rydlo vzor konec

2001
!
Z OBSAHU
Krátké zprávy
Zemìdìlská praxe
Poradenství
Poznatky ze svìta
Životní prostøedí
Lidská výživa
Zahradnictví
1
4
7
10
25
28
30
Háïátka proti
pochmur natce
mrkvové
Zima se stále zkracuje
zemìdìlské
aktuality
ze svìta
Vydává Ústav zemìdìlských a potravináøských informací,
Slezská 7, 120 56 Praha 2, [email protected],
v elektronické podobì pouze jako soubor PDF.
Vychází mìsíènì, cena 23 Kè, celoroèní pøedplatné 250 Kè
Ve Velké Británii byly v rùzných pìstitelských oblastech založeny
výrobní pokusy s praktickým použitím háïátka Steinernema proti
pochmurnatce mrkvové, zpùsobující „èervivìní“ koøenù. Úèinnost
háïátka proti pochmurnatce byl vyšší než úèinek insekticidù. Musel se však použít vyšší poèet jedincù (3 300 háïátek na 1 ha) aplikovaných v roztoku postøikem 400 l . ha–1. Protože pùda musí být
pøed aplikací háïátek vlhká, hodí se tento zpùsob ochrany jen pro
zavlažované porosty. Teplota pøi aplikaci má být vyšší než 10 oC.
TA S P O, 2 0 0 0 , è . 2 9 , s . 8
V posledních 150 letech se délka zimy na severní polokouli zkrátila asi o 18 dní. Podle basilejských údajù øeky a jezera zamrzají od
r. 1850 o 10 dní pozdìji a na jaøe roztávají o 8 dní døíve. Ještì
starší údaje dokazují, že k oteplování dochází už od 16. století.
Tehdy skonèila „malá doba ledová“.
Der Gar tenbau, 2000, è. 38, s. 5
Zakrslé døeviny
Krátké
zprávy
Odrùdy jabloní
s mrazuvzdor nými
kvìty
(EP)
Novinkami v oblasti zakrslých døevin je napøíklad Alnus glutinosa
’Imperialis’. Tento pøes 100 let známý keø až strom zùstal bezvýznamný pro svùj pùvodnì rychlý, pøíliš mohutný rùst. ’Bimbo’ je
zase dánská kompaktní odrùda druhu Fargesia muriela, která zùstává trvale nižší než známá odrùda ’Jumbo’; dorùstá výšky jen 1 m
a hodí se proto do živých miniplotù, na hroby a do japonských zahrad nebo v kombinaci s bambusem do nádoby.
TA S P O, 2 0 0 0 , è . 3 3 , s . 1 5
(EP)
Mrazuvzdornost kvìtù jabloní sledovali ve Státním výzkumné ústavu v Ahrweileru. Výsledky výzkumu ukázaly, že nejodolnìjší je odrùda ’Gala’. Po silných noèních mrazících zùstalo až 74 % kvìtù
životaschopných. Také odrùda ’Coxova reneta’ má dostateènì mrazuvzdorné kvìty – až 70 % kvìtù bylo nepoškozených. U odrùd ’Rubinette’, ’Margold’ a ’Elise’ bylo zjištìno více než 50 % zdravých
kvìtù. Mnohé odrùdy v tomto smìru zcela zklamaly, nebo mrazuvzdornost jejich kvìtù poklesla pod 30 %. Nejhùøe dopadla nová
odrùda ’Pilot’, u které jen 6 % kvìtù bylo nepoškozených.
Mein schöner Gar ten, 29, 2000, è. 3, s. 91
Separátor kejdy
(EP)
(ES)
Z Nìmecka pochází nový separátor kejdy Fan Separator, nyní prodávaný i ve Velké Británii. Poprvé zde byl pøedstaven na pøedvádìní
Dairy Event2000.
Separátor oddìluje tekutou frakci od pevné z kejdy, aby se pevná
frakce mohla opìt používat k nastýlání. Kejda se dopravuje do šnekového separátoru, kde se tekutá frakce protlaèuje sítem, zatímco
pevná frakce otvorem na konci stroje. Intenzita stlaèování se reguluje mechanismem u výtlaèného otvoru pevného podílu kejdy. Velkou pøedností používání tohoto separátoru je snadnìjší manipulace
s tekutou frakcí proti kašovité smìsi a podstatné omezení velikosti
skladovacího prostoru pro pevnou frakci. Také skladovací prostor
pro tradièní podestýlkové materiály (slámu nebo piliny) lze využívat k užiteènìjším úèelùm.
Fa r m e r s We e k l y, 1 3 3 , 2 0 0 0 , è . 1 0 , s . 7 6
(Š)
Mísicí a kr micí vozy
Kuhn
Krátké
zprávy
Kun Farm Machinery pøedstavila svùj nejvìtší míchací a krmicí vùz
Euromix 1860 s objemem korby 18 m 3. Stroj má dva míchací šneky,
které kompletnì míchají a distribuují veškerou hmotu vèetnì ingredientù až po velkoobjemové balíky. Do standardního vybavení
patøí rovnìž elektronické ovládání pracovního procesu. Novým prvkem u modelu 1860 je rovnìž pružné spojení mezi šnekovým dopravníkem a redukèní pøevodovkou – uspoøádání, které absorbuje
rázy vzniklé uvnitø šnekového dopravníku a souèasnì omezuje opotøebení.
Vážicí zaøízení zahrnuje systém IND 360 s tøemi èidly (buòkami)
na hlavním rámu. Lze naprogramovat až 15 rùzných dávek. Namíchané krmivo lze zakládat buï na jednu nebo druhou stranu souèasnì s dávkováním pøes hydraulicky ovládaný otvor. Cena modelu Euromix 1860, který se zapøahá za traktor o výkonu kolem
74 kW, je 24 815 GBP.
Fa r m e r s We e k l y, 1 3 3 , 2 0 0 0 , è . 1 2 , s . 7 7
Zdroje metioninu pro
prasata
V souèasnosti se stává jedním z nejpopulárnìjších zpùsobù stimulace rùstu u prasat a drùbeže aplikace organických kyselin. Postupný zákaz antibiotických stimulátorù rùstu v Evropì pøispìl
k orientaci odborníkù na acidifikaci krmných dávek. V souèasnosti
se stala acidifikace krmných dávek pro selata obecným postupem.
Nedávno probíhající výzkum ukázal, že zdroj nìkterých doplòkù krmných dávek, jako je napø. zdroj metioninu, mùže ovlivnit i acidifikaèní úèinek krmné dávky.
Holandský výzkumný ústav ILOB-TNO provedl srovnávací pokus se
selaty 10 dní po odstavu, v nìmž byly použity základní dávky deficitní v metioninu a pokusné dávky s doplòkem analogu metioninu
– HMB (hydroxy methylthio butanoic acid). Výsledky pokusu uvádìjí
stejnou úèinnost HBM jako vykazuje doplnìk Dl metioninu.
Podle dalších studií má HBM, v jehož molekule je aminová skupina
nahrazena hydroxylovou skupinou, navíc ještì okyselovací úèinek.
HBM je nejen zdrojem metioninu, ale pùsobí jako organická kyselina
a podporuje snižování pH v krmivu.
Feed International, 21, 2000, è. 10, s. 22–23
Využívání statkových
hnojiv se vyplácí i ve
Velké Británii
(Sch)
Lepší zpùsob využití chlévského hnoje a kejdy mùže pro britského
farmáøe se stádem 200 ks dojnic znamenat úsporu 17 000 GBP roènì.
To prohlašuje S. Draper, agronom MGA. Podle jeho slov je na mnoha
farmách chlévský hnùj spíše odpad než zdroj pøíjmù. Finanèní vyjádøení hodnoty živin v chlévském hnoji a kejdì získaných za rok od
jedné krávy pøedstavuje 70 GBP. S. Draper rovnìž upozoròuje na
význam volby optimální doby aplikace hnoje a kejdy; ta je pro jejich
maximální efektivnost rozhodující. Pro chlévský hnùj je to podzim,
zima a jaro. Rozmetání hnoje bìhem tohoto období mj. minimalizuje
nepøíznivý dopad na životní prostøedí. S. Draper dále tvrdí, že pro
plodiny, jako je napø. kukuøice, mùže chlévský hnùj splnit veškeré
nároky na živiny, pøièemž 1 ha pozemku pro kukuøici lze bìhem období od podzimu do jara vyhnojit hnojem získaným od dvou krav.
Fa r m e r s We e k l y, 1 3 3 , 2 0 0 0 , è . 1 5 , s . 4 7
Protilátky produkované
slepicemi jako náhrada
antibiotik u prasat
(Š)
(AŽ)
Tým výzkumníkù pracuje na nové inovaèní technice, která má zabránit prùjmùm mladých zvíøat, zvláštì selat. Technika, vyvinutá
na univerzitì v Manitobì v Kanadì ve spolupráci s organizacemi
Manitoba Pork Council, National Science and Engineering Research
Council of Canada a Agriculture Research Development Initiative,
stimuluje kuøice, aby vytváøely protilátky, které budou likvidovat
specifické bakterie zpùsobující nemoci. Nosnice ukládají tyto protilátky do svých vajec, zvláštì žloutkù. Chovatelé zkrmují sušené vajeèné výrobky selatùm, aby jim zajistili potøebnou ochranu. Výrobky
jsou užívány v omezeném mìøítku, ale s velkým úspìchem. Nìkteøí
chovatelé ve státì Ontario mìli velmi vážné problémy s nìkterými
prasaty, která byla odolná vùèi všem léèebným postupùm s antibiotiky. Nìkteøí z nich užili léèení protilátkami a zjistili, že je zcela úèinné. Užití protilátek z vajec nabízí i další výhody – je ekologicky pøíznivé, nezanechává škodlivá rezidua ve zvíøatech a bakterie vùèi nim
nevyvíjejí rezistenci.
Wo r l d Po u l t r y, 1 6 , 2 0 0 0 , è . 9 , s . 8
( Vo )
Optimální dávkování
fosfor u pro reprodukèní
užitkovost dojnic
Krátké
zprávy
Hostitelé hr ušòové rzi
Již déle panuje názor, že snížení obsahu fosforu v krmné dávce pod
hodnotu 0,5 % v sušinì, obecnì doporuèovanou mnoha výživáøi, by
mohlo nepøíznivì ovlivnit reprodukèní užitkovost krav. Avšak podle
studie uskuteènìné univerzitou ve Wisconsinu, publikované v kvìtnu roku 2000, se ukazuje,že krmení krav krmnou dávkou se sníženým obsahem fosforu na 0,38 až 0,4 % v sušinì neovlivnilo nepøíznivì reprodukèní užitkovost krav ve srovnání s krmnou dávkou obsahující 0,48 % fosforu.
Dairy Herd Management, 37, 2000, è. 9, s. 10
Rez jalovcová (Gymnosporangium sabinae) snižuje výraznì násadu
plodù a zpùsobuje krnìní hrušòových stromù. V extrémních pøípadech mùže dojít i k úhynu stromu. V létì se choroba pozná podle
oranžovì èervených skvrn na svrchní stranì listù. Po podzimním
opadu listù je strom bez napadení. Zimovištìm patogena jsou hostitelé rùzných druhù a odrùd jalovcù (Juniperus), z nichž se na jaøe
rez šíøí opìt na hrušnì. Hostiteli nejsou však všechny druhy a odrùdy jalovcù. Švýcarský výzkumný ústav ve Wädenswil vybral na základì víceletých infekèních pokusù odolné jalovce. Jsou to napøíklad Juniperus communis ’Green Carpet’, ’Hornibrockii’, ’Repanda’;
Juniperus horizontalis ’Wiltonii’, ’Blue Chip’; Juniperus virginiana
’Hetzi’, ’Blue Arrow’; Juniperus chinensis ’Plumosa Aurea’; Juniperus squamata ’Blue Star’.
Der Gar tenbau, 2000, è. 33, s. 30
Prevence ztrát spermií
skotu pøi inseminaci
(EP)
Jestliže procento oplodnìní krav na mléèné farmì zaèíná klesat, je
tøeba pøezkoumat techniky umìlé inseminace, radí specialista na
reprodukci ze státu Ohio v USA. Jednou z obvyklých chyb je ukládání semene na nesprávném místì uvnitø reprodukèního traktu. Odborníci na umìlou inseminaci se shodují v tom, že inseminaèní technici by nemìli umísovat semeno do dìložního krèku. To zpùsobuje
vysoké ztráty spermií zpùsobené jejich zpìtným ústupem nebo jejich
únikem pøi moèení a výtocích sliznice. Avšak pokusy, které zkoumaly, zda by sperma mìlo být umístìno do dìložního tìla nebo do dìložního rohu, nebyly dostateènì prùkazné. Vkládání semene do dìložního rohu umísuje sperma blíže k vajíèku pøipravenému k oplodnìní,
ale mùže také zpùsobit trauma dìlohy, což míru oplodnìní snižuje.
Vìtšina organizací zabývajících se umìlou inseminací doporuèuje,
aby semeno bylo umísováno do dìložního tìla. Ale jestliže si technik
není jist, že se dostal do dìložního tìla, je lepší postoupit o nìkolik
málo dalších centimetrù smìrem k dìložnímu rohu než tuto cestu
zkrátit a umístit semeno do dìložního krèku.
Dairy Herd Management, 37, 2000, è. 9, s. 12
Vliv tuku v krmivu na
reprodukèní užitkovost
krav
( Vo )
( Vo )
Když chovatel chce zlepšit reprodukèní stav krav po otelení, jeho
prvním krokem je zvýšení pøíjmu sušiny, která vytvoøí pozitivní energetickou rovnováhu. Avšak odborník na výživu dojnic na floridské
univerzitì zjistil, že reprodukci mùže zlepšit také doplòování krmných dávek tukem a uvádí dva zpùsoby, které upraví vyluèování hormonù ovlivòujících reprodukci:
• Studie ukazují, že zkrmovaný tuk v množství okolo 2 až 3 % sušiny v krmné dávce zvyšuje velikost dominantního folikuku ve vajeèníku. Když tento vìtší folikul ovuluje a tvoøí žluté tìlísko, mùže pøi
vìtších rozmìrech produkovat více progesteronu, který je nezbytný
pro uhnízdìní embrya a pro jeho výživu a zvyšuje tedy procento oplodnìní. Jak se poèet folikulárních bunìk zvyšuje, je vyluèováno i vìtší
množství progesteronu.
• Studie zjistily, že urèité mastné kyseliny, jako kyselina linolová
a mastné kyseliny nalezené v rybách, zabraòují uvolnìní hormonu
prostaglandinu, jehož zvýšená hladina v dìloze vede k regresi žlutého tìlíska. Zastavení sekrece prostaglandinu tedy umožòuje novì
vytvoøenému embryu, aby pøežilo.
Dairy Herd Management, 37, 2000, è. 9, s. 30
( Vo )
!
Faktor y snižující
vyluèování dusíku
v hnoji dojnic
Krátké
zprávy
Urèité technologie, které zvyšují produkci mléka, mohou také snižovat vyluèování dusíku v hnoji. Výzkumníci z Marylandské univerzity v USA v pokusech simulovali vliv bovinního somatotropinu,
provádìli dojení tøikrát dennì a aplikovali prodlouženou dobu osvìtlení a pøitom zjišovali ztráty dusíku v hnoji. Zjistili, že užití bovinního somatotropinu, dojení tøikrát dennì a dodatkové pøisvìtlování 16 hodin svìtla dennì následované 8 hodinami tmy snížilo ztráty dusíku v hnoji o 15,7 %, ve srovnání se stády, kde tìchto technologií užito nebylo. Autoøi výzkumu uèinili tento závìr: jestliže chovatelé dojnic využijí nìjakou z tìchto technologií ve svém managementu, je k uspokojení poptávky trhu po mléce využito více výkonných krav. Krávy, které jsou výkonnìjšími producenty mléka, vyluèují ménì dusíku v hnoji. Ménì dusíku v hnoji snižuje vyluèování
dusíku do životního prostøedí a zjednodušuje hospodaøení s hnojem.
Dairy Herd Management, 37, 2000, è. 9, s. 27
Osteoporóza a pevnost
kostí nosnic
Podle pøehledu vypracovaného výzkumnou organizací ARS ministerstva zemìdìlství USA je nedostatek pevnosti kostí pravdìpodobnì nejdùležitìjší pøíèinou problémù, které zahrnují jejich deformace a osteoporózu. Výzkumníci uèinili závìr, že pevnost kostí je pøímo spojena se vzájemným propojením molekul kolagenu v jejich
struktuøe. Kolagen je nejdùležitìjší strukturální složkou vyvíjejících se kostí. Jak ptáci dospívají, hustota vzájemného propojení
tìchto molekul se zvyšuje. Byly analyzovány kosti z kuøat starých
5 týdnù a zjistilo se, že byly relativnì málo pevné kvùli nízké hustotì vzájemného propojení kolagenových molekul ve srovnání s ptáky
starými 25 týdnù. Autoøi naznaèují, že pravdìpodobnì existují nutrièní složky, které mohou zvýšení vzájemného propojování molekul
kolagenu ovlivòovat. Tyto faktory jsou zkoumány, ale zatím nebyly
zjištìny žádné pøesvìdèivé doklady. Významnými složkami krmných
dávek pro nosnice, které mají pravdìpodobnì pøímý vliv na pevnost
kostí a osteoporózu, jsou vitamin D, vápník, fosfor, enzym fytáza,
vitamin C a K.
Poultry Digest, 59, 2000, è. 5, s. 6
Jak snížit zatížení
prostøedí z chovu
prasat?
Touto otázkou se zabývají
výzkumníci v oblasti výživy prasat a stále hledají
možnost
jak
dosáhnout
maximální užitkovosti pøi
aplikaci nákladovì úèinných krmných dávek a souèasnì redukovat zatížení
životního prostøedí vyluèovaným dusíkem a fosforem
ve výkalech prasat.
Zemìdìlská
praxe
( Vo )
( Vo )
Pøedbìžné výsledky rozsáhlé studie o významu fytázy v krmných
dávkách prasat, která probíhá na univerzitì v Iowì, uvádìjí u pokusných zvíøat 15–20% snížení obsahu fosforu ve výkalech. Podle
vìdcù usnadní výrobcùm snížená koncentrace fosforu v hnoji další
manipulaci s touto surovinou.
Snižování produkce dusíku prasaty se ovìøuje na univerzitì v Purdue
pøi aplikaci krmných dávek se sníženým obsahem hrubého proteinu.
Vìdci ovìøují krmnou dávku s obsahem 10 % sójových slupek a nižším obsahem sójového šrotu a kukuøice. Ukazuje se, že dávka snižuje produkci dusíku a zápach z výkrmen prasat; náklady na toto krmivo jsou nižší než na standardní proteinové krmivo.
Pøi aplikaci krmných dávek s rùzným obsahem hrubého proteinu
(13,1; 12,4 a 9,7 %) zjistili výzkumníci mezi pokusnými skupinami
znaèné rozdíly v prùmìrném denním pøírùstku hmotnosti a spotøebì krmiva. Konstatují, že prasata (hlavnì prasnièky) nepøijímají dostatek krmiva na to, aby kompenzovaly podíl sójových slupek
v krmné dávce a uvádìjí, že prasata vyšlechtìná na produkci libového masa nemohou zvýšit pøíjem krmiva o tolik jako prasata na poèátku 80. let, takže aplikace dávek s vysokým obsahem vlákniny
znamená snížený pøíjem èisté energie a redukci rùstu.
V jiném pokuse se užití dávek se sníženým obsahem hrubého proteinu o 3,5–4 % neprojevilo sníženou rychlostí rùstu, ale další snižování obsahu hrubého proteinu vyvolalo nedostatek izoleucinu a valinu
hlavnì u prasnièek.
Z pokusù se zjistilo, že aplikace krmných dávek se sníženým obsahem
hrubého proteinu snižuje koncentraci vzdušného amoniaku o 41 %
a obsah sirovodíku z 0,34 ppm na 0,25 ppm. Ve vzorcích hnoje z nádrže
došlo k 15% snížení celkového dusíku. Pøi užití krmných dávek se
sníženým obsahem hrubého proteinu se zmenšilo množství vyprodukovaného hnoje zvíøaty o 15 % a obsah celkového dusíku o 25 %.
