financování municipálních projektů
Transkript
MOobalka1 30.10.09 7:25 AM Page 1 Odborný časopis pro veřejnou správu 11 LISTOPAD 2009 98 KČ/4,48 EUR (135 SK) legislativa: správa a rozvoj: příloha: co přinese nový zákon o ochraně ovzduší Mariánské Lázně v soutěži Cesty městy financování municipálních projektů Měsíčník vydavatelství Economia ModerniObec.cz MO00914-2 MOobalka2 30.10.09 7:25 AM Page 1 30.10.09 7:08 AM Page 1 NÁZOR Ministerstvo financí – partner, či protivník? FOTO: ARCHÍV MO01 PETR VÍCHA senátor a starosta Bohumína A hazard bují dál. A možná nebýt provokace novinářů, tak se nic neděje. Počkejme si tedy nyní na avizovaný návrh ministerstva financí a bedlivě sledujme diskusi v Parlamentu ČR. Může to být poučné. listopad 2009 M inisterstvo financí nyní připravuje podle slov svého šéfa Eduarda Janoty návrh nového zákona o loteriích. Můžeme se těšit konečně na řešení největších problémů zastaralého zákona? Zvýší se pravomoci obcí při povolování tzv. videoterminálů? Nebo jde opět o planý slib a zvítězí loterijní lobby? A má nakonec nový zákon šanci vůbec projít Parlamentem ČR? Zkusme se nejprve podívat do minulosti a možná nám to pomůže najít odpovědi na tyto otázky. Poté, kdy mnohé obce začaly bojovat proti rozšiřování výherních hracích automatů, přijímaly obecně závazné vyhlášky, byly ochotny vzdát se i vysokých příjmů z poplatků a pociťovaly první pozitivní výsledky tohoto zápasu, začalo jim do míst bývalých heren ministerstvo financí povolovat k nerozeznání podobné, avšak mnohem nebezpečnější videoterminály. Boj proti narušování veřejného pořádku, zneužívání sociálních dávek a negativním jevům gamblerství dostal první ránu. Po vlně protestů dostaly obce začátkem roku 2007 písemné ujištění ministerstva, že vyhlášky obcí bude respektovat. A další obce a města se tedy vydaly na cestu rušení heren ve slepé důvěře v ministerstvo. To však zřejmě jen čekalo, až bude dostatek volných prostor a od srpna roku 2008 povolilo tisíce dalších videoterminálů. Od září sice naoko zavedlo novinku, že se obcí ptalo, zda s umístěním souhlasí, ale nesouhlasy jistě skončily v koši. Od stolu z Prahy, vyhláška nevyhláška, v blízkosti škol, zdravotnických a sociálních zařízení, kostelů a úřadů. Všude tam, kde to ani stávající nejasný zákon zcela zřejmě neumožňuje, vydávali ministerští úředníci povolení jak na běžícím páse. Například u nás v Bohumíně se podařilo snížit počet přístrojů ze 140 na 30, ale nyní nám ministerstvo financí povolilo dalších 280 videoterminálů. Za ministra Miroslava Kalouska se zkrátka hazardu nebývale dařilo. Po nástupu ministra Janoty se této zvůli sice učinila přítrž, ale to je pozdě. Už ani neexistuje místo, kde by se přístroje ještě »vlezly«. To uznali dokonce i samotní provozovatelé a nabízejí obcím určité kompromisy. Je toto ale opravdu správná cesta v regulaci hazardu? Postupovalo ministerstvo správně a zákonně, když v době, kdy se zákon nezměnil, ono neustále měnilo své úřední postupy? Muselo dojít až k tomu, že se obce brání soudní cestou proti orgánu, který by jim měl být partnerem? Vydejme se také na krátkou exkurzi do Parlamentu ČR. V závěru roku 2006 vyzval Senát vládu, aby předložila do konce roku 2007 návrh nového zákona o loteriích. Jelikož vláda žádný nepředložila, připravili senátoři vlastní novelu, která dávala větší pravomoci obcím a odstraňovala největší nedostatky zákona. Kupodivu však Poslanecká sněmovna ještě nikdy nezařadila tento bod na pořad jednání. Jako spoluautor novely postávám při hlasování o programu ve sněmovně a slýchávám: Takový postup je nekoncepční, nesystémový. Novelizovat zákon je sice potřebné, ale ministerstvo připravuje vlastní novelu… Ukazuje se, že ministerstvo bylo (záměrně?) nečinné a Poslanecká sněmovna naopak »koncepční a zásadová«. A hazard bují dál. A možná nebýt provokace novinářů, tak se nic neděje. Počkejme si nyní na avizovaný návrh ministerstva financí a bedlivě sledujme diskusi v Parlamentu ČR. Může to být poučné. ■ 1 MO02 30.10.09 10:16 AM Page 2 OBSAH ■ TITULNÍ STRANA Město Mariánské Lázně (Foto Isifa) ■ NÁZOR _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _1 ■ SPEKTRUM _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _4 ■ KAUZA Bytová družstva jako partner obce? Proč ne – jako jedno z více řešení? (Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _6 ■ EKONOMIKA ■ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Na návrhu nového zákona o odpadech se opět pracuje, ale jinak (Jarmila Šťastná) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _32 Recyklohraní: Zná je i vaše škola? (Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _34 Úspěšné systémy nakládání s odpady ve vybraných třinácti městech (Petr Nohava) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _36 Plnění sdílených daní na příkladu deseti měst (Ing. Jan Obrovský) _ _ _ _8 Elektrárna na zpětný leasing? Příklad hledejte v Holýšově (Petr Fišer) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _37 Co je veřejná služba, si obce určují samy (JUDr. David Emr) _ _ _ _ _ _ _ _9 ■ MANAGEMENT Skončila už reforma územní veřejné správy, či jí kynou nové možnosti? (doc. Ing. Petr Toth, Ph.D., Ing. Jiří Hužera) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _10 ■ INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE Jak prakticky na standardy kvality sociálních služeb? /2 (Mgr. Zdena Svatošová) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _38 Chcete-li kancelář »bez kanceláře« (Jaroslav Winter) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _12 ■ L E G I S L AT I VA Z první ruky, co chystá vláda v legislativě (Jaroslav Winter) _ _ _ _ _ _ _13 Doporučení ke smlouvě na tvorbě webu (Mgr. Jana Hladíková) _ _ _ _ _39 Veřejná správa a internet /37 (Ing. Václav Koudele) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _13 Jak v Plzeňském kraji připravovali aktivaci datových schránek (Ing. Václav Koudele) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _14 ■ EVROPSKÁ UNIE Realizovatelné projekty OPŽP podpoří (Jarmila Šťastná) _ _ _ _ _ _ _ _ _15 Program nabízí spolupráci městům střední Evropy (Ing. Věra Korkischová, Mgr. Naďa Machková Prajzová) _ _ _ _ _ _ _ _ _16 Zelení proti hluku a emisím (Ing. Miroslava Dvořáková) _ _ _ _ _ _ _ _ _17 Deggendorf a Písek: Jak vzniká partnerství (PhDr. Jan Štolba) _ _ _ _ _ _18 Jak zvýšit šance vaší obce na získání dotace? _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _19 Nejčastější projekty? Na volný čas a vzdělávání (Mgr. Michal Sobek) _ _20 Dotace EU je možné proplácet rychleji _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _21 Kraje žádají nejvíce peněz z regionálních operačních programů _ _ _ _21 ■ SPRÁVA A ROZVOJ Mariánskolázeňská Hlavní ulice triumfovala v soutěži Cesty městy (Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _22 V krizové situaci nesmí nastat chaos (Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _23 Proč u nás hrobníci scházejí (ThLic. Tomáš Kotrlý, Th.D.) _ _ _ _ _ _ _ _ _24 Obce potřebují sociální bydlení (PhDr. Jiřina Ondráčková) _ _ _ _ _ _ _ _25 Regionální cestovní ruch není bez nadějí ani v době recese (Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _26 Praha chystá nový územní plán: Co přinese investorům a co občanům? (Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _28 Vykročit z řady není jednoduché, je to dlouhodobý proces (Ing. Eva Vítková) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _30 MODERNÍ OBEC – Měsíčník vydavatelství Economia Matriky bez »tajemství« (PhDr. Miloš Charbuský, Ing. Jan Stejskal) _ _ _40 Změna v zákoně o obcích a vznik základních registrů /2 (Mgr. Jan Břeň) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _41 Co přinese nový zákon o ochraně ovzduší obcím a městům (JUDr. Michal Bernard) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _42 Ze Sbírky zákonů (Mgr. Jan Břeň) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _43 Práva občanů a povinnosti samosprávy (Mgr. Jana Kravčíková) _ _ _ _ _44 Kontrola platů v příspěvkových organizacích (Mgr. Jana Hamplová) _ _45 ■ PRÁVNÍ PORADNA ■ SERVIS _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 46 _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 48 ■ P Ř Í L O H A : F I N A N C O VÁ N Í M U N I C I PÁ L N Í C H P R O J E K T Ů Propad daňových příjmů ještě nemusí přinést nižší rating (Kateřina Hamplová, Andrea Wehmeier) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _I Obezřetnější přístup je namístě (Tomáš Kulman) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _II JESSICA – strukturální fondy trochu jinak (Karel Půbal, Jitka Damborská) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _IV Ochrana a zhodnocení finančních rezerv _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _V Vztahy bank a municipalit se nezhoršují ani v průběhu recese _ _ _ _ _ _VI Volné prostředky – když už jsou, co s nimi? (Lukáš Vácha) _ _ _ _ _ _ _VIII Uzávěrka tohoto čísla: 19. 10. 2009 Ročník XV, číslo 11 • Vychází 5. 11. 2009 • Cena výtisku ve volném prodeji 98 Kč • Roční předplatné 1176 Kč • Adresa redakce: Dobrovského 25, 170 55 Praha 7, e-mail: [email protected], http://moderniobec.cz • Ředitelka divize odborného tisku: Ing. Sylvie Šmeráková • Šéfredaktorka: Mgr. Lýdia Stoupová, tel.: 233 071 408, e-mail: [email protected] • Zástupce šéfredaktorky: Mgr. Ivan Ryšavý, tel.: 233 071 407, fax: 233 072 711, e-mail: [email protected] • Grafická úprava: Libor Hofman, tel.: 233 071 411, e-mail: [email protected] • Manažer inzerce: Petr Pfleger, mobil: 603 198 873, tel.: 233 071 403, fax: 233 072 010, e-mail: [email protected] • Redakční rada: JUDr. Kateřina Černá, tajemnice MČ Praha 13; Mgr. Jana Hamplová, advokátka; PaedDr. Václav Hartman, předseda regionální komise SMO ČR; Ing. Jan Horník, senátor, starosta Božího Daru; Ing. Sylva Kováčiková, starostka Bílovce; Ing. Zdeňka Škarková, ředitelka RRA Vysočina; Mgr. Tomáš Úlehla, poslanec • Vydává: ECONOMIA a. s., IČO: 00499153, Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 • Inzerce: Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 • Příjem inzerce: tel.: 233 071 788, 233 071 766, fax: 233 072 730 • Komerční přílohy: tel.: 233 071 701, fax: 233 072 780 • Distribuce: Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 • Volný prodej: tel.: 233 071 110, fax: 233 072 001, e-mail: [email protected] • Ve volném prodeji rozšiřují: Společnosti PNS, a. s. • Předplatné, nové objednávky: tel.: 233 071 197; fax: 233 072 009, e-mail: [email protected], www.economia.cz • Zákaznická linka: tel.: 800 110 022 • Objednávky do zahraničí: tel.: 233 071 197, fax: 233 072 009, e-mail: [email protected] • Doručování předplatného provádí: Mediaservis, s. r. o., Česká pošta, s. p. – střediska Postservis • Předplatné a distribuci v Slovenské republice zajišťují: L. K. Permanent, s. r. o., MAGNET PRESS, SLOVAKIA s. r. o. • Internetový online archiv: divize Economia OnLine, Ovenecká 380/9, 170 00 Praha 7, tel.: 233 074 142, e-mail: [email protected] • Internetová inzerce: divize Economia OnLine, Ovenecká 380/9, 170 00 Praha 7, tel.: 233 074 163, e-mail: [email protected] • Tisk: Amos Typografické studio, Praha • Sazba a reprodukční část: Economia a. s. Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 • MK ČR E 6995 • ISSN 1211-0507 • Poskytnutím autorského příspěvku autor souhlasí s jeho rozmnožováním, rozšiřováním a sdělováním internetem v kterémkoli tištěném anebo elektronickém titulu vydavatele či osoby s jeho majetkovou účastí, či v jejich souboru. Autor souhlasí s úpravami a odpovídá za právní i faktickou bezvadnost příspěvku. Za užití náleží autorovi honorář podle obvyklých honorářových podmínek vydavatele. Blíže viz www.economia.cz. • © 2009 ECONOMIA, a. s. 2 listopad 2009 30.10.09 7:09 AM Page 15 MO000867 MO03 MO04_05 30.10.09 7:10 AM Page 4 SPEKTRUM › PRAHA Po pamětihodnostech hlavního města turisty nově provází digitální mobilní průvodce s funkcí GPS. Umožňuje jim naplánovat si třeba trasu po gotických památkách, vyhledat historické souvislosti se zajímavými objekty nebo se o památce dozvědět z pověstí, a to v angličtině, francouzštině, němčině a češtině. Výrazně se tak mění způsob a možnosti, jak lze cizí město objevovat. Speciálně vyvinutá aplikace je nahrána na kapesních počítačích PDA a obsahuje asi 900 různých objektů – od památek přes kulturní zařízení až po restaurace. Obsah průvodce čítá na 350 stran textu, 1800 fotografií a od- povídá váze 5 kg tištěných ekvivalentů. Všech 4500 odkazů je vzájemně propojeno. »Technické řešení průvodce lze snadno aplikovat nejen na jiná města, ale přímo i na interiéry galerií nebo muzeí. Plánujeme také jeho uplatnění v prostorách a pavilonech zoologické zahrady,« uvedl Nikola Schmidt ze společnosti Digital Urban Legends, která systém vyvinula spolu s jeho provozovatelskou firmou Avantgarde Prague. O tento poměrně unikátní systém už projevila zájem další česká města, o jeho nasazení se uvažuje i v největším archeologickém parku /ev/ v Kambodži, v USA a jiných zemích. FOTO: ARCHIV Jak lze objevovat Prahu Digitální mobilní průvodce obsahuje rozsáhlou multimediální databází kulturního a historického dědictví Prahy a českých zemí. Knihovna roku je v Protivanově FOTO: ARCHIV Už podesáté se letos odehrávalo oceňování dobrovolných i profesionálních knihovníků. Ze 14 nominovaných si odnesla palmu vítězství Obecní knihovna v městysi Protivanov v Olomouckém kraji. Porota ocenila nejen propojení základní knihovny s informačním centrem, její estetičnost a bezbariérový přístup do budovy umístěné v centru obce, ale především zájem o její služby. Obec má 2032 obyvatel a z nich víc než čtvrtina patří k registrovaným čtenářům. Zcela ojedinělá je i provozní doba knihovny vysoce přesahující běžný standard i mnohem větších měst a obcí. Knihovna se tím stala podle hodnocení poroty přívětivým kulturním, informačním i fyzickým přístřeším pro dojíždějící žáky, obyvatele i turisty. Připravuje také obecní Knihovnou roku 2009 v kategorii Základní knihovna je Obecní knihovna v Protivanově v čele s Annou Dokoupilovou, které na snímku blahopřeje ředitel odboru umění a knihoven ministerstva kultury František Zborník. Ocenění také pro Moderní obec Radost z cen v Krnově a v Mořicích ment slavnostně vyhlásil letošní evropské ceny za žurnalistiku. V kategorii tisk získala první cenu – 5000 eur – Ines Possemeyerová z německého časopisu Geo. Další evropské ceny převzali tvůrci v kategoriích rozhlasového, televizního a internetového novinářství. Organizátoři soutěže pozvali do Bruselu při této příležitosti 65 národních vítězů z jednotlivých členských zemí EU. Vítězem českého národního kola v kategorii tisk se stal náš spolupracovník Jozef Gáfrik za sérii článků pro časopis Moderní obec, v nichž se zabýval problematikou regionální politiky Evropské unie. /jg/ /ev/ Ines Possemeyerová po boku předsedy Evropského parlamentu Jerzyho Buzka děkuje za ocenění. FOTO: EVA VOŽENÍLKOVÁ publika do soutěže Entente Florale Europe – Evropská kvetoucí sídla Krnov v Moravskoslezském kraji a Mořice v Olomouckém kraji, které spolu s dalšími městy a vesnicemi z 10 evropských zemí hodnotila mezinárodní porota. Letošní výsledky byly slavnostně vyhlášeny 25. září v britském Cardiffu, odkud si zástupci Krnova a Mořic odnesli stříbrné medaile. Vesnice Mořice navíc získala mimořádnou cenu poroty za realizaci biocentra – mokřadu Mokroš – a biokoridorů v rámci komplexních pozemkových úprav. Soutěž se zaměřuje především na společný zájem radnic, obyvatel i místních podnikatelů o kvalitu života, k níž zásadní měrou přispívají zakládání a péče o zeleň v sídlech i v okolní krajině, péče o životní prostředí a jeho zlepšování a vytváření podmínek pro turismus apod. Více o soutěži je na www.ententeflorale.eu a na webu Společnosti pro zahradní a krajinářskou tvorbu www.szkt.cz. FOTO:AUTOR ›BRUSEL V polovině října Evropský parla- ›CARDIFF Letos poosmé vyslala Česká re- 4 zpravodaj a každoročně pořádá desítky akcí pro děti i dospělé. Další ocenění ministerstva kultury v podobě diplomu získaly Městská knihovna Březová (Karlovarský kraj) a Infocentrum a Místní knihovna Praha-Kolovraty. Uznání si však zaslouží všichni knihovníci, respektive spíše knihovnice, a zejména ti dobrovolní. Proto alespoň výčet zbývajících nominovaných, jimiž jsou knihovny v Budislavi (Pardubický kraj), Mokré (Královéhradecký), Potštátě (Olomoucký), Soběšovicích (Moravskoslezský), Kyselovicích (Zlínský), Petrovicích (Jihomoravský), Petrovicích (Středočeský), Starém Městě pod Landštejnem (Jihočeský), Kolinci (Plzeňský), Vědomicích (Ústecký) a Novém Oldřichově (Liberecký). /on/ V prostorách historické radnice v Cardiffu stáli vedle sebe zástupci Krnova, Mořic i porotci. listopad 2009 MO04_05 30.10.09 7:10 AM Page 5 SPEKTRUM ›JABLONEC NAD NISOU Pozitivně šokováni Zwickau a Bautzen, belgického Ronse a italského Marsciana, překvapením. Rozhovory o spolupráci mezi Jabloncem a Kaufbeurenem začaly již v květnu v Německu. Setkali se tam odborníci z oblasti školství, kultury, sportu, cestovního ruchu i představitelé komunální politiky obou měst. Navazovali kontakty a dohadovali si možné oblasti další spolupráce. Konkrétním výsledkem je výstava, jež se objeví příští léto v jabloneckém Muzeu skla a bižuterie. Bude to expozice z Isergebirgs-Museum Neugablonz, která se týká bižuterní firmy Prade. Ta začínala v Jablonci a plně ji pak rozvinula v Německu. /sk/ byli hosté slavnostního podpisu dohody o spolupráci mezi českým Jabloncem nad Nisou a německým Kaufbeurenem. Kromě papírové podoby byly předloženy oběma starostům, Petru Tulpovi a Stefanu Bossovi, smlouvy i na velkých skleněných objektech od firmy Zdeněk Lhotský. I když skleněná surovina byla zakoupena v Německu, finální podoba vznikala v dílně u Železného Brodu. Když oba starostové dostali do rukou speciální brusky, aby mohli smlouvu podepsat i na sklo, zašumělo to mezi hosty z dalších partnerských měst Jablonce, německého FOTO: ARCHIV Starostové »podepsali« skleněnou smlouvu Kromě papírové podoby byly předloženy starostům Petru Tulpovi (vlevo) a Stefanu Bossovi smlouvy i na velkých skleněných objektech. Projekty OPŽP pohledem z letadla FOTO: ARCHIV Rozšíření sběrného dvora v Chropyni, Obnova historických alejí a rondelů v barokní zahradě v Miloticích, Zateplení školky v Humpolci, Rekultivace skládky v Příložanech, Realizace opatření na Brněnské údolní nádrži – to jsou názvy jen některých z 10 úspěšně uskutečněných projektů spolufinancovaných v rámci Operačního programu Životní prostředí (OPŽP), které mohli novináři zhlédnout pohledem z malého letadla Cessna. Dvoudenní prohlídku pro ně připravil Státní fond životního prostředí (SFŽP). »Od září 2007 bylo schváleno celkem 2466 projektů a výše podpory z Fondu soudržnosti a Evropského fondu pro regionální rozvoj přesáhla 42,7 miliardy korun. Největší částku – 25,7 miliardy korun získalo 308 projektů na zlepšení vodohospodářské infrastruktury, zejména na výstavbu a rekonstrukci čistíren odpadních vod a kanalizaci,« uvedla tisková mluvčí SFŽP Lenka Brandtová. Na výstavbu a rekonstrukci zdrojů tepla a úspor energie v mateřských a základních škol a ostatních veřejných budovách putovalo dalších více než 5,5 miliardy korun. Největší počet uskutečněných projektů – 1068 – spadá do oblasti zlepšování stavu přírody a krajiny a dosud největší objem finančních prostředků – šest miliard korun – získají žadatelé a jejich projekty ve Středočeském kraji. Seznam všech schválených projektů je dostupný na www.opzp.cz. S některými vás blíže seznámíme v příštích číslech. Obec Cep (185 obyvatel) v Chráněné krajinné oblasti Třeboňsko postavila kořenovou čistírnu pro vyčištění odpadních vod pro 300 ekvivalentních obyvatel (na snímku) a dostavěla část kanalizace za přispění evropské dotace. Starosta Cepu Jan Vobejda předpokládá, že se na čistírnu připojí všechny domácnosti vobci. /ev/ Česká města v silné konkurenci zabodovala listopad 2009 10 tisíc dolarů v kategorii The Bursary Award. Jihlava, která se soutěže zúčastnila poprvé, zabodovala v kategorii celkového rozvoje měst projektem, který byl oceněn jako nejlepší v oblasti zlepšování stavu krajiny. Bolatice obdržely Stříbrnou cenu a obsadily 3. třetí příčku v kategorii do 20 tisíc obyvatel. Bronzovou cenu získala a 5. a 6. místo ve stejné kategorii obsadila města Říčany a Jaroměř. Tábor má Stříbrnou cenu a 5. příčku v kategorii od 20–75 tisíc obyvatel. Stříbrnou cenu a 4. místo v kategorii měst od 75–200 tisíc obyvatel získalo Kladno se svým správním obvodem zahrnujícím 47 obcí. Úspěchem je také Bronzová cena Mladé Boleslavi v kategorii 20–75 tisíc obyvatel. Celkovými vítězi v kategorii měst, jež byla porotou na základě šesti kritérií vyhodnocena jako města, kde se nejlépe žije, jsou: Gibsons, Kanada (do 20 tisíc obyvatel), Newark on Trent, Anglie (do 75 tisíc), Melville, Austrálie (do 200 tisíc), Shilong, Čína (do 750 tisíc) a Dalian, Čína (přes 750 tisíc). Dále byly uděleny ceny za vynikající úspěchy v každém kritériu samostatně. Kromě již zmíněné Jihlavy na ně dosáhla města: Broadland, Anglie (péče o dědictví); Canada Bay, Austrálie (praxe ohleduplná k životnímu prostředí); Melville, Austrálie (udržitelnost komunity); Gibsons, Kanada (plánování pro budoucnost) a Newark on Trent, Anglie (zdravý životní styl). /sk/ FOTO: ARCHIV 13. ročníku soutěže The International Awards for Liveable Communities (zkráceně LivCom, česky Město, kde se nejlépe žije), kterou oficiálně zaštiťuje OSN. Mediálním partnerem byla i Moderní obec. V letošním finále 38 světových měst bylo osm zástupců z ČR: Bolatice, Jaroměř, Říčany, Chrudim, Jihlava, Mladá Boleslav, Tábor a Kladno. S výjimkou Kladna všechna patří k Zdravým městům ČR. V kategorii »celkového rozvoje měst« (Whole City Awards) porota posuzovala šest základních oblastí: ochrana životního prostředí, zlepšování stavu krajiny, udržitelný komunitní život, péče o kulturní dědictví, plánování pro budoucnost a podpora zdraví. Kromě vítězného pořadí v kategoriích podle počtu obyvatel udělila za přednesené prezentace také zlaté, stříbrné a bronzové ceny. Nejúspěšnější z českých měst byla Chrudim, která získala ocenění ve všech hlavních kategoriích: Zlatou cenu a 2. místo v soutěži celkového rozvoje měst kategorie od 20–75 tisíc obyvatel, Zlatou cenu a 3. místo mezi environmentálními projekty (za projekt Rekreační lesy Podhůra) a finanční ocenění V silné mezinárodní konkurenci byla česká města úspěšná. MO000777-3 ›PLZEŇ Město hostilo 8. až 12. října finále 5 30.10.09 10:25 AM Page 6 KAUZA Bytová družstva jako partner obce? Proč ne – jako jedno z více řešení? P odle Ing. Oldřicha Sovy, předsedy představenstva a ředitele SBD Pokrok, je družstevní bydlení jednou z možných, i v západní Evropě prověřených cest, jak nabídnout slušné bydlení za příznivou cenu lidem, kteří si nemohou dovolit hypotéky a nemají přemrštěné nároky na nadstandardní byt či exkluzivitu lokality. V pražských Modřanech SBD Pokrok staví pro své členy tento bytový dům. Cena za metr čtvereční podlahové plochy bude pod 40 000 Kč, přičemž družstevník předem složí jen 30 % ceny a zbytek bude splácet 20 let. Pak bude moci byt převzít do osobního vlastnictví. JAK NAJÍT BYTY PRO UČITELE Proto by Ing. Oldřich Sova rád zakládal sdružení, do nichž by obec vložila svůj pozemek, zatímco družstvo by zajistilo financování stavby i levnou a transparentní správu nového družstevního domu. »V takovém domě by obec měla vyhrazenu část bytů, třeba pro strážníky, učitele, mladé rodiny apod.,« vysvětluje. K jeho představě však městské části zůstávají spíše rezervované, byť jsme oslovovali takové, na jejichž územích má SBD Pokrok i několik tisíc bytů (viz rámeček). Určitá naděje pražskému bytovému družstevnictví kyne z pracovní skupiny, která se na magistrátu už dva roky zabývá problematikou bydlení v metropoli. Pražský radní Jiří Janeček, který má bydlení ve své kompetenci, konstatuje: »Problematika bydlení je obsáhlá, proto bychom rádi zvážili všechny, v současné době dostupné alternativy. Naším záměrem je vytvořit nové možnosti bydlení nejen pro sociálně slabší lidi, jako jsou senioři nebo matky s dětmi, ale i pro mladé rodiny nebo pro ty, kdo se kvůli ekonomické krizi dostali do finančních problémů. Tomu už jsme uzpůsobili i programy pro přidělování městských bytů. Na druhé straně se nyní snažíme vytvořit příležitosti k bydlení v Praze s vyhlídkou do budoucna. Může tak Co odpověděli zástupci některých městských částí hl. m. Prahy Viděli byste jako schůdný model založit sdružení za účelem družstevní bytové výstavby, do něhož by obec jako svůj vklad vnesla pozemek, zatímco bytové družstvo by zajistilo financování a levnou a efektivní správu takto postaveného družstevního domu, v němž by pro potřeby obce byla vyhrazena část bytů? ■ Radka Wallace Prokopová, tisková mluvčí MČ Praha 8: V současné době o podobném projektu neuvažujeme. ■ Andrea Wolfová, tisková mluvčí MČ Praha 11: Městská část Praha 11 v současné době posuzuje možnosti, jak zejména mladým rodinám pomoc při hledání dostupného bydlení. Spolupráci s osvědčenými bytovými družstvy jsme vyhodnotili jako jednu ze životaschopných cest. ■ Radana Mrázková, vedoucí tiskového oddělení Úřadu MČ Praha 12: Naše MČ není nakloněna podobným společnostem s majetkovou účastí městské části. Vždy nastává určité (a zbytečné) riziko malé průhlednosti tohoto spojení či různých (někdy i uměle vykonstruovaných) nedorozumění v hospodaření, což téměř vždy vede k (ať už oprávněným, či neoprávněným) politickým útokům na příslušné zástupce městské části. Dáváme proto přednost pronájmům či prodejům, které jsou jednoduše kontrolovatelné a mohou rovněž obsahovat odůvodněné a transparentní zvýhodnění pro zmíněné účely. ■ Samuel Truschka, tiskový mluvčí MČ Praha 13: V obecné rovině MČ samozřejmě nevylučuje spolupráci s jiným subjektem na nějakém bytovém projektu, pokud by to pro ni a její obyvatele bylo výhodné. Podmínkou je vhodný pozemek, kde by výstavba byla v souladu s územním plánem a záměry městské části. MČ má takových pozemků jen velmi málo a jejich využití velmi dobře zvažuje. Pokud by uvažovala o konkrétním stavebním záměru na konkrétním pozemku, hledala by partnera pro jeho realizaci formou výběrového řízení. 6 FOTO: ARCHIV Až Stavební bytové družstvo Pokrok dokončí v pražských Modřanech pro své členy stavbu bytového domu s 29 bytovými jednotkami, patrně nadlouho přeruší svoji investiční činnost. Pozemek, na němž nový čtyřpodlažní dům bude stát, je totiž poslední, jímž družstvo pro účely staveb tohoto druhu disponuje. SBD Pokrok má na tři tisíce nebydlících členů, ale nákup stavebních pozemků v Praze by byty pro ně značně prodražil. VIZUALIZACE: DAVI SMITKA, MO06_07 Pražský radní Jiří Janeček: Hlavní město zatím v oblasti bytové politiky úzce spolupracuje hlavně s městskými částmi, jimž uvolňuje pro veřejně prospěšné profese řadu bytů. Uvažuje se o tom, že byty s tímto určením bychom hledali i ve spolupráci s bytovými družstvy. jít jak o spolupráci s bytovými družstvy, tak s developery, ale vyloučit nelze ani vlastní výstavbu. Rozhodně se nechceme soustředit jen na jediný způsob rozvoje bydlení. Předsevzali jsme si však vytvořit určitý model, který by pomohl řešit bydlení v metropoli pro většinu kategorií jejích obyvatel a který by byl zároveň co nejvýhodnější co do nákladů. Model, na němž pracujeme také s bytovými družstvy, samozřejmě musí být konzultován s městskými částmi, které dostanou příležitost se k němu případně připojit.« Pražský zastupitel Mgr. Karel Klíma má za to, že hlavnímu městu přece už ani teď nic nebrání, aby vstupovalo do podobných sdružení s bytovými družstvy, o jakých sní předseda SBD Pokrok Ing. Oldřich Sova. »Jde jen o to mít vůli tak učinit,« podotýká Mgr. Karel Klíma. »Znám řadu případů, kdy město takto pomohlo developerům, kteří se pak s ním vyrovnali tak, že mu část bytů podstoupili. Proč by to nemohlo fungovat i vůči bytovým družstvům? V Praze jsme v minulých letech, a to i na úrovni městských částí, zcela rezignovali na jakoukoliv výstavbu obecních bytů. Jak pokračuje proces deregulace nájemného, stále více lidí zoufale hledá levnější náhradní bydlení. Jenže jak se k němu v Praze dostat? Chybějí obecní nebo družstevní malometrážní byty pro seniory i startovací byty pro mladé rodiny. A ne každý si může vzít hypoteční úvěr nebo zvolit jinou formu dlouhodobého zadlužení. Pochybuji, že v době hospodářské krize bude město schopno uvolnit peníze na výstavbu obecních bytů. Proto podporuji myšlenku oživení spolupráce s bytovými družstvy.« listopad 2009 MO06_07 30.10.09 10:25 AM Page 7 KAUZA CO JE »SOCIÁLNÍ BYDLENÍ«? Radní Jiří Janeček ovšem namítá, že česká legislativa zatím postrádá jasnou definici sociálního bydlení: Pro koho je určeno, jak vysoké nájemné a na základě čeho by se v bytech s tímto určením mělo stanovovat či za jakých podmínek může město nebo městská část bytové jednotky ve standardu sociálního bydlení vytvořit. Přitom sociální bydlení by podle radního mohlo být dobrých východis- kem i pro mnohé z těch, kdo finančně nezvládají deregulaci nájemného, zejména v soukromém sektoru. »Samozřejmě by vznik sociálních bytů měl finančně podporovat i stát podle předem stanovených pravidel,« říká Jiří Janeček a nevylučuje přitom, že hlavní město by mohlo začít využívat dotací z letos v srpnu vládou schváleného programu na výstavbu podporovaných sociálních nájemních bytů. »V minulých dnech jsme z pracovní skupiny, která se na magistrátu zabývá bydlením, dostali výstup ve formě doporučení pro činnost zastupitelů v obnovení spolupráce s bytovými družstvy. Myslím si, že se začíná blýskat na lepší časy. Ale hodně bude záležet na tom, jaké výsledky přinese volební rok 2010 na radnicích,« dodává Mgr. Karel Klíma. ■ I VA N RY Š AV Ý Největší bytové družstvo v České republice – SBD Pokrok – letos v létě oslavilo půl století svého trvání. Nyní spravuje přes 20 tisíc bytů ve vlastnictví družstva nebo bytů již převedených do vlastnictví. Nejvíce domů ve správě má na velkých pražských sídlištích, jako je Praha 13 (7000 bytů), Chodov (6000), Modřany (4000) či Barrandov, Bohnice a Řepy. Předseda představenstva a ředitel družstva Ing. Oldřich Sova podotýká: »V hlavním městě byl historicky zájem o to, aby bytová družstva stavěla v lokalitách, které byly výhodné i z hlediska dopravního spojení. Proto většina našich bytů – s výjimkou Modřan a Barrandova – je „na metru“.« ■ Působíte na velkých sídlištích. Neklesá tam však kvalita bydlení? Vždyť sídliště bývají obecně spojována s přílivem nejchudších či sociálně nepřizpůsobivých vrstev. Praha je v tomto směru poněkud specifická. Třeba fakt, že její sídliště jsou napojena na metro, a snadno se tak odtud dostanete do centra, zvyšuje tržní ceny bytů – nebo přinejmenším v době recese zpomaluje jejich pokles, což rizika, která uvádíte, snižuje. Navíc, jak známo, platí, že družstevníci se o své domy a byty starají lépe. Na kterémkoliv z vyjmenovaných sídlišť, poměrně snadno (bez ohledu na informační tabule s nápisem SBD Pokrok, jež nyní na našich objektech rozmisťujeme) rozeznáte, který panelový dům je družstevní a který patří obci. ■ V čem vaše know-how spočívá? Především účtujeme jen režii a naše správa je velice průhledná. Zkuste si sám odpovědět, jak asi pochodíte, budete-li jako nájemník žádat na správcovské firmě o nahlédnutí do účetnictví k provozu domu, v němž bydlíte. Zákazníci SBD Pokrok však mají v rámci systému INFO 24 po získání přístupového kódu čtyřiadvacetihodinový on-line přístup do výpočetního systému družstva, kde mohou získat informace o tom, jaký je stav hospodaření jejich domu nebo bytu. I v mezinárodním srovnání je to unikát, díky němuž v podstatě neevidujeme žádné reklamace. V oblasti facility managementu těžíme z toho, že jsme vstoupili do Družstevního marketingového sdružení (DMS) ČR, které se řídí jasnými pravidly pro výběr dodavatelů, ať už jde třeba o zpracování energetických auditů nebo o rekonstrukce výtahů. DMS také pro každou komoditu pořádá výběrové řízení, čímž lze například ušetřit za elektrickou energii. Možná není nezajímavý ani fakt, že máme pouze 87 zaměstnanců. Uvítal bych, kdyby městské části nám zkusily svěřit do správy dva tři objekty, abychom je o přednostech tohoto našeho know-how mohli přesvědčit. ■ Máte ještě jiné ambice? SBD Pokrok na vlastním pozemku v pražských Modřanech dokončuje výstavbu bytového domu o čtyřech nadzemních podlažích s 29 jednotkami, a to od garsonek až po mezonetové byty. Takové Ing. Oldřich Sova: Odhaduji, že v Praze by byla reálná poptávka po zhruba tisícovce nových bytů v družstevním vlastnictví. objekty bychom dokázali stavět ročně dva či tři včetně zajištění financování. Limituje nás však nedostatek vlastních stavebních pozemků. Ty, které nabízejí i obce, pochopitelně za tržní cenu, jsou pro nás příliš drahé. Jako východisko vidíme, že by obec s námi vytvořila sdružení, vložila do něho pozemek, my bychom na něm zajistili financování a výstavbu družstevního bytového domu i jeho správu. V domě by pak obec měla vyhrazenu část bytů, například pro strážníky městské policie, učitele, mladé rodiny apod. Nejen v Praze dochází k paradoxu: Obec se na jedné straně zbavuje svých bytů (nejčastěji ve starších panelových domech) jejich nájemníkům (i když si stěžují, že před několika lety byly byty v téže kvalitě, velikosti a lokalitě zprivatizovány za ještě nižší ceny), a na druhé straně s využitím státních dotací staví nové domy pro tzv. sociální bydlení. Podpora družstevního bydlení ze strany obce a s její majetkovou účastí by určitě vyšla levněji než nová výstavba, byť i s využitím státního příspěvku. A padla by rizika, že při nedodržení určitých podmínek obec bude muset příspěvek státu vrátit. I VA N RY Š AV Ý MO000926-2 ■ Jenže kvalita bydlení na sídlišti není přece dána několika družstevními domy, které se ztrácejí mezi domy ostatních vlastníků… Hodně je to dáno už samotnou kvalitou správy domu. Troufám si tvrdit, že naše správa bývá kvalitnější, efektivnější i transparentnější, než jak ji je schopna zajistit většina komerčních správcovských firem a realitních kanceláří. Za padesát let své existence jsme si vytvořili docela slušné know-how. Koneckonců, stačí porovnat ceny, které za správu domů jednotlivé subjekty požadují. My nejsme komerční subjekt, který usiluje o zisk. Proto naše služby jsou zpravidla až o třetinu levnější. Snad je dost výmluvná i skutečnost, že od roku 2006 do loňska jsme do naší správy převzali na tisíc bytů, které si nájemníci v různých pražských městských částech odkoupili od obce. Letos je to zatím dalších 350 bytů. FOTO: ARCHIV Předseda SBD Pokrok Ing. Oldřich Sova: Naše know-how by mohlo zajímat i obce listopad 2009 7 MO08_09 30.10.09 7:31 AM Page 8 EKONOMIKA Plnění sdílených daní na příkladu deseti měst V době celosvětové hospodářské krize a sestavování státního rozpočtu ČR, kdy ministerstvo financí již predikovalo maximálně dvouprocentní nárůst sdílených daní proti skutečnosti roku 2008, byly schválené hodnoty sdílených daní v rozpočtech měst přiměřené, či dokonce vytvářely solidní rezervu pro případ horšího vývoje. V březnu na vývoj krizové situace reagovala celá řada navržených a poté schválených opatření. Ministerstvo financí tak v dubnu připravilo nový daňový odhad, který předpokládal pokles hrubého domácího produktu (HDP) o 2 % proti roku 2008 (v květnu již o 2,3 %). V této predikci byla zahrnuta veškerá schválená protikrizová opatření. Upravená výše daňových příjmů obcí v roce 2009 činila 142,2 mld. Kč, což představuje rozdíl zhruba 26 mld. Kč. Vztaženo ke skutečnosti roku 2008 se daňové příjmy obcí snížily zhruba o 8,3 %. Další upřesnění je z letošního srpna, které reaguje na makroekonomický odhad zveřejněný 22. července. Propad HDP se očekává o 4,3 % a s ním související pokles daňových příjmů již o nejméně 12 % proti skutečnosti 2008. V absolutních číslech to představuje další snížení o minimálně 5,5 mld. Kč. P O R O V N Á N Í S E S TÁT N Í M ROZPOČTEM V současné nelehké ekonomické situaci zajímá města a obce dopad poklesu vývoje sdílených daní do jejich rozpočtů. Pokusme se na tuto problematiku podívat z hlediska provázanosti státního rozpočtu a několika vybraných měst na konkrétních datech k 1. září letošního roku. Do srovnání byly vybrány: Chomutov (49 926 obyvatel) – v tabulkách jako č. 1), Znojmo (34 759) – 2, Valašské Meziříčí (27 290) – 3, Šternberk (13 834) – 4, Uničov (12 098) – 5, Kyjov (11 707) – 6, Kraslice (7108) – 7, Kunovice (5500) – 8, Miroslav (3007) – 9, Velký Týnec (2351) – 10. Porovnání se uskuteční ve dvou rovinách: Jednak v rovině porovnání se státním rozpočtem, jednak v rovině porovnání skutečných příjmů sdílených daní státního rozpočtu a vybraných územních samosprávných celků. K porovnání nám poslouží plnění rozpočtů vybraných měst a obcí ke stejnému datu roku 2008 (viz tab. 1). Z tab. 1 vyplývá, že index 2009/2008 je v celkovém příjmu u všech měst a obcí vyšší, než vykazuje státní rozpočet, kterému vychází hodnota indexu 85,19 %. U vybraných municipalit má nejnižší hodnotu indexu město Kraslice (86,35 %), nejvyšší hodnotu pak dosahuje město Miroslav (90,42 %). Identifikované rozdíly v hodnotách jednotlivých měst jsou způsobeny uvolňováním finančních prostředků jednotlivými finančními úřady. Jde většinou o vratky zaplacených záloh, které zejména v období finanční krize dosáhly velkých hodnot. Toto tvrzení lze dokumentovat na hodnotách měst Šternberka (4) a Uničova (5), které dosáhly naprosto stejných hodnot indexu, srovnávající příjem sdílených daní v roce 2008 a 2009. Rozdíl je patrný v plnění jednotlivých sdílených daní (viz tab. 2). VÍCELETÉ HODNOCENÍ Porovnání vychází z analýzy procentuálního měsíčního plnění sdílených daní za poslední čtyři roky a predikce naplnění rozpočtu těchto daní jednotlivých měst na konci roku. Výpočet se uskutečňuje na bázi odhadu sdílených daní podle ministerstva financí ze srpna letošního roku (viz tab. 3). Tab. 3 ukazuje, jak postupem roku od dubna do srpna se současná ekonomická situace promítá do inkasa sdílených daní jednotlivých subjektů. U většiny trvale klesají sdílené daně, a to jak v absolutních hodnotách, tak v porovnání k účetním