jediným postiženým měly být obce?« klade si JUDr. Stanislav Polčák otázku a konstatuje, že také SMS ČR v této věci osloví ministra životního prostředí se žádostí o další zmírnění původně nastavených podmínek. »Plynofikací jedné ulice města můžete získat tolik přípojek jako plynofikací celé obce. Přitom náklady jsou diametrálně odlišné v neprospěch malých obcí. Nevnímá-li stát tyto rozdíly a neřeší problém rozdílných podmínek, rezignuje tím na aktivní politiku rozvoje venkova. Pokud si parlament a vláda tyto rozdíly neuvědomují, je zbytečné hovořit o kompenzacích za nerovné podmínky při plynofikaci velkých měst na straně jedné a malých obcí na straně druhé,« uzavřel JUDr. Stanislav Polčák. ■ I VA N RY Š AV Ý Změkčení kritérií ze strany SFŽP od poloviny roku 2005 Výše plnění smluvního ekologického efektu Sankce – vrácení dotace do 10 % 100% do 20 % do 30 % do 40 % 80% 50% 35% do 50 % 20% do 60 % do 70 % 10% 6% do 80 % 3% do 90 % do 100 % 1% 0% ZDROJ: SFŽP 12 březen 2008 MO13_15 28.2.08 2:28 PM Page 13 TÉMA FOTO: ARCHIV CZECH RADAR informační technologie a telekomunikace Ve Zlatníkách-Hodkovicích u Prahy je nainstalováno zařízení, které automaticky váží projíždějící vozidla. Záznamy z kamer o vozidlech, která překročí povolenou hmotnost, jsou šifrovaně odesílány do centrálního systému ke zpracování zjištěných přestupků. Více na str. 21. Kabelová TV a internet i do vesnic V roce 1995 začala společnost SPT Telecom v Horní Branné na Semilsku obnovovat a rozšiřovat místní telefonní síť pomocí kabelů ukládaných pod zem. Zastupitelstvo obce toho využilo a dohodlo, aby do výkopu byly zároveň uloženy i kabely pro nový způsob šíření televizního a rozhlasového signálu. P odnětem k tomuto řešení se stal i špatný příjem televizního signálu v některých místech obce. Vedení obce však hlavně bralo do úvahy fakt, že díky tomuto kabelu se časem určitě otevřou významné možnosti jeho širokého využití v obci. Ať už by šlo o internet, další televizní programy, nebo o varování obyvatel v případě živelných pohrom apod. Přesto to byl tehdy i poněkud riskantní krok. V té době se totiž začal také na Semilsku rozmáhat satelitní příjem televizního vysílání a obec si navíc kvůli tomuto svému rozhodnutí musela otevřít třímilionový úvěr. Ke konci roku 2000 dosáhly náklady na celou akci už 8,7 mil. Kč – avšak to už na kabelový rozvod TV signálu bylo připojeno 350 domácností. Jednorázový poplatek za připojení činil 2500 Kč a roční částka za užívání byla březen 2008 stanovena na 600 Kč. Z ní jsou hrazeny služby, které poskytuje firma KATRO SERVIS spol. s r. o., Semily, a poplatky za placené televizní stanice (Eurosport, Hallmark). Letos v únoru 2008 obecní kabelový rozvod TV signálu využívalo už 506 domácností, tedy plných sto procent trvale obydlených domů. Občané mohou vybírat ze 17 programů: 11 je českých, čtyři německé a po jednom slovenském a anglickém (BBC). Kromě toho funguje i informační kanál obce poskytující zprávy z obecního úřadu, oznámení spolků, upozornění na kulturní a sportovní události, reklamy. Několikrát do roka v pevných časových intervalech se na obecním programu promítají zeměpisné či přírodní snímky z cest místních občanů po světě nebo filmy, které jsou zapůjčeny z Krkonošského národního parku. V roce 1995, kdy se kabel pro příjem televizního signálu pokládal, byl internet pro většinu obyvatelstva ČR ještě téměř neznámým pojmem. Jenže neuplynulo ani deset let a na trhu se začaly objevovat nabídky na bezdrátový příjem internetu pomocí parabolických antén. I na věži místního kostela byl a dosud je namontován zdrojový vysílač, který umožnil prvním zájemcům bezdrátové připojení. Další zájemci k napojení na internet využívali svoji telefonní linku. V roce 2005 se však obci naskytla příležitost v rámci projektu Multifunkční kabelové sítě v regionu Krkonoše získat podporu ze Společného regionálního programu (SROP), a vypsala tak soutěž na veřejnou zakázku »Vysokorychlostní internet Horní Branná«. Smlouva na projekt byla uzavřena v listopadu 2005 opět s firmou KATRO SERVIS a již v dubnu následujícího roku byly tímto způsobem na internet připojeny první domácnosti. Projekt v hodnotě 3,5 mil. Kč byl spolufinancován z fondů Evropské unie a fondů ČR. Obec však musela celý projekt v hodnotě 3,5 mil. Kč s pomocí další půjčky nejprve sama zaplatit a až po provedené kontrole realizace projektu obdržela dotaci ve výši 75 % jeho uznatelných nákladů (2,561 mil. Kč) 13 MO13_15 28.2.08 TÉMA 2:28 PM Page 14 informační technologie a telekomunikace Horní Branná s Valteřicemi jsou od roku 1975 spojené obce s celkem 1818 obyvateli. Jejich soužití vydrželo i po roce 1989 a trvá až do současnosti. Horní část Valteřic se nachází v chráněném území Krkonošského národního parku. Typická venkovská zástavba se rozprostírá podél potoka Sovinka v délce pěti kilometrů. Snad proto, že obě části obce leží v blízkosti měst Jilemnice a Vrchlabí, kde od konce 19. století postupně vznikal a dodnes je zachován dostatek pracovních příležitostí, ani v jedné z obou obcí nebyl založen žádný průmyslový podnik. Po rozpadu JZD je s 35 pracovníky největším místním zaměstnavatelem Zemědělský podnik – ZEPO, s. r. o. V současné době zastupitelstvo obce plánuje ve spojení se sousední Dolní Brannou a Kunčicemi nad Labem vybudovat kanalizaci s čistírnou odpadních vod, a to opět za pomoci evropských peněz. ZDROJ: OÚ HORNÍ BRANNÁ z fondu EU a 10 % ( 0,341 mil. Kč) ze státních prostředků ČR. Počáteční rychlost internetu 256 kbps byla pro veliký zájem postupně zvyšována až na dnešních 1024 kbps. Zřízení televizního kabelového rozvodu a nyní internetu bylo od samého začátku míněno jako služba občanům. Například návratnost zřízení kabelové TV pro obec je vypočtena na 25 let. Rovněž měsíční poplatek za užívání internetu ve výši 300 Kč byl stanoven tak, aby mohl konkurovat ostatním připojením. Obecní Veřejná internetová stanice na detašovaném pracovišti obecního úřadu ve Valteřicích je spojena s místní obecní knihovnou. internet využívá už 192 domácností, což je 42 % trvale obydlených domů. V rámci projektu jsou zřízeny dvě veřejně přístupné stanice, další vznikla díky projektu internetizace knihoven. Celkem tři veřejně přístupné stanice tak fungují na obecním úřadě v Horní Branné a místní obecní knihovně a také na detašovaném pracovišti OÚ ve Valteřicích, které je spojeno s tamní knihovnou. Součet příjmů z provozu obecního internetu od dubna 2006 do konce roku 2007 činí 885 550 Kč, zatímco náklady dosáhly 661 513 Kč. Pří- jem do obecního rozpočtu tedy dosáhl částky 224 037 Kč. Protože však zřízení internetu bylo umožněno pomocí dotace z EU, roční zisky obce po dobu pěti let nemohou přesáhnout půl milionu korun. ■ J A R O S L AV D E J M E K kronikář Horní Branné I software si zaslouží efektivní správu Organizace se starají o svůj software různě. Často se však k němu nechovají jako k jinému svému hodnotnému majetku. Nevhodná a nedostatečná správa programového vybavení je může stát dost peněz: Snižuje jeho účinnost a produktivitu a organizace je pak nucena vynakládat zbytečné a neplánované finanční prostředky na řešení momentálních problémů, které by při pravidelné správě vůbec nemusely nastat. P odle Marcely Kucbelové, obchodní ředitelky společnosti DIGI – TRADE, není snad jediná organizace, u níž by se při softwarovém auditu nenalezly byť třeba i jen drobnější nedostatky. Softwarový audit je prvním krokem k nápravě, přičemž představuje inventarizaci stávajícího softwarového vybavení. Jeho výsledkem je zjištění, na kterých počítačích v organizaci je nainstalován jaký software, jak je dokladováno jeho legální pořízení, nakolik je software skutečně využíván. »Nabývacím dokladem může být faktura, darovací smlouva či převodní smlouva. Ale určitě ne pouhá příjemka,« upřesňuje Marcela Kucbelová. »V evidenci nestačí uvádět jen název programu, nýbrž je třeba zaznamenat i číslo verze a jazykovou mutaci. Faktura s textem „počítač včetně softwaru“ není považována za doklad o nabytí softwaru.« Druhým důležitým dokladem je licenční smlouva, doklad o konkrétním pořízení produktu a jeho podmínkách. »Někdy se stává, že najdeme i více licencí, než je vůbec třeba,« dodává kolega Marcely Kucbelové Karel Marouš, který má za sebou již nemálo softwarových auditů. »Systém, kdy se při příchodu nového pracovníka koupí nový počítač a no- 14 vá licence, není výhodný. Auditor může organizaci doporučit, jak co nejvýhodněji programy nakupovat a jak často je obnovovat. Při koupi většího množství licencí může být sleva výrazná.« J A K U RY C H L I T A U D I T Samotný audit se výrazně zkrátí, použije-li se auditovací software, který dokáže ušetřit až 70 procent všech rutinních prací. Nainstaluje se na server a pak postupně za normálního provozu získá všechny potřebné údaje o programech nainstalovaných na jednotlivých počítačích připojených do sítě. Pokud nejsou některé počítače zapojeny do sítě, je třeba je obejít a zkontrolovat osobně. »Naskenování jednoho počítače v síti trvá deset až třicet minut. Mnohem více času však zabere práce se získanými údaji,« uvádí Marcela Kucbelová. »První třídění podle výrobce, druhu softwaru provede auditorský program sám. Pak musí auditor projít vše ručně, v registrech se nacházejí pozůstatky odinstalovaného softwaru, je nutné také rozlišit freeware, shareware.« Nastane mravenčí práce porovnávání faktického stavu s nabývacími doklady a licenčními doklady. Když softwarový auditor zjistí, FOTO: AUTOR › FOTO: MILOSLAV MARTIN Horní Branná a Valteřice Prakticky u každé organizace se při softwarovém auditu pokaždé naleznou, byť třeba i jen drobnější nedostatky, tvrdí Marcela Kucbelová. že je v organizaci nelegálně nainstalován nějaký program, neoznamuje to policii, protože je vázán smlouvou o mlčenlivosti. Ale doporučí, jak takový program zlegalizovat, a navrhne, případně zprostředkuje nákup chybějících licencí. P O Ř Á D E K S E V Y P L AT Í Právě obava z postihu kvůli používání nelegálního softwaru bývala v minulosti hlavním motivem k objednání softwarového auditu. Jenže míra neoprávněného používání počítačových programů v České republice se postupně snižuje a do popředí se dostává spíše snaha organizací zavést standardizovanou březen 2008 28.2.08 2:28 PM Page 15 informační technologie a telekomunikace správu softwarového majetku. Taková správa vede k tomu, že každá investovaná koruna do počítačového vybavení je investicí na správném místě. »Díky zavedení systému správy softwarového majetku získá administrátor počítačové sítě trvalý a snadno udržovatelný přehled o všech instalacích i odinstalacích softwaru a zajistí skutečné využívání každé zakoupené licence. Z počítačové sítě zmizí nežádoucí instalace her a množství hudebních a obrazových souborů, které podléhají ochraně autorským právem. Při jasně nastavených pravidlech se minimalizuje možnost případného nelegálního využívání softwaru v organizacích,« vypočítává Marcela Kucbelová hlavní přínosy softwarového managementu. M E T O D I K A P R O S TÁT N Í S P R ÁV U Organizace státní správy by se měly v této oblasti řídit závazným usnesením vlády č. 624/2001 Sb., o pravidlech, zásadách a způsobu zabezpečování kontroly užívání počítačových programů. Ke stažení je usnesení k dispozici například na adrese http://www.oik.czu.cz/?//=1Bf=1357. Usnesení se týká všech ministerstev a ostatních orgánů státní správy včetně jimi řízených organizací. Jeho cílem je zajistit užívání počítačových programů výlučně oprávněnými uživateli na základě licenčních smluv a nastolit důsledný soulad užívání počítačových programů s platnými právními předpisy ČR a s příslušnými licenčními ujednáními, a ta- TÉMA Užitečné odkazy Organizace státní správy by se měly v této oblasti řídit závazným usnesením vlády č. 624/2001 Sb., o pravidlech, zásadách a způsobu zabezpečování kontroly užívání počítačových programů. Ke stažení je usnesení k dispozici například na http://www.oikt.czu.cz/?dl=1&f=1357. Usnesení se týká všech ministerstev a ostatních orgánů státní správy včetně jimi řízených organizací. Jeho cílem je zajistit užívání počítačových programů výlučně oprávněnými uživateli na základě licenčních smluv a nastolit důsledný soulad užívání počítačových programů s platnými právními předpisy ČR a s příslušnými licenčními ujednáními, a také respektování zákonných práv nositelů autorských a průmyslových práv k jednotlivým softwarovým produktům. Usnesení vlády je doplněno metodikou evidence využívání počítačových programů, která je ke stažení na http://www.mv.cz/micr/files/2472/mi_mp_evidence_vyuzivanipp.pdf. Ministerstvo informatiky koncem roku 2003 doporučilo provádět kontroly pouze interně, bez zasílání pravidelných zpráv vládě ČR. Organizace však nejsou zbaveny povinnosti provádět kontroly podle citovaného usnesení vlády, nemusí pouze zasílat pravidelné roční zprávy (viz http://www.mzcr.cz/print.php?clanek=1129). ké respektování zákonných práv nositelů autorských a průmyslových práv k jednotlivým softwarovým produktům. Usnesení vlády je doplněno metodikou evidence využívání počítačových programů, která je ke stažení na http://www.mv.cz/ micr/files/2472/mi_mp_evidence_vyuzivanipp.pdf. Ministerstvo informatiky koncem roku 2003 doporučilo provádět kontroly pouze interně, bez zasílání pravidelných zpráv vládě ČR. Organizace však nejsou zbaveny povinnosti provádět kontroly podle citovaného usnesení vlády, nemusí však zasílat pravidelné roční zprávy (více na internetové adrese h t t p : / / w w w. m v c r. c z / p r i a t . p h p ? c l a nek=1129). Třebaže usnesení vlády zavazuje jen organizace státní správy, o zavádění správy soft- warového majetku začínají usilovat i organizace veřejné správy. Martina Hyndráková ze společnosti B:Right Consulting to dokládá statistikou prodeje licencí auditovacího nástroje AuditPro: V posledních čtyřech letech se na jeho prodejích do státní a veřejné správy podílí samospráva ze 17 %. AuditPro je jedním z nejrozšířenějších auditovacích programů, nikoliv však jediným. Dobrý přehled o existujících auditovacích nástrojích i celé problematice správy softwarového majetku poskytují webové stránky, které na adrese www.zeptejsesama.cz vytvořila Business Software Alliance. Mohou posloužit jako dobré vodítko všem organizacím, které uvažují o tom, že by zavedly do správy svého softwaru pořádek. ■ J A R O S L AV W I N T E R MO-000651 MO13_15 28.2.08 TÉMA 2:29 PM Page 16 informační technologie a telekomunikace Po přijetí zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a navazujících vyhlášek byl Městský úřad Blansko postaven před problém, jak evidovat a kontrolovat jejich plnění a současně nezatížit své zaměstnance vyšší administrativou. Nakonec se díky přijatému řešení v rámci informačního systému zvýšila nejen průhlednost rozpočtových výdajů, ale zjednodušil se i samotný proces kontroly. D vřených a nevyfakturovaných smluv a objednávek). Nemělo se však zvýšit množství práce v oddělení účtárny. Tajemník a oddělení informatiky zase prosazovali jednoznačnou identifikaci osob, které v daném okamžiku v systému pracují, cenovou dostupnost navrhovaného softwaru, jeho stabilitu a bezproblémovou integraci se stávajícím programovým vybavením bez nutnosti dalších investic do výpočetní techniky. Na základě analýzy a vzhledem k tomu, že ve stejné době se na radnici řešil i systém vedení elektronické evidence všech smluv, byl stávající systém GINIS rozšířen o aplikaci Smlouvy. Byli stanoveni tzv. správci rozpočtu (pracovníci, kteří mají na starosti danou oblast), a tzv. příkazci operace (vedoucí jednotlivých odborů). Vybraným zaměstnancům úřadu, odpovědným za schvalování výdajů města, byl nainstalován modul Smlouvy a podle potřeby zpřístupněny i další aplikace systému, které se týkají tvorby rozpočtu, došlých faktur nebo poukazů. o roku 2007 bylo plnění zákona o finanční kontrole zajištěno pouze v papírové podobě. Každý zaměstnanec, odpovědný za svoji oblast výdajů, vytvářel individuální a limitované přísliby. Jejich čerpání se sledovalo tak, že výdaje byly dopisovány na tyto přísliby rukou. Nastavený systém se složitě kontroloval, neboť v něm mj. chyběla propojenost účetnictví s čerpáním příslibů. Proto kontrolní oddělení ú a tajemník úřadu vznesli požadavek, aby se tento proces zautomatizoval, zefektivnila se práce a zvýšil se celkový přehled o čerpání prostředků z rozpočtu. CO CHTĚL FINANČNÍ ODBOR A O C O U S I L O VA L I I N F O R M AT I C I Nejprve však bylo nutno na městském úřadu provést analýzu, opřenou i o požadavky finančního odboru a oddělení informatiky. Finanční odbor požadoval mj. automatizaci zpracování faktur v rámci úřadu a lepší evidenci čerpání prostředků, a to již při přípravě tohoto čerpání (blokace financí u již uza- Městský úřad Blansko (na snímku) nemá díky rozšíření svého informačního systému problém zajistit průhlednost rozpočtových výdajů v souladu se zákonem č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě. 16 NASTOUPIL KOMPLEXNÍ KONTROLNÍ MECHANISMUS Ve spolupráci s dodavatelem zpracoval městský úřad metodický postup řešení problematiky finanční kontroly za využití příslušných součástí informačního systému (fakturace, tvorba, rozpočtu atd.). Dosavadní prostou evidenci smluv tak nahradil komplexní kontrolní mechanismus splňující legislativní požadavky. Jednotlivé smlouvy, objednávky a limitované přísliby jsou nyní elektronicky evidovány a propojeny s rozpočtem, došlými fakturami a výdajovými poukazy. Tím je zajištěno, že pokud není odpovídající částka výdaje schválena a následně finančním odborem pořízena do rozpočtu, nebude na ni možno vystavit individuální příslib, objednávku ani smlouvu. Částka nebude moci být následně uhrazena. Jinými slovy řečeno, po přijetí faktury na městský úřad nelze uskutečnit výdaj finančních prostředků bez jeho elektronického provázání na rozpočet a smlouvu či limitovaný příslib. Každý správce a příkazce rozpočtu má přehled o aktuálním plnění výdajů v rámci svých kompetencí, což mu pomáhá při návrzích případných rozpočtových opatření a změn. FOTO: ARCHIV Na radnici v Blansku se úspěšně ujala elektronická evidence smluv FOTO: ARCHIV MO16_17 Tajemník Městského úřadu Blansko Ing. Josef Kupčík: Chystáme i využití naskenovaných dokumentů jako elektronických příloh k příslušným dokladům, což by úplně vyloučilo oběh papírových účetních dokladů uvnitř celé radnice. SOULAD S ROZPOČTEM Tak se nám podařilo sjednotit metodiku kontroly čerpání rozpočtu na celém úřadě, a proto lze jednoduše dohledat data a postupy i za několik období zpět. Zaměstnanci finančního odboru již nejsou jen pořizovači dat, nýbrž sami kontrolují a případně po dohodě se správci rozpočtu opravují účtování výdajů. Veškeré výdaje se automaticky účtují podle pořízeného rozpočtu v souladu s požadavkem správce a příkazce operace. Většina operací probíhá elektronicky a tištěné výstupy jsou omezeny na nezbytné minimum vyžadované legislativou. Komplexní kontrola a dokumentace všech procesů zabezpečuje optimální čerpání rozpočtu v souladu se záměry města. Systém značně zprůhlednil realizované výdaje i jejich schvalování. Nezanedbatelné jsou také úspory. Ať už mluvíme o úspoře času jednotlivých referentů při sledování výdajů, úspoře času úředníků díky on-line napojení na účetnictví, nebo – a to v neposlední řadě – rovněž o úspoře kancelářského papíru a tisku (potvrzování a evidence se provádějí elektronicky). Zkvalitnila se evidence pohybu účetních dokladů a omezilo riziko případné ztráty účetních dokladů během jejich pohybu po jednotlivých pracovištích městského úřadu, který sídlí ve více budovách. Úředníci mohou nahlížet do systému a získávat informace bez nutnosti dotazů na finanční odbor. Nyní chystáme propojení podobné evidence i do oblasti příjmů a napojení on-line manažerských výstupů pro vedení města právě v oblasti čerpání a plnění rozpočtu. Chceme také využívat naskenovaných dokumentů jako elektronických příloh k příslušným dokladům, což by vyloučilo oběh papírových účetních dokladů uvnitř celého městského úřadu. ■ JOSEF KUPČÍK tajemník Městského úřadu Blansko březen 2008 MO16_17 28.2.08 2:29 PM Page 17 informační technologie a telekomunikace TÉMA Výzva, na niž se vyplatí odpovědět D osud si řada obcí a měst nekoncepčně pořizuje směsici různorodých informačních systémů – například pro vedení účetnictví, agendy místních poplatků či evidenci a správu svého majetku, aniž by byly navzájem propojeny a poskytovaly komplexní informace jak jednotlivým úředníků,, tak managementu úřadu. Ze svých dlouholetých zkušeností plzeňské společnosti MARBES CONSULTING, s. r. o., to tvrdí její obchodní ředitel Ing. Miroslav Dvořák. Podle něho se v praxi stále ještě vyskytují případy, kdy úředník obce třeba přizná občanovi příspěvek na bydlení, aniž by mohl vzít v úvahu, že právě tento občan už roky radnici neplatí místní poplatek za svého psa. Vhodný informační systém může pomoci řešit nejen jednoduchý případ, kdy jednotlivé agendy spolu nedovedou komunikovat a sdílet data, ale zajistí řešení i mnohem složitějších zadání. VNESE JASNO DO ROZPOČTŮ Třeba aby systém byl nastaven tak, že dokáže předpovědět čerpání rozpočtu na úrovni jednotlivých odborů. »Nepochybně dnes snad už všude vedoucí odborů mají přehled o čerpání peněz ze své kapitoly rozpočtu,« říká Ing. Miroslav Dvořák. »Jenže to jsou obvykle informace o tom, co se již stalo. Často si nejsou jisti, zda kupříkladu z titulu dlouhodobých smluv ke konci roku rozpočet svého odboru už fakticky nepřekračují, nebo zda naopak nehrozí riziko, že jej zbytečně nevyčerpají.« Nejde však pouze o reporting čerpání a disponibility rozpočtu. Moderní systém totiž poskytuje uživateli i komfortní nástroje k samotnému sestavení rozpočtu organizace, k jeho úpravám prostřednictvím rozpočtových změn a k modelování a výběru optimální varianty. POŘÁDEK V MAJETKU Magistrátní a další větší města, ale zejména kraje, zásluhou moderních systémů získají Moderní systémy lze vnitřně nastavit tak, aby fungovaly v souladu se správním řádem a úředníkovi při vyřizování záležitostí de facto »napovídaly« správné kroky. komplexní a aktuální přehled o svém rozsáhlém majetku, a mohou tak s ním efektivněji nakládat. Ať už jde o budovy škol, nemocnic a sociálních zařízení či o dopravní stavby apod., které mají svěřeny, nebo je svěřují do správy dalších organizací s právní subjektivitou. K takovému majetku úřadu většinou chybějí informace o jeho technickém stavu, vydaných penězích na jeho opravy a údržbu, o dalších smlouvách, které se k němu váží apod. Neřkuli aby se na úrovni magistrátu nebo krajského úřadu mohly účelně plánovat a realizovat investice. »To je ze strany moderních informačních technologií výzva, na niž by veřejná správa měla slyšet,« konstatuje Ing. Miroslav Dvořák. AGENDY V SOULADU SE ZÁKONY Vhodně zvolený informační systém může chránit i samotného úředníka. Systém lze totiž vnitřně nastavit i tak, aby fungoval v souladu se správním řádem a úředníkovi de facto »napovídal« správné kroky, které má při vyřizování dané věci učinit. Také občan pak může mít větší jistotu, že se v jeho věci postupuje v souladu se správním řádem a dal- šími zákony, a navíc že se jeho záležitost řeší rychle a efektivně. Multiagendový systém díky integraci jednotlivých majetkových a partnerských evidencí či registrů do vrstvy městských agend nabízí i další zajímavé možnosti. Úředník spravující poplatky a pohledávky tak může mít nepřetržitě k dispozici aktuální informace o saldu partnera, stavu plnění platebního kalendáře, plnění závazků plynoucích ze smlouvy, nástroje pro efektivní vymáhání pohledávek a mnoho dalších. Připomeňme také, že pro moderní systémy je samozřejmostí automaticky průběžně prezentovat na webu vybrané, neustále aktualizované informace, které ocení jak občané, tak pracovníci úřadu. Pro interní potřebu to může být třeba každodenní sumář o stavu a předpovědi čerpání rozpočtu toho kterého odboru, pro veřejnost zase například informace o vypisovaných výběrových řízeních, či po zavedení identifikačního systému i informace pro občana o stavu vyřizování jeho konkrétní žádosti. V PŘÍBRAMI ZVOLILI PROXIO Na příbramské radnici informační nástroj pokrývající komplexně celou paletu činnosti úřadu při garanci bezpečné správy a nízkonákladového provozu už mají. Je jím komplexní informační systém PROXIO. Ing. Bc. Jarmila Nováková, tajemnice Městského úřadu Příbram, konstatuje, že PROXIO sjednotilo informační prostředí úřadu a zefektivnilo je do té míry, že nyní představuje komplexní nástroj pro každodenní činnost zaměstnanců radnice, a to od referentů až po management. »Potvrzuji, že jsme pro kvalitu práce úřadu vybrali správně, « odpověděla na náš dotaz s tím, že uživatelé si dokonce sami vyžádali rozšíření systému PROXIO o další agendy. ■ I VA N RY Š AV Ý MO-000649 březen 2008 17 MO18_19 28.2.08 TÉMA 2:35 PM Page 18 informační technologie a telekomunikace Škála povinně zveřejňovaných informací je široká Webmasteři, redaktoři nebo tiskoví mluvčí úřadů se často domnívají, že na webu obce, města nebo kraje postačí zveřejnit položky na základě vyhlášky ministerstva informatiky č. 442/2006 Sb., kterou se stanoví struktura informací zveřejňovaných o povinném subjektu způsobem umožňujícím dálkový přístup. Avšak není to až tak jednoduchá záležitost. E xistuje totiž hned několik skupin povinných informací: Informace povinně zveřejňované podle zákona o svobodném přístupu k informacím č. 106/1999 Sb. (InfZ), na něž se vztahuje uvedená vyhláška; dále informace vyžadované InfZ, které však vyhláška nepokrývá, a konečně informace, jejichž zveřejnění ukládají další zákony. K formě zveřejnění se vztahují i některé další povinnosti. POVINNOSTI ZE ZÁKONA ČÍSLO 106/1999 SB. Povinné subjekty musejí zveřejňovat informace podle § 5 odst. 1 a 2 zákona č. 106/1999 Sb. Pouze k této skupině informací se váže uvedená vyhláška. Ta stanovuje strukturu a obsah těchto informací. V zásadě jde o obdobu dříve dobře známého Standardu ISVS, který je však rozšířen o informace podle nového odst. 2, tj. o povinné zveřejnění všech právních předpisů (například vyhlášky a nařízení obce v plném znění) a seznam hlavních dokumentů. Ten představuje jednoduchou metainformaci, tedy informaci o tom, jaké nejdůležitější dokumenty o činnosti úřadu po něm občané mohou žádat. Bude to například rozpočet či strategický plán rozvoje (obce typicky zveřejňují SWOT analýzy, přípravu komunitního plánování či metodiku privatizace bytového fondu apod.). V této položce – na rozdíl od právních předpisů (vyhlášky, nařízení a další), není právní povinnost zveřejnit i samotné obsahy (plné texty) uvedených informací. Nicméně je rozumné jejich seznam (tedy sestavu jejich názvů) umístit na web interaktivně tak, aby jejich prokliknutím uživatel získal celý text. Výběr položek v zásadě zůstává na uvážení obce, zjevnou chybou však je, když není zveřejněno nic. Pasáž povinně zveřejňovaných návodů k řešení životních situací je rovněž podrobně upravena a rozvedena uvedenou vyhláškou. Lze využívat odkaz na webové stránky Portálu veřejné správy a ministerstva vnitra i dalších subjektů, kde tyto popisy jsou již zpracovány. Častou chybou bývá zveřejnění sazebníku úhrad za poskytování informací platného před novelou InfZ v roce 2006. Po novelizaci však už nelze vyžadovat úhradu za jakékoliv vyhledávání informací, a sazebník musí být formulován jinak. Podceňuje se i významná povinná položka Seznam rozpočtových, 18 Je třeba uvádět i všechny výdaje na vedené soudní spory o poskytování informací, a to nejen na externí právní zastoupení anebo v případě prohry náklady protistrany, nýbrž i náklady na vlastní zaměstnance, kteří se vedení sporu věnovali. příspěvkových, zřizovaných, řízených a jiných organizací, které jsou povinným subjektem zřízeny nebo jsou navázány na jeho rozpočet. Je nutno uvést nejen školy a další příspěvkové organizace, ale zejména různé obchodní firmy typu společností s ručením omezeným či akciové společnosti, jako kupříkladu bývají Technické služby. Součástí této skupiny je také Výroční zpráva o poskytování informací. V ní je třeba uvádět všechny výdaje na vedené soudní spory o poskytování informací, a to nejen na externí právní zastoupení anebo v případě prohry náklady protistrany, nýbrž i náklady na vlastní zaměstnance, kteří se vedení sporu věnovali. Zde doporučuji zajímavou ukázku: výroční zprávu 2007 obce Hajany, která kvůli chybnému poskytování informací málem zbankrotovala (http://www.hajany.cz). CO VE VYHLÁŠCE NENAJDETE Podle § 5 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb. musejí povinné subjekty na svém webu zveřejňovat informace, které poskytly individuálním žadatelům na jejich žádost, a to do 15 dnů od jejich poskytnutí žadateli. Tuto povinnou položku uvedená vyhláška nepokrývá. Z logiky věci plyne, že je třeba zveřejnit rovněž znění žádosti o informace, jinak by – bez znalosti, kam směřovala žádost – nedošlo ani ke zveřejnění poskytnuté informace. Vlastní žádosti, k nimž se pak připojí odpověď, se uvádějí bez osobních údajů (tj. např. bez data narození, přesné adresy, telefonu či e-mailové adresy). Doporučuji tuto rubriku nazvat Informace poskytnuté na žádost nebo Databáze poskytnutých informací. Dobrá praxe se teprve stabilizuje, určitě lze doporučit řešení na http://www.praha6.cz/ dotazy.html nebo http://extranet.kr-vysocina.cz/poskytnute-informace/. Podle § 5 odst. 5 zákona č. 106/1999 Sb. jsou povinné subjekty povinny zveřejnit na svém webu celý veřejně přístupný obsah všech rejstříků, registrů, evidencí a seznamů, které vedou a jež jsou podle zákona veřejně přístupné. Ani tuto oblast vyhláška ministerstva informatiky č. 442/2006 Sb., nepokrývá. Obvykle