"
V oblasti užití krmných dávek se sníženým obsahem hrubého proteinu, za úèelem omezení množství vyluèovaného dusíku, je potøebný další výzkum.
N a t . H o g . F m r, 4 5 , 2 0 0 0 , è . 9 , s . 2 3 – 2 4
(Sch)
K obsahu makro
a mikroelementù
v biomase TTP
Koncentrace makro a mikroelementù v drnu je mj. závislá na obsahu živin v pùdì a na botanickém složení porostu. Studiu a ovìøování tìchto zákonitostí se ve své výzkumné práci vìnovali polští autoøi
ze Zemìdìlské univerzity ve Štìtínì (Polsko).
Podle nìkterých renomovaNa ostrovì Karsiborska Kepa, který je celý pokryt luèními a pastevných
autorù
biologická
ními porosty, bylo vyèlenìno 6 stanoviš (A–F) s odlišným rostlinhodnota sena z luk a pasným pokryvem. Objekt A se nacházel na minerálnì-organické pùdì,
tvin závisí na obsahu mikvšechny ostatní na bahnitých slatinných rašelinových pùdách. Na
roelementù.
vìtšinì ploch (stanovištì A, B, C a E) byly hlavními zástupci trávních spoleèenstev druhy typu kostøava èervená (Festuca rubra L.)
doprovázené dalšími druhy, které se rùznily podle pùdních podmínek. Po první seèi byly odebírány pùdní vzorky z povrchové vrstvy
pùdy (0–10 cm), u nichž byl proveden rozbor na makro a mikroelementy a na pH.
V biomase byl obsah P, K, Ca a Mg velmi nízký, zatímco obsah Na
mnohonásobnì pøesahoval hodnotu považovanou všeobecnì za optimální pro kvalitní píci. Podle nìkterých literárních pramenù bývá
seno kostøavy èervené s vysokým podílem lipnice luèní obvykle chudé na K, Ca, také obsah P mùže být omezen v dùsledku zvýšení obsahu Na pøi souèasné vysoké pùdní vlhkosti. Tak napø. na stanovištích D a E, která se vyznaèovala nejnižší hladinou podzemní vody,
byl také nejnižší obsah Na v biomase (0,32 a 0,38 mg . 100 g –1). Na
stanovištích A a F, kde byl obsah pùdní vody nejvyšší, byla situace
opaèná. Výsledky pokusù zamìøených na obsah Na naznaèují zøetelnou pøímou závislost obsahu Na v biomase a v pùdì. U ostatních
makroelementù (P, K a Mg) podobná závislost nebyla shledána. Výzkumníci, kteøí se zabývali stejnou problematikou v údolí øeky Wieprza v r. 1998 tvrdí, že z makroelementù pouze u Na a Mg je obsah
v biomase trav pøímo závislý na obsahu tìchto prvkù v pùdì.
Koncentrace sledovaných mikroelementù byla závislá na botanickém
složení porostù.
Z výsledkù analýz, uvedených v tabulce je patrné, že koncentrace
Mn a Fe v bioObsah mikroelementù v biomase luèního porostu a v pùdì (mg . kg–1 sušiny)
mase byla vysoPorost
Cu
Mn
Fe
Zn
Cu
Mn
Fe
Zn
ká, ale Cu velmi
(stanovištì)
nízká. Vliv konv biomase luèního porostu
v pùdì
centrace mikroeFestuca rubra A
4,06
60,0
100,3
30,47
5,4
403,5
554
68,2
lementù v pùdì
Festuca rubra B
3,33
63,0
80,0
17,63
4,3
28,7
1530
51,7
na jejich obsah
Festuca rubra C
2,64
38,5
81,7
16,56
3,7
57,1
2123
43,6
v biomase se poCarex fusca D
4,16
86,4
103,2
25,01
4,5
107,7
1358
35,8
tvrdil pøedevším
Festuca rubra E
5,54
90,0
59,3
31,43
1,8
41,4
423
48,7
u manganu a žeJuncus gerardi F
1,84
29,7
58,1
23,65
1,2
7,5
524
49,0
leza. Na stanovišti D, charakterizovaném nejvyšší koncentrací mikroelementù, se
i v biomase rostlin zjišovala relativnì nejvyšší koncentrace tìchto
prvkù. Obdobná závislost byla shledána i na stanovišti F, kde byla
v pùdì nejnižší koncentrace Mn a na stanovištích E a F s nejnižší
koncentrací pùdního Fe.
Zemìdìlská
praxe
Folia Universitatis
s. 73–76
Vyplatí se moøení øepky
fungicidy?
Plíseò zelná se dosud v porostech ozimé øepky v SRN
vyskytovala pouze sporadicky a jen v ojedinìlých
pøípadech dosáhla vìtšího
významu. Jinak tomu bylo
v posledních dvou letech,
kdy na podzim pøevažovalo vlhké, chladné poèasí.
Agriculturae
Stetinensis,
203,
Agricultura
80,
1999,
(AŽ)
Zejména v severním Nìmecku bylo již od konce srpna možné pozorovat na spodní stranì dìložních listù zøetelné bìlavé povlaky. V prùbìhu vývoje choroby se na svrchní stranì listù objevovaly nažloutlé
skvrny, nekrózy se postupnì rozšiøovaly. Èasto docházelo k pøedèasnému odumírání dìložních listù a následnì i celých rostlin. Ojedinìle byla pozorována znaèná mezerovitost porostù.
Moøení fungicidem
Pokusy ukázaly, že moøení úèinným fungicidem (napø. na bázi dimethomorphu) vedlo k výraznému snížení napadení. Kromì zlepšení
celkového stavu rostlin byly zaznamenány pøedevším nižší ztráty zpùso-
#
bené vyzimováním, èímž se podstatnì zvýšily výnosy. Vzhledem k silnému výskytu choroby v posledních dvou letech a zároveò i možnosti moøení úèinným fungicidem zùstává však i nadále otázkou, jak by
mìla vypadat integrovaná a ekonomicky výhodná strategie ochrany
rostlin proti této chorobì.
Pùvodce choroby
Zemìdìlská
praxe
Choroba je zpùsobena houbou Peronospora parasitica, která patøí
mezi obligátnì parazitické houby z tøídy Oomycetes. Houba vytváøí
tlustostìnné oospory a pøežívá v pùdì na odumøelých rostlinných
pletivech. Za vlhkého, chladného poèasí (teploty mezi 10–15 °C) dochází k infekci øepky a plevelných rostlin. Symptomy choroby se ve
znaèné míøe objevují na podzim a na jaøe, a to po období srážek, pøi
delším období tvorby rosy nebo mlh. Oblasti, v nichž tyto podmínky
víceménì pøevládají (napø. oblasti pøi pobøeží Baltského moøe), jsou
pro výskyt této choroby pøímo pøedurèeny.
Klíèní hyfa houby proniká prùduchy do listù. Rozrùstá se intercelulárnì a postupnì nekrotizuje pletiva. Za pøíznivé teploty (okolo 20 °C)
a vysoké relativní vzdušné vlhkosti se mohou již za tøi až ètyøi dny
tvoøit konidie (nepohlavní výtrusy). Tím je nepohlavní cyklus uzavøen a infekce se mùže dále šíøit. Sporulaci podporují teploty okolo
15 °C, konidie jsou rozšiøovány vìtrem a deštìm.
P. parasitica vytváøí velké množství fyziologických ras specializovaných na urèité druhy rostlin. Tato specializace je velmi variabilní –
rùzné rasy (pøesnìjší oznaèení izoláty) parazitují na pomìrnì širokém okruhu hostitelských rostlin. Plíseò zelná mùže napadat mnoho kulturních i planì rostoucích druhù rostlin – rùzné druhy brukvovitých (napø. zelí, øedkev, hoøèice, øepka) a plevele (napø. hoøèice
rolní, kokoška pastuší tobolka). Plevelùm je z hlediska výskytu choroby na øepce pøikládán zvláštní význam – stálá pøítomnost konidií
(spor) napomáhá pøežívání houby a jejímu šíøení.
Hospodáøský význam
V klimatických podmínkách SRN dosud nemìla tato choroba vìtší
hospodáøský význam. Ve Švédsku, Polsku, Pobaltských republikách
a Dánsku však je v nìkterých oblastech považována za chorobu, která
se znaènou mìrou podílí na výnosových ztrátách. Právì v posledních
dvou letech se ukázalo, že i v klimatických podmínkách SRN mùže
vést napadení touto chorobou k hospodáøským škodám pùsobeným
pøedevším odumíráním klíèních rostlin. Pozdìjší napadení listù na
podzim nebo na jaøe, popø. škody na šešulích nemají zpravidla již
výraznìjší hospodáøský význam.
Koncepce ochrany
Koncepce ochrany je založena na nìkterých agrotechnických opatøeních, mezi nìž patøí pøedevším zapravení posklizòových zbytkù a výdrolu øepky. Jen tak je totiž možné omezit šíøení choroby i na následné plodiny okolních pozemkù. Vhodná jsou dále veškerá opatøení
podporující dobrý vývoj øepky v raných rùstových fázích, kdy rostliny snáze podléhají napadení.
Rùzné genotypy øepky jsou k této chorobì rùznì náchylné. V souèasné dobì jsou již k dispozici ménì náchylné odrùdy, kterým by pìstitelé mìli dát pøednost.
Úplné rezistence zatím nebylo u žádné odrùdy dosaženo. V oblastech
intenzivního napadení je proto zapotøebí vedle výbìru vhodných odrùd pøihlédnout k dalším opatøením, jakými je napø. termín výsevu,
popø. vzcházení ozimé øepky. V dùsledku opoždìní termínu výsevu
(10. záøí) oproti výsevu v bìžném termínu (30. srpna) se totiž podstatnì zvyšuje riziko napadení plísní zelnou. Bylo zjištìno, že oddálením
termínu výsevu o dva týdny vzrostla intenzita napadení o 50 %.
Moøení
Moøení úèinným fungicidem znamenalo výrazné snížení napadení.
Vhodnou úèinnou látkou je napø. dimethomorph (DMM, Akrobat).
Kombinace pøípravkù Oftanol T (bez úèinku proti plísni zelné) a Akrobat (DMM) vedla u výsevu v bìžném termínu ke snížení intenzity
napadení na 4,2 %, u opoždìného výsevu došlo ke snížení na 2,5 %.
$
Kromì fungicidního úèinku proti plísni zelné byl u ošetøených rostlin pozorován intenzivnìjší rùst, který byl prokázán i u rostlin, které nebyly touto houbou napadeny vùbec nebo jen velmi málo. Moøení
fungicidy vesmìs vedlo ke zlepšení celkového stavu rostlin (obzvláštì po zimì) a k lepšímu vývoji, zatímco další opatøení (moøení Oftanolem T, doplòková aplikace Folicuru na listy) nemìla z tohoto hlediska podstatný vliv.
Zemìdìlská
praxe
Vyplatí se moøení?
Znaèného zvýšení výnosù (o 1 t . ha–1) díky moøení proti plísni zelné
bylo dosaženo v pokusném roce 1998 pøi pozdìjším termínu výsevu.
Toto zvýšení je však považováno spíše za výjimku a mùže ho být
dosaženo pouze za extrémní situace (velmi pozdní termín výsevu, nepøíznivé povìtrnostní podmínky apod.). Jako podstatnì menší a tím
pádem i reálnìjší se ukazuje zvýšení výnosù pøi výsevu v bìžném
termínu. Zde se již nevyplatí další aplikace fungicidù pro moøení,
protože zvýšení výnosù dosažené díky Oftanolu T nelze dále zvyšovat.
Pøestože napadení koøenových krèkù a stonkù bylo malé, omezila listová aplikace fungicidu na bázi azolu (0,75 l . ha–1 Folicuru – úèinná
látka tebuconazol) ve stadiu BBCH 16–18 pøerùstání porostù na podzim, které by negativnì ovlivnilo výnosy. Oproti tomu pøi výsevu
v pozdìjším termínu nebyla aplikace tohoto pøípravku u variant ošetøených Oftanolem T zapotøebí. Tyto porosty totiž byly podstatnì hùøe
vyvinuté, nežli porosty po výsevu v bìžném termínu. S tím souvisely
i nízké výnosy oproti kontrole (výsev v bìžném termínu) a variantám
ošetøeným pouze Oftanolem T. Pokusy ukázaly, že cílená aplikace fungicidù proti plísni zelné na list dosud nevedla v podmínkách SRN
k hospodáøsky významnému zvýšení výnosù.
Moøit pouze tam, kde hrozí napadení
Podobné výsledky byly získány i jinými pokusy a v jiných letech. Tyto
výsledky mj. ukázaly, že význam plísnì zelné by nemìl být podceòován. Moøení osiva ve spojení s jinými opatøeními v rámci koncepce
ochrany proti plísni zelné je efektivní, a proto mùže právì v napadených oblastech, kde již zaèátkem záøí pøevládá vlhké chladné poèasí,
pøinášet výsledky. Podobnì by mìla být hodnocena také stanovištì,
na nichž bývá èasto pozorován pomalý vývoj ozimé øepky, stejnì jako
situace, kdy dochází k velmi pozdnímu výsevu ozimé øepky. Výsledky
rovnìž ukázaly, že moøení není pokaždé žádoucí a hospodárné.
Nesnadná volba
Poradenství
V souèasné dobì je v SRN k dispozici osivo moøené i nemoøené proti
plísni zelné, což umožòuje flexibilní, cenovì výhodnou a k životnímu
prostøedí šetrnou ochranu proti chorobì, kterou tato fytopatogenní
houba zpùsobuje. V rámci koncepce ochrany by se každopádnì mìlo
pøihlédnout k veškerým agrotechnickým opatøením, mezi nìž patøí
pøedevším zapravení posklizòových zbytkù vèetnì výdrolu øepky.
Prognóza napadení zatím neexistuje, proto rozhodnutí, zda moøit
nebo nemoøit øepku fungicidy, bývá nìkdy pomìrnì obtížné.
DLG – Mitt., 2000, è. 8, s. 52–55
Poradenství v roce 2001
Po r a d e n s k ý s y s t é m M Z e
prochází v souèasné dobì
strukturálními zmìnami.
(DK)
Na základì pøijatého dokumentu Koncepce zemìdìlského poradenství byla v první polovinì roku 2000 založena státní poradenská sí,
která doplnila sí privátní. Ve výzkumných ústavech pøímo øízených
MZe a tøech zemìdìlských univerzitách pracuje 35 poradcù, kteøí v
rámci stanovených priorit provádí poradenskou èinnost s dùrazem
na prohlubování informovanosti zemìdìlcù, výklad principù resortní politiky MZe a Spoleèné zemìdìlské politiky EU, šíøení informací
o možnostech získání finanèních podpor z programù MZe ÈR a EU,
zajištìní mimoprodukèních funkcí zemìdìlství a ochranu životního
prostøedí.
Priority Státní poradenské sítì MZe stanovené pro rok 2001
• šíøení poznatkù vedoucích k uplatòování zásad racionální technologie výroby produktù,
• poskytování informací vedoucích k zajišování vyšší jakosti produktù,
%
• šíøení informací o možnostech získání finanèních podpor z programù
MZe ÈR a EU,
• implementace tržních poøádkù a seznamování s normami platnými
v EU,
• výklad principù resortní politiky MZe a Spoleèné zemìdìlské politiky EU.
Podpora privátní poradenské sítì
Poradenství
Privátní poradenská sí je podporována formou podpùrného programu 9.B. Jsou to jednak Poradenské kroužky, které mají zpøístupnit hlavnì výrobnì technologické poradenství zemìdìlským
podnikùm a jednak podpora vzdìlávání poradcù.
Situace
Poradenské kroužky byly poprvé podporovány v roce 1998, kdy byly
projekty vybírány odbornou komisí. Tím byla zajištìna konstantní
výše podpory (80 % uznaných normativních nákladù). V následujících letech však došlo k pøevisu požadavkù nad uvolòovanými zdroji,
a proto bylo rozhodnuto, že budou uspokojeny všechny žádosti, které
splòují formální náležitosti a podle poètu projektù a bodù v nich se
vypoète výše podpory.
V roce 2000 byla natolik narušena rovnováha mezi požadavky na
poradenskou práci a uvolòovanými prostøedky, že výše podpory klesla na pouhých 36 %. To zpùsobilo, že èást zemìdìlských podnikù
neuplatnila své pùvodní požadavky v plném rozsahu. Musela být provedena aktualizace poètu bodù a pøepoètena výše podpory.
Tøíletá zkušenost ukázala, že tato forma pomoci je užiteèná hlavnì
proto, že jsou øešeny pøímo specifické problémy daného zemìdìlského podniku nebo regionu. Jako nedostatek je nutné uvést fakt, že
není zatím vybudována dostateèná zpìtná vazba a kontrolní mechanismy na to, aby bylo možné pøesnì øíci, na co byla podpora využita
a hlavnì jakého efektu bylo dosaženo.
Návrh
Jsou možné dva pøístupy øešení. První spoèívá v tom, že poskytovatel podpory pøesnì definuje úèel podpory a aktivity, které budou podporovány. Tento pøístup však odporuje principu subsidiarity, kdy
pravomoc rozhodování má být ponechána na nejnižší možné úrovni.
Druhý pøístup je pøístup programový. Poskytovatel podpory zadá
rámcové podmínky, jaké problémy mají být øešeny a definuje v obecné rovinì, jakých výsledkù má být dosaženo.
MZe pro tento rok stanovilo prioritní okruhy, které mají být v rámci
èinnosti poradenských kroužkù øešeny:
• Modernizace technologie zemìdìlské výroby
– zvyšování produktivity práce,
– zlepšení technologií v rostlinné výrobì (systémy pìstování, odrùdová skladba, optimalizace výživy a ochrany rostlin),
– zlepšení technologií v živoèišné výrobì,
– nepotravináøské využití zemìdìlské produkce a zemìdìlské pùdy,
– nové metody a technologie zamìøené na ochranu životního prostøedí.
• Zlepšení postavení zemìdìlských podnikù na trhu
– øízení podnikù, vèetnì obchodních aktivit,
– informaèní systémy pro management podnikù,
– zvyšování pøidané hodnoty.
• Optimalizace výrobní struktury zemìdìlských podnikù
– ekonomické modely hospodaøení, plány rozvoje podniku.
Poradenský kroužek, který žádá o podporu poradenské práce, musí
do 30. bøezna 2001 pøedložit projekt, ve kterém pomocí SWOT analýzy popíše souèasný stav, formuluje své vize a stanoví cíle, jakých
chce dosáhnout a jaké aktivity budou uskuteènìny pro dosažení tìchto cílù. Novým prvkem je pøenesení odpovìdnosti za dosažení výsledkù na poradenský kroužek. Ten musí v projektu stanovit pro každou úroveò hodnocení (aktivity, výstupy, výsledky, cíle) a ukazatele,
kterými bude moci poskytovatel státní podpory hodnotit míru jejich
dosažení. Musí být také jasnì definován zpùsob, jak bude pøedkladatel projektu tyto ukazatele shromažïovat, zpracovávat a vyhodnocovat.
&
Souèástí návrhu projektu musí být i logický rámec, který pøehledným
zpùsobem popisuje strukturu projektu a slouží jako vodítko pro výbìr
a následnou kontrolu. V letošním roce by mìlo být kontrolováno minimálnì 10 % realizovaných projektù nezávislými odborníky, a to nejen po finanèní stránce.
Podpora vzdìlávání poradcù
Situace
Poradenství
MZe podporuje práci poradcù poøádáním kurzù a odborných semináøù. Poradci zapojení do podpùrného programu 9.B.a Poradenské kroužky mají povinnost se úèastnit tìchto kurzù. Systém podpory je øešen
opìt podpùrnými programy, kdy vzdìlávací instituce (výzkumné ústavy, univerzity) pøedkládají projekty na zajištìní vzdìlávání.
Protože projekty poradenských kroužkù i projekty na vzdìlávání se
podávají souèasnì (koneèný termín je 30. bøezen), není možné v zadání vzdìlávacích programù pøesnì urèit témata a poèet kurzù. Návrhy jsou pak velmi obecné a pøi hodnocení projektù se musí pøihlížet více na flexibilitu pøedkladatele, než na kvalitu témat kurzù. Je
tøeba vybrat takového dodavatele, který zajistí proškolení všech poradcù s ohledem na jejich specializaci.