hodnotám loňského roku. Z červencových a srpnových dat vyplývá, že se v těchto dvou měsících pokles v příjmu sdílených daní ustálil. U některých municipalit dokonce mírně roste index porovnání s rokem 2008. Š E T Ř I T A Z VA Ž O VAT V Ý D A J E NA ROZVOJ Přestože vývoj v červenci a srpnu může svádět k mírnému optimismu, vyplývá pro územní samosprávné celky nutnost měsíčního vyhodnocování těchto nejdůležitějších příjmových položek. Podle poslední predikce ministerstva financí se očekává propad ve sdílených daních proti roku 2008 nejméně o 12 %. Tuto skutečnost dokládá i tab. 3, kdy je průměr indexu 2009/2008 za všechny vybraná města 11,7 %. Z těchto závěrů vyplývá, že města i obce musí šetřit při vynakládání svých finančních prostředků, zvažovat náročné investice, které s sebou většinou přinášejí i nové provozní výdaje v budoucích obdobích. Územní samosprávné celky by se také měly zaměřit na účelné vynakládání stávajících provozních výdajů. V návrhu státního rozpočtu na rok 2010 se odhaduje nárůst finančních prostředků přerozdělovaných obcím na sdílených daní o necelých 12 mld. Kč. Dále se očekává navýšení příjmu v rozpočtu obcí z daně z nemovitosti i příspěvku na výkon státní správy v přenesené působnosti. Přes tyto skutečnosti je však nevyhnutné, aby obce a města šetřily a smysluplně vynakládaly prostředky na svůj rozvoj. ■ JAN OBROVSKÝ AQE advisors, a.s. Tab. 2 Porovnání měst Šternberk DPFO závislá činnost DPFO podávajících přiznání DPFO zvláštní sazba DPPO DPH Celkem 2008 2009 16 804 5061 1366 25 879 36 011 85 120 16 068 2536 1346 20 360 33 601 73 911 Uničov index 2009/2008 95,62 % 50,11 % 98,58 % 78,68 % 93,31 % 86,83 % 2008 2009 14 848 3236 1184 22 449 31 227 72 944 14 019 208 1163 17 584 30 363 63 336 index 2009/2008) 94,41 % 6,43 % 98,22 % 78,33 % 97,23 % 86,83 % 7 86,35 8 89,91 9 90,42 10 87.63 Tab. 1 Porovnání plnění státního rozpočtu s vybranými městy (v %) index 2009/2008 SR 85,19 1 88,88 2 86,64 3 87,63 4 86,83 5 86,83 6 89,20 Tab. 3 Měsíční plnění (v %) index 2009/2008 (duben) index 2009/2008 (květen) index 2009/2008 (červen) index 2009/2008 (červenec) index 2009/2008 (srpen) 1 93,51 94,30 93,24 88,66 88,67 2 93,96 93,39 91,14 87,19 87,44 3 96,64 95,35 92,49 88,11 88,48 4 91,85 92,67 89,77 85,81 86,44 5 92,96 93,56 89,12 85,91 85,97 6 93,14 99,55 94,12 90,44 90,17 7 91,60 93,06 91,33 88,32 87,57 8 98,31 99,22 93,76 89,14 90,20 9 93,39 96,02 94,26 90,33 90,36 10 93,16 94,13 91,83 86,77 89,84 ZDROJ: AQE ADVISORS, a.s. 8 listopad 2009 MO08_09 30.10.09 7:31 AM Page 9 EKONOMIKA FOTO: ARCHIV Poskytovatel služby by měl být k výkonu služby pověřen tzv. pověřovacím aktem, který může mít podobu smlouvy nebo legislativního aktu (například vyhláška), přičemž obsah pověřovacího aktu je rámcově stanoven v právu EU (rozhodnutí Komise 2005/842/ES, viz: http://eur-lex.europa.eu/ LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2005:31 2:0067:0073:CS:PDF). Jaké jsou pravomoci měst a obcí při podpoře a kontrole veřejných služeb? Na to se pokusila odpovědět konference Veřejné služby a veřejná podpora 2009, která se za účasti zástupců Evropské komise, ÚOHS, státní a veřejné správy i několika poradenských společností konala v září pod záštitou hl. města Prahy v budově pražského magistrátu. Co je veřejná služba, si obce určují samy Provozování veřejného bazénu či jiného sportoviště, kulturního zařízení, zooparku, nebo třeba i veřejné dopravy. To všechno jsou příklady tzv. veřejných služeb, často poskytovaných na tržním principu, avšak nemyslitelných bez veřejné dotace. Pravidla, jak je stanovovat a kontrolovat – například přiměřenost ceny, však pro mnohé stále zůstávají nejasná. S právně se tato oblast nazývá »služby obecného zájmu hospodářské povahy«. Často jde o takové, které si samy na sebe nevydělají, avšak jejich poskytování je v daném teritoriu žádoucí. Proto jsou zpravidla dotovány z městských či obecních rozpočtů (případně jiných dotačních titulů ministerstev, fondů atd.). Mnohdy u nich nemáme na výběr mezi poskytovateli, neboť jejich nabídka bývá vzhledem k charakteru omezená (leckdy jde vysloveně o lokální monopol – těžko lze třeba nahradit místní městskou dopravu autobusy ze sousedního města). ZÁKLADNÍ RÁMEC Z EU Jak však postupovat, aby aktivity příhraničního města nenapadla kupříkladu Evropská komise? Není to tak jednoduché. Jistý pořádek a pravidla pro poskytování dotací a cenotvorbu poskytuje legislativa EU v oblasti veřejné podpory. A to tam, kde mají dotčené služby účinky na obchod mezi členskými státy unie. Tato úprava je závazná pro poskytovatele a zejména pro nositele veřejné moci v České republice (obce, města, kraje atd.), kteří nejrůznějšími akty těmito službami pověřují různé subjekty, anebo je jakýmkoliv způsobem dotují. Cílem je zamezit, aby prostřednictvím dotací nedošlo k nedovolené veřejné podpoře na vnitřním trhu EU, například umožněním nadměrného (nepřiměřeného) zisku či nedostatečným vymezením předmětu. Důležitá je výše podpory a charakter subjektu, který dotaci přijímá. Zjednodušeně řečeno, pod listopad 2009 určitou hranici, určenou jinak pro každou oblast činnosti, o narušení soutěže nejde. Důležitý je potom i charakter příjemce podpory, zda jde o soukromou firmu či o subjekt s participací veřejného sektoru. V českém právu se pojem služeb obecného zájmu hospodářské povahy (Services of General Economic Interest – SGEI) poprvé objevil v zákoně č. 222/2009 Sb., o volném pohybu služeb, a to v ustanovení § 3 písm. e), které obsahuje definici výše uvedeného pojmu. Toto ustanovení mimo jiné uvádí, které činnosti se za tyto služby považují (poštovní služby, veřejná doprava, zásobování vodou atd.), a že právo poskytovat je musí být poskytovateli uděleno zvláštním právním aktem. Za takový lze považovat nejen zákon, ale například i vyhlášku nebo koncesní smlouvu. Vyjdeme-li mimo tento přesný výčet, je na samotných městech a obcích, které služby si určí za služby obecného hospodářského zájmu. Na zářijové konferenci »Veřejné služby a veřejná podpora 2009« v Praze tento fakt – pro mnohé jistě překvapivě – potvrdilo vyjádření zástupců Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚHOS) a zástupce Evropské komise, odboru DG Competition. Samozřejmě ani diskrece v této oblasti nemůže být bezbřehá. Základním předpokladem je, že v dané oblasti, ve které se služba poskytuje, ■ neexistuje trh, ■ případně trh existuje, avšak ceny za poskytované služby nejsou pro běžné občany únosné. R Á M C O VÁ M E T O D I K A C H Y B Í Bohužel, právě v těchto obecnostech je kámen úrazu, protože obce a města nevědí, jak celou problematiku správně uchopit. Můstkem, který by je měl dokázat přes nejistotu přenést, by mohla být rámcová metodika v oblasti veřejných služeb. Ta by rozpracovávala obsahové náležitosti pověřovacích aktů, radila by, kdy jakou jeho formu zvolit, jak kvalitativně a kvantitativně vymezovat takové služby, jaké nástroje používat pro kontrolu výkonu jednotlivých poskytovatelů veřejných služeb atd. Mohla by také zmapovat služby, které jsou v ČR dotovány, a provést alespoň jejich základní kategorizaci. Samostatnou stránkou věci je tzv. vyrovnávací platba (tedy zejména dotace, kterou obec či město poskytuje provozovateli a jíž se mu hradí ztráta) a s tím související přiměřený zisk, na nějž má poskytovatel služby – podnikatel nárok. V ČR však chybějí konkrétní pravidla, jak k této problematice přistoupit, ačkoliv je jasné, že »o peníze jde vždy až v první řadě« (zvláště nyní, kdy je zřejmé, že »zdroje nejsou«). Jistý posun představuje novelizace zákona o cenách, která však nepřekračuje své hranice poměrně značné obecnosti. Přitom lze očekávat, že problematika služeb obecného zájmu hospodářské povahy bude nabývat na významu (zejména po případné ratifikaci Lisabonské smlouvy) a objem veřejných prostředků v této oblasti se bude každým rokem zvyšovat (zejména ve zdravotnictví, sociální oblasti, ale například i v oblasti vodovodů a kanalizací). JAK NA TO Jaký je však správný postup? Obec nebo město by mělo poskytovatele pověřit výkonem služby pověřovacím aktem. Ten by měl obsahovat identifikaci poskytovatele a popis dané služby; vymezení území, na němž bude poskytována; dobu, po kterou má být poskytována; způsob, jakým bude vypočítána a kontrolována vyrovnávací platba (kompenzace ztráty poskytovatele), a opatření směřující k vyloučení a vrácení nadměrné vyrovnávací platby. Vedle těchto »povinných« náležitostí může pověřovací akt obsahovat například ustanovení, kterými bude měřen a sankcionován nedostatečný výkon poskytovatele (smluvní pokuty, předčasné ukončení poskytování) a další podrobnosti týkající kvality poskytovaných služeb (služby zákazníkům atd.). V zásadě platí, že čím bude obsah pověřovacího aktu přesněji stanoven, tím se sníží riziko nejasnosti a interpretačních problémů v budoucnosti. ■ D AV I D E M R Weinhold Legal 9 MO10_11 30.10.09 7:11 AM Page 10 EKONOMIKA Skončila už reforma územní veřejné správy, či jí kynou nové možnosti? Z letos dokončené Analýzy financování výkonu státní správy a územních samosprávných celků mj. vyplývá, že pokud by stát měl obcím stoprocentně hradit náklady za jimi zajišťovaný výkon přenesené působnosti, musel by jim doplatit zhruba 4 mld. Kč. Ministerstvo financí už pro příští rok slíbilo na tyto účely obcím uvolnit dvě miliardy. V zájmu státu i obcí je, aby takto poskytnuté peníze byly využity co nejefektivněji. Jednou z možností je, že by se přidělovaly určité institucionalizované formě spolupráce obcí, pro něž by přenesenou působnost vykonával společný správní orgán. Z ánikem okresních úřadů, které vedle výkonu vlastních správních činností poskytovaly v území, zejména malým obcím, i určitou informační, konzultační a poradenskou službu, se v této oblasti vytvořilo určité vakuum. Obecně platí, že čím vyšší je počet malých obcí, tím je systém územní správy komplikovanější a nákladnější. Hlavním problémem malých obcí jsou finance. Příjmy obecních rozpočtů nestačí k základnímu investičnímu rozvoji. Některé malé obce obtížně zajišťují kvalifikované vyřizování správních záležitostí, fakticky disponují velmi malým rozsahem rozhodování, nejsou s to samy řešit svůj rozvoj, mají infrastrukturní problémy, nemohou zajišťovat kvalitní služby pro své občany. SPOLEČENSTVÍ OBCÍ PŘÍLIŠ S Y M PAT I Í N E Z Í S K A L O Na zmírnění uvedených problémů malých obcí se zaměřila pracovní skupina, která vznikla při úseku reformy veřejné správy na ministerstvu vnitra. Jejími členy byli zástupci ministerstva vnitra, Svazu měst a obcí, Spolku pro obnovu venkova, krajů a odborné veřejnosti. Skupina se zabývala komplexním pojetím problematiky obecních samospráv, stanovením motivačních podmínek k rozvoji spolupráce mezi obcemi. K všeobecné odborné diskusi byl předložen materiál Návrh věcného záměru novely zákona o obcích (nová forma meziobecní spolupráce) – viz http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sprava/reforma/vecnyzamer.pdf ). Návrh vycházel z pozitivních zkušeností stávajících svazků obcí (venkovských mikroregionů) a systémově prohluboval možnost společného řešení hospodářského a sociálního rozvoje celého mikroregionu cestou racionalizace společného výkonu některých samostatných působností obcí v takových oblastech, jako jenapříklad životní prostředí, dopravní obslužnost, školství, sociální problematika a zdravotní služby, vytváření podmínek pro hospodářský rozvoj území apod. Nová forma meziobecní spolupráce byla pracovně nazvaná Společenství obcí (SO) 10 Náklady na přenesenou působnost rostou, takže na jejich stoprocentní pokrytí za rok nebo dva už ani zbývající dvě miliardy korun případně dodatečně přiznané obcímstátem jim nebudou muset stačit. a kromě zmíněných činností by pro své členské obce zajišťovala i výkon některých delegovaných přenesených působností. Z právního pohledu by šlo o veřejnoprávní korporaci založenou členskými obcemi podle zákona o obcích. Následná diskuse ukázala na úskalí tohoto nového pojetí: Nutnost transformovat (resp. znovu založit) stávající svazky obcí a nově je zaregistrovat, respektovat princip skladebnosti z titulu výkonu sdružené přenesené působnosti (tj. založení SO v rámci stávajícího správního území obce s pověřeným obecním úřadem, případně obce s rozšířenou působností). A tak i přes v návrhu projektovanou finanční podporu ze strany státu na financovaní činnosti SO převážil u odborné veřejnosti spíše negativní názor. Otázka finančního vykrytí rozvojových potřeb malých obcí se přitom táhla jako červená nit téměř všemi projednávanými tématy typu sociologicko-ekonomické pojetí venkovského osídlení, výkon veřejné správy v území či kompetence a působnosti obcí a jejich orgánů. Pravdou je, že rozpočtové určení daní (RUD) podle zákona č. 243/2000 přineslo od roku 2001 zavedením přepočítacích koeficientů a 14 velikostních kategorií obcí určité finanční znevýhodnění malých obcí proti velkým. Příliš velká váha koeficientů velikostních kategorií (tj. přepočteného počtu obyvatel), jakožto jediného kritéria, byla novelou zákona (platnou od roku 2008) řešena snížením jeho váhy na 94 %. Zároveň se přidala další dvě kritéria – prostý (skutečný) počet obyvatel a celková výměra katastru obce. Zavedením těchto dvou kritérií a snížením celkového počtu velikostních koeficientů posílily příjmy především nejmenších obcí. Nastala tak paradoxní situace, že nejmenší obce mají výrazně vyšší sdílené daňové příjmy (v přepočtu na obyvatele) než obce v rozmezí 1500 až 10 000 obyvatel. KOLIK OBCE »STOJÍ« PŘENESENÁ PŮSOBNOST A JAK JI »ZLEVNIT« Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků, která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o RUD, byla vypracována pod vedením VŠE v Praze ve spolupráci s Ekonomickou fakultou VŠB-TÚ Ostrava, Univerzitou Pardubice a Ekonomickou univerzitou v Bratislavě na základě podrobného zadání Ministerstva financí ČR. Zadání obsahovalo několik základních podmínek včetně té, že analýza bude založena na základě výdajů obcí (ve 14 velikostních skupinách platných podle zákona o RUD do roku 2007). V rámci tohoto výzkumu se pozornost také soustředila na míru finančního krytí přenesené působnosti vykonávané obcemi. Jedním z výstupů této části analýzy byl odhad potřeby finančních prostředků pro případ, že by stát kryl přenesenou působnost obcí ze 100 %. Odhadovaná částka byla 4 mld. Kč. Ministerstvo financí (kvůli dopadům světové ekonomické recese) však nakonec obcím (prozatím) pro příští rok přislíbilo pouze polovinu této částky, tedy 2 mld. Kč. Naskýtá se však otázka, jakým způsobem by tato suma měla být mezi obce rozdělena. V zájmu státu i obcí totiž je, aby byla využita co nejefektivněji. Jednou z možností by bylo, kdyby tyto prostředky byly přidělovány určité formě spolupráce obcí, které by si zřídily společný správní orgán vykonávající pro ně přenesenou působnost. DOBROVOLNOST PODPOŘENÁ E K O N O M I C K O U M O T I VA C Í Předpokladem takové spolupráce obcí není pouze legislativní úprava mechanismu vzniku a fungování »společného úřadu«, ale také zachování principu dobrovolnosti. Dobrovolnost by však měla být ekonomicky motivována státem. Proto se nabízí úvaha, zda by zmíněná dvoumiliardová (resp. čtyřmiliardová) částka nemohla být využita jako základ ekonomické motivace obcí k dobrovolnému vytváření společných úřadů při obcích s pověřeným obecním úřadem, případně k tomu, aby pravomoci takového společného úřadu přebíraly obecní úřady regionálně významných městysů či menších měst. listopad 2009 MO10_11 30.10.09 7:11 AM Page 11 EKONOMIKA J A K D E F I N O VAT Z Á K L A D N Í POTŘEBY OBCÍ Uvedená analýza, připravená pro ministerstvo financí, se však také soustředila na případnou standardizaci samostatné působnosti, na jejímž základě by mohly být definovány základní potřeby obcí. V současnosti je totiž výrazným omezením jakýchkoliv analýz oblasti financování obcí skutečnost, že jsou známy pouze výdaje obcí, ale nikoliv jejich skutečné potřeby. Přitom výdaje jsou generovány příjmy obcí z minulých let, a tak vlastně do určité míry kopírují minulé daňové příjmy (především ze sdílených daní) získávané podle pravidel RUD. Obce tedy financují, na co mají – a nikoli to, co potřebují. Potřeby obcí se mohou výrazně lišit z mnoha důvodů, z nichž velikost obce je jen jedním z mnoha. Na druhou stranu by i malé obce měly mít pro své obyvatele zajištěnu alespoň základní, řekněme »standardní« vybavenost. Ta by mohla být garantována státem právě prostřednictvím sdílených daní. Standardizace základní vybavenosti by navíc umožnila nejen spravedlivěji rozdělit prostředky ze sdílených daní, ale také případně vytvořit systém vyrovnávacích dotací jako doplňkového nástroje k profinancování nákladů některých zařízení obce, která slouží i občanům širšího spádového území. »Nadstandard« by si obce pochopitelně musely financovat samy z jiných zdrojů. Standardem v tomto slova smyslu by byl počet technických jednotek na každých 1000 obyvatel (například počet žákovských míst v ZŠ/1000 obyv.). Navíc by bylo možné stanovit běžné pořizovací i provozní náklady daných technických jednotek (například na Dosavadní kroky v reformě územní veřejné správy v ČR Ústava ČR ( zákon č.1/1993) přijatá po rozpadu České a Slovenské Federativní Republiky předpokládala vytvoření vyšších samosprávných celků. Po diskusích o regionálním uspořádání státu byl s účinností od 1. ledna 2000 přijat zákon č.347/1997Sb., o vytvoření vyšších samosprávných celků (krajů). V březnu 1999 přijala vláda ČR Koncepci reformy veřejné správy, kterou později schválil i parlament. Na ministerstvu vnitra k tomu nově vznikl úsek pro reformu veřejné správy v čele s náměstkem (náměstkyní) pro reformu veřejné správy. Reforma veřejné správy správy byla zaměřena na tři hlavní koncepční směry: ■ modernizaci ústřední státní správy; ■ reformu územní veřejné správy; ■ zkvalitnění fungování veřejné správy jako takové. První fáze reformy územní veřejné správy byla završena vytvořením samosprávných krajů a jejich krajských úřadů ( zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení). Vedle výkonu veřejné správy v samostatné působnosti přešly na kraje také kompetence vykonávané v přenesené působnosti. Tento model výkonu veřejné správy se označuje jako spojený model výkonu veřejné správy. Zároveň byla nově upravena působnost obcí, a to zákonem č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), hlavního města Prahy zákonem č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze a okresních úřadů zákonem č. 147/2000 Sb., o okresních úřadech. Druhá fáze reformy územní veřejné správy byla postavena na ukončení činnosti okresních úřadů (jako orgánu státní správy v území) k 31. prosinci 2002 a přenesení jejich působnosti převážně na územní samosprávné celky, tedy obce a kraje. Šlo tedy o zásadní změnu a především o dobudování spojeného modelu výkonu veřejné správy v území. Na rozdíl od situace například ve Svobodném státě Sasko (viz Dr. Franz Schnabel: Jak Sasko postupovalo ve své reformě územní správy, Moderní obec č. 9/2009, str. 22 a 23) u nás nebyla politická vůle řešit otázku roztříštěnosti sídelní struktury (relativně velký počet malých a středně velkých obcí), a proto byl stávající, ve veřejné správě území už fungující systém obcí s pověřeným úřadem (kdy obecní úřad dané obce plnil, v přenesené působnosti, některé úkoly i pro ostatní obce ve svém správním obvodu) doplněn o nově koncipovanou strukturu obcí s rozšířenou působností ( zákon č. 314/2002Sb.) a přidělení jim největší část výkonu státní správy ze zrušených okresních úřadů ( ákon č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů). Celý tento proces přenosu kompetencí a převodu pracovníků okresních úřadů na jejich nová pracoviště vyvolal i novelizaci příslušných zákonů o obcích, krajích a vydání nového zákona o úřednících územních samosprávných celků ( zákon č. 312/2002 Sb.). listopad 2009 Struktura běžných výdajů obcí podle velikostních kategorií 2005–2007 Pozn.: Velikostní kategorie »15« představuje průměr za ČR zmíněné žákovské místo), což by v konečné sumě postačovalo k vyjádření potřeb (standardních nákladů) té či oné obce na příslušnou vybavenost. V případě občanské vybavenosti by řešení problému mělo být být metodicky vcelku snadno zvládnuto. U technické infrastruktury by však vytvoření standardů bylo určitě obtížnější: Obce se od sebe odlišují v mnoha hlediscích, především urbanistických; nicméně při přihlédnutí k hustotě obyvatelstva či velikosti území, případně k dalším faktorům, by zřejmě bylo možné vytvořit rámcovou typologii obcí. M A N D AT O R N Í V Ý D A J E O B C E = ČINNOSTI URČENÉ JÍ ZÁKONEM Standardy vybavenosti a následně potřebných finančních prostředků by nebylo třeba stanovovat pro všechny činnosti v samostatné působnosti. V rámci analýzy financování výkonu státní správy a samosprávy se proto uvažovaly tzv. mandatorní výdaje obcí, jejichž pracovní definice byla jednoduchá a vcelku jasná: Měly by to být výdaje v těch oblastech samostatné činnosti obcí, které jsou obcím určeny zákonem. Stanovení standardů vybavenosti by potom umožnilo vytvořit doporučené hodnoty vybraných mandatorních výdajů v přepočtu na obyvatele. Ze závěrů analýzy vyplynulo, že pouze na základě objektivizace potřeb obcí a jejich výdajů lze stanovit optimální progresi daňových příjmů obcí v rámci sdílených daní. Obdobně i standardizace výkonů přenesené působnosti (alespoň rámcová) by mohla být kritériem přidělování motivačních finančních prostředků ze státního rozpočtu pro vznik nových společných úřadů. ■ PETR TOTH katedra regionálních studií Národohospodářské fakulty VŠE v Praze, koordinátor projektu Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků JIŘÍ HUŽERA bývalý tajemník Pracovní skupiny pro problematiku malých obcí při MV ČR 11 ZDROJ: CITOVANÁ ANALÝZA Připomeňme, že například ve Svobodném státě Sasko se města a obce mohou různými, zákonem popsanými způsoby dobrovolně integrovat či institucionalizovat svoji součinnost ve správní oblasti, přičemž se tam osvědčila právě ekonomická motivace ze strany státu (viz Dr. Franz Schnabel: Jak Sasko postupovalo ve své reformě územní správy, Moderní obec č. 9/2009, str. 22 a 23). Je nutno vzít v potaz i fakt, že náklady na přenesenou působnost rostou, takže na jejich stoprocentní pokrytí za rok či dva už ani zbývající dvě miliardy korun případně dodatečně přiznané obcím státem jim nebudou muset stačit. Vyjdeme-li z oprávněného předpokladu, že společné úřady by vytvářely úspory (méně úředníků, výpočetní techniky, nemovitostí apod. na obyvatele), mohla by celková čtyřmiliardová suma stačit i v blízké budoucnosti. Navíc lze očekávat, že společný úřad bude disponovat kvalifikovanějším personálem a lepší infrastrukturou včetně informačního zázemí, než nyní leckdy mají k dispozici zejména menší obce. Zkvalitnit by se tak měl i proces vyřizování přenesených agend pro veřejnost, což by přinášelo další efekty, které by finanční prostředky alokované jiným způsobem zřejmě negenerovaly. Jeden ze zmíněných návrhů na budoucí zafinancování přenesené působnosti státem předpokládá vznik určitých finančních standardů za jednotlivé úkony v jejím rámci. Určení standardizovaných nákladů, například za zápis do matriky, by totiž vedlo ke spravedlivějšímu rozdělování financí státem na tuto činnost. Dopracovat se k systému podrobných standardů by ovšem patrně bylo velmi náročné. MO12_14 30.10.09 7:11 AM Page 12 INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE Chcete-li kancelář »bez kanceláře« Snad každý uživatel internetu alespoň občas použije vyhledávač Google. Pod touto značkou se ovšem skrývají mnohé další více či méně známé služby a aplikace. Patří mezi ně i Google Apps, sada nástrojů (e-mail, kalendář, sdílené dokumenty, webové stránky a další), určených pro efektivní práci a komunikaci on-line přes internet. Navíc jejich provoz je pro organizace do 50 zaměstnanců a pro školství bez omezení úplně zdarma. Lze je využít také ve veřejné správě. Neplatí však v tomto případě, že co je zdarma, se může prodražit? B ez e-mailové komunikace se už žádná organizace neobejde. Provozuje-li vlastní poštovní server, musí mít stále po ruce správce pro případ výpadku, pravidelně vyměňovat server, nakupovat aktuální software a podobně. To vše něco stojí. Nejjednodušší je zbavit se vlastního serveru a přesunout službu k někomu, kdo se o ni postará. Což nabízí leckdo, někdy i zadarmo. V případě Google Apps lze získat nejen poštovní služby, nýbrž i velké množství dalších aplikací spravovaných profesionálními správci, kteří provádějí dohled a údržbu 24 hodin denně a 365 dnů v roce. Tím se výrazně zvyšuje bezpečnost jednotlivých služeb, rychlost obnovy po výpadku a rovněž dochází k lepšímu využití zdrojů, což znamená výraznou úsporu nákladů. S nadsázkou lze říci, že prostřednictvím Google Apps obdrží zájemce kancelář, kterou může užívat přes internet i sdílet s ostatními kdykoliv a odkudkoliv, aniž by potřeboval fyzickou místnost. C H AT I K O N F E R E N C E » N A D Á L K U « Součástí Google Apps je chat, který umožňuje přímý dialog více účastníků, dokáže urychlit interní psanou komunikaci, přičemž některé obce jej využívají i ke spojení s občany. S jeho pomocí lze snadno odeslat krátkou textovou zprávu a není třeba čekat na odpověď na zaslaný mail. Chat poskytuje okamži- Srovnání nákladů na řešení s vlastním serverem a s Googlem Apps Nákup serveru Záložní zdroj Roční spotřeba energie Antivirová ochrana poštovního serveru Antispamová ochrana poštovního serveru Licence poštovního serveru, sdílených kalendářů a dokumentů Celkem Vlastní server od 20 000 Kč 5000 Kč 13 140 Kč Google Apps* 0 Kč 0 Kč 0 Kč od 9000 Kč 0 Kč od 9000 Kč 0 Kč od 25 000 Kč 81 140 Kč 0 Kč 0 Kč * Verze standard do 50 uživatelů ZDROJ: WORKLINE.CZ 12 Nepožaduje-li uživatel více než 7 GB prostoru pro jednu e-mailovou schránku, nemusí za nic platit. Což byl jeden z hlavních důvodů, proč po systému Google Apps sáhli v řadě škol. tý přehled o tom, zda jsou například kolegové právě na pracovišti. K dalším formám on-line komunikace patří tzv. telekonference a videokonference. Provozovatelům dávají příležitost realizovat »on-line schůzku« i několika desítek či dokonce stovek lidí bez nutnosti fyzického setkání. Asi je zbytečné vyčíslovat úspory času a nákladů, které tento způsob komunikace přináší... Všichni účastníci se jednoduše připojí přes webovou stránku, kde slyší, případně vidí ostatní účastníky. Do hovoru mohou přímo vstoupit prostřednictvím chatu či za použití mikrofonu. »Videokonference a telekonference mají široké možnosti využití, například pro interní schůzky jednotlivých úřadů obcí, měst a krajů, pro jednání zastupitelů a radních s možností přímé účasti občanů a podobně,« uvádí Ing. David Skála z portálu Workline.cz. Navíc tak lze snadno pořizovat videozáznamy pro jejich další umístění na webových stránkách nebo jiné použití. E F E K T I V N Ě P L Á N O VAT Č A S Při spolupráci s větším počtem osob nabývá na významu efektivní plánování času. Tomu jsou přizpůsobeny sdílené kalendáře. Klasický elektronický kalendář umožňuje jednotlivci jednoduše si naplánovat schůzky, jednání a úkoly. Bohužel, již není vhodný pro efektivní plánování setkání skupiny lidí. Naopak u sdílených kalendářů lze ke všem v nich uloženým informacím přistupovat přes internet nebo si vše synchronizovat se svým mobilním telefonem. Navíc tyto jednoduché systémy umožňují kontrolovat kalen- dáře dalších spolupracovníků. Díky tomu má každý uživatel přehled o dostupnosti ostatních, takže schůzky se pak snadno plánují bez zdlouhavého dopisování či telefonování. Stejným způsobem lze naplánovat rezervaci zasedací místnosti, automobilu atd. K DOKUMENTU ODKUDKOLIV Zvlášť užitečným nástrojem jsou sdílené dokumenty. Pravděpodobně každý již zažil situaci, kdy musel sepsat důležitý dokument, na jehož tvorbě se podílelo více osob. Práce se rozdělila mezi jednotlivé osoby a určil se termín dodání. Pokud každý přesně věděl, co má dělat, začali si v dohodnutém čase jednotliví pracovníci zasílat e-mailem hotové části. V tu chvíli bylo nutné vybrat osobu, která měla všechny informace kompletovat. V lepším případě jí to zabralo pouze čas potřebný ke kopírování jednotlivých částí a formátování textu. V horším případě se zjistilo, že jisté části chybějí, nebo že někdo zadání špatně pochopil a zpracování své části nesprávně pojal. Sdílený dokument tyto problémy odstraňuje. Protože je umístěn na internetu, všichni autoři se k němu mohou současně připojit a pracovat na na něm, přičemž přístup je omezen jen pro předem definované osoby. Díky tomu, že dokument se vytváří v reálném čase, každý spoluautor ihned vidí práci svých kolegů a může ji přímo okomentovat. Dokument pak už není nutné nikomu posílat k závěrečné kompletaci. LEPŠÍ KOMUNIKACE S OBČANY Dnes už prakticky každá obec má dnes svůj web. Primárně slouží k poskytování informací, mohou však rovněž být cenným zdrojem informací a zpětné vazby od čtenářů – občanů. Často se používají jednoduché ankety, které rychle a přehledně zobrazí názory na zvolené téma. Již méně obvyklé jsou však komplexní on-line dotazníky a ankety, kdy vše probíhá automaticky, čímž odpadá distribuce jejich otázek, sběr odpovědí a jejich zpracování. S Google Apps je vytvoření rozsáhlého on-line dotazníku či ankety snadné, a to pro jakékoliv webové stránky. A jak je to s bezplatností využívání Google Apps? Nepožaduje-li uživatel více než 7 GB prostoru pro jednu e-mailovou schránku, pak skutečně nemusí za nic platit. Což byl jeden z hlavních důvodů, proč po systému Google Apps sáhli v řadě škol. Ale i pro ty, kdo si netroufnou zavést jej sami, se vyplatí zadat to firmě, která s implementací Google Apps má zkušenosti. Taková služba zahrnuje nastavení domény, vytvoření a nastavení uživatelských účtů, převod současných e-mailů do Google Apps, návody v českém jazyce i školení a konzultace. Finančně představuje jen zlomek ve srovnání s náklady na pořízení vlastního serveru, programového vybavení a provoz systému, pokud by chtěl mít uživatel vše pod svou střechou. ■ J A R O S L AV W I N T E R listopad 2009 MO12_14 30.10.09 7:11 AM Page 13 INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE Z první ruky, co chystá vláda v legislativě Zatímco porota 7. ročníku soutěže OTEVŘENO x ZAVŘENO udělila první cenu v kategorii OTEVŘENO vládě ČR, v hlasování veřejnosti získala prvenství obec Hlubočky. V obou případech umožnilo vysokou míru otevřenosti směrem k občanům vhodné využití informačních technologií. V REGISTRACE SE NEVYŽADUJE Knihovna vznikla na základě rozhodnutí vlády ČR v čele s Mirkem Topolánkem (usnesení č. 816 z roku 2007). Je umístěna na http://eklep.vlada.cz/eklep/page.jsf, kde zpřístupňuje veškerý průběh přípravy do-kumentů, jako jsou návrhy zákonů, návrhy jejich změn, nařízení, vyhlášky a další dokumenty legislativní povahy. Například u vládního návrhu zákona končí průběh jeho přípravy po jednání vlády, kdy je odeslán Poslanecké sněmovně. Přístup na web nepodléhá žádné registraci, a kdokoliv tak může získat přehled o tom, co vláda právě v legislativní oblasti připravuje – a především, co už a v jaké podobě schválila. U každého návrhu jsou také různé přílohy, někdy méně, jindy více. Mohou to být průvodní dopis, obálka, návrh usnesení, příloha k usnesení, předkládací zpráva, důvodová zpráva, materiál, příloha k materiálu, vypořádání připomínek a stanovisko legislativní rady vlády. Při hodnocení porota přihlíží také k tomu, jak si nominovaná organizace vede i v jiných ohledech, zejména s jakou otevřeností informuje o své činnosti veřejnost prostřednictvím svého webu. V tomto směru lze vládě vytknout, že její web paradoxně neobsahuje předepsanou strukturu povinných informací. Chybějí tam například poskytnuté informace, zřízené organizace, registry (pokud existují). Jinak však web obsahuje výroční zprávy, rozpočet, popis postupu při získání informací i další povinně zveřejňované informace. Celkově jej lze hodnotit jako poměrně obsažný web snažící se poskytovat veřejnosti široký pohled na činnost vlády. INSPIRACE Z HLUBOČEK Diskusní web obce Hlubočky získal ve veřejnosti nejvíce hlasů, neboť občanům umožňuje vyjadřovat se k věcem veřejným. Web listopad 2009 FOTO: OTEVŘENÁ SPOLEČNOST láda byla do soutěže nominována za Knihovnu připravované legislativy. Porota toto řešení ocenila jako významnou a poměrně neobvyklou formu otevřenosti rozhodování, kdy se veřejnosti poskytují dokumenty, které jsou teprve ve fázi přípravy. Vzhledem k setrvačnosti a těžkopádnosti legislativního procesu je to často jediná možnost, jak ovlivnit podobu normy včas a připravit pro to potřebné podklady a argumenty. Vládní Knihovna připravované legislativy byla oceněna za poměrně neobvyklou formu otevřenosti rozhodování, kdy se veřejnosti poskytují dokumenty, které jsou teprve ve fázi přípravy. www.hlubocky.eu (není totožný s webovými stránkami obecního úřadu v Hlubočkách – www.hlubocky.cz) například uvádí avíza na budoucí rozhodování (»Zapojte se do diskuse o rozpočtu«), umožňuje vyjadřovat i kritické názory (»Jste spokojeni s úklidem sněhu v obci?«), popisuje postupy při jednání zastupitelstva, (»Jak schvaluje zastupitelstvo stavby v Hlubočkách?