zemědělské aktuality ze světa
Transkript
2001 Z OBSAHU Krátké zprávy Zemìdìlská praxe Poznatky ze svìta ivotní prostøedí Lidská výiva Zahradnictví Poradenství 1 4 5 23 25 27 30 Vonné oleje místo chmele Krátké zprávy Tendence v chovu prasat v Dánsku zemìdìlské aktuality ze svìta Vydává Ústav zemìdìlských a potravináøských informací, Slezská 7, 120 56 Praha 2, [email protected], v elektronické podobì pouze jako soubor PDF. Vychází mìsíènì, cena 23 Kè, celoroèní pøedplatné 250 Kè Z dùvodu výrazného poklesu cen chmele na svìtových trzích se nejvìtí sdruení pìstitelù chmele zabývala hledáním alternativní produkce pro své èleny. Jako slibné øeení se ukazuje pìstování léèivých rostlin a koøení, protoe potøebné vybavení je podobné jako pøi pìstování chmele. Pøed tøemi lety proto zaèaly tyto podniky s pokusným pìstováním levandule, rozmarýnu, meduòky, heømánku, alvìje, kozlíku lékaøského a koriandru. V roce 1999 pìstovalo tyto rostliny 45 zemìdìlcù na ploe zhruba 250 hektarù. V této dobì ji dolo k prvnímu vývozu olejových extraktù. Poptávka po tìchto vonných, bylinných olejích je tak vysoká, e sdruení pìstitelù chmele poèítá v pøítích dvou a tøech letech se ztrojnásobením pìstitelské plochy. Zároveò garantuje pro vechny své produkty plnou návratnost vloných nákladù co je dùleité hledisko, pokud tyto oleje bude moné vyuít i pro lékaøské úèely. Zemìdìlci zatím nemuseli investovat mnoho penìz do speciální techniky. Rostliny se sklízejí øezaèkou a pøepravují v neprodynì uzavøených zásobnících. Pøi zpracování se do tìchto zásobníkù vhání pára a vzniklý extrakt se nakonec destiluje. Výtìnost oleje je velmi nízká, napø. 6 tun meduòky poskytuje pouze pøiblinì jeden litr vonného oleje. Avak cena to vyvauje jeden litr alvìjového oleje stojí napø. asi 7 500 DEM. DLGMitt., 2000, è. 3, s. 12 Podle Dansk Slagterier v Kopenhagenu se v pøítích 10 letech sníí v Dánsku poèet výrobcù prasat o 7 000, take v roce 2000 by mìlo být v odvìtví výroby prasat 10 000 èinných provozovatelù. Oèekává se stálý rùst uitkovosti. Zatímco v souèasnosti pøipadá v prùmìru na prasnici 22,4 narozených selat za rok, bìhem pøítích pìti let se tento ukazatel zvýí na 23 selat a v roce 2010 by mìla kadá prasnice vyprodukovat roènì v prùmìru 23,5 selete. Pro srovnání je uvedeno, e v roce 1980 byl tento ukazatel 18 selat na prasnici a v roce 1990 20,2 selete za rok. Pokrok je evidentní i v produkci vepøového masa. Prùmìrný denní pøírùstek hmotnosti prasat ve výkrmu 790 g by se mìl bìhem 10 let zvýit na 900 g. Za toto období by se mìla zlepit i konverze ze souèasných 1 : 2,90 na 1 : 2,75. Zvýení uitkovosti za posledních 20 let odpovídá zisku 37 DEM navíc na poraené prase. K r a f t f u t t e r, 2 0 0 0 , è . 1 0 , s . 3 6 6 USDA oznamuje pøísná opatøení (DK) (Sch) USDA (ministerstvo zemìdìlství USA) oznamuje, e brzy vydá pøísná opatøení týkající se reziduí léèiv v jateèných tìlech hospodáøských zvíøat posílaných na jatka. Opatøení vzniká na základì zvýeného zájmu a obav EU o zdraví konzumentù a vznikajícího nebezpeèí, e EU zakáe dovoz masa z USA. Málokdy se stane, e hospodáøská zvíøata obsahují vyí hladinu antibiotických reziduí, ne udávají standardy vydané Správou pro kontrolu potravin a léèiv (Food and Drug Administration). Poslední dostupné údaje z roku 1997 uvádìjí, e tyto standardy byly pøekroèeny u 0,02 % jateèného skotu a 0,5 % jateèných prasat. Krátké zprávy Food Safety and Inspection Service (FSIS) pøi USDA navrhuje, aby velkoobchodníci (zpracovatelé) masem v rámci plánù HACCP (Hazard Analysis and Critical Control Point) zodpovídali za kontroly rizika chemických reziduí u zvíøat. Podle návrhu by zpracovny mohly pùsobit pøi sniování rizika, vèetnì odmítání rizikových zvíøat. Podle souèasné politiky USDA se povaují za nepoivatelné pouze èásti jateèných zvíøat s tendencí hromadit rezidua (játra a ledviny). Podle navrhovaného plánu mùe USDA poadovat znièení celého jateèného tìla. Podle pøedstavitele NPPC (National Pork Producers Council) je v souèasnosti moné vystopovat výrobce vepøového masa, kteøí posílají zvíøata s rezidui na jatka. Podle mluvèí American Meat Institute (AMI) zastupující zpracovatele, leí problém záruky jateèných zvíøat bez reziduí na jejich výrobcích. N a t . H o g . F m r, " # , 2 0 0 0 , è . 9 , s . 2 1 Svìtový dodavatel stopových pr vkù Po celém svìtì rozíøeným výrobcem a dodavatelem stopových prvkù, premixù se stopovými prvky a krmných komponent je Prince Agri Products. Vyrábí také pøípravek Chromax, který je jediným legálnì prodávaným zdrojem organického chromu v USA. Spoleènost dále nabízí øadu speciálních krmných aditiv vèetnì smìsi enzymù produkovaných kvasinkami, prostøedkù pro likvidaci mykotoxinù, extraktù juky a quillaja a proteinové doplòky. Feed International, Zachovat staré ovocné odrùdy , 2000, è. 10, s. 32 Ekonomický secí stroj Kombinovaná souprava Lemken (Sch) Z asi 4 000 známých ovocných odrùd je mnoho ohroených vymizením. Podle zprávy Spolkového zemìdìlského ústavu ve Wädenswill se má v nejbliích 5 letech uskuteènit v rámci celostátního plánu uchování genetických rezerv, k nìmu se výcarsko zavázalo v r. 1992 na svìtové konferenci v Riu, celovýcarská inventarizace existujících odrùd velkého a bobulového ovce. Za tím úèelem bude nejdøíve rozesláno 7 000 dotazníkù pìstitelùm, kteøí pìstují ovoce na více ne 1 ha. Dalím krokem bude výbìr odrùd, které vykazují zajímavé vlastnosti, a zanést je do Èervené listiny. Protoe vìtina domácích odrùd jabloní, hruní a slivoní je cizospraná a nelze je mnoit semeny, nýbr jen vegetativnì, budou u tìchto odrùd odebrány ze starích stromù rouby a naroubovány na mladé stromy. V zimì 20002001 bude u odrùd, urèených k udrení, odebrán první materiál. Der Gar tenbau, 2000, è. 19, s. 5 Úèinek køídlatky sachalinské na choroby rostlin (Sch) (EP) Køídlatka sachalinská (Reynoutria sachaliensis) je u nás povaována za nebezpeènou expanzní a plevelnou rostlinu. Nìmecká firma Compo GmbH vak uvádí ji od roku 1990 na trh fungicidní pøípravek Milsana, vyrábìný z uvedené rostliny. Pùvodnì se jednalo o smáèitelný práek z listù, který byl v roce 1998 nahrazen vhodnìjím vodným extraktem s oznaèením Milsana flüssig (firma KHH BioSci Inc.). Pokusy ukázaly, e tento pøípravek má na padlí u okurek shodný úèinek jako fungicid benomyl a to i pøesto, e nepùsobí pøímo fungistaticky, ale v rostlinách vyvolává obranné reakce. Rostliny oetøené pøípravkem Milsana flüssig obsahují více peroxidázy, ß-1, 3-glukanázy a jednotlivých fenolù. Milsana indukuje lokální rezistenci a to tak, e v místech oetøených tímto pøípravkem dochází ke kolapsu haustorií pùvodce padlí. Phytopathology, &', 1999, è. 9, s. 728736 (JaRo) Øada secích strojù pro technologii minimálního zpracování pùdy TRIAG firmy Lemken zahrnuje nepohánìnou soupravu zaloenou na secím stroji Saphir a na novém kypøièi Quartz. Tato kombinace nabízí vysokou výkonnost souèasnì pøi hospodárném provozu, zejména ve srovnání s branami s aktivními pracovními orgány. Kypøiè Quartz jako samostatná jednotka je nabízen s výbìrem rùzných radlic a válcù. Pruinové radlice Gamma firmy Lemken ve dvou nebo tøech øadách alternují s ípovými radliceli ve dvouøadém uspoøádání. Za tìmito radlicemi následuje stavitelný urovnávací válec v rùzném provedení, který doplòuje tuto kombinovanou soupravu. K pøipevnìní secího stroje ke kypøièi Lemken vyvinul a pouívá systém, který umoòuje pøi zvedání pohyb secího stroje o 50 cm smìrem k traktoru. Tak se hmotnost rozloí na traktor pøíznivìji a není tøeba dávat tolik balastního závaí na pøedek traktoru. Souprava Lemken se dodává o zábìrech 2,5, 3 a 4 m. Souprava o zábìru 3 m se zásobníkem osiva o objemu 800 litrù, s ípovými radlicemi a drobícím válcem stojí 11 300 GBP. Fa r m e r s We e k l y, ! ! , 2 0 0 0 , è . 5 , s . 6 9 () Plnièka kontejnerù Ne vichni pìstitelé brambor a podobných produktù poadují spolehlivé plnièky kontejnerù o výkonnostech kolem 50 t . h 1. Proto spoleènost Peal Engineering nabízí model Flexi-Fill o výkonnosti 20 t . h1. Je to stroj, který pouívá jeden místo dvou dopravníkù k plnìní dvou kontejnerù (boxových palet) umístìných po obou stranách stroje. Plnièka je pohánìna tøífázovým elektrickým motorem. Dopravník se spustí a ke dnu kontejneru na levé stranì stroje. Pøi postupném zaplòování senzor vysílá signály, na jejich základì se dopravník zvedá nahoru. Po naplnìní se zvedne do horizontální polohy, zatáhne se a dokonèí plnìní. Po naplnìní levého kontejneru se zmìní smysl otáèení a dopravník se spustí do pøipraveného kontejneru na pravé stranì stroje a postup se opakuje. Výrobce tvrdí, e plnièka automaticky provádí vechny operace vèetnì výmìny kontejnerù. Není-li kontejner vèas pøistaPlnìní kontejnerù jedním dopravníven, automaticky se zastaví. Cena je 11 400 GBP. kem (Flexi-Fill) Fa r m e r s We e k l y, ! ! , 2 0 0 0 , è . 5 , s . 7 0 Nejvìtí napadení spálou Krátké zprávy Po r. 1999 s relativnì slabým výskytem spály rùokvìtých dolo v r. 2000 v kantonu Thurgau k extrémnì vysokému napadení, dosud nejrozsáhlejímu ve výcarsku. Spála byla zjitìna na více ne 100 ha jabloní ji koncem kvìtna a sady musely být zlikvidovány. Boj se spálou úèinným antibakteriálním pøípravkem Streptomycin není ve výcarsku povolen. Vláda v Thurgau se vak chce u spolkové vlády zasadit o to, aby v pøítích letech bylo v celé oblasti Bodamského jezera povoleno èasovì omezené pokusné pouití streptomycinu. Na nìmecké stranì Bodamského jezera bylo u pouití streptomycinu na tøi roky povoleno. Der Gar tenbau, 2000, è. 24, s. 5 Zachrání jetel luèní èmeláky? (EP) Pìstováním nových odrùd jetele luèního chtìjí brití vìdci z Walesu zachránit èmeláky pøed vyhynutím. V posledních tøiceti letech dolo v dùsledku zmìn v britském zemìdìlství k výraznému sníení populací èmelákù. Uvádí se, e v oblastech intenzivního hospodaøení byli èmeláci prakticky vyhubeni. Za pøíèinu tohoto stavu se povauje skuteènost, e vyuití jetele luèního jak pro zelené hnojení, tak jako krmné pícniny ztratilo na významu. Jetel luèní se svými úzkými trubkovitými kvìty pøitom patøí k hlavním zdrojùm potravy èmelákù s dlouhými sosáky. V rámci jednoho výzkumného projektu zahájili vìdci lechtìní nových odrùd jetele luèního. Rozíøením doby kvetení díky èasnì a pozdì kvetoucím odrùdám by se mìl èmelákùm zajistit celoroèní zdroj potravy s tím, e pøi hledání této potravy pøispívají zároveò i k opylování jiných rostlin. DLGMitt., 2000, è. 3, s. 12 Význam vitaminu B pro tvorbu svaloviny prasat () (DK) Rùst zvíøat je výsledkem mnoha biologických procesù, které jsou regulovány genetickými faktory a faktory prostøedí. Vitaminy jsou nutrièní vklady nezbytné k udrení rùstových procesù. Vitaminy, zvlátì vitaminy skupiny B, jsou pro svou roli v metabolismu energie a proteinù klíèovými elementy v pøirùstání svalové tkánì. Moderní genetické odchylky prasat mají více ne o 80 % vìtí kapacitu v pøírùstku libové tkánì a tak i potenciálnì vìtí poadavky na vitaminy ve srovnání s prasaty chovanými pøed 2050 lety. Dále vyuití intenzivních technik managementu vytvoøilo prasata s nií úrovní aktivace imunitního systému. Podle odborníka z iowské státní univerzity vyaduje prase s vysokým obsahem libového masa vìtí mnoství jednoho nebo více vitaminu skupiny B, ne bylo stanovováno ! Krátké zprávy døíve. Protoe vysoce libová prasata vyuívají vìtí podíly ivin v krmných dávkách, aby podpoøila rùst svaloviny, ekonomická návratnost na jednotku zkonzumované iviny je vìtí ne u mírnì libových prasat. Proto je nutné zajiovat pøíjem vitaminu B tak, aby pøesnìji odpovídal schopnosti zvíøat vyjádøit klíèové biologické procesy a tomu odpovídají i souèasné zvýené ekonomické pohnutky chovatelù prasat. Feedstuffs, % , 2000, è. 38, pøíloha s. 1 Vliv nadbytku proteinù v kr mivu na rùst prasat Zemìdìlská praxe Cílem pøi sestavování krmných dávek pro prasata ve výkrmu je zajistit optimální úroveò bílkovin a zároveò optimalizovat produkci libového masa. Nezávislý konzultant z Minnesoty v USA prezentoval èetné pokusy nedávného výzkumu, které ukázaly, e zvyující se koncentrace bílkovin v krmné dávce od deficitu do koncentrace nepatrnì pøevyující poadavky zlepuje pøírùstky. Výsledky té ukázaly, e nadmìrnì vysoké koncentrace bílkovin v krmné dávce sniují prùmìrný denní hmotnostní pøírùstek a prùmìrný denní pøíjem krmiva u vykrmovaných prasat. Kanci a prasnièky mají odliné poadavky na bílkoviny a aminokyseliny. Ale kdy jsou prasnièky krmeny krmnými dávkami s nadmìrnì vysokým obsahem bílkovin, jsou více ovlivnìny ne kanci. Prasata krmená krmnými dávkami s nadmìrným mnostvím bílkovin mohou vyadovat více energie, aby metabolizovala nadbyteèné bílkoviny, proto mají ménì dostupné energie pro rùst. Feedstuffs, % , 2000, è. 38, pøíloha s. 3 Selekce brojlerù odolných vùèi bøiní vodnatelnosti Agentura ministerstva zemìdìlství USA ARS (Agricultural Research Service) provádí výzkum, aby zabránila bøiní vodnatelnosti, váné chorobì drùbee. Úmr tnost novorozených selat v závislosti na systému chovu Stání, vazná stání pro prasnice a zvlátì ustájení prasnic v klecích bìhem p r a s e n í j s o u v e Ve l k é B r i tánii pod pøísným dohledem na základì zásad welfare. ( Vo ) ( Vo ) Podle výzkumníkù k rostoucím problémùm v chovu drùbee vedlo to, e ptáci jsou geneticky selektováni zejména na rychlý rùst. Od vylíhnutí do pøíchodu brojlerù na trh uplyne doba kratí ne 6 týdnù. Jejich srdce a plíce musí dret krok s rychlým tempem rùstu a právì to velmi tìko zvládají. K tomu pøispívá i mnoho nepøíznivých èinitelù jako èpavek, prach nebo respiratorní nemoci kombinované se zrychleným tempem rùstu. Pøi výzkumu byla zøízena podtlaková komora, která napodobila podmínky odpovídající vyím nadmoøským výkám. Vyuití komory umonilo identifikovat a selektivnì odchovat odolné ptáky a testovat je pro monou nápravu. V místnosti o rozmìrech 240 x 360 cm bylo ustájeno 480 kuøat. Výzkumníci vyselektovali více ne ètyøi generace brojlerù, kteøí unikli této nemoci. Jedna populace vykázala ménì ne 20 % pøípadù výskytu bøiní vodnatelnosti pøi simulované vysoké nadmoøské výce. Tým zjistil i jiné zpùsoby, kterými mohou chovatelé drùbee omezovat výskyt této nemoci, vèetnì zvýené ventilace v budovách pro drùbe a udrování stálých teplot. Zkoumají i reim omezeného krmení bìhem urèitých èasových období, pravdìpodobnì významných pro výskyt této choroby. Wo r l d Po u l t r y, $ , 2 0 0 0 , è . 