Návrh
Pro zajištìní pružnosti pøi výbìru kurzù poradci musí zadat rámcová témata pro vzdìlávání, na která budou pøedkládány nabídky ve
formì projektù.
Pro rok 2001 byly vybrány následující okruhy, které vychází z oborù
akreditace a priorit stanovených pro privátní poradenskou sí pro
tento rok.
Obory akreditace:
• výživa rostlin
• ochrana rostlin
• technologie pìstování
• výživa zvíøat
• plemena a genetika
• technologie ustájení
• zemìdìlská technika
• zemìdìlská ekonomika a øízení
• ekologické zemìdìlství
• ovocnáøství
• zelináøství
• informatika
• speciální plodiny
Projekty budou komisí MZe posouzeny z hlediska souladu tématu
s prioritami a obory akreditace, z hlediska odborné i technické zpùsobilosti. Schválené projekty budou nabídnuty poradcùm a pouze ty
kurzy, na které se pøihlásí dostateèný poèet úèastníkù, budou otevøeny a ze strany MZe finanènì podpoøeny. Koordinaèní centrum pro
poradenství v souèasné dobì testuje zabezpeèený informaèní systém
pro poradce, kde bude nabídka kurzù zveøejnìna a poradci se zde
závaznì pøihlásí na zvolený kurz. Pokud bude vyšší zájem než je kapacita kurzu, bude vypsán další termín. Poradce zapojený v programu 9.B.a. má povinnost absolvovat tøi dny semináøe, které mu budou podle daných pravidel hrazeny. Mùže si zvolit jeden tøídenní kurz
nebo tøi jednodenní. Pokud bude mít zájem úèastnit se více semináøù, bude si je hradit z vlastních zdrojù.
Zavedení systému akreditace
Situace
V Koncepci zemìdìlského poradenství je uvedeno:
Úèelem akreditace je zajistit, aby poradenství s finanèní podporou
ministerstva zemìdìlství mohli vykonávat pouze poradci k této èinnosti odbornì zpùsobilí.
Základní podmínky pro akreditaci poradce jsou:
– dosažené vysokoškolské vzdìlání ve vyjmenovaných oborech, nebo
støedoškolské vzdìlání s dvouletou praxí v poradenské firmì,
'
– dvouletá praxe ve funkci asistenta akreditovaného poradce,
– prokázání odborné zpùsobilosti k výkonu práce poradce,
– povinné doplòování znalostí.
V roce 2001 má být vytvoøen mechanizmus a má zaèít proces akreditace.
Návrh
Poradenství
Poznatky
ze svìta
Produkce cukrovky
a kr mné øepy
v Nìmecku
Podle
oficiálních
údajù
Spolkového
statistického
úøadu se v posledních tøech
letech snižovala v Nìmecku
celková plocha cukrovky
i krmné øepy.
První návrh vycházel ze skuteènosti, že poradci zapojeni do podpùrného programu 9.B.a. Poradenské kroužky absolvovali odborné semináøe zakonèené testem, byli seznámeni s metodikou poradenské
práce a ovládají principy projektování. Pøedpokládalo se, že úèast na
semináøích, výsledek testu, pøedložený a obhájený projekt budou vzaty
jako podklad pro udìlení akreditace. Ale právì vlivem nepružnosti
systému vzdìlávání a rozdílné úrovnì kurzù nebyly dodrženy rovné
podmínky pro všechny poradce. Proto byl tento postup zamítnut.
Druhou možností je využít zkušeností z akreditace poradcù – projektantù v programu SAPARD. Tento postup by znamenal ustavit komisi, která by vybrala odborníky podle oborù akreditace, kteøí by vypracovali zkušební otázky. Uchazeè o akreditaci by pak vyplnil jednak test z obecné èásti a dále takový poèet testù, v kolika oborech
chce být akreditován. Svoji zpùsobilost by obhájil pøed odbornou
komisí.
Tøetí možností je i systém vzdìlávání poradcù více decentralizovat.
Návrh spoèívá v tom, že vysoká odbornost poradce je pøedpokladem
pro to, aby mohl být èinný v poradenských kroužcích. Po zmìnì systému pøedkládání projektù poradenských kroužkù a zavedení kontroly vìcného i finanèního plnìní budou dostateèným tlakem na èleny
kroužku, aby si najímali pouze kvalitní poradce. Samozøejmì by poradci mìli mít pøístup k novým informacím. Toho bude docíleno nabídkou odborných kurzù a pøístupem do informaèního systému pro
poradenství.
Akreditovaní poradci by mìli vedle svých odborných znalostí prokázat schopnost vykonávat poradenskou èinnost. To se však žádným
písemným testem pøezkoušet nedá. Koordinaèní centrum pro poradenství po konzultaci se zástupci privátní poradenské sítì navrhuje
jako zpùsob ovìøení schopnosti provádìt poradenskou èinnost, uspoøádání semináøù podle oborù akreditace, kde každý poradce zpracuje
a pøednese odborný referát ze své poradenské práce, ke kterému bude
diskuse. Úèastníci budou nejen poradci, ale i odborníci z výzkumných ústavù a univerzit a uèitelé pedagogiky. Každý poradce bude
hodnocen jak po odborné, tak i metodické stránce. Na základì hodnocení a splnìní ostatních (hlavnì kvalifikaèních pøedpokladù uvedených v koncepci poradenství) bude poradci udìlena akreditace.
Závìr
Snahou Koordinaèního centra pro poradenství je vybudovat a poté
stabilizovat takový poradenský systém, který by mohl pružnì reagovat na nové potøeby agrárního sektoru, hlavnì na úkoly spojené
s našim pøipravovaným vstupem do Evropské unie, a protože nelze
zaruèit konstantní výši finanèních prostøedkù, byl životaschopný pøi
omezených zdrojích a naopak mohl expandovat pøi jejich navýšení.
Bohužel tento systém zatím nedává záruku poradenským kroužkùm,
že jejich dlouholeté cíle budou moci být podporovány i v pøíštích
letech.
Rozhodující èást pìstování i produkce pøipadá na staré spolkové zemì,
které se v roce 2000 podílely na celonìmeckých plochách cukrovky
73 % a krmné øepy 83 % a na celkové produkci cukrovky 78 %
a krmné øepy 87 %. Prùmìrné hektarové výnosy cukrovky i krmné
øepy byly ve všech sledovaných letech podstatnì vyšší ve starých spolkových zemích než v nových spolkových zemích. V roce 1999 èinil
rozdíl u cukrovky 13,01 t . ha –1 a u cukrové øepy 38,33 t . ha –1 .
Tendence ke snižování osevních ploch se prosazuje jak ve starých,
tak v nových spolkových zemích.
Plochy, výnosy a produkce cukrovky a krmné øepy v Nìmecku
Osevní plochy (ha)
st. sp. z.
Cukrovka
1998
1999
2000 * )
Krmná
øepa
1998
1999
2000 * )
n. sp. z.
SRN
367 678 135 698 503 376
358 688 130 496 489 164
331 266 119 938 451 204
11 730
9 161
7 923
1 968
1 414
1 594
13 698
10 575
9 517
Prùmìrný výnos (t . ha – 1)
st. sp. z.
n. sp. z.
SRN
Sklizeò bulev (1 000 t)
st .sp. z.
n. sp. z.
SRN
55,37
59,83
64,39
47,38
46,82
50,06
53,22
56,32
60,58
20 358
21 459
21 329
6 429
6 110
6 004
26 787
27 569
27 333
101,19
103,44
103,87
73,14
65,11
65,98
97,16
98,31
97,52
1 187
948
823
144
92
105
1 331
1 040
928
Pozn.: st. sp. z. – staré spolkové zemì; n. sp. z. – nové spolkové zemì; výnosy a množství cukrovky podle dodávek do cukrovarù
*)
odhady z øíjna 2000
Pramen: Statistisches Bundesamt, BML
S t a t i s t . M b e r. , 2 0 0 0 , è . 1 1 , s . 8 3 7
Rekordnì nízká sklizeò
kukuøice a pšenice
v Jugoslávii
Celková produkce obilovin
a olejnin v Jugoslávii (Srbsko a Èerná Hora) klesla
v roce 2000 proti pøedchozímu roku o 50 %.
Poznatky
ze svìta
(Jav)
Zvláštì tìžce byla postižena úroda kukuøice, jíž se sklidilo pouze 3 mil. t, to je o 60 % ménì než v roce 1999. Tyto zprávy pocházejí
od atašé USA, kdežto domácí zdroje uvádìjí, že se sklidilo 3,1 mil. t.
Zásoby kukuøice se odhadují na 300 000 t (asi 10 % z celé skliznì),
které drží malí zemìdìlci hlavnì pro potøebu vlastního hospodáøství.
Celková domácí spotøeba kukuøice se odhaduje na základì pìtiletého
prùmìru 1994–1999 na 5 mil. t, takže za normálních okolností by se
deficit blížil 2 mil. t. Dovozní potøeby Jugoslávie odhadují odborníci
USDA na asi 1 mil. t, protože celková domácí spotøeba bude letos
nižší než obvykle. Nižší poptávka po krmné kukuøici mùže být nižší
než v minulosti hlavnì kvùli drastickému snížení stavù hospodáøských zvíøat a poklesu prùmìrné spotøeby masa, která se zase promítá do omezení rozsahu živoèišné produkce. Podle USDA pøedstavuje dovoz 1 mil. t kukuøice minimální množství nutné k tomu, aby
nezkrachovala tržní produkce vepøového a drùbežího masa. Jugoslávská vláda doufá, že toto množství získá ze zahranièí formou bezplatné
pomoci. Kromì tohoto nezbytného dovozu kukuøice bude nutné pokrýt z dovozu deficit 250 000 t sójového šrotu.
Sklizeò pšenice 2000 odhadli odborníci USDA na 1,6 mil. t. Toto
množství je nejnižší za posledních 10 let. Úroda pšenice byla sklizena z 575 000 ha, takže prùmìrný výnos èinil pouze 2,78 t . ha –1 . Asi
75–80 % celkové skliznì pšenice pochází ze státních „kombinátù“,
které obdìlávaly v loòském roce pouze 25 % celkových ploch pšenice. Tyto velkopodniky umístìné hlavnì v severním Srbsku jsou hlavními výrobci komerèní pšenice, jejich produkce by však mohla být
vyšší, kdyby mìly dostatek hnojiv a pohonných hmot. Celkové množství loòské produkce pšenice by mohlo staèit v tržním roce 2000/01
k uspokojení domácí potøeby (asi 1,7 mil. t) za pøedpokladu, že Jugoslávie nebude pšenici exportovat a odèerpá èást státních zásob
z pøedchozího roku.
Privátní zásoby pšenice na zaèátku roku2000/01 se odhadují na
300 000 t (jde pøevážnì o krmnou pšenici), státní zásoby v srpnu
2000 èinily pøibližnì 700 000 až 880 000 t. Nová jugoslávská vláda
potvrdila zprávu, že pøed podzimními volbami úøedníci Miloševièova režimu èást tìchto zásob dali do obìhu a nová vláda už uvolnila
300 000 t ze státní zásoby za úèelem intervenování na vnitøním
trhu, aby tato dodateèná nabídka stlaèila tržní ceny pšenice a mouky. Vláda nyní žádá mezinárodní dárce, aby Jugoslávii poskytli urèité množství pšenice, která by se mohla uložit do „intervenèních zásob“ pro regulování domácího trhu v pøípadì, že by hrozilo neúnosné zdražování tržních cen pšenice a mouky a následnì spotøebitelských cen chleba.
A g r a F d . E . E u r. , 2 0 0 0 , è . 2 1 9 , s . 3 0 – 3 1
(Jav )
Vývoj pøípadù BSE
v Evropské unii
a Švýcarsku za období
1992 až 2000
Údaje o poètu zjištìných
pøípadù BSE v Evropské
unii a Švýcarsku bìhem období 1992 až 2000 potvrzují, že v celé Evropské
unii a Švýcarsku dohromady dochází od roku 1996
k postupnému
ubývání
pøípadù zjištìných v jednotlivých letech.
Poznatky
ze svìta
V roce 2000 se poèet nových pøípadù snížil proti roku 1999 o 821
(o 31 %) na 1 830. Za celé období bylo potvrzeno 182 488 pøípadù,
z toho 179 441 (98,3 %) ve Velké Británii. V roce 2000 sice klesl
poèet novì zjištìných pøípadù BSE v této zemi o 42,5 % na 1 312
pøípadù. V Severním Irsku však došlo ke zøetelnému rùstu nových
pøípadù (z 6 v 1999 na 22), což se vysvìtluje hlavnì intenzivním testováním rizikových skupin skotu v roce 2000. Protože ale poèet nových
pøípadù v celé Velké Británii od roku 1996 postupnì klesá a znaènì se
snížil zvláštì poèet pøípadù u skotu narozeného po srpnu 1996, britští pøedstavitelé se optimisticky domnívají, že výskyt BSE mùže v roce
2001 klesnout pod úroveò ostatních èlenských státù EU. Proti roku
2000 se snížil poèet nových pøípadù také v Portugalsku (ze 170 v roce
1999 na 136) a ve Švýcarsku (z 50 na 33). Oba státy však jsou stále
v popøedí pokud jde o celkový poèet pøípadù objevených za celé sledované období (v Portugalsku 503, ve Švýcarsku 366). V dalších dvou
státech (Francii a Irsku) bylo bìhem roku 2000 objeveno více pøípadù než v pøedchozím roce (z 31 na 162, resp. z 95 na 152) a za celé
období tu bylo zjištìno celkem 242 a 599 pøípadù. Belgie ohlásila v roce
2000 dvojnásobné zvýšení výskytu BSE proti roku 1999 (ze 3 na 9)
a za celé období zde bylo zaregistrováno 19 pøípadù. Velkou pozornost
šíøení BSE vìnují v Nìmecku, kde bylo do roku 2000 zjištìno celkem
13 pøípadù (z toho 6 u importovaných zvíøat). Nová ministrynì zemìdìlství Kûnastová pøedpovídá, že letos se mùže v Nìmecku objevit až 500 nových pøípadù. Nìmecká vláda zpøísnila dozor nad BSE
zejména naøízením o povinném provádìní rychlotestù u všeho poraženého skotu, který je starší než 20 mìsícù (v EU se testování vztahuje na skot starší než 30 mìsícù). V Nizozemsku bylo za celé období
1992 až 2000 registrováno 8 pøípadù BSE, v Dánsku, Itálii a Španìlsku po dvou pøípadech. Ve Švédsku, Rakousku, Lucembursku,
Øecku a Finsku nebyly do 1. ledna 2001 objeveny žádné pøípady BSE,
ale také pro tyto zemì, které dosud mají status „free BSE“, platí
všechna naøízení orgánù EU proti šíøení nemoci šílených krav.
Pokud jde o ukazatel intenzity rozšíøení BSE (poèet pøípadù na milion kusù skotu ve stáøí nad 2 roky v pøíslušné zemi za období posledních 12 mìsícù), výpoèty ukazují, že výskyt BSE ve Francii (kde se
nejvíce rozšíøila panika obyvatel z obávaného pøenosu na lidi) není
zdaleka tak drastický jako v Irsku nebo Portugalsku. Evropská komise udává toto relativní rozšíøení BSE v minulém roce (v nìkterých pøípadech jsou zapoèítány i pøípady zjištìné v lednu 2001): Velká Británie celkem 247,5 (z toho Severní Irsko 26,4 a Anglie, Skotsko a Wales 288,7); Portugalsko 167,9; Irsko 43,2; Švýcarsko 34,6;
Francie 15,2; Belgie 6,0; Dánsko 2,1; Nìmecko 2,1; Nizozemsko 2,0 ;
Španìlsko 1,5 a Itálie 0,6.
Poèet potvrzených pøípadù BSE v èlenských státech EU a Švýcarsku do r. 2000
1992
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999 2000a) Celkem
Vel. Británie 86 633 34 829
24 290
14 475
8 090 4 335 3 197 2 280 1 312 179 441
Irsko
64+
16
19+
16+
74
80
83
95
152
599
Portugalsko
3* )
3* )
12
14
29
30
106
170
136+
503
Francie
5
1
4
3
12
6
18
31+ 162
242
Belgie
0
0
0
0
0
1
6
3
9
19
Nizozemsko
0
0
0
0
0
2
2
2
2
8
Dánsko
1* )
0
0
0
0
0
0
0
1
2
Itálie
0
0
2* )
0
0
0
0
0
0
2
Nìmecko
1* )
0
3* )
0
0
2* )
0
0
7
13
Španìlsko
0
0
0
0
0
0
0
0
2
2
Švýcarsko
25
29
64
68
45
38
14
50
33
366
Celkem
87 336 35 140 24 540 14 663
8 309 4 553 3 466 2 651 1 830 182 488
Pozn.: a) prozatímní èísla z poloviny ledna 2001, to znamená, že mohou být ještì ohlášeny nìkteré další nové pøípady
*)
dovezená zvíøata
+ nìkterá z nakažených zvíøat byla dovezena
Pramen: Komise EU
Agra Focus, 2001, è. 2, s. 12
(Jav)
Stav a vývoj ekonomiky
agropotravinového
komplexu na Slovensku
Po s t a v e n í
agropotravinového komplexu v národním hospodáøství se definuje pøedevším jeho pøíspìvkem k tvorbì hrubého
domácího produktu a podílem na celkové zamìstnanosti.
Poznatky
ze svìta
Tyto hodnoty ve Slovenské republice jako ve všech hospodáøsky vyspìlých zemích postupnì klesají s rozvojem ekonomiky a rùstem dalších odvìtví. V roce 1999 se samotné zemìdìlství podílelo na tvorbì
HDP 3,8 % a na zamìstnanosti 5 %. K tvorbì HDP pøispìl potravináøský prùmysl 4,1 %, lesní hospodáøství 0,7 % a vodní hospodáøství 1,2 %. Význam zemìdìlství je však mnohem vìtší než naznaèují
uvedená èísla, protože obhospodaøuje nejvýznamnìjší zdroje zemì,
jako je pùda a voda, a významnou mìrou se podílí na vytváøení životního prostøedí. Zabezpeèení dostateèné a zdravé výživy pro obyvatelstvo má i pøes postupující globalizaci ekonomiky stále strategický význam.
Významné politické, sociální a ekonomické zmìny, které se na Slovensku staly v posledním desetiletí, pøinesly množství èasto i protichùdných názorù na místo, potøeby formování a tempo rozvoje agropotravinového komplexu. Ojedinìlé nejsou ani názory prosazující
úplnou liberalizaci agrární politiky, agrárního trhu a vyøazení regulaèních nástrojù ze zemìdìlské politiky. Proti tìmto názorùm však
je možné namítnout, že ve všech vyspìlých zemích stát zasahuje regulaèními nástroji do agropotravinového komplexu, což je tøeba považovat za ovìøenou skuteènost a nikoli za krátkodobou náhodu.
Minulý vývoj agropotravinového komplexu na Slovensku prošel nìkolika etapami transformace, která stále není ukonèená, protože se
nedosáhlo cíle, který spoèívá v dùsledné konsolidaci a optimálním
rozmístìní výroby v souladu s výrobními podmínkami, selektivní
podporou produkèních a regionálních segmentù prvovýroby. Ukázalo se, že trvalejší ekonomická stabilizace transformujícího se agropotravinového komplexu i celého hospodáøství Slovenska je bez podnikové restrukturalizace nemožná.
Analýza hospodáøských výsledkù, vývojové trendy a výrobní výsledky svìdèí o tom, že v prùbìhu transformace do roku 1999 se situace
zemìdìlství v nìkolika smìrech zhoršovala. Na ekonomiku podnikù
v zemìdìlské prvovýrobì pùsobila pøetrvávající cenová disparita,
která odèerpala napøíklad v roce 1999 z odvìtví dalších asi 2,1 mld.
SKK. Tyto skuteènosti spolu s dopady vysoké zadluženosti a platební neschopnosti se projevily prohloubením ztrátovosti zemìdìlské
prvovýroby a návaznì zvýšením poètu ztrátových zemìdìlských podnikù.