půjde o živnostenský rejstřík, rejstřík honebních společenstev či o místní programy snižování emisí podle § 6 odst. 6 zákona o ochraně ovzduší (č. 86/2002 Sb.), které vedou kraje a některé obce. Mohou to však být i další registry či evidence, které splňují podmínku, že jsou podle zákona alespoň zčásti veřejně přístupné. Zveřejnění živnostenského rejstříku lze vyřešit odkazem na Centrální registr živnostenského podnikání s poučením, že informace odpovídající dané obci lze získat zadáním obce do vyhledávání. Naopak rejstřík honebních společenstev za obec nikdo nezveřejní, a přitom jde o informaci o závažném zásahu do vlastnických práv. Je tedy nutné tuto snadnou povinnost poctivě naplnit. CO UKLÁDAJÍ DALŠÍ ZÁKONY ■ Podle zákona o ochraně osobních údajů (§ 18) musejí povinné subjekty zveřejnit informace o tom, jaká zpracování osobních údajů provádějí (typ, okruh údajů, okruh příjemců, okruh osob, o nichž se údaje zpracovávají atd.). U některých zpracování, která nevyplývají ze zákonného zmocnění (například evidence badatelů místního muzea), však tato zpracování musejí oznámit a registrovat přímo u Úřadu pro ochranu osobních údajů, kde budou zveřejněna v Centrálním registru zpracování osobních údajů. ■ Podle zákona o informačních systémech veřejné správy (č. 365/2000 Sb., § 5 odst. 2 písm. h) musejí všechny úřady veřejné správy na svém webu zveřejnit informace o svém informačním systému. Zjednodušeně řečeno jde o přehled používaného software. ■ Podle stavebního zákona (§ 165 odst. 2) musí pořizovatel (zpravidla obec či kraj) zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup údaje o vydaném územním plánu, regulačním plánu a místech, kde je možné do této územně plánovací dokumentace a do její dokladové dokumentace nahlížet. Pořizovatel rovněž zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup zastupitelstvem obce schválenou zprávu o uplatňování územního plánu. březen 2008 MO18_19 28.2.08 2:35 PM Page 19 informační technologie a telekomunikace Další zákony, které mohou existovat či být nově přijímány, mohou uložit v souvislosti s různými agendami zveřejnit na webu další informace. Úplný přehled takových úprav (pokud vím) není zatím k disposici. V tomto přehledu též neuvádím okruh informací, zveřejňovaný na webu v rámci elektronické úřední desky. ■ OBECNÉ DOPORUČENÍ Ke způsobu, jak zveřejňovat povinné informace, lze doporučit zavést na příslušné stránce webu všechny povinné položky, i když v nich nebude (zatím) nic uvedeno. Nevystavíte se pak pochybnosti, zda chybějící položka znamená vaši nepozornost a nesplnění povinnosti, anebo jen to, že dosud na ni v životě obce nedošlo. Například i když zatím žádné žádosti o informace vůbec ne- byly vyřizovány, je správné rubriku »informace poskytnuté na žádost« zavést. Uvede se v ní, že obec dosud žádost o poskytnutí informace neobdržela. Podobné to bude u nákladů na soudní spory, u honitebních společenstev, pokud v obci nejsou, a dalších. Podobně je nutno zmínit povinnost, že jakékoliv informace, které má úřad k dispozici v elektronicky použitelné (například textové) podobě, musejí při zveřejnění na webu umožnit jejich další textové zpracování uživatelem. Zakázáno tedy je zveřejnit dokumenty v takové podobě formátu pdf, která neumožňuje další kopírování textu (zamčený text), anebo zveřejnit textové dokumenty ve formátu jpg jako obrázek. To neplatí, pokud dokument není a nikdy nebyl k dispozici jako text (například staré zápisy, k nimž není elektronická textová podoba). TÉMA Byl-li jakýkoliv dokument k dispozici (v papírové či elektronické podobě), vztahovala se na něj pravidla archivního zákona, spisové služby a skartačního řádu. Nelze jej mimo tato pravidla zničit, byť vymazání se zdá tak snadné. Pokud k tomu přece jen došlo, je povinností úřadu dokument obnovit z dostupných podkladů. Proto je nepřípustné, aby například elektronický záznam o jmenovitém hlasování zastupitelstva, který po určitou dobu zůstává v elektronickém hlasovacím systému, byl po pár dnech vymazán. Jde o stejný dokument, jako je samotný zápis jednání, a jeho vymazání představuje prohřešek proti spisové službě. ■ OLDŘICH KUŽÍLEK poradce pro otevřenost veřejné správy www.otevrete.cz Informační technologie zefektivní výrobu energie i z menších zdrojů Energetika. Nikdo nepochybuje o tom, že toto odvětví je pro každý stát, město i obec maximálně důležité. Vedle velkých zdrojů pro výrobu energií jsou hojně stavěny a rekonstruovány malé a střední soukromé či komunální zdroje. Téměř v každém městě existuje alespoň jedna společnost, provozující nějaký tepelný zdroj nebo zdroj kombinovaný s výrobou elektřiny. T yto firmy se však často zabývají současně také výrobou, službami, dopravou, obchodem apod. Činnosti mají rozdělené na divize, či na sledování ekonomických středisek. Z hlediska interních procesů tedy jde o velmi individuální a komplikované společnosti. Tento segment firem má i své specifické povinnosti vůči státním orgánům, například vůči ERÚ (Energetický regulační úřad), ČEI (Česká energetická inspekce), ministerstvu průmyslu a obchodu a ministerstvu životního prostředí. Na jedné straně tedy mají tyto firmy podnikání v energetice zatížené specifickou legislativou, na druhé straně jsou rozmanité co do interních procesů. Pro uživatele ťukající informace do různých systémů bez komfortní vazby, bez společné databáze a při nemožnosti jednoduchého vyhodnocení to představuje velký problém. Naopak pro komplexní informační systém, budovaný na jedné databázi, to je výzva. Právě myšlenka sjednocení rozmanitých procesů a dosažení komplexnosti práce nad jednou databází byla v roce 2004 hnacím motorem vzniku uceleného informačního systému v třebíčské společnosti TTS energo s. r. o. PENÍZE AŽ V PRVNÍ ŘADĚ Holding TTS zakoupil v roce 2004 pro své dceřiné společnosti informační systém Helios Orange, který tehdy pokrýval v celé firmě ekonomickou a výrobní oblast. Na ostatní březen 2008 procesy užívaly dceřiné společnosti různé systémy. Management společnosti však měl představu o sjednocení všech klíčových procesů do jednoho systému. Společně s lidmi ze softwarové společnosti PC HELP se proto začali zamýšlet nad vývojem nového modulu, postihujícího procesy výroby a distribuce tepelné energie. Mezi hlavní požadavky patřily jednotná databáze a integrace se systémem Helios. Nový modul, nazvaný ENERGO, se měl tedy stát integrovanou součástí stávajícího informačního systému. »Vize však nestačila,« vzpomíná František Blažek, obchodní ředitel společnosti PC HELP. »Jako ke všemu i k započetí projektu ENERGO byly třeba také peníze. V roce 2005, po předchozím vypracování implementační studie a marketingovém průzkumu, byla mezi našimi firmami uskutečněna dohoda o financování projektu. Jejím výsledkem byla poněkud netradiční dělba nákladů mezi zákazníkem a dodavatelem.« Během dvou let, kdy byl pak modul ENERGO vyvíjen a implementován, se již objevili další zákazníci. I oni měli možnost ovlivnit rozsah a funkčnost modulu. Loni například proběhly další analytické práce ve společnosti TEDOM ENERGO s. r. o., kde je systém spolu s modulem nyní implementován. Stejná sestava bude také nasazena i u jedné z dcer společnosti TEPLO IVANČICE, s. r. o. O CO VLASTNĚ JDE? V kostce: ENERGO je systém umožňující sledovat a vyhodnocovat výrobu a distribuci tepelné a elektrické energie, případně hromadný prodej médií, jako je plyn, voda a podobně. ENERGO existuje ve standardní verzi, ale lze jej rovněž modifikovat podle individuálních požadavků a přání zákazníka. Je integrován do informačního systému Helios Orange. To znamená, že uživatel, který využívá jiné standardní moduly systému, může bez problémů pracovat i v modulu ENERGO. »Mezi rutinní práce uživatelů tohoto modulu patří například práce s ceníky energií a služeb s více úrovněmi a volitelnou časovou platností nebo práce s platebními kalendáři a s cenovými dodatky smluv,« vysvětluje František Blažek. »Také zpracování a hromadné generování nedaňových a daňových záloh, dílčích plnění a výsledných vyúčtování patří k velmi častým činnostem pracovníků energetických firem. Na ni potom navazuje například hromadné automatické párování přijatých plateb nebo sledování salda,« dodává obchodní ředitel společnosti PC HELP. Management energetické firmy tak získal možnost v systému hodnotit účinnost a náklady dodávek energií či vypočítat hodnoty ke kalkulačnímu datu a nebo fakturační hodnoty k datu fakturace. Za zmínku stojí i kalkulace výsledných cen podle vzorce ERÚ i podle vlastních kalkulačních vzorců, jejich porovnávání či rozpad nákladů a výnosů, přeúčtování výrobních a správních režií či sledování nedokončené výroby. Co tedy dodat? Věřme, že informační technologie mají šanci podpořit lokální či komunální výrobu energie, kterou tak naléhavě potřebujeme. ■ J A R O S L AV W I N T E R 19 MO20 28.2.08 2:43 PM TÉMA Page 20 informační technologie a komunikace Portál MPSV láme rekordy V pondělí 28. ledna zaznamenal Integrovaný informační portál ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV – http://portal.mpsv.cz) poprvé více než půl milionu zhlédnutých stránek za jediný den. Hlavním důvodem vzrůstajícího zájmu klientů je rozšiřující se portfolio informací a služeb, které portál nabízí. Největší zájem mají návštěvníci o problematiku zaměstnanosti, jak potvrzuje i každodenní statistika nejnavštěvovanějších 100 stránek portálu. Mezi první desítkou dne 11. února v době přípravy tohoto článku bylo sedm stránek ze sekce Zaměstnanost. A právě v ní loni přibyly některé unikátní aplikace. Jde například o možnost vyhledat volná místa dostupná veřejnou dopravou ve stanoveném časovém intervalu. U takto vybraných volných míst zájemce může získat informaci o čase potřebném na dopravu do zaměstnání, počtu dopravních spojení, které tuto podmínku splňují, potřebném počtu přestupů i o ceně, za niž lze do zaměstnání dojíždět. Přitom aplikace sleduje dopravu do zaměstnání na šestou, sedmou, osmou, čtrnáctou a dvaadvacátou hodinu. Další novinkou je možnost vyhledávat volná místa pro osoby slabozraké či nevidomé. Tato aplikace byla připravena ve spolupráci se Sjednocenou organizací nevidomých a slabozrakých ČR (SONS) a umožňuje vyhledat takováto volná místa i bez toho, aby tuto možnost zaměstnavatel ve svém inzerátu volného místa explicitně vyjádřil. Top 10 nejžádanějších stránek (čísla udávají počet zobrazení 11. 2. 2008 v 19 hod.) 1. Hledání volných míst (základní formulář) 102 371 2. Rozšířené hledání volných míst 94 668 3. Hledání podle oboru 23 498 4. Zaměstnanost (úvodní strana sekce) 15 445 5. Úvodní strana portálu 1885 6. Sekce Zaměstnanost/Pro občany 7448 7. Kiosek 6397 8. Zadání inzerátu Hledám práci 4526 9. Sekce Sociální tematika 3579 10. Sekce Zaměstnanost/ Informace z úřadů práce 3281 ZDROJ: PORTÁL MPSV Pro zaměstnavatele byla výrazně upravena aplikace pro zadávání volných míst. Celkově bylo 11. února v databázi úřadů práce 39 993 nabídek, které obsahovaly 103 791 volných míst. Informace o volných místech je možné si nechat si posílat e-mailem. V části věnované roblematice zaměstnanosti v evropském kontextu – EURES – portál uvádí informace o pracovních a životních podmínkách v jednotlivých členských zemích Evropského hospodářského prostoru a také výběr volných míst, která zaměstnavatelé z ostatních zemí inzerují se zvláštním zájmem o pracovníky z ČR. K dispozici je i odkaz na server EURES v Bruselu s kompletní nabídkou více než 1,3 mil. volných míst. Pro občany hledající informace ze sociální oblasti jsou přístupné informace jak z oblasti týkající se státní sociální podpory, pomoci v hmotné nouzi, tak sociálních služeb. Přímo z portálu lze vyplnit řadu formulářů vydávaných ministerstvem práce a sociálních věcí a další formuláře je možné odtud alespoň stáhnout a vytisknout. ■ J A R O S L AV W I N T E R Inspirace na www.sternberk.eu W ebové stránky města Šternberka (Olomoucký kraj) najdete na adrese www.sternberk.eu. Své první internetové stránky město uvedlo do provozu již v roce 1999, současná verze se zprovoznila v dubnu 2007 a neustále se zkvalitňuje. Konzultační centrum Dobrý web hodnotí šternberské stránky jako přehledné a dobře strukturované, vizuálně dobře zpracované a v rámci hodnocení webů měst Olomouckého kraje jako jedny z nejlepších. Hodnocení nebylo zaměřeno na obsahovou kvalitu, ať už povinně nebo obecně zveřejňovaných informací. Předpokládáme však, že srovnání a hodnocení vychází z přesného začlenění našeho webu do výsledného žebříčku podle jednotlivých kritérií. Stránky města obsahují veškeré povinně zveřejňované informace o městě dané zákonem č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím a vyhláškou č. 442/2006 Sb., kterou se stanoví struktura informací zveřejňovaných o povinném subjektu způsobem umožňujícím dálkový přístup. Navíc uživatelům předkládáme řadu nadstandardních informací. Město své webové stránky rozdělilo na dvě sekce. Turistická sekce je určena hlavně návštěvníkům města, kteří v ní najdou informace o ubytování, stravování, památkách, akcích, historii města, on-line kameru a další užitečné informace. V nejbližší době budou spuštěny i její jazykové mutace. V sekci Městský úřad se denně objevují nové zprávy z radnice, uživatelé si tam mohou přečíst aktuální program starosty, dotázat se na informace v rubrice Dotazy obča- 20 nů. Nová je rubrika Volná pracovní místa, kam firmy ze Šternberka i okolí mohou posílat nabídky volných míst. Na elektronické úřední desce jsou kromě ze zákona povinných informací zveřejňovány i informace o veřejných zakázkách, nařízení a směrnice města, informace o prodejích a pronájmech, možnostech podávání žádostí o dotace a granty. Na webu jsou vyvěšeny i důležité strategické dokumenty, například Strategie rozvoje města, územní plán včetně dostupných digitálně zpracovaných katastrálních map celého územního obvodu úřadu. Najdete tam rovněž informace o projektech, jako jsou komunitní plánování, regenerace síd- lišť, regenerace městské památkové zóny, prevence kriminality a další. Výhodou pro editaci stránek je redakční systém, umož|ňující okamžitou aktualizaci dokumentů oprávněnými zaměstnanci radnice. Současná verze stránek je už také částečně přístupná handicapovaným občanům a už brzy tato přístupnost bude kompletně dokončena. Stránky mají aktivovanou službu RSS kanálů pro odběr aktualit a dotazů občanů pomoci RSS čteček. Uživatelé se tak na stránky nemusí stále vracet, neboť jejich čtečka jim tyto údaje sleduje sama. ■ IRENA ČERNOCKÁ tisková mluvčí Města Šternberka březen 2008 28.2.08 2:45 PM Page 21 informační technologie a telekomunikace TÉMA Přetížené kamiony to budou mít těžší V Š E Ř Í D Í S P E C I Á L N Í S O F T WA R E Základem zařízení jsou dva tlakové keramické senzory příčně zafrézované do jízdního pruhu na vozovce, mezi nimiž jsou do tělesa dopravní stavby vloženy indukční smyčky. Tlakové senzory zaznamenávají zatížení jednotlivých náprav projíždějícího vozidla, indukční smyčky jeho rychlost. Zjištěné údaje vyhodnocuje speciální software – řídicí jednotka. Zařízení je doplněno dvěma digitálními kamerami. První přehledová kamera (sekvenční) dokumentuje celý průjezd vozidla a její záznam slouží jako případná součást důkazních prostředků, že dané vozidlo v daný čas skutečně projelo měřeným úsekem. Druhá kamera se aktivuje až na povel řídicí jednotky, pokud hmotnost vozidla přesahuje přednastavené mezní hodnoty. Tato kamera je vyba- Při prezentaci systému pro vážení vozidel za jízdy ve Zlatníkách-Hodkovicích počátkem února tam jen během tří hodin testu váhy zaznamenaly 35 projíždějících vozidel, která překročila nejvyšší povolenou hmotnost 12 tun. Na snímku kamion přijíždí ke dvěma téměř neznatelným tlakovým senzorům zafrézovaným do vozovky. vena bleskem, aby pořízený záznam mohl být kvalitní i v noci či při zhoršené viditelnosti. VYZRAJE I NA »CHYTRÁKY« Výhodou systému je, že jeho stacionární zařízení, tedy senzory, smyčky a řídicí jednotku, lze v regionu zabudovat do vozovek na více místech a mezi těmito stanovišti pouze operativně podle potřeby přesunovat kamery. Řidiči tak nikdy nebudou přesně vědět, kde a kdy je měřicí zařízení skutečně v provozu, což jim znesnadní možnost vyhnout se mu volbou jiné trasy. Další výhodou je fakt, že systém po instalaci je kromě nutného pravidelného servisu a kalibrace naprosto bezobslužný a ani na straně úředníka dopravního odboru nevyžaduje víc než pouze běžnou uživatelskou znalost PC. Naopak podmínkou pro instalaci systému je dostupnost elektrické energie na měřicím stanovišti a také rovný úsek vozovky v délce alespoň 60 metrů s co možná nejvyšší kvalitou povrchu. Běžné WIM fungují tak, že dopravním policistům nebo celníkům signalizují, že hmotnost projíždějícího vozidla překračuje nejvyšší povolenou hodnotu pro danou silnici. Policisté pak tato vozidlo odkloní na místo, které je příhodné pro zvážení na mobilní soupravě vah. Teprve tam je přetížení vozidla zdokumentováno – a přestupek buď vyřízen na místě, nebo předán dopravnímu odboru. Přetížené vozidlo má navíc správně na místě vyčkat, než přijede jiné vozidlo, aby na ně mohla být část nákladu přeložena. To zvyšuje nároky na velikost odstavné plochy a často i blokuje převažování dalších vozidel. Zařízení, které vyvinula společnost Czech Radar, těmto problémům čelit nemusí a nevyžaduje ani přítomnost policistů, kteří se mohou věnovat své práci jinde. Z Á J E M M Á TA K É L I B E R E C K Ý K R A J Náklady na pilotní instalaci zařízení dosáhly zhruba 10 mil. Kč, přičemž významnou část ceny tvoří vlastní instalace do vozovky. S větším počtem instalovaných systémů však budou tyto celkové náklady logicky klesat. Pokud se systém v pilotním nasazení osvědčí, Středočeský kraj jich hodlá ročně nakupovat hned několik a průběžně jimi osazovat své silnice druhé a třetí třídy. Zájem o toto zařízení už projevil i Liberecký kraj. Ve středních Čechách se do rekonstrukcí silnic druhé a třetí třídy chystají investovat téměř čtyři miliardy korun. »Nechceme nečinně přihlížet tomu, jak nesvědomití dopravci přetíženými kamiony tyto naše investice znehodnocují,« uvedl středočeský hejtman Ing. Petr Bendl. ■ I VA N RY Š AV Ý MO-000662 U nikátní, i ve světovém měřítku naprosto ojedinělý systém vážení vozidel za jízdy nyní zkouší Středočeský kraj ve spolupráci s firmou Czech Radar, a. s., v obci Zlatníky-Hodkovice v okrese Praha-západ. Systémy souhrnně nazývané weigh-inmotion (WIM), neboli »vážení za jízdy«, již nejsou až tak neobvyklé. Jenže zařízení instalované na silnici č. II/101 na konci Zlatníků u hřbitova směrem na Dolní Břežany nejenže umí přesně zjistit hmotnost projíždějícího vozidla, ale navíc také případný přestupek (překročení povolené hmotnosti) obrazově zdokumentuje (viz foto na str. 13 a údaje na liště v jeho horní části – pozn. redakce) a pořídí o něm digitální záznam. Ten odešle do centrálního systému, kde k získaným datům mají přístup výlučně oprávněné osoby, tedy konkrétní úředníci dopravního odboru obce s rozšířenou působností, kteří zjištěné přestupky vyřizují. Přenos dat je šifrován, probíhá protokolem HTTPS a přístup k těmto datům je zabezpečen identifikací uživatele a jeho autorizací. FOTO: IRENA HOŠKOVÁ MO21 28.2.08 2:36 PM Page 22 EVROPSKÁ UNIE Kdy je či není financování muzeí veřejnou podporou? Řada územních samospráv zřídila muzea, povětšinou ve formě příspěvkových organizací, kterým každoročně ze svých rozpočtů poukazuje dotace na provoz, případně na nejrůznější investiční akce. Některé obce a kraje dokonce hodlají zřídit muzea využitím zdrojů ze strukturálních fondů EU.Vyvstává proto otázka: Nejde v případě těchto dotací o formu veřejné podpory? P rávní předpisy ČR umožňují územním samosprávám financovat řadu oblastí včetně muzeí. To však neznamená, že tak mohou činit bez dalšího posouzení. Velice snadno se totiž mohou dostat do kolize s pravidly EU pro veřejnou podporu, u nichž platí aplikační přednost před českým právem. Jinými slovy, předtím než poskytnou veřejné prostředky na základě českého právního předpisu, měly by si odpovědět na otázku, zda takové financování zakládá veřejnou podporu či nikoliv. JE MUZEUM PODNIKEM? Podnik je v oblasti veřejné podpory klíčovým pojmem. Platná judikatura soudů EU jej vymezuje jako jakoukoli entitu bez ohledu na právní status či způsob financování, která vykonává ekonomickou činnost. Tou je míněno nabízení výrobků a služeb na příslušném trhu. Jde v podstatě o činnost, při níž se určitá entita může – byť i potenciálně – dostat do konkurenčního vztahu s jinými subjekty, tj. může ovlivnit daný trh nejen v určitém státě, ale i v rámci celé EU. Zdůrazňuji, že nerozhoduje právní forma, způsob financování, vlastnictví kapitálu, nýbrž činnost, kterou daná entita vykonává. Podnikem tudíž mohou být i příspěvkové organizace. Jak ukazuje rozhodovací praxe Evropské komise (EK), klíčového orgánu pro oblast veřejné podpory, určit, zda veřejné financování muzeí zakládá veřejnou podporu či nikoliv, není jednoduché. Hlavním problémem je posoudit, zda muzea jsou vůbec podniky a zda příslušné opatření je způsobilé ovlivnit obchod mezi členskými státy EU. Co je veřejná podpora Veřejná podpora je vymezena v článku 87 odst. 1 Smlouvy ES. Jde o opatření, které: ■ Je poskytováno v jakékoliv formě z veřejných rozpočtů, a to přímo či nepřímo. ■ Zvýhodňuje určitý podnik, skupinu podniků či celá odvětví výroby/služeb. ■ Je způsobilé narušit soutěž na vnitřním trhu EU. ■ Je způsobilé ovlivnit obchod mezi členskými státy EU. Všechny zmíněné znaky musí být naplněny kumulativně. ■ Nejčastější formy veřejné podpory jsou dotace, daňové úlevy, subvence, prodeje majetku veřejnými institucemi za cenu nižší než tržní apod. 22 FOTO: DAGMAR HOFMANOVÁ MO22 Vlastivědné muzeum ve Vysokém nad Jizerou. P Ř Í K L A D Y Z J I N Ý C H S TÁT Ů E U Určitý návod mohou české územní samosprávy nalézt v rozhodnutí EK, ve kterém z hlediska veřejné podpory posuzovala program dotací regionu Sardinie na vytvoření lokálních muzeí (rozhodnutí č. N 630/2003). Na základě tohoto programu mohla jakákoliv fyzická osoba, církev, asociace, vzdělávací instituce a podobně, která hodlala na svém pozemku vytvořit muzeum, požádat o dotaci na úhradu 50 % v programu stanovených nákladů. Tyto náklady například zahrnovaly rekonstrukci a úpravu vystavovaného objektu, vzdělávací pomůcky vztahující se k vystavovaným objektům atd. Pokud jde o posuzování otázky, zda uvedená muzea jsou podniky, EK dospěla k závěru, že nikoliv. Podle jejího názoru muzeální aktivity (jejichž podporu předpokládá výše uvedený program) provozované fyzickými osobami, neziskovými organizacemi, nejsou ekonomickými aktivitami v oblasti, kde existuje soutěž na trhu. Z tohoto důvodu muzea, jimž má region Sardinie poskytnout dotace, nejsou podniky ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy ES. Poskytované dotace tedy nejsou veřejnou podporou. Evropská komise se v rozhodnutí ovšem zabývala i otázkou ovlivnění obchodu. Zde dospěla k závěru, že jde o lokální muzea s omezeným rozsahem. V rozhodnutí vyslovila názor, že muzea tohoto charakteru »nelákají« návštěvníky z jiných členských států EU, kteří by překračovali hranice speciálně kvůli jejich návštěvě. Proto zmíněná dotace není ani způsobilá ovlivnit obchod mezi členskými státy. Na druhou stranu EK připustila, že v případě velkých a slavných evropských muzeí by k ovlivnění obchodu dojít mohlo. Tuto skutečnost potvrzuje i její rozhodnutí týkající se programu záruk ve prospěch federálních muzeí v Rakousku (rozhodnutí č. NN 50/2007). Zmíněný program spočívá v oprávnění rakouského ministra financí (z hlediska veřejné podpory není rozdíl, zda jde o centrální státní orgán či lokální samosprávu) vystavit záruku za předměty (sbírky), které si federální muzea zapůjčí od třetích stran za účelem výstav. Záruka spočívá v závazku, že ministerstvo financí uhradí případné škody, které vzniknou při poškození vypůjčených předmětů. Příjemci záruk může být 8 federálních muzeí se sídlem ve Vídni, která jsou založena podle veřejného práva (zřejmě jde o obdobu českých příspěvkových organizací). Evropská komise důkladně posuzovala aktivity, v jejichž souvislosti jsou záruky vystavovány. Zjistila, že jde v podstatě o pořádání mezinárodních výstav, pro něž se výstavní předměty od třetích stran půjčují (najímají). Tyto výstavní aktivity jsou v přímé konkurenci s výstavami pořádanými jinými (privátními) subjekty. Evropská komise proto rozhodla, že federální muzea jsou podniky podle čl. 87 odst. 1 Smlouvy ES. Pokud jde o otázku ovlivnění obchodu, EK svoji úvahu o naplnění tohoto znaku odvinula od skutečnosti, že záruky se poskytují v souvislosti s výstavami mezinárodního charakteru, které mohou organizovat i jiná muzea v ostatních členských státech EU. Pořádání takových mezinárodních výstav může být hlavním impulzem pro rozhodnutí zahraničních turistů navštívit Vídeň. Vzhledem k tomu, že předmětné záruky mohou federálním muzeím umožnit pořádat výstavy atraktivní pro zahraniční návštěvníky (i z EU), nelze ovlivnění obchodu podle názoru Evropské komise vyloučit. Vyslovila proto závěr, že výše popsané záruky federálním muzeím zakládají veřejnou podporu. A DOPORUČENÍ? Uvedené případy jsou odlišné a lze je použít pouze jako určitý návod. První se týká obvyklých muzejních aktivit, jako jsou informace o historickém vývoji daného regionu, o jeho osidlování atd. Ve druhém jde o činnost, která ovlivňuje soutěž mezi různými pořadateli výstav. Proto v případě veřejného financování muzeí doporučuji důkladně zkoumat aktivity, jimiž se zabývají. Dále doporučuji zkoumat, zda jejich činnost je natolik výjimečná, aby o ni projevili zájem návštěvníci z EU. Jsem přesvědčen, že ve většině případů znaky veřejné podpory naplněny nebudou. Její existenci ovšem nelze vyloučit, což dokládá zmíněný rakouský případ. ■ MICHAEL KINCL asistent soudce Nejvyššího soudu ČR, soudní znalec se specializací na veřejnou podporu, předseda pracovní komise pro veřejnou podporu České asociace pro soutěžní právo březen 2008 28.2.08 2:36 PM Page 23 EVROPSKÁ UNIE Jak zvýšit kredit úřadů Co platí pro kulturu úřadu (a nejen pro ni) Stačí málo – několik nespokojených klientů, nešikovné mediální vyjádření, nečinnost a neochota pár úředníků a nepříjemný stín ulpí na celém úřadě. Tři městské úřady Libereckého kraje se proto vydaly cestou systematického budování své dobré pověsti. J e-li klíčovým prvkem pro formování kultury úřadu jednání autorit, pak jednou z efektivních cest, jak ji ovlivňovat, je vzdělávací program. Uvědomili si to také autoři pilotního odzkoušení vzdělávání zaměřeného na profesionální vystupování pracovníků veřejné správy, které se uskutečnilo ve městě Lomnice nad Popelkou. Projekt se realizoval v rámci opatření 3.3 Rozvoj dalšího profesionálního vzdělávání Operačního programu Rozvoj lidských zdrojů a finančně ho podpořily Evropský sociální fond a rozpočet ČR. Partnery projektu jsou města Chrastava a Hodkovice nad Mohelkou. Cílovou skupinu tvořilo zhruba 69 zaměstnanců městských úřadů včetně vrcholových politiků uvedených měst. Každý z nich musel být coby zástupce vykonavatele samosprávy či státní správy váženou autoritou. VÝCHODISKA PROJEKTU Jak je z názvu projektu patrné, jeho základní cíle jsou dva: ■ Proměňovat kulturu třech obdobných úřadů prostřednictvím pozitivního jednání jejich pracovníků, a tím naplňovat poslání městských úřadů. ■ »Prozkoumat cestu« pro další úřady, jež by se vydaly obdobným směrem. Vznikly proto dva nové vzdělávací programy, které se v projektu odzkouší a poté se budou ucházet o příslušnou akreditaci ministerstva vnitra. ■ Vždy nějaká bude, rozhodovat se můžeme mezi tím, zda bude cíleně budovaná nebo ponechaná náhodnému, neřízenému vývoji. ■ Obtížně se mění, je relativně stálá a má sklony k setrvačnosti. ■ Nedá se měnit celá najednou, ale dílčí změny ji formují. ■ Největší vliv na to, jaká bude, mají lidé, kteří jsou autoritami, a to ať formálními (zastávají vedoucí pozice na úřadě), tak i neformálními (ostatní je uznávají a při svém jednání jsou jimi silně ovlivňováni). Zásadní bývá chování autorit v klíčových (například krizových) situacích. V případě organizací je to jazykem managementu »kultura organizace či úřadu«. Zatímco o administraci projektu se stará město Lomnice nad Popelkou, o vzdělávání Aperta, s. r. o., která má dlouholeté zkušenosti se vzděláváním a poradenstvím ve veřejné správě. Účastníci projektu jsou rozděleni do pěti skupin, v každé jsou zástupci všech partnerských městských úřadů, což umožňuje řízenou výměnu zkušeností. Její význam potvrzuje i Hana Urbanová, vedoucí odboru pro záležitosti občanů Městského úřadu v Chrastavě: »Velkým přínosem pro nás bylo neformální setkání se zaměstnanci partnerských úřadů zapojených do tohoto projektu.