8 , s . 9 ( Vo ) Existují obavy, e alternativní systémy prasení mohou mít nevýhody v ekonomickém smyslu nebo nepøíznivì ovlivnit welfare selat. Brittí výzkumní pracovníci studovali úmrtnost selat, její pøíèiny a rozhodující období jejího výskytu v rùzných chovných systémech prasnic. V prvním experimentu bylo 198 vrhù umístìno ve tøech systémech v konvenèním klecovém systému s omezením pohybu a ve dvou experimentálních systémech se skupinovým ustájením, které dovolovaly prasnicím se volnì pohybovat. Procento potratù bylo obdobné ve vech tøech systémech, ale úmrtnost ivì narozených selat z dùvodu zalehnutí byla významnì nií v klecích (pouze 8 %) ne v obou dalích systémech umoòujících volný pohyb prasnic (17 % a 14 %). Z konvenèních klecí bylo odstaveno více selat a ta rostla rychleji. V druhém experimentu bylo 29 prasnic s vrhy podrobnì studováno v systému skupinového ustájení v kotcích bìhem prvních sedmi dnù laktace. Zalehnutí zpùsobilo 75% úmrtnost ivì narozených selat. Celkový poèet uhynulých selat na vrh vèetnì potratù bylo významnou mìrou spojeno s celkovou velikostí vrhu a paritou prasnic. Procento úmrtnosti ivì narozených selat bylo významnì spojeno s paritou a délkou tìla prasnic a s variabilitou uvnitø vrhu v hmotnosti selat po narození. Individuální hmotnost selat po naro- " Zemìdìlská praxe zení byla tìsnì spojena s procentem pøeivích selat. Pouze 28 % selat, váících ménì ne 1,1 kg po narození, pøeilo více ne sedm dní. Více ne polovina pøípadù úmrtí ivì narozených selat se vyskytovala bìhem prvních ètyø dnù po porodu. Témìø 60 % úmrtí v chovném kotcovém systému bylo zpùsobeno zalehnutím nebo poranìními, zpùsobenými ulápnutím nebo nalehnutím, zvlátì bìhem prvního týdne ivota. Ve t e r i n a r y R e c o r d , " % , 2 0 0 0 , è . 8 , s . 2 0 3 , 2 0 9 Výzkum úmr tnosti nosnic zpùsobené kanibalismem Na Marylandské univerzitì v USA pracují výzkumníci na studii, která zkoumá úmrtnost nosnic, zpùsobenou kanibalismem. Poznatky ze svìta Obiloviny zùstanou podle prognózy FAO v pøítích desetiletích základním zdrojem svìtové spotøeby potravin Organizace OSN pro výivu a zemìdìlství (FAO) uveøejnila rozsáhlou studii obsahující prognózu svìtové produkce a spotøeby potravin na pøítích patnáct a 30 let.*) Studie zdùrazòuje, e obiloviny zùstanou a do roku 2030 základním zdrojem svìtové spotøeby potravin. ( Vo ) 20 000 nosnic ve stáøí 2154 týdnù bylo ustájeno v konvenèních klecích s hustotou osazení ètyøi ptáci na klec o 152 cm 2. Mrtví ptáci byli dennì sbíráni, evidováni podle klece a nahrazováni jinými. Byla uskuteènìna prohlídka vech uhynulých kusù. Prvotní pøíèinou úhynù byl zánìt pobøinice (21,6 % celkové úmrtnosti), hypokalcémie (15,7 %), kanibalismus (14,1 %) a nádory (14 %). Úhyny zpùsobené kanibalismem byly 1,6krát èastìjí ve vyích patrech klecí. Faktory, které jsou veobecnì povaovány za ty, které pøedurèují úmrtnost zpùsobenou kanibalismem, jsou napø.: genetická úchylka, nevhodnì øeený prostor u krmítek a napájeèek, vysoká hustota v klecích nebo velikost skupiny. Nejeví se, e na vinì je podrádìní kloaky zpùsobené vnìjími parazity. Autoøi naznaèují, e oklovávání kloaky a kanibalismus je nauèené chování. Nahrazování uhynulých ptákù v klecích mùe situaci jetì více zhorit. Jiní odborníci z praxe konstatují, e kanibalismus mùe opakovanì projevovat agresivní pták, jeho zobák nebyl vhodnì zastøien. Wo r l d Po u l t r y, $ , 2 0 0 0 , è . 8 , s . 2 8 ( Vo ) Celosvìtová produkce vech obilovin (penice, rýe a krmné obiloviny) by se mìla za tøicet let zvýit o 1 mld. t na celkem 2,84 mld., take by proti souèasné úrovni 1,84 mld. t zvýení pøedstavovalo více ne 50 %. Pokud se tato prognóza splní, bude pøírùstek produkce vyí ne v minulých tøiceti letech. Úroveò produkce by zhruba odpovídala celosvìtové spotøebì, pøièem vývoj produkce a spotøeby základních druhù obilovin a hlavních regionù se bude liit. Podle prognózy FAO skoro polovina pøírùstku produkce pøipadne na spotøebu potravin, asi 44 % na spotøebu ve formì krmiv pro hospodáøská zvíøata a zbývající èást se spotøebuje k jiným úèelùm (prùmyslové uití, osiva, odpad). Nejvìtí pøírùstek spotøeby se oèekává v rozvojových zemích, které vak nebudou vyrábìt dostatek obilovin pro vlastní spotøebu a budou muset nadále znaèné mnoství dováet. Závislost tìchto zemí jako celku bude proti minulosti jetì vìtí ne dosud. Pøedpokládá se, e roèní importy obilovin do rozvojových zemí se zvýí z prùmìrných 107 mil. t v r. 199597 na 270 mil. t v r. 2030. Tradièní exportéøi jako Severní Amerika, západní Evropa a Austrálie by potøebovali vzhledem k pøebytkùm produkce nad spotøebou zvýit svoje exporty ze 142 mil.t v r. 199597 na 280 mil.t v r. 2030. Rùst spotøeby penice Pramen: Food and Agriculture Organization Spotøeba penice, krmných obilovin a rýe (vechny druhy uití) na jednoho obyvatele Spotøeba penice v pøepoètu na jednoho obyvatele svìta se v minulých desetiletích zvyovala, ale podle statistiky FAO dolo v letech 199597 ve srovnání s 198587 k poklesu o 4 kg ( 3,8 %) na prùmìrných 101 kg. Tento vývoj byl ovlivnìn nedávným zhorením ekonomiky v transitních ekonomikách s pokroèilou industrializací v regionu východní Asie (Jiní Korea, Tajwan, Hongkong, Singapur). Dalím faktorem bylo zpomalení nebo dokonce pokles spotøeby na obyvatele v nìkterých zemích vyváejících ropu, jako je Irák, # Pramen: Food and Agricultural Organization Svìtová spotøeba obilovin Poznatky ze svìta Pramen: Food and Agricultural Organization Svìtová spotøeba obilovin a v nìkterých prùmyslovì vyspìlých zemích. Veobecnì vak v prùmyslovì vyspìlých zemích byl v posledních letech zaznamenán mírný rùst spotøeby penice na obyvatele v dùsledku rostoucího podílu spotøeby ke krmným úèelùm (v polovinì devadesátých let se v prùmyslovì vyspìlých zemích z celkové spotøeby penice zkrmilo v ivoèiné výrobì 35 %, v Evropské unii 44 %). Zatímco v celosvìtovém rozsahu se spotøeba penice na obyvatele zvýí podle prognózy FAO od r. 1995 a97 do r. 2015 o 4 kg, v rozvojových zemích se pøedpokládá zvýení o 7 kg na 82 kg ze 75 kg a do r. 2030 se má dále zvýit o 3 kg na 85 kg. Rùst této spotøeby budou muset rozvojové zemì zajiovat dovozem. V období od 1974 a 76 do 1995 a 97 se agregátní spotøeba penice v rozvojových zemích zvýila o 180 mil. t a èistý import se zvýil o 23 mil. t. Letmý pohled na vývoj v nìkterých rozvojových zemích (mezi nimi v Indii, Èínì, Pákistánu, Argentinì, Saúdské Arábii, Sýrii, Turecku a Bangladéi), kde bìhem stejného období rostoucí produkce pokryla nebo pøesahovala pøírùstek spotøeby, zastírá zvýenou závislost velké vìtiny rozvojových zemí na importech penice. Ve skuteènosti se v této skupinì deficitních rozvojových zemí zvýila spotøeba o 46 mil. t. a èistý import o 31 mil.t. Podle prognózy FAO poroste spotøeba penice na obyvatele v nadcházejícím období v rozvojových zemích, v asijských zemích s transitní ekonomikou a v prùmyslovì vyspìlých zemích. V rozvojových zemích bude zvýená spotøeba penice èásteènì nahrazovat spotøebu rýe. Pokrytí rostoucích potøeb penice budou rozvojové zemì jako celek zajiovat zvýeným dovozem. Jejich èisté roèní dovozy vzrostou z 68 mil. t v r. 199597 (ze 40 mil. t v polovinì 70. let) na 125 mil. t v r. 2015 a 165 mil. t v r. 2030. V regionech, které nejsou sobìstaèné (subsaharská Afrika, východní Asie kromì Èíny, Latinská Amerika kromì Argentiny, Uruguaye a Paraguaye), bude rùst spotøeby doprovázen rùstem èistých importù, jako tomu bylo v minulosti. Zatímco v nìkterých zemích s vysokou spotøebou penice (Èína, jiní Asie, nìkteré zemì Blízkého východu a severní Afriky) rùst produkce a pokles èistého dovozu maskoval v minulých letech závislost rùstu spotøeby v rozvojových zemích na dovozech penice, v pøítím období se situace podle prognózy FAO zmìní. Nìkteré zemì, které hrály v minulosti tuto roli, se pravdìpodobnì zmìní na èisté importéry (Indie, Saúdská Arábie a Sýrie). Závislost jiní Asie na dovozech penice se v budoucnu jetì zvýí, protoe rùst produkce se zpomaluje kvùli vyèerpávání zdrojù (fungující závlahová zaøízení, nové výkonné odrùdy penice), které bìhem tzv. zelené revoluce pøispìly k pomìrnì znaènému zvýení výnosù. Odhaduje se, e roèní pøírùstky produkce se sníí z minulých 34 % na asi 2 % v pøítích patnácti letech. Takové tempo rùstu produkce vak nebude staèit k uspokojení poptávky po penici v této hustì zalidnìné èásti Asie. Vyrovnávání a stabilizace spotøeby rýe Pramen: Food and Agricultural Organization Svìtová produkce obilovin Hlavním rysem vývoje svìtové spotøeby rýe na obyvatele v minulých letech byl podle FAO trend k vyrovnávání spotøeby mezi regiony. Tento trend se nejzøetelnìji projevil v zemích východní Asie. Svìtová spotøeba na obyvatele se zvýila ze 64 kg v r. 198486 na 66 kg v r. 199597. V rozvojových zemích se za stejné období prùmìrná spotøeba zvýila z 81 kg na 82 kg. Vyrovnávání spotøeby v rozvojových zemích bìhem posledního desetiletí odráí pøedevím pokles spotøeby o 2 kg ve východní Asii (ze 108 kg na 106 kg), a rùst spotøeby v jiní Asii o 8 kg (z 74 kg na 82 kg). Klesající spotøeba rýe na osobu se vysvìtluje hlavnì diverzifikací stravy v ekonomicky nejpokroèilejích východoasijských zemích orientovaných v minulosti na rýi jako jednu z hlavních sloek jídelníèku (Japonsko, Jiní Korea, Tajwan) a v mení míøe také v Èínì, Thajsku a Brazílii. Pøes tyto trendy k vyrovnávání spotøeby rostla agregátní svìtová poptávka po rýi rychlejím tempem ne poptávka po penici a krmných obilovinách, a to hlavnì $ Poznatky ze svìta proto, e rýe stále slouí pøedevím jako potravina v Asii, kde ije 60 % obyvatel z celého svìta. Podle prognózy FAO se svìtová spotøeba rýe na obyvatele zvýí od r. 199597 do r. 2015 pouze o 1 kg na 67 kg a od r. 2015 do r. 2030 se oèekává pokles o 2 kg na 65 kg. V rozvojových zemích se pøedpokládá pro období 199597 do r. 2015 pokles z 82 kg na 80 kg a v dalích 15 letech pokles o 4 kg na 76 kg. Projektovaný zpomalený rùst agregátní spotøeby do r. 2015 se vyvozuje z mírnìjího rùstu prùmìrné spotøeby obyvatel Èíny. V ostatních východoasijských zemích a v jiní Asii spotøeba na obyvatele poroste rychlejím tempem ne v Èínì. Ale v období 2015 a 2030 by rýe mohla hrát ve východní Asii a jiní Asii ménì prominentní úlohu ve stravování, ne hrála dosud. Tento vývoj by se mohl promítnout v období 2015 a 2030 do poklesu spotøeby rýe na obyvatele jak ve svìtovém mìøítku, tak v rozvojových zemích. Spotøeba krmných obilovin poroste Spotøeba krmných obilovin (statisticky sem patøí vechny obiloviny kromì penice a rýe), které jen èásteènì slouí pøímo jako potravina a zuitkují se pøevánì v ivoèiné výrobì, se bìhem vìtiny minulých desetiletí zvyovala a podle projekce FAO v pøítích tøiceti letech nadále poroste. Avak v období 198487 a 199597 dolo k poklesu spotøeby ze 165 kg na 155 kg. Dùvodem tohoto posledního sníení svìtové spotøeby a pøeruení vzestupného trendu z pøedchozích desetiletí je podobnì jako u penice hlavnì nedávná ekonomická recese v nejvíce prùmyslovì vyvinutých asijských zemích, kde slabí spotøeba ivoèiných produktù se promítla do omezení spotøeby krmných obilovin. Ekonomika tìchto zemí se pomalu zotavuje a oèekává se, e tento pøíznivý vývoj se projeví také v rozvoji ivoèiné výroby a rùstu spotøeby krmiv. Podle prognózy FAO se svìtová spotøeba krmných obilovin na obyvatele zvýí ze 155 kg v r. 199597 na 164 kg v r. 2015, kdy by se dostala na úroveò o 1 kg nií ne v období 198486. V následujícím období po r. 2015 by se mohla spotøeba pomìrnì prudce zvyovat a na 176 kg v r. 2030. Uití krmných obilovin v pøepoètu na obyvatele v rozvojových zemích jako celku se trvale zvyovalo a za desetiletí 198487 a 199597 dolo k rùstu z 80 kg na 92 kg. Rùst této spotøeby má podle projekcí FAO pokraèovat také v pøítím období. Do r. 2015 by mìla prùmìrná spotøeba dosáhnout 107 kg a pro r. 2030 se pøedpovídá 120 kg. Hybnou silou celkového rùstu spotøeby krmných obilovin v minulosti bylo jejich zvýené vyuívání ke krmným úèelùm. Pøi celkovém zvýení spotøeby krmných obilovin za období 198487 a 199597 o 92 mil. t se v rozvojových zemích zvýila spotøeba o 120 mil. t (z tohoto mnoství bylo 86 mil. t spotøebováno ve formì krmiv, pøièem v samotné Èínì bylo zkrmeno 54 mil. t), ale v zemích s probíhající industrializací dolo v tée dobì k poklesu o 47 mil. t, zatímco v prùmyslovì vyspìlých zemích se naproti tomu spotøeba zvýila o 18 mil. t. Aèkoli krmné obiloviny se uívají veobecnì hlavnì jako krmivo, v nìkterých rozvojových regionech jsou nepostradatelným zdrojem potravin pro lidi. V subsaharské Africe a jiní Asii pøedstavují obiloviny statisticky zaøazené do krmných obilovin významnou sloku lidské výivy. V subsaharské Africe je z celkové spotøeby krmných obilovin 80 % spotøebováno pøímo jako potravina. *) FAO, Rome: Agriculture: Towards 2015/2030 (publikováno jako technická prozatímní zpráva 24. 7. 2000) Wo r l d G r a i n , 2 0 0 0 , è . 9 , s . 