V prùbìhu roku 1999 zvýšily potravináøské podniky proti pøedchozímu roku celkový objem výroby o 4,9 %, ale i tyto podniky se nacházely v platební neschopnosti, protože ocelkový objem jejich závazkù byl 1,5krát vyšší než objem pohledávek a investovaly o 12,3 %
ménì do svého rozvoje než v roce 1998. Nepøíznivý vývoj
v zemìdìlství potvrdil, že opatøení a nástroje na zlepšení stavu byly
málo úèinné a vyžadovaly pøijetí systémového øešení, které vzhledem ke zvláštnostem reprodukèního procesu v zemìdìlství pùsobí
na zmìny v delším èasovém období.
Rok 2000 nebyl pro výrobu agropotravinového komplexu pøíznivý,
což ovlivnilo zejména déletrvající mimoøádné sucho. Pomoc vlády,
která byla cílenì využita na dobré založení úrody ozimù pro pøíští
rok, pomohla zemìdìlcùm dostat se z nejhoršího. Podle pøedbìžných odhadù bude hospodáøský výsledek za rok 2000 pøibližnì
o 779 mil. SKK lepší než v roce 1999. Systémovým pøístupem se
vytvoøil prostor na zvýšení investic do zemìdìlství. Po mnoha letech pøestala klesat hodnota hmotného a nehmotného investièního
majetku a vzrostly investice a hodnota majetku agropodnikatelù.
Porovnání výsledkù v podnicích zemìdìlské prvovýroby za tøi ètvrtiny roku 2000 se stejným obdobím 1999 ukázalo, že pøi mírném
pøírùstku hmotného a nehmotného investièního majetku se zvýšil
finanèní majetek o 52,5 %, pohledávky se snížily o 8,9 %, závazky
klesly o 12,7 %, vlastní jmìní vzrostlo o 6,1 %, vložené investice se
zvýšily o 5,9 % (z toho stroje a zaøízení o 39,4 %) a podíl ziskových
podnikù na celkovém poètu podnikù se zvýšil ze 45 na 51 %.
Vývoj produkce agropotravinového zboží se zejména kvùli
jeho
nedostateèné
konkurenceschopnosti
projevil
v uplynulém období rostoucí pøevahou dovozu nad vývozem. Výsledkem bylo záporné saldo agrárního zahranièního obchodu trvající od roku 1993. Toto saldo dosáhlo v roce 1999 hodnoty
14,3 mld. SKK a podílelo se na celkovém záporném saldu slovenské-
!
Poznatky
ze svìta
ho zahranièního obchodu 33,3 %. V roce 2000 se také v oblasti zahranièního agrárního obchodu projevily jisté pozitivní momenty.
V prvním pololetí dosáhlo záporné saldo 7,9 mld. SKK, takže
v porovnání se saldem stejného období minulého roku bylo o 1,3 mld.
nižší. Výsledky statistiky zahranièního obchodu z konce listopadu
potvrzují, že agropotravinový vývoz rostl loni rychlejším tempem (indexem 110,2 proti stejnému období minulého roku) než dovoz (index
106). Zásluhu na tom má zejména zvýšení vývozu zpracovaných potravináøských výrobkù asi o pìtinu a také vyšší vývoz zvíøat a živoèišných výrobkù. Tyto vývozy eliminovaly výpadek vývozu rostlinných výrobkù. Na této situaci se jistì podepsal vývoj smìnného kurzu slovenské koruny, ale i pøíchod dalších zahranièních investorù do
sféry výroby potravin.
Neodmyslitelnou souèástí ekonomických analýz je cenová
oblast. V zemìdìlské prvovýrobì je to dlouhodobý problém rozevøených cenových nùžek. Ceny výrobních vstupù se dlouhodobì vzdalují cenám zemìdìlských výrobkù, což potvrzuje také vývoj za I. pololetí 2000, kdy došlo opìt k výraznému rùstu cen vstupù. Tento nepøíznivý trend je vážnou pøekážkou potøebné intenzifikace zemìdìlské výroby a její technické inovace, bez níž není možné žádoucím
tempem zefektivnit výrobu a zvyšovat konkurenèní schopnost odvìtví. Nákupní ceny krmných obilovin se loni zvýšily o 26 až 30 %
vlivem snížení domácí produkce, avšak stále je výhodnìjší zkrmovat
domácí obiloviny než dovážené, které jsou nejménì o polovinu dražší. Cena potravináøské pšenice, ale ani dalších rostlinných výrobkù,
se nezvýšila více než o 5 %, což v pøípadì chlebových obilovin ovlivnila také konkurence dovozu levnìjší mouky z Èeské republiky. Ceny
na trhu jateèného skotu si udržely dlouhodobou vzestupnou tendenci zvýšením o 3,5 %, pøièemž nakoupené množství kleslo. Ceny jateèných prasat se zvýšily v prùmìru o 6,6 %, ale smluvní ceny podle
dlouhodobých kontraktù stouply jen o 1,7 %, zatímco cena za mimosmluvní dodávky vzrostla o 7 %. Tento rùst mohl být ještì vyšší,
kdyby se nevyhlásila kvóta na bezcelní dovoz, což pomohlo udržet
plynulé zásobování trhu pøed koncem roku, ale brzdilo rùst cen domácích výrobcù. Ceny drùbeže stouply, avšak tento vývoj nekompenzoval výrobcùm cenový pokles z roku 1999 a nízké ceny z prvního
pololetí 2000.
Pøedpovìï dalšího vývoje cen v letošním roce má málo opìrných
bodù. Pokud jde o pøedpoklady formující se v mikrosféøe, vytvoøí se
možná v odvìtví hovìzího masa pøíznivé podmínky pro vývoz
v dùsledku opatøení EU na ochranu proti šíøení nákazy BSE. Tato
patøení budou podle evropských expertù znamenat výpadek asi 50 %
produkce, což by zvýšilo šance Slovenska na tøetích trzích, pokud si
zachová stav zemì prosté BSE. Dále se oèekává, že u vepøového masa
se pøes cyklický pokles poptávky cena udrží na úrovni blízké vyhlášené minimální cenì. Pro ceny krmných obilovin budou do nové skliznì
urèující ceny dovozu, který zajistí Státní fond tržní regulace a kompenzace ceny z rozpoètových zdrojù urèených pro tento úèel. Ceny
potravináøských obilovin by nemìly rùst. Po sklizni úrody 2000 už
budou cenový vývoj urèovat jiné faktory, pøedevším vývoj poptávky
a nabídky ve svìtì a v EU. Unie je odhodlaná na základì Agendy
2000 pùsobit na postupné snižování svých cen obilovin, by si zajistila konkurenèní schopnost na svìtových trzích.
Budoucí vývoj slovenského agropotravového komplexu by
mìl smìøovat k vytvoøení ekonomických pøedpokladù pro zabezpeèení dostateèné nabídky základních potravin z vlastní produkce pro
zdravou výživu obyvatelstva . V tìchto intencích byla vypracovaná
Koncepce agrární a potravinové politiky SR, která formuluje nástroje na podporu tìchto cílù:
• Dosažení úrovnì konkurenceschopnosti agropotravináøských výrobkù eliminující dovozy, které poškozují domácí produkci, a tím
zabezpeèující uplatnìní pøebytku domácí produkce na zahranièních
trzích.
• Rùst efektivnosti výroby v produkèních oblastech a použití mimoprodukèních podpùrných politik k jejímu dosažení ve znevýhodnìných oblastech.
"
• Využití efektivního potenciálu zemìdìlské pùdy pro alternativní
produkci surovin na energetické a jiné úèely.
• Konverzi využívání ménì produkèní pùdy.
• Diverzifikování výroby s cílem vytvoøit dodateèné dùchodové zdroje pøi udržení zamìstnanosti a osídlení venkova.
• Zabezpeèení pøedpokladù dynamického rozvoje potravináøství, schopného odolávat konkurenci na trhu EU.
Poznatky
ze svìta
Oživení ekonomiky po etapì makroekonomické stabilizace bude také
pro zemìdìlský sektor pøínosem, a to pøinejmenším ve dvou smìrech.
Vyšší reálné pøíjmy obyvatelstva (pøi nižší nezamìstnanosti a rùstu
mezd) by mohly pomoci zvýšit domácí spotøebu potravin, a tak vytvoøit pro zemìdìlství rùstový podnìt. Oživení finanèních tokù a nabídky penìz v cenì bližší reálné výnosovosti zemìdìlského a potravináøského podnikání by dalo impulzy pro ten segment podnikatelské
sféry, který má pøedpoklady pro dovršení transformace a využití komparativních výhod, které má Slovensko v tomto sektoru v porovnání
se zahranièními konkurenty.
Ro¾nícke noviny, 2001, è. 22, Beseda, 7, s. 1, 4
Háïátka – ještì nebo
opìt problém?
V posledních letech se na
cukrovce v rùzných pìstitelských oblastech na jihu Nìmecka opìt objevily symptomy, které nasvìdèovaly napadení háïátkem øepným
(Heterodera schachtii).
(Jav)
Jde o omezení rùstu napadených rostlin od konce èervna, menší
a svìtlejší listy; hnízdovité vadnutí rostlin ve dne na slunci, v noci
„zotavení“; nejprve žloutnutí, posléze odumírání vnìjších listù; pouze nepatrný prodlužovací rùst hlavního koøene (celerovitá bulva);
zvýšená tvorba postranních koøenù (typická „vousatost“); na postranních koøenech bílé cysty velikosti špendlíkové hlavièky (samièky).
Rizománie pøekryla napadení háïátky
Ptáme-li se na pøíèiny podstatnì vyššího výskytu háïátka øepného
v posledních letech, je tøeba si nejprve uvìdomit, že v posledních
15–20 letech pøekryla napadení háïátky v mnoha oblastech rizománie. Proto byl omezený rùst rostlin bez bližšího pozorování pøisuzován právì napadení touto chorobou. Srovnání podmínek podporujících napadení ukázalo, že Heterodera schachtii a Polymyxa betae (vektor viru zpùsobujícího rizománii) mají, co se týèe teploty a pùdní
vlhkosti, velmi podobné nároky.
Ve skuteènosti patøí oblasti napadené háïátky k tìm, ve kterých byla
rizománie v Nìmecku poprvé prokázána a kde je nejvyšší infekèní tlak.
Protože se témìø ve všech tìchto oblastech pìstují výkonné odrùdy
cukrovky tolerantní k rizománii, je prakticky vylouèeno, že by zpomalení rùstu rostlin mohlo být zpùsobeno touto chorobou. Proto je
také za pøíèinu škod považováno háïátko øepné. Pøitom je tøeba vycházet z toho, že odrùdy tolerantní k rizománii mají lepší schopnost
tvorby koøenù (za daných podmínek stanovištì) a díky tomu „nabízejí“ tìmto háïátkùm dostatek potravy.
Te p l o t a o v l i v ò u j e i n t e n z i t u n a p a d e n í
Kromì stupnì zamoøení (poèet vajíèek a larev ve 100 gramech pùdy)
ovlivòuje intenzitu napadení háïátky pøedevším teplota pùdy. K vývoji jedné generace háïátka øepného je pøitom zapotøebí suma teplot
okolo 465 °C. Tato suma se zjišuje tak, že se seètou prùmìrné denní
teploty pùdy pøesahující základní teplotu 8 °C.
Výsledky pokusù z období duben – záøí 1994–1999 (stanice Geisenheim) ukázaly, že na základì sumy teplot dosažené bìhem jednoho
roku se vyvine pøibližnì 3,1 až 3,8 generací háïátek.
Celkový poèet generací háïátek v rámci jednoho pole je však urèován také pùdní vlhkostí a dalšími specifickými vlastnostmi pole. Je
však tøeba si uvìdomit, že poèet generací háïátek vytvoøených za
rok se mùže v závislosti na teplotì rok od roku lišit.
Pøitom však pøedevším èasné napadení cukrovky háïátky zpùsobuje
snížení výnosù. Pøi srovnání doby vývoje háïátka øepného v letech
1994–1999 se ukázalo, že napø. v letech 1998 a 1999 byla doba potøebná pro vývoj první generace o 11 dní kratší než v roce 1995.
Právì v letech 1998 a 1999 také byla v praxi zaznamenána vyšší intenzita napadení cukrovky tìmito háïátky.
#
Možnosti ochrany
Poznatky
ze svìta
Dosud pøedstavuje odstup v opakovaném pìstování cukrovky a vylouèení dalších hostitelských rostlin z osevního postupu nejjednodušší biologické opatøení proti rozmnožování háïátka øepného. Pìstování cukrovky v odstupu 4 let vìtšinou nevede ke zvýšení populace
háïátek. Teprve však pøi prodloužení tohoto intervalu v pìstování
cukrovky nebo jiných hostitelských rostlin dochází k trvalému snížení zamoøení háïátky.
Pøi dostateèných srážkách je možné dùsledným pìstováním rezistentních meziplodin (hoøèice, øedkev olejná) zabránit vytvoøení vysoké
hustoty háïátek v úzkém osevním sledu cukrovky, popø. snížit stávající vysokou hustotu populace.
V budoucnu by se mohly ztráty na výnosech cukrovky zpùsobené tìmito škùdci snížit také v dùsledku pìstování rezistentních odrùd, a to
i na silnì zamoøených plochách. Poté, co v roce 1998 byla v Nìmecku
povolena první odrùda cukrovky rezistentní k háïátkùm ’Nematop’,
získala v roce 2000 povolení také odrùda ’Paulina’, u níž bylo kromì
rezistence k háïátkùm dosaženo také tolerance k rizománii. Je však
zapotøebí ještì dalších pokusù, aby se ukázalo, jak jsou tyto odrùdy
v pøípadì napadení rizománií a háïátky výkonné. Pøitom je dùležité
si uvìdomit, že napadení cukrovky háïátky je èasto jen hnízdovité,
na ojedinìlých honech. Vzhledem k tomu, že by však mohlo dojít
k porušení rezistence tìchto nových odrùd cukrovky vùèi háïátkùm,
je v následujících letech zapotøebí vypracovat strategii jejich pìstování s ohledem na daný pozemek.
DZZ Zuckerrüb. Ztg, 36, 2000, è. 6, s. 14
Insekticidní úèinek
pøírodních kyanohydrinù
Více než 2 500 rostlinných
druhù ze 110 botanických
rodù produkuje kyselinu kyanovodíkovou (HCN), z níž
vznikají kyanogenní glykosidy, kyanolipidy a pseudokyanogenní látky.
For my a koncentrace
fosfor u ve výluhu pod
TTP
Unášení fosforu vodou odtékající ze zemìdìlské pùdy
do povrchových vod mùže
pøispívat k narùstání toxických øas a tím k celkovému zhoršování jejich kval i t y.
(DK)
Kyanogenní glykosidy, kterých je známo již více než 60, jsou štìpeny
ß-glukosidázami na tìkavé kyanohydriny. Kyanogenní látky mají význam v ochranì pøed škùdci u tìch rostlin, které je produkují. To bylo
již døíve dokázáno napø. u jetele plazivého (Trifolium repens), kdy jeho
škùdce Hypera postica preferuje nekyanogenní formy pøed formami
kyanogenními. Obdobnì tomu je i v pøípadì hasivky orlièí (Pteridium
aquilinum) a jejích hmyzích škùdcù z rodu Strongylogaster.
Pøi testování fumigaèní toxicity 16 kyanohydrinù na mouchu domácí (Musca demestica) a na skladištního škùdce korovníka obilního
(Ryhizopertha dominica), bylo zjištìno, že nìkteré z nich mají tuto
toxicitu dokonce vyšší než je u známých syntetických fumigaèních
látek chlorpikrinu a dichlorvosu. Konkrétnì, 9 látek ze 16 testovaných bylo stejnì nebo více toxických vùèi korovníkovi obilnímu než
chlorpikrin a 6 z nich bylo stejnì toxických jako dichlorvos. Vùèi
mouše domácí byly 4 látky shodnì nebo více toxické než chlorpikrin,
avšak žádná z nich nedosahovala úèinnosti dichlorvosu. Z testovaným látek byly nejtoxiètìjší dimethyl keton kyanohydrin, který se
vyskytuje pøedevším ve lnu setém (Linum usiatissimum) a methyl
ethyl keton kyanohydrin, který je znám zejména v manioku (Manihot esculenta). Obì tyto látky se však vyskytují, a to nìkdy i spoleènì, v øadì jiných rostlin. Vysokou toxicitu vykazovala i látka 1-kyano-1-hydroxy-propen, která je strukturálnì podobná proacaciapetalinu, který se vyskytuje v akáciích (Acacia spp.), allyl kyanidu, který
je známým glukosinolátem u brukvovitých (Brassica spp.) a 1-kyano-hydroxy-3-butenu z katránu habešského (Crambe abyssinica).
I když dosavadní všechny výsledky jednoznaènì ukazují na teoretickou možnost využití pøírodních kyanohydrinù nebo jejich chemických
derivátù v ochranì rostlin, jsou stále nedostateènì vyjasnìné otázky
praktického použití, a to nejen z hlediska ekonomického, ale pøedevším toxikologického, nebo je známo, že kyanohydriny jsou v rùzném stupni toxické i pro savce a proto v potravinách i nežádoucí.
Pest Management Science, 56, 2000, s. 615–617
(JaRo)
Jelikož takovéto nežádoucí narùstání vodních organismù znamená
rizika pro lidské zdraví, vìnuje se této problematice v souèasnosti
zvýšená pozornost. Zvláštì významný je z tohoto hlediska potenciál
neurologických chorob z pøemnožení bièíkovcù Pfisteria piscidia
v oblasti Chesapeake Bay na východì USA. Pøestože množství fosforu odnášeného z pùdy je z hlediska agronomického malé, zpravidla menší než 1 kg z 1 ha roènì, i jeho nízká koncentrace pøesa-
$
Poznatky
ze svìta
hující 35 µg . l–1 mùže pøispìt k eutrofizaci mikroorganismù. Na nadmìrném rùstu øas v odtokových vodách i na zvýšené zatížení prostøedí fosforem se pøímo podílí transfer P v zemìdìlské výrobì. Fosfor je
ze zemìdìlských pùd odnášen jak povrchovými, tak podpovrchovými
cestami; ty byly doposud považovány za ménì významné, avšak
v poslední dobì se ukazuje, že i podpovrchovými cestami mùže do vod
pronikat fosfor v takovém množství, které dokáže zpùsobit problémy.
Tento jev se neomezuje pouze na podmáèené nebo písèité pùdy, ale
týká se celé øady pùdních typù, zvláštì pùd jílovitých, u kterých snadno vznikají pukliny a dochází k tzv. preferovanému proudìní. Kvantifikací pronikání fosforu do vodního systému podpovrchovou cestou se
zabýval tým pedologù z IGER (Institute of Grassland and Environmental Research) ve Velké Británii a podaøilo se jim získat øadu údajù
o tom, jak probíhá transfer fosforu v pùdním roztoku v polních podmínkách, kde není pùda umìle odvodnìna drenáží.
Prùbìh transferu P byl monitorován pomocí velkokapacitních monolitových lyzimetrù, instalovaných v polních podmínkách v jihozápadní Anglii. Lyzimetry byly odebrány ze ètyø typù luèních pùd
s druhovým rozsahem od hlinitojílovité po písèitou a s obsahem
extrahovaného fosforu v rozmezí 15–75 mg . kg –1 NaHCO3. Výluh byl
sledován po dvì vegetaèní období. U všech sledovaných pùdních typù
bylo z jednoho hektaru za jeden rok odplaveno < 0,5 kg P. Koncentrace veškerého P ve výluhu bìžnì pøesahovala 100 µg . l–1 a zùstávala vìtšinu odtokového (drenážního) období konstantní s výjimkou
pozdního jara, kdy byly na všech pùdách namìøeny maximální koncentrace < 200 µg . l–1.