«). »Taková praxe se může stát novým zásadním trendem, který vyřeší dosavadní odtrženost veřejnosti od reálných procesů rozhodování,« tvrdí Oldřich Kužílek z Otevřené společnosti, o. p. s. Že nejde o bezbolestný proces, dokládají okolnosti vzniku a provozování diskusního webu. Jeho vydavatelem je sice obec Hlubočky a správou je pověřena redakční rada zpravodaje obce, ale ze strany vedení obce jde spíše o trpěné dítko. Podle příspěvku informujícího o vítězství v hlasování veřejnosti byla práce redakce mnohými zpochybňována jako důležitý prostředek zpětné vazby pro všechny představitele obce a starosta prý chtěl web dokonce zrušit. Lze předpokládat, že po osobním převzetí ceny od takového záměru upustil. Výsledky soutěže OTEVŘENO x ZAVŘENO se nacházejí na stránkách www.otevrete.cz. ■ J A R O S L AV W I N T E R Veřejná správa a internet /37 S tránky Českého úřadu zeměměřického a katastrálního (ČUZK) jsme navštívili už loni (viz MO č. 5/2008, str. 15), kdy jsme se tam seznámili se službou bezplatného nahlížení do katastru nemovitostí. Dnes se zaměříme na jeho geoportál http://geoportal.cuzk.cz. Jde o komplexní internetové rozhraní pro přístup k prostorovým datům v rezortu ČUZK. Na úvodní stránce v horním menu je odkaz na prohlížení dat v katastru nemovitostí (jak bezplatné, tak placené – avšak úplné). V menu Mapy se dozvíte, jaká mapová díla jsou k dispozici, přičemž o každé mapě doporučuji nastudovat základní informace. Hledáte-li totiž něco konkrétního, je důležitá správná volba mapy. Kupříkladu v mapě politického uspořádání státu výškopis nenajdete. Na záložce Ortofoto se dozvíte vše o stavu leteckého snímkování a následném produktu ortofotomapy. V menu Zabaged je k dispozici základní báze geografických dat ČR, konkrétně polohopis, výškopis 3D vrstevnic a výškopis grid 10x10 m. V dalším menu Správní a katastrální hranice se zájemcům nabízí mapa správního a územního členění státu. Další menu v horní nabídce na úvodní stránce nechám na vašem individuálním prozkoumání. Podívejme se však i na samotné mapy. Na úvodní stránce je zobrazen pohled na ukázku mapy. Do řádku nad mapou si můžete napsat hledané území. Tedy například napíši Manětín a stisknu tlačítko Hledej v mapě. Zobrazí se mně nabídka všech správních jednotek (v tomto případě všech částí obce), kde se vyskytuje slovní řetězec Manětín. Zvolím hledanou správní jednotku, která se mně zobrazí v mapě, kde mám základní funkcionality jako třeba zvětšit a zmenšit. Pro podrobnější práci s mapou doporučuji stisknout odkaz Otevřít v novém okně. Vzápětí se zobrazí GeoProhlížeč WMS nad mapou, čímž se otevře nové samostatné okno, kde máte možnost měřit vzdálenosti, povrch ploch, vypínat a zapínat jednotlivé mapové vrstvy, ale třeba také zvolené území zobrazit nad jinou tematickou mapou. V případě nejasností doporučuji využít nápovědu v horním menu. Stojí za to upozornit i na množství historických mapových děl, »lahůdek« nejen pro znalce, pod odkazem Prohlížení archiválií v pravém menu na úvodní obrazovce. Většinu map a dat – a nejen historických, si lze prostřednictvím internetového obchodu (odkaz v pravém menu na úvodní stránce) i objednat. ■ VÁ C L AV K O U D E L E vedoucí odboru informatiky Krajský úřad Plzeňského kraje 13 MO12_14 30.10.09 7:11 AM Page 14 INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE Jak v Plzeňském kraji připravovali aktivaci datových schránek Už za sebou máme 1. listopad, tedy příslovečný »Den D«, kdy se aktivovaly datové schránky povinných subjektů včetně měst a obcí či krajů. Jaké jsou první zkušenosti, zatím však možná spíše »dojmy«, z dosavadního provozu datových schránek municipalit a Krajského úřadu Plzeňského kraje? P lzeňský kraj je zřizovatelem nebo zakladatelem více než 120 subjektů. Většina z nich patří do oblasti školství. Jde však také o několik ústavů sociální péče, celou řadu kulturních zařízení (muzea, galerie, knihovny), správy a údržby silnic apod. Kraj je rovněž zakladatelem sedmi nemocnic. Na jeho území je však také 501 měst a obcí, z nichž téměř 350 má méně než 500 obyvatel. Z uvedených čísel vyplývá, že když jsme jako kraj chtěli s datovými schránkami pomoci všem těmto našim organizacím a společnostem i městům a obcím, nebyl to nikterak jednoduchý úkol. Naštěstí současné vedení kraje v čele s hejtmankou doc. MUDr. Miladou Emmerovou, CSc., má na problematiku e-Governmentu a datových schránek v podstatě stejný názor jako vedení předchozí, za jehož působení jsme zahájili první kroky s přípravou na datové schránky. Už od počátku jsme problém viděli především u menších obcí, kde podle našich informací z jiných krajských projektů, bývají potíže s technickým vybavením, konektivitou k internetu a ve výjimečných případech i s informační gramotností představitelů nebo zaměstnanců obce. I N T E R N E T O VÁ K O N E K T I V I TA J E K L Í Č O VÁ A propos internetová konektivita. Samozřejmě je pro přístup k datové schránce důležitá, ba téměř zásadní. Na konci první dekády třetího milénia je to možná až neuvěřitelné, ale stále ještě existují obce, kde není možný přístup k vysokorychlostnímu internetu, který je dnes jinak už téměř všude standardem. V takových lokalitách pak zbývá jediná možnost připojení – klasickým starým analogovým modemem o rychlosti (v lepším případě) 44 kbps. Obrazně řečeno, je to stejné, jako když do práce jezdíte novou octavií, zatímco váš kolega z vedlejší vesničky musí tutéž vzdálenost absolvovat denně pěšky. Byl bych velmi vděčný vládě – nebo komukoliv jinému, kdyby se nedostupností vysokorychlostní konektivity zabývala a řešila ji. Plzeňský kraj se bude velmi snažit, aby například i s využitím evropských fondů alespoň na jeho území taková místa zmizela. Když jsme se v polovině roku 2008 začali připravovat na datové schránky, zjistili jsme, že nám chybí dostatek relevantních informací a že už vůbec nemáme jasno v tom, 14 Asi nejdůležitější je naučit zaměstnance úřadu přemýšlet nad tím, zda lze konkrétní písemnost poslat datovou zprávou, nebo zda musí být poslána v papírové podobě. s čím vším datové schránky souvisejí. Proto na jaře 2009 schválila rada kraje zpracování analýzy dopadu zákona č. 300/2008 Sb. na činnost samospráv, přičemž jsme požádali o spolupráci ostatní kraje, některá města i obce – a především ministerstvo vnitra. Právě spolupráce s ním byla pro kvalitu a aktuálnost analýzy klíčová. Spolupráce byla samozřejmě výhodná i pro ministerstvo, protože díky naší společné práci získalo zpětnou vazbu z území. OPŘÍT SE LZE O TYPOVÉ POSTUPY A S Y S T É M V I RT U O S Nejdůležitějším výstupem analýzy byly tzv. typové postupy pro jednotlivé druhy samospráv (například pro malou obec, obec s rozšířenou působností, kraj ...). Postupy jsou od letošního května v aktualizované podobě k dispozici všem městům a obcím na stránkách www.datoveschranky.info v sekci metodika – OVM. Každý typový postup obsahuje krok za krokem přesné pokyny, na co nesmí žádný subjekt při zavádění datové schránky zapomenout. Současně města a obce mohou využívat systém VIRTUOS s důrazem na elektronickou spisovou službu, kterou obsahuje. V neposlední řadě byla nabídnuta možnost konzultace všech souvisejících problé- mů. VIRTUOS je informační systém, který pro potřeby měst a obcí vyvinul Plzeňský kraj. Obec, která jej využívá, má vyřešeny všechny své »e-governmentové« povinnosti, tedy kromě datových schránek i třeba elektronickou úřední desku nebo elektronické formuláře. Více informací o něm lze najít na www.evirtuos.cz, případně na [email protected]. KRAJSKÉ ORGANIZACE HLÁSÍ: BEZ PROBLÉMU! Jaký byl náš postup u zřizovaných nebo většinově vlastněných subjektů? Rada kraje jim všem uložila využívat datovou schránku pro komunikaci. Všem organizacím byla nabídnuta hostovaná spisová služba v rámci systému VIRTUOS. Kraj pro ně rovněž zajistil proškolení na využívání datových schránek. Nemáme informace o tom, že by některá naše organizace měla s využíváním datové schránky problém. Jaká byla příprava pro samotný krajský úřad? Už v červnu jsme byli na spuštění datových schránek připraveni technicky (v intencích v tu dobu známých a vydaných vyhlášek). Ředitel úřadu si s hejtmankou předem odsouhlasil nastavení administrátorů a pověřených osob v datové schránce kraje. Rovněž jsme proškolili zaměstnance úřadu rozdílovým školením elektronické spisové služby a její návaznosti na datové schránky. Zaměstnanci se seznámili s principy a možnostmi využívání datových schránek i se souvisejícími zákonnými povinnostmi. Za běžné situace nepřijde žádný z našich zaměstnanců do přímého kontaktu s datovou schránkou, ale vždy jen prostřednictvím elektronické spisové služby. Zahájili jsme rovněž zavádění elektronických podpisů pro zaměstnance s oprávněním cokoliv podepisovat. V červenci jsme převzali přístupové údaje k datové schránce a provedli její základní nastavení. Datovou schránku jsme aktivovali 24. srpna 2009. Byli jsme připraveni na aktivaci již v polovině července, ale bohužel nebyla ještě zcela funkční webová služba pro napojení elektronické spisové služby na ISDS (s využitím systémového certifikátu). Asi nejdůležitější bude naučit zaměstnance úřadu přemýšlet nad tím, zda lze konkrétní písemnost poslat datovou zprávou, nebo zda musí být poslána v papírové podobě. Doufám, že datové schránky úspěšně překonají všechny porodní bolesti, jež systémy této velikosti a rozsahu mívají a které přinesou skutečnou revoluci v komunikaci veřejné správy. ■ VÁ C L AV K O U D E L E vedoucí odboru informatiky Krajský úřad Plzeňského kraje listopad 2009 30.10.09 7:12 AM Page 15 EVROPSKÁ UNIE Realizovatelné projekty OPŽP podpoří P říprava novely Plánu odpadového hospodářství ČR (POH) je ve finálním stadiu. Náměstek ministra životního prostředí Karel Bláha nedávno potvrdil, že je hotové nové znění, které umožní výstavbu zařízení pro energetické využití odpadů. V původním POH z roku 2003 totiž bod 3.4. přikazoval nepodporovat výstavbu nových spaloven komunálního odpadu ze státních prostředků. Toto ustanovení vzhledem k závaznosti POH na několik let znemožnilo výstavbu »spaloven« směsného odpadu. Pod pojem státní prostředky totiž spadají i dotace z evropských fondů. ZMĚNY UMOŽNÍ PODPORU Na změnu Plánu odpadového hospodářství ČR musela navázat ještě změna v implementačním dokumentu Operačního programu Životní prostředí (OPŽP). Ten dosud dovoloval podporu jen do výše 50 milionů korun pro jeden projekt, což bylo vzhledem k náročnosti předpokládaných projektů málo (náklady se pohybují ve stovkách milionů korun). Změny umožní, aby byly z evropských financí podpořeny velké projekty v rámci integrovaných systémů komunálních odpadů. V úvahu přicházejí dva druhy: energetické využití odpadů (spalovny s využitím energie), nebo zařízení mechanicko-biologické úpravy (MBÚ). »Mezi možnými projekty jsou velké rozdíly v provozních nákladech i investiční náročnosti – spalovny jsou drahé na počátku a levné v provozu, mechanicko-biologická úprava odpadů je levná při výstavbě, ale drahá v provozu. Proto je velmi obtížné nastavit podporu tak, aby výsledkem bylo kvalitní odpadové hospodářství, které nebude zbytečně drahé pro občany,« říká náměstkyně ministra životního prostředí Rut Bízková. Již během podzimu by měla být vyhlášena nová výzva OPŽP v prioritní ose 4, která podpoří energetické využívání odpadů a výstavbu MBÚ. Výzva by měla být dvoukolová – do února roku 2010 se budou registrovat pouze záměry, kdy předkladatelé budou muset předložit jen základní dokumenty. »Ministerstvo si nejdříve potřebuje zmapovat, kolik vlastně těchto projektů je ve stadiu úvah a kolik je jich reálných,« vysvětluje Rut Bízková. Do dalšího kola postoupí projekty, které jsou reálné. Kritériem je jejich realizovatelnost do roku 2015. DVOJKOLOVÝ SYSTÉM VÝBĚRU Z A R E G I S T R O VA N Ý C H P R O J E K T Ů Po prvním, dejme tomu registračním kole proběhne kolo druhé – tam už bude nutné předkládat projekty s kompletní dokumentací jako ve všech jiných výzvách. Posuzovat zaregistrované projekty budou společně Ministerstvo životního prostředí ČR a Státní fond životního prostředí ČR. Pouze vybrané projekty by měly pak být vyzvány k účasti ve druhém kole. Na rizika výběru projektů mezi dvěma koly výzvy upozorňuje Jiřina Vyštejnová ze Sdružení provozovatelů technologií pro ekologické využívání odpadů (STEO): »Výběr projektů, aniž by posuzovatelé měli plnohodnotné podklady, znemožňuje objektivní posuzování a odporuje zásadě transparentnosti a rovného přístupu.« »Jde o složité, nákladné projekty, proto není možné, aby byla výzva organizována způsobem – nejlepší vyhraje, nejhorší odejde. Dokumentace se u těchto velkých projektů připravuje velmi dlouho a na její zpracování je třeba vynaložit značné finanční prostředky. Projekty, které se dostanou do druhého kola, již budou mít jistotu, že budou v rámci OPŽP dovedeny do konce, tj. budou zpracovány kvalitně, podporu dostanou a bude na ni dost peněz,« slibuje Rut Bízková. ■ J A R M I L A Š ŤA S T N Á šéfredaktorka časopisu Odpady MO000923 MO15 listopad 2009 15 30.10.09 7:12 AM Page 16 EVROPSKÁ UNIE Program nabízí spolupráci městům střední Evropy C ílem programu je napomoci ekonomickému, ekologickému a sociálnímu rozvoji střední Evropy díky partnerské spolupráci subjektů z různých zemí. Priority programu, dále rozdělené na oblasti intervence, sledují usnadňování a umožňování inovace, zlepšování její dostupnosti, odpovědné využívání životního prostředí a zvyšování konkurenceschopnosti i atraktivity měst a regionů. Z Á K L A D N Í P R AV I D L A Programové území Střední Evropa kromě České republiky zahrnuje Rakousko, Polsko, některé regiony Německa, Maďarsko, Slovinsko, Slovensko, část Itálie a část Ukrajiny. Každý projekt musí mít minimálně tři partnery ze tří zemí, z čehož dva musí pocházet z programového území. Aktivity těchto partnerů koordinuje zvolený vedoucí partner. Obvyklý finanční rozpočet na projekt se pohybuje od 1 do 5 milionů eur. Partneři z ČR obdrží formou refinancování podporu ve výši 85 % nákladů na projekt. Celkový rozpočet programu je 298 milionů eur a je spolufinancován Evropským fondem regionálního rozvoje. Program podporuje neinvestiční projekty a investice menšího rozsahu formou pilot- Čeští projektoví partneři podle právní subjektivity Veřejné subjekty: obce – 7, kraje – 13, ostatní – 2 Instituce odpovídající svým charakterem veřejným orgánům: 17 ■ Soukromé subjekty: 6 ■ ■ ních akcí. Vhodnými projekty jsou například studie či příprava investic. Představu o složení projektových partnerů si lze udělat podle již probíhajících projektů schválených v první výzvě. Z 45 českých projektových partnerů je sedm obcí (viz horní rámeček). Město Brno se účastní dokonce tří projektů. PROJEKTY OBCÍ Jako ukázku možného přínosu tohoto evropského programu pro municipální sféru uvádíme obsah projektů, kterých se účastní některá česká města. Vyhlášení další výzvy na předkládání návrhů projektů se předpokládá ve druhém čtvrtletí příštího roku. Přihlásit se do výzvy bude možné s vlastním projektem, který již bude řešit problémy daného města či obce. Co od projektu UrbSpace očekává Nadace Partnerství? »Projekt je pro nás příležitostí jak sdílet, rozvíjet a sumarizovat zkušenosti s plánováním a tvorbou kvalitních veřejných prostranství. Naše nadace v této oblasti působí řadu let a snaží se rozvíjet spolupráci i na mezinárodní úrovni, ať už s našimi dlouhodobými partnery z USA (Project for Public Spaces), nebo v rámci našeho konsorcia Environmental Partnership for Sustainable Development, kde působíme společně s pěti sesterskými nadacemi v Bulharsku, Maďarsku, Polsku, Rumunsku a na Slovensku. Naše očekávání jsou jak praktická – realizace pilotních projektů v ČR, tak metodologická – utřídění a rozvíjení know-how,« říká projektový manažer Mgr. Martin Nawrath. ■ Jak se nadace finančně podílí na projektu? Mgr. Martin Nawrath Podílíme se zejména na nákladech spojených s plánováním a fyzickými úpravami pěti veřejných prostranství. ■ Máte zkušenosti se zahraničními partnery? Přestože projekt již trvá skoro rok, spolupráce bohužel funguje spíš na úrovni manažerské – organizační. Na sdílení zkušeností nezbývá mnoho času. Administrativa projektu zabírá hodně prostoru. S partnery, se kterými jsme se znali před projektem, je spolupráce intenzivnější a méně formální. Jistou bariérou je pochopitelně jazyk. Vytíženost všech partnerů také způsobuje, že některé výstupy se uskutečňují v časovém presu. Přínosem jsou pracovní setkání projektu, kde je větší prostor pro seznámení se s činností jednotlivých partnerů. ■ Jaká je komunikace s vedoucím partnerem? Vedoucí partner pracuje profesionálně a projekt »drží pohromadě«. Pochází ze Slovenska, jazyková bariéra je tak minimální. Administrativní problémy se řeší velmi pružně. FOTO: ARCHIV Čtyři oblasti spolupráce, nejméně tři projektoví partneři a zajímavé zkušenosti – tak láká zájemce o spolupráci Operační program Nadnárodní spolupráce Střední Evropa, vyhlášený Evropskou komisí již koncem roku 2007 v rámci Cíle 3 Evropské územní spolupráce. FOTO: ARCHIV MO16_17 Vizualizace nové rozhledny, která by měla stát v obnovovaném lesoparku brněnského Nového Lískovce. ■ Města Most a Ústí nad Labem: Účastní se projektu COBRA MAN, který bude pomáhat obcím střední Evropy při revitalizaci pozemků bývalých průmyslových areálů, tzv. brownfields. ■ Město Brno a Útvar koncepce a rozvoje města Plzně: Staly se partnery projektu REURIS, zabývajícího se revitalizací řek v městských oblastech. Pilotními akcemi na české straně jsou vytvoření zeleného koridoru podél řeky Stará Ponávka v postindustriální oblasti Brna a sportovní a rekreační stezky v říčním údolí v Plzni. ■ Město Brno: Účastní se projektu UrbSpace, který se zaměřuje na úlohu a design otevřených městských prostranství s jejich vlivem na vnímání místního ducha i společenský život místních obyvatel a návštěvníků. Městská část Brno – Nový Lískovec předložila k řešení pilotní projekt obnovy lesoparku. ■ Město Ostrava: Zapojilo se do projektu ACT4PPP, který pomůže městům a regionům lépe spolupracovat se soukromým sektorem. To umožní zefektivnit veřejné služby a infrastrukturu, sociální bydlení, rozvoj průmyslových zón atd. ■ Město Brno: Účastní se projektu CENTROPE CAPACITY, který by měl zajistit udržitelnou spolupráci měst a regionů pro polycentrický územní rozvoj v konkurenceschopném regionu střední Evropy. Řídicí orgán a společný technický sekretariát programu sídlí ve Vídni, webové stránky jsou www.central2013.eu. V České republice plní funkci Národního kontaktního místa Ministerstvo pro místní rozvoj ČR – viz www.strukturalni-fondy.cz. Lze se také obrátit na e-mail: [email protected] nebo tel.: +420 234 154 (014). ■ V Ě R A K O R K I S C H O VÁ N A Ď A M A C H K O VÁ P R A J Z O VÁ Ministerstvo pro místní rozvoj ČR 16 listopad 2009 MO16_17 30.10.09 7:12 AM Page 17 EVROPSKÁ UNIE Zelení proti hluku a emisím z dálnice Hulín leží uprostřed úrodných polí v Hornomoravském úvalu. Krajina rovná jako prostřený stůl byla odjakživa členěna jen větrolamy podél vodotečí a remízky. To vše se od roku 2008 mění. V úseku stavby dálnice D1 0135 Kroměříž východ – Říkovice vyrůstá jedna z nejrozsáhlejších mimoúrovňových křižovatek na Moravě – mimoúrovňová křižovatka Hulín. Na trase dálnice D1 jí předchází mimoúrovňová křižovatka Hulín – západ a na rychlostní silnici R55 směrem na Otrokovice je budována mimoúrovňová křižovatka Hulín – východ. Tento dopravní uzel zajistí napojení rychlostních komunikací R55 a R49 na dálnici D1 a navíc i napojení této nové vyšší komunikační sítě na stávající dopravní síť, tzn. silnice I. a II. třídy. Uprostřed propletence náspů, nadjezdů a podjezdů se nachází sedmapůltisícový Hulín. N ÁV R H Y S T U D E N T Ů Město navázalo spolupráci rovněž s Mendelovou zemědělskou a lesnickou univerzitou v Brně. Studenti Zahradnické fakulty pod vedením doc. Dr. Ing. Dany Wilhelmové a dalších pedagogů z Ústavu zahradní a krajinářské architektury vypracovali šestnáct návrhů krajinářské podoby lesoparku Nivky v rámci svých ateliérových prací. Budoucí krajinářští architekti se zabývali kompozičním řešením celého prostoru i jeho jednotlivými tematickými sektory, jako jsou otevřené louky s doprovodnou zelení a vodními plochami. Modelovali terén, kompaktní celky zeleně propojili funkční sítí cest apod. Některé návrhy obsahovaly naučné stezky, jiné cyklistické a bruslařské trasy. Výstava těchto prací byla k viděni jak ve vestibulu radnice, tak v městské knihovně. ■ M I R O S L AVA D V O Ř Á K O VÁ vedoucí odboru životního prostředí Městského úřadu Hulín MO000911 Ž Á D O S T O D O TA C E Vedení města s několikaletým předstihem zajistilo, aby pozemky mezi dvěma budoucími mimoúrovňovými křižovatkami severovýchodně od Hulína přešly do jeho vlastnictví. Do územního plánu byl na této ploše zapracován lesopark Nivky, který by měl vykompenzovat rušivé vlivy dálničního tělesa. Zeleň by měla být ochranou nejen před bu- doucím zdrojem hluku, ale také odclonit nežádoucí světelné efekty a ozdravit ovzduší. Rovněž by se měly zvýšit retenční schopnosti půdy, které pak zamezí opakování se situace z roku 1997, kdy tudy stekla přívalová srážková voda, aniž by se stačila vsáknout. Lesopark Nivky nabídne výletníkům i možnost krátkodobé rekreace, vycházka z města zabere tam i zpátky asi hodinu. V převážně zemědělsky monokulturně využívaném okolí města vznikne také biocentrum, pestrý zdroj rostlinných a živočišných druhů. V městském rozpočtu pro rok 2009 byly schváleny výdaje na projektovou dokumentaci pro územní řízení, která je nutnou podmínkou k tomu, aby se město mohlo ucházet o podporu z Operačního programu Životní prostředí (prioritní osa 6, oblast podpory 6.5. Podpora regenerace urbanizované krajiny). Dokument připravuje renomovaná projekční kancelář, která má se zakázkami podobného typu zkušenosti a dobré reference. S vyřizováním žádosti o dotaci ze strukturálních fondů jsme neměli mnoho zkušeností. Poradili nám však pracovníci v Agentuře ochrany přírody a krajiny ve Zlíně a na odboru regionálního rozvoje Krajského úřadu Zlínského kraje. Spolupracujeme také s euromanažerem, který komunikuje i s projekční kanceláří. Úsilí všech se upírá k tomu, aby na podzim mohla být žádost včetně povinných příloh úspěšně podána. listopad 2009 17 30.10.09 7:13 AM Page 18 EVROPSKÁ UNIE J Návštěvníky láká městské muzeum se stálou výstavou hospodářského, kulturního a sociálního rozvoje města, Muzeum řemesel (jediné v celém Dolním Bavorsku) zase zprostředkuje přehled o vývoji rukodělné práce v regionu. »Máme otevřenou náruč a nabízíme toho návštěvníkům z České republiky opravdu hodně,« říká Anna Ederová. »Jsme rádi, že si naši sousedé již nacházejí cestu k nám, stejně jako Deggendorfští do Čech. Máme na co navazovat, ale také co dohánět. Proto jsme ve městě otevřeli Německo-českou kontaktní kancelář s česky hovořícími pracovníky, která je připravena zprostředkovat nejrůznější formy spolupráce,« dodává primátorka. en zhruba dvě a půl hodiny cesty autobusem dělí jihočeský Písek od bavorského Deggendorfu. Obě města pojí nejen geografická blízkost a zájem o spolupráci, ale také loni v listopadu podepsaná deklarace o přátelství jako předstupeň budoucího partnerství. Deggendorf má dlouhou historii: První písemná zmínka o tomto malebném sídle na Dunaji je z roku 1002; jako město se poprvé uvádí od roku 1316, kdy mu vdova po Ottu III. Dolnobavorském propůjčila městské právo. V roce 1266 jej neúspěšně obléhala vojska českého krále Přemysla Otakara II. Novodobou historii lze připomenout rokem 1991, kdy nádražím v Železné Rudě, jehož středem vede hranice s Německem, více než po 40 letech slavnostně projel první zvláštní vlak s tisícovkou nadšených pasažérů vypravený právě z Deggendorfu. NÁRUČ ČECHŮM OTEVŘENÁ Město má 33 tisíc obyvatel a rozkládá se od břehů Dunaje až po zalesněné vrcholy bavorské Šumavy ve výšce přes 1100 m n. m. Právě tato ideální poloha na jižní straně tzv. předního Bavorského lesa láká stále více turistů, a to nejen z širokého okolí, ale i z Čech. Díky prozíravé politice deggendorfské radnice v čele s primátorkou Annou Ederovou se tam daří nejen sportu (lyžování na svazích hor, cyklistice na stovce kilometrů dlouhé stezce podél Dunaje, vodním sportům na největší evropské řece a v plaveckém komplexu Elypso či golfu), ale i kultuře. Počátkem letošního roku byla otevřena moderní kulturní hala s kapacitou téměř 4000 míst a v bohatém programu, který se v hale trvale nabízí, nechybějí ani čeští umělci a soubory. Stará radnice v Deggendorfu. FOTO: ARCHIV Deggendorf a Písek: Jak vzniká partnerství FOTO: ARCHIV MO18_19 Primátorka Deggendorfu Anna Ederová a starosta Písku Ing. Miroslav Sládek loni v listopadu podepsali deklaraci o přátelství mezi oběma městy jako předstupeň budoucího partnerství. M Ě S TA Z A L O Ž I L A S P O L E Č N O S T I PRO VZÁJEMNOU SPOLUPRÁCI Podle vedoucí oddělení cestovního ruchu a zahraničních vztahů městského úřadu v Písku Ing. Edity Kučerové od září 2007, kdy město do Deggendorfu poprvé vypravilo autobus se svými občany, zájem o spolupráci stále roste. Obdobně jako němečtí partneři také v Písku založili Společnost pro českoněmeckou spolupráci města. »Nejde jen o kulturní spolupráci – počátkem října byla například v Deggendorfu otevřena výstava loutkáře Jiřího Linharta, naše skupiny se v létě zúčastnily tradiční Sommertraumparty, aktuální je fotosoutěž Písek a Deggendorf očima dětí. Kromě partnerských výměn se utvářejí kontakty mezi mladými politiky z Deggendorfu a aktivní mládeží píseckého gymnázia, probíhají konzultace při rekonstrukci památek – například u oprav barokních soch či při budování podzemních garáží, s jejichž výstavbou má Deggendorf dobré zkušenosti. Deggendorf nabídl také pomoc Písku při letošních hrozících záplavách. Již nyní je v přípravách bavorskočeský kulturní týden, který se uskuteční v září 2010,« uzavřela Ing. Edita Kučerová. ■ JAN ŠTOLBA MO000907-2 18 listopad 2009 MO18_19 30.10.09 7:13 AM Page 19 EVROPSKÁ UNIE N a to jsme se ptali Ing. Františka Jochmana, ředitele společnosti Asistenční centrum, a. s., jedné z největších a nejvýznamnějších firem v České republice pro oblast dotačního poradenství. Na trhu působí již 13 let a dosahuje vysoké úspěšnosti žádostí o dotace pro jejich klienty. V čem obce nejčastěji chybují při žádání o dotace? Prvním faktorem je výběr vhodného dotačního programu. Pro obce jsou zřejmě nejzajímavější Program rozvoje venkova a Operační program Životní prostředí. Ostatní programy lze považovat pouze za doplňkové na menší akce (například příhraniční spolupráce) nebo již téměř rozdělené s nízkou šancí na úspěch (například regionální operační programy). Vedení obcí by si každopádně mělo dát pozor na různé poradce. Někteří mnohdy vyžadují platbu předem a nabízejí získání dotace téměř na cokoliv. Pro obec jsou to pak v konečném důsledku jen zbytečně vynaložené prostředky a čas. ■ Je pravda, že někteří poradci mohou úspěšné získání dotace tzv. vylobbovat? ■ Takové poradce bych přirovnal ke školníkům, kteří vám slibují, že zařídí přijetí na školu. Nic v tom nemohou udělat, ale od přijatých studentů si vezmou provizi. Systém hodnocení je nastaven tak, že je projekt mnohdy hodnocen podle předem daných kvantifikovatelných kritérií. Klient si je tedy například může sám dopředu ohodnotit, a tak si spočítat, zda má šanci na úspěch, případně jak projekt upravit, aby se šance zvýšila. Poté jdou bodově ohodnocené projekty do výběrové komise, která již nemůže měnit pořadí projektů, ale pouze některé ze závažných a předem stanovených důvodů vyřadit. V celém procesu jsou navíc zapojeny desítky až stovky lidí z řad hodnotitelů a členů komise. Je tedy nemožné někomu slíbit, že zařídí »vylobbování« projektu. Máte recept na úspěch? Nejlepší lobby je kvalitní projekt. Tuto pravdu dokládá více než 80% úspěšnost námi zpracovávaných projektů. A to jsme již pro klienty zpracovali přes 700 úspěšných projektů, získali pro ně přes 5 miliard korun dotací. Stačí opravdu znát postupy hodnoce■ Jak tedy o dotace úspěšně žádat? Zástupci obce si musí především uvědomit, že hledají dotaci na svůj projekt, a neměli by proto vymýšlet záměry, aby nějakou dotaci získali. To potom nefunguje. Naše společnost může najít vhodný dotační titul a kompletně připravit žádost. Dotací je totiž velké množství a naši specialisté znají detailní podmínky jednotlivých podpor a hodnoticích kritérií. ■ Kolik taková služba stojí? Výše celkové částky závisí na úspěšném získání dotace. Podle objemu záměru se pohybuje řádově v jednotkách procent ze získané dotace. ■ ■ Co byste potenciálním žadatelům doporučil? Nesmí se bát pokusit se o získání těchto zajímavých prostředků, chtít pro to něco udělat a včas si připravit podklady. Narychlo zpracované žádosti a projekty až v době vyhlášení jednotlivých výzev mají mizivé šance na úspěch. Čas běží a tuto možnost již nemusí třeba mít. Využije ji prostě někdo jiný. Dotační zdroje se tenčí, přichází doba posledních šancí ještě nějakou podporu získat. Druhá šance možná již pro mnohé obce nebude, takže špatné rozhodnutí nebudou moci napravit a podat projekt v dalších výzvách. /sk/ MO000925 Jak zvýšit šance vaší obce na získání dotace? ní, hodnoticí kritéria a kvalitně připravit projektovou žádost. 30.10.09 7:14 AM Page 20 EVROPSKÁ UNIE Evropské dotace získané v rámci Regionálního operačního programu Moravskoslezsko pomohou zejména rozvoji dopravní infrastruktury a dostupnosti kraje, veřejných služeb, cestovního ruchu nebo občanské vybavenosti měst a venkova. A také zlepší podmínky pro vzdělávání a volný čas. D otační příspěvek do školství a vzdělávání z Regionálního operačního programu (ROP) Moravskoslezsko se týká především investic do infrastruktury – nových, rekonstruovaných a modernizovaných škol a školských zařízení, hřišť a areálů nebo multifunkčně upravených a vybavených speciálních učeben. Do obojího investují jak samotné školy a školky, tak města a obce v regionu, které jsou často zřizovateli těchto výukových zařízení. Stejně jako statutární města, nebo Moravskoslezský kraj, který zakládá, zřizuje a financuje střední a vyšší odborné školství. Projekty infrastruktury volného času na vzdělávání často navazují. Doplňují výuku nebo nabízejí odpočinek a sportovní vyžití. Areály, hřiště a parky využijí nejen školáci, jejich rodiče, početné spolky a sdružení, ale i široká veřejnost. Rovněž neziskový sektor, který plní svou roli poskytovatele chybějících služeb, nezřídka investuje tam, kde by jinak peníze i aktivity chyběly. FOTO: ARCHIV Nejžádanější dotace? Na volný čas a vzdělávání Základní škola Generála Píky v Ostravě získala na novou multimediální jazykovou učebnu s digitální jazykovou laboratoří dotaci 2,5 milionu korun. D O TA Č N Í P R AV I D L A Základním kritériem pro výběr úspěšných žádostí o dotaci z ROP Moravskoslezsko je kvalita, potřebnost a další rozvoj. Projekty přijímá a hodnotí regionální rada, která rovněž spravuje a přerozděluje prostředky z programu. Úspěšným žadatelům může na uskutečnění projektu přispět až 92,5 % dotací z celkových způsobilých výdajů. Dotační princip programu je nastaven jednoduše. Žadatelé spolu soutěží zvlášť podle zaměření a místa realizace projektu, malé obce s malými, středně velká a statutární města se sobě rovnými, v druhém případě i s Moravskoslezským krajem. Školství i navazujícím volnočasovým aktivitám je vyhrazena dílčí oblast podpory 2.1.1, kde se o miliony korun ucházejí Moravskoslezský kraj, statutární města a jimi založené a zřízené organizace – zejména střední a vyšší odborné školy – s projekty modernizace výuky a oborových center praktické přípravy pro strategická a tradiční odvětví. Menší města s 5 až 50 tisí- ci obyvateli mají pro svůj rozvoj vyčleněny peníze v oblasti podpory 3.2 (rozvoj měst – subregionální centra), kromě občanské vybavenosti je podporována infrastruktura školství a volného času. Stejně jako u malých obcí a měst s 500 až 5000 obyvateli, které soutěží navzájem o dotace z oblasti podpory 4.1 (rozvoj venkova). V ŘEČI ČÍSEL Regionální operační program disponuje dohromady zhruba 20 miliardami korun pro období 2007–2013. Regionální radě se dosud mezi úspěšné žadatele podařilo rozdělit téměř 6 miliard korun pro více než 250 projektů. Z toho putuje více než miliarda do vzdělávání a volného času – podpořeno bylo 115 záměrů. Početně tedy projekty tohoto zaměření válcují ostatní. Konkrétně jde o 850 milionů korun a 80 podpořených projektů infrastruktury vzdělávání a volného času v oblastech rozvoje měst a venkova (oblasti podpory 3.2 a 4.1). Dalších 35 projektů a 217 milionů korun míří na modernizaci výuky a rozvoj oborových center (oblast podpory 2.1). Desítky dalších záměrů nyní regionální rada hodnotí a příjem projektů bude nadále pokračovat. Od listopadu předkládají žádosti středně velká města, jimi zřízené a založené organizace a jiné, které chtějí uskutečnit projekty ve městech s 5 až 50 tisíci obyvateli. Na tyto záměry bude z ROP uvolněno až 400 milionů korun. FOTO: ARCHIV MO20_21 Přeměna zahrady u Mateřské školy Jesenická na park Dětský svět ve Vrbně pod Pradědem za přispění necelých 2 milionů korun poskytla dětem prostor pro pohyb a zábavu. 20 LIDSKÝMA OČIMA Dosažených výstupů není málo a výsledky stojí za pozornost. Školní rok 2009/2010 v nových a větších nebo zrekonstruovaných a zmodernizovaných mateřských školách zahájili v Příboru, Rychvaldě, Krmelíně, Hati, Závadě a jinde. Na základních školách jsou evropské peníze vidět například v Ostravici, Dětmarovicích, Pusté Polomi a Městě Albrechticích. Vybrané projekty lze sledovat i v průběhu realizace na www.dobra-rada.cz v sekci Ze života úspěšných projektů. Web nabízí také úplné informace o vyhlášených a plánovaných výzvách. ■ MICHAL SOBEK manažer vnější komunikace Úřad Regionální rady Moravskoslezsko listopad 2009 MO20_21 30.10.09 7:14 AM Page 21 EVROPSKÁ UNIE Dotace EU je možné proplácet rychleji Hospodářská krize ovlivňuje všechny sféry života včetně využívání fondů Evropské unie. Problémy mají zejména menší subjekty, tedy i malé obce, které obtížně získávají finanční prostředky na povinnou spoluúčast. P racovníci Národního orgánu pro koordinaci Ministerstva pro místní rozvoj ČR proto připravili návrhy, jak dopady této krize zmírnit. Šéf tohoto orgánu Ing. Daniel Braun upozorňuje na to, že malé subjekty jsou sice krizí ohroženy nejvíce, ale zároveň jsou flexibilnější, a tudíž schopnější se na situaci adaptovat. S N A Z Š Í A RY C H L E J Š Í P Ř Í S T U P K PENĚZŮM Banky nejsou v této době příliš ochotné poskytovat úvěry. Jde proto o hledání cest, které by tento problém překlenuly. Podle ředitele Brauna konkrétně třeba tím, že se vytvoří jakýsi holdingový fond, ze kterého se budou žadatelům poskytovat úvěry, případně záruky na ně. S úvěry tohoto typu má u nás už letitou zkušenost Českomoravská záruční a rozvojová banka. Ostatně ta už spolu s ministerstvem zahájila program Obec 2 (viz Moderní obec č. 9/2009). Jelikož legislativa umožňuje využít i Evropskou investiční banku, vznikne nejdříve analýza, která zjistí nejvýhodnější variantu. Další a zásadní možností je rychlejší proplácení dotací. Žadatelé jsou prakticky vždy zatíženi úvěrem a s každým dnem nabíhají úroky. Není proto nutné, jak se většinou děje, poskytovat dotaci až zpětně. Je možné zkrátit etapy a uskutečňovat platby častěji. Zcela optimální pak je poskytnout dotaci ještě před tím, než se faktura uhradí dodavateli. Například v regionu soudržnosti Severovýchod se podařilo zkrátit v případě regionálního operačního programu původní Regionální operační programy, které se obcí týkají nejvíce, jako celkem bezproblémové. zhruba tříměsíční lhůtu na pouhých pět dní. Tento přístup je plně v moci NUTS 2. Ředitel Braun připomíná, že pracovníci ministerské sekce fungují jako koordinátoři, ale za peníze jako takové odpovídají výhradně řídicí orgány. Některé operační programy již urychlené proplácení zavedly, nyní by je mohly následovat i další. B Y R O K R AT I C K Á Z ÁT Ě Ž – R E V I Z E L E G I S L AT I V Y České zákony je žádoucí revidovat, protože nejsou sladěny s evropskými. »Hodně byrokratické zátěže je dáno nikoli evropskou legislativou, ale českou. Máme proto připravený dokument, který nyní konzultujeme s ministerstvem financí, obsahující návrhy, jejichž realizace by pomohla efektivněji čerpat evropské dotace,« říká ředitel Ing. Daniel Braun. Legislativních norem, jichž by se měla revize týkat, je asi deset. Podstatná jsou rozpočtová pravidla, kde je patrně nesoulad mezi českými a evropskými pravidly největší. Návrh by měla dostat nejpozději do konce letošního roku vláda. Kdy ovšem Parlament ČR návrhy projedná a případně schválí, je jiná otázka. Návrh Národního orgánu pro koordinaci upozorňuje i na to, že je žádoucí v případě potřeby a možností vyhlašovat i dříve neplánované výzvy a peníze, které by se měly rozdělovat později, využít rychleji. N Ě K T E R É P R O B L É M Y S E O PA K U J Í Situaci ve zhruba třetině programového období čerpání strukturálních fondů hodnotí ředitel Ing. Daniel Braun ve srovnání s ostatními zeměmi jako dobrou. Regionální operační programy, které se obcí týkají nejvíce, jako celkem bezproblémové. Přesto adresuje obcím dvě upozornění. Za prvé je žádoucí připravovat projekty, které mají smysl a obce budou schopné po jejich dokončení investici využívat a mít také peníze na další provoz. Typickým příkladem jsou nákladné aquaparky – stále se objevují žádosti o dotace na tento druh staveb, aniž by byla zvážena jejich účelnost, budoucí využívání a provozní náklady. Za druhé je nutné dodržovat podmínky, za nichž bylo o přidělení dotace rozhodnuto. Žadatelé dostávají peníze za určitých předpokladů, ale bohužel se dost často stává, že je neplní. Nerespektují například povinnost uchovávat dokumenty, vést správně účetnictví apod. Nálezy auditorů zjišťují většinou tři oblasti prohřešků: Veřejné zakázky se vyhlašují netransparentně a zadávají špatně. Dalším hříchem je nedovolená veřejná podpora, což se ale obcí příliš netýká, a třetím zahrnování nezpůsobilých výdajů do nákladů projektu, čili peníze se využijí nepovoleným způsobem. Těmto problémům se bude snažit Národní orgán pro koordinaci Ministerstva pro místní rozvoj ČR předcházet projekty na posílení takzvané absorpční kapacity. Jde o cílenou podporu žadatelů i příjemců, jejímž cílem je co nejefektivnější čerpání finančních prostředků z evropských fondů. /on/ Kraje žádají nejvíce peněz z regionálních operačních programů K raje požádaly do začátku října z fondů Evropské unie o dotace ve výši 34,8 miliardy korun. Schváleno jim již bylo 373 projektů v celkové hodnotě téměř 20 miliard korun. V programovém období 2007–2013 (s výjimkou Prahy) mohou čerpat finanční prostředky ze 13 operačních programů, v nichž je pro všechny žadatele k dispozici přibližně 400,5 miliardy korun. Dosud podaly 609 žádostí do 11 operačních programů a požadují 34,8 miliardy korun. Nejaktivnějším regionem je Pardubický kraj, který zatím předložil 78 projektových listopad 2009 žádostí v celkové výši 3,006 milionu korun. Za ním následuje Jihočeský kraj se 71 předloženými žádostmi v hodnotě 2,768 milionukorun. Naopak nejméně žádostí – zatím 19 podal Jihomoravský kra, který požádal dohromady o 847 milionu korun. Nejvyšší počet schválených žádostí má Liberecký, kterému bylo dosud odsouhlaseno 50 projektů za 1,1 miliardy korun. Nejvíce schválených finančních prostředků z fondů EU mají kraje Moravskoslezský (2,8 miliardy korun) a Vysočina (2,9 miliardy korun). Nejefektivnějším žadatelem, to znamená tím, který má nejvíce schválených projektů na poměr předložených, je Středočeský kraj, druhým nejlepším z tohoto hlediska je kraj Karlovarský. Nejméně efektivní v čerpání peněz z evropských fondů zatím zůstává Plzeňský kraj. Kraje se nejčastěji ucházejí o dotace z regionálních operačních programů. Z tematicky zaměřených operačních programů nejvyšší počet žádostí poslaly do Operačního programu Životní prostředí. Největší objem finančních prostředků žádají z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. /sk/ 21 30.10.09 7:33 AM Page 22 SPRÁVA A ROZVOJ Mariánskolázeňská Hlavní ulice triumfovala v soutěži Cesty městy H lavní ulice plně odpovídá svému názvu: Jako historická dopravní tepna mezi centrem a železničním nádražím prochází téměř celým městem a nyní spojuje jeho jižní obytnou a obchodní část s lázeňskou na severní straně. Tomu odpovídá i její dopravní zatížení – zhruba 11 tisíc projíždějících vozidel denně. Ještě loni na jaře však 14 metrů široká vozovka na Hlavní ulici s jedním jízdním pruhem pro každý směr sváděla k rychlé jízdě a předjíždění, a bezpečnost chodců na přechodech příliš nepodporovaly ani provizorní ostrůvky z betonových svodidel. Nynější zhruba čtyřsetmetrový úsek Hlavní ulice mezi křižovatkami s ulicemi Chebskou a U Nemocnice, který loni prošel zásadními změnami v rámci projektu Rekonstrukce Hlavní ulice – 1. etapa, dává tušit, Úpravy ulice dopravu zpomalily, nikoliv však za cenu narušení plynulosti provozu. Tu u všech křižovatek podporují i krátké odbočovací pruhy pro odbočení vlevo. Cyklisté novou organizaci dopravy chápou a jednosměrné cyklopruhy využívají. jakou přívětivou (a také bezpečnější) podobu získají další části této rušné tepny v navazujích etapách. Přihláška, kterou radnice podala do soutěže Cesty městy, uskutečněné změny shrnuje takto: »Směrové rozdělení provozu na vozovce, zřízení bezpečných přechodů pro chodce, zřízení cyklostezky v obou směrech jízdy, zřízení zastávkových zálivů pro městskou a meziměstskou hromadnou dopravu, osazení nového veřejného osvětlení, rozšíření chodníků, výsadba nové zeleně, osazení městského mobiliáře (přístřešky na zastávkách hromadné dopravy, stojany na kola, lavičky, odpadkové koše, sloupky mezi chodníkem a komunikací. Pro- 22 vedenou rekonstrukci komunikace využili správci podzemních sítí. Byla provedena celková rekonstrukce plynového potrubí, částečná rekonstrukce vodovodního řadu (přepojení na novější řad, výměna uzavíracích armatur na odbočkách), byl položen napájecí kabel 22 kV do měnírny pro potřeby městské hromadné dopravy – provoz trolejbusů.