4 0 4 5 (Jav) % Výroba vajec a drùbeího masa v Nizozemí Zatímco se v Nizozemí poèet nosnic ve vìku od 18 týdnù do 20 mìsícù v roce 1999 nemìnil (30 mil. kusù), sníil se poèet závodù s chovem nosnicN o 3 % (na 2 191) a prùmìrná velikost hejna se zvýila o 5 % na asi 14 340 kusù. Celková výroba vajec dosáhla 9 712 mil. kusù, z nich bylo 8 211 mil. exportováno (6 220 mil. jako stolní vejce a 1 591 mil. ve formì vajeèného produktu). Poznatky ze svìta Importy dosahují 850 mil. kusù stolních vajec a 583 mil. ve formì vajeèného produktu. Po odeètení ztrát ve výi okolo 97 mil. kusù (3,3 %) èiní roèní spotøeba okolo 2 837 mil. kusù vajec, tj. 180 kusù na osobu. V Nizozemí se od roku 1985 zvýila produkce vajec z neklecového chovu nosnic z 200 mil. kusù na 1 900 mil. kusù v roce 1999 a èiní témìø 20 % z celkové výroby vajec. Poèet balíren vajec s kapacitou více ne 100 milionù vajec za rok se zvýil z 22 na 24 (v roce 1999). Deset nejvìtích balíren s kapacitou více ne 250 mil. vajec za rok pøipravilo pro prodej 5 316 mil. vajec. Z exportovaných stolních vajec bylo 63 % vyvezeno do Nìmecka, 6 % do Belgie a Lucemburska a 3 % do Velké Británie. Osm procent bylo exportováno do Hongkongu, 3 % do Spojených arabských emirátù a zbývajících 17 % do dalích zemí. Exporty vajeèného produktu dosáhly 45 000 tun, z toho 60 % do Nìmecka, 9 % do Belgie a Lucemburska, 4 % do Rakouska a 3 % do Velké Británie. Mimo EU byly exporty smìrovány do výcarska 10 %, Japonska 4 % a do dalích zemí 8 %. K pøedním nizozemským spoleènostem vyrábìjícím vejce a vajeèný produkt patøí: Bouwhuis Eiprodukten BV, Van den Burg Eiprodukten BV, Eiproma-Lisserbroek BV, Enthoven BV, Adriaan Goede BV, Nederlandse Industrie Ven Eiprodukten (NIVE) BV, Wulro BV Wilms BV, Euroei-foods, Stuiver a EPO. Produkce drùbeího masa v ivém se blíí milionu tun; z toho maso brojlerù v roce 1999 produkované 1 225 podniky dosahovalo 830 000 t v ivé hmotnosti. Okolo 11 900 tun drùbee bylo exportováno v ivém a 78 100 tun bylo dovezeno v ivém. V Nizozemí je pro vlastní spotøebu k dispozici 896 000 t masa brojlerù v ivém nebo 663 000 tun masa z kuchané drùbee. Roèní spotøeba masa brojlerù na osobu dosahuje 16,4 kg. Produkce masa nosnicemi dosahuje 40 000 tun, maso krùt èiní 28 000 tun a z dalích druhù drùbee 14 000 tun. Celková spotøeba drùbeího masa na osobu dosahovala v roce 1999 21,9 kg. V roce 1998 zpracovalo 21 podnikù s kapacitou vìtí ne 10 000 tun za rok 885 000 tun drùbeího masa v ivém. V roce 1999 zpracovalo 22 podnikù s kapacitou 10 000 tun za rok celkem 891 000 tun a sedm nejvìtích podnikù (s kapacitou více ne 50 000 t za rok) zpracovalo 444 000 tun. Z celkových exportù drùbeího masa v roce 1999 se vyvezlo 38 % do Nìmecka, 16 % do V. Británie, 7 % do Belgie a Lucemburska, 4 % do Francie a 10 % do Ruska. K pøedním spoleènostem na zpracování brojlerù patøí Pluimvee Kombinatie Nederland Plukon BV, který zpracuje okolo milionu brojlerù a 100 000 krùt za týden. Z dalích velkých spoleèností je to Pluimveeslachterij Goosens BV a Jansen´s Pluimveeslachterij BV. Poultry Intern., !', 2000, è. 11, s. 36 Bakterie v ochranì proti fytofágním háïátkùm Fytofágní háïátka mohou zpùsobovat znaèné ztráty n a v ý n o s e c h b r a m b o r. Z a tímco v Nìmecku zpùsobují problémy pøedevím cystotvorná háïátka (Globodera spp.), ve svìtì nabývají na významu pøedevím koøenová háïátka (Meloidogyne spp.). (Sch) Ztráty na výnosech zpùsobené koøenovými háïátky dosahují napø. v USA a 25 %. Po napadení brambor háïátky dochází k inhibici rùstu a vadnutí rostlin. Kromì toho se na hlízách vytváøejí hrbolky, v jejich dùsledku jsou brambory v podstatì neprodejné. Koøenová háïátka se mohou roziøovat kontaminovanými rostlinami, zeminou ulpìnou na náøadí a mechanizaci nebo zavlaováním. Ochranná opatøení na základì osevních postupù proti koøenovým háïátkùm jsou vzhledem k irokému spektru jejich hostitelských rostlin znaènì obtíná. Protoe také nejsou k dispozici ádné rezistentní odrùdy brambor, zbývá èasto pouze pouití chemických prostøedkù. Alternativou by vak mohla být aplikace antagonistických mikroorganismù. Pøitom je ji odedávna známo, e pùdní mikroorganismy mohou rostliny pozitivnì ovlivòovat. Takovým mikroorganismem je napø. pùdní bakterie Bacillus subtilis, která je úèinným agens pøípravku FZB24 k oetøení sadby brambor. Pùdní bakterie mohou nejen stimulovat rùst rostlin, ale také pozitivnì ovlivòovat jejich zdravotní stav a ochránit je pøed napadením fytofágními háïátky. Intenzivní výzkum, zamìøený na antagonistické pùsobení nìkterých pùdních bakterií proti fytofágním háïátkùm, probíhá ji nìkolik let v Institutu pro choroby rostlin pøi univerzitì v Bonnu. & Poznatky ze svìta Cílem výzkumu je stanovit hlavní zásady biologické ochrany proti tìmto kùdcùm. Koncem 80. let byla z rhizosféry koøenù brambor izolována bakterie Rhizobium etli G12, u ní byl prokázán antagonistický úèinek proti fytofágním háïátkùm. Oetøením hlíz brambor touto bakterií mùe být za daných podmínek redukováno napadení cystotvorným háïátkem bramborovým Globodera pallida o 4060 %. Pokusy s odrùdou Hansa ukázaly, e Rhizobium etli G12 primárnì omezuje pronikání larev do koøenù brambor. Pøedpokládá se, e tato bakterie indukuje v rostlinách mechanismy rezistence. Na základì dobrých výsledkù s Globodera pallida byl zkoumán antagonistický úèinek Rhizobium etli G12 také proti koøenovému háïátku Meloidogyne incognita. Kromì úèinku Rhizobium etli G12 na pronikání a vývoj tohoto háïátka byla pro získání dalích poznatkù o místì a zpùsobu úèinku zajímavá pøedevím lokalizace bakterie na koøenech brambor. Vliv na pronikání a vývoj háïátek Rostliny brambor byly po sedmi dnech rùstu oetøeny suspenzí Rhizobium etli G12. Aplikace se uskuteènila buï zálivkou nebo namoèením koøenù do suspenze. Ètyøi dny po aplikaci bakterie byly koøeny kadé rostliny inokulovány 1 000 larev háïátka Meloidogyne incognita. Po dalích 21 dnech bylo pozorováno pronikání larev a jejich vývojová stadia. Výzkumy prokázaly, e aplikace Rhizobium etli G12 znaènì omezila pronikání larev do koøenù brambor (o 67 %). Postupnì se vývoj larev zpomaloval, co se projevilo vysokým podílem larev v 2. a 3. rùstovém stupni a sníením podílu larev ve 4. rùstovém stupni a dospìlcù o 16 % oproti kontrole. Úèinek bakterie proti Meloidogyne incognita byl pøitom srovnatelný s úèinkem proti Globodera pallida. Na základì dosavadních výsledkù pokusù s háïátkem Globodera pallida se pøedpokládá, e Rhizobium etli G12 primárnì stimuluje obranné mechanismy rostlin a omezuje tak pronikání larev do koøenù, popø. vývoj larev. Kromì toho vak mohou paralelnì s mechanismy rezistence probíhat také nìkteré dalí mechanismy. Proto je moné, e Rhizobium etli G12 metabolizací koøenových exsudátù naruuje orientaci larev na povrch koøenù, popø. vyluèuje nematocidní/nematostatické substance nebo konkuruje háïátkùm o iviny a ivotní prostor. Pouití antagonistických bakterií mùe být v praxi prospìné i tehdy, pokud se úèinností nevyrovnají chemickým pøípravkùm (napø. pøi èasném napadení háïátky). Zaloením úzké asociace bakterie s rostlinou je èasto dosaeno prodlouení úèinku. Prospìné vedlejí úèinky bakterií se mohou rovnì projevovat stimulací rùstu, popø. obranných mechanismù rostlin. Kolonizace koøenù Pøedpokladem spolehlivého úèinku antagonistických rhizosférních bakterií proti fytofágním háïátkùm je intenzivní kolonizace koøenového systému brambor. Pøi srovnání obou postupù aplikace vykázalo namáèení koøenù do bakteriální suspenze výraznì lepí úèinek ne zálivka touto suspenzí (po namoèení bylo pozorováno intenzivnìjí osídlení koøenù bakterií ne po zálivce). Bezprostøední kontakt rhizosférních bakterií s povrchem koøenù je pravdìpodobnì dalím pøedpokladem úspìné ochrany proti háïátkùm. Bakteriální povrchové struktury lipopolysacharidy pøitom podporují vázání bakterií na povrch koøenù. Tyto lipopolysacharidy jsou rovnì zodpovìdné za stimulaci obranných mechanismù rostlin. Bylo zjitìno, e bakterie Rhizobium etli G12 kolonizovala primárnì povrch koøenù, pøièem hlavní koøen byl osídlen intenzivnìji ne postranní koøeny. V nìkterých pøípadech bylo dokonce prokázáno endofytické osídlení koøenové kùry. Takové osídlení mùe na základì úzkého kontaktu bakterie s hostitelskou rostlinou pøináet urèité výhody (napø. v pøípadì indukce rezistence rychlý a trvalý pøenos signálu). ' Perspektivy V dùsledku rostoucí kritiky chemických pøípravkù, pøibývajících problémù a nedostatku konvenèních opatøení na ochranu rostlin získala biologická ochrana proti fytofágním háïátkùm v minulých letech na významu. Pouití antagonistických bakterií v boji proti fytofágním háïátkùm pøedstavuje slibnou novou alternativu k obvyklým postupùm. Na pøíkladu bakterie Rhizobium etli G12 bylo ukázáno, e pomocí jedné jediné bakterie je moné úspìnì ochránit brambory pøed napadením háïátky, a to jak cystotvornými, tak i koøenovými. Mechanismus indukce rezistence pøitom zaruèuje iroký úèinek. Tím jsou dány pøedpoklady pro biologickou ochranu. Pro zavedení do praxe je vak jetì zapotøebí optimalizovat formulaci a aplikaci této bakterie. Kar toffelbau, #, 2000, è. 9/10, s. 461462 Alter nativy k Plantomycinu? Úvodem je tøeba uvést, e dosud neexistuje ádná dostateènì úèinná náhrada tohoto pøípravku. Z toho je zøejmé, s jakými obtíemi se setkává snaha o vypìstování kvalitních produktù s vyuitím pouze pøírodních pøípravkù. Poznatky ze svìta Praná str upovitost brambor návrat s následky Tato choroba brambor nabývá v posledním desetiletí v mnoha evropských i jiných zemích opìt na významu. (DK) Jako pøíklad poslouí v daném pøípadì øeení problému se závanou chorobou ovocných døevin, zejména jabloní, spálou rùovitých. Pøi potlaèování tohoto onemocnìní je rozhodující zabránit infekci kvìtù. Vyuitím prognostického modelu (stanovení momentu dosaení prahu kodlivosti)a na základì toho cílené aplikace Plantomycinu je moné dosáhnout vysokého stupnì úèinnosti proti pùvodci této choroby (Erwinia amylovora ). Jako alternativu k Plantomycinu hledají odborníci ji dlouho vhodné bakterie antagonisty. Od té doby ji bylo izolováno mnoho kmenù, na trhu v USA je ji preparát na této bázi (Pseudomonas fluorescens), dalí se zkouejí. Rozhodující pro úspìch zákroku je vèasná aplikace preparátu. Jeho podmínkou je dále osídlení (kolonizace) povrchu blizny bez mezer antagonistickou bakterií. Dosaení tohoto cíle závisí do znaèné míry na poèasí. Vyuití prognostického modelu s potøebným pøedstihem vak není moné, nebo spolehlivá pøedpovìï poèasí více dnù dopøedu zatím není moná. To je dùvod, proè toto oetøení bývá jen nedostateènì úspìné (ze 4060 %). Jako dalí monost se ovìøovaly látky vyvolávající v rostlinách rezistenci, díky ní se potlaèuje íøení spály rùovitých tkánìmi rostlin. Jako pøíklad lze uvést pøípravek Bion, rùzné rostlinné extrakty, regulátory rùstu aj. Tyto látky pùsobí nepøímo tím, e ovlivòují látkovou výmìnu v rostlinách. Aplikaci je pøitom nutné uskuteènit jednak nìkolik dnù pøed infekcí a jednak v urèitých odstupech opakovanì. Vyuití prognostického modelu pøipadá u této skupiny látek právì tak málo v úvahu jako u antagonistù. Úèinnost bývá do 50 %, avak silnì kolísá. Ji dlouho jsou známou alternativou k Plantomycinu fungicidy, které jsou úèinné rovnì proti bakteriím. Jde o mìïnaté pøípravky a pøípravky, kde je úèinnou látkou mancozeb. Úèinnost bývá 4060 %, nedosahuje vak úèinnosti Plantomycinu. Kromì toho nepøipadá napø. u stolního ovoce aplikace mìïnatých pøípravkù v dobì kvìtu v úvahu. Nové výzkumy se zabývají moností vyuití bakteriofágù (na urèité bakterie specializované v pøírodì se vyskytující viry), které specificky infikují právì pùvodce spály rùovitých, hubí je a samy se pøitom dále mnoí. Je snaha vyuít i látky produkované bakteriemi, které jsou úèinné proti jiným pøíbuzným bakteriím. Ovìøuje se rovnì monost vyuití metod genového inenýrství k vyvinutí nepatogenních, ale konkurenèních bakterií. Vechny tyto nové monosti nejsou zatím schopné vyuití v praxi. Obst und Gar ten, ', 2000, è. 5, s. 160161 (FA ) Pøíèinou toho je napø. zvýená náchylnost odrùd, zintenzivnìní pìstování brambor v kombinaci se závlahami, vylouèení prostøedkù na oetøení sadby se irokým spektrem úèinku a v neposlední øadì nedbalost ze strany výzkumu, poradenství a praxe oproti této potenciálnì nebezpeèné chorobì. Dodnes jetì nejsou známa ádná úèinná ochranná opatøení v pøípadì pùdy ji jednou infikované. Proto by mìlo být zvýené úsilí lechtìní i výzkumu zamìøeno pøedevím na rychlý vývoj trvalé a integrované strategie ochrany. Pùvodce choroby Poznatky ze svìta Pranou strupovitost brambor zpùsobuje pùdní hlenka Spongospora subterranea, která napadá mladé hlízy, koøeny a stolony. Známé jsou pøedevím symptomy na hlízách. V puchýøcích (strupovitost) je moné pozorovat malé a vìtinou hnìdé spory (práek). Tìmi houba pøeívá v pùdì delí dobu (minimálnì 10 let). Slouí rovnì k íøení choroby infikovanou sadbou nebo vlhkou pùdou. Za vhodných podmínek pronikají z odpoèívajících výtrusù ven pohyblivé zoospory, které zajiují íøení choroby v porostu. Biologickým nárokùm patogena odpovídají pøedevím nadmìrnì vlhké pùdy a nízké teploty. Pùsobené kody se týkají zejména sníení kvality nebo váhového úbytku sklizòového produktu, znehodnocení sadby a ztrát na hmotnosti ve skladech. Pùvodce je také pøenaeèem moptop viru (PMTV). Na duninì hlíz napadených tímto virem se objevují nekrotické hnìdavé krouky o prùmìru 15 centimetrù. Na lokalitì napadené mop-top virem nelze dále brambory pìstovat. Vude tam, kde se vyskytuje praná strupovitost, existuje zároveò také nebezpeèí mop-top viru. Aktuální opatøení k ochranì proti prané strupovitosti Zásada zdravá sadba v neinfikované pùdì, platná ji pøi objevení této choroby (Wallroth, 1842, v Nìmecku), je hlavní zásadou v ochranì proti prané strupovitosti i dnes. Zdravá sadba V oblastech ohroených pranou strupovitostí je bezpodmíneènì nutné pouívat uznanou sadbu, provìøenou z hlediska napadení touto chorobou. Pøitom ovem vzniká nebezpeèí zámìny se symptomy jiné choroby, jako napø. s ménì nebezpeènou obecnou strupovitostí (pùv. Streptomyces scabies). Doporuèuje se proto dùsledné omytí vzorkù hlíz. Dùraz je rovnì i nadále kladen na pravidelná kolení odborníkù. výcarská vysoká technická kola v Curychu (ETHZ) ve spolupráci s ústavem pro Mezinárodní výzkum zahradnictví (HRI Welesbourne, Velká Británie) a s firmou BIOREBA (Reinach, výcarsko) vyvinula vysoce citlivou protilátku k imunologické detekci pùvodce choroby. První slibné pokusy s testováním prací vody z loupaèky naznaèily cestu, která by mohla vést ke standardizaci metody. Její národní i mezinárodní uznání je pøedpokladem pro úèinnou prevenci dalího íøení tohoto fytopatogena.. Neinfikovaná pùda Splnìní tohoto poadavku je stále obtínìjí. V oblastech intenzivního pìstování brambor jsou pùdy vìtinou ji silnì zamoøené. Pokusy ve støední èásti výcarska s biotestem vyvinutým ETHZ ukázaly, e pøeváná èást pùdy 75 % vech zkoumaných vzorkù je infikována. Znaèné riziko, které nelze podceòovat, pøedstavují nìkteré odrùdy, u nich se fytopatogen íøí pøedevím infekcí koøenù a stolonù. Pøestoe zemìdìlec pøi sklizni nezjistí ádné významnìjí napadení hlíz, vytváøí se v pùdì velké mnoství odpoèívajících výtrusù. Na základì této skuteènosti se nyní pøi odrùdových zkoukách ve výcarsku pøihlíí také k hálkovitým naduøeninám koøenù a stolonù. Vude tam, kde existuje podezøení na infekci, se musí pùda testovat. Výe uvedený biotest poskytuje semikvantitativní výsledky. Na základì rychlejího a ekonomicky výhodnìjího imunologického testu s