« OBSAH A FORMA PROGRAMU Projekt se skládá ze dvou tematických modulů. První, který již skončil, se soustředil na firemní kulturu městského úřadu, zejména na jeho organizační kulturu či vizitku, dále na image a etický kodex úředníka. Ačkoliv se zdá, že jsou to témata natolik samozřejmá, že je zbytečné jim věnovat pozornost, opak je pravdou. V poslední době jsou úředníci pod stále intenzivnějším dohledem veřejnosti. Zvyšují se nároky na jejich vystupování i znalosti. Navíc média upozorňují na různé nešvary v jednání úředníků, spatřují v nich jakési nositele normotvorného chování. Nástrojem, který jim může pomoci tuto roli zvládnout, je i zmíněný vzdělávací program. Zdůrazňuje, že vše se odvíjí od hodnot, které jednotlivci a zástupci úřadu vyznávají. Hodnotové žeb- FOTO: ARCHIV MO23 Účastníci projektu procvičovali témata i formou drobných herních technik. březen 2008 říčky jednotlivců by se měly v podstatném shodovat s hodnotovým rámcem úřadu. Tyto hodnoty nestačí pojmenovat, ale denně je naplňovat svým jednáním. Texty etických kodexů mohou být příliš vzdáleny praktické aplikaci. Druhý modul se věnuje komunikaci na úřadě, hlavnímu nástroji, který úředník ve své práci používá. Je formou, jež »prodává jeho služby« i úřad jako celek. Vzdělávací program se soustřeďuje na komunikační dovednosti, na jejich základy. Velký prostor ponechává obtížným situacím při jednání s klienty. »Příležitost učit se a získávat komunikační schopnosti i dovednosti by neměl nikdo odmítat. Celoživotní vzdělávání je nezbytnou součástí rozvoje osobnosti, zejména pro ty z nás, kteří pracují ve veřejné správě,« zdůrazňuje Petr Hanus, místostarosta Hodkovic nad Mohelkou. V projektu se klade důraz vedle ústní komunikace i na její písemnou formu – korespondenci. »Písemná forma komunikace nepochybně musí mít předepsané náležitosti, neboť je vizitkou každého úřadu,« říká Hana Urbanová. Silnou stránkou vzdělávání byla jeho forma. »Úředníci našeho úřadu ocenili především možnost propojit odbornou výuku s praxí,« konstatovala Věra Kučerová, tajemnice Městského úřadu Hodkovice nad Mohelkou. »Po krátkých odborných blocích následovala diskuse a procvičování témat na různých případových studiích či formou drobných herních technik. Tento způsob považuji za velmi přínosný a vhodný k lepšímu zapamatování si tématu,« doplňuje. A jaké jsou dosavadní zkušenosti? »Pilotní vzdělávání považuji za relaxaci, výměnu zkušeností a především za nastavené zrcadlo. Vnáší příjemnou změnu do pracovního koloběhu, zamyšlení se nad sebou díky zpětné vazbě, o kterou se výuka opírá. Myslím, že všichni ocenili aktivní průběh kurzu. Rovněž účast tří městských úřadů věci velmi prospěla,« uzavírá Jana Šnajdrová, vedoucí odboru vnitřních věcí z Městského úřadu Lomnice nad Popelkou. ■ V Ě R A R Ů Ž I Č K O VÁ JOSEF MAŘAS koordinátoři projektu 23 MO24_25 28.2.08 2:49 PM Page 24 EVROPSKÁ UNIE Program rozvoje venkova nabírá tempo Je jedním z nejvýznamnějších zdrojů kofinancování projektů, které mohou zásadně zlepšit kvalitu života na venkově.V současné době má za sebou vyhlášení tří kol příjmu žádostí o dotace. Z ákladní představu o míře zájmu venkovských obcí o Program rozvoje venkova (PRV) si můžeme vytvořit na základě výsledků 2. kola, které skončilo 26. listopadu (viz tabulka). Uvedené počty registrovaných žádostí ještě nedovolují analyzovat dlouhodobé trendy, protože to byla »de facto« první příležitost uplatnit projekty z preferované oblasti III.2.1., jejíž podstatou je obnova a rozvoj vesnic, občanská vybavenost a služby. Jestliže je v ČR podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) k 1. 1. 2007 celkem 5602 obcí s počtem obyvatel do 2000, z toho 3610 do 500, jde i při jistých interpretačních úskalích o poměrně zajímavou korelaci. C O S P Ř E V I S E M P O P TÁV K Y ? Z pramenů, které jsem měl k dispozici v době přípravy tohoto příspěvku (v polovině února), vyplývá, že zájem obcí do 500 (2000) obyvatel o nosné opatření III.2.1 pětkrát převyšuje finanční alokaci 0,98 mld. Kč pro 2. kolo. Při počtu 1061 podaných žádostí a celkové výši požadovaných dotací 4,8 mld. Kč připadá na jeden projekt v průměru asi 4,5 mil. Kč. Jedním z možných řešení převisu poptávky je podle Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF)) sloučení prostředků osy III určené pro roky 2007 a 2008. Tím by se uspokojil větší počet žadatelů, kteří by tak nemuseli čekat s realizací svých projektů na vyhlášení dalšího kola, tj. do října 2008. O P T I M I S T I C K É O Č E K ÁVÁ N Í Náročnost přípravy a zpracování žádosti o dotaci – jak jsem ji vnímal v mnou administrovaných případech – byla vždy přímo úměrná připravenosti obce nejen z hlediska projekčního a dokumentačního, ale i (a často především) z hlediska pochopení dané příležitosti, odvahy a ochoty zástupců obce ji využít. Dá se s jistou nadsázkou říci, že jaká je úroveň zastupitelských orgánů dané obce, schopnost jejích členů shodnout se ve věcech společného zájmu, taková je úroveň koncepční práce při tvorbě rozvojového plá- nu a také konečný úspěch při využívání finanční pomoci EU. Nelze zastírat, že účast v dotačních programech je téměř vždy spojena s vynaložením mimořádného úsilí, obvykle nad rámec tzv. běžných povinností. V současném programovém období je podávání žádostí podle mého názoru jednodušší, program je vůči uchazečům vstřícnější. I přes svoji relativní složitost jsou podmínky výzev poměrně přehledné, jasně strukturované a definované. Na regionálních odborech SZIF jsem se setkal většinou s kvalifikovaným přístupem, s ochotou poskytnout potřebnou odbornou radu a pomoc, ať již ve fázi přípravy žádosti, nebo při odstraňování formálních vad v poskytnuté 21denní lhůtě. V tomto smyslu jsou údaje uvedené v tabulce důvodem k poměrně optimistickému očekávání v další perspektivě tohoto programu. Úspěšní žadatelé mohou být základem »sněhové koule« zájemců v dalších kolech. PŘÍKLADY NEJČASTĚJŠÍCH CHYB Nejčastější formální a obsahové chyby ze strany žadatelů, které pak ve svých důsledcích snižují šance projektu na úspěch v procesu hodnocení, se pokusím ukázat na modelové situaci v typické malé obci před podáním žádosti do PRV: Starosta obce se rozhodl, že veškerou administrativu spojenou se získáním a udržením dotace zajistí vlastními silami. Má jasnou představu o: – existenci PRV a nabízených možnostech; – prioritách obce a při jejich řešení má podporu ostatních zastupitelů; – přínosech, kterých chce realizací vybrané akce s pomocí dotace dosáhnout; – formě a způsobu financování akce (akcí) v potřebném čase a objemu. Jeho předchozí osobní zkušenosti s přípravou a řízením obdobných investičních projektů jsou přitom malé nebo žádné. Při přípravě žádosti je klíčová schopnost projektového týmu správně porozumět metodice PRV, a to jak v jeho obecné, tak specifické části. Neméně důležité je přesně apli- Výsledky 2. kola příjmu žádostí o dotaci – zájem venkovských obcí Počet registrovaných žádostí podle regionálních odborů SZIF Opatření PHA ČB ÚL HK BR OL III.2.1 – Obnova a rozvoj vesnic, občanská vybavenost a služby 169 233 101 151 183 III.2.2 – Ochrana a rozvoj kult. dědictví venkova 15 25 6 19 25 III.3.1 – Vzdělávání a informace 6 15 4 5 14 IV.1.1 – Místní akční skupina Celkem OP Celkem 166 58 1061 32 18 140 13 4 61 211 80 1262 Příjem na CP SZIF 190 273 111 175 222 X Pozn. redakce: PHA (Praha), ČB (Čes. Budějovice), ÚL (Ústí n. L.), HK (Hr. Králové), BR (Brno), OL (Olomouc), OP (Opava). CP (centrální pracoviště). ZDROJ: SZIF 24 kovat stanovené podmínky do všech předkládaných závazných dokumentů. Žadatel by si měl již v této fázi uvědomit nejen to, co ho čeká během přípravy a zpracování žádosti, ale i k čemu se zaváže v případě jejího úspěchu v investiční fázi projektu a následně ve fázi provozní. Rozhodně se vyplatí již před rozhodnutím o účasti v PRV reálně zhodnotit své schopnosti dostát všem závazkům, které z celého projektového cyklu vyplývají. Nejčastější chyby ve fázi přípravy žádosti se projevují: ■ v nedostatečné nebo chybné věcné a logické provázanosti jednotlivých kapitol Osnovy projektu, která v PRV plní úlohu zjednodušené studie proveditelnosti; Příklad: Obec uplatnila do způsobilých výdajů projektu nákup travní sekačky, ale projektové řešení nezahrnovalo ve svých výstupech travnatou plochu, která by nákup odůvodnila. ■ v nepochopení, resp. podcenění významu preferenčních kritérií pro bodové hodnocení projektové žádosti, popřípadě v jejich nesprávném výběru a aplikaci; pro zvýšení šancí je důležité, aby projekt obsahoval co nejvíce kritérií relevantních pro dané podopatření (záměr) a aby v nich žadatel mohl dosáhnout maximální počet bodů; Příklady: V rámci kritéria Komplexnost projektu u podopatření III.2.1.1, záměru a) Zlepšení dopravní a technické infrastruktury a vzhledu obcí může žadatel dosáhnout až 23 bodů, jestliže jeho záměr zahrnuje více než 4 ze 6 definovaných aktivit. Pokud však naplní dvě aktivity, získá jen 8 bodů. Podobně u multifunkčních objektů občanské vybavenosti při využití stávající stavby a plnění alespoň tří funkcí by mohl žadatel dosáhnout při splnění specifických podmínek až 18 bodů. ■ v chybném zařazení aktivit projektu do číselníku způsobilých výdajů; ■ v nerespektování principu referenční cenové úrovně podle ceníku Ústavu racionalizace ve stavebnictví, která je definována pro PRV jako maximální; ■ v nesprávném přístupu k řešení tzv. veřejné podpory, především u multifunkčních objektů s nutností oddělit části mající charakter ekonomických činností a generujících příjmy pomocí předem stanovené matematické metody; ■ nesprávný počet obyvatel obce (závazný je údaj ze zdrojů ČSÚ). V některých případech počet obyvatel evidovaných obcí a ČSÚ osciloval okolo hranice 500 a zásadně rozhodoval o účasti v PRV; ■ při zpracování elektronické žádosti, například v důsledku nepoužití kontrolních početních funkcí, které formulář nabízí, nevyplnění některých povinných údajů apod.; ■ podcenění významu majetkoprávních poměrů u kanalizací a ČOV a smluvních vztahů souvisejících s jejich provozováním. Věřím, že se další potenciální žadatelé nenechají odradit zdánlivou komplikovaností podmínek a budou při získávání finanční pomoci z PRV úspěšní. ■ JOSEF ŠNEJDAR projektový manažer Support Centrum, a. s. březen 2008 MO I-VIII/priloha 28.2.08 2:23 PM Page I finanční produkty PŘÍLOHA ILUSTRAČNÍ FOTO: EDMUND KIJONKA SPOLEČNÁ PŘÍLOHA ČASOPISŮ MODERNÍ OBEC A BANKOVNICTVÍ č. 3/2008 Karviná Finanční zdraví si musí obec ohlídat sama O obcích, které se kvůli nevhodně zvolenému úvěrovému financování nebo špatně investované dotaci dostávají do finančních potíží, čteme stále častěji. Systém ministerstva financí přitom většinu z těchto případů odhalí až ve chvíli, kdy už je pozdě. Pokud vůbec. Ukazuje to příklad obce Dobrná, na kterou byla koncem roku 2007 uvalena exekuce. N efungující veřejné osvětlení, základní škola provozovaná jen díky příspěvkům sousední obce, dotace na provoz mateřské školy samotnými rodiči dětí. To je obraz obce Dobrná na Děčínsku. Obec s necelými 500 obyvateli se dostala do problémů s hospodařením poté, co bez finančního krytí zahájila a následně neplatila výstavbu obecního vodovodu. Závazky a penále obce se nakonec vyšplhaly až k 10 milionům korun, což výrazně převyšuje finanční možnosti obce. Koncem roku 2007 navštívili obec exekutoři. Nyní má zablokované účty, nesmí disponovat se svým majetkem. Když se podíváme na finanční hospodaření Dobrné blíže, v porovnání s obcemi obdobné velikosti, napadá nás otázka: Nedalo se zjistit dříve než v momentu obstavení účtů a příchodu exekutorů, že finanční hospodaření obce není v pořádku a že hrozí nebezpečí, že obec nebude schopná dostát svým finančním závazkům řádně a včas? březen 2008 S TA B I L N Í P Ř Í J M Y K odpovědi na tuto otázku se dobereme postupně, na základě srovnávání vybraných ekonomických ukazatelů obce s obdobnými ukazateli na úrovni stejně velkých obcí v daném okrese, kraji i v rámci celé ČR. Z časového hlediska postačí vycházet z let 2004, 2005 a 2006 a průměrné hodnoty za uvedené tři roky. Podíváme-li se na rozpočtové příjmy obce, které vypovídají o její finanční síle, zjistíme, že celkové příjmy Dobrné v přepočtu na obyvatele (tab. 1) byly v období 2004–2006 v podstatě na průměrné úrovni v rámci obdobně velkých obcí v okrese Děčín a mírně podprůměrné ve srovnání za celou ČR. Nejde tedy vyloženě o obec, jejíž rozpočtové příjmy by byly velmi nízké a předurčovaly ji k budoucím problémům. TROJNÁSOBNÉ ZVÝŠENÍ DLUHU Výše kapitálových výdajů, které naznačují, kolik rozpočtových prostředků může obec věnovat na svůj rozvoj poté, co se vypořádá s nezbytnými náklady na provoz obecního úřadu a svých organizací, ukazuje, že Dobrná vydávala na kapitálové výdaje v přepočtu na jednoho obyvatele (tab. 2) méně, než kolik činil průměr obdobně velkých obcí, a to jak v okrese Děčín, tak i v Ústeckém kraji nebo celé ČR. Tento výsledek poukazuje na to, že za finančními problémy obce nebyly v prvé řadě ambiciózní plány v oblasti kapitálových výdajů. Zajímavější informace přináší vývoj celkového dluhu na obyvatele (tab. 3) obce, který se ještě v letech 2004 a 2005 sice nijak výrazně nelišil od výše dluhu obdobně velkých obcí, situace se však dramaticky změnila v roce 2006. V tomto roce dluh Dobrné dosáhl více než čtyřnásobku úrovně, kterou v průměru vykázaly obdobně velké obce v celé ČR. Navíc se dluh v roce 2006 ve srovnání s rokem předchozím zvýšil třikrát, což je samo o sobě alarmující. Vyplývá z toho, že prakticky již rok I › 28.2.08 PŘÍLOHA › 2:23 PM Page II MO-000661 MO I-VIII/priloha finanční produkty před tím, než došlo k obstavení účtu, indikoval tento ukazatel, že z finančního hlediska není v obci něco v pořádku. U K A Z AT E L M F Č R N E F U N G U J E K obdobným statistikám a možnostem porovnání však obvykle nemají zástupci obce přístup. Ministerstvo financí ČR (MF ČR) pro regulaci zadluženosti obcí, resp. územních samospráv, používá ukazatel podílu dluhové služby na vymezených příjmech, který charakterizuje zátěž, jež pro obecní příjmy představují splátky dluhu. Překročí-li tento ukazatel v jakékoli obci hranici 30 procent, ministerstvo vyzve obec, aby podala ke špatné situaci vysvětlení. Není-li vysvětlení dostatečné, může MF ČR doporučit všem státním institucím, aby dobře zvážily udělení dotace dané obci. Zkušenosti však ukazují, že tento systém nedokáže vždy finanční situaci obce odhadnout správně. Zatímco u některých dobrých obcí ukazuje vysoké procento, u jiných, špatně hospodařících, žádný problém nevidí. Vrátíme-li se zpět k obci Dobrná, u ní sice ukazatel ministerstva financí dosahoval v období 2004–2006 rostoucích hodnot (zvýšil se z 0,5 % v roce 2004 na 4,4 % v roce 2006), avšak z hlediska povolené míry šlo o hodnoty vcelku zanedbatelné. Navíc obdobně velké obce v Ústeckém kraji i v celé ČR vykazovaly ve stejném období Tab. 1 Příjmy (v tis. Kč v přepočtu na obyv.) 2004 Dobrná 15,8 Okres Děčín 13,8 Ústecký kraj 18,4 Česká republika 15,1 2005 13,5 12,6 18,6 13,5 2006 11,4 13,6 29,3 16,0 průměr 13,5 13,3 22,1 14,9 Tab. 2 Kapitálové výdaje (v tis. Kč v přepočtu na obyv.) 2004 Dobrná 1,9 Okres Děčín 3,8 Ústecký kraj 6,0 Česká republika 5,1 2005 2,3 2,5 7,9 5,0 2006 průměr 1,2 1,8 3,7 3,3 7,7 7,2 6,2 5,4 Tab. 3 Dluh (v tis. Kč v přepočtu na obyv.) Dobrná Okres Děčín Ústecký kraj Česká republika 2004 3,0 2,4 3,2 3,6 2005 5,6 2,5 4,2 3,7 2006 průměr 17,8 8,8 3,5 2,8 4,2 3,9 3,9 3,7 ZDROJ: CCB – CZECH CREDIT BUREAU, A. S. v průměru vyšší hodnoty tohoto ukazatele než Dobrná a finanční problémy vesměs neměly. Š PAT N Ý R AT I N G U Ž V R O C E 2 0 0 2 Skutečnost, že se Dobrná může dostat do vážných ekonomických problémů, se přitom dala zjistit o několik let dříve, než došlo k exekuci a obstavení obecních účtů. Stačilo, aby se zástupci obce více zabývali analýzou jednotlivých položek hospodaření, případně kdyby analýzu ekonomické situace obce zadali externím odborníkům. Například systém iRating již v roce 2002 evidoval u obce ratingový stupeň C-, který je nejhorší v sedmistupňové škále. Žádný indikátor sám o sobě nemůže ve všech případech předejít finančním obtížím obce. Jak ale ukázal příklad Dobrné, může se rating ekonomické situace stát důležitým kamínkem v mozaice informací o stavu obecních financí a umožnit tak včasnou reakci ve smyslu ozdravných kroků. A že je tato znalost významná, vyplývá i z faktu, že včas nesplácené úvěry a půjčky narůstají velmi rychle o penále. Pokud se obec opožďuje se splátkami svého dluhu delší dobu, může výsledné penále pře■ sáhnout i jeho původní výši. V Ě R A K A M E N Í Č K O VÁ ONDŘEJ PIROHANIČ CCB – Czech Credit Bureau, a. s. Vysoké nároky na odškodnění vyburcovaly města a obce k navyšování limitů u pojištění odpovědnosti I úrazy ze školních lavic mohou stát miliony Na úhradu ukradených kabátů a bot ze školní šatny nebo vyvrtnutých kotníků při tělocviku je na první pohled pětimilionový limit, který byl do nedávné doby u pojištění odpovědnosti za škodu obvyklý, až dost. Proto školy a jejich zřizovatelé – obce či města – ani nepomýšleli na nadstandardní krytí. Stačila však jedna velká a medializovaná škoda a vše bylo jinak. Také Česká pojišťovna, která nabízí obcím a městům komplexní program pojistné ochrany, zaznamenala v posledním roce zájem o navyšování limitů u odpovědnostního pojištění. Na to, jak nyní školy a jejich zřizovatelé svá pojištění inovují, jsme se zeptali ředitele odboru pojištění odpovědnosti České pojišťovny Ing. Karla Bláhy. Školy a obce se přesvědčily o tom, že na ztížení společenského uplatnění se skutečně dají vysoudit miliony. Navíc výplatou ztížení společenského uplatnění nemusí odškodnění končit. Až se dítě dožije věku, kdy by mohlo být výdělečně činné, přistupují ještě další náhrady, jako je ztráta na výdělku a všechny aktuální nároky od příspěvku na pečovatelku, přes hygienické pomůcky třeba po rehabilitaci. I takové škody může pojišťovna do limitu pojistného plnění a výše spoluúčasti poškozenému za svého klienta uhradit. Naopak klient si může být jist, že neoprávněné nároky odmítne, zajistí právní zastoupení, prostě že se škodou, za níž je ze zákona odpovědný, nebude mít žádné další starosti. Česká pojišťovna je pojistitelem několika tisíc škol, které jsou pojištěny buď samostatně nebo prostřednictvím měst a obcí. Jaké limity pojistného plnění si vybírají nejčastěji a jaké škody jsou z jejich pojištění likvidovány? Dříve byl maximální limit již kolem zmiňovaných 5 milionů korun. Dnes jej školy volí mezi 15 až 20 miliony. Vážný úraz s těžkými trvalými následky může mít mnohamilionové finanční důsledky, vždyť podobně vysoká odškodnění z povinného ručení už MO-000659 dávno nejsou výjimkou. Čím dál tím častěji se také odškodňuje tzv. nemajetková újma – například zásah do práva na rodinný život a jednorázové odškodnění pozůstalých, pakliže úraz skončí tragicky. I v těchto případech mohou poškození vysoudit milionové částky. Zdravotnická zařízení již s takovými náhradami ve svém pojištění počítají, zřizovatelům škol jsme připraveni patřičnou osvětu poskytnout. Pokud jde o nejčastěji likvidované školní škody, jsou jimi krádeže a pak úrazy při tělesné výchově, lyžařských výcvicích či dalších akcích organizovaných školou. Podle čeho se počítá roční pojistné u odpovědnostního pojištění a jak je pro školy nákladné? Do výše pojistného se promítá počet žáků a učitelů, škodní průběh a další kritéria. Například škola s jídelnou o kapacitě zhruba 200 žáků s limitem 20 milionů korun, by bez spoluúčasti za roční pojistné zaplatila zhruba 15 tisíc korun, se spoluúčastí ještě méně. V rozpočtech měst a obcí jde o vcelku zanedbatelnou sumu s ohledem na to, že dokáže zajistit i mnohamilionové škody. Připravili jste pro své klienty v rámci pojištění odpovědnosti nějakou novinku? Vyšli jsme vstříc požadavkům škol a rozšířili nabídku o poptávané připojištění, kterým je úrazové a odpovědnostní pojištění studentů a hlavně důsledků jejich činnosti na studentských praxích nebo brigádách. Přestože v rámci nich za své žáky a studenty škola odpovědnost již nenese, většina z nich požaduje rozšířit ochranu vůči svým partnerům, kteří učně nebo studenty na praxi umisťují. Česká pojišťovna umí bez problémů rozšířit okruh pojištěných osob, takže i rodiče dětí mohou být bez obav, že by jejich potomek způsobil na praxi nějakou škodu. Podobné pojištění nabízíme i firmám zajišťujícím rekvalifikační kurzy pro jejich dospělé frekventanty. Na jaká další rizika z pojištění odpovědnosti by obce neměly při uzavírání smlouvy zapomenout? Určitě by se neměly soustřeďovat jen na školy, ale myslet i na to, že jsou obvykle zřizovateli nejrůznějších domovů důchodců, technických služeb a dalších institucí, jejichž činností se také dají napáchat vysoké újmy. Pro některé z nich může být důležité i připojištění nesprávného úředního rozhodnutí zástupce obce, které také nabízíme. Ročně Česká pojišťovna proplatí desítky případů s milionovým odškodněním z odpovědnostních pojištění podnikatelů. Z odpovědnosti školského zařízení jsou tak vysoké škody zatím ojedinělé, ale současná realita ukazuje, že ne nemožné. sti y mému osti vastuxích nty šířit praruh by jišjich na ců, aké žité ce, liokaoké ne MO-000661 MO I-VIII/priloha 28.2.08 2:23 PM Page III MO I-VIII/priloha 28.2.08 PŘÍLOHA 2:23 PM Page IV finanční produkty ANKETA Jak města a kraje využívají finanční produkty? 1. Je na českém trhu dostatečný výběr finančních produktů a služeb, které podporují efektivní a moderní řízení obecních či krajských financí? Co vám v této nabídce chybí nebo vadí? 2. Které finanční produkty a služby využívá vaše obec/váš kraj? Dáváte přednost tzv. municipálním balíčkům, nebo jednotlivým produktům a službám? 3. Pokud má vaše obec/váš kraj volné finanční prostředky, jak je zhodnocuje? i n g . H A N A R A N D O VÁ , starostka města Tábor 1 . Na trhu postrádáme úvěry s dlouhou dobou splatnosti (40 let) na financování infrastruktury. Vadí nám vysoké poplatky. Nabídka produktů na zhodnocování volných peněžních prostředků je pro nás dostatečná, služby běžného platebního styku také. Město má nainstalovány i platební terminály na příjem platebních karet. Ostatní produkty, například zajišťovací, záruky a jiné téměř nevyužíváme. 2. Zejména úvěry včetně krátkodobých a kontokorentů, hypotéky, stavební spoření a úvěry z něj. U těchto produktů využíváme jak pevné, tak plovoucí sazby, různé druhy splátkových kalendářů a různé doby fixace hypoték. Úvěrové portfolio je neustále restruktualizováno, aby dluhová služba zatěžovala městský rozpočet co nejméně a v dlouhodobém horizontu nenarušovala jeho stabilitu. Přednost dáváme jednotlivým produktům a službám kombinovaným na míru aktuálním potřebám. Díky dobré spolupráci s financujícími bankami to městu přináší úsporu nákladů a větší výnosy. Leasing využíváme pouze u nákupu automobilů. Samozřejmostí je pro nás pojištění majetku a odpovědnosti. 3 . Volné prostředky jsme rozdělili na dvě části. První, která vznikla velkými prodeji majetku (například převod akcií distribučních společností nebo prodej bytů), je určena na významné rozvojové investice města, jejichž příprava je časově náročná, a proto je nelze realizovat v době inkasa příjmů. Tyto peníze se zhodnocují formou investičního portfolia, jehož správu zajišťuje odborný správce. Portfolio má konzervativní ráz, tzn. zahrnuje pokladniční poukázky, termínované vklady, dluhopisy, ale nikoliv IV akcie. Fondy a podílové listy nevyužíváme. Druhou část představují volné prostředky vznikající v průběhu roku nesouladem mezi příjmy a výdaji. Zhodnocujeme je prostřednictvím vkladových účtů. Ing. PETR FIALA, náměstek hejtmana Ústeckého kraje 1 . Obecně je výběr finančních produktů na českém trhu velice rozsáhlý, ovšem pro oblast municipalit je už situace horší. Většina nabídek je zejména dlouhodobého charakteru, z hlediska ročního rozpočtového hospodaření obcí a krajů postrádám produkty pro kratší období, například tříměsíční nebo pololetní. 2 . Náš kraj v současné době čerpá úvěr ve výši 700 tisíc korun na pokrytí investičních výdajů v oblasti dopravy, uvažujeme o použití úvěru na překlenutí krátkodobého nedostatku peněz (kontokorentní úvěr) na financování projektů hrazených z Evropské unie. Své potřeby zajišťuje nákupem jednotlivých služeb podle aktuální potřeby. Styk s bankami je velmi pružný a operativní. Veškerý movitý majetek Ústeckého kraje pojištěný na tzv. komplexní živel. Totéž se týká i movitého majetku v účetnictví Ústeckého kraje. Do rozsahu pojistné ochrany kraje je zahrnuto i pojištění odpovědnosti za způsobené škody, cestovní pojištění při služebních cestách a pojištění odpovědnosti zaměstnanců na vedoucích pozicích. 3 . Volné finanční prostředky kraje jsou zhodnocovány pouze individuální úrokovou sazbou na běžném účtu kraje. Je to kvůli tomu, že většina nabídek v této finanční oblasti je dlouhodobého charakteru a z hlediska ročního rozpočtového hospodaření není pro kraj vhodná. I n g . A N N A K R I Š T O F O VÁ , vedoucí ekonomického odboru Krajského úřadu kraje Vysočina 1 . Peněžní trh nabízí dostatek produktů pro řízení veřejných financí. Spolupráce s bankovními domy bývá zpravidla na vysoké úrovni a bezproblémová. Banky chápou specifika municipalit a umí tomu přizpůsobit své programy. Veřejné finance se vyznačují tím, že se rozpočtují na kalendářní rok, proto by jedním z podnětů pro rozšíření spolupráce mohla být nabídka v oblasti krátkodobého financování. 2 . Partnera pro zajišťování platebního styku jsme získali výběrovým řízením a tato spolupráce probíhá k všeobecné spokojenosti kraje. V případě potřeby využíváme rovněž služeb dalších finančních institucí. V současné době máme uzavřenou smlouvu na poskytnutí úvěru s mezinárodní finanční institucí na projekt Regionální infrastruktura kraje Vysočina (jde o rozsáhlé opravy komunikací II. a III. tříd). Je to dlouhodobý úvěr s variabilní úrokovou mírou. Na případné výkyvy běžného financování lze použít kontokorentní úvěr, který se uzavírá každoročně revolvingovým způsobem. Protože kraj vlastní rozsáhlý majetek a působí v různých oblastech, na zajištění nutných pojišťovacích produktů využívá služeb pojišťovacího makléře. Velmi okrajově jsme v minulosti využili i možnost pořídit majetek formou leasingu. 3 . Pro zhodnocování dočasně volných finančních prostředků používáme zejména produkty ušité na míru subjektem zajišťujícím peněžní styk. V minulých letech náš kraj spolupracoval se třemi subjekty, které byly vybrány jako správci určitého portfolia. Protože tato spolupráce nenaplnila zcela očekávání, se dvěma subjekty jsme spolupráci ukončili. Nyní v této aktivitě pokračujeme s jedním subjektem nebankovního typu, jehož výsledky jsou pro kraj přínosné. Je snaha, aby tyto přínosy nebyly výsledkem rizikových obchodů, důraz klademe na velkou míru jistoty. Zároveň jsou brána v úvahu i hlediska daňové optimalizace pro oblast samospráv. I n g . J A N W O L F, náměstek primátora statutárního města Karviná 1 . Nabídka služeb a finančních produktů je rok od roku širší a považujeme ji za dostatečnou, využití je na každé obci. Město se nikdy nedostalo do potíží s placením a vždy dostálo závazkům. Nemuselo zatím nikdy sáhnout ani do kontokorentu. 2 . Účty platíme, závazky hradíme včas, provozní potřeby plníme. To vše je pro nás naprostá samozřejmost. Od konce roku 2007 máme dlouhodobý poměrně vysoký úvěr především kvůli stavbě kanalizace (bude stát více než miliardu korun, zčásti ji zaplatí EU). 3 . Jak jsem uvedl, účty platíme včas, ale na druhé straně v současnosti nemáme tolik volných financí, abychom je mohli ukládat na termínované vklady nebo je jinak zhodnocovat. /sk/ březen 2008 MO-000638 O dpověď na tuto otázku přináší následující anketa, v níž odpovídají zástupci dvou měst a krajů. MO-000638 MO I-VIII/priloha 28.2.08 2:23 PM Page V MO I-VIII/priloha 28.2.08 PŘÍLOHA 2:23 PM Page VI finanční produkty Miliardový projekt svazku obcí Sdružení obcí mikroregionu Vsetínsko uskutečnilo projekt Čistá řeka Bečva, který je vzorovým příkladem pro další vodohospodářské projekty nejen v ČR, ale i v jiných evropských zemích. P rojekt Čistá řeka Bečva řeší odvádění a čištění odpadních vod v horní části povodí řeky Bečvy – na rozsáhlém území 15 měst a obcí se 105 tisíci obyvateli. Fyzická realizace projektu začala v roce 2005, v květnu 2007 nabylo právní moci poslední kolaudační rozhodnutí a uskutečnilo se slavnostní ukončení stavby. »Dnes jsou již uzavřeny prakticky všechny finanční toky a na nově vybudovaných nebo zrekonstruovaných zařízeních běží zkušební provozy,« informoval Jaromír Kudlík, místostarosta Vsetína. F I N A N C O VÁ N Í S VA Z K U O B C Í Celkové náklady projektu dosáhly přibližně 1,1 miliardy korun, z toho dotace z fondu ISPA činila téměř 800 milionů korun. Komerční banka poskytla sdružení úvěry v celkové čerpané výši 462 milionů korun. Část z této sumy (předfinancování dotace) bude splacena z přijaté dotace z evropského fondu ISPA, zbylá část (spolufinancování) je splácena ve čtvrtletních splátkách. Konečná splátka posledního úvěru je naplánována na září roku 2022. Zprovozněním veškerých zařízení a vyčíslením nákladů a rozsahu však projekt Čistá řeka Bečva zcela nekončí. »Už teď se připravuje jeho pokračování – Čistá řeka Bečva II, do něhož by se mělo zapojit 16 měst a obcí regionu,« dodává Jaromír Kudlík, který prezentoval projekt dokonce v řeckém parlamentu. Od počátku 90. let 20. století, kdy sdružení obcí mikroregionu Vsetínsko připravovalo svůj projekt, se situace změnila, města a obce se stále častěji sdružují do svazků kvůli vybudování velkého vodohospodářského díla. Také banky se již přizpůsobily a běžně svazkům na tyto projekty půjčují. »Komerční banka doposud poskytla spolufinancování patnácti svazkům obcí a měst, a to v celkové výši přes 1,5 miliardy korun,« říká Jan Hanuš, vedoucí KB EU Point, který má na starosti dotace pro municipality. KONKRÉTNÍ POSTUP Financování vodohospodářské infrastruktury ve svazku obcí probíhá následujícím způsobem: Obce vloží do majetku svazku vodohospodářskou infrastrukturu, případně hradí pravidelné příspěvky. Svazek ze svých zdrojů a úvěru zaplatí investiční náklady na vybudování například čistírny odpadních vod, na část nákladů může získat dotaci. Majetek obvykle pronajme provozovateli, který jej spravuje a za používání platí svazku nájemné. Provozovatel zároveň vybírá poplatky od občanů podle sjednaného tarifu. Příjmy z nájemného slouží k obnově majetku a splacení úvěru bance. Kromě poskytování úvěrů mohou municipality – díky konceptu EU Point Komerční banky – u svého bankovního poradce zdarma získat dotační průzkum, tj. informace o dotacích vhodných právě pro svůj projektový záměr. V případě, že část investice bude financována úvěrem, pomohou bankovní regionální EU specialisté s vhodným nastavením podmínek úvěru tak, aby ■ vyhovovaly poskytovateli dotace. J I Ř Í VA L E Š Komerční banka MO-000622 VI březen 2008 MO I-VIII/priloha 28.2.08 2:23 PM Page VII Výhodné úvěry pro města a obce Program OBEC Úvěry jsou určeny na realizaci projektů zaměřených na pořízení nebo rekonstrukci majetku ve vlastnictví obce zejména v těchto oblastech: ✓ technická infrastruktura (vodovody, kanalizace, plynofikace, elektrifikace), ✓ čističky odpadních vod, ✓ zařízení na sběr, skládkování a likvidaci tuhého odpadu (skládky, spalovny), ✓ školská a předškolní zařízení, ✓ kulturní a sportovní zařízení, ✓ sociální zařízení (domy s pečovatelskou službou pro seniory a handicapované občany), ✓ místní komunikace a jejich osvětlení včetně světelné dopravní signalizace, ✓ dopravní stavby (podchody, zastávky místní dopravy, světelná dopravní signalizace), pořízení dopravních prostředků k zajištění místní veřejné dopravy, parkovací stání včetně podzemních garáží, ✓ stavební úpravy veřejných prostranství (náměstí, parků, apod.), ✓ projekty zaměřené na úsporu spotřeby energií (zateplování budov, instalace měřicí techniky, využití obnovitelných zdrojů energie), ✓ jiné projekty zaměřené na zlepšení podmínek bydlení a životního prostředí obcí (po předchozí konzultaci projektu s ČMZRB). Municipální úvěr může být poskytnut i na soubor takovýchto akcí. PODMÍNKY ÚVĚRU VÝHODY ÚVĚRU • výše úvěru obvykle 8 mil. Kč až 100 mil. Kč • splatnost 10–15 let, odklad splácení jistiny až 2,5 roku • úroková sazba pevná či pohyblivá • zajištění úvěru není požadováno • z úvěru lze pokrýt až 100 % nákladů investice • možnost využití úvěru na spolufinancování projektů žádajících o dotace ze strukturálních fondů • nedočerpání úvěru bez sankce • předčasné splacení části či celého úvěru bez sankce • minimální bankovní poplatky • bezplatná poradenská činnost ČMZRB • není požadováno převedení platebního styku obce k úvěrující bance • u úvěrů do 8 mil. Kč se obvykle jedná o veřejnou zakázku malého rozsahu, na kterou není nutno vypisovat zadávací řízení Program OBEC je realizován ve spolupráci s německou bankou Kreditanstalt für Wiederaufbau a Rozvojovou bankou Rady Evropy s využitím grantů z Evropské unie. Podrobné informace naleznete na www.cmzrb.cz dotazy na telefonu 255 721 480 nebo 255 721 487 e-mail: [email protected] MO-000653 MO I-VIII/priloha 28.2.08 PŘÍLOHA 2:23 PM Page VIII finanční produkty Produkty a služby pro renovaci panelových domů Zanedbaný stav panelových domů v ČR vyžaduje investice zhruba 350 mld. korun. Zajímalo nás proto, jak spolupracují banky a města a obce v oblasti financování renovace tohoto bytového fondu. N a naši otázku »Co vaše banka nabízí municipalitám k financování revitalizace a oprav panelových domů?