« Složitost projektu byla dána tím, že vozovka Hlavní ulice (průjezdní úsek krajské silnice II/215) je ve vlastnictví Karlovarského kraje, zatímco chodník je majetkem města. Jednat ovšem bylo nutné také se správci technické infrastruktury v daném úseku. Proto nakonec byla organizována dvě výběrová řízení – zvlášť na dodavatele rekonstrukce chodníků a zvlášť na dodavatele rekonstrukce vozovky. Staly se jimi společnosti Algon Plus Cheb a Vodohospodářské stavby Teplice. Rovněž projektant musel v projektu i výkazech výměr a rozpočtech vše důsledně dělit na stavební objekty podle příslušného vlastníka. Tomu odpovídá i dělené financování projektu: Z rozpočtu města si vyžádalo 15 mil. Kč, zatímco Krajská správa a údržba silnic zaplatila 12,34 mil. Kč. Celkem bylo uprave2 no zhruba 10 000 m povrchu ulice, takže cena na jeden metr čtvereční přibližně vychází na velmi příznivých 2700 Kč. Starosta Zdeněk Král nikoliv náhodou vyzvedává práci koordinačního týmu, který se pod vedením radničního odboru investic podařilo vytvořit ze zástupců města, projektanta i všech firem, které se na náročné akci podílely. V jedné fázi stavebních prací byla například veškerá doprava v této exponované části Mariánských Lázní svedena do jediného pruhu, značnou zátěž rovněž představovaly rozkopané chodníky. Proto průběh rekonstrukce zároveň zůstával pod stálým a nepřetržitým dohledem rady města. Vedoucí projektant stavby Ing. Ota Řezanka z karlovarské Projekční a konzultační kan- Cesty městy 2009 Základní informace o všech projektech přihlášených do letošního ročníku soutěže Cesty městy, ale i do ročníků předchozích, naleznete v databázi spravované Nadací Partnerství na http://www.nadacepartnerstvi.cz/p12678&exp=male34 . FOTO: ARCHIV »Nejvíce si na projektu cením, že doprava na jedné z našich nejživějších tepen se skutečně zpomalila a že se tato někdejší pouhá průjezdová komunikace změnila na příjemný bulvár, který preferuje chodce a bezpečnou jízdu cyklistů,« poznamenává Zdeněk Král, starosta Mariánských Lázní, na okraj vítězství svého města, jehož letos dosáhlo v kategorii liniových řešení soutěže Cesty městy za 1. etapu rekonstrukce Hlavní ulice. FOTO: ARCHIV MO22_23 Starosta Zdeněk Král: Už chystáme druhou etapu úprav Hlavní ulice, která počítá i s okružní křižovatkou, navazující na plánovanou rekonstrukci Nádražního náměstí a dopravního terminálu. Což je zase akce kraje, která bude financována z ROP celáře INPLAN připomíná, že pro rekonstrukci Hlavní ulice byly připraveny tři varianty: První z nich vůbec nepočítala se zřízením cyklistických pruhů; druhá cyklistické pruhy vedla hlavním dopravním prostorem (vedle jízdních pruhů); třetí umístila cyklistické pruhy do přidruženého prostoru (podél chodníku, přičemž měly být od vozovky odděleny zeleným pásem). Všechny tři varianty se z hlediska finančních nákladů od sebe příliš nelišily, ale prakticky od počátku ve vedení města i veřejnosti panovala jasná podpora zřízení cyklistických pruhů. Po vášnivých debatách zvítězila varianta pro cyklostezky v přidruženém prostoru. Metr široké jednosměrné cyklistické pruhy jsou tedy od vozovky odděleny 1,5 m širokým zeleným pruhem, pouze v jediném kratším úseku zůstávají v hlavním dopravním prostoru, neboť jiné uspořádání šířka ulice v této části neumožňovala. Cyklopruhy s povrchem z jemnozrnného asfaltového betonu jsou vůči chodníkům sníženy o 20 mm a jsou ohraničeny chodníkovým obrubníkem, dešťová voda se z nich odvádí sklonem do vozovky. »Jde o velmi citlivé harmonizování všech dopravních potřeb a prvků s ostatními funkcemi tohoto frekventovaného veřejného prostoru,« shodla se hodnoticí komise soutěže Cesty městy v čele s doc. Ing. arch. Janem Mužíkem, CSc. Odborný komentář komise mimo jiné dodává: »Projektem se dosáhlo zvýšení estetické hodnoty a pobytové přitažlivosti prostoru pro trvalé obyvatelstvo a pro lázeňské hosty a návštěvníky města a příkladné je i uplatnění ne zcela běžných řešení v uspořádání automobilové, cyklistické a pěší dopravy ve velmi frekventovaném uličním prostoru.« ■ I VA N RY Š AV Ý listopad 2009 MO22_23 30.10.09 7:33 AM Page 23 SPRÁVA A ROZVOJ V krizové situaci nesmí nastat chaos K apitán PhDr. Petr Kopáček, tiskový mluvčí MV – Generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru (HZS) ČR, vyzvedává například pokrok dosažený ve spolupráci mezi HZS ČR a Českým hydrometeorologickým ústavem (ČHMÚ). »Informační tok mezi námi už není jednostranný,« říká mluvčí. »Hasiči tedy jen nepřijímají a nedistribuují jednotlivé výstrahy a informace o vývoji počasí, ale sami také tomuto ústavu dodávají informace o zvýšené intenzitě své zásahové činnosti v konkrétních místech, což je pro hydrometeorology užitečná zpětná vazba. Slibujeme si od toho, že informace o vývoji situace pak budou ještě přesnější a lépe cílené. Tuto formu spolupráce chceme nadále rozvíjet.« DORUČIT INFORMACE VČAS A N A S P R ÁV N É M Í S T O Součinnost hasičů s obcemi se prověřuje také při velkých protipovodňových cvičeních, z nichž poslední pod názvem VLTAVA a LABE 2007 se konalo před dvěma roky na území hned šesti krajů a hlavního města Prahy. Cvičily se tehdy i povodňové orgány 135 obcí, mezi nimiž bylo 32 s rozšířenou působností. Akce tohoto druhu mají zejména prověřit, jak představitelé krizových orgánů obcí a krajů dokáží komunikovat mezi sebou i s jednotlivými složkami IZS a zda vědí, jaké informace mají při krizové situaci hasičům, policii, zdravotníkům či armádě poskytovat. Pokud jde o povodňové plány obcí s rozšířenou působností (ORP), je samozřejmě dů- Hasiči se shodují v tom, že v krizi starostovi nezbývá mnoho času promýšlet si, komu by měl zavolat a co by měl udělat ihned a co případně až později. Tyto činnosti by měly být zautomatizované. ležité, aby byly pravidelně aktualizovány a obsahovaly vše, co jim ukládají právní předpisy. »Ale hlavně jde o jejich praktickou použitelnost. V krizi by přece tyto plány měly pomáhat – a ne komplikovat situaci,« poznamenává kpt. PhDr. Petr Kopáček a vzpomíná na cvičení VLTAVA a LABE 2007, kdy některé obce prostřednictvím operačních a informačních středisek HZS předávaly centrálním úřadům odpovědným za povodňovou ochranu nepřesné nebo matoucí informace. Jiné obce zase vůbec nepotvrdily, že cvičnou výstrahu ČHMÚ obdržely. »Ani komunikace mezi obcemi a obcemi s rozšířenou působností nebyla v některých případech optimální. Šlo třeba o způsob vyhlašování jednotlivých stupňů povodňové Krizové plánování v obcích Povodňové plány ORP Orgány obce, v jejímž územním obvodu může dojít k povodni, zpracovávají podle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) povodňový plán obce. Povodňové plány správních obvodů obcí s rozšířenou působností zpracovávají podle tohoto zákona obce s rozšířenou působností. Věcnou a grafickou část povodňového plánu územních celků a jeho změny zpracovatelé předkládají nadřízenému povodňovému orgánu k potvrzení souladu s povodňovým plánem vyšší úrovně. HZS příslušného kraje na základě vyžádání poskytuje obcím nezbytnou součinnost a údaje ke zpracování částí dokumentace (například pro evakuaci, varování vyrozumění apod.). Spolupráce obcí s rozšířenou působností s obcemi je podle vyjádření oslovených krajských pracovníků ve větší míře na dobré úrovni. Pokud jde o problematiku gesční odpovědnosti, na té se podílí ministerstvo životního prostředí s ministerstvem zemědělství. ■ Rozpracování vybraných úkolů z krizového plánu kraje na podmínky ORP Zpracování krizového plánu kraje podle zákona 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon) zabezpečuje JZS kraje. Krizový plán schvaluje hejtman kraje. HZS kraje v souladu s ustanovením § 15 odst. 4 písm. a) krizového zákona, oznamuje určené obci (obci s rozšířenou působností) povinnost rozpracovat vybrané úkoly krizového plánu kraje. Obecní úřad pro zajištění připravenosti obce na řešení krizových situací poskytuje hasičskému záchrannému sboru kraje podklady a informace potřebné ke zpracování krizového plánu kraje a plní další úkoly stanovené krajským úřadem při přípravě na krizové situace a jejich řešení. Při rozpracování vybraných úkolů krizového plánu kraje obce s rozšířenou působností úzce spolupracují s obcemi na svém správním území. Protože jednotlivé obce s rozšířenou působností rozpracovávají úkoly krizového plánu kraje s rozdílnou kvalitativní úrovní, předpokládá se, že v rámci plánované novelizace krizového zákona se přijmou opatření, která budou na tento stav reagovat. ■ ZDROJ: GŘ HZS listopad 2009 ILUSTRAČNÍ FOTO: ARCHIV Od rozsáhlých povodní v letech 1997 a 2002 celý Integrovaný záchranný systém (IZS) prošel zásadní modernizací, aby byl ještě lépe připraven zvládat případné krizové situace. Přínos změn se prokázal i při letošních červnových přívalových povodních. Na hasiče je spolehnutí za všech mimořádných situací, nejen při povodních. aktivity, způsob předávání zpráv a hlášení, kdy obce při svém rozhodování, předávání informací, zpráv, žádostí o poskytnutí pomoci často vynechávaly povodňové orgány obcí s rozšířenou působností a tyto informace a požadavky rovnou předkládaly povodňovému orgánu kraje či dokonce ústředním orgánům. Což je přirozeně špatně,« podotýká kpt. PhDr. Petr Kopáček. I proto podle něho bude nutné přijmout takové změny v legislativě, aby se pro mimořádné situace upřesnila role obcí nižších stupňů a jejich vzájemná vazba s »trojkovými« obcemi. »Vesměs šlo však o menší problémy. Koneckonců, kvůli tomu, aby se nedostatky a neznalosti zjistily, se každé cvičení koná. HZS ČR pro starosty obcí a pracovníky krizových štábů organizuje pravidelná školení v oblasti krizového řízení. Na nich se tito odpovědní lidé seznamují se svými kompetencemi, rolí v krizo- vém řízení, zkrátka se vším, co by měli v krizi znát a umět, aby na ni byli lépe připraveni,« dodává mluvčí. S P R ÁV N É P O S T U P Y JE TŘEBA MÍT DOBŘE ZAŽITÉ Hasiči se shodují v tom, že v krizi starostovi nezbývá mnoho času promýšlet si, komu by měl zavolat a co by měl udělat ihned a co případně až později. Tyto činnosti by měly být zautomatizované, jinak v obci, kterou náhle zasáhla mimořádná událost, hrozí zmatek. Představitel obce, která se například ocitla v ohrožení a potřebuje pomoc, musí vědět, že se musí se svým požadavkem obrátit na kraj, a nikoliv přímo na centrální orgány. Jinak v Integrovaném záchranném systému nastává chaos, který komplikuje i samotné záchranné práce v dané obci. ■ I VA N RY Š AV Ý 23 30.10.09 7:15 AM Page 24 SPRÁVA A ROZVOJ Proč u nás hrobníci scházejí Součástí zkoušky je také uložení lidských ostatků do transportní rakve, která pak bude přenesena do říčanské kostnice. Veronika Stejskalová není jedinou hrobnicí v ČR, další jsou například v Libušíně na Kladensku nebo v krkonošských Křížlicích. Dana Doležalová a Květa Řehořková se však k hrobnictví dostaly dohromady již před 50 lety, mají tak v oboru značný náskok. »Hrobníci obecně u nás scházejí,« říká David Stejskal, otec a zároveň učitel Veroniky. Je to dané tím, že u nás pro tuto profesi neexistuje učební obor. Navíc tato práce není dostatečně finančně ohodnocena. Lépe jsou na tom v Německu – například v Ausbildungszentrum v dolnofranckém Münnerstadtu, kde mají učební obor dokonce s cvičným pohřebištěm. Získaný titul »mistr v oboru pohřebnictví« se tam vyrovná mistrovskému stupni u jiných řemeslníků. Pokud však u nás hrobník vykonává i správu a údržbu pohřebiště, zároveň je stavitelem hrobek, administrátorem, zahradníkem, údržbářem, částečně kameníkem atd. Každá tato činnost je sice odbornou a kvalifikovanou prací, ale ve spojení s hrobničinou dohromady bývají neprávem považovány za méně náročné. V Katalogu prací ve veřejných službách a správě je hrobník stále zařazen do 2. až 4. platové třídy, tedy níže než dlaždič nebo čistič kanalizačních zařízení. Přitom již 7 let platí zákon o pohřebnictví, který každé obci jako provozovateli pohřebiště ukládá povinnost zajistit pro své obyvatele dostupnost služeb pohřebiště na vlastním území nebo mimo ně. Má-li být hrobník opravdu kvalifikovaný, úslužný a samostatný, je asi málo pravděpodobné, že se spokojí s nízkým platem. Přitom spouštění do hrobu a jeho celková úprava významně ovlivňují závěrečné hodnocení celého pohřbu ze strany zúčastněných pozůstalých. Kandidátka Veronika Stejskalová provádí před autorizovanou osobou exhumaci opuštěné hrobky na říčanském hřbitově. Kdo jiný než hrobník je oprávněn kopat hroby, provádět exhumace, pohřbívat lidské pozůstatky a ostatky do hrobů a hrobek, ukládat, rozptylovat a vsypávat zpopelněné lidské ostatky? Je tedy s podivem, že ačkoliv máme hřbitov takřka v každé druhé vesnici (v roce 2006 bylo v ČR celkem 5799 nezrušených pohřebišť), služby pohřebiště nejsou zajištěny ani v každé páté. Kvalifikovaným odhadem nemáme ani v každé páté vesnici hrobníka. Veronika Stejskalová a Tomáš Boček jako diplomovaní hrobníci můžou nyní využít nedostatku hrobníků na trhu práce a vzít si na starost třeba několik hřbitovů v sousedních vesnicích. V tomto povolání je však ani závratná kariéra, ani průměrný blahobyt nečekají. ■ T O M Á Š K O T R LÝ Ministerstvo pro místní rozvoj ČR MO000921 D obrá hrobnice se vyzná v materiálech náhrobních kamenů, umí exhumovat mrtvého do poslední kůstky, stará se o vzhled hřbitova a zároveň komunikuje na úrovni s pozůstalými. To je pouze část toho, co má na půl úvazku již několik let v popisu práce Veronika Stejskalová. Není sama z rodiny, kdo se věnuje práci v pohřebnictví. Maminka je vedoucí odboru správy hřbitovů na Městském úřadu v Říčanech a tatínek je v témže městě hrobníkem. FOTO: AUTOR Vykopat hrob je pouze část zkoušky na hrobníka. Letos 10. září se o tom přesvědčila na hřbitově v Říčanech u Prahy 25letá Veronika Stejskalová. Zkoušku na hrobnici tam nepodstoupila sama. Spolu s ní prokazoval svoje znalosti a dovednosti o pár let starší Tomáš Boček, který před deseti lety na stejném místě vykonával náhradní základní vojenskou službu. FOTO: AUTOR MO24_25 MOI_VIII 30.10.09 7:40 AM Page I financování municipálních projektů PŘÍLOHA ILUSTRAČNÍ FOTO: ARCHIV SPOLEČNÁ PŘÍLOHA ČASOPISŮ MODERNÍ OBEC A BANKOVNICTVÍ č. 11/2009 Obnova historických alejí a rondelů v barokní zahradě státního zámku v Miloticích na Hodonínsku je projekt, který čerpal dotaci v rámci Operačního programu Životní prostředí – Podpora regenerace urbanizované krajiny. Propad daňových příjmů ještě nemusí přinést nižší rating Města a obce v ČR v posledních několika letech dosahují dobrých výsledků hospodaření, vykazují rostoucí provozní výsledky a dostatečnou výši finančních rezerv; současně dochází ke stabilizaci zadluženosti. V roce 2008 skončilo jejich hospodaření s vysokým přebytkem (7 % provozních příjmů), což přispělo k růstu zůstatků na jejich účtech na 26 % provozních příjmů. Tyto prostředky byly kumulovány mj. na uskutečnění projektů spolufinancovaných z fondů EU v programovém období 2007–2013. Hospodářská krize tak místní samosprávy zasáhla v relativně silné pozici. P o několika letech dynamického růstu se loni HDP ČR ve 4. čtvrtletí propadl do záporných čísel a letos se počítá s jeho dalším poklesem o 4,3 %. Propad ekonomiky je spojen s výrazným snížením daňových příjmů pro celý veřejný sektor a přes očekávané oživení ekonomiky v roce 2010 je jejich opětovný růst málo pravděpodobný až do roku 2011. To přímo ovlivní rozpočty municipalit a prověří jejich schopnost se přizpůsobit zhoršeným podmínkám i přes jejich poměrně nízkou rozpočtovou flexibilitu. Ú S P O R N Á O PAT Ř E N Í Sdílené daně představují více než polovinu provozních příjmů měst a obcí a jsou hlavním zdrojem financování jejich kompetencí a investičních potřeb. Jsou také nejdynamičtějším příjmem. V letech 2003–2008 rostly mezi- listopad 2009 ročně o 9–12 % (s výjimkou roku 2006) a podle původních očekávání měl jejich růst pokračovat i v letošním roce. Poslední odhady ministerstva financí však už předpokládají meziroční propad sdílených daní o 14 %. Nejhůře zasaženy budou přímé daně – daň z příjmů právnických osob a v menší míře daň z příjmů fyzických osob. DPH by naopak měla zůstat blízko úrovně z roku 2008. Pokles sdílených daní mohou obce zmírnit nově získanou pravomocí nad daní z nemovitostí, kterou mohou zvýšit až na pětinásobek. Příjmy z této daně by měly mezi roky 2008 a 2009 růst o více než 20 %, její podíl na provozních příjmech ale zůstává pod 5 %. Také rok 2010 bude pro municipality obtížný, míra ekonomického oživení je nejistá a velkou roli hraje časové zpoždění jeho pozitivních efektů. První návrhy rozpočtů na rok 2010 vypadají spíše konzervativně. Odhady příjmů jsou méně optimistické a postupně se hledají úsporná opatření. Míra a udržitelnost těchto opatření přitom bude jedním z klíčových faktorů určujících budoucí finanční sílu subjektů hodnocených Moody’s. P Ř E D N O S T M A J Í Š K RT Y Přizpůsobení rozpočtů novým podmínkám vyžaduje dostatek času, proto dojde letos podle Moody’s vlivem nenadálého poklesu příjmů k oslabení provozních výsledků a deficitnímu hospodaření. To povede k čerpání dosavadních finančních rezerv, které jsou naštěstí poměrně vysoké. Přesto se některé subjekty mohou dostat do problémů, zejména kvůli financování evropských projektů a rychlému vyčerpání současných úspor. I › MOI_VIII 30.10.09 7:40 AM PŘÍLOHA › Page II financování municipálních projektů Očekáváme, že hodnocené subjekty v České republice budou pokračovat v dosavadní konzervativní rozpočtové politice a udrží kontrolu nad svými běžnými i kapitálovými výdaji. To je důležité zejména v situaci, kdy je pravděpodobné, že negativní dopady krize se přenesou i do roku 2010. Škrty ve výdajích a využití rezerv mají přednost před zvyšováním zadluženosti. Omezování provozních výdajů, které tvoří z velké části činnosti vykonávané na základě zákona, je poměrně složitý úkol. Je tak na každé samosprávě, zda dokáže regulovat růst provozních výdajů, například reorganizací úřadu, personálními změnami, změnou struktury svých příspěvkových organizací apod. PŘÍMÝ DLUH JE POMĚRNĚ NÍZKÝ Důležitým faktorem ratingového hodnocení Moody’s je také zadluženost. Přímý dluh českých municipalit je stále poměrně nízký Ratingy udělené českým městům společností Moody’s Národní ratingy Beroun Česká Lípa Jihlava Klatovy Liberec Příbram Prostějov Uherské Hradiště Ústí nad Orlicí Třebíč Žďár nad Sázavou Aa1.cz Aa1.cz Aa1.cz Aa1.cz Aa2.cz Aa1.cz Aa1.cz Aa1.cz Aa1.cz Aa1.cz Aa1.cz Mezinárodní ratingy Brno A2 Ostrava A2 Praha A1 ZDROJ: MOODY’S Negativní a pozitivní faktory pro rating českých měst Negativní faktory: Pokles daňových příjmů. Očekává se pokles celkových daňových příjmů měst a obcí v roce 2009 o 12 % proti roku 2008. ■ Vysoké investiční potřeby, spojené zejména s možností čerpání prostředků z fondů EU a potřebou modernizace infrastruktury na úroveň evropských standardů. ■ Nízká flexibilita rozpočtu spočívající v omezené schopnosti tvorby dodatečných vlastních zdrojů příjmů a vysoké rigiditě běžných výdajů. ■ Pozitivní faktory: ■ Poměrně mírná zadluženost většinou v domácí měně. ■ Rezerva finančních prostředků vytvořená v minulých letech. ■ Otevřený přístup k úvěrům. ■ ■ (33 % provozních příjmů v roce 2008) a jeho struktura, tvořená zejména bankovními úvěry s pravidelnými splátkami (63 % dluhu), nepředstavuje zásadní riziko. Zbývající část dluhu tvoří dluhopisy a půjčky ze státních fondů. Většina úvěrů je v korunách a potřeba refinancování je malá. Současnou výši dluhu loni z velké části pokryly finanční rezervy (ze 79 % v roce 2008). Provozní přebytky měst a obcí (24 % provozních příjmů v roce 2008) přitom pohodlně stačily na krytí 5 % dluhové služby. Města mají navíc stále dobrý přístup na finanční trh a banky jsou ochotné jim poskytovat úvěry. Jejich rizikové přirážky sice vzrostly, klesající PRIBOR však přispívá k udržení stabilní ceny úvěrů. V portfoliu municipálních subjektů agentury Moody’s jsme zatím nezaznamenali čerpání mimořádných úvěrů na krytí výpadku příjmů. Do budoucna však nelze zvýšení zadluženosti vyloučit vlivem omezení vlastní schopnosti financování investic a potřeby spolufinancování evropských projektů. Moody’s neočekává plošné snížení ratingů měst kvůli prudkému propadu jejich příjmů. Za předpokladu postupného oživení ekonomiky od roku 2010 mají města a obce kapacitu překonat nepříznivou příjmovou situaci a udržet výši ratingového hodnocení. Zhorší se však výsledky jejich hospodaření i finanční pozice a u některých by to mohlo vést ke snížení ratingu v roce 2009 a 2010. Kvůli provázanosti rozpočtů měst se státním rozpočtem by také jakákoli změna ratingu České republiky vedla k přezkoumání finanční stability měst a mohla by ovlivnit jejich rating. ■ Poznámky 1. Více k této problematice – viz zvláštní komentář Moody’s Propad daňových příjmů pravděpodobně neovlivní ratingy regionálních a místních samospráv ČR. 2. V současné době Moody’s v ČR hodnotí 14 municipalit. Udělené ratingy jsou na poměrně vysokém investičním stupni, blízko ratingu ČR A1. Na mezinárodní stupnici se ratingy pohybují od stupně A1 po A2 a na národní stupnici od Aa1.cz do Aa2.cz. K AT E Ř I N A H A M P L O VÁ analyst, Moody’s ANDREA WEHMEIER vicepresident-senior analyst, Moody’s Obezřetnější přístup je namístě N ižší daňové příjmy obecních rozpočtů a omezené dotace zřejmě donutí municipality, aby výrazně zmrazily své investice. Již rozpracované projekty pravděpodobně »zakonzervují«, zruší, nebo naberou zpoždění. Podstatnější roli pak budou mít alternativní zdroje financování. Řada měst a obcí se také »spálila« při investování volných prostředků, které jim nyní mohou chybět. Doufejme, že pokud budou úvahy a rozhodnutí tohoto druhu nadále činěny, bude municipální sféry přístup obezřetnější. Zadluženost samospráv se sice skokově nezvýšila, ale určitou progresi je vidět například ve spojení se zdroji, které se vynakládají na kofinancování projektů čerpajících dotace z evropských fondů. Jde především o to, aby města a obce byly schopny dostát požadavkům na případné spolufinancování II schválených projektů, a to nejenom co se týká samotné investice, ale i následného období udržitelnosti projektu. Podobně jako před půlrokem, trvá restriktivní bankovní politika. Například dříve bylo možné získat úvěr při spolufinancování projektu v úrovni 15 %, nyní však již banky požadují i kolem 35 až 40 % vlastního kapitálu. Půjčit si peníze za přijatelných podmínek proto může být obtížné i pro bonitní klienty, neboť banky se snaží především minimalizovat svá rizika. Města a obce tak mají omezené možnosti – kromě úvěrového financování – získat další volné prostředky. Dluhopisy jsou administrativně náročné a hodí se jen pro krajská města a velké obce. To platí i pro využití prostředků soukromého sektoru pro veřejné projekty (Public Private Partnership). Nejvhodněji se jeví dotace ze strukturálních fon- dů, ale ani v tomto případě nemusí být stoprocentně zaručen úspěch. Municipality si musí dát pozor na několik faktorů. Projekt by neměl být plně závislý na dotaci. Měl by mít jasné výstupy v rámci zpracované studie proveditelnosti a hlavně udržitelnosti ve střednědobém horizontu. Je také nutné si lépe hlídat ceny zakázek a být důslednější při výběrovém řízení. Nejlevnější nabídka s sebou nutně nenese nejvyšší kvalitu a záruky za realizaci. Při přípravě projektu, jeho uskutečnění a následné kontrole by města a obce měly spolupracovat se subjekty, které poskytují kvalitní služby a řádně za ně ručí. TOMÁŠ KULMAN business development manager Poradenské služby KPMG ČR listopad 2009 30.10.09 7:40 AM Page III MO000799-2 MOI_VIII MOI_VIII 30.10.09 7:41 AM PŘÍLOHA Page IV financování municipálních projektů JESSICA – strukturální fondy trochu jinak I přes štědře nastavené současné programové období 2007–2013 najdeme řadu projektů, které by tvář našich měst změnily k lepšímu, ale za nynějších podmínek na podporu nedosáhnou. Zejména proto, že již přímo v sobě nesou překážky, které přidělení dotace ze strukturálních fondů EU znemožňují. Například pro uskutečnění projektu je nezbytná spolupráce institucí jak veřejného, tak soukromého sektoru. Nebo počítají s jistou mírou ziskovostí, která ale není pro soukromého investora zajímavá, či je pro jejich realizaci nutné vypořádat složité majetkové vztahy k územím, na nichž se bude projekt realizovat. Pro tyto projekty je možným řešením nový finanční nástroj JESSICA. NEJDE O ZCELA NOVÝ ZDROJ JESSICA (Joint European Support for Sustainable Investment in City Areas) je iniciativou Evropské komise, Evropské investiční banky a Rozvojové banky Rady Evropy. Cílem je podporovat projekty v následujících oblastech: rozvoj městské infrastruktury, udržitelnost kulturních a architektonických památek, sanace a dekontaminace bývalých průmyslových areálů, výstavba kancelářských prostor pro malé a střední podniky, budov vysokých škol včetně zařízení zaměřených na medicínu, biotechnologie aj., zvýšení energetické účinnosti objektů. JESSICA ale není zcela nový zdroj finančních prostředků. Umožňuje využít prostředky strukturálních fondů EU prostřednictvím jiného mechanismu, než je to v případě standardního grantového financování. Zároveň umožňuje zapojit soukromé investice. Pokud se řídicí orgány (ministerstva, případ- ně regionální rady) rozhodnou využít tento nástroj a vyčlení část alokace svého operačního programu, mohou prostřednictvím tzv. fondů rozvoje měst poskytovat podporu veřejným i soukromým subjektům na jejich investiční záměry formou půjček, záruk či vlastního kapitálu. Na rozdíl od tradičních grantových projektů tak budou podporovány projekty s určitou mírou návratností. VÝHODY A MOŽNÉ VYUŽITÍ Proti klasickému grantovému financování má JESSICA několik výhod. Tou první je flexibilita: Nástroj umožňuje pružně reagovat na potřeby daného regionu, například širší definicí možných příjemců pomoci nebo tematického zaměření. Zároveň s jeho využitím je možné nastavit strukturu projektů tak, aby co nejvíce odpovídala jejich podmínkám (například majetkové struktuře, financování z různých zdrojů, různému zapojení soukromých partnerů). Druhým pozitivem je pákový efekt – při použití finančních prostředků prostřednictvím nástroje JESSICA bude umožněno zapojení soukromých partnerů a využití jejich zdrojů financování i zkušeností v oblasti realizace a řízení projektů. Poslední a nezanedbatelnou předností je také opětovné využití prostředků. Jak bylo uvedeno, jde o návratnou formu pomoci, kdy příjemce musí prostředky splatit zpět do fondu rozvoje města. Vrácené prostředky lze znovu použít pro financování investičních projektů, a to i po ukončení programového období 2007–2013. Naskýtá se tak možnost připravit se na dobu, kdy peněz ze strukturálních fondů EU ubude. Zejména první z uvedených pozitiv ilustruje na příkladech schéma, které ukazuje, že projekty financované prostřednictvím finančního nástroje JESSICA je možné nastavit takovým způsobem, aby co nejvíce odpovídaly skutečným podmínkám a zároveň dostatečně motivovaly k zapojení všech významných aktérů. Příklady znázorňují situaci, kdy město plánuje výstavbu vysokoškolského kampusu: ■ projekt je financován prostřednictvím půjčky finančního nástroje JESSICA (v obrázku zastoupeným fondem rozvoje měst) a grantového financování, ■ financování projektu prostřednictvím půjčky finančního nástroje JESSICA a půjčky od komerční banky. Lze tak doložit, že prostředky nástroje lze vhodně kombinovat s dalšími zdroji podle potřeb města/příjemce. Obdobně je možné nastavit různou míru a formu zapojení soukromého partnera. CO NA TO ČESKÁ REPUBLIKA? Ze všech řídicích orgánů operačních programů v ČR, které by tento finanční nástroj mohly zavést, učinila první krok Regionální rada regionu soudržnosti Moravskoslezsko (viz Moderní obec č. 9, str. 24). Letos na jaře si nechala zpracovat studii k využití nástroje JESSICA. Studie, kterou zpracovala PricewaterhouseCoopers, ukázala tři hlavní aspekty. V ČR neexistují zásadní právní překážky pro fungování tohoto nástroje. Zároveň byl prokázán zájem potenciálních investorů o tento typ finančních prostředků a také skutečnost, že existují vhodné projekty pro financování. Zkušenosti z dalších zemí EU ukazují, že je jen otázkou času, kdy se touto cestou vydají i další české regiony. ■ KAREL PŮBAL senior manažer JITKA DAMBORSKÁ senior konzultantka PricewaterhouseCoopers ČR Možné využití nástroje JESSICA v praxi: Výstavba vysokoškolského kampusu příklad 1 příklad 2 ZDROJ: PRICEWATERHOUSECOOPERS IV listopad 2009 MOI_VIII 30.10.09 7:41 AM Page V financování municipálních projektů PŘÍLOHA Ochrana a zhodnocení finančních rezerv Některé banky reagovaly na obavy klientů o bezpečnost svých úložek rozšířenou nabídkou různých spořících a depozitních účtů. Rozdíly v nabízených sazbách jsou docela výrazné. Jak jim může konkurovat alternativa zhodnocení volné hotovosti prostřednictvím finančních trhů, zvláště když dostupný výnos není třeba o tolik vyšší? Otázka je, jaký rozdíl považovat za výrazný. Vždyť při dnešní úrovni sazeb může pár desetin procenta znamenat zvýšení zisku i o čtvrtinu. To už je určitě zajímavé. Navíc je užitečné si uvědomit, co vlastně jednotlivé nabídky znamenají a jaká rizika z nich mohou vyplývat. Kdo a proč je předkládá. Nadstandardní sazby mohou banky nabídnout v rámci konkurenčního boje nebo pokud by zájmy klientů nadřadily vlastní efektivitě. Obvykle však své klienty nedotují a vyšší úroky nabízí ten, kdo si za nižší sazby prostě půjčit nemůže. A zatím i u nás stále platí, že některým bankám se na mezibankovním peněžním trhu prostě nepůjčuje, nebo jen ve velmi omezené míře. Pak bych si ale určitě rozmyslel, jestli banku nepřijatelnou pro odborníky, kteří se půjčováním peněz a profesionálním vyhodnocováním všech dostupných informací zabývají naplno celou pracovní dobu, budu ■ listopad 2009 úvěrovat právě já. Zvlášť kdyby to mělo být s omezeným informačním zázemím, z cizích peněz a v objemu desítek milionů, tj. výrazně nad limitem pojištění vkladů. Jestliže by naše společnost prostřednictvím nadstandardně úročeného depozita uložila podstatnou část konzervativního portfolia některého našeho klienta, nebo kdyby dokonce pro uložení jeho aktiv použila pouze tento jediný produkt, mohlo by se to považovat za nedodržení odborné péče. Pravidla pro nakládání s majetkem obce sice mohou být formulována odlišně, ale přílišná důvěra ve stabilitu finančních institucí, slibujících nadstandardní úroky se prostě může vymstít. I přestože se zpočátku zdá, že nabídka je opravdu výhodná, riziko jen teoretické a proto zanedbatelné. Kromě toho je zajímavé, že když už se někdo po úvaze rozhodne kreditní riziko dané banky akceptovat, získá obvykle spořícím či depozitním účtem nižší výnos, než jaký přinese nákup jejích dluhopisů. Je to logické. Zatímco depozitní sazbu nabízí samotná banka, která přitom samozřejmě počítá s nějakou vlastní marží, názor trhu na její kredibilitu může být zdravější – zvlášť pokud nějaké kreditní riziko skutečně hrozí. Jak lze snížit toto riziko? Riziko můžeme snížit rozumnou diverzifikací, když místo jednoho dluhopisu dané banky koupíme podobných dluhopisů raději několik. Podobně, jako to pro řadu obcí děláme v rámci jejich portfolií nebo u speciálních fondů pro naše municipální klienty. I kdyby šlo o vyloženě konzervativní portfolio a rozdíl ve výnosu nebyl nakonec zásadní, získáme ho s nižším rizikem než při vysoké koncentraci depozit u jedné či dvou bank. ■ Jaké výnosy jsou dnes dostupné, zůstaneme-li u nejkonzervativnějších, spíše krátkodobých investičních scénářů? Které z nich obce a města obvykle preferují? A jak závisí na vývoji úrokových sazeb? Dobrým příkladem je institucionální fond KBC Money OMEGA, který využívá řada měst i obcí. Jde o konzervativní a cenově velice výhodný fond, bez vstupního poplatku dostupný už od deseti tisíc korun. V jeho portfoliu převládají státní dluhopisy, asi třetina připadá na kvalitní korporátní či ban- ■ Jednoznačným požadavkem, s nímž se letos setkáváme, je daleko silnější důraz na bezpečnost a ochranu investovaných rezerv, uvedl Jaroslav Rozehnal. kovní dluhopisy. Průměrná doba do splatnosti všech úložek a investic (tzv. durace fondu) činí přibližně pět měsíců, průměrný výnos do splatnosti je okolo 2,5 % p. a. Tento fond s dvoudenní likviditou doporučujeme pro období asi od tří měsíců. Dlouhodobější alternativou je institucionální fond ČSOB státních dluhopisů s durací 1,6 roku a průměrným výnosem do splatnosti 2,98 % p. a. Uvádíme-li jakékoli číslo, je naší formální povinností upozornit na možnost kolísání hodnoty investic a na to, že jejich návratnost není zaručena. Ale právě konzervativní fondy peněžního trhu investují svěřené prostředky s nejvyšším důrazem na jejich bezpečnost, stabilitu a pravidelnost vytvářených výnosů. Do individuálních portfolií dnes podle dohody s konkrétním klientem nakupujeme dluhopisy s výnosy 2 až 4 % p. a. Jakousi »neutrální« investicí a základem řady municipálních portfolií je nyní třeba státní dluhopis s plovoucí úrokovou sazbou na úrovni šestiměsíční sazby PRIBOR zvýšené o 1 % p. a., v současnosti dostupný s výnosem okolo 2,3 % p. a. Čekáme ještě jedno snížení sazeb ČNB (tedy i většiny spořících a termínovaných účtů) a v příštím roce už obrat trendu a postupný růst sazeb. Vliv těchto pohybů na výnosy našich municipálních produktů ale bude jen slabý. Je to proto, že se v souladu s jejich potřebami orientujeme na dluhopisy či úložky s krátkou dobou splatnosti. Jejich tržní cena na změny sazeb reaguje jen málo, navíc je často držíme až do splatnosti. Proto už při nákupu známe koupený výnos, podobně jako u termínovaného vkladu. Proti němu je ale výhodou mnohem vyšší likvidita, respektive možnost předčasného výběru bez jakékoli sankce. Podrobnější informace o nabídce ČSOB Asset Management jsou dostupné prostřednictvím všech poboček ČSOB nebo Poštovní spořitelny. /sk/ V MO000930 Pokud jde o vaše produkty, co krize změnila na možnostech a preferencích obcí? Jednoznačným požadavkem, s nímž se letos setkáváme, je daleko silnější důraz na bezpečnost a ochranu investovaných rezerv. Jednoduše to lze doložit třeba postojem ke státním dluhopisům. I když obce vždy zdůrazňovaly svou konzervativnost, jejich zájem dříve častěji mířil k vyšším výnosům. Státní dluhopis vnímaly spíš jako benchmark, jehož výnos je třeba každopádně překročit – a to pokud možno co nejvíce. Dnes zaznamenáváme vyšší zájem o státní dluhopisy, případně emise se státní garancí. A to právě pro jejich silnější záruky. Také u jednoduchých depozitních produktů začínají obce citlivěji vnímat především kreditní riziko, takže vyšší nabídnutá úroková sazba přestává být rozhodujícím důvodem pro změnu banky. V takovém prostředí je snazší korektně porovnat výhody a nevýhody jednotlivých finančních produktů včetně alternativ z naší nabídky. ■ FOTO: ARCHIV Jaké finanční produkty municipality využívají a co krize změnila? Jakým způsobem zhodnocují své finanční rezervy? O tom jsme hovořili s obchodním ředitelem ČSOB Asset Management Jaroslavem Rozehnalem. MOI_VIII 30.10.09 7:41 AM PŘÍLOHA Page VI financování municipálních projektů Vztahy bank a municipalit se nezhoršují ani v průběhu recese KB: NEJMENŠÍ MÍRA RIZIKA Podle slov Lucie Kudrnové, vedoucí marketingu pro podniky a municipality Komerční banky (KB), jsou města a obce pro banku významnými klienty a přístup KB k nim se ani vlivem krize nemění. »I přes tento nesporný fakt doporučuje Komerční banka městům a obcím s vyšším dluhovým zatížením pečlivě posoudit své projekty a výši zamýšleného úvěru s ohledem na aktuální přebytky běžného rozpočtu. Ty jsou kvůli recesi poznamenány výpadky v příjmech ze sdílených daní. Všeobecně municipalitám doporučujeme realistickou aktualizaci rozpočtu na letošní rok a výhledu na roky příští,« dodává Lucie Kudrnová. Komerční banka pokračuje v úvěrovém financování municipalit. Nedošlo ani ke zpřísnění úvěrových podmínek, neboť města a obce stabilně patří mezi klienty s nejmenší mírou rizika pro banku. »KB však samozřejmě musí zohlednit výpadky ve sdílených daních municipalit při zpracování analýzy každého klienta. který žádá o poskytnutí úvěrových zdrojů. Kromě finanční stability žadatele posuzujeme také konkrétní podmínky každého projektu, případně podmínky dotace,« vysvětluje Lucie Kudrnová. Počty klasifikovaných úvěrů jsou dlouhodobě v segmentu municipalit marginální. Během posledního roku jejich počet dokonce klesl. Jak zdůraznila Lucie Kudrnová, banka velmi dbá na prevenci: »Naši bankovní poradci a především specialisté na financování měst a obcí se snaží klientům poradit, jak si i v současné situaci udržet dobrou finanční kondici.« ČSOB: PROJEKTY S ENERGETICKÝMI PŘÍNOSY Josef Vaňousek z oddělení Řízení obchodů SME Československé obchodní banky uvedl, že vztah ČSOB ke klientům z řad měst a obcí nebyl a není dopadem momentálního ekonomického zpomalení nijak výrazně poznamenán. Města a obce jsou pro banku i nadále důvěryhodnými a spolehlivými partnery. »Vůbec jsme neuvažovali o pozastavení či omezení financování municipální klientely, naopak jsme naši úvěrovou angažovanost proti minulým obdobím ještě zvýšili. Jedním z hlavních důvodů je fakt, že ČSOB podporuje projekty, které jim v budoucnu zajistí především energetické a provozní přínosy. V zájmu banky tak rozhodně není financování projektů megalomanského rozsahu s negativním dopadem do cash flow nebo takových, které vyvolávají další nejasné investice. Postupně u takových klientů banka přehodnocuje postoj k jednostranně vypsaným podmínkám, které jí například neumožňují v potřebném rozsahu monitorovat příjmo- Pohled z druhé strany Pociťuje vaše město v průběhu současné hospodářské krize ze strany bank nějaké změny ve vašem vztahu? Zaznamenali jste například zpřísnění, případně pozastavení úvěrů? Na to jsme se zeptali představitelů tří měst. ■ Renata Ramazanová, starostka města Krnov: Naše město v tuto chvíli nepociťuje dopady hospodářské krize ze strany bank. Zatím jsme o úvěr nežádali, proto nevíme, zda a za jakých podmínek bychom úvěr získali. Také banky dosud nevznesly žádný požadavek k současným úvěrům, které město má, například v podobě vyššího zajištění stávajících úvěrů či navýšení úrokových sazeb. ■ Dan Jiránek, primátor statutárního města Kladno: V uplynulých letech jsme splatili většinu dluhů z minulosti. Ze splátek v úrovni 100 milionů korun ročně v roce 2004 jsme se nyní dostali na 35, respektive 25 milionů korun ročně při hospodářském výsledku za rok 2008 zhruba 200 milionů korun. Pravdou je, že banky nyní vyžadují podstatně více informací i možnost ovlivnit další případné zadlužování města v budoucnu. ■ Jan Kislinger, náměstek primátora statutárního města Pardubice: Město má dlouhodobou finanční strategii – nezadlužování. Úvěry používá pouze v mimořádných případech. K úvěrování běžných projektů (akcí) se neuchyluje ani v době finanční krize. Pouze v jednom případě budeme čerpat úvěr, a to na rekonstrukci Plaveckého areálu. Tento projekt má hodnotu 500 milionů korun a bude částečně hrazen z evropských fondů. Úvěr využijeme na dofinancování této dotace. Nemáme žádné špatné zkušenosti s bankami. Neočekávám je ani v době finanční krize. /sk/ VI vou a výdajovou část jejich rozpočtu,« konstatoval Josef Vaňousek. Ani v ČSOB zatím klasifikaci u úvěrů poskytnutých městům a obcím nezaznamenali. PS: KRIZE ZASÁHLA I OBCE Tisková mluvčí Poštovní spořitelny (PS) Denisa Salátková říká, že finanční krize zasáhla všechny subjekty, obce nevyjímaje. »Navzdory tomu poptávka po investičních úvěrech pro obce zatím nebyla negativně ovlivněna. Ve srovnání s komerčními subjekty jde o méně rizikový sektor. Stále platí, že obce představují důvěryhodný, spolehlivý a pro nás velmi důležitý segment,« komentuje financování municipalit. Poštovní spořitelna je však obezřetnější při vyhodnocování schopnosti konkrétní municipality splácet poptávané financování s ohledem na aktuální pokles daňových příjmů obcí a měst, který se dá očekávat i v příštím roce. Úvěry však PS nadále poskytuje. Největší zájem je o úvěry na investiční projekty, na které obce čerpají dotace ze strukturálních fondů EU. »Na druhou stranu jsou nyní obce samotné v zadlužování velmi opatrné, protože vědí, že budou muset šetřit a nechtějí své rozpočty zatěžovat dalšími výdaji,« doplňuje Denisa Salátková. Poštovní spořitelna podle vyjádření své tiskové mluvčí – vzhledem ke značnému objemu prostředků – posuzuje žádosti o financování komunálních projektů vždy na individuální úrovni: »Proto úvěry, které jsme poskytli municipalitám, jsou řádně a včas spláceny.