Vìtšina vyluhovaného P byla rozpuštìna, tvoøila frakci èástic
< 0,45 µm, ale 21 až 45 % P tvoøilo èástice > 0,45 µm, což se zvl᚝
nápadnì projevovalo v písèitých pùdách. Ve všech typech pùd pøevažoval ve výluhu fosfor v anorganické formì (62–71 %), i když pomìrnì znaèná èást byla tvoøena i fosforem organickým (29–38 %). Anorganický fosfor tvoøil pøevážnì frakci do 0,45 µm, zatímco organický P
frakci pøes 0,45 µm. Nejvíce organického P ve frakci < 0,45 µm bylo
v období duben až kvìten, pravdìpodobnì v dùsledku mikrobiologických pøemìn a dodávky P do pùdy.
Výsledky dokázaly, že podpovrchový transfer P z pùdy do povrchových vod mùže zpùsobit koncentrace, pøi kterých dochází k eutrofizaci.
Dále bylo zjištìno, že organický P a frakce P > 0,45 µm mají význam
v podpovrchovém transferu.
Soil Science Society of America Journal, 64, 2000, è. 3, s. 1090–1099
(AŽ)
Nové postupy a zaøízení
pro inseminaci prasnic
Øada nových výrobkù pro
inseminaci prasat umožní
lepší
využití
ejakulátu
kancù.
Na výstavì konané u pøíležitosti SPACE ve Velké Británii byla uvedena øada nových výrobkù a nové inseminaèní postupy prasat, které
umožní lepší využití ejakulátu kancù. Jedná se o nový postup Kobideep spoleènosti Landata-Cobiporc vyvinutý po dvouletém výzkumu ve spolupráci se spoleèností IMV.
Postup využívá úzký flexibilní katetr, který se vkládá do bìžnì užívaného katetru a umožòuje zavedení spermatu za krèek do dìlohy
prasnic do hloubky 15–20 cm. Podle Cobiporc je možné zmenšit koncentrace spermií v inseminaèní dávce o polovinu a zdvojnásobit poèet inseminací z jednoho ejakulátu.
Další technologie spoleènosti IVM – Deepgolden Pig – je rovnìž založená na využití dvou soustøedných katetrù, z nichž vnitøní umožòuje
zavedení spermatu pøímo do dìlohy prasnic; metoda umožòuje snížení
poètu spermií a realizaci více inseminací z jednoho ejakulátu. Spoleènost uvádí, že užití postupu znamená o 0,5 selete ve vrhu více. Deepgolden Pig bude ve Velké Británii komerènì dostupná na poèátku roku
2001 a náklady na soupravu dvou katetrù bude asi 5 GBP.
Spoleènost dále pøedstavila inseminaèní postup Innov´ia, jehož souèástí je nerezový pás pøipevnìný na høbet prasnice a regulovatelné
rameno držící sáèek s inseminaèní dávkou. Zaøízení umožòuje, aby
inseminaèní technik inseminoval více prasnic než døíve.
Další inovací spoleènosti IMV je øedidlo Safecell. Jedná se o první
tekuté øedidlo praseèího spermatu, které umožòuje uchování spermií po dobu 6 dní.
Fa R m e r s We e k l y , 1 3 3 , 2 0 0 0 , è . 1 2 , s . 5 0
%
(Sch)
Reakce dojnic na
hnojení pastvin sodíkem
Studie provedená ve Velké
Británii mìla zhodnotit
vliv hnojení pastvin sodíkem na mléènou užitkovost
dojnic s vysokým a nízkým
potenciálem pro mléènou
užitkovost.
Aplikace sodíku zvýšila pøíjem sušiny, prodloužila dobu pasení a urychlila zkracování porostu; zvýšila koncentraci sodíku, hoøèíku a vápníku a snížila koncentraci draslíku v porostu. Hnojení pastviny
s porostem jílku vytrvalého sodíkem zvýšilo mléènou užitkovost
a koncentraci tuku a snížilo poèet somatických bunìk v mléce pouze
u dojnic s nízkým potenciálem pro produkci mléka a u krav s vysokým
potenciálem pro produkci mléka zvýšilo perzistenci laktace. U obou
skupin dojnic se zvýšila koncentrace laktózy v mléce. Závìr studie
uvádí, že se optimální koncentrace sodíku u pasoucích se dojnic nezvyšuje s mléènou užitkovostí a zvýšení koncentrace sodíku
v porostu bezprostøednì pøíznivì ovlivòuje krávy s nízkou mléènou
užitkovostí.
Výsledky studie jsou v souladu s døívìjšími poznatky. Zvýšený pøíjem krmiva se pøisuzuje lepšímu trávení nebo nepøímému vlivu sodíku na galaktopoézu. Pochopení vlivu sodíku na dojnice je významné
pro stanovení optimální koncentrace sodíku v plodinách.
Grass and Forage Science, 55, 2000, è. 4, s, 343–350
Zpracování kr ve
a výroba krevních
derivátù
Kr e v n í d e r i v á t y s e v e v e l ké míøe užívají po celém
svìtì. Roènì je v 50 zemích
svìta krmeno 200 mil. prasat v prùmìru 150 g krevn í p l a z m y.
Poznatky
ze svìta
(Sch)
V posledních 15 letech nebyly, i pøi zvýšeném využití, hlášeny zdravotní problémy, ale naopak se v mnoha pøípadech zjistilo po užití
plazmy jako krmného pøídavku zlepšení zdravotního stavu zvíøat.
Do norem NRC (1998) a FEDNA (1999) byla plazma zahrnuta jako
krmná složka.
U krve se sleduje možnost pøenosu bakteriálních a virových nemocí.
Nejbìžnìjším kritériem bakteriálního zneèistìní je celkový poèet bakterií, enterobakterií a salmonel ve vzorku o hmotnosti 25 g. Virologickými studiemi se zjistilo, že postupem sprejového sušení pøi výrobì derivátù se nièí infekènost viru Pseudorabies, PRRS a parvovirù.
Krev, podobnì jako mléko, je málo rizikovým materiálem pro pøenos
spongiformních encefalopatií, vèetnì BSE. U živých a živì narozených zvíøat, která prošla pøed porážkou kontrolou a pocházejí
z oblastí, ve kterých není omezení pohybu zvíøat z dùvodu BSE, existuje malé riziko infekce. U skotu se navíc doporuèuje zabití tak, aby
nedošlo k proražení lebeèní dutiny.
Pokud se týká dioxinù, byla v roce 1999 provedena analýza evropské krevní plazmy a v žádné várce nebyl zjištìn obsah PCB. Vzhledem k tomu, že se dioxiny akumulují v tuku a krev (i sušená) má
nízký obsah tuku, je riziko malé.
Smìrnice Evropské unie 90/667/EU uvádí pravidla pro použití a zpracování živoèišného odpadu, jeho obchodování a prevenci patogenù
v krmivech živoèišného pùvodu. Smìrnice klasifikuje krev následovnì:
– krev s nízkým rizikem pochází od zdravých zvíøat, u nichž byla
pøed zabitím provedena úøední kontrola a nebyly zjištìny žádné vážné pøenosné nemoci lidí nebo zvíøat; tato krev mùže být užita jako
živoèišné krmivo,
– krev s vysokým rizikem pochází od zvíøat, která pøed zabitím neprošla zdravotní kontrolou, nebo je ze zvíøat trpících závažnou pøenosnou nemocí lidí nebo zvíøat.
Krev musí být zlikvidovaná ve spalovnì nebo zpracovaná pøi teplotì
135 °C, tlaku 3 atm. po dobu 20 minut.
Nejvýznamnìjším odvìtvím užívajícím krevní deriváty, hlavnì jako
želatinaèní èinidlo v masech a jako pøirozená barviva, je potravináøský prùmysl. Ve vlhkých krmivech pro domácí mazlíèky jsou užívány jako želatinátory a èinidla zadržující vodu a jsou složkou suchých krmiv. Nejvìtší rùst ve využití krevních derivátù vykazuje
krmiváøský prùmysl, hlavnì pøi výrobì krmiv pro prasata. Dále se
výrobky z krve využívají jako náhražky kolostra, hnojivo, v kosmetickém prùmyslu (jako želírující a pìnící èinidlo), v diagnostice (bovinní sérový albumin a imunoglobuliny), papírenský prùmysl (klíh)
a v biotechnologických postupech (reagens).
Pøi zpracování krve a výrobì krevních derivátù se klade dùraz pøedevším na nezávadnost tìchto produktù. Krev se získává na jatkách
v hygienických podmínkách ze zvíøat, která prošla veterinární kontrolou a mají potvrzený zdravotní stav. Automatickým zaøízením se
do krve pøidávají antikoagulanty – citráty a fosforeènany. Krev se
ihned chladí na teplotu 4 °C a shromažïuje se v nerezových nádr-
&
Poznatky
ze svìta
žích; nepøetržitì se míchá a pøechází do izotermického nerezového
pøepravního zaøízení, v nìmž se pøepravuje do zpracovatelského
podniku. Pøepravní zaøízení se užívá jen pro pøevoz krve a je pravidelnì automaticky èištìno systémem CIP. Bezprostøednì po pøevozu
do zpracovatelského podniku se provádí kontrola kvality (QC – Quality Control) a test zaruèené kvality (QA – Quality Assurance); zjišuje se teplota, barva, pH a srážení; otestovaná krev mùže být buï
vyskladnìna, nebo v pøípadì, že neprojde QC a QA testy, je využita
v jiném zaøízení na výrobu krevní mouèky a zpracovaná v dávkovém systému pøi teplotì 133 °C po dobu 20 minut pøi tlaku 3 atm,
nebo v nepøetržitém systému pøi teplotì 100 °C po dobu 150 minut.
Po vyskladnìní prochází krev uzavøeným systémem do chladicích
a míchacích nerezových tankù a dále se zpracovává odstøeïováním
a sprejovým sušením. Z hlediska nezávadnosti koneèného produktu
je významné, že se krev (vèetnì výrobkù), od získání na jatkách až do
koneèného produktu, pohybuje vždy v uzavøeném systému jen s dvojím pøevozem – první na jatkách z tanku do pøevozního zaøízení
a druhý z pøevozního zaøízení do zpracovatelského podniku.
F e e d Te c h , 4 , 2 0 0 0 , è . 8 , s . 1 8 – 2 1
Pøíèiny acidózy
u jateèného skotu
Acidóza skotu se stala významnou metabolickou poruchou,
protože
výkrm
skotu se vyvinul v intenzivnì øízený systém využívající obilí jako primární zdroj energie.
Acidóza bachoru vzniká, když je zkonzumované množství jádra pøíliš velké nebo když skot pøijímá nadbytek jádra (škrobu) nebo jednodušších cukrù v krátkém èasovém období. Mikrobiologická fermentace obilí probìhne pøíliš rychle a rychlá produkce a absorpce organických kyselin a endotoxinù z bachoru zpùsobí, že se bachor stane
acidotickým. Acidóza není jedna porucha, ale stupòovité kontinuum
rozdìlené do akutních nebo subakutních stavù. Akutní acidóza je
èasto neléèitelná, protože poškození trávicího traktu je nezvratné,
nebo dochází k úmrtí. Subakutní acidóza se ve výkrmovém období
objevuje èastìji, ale je obtížnìji rozpoznatelná. Hlavní reakce pozorované u zvíøat, trpících subakutní acidózou, je snížený a nepravidelný pøíjem krmiva, který se promítá ve snížených prùmìrných denních pøírùstcích a snížené úèinnosti krmiva. Podle odborníka z univerzity v Nebrasce jsou druh a množství jádra, metoda zpracování
obilí, krmná aditiva, množství objemového krmiva a zpùsob krmení
nìkteré z èinitelù, které ovlivòují subakutní acidózu.
Feedstuffs, 72, 2000, è. 34, Pøíloha – s. 1
Rovabio – pøírodní
zdroj enzymù
Ve výživì drùbeže je znaènì
rozšíøeno
užití
enzymù.
Zpoèátku byly užívány pro
øešení problémù s nadbyteènou spotøebou vody a lepkavostí trusu a v zápìtí
i pro zlepšení stravitelnosti a dostupnosti živin.
(Sch)
( Vo )
Dnes se využívá nutrièní úèinek enzymù pøi sestavování krmných
dávek s nejnižšími náklady. Výjimkou jsou organické chovy, pro které
platí naøízení, podle nichž krmiva nesmí obsahovat geneticky modifikované suroviny. V souvislosti s enzymovými aditivy se uvádí, že
mnoho dostupných enzymù je produkováno geneticky modifikovanými mikroorganismy.
Spoleènost Aventis Animal Nutrition však vyrábí enzymové produkty Rovabio Excel pomocí pøirozenì se vyskytujícího mikroorganismu Penicillium funiculosum, které jsou využitelné i v organických
chovech a podobných oblastech. Použití enzymù Rovabio Excel mùže
významnì snížit náklady, zlepšit využití krmiva a vytvoøit pøíznivìjší prostøedí pro zvíøata. Oèekává se, že nebudou ze stranyzainteresovaných osob proti využívání tìchto enzymù námitky.
Rovabio Excel pøedstavuje dva enzymové výrobky prozkoušené
v krmných dávkách pro brojlery, nosnice a krùty. Rovabio Excel LC
je enzymový produkt v tekuté a Rovabio Excel AP enzymový produkt
v práškové formì. Oba výrobky vykazují xylanázovou a glukanázovou aktivitu a zvyšují stravitelnost organické hmoty obilovin (zvýšením metabolizovatelné energie a snížením støevní viskozity) a snižují koncentraci amoniaku v podestýlce. Spoleènost vyrábìjící tyto
enzymové produkty má vypracovaný postup pro stanovení pøítomnosti enzymù v krmivu a technologii pøesného dávkování enzymù
do krmiva.
Aventis poskytuje službu – testování vlastní metabolizovatelné energie in vivo podle doporuèeného evropského postupu – pro ujištìní, že
enzymy byly aplikovány správnì. Testy ukazují jakou úèinnost má
enzymový výrobek v krmivu, stanovují zlepšení v energetické hodnotì vlivem pøídavku a umožòují zákazníkùm hodnotit energetic-
'
Poznatky
ze svìta
kou hodnotu jejich krmiv. Provádìjí se ve výzkumné stanici
v Commentary ve Francii.
Na základì stovek provedených testù spoleènost uvádí, že pøídavek
enzymù do krmných dávek, obsahujících 50 % pšenice, zvyšuje metabolizovatelnou energii pšenice o 5 % pro brojlery, o 6 % pro krùty a 4 %
pro nosnice; toto zlepšení je ekvivalentní 80, 100 a 60 KcalME . kg–1.
U krmných dávek založených na jeèmeni je typické zlepšení o 7 %.
Kromì enzymù nabízí spoleènost Aventis i øadu nutrièních krmných
aditiv vèetnì metioninu a vitaminù. Metionin je dostupný v práškové nebo v tekuté formì. V tekuté nebo práškové formì nabízí spoleènost i vitaminy s obchodním oznaèením Microvit. Microvit Supra
a výrobky Promix jsou urèeny pro aplikaci do krmných smìsí. Do
tekutých krmiv a napájecí vody se doporuèuje Microvit Prosol, Oil,
DLC a Hydrovit.
Spoleènost Aventis Animal Nutrition vznikla v roce 1999 slouèením
vìdeckých aktivit spoleènosti Hoechst a Rhône-Poulenc.
P o u l t r y Wo r l d , 2 0 0 0 , è . 1 0 , s . 2 6 – 2 7
(Sch)
Výživa zlepšuje kvalitu
drùbežího masa
Na univerzitì v Minnesotì se vìnovali tomuto problému z hlediska
vlivu výživy zvíøat na produkci prsní svaloviny (masa z hrudì), kvalitu masa (vada masa PSE) a zvýšení jeho hodnoty.
Hodnocení kvality masa,
døíve podle vlastností koneèného produktu (køehkost,
vùnì,
šavnatost
a struktura), je v souèas
nosti rozšíøeno o požadavky na další vlastnosti, jako
je nutrièní hodnota a nezávadnost (obsah reziduí, kontaminantù, patogenù), na
použité
výrobní
postupy
a aplikaci nových technologií. Zahrnuje i požadavky
zpracovatele na maximální
výnos hodnotného produktu a prodloužení skladovatelnosti.
Produkce prsní svaloviny
Prùzkum provedený univerzitou v roce 1999 naznaèuje, že 77 % respondentù nakupovalo drùbeží maso kvùli nutrièní hodnotì, považovalo za nejhodnotnìjší bílé maso (prsní svalovinu) a uvedlo požadavek menšího množství tuku v této partii. Z tohoto hlediska je ve
smyslu kvality zdùraznìna maximální produkce prsní svaloviny
s minimálním podílem tuku.
Jak z hlediska množství, tak z hlediska složení masa je významná
hladina proteinu a energie v krmných dávkách. Jako žádoucí se
ukazuje snížení obsahu proteinu a aplikace doplòku aminokyselin
do krmných dávek nejen vzhledem k nákladùm na proteinové složky, ale i vzhledem ke snižování množství vyluèovaného dusíku do
prostøedí.
Odborníci z univerzity v Minnesotì uvádìjí, že napø. u krùt mùže
být, pøi doplòku metioninu a lyzinu, snížen obsah proteinu v krmné
dávce na 85 % z hladiny doporuèované NRC (National Research Council) pøi dosahování podobného rùstu jako u kontrolních krùt krmených podle doporuèení NRC; konstatují však snížený výnos prsní
svaloviny. V souvislosti s tím dále uvádìjí, že pøi preferenci tohoto
druhu masa konzumenty je potøeba vìnovat více pozornosti proteinu a aminokyselinám potøebným pro výnos prsní svaloviny a pøi
snížení proteinu v krmné dávce je potøeba stanovit další limitující
aminokyseliny (po metioninu a lyzinu).
Va d a m a s a P S E
Selekce na rychlý rùst a zvýšenou produkci masa se dává do souvislosti se zvýšeným výskytem PSE masa u drùbeže masného typu. PSE
maso je svìtlé barvy, má menší kapacitu zadržování vody a vykazuje
nedostateènou strukturu u vaøeného výrobku. Prozatímní øešení
problému z nutrièního hlediska spoèívá v prùzkumu živin souvisejících s reakcí zvíøat na stres. Napø. u prasat se sledoval doplnìk
aminokyselin tryptofanu a tyrosinu a aspartátu hoøeènatého. U drùbeže se v souvislosti s masem PSE zjistil pøíznivý úèinek vitaminu
E. Jeho aplikace krùtám ve vìtším množství než doporuèují normy
NRC zlepšila barvu masa a snížila podíl nevyhovující prsní svaloviny. Ještì lepší reakce byla sledovaná pøi 10 a více násobné hladinì
vitaminu E než doporuèují normy NRC pro vìkovou skupinu 0–18
týdnù nebo 20násobné hladinì ve vìku tøi týdny pøed porážkou.
Zlepšená hodnota masa
Krùtí maso je, v dùsledku vyšší hladiny fosfolipidù a nižší hladiny
pøirozených tokoferolù ve tkáni, velmi náchylné ke žluknutí. Úpravou krmné dávky lze snížit potenciál masa pro žluknutí zmìnou ve
složení mastných kyselin – triacylglyceridù a fosfolipidù – a zvýšením hladiny vitaminu E ve tkáni. Zmìna ve složení mastných kyse-
Poznatky
ze svìta
lin ve prospìch kyselin ménì citlivých vùèi oxidaci mùže oddálit proces žluknutí. K tìmto kyselinám patøí mononenasycená kyselina olejová, která se ve vìtším množství vyskytuje v nìkterých geneticky
selektovaných varietách napø. kukuøice a olejnin.
V pokuse z Minnesoty nahradili 25, 50, 75 a 100 % bìžné kukuøice
v dávkách krùt ve vìku od 0 do 20 týdnù kukuøicí s vysokým obsahem kyseliny olejové. Užití kukuøice s vysokým obsahem kyseliny
olejové pøíznivì ovlivnilo organoleptické vlastnosti prsní svaloviny
a oddálilo proces žluknutí ve vaøeném i nevaøeném mase.
Odborníci uvádìjí, že výživou drùbeže lze ovlivnit jak množství, tak
složení produkovaného masa.
Feedstuffs, 72, 2000, è. 46, s. 11
Vliv vitaminu E na zdraví
a plodnost dojnic
Dospìlé dojnice mají, na
rozdíl od požadavkù na vitaminy rozpustné ve vodì,
které produkuje bachorová mikroflóra, speciální dietetické požadavky na vitaminy rozpustné v tucích
(vitamin A, D, E a K).