« nám odpověděli zástupci čtyř bank. SPECIÁLNÍ PROGRAM Jan Parýzek, ředitel odboru projekty a produkty veřejného financování, uvedl, že Česká spořitelna nabízí pro klienty veřejného sektoru (obce, města a jimi zřízené organizace), kteří jsou vlastníky panelových domů, společně s dalšími členy Finanční skupiny ČS komplexní služby v rámci speciálního programu s názvem Program financování oprav, modernizace nebo regenerace panelových domů. Tento program zahrnuje – analýzu bytového fondu, návrh modelu financování, organizování činností potřebných k zahájení realizace projektu (zpracování projektové dokumentace, výběrové řízení na dodavatele stavebních prací, vypracování žádostí o poskytnutí státních dotací), poskytnutí úvěru (splatnost až 25 let), poradenství při stanovení nájemného, správu volných finančních zdrojů, vedení účtů souvisejících se správou bytového fondu a pojištění nemovitostí. Klient si může vybrat pouze jednotlivé produkty a služby podle své potřeby. Program je vhodný zejména pro bytové domy s více než 200 bytovými jednotkami. K jeho hlavním výhodám patří fakt, že realizace oprav komplexně zajišťuje jedna finanční skupina, jednotlivé kroky dílčích etap jsou provázány termínově i věcně a výše splátek a splatnost úvěru lze nastavit s ohledem na potřeby klienta. ČS rovněž nabízí vedení účtu Fondu roz- voje bydlení obce (a s tím související služby), který zřizuje na základě nařízení vlády ČR č. 396/2001 Sb. v platném znění, o použití prostředků Státního fondu rozvoje bydlení na opravy a modernizace bytu. I B E Z P L AT N É P O R A D E N S T V Í Volksbank nabízí pro veřejnou správu kromě financování i kvalifikované poradenství. Jk uvedl Petr Merta, vedoucí veřejného sektoru, komunální program Volksbank CZ zahrnuje nabídku produktů a služeb s atraktivními podmínkami nejen pro města, obce a instituce veřejného sektoru, ale i pro školy, zdravotnická zařízení a příspěvkové organizace apod. Volksbank má v nabídce municipální investiční úvěr, který lze použít k financování infrastrukturních investic i k opravám obecního bytového fondu včetně komplexní revitalizace panelové výstavby. Úvěr je zpravidla vázán na konkrétní projekt revitalizace a uvolňován k čerpání postupně podle průběhu prací na základě jejich fakturace. V případech, kdy je návratnost úvěru založena na celém rozpočtu investora, tj. daňových a nedaňových příjmech obce, nikoli výlučně na peněžních tocích z nájemného, jej lze čerpat také převodem na běžný účet municipality. Nejdelší splatnost úvěru je do 20 let, splácet lze jak oddělenými splátkami jistiny a úroků, tak anuitami v měsíčních, čtvrtletních či pololetních intervalech. Úroková sazba může být pohyblivá nebo pevná až na 15 let. V případě vyrovnaného rozpočtového hospodaření a přiměřené zadluženosti obce lze úvěr poskytnout bez věcného zajištění, jinak je k dispozici PayPass pro města a obce A ktuální potřeby municipalit lze rozdělit do dvou hlavních skupin – identifikace a platební systém. Obě se prolínají v jediném nosiči, tj. v platební/identifikační kartě. Sofistikované identifikační systémy dosud nabízely městům možnost kontrolovat přístup do budov, na speciální režimová pracoviště, k výpočetní či telekomunikační technice či vjezdy na vyhrazená parkoviště. Výstupem systémů je vedle evidence docházky zaměstnanců či kontroly pohybu návštěvníků například možnost evidence zápůjček. Řešení společností Global VIII Payments Europe a MasterCard však představuje novou dimenzi, celý balíček možností včetně služeb pro občana – na jedné kartě evidenční, platební a dokonce i věrnostní aplikaci. Platební funkce karty mohou být uzpůsobeny pro privátní (uzavřený) i pro otevřený platební systém nebo mohou být připraveny pro variantu, kdy privátní systém má být perspektivně překlopen do systému otevřeného. Technologie PayPass představuje moderní řešení pro otevřené platební systé- paleta standardních zajišťovacích nástrojů včetně zástavního práva. Úvěr splňuje podmínky pro podporu v rámci programu PANEL. Volksbank uzavřela s ČMZRB smlouvu o zprostředkování této podpory podle příslušného vládního nařízení č. 299/2001 Sb., a poskytuje uchazečům součinnost při vyřízení dotace a bezplatné poradenství. Ú V Ě RY Š I T É N A M Í R U Mluvčí GE Money Bank Markéta Dvořáčková uvedla, že tato banka poskytuje úvěry šité na míru potřebám konkrétních obcí. Tedy i na opravy a zateplení jejich panelových domů. Doba splatnosti, výše úvěru i zajištění vychází z konkrétních potřeb žadatele. Banka nabízí poradenství v oblasti získávání dotací (bezplatný předdotační audit či kompletní dotační audit za výhodných cenových podmínek). V případě zájmu o financování je třeba kontaktovat firemního bankéře, který připraví předběžnou, tzv. indikativní nabídku. Ta je dobrým podkladem pro další jednání. Pro vyřízení úvěru je nutno připravit doklady, které dokumentují stav hospodaření obce, prokazují, že konkrétní osoba má oprávnění za obec jednat, a které popisují zamýšlenou rekonstrukci. GE Money Bank nabízí obcím i zvýhodněnou nabídku vedení běžných účtů. Raiffeisenbank sice žádný specifický produkt pro municipality podle slov tiskového mluvčího Tomáše Kofroně nenabízí, ale je schopna nabídnout konkrétní úvěr podle jejich potřeb. Záleží vždy na konkrétním případu a detailech jednání, každá obec uvítá jiný způsob financování. Banka může nabídnout provozní i investiční úvěry. Kromě toho má speciální úvěry pro bytová družstva a sdružení vlastníků, které jsou určeny právě na revitalizace a rekonstrukce. /sk/ my. Karta je vybavena bezkontaktním čipem, proto je platba velmi rychlá a jednoduchá. Pokud se jedná o platbu částky pod stanoveným limitem (například 500 Kč), nezadává držitel karty žádný PIN, pouze kartu přiloží k čtečce; rychlost odbavení klienta je přitom nesmírně důležitá například v městské dopravě. Zásadní výhodou je omezení manipulace s hotovostí a také automatická evidence plateb, příprava podkladů pro účetnictví a výkaznictví. Nová technologie se v současné době používá či zkouší ve 30 zemích světa. /sk/ březen 2008 MO24_25 28.2.08 2:49 PM Page 25 EVROPSKÁ UNIE Zapojte se do soutěže Město stromů S outěž se vyhlašuje každoročně v únoru, vítězné město odborná porota vybere v červnu. Při výběru se mj. posuzuje množství plánovaných aktivit, jejich různorodost, zapojení školských zařízení či spoluúčast dalších partnerů. Samotná kampaň probíhá ode Dne stromů (20. října) do Dne stromů následujícího roku. Kromě putovního žezla obdrží vítězné město i roční asistenci Nadace Partnerství a finanční prémii ve výši 250 tisíc Kč určenou na kampaň. S iniciativou věnovat jeden rok stromům přišlo v roce 2004 město Strakonice. Z podnětu odboru životního prostředí městského úřadu zorganizovalo kampaň nazvanou Rok stromu, během které se uskutečnily desítky besed, přednášek, výstav, soutěží, koncertů i pracovních brigád. Zároveň město oslovilo své obyvatele – od žáků mateřských škol až po důchodce. Společným jmenovatelem všech akcí zůstávalo základní téma – stromy. Stromy ve všech myslitelných variacích. Od zdobení živých vánočních stromečků ve všech mateřských školách v regionu, přes soutěže s tematikou stromů (například literární, fotografickou, pěveckou) až po besedy nad problematikou zeleně ve městě. »Upevnit vztah člověka ke stromům znamená upevnit vztah občanů ke svému městu, krajině a snad i sobě navzájem,« uvedla jeden z důvodů, proč se město rozhodlo realizovat kampaň Rok stromu, Mgr. Jaroslava Mrůzková z odboru životního prostředí Městského úřadu Strakonice. Na základě úspěšné kampaně se Nadace Partnerství rozhodla přenést tuto myšlenku pod názvem Město stromů i do dalších měst. V roce 2006/2007 se stala Městem stromů Kroměříž, současným držením tohoto titulu se chlubí Tachov. Mediálním partnerem letošní soutěže je Moderní obec. Bližší informace o soutěžních podmínkách včetně přihlášky jsou na adrese www.stromzivota.cz/mestostromu. ■ M I R O S L AVA D R O B Í L K O VÁ program Strom života Nadace Partnerství ILUSTRAČNÍ FOTO: ARCHIV Společný projekt Nadace Partnerství a města Strakonice s názvem Město stromů vstupuje letos již do třetího ročníku. Boje o titul Město stromů 2008/2009 se mohou zúčastnit obce s rozšířenou působností a větší. Místostarostka Kroměříže MUDr. Olga Sehnalová předává ocenění ve výtvarné soutěži. MO-000663 březen 2008 25 MO26_27 28.2.08 2:37 PM Page 26 SPRÁVA A ROZVOJ Není důvod venkov vysídlovat Jsou už dnes stopy tragické minulosti zahlazeny? Z podstatné části ano. Třeba když porovnám dnešní nový školský areál s úrovní starých školních budov, které sloužily až do devadesátých let, pak určitě. Ale je pravda, že celé území bylo poznamenáno na dlouhé roky, protože se zde zbrzdil další rozvoj. Samotný Neveklov byl dříve srovnatelný se sousedními Sedlčany, vývoj probíhal v obou městečkách zhruba 300 let souběžně. Druhá světová válka to změnila; dnes jsou Sedlčany zhruba třikrát větší. ■ Po válce se sem původní obyvatelstvo vrátilo? Na rozdíl od Sudet, kde se zcela změnil charakter obyvatelstva, se sem vrátili převážně ti »dobří rodáci«. Velmi rychle a spontánně začali obnovovat své domovy, takže když přijela na sklonku roku 1945 vládní komise, mohla jen konstatovat, že nemá cenu se snažit o nějakou vládní regulaci, protože lidé se všeho ujali sami. Kromě toho pomáhala v prvních třech letech UNRA. Bohužel její pomoc v roce 1948 přestala a tragédie pokračovala v druhé vlně – nucenou kolektivizací, jejímž důsledkem bylo vykořenění vztahu lidí k půdě a pokračování devastace kraje. Řada kulturních památek vzala za své, kraj zůstal chudý. ■ Jak to tady po válce vypadalo? Samozřejmě hrozně. Rozstřílené domy, protože mnohé sloužily za terč při cvičení, pole plná nevybuchlé munice. Celé území na tom bylo stejně, jako kdyby tu prošla fronta, protože tady se střílelo ostrými. Stejně na tom bylo už jen Vyškovsko, které potkal podobný osud. ■ Vím o vás, že se podílíte na zpracování dokumentů o vysídlení Neveklovska. Nakolik tyto práce pokročily? Máme zaznamenány vzpomínky desítek pamětníků, ale je to zatím neuspořádaná směs, kterou se snaží zdokumentovat Václav Šmerák v projektu nazvaném Mezi řekami – Vysídlení (viz rámeček). Historici se dodnes přou o tom, proč protektorátní vláda zřídila vojenské cvičiště právě zde. Jedna z teorií říká, že v roce 1942 byly ztráty německé armády už tak velké, že bylo potřeba intenzivně cvičit další pluky. Druhá teorie vychází hlavně z projevů Reinharda Heydricha a jeho tvrzení, že tento prostor musí být a zůstat německý a Čech zde nemá co pohledávat. Další teorie uvádí, že to měla být generálka na vy■ 26 sídlení a germanizaci celého českého prostoru a Němci si zde měli vyzkoušet, jak se budou Češi za takovéto situace chovat. V každém případě skutečností zůstává, že 15. března 1942 vyšla první vyhláška nařizující vysídlení obyvatelstva a těchto vyhlášek bylo do roku 1943 pět. Vyklizen byl celý prostor mezi Sázavou, Vltavou a silnicí Praha – Tábor a odešlo na 17 tisíc zdejších obyvatel. Jako námezdní pracovní síly jich zůstalo 10 tisíc. V dokumentech se uvádí, že tu byl i koncentrační tábor. Ten byl v obci Hradištko, kde se nacházela jedna z podzemních továren. Byli tam také vězněni Francouzi; zároveň o pár kilometrů odtud nacisté cvičili jejich kamarády, dobrovolníky, které nalákali do divizí SS. Francouzských dobrovolníků, většinou z Alsaska, tu bylo na 10 tisíc; byli to mladí kluci, kteří se nechali zmámit nacistickou ideologií a šli za dobrodružstvím. Když prohlédli, pokusili se o vzpouru, ale ta skončila tragicky. Tři z těchto pro výstrahu popravených mládenců jsou pochováni u nás na hřbitově. Kromě Francouzů tu byli také dobrovolníci z pobaltských zemí a také naverbovaní Nizozemci a Belgičané, ti ale nedobrovolně. ■ Více o projektu Mezi řekami – Vysídlení Záměrem projektu je zdokumentovat vzpomínky dosud žijících pamětníků na dobu před 65 lety a uložit je pro budoucnost. Počítá se s oslovením všech obcí Neveklovska (zhruba 150), natočením nebo zaznamenáním dostupných vzpomínek pamětníků, zdokumentováním zbylých fotografií a filmových materiálů pro jednotlivé obce a města. ■ Historické materiály včetně výpovědí pamětníků by měly být publikovány jak knižně, tak formou CD. Doslovné záznamy budou uvedeny i na webových stránkách mikroregionu Neveklovsko a všech obcí, které se projektu zúčastní. ■ Současně se připravuje se 29minutový filmový dokument pro Českou televizi ve spolupráci s publicistou ČT Vladimírem Kučerou (cyklus historie.cz), politologem Zdenkem Zbořilem a režisérem Josefem Dlouhým. O spolupráci byli požádáni pracovníci muzeí, historici, majitelé fotografií, dobových materiálů apod. ■ Široká veřejnost se s projektem seznámí na výstavě k 70. výročí této smutné události. ■ Další informace o projektu vám poskytne Václav Šmerák na e-mail: [email protected]. ■ FOTO: RADOVAN MÍČA Druhá světová válka je už dávno minulostí, ale její stopy jsou ještě leckde patrné. Na Neveklovsku ve středních Čechách, kde nacisté vystěhovali obyvatelstvo a zřídili tam vojenské cvičiště, zasáhla do lidských osudů víc než kdekoli jinde. O historii i přítomnosti tohoto území jsme hovořili se starostou Neveklova a senátorem Parlamentu ČR Karlem Šebkem. Nemám rád revoluce, je mi bližší evoluce a teze o trvale udržitelném rozvoji, říká Karel Šebek. Dá se říct, že je tato historie už z podstatné části zmapována? Zjišťujeme, že je stále co objevovat. Máme teď větší možnosti, protože za totality byly mnohé archivy indoktrinovány, některé nebyly přístupné. Pokud jde o autentické vzpomínky, je nutné si pospíšit, protože řada pamětníků odchází z tohoto světa. Leccos není ještě zmapováno, přestože o osudu tohoto území vyšla celá řada prací. Třeba to, jak zde Němci natáčeli kamuflované týdeníky, údajně dokumentující jejich vítězný postup na východní frontě. Tvrdí se také, že měli používat zajatce pro natáčení brutálních scén, aby tak demonstrovali svou sílu. ■ Jak dlouho na tom už pracujete? Prakticky od roku 1990, kdy jsem se začal angažovat v samosprávě. Výsledky prezentujeme vždy při příležitosti nějakého kulatého výročí. První velkou výstavu jsme udělali už v roce 1993, s cílem dosáhnout nějaké satisfakce, kterou si tento kraj zaslouží. Pozvali jsme tenkrát snad všechny významné vládní a parlamentní osobnosti, zareagoval ale jen tehdejší předseda Poslanecké sněmovny Milan Uhde. Jeho návštěva měla efekt; vymohl nám finanční pomoc ze státního rozpočtu, z níž jsme postavili krásný školský areál – Základní školu a Obchodní akademii včetně školní jídelny, sportovní haly a domova mládeže, a sami ho provozujeme. To byla opravdu významná satisfakce a má pro nás stále velký význam. ■ Neveklovu byl vrácen titul město. Co to pro jeho obyvatele znamená? Znamená to návrat ke stavu z roku 1526, kdy Neveklov titul město získal. Má význam ■ březen 2008 MO26_27 28.2.08 2:37 PM Page 27 SPRÁVA A ROZVOJ zejména pro sebevědomí našich občanů; posílil jejich hrdost na to, že i venkovská obec s necelými 2400 obyvateli je hodna tohoto titulu. Když jsme ještě před tím získali dekret na používání obecního znaku a obecního praporu, až mne překvapilo, jak byla hojně navštívena slavnost s tím spojená. Válečné rány jsou tedy už zcela zaceleny? V některém ohledu skutečně ano. Samozřejmě i u nás jsou ještě domy, které nevypadají nejlépe, třeba proto, že v nich žijí staří lidé, kteří nemají už peníze ani síly na opravy, ale není jich tolik. Myslím, že i u nás se už začíná stávat to, co je běžné na Moravě: Člověk, který nepečuje aspoň o vnější vzhled svého obydlí, se stává zavrženíhodný. Také se potvrzuje, co mne napadlo před pár lety, když jsme upravovali náměstí: bohatou obec dělají bohatí občané. ■ Projevuje se to třeba i v počtu obyvatel? Zaznamenáváme jeho mírný nárůst. Odcházejí sem lidé jednak do chalup na důchod, ale také ti, kteří jsou v aktivním věku a oceňují zdejší malebnost, levnější bydlení, zdravé prostředí, jedno z nejčistších v Čechách. Vzhledem k moderním technologiím je dnes leckde možné pracovat a komunikovat s pracovištěm z domova, takže není nutné ani dojíždět. Máme přiměřenou občanskou vybavenost, magnetem je školský areál. Je dost lidí, kteří tyto přednosti ocení. ■ ■ Před zvolením do Senátu jste voličům sli- P ublikace Účetnictví územních samosprávných celků, organizačních složek státu a příspěvkových organizací, Kontrola – ÚZ č. 652 je rozdělena do dvou kapitol. První obsahuje zákon o účetnictví, jeho prováděcí vyhlášku, která od 1. 1. 2008 doznala značných změn. Rovněž zahrnuje účetní standardy pro účetní jednotky, které jsou územními samosprávnými celky, příspěvkovými organizacemi, státními fondy a organizačními složkami státu, z nichž řada byla od 1. 1. 2008 změněna. Obsahem druhé kapitoly je novelizovaný zákon o finanční kontrole, jeho prováděcí vyhláška a zákon o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí. Právní předpisy jsou publikovány podle stavu k 28. 1. 2008. Více informací je na www.ucr.sagit.cz. Kód knihy: 02480. Publikaci v ceně 72 Kč včetně DPH lze objednat na adrese ECONOMIA a. s., VTÚ, Dobrovského 25, 170 55 Praha 7, e-mail: [email protected], nebo na http//knihy.ihned.cz, kde vám zařídí její zaslání na dobírku z nakladatelství SAGIT. Informace na tel.: 596 785 999. Členové ECONOMIA Benefitklubu, kteří u publikace uvedou na objednávce číslo své klubové karty a kód knihy, obdrží 30% slevu. Ano, ale co pro to můžete dělat a děláte? Jsem členem senátního výboru pro veřejnou správu, územní rozvoj a životní prostředí a členem stálé komise pro rozvoj venkova. Věřte, že tam se opravdu snažíme, aby se na venkov nezapomínalo. Velmi pozitivní výsledky má soutěž Vesnice roku, a ještě důležitější pro malé obce je novela zákona o rozpočtovém určení daní. Už jako starosta jsem bil na poplach proti úvahám o rušení malých stavebních úřadů a ještě před tím o rušení matrik. Často se zapomíná na to, že na venkově sice žije jen čtvrtina obyvatel republiky, ale malé obecní úřady zároveň spravují 75 % území. Jsem také čtvrtým rokem členem krajského zastupitelstva, ale přesto tvrdím, že pokud měly kraje vzniknout, pak jen ve velmi úsporné variantě, a že rušení okresních úřadů byl velký omyl. Souhlasím s kolegou senátorem Jaroslavem Kuberou, který prohlásil, že třetím stupněm reformy veřejné správy bude obnova činnosti okresních úřadů. Moc rád bych se toho dožil. ■ ■ J I Ř I N A O N D R Á Č K O VÁ FOTO: VÁCLAV ŠMERÁK boval, že se budete zasazovat za skutečný rozvoj venkova. Co to konkrétně znamená? Jako člověk, který se na venkově narodil a chce tam zůstat, jsem přesvědčen, že vazba k rodnému kraji je trochu jiné pojetí života proti tomu, co jsme dříve tak nedočkavě vyhlíželi za železnou oponou a teď můžeme Publikace o účetnictví svobodně nasávat. Myslím, že teze o migraci za prací nejsou naplněním života, stejně jako honba za prosperitou není úplným zdrojem lidského štěstí. Nemám rád revoluce, je mi bližší evoluce a teze o trvale udržitelném rozvoji. Proto si myslím, že styl života na venkově nebo na maloměstě může naplnit život mnoha lidí mnohem lépe než městský stres. Není důvod venkov vysídlovat; už jsem o tom mluvil v souvislosti s moderními technologiemi. Když lidé najdou možnost, aby jejich děti chodily v místě do školy, měli tu přiměřené služby, pak mnozí ocení, když mohou třeba vidět po probuzení na zahradě srnky. Mezi těmi, kdo se zúčastnili natáčení v rámci projektu Mezi řekami – Vysídlení, je i Miroslava Pelíšková z Krňan, která zažila odsun jako malé dítě. MO-000640 březen 2008 27 MO28 28.2.08 2:37 PM Page 28 SPRÁVA A ROZVOJ V čem spočívá koncepční příprava programu rozvoje obce? /1 Program rozvoje obce není módní záležitostí EU či »dalším výmyslem« byrokratického aparátu, je součástí komunální politiky a veškerého dění v obci. Samosprávný i občanský vklad do koncepční přípravy rozvoje obce je zcela jistě investicí, která se v budoucnu zúročí. K onkrétní povinnost obcí připravovat svůj rozvoj systematicky a koncepčně české právní normy neobsahují. Přitom ale v evropské regionální politice je princip programování jedním z jejích základních postulátů. V České republice však při přípravě operačních programů pro programové období 2007–2013 zůstal princip programování jen v úrovni základních dokumentů pro čerpání prostředků ze strukturálních fondů. Do »nižších pater« regionálního rozvoje se dostal snad jen prostřednictvím integrovaných plánů rozvoje měst, které se týkají pouze specifikované skupiny velkých měst. Z konstrukce zejména regionálních operačních programů, které vytvářejí prostor pro čerpání strukturální pomoci i pro menší obce a města, žádná povinnost mít před podáváním projektových žádostí zpracovaný program rozvoje obce nevyplývá. Přesto lze i na základě minulých zkušeností a zkušeností s českými dotačními programy očekávat, že se určité koncepční zarámování podávaných projektů objeví jako hodnotící kritérium při rozhodování o financování konkrétních záměrů. Obce by proto (a nejen proto) měly být připravené předložit koncepční rozvojový materiál a pracovat s ním. V rámci komplexně pojatého dokumentu jsou jednotlivé aktivity financovatelné ze strukturálních fondů transformovány do struktury logických tematických či prostorových celků, jejichž uskutečnění přinese nižší realizační náklady a vyšší socioekonomické efekty. N E J Č A S T Ě J Š Í N E D O S TAT K Y Část obcí a mikroregionů má již své rozvojové programy zpracované. Tyto materiály ale vznikaly v různých časových obdobích, na základě různých motivů, různých metodik a různými zpracovatelskými týmy. Nelze proto uvést jedno univerzální hodnocení. Na základě zkušeností s mnoha rozvojovými dokumenty však můžeme charakterizovat jejich neproblematičtější místa. Zásadním problémem v počátku rozhodnutí o zpracování rozvojového programu obce je nedostatečné vymezení jeho smyslu a účelu. Ne vždy je jeho tvorba zdůvodněna potřebou zhodnotit stávající stav obce ve všech směrech, promyslet a stanovit jasně definované cíle a cesty, jak je dosáhnout. Jiný než tento motiv vede k tomu, že je rozvojový program příliš obecný. Popisuje sice všechny rozvojové oblasti, ale prakticky nic neřeší. I přesto bezesporu vykazuje některé procesní 28 Zásadním problémem v počátku rozhodnutí o zpracování rozvojového programu obce je nedostatečné vymezení jeho smyslu a účelu. »výhody«. Schválení takového programu v rozhodovacích orgánech obce je velmi snadné – program obsahuje vše, žádnou oblast nepreferuje a nikoho k ničemu nezavazuje. Takové přístupy jsou poměrně časté, umožňují použít univerzální šablonu pro vlastní tvorbu programu. Vzhledem k velmi vysoké míře obecnosti je možné nalézt i zcela identické dokumenty, kde se změní pouze název obce, pro kterou byl program zpracován. Dalším problematickým místem je vlastní metodika a přístup ke zpracování programu rozvoje obce. Je zcela správné, aby se obecné metodické prvky zachovaly v co nejširším spektru municipálních a regionálních rozvojových dokumentů. To umožní srovnávání a kompatibilitu v přípravě, realizaci a hodnocení rozvoje jednotlivých oblastí. Přístup ke zpracování však musí být v každé obci jedinečný. Je sice možné použít shodné metody či postupy, ale vždy v návaznosti na konkrétní prostředí a specifika dané obce a jejího okolí. Nedostatky se objevují také v postupu projednávání programu. Velmi často je dokument dílem několika představitelů či pracovníků obce a specializované firmy, chybí širší občanský konsenzus. Dokonce ho neprojednává a neschvaluje zastupitelstvo obce. Závaznost takového programu je nulová. Ve výčtu chyb nelze opomenout statický cha- Co doporučujeme S ohledem na dobu vzniku (schválení) posuzovaného programu rozvoje obce a na základě učiněných hodnotících závěrů lze obci doporučit následující možnosti: ■ Aktualizaci stávajícího programového dokumentu – za předpokladu, že základy analytické i návrhové části nevykazují příliš mnoho chyb popsaných v první části tohoto článku; ■ Zpracování nového programu rozvoje obce. rakter programu. Kvůli stále se měnícím vnějším i vnitřním podmínkám nemůže být zpracovaný dokument jednou provždy neměnný a stabilní. Závěr: Značná část rozvojových dokumentů nesplňuje svůj pravý účel, neslouží managementu obce k aktivnímu řízení municipálního rozvoje a je do značné míry pouze »prezentačním« materiálem. HODNOTÍCÍ KRITÉRIA Časté a opakující se problémy stávajících rozvojových koncepcí obcí jsou odrazovým můstkem pro následný návod k posouzení těchto dokumentů, zejména jejich aktuálnosti a manažerské funkčnosti a využitelnosti: ■ Posouzení procesu tvorby – kdo a jak intenzivně se na zpracování podílel, jaká byla oponentura jednotlivým závěrům (pracovní skupiny, zaměstnanci obecního úřadu), jak se zapojila veřejnost (ankety, průzkumy, setkání s občany, internetové diskuse); ■ Posouzení analytické části programu – komplexnost analýzy (zda byly analyzovány všechny důležité oblasti), zda je to pouze popis stavu a vývoje jednotlivých socioekonomických jevů nebo skutečný rozbor příčin tohoto vývoje, zhodnocení analytických závěrů (pozitivních i negativních rozvojových charakteristik, konkrétnost, jednoznačnost východisek pro návrhovou část); ■ Posouzení návrhové části programu – vazby návrhové struktury na analytické závěry, charakteristika navrhovaných cílů či úkolů (například využitím metody SMART, tj. hodnocení, zda jsou formulované cíle a úkoly specifikované, měřitelné či jinak explicitně hodnotitelné, atraktivní či akceptované, realistické a termínově určené), zda navržená opatření lze jako celek uskutečnit v návrhovém období a jak jsou nastaveny jejich priority s ohledem na technické, personální, ekonomické a občanské možnosti obce, zhodnocení metodologie stanovování rozvojových priorit; ■ Posouzení realizace programu – vyhodnocení rozvoje obce ve vztahu k posuzovanému programu rozvoje (hodnocení závaznosti programu rozvoje), identifikace vazeb mezi návrhovou částí programu a manažerských rozhodnutí orgánů obce; ■ Posouzení aktualizace programu a vazeb na realizační část – jak a v jakých intervalech se program aktualizuje, jak se do jeho aktualizace promítají realizované aktivity v obci. (Jak zpracovat nový program rozvoje obce, čemu věnovat pozornost, jaké oblasti postihnout a jak řídit jeho tvorbu? Těmto otázkám se bude věnovat příští díl seriálu o koncepční přípravě rozvoje obce – pozn. autora.) ■ PETR PONIKELSKÝ ASAGRAPH s. r. o. březen 2008 28.2.08 2:38 PM Page 29 ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Operační program Životní prostředí je dalším možným zdrojem dotací, který je určen pro obce nad 2000 obyvatel. ILUSTRAČNÍ FOTO: ARCHIV MO29 Dotace lze získat i na čištění odpadních vod v malých