vysoce citlivou protilátkou v kombinaci s jednoduchou pøípravou vzorkù mohou být identifikovány støednì a silnì infikované pùdy (tzn. pùdy s akutním rizikem napadení). Tato metoda je nadále zlepována. Rozpracována je rovnì výroba protilátky k detekci zoosporangií, která umoní zjednoduení biotestu. Chemická ochrana proti pùvodci choroby je toti znaènì obtíná. Ekologický, ekonomicky zajímavý a zároveò úèinný fungicid na ochranu proti prané strupovitosti nebyl dosud nalezen. Ve zvlátních pøípadech mohou být pouity prostøedky s èásteèným úèinkem (Flusulfamid, Fluazinam). Preventivní opatøení Preventivní agrotechnická ochranná opatøení spoèívající ve vyvarování se nadmìrnì vlhkých pùd nebo dodrování správného osevního postupu nejsou (zvlátì pøi silném zamoøení pùdy) postaèující, a to proto, e spory fytopatogena mohou v pùdì pøeívat minimálnì 510 let. Rezistence Jako dlouhodobì úèinné se ukazuje pouze pouití rezistentních odrùd brambor. V mezinárodním lechtìní se vak bohuel jetì nepøihlíí k rezistenci k prané strupovitosti, s výjimkou Neuseelandu. Souèasná situace je znepokojující: ze výcarského sortimentu je jedna tøetina odrùd vysoce náchylných. Tyto odrùdy se pìstují pøiblinì na 45 % bramboráøských ploch a pokrývají z více ne 90 % celkovou potøebu brambor pro výrobu lupínkù. Strategie ochrany v budoucnosti Poznatky ze svìta Nejen indukovaná rezistence, ale i indukovaná náchylnost Po j e m i n d u ko v a n á ( r e s p . získaná) resistence je mezi odborníky ji pojem bìnì známý. Rozumí se jím vzestup hladiny rezistence (resp. pokles hladiny náchylnosti) rostliny jako dùsledek urèitého vnìjího podnìtu. Dosavadní poznatky ukazují, e trvalý úspìch v ochranì proti prané strupovitosti mùe zaruèit pouze integrovaná strategie. Je zapotøebí standardizovaný, mezinárodnì uznaný pøedpis pro certifikaci sadby a stanovení odrùdové rezistence, pokud jde o napadení hlíz, koøenù a stolonù brambor. Pro rychlou pøedbìnou selekci ménì náchylných odrùd byla na ETHZ vyvinuta laboratorní testovací metoda, kterou je moné aplikovat pøi výbìru odrùd a v lechtìní. Pro následné poradenství jsou k odhadu rizika napadení pøi daném zamoøení pùdy nutné spolehlivé informace. Velmi dùleité je lechtìní nových vysoce rezistentních odrùd nebo pøenos genu rezistence do stávajících odrùd. Vìdomosti o mechanismu rezistence vak chybìjí. Není rovnì známa reakce rezistentních odrùd na rozdílných stanovitích stejnì jako existence rozdílných ras pùvodce. Budoucí strategie ochrany má spoèívat na dvou pilíøích: w dùsledné zamezení dalímu íøení pùvodce prané strupovitosti, w cílený vývoj rezistence s ohledem na stanovitì. Za úèelem podpory spolupráce v Evropì se v létì ve Skotsku poprvé konal semináø, zamìøený na problematiku prané strupovitosti. Výzkumní pracovníci mají nyní pøed sebou dùleitý cíl zamìøit své úsilí na vývoj integrované a trvalé strategie ochrany. Kar toffelbau, #, 2000, è. 7, s. 300301 (DK) Tzv. induktorem, který v rostlinì uvádí v èinnost obranný mechanismus, mùe být jiný patogen, ale i nepatogenní organismus, popø. jen urèitá chemická látky nebo i jen jiný vnìjí podnìt (napø. stresový èinitel abiotického pùvodu). Jedním z prvních známých a stále nejèastìji pouívaných induktorù je kyselina salicylová, která se v pomìrnì obsáhlé literatuøe uvádí jako signální molekula v procesu získané (indukované) systémové rezistence rostlin pøedevím vùèi virovým infekcím. V pokusech na rostlinì Chenopodium amaranticolor, která se bìnì pouívá jako testovací rostlina ve virologii, bylo zjitìno, e za urèitých podmínek mùe kyselina salicylová infiltrovaná do rostliny indukovat nejen zvýenou odolnost, ale i zvýenou náchylnost vùèi viru nekrózy tabáku (tobacco necrosis virus TNV). Infiltrací kyseliny salicylové do horních listù 6 dnù pøed infekcí virem se zvýila koncentrace viru v tìchto listech o 57 a 72 % ve srovnání s rostlinou bez infiltrace kyseliny salicylové. Jestlie byla kyseliny salicylová infiltrována do spodních listù a a po infekci TNV, byla v horních listech zaznamenána indukovaná rezistence, která se projevila redukcí koncentrace viru o 46 %. Kdy byla do spodních listù infiltrována kyselina salicylová bezprostøednì po inokulaci TMV, nebyl zjitìn ádný vliv na koncentraci viru v horních listech, ale jestlie dolo k infiltraci 24 hodin pøed inokulací, dolo k indukované náchylnosti, která se projevila zvýením koncentrace viru o 132 % ve srovnání s kontrolními rostlinami a o 412 % ve srovnání s rostlinami, u kterých byly TNV napøed inokulovány spodní listy. Kromì toho byl obsah kyseliny salicylové v horních listech rostlin inokulovaných na spodních listech pøiblinì shodný jako u neinfikovaných kontrolních rostlin. Tyto výsledky ukazují, e kyselina salicylová za urèitých podmínek indukuje zvýenou náchylnost. Za tento jev odpovídá nejen odliná formace specifických antivirových faktorù, ale i stimulovaná produkce urèitého metabolitu (resp. metabolitù), který potlaèuje obranný mechanismus rostlinných bunìk. Uve- dené výsledky vak nevyluèují, e kyselina salicylová mùe indukovat pouze rezistenci v kombinaci virus mozaiky tabáku (tobacco mosaic virus - TMV) x tabák, která je ve vìtinì jiných odborných prací zkouena a hodnocena. P h y t o p a t h o l . M e d i t e r r, 2 0 0 0 , è . 3 8 , s 1 5 9 1 6 3 Hor mon marker pro zjiování stresu z nemoci Vìdci americké výzkumné organizace Agricultural Research Service (ARS) ve spolupráci s organizací National Institutes of Health zjistili, e nedávno objevený hormon by mohl pùsobit jako indikátor stresu z nemoci u hospodáøských zvíøat. Poznatky ze svìta Tento hormon marker by mohl usnadnit zabránìní kontaminaci masa v procesu jeho zpracování, a tím uetøit chovatelùm náklady. Podle pracovníka výzkumu ARS se jeví, e zvýení hladiny tohoto hormonu adrenomedullinu (AM) souvisí s urèitými formami infekce u skotu, koz, prasat a ovcí. AM je pøirozenì se vyskytující aminokyselinový peptidový hormon vznikající v mnoha tkáních, vèetnì døenì nadledvinek, plic, ledvin a srdce a zúèastòuje se mnoha fyziologických a patologických procesù. Napøíklad v pokusech ARS mìla telata trpící vnitøními parazity více AM ve tkáni pankreasu a krvi ne telata zdravá. Jak dlouhodobé parazitární infekce s mírným prùbìhem, tak i infekce s intenzivním prùbìhem mohou vyprovokovat zvýení hladiny AM. Výzkumníci se domnívají, e je moné vyuívat zjitìné hladiny AM k identifikaci pøítomnosti i jiných stresù (kromì infekce), jako napø. metabolické poruchy. To vak vyaduje dalí výzkum. V souèasnosti zpracovatelé masa identifikují problematické poraené kusy na základì vizuální inspekce, a pak je podrobují mikrobiálnímu testování. V budoucnosti by chovatelé mohli vyuívat rychlý screeningový test abnormální zvýené hladiny AM jako biomarkeru na zjitìní stresu z nemoci, který by identifikoval problematická zvíøata nevhodná pro zpracování masa pøed jejich dodáním na trh. Monitoring hladiny AM mùe také poskytnout chovatelùm pøíleitost pomoci nemocným zvíøatùm zotavení se z nemoci a uèinit je vhodnými pro zpracování. Feedstuffs, % , 2000, è. 37, s. 17 Péèe o berany pøed pøipoutìním (JaRo) ( Vo ) Kondice beranù pøed pøipoutìním má pro chovatele ovcí zásadní význam. Odbornice na chov ovcí pøi MLC doporuèuje následující: • Provést výbìr beranù 68 týdnù pøed pøipoutìním podle kondice. Jestlie jsou berani chovaní celou zimu ve výbìhu s malým mnostvím krmiva, je potøeba zajistit v tomto období dostatek krmiva, pøípadnì i koncentrovaného. Aplikace koncentrovaného krmiva vak vyaduje kontrolu hladiny mìdi; nemají se uívat krmné smìsi pro skot, protoe mají vysokou hladinu mìdi. • Zkontrolovat zuby správný chrup je dùleitý pro dobrý pøíjem odpovídajícího mnoství krmiva. • Prsty na nohou kontrola konèetin je dùleitá z dùvodu výskytu pododermatitis (zánìt káry). Doporuèuje se koupel v síranu zineènatém. • Varlata berani mají mít pevná, stejnì velká varlata. Dùleitá je kontrola penisu a pøedkoky z dùvodù moné infekce nebo poranìní pøi støii. • Léèbu infekce antibiotiky realizovat opatrnì, protoe nìkterá antibiotika mohou ovlivnit plodnost (napø. injekèní aplikace teramycinu ovlivòuje plodnost beranù, zatímco sprejování tohoto antibiotika nemá vliv na plodnost). • Zkontrolovat plodnost beranù a hladinu minerálních látek krevním testem. Napøíklad nedostatek selenu mùe zpùsobit mení motilitu spermií a tak nepøíznivì ovlivnit plodnost. Plodnost beranù mùe být ovlivnìna i stadiem mìsíce. Jestlie se datum pøipoutìní kryje s úplòkem, mohou být berani nìkolik prvních týdnù do jisté míry neaktivní. Pro zkrácení období porodù pøirozeným zpùsobem doporuèuje odbornice pouít berany prubíøe, kteøí se pøivádìjí do stáda ovcí 1112 dní pøed plemenným beranem; je pravdìpodobné, e ovce budou ovulovat v dobì pøíchodu berana. Ovce níinného typu mají být pøi pøipoutìní v kondici ohodnocené 3 body, a ovce horského typu mají mít kondici ohodnocenou polovièním poètem bodù. Fa r m e r s We e k l y, ! ! , 2 0 0 0 , è . 4 , s . 4 0 (Sch) ! Vakcíny proti svrabu ovcí Vývoj vakcín proti ovèímu svrabu a øeení otázky rezistence vùèi antihelmintikùm jsou hlavním zamìøením výzkumného ústavu v M o r e d u n u ( V. B r i t á n i e ) . Pracovníci ústavu pøedpokládají, e vakcína proti svrabu bude vyvinutá bìhem pìti let. Poznatky ze svìta Svrab je závaným problémem jak z hlediska welfare, tak i z hlediska ekonomických ztrát. Onemocnìním se sniuje kvalita rouna a kùe a napadené ovce mohou vykazovat a 30% ztrátu hmotnosti. Problémem je i sníené procento oplození pøi vyuívání infikovaných beranù s pokozením ourku. Svrab ovcí zpùsobuje roztoè Psoroptes ovis, který vyvolává u infikovaných ovcí alergické koní reakce. Tekutina obsahující proteiny a lipidy uniká z koních bunìk ovcí na povrch kùe a je potravou pro roztoèe. Dospìlí roztoèi se líhnou z vajíèek bìhem 14 dní. Samièka roztoèe mùe ít na ovci okolo 50 dnù a bìhem této doby naklade asi 90 vajíèek. Infekce se íøí kontaktem mezi ovcemi a nepøímo z rouna nebo z místa støihání. Likvidace svrabu je stálým problémem. Chemické látky uívané pro dezinfekèní koupele byly staeny z trhu vzhledem k vysoké toxicitì a riziku pro lidi. Navíc se v poslední dobì zvyuje obava konzumentù z reziduí v ivoèiných produktech. Vùèi nìkterým uívaným dezinfekèním prostøedkùm byla ve V. Británii zjitìna rezistence. Z dùvodù toxicity a stoupající rezistence vùèi uívaným chemickým látkám se ve svìtì hledají alternativní postupy. Zkouela se aplikace hub, geneticky modifikovaných bakterií, toxických pro roztoèe, lechtìní zvíøat na rezistenci vùèi infekci a aplikace vakcín. Podle dosavadních výsledkù se jako perspektivní ukazují vakcíny. Vìdci z ústavu v Moredunu ve spolupráci s pracovníky z univerzity v Edinburghu a z veterinární laboratoøe Weybridge zjistili, e u infikovaných ovcí vzniká imunitní reakce vùèi roztoèùm. Soustøedili se na protilátky nazývané IGE, uvolòované pøi hypersenzitivních reakcích. Vysoká hladina tìchto látek byla zjitìna u imunních ovcí. Proteiny vyluèované samotnými roztoèi byly zkoumány a pokusnì aplikovány ovcím. Zjistilo se, e rozpustné proteiny extrahované z roztoèù a injikované ovcím výraznì zlepily schopnost zvíøat odolávat následné infekci. Odborníci povaují tento poznatek za poèátek programu likvidace svrabu ovcí a pøedpokládají, e identifikované ochranné proteiny budou ve velkých mnostvích vyrábìny pomocí virù. Fa r m e r s We e k l y, ! , 2 0 0 0 , è . 2 8 , s . 4 6 4 7 Alter nativy vùèi antihelmintikùm Po s l e d n í p r ù z ku m v e s ko t ských stádech ukázal, e 65 % ovcí je rezistentních vùèi antihelmintiku benzimidazolu. (Sch) Hlavní parazitolog z výzkumného ústavu v Moredunu uvedl, e pøi podobném prùzkumu provedeném ve Skotsku na poèátku 90. let bylo zjitìno 24 % rezistentních zvíøat. Souèasnì se stoupající rezistencí stoupá i zájem veøejnosti o uití chemických látek v ivoèiné výrobì. Podle odborníkù se øízení chovu v budoucnosti zdokonalí natolik, e se podstatnì sníí závislost na chemických látkách. Stoupající rezistence zvíøat vùèi antihelmintikùm a tlak veøejnosti vedou ke hledání alternativních postupù likvidace hlístovcù, kteøí u napadených ovcí sniují pøíjem krmiva a jeho vyuití a o 40 %. Zatím pouívané postupy jsou zamìøeny na sniování poètu larev èervù na pastvinách vyuitím smíené pastvy nebo pøesouváním ovcí na nezamoøené pozemky a na vyuití chemických látek. Z Austrálie a Dánska informují o alternativním postupu vùèi chemickým látkám a sice o aplikaci houbových predátorù do krmných dávek zaloených na jeèmeni. Ve výkalech takto krmených ovcí se sledují mrtvé larvy èervù a kontaminace pastvin je nií. Zatím se hledá vhodný aplikaèní systém. Dalí alternativou je vakcinace a lechtìní zvíøat na rezistenci vùèi hlístovcùm. Podle zkueností z ústavu v Moredunu jehòata vakcinovaná proti Haemonchus contortus vyluèovala o 95 % ménì vajíèek ne nevakcinovaná jehòata. Ukazuje se, e vakcinace nejen sniuje kontaminaci pastvin, ale i zatíení støeva zvíøat èervy. Pøed plonou vakcinací ovcí proti hlístovcùm je potøeba nalézt monost výroby vakcinaèní látky v dostateèném mnoství na komerèní bázi a zohlednit skuteènost, e na kadý druh èervù bude potøebná zvlátní vakcína. Aplikace selekèních programù zamìøených na rezistenci zvíøat vùèi èervùm pøinesla po selekci provádìné v 5 generacích sníení infekce o 35 %. Také pøi uití selekce zùstává mnoho nevyøeených otázek. " Napø. v Austrálii zjistili u rezistentnìjích zvíøat vìtí rychlost rùstu a na N. Zélandì u ovcí lechtìných na rezistenci tendenci k prùjmùm, ke zhorené kondici a pokození rouna. Fa r m e r s We e k l y, ! , 2 0 0 0 , è . 2 8 , s . 