Doporuèovaný pøíjem vitaminu E dojnicemi je založen na prevenci
vùèi nutrièní myopatii (onemocnìní telat). Výsledky nedávného výzkumu dokázaly,že zvyšování pøíjmu vitaminu E nad doporuèovanou hladinu mùže významnì zlepšit zdraví, welfare a plodnost dojnic. Z pøehledu výsledkù sledování vlivu vitaminu E je zøejmé, že
jeho doplnìk (minimálnì 1 000 m.j. za den) v období stání na sucho
a na poèátku laktace mùže snížit výskyt mastitid, pravdìpodobnì
v dùsledku zvýšené imunitní èinnosti organismu; ukazuje se však
malý vliv doplòku na ostatní infekèní nemoce. Výsledky rùzných studií o vlivu vitaminu E na imunitní systém jsou sice rozdílné (pravdìpodobnì vlivem rùzných režimù doplòování vitaminu a rùzných testù použitých pro stanovení imunitní èinnosti), avšak ve všech studiích uvádìjících významný pøíznivý vliv na imunitní systém byly použity více než 4násobnì vyšší hladiny vitaminu E, než je doporuèená
hladina.
Pokud se týká vlivu vitaminu E na reprodukèní systém, sleduje se
pøíznivé pùsobení pøídavku tohoto vitaminu ve stádech krav nedostateènì zásobených selenem, vykazujících vysoký výskyt zadržených
plodových obalù. Zprávy uvádìjící vliv pøídavku vitaminu E na další
reprodukèní poruchy, jako jsou ovariální cysty a metritida, nebyly
získány z prùzkumu dostateèného poètu zvíøat.
Odborníci na základì výsledkù výzkumù uvádìjí, že souèasná doporuèení pro pøíjem vitaminu E nejsou odpovídající ze dvou dùvodu:
• doporuèovaná hladina pøíjmu (15 mg . kg–1 sušiny) je pøíliš nízká,
• doporuèované množství se váže na pøíjem sušiny; pøíjem sušiny je
nejnižší v období stání na sucho kdy, jak je uvedeno v mnoha studiích, je naopak požadavek krav na tento vitamin nejvyšší.
Ve t e r i n a r y R e c o r d , 1 4 7 , 2 0 0 0 , è . 2 5 , s . 7 0 3 – 7 0 7
Pøipomínky FEFAC
k novým pravidlùm EU
ohlednì bezpeènosti
krmiv
Evropský parlament dostal
k projednání tøi návrhy
týkající se zvýšení bezpeènosti potravin pomocí nových standardù EU pro
výrobu krmiv pro zvíøata.
(Sch)
(Sch)
Návrhy se týkají nežádoucích složek a výrobkù v krmivech pro zvíøata, oficiální kontroly nad výživou zvíøat v Evropì a oznaèování
krmných smìsí.
Federace evropských výrobcù krmiv (FEFAC) ohlednì uvedených návrhù uvádí následující:
– FEFAC sdružuje 17 národních asociací ve13 èlenských zemích EU,
Švýcarsku, Èeské republice a Polsku. Evropský krmiváøský prùmysl
v Evropì zamìstnává více než 85 000 lidí v pøibližnì 4 000 výrobních podnicích, èasto i v oblastech, kde je málo pracovních pøíležitostí.
– FEFAC podporuje názor jednotného postupu pøi oficiální kontrole
výživy zvíøat v Evropì. Kontrola se musí týkat všech úèastníkù výroby krmiv. Odpovídající kontrole budou, kromì schválených výrobcù krmiv, podléhat také zemìdìlci – výrobci krmných surovin, výrobci vlastních krmných smìsí, státní podniky pro výrobu potravin
s produkcí vedlejších výrobkù urèených pro krmení zvíøat a dovozci
a obchodníci s krmnými surovinami.
– FEFAC zdùrazòuje, že souèasná legislativa platící od roku 1974 se
zasadila o významné snížení všech kontaminantù v øetìzci výroby
krmiv. Tuto skuteènost potvrdily výsledky oficiální kontroly krmiv
na národních úrovních.
– FEFAC není pøesvìdèena, že navržený systém kontroly pro úplné
vylouèení rizika kontaminace pøinese ještì lepší výsledky a souèasnì
zdùrazòuje, že jednotná smìrnice EU pro oznaèování krmných smìsí
existuje již od r. 1978 a její zmìna by nezabránila proniknutí BSE
Poznatky
ze svìta
Další model rotaèních
sklízecích mlátièek
a dioxinù do øetìzce výroby krmiv. Nesdílí názor na prospìšnost povinného uvádìní procentického podílu složek v krmných smìsích
a uvádí, že pøední evropské organizace konzumentù nevyžadují uvádìní procentického složení krmiv pro zvíøata, protože toto oznaèení
neinformuje o sanitárním stavu krmiv konzumovaných hospodáøskými zvíøaty.
– FEFAC dále zdùrazòuje, že každý zemìdìlec mùže získat úplný seznam použitých složek a jejich procentický podíl v krmivu pøímo od
výrobce.
Výše uvedené pøedložené návrhy byly diskutovány pøi prvním ètení
v Evropském parlamentu a jsou prvním bodem pracovního plánu Komise EU, uvedeným ve White Paper on Foof Safety.
FEFAC pøivítala snahu EU zavést jednotnou politiku pro zvyšování
bezpeènosti potravin, která zvažuje specifickou úlohu krmiváøství
v potravinovém øetìzci, ale souèasnì upozornila, že všechna nová
opatøení zvýší náklady na živoèišnou výrobu v Evropské unii. Pøedpokládá, že Evropský parlament zajistí, aby importované živoèišné
výrobky byly vyrobeny a kontrolovány tak, aby odpovídaly vyšším
bezpeènostním standardùm EU a byla zajištìna patøièná ochrana
konzumentù v této oblasti pøi dodržení podmínek platících pro zemìdìlce v EU.
Na 43. výroèním setkání øekl prezident FEFAC, že pøísné bezpeènostní standardy pro výrobu krmiv, zavedené v EU pøed více než 30 lety,
byly doplnìny dalšími kvalitativními opatøeními krmiváøského prùmyslu a uvedl tyto skuteènosti:
– v EU je roènì hospodáøskými zvíøaty konzumováno pøibližnì
323 mil. tun krmiv,
– z produkce objemných krmiv bylo okolo 138 mil. tun využito pøímo
v zemìdìlských podnicích, zbývajících 185 mil. tun komerènì vyrobeného krmiva bylo prodáno,
– výrobci krmných smìsí v Evropì vyprodukovali okolo 122 mil. tun
krmných smìsí, zahrnujících dvì tøetiny vykoupených surovin,
– v roce 1999 se z celkového množství krmiv vyrobilo 35,4 mil. tun
masa, z toho 7,6 mil. t hovìzího a telecího, 17,6 mil. tun vepøového,
8,8 mil. tun drùbežího, 1,1 mil. tun ovèího a kozího; produkce vajec
dosáhla 5,2 mil. tun a produkce plnotuèného mléka 121 mil. tun.
Bylo vyrobeno 6,6 mil. t sýru a 1,8 mil. tun másla.
Živoèišné výrobky zkonzumovalo více než 300 mil. spotøebitelù v EU;
asi 10 % živoèišných výrobkù bylo z EU exportováno. V rámci EU
se zvýšila spotøeba masa na obyvatele od r. 1995 (rok pøed krizí BSE)
o necelých 4 kg a stoupla asi o 4 %.
Prezident FEFA øekl, že množství vyrobených krmiv sloužících
k výrobì takového množství živoèišných výrobkù, konzumovaných
tak velkým poètem spotøebitelù, samo o sobì pøedstavuje pøísnou
kontrolu a vylouèení všech známých rizik.
F e e d Te c h , 4 , 2 0 0 0 , è . 4 , s . 9 – 1 1
(Sch)
Má motor Cummins o objemu 8,3 litru a o výkonu 213 kW. Pøi poklesu
otáèek z 2 200 na 2 000 min–1 dochází ke zvýšení výkonu až na 227 kW.
Modely pro Ameriku nemìly dostateèný výkon pro evropské porosty
obilovin a pro ty zákazníky, kteøí si pøáli sklízecí mlátièku s øezaèkou.
Ke sklízecí mlátièce se dodávají žací stoly o zábìru 6,1, 6,7 nebo 7,7 m
v provedení s automaticky vyrovnávacím systémem Powerflow. U dvou
menších zábìru jsou tyto stoly opatøeny systémem Freeflow. Z žacího
stolu rostlinná hmota postupuje 1,3 m širokým šikmým dopravníkem k pøednímu rotoru, který rovnomìrnì pøisouvá uvedenou hmotu k mláticímu bubnu. Oba tyto dopravní prostøedky jsou opatøeny
reverzaèním mechanismem, který poZákladní parametry sklízecí mlátièky MF8780
mocí hydrauliky zabraòuje pøípadnému
Motor
Cummins
ucpání stroje. Rostlinná hmota dále poVýkon motoru, kW
213
stupuje k druhému rotoru, jehož konPøevodovka
ètyøstupòová hydrostatická
strukce byla, jak zdùrazòuje výrobce,
Zábìr, m
5,5 až 7,7
významnì zmìnìna proti provedení na
modelu 8590. Rotor dlouhý 3,65 m je
Rozmìry bubnu, m
3,56 x 0,7
pohánìn jedním hydrostatickým motoMláticí koš
sedmidílný
rem na rozdíl od pohonu klínovým øePlocha koše, m2
1,43
menem jako na pøedcházejících modeObjem zásobníku zrna, l
8 100
Cereon je model sklízecí
mlátièky firmy Massey Ferguson v evropském stylu.
Model 8780 je výkonný
s t r o j p r o e v r o p s k é t r h y,
který spatøil svìtlo svìta
po sedmiletém intenzivním
vývoji.
lech. Hydrostatický pohon umožòuje udržovat
konstantní otáèky. Jakmile dojde k jejich poklesu, automaticky se zvýší prùtok oleje. Hydrostatický reverzaèní systém se ovládá z kabiny
stroje.
Rotor vykonává ètyøi základní funkce: vkládání, mlácení, separaci a vykládání. Materiál
se vtahuje do 70 cm širokého rotoru šnekovým dopravníkem se tøemi rameny. Mlácení probíhá pùsobením tøí mlatek s dalšími tøemi páry
na rotoru, který je konstruován tak, aby šetrnì oddìlil zbylé zrno.
Sklízecí mlátièka 8780 má sedmidílný mláticí
Rotaèní sklízecí mlátièka MF 8780
koš, který mùže být zpøístupnìn sejmutím ètyø
desek na každé stranì tìlesa rotoru. Nadšenci elektronického ovládání mohou být zklamáni seøizováním mezery mezi bubnem a košem
ruènì ovládanou pákou mimo kabinu øidièe. Na konci rotoru dochází k separaci sérií hrotù, které umožòují, aby zrno propadalo na
spodní šikmou desku a pak do pøední èásti mlátièky.
Pøi porovnávacích zkouškách o žních v roce 2000 sklízecí mlátièka
MF 8780 pracovala se dvìma modely 8590. Dosahovala výkonnosti
až 35 t . h –1 v porostech o výnosu 10 t . ha–1 za pøíznivého poèasí
a v pøíznivých sklizòových podmínkách, zatímco modely 8590 pouze 30 t . h–1 v ideálních podmínkách. Ukázalo se, že konstantní poèet
otáèek velice pøíznivì ovlivòoval výkonnost stroje pøi sklizni øady
plodin od obilovin, øepky až po bob. Pøi sklizni hrachu byly rovnìž
patrné nižší ztráty vyvolávané šetrnou èinností bubnu (byly významnì
nižší než u sklízecích mlátièek s vytøásadly).Výkon vykládacího dopravníku je až 60 litrù za sekundu.
Poznatky
ze svìta
Fa r m e r s We e k l y, 1 3 3 , 2 0 0 0 , è . 1 1 , s . 6 5
(Š)
Nová generace traktoru
Unimog
Traktory Unimog za dvacetiletou dobu svého trvání si získaly na
popularitì a na vážnosti pøedevším pro svou spolehlivost a vynikající výkonnost v terénu. Vzhledem k tomu, že byly zavedeny nové
Po 20 letech produkce stronormy pro povolený obsah škodlivých emisí ve výfukových plynech
je Unimog Mercedes Benz
a nové normy pro konstrukci brzdových systémù, pøistoupil Mercenyní pøichází na trh s nodes Benz k produkci nové generace.
vou generací strojù U300
K dispozici jsou modely U300 a U400 a pøedstavení nejvýkonnìjšího
a U400.
modelu U500, který zaujímá místo na vrcholu øady, bude v roce 2001.
Došlo k nìkolika zmìnám. Bylo upuštìno od kabiny ètvercového
tvaru s vpøedu neseným motorem. Souèasná kabina je zaoblená
s motorem umístìným pod sebou. Posunutím motoru mezi nápravy
se dosáhlo lepšího rozložení hmotnosti a lepší momentu zábìru kol
(také lepšího pøenosu hnací síly). Výhled øidièe pøed traktor na pøipevnìný stroj se výraznì rovnìž zlepšil.
Traktory Unimog U300 jsou vybaveny ètyøválcovým pøeplòovaným
motorem s vnitøním chlazením o výkonu 110 kW s možností instalovat volitelnì motor o výkonu 130 kW, zatímco model U400 je standardnì vybaven motorem o výkonu130 kW a volitelnì motorem o výkonu 184 kW.Pøevodovka nabízí 8 pøevodových stupòù pro jízdu dopøedu a 6 reverzních s tím, že po instalaci dalších
pøevodù pro plazivé rychlosti se zvýší celkový poèet
pøevodových stupòù na 24 x 24. Maximální rychlost
na silnici je 85 km . h–1. Nové modely jsou vybaveny
elektropneumatickým systémem øazení pøevodù
(EPS), který mùže pracovat v programu pøedvoleb.
Vyšší pøevodové stupnì lze za jízdy øadit smìrem
nahoru stlaèením kolébkového spínaèe smìrem dopøedu. Ètyøkolový systém pohonu je permanentní,
na obou nápravách jsou diferenciály s uzávìrkami.
Dalším rysem souvisejícím s pøevodovkou je køížová kontrola a mechanismus omezovaèe rychlosti.
Kabina je velmi pohodlná a prostorná se stavitelným
sedadlem a klimatizací ve standardním provedení.
Velice chytrým øešením je možnost pøesunout všechny ovládací prvky (volant, pedály, palubní deska) na
Systémový traktor Unimog U300
!
tu stranu, na které je stroj a
zase naopak, a to v jedné minuU300
U400
tì. Volitelnì lze instalovat Vari110
130
oPilot.
Každý model je v „krátkém“ nebo
130
184
„dlouhém“ provedení. Rozvor
8x6
8x6
u krátkého provedení èiní 3,08
4,5
6,5
m, u dlouhého 3,6 m. Užiteèné
370
400
zatížení bylo zvìtšeno o 30 %.
vinuté pružiny, akumulátor tlaku
Pro nový Unimog jsou vyrábìABS, ALB,
ny nové zemìdìlské stroje.
1 200
Týká se to napø. žacích strojù
a jeøábù až po snìžné pluhy a zametací kartáèe. Ovládat stroj lze
velice snadno, hydraulický systém je velmi výkonný.Je urèen pøedevším pro obslužný sektor.
Parametry U300 a U400
Model
Výkon motoru, kW
Volitelný motor, výkon, kW
Pøevodovka
Užiteèné zatížení, t
Svìtlá výška, mm
Odpružení
Brzdy
Servisní interval, h
Fa r m e r s We e k l y, 1 3 3 , 2 0 0 0 , è . 1 2 , s . 7 8
AGCO rozšiøuje pole
pùsobnosti do Ruska
a Frazier konèí
s obchodováním
Pøedstavitelé spoleènosti
AGCO oznamují, že vstupují do intenzivního jednání
s ruským
ministerstvem
zemìdìlství za úèelem výroby zemìdìlských strojù
v Rusku.
Navrhovaná smlouva obsahuje údaje o možnosti montovat a vyrábìt
traktory, sklízecí mlátièky a další zemìdìlské stroje firmy AGCO
v Rusku. Traktory se budou vyrábìt v Saransku podle dohody JSSC
Sarex a AGCO, další stroje jako sklízecí mlátièky, lisy a nìkteré další
stroje ve vybraných podnicích v zemìdìlských regionech Ruské federace (podle vývoje). Souèasnì budou urèeni dealeøi, servisní centra a leasingová spoleènost. Spoleènost rovnìž souhlasila, že bude
podporovat Ruskou federaci pøi získávání finanèní èástky 500 milionù USD u amerických, evropských a dalších finanèních agenturách.
TJ Frazier, známý výrobce zemìdìlských strojù s nízkým mìrným
tlakem na pùdu konèí a dostává se do likvidace. Všechny další závazky, jako napø. servis pro zákazníky, náhradní díly a další pøebírá
firma Kellands. Firma TJ Frazier byla založena v roce 1979 a od té
doby vyrobila více než 800 postøikovaèù s nízkým mìrným tlakem
na pùdu, které dodávala jak do Velké Británie, tak i do zahranièí.
Fa r m e r s We e k l y, 1 3 3 , 2 0 0 0 , è . 1 2 , s . 7 7
Grimme vsadil na
velkovýrobce
Výrobci strojù na pìstování a sklizeò brambor èelí
ostrému poklesu poptávky
po strojích na sklizeò
brambor a souèasnì zvýšenému požadavku na provádìní poprodejního servisu.
Poznatky
ze svìta
Manipulátor Claas
Na výstavì ve Smithfieldu
(r. 2000) se poprvé objevily nové teleskopické manip u l á t o r y, k t e r é b y l y v y r o beny firmou Caterpillar ze
Saxhamu pro výrobce zemìdìlských strojù Claas.
Jsou rovnìž v obchodních
barvách firmy Claas.
(Š)
(Š)
Tøebaže produkce brambor prochází obdobím restrukturalizace, která vedla k menšímu poètu pìstitelù (zato s vìtší výmìrou pozemkù), k investováním do dokonalejších sklízeèù a dalších strojù vhodných pro velkovýrobní podmínky tak, aby se podniky udržely pøi
životì.
Grimme doufá, že si nabídkou výkonného sklízeèe GBS 1700
s dvoustupòovým èištìním pomùže udržet pøibližnì 50 % trhu ve
Velké Británii. Avšak podobnì jako ostatní výrobci musí spoleènost
pružnì reagovat na požadavky rozkolísaného trhu. Minulého roku
prodala rekordních víc než 400 sklízeèù a v roce 2000 pravdìpodobnì dojde k prudkému pádu na 160 kusù a zdá se být pravdìpodobným, že to potrvá i v následujícím roce. Proto se Grimme snaží zavádìt rùzné novinky do konstrukce strojù, zavádìt novou taktiku prodeje, elektronické prvky do nových strojù a rychleji provádìt analýzu pøípadných závad.
Fa r m e r s We e k l y, 1 3 3 , 2 0 0 0 , è . 1 2 , s . 8 2
(Š)
Claas nabízí dvì øady – Targo K a Targo C. Vìtší modely øady Targo
K mají oznaèení K50, K60 a K70. Boènì nesený pøeplòovaný motor
Perkins má výkon 78 kW (106 k) a 90 kW (122 k). Vzhledem k tomu,
že tyto motory jsou uzpùsobeny modulové konstrukci, lze je snadno
demontovat a nahrazovat typy o vyšším nebo nižším výkonu.
Pøevodové stupnì u modelù K50, K50-122 a K60 lze øadit pod zatížením. Pøevodovky u menších modelù mají 4+3 pøevodové stupnì, zatímco vìtší modely K60, K60-122, K70 a K70-122 mají 6+3 pøevodovky s øazením pod zatížením a Auto Power Shift Control, pro jízdu po
silnici jsou vybaveny systémem Autoshifting.
Modely TargoK50 a K50-122 zvedají 3 tuny do výšky 6 m, modely
K60 a K60-122 zvedají 4 tuny do výšky 6,2 m a K70 a K70-122 zvedají
3,5 t do výšky 7,2 m. Hlavním ovládacím prvkem je joystick.