« Č S : P L AT E B N Í M O R Á L K A JE VELMI DOBRÁ I Česká spořitelna (ČS) považuje stále municipality a ostatní subjekty veřejného sektoru za dobré klienty s relativně nízkým kreditním rizikem. Podle vysvětlení Milana Haška, ředitele úseku komunálního financování České spořitelny, se změnila jedině výtěžnost daní, která je nižší hlavně u daně z příjmu právnických a fyzických osob. »Vývoj daňového inkasa by se již neměl výrazně zhoršovat a situace by se s přijetím úsporných opatření mohla i mírně zlepšit,« dodává. ČS dosud neměla důvod k tomu, aby s financováním municipalit přestala, nebo ho omezila. »Ratingové nástroje a úvěrovou politiku v tomto klientském segmentu máme dobře nastavené. Platební morálka municipalit je velmi dobrá. Pokud se podíváme na celkové úvěrové portfolio v tomto segmentu, je procento klasifikovaných úvěrů zanedbatelné,« zdůrazňuje Milan Hašek. /jch/ listopad 2009 MO000931 Z měnila současná krize váš vztah s municipalitami jako s důvěryhodnými a spolehlivými klienty? Došlo například ke zpřísnění podmínek úvěrů nebo k jejich pozastavení? Klasifikované úvěry rostou v segmentu fyzických i podnikatelských osob – jak je to s městy a obcemi? Na to jsme se zeptali zástupců následujících bank. MOI_VIII 30.10.09 7:41 AM Page VII financování municipálních projektů Facility management v praxi A MO000931 by podnikání přinášelo patřičný efekt, musí probíhat v odpovídajícím prostředí. V něm funguje široká škála podpůrných činností, které představují značné nákladové zatížení. Právě tato oblast však je značným zdrojem rezerv a tedy pozornosti managementu firem na všech úrovních řízení. Management hledá cesty jak činnosti, které si až dosud firmy zajišťují samy, smluvně svěřit profesionálům, kteří jsou schopni držet krok se světovou špičkou a odevzdávat kvalitní práci za menší náklady, než tomu bylo dříve. Konkurenceschopnost se stala východiskem strategických záměrů států, odvětví i firem. Zaměření se na trvalé získávání konkurenčních výhod znamená kvalitní řízení podpůrných procesů v rámci hodnotového řetězce firemních činností. Problematika výrazného snižování režijních nákladů v podnikatelských subjektech představuje v současné době významný stimul, který nutí manažery hledat taková řešení, která přinesou absolutní snížení těchto nákladů, a to bez snížení objemu řady činností z oblasti podpůrných procesů. Kniha Facility management – procesy a řízení podpůrných činností zkušeného autora Ing. Vlastimila K. Vyskočila, kterou vydalo nakladatelství Professional Publishing, přináší nejaktuálnější informace o formách úspěšné aplikace Facility managementu v praxi, příklady řešení i návody, jak prakticky při uskutečňování procesů Facility managementu postupovat. Text doprovází řada grafů a tabulek. Kniha je určena top-managementu a manažerům, kteří hledají cesty ke zvýšení konkurenční schopnosti firmy prostřednictvím »chytrých řešení« při snižování režijních nákladů. Současně bude dobrou inspirací i pro firmy, které procesy Facility managementu realizují v praxi. Cena výtisku je 238 Kč včetně DPH. Kód knihy je: 03640. Knihu si můžete písemně objednat na adrese ECONOMIA a.s.,VTÚ,Dobrovského 25,170 55 Praha 7, e-mail: [email protected] nebo na internetové adrese http/knihy.ihned.cz, kde vám zařídí její zaslání na fakturu či na dobírku přímo z nakladatelství PROFESSIONAL PUBLISHING. Případné informace získáte na tel. čísle 604 115 129. Členové ECONOMIA Benefitklubu, kteří u této publikace uvedou na objednávce pořadové číslo své klubové karty, obdrží 30% slevu. PŘÍLOHA MOI_VIII 30.10.09 7:41 AM PŘÍLOHA Page VIII financování municipálních projektů Ř ešit problém, kam s volnými prostředky, je v těchto dnech asi sen každého primátora či starosty. Pokles ekonomiky s sebou přináší značný výpadek příjmů městských rozpočtů a města nyní řeší spíše otázku, kde peníze získat nebo kde ušetřit, aby zajistila dlouhodobou udržitelnost svých financí. Vzhledem k rozsahu těchto rozpočtů existují i v této době prostředky, které bude nutné do nich zapojit až v budoucnu. Vyvstává tak otázka, jaký finanční produkt využít. Jedná se o veřejné peníze a není nejmenších pochyb o tom, že by na jedné straně neměly být vystavovány zbytečnému riziku, ale na straně druhé by měly vytvářet přiměřený výnos. Obzvláště v současné době může být určité přilepšení pro řadu měst i obcí velmi důležité. B A N K O V N Í D E P O Z I TA – VŠEHO S MÍROU Česká národní banka se v současnosti snaží svou měnovou politikou pomoci oživení naší ekonomiky a postupně zlevňuje peníze tím, že snižuje základní 14denní úrokovou sazbu (k 27. 10. 2009 1,25 % p. a. – pozn. autora). Na tuto sazbu navazuje cena, za kterou Česká národní banka nabízí finančním institucím hotovost. Tento úrokový mechanizmus ovlivňuje tržní úrokové sazby, od nichž se pak odvíjí úročení bankovních vkladů. Není proto divu, že se u krátkodobých depozit pohybuje nyní většinou hluboko pod úrovní 2 % p. a. Úroky dolů tlačí také fakt, že banky dnes příliš nekypí úvěrovou aktivitou a dodatečné zdroje z depozit příliš nepotřebují. K zamyšlení je v případě bankovních vkladů i otázka tzv. kreditního rizika, tedy bonity konkrétní instituce, u které jsou peníze uloženy. Drobným střádalům řeší tento problém zákonem zřízený Fond pojištění vkladů, který kryje závazky do ekvivalentu 50 tisíc eur. Vyšší částky však pojištěny nejsou a je na zvážení každého města a obce, zda je konkrétní finanční instituce pro ně z tohoto pohledu přijatelná. Domácí bankovní systém se i přes nedávné turbulence těší výtečnému zdraví, ale právě minulé dva roky ukázaly, že problémy se v kritických okamžicích nemusí vyhýbat ani těm nejrenomovanějším bankovním domům. Depozita tak patří k základním nástrojům správy municipálních peněz, nicméně i zde je vhodné volit obezřetně a rozkládat riziko. VIII S TÁT N Í D L U H O P I S Y – R E L AT I V N Í J I S T O TA Další, nyní často medializovanou možností, je nákup státních dluhopisů. Ty nabízejí vyšší výnosy (podle splatnosti 2 až 6 % p. a.) než bankovní vklady a z již zmíněného pohledu bonity dlužníka je lze označit za ještě bezpečnější alternativu. Záměrně v této souvislosti používám relativní přirovnání, protože stoprocentně bezpečný není žádný nástroj. Česká i světová historie zná spoustu příkladů státních bankrotů, ať už v přímé formě, nebo v mírně eufemistické podobě měnové reformy. Stačí se však zamyslet, co by se v případě jakýchkoli problémů se splácením veřejného dluhu stalo například se zmíněnými vklady u bank, jejichž aktiva jsou v nezanedbatelné míře tvořena právě státními dluhopisy. Nutně pak musíme dojít k závěru, že konzervativnější způsob uložení peněz, než jsou státní dluhopisy, v domácí měně nenalezneme. Důležitým faktorem při rozhodování je doba, na kterou je třeba peníze umístit. Státní dluhopisy s pevnou úrokovou sazbou (tzv. kuponem) nabízejí jasný výnos do splatnosti. Pokud tedy majitel vlastní obligaci až do jejího splacení, získá dopředu známé zhodnocení. Jsou-li investované prostředky potřeba dříve, lze dluhopis prodat, ale skutečný dosažený výnos je závislý na prodejní ceně. Ta se odvíjí především od aktuálního nastavení úrokových sazeb. Z tohoto mechanismu vyplývá, že konzervativní investor by měl držet dluhopisy, jejichž splatnost alespoň řádově odpovídá předpokládané době investice. V případě využití otevřeného podílového fondu, zaměřeného na státní obligace, platí to samé pro průměrnou splatnost (duraci) dluhopisů v jeho portfoliu. V takovém případě se pak jedná o velmi bezpečné a efektivní řešení s minimální administrativní náročností. S TÁT N Í O B L I G A C E ZA JEDNU KORUNU V současnosti se často diskutuje záměr státu vydávat tzv. státní obligace za korunu pro veřejnost. Již prezentovanou výhodou pro stát bude nižší úrok, než který musí platit v případě »dospělých« emisí státních dluhopisů. Města a obce však díky vyšším investovaným objemům na běžné státní obligace většinou dosáhnou, ať už přímo, nebo prostřednictvím specializovaných podílových fondů. Je proto otázkou, jakou jinou přidanou hodnotu by jim dluhopisy pro veřejnost byly schopny nabídnout. FOTO: ARCHIV Volné prostředky – když už jsou, jak s nimi naložit? Podobně jako v každé oblasti života, i v případě ukládání finančních prostředků platí, že univerzální a jediné »správné« řešení neexistuje, říká Lukáš Vácha. PODNIKOVÉ DLUHOPISY A AKCIE – DOPLNĚK NA DELŠÍ DOBU I když zkušenosti s těmito nástroji v uplynulých dvou letech příliš odvahy do dalších nákupů nedávají, ani o nich nelze jednoduše prohlásit, že do portfolií měst a obcí nepatří. S veřejnými prostředky by však nemělo docházet ke zbytečným spekulacím a příslušný investiční manažer, ať už interní, nebo externí, by měl takové nástroje používat v rozsahu, který je adekvátní příslušnému investičnímu horizontu. Rovněž by měl dbát na maximální rozložení investičního rizika. Pak mohou přinášet pro municipální rozpočet zajímavou přidanou hodnotu. Zejména některé podnikové a bankovní obligace lze bonitou srovnávat s bankovními vklady (mají často totožného nebo příbuzného dlužníka). Nabízejí přitom o mnoho vyšší výnos. Podobně jako v každé oblasti života, i v případě ukládání finančních prostředků platí, že univerzální a jediné »správné« řešení neexistuje. Jednotlivé alternativy bychom však měli posuzovat pokud možno objektivně, nepodléhat často zažitým klišé a respektovat základní zásady bezpečného investování, případně se obrátit na zkušeného ■ investičního manažera. L U K Á Š VÁ C H A obchodní ředitel Conseq Investment Management, a.s. listopad 2009 MO24_25 30.10.09 7:15 AM Page 25 SPRÁVA A ROZVOJ Obce potřebují sociální bydlení ■ Mají se obce starat o bydlení svých občanů? A do jaké míry? Obce by určitě měly pečovat o prostředí, v němž lidé bydlí. V případě různých přírodních katastrof, ale i jiných okolností, kdy občan potřebuje pomoc, je povinností obce, aby mu ji poskytla. Nelíbí se mi dnes leckde patrná tendence všechny byty privatizovat a všeho majetku – a tedy i starostí – se zbavit. dé a lidé vyžadující péči, ve druhé mladí, kteří bydlí v tzv. startovacích bytech. Obě budovy byly rekonstruovány s výraznou finanční pomocí státu. V areálu nám zbyly ještě tři či čtyři hektary pozemků, které jsme nabídli pro komerční výstavbu bytů a nyní se tam dokončuje nové sídliště. I když je teď bytů nadbytek, myslím si, že nezůstanou dlouho prázdné, protože jsou zajímavé nejen svou polohou. ■ A také jsou tu určité sociální skupiny, kte- ■ ré asi pomoc nutně potřebují. V letech 2002–2006, kdy jsem byla místostarostkou Uherského Hradiště, jsem měla na starosti mj. bydlení. Každá sociální skupina vyžaduje jiný přístup. Třeba azylový dům pro ženy, jehož zřízení jsme prosadili, vznikl přestavbou budovy školy, jež přestala plnit svou funkci. Primární ale byla společenská potřeba. Azylový dům je určen ženám, které se ocitnou v obtížné situaci po rozvodu, ovdoví, stanou se svobodnými matkami, a ženám vystaveným domácímu násilí. ■ Je v Uherském Hradišti domácí násilí vel- kým problémem? V tu dobu to byl dokonce primární důvod, proč jsme azylový dům zřídili. Uherské Hradiště na tom není jinak než celá společnost. Když jsem projekt azylového bydlení pro ženy prosazovala, měli někteří mí kolegové na radnici pochybnosti o jeho potřebě, domnívali se, že to není až tak výrazný společenský problém. Praxe prokázala, že je.V azylovém domě je 8 bytů a podle informací jeho ředitelky jsou stále obsazené. Dům slouží celému souměstí, kam patří ještě Kunovice a Staré Město, tj. aglomeraci s přibližně 40 tisíci obyvateli. Předpokládám, že stejná péče se věnuje i starším občanům. Nejen jim; také mladým. Asi před šesti lety získalo Uherské Hradiště bezplatným převodem 17hektarový areál kasáren nacházející se blízko centra města. Podle vítězného projektu se s pomocí peněz z evropských fondů areál rekonstruoval s tím, že zde vznikly tři zóny: komerční, školská a bytová. V komerční zóně byl postaven nový supermarket, ve školské vznikla pobočka zlínské Baťovy univerzity, která město velice obohatila o mladé lidi, vysokoškoláky. Bytovou zónu představují dvě budovy, každá asi s 45 byty. Potřebovali jsme dům s pečovatelskou službou a zvažovali tenkrát, zda oba objekty vyčlenit pro toto chráněné bydlení. Pak ale zvítězil názor, s nímž se ztotožňuji, že není dobré soustřeďovat jednu věkovou kategorii do jednoho místa. Když se jedna generace vydělí, vzniká napětí. Myslím, že jsme udělali dobře, když jsou nyní vedle sebe dvě – v jedné budově starší li- MO000921 ■ listopad 2009 Takže v Uherském Hradišti existují tři typy sociálního bydlení? Dokonce čtyři. Máme ještě ubytovnu, kam umísťujeme lidi z oné problematické skupiny, kterou má každé město – ty, kteří neplatí nájem. Jsou to lidé, kteří se dostávají na okraj společnosti a když jsou kvůli neplacení nájmu vystěhováni, jsou zcela bezradní. Měli jsme pro ně dříve tzv. holobyty na sídlišti, což byly původně ubytovací buňky pro stavbaře. Bylo to provizorní řešení, které se přežilo. Takže jsme složitě hledali náhradu, až jsme našli řešení ve výstavbě nové ubytovny. Zpočátku se to některým lidem nelíbilo, protože v místě stavby nového objektu měli zahrádky a obávali se rušení klidu. Obavy se zatím nenaplnily, zařízení funguje bez výrazných problémů, neměla jsem žádnou negativní zpětnou vazbu. O tyto lidi i samotný objekt a dodržování jeho vnitřního řádu se stará Katolická charita, jíž město finančně přispívá, takže ani tito lidé – i když se dostali na okraj společnosti – nejsou zcela ponecháni svému osudu. ■ Jaký je váš názor na vymáhání dluhů formou záboru sociálních dávek? Je to hodně drsný způsob, ale povinnost platit nájemné platí pro každého. Úkolem města ale je, aby nabídlo těm, kteří se dostanou do nepříznivé životní situace, nějaké řešení. Do složité životní situace, kterou nezvládne, se totiž může dostat skutečně téměř kdokoli. Je zapotřebí takovému člověku pomoci, aby měl možnost přestěhovat se do bytu menšího, levnějšího. Je to i věc pracovníků městských a obecních úřadů, kteří by měli postupovat individuálně a citlivě. Nelze brát člověka kus jako kus. Podle vás tedy obce sociální bydlení potřebují? Zcela určitě, i když definice sociálního bytu musí být jasně specifikovaná. Zajisté to 2 není byt o podlahové ploše 100 m . A stejně tak není možné, aby nájem těchto bytů byl dědičný. Každý by se měl o své bydlení starat, jenže ne každý na vlastní byt skutečně dosáhne. Zejména dnes, kdy se ceny bytů dostaly úplně mimo možnosti lidí s průměrným platem. ■ FOTO:ARCHIV Bydlení patří k nejzákladnějším potřebám každého člověka. Převážně na toto téma jsme hovořili s Ing. Hanou Doupovcovou, senátorkou Parlamentu ČR, zastupitelkou Zlínského kraje a města Uherské Hradiště. Nelíbí se mi dnes leckde patrná tendence všechny byty privatizovat a všeho majetku – a tedy i starostí – se zbavit, říká Hana Doupovcová. Platí to i pro menší města? Ano. Uherské Hradiště nepatří mezi velká města a přitom je jednou z poměrně drahých lokalit, a to jak cenami pozemků, tak samotných bytů. U nových bytů se cena za 1 m2 pohybuje mezi 30 a 40 tisíci korunami. Na takové bydlení spousta lidí nedosáhne. ■ Jste v krajském a městském zastupitelstvu, v komisích pro kulturu a památky. Co v nich aktuálně řešíte? Starý problém Uherského Hradiště souvisí s umístěním známého Slováckého divadla v budově, která patří Sokolům. Stále uvažujeme o tom, zda ji má město koupit, nebo nalézt zcela jiné řešení. Jiným problémem je využití rozsáhlé jezuitské koleje, která přiléhá ke kostelu, dominantě největšího hradišťského náměstí. Jedno křídlo bylo již před delší dobou rekonstruováno a slouží kulturním účelům, o využití druhého se stále diskutuje. Uvažuje se mj. o galerii se stálou výstavou obrazů Joži Uprky ze soukromé sbírky. Osobnost tohoto umělce je pro město bezesporu nosným tématem, ale nejsem si jistá, zda galerie, pokud bude umístěna v celém objektu, přitáhne dostatek lidí a oživí náměstí. Zda naopak přítomnost galerie, kam se rozhodně nechodí denně, nepřispěje k úbytku skutečného života v centru města, jako se tomu děje jinde. Nechtěla bych se dočkat krásného centra v roli pouhých kulis – i když atraktivních – pro turisty. Hlavní roli ale hrají především peníze potřebné na rekonstrukci podobných historických objektů. O penězích jsme jednali i na nedávném zasedání krajského výboru pro kulturu a památky – krátí se rozpočet, a proto musí být i v případě památek stanovené priority. ■ ■ J I Ř I N A O N D R Á Č K O VÁ 25 30.10.09 7:16 AM Page 26 SPRÁVA A ROZVOJ Regionální cestovní ruch není bez nadějí ani v době recese K onference na podporu regionálního cestovního ruchu, uspořádaná v září zejména pro zástupce obcí a měst agenturou Pragopublic v Hradci Králové pod záštitou poslankyně Parlamentu ČR Ing. Hany Orgoníkové a poslance Evropského parlamentu, předsedy Svazu měst a obcí ČR Ing. Oldřicha Vlasáka, si však vytkla za cíl přiblížit způsoby, jak turisty a další návštěvníky přivábit i do dalších míst regionu a jak je zároveň možné tyto nové projekty podpořit. počet turistů, snižuje se počet hostů v hromadných ubytovacích zařízeních,« konstatuje. »V ČR je však tento pokles výraznější; protože zatímco v Evropě byl v polovině letošního roku zaznamenán pokles o 3 %, v naší zemi to bylo o více než 10 %. Významné snížení příjezdů lze například zaznamenat u britských a nizozemských turistů, a to o více než 25 %. Nejdůležitější zahraniční klientelou přitom pro nás stále zůstávají němečtí turisté, následují Italové, Britové, Poláci, Rusové a Slováci.« I z pozice poslance Evropského parlamentu Ing. Oldřich Vlasák potvrzuje, že Evropská unie nemá vlastní pravomoci v oblasti cestovního ruchu, a proto ani nedisponuje vlastními finančními nástroji vyhrazenými zvlášť pro toto odvětví. Cestovní ruch je tak EVROPSKÉ PENÍZE POMÁHAJÍ Právě Ing. Oldřich Vlasák připomíná, že sektor cestovního ruchu se stal jedním z nejdříve a nejintenzivněji krizí postižených úseků ekonomik ve světě i v České republice. »Podobně jako jinde v Evropě klesá i v naší zemi Cestovní ruch podle různých kategorií turistů Na konferenci v Hradci Králové se zdůrazňoval fakt, že zejména v regionálním cestovním ruchu lze vytvářet nabídku »šitou na míru« jednotlivým kategoriím turistů. Je to trend, který se prosazuje v celém světě a přináší překvapivé úspěchy. Uvádíme dva příklady. Zážitková gastronomie. Mgr. Josef Neufus, který nyní řídí hotel Hilton v Káhiře, tak označuje poskytnuti gastronomicke služby spolu s jakousi »přidanou hodnotou« nad ramec uspokojení základních potřeb, tedy nasycení a napojení. Typickými příklady jsou podle něho restaurace, pivnice, bary, kavárny, Českým národním jídlem je svíčková. Ale cukrárny provozované v historických objektech nebo jemné nuance její chuti se liší region od objektech jinak zajímavých. Ať už jde o panoramaticregionu, ba i podle jednotlivých restaurací či ký výhled, stylový design, dřívější návštěvu významné rodin. osobnosti, ojedinělé architektonické řešení apod. Ovšem zážitkem může být, jak Mgr. Josef Neufus uvedl na konferenci, i gastronomie sama o sobě. Gastronomie je navíc typickým příkladem projevu lokální či regionální subkultury. Velkou chybou je snaha kuchařů dělat tzv. mezinárodní kuchyni. Ve skutečnosti nic takového neexistuje. Očekává-li návštěvník jižních Čech kulinářské zážitky, pak určitě nestojí o to, aby ochutnal »steak Hawaj« nebo pizzu, ale rád se porozhlédne po cmundě nebo kulajdě a během houbařské sezony bude očekávat smaženici z pravých hřibů. A v pondělí se bude trumfovat s kolegy v zaměstnání, kdo co kde ochutnal a zažil originálnějšího... ■ Technické památky. Ředitel Hospodářské komory hl. m. Prahy Zdeněk Kovář na konferenci hovořil o projektu Praha technická. V rámci projektu, který pod tímto názvem rozvíjí právě Hospodářská komora, si mohou zájemci například projít podzemní tunely – kolektory, v nichž je uložena převážná část inženýrských sítí zajišťující chod moderního velkoměsta. Hospodářskou komorou proškolení odborníci ze společnosti Kolektory Praha, a. s., zájemce seznámí s technologií výstavby kolektorů a se způsobem uložení inženýrských sítí. Ukážou í centrální dispečink s jedním z nejmodernějších a nejrozsáhlejších způsobů monitoringu na světě. Lze si také prohlédnout i důlní nádraží a svézt se důlní lokomotivou i projít se pod historickými památkami, jako je Prašná brána, Obecní dům, Staroměstské náměstí, Týnský chrám a řada dalších. ■ 26 FOTO: ARCHIV Na lichotivém čtvrtém místě se v žebříčku regionů podle návštěvnosti dlouhodobě udržuje Královéhradecký kraj. Na svém území má i takové turistické atraktivity, jako je ZOO Dvůr Králové (největší chovatel afrických zvířat v Evropě a 6. nejnavštěvovanější místo v ČR), pozdně barokní zámek Dětenice, Prachovské skály v Českém ráji, Galerii Zdeňka Buriana či státní zámek Ratibořice. ILUSTRAČNÍ FOTO: IVO GOLDBACH MO26_27 Ing. Oldřich Vlasák: Jsem poněkud skeptický k efektivitě některých, i z evropských fondů podporovaných marketingových aktivit. Všichni jsme se jistě už setkali se stohy propagačních brožur vytištěných na křídovém papíře, které leží ladem v kancelářích. Naopak při návštěvě mnoha zajímavých památek si často nemůžete zakoupit základní informační leták, protože neexistuje. Z Integrovaného operačního programu je na marketing a propagaci ČR na národní úrovni k dispozici 34,5 mil. eur. Další prostředky jsou k dispozici v regionálních operačních programech. Je proto velkou výzvou tyto peníze využít opravdu efektivně. na úrovni Společenství podporován prostřednictvím strukturálních fondů a Fondu soudržnosti. Díky tomu obce a města mohou využívat finanční možnosti jednotlivých regionálních operačních programů a národních odvětvových operačních programů. Ing. Klára Dostálová, ředitelka Centra EP, už na konferenci upozornila na tehdy teprve ještě chystanou výzvu v rámci Regionálního operačního programu (ROP) Severovýchod do priority cestovní ruch. Nyní však už obce, podnikatelé, neziskové organizace a další subjekty do ní mohou až do 29. 1. 2010 podávat projekty v oblasti infrastruktury (například pro lázeňskou či golfovou turistiku, zimní a letní sporty, ubytovací zařízení, cyklostezky, muzea, budování infocenter apod.). Mohou však předkládat projekty také v oblasti marketingu a propagace. PŘEHODNOTIT PROGRAMY? ALE CO POSÍLIT? JUDr. Čestmír Sajda, MBA, který byl na konferenci pozván jako odborník na evropské fondy, je přesvědčen o tom, že operační i regionální operační programy nabízejí dostatek příležitostí pro rozvoj cestovního ruchu. Pokud by se měly – i s ohledem na dopady globální ekonomické krize – přehodnocovat, pak by podle jeho názoru změny měly nastat listopad 2009 30.10.09 7:16 AM Page 27 spíše v procesu výběru projektů a zaměření výzev, případně v přenastavení některých indikátorů, které limitují potenciál regionálního rozvoje, mimo jiné rovněž v oblasti cestovního ruchu. Ing. Oldřich Vlasák v té souvislosti zdůrazňuje, že významným předpokladem cestovního ruchu je odpovídající dopravní infrastruktura. »V cestovním ruchu je čas zcela kritickou veličinou. Trvá-li totiž cesta za některým turistickým cílem příliš dlouho, turisté se mu prostě vyhnou. Například typický návštěvník Královéhradeckého kraje v něm stráví dva až čtyři dny. To je příliš krátký čas na to, aby jeho značnou část marnil v autě, autobuse či ve vlaku. Pokud by se některé operační programy s ohledem na dopady ekonomické recese opravdu přehodnocovaly, doporučil bych některé měkké projekty v nich upozadit a prostředky přesměrovat do dopravní infrastruktury,« konstatuje Ing. Oldřich Vlasák, který v minulosti zastával i post královéhradeckého primátora a členem zastupitelstva v krajské metropoli je dosud. ILUSTRAČNÍ FOTO: JAN ŠILPOCH MO26_27 Do Královéhradeckého kraje vábí návštěvníky i zámek Kuks. Jednotlivé obce a města mohou také rozvíjet partnerskou tzv. twinningovou spolupráci s městy a obcemi v zahraničí. »Partnerství je pro regionální cestovní ruch velmi důležité. Dnes se totiž nezaměřuje jen na kulturní a sportovní spolupráci, stále více je prefero- vána výměna zkušeností, ekonomická spolupráce nebo spolupráce na společných projektech místního rozvoje v rámci evropských programů,« uzavřel Ing. Oldřich Vlasák. ■ I VA N RY Š AV Ý Zářijová konference na podporu regionálního cestovního ruchu, která se uskutečnila v Hradci Králové, by mohla být v Královéhradeckém kraji začátkem nové tradice. Podobné konference umožňující výměnu zkušeností mezi zástupci municipální sféry na straně jedné a odborníky na turismus na straně druhé nad konkrétními věcnými tématy jsou totiž velmi užitečné, takže podobná konference by se určitě měla zopakovat i napřesrok. Soudí tak Ing. Hana Orgoníková, která voliče Královéhradeckého kraje zastupuje v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR už od roku 1992. Právě regionální cestovní ruch se totiž podle ní může stát jednou z příležitostí, jak mohou města, obce i svazky obcí zmírňovat dopady globální hospodářské recese a čelit rostoucí nezaměstnanosti na svém území. Čím tedy mohou obce a města ve vašem kraji lákat turisty a další návštěvníky na své území? Královéhradecký kraj má mnoho turistických atraktivit. Ať už budeme mluvit o Krkonoších, o něž se »dělí« s Libereckým krajem, nebo o Orlických horách či Kladském pomezí, o řadě hradů a zámků, jako jsou Dětenice, Opočno, Nové Město nad Metují či třeba Kuks. Ale stejně tak to mohou být prvorepublikové vojenské pevnosti nebo mnohá města. K Jičínu se už dvě desetiletí váže novodobá tradice »města pohádky«, která tam rok co rok přivádí tisíce dětských i dospělých návštěvníků. Do Hradce Králové zase mnozí tuzemští i zahraniční návštěvníci přijíždějí speciálně za jeho jedinečnou moderní architekturou »salonu republiky« z počátku 20. století spjatou například se jménem architekta Josefa Gočára. A kdybych chtěla náš kraj »načít« ještě z jiného soudku, určitě bych nesměla zapomenout na »Afriku« ve Dvoře Králové. Tohle vše – a nejen tohle vše – zařadilo Královéhradecký kraj na 4. místo v žebříčku regionů podle návštěvnosti. Myslím si, že však máme ještě na víc. Podle mého názoru to chce, aby starostové a další zastupitelé spolu s místními podnikateli v ce■ listopad 2009 stovním ruchu více hledali možnosti, jak společně danou obec nebo mikroregion zviditelnit a učinit pro návštěvníky zajímavější. Může to být třeba kvalitní inline dráha, protože – pokud vím, takové v ČR chybějí a tisíce českých bruslařů za nimi dojíždějí až do Německa. Zejména bude-li mít in-line dráha i dostatečné zázemí v podobě ubytovacích a stravovacích zařízení, vyřeší se u ní parkování apod. Jinou kategorii turistů zase může oslovit, jak na to konference rovněž poukázala, zajímavá místní gastronomická nabídka. I já sama se teprve nedávno dozvěděla, že kupříkladu v už zmíněném Kladském pomezí si lze pochutnat na Pavlišovském řízku a v Orlických horách zase na Chlenské uzenině a Ličenském pečivu. Hořické trubičky pochopitelně znám velmi dobře. V některém mikroregionu obce mohou podpořit své podnikatele v cestovním ruchu a společně si pořídit techniku na zimní protahování a údržbu běžeckých stop. Koneckonců, hodně možností se otevírá i v rámci místních akčních skupin (MAS), které přece stojí na principu spolupráce samosprávy, místních podnikatelů a neziskového sektoru. Tam je jistě možné společně hledat a nacházet dobré nápady, jak cestovní ruch v místě podpořit a případně k tomu vytvořit i nová pracovní místa. Jaká by přitom měla být úloha kraje a státu? V tom či onom mikroregionu nebo v té či oné obci, městě může existovat sebezajímavější nabídka pro turisty nejrůznějšího ražení, ale pokud se za touto nabídkou bude muset návštěvník vypravit po rozbitých silnicích, asi od svého předsevzetí upustí. A nenarážím jen na nedokončenou dálnici D11 či rychlostní silnici R35. Tady je role především státu. Líbí se mně, že například Regionální operační program Severovýchod pamatuje i na podporu cestovního ruchu, byť by jistě podle představ obcí a podnikatelů mohla být ještě vyšší. A jsme-li u role krajů, chci připomenout rodinné pasy, tedy projekt podporující rodiny s dětmi, jimž nabízí různé slevy v oblasti volnočasových aktivit. Do tohoto projektu vstoupil také Královéhradecký kraj. Jsem ráda, že na konferenci ■ FOTO: MARIE STRÁNSKÁ »Peněz je třeba, ale dobrých nápadů také,« říká poslankyně Ing. Hana Orgoníková Na konferenci v Hradci Králové se maskotu projektu rodinných pasů Veverčáku Čendovi podařilo nechat se vyfotografovat i s poslankyní Ing. Hanou Orgoníkovou. k rozvoji regionálního cestovního ruchu v Hradci Králové se mluvilo právě o rodinných pasech a ukázaly se možnosti, jak by se do tohoto projektu mohly zapojit další příspěvkové organizace měst a obcí typu muzeí, koupališť, sportovních zařízení, ubytovacích služeb či pořadatelé různých festivalů a dalších kulturních akcí. ■ Městům a obcím ovšem klesají daňové příjmy. Neodsunou nyní projekty podobného druhu kvůli nedostatku peněz na jejich financování? Shánět nyní peníze na financování či kofinancování velkých infrastrukturních projektů dnes pro starosty skutečně není snadné. Ale projekty, o nichž hovoříme, obvykle nevyžadují milionové, ba ani statisícové investice. V těchto případech to možná ještě více než peníze chce hlavně dobrý nápad a pevnou vůli jej uskutečnit. I VA N RY Š AV Ý 27 MO28_29 30.10.09 7:17 AM Page 28 SPRÁVA A ROZVOJ Praha chystá nový územní plán: Co přinese investorům a co občanům? P řípravou a zpracováním územního plánu, ale také Zásad územního rozvoje české metropole je pověřena příspěvková organizace hlavního města Prahy – Útvar rozvoje hlavního města Prahy (ÚRM). Jeho ředitel Ing. Bořek Votava mimo jiné zdůrazňuje, že koncept nového územního plánu dává přednost výstavbě v již zastavěných lokalitách před zástavbou volných ploch »na zelené louce«, a to zejména s ohledem na nutnost podpořit vyvážený růst města, ochranu volné krajiny i omezení dopravních problémů a znečišťování ovzduší. Proč Praha chystá nový územní plán, když ten současný platí teprve deset let? Současný plán byl opravdu přijat v roce 1999. Jenže jeho základy se připravovaly už někdy v roce 1996. Vezmete-li do úvahy, že námi chystaný územní plán by měl vstoupit v platnost v roce 2012, pak mezi těmito oběma daty je nejméně patnáctiletá perioda, během níž je v řadě směrů zákonitě překonán územní plán v každém městě. Nehledě na to, že vydat nový územní plán do roku 2015 předepisuje Praze, stejně jako dalším sídlům, novela zákona č. 183/2006 Sb., stavebního zákona. I nový územní plán nepochybně ■ projde několika aktualizacemi, ale určitě za nějakých deset patnáct let od jeho schválení se bude přijímat opět další, který – stejně jako ten, který připravujeme nyní – bude muset reagovat na nové podněty a výzvy, které přinese doba a snaha o dlouhodobě udržitelný rozvoj. Jistěže máme své vize a představy, ale takoví vizionáři, abychom uměli rozvoj a potřeby města předvídat a definovat na celá desetiletí dopředu, přece jenom nejsme. A sešněrovávat rozvoj města na tak dlouhou dobu dopředu by taky nebylo správné. Nicméně chtěl bych připomenout, že nejsme ani žádní »revolucionáři«, neboť ze stávajícího územního plánu v tom novém ctíme například území ekologické stability, rozvojová území, chráněné krajinné prvky apod. A snad ještě jedna poznámka: Spolu s územním plánem připravujeme rovněž Zásady územního rozvoje hlavního města, což je územně plánovací dokument Prahy jako kraje. Praha si totiž udržuje dvojjediné postavení města i kraje zároveň, což pro ni, bohužel, přes naše připomínky zákonodárci v novele stavebního zákona nezohlednili výjimkou. Proto v územním plánování zatím musíme postupovat dvoukolejně, ačkoliv by mnohem smysluplnější bylo zpracovávat Jak se lze s konceptem územního plánu hl. m. Prahy blíže seznámit a případně na něj reagovat Koncept Územního plánu hl. m. Prahy a vyhodnocení udržitelného rozvoje území budou vystaveny k veřejnému nahlédnutí od 2. listopadu až do 2. prosince 2009 u projektanta plánu – Útvaru rozvoje hl. města Prahy – ÚRM (v areálu ÚRM, velký sál budovy A, Vyšehradská ul. 57, Praha 2, otevřeno pondělí, úterý a čtvrtek od 8 do 17 hod., v pátek od 8 do 15 hod.) nebo u pořizovatele plánu – na odboru územního plánu Magistrátu hl. m. Prahy (v Infocentru rozvoje hl. m. Prahy, Jungmannova 29, Praha 1 – přízemí Škodova paláce, vchod také z Charvátovy ulice, otevřeno včetně konzultačních hodin pro veřejnost pondělí až čtvrtek od 8 do18 hod., v pátek od 8 do 16 hod.). ■ Přednášky pro veřejnost s výkladem konceptu nového územního plánu (bez diskusní části a možnosti podávání námitek a připomínek) se budou konat ve velkém zasedacím sále Magistrátu hl. m. Prahy, Mariánské nám. 2, Praha 1 ve dnech pondělí 9. listopadu od 17 hod. a v pondělí 16. listopadu od 10 hod. ■ Informace o konceptu územního plánu lze rovněž najít na http://www.uppraha.cz/. ■ Veřejné projednání konceptu je naplánováno na 23. listopad 2009 od 9 hod. do velkého zasedacího sálu Magistrátu hl. m. Prahy, Mariánské náměstí 2, Praha 1. ■ Stanoviska, námitky a připomínky ke konceptu územního plánu včetně vyhodnocení vlivu na udržitelný rozvoj území (VVURÚ) je možné podávat od 2. listopadu do 9. prosince 2009. Mohou tak učinit jednotliví občané, občanská sdružení a zástupci veřejnosti, a to buď písemně do podatelny Magistrátu hl. m. Prahy, nebo poštou odboru územního plánu MHMP, Jungmannova 29/35, 111 21 Praha 1, nebo prostřednictvím elektronického formuláře vyvěšeného na internetové adrese http://www.magistrat.praha-mesto.cz pod odkazem Územní plánování a rozvoj. ■ ZDROJ: MHMP 28 FOTO: ARCHIV Veřejnost se v těchto dnech seznamuje s konceptem připravovaného nového územního plánu sídelního útvaru hlavního města Prahy. Bude-li vše probíhat podle představ vedení pražského magistrátu, zastupitelstvo hl. m. Prahy by nový územní plán mělo schválit v roce 2011, aby od 1. 1. 2012 vstoupil v platnost. Zatím však nadále platí současný územní plán v podobě, v níž byl přijat před deseti roky. Ředitel Útvaru rozvoje hlavního města Prahy Ing. Bořek Votava: Nový územní plán přenese větší odpovědnost na jednotlivé městské části. Například zatímco dosud územní plán pro tu či onu lokalitu přesně určuje, který z osmi druhů sportu se na ní může provozovat, nově půjde už jen o výběr mezi »otevřenými« a »zakrytými« sporty. Bude tedy na městské části, aby sama rozhodla, zda tam bude chtít řekněme tenisovou či hokejovou halu nebo fotbalový stadion. pouze jeden územní plán platný jak pro město, tak pro kraj. Ke klíčovým pojmům v konceptu nového územního plánu patří »přestavbové území«. Co si pod tím máme představit? Jde o to, aby Praha neztratila svoji, řekněme, »městskost«. Nejen pro Prahu je příznačné, že investoři mají tendenci napomáhat rozrůstání města do okolní volné krajiny využíváním tzv. rozvojových ploch, zatímco do zahušťování stávajících, dosud však mnohde jen částečně zastavěných lokalit se jim s novou výstavbou příliš vstupovat nechce. Pokud by na okrajích Prahy měla například vznikat další a další »satelitní městečka« či nové velké nákupní zóny, mizel by tam prostor pro přírodu a zeleň. Proto v souladu se zásadami udržitelného rozvoje koncept nového územního plánu počítá s proměnou tzv. přestavbových neboli transformačních území. Jsou to dosud přehlížené a zanedbávané lokality, které potřebují zvelebit a jimž je třeba vtisknout plnohodnotný městský ráz. Tato území, jako bývalé tovární areály či nádraží, patří k hlavnímu potenciálu vnitřního kompaktního města a představují potenciál i pro vznik dalších nových center městských částí s podílem celoměstských funkcí. ■ listopad 2009 MO28_29 30.10.09 7:17 AM Page 29 SPRÁVA A ROZVOJ Jak však chcete investory do těchto ploch nalákat, aby jim dali přednost před »zelenou loukou«? Srovnáte-li grafické znázornění funkčního využití území podle připravovaného územního plánu se současným, dosud platným plánem, určitě postřehnete, že zatímco nynější plán pracuje s celkem 36 barvami, nový už jen se 14. Mluvím o tom proto, že chceme územní plán zjednodušit a investorovi umožnit, aby se v zastavitelném či nedostatečně zastavěném území mohl snadněji pohybovat. Máte-li například produkční plochu, která se časem pro tyto účely ukáže jako neperspektivní, pak v ní už beze změny územního plánu budete moci umístit například administrativní budovy nebo park – a za určitých podmínek dokonce i budovat bytovou zástavbu, obchody, školy, objekty pro společenské akce nebo volnočasové aktivity, sport apod. Obecně bude platit, že území, resp. plochy původně určené pro vyšší zátěž – tedy třeba zmíněná produkční území, bude možné využít pro zátěžově méně náročné funkce. V žádném případě to však nebude možné opačně – dejme tomu v obytném území začít stavět logistický areál. Investoři tak získají větší volnost při výběru projektů pro konkrétní lokality, protože projektanti budou moci využít větší variability ve vnitřním uspořádání zastavitelných ploch. Územní plán nebude nutné v takovém případě měnit, ale u každé stavby se bude pouze přihlížet ke specifikům dané lokality a pochopitelně k jejímu konkrétnímu využití. Každý investor nebo developer umí počítat a snadno si vyhodnotí, co je pro něho ekonomicky výhodnější: Zda začít okamžitě stavět, řekněme, administrativní budovu v takovém typu zastavěného či zastavitelného území, nebo zda si pro svou investici vybrat »zelenou louku« a čekat dva a půl roku na rozhodnutí o změně územního plánu. padné výškové budovy, budou hodnoceny i podle 3dimenzionálního modelu tak, aby neohrozily unikátní panoráma města. ■ Už vidím, jak občané z okolního území budou blahem bez sebe, až na takovou loka- ■ Jak se bude členit území hl. města Prahy Půjde o čtyři základní typy území – krajinné, rekreační, obytné a produkční. Každý typ území má svoji charakteristiku a dále se dělí na tři druhy ploch. Pro každou z těchto ploch jsou stanoveny regulativy. Území krajinné: plochy lesní, - plochy nelesní, - plochy zemědělské a pěstební. Území rekreační: - plochy parkové, plochy rekreace, plochy sportu. Území obytné: plochy veřejného vybavení, -plochy bydlení, - plochy smíšené. Území produkční: plochy dopravní infrastruktury (vyjma komunikací), plochy produkce, plochy technické infrastruktury. ZDROJ: ÚRM listopad 2009 Co nový územní plán přinese bezprostředně obyvatelům Prahy i jejím návštěvníkům? Dovolte, abych ocitoval slova primátora MUDr. Pavla Béma: »Praha jako jedinečné, prosperující a mezinárodně uznávané město, nejdynamičtější i nejvýkonnější region České republiky a také třináctý nejúspěšnější region Evropské unie, hlavní město ČR i správní centrum evropského rozměru, středisko vzdělanosti a kultury a nositelka významných historických tradic si zaslouží nový územní plán vytvářející předpoklady pro další udržitelný rozvoj, kde budou vyvážené, harmonické podmínky jak pro příznivé životní prostředí, tak pro hospodářský rozvoj města a sociální soudržnost obyvatel.