4 6 Strategie boje proti PMWS ve Velké Británii V anglických chovech prasat se objevily dvì nové záhadné nemoci. Zatím není ani známo co zpùsobuje PMWS jednu ze dvou nových nemocí prasat ve Velké Británii, ani speciální léèba. Poznatky ze svìta Mykotoxiny a postupy detoxikace M y ko t o x i n y, s e ku n d á r n í metabolity hub, jsou støedem zájmu odborníkù po c e l é m s v ì t ì . Po d l e o d h a d u FAO je 25 % svìtových zásob obilovin kontaminován o m y ko t o x i n y. (Sch) Plemenáøská spoleènost Newsham ve spolupráci s veterinárním poradcem navrhla detailní strategii pro boj s touto nemocí. Strategie zahrnuje bio-ochranu (obnova stáda, vnìjí rizika a opatøení na farmách) a kontrolu (sniování stresù prostøedí a kontrolování existujících infekcí). Onemocnìní je charakterizované vysokými teplotami, prùjmy a skvrnitostí kùe prasat. Zpùsobuje velké ztráty hmotnosti a mortalitu v dùsledku selhání ledvin. Úhyny se sledují pøiblinì tøi týdny po zaèátku infekce a mortalita mùe být více ne 30%. Infekce vzniká vìtinou u selat pøed odstavem. Podle zástupce spoleènosti Newsham je íøení nemoci spojeno s pohybem infikovaných zvíøat a infikovaných prostøedkù (vozidel). Odborníci doporuèují nakupovat prasata pro obnovu stáda od spoleèností, které realizují program pro zajitìní dobrého zdraví a pro kontrolu kvality, v jejich chovech se nevyskytuje PMWS a dalí klinická onemocnìní. Zdùrazòují význam aklimatizace prasnièek a mladých kancù pøed pøipoutìním. Jako dùleitá opatøení pro prevenci a likvidaci nemoce uvádìjí: minimalizaci návtìv pøi dodávce a rozváení krmiv, vychytání ptákù, zajitìní van na koupání nohou, dùkladnou dezinfekci pøípravkem Virkon S; dezinfekci vech pøepravních zaøízení pro selata a odstávèata po kadé várce, oddìlení èistého a pinavého personálu a vybavení, sprchování pøi kadé zmìnì obleèení, úèinnou likvidaci hlodavcù. Dùleité je také sniování stresù z prostøedí, nemíchání zvíøat pocházejících od rùzných prasnic a z rùzných zdrojù, rùzného vìku a z rùzných skupin. Doporuèuje se vìnovat pozornost ventilaci a prùbìnì kontrolovat ventilaèní systém a aplikovat odstav ve 2428 dnech. Jako hlavní opatøení uvádìjí minimální pøesun potenciálnì infikovaných prasat z oblasti, kde se nemoc bìnì vyskytuje (východní Anglie) a minimální pøeváení selat mezi oblastmi. Pig Farming, "&, 2000, è. 8, s. 1819 (Sch) Mykotoxiny se vyskytují v zemìdìlských výrobcích obvykle ve stopových mnostvích, v koncentracích od nanogramu a po mikrogram v gramu produktu. V oblasti mykotoxinù probíhal v posledních 40 letech intenzivní výzkum. První skupina mykotoxinù aflatoxiny byla izolovaná a popsaná v roce 1961. Ochratoxiny jsou dalí skupinou mykotoxinù, popsanou v roce 1965. Pøestoe akutní intoxikace mají výrazný prùbìh a mohou mít ekonomicky závané následky, tvoøí jen malou èást biologických a ekonomických problémù zpùsobovaných mykotoxiny. Intoxikace jsou vìtinou zpùsobované niími hladinami mykotoxinù, mají obvykle chronický prùbìh a vyvolávají sníení uitkovosti a poruchu imunitního systému zvíøat. Houby produkují mykotoxiny v rostinách jetì na poli (polní toxiny fusariové toxiny) nebo pøi skladování (skladové toxiny aflatoxiny, ochratoxiny), pøípadnì v obou fázích. Pøítomnost mykotoxinù v plodinách nebo v krmivech závisí na moha faktorech, jako jsou klimatické podmínky, typ plodin, citlivost plodin, typ houby, pokození hmyzem nebo mechanicky, uití fungicidù pøi sklizni, podmínky skladování a následné manipulace. Odborníci dìlí mykotoxiny podle relativní významnosti ve svìtì na: Aflatoxiny (hepatotoxin) Ochratoxiny (nephrotoxin) Trichothecenes (dermatotoxin) Zearalenone (estrogen) # Deoxinivalenol (dermatotoxin). Aflatoxiny Poznatky ze svìta Aflatoxiny tvoøí skupinu mimoøádnì toxických látek produkovaných hlavnì houbami Aspergillus flavus a A. parasiticus. Tyto houby se nacházejí po celém svìtì ve vzduchu, v pùdì a zamoøují jak ivé, tak mrtvé rostliny a zvíøata. Výskyt aflatoxinù v potravinách a krmivech je vysoký v tropických a subtropických oblastech, kde je horké a vlhké podnebí optimální pro rùst hub. Hrách, bavlník, kukuøice a rýe patøí k plodinám, které jsou nejcitlivìjí vùèi zamoøení plísnìmi produkujícími aflatoxin. Aflatoxiny vykazují znaèné rozíøení a zpùsobují velké ekonomické ztráty v ivoèiné výrobì. Napø. v roce 1986 dosahovaly 140 mil. USD v dùsledku sníené hmotnosti u brojlerù konzumujících kontaminované krmivo. Pro koncentraci aflatoxinù byla vypracovaná pøísná naøízení stanovující maximální hladinu v krmivech a potravinách. Napø. v USA platí pro kukuøici maximální hladina 20 µg . kg1 u potravin a krmiv pro dojnice, 100 µg . kg 1 u krmiv pro drùbe, 200 µg . kg 1 u krmiv pro výkrm prasat a 300 µg . kg1 u krmiv pro výkrm skotu. V EU je od ledna 1999 obecnì platná maximální hladina aflatoxinù v zemìdìlských výrobcích 4 µg . kg1 a u aflatoxinu B 1 2 µg . kg1. Ochratoxiny Ochratoxiny jsou významné toxiny vyskytující se pøi skladování surovin v mírných oblastech. V tropických a subtropických oblastech je ochratoxin A produkován hlavnì plísnìmi Aspergillus, zatímco v mírných oblastech je produkován plísnìmi Penicillium, pøedevím P. viridicatum. Tato plíseò vyrábí ochratoxin A (OA) pøi teplotì 4 °C a minimální vlhkosti penice 18,5 %. Ochratoxin A je obsaen hlavnì v obilovinách a produktech z obilovin. V Nìmecku a ve védsku bylo identifikováno urèité mnoství OA v náhodnì získaných vzorcích lidského mléka. V Dánsku probìhl nedávno rozsáhlý prùzkum 1 431 vzorkù penice, jeèmene, ita, ovsa a otrub. Zjistilo se, e 40 % vzorkù bylo kontaminováno OA. Ze sledovaných vzorkù vykazovaly otruby vyí kontaminaci ne zrno obilovin. Výsledky jsou v souladu s poznáním, e vedlejí obilní produkty, speciálnì otruby, obvykle vykazují obecnì vyí hladinu mykotoxinù ne celé zrno obilovin. Produkce OA v obilovinách se konstatuje hlavnì po sklizni jetì pøed sníením aktivity vody suením. Nejvýznamnìjím zpùsobem ochrany proti OA je zabránit poèáteènímu rùstu plísní a produkci OA. Ochratoxin A je vysoce karcinogenní toxin a intoxikace se uvádí ji pøi koncentracích 0,20,3 mg . kg 1 u kuøat a prasat. Pøevýkavci jsou vùèi tomuto toxinu, vzhledem k jeho mikrobiálnímu rozkladu v pøedaludcích, ménì citliví. Svìtová zdravotnická organizace navrhla v roce 1991 obecnì platný maximální limit pro ochratoxin 5 µ . kg1 u obilovin a obilních produktù. Toto mnoství bylo bìhem doby v nìkterých zemích, vèetnì Dánska a védska, stanoveno jako oficiální maximální limit toxinu pro potraviny a krmiva. Fusariové mykotoxiny DON (trichothecene mykotoxin) byl zjitìn ve vech obilovinách, ale penice se uvádí jako hlavní napadaná obilovina. Hlavním pøíznakem obsahu toxinu je zvíøaty odmítané krmivo s koncentrací vyí ne 0,7 mg DON . kg 1; zvracení se sleduje zøídka. Nejcitlivìjím druhem vùèi tomuto toxinu jsou prasata, u nich se mohou toxické úèinky projevit ji pøi hladinì 0,25 mg . kg1 krmiva. Podle platné smìrnice CVM (Centre of Veterinary Medicine pøi FDA v USA) je maximální povolená hladina 4 mg . kg1 krmiva aplikovaného v mnoství 10 % z krmné dávky pro prasata nebo domácí miláèky a v mnoství 50 % z krmné dávky pro ostatní zvíøata. Zearalenon Tento mykotoxin, obsaený hlavnì v kukuøici, má estrogenní úèinek a zpùsobuje u prasat reprodukèní problémy ji pøi dietetické koncentraci 1 mg . kg 1; nepøíznivé vlivy na reprodukci prasat neby- $ ly zjitìny pøi koncentraci 60 µ toxinu na kg ivé hmotnosti a den. CVM nestanovilo v krmivech, na rozdíl od DON, maximální povolenou hladinu zearalenonu. Fumonisiny Fumonisiny jsou poslední objevená skupina mykotoxinù (v roce 1988 v Jiní Africe). Fumonisiny produkuje Fusarium moniliforme a F. proliferatum; toxiny se vyskytují speciálnì v kukuøici a kukuøièných výrobcích. Nejvíc toxický je fumonisin B 1 vùèi nìmu jsou nejcitlivìjí konì. Fumonisin vyvolává leukoencefalomalacii koní a plicní edém u prasat. V souèasnosti se tato skupina mykotoxinù intenzivnì zkoumá hlavnì v USA. Dalí mykotoxiny, které mohou mít lokální význam, jsou alternariové toxiny produkované houbami druhu Alternaria, které jsou pøíèinou posklizòového hnití ovoce a zeleniny a alkaloidy palièkovice nachové. Pøirozenì se vyskytující rostlinné toxiny Poznatky ze svìta Ve výivì zvíøat mohou hrát urèitou roli i pøirozenì se vyskytující rostlinné toxiny (antinutrièní látky). K tìmto toxinùm, které nejsou produkovány plísnìmi patøí: glukosinoláty a kyselina eruková, obsaené hlavnì v øepkovém rotu a rotu z krambe, gosypol polyfenolová látka pøítomná v urèitých bavlníkových semenech, hlavnì rodu Gossypium, alkaloidy lupin; novìjí variety lupiny sladké obvykle obsahují ménì ne 0,03 % z celkových alkaloidù. Detoxikace Souèasný stav ve výskytu BSE (Izrael a západní Evropa) BSE (bovinní spongiformní encefalopatie) byla poprvé diagnostikovaná ve Velké Británii v roce 1986 a a do konce roku 1999 byla zjitìna u 179 256 kusù skotu. Vzhledem k tomu, e toxické hladiny mnoha mykotoxinù vznikají èasto jen za urèitých vnìjích podmínek, je potøeba zabránit rùstu hub a produkci mykotoxinù Pro inaktivaci toxinù v krmivu se zkouela øada strategií jako je fyzikální separace, tepelná inaktivace, ozaøování, mikrobiální rozklad a aplikace rùzných chemických látek (kyseliny, bisulfáty, oxidaèní èinidla, plyny a také siláování). Ukázalo se, e je vìtina postupù, kromì amonizace, neúèinná, nákladná nebo potenciálnì nebezpeèná. Ani na postup amonizace vak není jednotný názor. Podle odborníkù nejsou zatím dostupné bezpeèné a nákladovì úèinné postupy pro detoxikaci mykotoxiny kontaminovaných krmiv. K testovaným postupùm pro redukci absorpce mykotoxinù z trávicího traktu patøí pøídavek sorpèního materiálu do krmné dávky. Zkouela se aplikace ivoèiného uhlí, zeolitù, bentonitu, jílù a cholestyraminu. I pøes urèité kladné úèinky, dokumentované v odborných pramenech, není názor na uití tìchto látek jednotný. Vzhledem k tomu, e se mykotoxiny lií ve struktuøe a fyzikálních vlastnostech, není moné vypracovat jednotný postup na jejich likvidaci. Dále je potøeba zohlednit komplexnost krmiv pro zvíøata a monost zámìny jednotlivých sloek a skuteènost, e vyuití nìkterých základních ivin mùe být urèitými sorpèními èinidly nepøíznivì ovlivnìno. Odborníci v závìru doporuèují jako prvotní opatøení zamezit rùstu plísní a dále sníit úèinek mykotoxinù vytváøením smìsí z krmiv tak, aby koneèná koncentrace specifického mykotoxinu byla pod kritickou hodnotou a zkrmovat smìsi s urèitými mykotoxiny zvíøatùm, která nejsou vùèi tìmto toxinùm citlivá (napø. krmiva kontaminovaná ochratoxinem nebo deoxinivalenolem zkrmovat pøevýkavcùm a ne monogastrickým zvíøatùm). F e e d Te c h , " , 2 0 0 0 , è . 5 / 6 , s . 4 4 4 6 (Sch) BSE patøí do skupiny pøenosných spongiformních encefalopatií, které se vyskytují i u lidí jako Creutzfeldt-Jacobova nemoc (CJD), Gerstmann-Straussler syndrom (GSS) a Kuru and Fatal Familiar Insomnia, u ovcí jako klusavka (scrapie), u norkù jako mink transmissible encephalopathy a dále u koèkovitých, jelenovitých a dalích divoce ijících zvíøat. % Poznatky ze svìta Epidemiologické studie z V. Británie ukázaly, e BSE u skotu byla vyvolaná krmivem (masokostní mouèkou) kontaminovaným podobným èinidlem, jako je èinidlo, které vyvolává skrapii u ovcí. Na základì prùzkumu provedeného v roce 1988 se jako nejpravdìpodobnìjí pøíèina vzniku BSE uvádí zmìna v procesu výroby masokostní mouèky pro krmení skotu. Zmìnu ve výrobì pøedstavuje ukonèené uívání uhlovodíkového rozpoutìdla nebo páry pro extrakci loje ze zbytkù pouívaných pro výrobu masokostní mouèky. Je moné, e zmìna v postupu zpùsobuje, e pøi zpracování jateèných tìl ovcí zùstává èinný faktor pro skrapii a dostává se do koneèného produktu, který infikuje skot a ostatní zvíøata, jako jsou domácí koèky a kopytníci. Jako dalí pøíèina vzniku BSE se uvádí vyuití jateèných tìl nebo orgánù skotu, u nìho se nepoznalo onemocnìní BSE, pro výrobu masokostní mouèky. Tato teorie je zaloena na stejné zmìnì pøi tavení loje, jako byla uvedena výe. Zpráva z Izraele pøináí výsledky tøíletého sledování výskytu BSE v Izraeli, na jeho základì byl Izrael uznán za zemi bez výskytu BSE. V Izraeli se dodruje tento postup ochrany pøed zavleèením BSE: w Od prosince r. 1988 platí zákaz importu masokostní mouèky z pøevýkavcù z V. Británie. Minimálnì 5 let jetì pøed tímto zákazem nebyla do Izraele dovezena ádná masokostní mouèka pøevýkavcù z V. Británie. w Od èervence 1990 je platný zákaz importu masokostní mouèky savcù ze vech zemí. w Od srpna 1996 platí státní naøízení zakazující krmení vech hospodáøských zvíøat, vèetnì drùbee a ryb, masokostní mouèku ze savcù; místní zpracovatelské podniky nevyuívají odpady savcù. V Izraeli nebyl zjitìn výskyt BSE ani u domácích ani importovaných zvíøat. Skrapie byla poprvé stanovena v roce 1993 na 4 ovèích farmách v jednom okrese. Vechna ètyøi stáda byla zlikvidovaná. Poslední pøípad skrapie byl zaznamenán v prosinci 1996. V rámci prevence se provádí rozsáhlé monitorování národního stáda. Skot v Izraeli je povinnì oznaèován uními visaèkami a pøi monitorování a pohybu (pøesunu) zvíøat se individuálnì ovìøuje totonost. V Izraeli se realizuje úèinný a nepøetritý systém kontroly a monitorování BSE. Onemocnìní BSE je mimoøádnì významné v souvislosti s vazbou mezi BSE a novou variantou CJD. Do 31. prosince 1999 byly ve V. Británii diagnostikovány 52, ve Francii 2 a v Irsku 1 pøípad nové varianty CJD. Pøípady BSE byly diagnostikovány u skotu importovaného z V. Británie v tìchto zemích: Kanada 1 pøípad (11/93); Dánsko 1 pøípad (7/92); Falklandy 1 pøípad (1989); Nìmecko 6 pøípadù (1 v roce 1992, 3 v roce 1994 a 2 v roce 1997), Itálie 2 pøípady (10/94), Oman 2 pøípady v roce 1998. Endemický výskyt BSE byl zjitìn u domácího skotu v nìkolika evropských zemích, jako je výcarsko 333, Irsko 442, Portugalsko 367, Francie 80, Nizozemí 6, Belgie 10, Lucembursko 1, Lichtentejnsko 2. Ve V. Británii se sleduje pokles poètu pøípadù BSE. I s r a e l J . v e t e r. M e d . , # # , 2 0 0 0 , è . 2 , s . 