obcích. Dotace pro venkov Čištění odpadních vod v malých obcích by mělo být reálné, zejména díky stávajícím operačním programům, které umožňují čerpat na tuto infrastrukturu finanční podporu z Evropské unie. S oučasná situace v malých obcích není jednoduchá, protože dlouhá desetiletí byly splašková kanalizace a čistírny odpadních vod v těchto malých sídlech opomíjeny. V lepších případech se stavěla v akci »Z« dešťová kanalizace, do které se v tichosti připojovaly přepady z bezodtokových jímek na vyvážení. DŮLEŽITÉ PODMÍNKY Dnes je nutností zacházet s odpadními vodami podle zákona i v malých obcích. První informace může přinést Plán rozvoje vodovodů a kanalizací území kraje, který pro každou obec navrhuje technické řešení odkanalizování, často s uvedením investičních nákladů. Tyto údaje jsou důležité pro další kroky na cestě k vybudování kanalizací a čistíren odpadních vod. Před vlastním projektováním je nezbytné co nejdříve posoudit, který operační program je vhodný pro konkrétní obec, upřesnit investiční náklady a případně zvolit jinou technickou variantu čištění, zejména v případech, kdy se obec ocitne mimo rámec využití dotačního titulu. Nejčastějším důvodem bývá překročení limitů u výše investičních nákladů. Například u Programu rozvoje venkova je to max. 40, respektive 60 milionů korun. Změnu technického řešení z důvodu snížení investičních nákladů musí schválit kraj- ské zastupitelstvo jako změnu Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací území. Bez této podmínky není možné o dotace žádat. Další důležitou podmínkou je schválený územní plán obce, ve kterém se počítá s umístěním čistírny. Pokud toto územní plán nepředpokládá, je nutné ho změnit, což bývá často zdlouhavý proces. N A C O S E D Á L E P Ř I P R AV I T Následné vypracování projektové dokumentace je vhodné propojit s činností zpracovatele žádosti o dotaci, protože jedině tak se dá očekávat maximální výše dotace. Operační program Životní prostředí je dalším možným zdrojem dotací, který je určen pro obce nad 2000 obyvatel. V územích, která vyžadují zvláštní ochranu, ho mohou využít i obce pod 2000 obyvatel. Rozhodnutí, do toho kterého programu obec patří, je možné zjistit i na příslušném krajském úřadu. Neopomenutelná je rovněž otázka dofinancování, protože žádná dotace není stoprocentní. Na tuto skutečnost se musí obec připravit, stejně jako na vybírání stočného a zajištění provozu kanalizace a čistírny odpadních vod. Kanalizace a čistírna odpadních vod nepatří mezi atraktivní investice, ale je velmi důležitá nejen pro další rozvoj obce, ale i pro zajištění komfortu jejích obyvatel. ■ ROMAN SLÁDEK Provenkov, spol. s r. o. MO-000612/A březen 2008 29 MO30_31 28.2.08 2:38 PM Page 30 ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Akční plány jsou ideální příležitostí pro boj proti hluku Na základě evropské směrnice č. 2002/49/ES, o hodnocení a řízení hluku ve vnějším prostředí musí všechny členské státy Evropské unie vypracovat strategické hlukové mapy a tzv. akční plány snižování hlukové zátěže. H lukové mapy a akční plány jsou ideální příležitostí pro efektivní a společné kroky k postupnému snižování počtu osob vystavených nadlimitnímu hluku, který poškozuje jejich zdraví. Kromě ministerstev dopravy a zdravotnictví mohou v tomto úsilí sehrát významnou roli i obce a kraje. S T R AT E G I C K É H L U K O V É M A P Y Hlukové mapy měly být zpracovány a zveřejněny do června 2007. Ministerstvo zdravotnictví tak učinilo na svých internetových stránkách až na konci února letošního roku. Hlukové mapy budou v této první etapě pořízeny pro aglomerace Praha, Brno a Ostrava1) a pro hlavní pozemní komunikace, po kterých projede více než šest milionu vozidel ročně. Druhá etapa hlukového mapování a pořizování akčních plánů bude v roce 2012, bude se týkat aglomerací Ústí nad Labem – Teplice, Plzeň, Olomouc a Liberec. Zásadní výhodou strategických hlukových map je velmi snadné zjištění, jak vysoké hladině hluku je obec vystavena, kolik občanů obce je postiženo nadlimitním hlukem a které lokality jsou na tom nejhůře. Mapy jsou zpracovány v barevných pásmech (izofonách) po pěti decibelech. Součástí map je i textová část, kde jsou údaje o celkovém počtu zasažených osob v obci a o počtu zdravotnických zařízení a škol, které jsou nadlimitnímu hluku vystaveny. A K Č N Í P L Á N Y S N I Ž O VÁ N Í H L U K U Na hlukové mapy budou navazovat tzv. akční plány snižování hlukové zátěže. Prioritně mají obsahovat nástroje na řešení situace v oblastech, kde hlukové mapy zjistily překročení mezních hodnot hluku. Měly by být zpracovány do konce června tohoto roku, pořizují je ministerstvo dopravy pro hlavní pozemní komunikace a železnice a krajské úřady pro aglomerace. Pro Prahu bude akční plán zpracovávat Magistrát hl. města Prahy, pro Brno Krajský úřad Jihomoravského kraje a pro Ostravu Krajský úřad Moravskoslezského kraje. Akční plány budou obsahovat konkrétní opatření ke snižování hlukové zátěže v určité lokalitě (například ulice, čtvrť či celá obec) a konkrétní časový harmonogram. Podstatné je, že do jejich zpracování se musí zapojit veřejnost. Podle § 6 vyhlášky Ministerstva zdravotnictví ČR č. 523/2006 Sb. musí být návrh akčního plánu zpřístupněn veřejnosti na internetových stránkách a v listinné podobě na příslušném úřadě. Na úřední desce se pak zveřejní informace o tom, kdy a kde lze do návrhu nahlédnout. Veřejnost pak má lhůtu 45 dnů k podávání připomínek. Výsledný akční plán včetně vypořádání došlých připomínek musí být zveřejněn stejným způsobem. JAK SE MOHOU OBCE ZAPOJIT Proto doporučuji, aby obecní a krajské samosprávy věnovaly akčním plánům významnou pozornost. Kromě toho, že sama obec zašle příslušnému krajskému úřadu své připomínky a návrhy, by bylo jistě vhodné informovat o této možnosti občany obce. Zejména občané, kteří jsou nadlimitnímu hluku vystaveni, by měli mít osobní zájem se na pořízení akčního plánu podílet a mohou díky znalosti místní situace přispět k nalezení nejvhodnějšího opatření pro danou lokalitu. K O N K R É T N Í O PAT Ř E N Í Při hledání konkrétních opatření ke snižování hlukové zátěže v určité obci nebo její části je třeba vycházet ze znalosti místní situace. Ve většině případů je zdrojem hluku silniční doprava. A to doprava tranzitní, zejména kamionová, ale rovněž doprava vnitroměstská. Existují tři typy opatření (nebo Kde lze najít hlukové mapy V současné době je extrémnímu hluku v ČR vystaveno zhruba 400 tisíc lidí. Jen v Praze je to více než 106 tisíc osob. V obcích, kterými prochází tranzitní doprava, je celkové číslo sice menší, ale může to být až třetina či více z celkového počtu občanů této obce. Například v Ostrovačicích a Popůvkách u dálnice D1 je nadlimitnímu hluku v nočních hodinách vystavena více než polovina jejich obyvatel. ■ Zákon požaduje zveřejnění hlukových map v listinné a elektronické podobě. Hlukové mapy jsou zveřejněny na stránkách www.geoportal.cenia.cz a http://hlukovemapy.kaktus.cz/. V sídle Ministerstva zdravotnictví jsou k nahlédnutí v listinné podobě vždy v pondělí a ve středu mezi 15. a 17. hodinou. Odpovědnou osobou k podávání veškerých informací je MUDr. Lucia Bauerová, tel.: 224 972 184. ■ Více o problematice hluku z dopravy a o aktivitách Ekologického právního servisu v této oblasti najdete na stránkách www.hluk.eps.cz. ■ ZDROJ: AUTOR 30 jejich kombinace), o kterých je vhodné uvažovat. V každém případě by se celá věc neměla omezovat na obvyklou výměnu oken. Ideální řešení jsou podle mého názoru taková, která kromě snížení hluku přinesou i snížení znečištění ovzduší ze spalovacích motorů aut.2) Prvním typem jsou opatření organizačně dopravní, zejména snížení rychlosti (velmi rychlé a finančně nenáročné řešení), zúžení vozovky, snížení počtu jízdních pruhů, zřizování pěších zón atd. Dále jsou to opatření na dráze šíření hluku. Kromě protihlukových stěn a valů je možné uvažovat o nízkohluč3) ných površích vozovek a pásech zeleně podél komunikací. Poslední typem jsou opatření prováděná na hlukem zasažených domech. Kromě obvyklé výměny okem je možné instalovat například protihlukové fasády domů. F I N A N C O VÁ N Í P R O T I H L U K O V Ý C H O PAT Ř E N Í Výsledky hlukového mapování, hrozivé počty lidí a obcí zasažených extrémním hlukem jasně signalizují, že je třeba mnohem větší objem finančních prostředků než dosud věnovat na boj proti hluku. Logickými finančními zdroji jsou Státní fond dopravní infrastruktury, Operační program Doprava a výnosy z mýtného. Je nutné, aby se silniční doprava, která je nejvýznamnějším zdrojem hluku, finančně výrazněji podílela na jeho odstraňování. Představitelé obcí a krajů by měli tlačit na politiky a úředníky na centrální úrovni, aby zde došlo k podstatnějšímu posunu. Protihluková opatření by jistě bylo možné financovat i z evropských fondů, které směřují přímo na krajskou úroveň. OBCE A KRAJE JAKO VLASTNÍCI SILNIC Silnice II. a III. třídy jsou ve vlastnictví krajů, komunikace místní a účelové ve vlastnictví obcí. Proto mají kraje, respektive obce daleko silnější pozici pro prosazení protihlukových opatření na těchto komunikacích. Na druhou stranu mají také poměrně zásadní povinnost, vyjádřenou § 30 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví: »technickými, organizačními a dalšími opatřeními v rozsahu stanoveném tímto zákonem a prováděcím právním předpisem zajistit, aby hluk nepřekračoval hygienické limity«. Paragraf 31 odst. 1 téhož zákona umožňuje vlastníku komunikace získat dočasnou výjimku k provozování nadlimitního zdroje hluku. Nicméně Městský soud v Praze jako odvolací soud vynesl na konci letošního ledna rozsudek, ve kterém judikuje, že výjimka udělená provozovateli jej neopravňuje k zasahování do subjektivních práv lidí žijících podél komunikace a trpících nadlimitním hlukem. Jde o případ na severojižní ma- březen 2008 MO30_31 28.2.08 2:39 PM Page 31 ILUSTRAČNÍ FOTO: DAGMAR HOFMANOVÁ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Kolem Národního muzea v Praze projíždějí minutu co minutu desítky osobních i nákladních automobilů. gistrále v Praze 4, kde žalobci z řad občanů postižených hlukem z této rušné dopravní tepny uspěli s tzv. sousedskou žalobou. Město Praha musí do jednoho roku snížit hluk na odpovídající úroveň. Boj proti hluku je složitý, dlouhodobý a finančně náročný. Připravované akční plány jsou však ideální příležitostí pro úřady, politiky a veřejnost, jak se s touto významnou škodlivinou dnešní doby vyrovnat. Na pozadí zmíněného pražského rozsudku je to dokonce velmi akutní, neboť je zřejmé, že lidé nehodlají dále trpět a ne- činně přihlížet poškozování svého zdraví hlukem z dopravy. ■ Poznámky 1) Hranice aglomerace je širší než katastrální území těchto měst, konkrétní výčet obcí,které do aglomerací Praha, Brno, respektive Ostrava spadají, je uveden v příloze k vyhlášce Ministerstva pro místní rozvoj ČR č. 561/2006 Sb. 2) Zejména větší města jsou kromě nadlimitní hlukové zátěže vystavena také nadlimitním (= protiprávním) koncentracím látek znečišťujících ovzduší /zejména prachové částice tzv. PM a oxidy dusíku, oxidy uhlíku a benzo(a)pyren/. Kromě snižování hluku budou proto tato města povinna řešit i tento problém. I v oblasti znečišťování ovzduší se analogicky přijímají akční plány a programy snižování emisí. Je proto výhodné přijmout taková opatření, která budou mít efekt v obou oblastech. 3) Dnes již existuje celá řada typů nízkohlučných povrchů vozovek, například Centrum dopravního výzkumu (www.cdv.cz) samo provádělo a má poznatky z celé řady projektů s používáním těchto technologií. Různé typy povrchů dokáží snížit hluk až o plných 12 dB. MICHAL BERNARD Ekologický právní servis MO-000657 březen 2008 31 MO32_33 28.2.08 2:50 PM Page 32 ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Okružní křižovatky: Ano či ne? /1 V poslední době se roztrhl pytel především s okružními křižovatkami. Zdá se, že i řidiči si »okružky« oblíbili pro jejich přehlednost a plynulost provozu (s výjimkou řidičů TIR ). Pokusme se na tyto křižovatky podívat v 1. díle našeho seriálu zejména z hlediska jejich estetiky a architektury prostředí. A bychom mohli hodnotit okružní křižovatky, přijměme sestavu standardních kritérií pro hodnocení dopravních staveb obecně, tj: ■ bezpečnost (nehodovost) dopravního provozu, ■ kapacita systému nebo křižovatky, ■ negativní vlivy na životní prostředí, ■ ekonomické zhodnocení stavby a provozu, ■ estetika a architektura prostředí. Prioritní důležitost a váhu má však vždy dopravní bezpečnost. Zároveň je třeba si uvědomit, že křižovatka je významným prvkem nejen silnice, ale i dopravního prostoru ve městě. Tento prostor může být utvářen jako čistě technický, tj. vedoucí ke zlepšení bezpečnosti, kapacity apod., nebo jako funkční součást celého okolního prostředí křižovatky. Přístup čistě technický se týká většinou křižovatek v extravilánu (mimo zastavěné území) a je problémem především správce silniční sítě, tedy Ředitelství silnic a dálnic. Ve městě a obci je význam křižovatky daleko významnější. Zásadní roli přitom v geometrii křižovatky hraje uspořádání středního ostrova, který výrazně ovlivňuje především hmotové ztvárnění prostoru křižovatky. Podle našeho názoru je to nejdůležitější prvek křižovatky. Ani ve světové praxi však není jednoznačný názor na jeho uspořádání – má být řešen v úrovni celé křižovatky, nebo má být navýšen a neprůhledný? Ukážeme si některé příklady jeho provedení v extravilánu (Rožmitál pod Třemšínem) i uvnitř sevřené zástavby (Chrudim, Praha, Jáchymov). Samostatnou kapitolou je přitom naprostá ignorance estetiky prostředí v příkladu některých »pražských křižovatek«. PŘÍKLADY KRUHOVÝCH OSTROVŮ Evidentním a markantním přínosem pro estetiku celého prostoru na silničním průtahu I/25, který odděluje lázeňskou zónu, je okružní křižovatka v Jáchymově (viz obr. 1, 2). Další příklady, negativní i pozitivní nabízí Chrudim (viz obr. 3, 4, 5, 6, 7). Extravilánová křižovatka v Rožmitálu pod Třemšínem ukazuje řešení dispozice středního ostrova mimo zástavbu. Jde o standardní problém křížení dvou silnic I. třídy (viz obr. 8, 9). Nízká estetická úroveň je patrná na nejstarších a nejlevnějších křižovatkách v Praze, i když funkčnost se jim nedá upřít (viz obr. 10 a 11). Z ÁV Ě RY A D O P O R U Č E N Í Přáli bychom si, aby se města a obce více zajímaly o estetické provedení okružních křižovatek. Podobně jako je tomu v zahraničí, 1. Jáchymov – původní průtah s extrémním nadbytečným rozsahem zpevněných asfaltových ploch. 3. Chrudim – investor zpočátku plně nedůvěřoval tomuto typu křižovatky, bylo mu tedy doporučeno provizorní provedení okružní křižovatky. Střední ostrov je ohraničen mobilními díly, stejně jako tzv. prstenec je hájen (jako mimořádně pojížděná plocha) provizorními úzkými prahy. Celková charakteristika: velmi úsporný, jednoznačně provizorní technický typ křižovatky, nevhodný k následování. 4. Chrudim – Současná definitivní podoba křižovatky, kterou lze hodnotit vcelku pozitivně. Funkčně je to křižovatka s nepojízdným střední ostrovem, který se však v případě nouze dá upravit (odejmutím »květináčů«) na plně pojízdnou plochu. Toto řešení uvítají například obce, přes které procházejí trasy přepravy nadrozměrných nákladů. 5. Chrudim Náčrt původní křižovatky na Masarykově náměstí řízené světelnou signalizací, která nevyhovuje především kapacitně. V Chrudimi je Masarykovo náměstí v sevřené městské zástavbě, ohraničeno z obou stran okružními křižovatkami. Přes náměstí vede silniční průtah silnice I/9. Problematičtější byla první křižovatka Na bídě. Druhá křižovatka omezující náměstí je Bohemia. Obě křižovatky převádějí hlavní dopravní směr průtahu »do vinglu«, tj. v zalomeném vedení. 2. Jáchymov – zdařilá rekonstrukce, těsně po dokončení. Prázdný střední ostrov v úrovni by později zasluhoval oživení například o prvky symbolizující lázeňské město. Je to příležitost pro propagaci obce s přispěním sponzorů. 32 březen 2008 MO32_33 28.2.08 2:50 PM Page 33 ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 6. Chrudim – křižovatka Bohemia. Původní tříramenná křižovatka s vedením hlavního průtahu ve směru západ-sever svým uspořádáním odstraňuje původní nesoulad dopravní poptávky a vedení dopravních proudů křižovatkou. 8. Rožmitál pod Třemšínem – křížení dvou silnic I. třídy, řidiči na obou byli »zvyklí« na přednost v jízdě a v této křižovatce jeden tah je podřízen druhému. Standardní řešení formou zdůraznění podřízenosti dopravním značením (opakování STOP, návěst před křižovatkou, světelné zdůraznění signálem) v praxi řidiči neakceptovali. 7. Chrudim – křižovatka Bohemia před dokončením. Je očividný přínos pro estetiku prostoru a výrazné zmenšení »asfaltových« ploch. Střední ostrov je zatím »nezabydlen«, uvidíme, zda tuto plochu využije město ke své prezentaci. kde má střední ostrov výsadní postavení, charakterizuje místní specifika a atmosféru. Například v Bretani podél moře jsou umístěny makety nebo i vraky lodí apod. Zvláště pro návštěvníky je to příjemný a originální pohled. Sdělte nám své názory Akademické pracoviště nabízí zdarma poradenství a konzultace pro obce, které chtějí řešit svou nevyhovující dopravní situaci. Věříme, že i prostřednictvím Moderní obce nebo jinou cestou můžeme s obcemi vést diskusi a plodnou výměnu názorů při rozhodování o »zlepšení« stávajících křižovatek. Čekáme na vyjádření vašeho zájmu o tento typ křižovatek ([email protected]). 9. Rožmitál pod Třemšínem – bylo proto nutné zajistit podmínky pro »zrovnoprávnění« všech vjezdů, což splňuje okružní křižovatka. V současné době i za přispění časopisu Moderní obec probíhá již 7. ročník soutěže Cesty městy zaměřené na zlepšení dopravních poměrů, zejména bezpečnosti provozu ve městech a obcích. Akcentovány by měly být zvláště obce a malá města, pro které například použití okružní křižovatky na trase silničního průtahu má prokazatelný efekt. Nutno však připomenout, že přínos zlepšení bezpečnosti provozu je tím vyšší, čím plošnější, rozsáhlejší a komplexnější jsou dopravní opatření. (Článek byl zpracován za podpory Výzkumného záměru 04 Udržitelná výstavba, 10. Praha – křižovatka na hlavním dopravním čtyřpruhovém tahu s vedlejší obslužnou komunikací s vedením autobusových linek MHD. Provedení středního ostrova je téměř hanebné a degradující prostor. Dojem z této úpravy je, že je to dočasné provizorium. 11. Praha – další příklad křížení dvou hlavních městských tahů vícepruhových komunikacích, kdy jde rovněž o nevhodné provedení a prostor s osazenými svislými dopravními značkami působí jako »něco narychlo spíchnuté«. Paradoxem je, že v prostoru křižovatky se nachází sídlo firmy, která je správcem řízených křižovatek v celé Praze. Zřejmě profese architekta absentuje. Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR č. 6840770005. Další pokračování našeho seriálu se bude věnovat přínosu okružních křižovatek ke zlepšení bezpečnosti provozu ve srovnání původních a rekonstruovaných křižovatek – pozn. autora.) ■ PETR SLABÝ Fakulta stavební ČVUT Praha Evropská přehlídka veřejné dopravy P od patronací viceprezidenta Evropské komise Jacques Barrota se uskuteční 10. až 12. června v Paříži 3. evropský veletrh veřejné dopravy a mobility Transports Publics 2008. Pořádá ho profesní společnost na dopravu GIE objektif transport public. Letošní ročník se zaměří především na alternativní způsoby dopravy osob (kolo, spolujízda apod.) včetně vlivu na životní prostředí a ekonomiku. Zároveň se bude jako jediný evropský odborný veletrh zabývat březen 2008 veškerou osobní dopravou, ať už městskou, příměstskou či regionální. Na veletrhu se představí zhruba 200 nejvýznamnějších hráčů v oblasti osobní dopravy. Budou to nejen výrobci autobusů, kolejových vozidel a komponentů, ale i dopravní společnosti, projekční kanceláře, dodavatelé řídicích a informačních systémů, softwarové firmy a firmy specializované na alternativní pohony a dopravní systémy. Očekává se účast 10 tisíc návštěvníků, převážně ze sektoru veřejné dopravy, místní a státní správy. Pro snazší orientaci bude k dispozici zvláštní trasa Inovace. Inovace a poslední novinky budou prezentovány i na webu veletrhu (www.transportspublics-expo.com). Rovněž budou udělena ocenění za inovaci ve veřejné dopravě Innovation awards. Čestnými hosty veletrhu budou dopravní podniky CARRIS Lisabon a STIB Brusel. Vstupenky zdarma/předregistraci a další informace Vám poskytnou na e-mail: [email protected], tel.: 222 518 587. /sk/ 33 MO34_35 28.2.08 2:51 PM Page 34 ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Uvítal bych více projektů v kategorii sídel do 3000 obyvatel »Soutěž Cesty městy, přesněji řečeno soutěžní přehlídku uskutečněných příkladů úprav veřejných prostor, považuji za velice potřebnou a prospěšnou akci Nadace Partnerství,« říká doc. Ing. arch. Jan Mužík z Ústavu urbanismu Fakulty architektury ČVUT, který je také předsedou hodnotitelské komise, jež přihlášené projekty posuzuje. FOTO: ARCHIV hlídka rozhodně plní svůj cíl. Poukazuje na zdařilé příklady úprav veřejných prostor, na kvalitní a často zanícenou práci samospráv a na následnou spokojenost občanů. Taková činnost mě vždy bavila, přináší mi nové znalosti i zkušenosti, inspirativní zážitky ze setkání s lidmi zaujatými pro věc, a tím i radost z práce. Při přípravě pravidel této soutěže přišly vhod mé zkušenosti v porotách architektonických či urbanistických soutěží, říká doc. Ing. arch. Jan Mužík. Proč se člověk s mnohaletými zkušenostmi vysokoškolského pedagoga podílí na hodnocení projektů soutěže Cesty městy? Moje účast v hodnotitelské komisi je patrně přirozené vyústění mého dlouhodobého zájmu o naše města a vesnice. V životě každého člověka pak přijde období, kdy ho osobní vlastnosti, znalosti a zkušenosti vybavují odvahou zobecňovat, věcně a snad i přesně argumentovat. Nadaci Partnerství se již před osmi lety podařilo svolat skupinu lidí různého zaměření k debatě o stavu prostředí v našich městech a vesnicích a jak se podílet na jeho zlepšování. Tehdy vznikl nápad uspořádat soutěžní přehlídku uskutečněných projektů. Při přípravě pravidel této soutěže přišly vhod mé zkušenosti z účasti v porotách architektonických či urbanistických soutěží. Během šesti ročníků soutěže jsem se vždy setkal se zájmem jak ze strany organizátorů, tak přihlášených účastníků. Mohl jsem se seznámit s pozoruhodnými realizacemi, příjemnými a nadšenými investory, projektanty a realizátory. Soutěžní pře■ 34 ■ Co by podle vás mělo starostu města, obce či projektanta motivovat k tomu, aby přihlásil do soutěže již realizovaný projekt? Motivovat musí především zájem přispět k utváření příjemného, bezpečného, pestrého a krásného prostředí ve svém městě nebo vesnici. Tam, kde toto byl rozhodující motiv, se to na realizaci hned pozná. K přihlášení do soutěžní přehlídky pak už není zapotřebí tolik sil. Motivem by měla být i chuť podělit se o radost z výsledku s ostatními a snad jim být tak trochu i příkladem. Nakonec někoho může motivovat možnost získat finanční podporu – některé ceny. Zkušenosti ale ukazují, že morální ocenění, pozitivní hodnocení projektu na celostátní úrovni a jeho publikování přináší realizátorům více radosti a sil do další činnosti. Soutěž má za sebou šestiletou historii, změnila se během těchto let kritéria hodnocení? Soutěžní pravidla se – až na váhu jednotlivých kritérií – prakticky nezměnila. Pochopitelně sílí důraz na hledisko bezpečnosti. Do popředí se také dostává požadavek participace obyvatel při přípravě projektů, lépe řečeno při přípravě záměru a zpracování projektu. Také proces hodnocení přihlášených projektů se nezměnil, i při každoročně větším počtu přihlášených se hodnotící komisi daří navštívit všechna místa, setkat se s investory a někdy i projektanty a pro závěrečné jednání celé komise připravit návrh hodnocení. Tato metoda je časově náročná hlavně v první fázi. Určitě ale usnadní rozhodování v závěru a bezesporu přispívá k rychlé shodě členů komise. ■ V soutěži se posuzují samostatně malé obce a města. Proč existují dvě samostatné kategorie? V čem se liší způsob jejich hodnocení? Soutěžní přehlídka je takto připravena a vyhlášena. S ohledem na rozdílné podmínky v odborném zázemí malých obcí ■ a charakteristické rysy jejich prostředí bylo od samého počátku rozhodnuto o existenci dvou samostatných kategorií. Pochybnosti vyvolává pouze malá účast přihlášených projektů, zatím v každém ročníku soutěže. Obavy organizátora i hodnotící komise ještě posiluje nový název přehlídky – Cesty městy. Do letošního již sedmého ročníku je nejen možné, ale velmi potřebné přihlásit projekty do kategorie obce (do 3000 obyvatel). Samotný způsob hodnocení je v obou kategoriích shodný. Součástí soutěžního posuzování je také porovnávání kontextu, kvality, přínosu a charakteru jednotlivých řešení. Podle mého názoru není správné porovnávat úpravy prostor a prostředí ve městech a na vesnicích. Citlivé a jinak velice kvalitní řešení v malé obci se mnohým může zdát v porovnání s řešením městským nevýrazné. Neznamená to ale, že je méně obtížné a hodnotné. Také je správné na kvalitní realizace tohoto venkovského prostoru samostatně upozorňovat, neboť nejsou tak viditelné jako úpravy ve frekventovaných částech našich měst. Stále častěji se hovoří o komplexním přístupu ke zklidňování dopravy, nakonec je to také nejdůležitější kritérium soutěže Cesty městy. Co si pod tím můžeme konkrétně představit? Zklidňování dopravy se týká dopravy automobilové – osobní a nákladové. Tento druh dopravy dnes často až přeplňuje veřejné prostory měst a vesnic a svými plošnými nároky a provozem vytlačuje z těchto prostor jejich další důležité funkce. Nedostává se ploch pro pěší a cyklisty, snižuje se pobytová hodnota prostor a mizí místa komunikace mezi lidmi. Cesta jak zlepšit prostředí našich měst a vesnic, spočívá mj. v optimalizaci všech funkcí ve veřejném prostoru. Dosáhnout toho lze pouze systémovým, trvale udržitelným řešením dopravy v organismu celého sídla – města, vesnice. Při hodnocení projektů přihlášených do soutěžní přehlídky sledujeme i polohu realizované úpravy v sídle a její soulad se systémem dopravy města. Dále je součástí komplexního hodnocení harmonizování potřeb dopravy automobilové, pěší, cyklistické, funkčnost prostoru, bezpečnost provozu a pochopitelně i celková urbanistická, architektonická a estetická úroveň řešení. Jednoduše řečeno celková kvalita veřejného prostoru. ■ Splňují tyto podmínky přihlášené projekty? Jaké jsou vaše zkušenosti z předchozích ročníků soutěže? Naprostá většina přihlášených projektů splňuje podmínky soutěže. Usuzuji z toho, že jsou srozumitelně formulované, jednoznačné a snad i jednoduché. V každém ročníku se objeví řada komplexně řešených projektů, ■ březen 2008 MO34_35 28.2.08 2:51 PM Page 35 ILUSTRAČNÍ FOTO: PETR ŠMÍD ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Na 3. místě předchozího ročníku soutěže Cesty městy v kategorii Města, městské obvody a části se umístil projekt města Strakonice Cyklostezka a chodník Podskalí. které vycházejí z nejnovějších poznatků, zahraničních příkladů a přinášejí nová řešení. Zařízení pro automobilovou dopravu se svými parametry vrací do měřítka veřejných prostor a do proporcí s potřebami pěší a cyklistické dopravy. Tyto technické prvky obyčejně nepostrádají osobitý výtvarně prostorový nápad. Většina uskutečněných úprav, které jsme mohli sledovat v uplynulých ročnících soutěže, pozitivně ovlivnila celkový stav prostředí v obytných souborech, náměstích a ulicích, tj. ve vnitřních částech našich měst a vesnic. Někdy jsou to velké investiční akce, které je nezbytné uskutečnit postupně na základě dlouhodobé koncepce a výsledné vize. Těchto projektů si sám cením nejvíce. Ty nejzajímavější příklady využívám ve své pedagogické činnosti na ČVUT v Praze. Podle mého názoru si soutěž postupně získává přirozenou autoritu a přibývá i těch, kteří ji odborně a finančně podporují. Pro tento a příští ročníky soutěže bych uvítal větší počet přihlášených projektů v kategorii obce, tj. sídel s počtem obyvatel do 3000. ■ LÝ D I A S T O U P O VÁ Přihlášky do soutěže Cesty městy posílejte do 30. dubna N Přehled důležitých termínů 8. 2. 2008 – vyhlášení 7. ročníku soutěže, 30. 4. 2008 – uzávěrka přihlášek, ■ 18 . 9. 2008 – slavnostní vyhlášení výsledků 7. ročníku a předání cen. ■ ■ březen 2008 a inovativnost řešení. Nejlepší budou odměněna finanční prémií (mezi letošní vítěze může být rozděleno až 300 tisíc Kč), dále zvláštní cenou měsíčníku Moderní obec a zvláštní cenou – radarem signalizujícím okamžitou rychlost, který věnuje do soutěže společnost 3M Česko. Výsledky soutěže bu- ILUSTRAČNÍ FOTO: ARCHIV adace Partnerství vyhlásila letošního 8. února sedmý ročník soutěže Cesty městy, zaměřené na zklidňování dopravy ve městech a obcích. Soutěž se uskutečňuje ve dvou kategoriích: pro sídla do 3000 obyvatel a nad 3000 obyvatel. Soutěžní projekty je nutno zaslat do 30. 4. 2008, nejlépe prostřednictvím elektronického formuláře, který je k dispozici na adrese www.nadacepartnerstvi.cz/cestymesty. Na této adrese najdete také podrobné podmínky soutěže a přehled všech 102 projektů z předchozích ročníků včetně fotodokumentace. Do soutěže můžete přihlásit dopravní řešení veřejných prostor měst a obcí se zaměřením především na optimální uspořádání automobilové, cyklistické a pěší dopravy, která byla uvedena do provozu v období mezi 1. 1. 2003 a 30. 4. 