« Za sebe připomínám soulad nového plánu se zásadami udržitelného rozvoje, kdy město nežije pouze ze své bohaté historie, ale vyvíjí se tak, aby odpovídalo potřebám svých obyvatel a vytvářelo jim podmínky pro příjemný život. O přeměně dosud zanedbaných – transformačních – území, jsem se už zmínil. Na závěr proto uvedu upřednostnění ekologičtější hromadné dopravy metrem, tramvajemi a vlaky, ochranu stávající zeleně a ve spolupráci se Středočeským krajem vytvoření zeleného pásu kolem metropole. ■ ILUSTRAČNÍ FOTO: DAGMAR HOFMANOVÁ ■ V centru Prahy budou prostorové a výškové regulativy nejpřísnější. litu v jejich bližším či vzdálenějším sousedství, byť určenou k produkci, ale zatím stále nezastavěnou, zamíří developer s plány na administrativní budovu... Ale co by asi říkali, kdyby tam – v souladu s určením funkce dané plochy – zamířil investor s s plány na velkosklady? Každopádně jednou z novinek připravovaného územního plánu bude i prostorová a výšková regulace. Regulativy budou v rozdílných stupních platit jak v historickém jádru města – tam pochopitelně budou nejpřísnější, tak ve vnitřním a vnějším kompaktním městě i ve vnějším pásmu. Zavedením tohoto institutu chceme posílit ochranu památkových a kulturních hodnot města, ale také lépe uchovávat jeho prostorové založení utvářené hmotou zástavby a velikostí ulic, náměstí i dalších veřejných prostranství. V Pražské památkové rezervaci, mimochodem největší svého druhu ve světě pod ochranou UNESCO, a centru hlavního města vůbec, regulativy jednoznačně zakážou výškové a rozměrné stavby, stanoví režim výškové regulace a určí nepřekročitelné podíly bydlení, které tam musí zůstat zachovány, aby se střed Prahy nestal jen mrtvou historickou kulisou. Pokud jde o regulaci mimo centrum, pro každou novou stavbu bude stanovena převažující struktura zástavby v místě, koeficient podlažních ploch, maximální výška stavby a minimální podíl zeleně na rostlém terénu. Takže riziko výstavby mrakodrapů je v Praze zažehnáno? V Praze zatím žádné skutečné mrakodrapy nestojí, pouze výškové stavby. Ano, v Pražské památkové rezervaci ani v její ochranné zóně žádné výškové budovy nebudou moci vznikat. Ve světě však trendy na výstavbu tohoto druhu neustále sílí – i s ohledem na nutnost šetřit volné plochy – a patrně se jim nevyhneme ani v Praze. Proto vymezujeme některé části vnějšího města, kde takové budovy bude možné stavět, ale s tím, že každá se bude individuálně předem velmi pečlivě posuzovat, zejména s ohledem na její náročnost vůči okolí, a chcete-li – i s ohledem na její náročnost vůči historickému centru města. Možná bude čtenáře Moderní obce zajímat, že veškeré nové stavby, tedy nejen pří- I VA N RY Š AV Ý ■ MO-000913-2 29 MO30_31 30.10.09 7:17 AM Page 30 SPRÁVA A ROZVOJ Občanské sdružení Romodrom již osmým rokem působí v různých oblastech podpory a pomoci lidem, především Romům. Snaží se posilovat jejich všestranný rozvoj a obnovovat tradiční romské hodnoty. Jeho předsedkyní je Marie Gailová, které jsme položili následující otázky: Jak jste se k této práci dostala? Začínala jsem jako terénní sociální pracovnice v Městské části Praha 22, tedy v Uhříněvsi. Bylo tam romské ghetto a mým úkolem bylo s touto skupinou obyvatel komunikovat. Kolik přesně jich tam žilo, nikdo nevěděl. Žili v přístavcích u nádraží, které si sami postavili. Sociální pracovnice z úřadu městské části se do této komunity bály chodit samy, a když tak v doprovodu policie. S mou pomocí si Romové dali do pořádku občanské průkazy, sociální a zdravotní pojištění. Vyřešili jsme i dluhy a některým práci. Ale nebylo to vůbec jednoduché. ■ ■ V těchto komunitách by asi měli pracovat jako terénní pracovníci Romové? Ano, je to jednodušší. Znají jejich jazyk, zvyky, vědí jak se ke komunitě chovat. Lépe a snáze si získají důvěru. Pokud se například podaří dostat dítě do mateřské školy nebo sehnat někomu práci, pak to jde snadno. Oni zpočátku všechno neřeknou, nepřiznají, že mají dluhy, nemají doklady, neplatí nájem atd. Terénní pracovník je musí pravidelně navštěvovat, udělat si čas a vypít s nimi kávu. Je to běh na dlouhou trať. ■ Romové obtížně získávají práci, je to kvů- li nedostatečnému vzdělání nebo chybějícím pracovním návykům? Jsou zejména nevzdělaní, proto nedosáhnou na určité pracovní pozice. Většina by pracovala, pokud by měla práci. Obecně však vládne určitý předsudek, že Romové nechtějí pracovat, že do práce stejně nebudou chodit. ■ Není to spíš špatná zkušenost než předsudek? Samozřejmě také. Ale jsou Romové, kteří pracovat chtějí a když dostanou tu příležitost, práci si udrží. Ty má smysl podporovat. Mně se kdysi podařilo nasmlouvat firmy, které mé klienty zaměstnaly, a denně jsem od firem dostávala zpětnou vazbu. Kdokoliv z nich nepřišel do práce, hned ten den jsem to věděla, kontaktovala jsem ho a ptala se ho na důvody. Rovněž jsem mu vysvětlila, co má udělat a co ho čeká, když do práce nepřijde, neomluví se. Jak na to reagovali? Většinou dobře – dva z deseti se vymlouvali, ostatní to pochopili, chtěli situaci řešit a práci si udržet. ■ 30 Vyplatí se Romům pracovat a nebýt na sociálních dávkách? Podle mého názoru se ze sociálních dávek vyžít nedá. Každému se vyplatí, aby pracoval, měl víc peněz. Pravdou ale je, že Romové příliš hospodařit neumějí, tomu se musejí učit. Jsou náchylní k současným »lákadlům«, jako jsou rychlé nevýhodné půjčky, hrací automaty, alkohol, drogy. Ale jde jen o určité procento lidí. Těm, kteří chtějí normálně žít, ráda pomůžu. Ostatním pomoci nemohu, je to jejich boj. ■ Co ale mají obce dělat s těmi, kteří nechtějí pracovat? Na ty, co nechtějí pracovat, by měl být právní postih. Ať jsou jim odebrány i ty dávky. Na všechny musí být stejný metr. Jsou lidé, kteří potřebují šanci a možnost, a ti kteří nechtějí, budou mít smůlu. Romové se také sami musejí snažit. Je nutné postupovat systematicky – nastavit program vzdělávání, rekvalifikací, povinnost firem zaměstnávat Romy apod. ■ A když neposílají svoje děti do školy? Tady bych zase přitvrdila – nebudeš posílat děti do školy, odeberou se ti peníze. Dítě nemůže samo za sebe rozhodovat, od toho jsou rodiče. Pokud to tak nedělají, opět by měl být postih. Jak lidi k něčemu donutíte? Jedině penězi. Je to metoda cukru a biče. ■ Pozorujete za tu dobu, co pracujete s Romy posun k lepšímu? Někteří opravdu chtějí, aby jejich děti už žily jinak. Dílčí úspěchy vidím zejména tam, kde terénní pracovníci působí dlouhodobě. A dlouhodobé by měly být i projekty, tak na 4 až 5 let. Ano, něco to stát stojí. Ale investice se vyplatí všem – Romům i společnosti. Přístup ale musí být systémový. Například obec má Romy, kteří jí působí potíže. Tak se jich snaží zbavit, vytlačit je jinam. Z bodu A se problém přesune do bodu B, hodí se jen na jiného starostu. To přece není řešení. Obce by měly od státu mít peníze na sociální byty a na terénní pracovníky, kteří by se snažili zapojit Romy do pracovního procesu nebo veřejně prospěšné práce. ■ Jenže takové Romy je nutné hlídat, dát jim nářadí, kontrolovat odváděnou práci a ve finále je často užitek malý. ■ FOTO: AUTORKA Vykročit z řady není jednoduché, je to dlouhodobý proces Dílčí úspěchy vidím zejména tam, kde terénní pracovníci působí dlouhodobě, říká Marie Gailová. Hlídat je mohou terénní pracovníci. Obce by měly vytvořit jejich strukturu a zajistit finance. Romské iniciativy by pak už samy řešily dílčí věci. Dokud to vláda nebude chtít řešit, když se nezmění zákony a obce na to nedostanou pravomoci a peníze, velký posun nelze čekat. Obce mají negativní zkušenosti s Romy – nájemníky, kteří neplatí a dluhy nechají narůst. Co byste jim poradila? Městské úřady by dluhy za nájemné nemusely vůbec mít. Předně mají evidenci dlužníků nájemného. Jde o to, aby k těm dluhům vůbec nedošlo. Lidem, kteří dostávají příspěvek na bydlení, by mohly úřady strhávat a brát si ho k umořování dluhu. Také by měla být provázanost terénních pracovníků a obecních úřadů, aby si vyměňovali informace o tom, kdo neplatí. Někteří Romové neuvažují jako většina majoritní společnosti, žijí ze dne na den. ■ Proč to tedy radnice nedělají? Víte, jakou bouři vyvolala primátorka Chomutova, když dlužníkům sáhla na sociální dávky. Musel by se změnit zákon. ■ Podle vás by obce měly poskytovat Romům sociální byty. Jenže jsou známy případy, kdy je doslova vybydlí. Opět je tady prostor pro terénní pracovníky. Musejí tam denně chodit, dohlížet a ptát se. Mám s tím osobní zkušenosti. Vím, že to jde. Je to dlouhodobý proces a mravenčí práce, naučit Romy společnému soužití. A terénní pracovníci to umějí. Pokud se Romové chtějí zařadit do majoritní společnosti, musí akceptovat její pravidla. Výhrady vůči těmto lidem nesouvisejí s barvou pleti, ale s jejich chováním. Češi jsou mírumilovní, ale hlučnost Romů, která patří k jejich kultuře, jim vadí. Chápu to. Je v pořádku, že jsme jiní, že máme svoji kulturu, ale k většinové společnosti se musíme přiblížit a splnit to, co se po nás požaduje – posílat děti do školy, pracovat, udržovat čistotu a pořádek. ■ ■ E VA V Í T K O VÁ listopad 2009 30.10.09 7:17 AM Page 31 MO000862 MO30_31 30.10.09 7:35 AM Page 32 ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Na návrhu nového zákona o odpadech se opět pracuje, ale jinak Zpracování nového zákona o odpadech, které odstartoval bývalý ministr Martin Bursík, se zadrhla na takřka obecně vyjádřeném nesouhlasu s předloženým návrhem. Evropskou směrnici 2008/98/EC o odpadech je však třeba převést do českého práva do poloviny prosince 2010, nehledě na to, že Evropská unie napomíná Českou republiku za nepřesnou implementaci směrnice 1999/31/ES o skládkách. N ástupce Martina Bursíka Ladislav Miko přistoupil k problému z jiné strany. Tým pracovníků ministerstva životního prostředí (MŽP) a externích spolupracovníků připravil pracovní materiál, nazvaný Teze rozvoje odpadového hospodářství v ČR (dále jen Teze), který stanovuje před dalším postupem legislativních prací dva klíčové cíle. Prvním je identifikace oblastí, které je nutné řešit odchylně od dosud platného předpisu. Druhým je dosáhnout maximální shody uživatelů připravované normy na principiálních zásadách tohoto nového předpisu, a to ještě dříve, než začne rutinní legislativní proces. Smyslem je navodit situaci, kdy principy, na nichž je připravovaný předpis založen, nebudou příčinou střetů, které pak v legislativním procesu znemožňují věnovat potřebnou péči technickým a právním detailům normy samotné. Současný zákon č. 185/2001 Sb. je podle autorů Tezí sice v zásadě funkční právní úpravou, byl ale tolikrát novelizován, že se stal nepřehledným. To je důvod, proč ministerstvo dává přednost vytvoření zákona nového před další novelou existujícího předpisu, ačkoliv jeho valnou část lze převzít do nového zákona bez zásadnějších změn. Určité oblasti je však nutno upravit jinak. Zpracované Teze by proto měly pomoci při kritické redakci současného textu zákona (i »odloženého« návrhu nového zákona) – nutné stanovit řadu nových definic, mimo jiné nově definovat »odpad z domácností« a »komunální odpad«. Součástí nového zákona o odpadech musí být hierarchie nakládání s odpady definovaná podle nové evropské směrnice o odpadech. Zásadním problémem k řešení je vztah výrobek – odpad – druhotná surovina. U kulatého stolu upozornil Miroslav Horák ze Svazu průmyslu druhotných surovin, že dokud nebude jasně stanoveno, kdy odpad přestává být odpadem, bude recyklační průmysl neustále narážet na problémy. Velmi obecně lze stanovit, že odpad přestává být odpadem, když pro tuto látku nebo tento předmět existuje trh nebo poptávka. Teze rovněž navrhují zvážit možnost povinného využívání výrobků z recyklátu při veřejných zakázkách nebo podobné postupy, které by zajistily recyklačnímu průmyslu odbyt. popisují odchylky budoucí normy od současné úpravy nebo ustanovení zcela nová, která se v současné úpravě nenacházejí. Teze rozvoje odpadového hospodářství v ČR jsou zatím pouze pracovním materiálem. Cenné však je, že na nich pracovali společně experti z různých oblastí odpadového hospodářství s pracovníky MŽP. K diskusi o tomto materiálu svolalo ministerstvo kulatý stůl. Ministr Miko tak konečně začal hovořit a jednat se subjekty, které musejí problémy odpadového hospodářství denně řešit, ať jsou to obce a města nebo průmyslové podniky. Připomínky z diskuse i připomínkového řízení ministerstvo zapracuje a konečnou verzi Tezí chce předložit vládě ke schválení do 30. listopadu, a to v takovém znění, na kterém se se státní správou shodnou rozhodující partneři z oblasti nakládání s odpady. Poslední den listopadu bude také posledním dnem, kdy bude ministr Miko ve svém úřadě (vzal si ze svého vysokého postu v DG Environment »volno« jen do předpokládaných předčasných voleb). Uskutečnění Tezí a jejich začlenění do chystané legislativy již bude na jeho nástupci. C O S E M U S Í U D Ě L AT Při transpozici nové směrnice je podle materiálu potřeba zejména upřesnit definice a pojmy. Aby bylo možno porovnávat naše údaje se statistikami v Evropě, bude také ILUSTRAČNÍ FOTO: DAGMAR HOFMANOVÁ MO32_33 Připravovaný nový zákon o odpadech by měl mimo jiné nově definovat »odpad z domácností« a »komunální odpad«. 32 K O M U N Á L N Í A O B A L O V Ý O D PA D Mezi základními problémy oblasti komunálních odpadů uvádějí Teze otázku definice a z ní vznikající nejasnosti. »Pojem komunální odpad ve stávající úpravě je definován jako veškerý odpad vznikající při činnosti fyzických osob na území obce. Definice v zákoně však neodpovídá Katalogu odpadů, který definuje skupinu 20 – Komunální odpady, jako odpady z domácností a jim podobné, přičemž odpady podobné (ne původem z obcí) tvoří více než 30 % z celkového množství. Systém by se měl (za splnění určitých podmínek) rozšířit i na živnostenské odpady podobné komunálním pocházejícím z drobných živností, obchodní sítě a služeb na území dané obce. Pro potřeby statistických hodnocení je třeba jednoznačně rozlišovat odpad od obce jako původce (tj. domovní odpad od občanů, odpad z činnosti obce při údržbě jejího majetku a z jejího provozu) a odpad podobný komunálnímu odpadu od ostatních původců, kteří nejsou zahrnuti do systému obce. V tomto duchu je nutné upravit i soustavu hodnoticích indikátorů k Plánu odpadového hospodářství.« U živnostenského odpadu, který má charakter běžného komunálního odpadu, uvažují Teze o jeho začlenění do statistiky využití odpadů. Veškeré materiálově využitelné odpady podobné komunálním (včetně materiálově využitelných obalových odpadů) by tedy měly být započteny do celkového využití komunálních odpadů vznikajících na území obce (zejména odpady z obchodní sítě, kanceláří, úřadů a služeb). Poplatek za odstraňování/skládkování odpadů označují Teze za účinný ekonomický nástroj na omezení skládkovaných odpadů. Předpokládá se jeho nárůst s pravidelným vyhodnocováním jeho účinnosti – měl by zvýhodňovat reálné způsoby nakládání s od- listopad 2009 MO32_33 30.10.09 7:35 AM Page 33 ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ZPĚTNÝ ODBĚR VÝROBKŮ Povinnost zpětného odběru se nyní týká baterií a akumulátorů, elektrozařízení, automobilů, pneumatik a olejů. Materiál doporučuje zvážit vyjmutí olejů z povinnosti zpětného odběru a řešení této problematiky samostatnou částí v zákoně o odpadech. Stávající stav legislativní úpravy by mohl být podle materiálu zachován, pouze by bylo třeba několik úprav (definice výrobku s ukončenou životností, registrace výrobců s cílem snížit počet tzv. free-riderů atd.). Novinkou možná bude povinnost vytvářet účetní a hotovostní rezervu na budoucí likvidaci výrobků uvedených na trh v ČR (u výrobců) nebo povinnost autorizovaných obalových společností vytvářet rezervní fond určený k překlenutí propadu cen druhotných surovin, který může destabilizovat systém třídění domovního odpadu. Také stávající právní úprava nakládání s vozidly s ukončenou životností je podle Tezí naprosto nedostatečná. Řešením je vytvoření samostatného zákona o vozidlech s ukončenou životností, tedy v podstatě jejich zařazení do režimu zpětného odběru, což by mělo zamezit úniku autovraků mimo systém legální ekologické likvidace. EVIDENCE A KONTROLA »V rámci nového zákona o odpadech je nutné zjednodušit systém vedení evidence odpadů tak, aby byl administrativně méně náročný, ale současně umožnil statistické vyhodnocování odpadového hospodářství a kontrolu v požadovaném rozsahu,« píše se v materiálu ministerstva. Mezi okruhy k řešení je jmenována úprava evidence a procesu kontroly při přepravě nebezpečných odpadů (elektronické výkaznictví a on-line systém) nebo omezení duplicitního sběru dat prováděného Českým statistickým úřadem v oblasti odpadového hospodářství. »Většina stávajících povinností daných zákonem o odpadech je obecně efektivně kon- trolovatelná a vynutitelná, ale pouze při naplňování kontrolních kompetencí všech dotčených správních orgánů (obecní úřady, obecní úřady obcí s rozšířenou působností, krajské úřady, Česká inspekce životního prostředí /ČIŽP/),« uvádí se v materiálu. »Kapacita ČIŽP je pro provádění kontrol naprosto nedostatečná. Další kompetentní kontrolní orgány provádějí svoji kontrolní činnost spíše nahodile a v malé míře nejčastěji z důvodů absence dostatečných sankčních kompetencí.« Nový zákon by tedy měl zapojit i jiné kontrolní orgány, například Českou obchodní inspekci. Krajské úřady, obecní úřady obcí s rozšířenou působností i obce by měly mít možnost uplatnit »měkké« sankční opatření (nápravné opatření bez uložení pokuty, písemné napomenutí). U ČIŽP se využití měkkých sankčních opatření nedoporučuje. Podle autorů je také třeba upravit trestní zákoník tak, aby definice trestných činů týkající se nelegálního nakládání s odpady byly na rozdíl od současného stavu použitelné, a posílit personální obsazení ČIŽP. Teze rozvoje odpadového hospodářství v České republice, s nimiž jsme vás stručně seznámili, je materiál pracovní. Bude podléhat mnoha dalším změnám v rámci připomínkového řízení a dalšího legislativního procesu. Naznačuje však cesty, kudy by se měl ubírat strategický rozvoj českého odpadového hospodářství. ■ J A R M I L A Š ŤA S T N Á šéfredaktorka časopisu Odpady MO000912-1 pady proti odstraňování/skládkování odpadů. Dále bude nutné diskutovat například o zpoplatnění odpadů zařazených jako technologické zabezpečení skládky nebo dělení výnosu z poplatků. Náměstkyně ministra životního prostředí Rut Bízková v diskusi upozornila, že zavedení emisních povolenek, tj. přepočet pro emise z uhlí a při spoluspalování vytříděných odpadů, případně úspory emisí skleníkových plynů při recyklaci odpadů zřejmě zcela změní ekonomické poměry v odvětví. Okruhy řešení pro biologicky rozložitelné odpady (BRKO) poukazují na nesrovnalosti v jejich zařazování: »Většina odpadů ze zeleně, která byla běžně kompostována a využívána, nebyla evidována v režimu odpadů. Vlastní evidovaná produkce pak byla výrazně nižší,« říká se v materiálu. Potřebné je také přesné vymezené pojmů. Zjednodušení kvalitativní hodnocení kompostů by mělo do budoucna umožnit jejich využití v zemědělské půdě. 30.10.09 7:19 AM Page 34 SPRÁVA A ROZVOJ Recyklohraní: Zná je i vaše škola? Do školního recyklačního programu Recyklohraní, který si pod záštitou ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy klade za cíl podpořit ve školách zpětný odběr baterií, akumulátorů a elektrozařízení k další recyklaci, bylo v polovině října přihlášeno už 1944 základních a středních škol. K Felbra a Petru Vápeníkovou, kteří jsou hlavními garanty programu za žákovský kolektiv. dyž se učitel Mgr. Jiří Beneš ze Základní školy Slavonice poprvé doslechl o programu Recyklohraní, získal pro něj žáky tak, že Recyklohraní využil ve vlastním projektu Smeťákov tady nechceme. »Žáci byli nadšeni a hned se do Recyklohraní přihlásili jako celá třída. Postupně se do programu zapojily ostatní třídy, takže nyní už soutěží celá škola,« říká Mgr. Jiří Beneš. 34 Školám slouží nejen Modrá linka Organizátorům Recyklohraní na školách pomáhá telefonní Modrá linka +420 844 100 101. Volání na ni z pevné linky v kterémkoliv místě republiky se účtuje pouze jako místní hovor do pevné sítě. ■ Další informace školy naleznou na webu, dotazy lze také posílat na e-mailové kontakty zástupců všech čtyř organizátorů Recyklohraní, které jsou na webu uvedeny. ■ Nejčastější dotazy na Modré lince se týkají odvozů naplněných sběrných boxů: Jak mají školy přitom postupovat, jak dlouho trvá, než se plná nádoba odveze, případně se na této lince řeší potíže související se ztrátou nádob nebo identifikačních štítků. Školy také požadují upřesňující informace k aktuálním soutěžním úkolům, řeší drobné potíže s registrací nebo nejasnosti v souvislosti s pravidly Recyklohraní. Žádají také upřesnění, co konkrétně, pokud jde o elektro a baterie, opravdu lze sbírat a co nikoliv. ■ ■ Některé školy nejsou důsledné při označování sběrných nádob určených k odvozu. Mohou se tak zbytečně připravit o body. ■ Hladký průběh odvozu plných nádob může být ohrožen, není-li u něho za školu přítomna osoba, která za odvoz v nahlášeném termínu odpovídá, a nejsou-li nádoby plné. ■ Školy někdy při zasílání splněných soutěžních úkolů neuvádějí své kontaktní údaje, zejména IČO, sloužící jako jejich identifikační číslo. Organizátoři je pak při vyhodnocování splněných úkolů občas nedokážou dohledat. Podobně by školy měly uvádět své kontaktní údaje při zasílání nejrůznějších dotazů na info-mail. (plus další bod, je-li dostatečně využita kapacita sběrné nádoby) či 3 body za každý kilogram drobných elektrozařízení. Další až dvě stovky bodů škola získává za splnění každého soutěžního úkolu. Pořádá-li škola ještě vlastní ekologické soutěže, často pro jejich vítěze používá drobnější odměny z katalogu. Například ve Slavonicích si už některé dárky objednali, zejména pro žáky, kteří nasbírali nejvíce baterií. Motivací pro ně bylo DVD za 922 bodů. Žáci, kteří plnili literární úkoly, si objednali českofrancouzské slovníky, petang, propisovací tužky a další drobnosti. Naopak tamní skupina Baterkodlaků, jak si říká jedna soutěžící skupina, si zatím »své« body pilně střádá. ZŠ Slavonice v minulém školním roce obdržela 8355 bodů, čímž obsadila třetí místo v ČR. Zatím žádný dárek si nevybrali v ZŠ HlučínRovniny. »Body sbíráme na hodnotnější a pro školu nejpotřebnější dárek,« konstatuje Milada Holušová. Program Recyklohraní organizují neziskové společnosti ASEKOL, ECOBAT, EKO-KOM a Ekolamp. Školy se do něho mohou hlásit kdykoliv během školního roku, sběrné nádoby jim pak jsou dodány nejpozději do dvou měsíců. ■ I VA N RY Š AV Ý Takto dokázali sběrové nádoby vyšňořit na ZŠ a víceletém gymnáziu v pražské Josefské ulici jako jeden z výstupů loňského soutěžního úkolu. listopad 2009 MO000927 A K T I V N Í Š K O LY, G A R A N T I I Ž Á C I Hana Ansorgová ze společnosti ASEKOL potvrzuje, že mnohé školy se snaží žáky motivovat k zapojení do Recyklohraní prostřednictvím vlastních soutěží – tedy tak, jak se to děje i v jihočeských Slavonicích. Školy s vysokými bodovými konty v Recyklohraní bývají zapojeny i do dalších ekologických programů a soutěží. Například ve slavonické ZŠ zařadili do výuky volitelný předmět – environmentální seminář, získali prvenství v Malé energetické akademii, pořádané společností E.ON Česká republika, zapojili se do přírodovědného projektu Krajina domova, vyhlášeného pod patronací ministerstva životního prostředí občanským sdružením Živly-AK, a vstoupili i do mezinárodního projektu Regenerace Mařížského parku na Evropský park. Volitelné předměty (zeměpisný seminář, ekologie a přírodovědná praktika) mají také v ZŠ Hlučín-Rovniny na Opavsku. V ZŠ Habrmanova v Hradci Králové pořádají soutěže o nejlepší třídu i jednotlivce ve třídění odpadu a jejich organizátorce Mgr. Aleně Jankové se dokonce pro ně podařilo získat grant od královéhradeckého magistrátu. Významná role připadá ve školách garantům programu. Podle jednatele společnosti ASEKOL Mgr. Jana Vrby se jimi často stávají školní koordinátoři environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty (EVVO), na menších školách leckdy i sami ředitelé. Milada Holušová, která organizuje Recyklohraní v ZŠ Hlučín-Rovniny, ovšem připomíná, že garant musí mít podporu kromě vedení školy i ostatních vyučujících a musí se mu podařit získat pro program co nejvíce žáků. »Škola totiž dostává body nejen za každý kilogram odevzdaných elektrozařízení či baterií, ale také za splnění soutěžních, velmi různorodých úkolů, u nichž platí, že větší kolektiv je zvládne snáze,« dodává Milada Holušová. Jak je důležitá ochota kolegů spolupracovat, dosvědčuje rovněž Mgr. Alena Janková ze ZŠ Habrmanova v Hradci Králové. »Ale především je důležité do Recyklohraní zapojit zodpovědné a pracovité žáky,« říká a vyzvedává přitom osmáky Lukáše JE LIBO MÍČ, NEBO SNAD NOTEBOOK ČI LASEROVOU TISKÁRNU? Na webu Recyklohraní se jeden z odkazů vztahuje k obsáhlému Katalogu odměn. Už za deset bodů získaných v programu je možné objednat si jako dárek školní sešit, pokračovat lze přes tužky, hlavolamy, slovníky, kalkulačky, míče, vstupenky do aquaparků, učební pomůcky a multimediální výukové programy apod. až po notebook (12 689 bodů), dataprojektor (14 940) nebo barevnou laserovou tiskárnu (15 960). Připomeňme, že za každý kilogram baterií škola získá 4 body Nejčastější nedostatky ze strany škol FOTO: ARCHIV MO34_35 MO000927 MO34_35 30.10.09 7:19 AM Page 35 30.10.09 7:35 AM Page 36 ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Úspěšné systémy nakládání s odpady ve vybraných třinácti městech Míra materiálového využití komunálních odpadů v ČR se pohybuje okolo 20 %. Cílem Plánu odpadového hospodářství ČR, schváleného vládou v roce 2003, je zvýšit úroveň recyklace do roku 2010 na 50 %. Je jisté, že tento úkol zůstane nesplněn. N a vině je zejména chybějící legislativa podporující snazší třídění a recyklaci v obcích. Přes chybějící podporu existují u nás obce, které úspěšně snižují celkové množství komunálního odpadu a zvyšují míru recyklace. Některé jsme oslovili a vydali studii popisující použité způsoby. V rámci projektu jsme kontaktovali 13 obcí. Nejčastějším opatřením je tzv. pytlový sběr tříděného odpadu a různé způsoby využití bioodpadů. Principem pytlového sběru je umožnit domácnostem třídění recyklovatelných surovin do pytlů, které se později svážejí. Takto se eliminuje nutnost odpady nosit do ne vždy blízkých kontejnerů. Využití bioodpadu je logickou volbou, protože je to hmotnostně nejzastoupenější složka komunálních odpadů. UNIVERZÁLNÍ ŘEŠENÍ NENÍ V Jiřetíně pod Bukovou na Jablonecku využívají bioodpady v komunitních kompostérech a zapojené domácnosti získávají 10% slevu z místního poplatku za odpady. Komunitní kompostování využívají také ve Švihově na Klatovsku. V Uherském Hradišti třídí bioodpad již od roku 1995. Ten se nyní sváží od téměř všech bytových domů a ze sídlišť a od zhruba 10 % rodinných domů. V Mladé Boleslavi lze separovat papír, plasty, sklo, tetrapak a kovy do pytlů a odevzdávat je na určených sběrných místech. Za odevzdané množství obdrží domácnosti slevu z místního poplatku. Město Nový Jičín přispělo téměř tisíci rodinám na koupi domácího kompostéru a v loňském roce rozmístilo po městě kontejnery na bioodpad. Domácnosti v Rozsochách na Žďársku platí podle toho, kolik směsného komunálního odpadu (SKO) vyprodukují. Zaregistrované popelnice jsou vyváženy pouze tehdy, když je majitel označí žetonem zakoupeném na obecním úřadě. Plast se třídí do pytlů a odevzdává na několika sběrných místech. V roce 2008 vyprodukovali v Rozsochách pouze 84 kg SKO na osobu. Žetony k označení plných popelnic používají také v Hustopečích nad Bečvou. Může se hodit Bližší informace o projektu a celou studii Vysoká míra recyklace – úspěšné modely nakládání s odpady v českých obcích naleznete na www.hnutiduha.cz/obce/, www.hnutiduha.cz/publikace/uspesene_modely_nakladani_s_odpady_www.pdf. 36 FOTO: ARCHIV MO36_37 V Novém Jičíně jsou kompostéry na bioodpad rozmístěny po celém městě. Sklo, kov a plast se třídí do pytlů, které po naplnění sváží obec. Občané si musí zakoupit určitý minimální počet žetonů a pytlů u smluvních prodejců. Množství vyprodukovaného SKO je pod hranicí 100 kg na osobu a rok, což je zhruba třetina celostátního průměru. Sbíraný bioodpad se ve Vysokém Mýtě využívá v bioplynové stanici. Ve Vsetíně poskytli zdarma zhruba 400 zájemcům domácí kompostéry. Městský úřad si spočítal, že úspora na skládkovném tuto investici vrátí již při 300 zájemcích. Třídění v zástavbě rodinných domů také podpořili pytlovým sběrem plastu a papíru. Domácnosti v Letohradě na Ústeckoorlicku separují plast do zakoupených pytlů a papír do balíků. Vytříděné suroviny jsou označeny samolepkou s čárovým kódem a zaregistrovány svozovou firmou při odběru. Na základě této evidence náleží občanům finanční ohodnocení. Město rovněž může zapůjčit nádoby na bioodpad, který se vyváží od dubna do listopadu. V Novém Boru dobrovolně zapojené domácnosti třídí papír a plast do pytlů, které jsou po označení odváženy. Pytle se později zváží a na základě hmotnosti je přiznána sleva z poplatků za odpad pro následující rok. Ve Starém Městě na Uherskohradišťsku se do sběru bioodpadu zapojilo celé město; jeden týden tam vyvážejí popelnice se směsným komunálním odpadem, následující nádoby s bioodpadem. Možnost separovat plasty a tetrapak do pytlů mají obyvatelé rodinných domů. Loni dosáhla úroveň recyklace v tomto městě 42 %. Zájemci v Turnově třídí do pytlů papír, směsný plast a tetrapak. Letos tam zahájili pilotní program sběru bioodpadu do kontejnerů rozmístěných po městě. Jak je zřejmé z uváděných příkladů, neexistuje univerzální řešení, které by vyhovovalo všem. Společným znakem všech opatření je nabídnout domácnostem lepší recyklační služby a motivovat je ke třídění odpadů. Více vytříděných surovin zpravidla znamená pro obec vyšší příjem za jejich prodej. Zároveň se snižuje množství SKO a tím i poplatky za jeho odstranění. Většina uváděných systémů nakládání s odpady začínala v malém měřítku, ale postupně docházelo k jejich rozšíření. Ani tento stav není konečný. Obce plánují další kroky ke zlepšení funkčnosti a rozšíření svých systémů – a to jak rozsahem, tak nabízenými službami. Nedílnou součástí bude informační kampaň, která zdůvodní, podrobně vysvětlí, a propaguje změny. NEFORMÁLNÍ SÍŤ OBCÍ Již v červnu roku 2008 byla přijata nová evropská rámcová směrnice o odpadech, která potvrdila pětistupňovou hierarchii nakládání s odpady. Prioritou je vzniku odpadů předcházet. Dalším krokem je vzniklé odpady znovu použít, následuje materiálové využití a až poté je využití energetické. Na posledním místě zůstává odstranění odpadů (skládkování). Do dvou let jsou členské země EU povinny tuto směrnici implementovat do svých národních legislativ. Čeká nás tedy nový zákon o odpadech. Příklady úspěšných obcí ukazují, že existují způsoby, jak snižovat množství odpadu a zvýšovat nízkou míru recyklace. Je ale nutné obce podpořit v jejich úsilí a vytvořit jim legislativní podmínky pro rozšíření třídění. Současná diskuse o dotování nových spaloven v ČR je proto přinejmenším předčasná. Nejprve je nutné snížit produkci odpadu a zvýšit jeho materiálové využití. Prostor pro zlepšení tu je – v Rakousku, Německu nebo belgickém Vlámsku dosahují proti nám až třikrát vyšší míry recyklace. Obcí, které chtějí zlepšit stav svého odpadového hospodářství, je samozřejmě více než jen uvedených třináct. Jsou ale stále v menšině. Před dvěma roky jsme založili neformální informační síť obcí, jejímž záměrem je pomoci v přebírání úspěšných projektů, řešení a vzorů i výměně zkušeností z ČR a dalších evropských zemí. ■ P E T R N O H AVA Hnutí DUHA listopad 2009 30.10.09 7:35 AM Page 37 FOTO: AUTOR MO36_37 Díky promptní finanční injekci fotovoltaická elektrárna v Holýšově již dodává svých 1,4 MW do elektrické sítě. Elektrárna na zpětný leasing? Příklad hledejte v Holýšově Program garantovaného odbytu a ceny elektrické energie umožnil nebývalý rozvoj projektů na ekologickou výrobu energie. Zřejmě nejpopulárnější jsou dnes fotovoltaické elektrárny, ale nabízí se i další alternativní zdroje, jako jsou například vodní a větrné elektrárny nebo spalování biomasy. A lternativní elektrárny vyžadují poměrně vysoké vstupní náklady, které pro společnosti není účelné a často ani možné financovat z vlastních zdrojů. Proto UniCredit Leasing vytvořil pro tuto oblast speciální produkt Financování obnovitelných zdrojů, který postihuje specifika energetických projektů a umožňuje financovat celé technologické celky, případně i ve spojení s nemovitostmi. Majitelé již hotových elektráren mohou využít zpětného leasingu. Když se Česká republika zavázala, že určitá část energie vyrobené na jejím území bude pocházet z obnovitelných zdrojů, vytvořila zároveň program garantovaného odbytu a ceny odebrané energie. Zájem podnikatelů na sebe nenechal dlouho čekat. Jejich projekty díky garantovaným podmínkám počítají většinou s návratností okolo sedmi let. Financování zdrojů alternativní energie má však svá specifika. Na zájem klientů jsme se však velmi dobře připravili. Využíváme znalostí z již uskutečněných projektů v České republice i zkušeností od evropských kolegů ze skupiny UniCredit. Poskytneme tedy nejen finanční zdroje, ale díky znalostem z podobných projektů i fundované odborné poradenství. listopad 2009 N E J D Ř Í V E P R O D E J , PA K S P L ÁT K Y Zjednodušeně řečeno při zpětném leasingu vlastník předmět – v tomto případě elektrárnu – odprodá leasingové společnosti, a pak ji postupně splácí po různě dlouhou dobu. Po vypršení leasingové smlouvy a vyrovnání všech závazků plynoucích ze smlouvy o zpětném leasingu přechází majetek zpět do vlastnictví nájemce – původního vlastníka. Majetek tedy na dobu leasingu de iure mění vlastníka, ale uživatel zůstává stále stejný. V poslední době je zpětný leasing stále častěji využívanou formou financování. Na tomto vývoji se podílí ekonomická recese, která klade zvýšené nároky na volné finanční prostředky podnikatelů. Použití tohoto modelu na financování energetických projektů, tj. projektů s poměrně jistou návratností v návaznosti na garanci odběru a výkupních cen elektrické energie, navíc umožňuje překlenutí z hlediska financující instituce nejvíce rizikového období, kterým je doba výstavby a uvádění elektrárny do provozu. V případě fotovoltaických elektráren je předmětem prodeje většinou zařízení, které je nejen dohotoveno, ale jeho provozovatel již obdržel licenci a má uzavřené smlouvy s provozovatelem distribuční soustavy. To výrazně redukuje složitost schvalovacího procesu celé transakce. ZPĚTNÝ LEASING A DANĚ Velkou výhodou je možnost odpočtu nákladů na zpětný leasing z daní. Část leasingové splátky tvořená leasingovým nájemným je plně daňově uznatelná. Z čistě finančního hlediska je leasing položkou, která se nezapočítává do celkové rozvahy společnosti. Nezanedbatelnou výhodou je jednoduchá administrativa a doplňkové služby, poskytované UniCredit Leasing levněji, než je na trhu běžné. S PODPOROU EIB UniCredit Leasing je expertem ve vyjednávání zvýhodnění úroků od Evropské investiční banky (EIB) pro projekty firem, které patří mezi tzv. malé a střední (segment SME). V letošním roce vyjednává slevy klientům, kteří zaměstnávají méně než 250 zaměstnanců, a to nejen při financování strojů a zařízení, ale i automobilů a další dopravní techniky. Zvýhodněné financování s podporou EIB může znamenat při financování ve výši jednoho milionu korun úsporu až 30 000 Kč. Příkladem úspěšně realizovaného projektu je fotovoltaická elektrárna v Holýšově na Domažlicku. Tento ambiciózní projekt jsme zafinancovali zpětným leasingem na 15 let v hodnotě 130 milionů korun, a tím pokryli více než 72 % z celkových nákladů. Díky promptní finanční injekci elektrárna již do■ dává svých 1,4 MW do elektrické sítě. PETR FIŠER ředitel divize nemovitostí UniCredit Leasing 37 MO38_39 30.10.09 7:20 AM Page 38 MANAGEMENT Jak prakticky na standardy kvality sociálních služeb? /2 Konkrétním nástrojem pro zvyšování úrovně sociálních služeb je vzdělávání. Zmínili jsme je už v říjnu, kdy jsme se zabývali uplatňováním standardů kvality sociálních služeb v souladu s vyhláškou č. 505/2006 Sb. O becný postup pro zavádění standardů jsme rozdělili do tří kroků: 1. Definování konkrétních hodnot zařízení a jejich následné promítnutí do všech písemných nástrojů – postupů, které nařizuje standard. 