5 5 5 7 Bioèipy jako nástroje ke znekodòování patogenù (Sch) Výzkumníci z u niverzity v Purdue, USA spojili biologické proteiny s poèítaèovými èipy, tím vytvoøili bioèipy, které by mohly být slouèeny do nástroje, který by mohl levnì a úèinnì detekovat buòky nemoci, mikroby a kodlivé nebo terapeutické chemikálie. Tento nástroj by mohl pomoci lékaøùm urèit diagnózu nemoci, rozpoznat biologické nebo chemické útoky a zpracovatelùm jateèných zvíøat detekovat kodlivé patogeny v masných výrobcích. Také významnì by mohl zkrátit dobu detekce patogenù na nìkolik minut místo døívìjích 57 dní, které byly potøeba ke kultivaci, testování a potvrzení pøítomnosti patogenù. Tento koncept je jako klíè a zámek biologické proteiny se váou na bunìèné stìny zvlátních bakterií, take jsou bioèipovým nástrojem s protilátkovými proteiny, které se váou napø. na bakterii Listeria monocytogenes, která pronikla vzorkem masa. Tyto proteiny by se mìly pøipojit na tyto patogeny nebo je & uzamknout, a vyslat elektronický signál ke ètecímu zaøízení, které by mìlo potvrdit pøítomnost patogenù. Univerzita v Purdue zaádala o patent pro bioèip, ten by mìla schválit organizace Food and Drug Administration pro vyuití ve zpracování potravin. První týmový projekt v Purdue bude vyvíjení bioèipového nástroje k detekci Listeria monocytogenes. Výzkum bude uskuteèòován nejdøíve na univerzitì a moná za pár let bude pokraèovat v komerèním prostøedí v podniku na zpracování masa. Tým se zamìøuje na Listerii monocytogenes kvùli zhoubnosti této bakterie a z povìøení vlády, aby výskyt Listerie byl redukován na polovinu za pìt let. Tato bakterie se obvykle vyskytuje v mnoha potravinách, roste dokonce v lednièkách a odolává jak zahøívání, tak vysokým teplotám. V USA onemocní tímto patogenem kadým rokem 2 500 lidí a jedna z pìti obìtí umírá (pøi epidemii Listerie v roce 1998 onemocnìlo více ne 100 a zemøelo 15 osob). Feedstuffs, % , 2000, è. 38, s. 30, 31 Zánìt dìlohy krav Zánìt dìlohy metritida, zdravotní problém èerstvì o t e l e n ý c h k r a v, m ù e b ý t sputìn øetìzovou reakcí jiných zdravotních problémù krav po otelení. Poznatky ze svìta ( Vo ) Chovatelé by nemìli dopustit, aby tato situace mezi jejich kravami nastala. Tím, e porozumí tomu, jak k metritidì dochází, mohou zabránit jejímu vzniku. Pøitom mohou vyuívat doporuèení, které poskytli ameriètí veterináøi rùzných organizací státù Colorado, Idaho a Iowa. Jak k metritidì dochází? K metritidì dochází, kdy bakterie proniknou do dìloního epitelu a zpùsobí zánìt dìloní stìny. Zadrená placenta se èasto mùe chovat jako knot, který vnáí bakterie do dìlohy a metritida je právì proto èasto povaována za následek zadrené placenty. Mimo ní mohou pøispívat k zvýenému výskytu metritidy jiné problémy èerstvì otelených krav, jako napø. mléèná horeèka, obtíný porod dystocie a ketóza. Kráva s tøikrát vìtí pravdìpodobností dostane metritidu, jestlie má mléènou horeèku, posun slezu, ketózu nebo má potíe s telením. A proto by chovatel mìl sledovat krávu od otelení do období stání nasucho, aby mohl zabránit výskytu tìchto problémù a tím zabránit i vzniku metritidy. Krmení krav stojících nasucho Kdy se kráva otelí v dobì, kdy její tìlesná kondice dosahuje bodové hodnoty 4,0 nebo i víc (podle pìtibodové stupnice), bude mít pravdìpodobnì více problémù ne kráva, která se otelí pøi optimální tìlesné kondici v bodové hodnotì okolo 3,25 a 3,75. K dystocii, která vyaduje pomoc pøi porodu, dochází èasto u krav, které jsou v a pøíli dobré kondici. Dystocie mùe vést k vyímu výskytu zadrené placenty. Proto je tøeba, aby se krávy telily v optimální tìlesné kondici. To znamená øídit obsah proteinù a energie v krmných dávkách krav stojících na sucho a krav v pøechodném období. Zvlátní pozornost je tøeba navíc vìnovat obsahu vápníku, fosforu, draslíku a chloridu v krmných dávkách, protoe nevyváenost tìchto ivin mùe vést k mléèné horeèce. Význam má té sledování obsahu selenu a vitaminu E, jeho nedostatek mùe zpùsobovat zadrení placenty a následnì i metritidu. Zdravá výiva zvlátì pøimìøený pøíjem energie bìhem období stání nasucho a v pøechodném období podporuje pøíjem krmiva. A to je podstatnì dùleité pro udrení správné rovnováhy energie a k tomu, aby se imunitní systém vyhnul úèinkùm stressu a nemocí. Imunitní systém mùe hrát urèitou úlohu v tom, e dochází k zadrení placenty. Jestlie je imunitní systém oslaben stresem nebo nemocí, nemusí rozpoznat placentu jako cizí objekt, který je tøeba vypudit z tìla, co vyústí v zadrenou placentu a pravdìpodobnì i v metritidu. Minimalizace stresu pøi telení Jestlie se kráva telí v optimální tìlesné kondici a prosperovala pøi dobré krmné dávce pro pøechodné období, je tøeba se snait minimalizovat jiné stresové èinitele, ke kterým dochází pøi telení. Na prvním místì by mìlo být èisté a suché místo pro telení, co není vdy snadné. Udrování èistoty minimalizuje poèet bakterií, které se mohou íøit do dìlohy. Je také potøeba omezit stres jako ruch, neklid a ' Poznatky ze svìta hluk v telicím boxu bìhem telení. Telicí kotec by nemìl být v blízkosti kotce pro léèení zvíøat nebo støihání paznehtù. Jiný èastý stres pøi telení obtíný porod vyadující asistenci (dystocie) má èasto za následek zadrení placenty a metritidu. Chovatel by se mìl snait minimalizovat tìkosti pøi telení ji správným odchovem jalovic. Mìl by spolupracovat s výiváøem a veterináøem na vývoji praktik výivy a managementu, které umoòují jalovicím, aby se otelily mezi 22. a 24. mìsícem vìku, kdy dosáhnou vhodné velikosti a hmotnosti. Je uiteèné si jako plemeníky vybrat býky, kteøí mají dobré výsledky co se týèe snadnosti porodù matek. Sledování krav po otelení Deset dní po otelení je dùleitá doba pro sledování krávy. Velmi uiteèné je vedení denních záznamù tìlesné teploty bìhem tohoto období. Je to významné pro identifikaci krav, které se mohou stát obìtí metritidy v èasném období laktace. Pokud jde o výivu, je tøeba sledovat pøíjem suiny a poskytnout orálnì doplnìk vápníku. Prevence metritidy zaèíná vhodnou výivou bìhem období stání na sucho a pokraèuje pøi správném managementu pøi telení a krátce poté. Tím je moné pøedejít tomu, aby zánìt dìlohy podlomil zdraví a tím sníil produktivitu krav. Teleskopický manipulátor John Deere øady 3000 Po dvou letech vývoje pøedstavil John Deere dlouho oèekávaný teleskopický nakládaè a manipulátor øady 3000. Manipulátor John Deere 3200 Ovládací prvky výloníku Dairy Herd Management, !%, 1999, è. 11, s. 32, 34 ( Vo ) Poprvé byl pøedveden na výstavì zemìdìlských strojù a traktorù Royal Highland Show. Patøí do tøídy, která má nahradit døívìjí model Matbro 4000 z roku 1995. Modely JD3200 a JD3400 jsou zcela odliné od standardních konstrukcí. Mají novou konstrukci rámu a výloníku, nový motor, pøevodovku, hydraulickou soustavu i kabinu. Modely 3200 a 3400 jsou pohánìny motory PowerTech o objemu 4,5 litru umístìnými vzadu. Tento blok je stejný jako na traktoru JD6310. Výkon je 74 kW. Maximální kapacita zvedání je 2,8 a 3 tuny. Kritika u pøedelého typu Matbro4000 se snesla na nedostateènou výku zdvihu, na nedostateènou kapacitu, na patnou konstrukci rámu i výloníku. Maximální výky zdvihu se zvìtily u modelu 3200 z 5,5 na 5,62 m a u modelu 3400 6,7 na 7,12 m. To bylo umonìno silnìjí konstrukcí rámu a mohutnìjím výloníkem, dokonalejí geometrií. Dalích 200 kg hmotnosti zvedne model 3400 díky vìtímu hydraulickému válci a úpravì výloníku. Tìí motor umístìný vzadu znemonil, aby se mohlo balastní závaí snadno snímat. Proto byla provedena zmìna, spoèívající v zeikmení nosné konstrukce, které sejmutí závaí usnadòuje. Pod plastovým krytem na boku stroje je palivová nádr a nádr na hydraulický olej. Pøístup do kabiny plnì prosklenými dveømi je podobný pøístupu do traktoru John Deere 6010. Teleskopický sloupek øízení je naklápìcí stejnì jako na traktoru JD 6010, palubní deska z øady 5000 ukazuje rychlost stroje, poèet otáèek motoru a teplotu motoru. Výhled z kabiny je výborný, neruený tenkými rohovými sloupky, avak ponìkud je omezen rampou se svìtlomety. Výrobce dbal na bezpeènost provozu a opatøil manipulátor bezpeènostním spínaèem, uzamykajícím výloník a mechanismem, který zabraòuje zaøazení reverzéru pøi zataené ruèní brzdì. Øidiè volí jeden ze ètyø pøevodových stupòù 3200 3400 tlaèítkem. Rychlost modelu 3200 na silnici PowerTech PowerTech j e a 3 1 k m . h 1 74 74 s pneuma-tikami 16/ 5,62 7,12 70x20 nebo 2,8 3,0 35 km . h 1 s pneumatikami rozmìru 4 stupnì s reverzérem 4 stupnì s reverzérem 15,5/80x24. Hydraulic107 107 ké èerpadlo dodává 3,2 3,5 1 0 7 l . m i n 1 o l e j e . 34 973 37 773 Vzhledem k rozmìrùm a uspoøádání lze stroj pouívat i v meních uzavøených prostorech. Polomìr otáèení je 3,2 m, podvozek lze vybavit øízením dvìma nebo ètyømi koly nebo tzv. krabovým øízením. Technické parametry manipulátorù 3200 a 3400 Modely Znaèka motoru Výkon motoru, kW Maximální výka zdvihu, m Maximální kapacita, t Pøevodovka Výkon èerpadla, l . min1 Polomìr otáèení, m Cena, GBP Novinky rakouského výrobce zemìdìlských strojù Pottinger Fa r m e r s We e k l y, ! ! , 2 0 0 0 , è . 6 , s . 6 4 () Pottinger vyuil den techniky v Grieskirken, který se konal 25. srpna, aby pøedstavil své nové stroje. Tato firma vyváí své výrobky do Nìmecka, Francie, výcarska, Velké Británie a do dalích zemí. Jedním z nejzajímavìjích strojù na této události byl sbìrací vùz JumN o v é p r o d u k t y, n o v é l o g o bo 6000 a 6600 Powermatic o objemu 60 a 66 m3. Pro pøítí sezonu a nové plány to vechno bude tato øada doplnìna o vùz o kapacitì 72 m3. Výrobce potvrzuje, mìní rakouský výrobce e od zahájení výroby ji prodal 14 vozù v Irsku a pøes 30 v Nìmecku, strojù na sklizeò sena Itálii, Holandsku a ve panìlsku. Tøebae tato èísla jsou uspokojivá, a strojù na zpracování výrobce upozoròuje, e by prodejci mìli informovat majitele velkých p ù d y. farem s ivoèinou výrobou a podnikù slueb o výhodách pouívání tìchto strojù. Tvrdí, e v porovnání se sklizní samojízdnou øezaèkou o výkonu 331 kW a dvìma traktorovými soupravami na odvoz mohou tyto vozy uetøit a 42 % nákladù. Úspory budou tím vìtí, èím je vìtí pøepravní vzdálenost. Výkonnost sbìracích vozù je 168 t . h 1 , délka øezanky pøi pouití mechanismu se 45 noi je 40 mm, pøi vyjmutí kadého druhého noe je délka øezanky 100 mm. Ze sbìracího zaøízení rostlinná hmota postupuje pøes øezací mechanismus do korby. Po naplnìní, které ohlauje elektronické èidlo, se sbìrací vùz vyprazdòuje. Na dnu techniky zaujímal pozornost rovnì rekonstruovaný nesený tøídílný ací stroj Nova Cat 7800. Pracovní zábìr stroje je 7,5 m. Je to kombinace vpøedu a vzadu nesených acích strojù, které mohou pracovat i samostatnì. Kromì této soupravy Pottinger nabízí i soupravu 8600 o zábìru 8,35 m, která pracuje ve stejném reimu jako 7800. Sbìrací vùz Jumbo 6600 firmy Pottinger Oba modely mají spoleènì s 5, 6, 7 a 8diskovými stroji rekonstruovanou ací litu. Nový typ je svaøovaný místo roubovaného, aby se dosáhlo vìtí spolehlivosti a delí ivotnosti. Oválné kotouèe s rychle výmìnnými noi QuickChange zlepují kvalitu øezu, zvyují výkonnost a sniují ztrátové èasy na výmìnu noù. Pro ty, kteøí pátrají po výkonných obraceèích a shrnovaèích, nabízí Pottinger model Euro Top 1251. Je to stroj se ètyømi rotory hydraulicky stavitelnými na zábìr od 9,9 do 12,5 m. Euro Top má závìsný systém Multi Tast, který zajiuje plovoucí polohu kadého rotoru pøi jízdì po nerovném povrchu pole. Pro novou sezonu Pottinger pøipravil nesený kombinovaný mulèovací secí stroj Terrasem 6000 o zábìru 6 m. Secí stroj vyrobila firma Rabe podle smlouvy s firmou Pottinger, která má 25 % vázaného finanèního podílu. Tato kombinace pracuje rychlostí 15 km . h1 a její výkonnost je a 80 ha . d1. Secí Poznatky ze svìta Mulèovací secí stroj Terrasem Kombinovaná souprava lisu a balièky stroj je pneumatický, souprava má kypøiè turbo, osivo je vyséváno dvoudílnými secími botkami zavìenými na paralelogramových závìsech. Kapacita zásobníku je 3 300 litrù. Fa r m e r s We e k l y, ! ! , 2 0 0 0 , è . 7 , s . 8 2 () Mení poadavky na pracovní sílu, vìtí výkonnost a snadnìjí ovládání na svahovitých pozemcích nabízí New Holland svou integrální kombinovanou soupravou balíkovacího l i s u a b a l i è k y. Tento stroj se skládá ze svinovacího lisu s pevnou komorou na válcové balíky New Holland 544 a balièky Tawi 500 od výcarského výrobce Grunderco, popø. z lisu New Holland 644 nebo 648 a balièky Tawi 600. Balièka je pøipevnìna k lisu vnìjím rámem na tandemovém podvozku, který zaruèuje rovnomìrné zatíení obou náprav. Na kadou pneumatiku rozmìru 15/55-17 tak pøipadá zatíení 250 kg. Toto uspoøádání vyhovuje pøi práci i na vìtích svazích. Z kabiny traktoru, kde je umístìna ovládací skøínka TAWI, se ovládají dvì hlavní operace vkládání balíkù na balicí stùl s balením a jeho odkládání. První operace se aktivuje jedním tlaèítkem. Po otevøení dveøí vidlice poloí balík na balicí stùl a vrátí se do výchozí polohy a dveøe se opìt zavøou. Rotaèní mechanismus se uvede do pohybu a balík se zabalí. Vlivem ètyø støedících válcù je balík balen pøesnì i na svaitém pozemku. Balení provádìjí dvì obíhající ramena s fólií o íøce 750 mm. Poèet otáèek je 4,5 min1 na zaèátku balení a pak 18 min1 v plném provozu. Po zabalení se balík mùe buï vypustit na zem, nebo podret a vypustit a na pøíhodném místì nebo uloit do øady vedle ji odloeného balíku pro ulehèení a urychlení sbìru. Pøi sklizni siláe bylo dosahováno výkonnosti a 45 balíkù za Souprava lisu New Holland 544 s balièkou Tawi 500 hodinu. Cena stroje (540/500 a 648/600) je 35 316 a 37 515 GBP. Nový C ASE STX440 Quadtrac Fa r m e r s We e k l y, ! ! , 2 0 0 0 , è . 4 , s . 7 6 () Model STX440 je pohánìn automobilovým motorem Cummins o objemu 15 litrù s poètem otáèek 2 000 min1. Maximální výkon byl namìøen 353 kW. Výkon od motoru se pøenáí pøes pøevodovku s 16 stupni vpøed a 2 reverzními. Osm pøevodových stupòù je urèeno pro polní práce, ostatní pro práce na silnici s maximální rychlostí a 37 km . h 1. Chladièe, motor a pøevodovka zabírají prostor v pøední èásti kloubového traktoru, zatímco v zadní èásti je nádr na palivo, hydraulický závìs a zadní náprava. Objem palivové nádre je 1 136 litrù, take není tøeba po dobu 22 hodin jezdit tankovat. Hydraulický závìs uzvedne a 8,84 tun. Pøevodové stupnì se øadí pod zatíením. Traktor je vybaven pásy o íøce 75 cm, popø. o íøce 90 cm ani se musí vymìòovat hnací a napínací kola. Mìrný tlak na pùdu je 0,037 MPa, polomìr otáèení 5,7 m. Výhodou technického øeení podvozku je, e na souvratích nedochází v porovnání s ostatními pásovými vozidly k nadmìrnému hrnutí pùdy zpùsobovaném pásy pøi zatáèení. Dalím chytrým øeením je dálkové ovládání hydraulického závìsu, které chrání øidièe pøed stykem s tìkými pøípojnými stroji pøi jejich zavìování. Øízení traktoru vyaduje zkuenost. Po sputìní motoru se páka na sloupku øízení automaticky pøesune z parkovací do provozní polohy a nastaví se 4. pøevodový stupeò. Je zde rovnì neutrální a reverzní poloha. Po selápnutí plynu se traktor rozjede. Zmìnu z jednoho rozsahu do druhéVýkonný pásový CASE STX440 a dálkové ovládání závìsu ho lze provést tlaèítkem na plynové páce. Ovládací systém a display jsou konstrukce Magnum, která rov- Nejvýkonnìjí traktor ve Velké Británii Quadtrac má p o d k a p o t o u 3 2 4 k W. B y l v y r o b e n v e Fa r g o, N o r t h Dakota. Je na vrcholu øady o výkonech 202, 240 a 2 7 6 k W. V e c h n y è t y ø i modely jsou k dispozici také v provedení na kolech. Traktory CASE øady STX Model STX275 STX325 STX375 STX440 Výkon (kW) 202 240 276 324 Motor CASE 8,3 l CASE 9 l Cummins 15 l Cummins 15 l Pøevodovka 16 x 2 Powershift 16 x 2 Powershift 16 x 2 Powershift 16 x 2 Powershift Kolový ano ano ano ano Pásový ne ne ano ano nì zahrnuje automatické ovládání hydraulického závìsu, prokluzu a kontrolu výkonu. Fa r m e r s We e k l y, ! ! , 2 0 0 0 , è . 