2008. Třináctičlenná hodnotící komise, kterou tvoří dopravní odborníci, projektanti, zástupci státní správy a ziskového i neziskového sektoru, bude posuzovat u přihlášených projektů jejich celkovou kvalitu, přínos pro zvýšení bezpečnosti provozu, a rovněž komplexnost (sladění dopravy hromadné a individuální automobilové, cyklistické, pěší) V minulém ročníku soutěže Cesty městy byla v kategorii Obce a mikroregiony nejúspěšnější obec Lužice u Hodonína. Za rekonstrukci Velkomoravské ulice získala 1. místo a odměnu 40 tisíc korun. dou slavnostně vyhlášeny během Evropského týdne mobility 18. září 2008. Generálním partnerem soutěže Cesty městy je společnost Škoda Auto, záštitu nad ní jako již tradičně převzal odbor BESIP Ministerstva dopravy ČR. Dalšími partnery jsou společnost 3M Česko, Svaz měst a obcí ČR a Národní síť Zdravých měst ČR. Hlavním mediálním partnerem je měsíčník Moderní obec. Bližší informace o soutěži vám poskytne Ing. Petr Šmíd, tel.: 241 771 255, petr.smid@ nap.cz . ■ R A D E K PAT R N Ý Nadace Partnerství 35 28.2.08 2:52 PM Page 36 ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ I v malých sídlech lze docílit efektivnějšího zpětného odběru Nečekaně dobré výsledky přinesl pilotní projekt na podporu zvýšení zpětného odběru vyřazených elektrozařízení ve vybraných deseti menších středočeských obcích. V červenci až listopadu 2007 jej pod záštitou Středočeského kraje ve spolupráci se neziskovou společností ASEKOL, provozující kolektivní systém zpětného odběru, organizovala firma Safina, která má ve Vestci u Prahy linku na zpracování elektroodpadu. J ednatel společnosti ASEKOL Mgr. Jan Vrba připomíná, že smyslem projektu bylo podpořit zpětný odběr elektrozařízení i v těch nejmenších sídlech, pokusit se jej pro občany učinit co nejkomfortnější – a zároveň porovnat výhodnost dvou různých variant svozu vysloužilých elektrozařízení. Podmínkou pro zařazení obce do projektu byl nejen zájem ze strany zastupitelstva. Ale také to, aby obec neměla více než tisíc obyvatel, aby v ní nebyla žádná prodejna elektrospotřebičů (tzv. poslední prodejce má ze zákona povinnost při prodeji elektrospotřebiče od kupujícího bezplatně odebrat formou »kus za kus« použitý spotřebič a možnost odevzdávat použitá elektrozařízení v místní prodejně by zkreslovala výsledky projektu) a aby svoz odpadů v obci obstarávala společnost Remondis (která v projektu zajišťovala zejména dohled nad přebíráním elektrozařízení od občanů). Ve všech deseti obcích pilotnímu projektu navíc předcházela intenzivní informační kampaň, kterou si zajišťovaly obce samy, avšak s využitím bohatých zkušeností společnosti ASEKOL. DROBNÁ ELETROZAŔÍZENÍ TESTUJÍ EFEKTIVITU V pěti obcích (Okrouhlo, Slapy, Svinaře, Zadní Třebáň a Jíloviště) lidé mohli menší elektrozařízení vhazovat do trvale přistavených uzavřených kontejnerů podobných těm, které pod různými rozlišovacími barvami známe z tříděného sběru skla, papíru a plastů. Limitem pro velikost spotřebiče byl vstupní otvor kontejneru 30x50 cm. Kontejnery byly vyváženy jednou měsíčně. Připomeňme tvrzení expertů, že právě podle množství zpětného odběru drobných elektrozařízení lze usuzovat na efektivitu celého kolektivního systému. Mezi lidmi už totiž sice sílí tendence vracet velké elektrospotřebiče, jako například televizory, počítače a jejich monitory. Jenže význam zpětného odběru drobných elektrozařízení typu kalkulaček, myší či klávesnic, dálkových ovladačů, ale třeba i elektrických a elektronických hraček apod. obvykle dosud přehlížejí. Proto menší použitá elektrozařízení často stále zbytečně končí v běžném komunálním odpadu, čímž nejenže ztrácejí šanci na recyklaci, ale také ohrožují životní prostředí. »Upřímně řečeno, poněkud jsme se obávali, zda stacionární kontejnery nebudou vykrádány nebo jestli občané do nich nezačnou vhazovat i odpad, který do nich nepatří,« konstatuje Mgr. Jan Vrba. »Nakonec se ukázalo, že v malých obcích si lidé dokáží sami pohlídat kontejnery třeba před vandaly či zloději. Ale hlavně jsme z těchto kontejnerů během pouhých pěti měsíců svezli celkem 1250 kg drobných elektrozařízení, tedy v průměru 0,48 kg na každého obyvatele.« FOTO: ARCHIV MO36_37 Kontejnery na drobná vysloužilá elektrozařízení byly trvale umístěny v pěti menších středočeských obcích a vyvážely se jednou měsíčně. 36 Z A P Ě T M Ě S Í C Ů H R AV Ě S P L N I L I ROČNÍ LIMIT Z BRUSELU V dalších pěti obcích (Pohoří, Bratřínov, Líšnice, Černolice a Trnová) byl občanům k dispozici pravidelně jednou za měsíc kontejner s obsluhou pro odevzdání vysloužilých elektrospotřebičů bez ohledu na jejich velikost. Obsluha přitom přijímala i ta zařízení, jejichž zpětný odběr ASEKOL jinak nezajišťuje. Mobilní svozy zpětně odebraných elektrozařízení v menších obcích fungují zpravidla dvakrát ročně. Nevýhodou tohoto typu sběru je relativně vysoká časová a s tím spojená finanční náročnost. Pro občany to také znamená, že elektrozařízení nemohou odevzdat na určené místo kdykoliv, ale musí čekat až na vyhlášený termín. Kdo ztratí trpělivost, obvykle se zbavuje starých spotřebičů, zejména těch menších, klasickým způsobem – odloží je do popelnice. Přistavením kontejneru s obsluhou jednou měsíčně si společnost ASEKOL v pěti obcích ověřovala, zda si tam občané na častější svozy zvyknou a nevyčerpají-li se časem jejich možnosti kontejner naplnit. »Ani tyto obavy se nenaplnily,« podotýká Mgr. Jan Vrba. »Občané nejvíce přinášeli televizory a počítačové monitory. Ale i chladicí zařízení, byť jejich zpětný odběr naše společnost nezajišťuje. Důležité však je, že obyvatelé těchto obcí během pěti měsíců nanosili do přistavených kontejnerů 5760 kg elektrozařízení, tedy téměř 6,5 kg na každého. Jen pro porovnání: Loni každý Čech odevzdal k následné recyklaci v průměru zhruba 2,5 kg elektrospotřebičů, a to ve všech skupinách, v nichž zpětný odběr zajišťují kolektivní systémy provozované společnostmi ASEKOL, ELETROWIN a EKOLAMP. Přitom už letos by se měl v celé ČR zpětný odběr zvýšit na 4 kg na osobu ročně, jinak by mohly následovat sankce ze strany Evropské unie. Průměr zemí „původní evropské patnáctky“ přitom činí 9,6 kg, ve Skandinávii dokonce až 14 kg. na hlavu,« připomíná Mgr. Jan Vrba. V JÍLOVIŠTI UŽ UŠETŘILI Ing. Jan Vorel, místostarosta Jíloviště (607 trvale žijících obyvatel bez přilehlých čtyř chatových osad), si projekt pochvaluje jako vykročení správným směrem k ekologickému nakládání s vysloužilými elektrospotřebiči. Starosta Jíloviště Karel Dostálek doplňuje, že dříve obec také občanům umožňovala zbavit se například starých televizorů či monitorů a odložit je do přistaveného kontejneru. Ale dělo se tak na vlastní náklady obce, přičemž obsah kontejneru byl draze likvidován jako nebezpečný odpad. Obyvatelé Jíloviště na základě zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, platí za svoz a likvidaci odpadů 500 Kč ročně, tedy na samé horní hranici dané zákonem. Vlastní náklady obce na svoz a likvidaci odpadů však předloni činily 536 Kč na hlavu, loni už jen 512 Kč. Toto snížení starosta připisuje na vrub i pilotnímu projektu na podporu zvýšení zpětného odběru vysloužilých elektrozařízení. Vzhledem k pozitivním výsledkům projektu bylo nyní testování rozšířeno i na území města Kladna, kde funguje pět stacionárních kontejnerů pro shromažďování drobnějších vysloužilých elektrozařízení. Pilotní projekt je ojedinělý také v evropském srovnání a společnost ASEKOL s jeho výsledky chce seznámit i evropskou asociaci kolektivních systémů pro zpětný odběr elektrozařízení – WEEE Fórum. ■ I VA N RY Š AV Ý březen 2008 MO36_37 28.2.08 2:52 PM Page 37 Mnichovský veletrh představí nové trendy Na výstavišti v Mnichově se uskuteční 5.–9. května 15. mezinárodní odborný veletrh IFAT 2008, který se již tradičně věnuje problematice vody, odpadní vody, odpadů, recyklace a techniky pro zimní údržbu měst a obcí. L etošní ročník navíc reaguje na aktuální potřeby odvětví a měnící se klimatické podmínky, proto se spektrum jeho nabídky rozšiřuje o výrobu energie z odpadu a péči o povodí včetně protipovodňové ochrany. Jedním z jeho hlavních témat bude získávání bioplynu z odpadních látek. Každý projekt se ale musí ekonomicky vrátit ve srovnání s jinými koncepty. Při využívání zemědělských produktů stojí například bioplyn v přímé konkurenci k produkci potravin. Při rostoucích cenách surovin se vyplatí taková zařízení, která vyrábějí co možná nej- více bioplynu při nejnižší spotřebě materiálu, surovin, energie a finančních prostředků. Vystavovatelé představí nejnovější technologie a systémová řešení, která budou vyrábět bioplyn co nejefektivněji. IFAT 2008 se bude podrobně zabývat i ochranou před povodněmi. Není divu, protože podle údajů Evropské komise způsobily povodně v Evropě od roku 1998 hospodářské škody ve výši zhruba 25 miliard eur. Simulace dostupných dat ukazuje, že se riziko povodní v důsledku déletrvajících srážek bude rovněž ve střední a východní Evropě zvětšovat. IFAT 2008 hlásí rekordní čísla: Obsazeno je 2 přes 190 tisíc m výstavní plochy v pavilonech i na venkovní ploše. Snímek je z loňského veletrhu. březen 2008 Technika pro zimní údržbu, to je další významné téma mnichovského veletrhu. Nové evropské regulační normy pro odklízecí a posypová vozidla definují jejich výkonnost a standardizují technická rozmezí. I díky těmto normám se budou moci snadněji srovnávat technické parametry strojů rozličných výrobců. Návštěvníci veletrhu budou mít příležitost seznámit se s nejnovějšími trendy v tomto oboru. Pro uživatele to má jednu velikou přednost – nářadí bude univerzální a vyměnitelné na každém vozidle. Například se bude moci montovat sněžný pluh vyrobený v Itálii na německý Unimog. Aktuální nabídku expozic doplní doprovodné odborné programy a přednášky zejména na téma povodní a ochrany před katastrofami. Uskuteční se také odborná fóra, na nichž zástupci oborových svazů a vystavovatelů představí vývoj výrobků, další trendy a tržní analýzy. A také nabídnou nové možnosti, jak odstranit některé problémy. Veletrhu IFAT 2008 se zúčastní 2300 vystavovatelů ze 40 zemí na rekordní výstavní plo2 še 192 tisíc m . Zahraniční vystavovatelé si objednali až o 18 % větší plochu než před třemi lety. Jsou mezi nimi i někteří přední čeští 2 výrobci, kteří na 800 m představí čistírny odpadních vod a techniku pro zimní údržbu. Celkem zde bude vystavovat 25 firem z ČR a dvě ze Slovenska. /sk/ MO-000631 LUSTRAČNÍ FOTO: ARCHÍV Vystavovatelé představí nejnovější technologie a systémová řešení, která budou vyrábět bioplyn co nejefektivněji. MO38 28.2.08 2:53 PM Page 38 MANAGEMENT Organizace zřizované obcemi jako nástroj zlepšování služeb občanům /2 Veřejné služby jsou ve větší míře poskytovány obcemi prostřednictvím příspěvkových organizací. Ty se totiž obcím zpravidla jeví jako nejpřijatelnější forma pro správu veřejného majetku. T o ovšem platí pouze do doby, než se obce začnou hlouběji seznamovat s hospodařením svých příspěvkových organizací. Problém nastává ve chvíli, kdy se rozpoutá debata mezi zastupiteli nad předloženými výsledky hospodaření nebo nad navrhovaným plánem na další období. A to zejména, je-li patrné, že poskytnutý či požadovaný příspěvek má jinou výši, než se původně počítalo. Co tedy způsobuje, že pokud jde o finance, jsou příspěvkové organizace pro zastupitele a i veřejnost tak nečitelné? Na vině je hned několik faktorů. O D D Ě L E N Í , K T E R É M Ů Ž E Z AVÁ D Ě T Příspěvkové organizace musí vést účetně a daňově odděleně hlavní a doplňkovou činnost. Už to může pro zřizovatele představovat problém. Nezřídka mu totiž nemusí být zřejmé, co je hlavní činností příslušné organizace a co naopak pouze doplňkovou činností. Takové tápání může ve svém důsledku vést až k nesprávnému vykazování daňových výnosů a nákladů. Členění na hlavní a doplňkovou činnost však zároveň vyžaduje také správně nastave- ný systém vykazování výnosů a nákladů na jednotlivé činnosti, což se organizace snaží řešit pomocí vnitropodnikového účetnictví. Vnitropodnikové účetnictví by mělo být podloženo průkazně provedenými kalkulacemi a správně vedenými výkazy o činnosti a užití techniky. Protože většina organizací nepoužívá manažerské účetnictví, jsou finanční výkazy a plány předkládány zastupitelstvu ve struktuře souhrnu nákladových a výnosových účtů, a tak jsou v uvedeném výkazu zahrnuty i účty pro vnitřní zúčtování. Tím dochází k výraznému zkreslení pohledu na výši nákladů a výnosů, a v konečném důsledku rovněž na celkový stav organizace. V praxi běžně chybí znalost odděleného pohledu na výsledky týkající se hlavní činnosti a doplňkové činnosti. Dochází k automatickému slučování výsledků z obou činností, a tím i ke zkreslení pohledu na výši příspěvku a způsobu jeho vypořádání. To samozřejmě přináší i odlišné pohledy na hodnocení příslušné organizace a jejího vedení. Základním nástrojem pro manažerské řízení je manažerské účetnictví Finanční účetnictví Manažerské řízení operativní Minulost strategické Budoucnost Manažerské účetnictví je nadstavbou nad daňovým a finančním účetnictvím Manažerské účetnictví Daňové účetnictví Finanční účetnictví VLADIMÍR ŽIŽKA ZDROJ: M.C.TRITON 38 ČTYŘI KROKY P R O T R A N S PA R E N T N O S T Jak tedy vytvořit srozumitelné a průkazné prostředí pro zastupitele a občany, ale také pro příslušné finanční úřady? Klíčem k úspěchu jsou změny, které lze rozčlenit do následujících kroků. Prvním krokem je zavedení manažerského účetnictví jako nástroje pro správnou identifikaci nákladů a výnosů a jejich prezentaci. Znamená to vytvořit novou strukturu sběru dat pro vykazování jednotlivých činností a pro sumární výkazy včetně zajištění vzájemné provázanosti těchto dat. Efekt tohoto kroku je závislý na zázemí, které poskytují informační systémy používané v organizaci, přičemž ve většině případů jsou limitujícím faktorem účetní systémy a způsoby účtování. Je proto důležité najít správnou rovnováhu mezi mírou možného využití účetního systému na straně jedné a možností použití zpracování dat v excelových souborech na straně druhé. V některých případech se proto neobejdeme bez výměny software či bez jeho rozšíření o nový modul. Druhým krokem je tedy analýza stavu výpočetní techniky a softwarového vybavení a jeho využitelnost pro řízení společnosti. Výše uvedené změny poskytnou potřebnou základnu pro oddělení hlavní činnosti od doplňkové činnosti. Dojde zároveň k vytvoření potřebných informací pro tvorbu kalkulací hodinových sazeb pro lidi i techniku. Třetí krok je zavedení transparentnosti do vykazovaných činností. Čtvrtý krok je tím nejtěžším, protože znamená změnu v myšlení zaměstnanců organizace, kteří uvedené kroky budou uskutečňovat. To lze řešit dvěma způsoby. První znamená využít vlastní lidi a motivovat je k provedení požadovaných změn. To ovšem nese určitá rizika spojená s kvalitou provedeného nastavení a možného překročení vymezeného časového rámce, nebo dokonce nezvládnutí vyřešení požadovaného zadání. Druhou cestou je svěřit vše externí poradenské společnosti, která má s touto problematikou zkušenosti. Takový postup se sice může zdát dražší, ale konečným efektem je kvalitní a srozumitelný systém finančních výkazů a plánovacích dokumentů, které poskytují potřebné informace pro posouzení hospodaření příspěvkových organizací. A ještě jedna rada na závěr. Doplňková činnost pro každou příspěvkovou organizaci musí být prostředkem jak snižovat finanční závislost na veřejných zdrojích, nikoliv cestou jak snižovat rozsah a kvalitu služeb pro obec. ■ senior consultant M.C.TRITON, spol. s r.o. březen 2008 28.2.08 2:53 PM Page 39 MANAGEMENT Hlavní prioritou je kvalita vzdělávání Vzdělávací centrum pro veřejnou správu ČR, o. p. s. (VCVS ČR) působí na »trhu« vzdělávacích institucí osmnáctou sezónu. »Za tu dobu prošly úspěšně našimi semináři, kurzy a projekty tisíce úředníků a zastupitelů, vždyť jen za minulý rok to bylo téměř 27 tisíc lidí,« říká Mgr. Květa Halanová, ředitelka VCVS ČR, o. p. s. Počet je to úctyhodný, ale není na úkor kvality poskytovaných vzdělávacích služeb? Poskytovat kvalitní vzdělání znamená »vědět«, vědět, co klient v této oblasti – veřejná správa – potřebuje. Naše vzdělávací centrum to ví. Nejsme ale jen pouhými zprostředkovateli seminářů, technickými organizátory vzdělávacích akcí. Celý náš systém postupuje tvořivě a se znalostí věci. Připravujeme vzdělávací programy účelné a potřebné, tak aby naši uživatelé našli to, co hledají, dovedli se prostřednictvím kurzů orientovat ve své praxi a zvyšovali svou profesionální úroveň. Velkou pomoc také čerpáme u našich partnerů, zvláště zainteresovaných ve správní radě, ať jsou to významná ministerstva, Svaz měst a obcí ČR či Asociace krajů ČR. Sledovat zákony, nová témata a možnosti je pro naše vzdělávací centrum samozřejmostí. Společnost disponuje sítí jedenácti regionálních poboček, a tím pokrývá svou nabídkou vzdělávání celou republiku. ■ Zní to pěkně, ale co konkrétně bychom si měli představit pod »účelnými a potřebnými vzdělávacími programy«? Vedle mnoha seminářů a přednášek se zabýváme projekty, které posilují aktivně kvalitu veřejné správy. V roce 2005 to byla například Benchmarkingová iniciativa, která vznikla jako dobrovolné, neformální sdružení obcí s rozšířenou působností. Účelem je porovnávat výkonnost a kvalitu poskytovaných služeb ve vybraných agendách přenesené a samostatné působnosti, hledat dobrou praxi, umožnit členům vzájemnou výměnu zkušeností a učení se od druhých. K 1. prosinci 2007 bylo jejími členy celkem 87 obcí. Naše vzdělávací středisko je rovněž jedním z partnerů projektu Vzdělávání inspektorů kvality sociálních služeb, v němž by se mělo proškolit 90 inspektorů. Uskutečňuje ■ se v rámci Operačního programu Rozvoj lidských zdrojů a jeho lídrem je společnost EuroProfis. Zajímavý a přínosný je i projekt Partnerství Královéhradeckého kraje, který probíhá od konce roku 2006 a měl by skončit letos v červnu. Podporuje rozvoj místních partnerství prostřednictvím benchmarkingové spolupráce poskytovatelů sociálních služeb se zadavateli při zapojení potřeb uživatelů na území Královéhradeckého kraje. Projekt jsme s krajským úřadem vytvořili, vzdělávací centrum vše vede, organizačně zajišťuje včetně lektorů a celé logistiky a administrace. Zjednodušeně řečeno, cílem je, aby krajský úřad měl informace o poskytovatelích sociálních služeb v kraji, mohl je porovnávat a měřit, a to i v souvislosti s dotacemi. Jste bývalou dlouholetou starostkou menšího města, máte osobní zkušenost z různých školení a vzdělávacích programů. V čem je nutné změnit vzdělávání představitelů obcí a úředníků? Moje osobní zkušenosti ze školení jsou dobré i špatné. Za největší chybu považuji pořádat školení příliš obecné, necílené a bez příkladů z praxe. Podle toho, jak sleduji naši společnost, snažíme se toho vyvarovat. Odpověď na druhou otázku by byla asi hodně dlouhá. První, co mne napadá, a nejsem tím zrovna moc populární mezi svými bývalými kolegyněmi a kolegy, je povinné vzdělávání starostů. Představovala bych si tak dva týdny řádného prezenčního školení do půl roku po zvolení. Možná i pro místostarosty. Řekněme minimum o nejdůležitějších zákonech, financování, školství, územním plánování, ale také komunikaci, zvládání stresu a práci s médii. ■ Jaké jsou vaše priority v nynější pozici? Vybudovat (či spíše dobudovat) moderní ■ Vzdělávací centrum pro veřejnou správu ČR, o. p. s. Původně (v letech 1991–2000) to byla Nadace Fond pomoci místní správě ČR. Vzdělávacím centrem pro veřejnou správu, o. p. s., je od roku 2000. ■ Je akreditováno u ministerstev vnitra, školství, práce a sociálních věcí. ■ Je členem Asociace institucí vzdělávání dospělých, České asociace vzdělávacích institucí veřejné správy a mezinárodních sdružení ENTO a NISPAcee. ■ Má 11 poboček v krajích: České Budějovice, Plzeň, Sokolov, Liberec, Pardubice, Jihlava, Brno, Ostrava, Olomouc, Zlín, Střední Čechy (v Praze). ■ Má oddělení projektů a komunikace i oddělení vzdělávání. ■ V roce 2007 uspořádalo celkem 945 vzdělávacích akcí, což představuje 1208 dnů. ■ V roce 2007 vydalo 20 835 osvědčení o absolvování. ■ V roce 2007 se zúčastnilo vzdělávacích programů celkem 26 570 osob. ■ Více informací najdete na www.vcvscr.cz. ■ ■ ZDROJ: VCVS, O. P. S. březen 2008 FOTO: ARCHIV MO39 Chtěla bych, aby společnost vytvářela ještě více cílených programů na zakázku, řekla ředitelka Mgr. Květa Halanová. vzdělávací instituci, kde se naši pracovníci budou cítit opravdu dobře, a to je bude motivovat k vymýšlení a realizaci takové nabídky vzdělávacích programů a projektů, kterou bude veřejná správa vyhledávat, využívat a oceňovat. Chtěla bych, aby společnost vytvářela ještě více cílených programů na zakázku. Nejbližším konkrétním cílem je získat certifikát jakosti pro naši společnost. V České republice poskytují vzdělávací a školicí služby pro veřejnou správu desítky škol, agentur, sdružení a ostatních subjektů. Je možné v této konkurenci přicházet ještě s něčím novým, nebo si každý hraje na svém »písečku« a ostatní ho nemusí zajímat? Konkurence je opravdu velká, ne však každý subjekt představuje kvalitu. A uživatelé to vědí, nebo na to postupně přicházejí. Byla bych blázen, kdybych se domnívala, že nás konkurence zajímat nemusí. Musí nás zajímat, sledujeme vše, co se na trhu objeví. Analyzujeme vzdělávací potřeby, hledáme nové odborníky i metody. Nepřišla jsem do společnosti s představou, že si tu sednu a pojedu s proudem. To by mě ani nebavilo. Po volbách v roce 2006 jsem vystoupila z hodně rychlého vlaku komunální politiky a na jaře 2007 jsem přestoupila do rychlíku vzdělávání, oba jedou stejnou krajinou – veřejnou správou a já mám výhodu, že tu krajinu znám, znám obce a města, znám také lidi, kteří se tu pohybují. I to mi snad pomůže uspět. ■ ■ LÝ D I A S T O U P O VÁ 39 MO40_41 28.2.08 2:54 PM Page 40 LEGISLATIVA Novela zákona o dani z nemovitostí S účinností od 1. 1. 2008 byl novelizován zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o dani z nemovitostí). Změna v části páté zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů přinesla obcím větší pravomoci, než měly doposud. JAK JE TO V ZEMÍCH EU A ČR Daň z nemovitostí se uplatňuje v celé EU, ale každá členská země postupuje podle vlastních podmínek a záměrů daňové politiky. Tato daň má však ve všech členských státech obdobnou základnu, vychází z hodnoty nemovitostí, důraz se klade na zdanění nemovitostí v intravilánu. Rozhodně jde o vyšší zdanění než u nás, neboť je naprosto běžné, že tato daň je důležitým příjmem místních rozpočtů, v nichž kompenzuje náklady obcí na infrastrukturu. V ČR si vlastníci nemovitostí zvykli na naprosto zanedbatelnou částku daně, kterou každoročně platí. Malá obec s počtem obyvatel do 300 získala v roce 2007 od majitele jednopatrového rodinného domku o půdo2 rysu 100 m roční příspěvek na zvelebení obce v hodnotě pouze 53 Kč. Například ve Velké Británii by vlastník stejného domku v adekvátní obci zaplatil 40 tisíc Kč. I na Slovensku mají obce již od roku 2005 značnou pravomoc ve stanovení sazeb daně z nemovitostí a rozsahu osvobození od daně z nemovitostí. Obce tam mohou ovlivňovat výnos daně podle svých potřeb. Obce v ČR by měly mít větší možnost volby, do jaké míry zdanit nemovitosti na svém území, stejně tak, jak je tomu v zahraničí. O využití nemovitosti a její hodnotě rozhoduje především její umístění v daném území, tj. především jaké »zázemí« má předmětná nemovitost v dané lokalitě. Kvalitu tohoto zázemí ovlivňuje mimo jiné poskytování veřejných služeb obcí například v oblasti zdravotní, technické nebo dopravní infrastruktury. Tyto služby jsou hrazeny z rozpočtů obcí, do kterého v ČR pouze malým procentem přispívá daň z nemovitostí. Vlastníkovi nemovitostí se vrací jím vynaložené prostředky ve vyšší užitné hodnotě jeho nemovitosti, což se projeví v případě jejího prodeje ve vyšší tržní ceně. V současně platném zákoně o dani z nemovitostí (s účinností od 1. 1. 1993) se převážně uplatňuje systém založený na výměře nemovitostí jako základu daně s přiřazenou pevnou sazbou daně. Je pravdou, že od doby zavedení daně z nemovitostí její sazby zaznamenaly jen jeden zásah, a to koeficient 1,5 pro některé nemovitosti užívané k podnikatelské činnosti, rekreační nemovitosti a garáže, který závisí pouze na uvážení obce. Všechny ostatní návrhy na zvýšení sazeb daně nebo na změnu základu daně na hodnotu nemovitostí, se nerealizovaly. Svůj podíl na 40 nízkém výnosu daně má též řada osvobození, která by možná bylo vhodnější ponechat na rozhodnutí obce stejně tak, jak je tomu u místních poplatků. Výraznější změnu do tohoto stavu přinesla novela zákona o dani z nemovitostí v rámci reformy veřejných financí, která reagovala na rozdílné názory obcí ohledně připravovaného osvobození zemědělské půdy. Zejména menší obce hleděly s nedůvěrou na připravovaný rozsah osvobození zemědělských pozemků, neboť jim bylo naprosto jasné, že hlavně u obcí s převahou zemědělských pozemků se příjmy plynoucí z daně z nemovitostí sníží. Byla proto zvolena varianta, která dovolí obcím rozhodovat na základě jejich vlastního uvážení a podle konkrétních místních podmínek. OSVOBOZENÍ OD DANĚ Z POZEMKŮ S účinností od 1. 1. 2008 nová právní úprava v zákoně o dani z nemovitostí umožnila obcím v rámci samostatné působnosti rozhodovat o osvobození některých zemědělských pozemků a nezávisle na tomto osvobození stanovit místní koeficient. Zastupitelstvo obce má možnost rozhodnout o osvobození některých zemědělských pozemků, které jsou evidovány v katastru nemovitostí pod druhem pozemku orná půda, chmelnice, vinice, ovocné sady a trvalé travní porosty. Obec tak může stanovit, že osvobozuje od daně z nemovitostí všechny druhy citovaných pozemků uvedené v § 4 odst. 1 písmeno v) zákona o dani z nemovitostí, anebo pouze některé z nich. Záleží pouze na uvážení obce, v jakém rozsahu využije svého oprávnění. Osvobození jiných druhů pozemků než výslovně uvedených v citovaném ustanovení by bylo v rozporu se zákonem o dani z nemovitostí. Při uplatnění nároku na osvobození pozemků poplatník postupuje podle § 4 odst. 4 zákona o dani z nemovitostí, a stejně jako v jiných případech uplatní nárok na osvobození od daně z pozemků v daňovém přiznání. Osvobození od daně z pozemků se nevztahuje na zahrady, které sice jsou v evidenci katastru nemovitostí také vedeny jako zemědělský půdní fond, avšak jsou umístěny převážně v intravilánu obce a mají odlišnou funkci od ostatních zemědělských pozemků. Obec může v obecně závazné vyhlášce (dále jen vyhláška) stanovit, že některé zemědělské pozemky se neosvobozují, jestliže se nacházejí v zastavěném území obce nebo zastavitelné ploše obce. Podmínkou je, aby obec ve vyhlášce uvedla výčet pozemků, které nejsou osvobozeny, a ke každému z nich přiřadila jeho parcelní číslo a název katastrálního území, ve kterém pozemky leží. Definici zastavěného území obce a zastavitelné plochy stanovuje § 2 zákona číslo 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), zastavěné území obce je vymezeno v § 58 téhož zákona. Obecně řečeno, je to území, které se nachází převážně v intravilánu obce, nebo na jeho okraji a v rámci územního plánování jsou to pozemky určené k zastavění. Pozemky, které nebudou osvobozeny od daně z po- zemků, obec může vymezit ve vyhlášce, kde uvede osvobozené pozemky podle § 4 odst. 1 písmeno v) zákona o dani z nemovitostí. Rovněž je možné, aby obec vydala, a to i v následujících zdaňovacích obdobích, jinou vyhlášku, v níž stanoví, které konkrétní pozemky nebudou osvobozeny, neboť již pominuly důvody pro osvobození. Vymezení pozemků, které se nacházejí v zastavěném území obce nebo v zastavitelné ploše obce jejich konkrétním parcelním číslem a s uvedením jejich katastrálního území, je pak naprosto nezbytné. S TA N O V E N Í M Í S T N Í H O K O E F I C I E N T U Příjmovou stránku obcí může ovlivnit stanovení místního koeficientu, a to podle § 12 zákona o dani z nemovitostí. Jeho stanovení vyžaduje citlivý přístup, zastupitelstvo obce by mělo znát priority obce podložené znalostí místních potřeb a zájmů obyvatel. Obec pro všechny nemovitosti, které jsou předmětem zdanění na celém jejím území, určí pouze jeden koeficient v rozpětí 2, 3, 4 nebo 5 a tímto koeficientem se vynásobí daňová povinnost poplatníků. Pokud stanoví koeficient vyhláškou, poplatníkům se změní výše jejich celkové daňové povinnosti, avšak nemusejí z tohoto důvodu podávat daňové přiznání. S ohledem na § 13a odst. 2 písmeno c) zákona o dani z nemovitostí, dojde-li ve srovnání s předchozím zdaňovacím obdobím pouze ke stanovení nebo změně koeficientu, poplatník není povinen podat daňové přiznání nebo dílčí daňové přiznání, ani sdělit tyto změny. Daň se vyměří ve výši poslední známé daňové povinnosti upravené o změny a výsledek vyměření se poplatníkovi sdělí platebním výměrem nebo hromadným předpisným seznamem. V Y D ÁVÁ N Í V Y H L Á Š E K Při vydávání obecně závazných vyhlášek postupuje obec podle § 16a zákona o dani z nemovitostí, tzn. je povinna vyhlášku zaslat v jednom vyhotovení příslušnému správci daně do pěti kalendářních dnů ode dne nabytí její platnosti, přičemž vyhláška musí nabýt platnosti nejpozději do 1. srpna předchozího zdaňovacího období a účinnosti nejpozději do 1. ledna následujícího zdaňovacího období. Pokud má zpětnou účinnost, je neplatná. Uvedené lhůty je třeba dodržet, mj. jde o to, aby poplatníci měli dostatek času se s vyhláškou seznámit. Rovněž správce daně potřebuje určitý čas pro provedení změn ve svém programovém vybavení. Jestliže obec vydá vyhlášku, která nabyde platnosti do 1. 8. 