2. Využití různých forem vzdělávání pro trénink a seznámení zaměstnanců s písemnými postupy. 3. Zvyšování úrovně kvality poskytovaných sociálních služeb prostřednictvím porovnávání se s okolím. Zastavme se u vzdělávání jako účinného nástroje pro reálné udržování a zvyšování úrovně služeb (tj. standardů) v sociální oblasti. Jak se s tímto nástrojem řízení lidských zdrojů pracuje? Popišme si celý proces, jehož výstupem se stává kompetentní, motivovaný a svědomitý zaměstnanec: ■ Celý proces začíná u vedoucího zařízení a týmu jeho nejbližších spolupracovníků. Je- jich zodpovědností je mimo jiné vtisknout zařízení konkrétní a smysluplnou vizi: Jaké zařízení chtějí občanům nabídnout, tj. kam je hodlají konkrétně směřovat, co si v něm předsevzali dokázat, čím by podle jejich pevného odhodlání mělo být charakteristické (chcete-li »konkurenceschopné« neboli lišící se od ostatních). ■ Vedení dále vybírá prioritní standardy sociální péče, jejichž důsledné uplatňování podporuje uskutečnění nastavené vize a zaměření organizace. A srozumitelně a přesvědčivě tuto vizi i vybrané standardy komunikuje prostřednictvím vedoucích oddělení a skupin směrem ke všem zaměstnancům jako svůj nezpochybnitelný záměr. ■ Vedení také nastavuje interní kritéria hodnot a projevů odvozených od vybraných standardů, která chce v určené době (1 až 3 Růst kvality sociálních služeb A. Analýza současné úrovně kvality sociálních služeb Výstupy z realizovaných inspekcí u poskytovatelů sociálních služeb Vyhodnocení dostupných dat v rámci ČR Dotazníkový průzkum a jeho verifikace u vybraných poskytovatelů F. Nápravná opatření pro rozvoj kvality sociálních služeb Stanovení nápravných opatření Uvedení nápravných opatření do života sociální organizace B. Nastavení hodnot (priorit) kvality sociálních služeb Aktualizace Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb v regionu Komunikace hodnot (priorit) poskytovatelům a uživatelům služeb Motivační systém (pravidla) E. Měření a hodnocení kvality sociálních služeb Pravidelné vyhodnocování posunu kvality sociálních služeb Zjištění úzkých míst kvality C. Tvorba nástrojů pro měření a hodnocení kvality sociálních služeb Soutěže Sdílení best practice Sebehodnotící zprávy (příběhy) Reference D. Trénink a vzdělávání zaměstnanců Vytvoření inovativních nástrojů pro zvyšování kvality sociálních služeb Dovednosti pracovníků (poskytovatelů) při jejích zavádění do praxe Schopnost sdílet, prezentovat a komunikovat kvalitu poskytovaných služeb roky) sledovat a za jejich dodržování oceňovat a odměňovat zaměstnance. ■ Dalším klíčovým krokem je vzdělávání (vyškolení) pracovníků na nižších úrovních řízení tak, aby věděli, proč byla zvolena tato filozofie přístupu, a uměli identifikovat a hodnotit projevy správně uskutečňovaných standardů u svých podřízených a vedli s nimi pravidelné hodnoticí rozhovory. ■ Pravidelné hodnocení zaměstnanců se optimálně provádí v intervalu půl roku na formálních pohovorech, během nichž se vždy rekapituluje výkon zaměstnance a jeho přístup k reálnému (tj. viditelnému a funkčnímu) uplatňování prioritních standardů; v návaznosti na to se zaměstnanci do dalšího pololetí určují nové úkoly a formuluje, co se od něho očekává. ■ Vedení na žádné úrovni nezapomíná na průběžnou zpětnou vazbu s podřízenými, ať už jde o pochvalu za dobrý výkon či upozornění na nedostatek v běžném provozu zařízení. Odměňuje a vyzdvihuje také dosažení dohodnutých cílů a úkolů v každém hodnoticím období. ■ U vedení se rovněž předpokládá, že bude průběžně jasně a srozumitelně svým bezprostředním spolupracovníkům dávat najevo míru své spokojenosti s jejich dílčími výsledky, aby se udrželo povědomí, motivace a úsilí lidí standardy plnit. ■ Obdobně vedení sdílí úspěch a ocenění ze strany klientů, zřizovatelů a širší veřejnosti také se zaměstnanci, aby si plně uvědomovali vazbu mezi svým úsilím a jeho konečným (oceňovaným) efektem. Pokud vám tato doporučení připadají jako běžná řídící práce, nemýlíte se: Vaše tušení je správné. Bohužel, takový přístup stále ještě nebývá běžný. Jakmile práce s lidmi upadne do rutiny a stereotypu, rázem končí život standardů v reálu a »standardně« putují na papír, do skříně a šanonů pro případného auditora a přestávají být v provozu zařízeni vidět a znát. Snaha řídit standardy kvality je nikdy nekončícím procesem. I když máme vysoký standard našeho zařízení, má být ambicí a motivací pracovníků jej ještě posunout dál, pozměnit, zlepšit… a celý proces řízení, vzdělávání a hodnocení může opět začít zcela nanovo. Další neméně důležitou oblastí se stává snaha »prodat« obecně se zvyšující kvalitu v oblasti sociálních služeb i vně organizace – svým klientům a ostatním zúčastněným stranám. Schopnost dát o svém pozitivním odlišení vědět, případně dokonce měřit efekty dodržování standardů, pak může organizaci napomoci stát se důvěryhodným zařízením, které je vyhledáváno širokým okolím. ■ Z D E N A S VAT O Š O VÁ konzultant M.C.TRITON ZDROJ: M.C.TRITON 38 listopad 2009 MO38_39 30.10.09 7:20 AM Page 39 LEGISLATIVA Doporučení ke smlouvě na tvorbě webu P o právní stránce je možné na smlouvu o vytvoření webu pohlížet jako na smlouvu o dílo, a to zejména s ohledem na předmět této smlouvy, kterým je vytvoření webu – díla. OBECNĚ KE SMLOUVĚ Smlouva o dílo jako smluvní typ upravují obchodní a občanský zákoník. Pokud ji uzavírají mezi sebou dva podnikatelé a je zřejmé, že se týká jejich podnikatelské činnosti, použijí se na úpravu smlouvy o dílo ustanovení § 536–565 obchodního zákoníku. To však neznamená, že by smlouvu o dílo podle obchodního zákoníku nemohla uzavřít s podnikatelem i osoba, která není podnikatelem. V tomto případě je však nutná výslovná písemná dohoda smluvních stran o tom, že se jejich smluvní vztah bude řídit obchodním zákoníkem (§ 262 obchodního zákoníku). Bude-li však smluvní vztah podnikatele a osoby, která podnikatelem není, podřízen občanskému zákoníku, bude třeba zvážit mimo jiné ustanovení občanského zákoníku a jiných právních předpisů ochraňující nepodnikatele jako spotřebitele. Ustanovení směřující k ochraně spotřebitele je třeba použít vždy, je-li to ve prospěch smluvní strany, která není podnikatelem. V dalším se budeme zabývat pouze smlouvou o dílo podle obchodního zákoníku, která je uzpůsobena potřebám podnikatelské činnosti smluvních stran lépe než smlouva o dílo upravená občanským zákoníkem. Smlouva o dílo podle obchodního zákoníku (dále pojmenovaná také jako smlouva o vytvoření webu) nemá předepsanou písemnou formu. Písemná forma je však s ohledem na právní jistotu smluvních stran doporučeníhodná. Vhodné je též sjednat, aby i veškeré následné změny smlouvy byly písemné, například ve formě písemných číslovaných dodatků ke smlouvě, které by měly být její nedílnou součástí. Zákonná úprava smlouvy o dílo je kromě kogentního ustanovení § 536 občanského zákoníku dispozitivní povahy. To znamená, že smluvní strany se mohou od ustanovení podle svých potřeb smluvně odchýlit. Úprava obsažená v obchodním zákoníku má tedy povahu pouze určité »předlohy chování« smluvních stran. Smluvní strany si mohou pojmy, které nejsou stanoveny obchodním zákoníkem, definovat samy. To je velmi vhodné zejména s ohledem na různorodost jednotlivých potřeb smluvních stran. Při uzavírání smlouvy by měli zejména objednatelé zvážit zařazení ustanovení o významu a účelu smlouvy do smluvních ustanovení smlouvy, a to zejména s ohledem na stávající právní úpravu náhrady škody a penalizace. listopad 2009 S P E C I F I K A C E A T E S T O VÁ N Í Smlouvou o vytvoření webu se zhotovitel zavazuje k vytvoření webu. Vzhledem k potřebné specifikaci díla (vytvářeného webu) je vhodné, aby smlouva obsahovala zejména požadavky na vytvoření webu (obsah a struktura webových stránek, jejich grafický design a technické zpracování atd.). Vzhledem k množství různých informací, které mohou web specifikovat, je možné specifikaci díla s patřičným odkazem ve smlouvě vymezit také v příloze smlouvy, která by měla být nedílnou součástí smlouvy. S ohledem na objednatelem požadované vlastnosti webu je vhodné si ve smlouvě dohodnout také jeho testování zhotovitelem. Testování webu je vhodné uskutečnit v rozsahu nutném pro prověření jeho úplnosti a jeho funkcí a současně pro ověření jeho řádného provedení. Jestliže mají podle smlouvy řádné provedení webu prokázat zkoušky (otestováno), považuje se web za vytvořený až poté, co se zkoušky úspěšně uskutečnily. Úspěšným vykonáním zkoušek a předáním webu objednateli zhotovitel splní svůj závazek vytvořit web vyplývající pro něj ze smlouvy. Ve smlouvě je možné sjednat také zkušební provoz webu. V rámci zkušebního provozu je možné identifikovat případné vady webu či jeho provozování a pružně na takové vady reagovat. ODMĚNA ZHOTOVITELI Dalším základním závazkem vycházejícím ze smlouvy o vytvoření webu je závazek objednatele zaplatit zhotoviteli odměnu za vytvoření webu. S ohledem na právní jistotu smluvních stran by odměna měla být ve smlouvě dohodnuta nebo by v ní měl být alespoň stanoven způsob jejího určení. Také případná platba záloh by měla spadat pod úpravu obsaženou ve smlouvě, a to z důvodu předcházení budoucích možných sporů smluvních stran. D O B A A Z P Ů S O B V Y T VÁ Ř E N Í Ze smlouvy o vytvoření webu by měl také vyplynout závazek zhotovitele vytvořit web na svůj náklad a nebezpečí ve sjednané době. Určení doby, v jaké by měl zhotovitel web vytvořit, je důležité zejména s ohledem na možnou penalizaci zhotovitele, byla-li tato penalizace pro případ prodlení zhotovitele s vytvořením webu smluvními stranami sjednána. Při vytváření webu postupuje zhotovitel samostatně a není při určení způsobu provedení díla vázán pokyny objednatele, pokud se k tomuto postupu smlouvou o vytvoření webu nezavázal. smlouvě o vytvoření webu, že byl předepsaným způsobem odzkoušen a že objednatel tento web přebírá. Zjistí-li objednatel vady webu, měly by být v zápise uvedeny a měla by být dohodnuta doba jejich odstranění zhotovitelem. N A B Y T Í V L A S T N I C K É H O P R ÁVA K WEBU Spolu s předáním webu objednateli je vhodné ve smlouvě upravit i nabytí vlastnického práva k webu objednatelem. Přechod vlastnického práva ze zhotovitele na objednatele je možné spojit právě s okamžikem převzetí webu objednatelem. Po nabytí vlastnického práva objednatelem by měl objednatel být vlastníkem webu, tedy měl by mít zcela zajištěno užívání webu za smlouvou sjednaných podmínek i v případě zániku smlouvy (například v případě odstoupení od smlouvy kvůli porušení sjednaných povinností kteroukoliv ze smluvních stran). Stejnou pozornost je třeba věnovat i vlastnickému právu k doméně. Ta by měla být od okamžiku vytvoření výhradně ve vlastnictví objednatele, a to z důvodu předejití budoucích možných sporů mezi zhotovitelem a objednatelem. VA D Y A Z Á R U K A Web má vady, jestliže jeho provedení nebude odpovídat výsledku určenému ve smlouvě. Zhotovitel odpovídá za vady, které má web zejména v době jeho předání objednateli. Za vady webu, na něž se vztahuje záruka za jakost, odpovídá zhotovitel v rozsahu této záruky. Zárukou za jakost přejímá zhotovitel písemně závazek, že dodaný web bude po určitou dobu způsobilý pro použití ke smluvenému, jinak k obvyklému účelu nebo že si zachová smluvené, jinak obvyklé vlastnosti. Závazek zhotovitele spočívající v tom, že web bude mít po smluvenou dobu vlastnosti požadované objednatelem a že ho objednatel bude moci užívat k požadovanému účelu by měl být ve smlouvě o vytvoření webu upraven. To samé platí i o určení délky záruční doby a o stanovení okamžiku počátku jejího běhu (obvykle předáním/převzetím webu). Při přípravě smlouvy o vytvoření webu je dále vhodné věnovat pozornost také například otázce autorství k webu a k podkladům použitých pro výrobu webu, úpravě smluvních pokut stanovených pro případ nedodržení sjednaných povinností smluvních stran nebo i úpravě náhrady případné škody. ■ J A N A H L A D Í K O VÁ právní poradce společnosti ANTEE s.r.o. PŘEDÁNÍ A PŘEVZETÍ Z ustanovení občanského zákoníku mimo jiné také vyplývá, že objednatel je povinen provedené dílo (vytvořený web) od zhotovitele převzít. O předání a převzetí webu je vhodné sepsat písemný zápis, který podepíší obě smluvní strany. Z tohoto zápisu by mělo zejména vyplývat, že web byl vytvořen podle požadavků objednatele uvedených ve 39 30.10.09 7:21 AM Page 40 LEGISLATIVA Matriky bez »tajemství« Kontrolní i metodickou strukturu uzavírají příslušné krajské úřady a ministerstvo vnitra. Anna Sopoušková, vedoucí matričního úřadu v Moravské Třebové, a Zdeňka Stránská, vedoucí úseku státního občanství, matrik a správních agend Krajského úřadu Pardubického kraje, se shodují v tom, že pro kvalitní práci matrikářky je důležitá praxe. Zejména v základních matričních obvodech jsou jejich funkce navíc kumulovány s jinou prací, zejména s organizačními záležitostmi (občanské průkazy, pasy, vidimace listin apod.). Přicházejí tak velmi často do styku s nejrůznějšími klienty. Jak zdůrazňuje Zdeňka Stránská, ale až »lidský přístup, láska, pokora a úcta při této práci dělá v očích veřejnosti z matrikářky nebo matrikáře paní matrikářku a pana matrikáře«. O tom, že si také své práce váží, svědčí to, že například ve správním obvodě Moravské Třebové se za uplynulých 25 let změnila jen jedna matrikářka, a to odchodem do důchodu. Odpovědné zvládnutí matričních agend však vyžaduje nejen citlivý přístup k občanům. Jeho předpokladem je podle Zdeňky Stránské také znalost poměrně velkého okruhu zákonů, vyhlášek a nařízení, které jsou provázány i do jiných agend státní správy. K jejímu nabytí slouží mjimo jiné kontrolní a metodická činnost nadřízených složek. Anna Sopoušková oceňuje, že Krajský úřad Pardubického kraje pořádá pro trojkové i dvojkové obce porady s přednáškami na různá témata. Školení bývají převážně dvoudenní a jsou určena matrikářkám všech 54 matričních obvodů. »Nejde přitom výhradně o odbornou tematiku spojenou s výkonem státní správy na úseku matrik, ale například o aktuální změny na úseku evidence obyvatel, občanských průkazů a pasů. Jsou to rovněž metodické Z kušenosti z Pardubického kraje ukazují, jak důležitá je vzájemná vstřícnost všech stupňů různorodé agendy matričních úřadů. Naplňuje se konzultacemi mezi jednotlivými pracovníky na srovnatelné úrovni, stejně jako s krajským úřadem a ministerstvem vnitra. Odpovědnost vůči dalším generacím potom zaručuje spolupráce se Státním oblastním archivem v Zámrsku, která se uplatňuje nejen v oblasti matričních agend, ale i státoobčanských šetření. P R A X E A V Z D Ě L ÁVÁ N Í Matriky, jejich vedení a uložení jsou pro nejširší veřejnost obestřeny jistým tajemstvím. Přispívá k němu mj. skutečnost, že se v nich dají dopátrat dávní rodinní předkové. Jindy ho zase podněcují mediálně vděčné případy úprav uchovávaných záznamů apod. Tím spíše je třeba, aby se s matrikami pracovalo se vší odpovědností. Proto ji podrobně upravuje zákon č. 301/2000 Sb.,o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů. Zcela nezastupitelné místo ve vedení matrik mají obce. Vedou je ty z nich, které určuje příloha vyhlášky Ministerstva vnitra ČR číslo 207/2001 Sb. Samotné matriky sestávají z knihy narození, knihy manželství, knihy registrovaného partnerství a knihy úmrtí. Podkladem pro zápis v nich jsou sbírky příslušných listin. Jsou to zásadní dokumenty archivní hodnoty, proto vedení matriky na nejnižším stupni dozorují matriční úřady působící v obcích s rozšířenou působností. FOTO: ARCHIV MO40_41 Ukázky středověkých matrik uložených ve Státním oblastním archivu v Zámrsku. 40 porady se zaměřením na ukázky svatebních obřadů s důrazem na vystupování a projevy oddávajících, matrikářek, případně obřadníků apod. Letos se poslední školení uskuteční v prosinci na téma Jméno a příjmení – problematika jejich zápisů, vydávání matričních dokladů atd.,« doplňuje Anna Sopoušková. Účinnost školení a průběžné sledování toho, jak si matrikářky plní povinnosti spojené se skládáním zkoušek zvláštní odborné způsobilosti, ukazují výsledky kontrolních akcí. Jak uvedla Zdeňka Stránská, v Pardubickém kraji nejsou odhalována žádná závažná porušení zákona. Přitom matrikářky musí dodržovat nejen stávající zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách. Při zpracovávání matričních dokladů předkládaných nejen českými občany z ciziny, ale zejména cizinci žijícími na území ČR musí také vycházet z mezinárodního práva soukromého a procesního i z dvoustranných či vícestranných mezinárodních smluv a úmluv apod. M AT R I K Y V A R C H I V U Kontroly také sledují, jak jsou matriky, sbírky i listiny zabezpečeny. Zatím pro všechny matriční úřady platí, že matriky i sbírky jsou uloženy v ohnivzdorných skříních a veškeré ostatní písemnosti v uzamykatelných skříních. Pro současnou praxi podle zástupce ředitele Státního oblastního archivu v Zámrsku Mgr. Jiřího Kuby platí, že se na matričních úřadech do matrik pouze nahlíží, a tím ani nemůže docházet k jejich opotřebování intenzivním studiem. K odbornému studiu jsou určeny badatelny státních oblastních archivů. Proto se o ně musí odpovídajícím způsobem postarat fyzicky a zajistit, aby se badatelským využitím neopotřebovaly. »Matriční úřady do jejich archivu předávají matriky vesměs v takovém fyzickém stavu, jak je převzaly po roce 1950 od původců, tj. farních a politických úřadů. Například při předávce matrik v letech 1997–1998 z přibližně 2500 knih bylo několik desítek poškozeno a byly hned v archivu převázány. Za horší stav matrik však matrikářky a matrikáři nemohli,« konstatuje na základě dosavadních zkušeností Mgr. Kuba. Upozorňuje, že šlo totiž vesměs o knihy z 19. a 20. století se stovkami listů s velkou gramáží, zatímco matriky do první poloviny 19. století jsou lehčí a méně objemné, psané na ručním hadrovém papíru, takže i jejich vazba je trvanlivější. Při vlastní badatelské činnosti kromě poškozování matrik ze strany badatelů hrozí i padělání zápisů. Podle Jiřího Kuby mu nemůže vždy zabránit ani přítomný dozor. Řešení nabízí jejich převod na studijní reprodukce – mikrofilmy a digitalizace. Proto v polovině tohoto roku na základě dohody uzavřené mezi Státním oblastním archivem v Zámrsku a neziskovým sdružením Family Search International začala digitalizace uložených matrik. Postup je přitom obdobný jako ve Státním oblastním archivu v Třeboni, tj. v abecedním pořadí podle jednotlivých farností. ■ MILOŠ CHARBUSKÝ JAN STEJSKAL listopad 2009 MO40_41 30.10.09 7:21 AM Page 41 LEGISLATIVA N ovela zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, která byla přijata v souvislosti s vydáním zákona o základních registrech (viz novela č. 227/2009 Sb.), stanovuje s účinností od 1. července 2010 postup při přidělování čísel popisných a evidenčních a dále vymezuje okruh dokladů potřebných k přidělení těchto čísel (nový § 31a obecního zřízení). Nová úprava postupu přidělování čísel a stanovení dokladů potřebných k jejich přidělení vychází ze stávajícího znění § 8 vyhlášky č. 326/2000 Sb., o způsobu označování ulic a ostatních veřejných prostranství názvy, o způsobu použití a umístění čísel k označení budov, o náležitostech ohlášení o přečíslování budov a o postupu a oznamování přidělení čísel a dokladech potřebných k přidělení čísel, který se již v současnosti aplikuje v hlavním městě Praze. P Ř I D Ě L O VÁ N Í P O P I S N Ý C H A EVIDENČNÍCH ČÍSEL V souladu s novou právní úpravou bude obecní úřad od 1. července 2010 přidělovat čísla popisná a evidenční: ■ v případě nově vzniklé budovy, která je stavbou vyžadující stavební povolení nebo ohlášení stavebnímu úřadu, na základě písemné výzvy příslušného stavebního úřadu (viz nový § 121 odst. 2 stavebního zákona, podle kterého platí, že vzniká-li stavbou nová budova, které se přiděluje číslo popisné nebo evidenční, stavební úřad po předložení podkladů uvedených v § 121 odst. 1 stavebního zákona vyzve písemně příslušnou obec o přidělení čísla popisného nebo evidenčního), ■ v ostatních případech na základě písemné žádosti vlastníka budovy, jejíž přílohou je geometrický plán a doklad, který osvědčuje, že budova byla uvedena do užívání; uvedené přílohy se nevyžadují, dochází-li na základě žádosti vlastníka budovy k přečíslování budovy již zapsané v katastru nemovitostí, anebo jde-li o budovy uvedené v § 31 odst. 2 písm. c) obecního zřízení, tj. budovy, které nevyžadují stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu (s některými výjimkami). Na základě výše uvedené písemné výzvy příslušného stavebního úřadu vzniká obecnímu úřadu povinnost sdělit mu neprodleně údaje o čísle popisném nebo evidenčním a jeho příslušnosti k části obce (podle § 27 odst. 2 obecního zřízení je část obce evidenční jednotka vytvářená budovami s čísly popisnými a čísly evidenčními, přidělenými v jedné číselné řadě, která leží v jednom souvislém území), popřípadě název ulice, do níž stavební objekt náleží, a údaje o čísle orientačním. O skutečnosti, že bylo přiděleno čís- listopad 2009 ILUSTRAČNÍ FOTO: DAGMAR HOFMANOVÁ Změna v zákoně o obcích a vznik základních registrů /2 V případě zániku části obce rozhodne obec o přečíslování budov v zanikající části obce. lo popisné, evidenční nebo orientační, vydá obecní úřad vlastníku budovy písemný doklad (tento doklad, stejně jako samotný úkon o přidělení čísla, nemá charakter správního rozhodnutí ve smyslu § 9 a § 67 odst. 1 správního řádu, ale jedná se o úkon podle části čtvrté správního řádu). O Č Í S L O VÁ N Í , P Ř E Č Í S L O VÁ N Í A Z R U Š E N Í Č Í S L O VÁ N Í Při zániku budovy (míněn je »úplný« zánik, nikoliv například podstatná rekonstrukce budovy) obecní úřad přidělená čísla zruší. Dojde-li k zániku ulice nebo jiného veřejného prostranství (tj. budovy nadále existují, avšak již nadále nejsou součástí ulice nebo jiného veřejného prostranství, popřípadě dochází k přičlenění všech budov ze zanikající ulice do ulice jiné) se zrušují (případně) přidělená čísla orientační. V případě zániku části obce rozhodne obec o přečíslování budov v zanikající části obce. K očíslování, přečíslování nebo zrušení číslování budovy dochází zápisem do registru územní identifikace, adres a nemovitostí podle zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech, tj. zápis do tohoto registru má konstitutivní účinky a k očíslování, přečíslování nebo zrušení číslování budovy tedy dojde až samotným zápisem do registru územní identifikace (viz § 31a odst. 7), nikoliv »okamžitě« na základě samotného rozhodnutí obecního úřadu (§ 31a odst. 1). Smyslem nového ustanovení § 31a obecního zřízení je především zajistit, aby příslušný obecní úřad měl před přidělením čísla popisného nebo evidenčního k dispozici takové podklady, které by prokazovaly zejména samotnou existenci stavby, neboť obecní úřad si sám takové podklady opatřit nemůže. U nových staveb zapisuje příslušný stavební úřad do registru některé údaje o budově (stavbě) a k tomu potřebuje znát mj. identifikaci budovy (tzn. i její číslo popisné), kterou si vyžádá od příslušného obecního úřadu. Poté prostřednictvím informačního systému územní identifikace nebo svého informačního systému sloužícího k plnění úkolů ve věcech stavebního řádu zapíše do registru jak číslo popisné, tak další údaje o budově. Obecní úřad údaj o přidělení takového čísla nové budově v době přidělování tohoto čísla zapsat nemůže, protože v té době nebude v registru územní identifikace o nové budově žádný údaj. Proto by nebylo k »čemu« zápis o tomto čísle učinit. V případě přečíslování budovy na základě žádosti vlastníka již není třeba předkládat zákonem stanovené přílohy k žádosti, neboť obec disponuje na základě § 13 odst. 3 obecního zřízení a 22 odst. 5 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), bezplatným dálkovým přístupem k údajům katastru nemovitostí, jehož prostřednictvím si údaje o již v katastru nemovitostí zapsané budově může ověřit. Dálkovým přístupem může obec získat jak výpis z katastru nemovitostí, tak kopii katastrální mapy v katastrálních územích, ve kterých existuje katastrální mapa v digitální podobě. V těch katastrálních územích, ve kterých neexistuje katastrální mapa v digitální podobě, lze k ověření polohy budovy využít orientační mapu parcel, která pro daný účel zcela postačuje. DALŠÍ NEZBYTNOSTI V registru územní identifikace, adres a nemovitostí bude o obci (městském obvodu nebo městské části územně členěného statutárního města a městské části hlavního města Prahy) veden i doplňující údaj o znaku a vlajce (§ 33 odst. 3 zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech). Proto je nezbytné, aby měl správce tohoto registru údaj o této skutečnosti »ihned« po jeho vzniku k dispozici. K tomu je nutná součinnost Kanceláře Poslanecké sněmovny, která poté, co její předseda udělí obci (městském obvodu nebo městské části) znak nebo vlajku, předá potřebné údaje neprodleně Českému úřadu zeměměřickému a katastrálnímu k zápisu do registru /viz § 43 odst. 1 písm. a) bod 6 zákona č. 111/2009 Sb./. Novela č. 227/2009 Sb. v rámci svých přechodných ustanovení stanoví, že pokud názvy ulic, silnic, náměstí, parků a mostů, jakož i dalších veřejných prostranství v téže obci, čísla popisná či evidenční v téže části obce a čísla orientační v téže ulici jsou shodná, je povinností obce rozhodnout o změně jejich názvů, popřípadě čísel do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, tj. do 1. července 2011. Do stejného data mají vlastníci stavebních objektů, kterým podle dosavadní právní úpravy nebylo přiděleno číslo popisné ani evidenční a kterým se toto číslo přiděluje, povinnost požádat o přidělení čísla. ■ JAN BŘEŇ právník 41 30.10.09 7:22 AM Page 42 LEGISLATIVA Co přinese nový zákon o ochraně ovzduší obcím a městům A mbicí návrhu nového zákona o ochraně ovzduší, který je nyní předkládán k veřejné diskusi v rámci legislativního procesu, je zásadní zlepšení kvality ovzduší a především efektivnější ochrana obyvatel před imisní zátěží. Navrhuje využití nástrojů stávajícího předpisu tam, kde se ukázaly být efektivní, a zakotvuje některé nové zejména tam, kde právní úprava chybí nebo je nedostatečná (to je problém především u znečištění ovzduší z dopravy a z vytápění domácností). Některé nástroje si logicky vyžádají nové kompetence či jejich změny, které se dotknou rovněž obecních úřadů (jedničkových a trojkových obcí). K O M P E T E N C E U M A LÝ C H Z D R O J Ů Návrh zákona mění současnou kategorizaci stacionárních zdrojů ze zvláště velkých, velkých, středních a malých na zdroje vyjmenované v příloze č. 2 zákona a zdroje v této příloze nevyjmenované. Zákon se vydává trendem, který nastavily průřezové předpisy ochrany životního prostředí, zákon o integrované prevenci (IPPC) a zákon o posuzování vlivů na životní prostředí (EIA). Dochází tak ke zjednodušení a zpřehlednění, všechny důležité povinnosti jednotlivých zdrojů (mít povolení, povinnost kompenzačního opatření, placení poplatků, provozní řád) budou jasně uvedeny v příloze nového zákona a uživatel je nebude muset jako dosud dlouze a složitě hledat v prováděcích předpisech. Díky změně kategorizace obecní úřady obcí s rozšířenou působností (ORP) již nebudou rozhodovat o poplatcích za (současné) střední zdroje znečišťování ovzduší. Kapacitu těchto odborníků navrhujeme využít ve vztahu ke zdrojům nevyjmenovaným v příloze zákona (zhruba současná kategorie malý stacionární spalovací i ostatní zdroj). Návrh zákona počítá s kompetencí ORP ve vztahu ke zpoplatňování (účinnost poplatkové povinnosti je nicméně odložena až do roku 2015) a ke kontrole těchto zdrojů – předběžné i následné – a ukládání sankcí. U kontrolní a sankční činnosti zákon navrhuje tzv. dělenou kompetenci – ke kontrole nad dodržováním povinností těchto zdrojů budou příslušné jak ORP, tak Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP). Řízení o uložení opatření k nápravě nebo sankce zahájí ten, který se o porušení povinnosti dozvěděl jako první. ČIŽP však může v méně závažných případech předat věc závazně k vyřešení ORP. Ta má poté povinnost informovat inspekci, jak s daným podnětem naložila. Důvod pro tuto změnu je nasnadě. Současný stav kontroly nad malými zdroji ze strany obecních úřadů je nevyhovující a ne- 42 jednotný zejména v menších obcích, kde malé (zejména spalovací) zdroje působí největší problémy.1) Hodláme využít zkušeností a uvolněných kapacit odborníků z ORP. Důležitým aspektem (opět zejména ve vztahu k malým obcím) je výrazně slabší sociální vazba mezi přestupcem a pověřeným úředníkem. ČIŽP, která se již dnes těmto problémovým zdrojům fakticky věnuje, bude mít možnost důležitější případy sama převzít a v méně závažných případech věc postoupit, za současného metodického vedení ORP. KONTROLA V DOMÁCNOSTECH Česká republika patří mezi země EU s nejhorší kvalitou ovzduší. Významný podíl na těchto emisích má vytápění domácností – odsud v roce 2007 pocházelo 30 % z celkových emisí jemného prachu a na 70 % emisí rakovinotvorných polycyklických aromatických uhlovodíků. Návrh zákona zavádí povinné ověřování emisních a technických parametrů zdrojů od 15 do 300 kW, které jsou připojeny na ústřední vytápění, v tříletých intervalech. Tyto kontroly budou vykonávat osoby autorizované ministerstvem životního prostředí (MŽP). Kromě vizuální kontroly mohou tyto osoby navíc seřídit a vyčistit kotel a případně doporučit, jak jej optimálně používat. První kontrola bude rozložena v čase a budou ji provádět nejprve provozovatelé spalovacích zdrojů na pevná a kapalná paliva, a to do 31. 12. 2013. Po roce 2013 přijdou na řadu plynové kotle. První kontrolu zajistí a zaplatí MŽP. Administraci celého systému budou mít na starosti ORP pro svůj obvod. Protože u domácností není možné, na rozdíl od podnikatelských subjektů, v případě neplnění požadavků zákona zakázat provoz zdroje (lidé si domácnost vytápět musí), obsahuje návrh zákona možnost používat i nevyhovující spalovací zdroj. Ten bude možné provozovat za poplatek, který alespoň zčásti kompenzuje jeho negativní vliv na zdraví spoluobčanů a kvalitu ovzduší. Poplatkům budou podléhat spalovací zdroje v domácnostech s příkonem 15–300 kW na pevná paliva, připojené na ústřední vytápění, které nevyhovují emisním a technickým požadavkům zákona. Z toho vyplývá, že domácnosti, které vytápějí ekologicky šetrnějším způsobem (zemní plyn, dálkové teplo, kvalitní kotle na jakákoli paliva apod.), žádný poplatek platit nebudou. Znečišťující zdroje budou zpoplatněny až od roku 2015, což poskytuje dostatek času na pořízení vyhovujícího spalovacího zdroje nebo přechod na jiný způsob vytápění, například s podporou z programu Zelená úsporám, která dosahuje až 95 tisíc korun u nejmodernějších kotlů. Nastavené technické a emisní požadavky návrhu zákona jsou shodné s požadavky uvedeného programu. Poplatek bude na počátku 500 Kč (v roce 2015), postupně se však bude zvyšovat. Zpoplatnění ani povinné ověřování se nebude vztahovat na zdroje o příkonu do 15 kW a zdroje, které nejsou napojeny na ústřední vytápění, případně vytápějí samostatné místnosti. Výnosy z poplatků poplynou z poloviny do rozpočtů ORP na částečné pokrytí nákla- ILUSTRAČNÍ FOTO: ARCHIV MO42_43 Významný podíl na zhoršování ovzduší má vytápění domácností. dů na administraci této agendy a z poloviny do rozpočtů obcí, kde provozem nevyhovujících kotlů dochází ke znečišťování ovzduší. Obce budou moci státní podporu doplnit vlastním programem (dotace, bezúročné půjčky), který bude financován z výnosů z poplatků (případně i z jiných zdrojů), a ještě více tak svým občanům usnadnit pořízení takového způsobu vytápění, které bude vyhovovat zákonu i sousedům v okolí a zajistí čistý vzduch v obci. NÍZKOEMISNÍ ZÓNY Silniční doprava vyprodukuje zhruba třetinu celkových emisí velmi nebezpečného jemného prachu frakce PM 2,5 a téměř polovinu emisí oxidů dusíku. Alarmující je zejména fakt, že podíl silniční dopravy na celkové emisní bilanci ČR neustále stoupá. Znečištění těmito látkami představuje vysoká zdravotní rizika. Jemné částice prachu a na ně navázané rakovinotvorné a toxické látky se vdechováním dostávají hluboko do plicních sklípků, kde se usazují a dále mohou být krví přenášeny do celého organismu. Oxidy dusíku zase mohou způsobovat například astma či záněty spojivek. Celkem paradoxně stávající zákon o ochraně ovzduší neobsahuje žádné nástroje k regulaci silniční dopravy. Návrh nového zákona nabízí zejména větším městům zajímavou možnost k omezení znečištění ovzduší z automobilů. Zakotvuje specifický nástroj, tzv. nízkoemisní zóny. Obcím a městům umožní vymezit určité území, do kterého mají zakázán vjezd auta s vysokými emisemi. Tuto možnost pouze nabízí, rozhodnutí a konkrétní podmínky včetně výjimek si určí samo město v rámci svého nařízení. Zákon nicméně stanoví určité pojistky, aby zóny byly vyhlašovány pouze tam, kde to bude splňovat svůj prvotní účel, tedy zlepšení nevyhovující kvality ovzduší, a zároveň nedojde k omezení tranzitní dopravy. Nízkoemisní zónu proto mohou obce vyhlásit jen tam, kde jsou překračovány imisní limity a zároveň existuje vhodná objízdná trasa po silnici stejného nebo vyššího typu bez omezení. Z důvodů geografické blízkosti a dobrých dosavadních výsledků v oblasti kvality ovzduší byl pro ČR zvolen tzv. německý model, se kterým by měl být náš systém plně kompatibilní. Český řidič by mohl využít svou emisní nálepku jak pro cesty do českých, tak do německých měst. Pokud se obecní samospráva rozhodne na území obce nebo jeho části nízkoemisní zónu listopad 2009 MO42_43 30.10.09 7:22 AM Page 43 LEGISLATIVA vyhlásit, vymezí hranice a emisní kategorie vozidel, které budou mít vjezd do zóny povolen. Zároveň si určí výjimky, na které se omezení vztahovat nebude. Některé kategorie vozidel budou mít výjimku automaticky (vozidla integrovaného záchranného systému, veteráni, zemědělské stroje), další si bude moci stanovit obec podle místních podmínek. Všechna auta, která budou chtít vjíždět do nízkoemisní zóny, budou muset být označena tzv. emisní nálepkou, která bude umístěna na předním skle automobilu. Emisní nálepky budou tři – červená, oranžová a zelená. Vozidlo obdrží příslušnou emisní známku na základě emisních parametrů uvedených v technickém průkazu, případně podle data první registrace. Budou je vydávat stanice technické kontroly, dopravní inspektoráty a pověřené subjekty. Možné bude rovněž jejich korespondenční vyřízení. Hranice zóny bude vymezena dopravní značkou zóny zákazu vjezdu s dodatkovou tabulkou, na které budou vyobrazeny emisní nálepky vozidel, která mají povolen vjezd. Porušení povinnosti zákazu vjezdu bude dopravním přestupkem. D A L Š Í P R AV O M O C I Návrh zákona dává nově obcím pravomoc, aby při povolování nových zdrojů znečišťování ovzduší na jejich územích, hájily zájmy svých občanů a jejich právo na ochranu zdraví a příznivé životní prostředí. Obecní úřady se budou jako orgány ochrany ovzduší účastnit správních řízení o vydání povolení pro zdroje znečišťování ovzduší z pozice dotčeného orgánu státní správy. Stávající zákon o ochraně ovzduší zakotvoval možnost, aby obec závaznou vyhláškou zakázala spalování některých druhů pevných paliv, které negativně ovlivňují kvalitu ovzduší. Napříště by mělo být spalování těchto paliv (seznam je stejný) zakázáno přímo ze zákona. Právo obce upravit vyhláškou podmínky pro spalování suchého rostlinného materiálu nebo toto spalování zakázat zůstává. S ohledem na neutuchající turbulence české politické scény lze jen velmi stěží odhadovat, jak bude pokračovat další schvalování návrhu zákona. Z hlediska časového jsou však podstatné dvě skutečnosti. Za prvé, povinnost ve vztahu k EU převést do českého právního řádu směrnici 2008/50/ES o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu nejpozději do června 2010. Za druhé, proti termínům uloženým Národním programem snižování emisí k přijetí nového zákona, který schválila vláda, je již téměř roční skluz. Proto je třeba v legislativním procesu postupovat relativně svižně. ■ Poznámka 1) Stávající způsob kontroly dodržování povinností ze strany domácností je komplikovaný kvůli nemožnosti přístupu ke zdroji. I to by měl návrh zákona řešit a přístup ke zdrojům za jasně daných a transparentních podmínek umožnit. MICHAL BERNARD odbor ochrany ovzduší Ministerstvo životního prostředí ČR listopad 2009 ZE SBÍRKY ZÁKONŮ Uvádíme přehled vybraných právních předpisů a dalších aktů státních orgánů publikovaných ve Sbírce zákonů (od částky 54/2009 do částky 64/2009). Částka 54 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 25. června 2009. Sdělení Ministerstva pro místní rozvoj č. 180/2009 Sb., o roztřídění obcí do velikostních kategorií podle počtu obyvatel, o územním rozčlenění obcí seskupením katastrálních území, 2 o výši základních cen za 1 m podlahové plochy bytů, o cílových hodnotách měsíčního nájemné2 ho za 1 m podlahové plochy bytu, o maximálních přírůstcích měsíčního nájemného a o postupu při vyhledání maximálního přírůstku nájemného pro konkrétní byt Částka 57 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 26. června 2009. Zákon č. 190/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Novela č. 190/2009 Sb. přináší základní princip právní úpravy spisové služby, kterým je preference elektronické spisové služby před listinnou spisovou službou. Státní orgány, státem zřízené právnické osoby a některé další subjekty veřejného práva budou vést povinně elektronickou spisovou službu, pokud by pro zvláštní povahu jejich působnosti (například z důvodů bezpečnostních) toto nebylo možné. V případě obcí a dalších subjektů, jimž zákon ukládá vést spisovou službu, bude na jejich výběru, zda budou vykonávat spisovou službu v elektronické podobě, či zda setrvají u listinné spisové služby. Účinnost od 1. července 2009 (s výjimkami) Vyhláška č. 191/2009 Sb., o podrobnostech výkonu spisové služby Vyhláška stanoví podrobnosti výkonu spisové služby, které se vztahují k původcům dokumentů, jimiž se pro účely vyhlášky rozumí určení původci, obce, které nejsou určenými