4 , s . 7 8 Kadmium v pùdì a rostlinì Prùmìrné mnoství kadmia v zemské kùøe se celkovì odhaduje na 0,15 a 0,20 mg Cd . kg -1 . Jeho rozloení je vak nerovnomìrné a nejvíce ho obsahují zinkové rudy, a to v mnoství 0,2 a 0,4 %. ivotní prostøedí () Ve vìtinì prùmyslovì vyspìlých zemích je nejvýznamnìjí pouití kadmia pøi pokovování jiných kovù. Zajímavou výjimkou je Japonsko a védsko, kde je toto pouití zakázáno zákony na ochranu ivotního prostøedí. Vrstva kadmia chrání kovy pøedevím pøed korozemi alkáliemi a moøskou vodou. Druhé nejdùleitìjí pouití kadmia je pro výrobu pigmentù, pøedevím na bázi sulfidu kadmia. Pigmenty mají výbornou tepelnou stabilitu a míchají se do barev, emailù i umìlých hmot. V elektrotechnice nalo kadmium uplatnìní pøi výrobì baterií, polovodièù a fotoèlánkù. Spotøeba i rozsah vyuití kadmia má rok od roku vzrùstající tendenci. Vzhledem k tomuto faktu a jedovatosti i nepatrných mnoství Cd pro organismy, stanovilo mnoho zemí maximální povolená mnoství Cd ve vzduchu a pitné vodì. Pøítomnost malých mnoství kadmia je v pøírodì zcela pøirozená. Kadmium nelze ze ivotního prostøedí komplexnì vylouèit, protoe je i za normálních podmínek vyluhováno z hornin, uvolòuje se pøi spalování fosilních paliv a z fosforeèných hnojiv. V souèasné dobì se sledování obsahu kadmia v ivotním prostøedí zvíøat i lidí vìnuje stále vìtí pozornost. Vzhledem ke svým chemickým vlastnostem kadmium snadno reaguje s celou øadou biologicky aktivních molekul, vèetnì proteinù, fosfolipidù, purinù, porfyrinù, nukleových kyselin a enzymù. Zinek v nìkterých enzymech mùe být snadno nahrazen kadmiem. Tato zámìna kovù mùe pak pùsobit zvýenou nebo sníenou aktivitu takového enzymu. Vechny tyto zmìny jsou podstatou nebezpeènosti kadmia pro ivé organismy. Zvýený obsah Cd v prostøedí vede k rùstu jeho obsahu v rostlinách. Toxický vliv kadmia byl pozorován u lidí pøi pravidelném konzumu rostlin se 3 ppm Cd. Chronické otravy jsou známy jako onemocnìní Itai-Itai. V pùdách je bìný obsah kadmia 0,21,5 mg Cd . kg 1 pùdy. Kadmium je v pùdì obsaeno v primárních minerálech, ve formì nerozpustných sraenin, hydratovaných oxidù Mn, Fe, Al, ve vazbì na organickou hmotu, v koloidním systému a v nepatrné míøe v pùdním roztoku. Pohyb kadmia v pùdì ovlivòuje pH, koncentrace Cl iontù, obsah jílových minerálù a kvalita humusových látek. S rostoucí hodnotou pH rozpustnost slouèenin Cd klesá. Nejpohyblivìjí je pøi pH 4,55,5. Pøi pH nad 7,5 pøestává být kadmium rozpustné. Kadmium se znaènì imobilizuje jílovými minerály a humínovými kyselinami. Za pøítomnosti síranù dochází k vysráení Cd, a tím ke sníení jeho rozpustnosti. Naopak chloridové ionty rozpustnost Cd zvyují. V pøípadì pùdní organické hmoty se do popøedí pøi interakci s kadmiem dostává spíe její kvalita ne celkové mnoství v pùdì. Sorpce kadmia humínovými kyselinami je výraznì ovlivnìna jejich chemickou strukturou, hlavnì poètem karboxylových skupin. Vyí pøirozený obsah kadmia mají pouze sirníkové rudy, zvlátì sfalerit a fosfacity. Ve srovnání s prùmìrným obsahem kadmia v nekontaminovaných pùdách mùe na nìkterých lokalitách stoupnout obsah Cd a na stovky a nìkde i tisíce mg v 1 kg pùdy. Takovéto silné zneèitìné pùdy se zjistilo opakovanì v blízkém okolí hutí, kde se zpracovává olovìná a zinková ruda nebo poblí dolù, kde se tyto kovy tìí. Dùleitou roli v intenzitì kontaminace pùdy z tìchto zdrojù hrají klimatické podmínky. Kromì prùmyslových zdrojù mùe být pùda zneèitìna i kadmiem z èistírenských kalù, které se dnes ve velkém mìøítku aplikují do pùdy jako hnojiva pro zlepení pùdní struktury. V podmínkách ÈR mohou být v zemìdìlství významným ! ivotní prostøedí Rostlinné esenciální oleje likvidují pachy z hnoje Lidská výiva Protirakovinné úèinky br ukvovité zeleniny Rozsáhlé epidemiologické prùzkumy dokazují, e vysoká konzumace ovoce a zeleniny má pozitivní vliv na s n í e n í v ý s k y t u r a ko v i n y. Øada odborníkù se proto shoduje v názoru, e pro lidské zdraví je nejprospìnìjí podstatné zvýení konzumace tìchto druhù potravin. zdrojem kadmia superfosfáty dováené ze zahranièí. Nìkteré obsahují 38 48 mg Cd . kg-1 a jejich dlouhodobá aplikace vede ke zvýení koncentrace Cd v pùdách i rostlinách. Kadmium se v pùdì kumuluje nejvíce ve vrstvì 0 a 5 cm a s pøibývající hloubkou jeho koncentrace klesá. V nekontaminovaném prostøedí se kadmium do pùdy dostává zvìtráváním hornin, ve kterých jeho obsah nepøesahuje 0,3 mg v 1 kg. Pøi zvìtrávání snadno pøechází do roztoku, kde se vyskytuje jako kationt Cd 2+. Zvýení koncentrace Cd v pùdním výluhu má výrazný inhibièní efekt na rùst a aktivitu pùdních mikroorganismù. Rostlina kadmium pøijímá pøevánì jako kationt Cd2+ a to buï z pùdy, nebo atmosféry Pøíjem z pùdy pøevládá a pøi vysokém obsahu Cd v pùdì a pøi kyselém pH. Pohyb Cd z koøenù do nadzemních èástí je omezený. Lze ho sníit fosforeènou výivou, kde se pøedpokládá interakce Cd s P a vápnìním. Kadmium se ve vìtí míøe ukládá v houbách, a to zejména v kloboucích plodnic rodu Agaricus. U rostlin se Cd pravdìpodobnì hromadí v proteinové frakci. Základní pøíèinou toxicity kadmia pro rostliny je naruení enzymatické aktivity. Dochází k potlaèení syntézy antokyanu a chlorofylu. Prùmìrný obsah kadmia v rostlinách je 0,030,5 mg . kg1 suiny. Nejvíce akumulují kadmium listové zeleniny jako penát a salát. Naopak nejménì je Cd obsaeno v jahodách a plodové zeleninì. Vìtina rostlin je proti kadmiu tolerantní a nevadí jim v pùdì ani koncentrace nad 50 mg . kg1. Existují vak i plodiny citlivé, jako je penát, sója a tabák, které reagují negativnì u na mnoství 413 mg . kg1 pùdy. Symptomy toxicity kadmia se projevují omezeným rùstem rostlin, pokozením koøenù (mrcasatìní u koøenové zeleniny) a èervenohnìdým zbarvením listù, které pøechází v chlorózu. (OR) Výzkumníci z Agricultural Research Service amerického ministerstva zemìdìlství sdìlili, e nepøíjemnì páchnoucí sloky, které unikají z výkrmen skotu, mohou být za jeden den zlikvidovány esenciálními oleji, podobnými tìm, které produkují nìkteré rostliny rodu máta a jí pøíbuzné. Studie o potlaèování zápachu, vypracované v americkém výzkumném centru Meat Animal Research Service v Nebrasce, hledají zpùsoby, jak zachovat hodnotu hnoje jako hnojiva, sníit emise plynù pøispívajících ke globálnímu oteplování a sníit íøení patogenù pocházejících z krmiva na hospodáøská zvíøata urèená na jatka. V laboratorních pokusech byly pouity esenciální oleje carvacrol a thymol (sloky oreganového oleje) v mnoství 1g na 0,5 l kejdy ze zvíøecích výkalù a moèi, aby úplnì zablokovaly tvorbu nepøíjemnì páchnoucích tìkavých mastných kyselin. Pouití kadé z tìchto dvou chemikálií zabránilo pachùm v kejdì na nìkolik týdnù a kadá byla tak úèinná jako pouití tìchto olejù v kombinaci. Studie dále ukázaly, e tyto esenciální oleje mohou sniovat populace fekálních bakterií jako Escherichia coli v kejdì. Kdy se hnùj kontaminovaný patogeny dostane na kùi zvíøat urèených na jatka, zvyuje se riziko kontaminace masa bìhem jateèného procesu. Proto nyní vìdci provádìjí výzkum hnoje ve výkrmnì, aby testovali úèinky esenciálních olejù proti potenciálnì smrtícím bakteriím E. coli O 157 a jiným patogenùm. Feedstuffs, % , 2000, è. 40, s. 13, ( Vo ) Stále ale není zcela jednoznaènì zøejmé, zda tento úèinek je moné pøipsat pøímému úèinku nutrièních látek, které jsou obsaeny v tìchto potravinách a nebo do jaké míry na to mají vliv nepøímé úèinky, jako je soubìná redukce pøijmu tukù a zvýený pøíjem vlákniny, vitaminù a karotenoidù. Uvedené epidemiologické studie dokazují, e pøiblinì 75 a 80 % rakoviny lidí nesouvisí s genetickými faktory a e nejdùleitìjími faktory je kouøení a strava. Nejnovìjí výzkumy dokazují, e strava je zodpovìdná za 20 a 33 % vech druhù rakoviny lidí ijících v ekonomicky vyspìlých zemích. V souèasnosti napø. je jen v USA roènì registrováno asi 1,4 milionù nových pøípadù a pøiblinì 0,5 milionù úmrtí na rakovinu. Tento vysoký výskyt " Lidská výiva rakoviny mùe být sníen kombinací zdravotních opatøení (vyhnout se urèitému rizikovému chováním a návykùm) nebo poskytováním preventivních látek tato strategie je oznaèována jako chemoprotekce, chemoprofylaxe nebo chemoprevence. Základem chemoprevence je konzumace potravin, které výraznì omezují výskyt rakoviny. Prvním základním úkolem na tomto poli je identifikace chemických látek, které indukují detoxikaèní enzymy v tkáních savcù. Tyto enzymy (napø. glutathione-S-transferáza, qiunonereduktáza a epoxid-hydroláza) inaktivují reaktivní karcinogeny tím, e bourají jejich reaktivní centra. Znaèná pozornost je vìnována proto rostlinám, které jsou bohaté na druhotné metabolity, bìnì oznaèované jako fytochemikálie, které jsou zodpovìdné za uvedenou indukci enzymové aktivity. U brukvovité zeleniny (napø. brokolice, kvìták a zelí) jsou základními fytochemikáliemi vysoce reaktivní isothiokyanáty (ITKRN=C=S), známé i pod názvem hoøèièné oleje. U ITK sulforaphanu, který byl izolován z brokolice, byla zjitìna antikarcinogenní aktivita na rakovinu mléèné lázy. Prekursorem ITK jsou glukosinoláty (GS), které se u brukvovitých rostlin vyskytují v mnohem vìtím mnoství ne ITK. Tìchto GS je známo vìtí mnoství a k nejvíce a nejèastìji se vyskytujícím patøí napø. glukoraphanin, glucobrassicin, neoglukobrassicin a 4-hydroxyglukobrassicin. GS jsou hydrolyzovány na ITK enzymem myrosinázou (ß-thioglukosid glukohydroláza), které se v rostlinách vyskytuje soubìnì s GS, ale je od nich fyzicky oddìlena. Ke kontaktu GS s myrosinázou dochází a po poranìní, rozdrcení nebo jiném pokození pletiv rostlin, jako je otlaèení nebo rozmraení. K tomu vìtinou dochází v prùbìhu kultivace, skliznì, dopravy a prodeje a samozøejmì i v zaívacím traktu konzumentù. GS jsou velmi stabilní, ve vodì rozpustné látky, které se mohou vyskytovat v tkáních nìkterých rostlinných pletiv v mnoství a 1 váhového procenta. U brokolice se v prùmìru vyskytují v mnoství 0,05 a 0,1 % èerstvé hmoty. Oproti tomu ITK jsou vysoce reaktivní a tìkavé. První GS byly izolovány ji v polovinì minulého století a v souèasnosti se vìtinou detekují chromatograficky (GC nebo HPCL), i kdy se pilnì pracuje na vývoji nových metod (napø. jaderná magnetická rezonance). Obsah GS v rostlinách je odvislý od druhu, ale i odrùdy, brukvovitých plodin, na podmínkách v jakých jsou jednotlivé rostliny pìstovány (napø. intenzita a zpùsob výivy rostlin). Obsah GS v rostlinách té kolísá v závislosti na stáøí a na vývojové fázi rostliny. Kromì toho jsou GS i nerovnomìrnì rozloeny v rostlinách. Pøiblinì pìtkrát více je jich v pletivech rùic brokolice ne ve stoncích nebo listech. Znaèný význam na obsah GS má i posklizòová a kuchyòská úprava zeleniny. Obsah GS mùe v èerstvých produktech klesat v prùbìhu skladování, dopravy a prodeje, nebo zde dochází k uvolòování myrosinázy a tím k pøemìnì GS na ITK, které jsou rychle degradovány nebo tìkají do okolního prostøedí. Jestlie pøed zamraením je zelenina blanírována (krátké spaøení nebo povaøení), zastaví se v ní enzymatické pochody, které jinak by probíhaly i po zmrazení. Proto je ve správným zpùsobem zmraené zeleninì celkový obsah GS i jejich sloení pøiblinì stejné v jako v zeleninì èerstvé. I kdy po krátkém varu (3 a 5 minut) dochází k redukci celkového obsahu GS, obsah nejdùleitìjího z nich glukoraphaninu se sniuje jen velmi málo. Kuchyòské metody, jako je vaøení v páøe, mikrovlnný ohøev, rychlé povaøení v malém mnoství vody nebo horkovzduná úprava mohou být pouívány bez nebezpeèí vìtích ztrát GS. GS vak nejsou pro lidský organismus vdy jen prospìné. Kromì dobrých GS existují i GS patné. Jsou to pøedevím alkylthioalkyl GS (napø. glukoiberin a glukoerucin), z nich se vytváøí ITK jako napø. sulforaphan, iberin a erucin s velmi malou cytotoxicitou aktivitou, ale které mohou aktivovat tvorbu xenobiotik, které se dále pøemìòují v karcinogeny. Z indol GS (napø. glucobrassicin, neoglukobrassicin, 4-hydroxyglukobrassicin, 1-hydroxyglukobrassicin a 4-methoxyglukobrassicin) se vytváøejí látky jako indol-3-karbinol, indol-3-acetonitril a 33-diindolylmetan, které mají prakticky nulové antikarcinogenní úèinky a dokonce se mohou úèastnit vytváøení karcinogenù a to tak, e modulují metabolickou aktivitu prokarci- # Lidská výiva nogenù. V kyselém prostøedí lidského aludku se z indol-3-karbinolu mohou samovolnì vytváøet látky, které svou toxicitou jsou stejné jako dioxin (TCDD), který neslavnì proslul v látce Agent Orange, který byl pouit ve vietnamské válce. Take metabolické deriváty indol GS mohou souèasnì produkovat látky, které lidský organismus chrání pøed rakovinou, ale i rakovinu podporují. Skupina GS oznaèovaná jako hydroxyalkenyl GS (napø. progoitrin a epiprogoitrin) jsou metabolicky pøemìòovány na strumagenní oxazolidomethiony. Proto pøespøílinou konzumací nìkterých brukvovitých zelenin, jako je zelí a kapusta, vzniká struma (vole) a to jak u zvíøat, tak i u lidí mùe být v nìkterých oblastech i pøíèinou endemické strumy. Tyto potenciálnì strumagenní GS ve velkém mnoství obsahuje i katrán (Crambe maritima), øepka (Brassica napus) a øepice (B. campestris = B. rapa), kdeto v brokolici je jich nevýznamné mnoství. Zajímavé je, e tepelnou úpravou dochází ke znaèné degradaci právì tìchto patných indol GS. I pøes tyto uvedené nevýhody je moné konstatovat, e brukvovité plodiny mají opodstatnìní v racionálním rozvoji výivové strategie smìøující k redukci rizik rakoviny. Antikarcinogenní úèinky brukvovité zeleniny nejsou zpùsobovány jen obsahem GSL, ale i obsahem selenu. Tento dùleitý stopový prvek umoòuje mít lidský imunitní systém a volné radikály pod kontrolou a tím pomáhá v prevenci rakoviny. V bìné stravì je vak selenu nedostatek a proto se doporuèuje jej dodávat ve formì rùzných komerènì vyrábìných preparátù. Koncem devadesátých let se jen v USA prodalo tìchto doplòkù asi za 60 milionù USD a kadoroènì se jejich prodej zvyoval pøiblinì o 10 %. Soli selenu (selenáty a selenity) obsaené v doplòcích vak mohou být ve vìtích dávkách toxické, co se vak prakticky nemùe stát je-li selen dodáván pøírodní potravou. Vysoký obsah selenu obsahuje pøedevím brokolice, ale i rùièková kapusta a èesnek. Zde je selen ve formì aminokyseliny selen methyl selenocysteinu (SeMSC), ze které se snadno odtìpuje methyl selenol, který má prùkazné antikarcinogenní úèinky, zejména v pøípadì rakoviny tlustého støeva, ale i mléèné lázy. Doplòovat tuto látku prostøednictvím èesneku je znaènì problematické, nebo by to vyadovalo konzumaci velkého mnoství této zeleniny, kterou øada lidí nesnáí ani v malých dávkách. Selen je obsaen i v dalích potravinách v obilí a nìkterých druzích masa, a to ve formì selenmethioninu, který se vak dlouze a nesnadnì pøemìòuje v potøebný methyl selenol. Selenmethionin sám o sobì antikancerogenní úèinky prakticky nemá. Po pøidávání solí selenu do potravy byl oproti potravì s pøídavkem selenmethionu podstatnì nií výskyt anomálií na tlustém støevu, které mají úzký vztah k rakovinì (ne vechny tyto anomálie se pøemìní v rakovinu, ale vem výskytùm rakoviny pøedcházejí). Obsah selenu v brokolici je silnì závislý na obsahu tohoto prvku v pùdì. Brokolice z nìkterých lokalit obsahuje i více ne padesátkrát více selenu ne z jiných lokalit a sto a dvìstìkrát více u brokolice pìstované v bezpùdních systémech se speciálním pøídavkem selenu. Selen dodávaný ve formì brokolice je ve svých protirakovinné aktivitì úèinnìjí ne ve formì solí. Proto také takto vypìstované brokolice jsou nejlepím potenciálním zdrojem selenu ve vysoce úèinné formì. Hor tScience, !", (June), s. 1213 Zlato starých Indiánù Nejde o bájný zlatý poklad, jak by bylo moné usuzovat z názvu. Nebo jinak: polenta, tortilla a whisky (pøesnìji bourbon) mají jedno spoleèné výchozí surovinu, a to kukuøici. 