2008, bude se podle této vyhlášky poprvé postupovat od zdaňovacího období 2009. K O E F I C I E N T Y V M A LÝ C H O B C Í C H Poslední změnu v zákoně o dani z nemovitostí si vyžádala úprava koeficientů v malých obcích. K 31. prosinci 2006 bylo na území ČR celkem 6244 obcí, více než polovinu tvořily obce do 1000 obyvatel. V roce 2008 se poprvé v těchto malých obcích uplatní nové koeficienty, které upravují základní sazbu daně. Dosavadní koeficient 0,3 v obcích do 300 obyva- březen 2008 MO40_41 28.2.08 2:54 PM Page 41 LEGISLATIVA tel a koeficient 0,6 v obcích do 600 obyvatel jsou zrušeny a nahrazeny koeficientem 1,0, který doposud měly pouze obce s počtem 600–1000 obyvatel. Pro všechny obce do 1000 obyvatel se tak od zdaňovacího období 2008 stanoví koeficient 1,0. 2 Základní sazba daně 1 Kč za 1 m a použití koeficientu podle poču obyvatel se týká obytných domů a jejich příslušenství, bytů a ostatních samostatných nebytových prostorů a v omezené míře stavebních pozemků; stavební pozemek pro účely daně z nemovitostí definuje § 6 odst. 3 zákona o dani z nemovitostí. Stavebním pozemkem se tak rozumí nezastavěný pozemek určený k zastavění stavbou, jež byla ohlášena, nebo na kterou bylo vydáno stavební povolení nebo bude prováděna na základě certifikátu autorizovaného inspektora anebo na základě veřejnoprávní smlouvy, a která se po dokončení stane předmětem daně ze staveb; rozhodná je výměra pozemku v metrech čtverečních odpovídající půdorysu nadzemní části stavby. Pozemek přestane být stavebním pozemkem, pokud se stavba, jež byla ohlášena, nebo na kterou bylo vydáno stavební povolení, nebo která se provádí na základě certifikátu autorizovaného inspektora anebo na základě veřejnoprávní smlouvy, stane předmětem daně ze staveb nebo od zdaňovacího období následujícího po roce, v němž ohlášení nebo stavební povolení pozbude platnosti. V praxi to znamená, že poplatník u uvedených nemovitostí místo dosavadních 0,30 Kč 2 2 nebo 0,60 Kč za 1 m zaplatí 1 Kč za 1 m , tj. z jednopodlažního rodinného domu o zasta2 věné ploše 100 m namísto dosavadních 30 Kč nebo 60 Kč bude roční daň ze staveb činit 100 Kč. Pouze v případech, kdy obec již dříve vydala vyhlášku, ve které stanovila pro část obce koeficient 0,3 nebo 0,6 a uvedená vyhláška je stále platná a účinná, uplatní se tyto koeficienty naposledy ve zdaňovacím období 2008. Tuto výjimku obsahují Přechodná ustanovení části páté zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů. Ve zdaňovacím období 2009 a následujících bude již ve všech případech nejnižší koeficient 1,0. I nadále zůstává možnost obce podle § 6 odst. 4 písmeno b) a § 11 odst. 3 písmeno a) zákona o dani z nemovitostí, zvýšit koeficient o jednu kategorii nebo snížit o jednu až tři kategorie podle členění koeficientů. Dochází-li ke změně daňové povinnosti pouze změnou koeficientu, ve smyslu § 13a odst. 2 písmeno c) zákona o dani z nemovitostí, poplatník nemusí podávat daňové přiznání. V roce 2007 dosáhl výnos daně z nemovitostí přibližně 5,1 miliardy korun. Při využití nové právní úpravy v zákoně o dani z nemovitostí mají obce možnost své příjmy zvýšit. Doufejme, že svého oprávnění využijí v rozumné míře. ■ ALENA HOLMES L I B U Š E VA N D A S O VÁ odbor Legislativa majetkových daní a poplatků Ministerstva financí ČR březen 2008 ZE SBÍRKY ZÁKONŮ Uvádíme přehled vybraných právních předpisů a dalších aktů státních orgánů publikovaných ve Sbírce zákonů (od částky 94/2007 do částky 107/2007). Částka 94 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 21. listopadu 2007. Vyhláška č. 287/2007 Sb., o stanovení seznamu katastrálních území s přiřazenými průměrnými základními cenami zemědělských pozemků Vyhláška stanoví seznam katastrálních území s přiřazenými průměrnými základními cenami zemědělských pozemků evidovaných v katastru nemovitostí v druhu pozemku orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady a trvalé travní porosty, odvozenými z bonitovaných půdně ekologických jednotek zemědělských pozemků, jejichž ceny stanoví zvláštní právní předpis. Seznam katastrálních území je uveden v příloze této vyhlášky. Účinnost od 1. ledna 2008. Částka 95 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 23. listopadu 2007. Sdělení ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce (publikované pod č. 292/2007 Sb.) Ministr vnitra vyhlásil na den 29. března 2008 nové volby do Zastupitelstva obce Horní Životice (okres Bruntál). Částka 98 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 23. listopadu 2007. Sdělení ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce (publikované pod č. 302/2007 Sb.) Ministr vnitra vyhlásil na den 29. března 2008 nové volby do Zastupitelstva obce Horní Řepčice (okres Litoměřice). Sdělení ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce (publikované pod č. 303/2007 Sb.) Ministr vnitra vyhlásil na den 29. března 2008 nové volby do Zastupitelstva obce Karlík (okres Praha-západ). Částka 99 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 7. prosince 2007. Nález Ústavního soudu ze dne 16. října 2007 ve věci návrhu na zrušení § 48 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (publikovaný pod č. 307/2007 Sb.) Ústavní soud návrh Nejvyššího soudu na zrušení § 48 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník zamítl. Právní věty nálezu: Odstoupením od smlouvy podle § 48 odst. 2 občanského zákoníku se – není-li právním předpisem nebo účastníky dohodnuto jinak – smlouva od počátku ruší, avšak pouze s účinky mezi jejími účastníky. Vlastnické právo dalších nabyvatelů, pokud své vlastnické právo nabyli v dobré víře, než došlo k odstoupení od smlouvy, požívá ochrany v souladu s čl. 11 Listiny základních práv a svobod a s ústavními principy právní jistoty a ochrany nabytých práv vyvěrající- mi z pojmu demokratického právního státu ve smyslu čl. 1 odst. 1 Ústav České republiky, a nezaniká. Částka 102 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 13. prosince 2007. Sdělení ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstev obcí (publikované pod č. 322/2007 Sb.) Ministr vnitra vyhlásil na den 29. března 2008 nové volby do Zastupitelstva obce Chleby (okres Nymburk) a Malá Úpa (okres Trutnov). Částka 107 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 21. prosince 2007. Nařízení vlády č. 335/2007 Sb., o povolání vojáků Armády České republiky k plnění úkolů Policie České republiky v období od 1. ledna 2008 do 31. prosince 2008 K plnění úkolů pořádkové služby anebo ochranné služby Policie České republiky na území České republiky v období od 1. ledna 2008 do 31. prosince 2008 se použije nejvýše 100 vojáků v činné službě. Vojáci v činné službě plní úkoly pod velením příslušníka Policie České republiky. Vojáci v činné službě plní uložené úkoly se zbraní. Účinnost od 1. ledna 2008. Nález Ústavního soudu ze dne 16. října 2007 ve věci návrhu na zrušení § 32 zákona číslo 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (publikovaný pod číslem 341/2007 Sb.) Ústavní soud návrh Nejvyššího správního soudu na zrušení § 32 zákona č. 155/1995 Sb., který upravuje rozdílný důchodový věk muže a ženy, zamítl. Vybrané právní věty nálezu: Ústavní soud nesdílí názor, že napadené ustanovení je v rozporu s čl. 1 a čl. 3 odst. 1 Listiny ve vztahu k navrhovatelem uváděnému čl. 30 odst. 1 Listiny a že zrušením § 32 zákona o důchodovém pojištění by byla nastolena rovnost obou pohlaví ve vztahu k právu na přiměřené hmotné zabezpečení ve stáří. Došlo-li by ke zrušení napadeného ustanovení, bylo by odebráno jisté zvýhodnění ženám – matkám, aniž by v rámci »zrovnoprávnění« nabyli muži – otcové stejné výhody, jakou mají ženy – matky. Ústavní soud je toliko negativním zákonodárcem a jeho zásah vůči napadenému ustanovení by tak pouze porušil princip ochrany důvěry občanů v právo, příp. zásah do právní jistoty, resp. legitimního očekávání. V tomto kontextu Ústavní soud konstatuje, že v daném případě nenastal rozpor mezi pozitivním zákonem a spravedlností. Ústavní soud přihlédl k tomu, že ustanovení § 32 zákona o důchodovém pojištění není, jak bylo řečeno výše, z hlediska komparatistického v zemích Evropské unie výjimkou, byť i obecný trend směřuje k perspektivnímu odstranění rozdílného důchodového věku mužů a žen, o němž se diskutuje i v České republice. Mgr. JAN BŘEŇ právník 41 MO42_43 28.2.08 2:54 PM Page 42 LEGISLATIVA Delegování zástupců obce do orgánů obchodních společností A čkoli je současný zákon o obcích účinný již déle než sedm let, v každodenní praxi se stále setkáváme s některými nejasnostmi. Sporná ustanovení se týkají rovněž pravomocí orgánů obce při delegování jejich zástupců do orgánů obchodních společností s majetkovou účastí obce. Nejrozšířenějšími obchodními společnostmi, v nichž mají obce majetkovou účast, jsou společnost s ručením omezeným (s. r. o.) a akciová společnost (a. s.). K jejich výkonným a dozorčím orgánům patří valná hromada, dozorčí rada a představenstvo/jednatel či jednatelé. Posledně jmenovaný představuje statutární orgán obchodních společností. VA L N Á H R O M A D A Pokud jde o delegování zástupců obce na valnou hromadu obchodních společností s majetkovou účastí obce, v níž obec nemá podíl ve výši 100 %, žádný rozpor neexistuje. Tato pravomoc je výlučně vyhrazena zastupitelstvu obce /§ 84 odst. 2 písm. f ) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích/, které schvaluje delegování zástupců obce do příslušné obchodní společnosti formou usnesení. Stejně jednoznačně zákon o obcích upravuje situaci, kdy je obec jediným podílníkem obchodní společnosti (100% podíl). V tomto případě se postupuje podle speciálního ustanovení § 102 odst. 2 písm. c), které vyhrazuje radě obce rozhodovat ve věcech obce jako jediného společníka předmětné obchodní společnosti. Ve smyslu § 132 odst. 1 obchodního zákoníku platí, že má-li s. r. o. jediného společníka, nekoná se valná hromada a její působnost vykonává tento společník. Obdobnou právní úpravu obsahuje § 190 obchodního zákoníku (dále jen OZ) ve vztahu k a. s. Lze tak uzavřít, že vzhledem k § 102 odst. 2 písm. c) jménem obce (jako jediného společníka/akcionáře) vykonává působnost valné hromady rada obce. O S TAT N Í O R G Á N Y S P O L E Č N O S T I Vnitřní organizace a orgány obchodních společností upravuje obchodní zákoník, který také přesně určuje jejich působnost. Má-li obec majetkovou účast v obchodní společnosti, je zastupitelstvu obce (podle § 84 odst. 2 písm. g) zákona o obcích) vyhrazeno navrhovat zástupce obce do ostatních orgánů obchodních společností a navrhovat jejich odvolání. Zákon o obcích viditelně rozlišuje mezi valnou hromadou, jíž se týkají samostatná ustanovení, a zbývajícími orgány obchodních společností. Jak jsme uvedli výše, pokud je obec jediným společníkem ob- 42 chodní společnosti, vykonává působnost valné hromady rada obce. Ve vztahu k ostatním orgánům se však musí postupovat s ohledem na požadavky vyjádřené v § 84 odst. 2 písm. g) zákona o obcích. Ohledně určení členů ostatních orgánů se vždy uplatní pravidlo, podle kterého zastupitelstvo obce do nich navrhuje zástupce obce. Zastupitelstvo tedy navrhuje zástupce jednak do dozorčí rady1), jednak do statutárních orgánů obchodních společností, a to jak v případě 100% podílu obce, tak v situaci, kdy je podíl obce v obchodní společnosti nižší. Zákon o obcích u těchto ostatních orgánů nerozlišuje, jestli je obec jediným společníkem nebo má pouze určitou účast. Proto je nutné zastupitelstvu vždy ponechat vyhrazenou pravomoc navrhovat zástupce obce do ostatních orgánů obchodních společností. Je tak zaručeno, že nejvyšší orgán obce na veřejném zasedání projedná a navrhne jak členy dozorčí rady, tak jednatele s. r. o., nebo představenstvo a. s. Tímto postupem je zajištěna kontrola zastupitelstva při obsazení orgánů kontrolních i statutárních. Pokud by chtěl Zastupitelstvu je vyhrazeno podávat návrh zástupců do ostatních orgánů, ale nikoli je jmenovat. Ono vyhrazení také znamená, že žádný jiný orgán obce nemá právo návrh podávat, tudíž ani rada obce. zákonodárce odlišit situace, kdy je obec jediným společníkem a kdy pouze podílníkem, pak by bezesporu užil obdobnou legislativní konstrukci jako u valné hromady. Zastupitelstvu je vyhrazeno podávat návrh zástupců do ostatních orgánů, ale nikoli je jmenovat. Ono vyhrazení také znamená, že žádný jiný orgán obce nemá právo návrh podávat, tudíž ani rada obce. Ta musí respektovat návrhy zastupitelstva obce a v rámci působnosti valné hromady rozhodnout o jmenování ve smyslu § 125 odst. 1 písm. f ) a g) OZ v případě s. r. o., podle něhož valná hromada rozhoduje o jmenování, odvolání a odměňování jednatelů, členů dozorčí rady s. r. o. Obdobně u a. s., kdy /podle § 187 odst. 1 písm. d) a e) obchodního zákoníku/ valná hromada rozhoduje o volbě a jmenování členů představenstva (pokud stanovy neurčují, že jsou voleni a odvolávaní dozorčí radou) a o volbě a jmenování členů dozorčí rady. Rada obce jako valná hromada rozhoduje o návrzích zastupitelstva obce co do obsazení ostatních orgánů obchodních společností – dozorčí rady a statutárního orgánu. Jestliže podíl obce v obchodní společnosti nedosahuje 100 %, platí pravidlo, že zastupi- telstvo deleguje zástupce obce na valnou hromadu, navrhuje zástupce obce do ostatních orgánů společnosti, záleží však na výsledku hlasování valné hromady. »Nelze přijmout tvrzení, že § 84 odst. 2 písm. g) zákona o obcích, tj. vyhrazená působnost zastupitelstva navrhovat zástupce obce do ostatních orgánů obchodních společností, se týká jen obchodních společností, v nichž má obec pouze určitou majetkovou účast, nikoli ale celých 100 %« (citace). Tento závěr, který byl v poslední době několikrát publikován, podle našeho názoru neplyne z platné a účinné právní úpravy. Zákon o obcích rozlišuje, jak jsme již uvedli, tuto situaci pouze pro valnou hromadu a její obsazení. Výlučné postavení rady obce se vztahuje pouze k valné hromadě obchodní společnosti, a to v případech, kdy činí podíl obce 100 %. Publikovaný závěr jde jak proti gramatickému výkladu právního předpisu, tak proti jeho smyslu, což je nutné odmítnout. V praxi by to vedlo k tomu, že pokud má obec 100% podíl, o všem rozhoduje rada obce jako valná hromada a také jako jediný společník. Zastupitelstvo by tak přišlo o své oprávnění navrhovat valné hromadě zástupce do ostatních orgánů společnosti. Je ale pravdou, že v případě 100% podílu obce záleží na rozhodnutí rady obce – valné hromady, jak s návrhem zastupitelstva naloží. Nelze však zastupitelstvo obejít a návrh neprojednat. Účelem právní úpravy obsažené v § 84 odst. 2 písm. g) zákona o obcích, je zajistit vliv zastupitelstva jako reprezentanta obča2) nů na rozhodování a kontrolování obchodních společností, v nichž má obec jako právnická osoba v postavení veřejnoprávní korporace podíl (minoritní, nebo i 100%). Důvodem je, že pro získání podílu obec musí vynaložit finanční prostředky, které jsou svou povahou veřejné. Proto by měla mít alespoň nějaký vliv či kontrolu na orgány obchodních společností prostřednictvím svého zastupitelstva a tím i občanů. Dalším důvodem je, že zasedání zastupitelstva (kde se navrhují zástupci obce do ostatních orgánů obchodních společností) jsou vždy veřejná a občan obce na nich může /podle § 16 odst. 2 písm. c) zákona o obcích/ uplatnit svá stanoviska k projednávaným věcem. I proto je třeba přijmout ústavně konformní závěr, že zastupitelstvo jako představitel občanů a současně kontrolní orgán zbývajících orgánů obce, by mělo disponovat možností navrhovat zástupce obce do ostatních orgánů společnosti. A to bez ohledu na velikost podílu obce v obchodní společnosti. ■ Poznámky 1) U s. r. o. se podle § 137 dozorčí rada zřizuje, pokud tak stanoví společenská smlouva. 2) Podle čl. 100 odst. 1 Ústavy ČR jsou územní samosprávné celky územními společenstvími občanů, obdobně podle § 1 zákona o obcích. Z orgánů obce má nejvýznamnější postavení a pravomoci zastupitelstvo, což plyne nejen z faktu, že je jako jediný orgán obce zmíněno v Ústavě, ale i ze zákona o obcích. M A RT I N N E T O L I C K Ý LUKÁŠ POTĚŠIL studenti doktorandského studia na Právnické fakultě Masarykovy univerzity, Brno březen 2008 MO42_43 28.2.08 2:54 PM Page 43 LEGISLATIVA Hrozba pro územní plánování obcí? N ový stavební zákon č. 183/2006 Sb. přinesl řadu změn nebo novinek – jednou z nejdůležitějších je Politika územního rozvoje (dále také jen Politika). Jde o »celorepublikový územní plán«, který bude závazný pro územní plánování krajů a obcí (viz § 31 odst. 4 stavebního zákona). Znamená to, že všechny územní samosprávné celky musí uvést do souladu zásady územního rozvoje s následně schválenou Politikou. Dokument dokonce bude závazný pro pořizování regulačních plánů a rozhodování v území. Může se stát, že obec bude muset do svého územního plánu zahrnout například významnou dopravní stavbu, ačkoli takový krok nebude v zájmu rozvoje obce a občané nebudou s konkrétním záměrem souhlasit. Politika územního rozvoje navíc nebude schvalována ve formě opatření obecné povahy (půjde o usnesení vlády), jako například územní plány, tedy ji nejspíše nebude moci přezkoumávat Nejvyšší správní soud. CO PŘINESE ÚZEMNÍMU ROZVOJI Situace okolo přípravy Politiky se zkomplikovala již v roce 2006, kdy ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) připravilo rezortní koncepci se shodným názvem.1) Ačkoli dokument nemohl zavazovat kraje ani obce, začaly některé kraje připravovat svoje zásady územního rozvoje a na tuto rezortní koncepci přitom odkazovaly.2) Tento postup byl chybný. Aniž by tuto situace někdo metodicky řešil, začalo posléze MMR pracovat na »nové« Politice územního rozvoje, tentokrát již podle ustanovení stavebního zákona.3) Koncem letošního ledna konzultační výbor projednával pracovní znění Politiky, ale stávající text se od koncepce příliš neliší. Politika především přináší větší centralizaci územně plánovacích činností – o uspořádání území budou do jisté míry rozhodovat ústřední správní úřady. Proto by měla být plánem obecného charakteru, který určuje strategii a základní podmínky pro naplňování úkolů a cílů územního plánování a konkrétní úkoly přenechat zásadám územního rozvoje a územním plánům. Současná pracovní verze dokumentu ale prozatím obsahuje přesný výčet zcela konkrétních záměrů. Jde o dopravní stavby (dálnice D47 nebo vedení rychlostní komunikace R52 přes Mikulov), u kterých je stanoveno již v této fázi plánování přesné trasování bez předpokládaných variant nebo zmínky o tom, že to není definitivní řešení. Přitom neexistuje řádně projednaná a schválená koncepce dopravní infrastruktury4), která by při tvorbě politiky měla hrát důležitou roli (obdobně jako ostatní rezortní koncepce – viz § 33 odst. 2 písm. c), resp. § 31 odst. 2 stavebního zákona). Stejně tak se v pracovní verzi objevují odkazy na územní limity pro těžbu uhlí, budování úložišť jaderného odpadu (spolu březen 2008 s vytypovanými obcemi, kde by mohlo vzniknout úložiště) nebo umístění nových elektráren. Jakmile budou záměry schváleny, je pravděpodobné, že budou přejaty do územních plánů krajů a následně obcí. Ostatní otázky, které jsou naopak z hlediska udržitelného rozvoje důležité (zbytečné a nesystematické zastavování greenfieldů nebo suburbanizaci apod.), Politika vůbec neřeší (s výjimkou několika obecných formulací v úvodu, například stanovení limitů pro zástavbu nebo jiných regulativů pro ochranu území.5) ÚČAST VEŘEJNOSTI – (NE)POTŘEBNÁ? Jak jsem již konstatovala, může se stát, že dokument bude schválen ve stávající podobě, což by mohlo mít na řadu obcí a především jejich občany značné dopady. Přesto stavební zákon nepočítá s efektivním zapojováním obcí ani veřejnosti. Umožňuje sice ve lhůtě 90 dnů od zveřejnění návrhu Politiky zasílat připomínky, ale nikoli se zapojit do procesu SEA (posuzování vlivů na životní prostředí) Může se stát, že obec bude muset do svého územního plánu zahrnout například významnou dopravní stavbu, ačkoli takový krok nebude v zájmu rozvoje obce a občané nebudou s konkrétním záměrem souhlasit. ani do vyhodnocení vlivů Politiky na udržitelný rozvoj. Přitom zapracovat připomínky veřejnosti a obcí do již hotového návrhu bude obtížné. Ministerstvo pro místní rozvoj má samozřejmě možnost rozšířit účast veřejnosti a obcí při přípravě Politiky nad rámec stavebního zákona. Dovoluje to například Metodika posuzování vlivů koncepcí podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění zákona č. 93/2004 Sb.6) Možný by byl také postup podle návrhu metodiky pro zapojování veřejnosti do přípravy vládních dokumentů7), který se momentálně testuje na pilotních projektech, mezi které sice Politika nepatří, ale mohl by se nepochybně použít alespoň analogicky. Vždyť »celorepublikový územní plán« bude základem územního plánování a zanedbání účasti veřejnosti a obcí na této úrovni bude mít zásadní důsledky pro každou další úroveň plánování. JAK SE CO NEJDŘÍVE ZAPOJIT Zejména obce, jejichž území se může některý zamýšlený záměr výrazně týkat, by se měly připravit na projednávání Politiky a vypra- Co je třeba vědět o Politice územního rozvoje? ■ Připravuje se Politika územního rozvoje – celorepublikový územní plán. ■ Politika je závazná pro územní plánování obcí a významně je ovlivní. ■ Současná pracovní verze Politiky obsahuje řadu kontroverzních záměrů, například rychlostní silnice nebo úložiště jaderného odpadu. ■ Obce i veřejnost mohou podávat připomínky, ale až k hotovému návrhu Politiky. ■ V souladu s harmonogramem prací na Politice budou veřejnost a obce moci podávat svoje připomínky během léta 2008. ■ Získejte více informací o přípravě Politiky a o možnostech obce a veřejnosti, jak se efektivněji zapojit. covat nejen připomínky k návrhu, ale také je řádně uplatnit.8) Takový postup ale nemusí stačit. Pokud MMR nevyužije příležitost zapojit obce a občany do přípravy dokumentu již nyní, existují rovněž neformální způsoby, jak se pokusit ovlivnit podobu základního územního plánu. Obce mohou především informovat občany o jeho přípravě, významu, navrhnout své požadavky, které pak zašlou na dané ministerstvo. Zároveň ho mohou požádat, že se chtějí zapojit do zpracování Politiky územního rozvoje 2008 aktivně a včas. ■ Poznámky 1) O rozdílu mezi rezortní koncepcí a Politikou územního rozvoje pořizovanou podle stavebního zákona více v článku Povolná, V. Dočkáme se územního rozvoje?, Via Iuris ONLINE, 20. 3. 2007, www.viaiuris.cz. 2) K zapojování obcí do přípravy zásad územního rozvoje více v článku Povolná, V. Jak se mohou obce účastnit přípravy zásad územního rozvoje, Moderní obec, říjen 2007. 3) Více informací o průběhu přípravy Politiky územního rozvoje je na: http://www.mmr.cz/index.php?show=00102500 7006. 4) Tuto funkci nemůže plnit Dopravní politika pro léta 2005–2013, neboť je příliš obecná. Generální plán rozvoje dopravní infrastruktury (GEPARDI), který naopak mohl koncepcí v tomto směru být, nebyl schválen. Viz http://www.mdcr.cz. 5) Zajímavá je například maďarská obdoba Politiky – Národní prostorový plán Maďarska 2005, dostupný na http://www.vati.hu/static/otk/eng/nsdc2005en g.pdf. 6) Viz Věstník Ministerstva životního prostředí ČR, srpen 2004. Dostupný na http://www.env.cz/osv/edice.nsf/7FFB32DBF23 39007C1256F57002F0D3D/$file/vestnik08.pdf. 7) Tento materiál je dostupný na http://www.mvcr.cz/zpravy/2007/vs_prip3.htm. 8) Při pořizování zásad územního rozvoje již krajský úřad nebude přihlížet k připomínkám, námitkám a stanoviskům, o kterých bylo rozhodnuto při schválení Politiky, stejně tak se nebude při pořizování územních plánů přihlížet k těm připomínkám, stanoviskům a námitkám, o kterých bylo rozhodnuto při pořizování zásad územního rozvoje. Proto bude velmi důležité podat kvalitní připomínky včetně odůvodnění již při přípravě Politiky. VENDULA POVOLNÁ právnička Ekologického právního servisu, studentka doktorandského studia na Právnické fakultě Masarykovy univerzity, Brno 43 28.2.08 2:59 PM Page 44 LEGISLATIVA Může si statutární město dovolit odlišný přístup k obvodům? S tatutární město odebralo městskému obvodu – až na jednu nepodstatnou výjimku – všechny pravomoci. Může takový krok vůbec učinit, nebo je ve svých rozhodováních limitováno? Zdálo by se, že problém je jednoduchý – zákon o obcích dává statutárnímu městu možnost svěřit obvodům pravomoci, ale není to jeho povinnost. Ale tento zjednodušený pohled není možný, protože podobný selektivní zásah statutárního města do pravomocí jednoho obvodu je přinejmenším velmi sporný. Proč? Právo na samosprávu obnovené po listopadu 1989 je natolik významné, že je zakotveno v ústavním pořádku ČR (Ústavě ČR, Listině základních práv a svobod), zákoně o obcích a je předmětem mezinárodních právních dokumentů – Evropské charty místní samosprávy (podrobněji viz rámeček). V tomto širokém kontextu je nutné se pohybovat i v případě posuzování konkrétního právního aktu statutárního města vůči jeho obvodu. P R ÁV N Í N Á Z O R N A O D E B R Á N Í P R AV O M O C Í Podstatou sporného rozhodnutí je následující skutečnost: Statutární město přijalo v průběhu volebního období změnu svého statutu v tom smyslu, že odebralo jednomu městskému obvodu většinu samosprávných pravomocí. Citujme (čl. 8 odst. 6): »Městský obvod XY není oprávněn rozhodovat o všech právních úkonech uvedených ve statutu s výjimkou právních úkonů uvedených v čl. 9 odst.16 statutu.« Z textu statutu vyplývá, že městský obvod nesmí činit žádné právní úkony s výjimkou podávání žádosti o dotace, jejich podání podléhá ovšem stejně schválení rady města. Rovněž z něho vyplývá, že toto odebrání pravomocí se dotýká jen jednoho městského obvodu, pravomoc činit právní úkony tedy byla odebrána toliko zvoleným orgánům tohoto městského obvodu. Ze zápisu zastupitelstva není patrné, že návrh změny statutu byl s městským obvodem předem projednán. Jestliže se tak nestalo, je nutné připomenout ustanovení Evropské charty místní samosprávy (dále jen Evropská charta): »S místními společenstvími, pokud to lze, se včas a vhodným způsobem konzultují otázky plánování a rozhodování ve všech věcech, které se jich přímo dotýkají.« Pokud nastala tak významná změna ve statutu, který upravuje zcela zásadním způsobem chod městského obvodu, aniž by bylo dané rozhodnutí s volenými orgány městského obvodu projednáno, jde o porušení Evropské charty v citované části. Na úvod právního rozboru připomínám, z jakých výkladových pravidel je nutné vycházet, tj. především z ústavního pořádku ČR. Ústavní zákony mají pro aplikační praxi význam v tom smyslu, že zákony a právní předpisy podzákonné je třeba vykládat a aplikovat vždy v kontextu s ústavními zákony. ČR je dále vázána mezinárodními smlouvami, které mají v našem právním řádu místo před zákony, a to zejména, když mezinárodní smlouva stanoví něco jiného než zákon. Pokud jde dále o aplikaci právního řádu jako celku, neznamená to, že má jít o pouhou mechanickou a formalistickou interpretaci a aplikaci nepřihlížející k celkovému kontextu právního řádu a k hodnotám, na nichž je založen, a které vyplývají zejména z Ústavy ČR, Listiny základních práv a svobod (dále jen LZPS) i mezinárodních smluv o základních občanských právech a svobodách, respektive interpretace právních předpisů nesmí lpět dogmaticky pouze na doslovném znění zákona. Každý zákon musí být vykládán ústavně konformním způso- bem, tj. způsobem, který je v souladu zejména s ustanoveními ústavy a LZPS, a jejich smyslem a účelem. V tomto smyslu cituji z nálezu Ústavního soudu č. Pl. ÚS 33/97: »Jazykový výklad představuje pouze prvotní přiblížení se k aplikované právní normě. Je pouze východiskem pro objasnění a ujasnění jejího smyslu a účelu… Mechanická aplikace abstrahující, resp. neuvědomující si, a to buď úmyslně nebo v důsledku nevzdělanosti, smysl a účel právní normy, činí z práva nástroj odcizení a absurdity.« Ve stejném ústavním nálezu nalezneme další citaci vztahující se k výkladu práva: »Pro oblast práva z toho plyne závěr, že pramenem práva obecně, jakož i pramenem práva ústavního, a to i v systému psaného práva, jsou rovněž základní právní principy a zvyklosti.« Právní řád tedy nelze redukovat pouze na texty právních předpisů, ale je třeba do něj zahrnovat i hodnoty, které samotné pozitivní právo přesahují. Za použití této metody interpretace je nutné označit změnu statutu odebírající jednomu z mnoha městských obvodů (až na jednu výjimku) všechny pravomoci za protiústavní rozhodnutí, které nemůže mít ochranu zákona. A to i přesto, že toto rozhodnutí je v souladu s textem zákona o obcích – alespoň na první pohled. P R O Č P R O T I Ú S TAV N Í ? ■ Popření principu rovnosti ve více rovinách: Jedním ze základních principů veřejné správy je princip rovnosti. K adresátům veřejné správy (je lhostejno, zda je to samospráva či státní správa) je nutné se chovat v obdobných či stejných situacích obdobně či shodně. I když zákon o obcích dává statutárnímu městu pravomoc určovat, v jakém rozsahu budou mít městské obvody svěřeny samosprávné pravomoci, neznamená to, že statutární město může svévolně volit nerovný přístup. Právě naopak – princip rovnosti je jedním ze základních pilířů, na nichž musí statut statutárního města stát. Pokud zákon o obcích uvádí ve výčtu obsahu statutu »c) pravomoc orgánů městských obvodů a městských částí na úseku samostat- ✄ MO44_45 OBJEDNÁVÁM PŘEDPLATNÉ měsíčníku Moderní obec na 12 měsíců za cenu 1046 Kč, včetně DPH 9 % 1140 Kč Předplatné se automaticky prodlužuje dokud není zrušeno. ADRESA KÓD: 1017 OBJEDNAVATELE: PLATBY: FAKTURA PLATEBNÍ KARTA SIPO NÁZEV ORGANIZACE: TITUL: ÚDAJE ULICE , Č. P.: OBEC: PSČ: PROFESE: PRO FAKTURACI: IČ: DIČ: Č. ÚČTU: ADRESA PRO DORUČOVÁNÍ: (je-li shodná s adresou objednavatele,nevyplňovat) NÁZEV ORGANIZACE: VYPLŇTE PŘÍJMENÍ: JMÉNO: E-MAIL: ULICE , Č. P.: Vyplněný lístek odešlete na adresu: ECONOMIA a. s., oddělení distribuce, Dobrovského 25, 170 55 Praha 7. Podrobnější informace: telefon zdarma 800 110 022, internet – http://www.economia.cz a http://www.economia.cz/mo KONTAKT: TELEFON: TITUL: OBEC: SLOŽENKA spoj. č. Akceptujeme Eurocard/Mastercard, Visa, JCB, Diners Club International. Pro doplnění čísla karty a její platnosti vás budeme telefonicky kontaktovat. PŘÍJMENÍ: JMÉNO: ZPŮSOB PSČ: RAZÍTKO/PODPIS: Vyplněním kuponu souhlasím bezplatně s tím, aby údaje poskytnuté v rozsahu tohoto kuponu byly po dobu deseti let zpracovávány v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů, společností ECONOMIA a.s. se sídlem Praha 7, 170 55, Dobrovského 25, jako správcem, k nabízení výrobků a služeb správce, k průzkumu trhu, analýz, organizování dalších akcí, zasílání informací prostřednictvím SMS zpráv, e-mailů, jakož i dalších elektronických prostředků. Tento souhlas je udělován dobrovolně a může být kdykoli odvolán na adrese správce. Souhlasím se zasíláním obchodních sdělení elektronickou poštou ANO Ý NE Ý MO44_45 28.2.08 2:59 PM Page 45 LEGISLATIVA Právo na samosprávu obsahují tyto právní normy: Ústavní pořádek ČR Právo na samosprávu zakotvuje čl. 8 Ústavy ČR (č. 1/1993 Sb.): »Zaručuje se samospráva územních samosprávných celků.