Kromì tìchto modelù Claas ještì nabízí øadu Targo C se dvìma modely
– C40 a C50, pohánìné motory Perkins o výkonu 63 kW. Pøevodovka je
"
Typy teleskopických manipulátorù Targo firmy Claas
Model
Targo K70
Targo K70-122
Targo K60
Targo K60-122
Targo K50
Targo K50-122
Targo C50
Targo C40
Výkon (kW)
78
89,7
78
89,7
78
89,7
63,3
63,3
Nosnost (t)
3,5
3,5
4
4
3
3
2,5
2,2
Výška (m)
7,2
7,2
6,2
6,2
6
6
5,5
5
Dosah (m)
3,8
3,8
3
3
3
3
3,11
2,82
Cena (GBP)
42 900
44 700
41 200
43 200
38 800
40 600
34 000
32 400
hydrostatická. Stroje jsou kompaktní konstrukce, výška je 1,95 m a šíøka 1,8 m, tzn., že je lze
srovnat s nejvìtšími nakládaèi øízenými smykem kol. Maximální bøemeno, které model C40
mùže zvedat je 2,2 tuny do výšky 5 m. Model
C50 zvedá 2,5 tuny do výšky 5,5 m.
Futuristická kabina Panavision je zaoblené konstrukce s nerušeným výhledem jediným èelním
sklem, které zaèíná u palubní desky a vede pøes
hlavu øidièe ve výseèi 91,6°, tj. víc, než u kteréhokoliv srovnatelného manipulátoru. Boènì instalovaný motor a nízko uložený hlavní otoèný
bod výložníku rovnìž napomáhají rozšíøení výhledu kolem stroje až na všechna ètyøi kola.
Všechny modely mohou být øízeny dvìma pøedními koly, ètyømi koly v programu natáèení
Teleskopický manipulátor Claas Targo
obráceným smìrem pøedních a zadních kol nebo
natáèením tìchto kol jedním smìrem (krabové øízení). Závìsná hlava
Claas „Z“ umožòuje otoèení adaptéru (napø. lopaty) o 165°.
Fa r m e r s We e k l y, 1 3 3 , 2 0 0 0 , è . 1 8 , s . 8 4
Co se zbytky herbicidù
v kompostech
Kompost ze dvou rùzných
zdrojù ve východní èásti
s t á t u Wa s h i n g t o n b y l p ø í èinou rùstových poruch
z e l e n i n y.
Životní
prostøedí
(Š)
V jednom pøípadì se jednalo o kompost vyrobený v regionální kompostárnì ve Spokanu, který byl pøíèinou škod na sazenicích rajèat,
pìstovaných v komerèních sklenících. Èásteènì byly poškozeny i jiné
rostliny. Druhá nehoda postihla zahradu komunity Washington-Moscaw v Pullmanu, asi 90 mil jižnì od Spokanu. Tady byly poškozeny
všechny pohnojené rostliny.
Ve sklenících ve Spokanu byl kompost použit jako hrnkový rùstový
substrát bez jakýchkoliv jiných složek. Rostlinky rajèat v nìm rostly deformovanì, jevily kadeøavost listù a stonky mìly zahnuté a pokroucené, což jsou symptomy poškození herbicidy typu rùstových
regulátorù, jako napø. 2,4-D, dicamba a clopyralid. Majitelé skleníkù se obrátili o pomoc na WSDA (Washington State Department of
Agrisulture). Šetøením bylo vylouèeno pìstitelské zavinìní a poté byly
odebrány vzorky kompostu, listù poškozených rostlin i èerstvé suroviny z kompostárny. Podle povahy poškození rostlin odborníci usuzovali pøedem na výskyt herbicidu v kompostu, a proto provádìli
analýzy na jejich obsah. Byly skuteènì zjištìny stopy herbicidu clopyralidu ve všech vzorcích s výjimkou èerstvého materiálu urèeného ke kompostování, což byly nádvorní odpady. Vzhledem k malému
množství nebylo možno stanovit pøesnou koncentraci.
Kompostárna ve Spokanu zpracovává nádvorní odpady, pøijímá ke
kompostování trávu, listí zahradnické zbytky a èásteènì i poulièní
smetky. Kompost je pravidelnì pøehazován, teploty v nìm dosahují
termofilické úrovnì a za 60 až 90 dní je hotov k distribuci. Kompost,
po jehož použití došlo k poškození rostlin, byl vyroben ze surovin
shromáždìných v pozdním létì minulého roku. Je velice pravdìpodobné, že se herbicidy dostaly do provozovny s trávní øezankou
z ošetøených trávníkù. Clopyralid je aktivní složka mnoha herbicidù z nichž nìkteré se bìžnì používají komerèními firmami pøi ošetøování parkových ploch proti plevelùm a podle místních prùzkumù se
v okolí ošetøuje 20 % ploch veøejných trávníkù herbicidy s obsahem
clopyralidu. Aplikují se v jarním období proti pampelišce a v pozdním
létì proti jeteli. A právì období druhé aplikace odpovídá dobì založení
kompostu, pøi jehož použití došlo ke škodám na rostlinách. Vedení
#
Životní
prostøedí
provozovny vyvodilo z pøípadu pouèení a zavedlo dokonalejší monitorovací program vèetnì laboratorních analýz na herbicidy a biologické testy. Pøi tomto postupu byl v jediném vzorku zjištìn obsah
clopyralidu v množství 0,019 ppm a rostliny v biologickém testu
jevily stejné poškození jako už zmiòovaná skleníková rajèata. Podnik tedy omezil distribuci této partie pouze na využití v pøípadech,
kde nemùže dojít k poškození. Pøi kompostování trávníkové øezanky v kritických obdobích bude napøíštì volit dùkladnìjší „provzdušòovací“ technologii tak, aby došlo k dokonalejšímu odbourávání clopyralidu.
Druhý pøípad, zmiòovaný v úvodu, se stal v Pullmanu, kde je sídlo
školní farmy WSU (Washington State University). Kompostování se
provádí ve vlastním zaøízení a zpracovávají se hnùj a podestýlka
z univerzitní farmy, zemina a rostlinný materiál ze skleníkù, pozemkù ve školním areálu, nìco odpadù z kaváren a èásteènì i uhelný popel. Kompost se již dodává delší dobu na mnoho míst v okolí
Pullmanu a Moscow, ale teprve od léta r. 2000 došlo evidentnì
k poškození všech rostlin, nejvíce fazolí, rajèat a brambor. Pøíznaky
poškození byly obdobné jako v pøedchozím pøípadì a pozdìji se ukázalo, že pùvodcem byl opìt kompost. Analytické testy provádìné WSU
prokázaly pøítomnost herbicidu picloram, který je rovnìž na bázi
rùstových regulátorù, v množství od 0,05 do 0,28 ppm ve vzorcích
kompostu. Picloram je aktivní složkou mnoha herbicidù, které se
používají k ošetøení pastvin, které se ponechávají pro pozdìjší sklizeò sena. Rezidua picloramu se se senem dostala do zažívacího traktu skotu a nerozložená pøedevším moèí se stala souèástí chlévského
hnoje, který tvoøí asi 50 % suroviny v kompostárnì WSU. O picloramu je známo, že prochází zažívacím traktem zvíøat (podobnì jako
i clopyralid) velice rychle a v nezmìnìné formì.
Otázkou bylo, proè nedošlo v kompostovacím procesu k pøedpokládanému rozkladu aktivních složek herbicidù. Obì zmiòované látky
patøí ke støednì až pomalu se rozkládajícím v pùdních podmínkách.
Z toho lze tedy vyvodit, že kompost ze surovin, v nichž jsou obì
tyto látky obsaženy, by se mìl aplikovat nejdøíve až za rok. To však
nelze akceptovat jako univerzální øešení. Kompostování se stalo standardní metodou recyklaèního øetìzce pro odpady z veøejných prostranství a ze zemìdìlské výroby, avšak jak je vidìt, má svoje limity.
V zájmu eliminace podobných pøípadù, k jakým došlo ve Washingtonu, mìli by provozovatelé kompostovacích zaøízení dbát urèitých
zásad a preventivních opatøení. Pøedevším by mìli od dodavatelù
surovin ke kompostování (seèených trávníkù, chlévského hnoje apod.)
získávat informace o tom, jaké herbicidy eventuálnì byly na jejich
plochách používány a v jakých dávkách. Mìli by vzít v úvahu, že
v urèitou roèní dobu je riziko pøítomnosti clopyralidu vìtší, pøedevším na jaøe a v létì, kdy jsou vìtší dodávky trávy ze seèených trávníkù po ošetøení herbicidy. Je nutno se dùvìrnì seznámit se všemi
herbicidy, jejichž pøítomnost v surovinì by mohla pøicházet v úvahu,
s jejich obvyklým dávkováním, reakcí na kompostovací procesy, dobou potøebnou k rozkladu, pøetrvávání v pùdì, úèinky a úèinnou
koncentrací a s citlivostí rostlin. Informace o vlastnostech a dávkování pesticidù je bìžnì dostupné jak v doprovodních letácích dodavatelských firem, tak na internetu. Pomohou také podobná opatøení,
jaká zavedli v kompostárnách ve Spokanu a na WSU, tj. dokonalý
monitoring, chemické rozbory a biologické testování pøijatých surovin. Všechna tato opatøení však zùstávají v oblasti praktických rad
a návodù, což nelze považovat za dostateèné, má-li být kompostování odpadù skuteènì regulérním èlánkem recyklaèního øetìzce. Dosavadní výsledky výzkumu se zatím velice navzájem liší a podle slov
R. Rynka bude tedy tøeba provést ještì dokonalejší a komplexnìjší
výzkum, aby mohly být vysloveny exaktní závìry.
BioCycle, 41, 2000, è. 9, s. 42–47
Nová technologie pro
využití vajeèných
skoøápek
(AŽ)
Zástupce firmy Cutler Egg Products Inc. informoval Mezinárodní
výbor pro vejce o možnosti øešení problému s odpadními vajeènými
skoøápkami. Navrhovaná technologie umožòuje kompletní separaci
membrán od skoøápek bez narušení významných vlastností obou složek. K oddìlení membrán a skoøápek dochází pøed zahøíváním a umož-
$
Životní
prostøedí
òuje opìtné využití 98–99 % vedlejšího produktu. Vzhledem k tomu,
že vajeèné skoøápky obsahují pøibližnì 98 % èistého uhlièitanu vápenatého, má jejich recyklace velký význam pro výrobu rùzných produktù, jako jsou zubní pasty, barvy, papír a další. Vajeèné membrány
jsou, vzhledem k obsahu tøí typù kolagenu, využitelné napø.
v plastické chirurgii, pøi výrobì krémù a kolagenových injekcí; nacházejí uplatnìní i v potravináøském prùmyslu pro obalování párkù.
Pro dokonalé využití navržené technologie a získávání kvalitního
výrobku za vyrovnanou cenu je dùležitá stálá dodávka vajeèných
skoøápek, která pøedpokládá vznik joint venture – spoleènosti, která
bude mít licence a bude obchodovat s veškerými výrobky ze skoøápek
a membrán. Zatím vznikla spoleènost Ovogen s jedním úøadem v USA
a dalším plánovaným ve V. Británii. Další informace lze získat na
internetu na adrese: www.ovogen.com.
Wo r l d Po u l t r y, 1 6 , 2 0 0 0 , è . 1 , s . 3 3
Biokompost mùže být
hrozbou pøenosu
bakterie Clostridium
botulinum
Nìmeètí výzkumníci – pracovníci univerzity v Götingenu zjišovali, zda existuje nìjaké zdravotní riziko týkající se recyklace biologických odpadù a užívání finálního produktu –
biokompostu.
(Sch)
V poèáteèním kroku analýzy zkoumali zdravotní riziko pøítomnosti
bakterie C.botulinum a jejích vegetativních forem, spor a produkovaných toxinù.
Recyklování biologického odpadu, produkce a využití biokompostu
je v Evropì politicky podporováno. V mnoha èlenských zemích Evropské unie existuje legislativní povinnost recyklovat biologický
odpad, aby se snižovalo ekologické zneèištìní. Domovní biologický
odpad je sbírán do tzv. biologických nádob a ošetøován s jiným biologickým odpadem, hlavnì ve speciálních podnicích, aby se získal vysoce kvalitní biokompost. Podle odhadù je k dispozici dostateènì velká rozloha orné pùdy, která by pojala zákonné maximum 1 kg biokompostu . m –2 jako hnojiva a pùdního kondicionéru.
Kontrola kvality biokompostù nebere v úvahu pøítomnost patogenních anaerobních pùvodcù spor, napø. bakterie Clostridium botulinum. Byly testovány vzorky obchodovaného biokompostu a výsledky ukázaly, že pøibližnì 50 % testovaných vzorkù obsahovalo C. botulinum. Poprvé se ukázalo, že využívání biokompostu pøedstavuje
zdravotní riziko pro lidi a zvíøata, zvláštì v budoucnosti, kdy se spory v prostøedí nahromadí. Vedle lokálního užití biokompostu existuje v Evropì tendence exportovat biokompost do jiných neevropských
zemí. Existuje bezprostøední riziko exportování patogenù do místa
urèení, kde by si lidé nemuseli být vìdomi jejich existence.
Kompostování je považováno za aerobní proces s vysokým potenciálem hygienizace, protože bìhem procesu se vytváøí vysoká teplota.
Ale spory klostridií mohou pøežívat zahøátí na 100 °C pøi pH 6–7,4 po
dobu delší než 110 minut. Populace je nesprávnì informována a vìøí,
že všechny patogeny rostlin, živoèichù (vèetnì lidí) pøenesené prostøednictvím potravy jsou znièeny a tento finální produkt „biokompost“ je hygienický produkt, tj. bez zdravotního rizika.
Clostridium botulinum je anaerobní bakterie pocházející z pùdy a její
životní cyklus je vázán na pùdu, kde probíhá množení a zánik. Mùže
pøežívat nepøíznivé podmínky tvoøením spor, které mohou odolávat
klimatickým vlivùm po desetiletí. Její vegetativní formy jsou stejnì
køehké jako u jiných bakterií. Nìkteré variety C.botulinum se mohou rozmnožovat ve støevì teplokrevných živoèichù. Pak je Clostridium vyluèováno v exkrementech a znovu orálnì pøijímáno. Bìhem
vegetativního rùstu a rozmnožování mùže C. botulinum produkovat toxiny (botulinní neurotoxiny – BoNT), které jsou smrtelné pro
lidi a zvíøata a jsou nejtoxiètìjšími známými biologickými látkami.
Klasickou formou nemoci zpùsobené C. botulinum – botulismu je
intoxikace, kdy jsou toxiny tvoøeny vnì tìla a jsou pøijímány orálnì s potravinami nebo krmivem. Druhá forma uznaná teprve od roku
1976 je toxiko-infekce, kdy jsou spory orálnì pøijímány a po kolonizaci støeva produkují toxin (napø. dìtský botulizmus u kojencù, ptaèí botulizmus, syndrom tøesavky høíbat). Napøíklad ve Francii, kde
se zvyšuje výskyt botulismu u zvíøat, se pøedpokládá, že je zpùsobován hlavnì toxiko-infekcí.
Produkce toxinù je geneticky urèena. Pøítomnost živin – živoèišných
nebo rostlinných proteinù, teploty vyšší než 15–20 °C a anaerobióza
nebo nízká tenze kyslíku jsou považovány za podstatné pro spuštìní
produkce toxinù. Takové podmínky existují v hnijících organických
%
Životní
prostøedí
Lidská výživa
Salát z endivie – zimní
pohoda pro žaludek
Ze salátových zelenin má
endivie (Cicchorium endivia) nejblíže k ostatním
druhùm rodu Cicchorium,
jako jsou èekanka salátová nebo radicchio.
materiálech. Hnijící materiál bìhem kompostovacího procesu není
zcela nehomogenní, a tak mohou v kompostu existovat „anaerobní
kapsy“ nebo jiná místa s pøíznivými podmínkami pro produkci toxinù. Každé C. botulinum mùže vytváøet své vlastní anaerobní mikroprostøedí v jinak aerobním okolí. Prosívací procesy koneèného produktu „biokompostu“ rozšíøí bakterie a toxiny. Tím mùže být znovu
zvýšen rùst klostridií a tvorba toxinù. Toxikogeneze mùže probíhat
dokonce za úplnì aerobních podmínek ve smíšené bakteriální populaci.
Aby se porozumìlo hodnocení potenciálního zdravotního rizika, musí
být zdùraznìno, že každá živá spora mùže klíèit, množit se logaritmickým zpùsobem a eventuálnì vytváøet BoNT. Vyšší poèet spor znamená vyšší poèet vegetativních forem bakterie a ten zvýší šance lidí
a zvíøat setkat se s nimi v prostøedí, což pro nì vytvoøí eventuální
nebezpeèí. Každá další bakteriální forma Clostridium botulinum zvyšuje riziko kontaminace.
Laboratorní diagnóza pøítomnosti C. botulinum – jak vegetativních
forem, tak spor a/nebo pøítomnosti toxinu je normálnì provádìna
užitím biologické zkoušky u myší. Klasický zpùsob izolování bakterie od vzorkového materiálu je komplikovaný. Clostridium botulinum mùže bìhem laboratorních manipulací svoji toxigenicitu ztrácet. Výhoda biologické zkoušky je to, že jsou testovány všechny biologicky aktivní látky toxinù; nevýhodou je potøeba velkého poètu
laboratorních zvíøat, což je nepøijatelné z etických dùvodù. Neexistují žádné testy bez použití zvíøat, které pokryjí všechny typy neurotoxinù C.botulinum. Pøítomnost C.botulinum a/nebo BoNT nemusí
být v pùdì a jiných složkách prostøedí zjištìna vzhledem k zasahování jiných metabolicky vysoce aktivních mikroorganismù (bakterie,
houby, plísnì).
Pro vyjasnìní tohoto problému a minimalizaci zdravotního rizika ohrožení prostøedí kontaminací bakterií Clostridium botulinum výzkumníci doporuèují: mìl by být zaveden standardní protokol pro analýzu
zdravotního rizika týkající se C. botulinum v produktech z biologického odpadu, který by vedl k informaci o existujícím riziku a k jeho
zvládnutí; protokol pro analýzu zdravotního rizika tohoto patogenu
je v souèasnosti vyvíjen; pro minimalizaci zdravotního rizika zpùsobovaného kontaminovaným biokompostem by mìlo být podporováno
zlepšení technologií výrobních procesù recyklování biologického
odpadu a jeho managementu, které by zabránilo jakémukoli poškození spotøebitele.
Budoucím aspektem je legislativa o potravinách, která by stanovila
principy odpovìdnosti. Souèasnì je tøeba, aby byl ustanoven koncept HACCP (Hazard analysis of critical control points).
J o u r n a l o f Ve t e r i n a r y M e d i c i n e , 4 7 , 2 0 0 0 , è . 1 0 , s . 7 8 5 – 7 8 7
Dokládá to i obsah obdobných cenných látek, což ji èiní chutným
a zdravým pøínosem v zimním jídelníèku.
Obsah látek ve 100 g endivie
Energetická hodnota
Voda
Bílkoviny
Glycidy (uhlohydráy)
Tuky
Balastní látky
Draslík
Vápník
Fosfor
Sodík
Hoøèík
Železo
Vitamin C
Vitamin A
Vitamin B1
Vitamin B2
Vitamin B5
kcal/kJ
g
g
g
g
g
mg
mg
mg
mg
mg
mg
mg
mg
mg
mg
mg
( Vo )
12/51
94
1,8
2,0
0,2
1,0
345
55
55
50
10
1,4
10
1,1
0,05
0,12
0,40
Zdraví prospìšné hoøké látky
Pøedevším sytì zelené èásti listù obsahují
hoøký intybin, který propùjèuje salátu typickou hoøkou chu. Intybin podporuje tvorbu
slin, sekreci žaludeèních šav, pùsobí i na
tvorbu žluèi a moèopudnì. Hoøce bylinnou
chu této látky lze v salátu zmírnit pøídavkem cukru. Naopak nelze doporuèit jiný používaný postup – horkou vodou se sice pokrájené listy rovnìž zbaví hoøkosti, ale za
cenu ztráty nejen zdraví prospìšného intybinu, ale dalších cenných látek, jako ve vodì
rozpustných vitaminù. Proto je nutné pøi
pøípravì salátu nejprve dùkladnì omýt celé
listy a pak je teprve pokrájet.