původci, organizační složky územních samosprávných celků (ÚSC) a právnické osoby zřízené či založené ÚSC v rozsahu, v jakém vykonávají spisovou službu podle zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Účinnost od 1. července 2009 Vyhláška č. 193/2009 Sb., o stanovení podrobností provádění autorizované konverze dokumentů Tato vyhláška upravuje technické náležitosti provádění autorizované konverze dokumentů, technické náležitosti dokumentu, který provedením konverze vznikl, technické náležitosti dokumentu, jehož převedením výstup při konverzi vznikl, a vzor osvědčení o vykonání zkoušky zaměstnance provádějícího konverzi na žádost. Účinnost od 1. července 2009 Vyhláška č. 194/2009 Sb., o stanovení podrobností užívání a provozování informačního systému datových schránek Tato vyhláška upravuje náležitosti přístupových údajů pro přihlašování do datové schránky, elektronické prostředky pro přihlašování do datové schránky, technické podmínky a bezpečnostní zásady pro přístup do datové schránky, přípustné formáty datové zprávy dodávané do datové schránky, maximální velikost datové zprávy dodávané do datové schránky, dobu uložení datové zprávy v datové schránce, technické náležitosti užívání datové schránky a způsob tvorby identifikátoru datové schránky. Účinnost od 1. července 2009 Částka 58 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 29. června 2009. Zákon č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství a v návaznosti na Listinu základních práv a svobod a mezinárodní smlouvy, které jsou součástí právního řádu, blíže vymezuje právo na rovné zacházení a zákaz diskriminace ve věcech práva na zaměstnání a přístupu k zaměstnání, přístupu k povolání, podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti, pracovních, služebních poměrů a jiné závislé činnosti včetně odměňování, členství a činnosti v odborových organizacích, radách zaměstnanců nebo organizacích zaměstnavatelů, včetně výhod, které tyto organizace svým členům poskytují, členství a činnosti v profesních komorách, včetně výhod, které tyto veřejnoprávní korporace svým členům poskytují, sociálního zabezpečení, přiznání a poskytování sociálních výhod, přístupu ke zdravotní péči a jejího poskytování, přístupu ke vzdělání a jeho poskytování, přístupu ke zboží a službám, včetně bydlení, pokud jsou nabízeny veřejnosti nebo při jejich poskytování. Účinnost od 1. září 2009 (s výjimkou) Částka 64 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 20. července 2009. Zákon č. 212/2009 Sb., kterým se zmírňují majetkové křivdy občanům České republiky za nemovitý majetek, který zanechali na území Podkarpatské Rusi v souvislosti s jejím smluvním postoupením Svazu sovětských socialistických republik Tento zákon upravuje způsob zmírnění majetkových křivd občanům České republiky za nemovitý majetek, který zanechali jako státní občané Československé republiky na Podkarpatské Rusi v souvislosti s jejím smluvním postoupením Svazu sovětských socialistických republik. Zákon se nevztahuje na nemovitý majetek právnických osob ani nemovitý majetek, který tito občané do právnických osob vložili. Zákon se rovněž nevztahuje na ostatní majetkové podíly těchto občanů v právnických osobách ani na cenné papíry a pohledávky splatné na Podkarpatské Rusi. Zákon se nevztahuje na žádné věci movité. Účinnost od 1. října 2009 Mgr. JAN BŘEŇ 43 MO44_45 30.10.09 7:22 AM Page 44 LEGISLATIVA Práva občanů a povinnosti samosprávy O bce i kraje by měly vždy usilovat o co nejširší zapojování občanů do veřejné debaty o důležitých věcech. Vyslechnutí návrhů a vyvolání diskuse mohou přinést alternativní řešení aktuálních problémů, cenné informace o potřebách a přáních lidí, jakož i nové podněty k činnosti. Místní samospráva, za jejíž činností stojí široký konsenzus a podpora občanů, může často prosadit svoje zájmy mnohem efektivnějším a v každém případě legitimnějším způsobem. Pomineme-li institut místního referenda, mohou občané obce nebo kraje především požadovat, aby byla konkrétní záležitost zastupitelstvem nebo radou projednána a v souvislosti s tím mohou vznést návrh usnesení, které má být přijato. Dále se mohou účastnit zasedání zastupitelstva a vyjadřovat na něm svá stanoviska k projednávaným věcem. Relevantními právními předpisy jsou zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (zákon o obcích), zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze (zákon o hlavním městě Praze) a zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (zákon o krajích). Z A S E D Á N Í Z A S T U P I T E L S T VA NEBO SCHŮZE RADY Podle § 16 odst. 2 písm. f ) zákona o obcích má každý občan obce právo požadovat, aby byla určitá záležitost v oblasti samostatné působnosti obce projednána radou nebo zastupitelstvem obce a v souvislosti s tím vznést návrh usnesení, které má být přijato. V případě, že žádost o projednání podepíše nejméně 0,5 % občanů obce, musí být projednána na zasedání rady nejpozději do 60 dnů a na zasedání zastupitelstva nejpozději do 90 dnů. Obdobně podle § 12 odst. 2 písm. d) zákona o krajích mohou občané kraje požadovat projednání určité záležitosti v oblasti samostatné působnosti radou nebo zastupitelstvem. Počet podpisů občanů kraje zajišťující projednání ve stanoveném termínu je stanoven na nejméně 1000. Věc musí opět projednat rada nejpozději do 60 dnů a zastupitelstvo nejdéle do 90 dnů. V případě hlavního města Prahy se uplatní obdobný režim jako u krajů (1000 podpisů), pro pražské městské části platí obdobná právní úprava jako pro obce (0,5 % občanů městské části), v obou případech musí být věc projednána do 60 dnů, ať už radou nebo zastupitelstvem /§ 7 písm. c) a § 8 písm. c) zákona o hlavním městě Praze/. V Y J A D Ř O VÁ N Í S TA N O V I S E K V praxi jsme se setkali s tím, že vznikl spor o otázce, kdy mohou občané obce vyjadřovat 44 svá stanoviska na zasedání zastupitelstva obce a diskutovat k jednotlivým bodům programu – jestli při jejich projednávání nebo až při závěrečné diskusi. Dále vyvstala otázka, zda se mohou občané vyjadřovat ke všem projednávaným věcem, a jestli pouze k nim nebo i k věcem jiným. V souladu s ustanovením § 93 odst. 2 zákona o obcích je zasedání zastupitelstva obce veřejné, kdokoliv se ho proto může zúčastnit a veřejnost nemůže být z projednávání nikdy vyloučena. Občané obce1), kteří dosáhli věku 18 let, mají navíc na základě ustanovení § 16 odst. 2 písm. c) zákona o obcích právo »vyjadřovat na zasedání zastupitelstva obce v souladu s jednacím řádem svá stanoviska k projednávaným věcem«2). Podrobněji tuto otázku zákon o obcích neupravuje. Nechává tak na zastu- pitelstvu obce, aby bližší pravidla stanovilo v jednacím řádu3). Tato pravidla však nesmějí být v rozporu s právem garantovaným občanům ustanovením § 16 zákona o obcích, jehož realizace musí být vždy umožněna. Výkladem ustanovení § 16 zákona o obcích lze jednoznačně dojít k závěru, že občané smějí vyjadřovat svá stanoviska i v průběhu zasedání, nemohou být omezeni na závěrečnou diskusi. Zákon o obcích jasně mluví o vyjadřování stanovisek k »projednávaným věcem«, jde tedy vždy o vyjádření v aktuálním čase, v době, kdy se daný bod projednává. To vyplývá i z rozhodnutí Nejvyššího správního soudu č. j. 3 Aps 1/2008 – 1514): »... Nejvyšší správní soud se ztotožnil se závěry krajského soudu, podle nichž má občan obce podle § 16 odst. 2 písm. c) zákona o obcích právo vyjadřovat na zasedání zastupitelstva obce svá stanoviska jedině tehdy, pokud tak činí k právě projednávané věci, tj. pokud má jeho stanovisko nějakou věcnou souvztažnost k aktuálně projednávanému bodu programu zasedání. Občané obce musí při realizaci tohoto práva respektovat program zasedání. Jedině tehdy totiž může zastupitelstvo v dané věci a k danému bodu následně zaujmout kvalifikovaný názor.« To odpovídá i účelu citovaného ustanovení, kterým by mělo být nalezení konstruktivního řešení při projednávání konkrétní otázky, a to i v důsledku diskuse s občany. Co se týče otázky, ke kterým věcem se mohou občané vyjadřovat, judikatura potvrdila, že občan obce má právo vyjadřovat na zasedání zastupitelstva svá stanoviska ke všem projednávaným věcem včetně samého programu zasedání, který se projednává jako jakákoliv jiná věc. Toto vyplývá jak z výše uvedeného rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, tak z usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č. j. 15 Ca 164/2005-415). Na druhou stranu je ze shora citovaného rozsudku Nejvyššího správního soudu zřejmé, že se občané mohou při projednávání určitého bodu programu vyjadřovat v danou chvíli právě jen k tomuto bodu a ne k jinému. Téměř identicky upravuje tuto problematiku pro zasedání zastupitelstva kraje zákon o krajích v ustanoveních § 42 odst. 1 a § 12 odst. 2 písm. b)6). Mírně odchylnou úpravu naopak obsahuje zákon o hlavním městě Obce i kraje by měly vždy usilovat o co nejširší zapojování občanů do veřejné debaty o důležitých věcech. Praze. V § 7 písm. d) a § 8 písm. d) tohoto zákona se uvádí, že občané hlavního města Prahy, respektive městské části mají právo »vyjadřovat na zasedání hlavního města Prahy (respektive městské části) v souladu s jednacím řádem svá stanoviska«. Chybí tedy formulace »k projednávaným věcem«. Přesto se i zde uplatní obdobný výklad jako v případě vyjadřování občanů podle zákona o obcích a o krajích. Nelze vycházet pouze z jazykového výkladu, ale mj. i z výkladu logického a systematického. Interpretaci výše citovaného rozhodnutí Nejvyššího správního soudu lze využít i v tomto případě. Navíc, argumentace vycházející z absence formulace »k projednávaným věcem«, by mohla – dovedena ad absurdum – vést také k závěrům, že mají občané hlavního města (městské části) právo vyjadřovat se k čemukoliv, tj. i k věcem, které nejsou vůbec na daném zasedání zastupitelstva projednávány, což zřejmě nebylo úmyslem zákonodárce. SHRNUTÍ Občané obcí i krajů mají právo požadovat, aby určitá záležitost byla projednána radou nebo zastupitelstvem obce či kraje a v souvislosti s tím byl vznesen návrh usnesení, které má být přijato. Mohou se účastnit zasedání zastupitelstva a vyjadřovat na něm svá stanoviska ke všem projednávaným věcem, a to vždy k tomu bodu, který je aktuálně projednáván a v čase, kdy se tak děje. Činit tak mohou v souladu s jednacím řádem zastupitelstva, ten jim však toto právo nesmí upřít, respektive jeho výkon znemožnit. ■ Poznámky 1) Občanem obce je státní občan České republiky, který je v obci hlášen k trvalému pobytu. 2) Stejné právo mají dále podle § 16 a § 17 zákona o obcích fyzické osoby, které dosáhly věku 18 let a vlastní na území obce nemovitost a občané jiného státu Evropské unie, kteří jsou v obci hlášeni k trvalému pobytu. 3) § 96 zákona o obcích: »Zastupitelstvo obce vydá jednací řád, v němž stanoví podrobnosti o jednání zastupitelstva obce.« 4) Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 4. 2008, č. j. 3 Aps 1/2008 - 151, www.nssoud.cz. 5) Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 29. 5. 2006, č. j. 15 Ca 164/2005-41, publikované pod č. 965/2006 Sbírky rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího správního soudu. 6) § 42 odst. 1 »Zasedání zastupitelstva je veřejné«; § 12 odst. 2 písm. b): »...vyjadřovat na zasedání zastupitelstva obce v souladu s jednacím řádem svá stanoviska k projednávaným věcem«. J A N A K R AV Č Í K O VÁ Ekologický právní servis listopad 2009 MO44_45 30.10.09 7:22 AM Page 45 LEGISLATIVA Kontrola platů v příspěvkových organizacích M ůže oficiální kontrolní orgán městské části (MČ) – úředníci, zaměstnanci v rámci veřejnosprávních kontrol kontrolovat výši přiznaných platů zaměstnanců včetně náležitostí u příspěvkových organizací (základních a mateřských škol), které MČ zřídila? Na základě jaké platné právní legislativy? Detailně nelze vždy nalézt v právu odpověď výslovně na vše – a je pak nutné držet se při výkladu účelu zákona, logiky. Mít na mysli i ostatní právní předpisy, a užít, nebojím se to říct, i zdravého rozumu. Tento interdisciplinární přístup a výklad účelu zákona patří k nejnáročnějším disciplínám, v praxi působí problémy a vyvolává i výkladové spory – proto může být na jednu věc i více názorů. I když v úvodu položená otázka je relativně složitá, krok za krokem dojdeme k poměrně jasnému výsledku. Pokud zní dotaz současně i na legislativní rámec uvedeného problému, neobejdeme se bez citace základních ustanovení zákona – a to už proto, že jinak nelze pochopit závěrečné tvrzení. Orgán MČ má podle § 15 odst. 2 zákona číslo 250/2000 Sb., o rozpočtových územních rozpočtů v platném znění, nepochybně právo kontrolovat hospodaření příspěvkových organizací. CO ŘÍKÁ ZÁKON »Územní samosprávný celek a svazek obcí vykonává kontrolu hospodaření jím zřízených nebo založených právnických osob.« Podle mého názoru to však nestačí ke konstatování, že obec nebo svazek obcí může kontrolovat úplně všechno, protože i přís- pěvková organizace má určitou míru samostatnosti. Meze této samostatnosti jsou v případě hospodaření dány ustanovením § 27 odst. 3: »Příspěvková organizace hospodaří se svěřeným majetkem v rozsahu stanoveném zřizovací listinou.« Zřizovatel také určuje, jaký objem prostředků může použít příspěvková organizace na platy – je to součástí rozpočtu obce, v daném případě městské části. Tím je příspěvková organizace nepochybně vázána. Odráží se to mj. i v dalším ustanovení zákona, konkrétně v § 28 odst.7 písm. e): »Příspěvková organizace se dopustí porušení rozpočtové kázně tím, že překročí stanovený nebo přípustný objem prostředků na platy, pokud toto překročení do 31. prosince nekryla ze svého fondu odměn.« Abych mohla dojít k pochopitelnému závěru, je nutné citovat ještě ustanovení zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů, který v § 4 uvádí hlavní cíle finanční kontroly, například: »Dodržování právních předpisů a opatření přijatých orgány veřejné správy v mezích těchto předpisů při hospodaření s veřejnými prostředky k zajištění stanovených úkolů těmito orgány.« Nebo: »Zajištění ochrany veřejných prostředků proti rizikům, nesrovnalostem nebo jiným nedostatkům způsobeným zejména porušením právních předpisů, nehospodárným, neúčelným a neefektivním nakládáním s veřejnými prostředky nebo trestnou činností«, atd. účel a cíle kontroly, jak jsou obsaženy v § 4 zákona č. 320/2001 Sb.? Neměl. Je tedy nutné, aby kontroloval konkrétní platy zaměstnanců příspěvkové organizace, které určuje jejich statutární zástupce? Ne. Pro kontrolu hospodaření příspěvkové organizace není nutné kontrolovat konkrétní platy a odměny jednotlivých zaměstnanců. A protože zde máme i jinou hodnotu chráněnou zákonem – ochranu utajovaných skutečností, mezi něž výše platu nepochybně patří, musíme tímto ne právě snadným výkladem dojít k závěru, že nelze v rámci veřejnoprávní finanční kontroly příspěvkové organizace kontrolovat jednotlivé platy a odměny konkrétních pracovníků. Podotýkám, že v praxi mohou nastat různé situace, které se do tohoto obecného rámce nevejdou – například v případě nějakých vážných podezření. Pak nezbude nic jiného než za přísného dodržení mlčenlivosti kontrolu platů provést. Například pokud je podezření, že je vyplácena nižší než minimální mzda, aby si mohlo vedení přilepšit apod. Takových situací nebývá mnoho, jsou spíše výjimečné. Kontrolní orgán by tak měl kontrolovat objem mzdových prostředků, protože jinak za jejich rozdělení odpovídá statutární zástupce – vedoucí příspěvkové organizace. Jiná situace by nastala, kdyby například vznikla mezi pracovníky organizace nespokojenost, a sami z vlastního rozhodnutí seznámili vedení MČ například se svými platy, aby dokázali, že je v rozdělování nespravedlnost nebo protekce apod. Avšak ani to nejsou běžné situace. Tedy obecným závěrem musí být již výše konstatované: Žádný předpis neumožňuje kontrolním pracovníkům MČ kontrolovat konkrétní platy konkrétních zaměstnanců. Nemají k tomu totiž ani žádný obhajitelný důvod. ■ C O Z U V E D E N É H O V Y P LÝ VÁ ? Položme si základní otázku – potřebuje znát kontrolní orgán MČ konkrétní výši platů a odměn jmenovitě u jednotlivých pracovníků příspěvkové organizace, aby mohl zkontrolovat, zda byl překročen celkový objem mzdových prostředků podle mezí schválených rozpočtem? Nikoliv. Měl by kontrolovat něco jiného než celkový objem mzdových prostředků, aby splnil J A N A H A M P L O VÁ advokátka a členka redakční rady Moderní obce ✄ OBJEDNÁVÁM PŘEDPLATNÉ měsíčníku Moderní obec na 12 měsíců za cenu 1176 Kč (včetně DPH) Předplatné se automaticky prodlužuje dokud není zrušeno. ADRESA KÓD: 2507 OBJEDNAVATELE: PLATBY: FAKTURA PLATEBNÍ KARTA SIPO NÁZEV ORGANIZACE: TITUL: ÚDAJE ULICE , Č. P.: OBEC: PSČ: PROFESE: PRO FAKTURACI: IČ: DIČ: Č. ÚČTU: ADRESA PRO DORUČOVÁNÍ: (je-li shodná s adresou objednavatele,nevyplňovat) NÁZEV ORGANIZACE: VYPLŇTE PŘÍJMENÍ: JMÉNO: TITUL: Vyplněný lístek odešlete na adresu: ECONOMIA a. s., oddělení distribuce, Dobrovského 25, 170 55 Praha 7. Podrobnější informace: telefon zdarma 800 110 022, internet – http://www.economia.cz a http://www.economia.cz/mo KONTAKT: TELEFON: E-MAIL: ULICE , Č. P.: OBEC: SLOŽENKA spoj. č. Akceptujeme Eurocard/Mastercard, Visa, JCB, Diners Club International. Pro doplnění čísla karty a její platnosti vás budeme telefonicky kontaktovat. PŘÍJMENÍ: JMÉNO: ZPŮSOB PSČ: RAZÍTKO/PODPIS: Vyplněním kuponu souhlasím bezplatně s tím, aby údaje poskytnuté v rozsahu tohoto kuponu byly po dobu deseti let zpracovávány v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů, společností ECONOMIA a.s. se sídlem Praha 7, 170 55, Dobrovského 25, jako správcem, k nabízení výrobků a služeb správce, k průzkumu trhu, analýz, organizování dalších akcí, zasílání informací prostřednictvím SMS zpráv, e-mailů, jakož i dalších elektronických prostředků. Tento souhlas je udělován dobrovolně a může být kdykoli odvolán na adrese správce. Souhlasím se zasíláním obchodních sdělení elektronickou poštou ANO ) NE ) MO46_47 30.10.09 7:23 AM Page 46 PRÁVNÍ PORADNA Vyvěšování na úřední desce Je nutné na materiálech vyvěšovaných na úřední desce obecního úřadu vyznačovat kromě data vyvěšení na fyzické úřední desce i datum vyvěšení na úřední desce elektronické? A musí být toto datum shodné? Stává se totiž, že žadatel o vyvěšení pošle žádost nejdříve e-mailem a pak třeba za 2 dny klasickou poštou (nebo naopak), takže není možné zajistit stejný datum vyvěšení. Do 31. 12. 2005 byla problematika zřizování úředních desek obecních úřadů upravena v zákoně o obcích, s účinností od 1. 1. 2006 obsahuje obecnou právní úpravu institutu úřední desky pro všechny správní orgány správní řád. Podle § 26 odst. 1 správního řádu každý správní orgán zřizuje úřední desku, která musí být nepřetržitě veřejně přístupná. Pro orgány územního samosprávného celku se zřizuje jedna úřední deska. Obsah úřední desky se zveřejňuje i způsobem umožňujícím dálkový přístup, tzn. zpravidla prostřednictvím webových stránek. Z povahy institutu úřední desky vyplývá, že zveřejnění písemností způsobem umožňujícím dálkový přístup by mělo časově odpovídat zveřejnění písemností na »fyzické« úřední desce, tzn. písemnost by měla být na »elektronické« úřední desce zveřejněna pokud možno ve stejnou dobu jako na »fyzické« úřední desce. Vyloučit však nelze, že z různých důvodů (například kvůli technické po- ■ Vystoupení na zasedání zastupitelstva Jako občan obce mám právo vystoupit na zasedání zastupitelstva obce. Avšak v některých případech, když se přihlásím, nechává starosta hlasovat, zda vystoupit mohu. Jak to tedy je? Zákon o obcích v § 16 v odst. 1 stanoví, že občanem obce je fyzická osoba, která je státním občanem České republiky a je v obci hlášena k trvalému pobytu; v odst. 2 jsou pak uvedena práva, kterými občan obce disponuje po dosažení věku 18 let. Mezi uvedená práva občana obce patří právo vyjadřovat na zasedání zastupitelstva obce (dále jen zastupitelstvo) v souladu s jednacím řádem svá stanoviska k projednávaným věcem a k návrhu rozpočtu a závěrečnému účtu obce za uplynulý kalendářní rok. Podrobnosti tohoto oprávnění by měl upravovat jednací řád zastupitelstva, který je v souladu s ustanovením § 96 zákona o obcích zastupitelstvo povinno vydat. Jednací řád zastupitelstva je svou povahou vnitřní organizační předpis, jehož cílem je upravit zásady či postupy jednání zastupitelstva. V jednacím řádu lze ve vztahu k oprávnění občana obce vyjadřovat na zasedání zastupitelstva stanoviska k projednávaným věcem upravit např. pořadí jednotlivých diskutujících – a to tak, že po vystoupení přihlášených členů zastupitelstva a dalších osob ■ 46 ruše), budou časy zveřejnění na »fyzické« a »elektronické« úřední desce rozlišné. Obecně však platí, že ke zveřejnění dokumentu způsobem umožňujícím dálkový přístup by mělo dojít neprodleně po zveřejnění na »fyzické« úřední desce. Pokud jde o náležitosti doložky o zveřejnění, kterou se opatřuje zveřejňovaná písemnost, dlouhou dobu její náležitosti nebyly žádným předpisem stanoveny. To se změnilo k 1. 7. 2009, kdy nabyla účinnosti novela zákona o archivnictví a spisové službě. Podle novelizovaného ustanovení § 65 odst. 3 tohoto zákona je povinností správního orgánu vyvěšovaný dokument opatřit datem vyvěšení a po sejmutí rovněž datem sejmutí; dokument je třeba zařadit do příslušného spisu jako doklad o vyvěšení dokumentu na úřední desce. Zákon výslovně stanoví, že tato pravidla se nevztahují na zveřejňování dokumentů na elektronické úřední desce. To znamená, že povinností správního orgánu je opatřit vyvěšovanou písemnost pouze údaji o době zveřejnění na »fyzické« úřední desce. Na druhou stranu lze doporučit, aby rovněž údaj o zveřejnění na »elektronické« úřední desce byl nějakým způsobem podchycen, a to například prostřednictvím evidence k úřední desce. Pro případ, že zveřejnění dokumentu je po obci požadováno jiným správním orgánem a tento dokument zaslal pouze v písemné podobě, doporučuji vyžádat si rovněž elektronickou verzi dokumentu, a to s odkazem na § 8 odst. 2 správního řádu (»správní orgá- ny vzájemně spolupracují v zájmu dobré správy«). Zde je podle mého názoru možno akceptovat, že pokud správní orgán požadující zveřejnění vyvěsil dokument na vlastní »elektronické« úřední desce, provede obec zveřejnění aktivním odkazem ze své »elektronické« úřední desky na místo, kde je k dispozici dokument s totožným obsahem, vystavený jeho iniciátorem. Nezveřejnění písemnosti způsobem umožňujícím dálkový přístup způsobuje právní následky spočívající v neplatnosti, resp. neúčinnosti příslušného právní úkonu, pouze v případech stanovených výslovně právním předpisem (podle současné právní úpravy se jedná pouze o případy doručování veřejnou vyhláškou). V této souvislosti je však třeba zmínit, že chybné zveřejnění, resp. nezveřejnění dokumentu s sebou může nést i jiné důsledky – např. podle rozpočtových pravidel územních rozpočtů ve znění účinném od 1. 4. 2009 je nezveřejnění návrhu rozpočtu nebo závěrečného účtu zákonem předepsaným způsobem považováno za správní delikt, za který se uloží pokuta do 1 000 000 Kč. uvedených v § 93 odst. 3 zákona o obcích (člen vlády nebo jím určený zástupce, senátor, poslanec, zástupce orgánů kraje) udělí starosta/předsedající slovo přihlášeným občanům obce, aby mohli vyjádřit své stanovisko k projednávané věci nebo se vyjádřit k návrhu rozpočtu obce a k závěrečnému účtu obce za uplynulý rok, případně stanovit časové omezení jednotlivého vystoupení – například, že nesmí být delší než 5 minut. V praxi se naprosto neosvědčuje případ, kdy v jednacím řádu je upraveno oprávnění občana obce vyjadřovat se na zasedání zastupitelstva v jednom bodě programu ke všem projednávaným bodům. K tomu je třeba poznamenat, že ze zákona o obcích vyplývá oprávnění občana obce vyjadřovat se k projednávaným věcem (tzn. průběžně) a dále, že občan by ve svém vystoupení mohl sdělit k předchozím uzavřeným bodům takové informace, které by mohly případně vést k revokaci předchozích přijatých usnesení. K udělování slova občanům obce k projednávaným věcem není zapotřebí souhlasu zastupitelstva. V souladu s jednacím řádem může udělit občanovi slovo přímo starosta/předsedající. Když občan požádá o udělení slova v jiné věci, než která je součástí schváleného programu, může jednací řád stanovit, že starosta/předsedající udělí slovo s předchozím souhlasem zastupitelstva (zastupitelstvo souhlas udělí hlasováním). Oprávnění občana obce vystoupit na zasedání zastupitelstva má podle § 16 odst. 3 zákona o obcích také fyzická osoba, která dosáhne věku 18 let a vlastní na území obce nemovitost, popř. za podmínek stanovených v § 17 i cizí státní občan, který je v obci hlášen k trvalému pobytu. Je třeba zdůraznit skutečnost, že právo občana obce vystoupit na zasedání zastupitelstva obce upravuje zákon o obcích ve vztahu ke všem projednávaným bodům a občan tedy toto právo může využít i např. při projednávání návrhu programu zasedání zastupitelstva. Zastupitelstvo však také může rozhodnout zařadit do programu svého jednání například bod »podněty, připomínky, dotazy občanů«, který umožní občanům vystoupit na zasedání zastupitelstva – není tak zapotřebí nechávat hlasovat o umožnění vystoupení občanů k jiným věcem obsahově neodpovídajícím ostatnímu projednávanému programu zasedání zastupitelstva. M g r . PAV L A S A M K O VÁ právnička J U D r . M I R O S L AV B Ý M A , Ph.D. právník listopad 2009 MO46_47 30.10.09 7:23 AM Page 47 PRÁVNÍ PORADNA Rozhodnutí o zrušení příspěvkové organizace Jak by mělo znít rozhodnutí o zrušení příspěvkové organizace obce v situaci, kdy činnost rušené organizace bude od 1. 1. 2010 zajišťovat samotná obec? Příspěvková organizace má jen jednoho zaměstnance a byla zřízena na dobu neurčitou. Podle § 84 odst. 23 písm. d) zákona číslo 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, je zastupitelstvu obce vyhrazeno zřizovat a rušit příspěvkové organizace a organizační složky obce, schvalovat jejich zřizovací listiny. Rozhodnout o zrušení příspěvkové organizace může tedy výhradně zastupitelstvo obce. Podle § 27 odst. 7 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, ke zrušení příspěvkové organizace dochází dnem určeným zřizovatelem v rozhodnutí, jímž též určí, v jakém rozsahu přechází její majetek, práva ■ Smlouva o smlouvě budoucí Musí být smlouva o smlouvě budoucí – v našem případě o zřízení věcného břemene na pozemku – schválena zastupitelstvem obce? Stávající platné a účinné znění zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), neobsahuje žádné ustanovení, které by se týkalo zřizování věcných břemen na nemovitých věcech. Podle předchozí úpravy obecního zřízení bylo zastupitelstvu obce vyhrazeno rozhodování o zřízení věcného břemene na nemovitých věcech /§ 85 odst. 1 písm. j) ve znění do 11. července 2002/, avšak novela obecního zřízení č. 313/2002 Sb. s účinností od 12. července 2002 tuto vyhrazenou pravomoc zastupitelstva obce zrušila bez náhrady. Jak vyplývá z důvodové zprávy k novele č. 313/2002 Sb., důvodem popisované změny byla skutečnost, že uvedená vyhrazená pravomoc způsobovala problémy při budování liniových staveb (např. kanalizace a kanalizační přípojky), a proto bylo shledáno jako operativnější, aby o zřizování věcných břemen rozhodovala rada obce na základě § 102 odst. 3. Od 12. července 2002 tedy na základě »zbytkové« kompetenční klauzule obsažené v § 102 odst. 3 obecního splnit např. ve vztahu k Českému statistickému úřadu (oznámení o zániku organizace), finančnímu úřadu, obchodnímu rejstříku (byla-li organizace v něm zapsána), katastrálnímu úřadu (pokud organizaci byl k hospodaření předán nemovitý majetek), orgánům sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně atd. Důležité také bude získat dobrý přehled o právech a povinnostech organizace založených za jejího trvání smlouvami – vše přechází bez dalšího na zřizovatele. Rozhodnutí o zrušení organizace se zveřejňují v Ústředním věstníku ČR. O zveřejnění tohoto údaje je potřeba požádat. zřízení rozhoduje o zřizování věcných břemen rada obce, resp. v obcích, kde rada obce nevolí, starosta, avšak zastupitelstvo obce si pravomoc ve věci zřízení věcného břemene může (zcela nebo pouze pro určitý případ) vyhradit. Výše uvedené lze plně vztáhnout i na smlouvu o smlouvě budoucí, jejímž předmětem má být v budoucnu zřízení věcného břemene na pozemku, tj. s ohledem na § 102 odst. 3 obecního zřízení bude v kompetenci rady obce (není-li v obci rada, tak starosty) uzavřít tuto smlouvu, avšak zastupitelstvo obce si může danou pravomoc vyhradit. Lze shrnout, že zastupitelstvo obce tedy nemusí zmíněnou smlouvu schválit, pokud si tuto pravomoc nevyhradí (obecně nebo pouze pro jednotlivý případ). koníku (zákon č. 513/1991 Sb.) se obchodním zákoníkem mj. řídí závazkové vztahy mezi samosprávnou územní jednotkou (územním samosprávným celkem) na straně jedné a podnikateli při jejich podnikatelské činnosti na straně druhé, jestliže se týkají zabezpečování veřejných potřeb. Samotná smlouva o uzavření budoucí smlouvy je upravena v § 289 až 292 obchodního zákoníku. Pokud by subjektem uzavírajícím smlouvu o smlouvě budoucí byl nepodnikatel (event. podnikatel, který by však tuto smlouvu neuzavíral v rámci své podnikatelské činnosti), popř. by obec zřízením věcného břemene nesledovala zabezpečení veřejných potřeb, potom by se na danou smlouvu o smlouvě budoucí vztahoval § 50a zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Na základě jakého právního předpisu by se smlouva o smlouvě budoucí uvedená v předchozím dotazu uzavírala? V závislosti na tom, bude-li předmětem smlouvy o smlouvě budoucí či nikoliv zabezpečování veřejných potřeb ze strany obce a zda druhou smluvní stranou bude či nebude podnikatel při výkonu své podnikatelské činnosti, se smlouva bude uzavírat podle obchodního nebo občanského zákoníku. V případě režimu obchodního práva platí, že v souladu s § 261 odst. 2 obchodního zá- ■ J U D r. J A N J A N E Č E K právník, Hradec Králové Mgr. JAN BŘEŇ právník MO000928 ■ a závazky na nové anebo přejímající organizace. Právní skutečností, na základě které organizace zaniká, je tedy samotné rozhodnutí zřizovatele. V případě řešeného dotazu, kdy činnosti rušené organizace chce nadále zajišťovat obec sama, bude platit, že rozhodne-li zřizovatel o zrušení organizace (a neurčí, v jakém rozsahu přechází její majetek, práva a závazky na nové anebo přejímající organizace), přechází uplynutím dne uvedeného v jeho rozhodnutí o zrušení její majetek, práva a závazky na zřizovatele. To mimo jiné znamená, že zaměstnanec příspěvkové organizace se k datu jejího zániku stane zaměstnancem obce. Samotné rozhodnutí zastupitelstva obce o zrušení organizace může být poměrně stručné: »Zastupitelstvo obce XY schvaluje zrušení příspěvkové organizace ABC, se sídlem …, IČ 12345678, a to ke dni 31. 12. 2009.« Na tomto místě je nezbytné upozornit na to, že rozhodnutí o zrušení organizace je prvním a možná nejjednodušším krokem, který je v řešené věci potřeba provést. Při rušení příspěvkové organizace bychom neměli zapomenout na povinnosti, které musíme listopad 2009 47 30.10.09 7:23 AM Page 48 SERVIS KALENDÁRIUM 12. a 25. 11. Praha 6, Stavební fakulta ČVUT Zadávání veřejných zakázek ■ FOTO: JOZEF GÁFRIK První seminář se bude zabývat legislativními úpravami v roce 2009, druhý novými aspekty problematiky hodnocení veřejných zakázek a praktickou aplikací metod jejich hodnocení. 24. 11. Praha 6, Stavební fakulta Řešení sporů ve výstavbě ■ Seminář pro pracovníky investorských útvarů státní správy, samosprávy a soukromého sektoru, projektových a inženýrských kanceláří, stavebních firem, konzultačních a poradenských organizací a developerských společností. Dotazy u výše uvedených akcí na tel.: 224 354 531, e-mail: [email protected]. cz; tel.: 224 354 522, e-mail: [email protected]. 26. 11. Praha, Grand Hotel Bohemia Elektronický úřad Ve Vídni byla 21. října potřetí udělena cena středoevropské iniciativy Centrope, která sdružuje příhraniční oblasti z Rakouska, Slovenska, Maďarska a České republiky. Letošním laureátem je Eduard Harant (na snímku uprostřed), vídeňský podnikatel českého původu, který dlouhodobě pomáhá při uskutečňování různých projektů. Jak uvedl, cenu, tj. 10 tisíc eur, věnuje ve prospěch Obecní knihovny v Dolních Dunajovicích u Mikulova, kde se narodil Karel Renner (v letech 1918–1920 první rakouský kancléř a v roce 1945–1950 rakouský prezident). Z iniciativy Eduarda Haranta zde byla před devíti lety vybudována nová polyfunkční stavba, sídlo Fóra pro česko-rakouský dialog. /jg/ ■ Kulatý stůl na téma efektivní komunikace uvnitř úřadu a úřadu s občany apod. Mediálním partnerem je Moderní obec. Podrobnosti na [email protected], tel.: 222 310 084, www.conpro.cz. ■ 3. 12. Lisabonská 4, Praha 9 Činnost technického dozoru investora Seminář se zaměří na dozor investora v celém procesu výstavby včetně dopadu aktuálních právních předpisů a dokumentování kontrolních činností. 8.– 9. 12. Lisabonská 4, Praha 9 Příprava k autorizačním zkouškám ■ Kurz je určen žadatelům o autorizaci ČKAT ve všech oborech. Více o semináři a kurzu je na: www.studioaxis.cz Obnova a využívání venkovských far Tímto tématem se bude zabývat konference PRO památky, která se uskuteční 10. listopadu na ministerstvu kultury v Praze. Je určena vlastníkům far, zástupcům obcí a občanských spolků, památkářům, architektům, investorům i širší veřejnosti. »Na konferenci zazní mj. příspěvky o historii, stavební obnově i o možnostech financování a řízení projektů,« uvedl Aleš Kozák, ředitel Institutu pro památky a kulturu. Záštitu nad konferencí poskytl ministr kultury prof. Václav Riedlbauch. Mediálním partnerem je i Moderní obec. Podrobný program včetně přihlášky je na www.propamatky.cz. /jo/ SEZNAM INZERENTŮ FIRMA TEL. FAX STR. Regionservis s.r.o. 257 199 616 1 ČSOB 3 Webhouse, s.r.o. 567 311 772 5, 48 RON Software spol. s r.o. 596 312 827 7 Státní fond životního prostředí ČR 800 260 500 15 Komerční banka 800 111 055 17 Asistenční centrum, a.s. 476 105 840 19 Národní síť Zdravých měst ČR 24 Atelier Maur, s.r.o. 377 240 033 377 455 094 29 EKO-KOM, a.s. 31 E.ON Česká republika, s.r.o. 33 ASEKOL s.r.o. 724 136 018 35 ANTEE, s.r.o. 39 Agentura NKL Žofín s.r.o. 47 FORD MOTOR COMPANY 800 555 109 2 .obálka IBM Česká republika 3. obálka MERCEDES - BENZ 4. obálka Příloha MO +BA Česká spořitelna III ČSOB Asset Management, a.s. V Conseq Investment Management, a.s. 800 900 905 VII 48 Dotace pro romské lokality Celkem 557,7 milionu korun z Evropského fondu regionálního rozvoje (ERDF) a státního rozpočtu půjde na projekty v rámci 3. výzvy Investiční podpora vybraných sociálních služeb a činností pro příslušníky sociálně vyloučených romských lokalit/komunit, kterou vyhlásilo ministerstvo práce a sociálních věcí již 30. září. Přihlašovat se mohou – s výjimkou regionu hl. města Prahy – obce, svazky obcí a nestátní neziskové organizace, a to až do 30. 6. 2013. Dotace jsou určeny například na odborné sociální poradenství, nízkoprahová zařízení pro děti a mládež, terénní programy, krizovou pomoc, kontaktní centra, či tzv. domy na půli cesty, dále na činnost komunitních center, na volnočasové, vzdělávací nebo sportovní aktivity apod. Na jeden projekt lze získat minimálně 500 tisíc, maximálně 20 milionů korun. Podpora může být až do výše 100 % způsobilých výdajů s tím, že 85 % prostředků půjde z ERDF, zbývajících 15 % ze státního rozpočtu ČR. Seznam sociálně vyloučených romských lokalit je součástí vyhlášené výzvy. Bude průběžně aktualizován na základě analýz a výsledků činnosti Agentury pro sociální začleňování v romských lokalitách. Podrobnosti včetně Příručky pro žadatele a příjemce jsou na www.mpsv.cz/cs/7613. /sk/ Regionální semináře Projekt Příprava a zpracování zpráv o stavu životního prostředí ve městech, který začal v září 2008, vyvrcholí v listopadu regionálními semináři, kde budou představeny hlavní výstupy. Jde o novou metodiku pro přípravu zpráv o stavu životního prostředí ve městech a konkrétní zprávy o stavu životního prostředí tří měst – Svitav, Vrchlabí a Dubí. Seminářů se zúčastní nejen projektový tým TIMUR, ale i zástupci měst, kde byly pilotní zprávy zpracovány a další odborníci z oblasti ochrany životního prostředí. Regionální semináře se uskuteční 19. 11. v Olomouci, 24. 11. v Ústí nad Labem, 26. 11. v Praze. Více informací: www.timur.cz, přihlásit se lze na e-mail: [email protected]. /sk/ MO000777-3 MO48 listopad 2009 MO000916-1 MOobalka3 30.10.09 7:26 AM Page 1 30.10.09 7:26 AM Page 1 MO000900-1 MOobalka4
Podobné dokumenty
Jak posílit místní ekonomiku
si je můžeme vypěstovat sami. Mnoho výrobků si můžeme vyrábět z vlastních zdrojů, které máme přímo po ruce. Totéž platí
o energiích, vodě i sociálních službách. Učíme se znovu chápat,
že hospodařen...
moderní úřad
http://moderniobec.cz • Ředitelka divize odborného tisku: Ing. Sylvie Šmeráková • Šéfredaktorka: Mgr. Lýdia Stoupová, tel.: 233 071 408, e-mail: [email protected] • Zástupce šéfredaktorky:...
TÉMA - Anarchistická federace
Ale dost sebechvály, aby nám tyto řádky, jak se říká, nezasmrádly.
Podívejme se raději, s čím letošní čtvrté číslo Existence přichází. Před
tím bychom ale rádi ještě poznamenali, že v tomto vydání ...
Praktické rady klientům Kdo je politicky exponovanou osobou?
5.1. Podle ustanovení § 22 odst. 2 zákona o pojistné smlouvě mohou
být sjednaná pojištění vypovězena pojistníkem i pojistitelem
do dvou měsíců od uzavření pojistné smlouvy nebo sjednání dalšího p...
Sborník příspěvků ze semináře o implementaci zásad stanovených
Za českou stranu pak vítám paní Hanu Orgoníkovou, poslankyni Parlamentu ČR, místopředsedkyni Výboru petičního, členku jejího Podvýboru pro národnostní menšiny, paní Zuzanu Gáborovou, zástupkyni Kan...
Terapeutická komunita pro drogově závislé II - K
– Vznik a vývoj vydanou Středočeským krajem v r. 2004. V ní jsme se mohli
dozvědět o historických kořenech a souvislostech vývoje této ojedinělé terapeutické metody jak ve světě, tak v Česku, o ...
DUBEN 2016 Vyšlo 25. 3. 2016
oddělení v Nemocnici Písek být, když byl ještě kluk, nebo
proč se rozhodl vstoupit do vod komunální politiky.
Další velkou osobností, která se svým srdcem hlásila k Jihočešství, byl jistě Jindřich ...