« Problematiku územní samosprávy Ústava upravuje v článcích 99 až 106. Součástí našeho ústavního pořádku je i Listina základních práv a svobod (2/1993 Sb.), která mj. říká: ■ Lidé jsou svobodní a rovní v důstojnosti i v právech. Základní práva a svobody jsou nezadatelné, nezcizitelné, nepromlčitelné a nezrušitelné. ■ Občané mají právo podílet se na správě veřejných věcí přímo nebo svobodnou volbou svých zástupců. ■ Občané mají za rovných podmínek přístup k voleným a jiným veřejným funkcím. ■ Zákonná úprava všech politických práv a svobod a její výklad a používání musí umožňovat a ochraňovat svobodnou soutěž politických sil v demokratické společnosti. ■ ■ Evropská charta místní samosprávy ČR je vázána i tímto právním dokumentem (č.íslo 181/1999 Sb.), z něhož cituji nejpodstatnější ustanovení: ■ Místní samospráva označuje právo a schopnost místních společenství v mezích daných zákonem na svou odpovědnost a v zájmu místního obyvatelstva upravovat a spravovat podstatnou část věcí veřejných. Toto právo vykonávají rady nebo shromáždění, které jsou složeny z členů svobodně zvolených tajným hlasováním na základě přímého, rovného a všeobecného volebního práva a které mohou mít výkonné orgány, jež jim jsou odpovědné. ■ Odpovědnost za věci veřejné obvykle ponesou především ty orgány, které jsou občanu nejblíže. Jinému orgánu se odpovědnost svěří tam, kde to odpovídá v rozsahu a povaze úkolu a požadavkům efektivnosti a hospodárnosti. ■ S místními společenstvími, pokud to lze, se včas a vhodným způsobem konzultují otázky plánování né a přenesené působnosti«, nelze si text vykládat tak, že statutární město určí pravomoci orgánů »některých« městských obvodů. Situace, kterou navodil změněný statut, způsobuje zcela zásadní nerovnost: a) mezi jednotlivými městskými obvody, b) mezi orgány jednotlivých městských obvodů, z nichž jen orgány jednoho obvodu byly zbaveny pravomocí, c) občanů města, když občané dotčeného obvodu přesto, že zvolili své zástupce, nemohou se na správě věcí veřejných podílet prostřednictvím svých volených zástupců, d) zastupitelů orgánů městských obvodů, když mandát dotčeného člena zastupitelstva obvodu má dnes zcela jiný obsah než mandát člena zastupitelstva jiného obvodu, a to přesto, že byli voleni podle stejných právních předpisů. Tím byla porušena tato ustanovení Listiny základních práv a svobod: »Lidé jsou svobodní a rovní v důstojnosti i v právech. Základní práva a svobody jsou nezadatelné, nezcizitelné, nepromlčitelné a nezrušitelné. Občané mají právo podílet se na správě veřejných věcí přímo nebo svobodnou volbou svých zástupců.« Rovněž tak lze vypozorovat rozpor mezi podobnou úpravou statutu a Evropskou chartou, a to minimálně v této části: »Odpo- březen 2008 a rozhodování ve všech věcech, které se jich přímo dotýkají. ■ Aniž by byla dotčena obecnější zákonná ustanovení, mohou si místní společenství stanovit své vlastní vnitřní správní struktury, aby je přizpůsobila místním potřebám a zajistila účinné řízení. ■ Podmínky, za kterých místní volení zástupci pracují, musí umožňovat svobodný výkon jejich funkcí. Zákon o obcích Předmětnou problematiku zahrnuje i zákon o obcích (č. 128/2000 Sb.). V § 130 je upraven obsah statutu, z něhož vyjímám: Územně členěná statutární města upraví své vnitřní poměry ve věcech správy města statutem, který je vydáván formou obecně závazné vyhlášky obce. Ve statutu stanoví zejména: a) výčet jednotlivých městských obvodů a městských částí a vymezení jejich území, b) pravomoc orgánů města na úseku samostatné a přenesené působnosti, c) pravomoc orgánů městských obvodů a městských částí na úseku samostatné a přenesené působnosti, d) vzájemnou součinnost mezi orgány města a orgány městských obvodů a městských částí, h) majetek města, který se svěřuje městským obvodům a městským částem, a rozsah oprávnění městských obvodů a městských částí při nakládání s tímto majetkem a při výkonu s tím souvisejících práv, i) rozsah oprávnění městských obvodů a městských částí zakládat, zřizovat a rušit právnické osoby a organizační složky, Podle § 131 statutární město může svěřit statutem městskému obvodu nebo městské části na úseku samostatné působnosti zejména: a) schvalování programu rozvoje městského obvodu nebo městské části, b) rozhodování o majetkoprávních úkonech uvedených v §133 odst. 1, ■ vědnost za věci veřejné obvykle ponesou především ty orgány, které jsou občanu nejblíže. Jinému orgánu se odpovědnost svěří tam, kde to odpovídá v rozsahu a povaze úkolu a požadavkům efektivnosti a hospodárnosti.« ■ Popření práva na samosprávu: Právo na samosprávu je jedním z nejvýznamnějších práv občanů ČR. Toto právo bylo odepřeno občanům žijícím v dotčeném městském obvodu, a to tak, že orgánům, do kterých volili na základě rovného, tajného, přímého a všeobecného hlasovacího práva, byly odebrány všechny podstatné pravomoci, zatímco ostatním obvodům, byly ponechány. Na tom nic nemění skutečnost, že městský obvod je organizační složkou statutárního města. Pokud se statutární město rozhodne, že vytvoří městské obvody, tyto obvody musí mít shodná nebo obdobná práva a povinnosti, a jakýkoli jiný přístup je diskriminační a protiústavní, a to i přesto, že takto výslovně to zákon o obcích nestanoví. Vyplývá to však z účelu této právní úpravy, z ústavního pořádku a základních principů, na nichž stojí demokratická společnost. Tomu ostatně odpovídá i právní úprava svěřeného majetku – zde naopak zákon striktně stanoví, kdy lze věc obvodu odejmout, tj. nenechává to na libovůli statutární- c) zřizování trvalých a dočasných fondů městského obvodu a městské části, d) ukládání pokut podle § 58, e) výkon funkce zaměstnavatele pro zaměstnance zařazené do úřadu městského obvodu nebo úřadu městské části nebo organizační složky městského obvodu nebo městské části. Pokud jde o svěřené věci z vlastnictví statutárního města, je právní režim obsažen v § 132: 1. Svěřenou věc z vlastnictví statutárního města lze městskému obvodu nebo městské části odejmout za účelem, pro který lze majetek vyvlastnit podle zvláštního právního předpisu nebo se souhlasem městského obvodu nebo městské části. 2. Svěřenou věc z vlastnictví statutárního města lze městskému obvodu nebo městské části odejmout též v případě, jestliže městský obvod nebo městská část při nakládání s touto věcí porušuje právní předpisy a neodstraní tyto nedostatky ve lhůtě stanovené statutárním městem, která nesmí být kratší než 60 dnů. 3. O odejmutí věci svěřené městskému obvodu nebo městské části z vlastnictví statutárního města rozhoduje zastupitelstvo statutárního města. V § 133 je výčet typických majetkoprávních úkonů, u kterých se předpokládá svěření rozhodování městskému obvodu, výčet není taxativní. Právní postavení městského obvodu ve vztahu ke statutárnímu městu upravuje § 134: 1. Městské obvody a městské části jednají za statutární město v záležitostech jim svěřených zákonem a v mezích zákona statutem. 2. Městské obvody a městské části nemohou vydávat obecně závazné vyhlášky nebo nařízení. Závaznost usnesení orgánů statutárního města pro městský obvod upravuje § 135: Usnesení zastupitelstva města a rady města v záležitostech, které nebyly zákonem nebo statutem svěřeny městskému obvodu nebo městské části, jsou pro orgány městských obvodů a městských částí závazná. ho města. Bylo by zvláštní se domnívat, že zákon předpokládal to, že statutární město by bylo oprávněno rozdílně přistupovat k různým obvodům, odebírat pravomoci obvodům v libovolném rozsahu a selektivně, a tak narušovat principy rovnosti a právo občanů na samosprávu. Nelze proto nijak odůvodnit diskriminační přístup k jednomu z mnoha obvodů, pokud k tomu nejsou pádné, zejména zákonné důvody (například odstoupení zastupitelstva apod.). Podobný přístup popírá zcela zásadní hodnoty, na kterých veřejné právo stojí. V případě vážných nedostatků v hospodaření lze tento přístup zvolit nepochybně také, ale nedostatky je nutné dokázat nade vší pochybnost. A jestliže se vyskytnou i u jiných obvodů, muselo by k odebrání pravomoci dojít také. Jde tedy o to, že »výběrový« přístup si veřejná správa nemůže dovolit – ať už jde o něčí prospěch, či něčí újmu. Uvedený názor publikuji s tou výhradou, že na problematiku mohou existovat různé pohledy, nicméně ústavně konformní výklad je podle mého názoru v daném případě jednoznačný. ■ J A N A H A M P L O VÁ advokátka 45 MO46_47 28.2.08 2:59 PM Page 46 PRÁVNÍ PORADNA Dotazy na jednání zastupitelstva Pokud zastupitel vznáší na jednání zastupitelstva dotazy, musí na ně starosta odpovídat? Je povinen zastupitel vše dávat písemně, pro ostatní členy zastupitelstva to množit, nebo může vznášet návrhy i ústně? Na dotazy je starosta povinen odpovídat, a nejen on. Člen zastupitelstva obce má při výkonu své funkce právo vznášet dotazy, připomínky a podněty na radu obce, a dokonce na její jednotlivé členy, tj. na starostu, dále na předsedy výborů (ale ne na výbory jako celek a jeho členy), na statutární orgány právnických osob, jejichž zakladatelem je obec (jednatelé, představenstva) a rovněž na vedoucí příspěvkových organizací a organizačních složek, které obec založila nebo zřídila a písemnou odpověď musí obdržet do 30 dnů. Zastupitel má dále právo požadovat od zaměstnanců obce zařazených do obecního úřadu, jakož i od zaměstnanců právnických osob, které obec založila nebo zřídila, informace ve věcech, které souvisejí s výkonem ■ Zakládání obchodních společností Obce mohou zakládat obchodní společnosti. Jaký je postup a rozsah pravomocí jednotlivých orgánů obce? Zákon o obcích a zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů stanoví, že obec může ve své pravomoci k plnění svých úkolů, zejména k hospodářskému využívání svého majetku a k zabezpečení veřejně prospěšných činností zakládat právnické osoby, případně se může spolu s jinými osobami stát účastníkem (společníkem) na činnostech jiných osob, zejména obchodních společností nebo obecně prospěšných společností, na jejichž činnosti se podílí svým majetkem včetně peněžních prostředků. Obec může zakládat pouze akciové společnosti a společnosti s ručením omezeným. Takto založenou právnickou osobu může obec také zrušit, popř. rozhodnout o ukončení postavení společníka v právnické osobě, kde má majetkovou účast. Zákon o obcích vymezuje rozsah pravomocí zastupitelstvu obce a radě obce. Své úkoly plní také starosta. Zastupitelstvo obce – v případě, že obec bude jediným společníkem, přísluší zastupitelstvu obce rozhodnout o založení obchodní společnosti, schválit jejich zakladatelské listiny a stanovy, zvolit orgány společnosti. Přitom se řídí příslušnými ustanoveními obchodního zákoníku. Příslušná rozhodnutí (usnesení) přijímá za přítomnosti notáře, který o tom pořídí notářský zápis. Zastupitelstvu je také vyhrazeno podle § 84 odst. 2 zákona o obcích rozhodovat o účasti obce v již založených obchodních společnostech a také delegovat zástupce obce na valnou hromadu obchodních společností, v nichž ■ 46 jejich funkce; informace musí být poskytnuta nejpozději do 30 dnů. Zastupitel není povinen dávat vše písemně, i když písemný návrh má nejvyšší projednací hodnotu. Návrh však může vznést kdykoli na jednání, nebo v úvodu při schvalování programu. Není povinen množit počet paré pro své kolegy – pokud by to jednací řád ukládal, měl by zastupitel právo na úhradu za kopie. (například novináři), pokud neruší průběh zasedání, si mohou části výstupů nahrávat. Záznamy zasedání dělá už řada měst a obcí, a nejen zvukové, ale například i videozáznamy, někde dokonce je zasedání přenášeno do domácností místním vysíláním. Mít i jiný než písemný záznam je dobrá pomůcka i pro případ, když dojde k neshodě o hlasování. Hlasové záznamy z jednání zastupitelstva Chtěli bychom pořizovat hlasový záznam na jednání zastupitelstva města. Za jakých podmínek tak můžeme učinit a jaké jsou naše práva a povinnosti? Zákon o obcích neupravuje pořizování hlasových záznamů v zastupitelstvu, ale nic nebrání tomu zakotvit do jednacího řádu zastupitelstva, že mimo písemného záznamu se pořizuje i zvukový. Lze to jen doporučit, a není to nic zapovězeného – zasedání jsou veřejná ze zákona, a dokonce i třetí osoby ■ má obec majetkovou účast. Zastupitelstvu obce je dále vyhrazeno navrhovat zástupce do orgánů obchodních společností, v nichž má obec majetkovou účast, a navrhovat jejich odvolání. To platí podle mého právního názoru i v případě, že je obec v obchodní společnosti jediným společníkem a působnost valné hromady společnosti vykonává rada obce. Radě obce je vyhrazeno podle § 102 odst. 2 zákona o obcích rozhodovat ve věcech obce jako jediného společníka obchodní společnosti a vykonává tedy v souladu s ustanoveními § 132 a § 190 obchodního zákoníku působnost valné hromady obchodní společnosti (valná hromada se tedy nekoná). Usnesení rady v působnosti valné hromady je rozhodnutím jediného společníka obchodní společnosti. Písemné rozhodnutí (usnesení) jediného společníka musí být doručeno jednateli nebo představenstvu a dozorčí radě. Doporučuji usnesení rady obce v působnosti valné hromady uvozovat větou: »Rada obce v působnosti valné hromady« s uvedením názvu obchodní společnosti. Rozhodnutí (usnesení) musí mít formu notářského zápisu v těch případech, kdy se o rozhodnutí valné hromady pořizuje notářský zápis. Na jednání rady v působnosti valné hromady se vztahují ustanovení zákona o obcích. V obci, kde se rada obce nevolí, rozhoduje zastupitelstvo také ve věcech obce jako jediného společníka obchodní společnosti. Je vhodné podrobnosti o jednání zastupitelstva obce a rady obce ve věcech obce jako účastníka v obchodní společnosti upravit v jednacích řádech zastupitelstva obce a rady obce. V jednacím řádu zastupitelstva obce lze např. upravit povinnosti člena zastupitelstva obce, který byl v souladu s ustanovením § 84 M g r . J A N A H A M P L O VÁ advokátka členka redakční rady MO odst. 2 zákona o obcích delegován jako zástupce obce na valnou hromadu obchodní společnosti, v níž má obec majetkovou účast, například, že předloží radě obce před konáním valné hromady program valné hromady, podá bez zbytečného odkladu informaci o průběhu jednání valné hromady, předá zápis z valné hromady a že bude jednat na valné hromadě za obec pouze v rámci uděleného zmocnění. V jednacím řádu rady obce pak mohou být zakotveny organizační pokyny k jednání rady obce v působnosti valné hromady a o účasti orgánů obchodní společnosti na její schůzi. Veškeré listiny, týkající se účasti obce v obchodních společnostech, po schválení v příslušném orgánu obce (zastupitelstvu nebo radě) by měl podepisovat starosta, který podle § 103 zákona o obcích zastupuje obec navenek. Pro právní jistotu a aby nebylo pochyb však doporučuji, aby součástí usnesení ve kterém orgán obce rozhoduje ve věci své účasti v obchodní společnosti, bylo i stanoveno, že příslušné listiny, jejichž obsah orgán obce schválil, podepíše za obec starosta. J U D r . M I R O S L AV B Ý M A , Ph.D. právník březen 2008 MO46_47 28.2.08 2:59 PM Page 47 PRÁVNÍ PORADNA Zveřejňování usnesení a zápisů Všiml jsem si, že ve vedlejší obci pravidelně zveřejňují na úřední desce usnesení přijatá zastupitelstvem a radou obce.V naší obci se tak neděje. Je to v pořádku? Zákon o obcích povinnost zveřejňovat na úřední desce usnesení přijatá zastupitelstvem, případně radou obce, je-li v obci volena, neukládá. Informovanost veřejnosti o činnosti orgánů obce a jimi přijatých usneseních zákon zajišťuje jiným způsobem: V prvé řadě má každý možnost zúčastnit se jednání zastupitelstva obce. Zasedání zastupitelstva je veřejné a informace o zasedání musí být obecním úřadem zveřejněna nejméně 7 dnů před jeho konáním. Právě na zasedání zastupitelstva obce (a dále způsobem v místě obvyklým) obec informuje občany o činnosti orgánů obce. Informaci o činnosti orgánů obce na zasedání zastupitelstva podává zpravidla starosta. Usnesení jako výsledek rozhodování kolektivních orgánů obce (zastupitelstvo, rada) jsou součástí zápisu z jednání těchto orgánů. Zákon o obcích stanoví, jaké náležitosti má zápis mít (počet přítomných členů, schválený pořad jednání, průběh a výsledek hlasování, přijatá usnesení), kde se ukládá (na obecním úřadu) a také, dokdy má být pořízen (zápis ze zasedání zastupitelstva do 10 dnů a zápis ze schůze rady do 7 dnů). ■ Byl starosta vůbec zvolen? Na zasedání zastupitelstva obce byl volen mj. nový starosta. Schválená návrhová komise se však na tomto zasedání vůbec neujala své práce a její předseda po projednání všech bodů programu zasedání nepřednesl žádný návrh usnesení. Zasedání tak skončilo bez přijetí platného usnesení. Byl tedy vůbec starosta zvolen, popřípadě byly další body programu platně přijaty? Nejdříve je třeba se zabývat otázkou, zda zasedání zastupitelstva obce bylo usnášeníschopné ve smyslu § 92 odst. 3 věta první zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení). V souladu s uvedeným ustanovením je zastupitelstvo obce schopno se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina všech jeho členů. Podle § 87 obecního zřízení platí, že k platnému usnesení zastupitelstva obce, rozhodnutí nebo volbě je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů zastupitelstva obce, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak. Bylo-li při volbě starosty naplněno kvórum uvedené v § 87 obecního zřízení, je nutno konstatovat, že volba proběhla z tohoto hlediska v souladu se zákonem. Není ani rozhodující, zda volba starosty byla tajná nebo veřejná; způsob volby závisí na jednacím řádu zastupitelstva obce nebo na jeho roz- ■ březen 2008 Občané obce starší 18 let (a další v zákoně uvedené osoby) jsou oprávněni do přijatých usnesení zastupitelstva a rady a také do zápisů z jednání zastupitelstva obce nahlížet. Usnesení a zápisy proto musí být přístupné na obecním úřadu. Nutno doplnit, že obdobné oprávnění mají občané obce rovněž ve vztahu k usnesením výborů zastupitelstva obce a komisí rady obce. Jiné osoby než občané obce, pak mohou informace o přijatých usneseních získat například prostřednictvím žádosti podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Je však třeba zmínit, že přestože zákon takový postup nevyžaduje, je v současné době zveřejňování usnesení na úřední desce obce, případně jiným vhodným způsobem (na webových stránkách obce, v místním tisku apod.) zcela běžnou záležitostí a s ohledem na princip otevřenosti veřejné správy lze takovýto postup jedině doporučit. Stále častěji se setkáváme s tím, že jednací řády zastupitelstev a rad obcí stanoví povinnost zveřejňovat přijatá usnesení. Pokud se obec rozhodne (nad rámec zákonné povinnosti) usnesení zveřejňovat na úřední desce, neměla by opomíjet ochranu případných osobních údajů v usnesení uváděných. Obec by proto měla před zveřejněním usnesení obsahujících osobní údaje tyto plně anonymizovat, tzn. z textu zveřejněného usnesení je odstranit, případně alespoň jejich rozsah omezit. Anonymizace se provádí u dokumentů, které jsou k dis- pozici v elektronické podobě, zpravidla vypuštěním příslušného textu a jeho nahrazením určitými symboly (například hvězdičkami, vytečkováním), v ostatních případech znečitelněním příslušného textu (začerněním apod.). V případě, že k anonymizaci (omezení zveřejňovaných údajů) dojde, je vhodné, aby k takto upravenému textu usnesení byla připojena informace o tom, že s ohledem na ochranu osobních údajů byl v souladu se zákonem na ochranu osobních údajů text zveřejňovaného usnesení upraven. Ve vztahu k nahlížení občanů obce do přijatých usnesení podle zákona o obcích takovéto omezení neplatí, tzn. občan obce má právo seznámit se s usnesením v celé jeho šíři, bez jakékoli anonymizace. Více k této problematice najdete na webových stránkách Úřadu pro ochranu osobních údajů (www.uoou.cz). hodnutí před konáním volby (v posuzovaném případě odhlížím od dalších požadavků stanovených zákonem, jako že např. starosta musí být občanem České republiky – viz § 103 odst. 2 obecního zřízení). Skutečnost, že tzv. návrhová komise se »neujala své práce« a její předseda po projednání všech bodů programu nepřednesl návrh »celkového« či »shrnujícího« usnesení zastupitelstva obce, je z hlediska znění zákona naprosto bezpředmětná. Pro naplnění podmínek pro platnou volbu starosty (a stejně tak jiných členů či nečlenů zastupitelstva do různých orgánů obce) je totiž rozhodující okamžik, kdy k volbě došlo. Přesný okamžik volby nelze jednoznačně specifikovat, lze ho však určit bezprostředně po spočítání hlasů pro kandidáta; tedy kandidát je do příslušné funkce zvolen již tímto okamžikem, a to bez ohledu na to, zda se ještě na závěr zasedání zastupitelstva obce bude hlasovat ještě jednou o tomtéž bodu (platnost volby též nezávisí na tom, zda bude pořízen písemný zápis o průběhu zasedání zastupitelstva obce ve smyslu § 95 odst. 1 obecního zřízení). Toto tzv. dvojí hlasování, které se v některých obcích vyskytuje (tj. první hlasování v rámci konkrétního bodu programu jednání a druhé souhrnné hlasování o všech bodech na závěr zasedání zastupitelstva), nelze rozhodně doporučit, neboť se o tomtéž bodě hlasuje v podstatě dvakrát, byť v jiné časové fázi jednání zastupitelstva obce. Navíc se může stát, že návrh usnesení k příslušnému bodu může být v »prvním hlasování« formulován odlišně, než jak zní eventálně návrh tzv. souhrnného usnesení zastupitelstva k témuž bodu pro »druhé hlasovaní«. V této situaci potom může vzniknout spor o tom, co vlastně zastupitelstvo obce schválilo, respektive jaké usnesení bylo přijato. Stejná situace by ostatně mohla nastat také při volbách do jednotlivých orgánů obce (starosta, rada obce) – například v »prvním hlasování« by příslušná osoba byla zvolena, avšak ve »druhém hlasování« v rámci souhrnného usnesení již nikoliv, anebo naopak. M g r . PAV L A S A M K O VÁ právnička Mgr. JAN BŘEŇ právník 47 28.2.08 3:01 PM Page 48 SERVIS KALENDÁRIUM 11. 3. Praha, hotel Olympik Artemis Security Workshop ■ Konference a výstava IT s podtitulem bezpečnost dat a sítí se zaměří mj. na ochranu proti virům, spamu, monitorování počítačových sítí a analýzu bezpečnostních incidentů. Podrobný program a možnost registrace na www.itsw.cz. Pro předregistrované návštěvníky je vstup zdarma. 12.–13. 3. Jihlava, Vysoká škola polytechnická Trvale udržitelný rozvoj v cestovním ruchu ■ 3. mezinárodní konference Aktuální problémy cestovního ruchu, kterou pořádají VŠP Jihlava, Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska a zaštiťuje Miloš Vystrčil, hejtman kraje Vysočina. Časový harmonogram, aktualizace odborné a společenské části konference včetně přihlašování účastníků a příspěvků do odborných sekcí najdete na www.vspj.cz. Více poskytne: Ing. Hana Pospíchalová, tajemnice konference, tel.: 567 141 106 fax.: 567 300 727, e-mail: [email protected]. ■ 15. – 16. 4. Měření emisí hotel Jezerka, Ústupky u Seče Na programu 13. mezinárodní konference budou změny legislativy ochrany ovzduší, akreditace metod měření emisí, nové normy pro měření emisí atd. Informace: Ing. Zuzana Černíková, tel.: 495 218 875, [email protected], www.empla.cz. SEZNAM INZERENTŮ FIRMA TEL. Regionservis s.r.o. 257 199 616 ČSOB Webhouse 567 311 772 Accor Services CZ s.r.o. Severočeské vodovody a kanalizace, a.s. 724 112 854 LCS International, a.s. MARBES CONSULTING s.r.o. DUCK Consulting, s.r.o. 607 583 435 Program Strom života Nadace Partnerství SALMON - GASTRO s.r.o. 387 220 369 ASIO, spol. s r.o. 548 428 111 ASPI, a.s. 246 040 400 Messe Munchen GmBH 545 176 158 GORDIC spol. s r.o. ACTIVE COMMUNICATION 222 518 587 Veletrhy Brno, a.s. Příloha MO + BA: Česká pojišťovna Komerční banka 800 900 930 Česká spořitelna VB Leasing CZ, spol. s r.o. 543 550 111 Českomoravská záruční a rozvojová banka, a.s. 255 721 480 FAX - STR. 1 3 5, 48 9 - 11 15 - 17 21 25 27 548 428 100 29 246 040 401 31 545 176 158 37 2.obálka 222 518 587 3.obálka 4.obálka - II. III. V. 543 550 150 VI. - VII. FOTO:ARCHIV MO48 Správná cesta k evropským dotacím pro města a obce – pod tímto názvem uspořádala Economia a. s. v Praze konferenci, která poskytla aktuální informace o využití regionálních operačních programů (OP) pro rozvoj dopravy. Ředitel Státního fondu životního prostředí Petr Štěpánek uvedl již konkrétní poznatky z prvních tří výzev OP Životní prostředí. Účastníci se také dozvěděli, jak by měli správně postupovat při zpracování projektových žádostí. »Každou změnu v projektu je nezbytné konzultovat předem s řídícím orgánem daného programu,« zdůrazňovala Iva Krunčíková, náměstkyně ředitelky Regionální rozvojové agentury Královéhradeckého kraje. Zástupci měst Kadaň, Vsetín, Hodonín a Letovice se s ostatními kolegy podělili s dobrými i špatnými zkušenostmi, které měli s financováním, přípravou a samotnou realizací konkrétních projektů. /sk/ Regenerace měst Magistrát hl. města Prahy bude 3. a 4. dubna 2008 hostit mezinárodní konferenci Regenerace měst 2008 – Lidé a místa. Letošní ročník se zaměří na zásadní otázky regenerace měst a obcí, integraci obytných zón v urbanizačním plánování, revitalizaci panelových sídlišť či na tolik diskutovanou koncepci trvale udržitelného prostředí. Na konferenci vystoupí renomovaní odborníci v oblasti architektury, kultury, plánování, práva a financí, a to jak z ČR, tak z mnoha dalších evropských zemí. Účastníci také získají důležité informace o možnostech financování projektů regenerace měst a obcí z evropských fondů či alternativních zdrojů. Kultura, legislativa, obchod, sociologické statistiky a výzkum – i to bude na programu konference. Konferenci organizuje firma B.I.D. services ve spolupráci s britskou organizací International Regeneration. Další informace jsou na www.bids.cz či na tel.: 222 781 017. /po/ Soutěž podpoří cyklodopravu Unilever Sprinter roku 2008 je celonárodní soutěž měst a obcí v oblasti podpory cyklodopravy a cykloturistiky, jejíž první ročník vyhlašuje společnost Unilever spolu s Ministerstvem dopravy ČR, Centrem dopravního výzkumu, Státním fondem dopravní infrastruktury, Svazem měst a obcí, Národní sítí Zdravých měst, agenturou CzechTourism, Nadací Partnerství a občanským sdružením Na Kole. Soutěžit mohou města do 80 tisíc obyvatel a termín pro zaslání přihlášek je 31. květen. Soutěžní porota bude hodnotit především nárůst infrastruktury, základní vyba- venost a informační vybavenost cyklotras a cyklostezek, dále pořádání kampaní či akcí v této oblasti za období předchozích dvou let v rámci daného města/obce a přilehlého regionu. Vyhlášení výsledků soutěže se uskuteční v červenci 2008. Tři vítězná města získají finanční odměnu 100 tisíc, 70 tisíc a 50 tisíc korun, nebo vybavení na rozvoj cykloturistiky/cyklodopravy v regionu v hodnotě uvedených cen. Více o pravidlech soutěže najdete na www.kudyznudy.cz a www.cyklostrategie.cz a na webových stránkách pořadatelů. /sk/ Telefónica O2 zrušila poplatek Od letošního 1. března společnost Telefónica O2 upustila od dříve zavedeného poplatku za své služby při zpracování výpisu. Bude účtovat pouze 110 Kč za doručení vyjádření prostřednictvím České pošty. Společnost v 2. pololetí zavede novou bezplatnou službu poskytování výpisu po internetu. Svaz měst a obcí ČR a Telefónica O2 se také dohodly na dlouhodobé strategické spolupráci, zejména na koncepčním přístupu k plošné tvorbě digitálních technických map za účasti měst a obcí, krajů, státu a správců technické infrastruktury. Legislativní změny by měly umožnit využívání těchto map mnohem efektivněji. Cílem je nejen úspora nákladů všech zúčastněných stran, ale i nabídka dalších nových služeb pro občany. Řešení je navíc v souladu s koncepcí eGovernmentu a s principy sdílení dat a poskytování služeb z jednoho kontaktního místa, respektive po internetu. /jo/ MO-000614 48 březen 2008 28.2.08 3:03 PM Page 1 MO-000648 MO-000665 MOobalka3 28.2.08 3:03 PM Page 1 MO-000658 MOobalka4
Podobné dokumenty
financování municipálních projektů
http://moderniobec.cz • Ředitelka divize odborného tisku: Ing. Sylvie Šmeráková • Šéfredaktorka: Mgr. Lýdia Stoupová, tel.: 233 071 408, e-mail: [email protected] • Zástupce
šéfredaktorky:...
Zpravodaj venkova - měsíčník SPOV ČR a NS MAS ČR
Třináct zlatých vesnic roku 2011
Soutěže se letos zúčastnilo 305 obcí. Co se dozvíme o krajských vítězích?
Třináctka finalistů soutěže Vesnice roku 2011 je kompletní. Pro
zástupce jednotlivých kraj...
HŮrka - Jeseník nad Odrou
panství. Domněnky o ztotožnění vsi „Na horách“ s Pohoří nebo nějakou zaniklou
středověkou vsí lze s dosti velkou mírou jistoty odmítnout.
Třebaže listina zachycuje ve skutečnosti stav kolem roku ...