Žlutá nebo zelená
Z hlediska trhu (a spotøebitelù) platí podíl
svìtlých listù (èástí listù) za kvalitativní
znak. Èím dále se svìtlý støed hlávek rozší-
&
øí, tím jsou hlávky žádanìjší. Z hlediska obsahu cenných látek je
tomu bohužel právì naopak. Právì zelené èásti listù mají vyšší obsah zdraví prospìšného, i když hoøkého, intybinu. Totéž platí i pro
chlorofyl, který podobnì jako nìkterá další rostlinná barviva dokáže vázat látky, které mohou vyvolávat rakovinu (napø. nitrosaminy),
a tím mùženapomáhat v prevenci rakoviny.
Lze tedy shrnout, že endivie prospívá zdraví tím, že:
– povzbuzuje tvorbu slin,
– podporuje sekreci žaludeèních šáv,
– posiluje èinnost žluèníku,
– pùsobí moèopudnì,
– má proèisovací úèinek,
– podporuje trávení,
– stabilizuje støevní flóru,
– podporuje imunitní systém,
– pomáhá pøedcházet rakovinì.
Obst und Gar ten, 119, 2000, è. 11, s. 418
Peèivo jako funkèní
potravina
Lidská výživa
Nìmecká spoleènost Edna Tiefkühlkost GmbH, vyvinula dva nové
druhy peèiva – housky Omega-3 a Cult-1, které lze zaøadit mezi funkèní potraviny, nebo pøíznivì ovlivòují zdraví spotøebitele. Housky
Omega-3 obsahují polyenové mastné kyseliny, které jsou obsaženy
pøedevším v moøských rybách – sledích, makrelách nebo lososech.
Vykazují ochranou funkci pro cévní systém a zabraòují koronárním
potížím. Lidský organismus není schopen tyto mastné kyseliny syntetizovat, a proto se musí dodávat potravou. V prebiotických houskách Cult-1 je obsažen Bifido Aktivator 1, který ovlivòuje složení
støevní mikroflóry. Bifidokultury pøispívají k vyvážené støevní mikroflóøe, potlaèují nežádoucí bakterie a podporují imunitní systém.
Bifido Aktivator-1 se získává z èekanky. Kultury produkují kyselinu
mléènou, zùstávají na støevních stìnách a rychle se množí, takže se
pozitivní úèinky projeví zpravidla již za nìkolik dnù. Chu housek
Cult-1 je velmi dobrá, protože je pøíznivì ovlivòována nìkterými recepturními složkami – semeny dýnì, žlutým lnìným semenem, arašídy nebo jableènou vlákninou.
Getreide, Mehl u. Brot, 54, 2000, è.3, s.175–179
Výrobky pro spor tovce
Houby mají sice nízkou
energetickou hodnotu, ale
obsahují øadu velmi potøebných látek.
(kop)
Nejobvyklejšími výrobky s vysokým obsahem bílkovin jsou tyèinky
s pøídavkem smìsí bílkovin vytvoøených ze syrovátkového a sójového
izolátu a kaseinátu vápenatého. Bìžci a cyklisté èasto dávají pøednost výrobkùm ve formì gelù obsahujících komplex sacharidù a dále
vitaminy, elektrolyty a aminokyseliny. Konzumují-li se bìhem intenzivního výkonu, jsou snáze pøijatelné, snáze trávené a rychleji metabolizované, takže rychle nahradí vyèerpané zásoby glykogenu
v tìle. Døívìjší kofeinový gel urèený sportovcùm nahradila nyní firma Power Bar výrobkem „Double-Caffeinated Power Gel“ s obsahem
50 mg kofeinu v porci.
Termogenní nápoje obvykle obsahují takové složky jako karnitin,
chróm, pyruvát a citrimax (Garcinia cambogia) a oèekává se od nich
pomoc pøi odstraòování pøebyteèného tuku z tìla. Toto je zatím velmi kontroverzní sféra. Zatím není známo jak složky fungují, jaké
množství je dostateèné a jaké je nadmìrné.
Kontroverzní oblastí je také obohacování glutaminem. Glutamin je
hlavním stavebním kamenem svaloviny a proto nìkteøí vìøí, že je
potøeba jej pøidávat kvùli obnovì svalové hmoty. Není však prokázáno, zda je pøidávaný glutamin skuteènì využit k tvorbì svalové
hmoty.
Food Processing, 61, 2000, è. 1, s. 54–55
Tìžké kovy v houbách
( FA )
(sk)
K tìm patøí provitamin A, vitaminy B +, B 2, D, E, K, PP a C, minerální látky (K, Fe, P, Ca, Na, Cu) a dále vláknina (vè. nestravitelného
chitinu) a urèitý podíl bílkovin (3–30 % v sušinì). Kromì toho však
vstøebávají ve znaèné míøe i škodlivé látky z okolí. Ve slovenském
Ústavu experimentální fytopatologie a entomologie sledovali obsah
rtuti, kadmia a olova v houbách v emisnì zatížené oblasti v letech
1990–1999.
'
Lidská výživa
Rtu kumulují pøedevším èirùvky a žampiony. Nejvíce je obsažena
ve vrstvì klobouku s výtrusy, nejménì ve tøeni. Nejvìtší množství
byla nalezena v druzích: lišák, bedla, èirùvka a žampion. Témìø
všechny sledované druhy pøekraèovaly hladinu 2 mg . kg –1 sušiny
(slovenský hygienický limit je 0,5 mg . kg –1 sušiny, èeský limit je
2 mg . kg –1 sušených hub). Doporuèení FAO/WHO pøipouštìjí nejvýše 0,005 mg Hg . kg–1 tìlesné hmotnosti za týden (tj. 0,3 mg/60kg
osobu). Výhodou je, že vstøebatelnost rtuti v lidském organismu je
nízká (asi 7 %).
Pøípustná týdenní dávka kadmia je podle FAO/WHO 0,007 mg . kg–1
tìlesné hmotnosti (tj. 0,42 mg/60kg osobu). Obsah kadmia v houbách
je nižší než obsah rtuti, ale také výraznì pøekraèuje slovenský hygienický limit 0,5 mg . kg –1 sušiny (èeský limit je 2 mg . kg–1 sušených
hub). Pøi extrémnì vysokém obsahu kadmia (14 mg . kg –1 sušiny) by
k pøekroèení týdenní pøípustné dávky mohla staèit porce 300 g èerstvých hub. Kadmium kumulují pøedevším høibovité houby, bedly
a žampiony.
Pøípustný týdenní limit FAO/WHO pro olovo je 0,025 mg . kg–1 tìlesné
hmotnosti (tj. 1,5 mg/60kg osobu) a limit v houbách je 10 mg . kg–1
sušiny. Tento limit pøekroèilo asi 15 % zkoumaných hub. Vysoké koncentrace olova byly zjištìny napø. u bedly.
Výživa a zdravie, 45, 2000, è. 3, s 63–64
Obchod s exoty vede
k zavlékání škùdcù
Neobvykle vysoký zájem
vzbudilo zasedání o zdravotním stavu rostlin v mìstském zahradnictví, které se
konalo v nìmeckém Braunschweigu.
Zahradnictví
Uspoøádal je Ústav pro ochranu zahradních rostlin Spolkového biologického ústavu v Berlínì. Úèastníci zdùrazòovali nebezpeèí nekontrolovaného šíøení virù v mìstských parcích a zahradách, odkud se
mohou viry šíøit a znehodnocovat zemìdìlské plodiny. Jde pøedevším
o exotické døeviny a trvalky, které mohou zavléci cizí viry na endemickou vegetaci a poškozovat ji. Zdrojem zavlékání cizích hmyzích
škùdcù se stává i mezinárodní obchod s exotickými okrasnými rostlinami. Ovšem také výmìna a maloobchod, na nìmž se úèastní zahrádkáøi, nebo také pøesazování rostlin z jednoho stanovištì na druhé, vede k šíøení škùdcù. V Chorvatsku napøíklad došlo v minulých
letech k epidemickému rozšíøení døíve známých škùdcù, kteøí najednou zpùsobili úplné odumírání mìstských døevin. Na nìkterém napadení platanù a jírovcù se podílejí i abiotické stresové faktory, které mìstské stromy oslabují a snižují jejich regeneraèní schopnosti
pøi napadení. Varovným pøíkladem mùže být Robinia neboli trnovník
akát, vysazovaný v mìstech pro svou vysokou rezistenci k chorobám
a škùdcùm. Nyní jej vážnì poškozuje houba Perenniporia fraxinea,
která zpùsobuje hnilobu koøenù a spodní èásti kmenù. Je zvláštì
nebezpeèná tím, že viditelné symptomy na kùøe kmenu jsou patrné
až znaènì pozdì. Napadení podporuje utužená pùda a vysoký obsah
dusíku v pùdì. Na platanech zpùsobuje zase nebezpeèné škody Ceratocystis fimbriata. Vniká do stromù ranami a vede až k jejich uhynutí. K šíøení choroby pøispívá intenzivní øez vìtví, kterým se choroba
pøenáší. Vìtve napadených platanù je tøeba peèlivì odklízet a likvidovat.
TA S P O, 2 0 0 0 , è . 2 9 , s . 6
Výzkumný program
s mykor r hizou
v trávnících
(sk)
(EP)
Po ukonèení nádobových pokusù a pøirozeným podmínkám blízkých
pokusù s mykorrhitickými pøípravky se bude nyní pokraèovat
v pokusech s vlivem drenážní vrstvy. Vedeny budou odbornou školou v Bernburgu s podporou výzkumných institucí v Giessenu.
Pøedchozí pokusy probíhaly pøevážnì v extrémních pùdách s rùznými druhy trav. Nyní mají být zpøesnìny otázky vlivu podloží na úèinnost mykorrhitických pøípravkù. Vegetaèní vrstva musí sestávat, aby
se eliminoval pøípadný vliv jiných látek, z èistého písku. Do suché,
asi 5 cm vysoké vrstvy vegetaèní zóny se zapracují mykorrhitické
produkty. Za úèelem zjištìní samotného vlivu mykorrhizace, oddìleného od vlivu jiných faktorù, se bude pøi výsevu i pøi údržbì hnojit
jednak synteticko-organicky, jednak pøirozenými organickými hnojivy.
Der Gar tenbau, 2000, è. 33, s. 30
(EP)
!
Zahradnický marketing
Na nìmeckém zasedání o zahradnickém marketingu se
konstatovalo, že kvalita zahradnických produktù už
není hlavní otázkou dne.
Zahradnictví
Zatímco døíve stála kvalita v popøedí pozornosti, dnes, v období pokraèující nadprodukce, je tøeba uvažovat o tom, co je pro zákazníka
dùležitìjší: cena nebo kvalita? Podle všech dotazníkových prùzkumù
konzument odpovídá, že dùležitìjší je kvalita. Jen málokdo rád dodá,
že se musí ohlížet i na cenu. Proto dochází k všeobecnému vzestupu
cen. Vysoce hodnotné zahradnické produkty se pak nedají prodat za
normální cenu, v nejhorším pøípadì vùbec ne. Je tedy èas zbavit se
panujících omylù kolem kvality.
Kvalita se nyní nepovažuje za nìco navíc, nýbrž za samozøejmost.
Kromì toho pro spotøebitele je obtížné rozpoznat napøíklad pìknì
vypadající od skuteènì kvalitních poinzécií na rùzných prodejních
místech. Nerozezná napøíklad kvalitativní hodnoty jako je poèet výhonù nebo kvìtù, ale øídí se subjektivními, tìžko stanovitelnými
kritérii, která stále více podléhají pochybným promìnlivým trendùm.
Prodávaly se napøíklad v zimì modøe zbarvené poinzécie za dvojnásobnou cenu než èervené, aèkoliv samotné rostliny se ani zdaleka
nevyrovnaly špièkové kvalitì èervených.
Letité nadìje, že kvalitní produkce bude schopná pøekonat strukturální problémy spoleènosti, se ukázaly být liché. Trh se ve stále atomizovanìjší spoleènosti samovolnì polarizoval. Na jedné stranì stojí stále
lépe situovaní zákazníci, kteøí dodávají svému vysokému životnímu
standardu lesk nakupováním zvláštností. Na druhé stranì vzrùstá
poèet tìch, kteøí jsou závislí na veøejných prostøedcích a kteøí jsou
rádi, když si vùbec mohou dovolit vydat peníze za nìjaké kvìtiny.
Mìní se také styl života a bydlení. Pøestaly být napøíklad moderní
okenní parapety. Mnozí dávají pøednost samostatnému životu jako
jednotlivci a možnosti nìkolikrát za rok vycestovat; na pravidelnou
péèi o rostliny pak nezbývá èas.
Posledním omylem je pøedstava, že kvalita je nìjakou pevnou jednotkou. Pevnou jednotkou se mùže stát jen tehdy, když ji spotøebitel
bude moct identifikovat. Pøi panujících dlouhých cestách v obchodních øetìzcích je to však právì u zahradních rostlin a kvìtin cíl velmi tìžko realizovatelný.
TA S P O Tr e f f p u n k t G a r t e n w e l t , 2 0 0 0 , è . 8 , s . 3 2
Kupovat rostliny tam,
kde vyrostly
Už pøes 20 let výrobci rostlin zaèínali každoroènì se sezonním prodejem balkonových a záhonových letnièek, pøešli pak na celoroèní prodej vlastních hotových rostlin i rostlin pøikoupených. Úspìch takovýchto zahradnických podnikù vedl k tomu, že i tradièní drobná zahradnictví pøešla na tento trend a zvìtšila své prodejní plochy. Vznikla
tak odborná zahradnictví nabízející zelené i hrnkové kvìtiny, èasto
bez produkce øezaných kvìtù.
Koncept vychází z lákavosti nakupování za nižší ceny. Zákazník oceòuje skuteènost, že nakupuje rostliny tam, kde vyrostly, a pøedpokládá, že jsou proto svìžejší, a vzhledem k nižším výrobním nákladùm i lacinìjší. Takováto zahradnictví oslovují jak bohatší, tak šetrnìjší zákazníky. Mají celoroèní odbyt se špièkou od poloviny dubna
do poloviny èervna. Asi 80 % rostlin hrnkových a kontejnerových.
Sortiment se zamìøuje na balkónové a záhonové letnièky, keøe, zelené
a kvetoucí hrnkové druhy i osázené mísy pro byty i venkovní prostøedí. Sortiment obvykle nezahrnuje typické módní prvky zahradnické
a floristické nabídky. Prodává však i zeminy, hnojiva, pìstitelské pomùcky a kvìtináèe. Samostatnì prezentuje novinky a ukázkové truhlíky. K dispozici jsou písemné tady, jak rostliny pìstovat a v blízkosti
pokladny je personál, který v pøípadì potøeby poradí.
TA S P O Tr e f f p u n k t G a r t e n b a u m a r k t , 2 0 0 0 , è . 8 , s . 3 6
Bakterie pomáhají
chránit trávník
(EP)
(EP)
Bakterie a houby, které pùsobí proti pùvodcùm rostlinných chorob,
jsou perspektivní i pro trávníky. V USA se s antagonisty trávníkových chorob pracuje už øadu let. Ústav pro výzkum trávníkù ve Stuttgartu zdùrazòuje, že je nutno rozlišovat pøípravky na bázi bakterií
a na bázi užiteèných hub.
Bakteriální pøípravky, napøíklad Bacillus subtilis nebo fluoreskující
Pseudomonas, které mají schopnost podporovat pøirozenou odolnost
rostlin k chorobám a stresu, se dají snadno použít buï jako moøidlo
osiva nebo aplikovat lokálnì v suspenzi do vrstvy trávníku. Pøi klíèení trav antagonisté osidlují koøeny a zlepšují klíèivost. Možná je
!
preventivní aplikace proti Botrytis, ale také kurativní aplikace spoleènì s fungicidy.
Pøípravky na bázi užiteèných hub jako je Trichoderma harzianum nebo
Trichoderma viridis, jsou ponìkud obtížnìjší pro manipulaci a jejich
úèinnost je specifiètìjší. Nelze je aplikovat spoleènì s fungicidy, protože by byly chemickými fungicidy znièeny zároveò s pùvodci chorob. V prodeji jsou už pøípravky FZB, Proradix, Trichoderma.
TA S P O, 2 0 0 0 , è . 3 3 , s . 6
Nikdy nesázejte rùže
bezprostøednì po
rùžích
Zahradnictví
Rùže nezøídka trpí nerùznìjšími chorobami a škùdci, jejichž pùvodci
èasto pøežívají v pùdì. Napøíklad háïátka zùstávají èasto v pùdì po
dlouhou dobu životaschopná. Zkušenosti ukázaly, že keøe rùží vysazené na stejné místo ihned po vykopání starých rùží budou rychle
napadeny tìmito škùdci. Larvy háïátek nièí buòky koøenù a na poškozených koøenech tvoøí nádorky. Keøe rùží jsou potom zakrslé a
pøi silném poškození mohou usychat. Proto je nutno také u rùží støídat kulturu. Doporuèuje se nejménì jeden rok pìstovat místo rùží
afrikány. Sazenièky tìchto letnièek si na jaøe pøedpìstujeme pod støechou nebo semena vysejeme od poloviny kvìtna pøímo do pùdy. Pro
tento úèel jsou vhodné jak drobnokvìté tak i velkokvìté odrùdy. Na
podzim po odkvìtu se rostliny zapraví do pùdy a teprve potom se
vysadí nové rùže. U nových rùží je vhodné vysadit jiné odrùdy než
jaké byly pøedtím pìstovány. Zjistilo se totiž, že odrùdy rùží jsou
rozdílnì náchylné vùèi chorobám a škùdcùm.
Mein schöner Gar ten, 29, 2000, è. 3, s. 82
Stále nové rezistentní
odrùdy révy vinné
(EP)
(ES)
Èím èastìji je v deštivých letech napadána vinná réva houbovými
chorobami, o to stále vìtší oblibu získávají odrùdy rezistentní právì
vùèi tìmto chorobám. Jsou výraznì zdravìjší a chutnají právì tak
dobøe jako bìžnì pìstované odrùdy. K øadì rezistentních odrùd ’Isabella’, ’Concord’, ’Blanca’ a ’Elvira’ se nyní pøipojuje zcela nová odrùda
’Phoenix’. Její bobule hroznù jsou velké, žlutozelené, s nasládlou chutí
a muškátovou vùní. Hrozny zaèínají dozrávat již od srpna. Poèet hroznù
na keøi je dostateènì vysoký. Doba výsadby zaèíná již v bøeznu po
rozmrznutí pùdy. Jamka má být hluboká asi 35 cm a rostlina se sází
tak, aby výhon byl 5 cm nad zemí. Dolní polovina jamky se vyplní
smìsí zeminy a kompostu, horní polovina pouze zahradní zeminou.
Vosková vrstva, kterou jsou sazenice révy chránìny, se nemusí pøi
výsadbì odstranit, protože ji rostliny prorostou. Není potøeba pøipomínat, že réva vinná vyžaduje slunné stanovištì.
Mein schöner Gar ten, 29, 2000, è. 3, s. 90
(ES)
zemìdìlské aktuality
ze svìta
Øídí redakèní rada:
PhDr. J. Rydlo – øeditel
Ing. V. Pokorný, CSc.
Redaktoøi:
Dr. J. Javùrková, CSc.
Doc. Ing. P. Kic, DrSc.
Mgr. D. Koubová
PhDr. A. Kubaèák, CSc.
Ing. S. Mihulka, CSc.
Ing. P. Schneiderová
Ing. M. Šastný
Ing. Š. Vondrášková
Ing. I. Fantyšová (tech. redakce)
tel.: 02/24 25 79 39 l. 580
Podmínky inzerce
Do èísla 5 vèetnì jsou ceny inzerce zavádìcí, dohodou. Zatím
jsou ceny celobarevné inzerce (v závorce jednobarevné):
A4
6 000 Kè (3 200 Kè)
A5 na šíøku
3 300 Kè (1 800 Kè)
A6 na výšku
1 800 Kè (1 000 Kè)
!