2000, s. 11591162; Agricultural Research, 2000, (JaRo) Rostlina pocházející z peruánských And je v nìkterých zemích známá ponejvíce jako krmivo pro hospodáøská zvíøata nebo pop korn. To, e nyní jako kukuøice cukrová dobývá nezadritelnì kuchynì, mùe jen prospìt naemu zdraví. Druh kukuøice vyuívaný jako zelenina je sladkou variantou ji 3000 let pø. n. l. pìstované krmné formy této plodiny. Lze se s ní setkat pod oznaèením jako kukuøice zlatá, sladká, cukrová apod. Pùsobení kukuøice na lidské zdraví je mnohostranné. Uvádí se, e posiluje nervy, imunitní systém, vlasy, zvyuje schopnost koncentrace a vitalitu bunìk, pozvedá náladu, omlazuje pokoku, napomáhá zdolávání stresu, $ podporuje tvorbu pojivové tkánì, krvetvorbu a bunìèný rùst. Kukuøice jako potravina Cukrová kukuøice obsahuje ve 100 gramech: Energetická hodnota Voda Glycidy Balastní látky Bílkoviny Tuky Vitamin C Vitamin B1 Vitamin B2 Vitamin B5 Vitamin B6 Vitamin E Draslík Fosfor Hoøèík Vápník Cukrová kukuøice se povauje za druh zeleniny s velmi bohatým obsahem nejrùznìjích látek. Její zrna obsahují ve vyváeném pomìru vodu, glycidy, bílkoviny, tuky, minerální látky a vitaminy a odpovídají svou výivnou hodnotou hrachu. Podle autorky èlánku (Dr. Helga Buchter) tøiètvrtì hodiny po jejich konzumaci se zvyuje schopnost koncentrace a posilují buòky. 87/360 kcal/kJ 75 g 17 g 4g 3g 1g 12 mg 0,15 mg 0,12 mg 1,70 mg 0,20 mg 0,10 mg 300 mg 100 mg 50 mg 6 mg Léèivé pùsobení kukuøice Kromì cenného obsahu základních látek pro výivu nabízí kukuøice mnoho i pro zlepení zdravotního stavu. Kdo má problémy s nervy, je roztritý, podrádìný a skleslý trpí nejspíe nedostatkem vitaminu B1, který se oznaèuje také jako thiamin. Ten odbourává glycidy na glukózu. Jak mozek, tak nervy mohou vyuívat pouze tuto glukózu. K tomu, aby thiamin mohl zajistit pøísun glukózy, potøebuje mangan. A právì na ten je kukuøice bohatá. Kukuøice je ale víc ne pouhý uklidòující prostøedek, podporuje zároveò schopnost koncentrace. Díky vysokému obsahu biotinu (vitamin H) pùsobí kukuøice na posílení vlasù a vypnutí pleti. Vysoký obsah niazinu (vitaminu B3 ) pozvedá náladu, bohatì obsaená kyselina pantotenová (vitamin B5) zvyuje vitalitu a napomáhá zdolání stresu. Nadprùmìrný obsah kyseliny listové má zmlazující úèinek a pùsobí na tvorbu krve. Minerální látky (elezo, hoøèík, selen a zinek) podporují pøíznivé pùsobení vitaminù. Poivatina Lidská výiva Zahradnictví Zeleninová kukuøice a v tomto pøípadì zvlátì její velmi sledké odrùdy jako Tasty Sweet, Early Extra Swet, Swet Nugget a Trophy chutnají proto o tolik lépe ne krmná kukuøice, nebo pøemìòují cukr na krob daleko pomaji. U zvlátì (extra) sladkých odrùd probíhá tato pøemìna jetì pomaleji ne u normální cukrové kukuøice. Mohou se proto také uchovávat o nìkolik dnù déle ne normální sladké odrùdy, které ji dva a tøi dny po ulomení svou pøíjemnou sladkost ztrácejí. Optimálnì zralé jsou palice tehdy, kdy pevná kulatá semena mají záøivì luté zbarvení a dosáhla mléèné zralosti. Pokud se cukrová kukuøice nepøipravuje hned po sklizni, musí se co nejrychleji hluboko zmrazit. Obsah cukru se rychle sniuje a kukuøice ztrácí na chutnosti. Správná pøíprava I kdy je kukuøice chutná syrová, vìtinou se konzumuje tepelnì zpracovaná (grilovaná, duená, vaøená). Pøi nejjednoduí pøípravì se celé palice povaøí 15 minut v lehce oslazené vodì. Po odkapání se potøou máslem, pak se posolí a popepøí a teplé se okusují. Pøidá-li se sùl hned do vody pøi vaøení, bývají slupky zrn tvrdé a slaná voda odnímá pøi vaøení zrnùm jejich sladkou chu. A proto solit a potom. Obst und Gar ten, ', 2000, è. 9, s. 332 Genová technika není pro stát ani zemìdìlce rentabilní Ve v ý c a r s ku b y l a z v e ø e j nìna studie, která konstatuje, e povolování genovì modifikovaných organismù (GMO) se státu nevyplatí. (FA ) Tvrdí se v ní, e se prodraí zejména výroba osiva a bude nutná drahá následná kontrola. Zvýí se také veobecné náklady na administrativu povolování a kontrol, náklady na výzkum, informování a dlouhodobé monitorování. Oponující strana, pøedstavovaná Gensuisse a InterNutrition, povauje vak zmínìné tvrzení za tendenèní. Výzkumná práce z ETH v Curychu nedávno naopak prokázala, e genová technologie zvyuje pøíjmy zemìdìlcù. Zda se vùbec genová technologie ve výcarsku uplatní, není zatím zdaleka rozhodnuto. Pøedloha zákona o genových technologiích, která zatím leí v pøísluné komisi, navrhuje Spolkové radì pro povolování GMO pøísný % povolovací postup. Moratorium i zákaz vak odmítá. V etické komisi není dokonce ani vnitøní konsensus. Mají se uskuteènit dalí jednání a debaty. Der Gar tenbau, 2000, è. 21, s. 4 arka na postupu? Loòské výsledky kontroly výskytu arky v nìkterých oblastech SRN jsou opravdu hrozivé. (EP) Poèet napadených stromù dosahoval úrovnì z doby zaèátku sledování výskytu této choroby v roce 1984. Zatímco pøi kontrolách v pøedchozích letech dosahoval poèet novì napadených stromù v prùmìru pìti stromù, v loòském roce to bylo pøes 50 stromù, tedy desetinásobnì více. V jiných oblastech vak byl poèet napadených stromù jen o málo vyí ne v pøedchozích letech. Moné pøíèiny Zahradnictví Novì napadené stromy byly zjitìny nejen v mladých, ale i starích výsadbách. Protoe trvá nìkolik let ne infikované stromy vykazují pøísluné symptomy, muselo dojít k napadení ji pøed nìkolika lety. Vzhledem k tomu, e jediný známý zpùsob pøenosu viru arky je prostøednictvím listových mic, muselo dojít v ochranì proti nim pøed nìkolika lety ke znaèným nedostatkùm. Rozhodující je pøitom boj proti micím v podzimním období, nebo v té dobì se infikované mice navracejí do sadù na stromy vestek a dochází k pøenosu infekce na nové stromy. Naproti tomu jarní oetøení proti micím nemá ji z hlediska arky tento význam, nebo viry vyskytující se pøi kladení vajíèek na podzim se ji nemohou pøenáet na nová vajíèka. Vajíèka a také na jaøe vylíhnuté samièky jsou proto viruprosté. Druhá moná pøíèina tohoto vysokého poètu napadených stromù by mohla spoèívat v prùbìhu poèasí v loòském jaru. Letní charakter poèasí od velikonoc a nízké sráky v dubnu, kvìtnu a èervnu vedly k vláhovému deficitu v pùdách, zatímco v èervenci se tento deficit opìt vyrovnal. Klimatické vlivy mohly vést ke zvýené citlivosti stromù, a proto se mohly symptomy napadení projevit døíve, ne je obvyklé. Ochranná opatøení V souèasné dobì je dùleité dùslednì odstraòovat napadené stromy i s koøeny ze sadù. ádnou jinou monost ovocnáøi nemají. Oetøení proti micím spolu s kluèením nemocných stromù má smysl pouze v oblasti vymezené linií øek Rýn a Mohan a pouze výjimeènì také v jiním Nìmecku tam, kde jsou moné izolované výsadby. Monatsschrift, &&, 2000, è. 9, s. 617 Vir us tøení v Nìmecku (FA ) V tisku se pøed nedávnem objevily zprávy o chorobì, která ohrouje tøenì v oblasti Hamburku. Zjistilo se, e jde o virus Little cherry, který zpùsobuje maloplodost tøení. Tato choroba není neznámá; v 30. a 40. letech zpùsobila v kanadské oblasti Kootenay témìø úplné znièení tøeòových sadù. Nyní nutí ke kácení tøení i v okolí Hamburku. Choroba se nevyskytuje jen na ovocných tøeních, ale i na okrasných druzích tøení. Pracovníci z Ústavu ochrany rostlin v ovocnáøství soudí, e bude nutno zavést ve kolkách certifikaci ovocných døevin. Situace jen potvrzuje nutnost pøísnì oddìlené produkce a prodeje bezvirózního materiálu. Bude také nutné pøísné testování stromù v mateènicích. Potøebné metody testování jsou k dispozici. Pozornost je nutné vìnovat i okrasným tøením a dodrování pøedpisù pro dovoz rostlinného materiálu z neevropských zemí. Uvnitø EU zatím ádná opatøení, podobná karanténì a kluèení v pøípadì spály rùokvìtých, neplatí. Je ovem nutné dodrovat pøedpisy o certifikovaném materiálu, který musí být bezvirózní. Choroba se projevuje pøedèasným èervenáním listù, slabími korunami, pozdnìjím zráním a malými deformovanými plody. Rozpoznání bývá obtíné, protoe èastý je latentní stav. Chorobu zpùsobují dva viry z èeledi Closterovirù, která se dost bìnì vyskytuje. V poznatcích o jejich pøenosu je zatím dost mezer. Hypoteticky to mohou být mice a vlnatky, zcela jistì je to vak roubování. Problémy zpùsobují odrùdy k této chorobì citlivé, jsou to Sam, Van, Lambertova a Bing. U odrùdy Sam se choroba projevuje mimo jiné tenèím kmenem, výrazným zmenením koruny a protaeným & obdobím skliznì. V dobì, kdy jsou plody na zdravých stromech u zralé, u nemocných stromù jsou teprve naèervenalé, deformované a kyselé. Jednotlivé znaky se tìko rozpoznají, o napadení vak svìdèí celkový habitus stromu. TA S P O, 2 0 0 0 , è . 1 9 , s . 1 2 Vánoèní stromky z tkáòových kultur Zahradnictví (EP) Úspìná produkce vánoèních stromkù pøedpokládá geneticky cenný výchozí materiál. Musí to být vybraný materiál pìstitelsky zhodnocený, s bezpeènì prokázaným pùvodem, který se pak vegetativnì rozmnouje. Celý postup vyaduje spolupráci lechtitelù, semenáøù, kolkaøù i pìstitelù. Zaloení plantáe vánoèních stromkù je nákladné, ale vysoká návratnost vloených nákladù je lákavá. Pøi vysoké variabilitì rostlinného materiálu a rùznorodosti získávaných potomstev je bìná výtìnost a 60 % stromkù. V praxi se nejèastìji pìstuje smrk pichlavý (Picea pungens) a jedle kavkazská (Abies nordmanniana). Vlastnosti jednotlivých pùvodù, s nimi se pracuje, jsou vak velmi rozdílné, protoe oba druhy zaujímají v pøírodì geograficky iroký areál. Pocházejí také z rùzných nadmoøských výek. Pøi sbìru semen hraje obvykle nejvìtí roli pøístupnost stromu a jeho aktuální osazení ikami ne celkový vzhled mateøského stromu. Sbìraèi navíc semena z rùzných míst èasto smíchají. Cílem zlepení produktivity je vybrat vhodné regiony sbìru semen a získaný rostlinný materiál vestrannì zhodnotit ve srovnávacích zkoukách na nìkolika místech, získat vybraná potomstva a klonovat je s cílem dosáhnout výtìnosti prodávaných stromkù pøes 90 %. Do prodeje by pøicházely klonové odrùdy mnoené øízky nebo tkáòovou kulturou. Generativní mnoení vánoèních stromkù je zatím rentabilnìjí ne mnoení vegetativní. Je vak tøeba vyuít vechny monosti jeho zdokonalení. Patøí mezi nì pøedevím: sklízet semena z vybraných stromù z pøesnì urèených oblastí v niích polohách; odbornì zacházet a skladovat iky i osivo; zavést rozliování a oznaèování osvìdèených porostù biochemickými markérovacími znaky; pìstovat semenáèky i stromky na produkèních plochách v optimálních podmínkách. Nìkteøí pìstitelé vánoèních stromkù zavádìjí, podobnì jako kolkaøi u ostatních døevin, získávání klonových odrùd bìným vegetativním mnoením nebo v kultuøe in vitro. Ta se osvìdèuje pøedevím u pøísnì vybraných zámìrných mezidruhových køíencù. Rozvíjí se u mezinárodní spolupráce pøi vypracovávání vhodných metod klonování, do nich se zahrnuje i genová technologie. Velmi slibným postupem se ukazuje být somatická emryogeneze u rùzných druhù jedlí a jejich hybridù. Umoòuje získávat klonová potomstva genotypù s vysokou kvalitou, trvanlivostí, pìstitelskou vhodností a rezistencemi. V programu mezinárodní spolupráce je té pøenos cenných genù zakládajících napø. rezistenci k hmyzu, k houbovým chorobám, mrazu, suchu, opadávání jehlièí. U smrku sivého (Picea glauca) a smrku pichlavého (P. pungens) bylo u získáno pøes 300 klonù a podobnì nadìjné klony existují u jedle kavkazské (Abies nordmanniana). V nejbliích 10 letech dojde ke komerènímu prùlomu ve vyuívání somatického klonování. Ji v r. 1990 byly vysazeny první takto získaní jedinci. Nyní se rozmnouje 80 000 dalích semenáèù ze stromù vybraných v Kaibala v Arizonì a v Poudre River v Coloradu. U smrku se u pøechází na komerèní vyuití. V Kanadì bylo v r. 1998 u Picea engelmannii a P. glauca získáno 600 000 jedincù vybraných klonù, které jsou pøipraveny v kontejnerové kultuøe. Výzkumná práce Humboldtovy University v Berlínì a Zahradnického centra ve Wolbeck se nyní zamìøuje na indukci somatických embryonù u vybraných genotypù jedle kavkazské, na podporu jejich dalího rozmnoování a také na zrání somatických embryonù, jejich klíèení a pìstování stromkù z nich. TA S P O M a g a z i n , 2 0 0 0 , è . 7 , s . 4 4 4 7 (EP) ' Nejnovìjí západoevropské zkuenosti a jejich vliv na zemìdìlské poradenství Následující èlánek Vás seznámí s nìkterými pracemi a pøednákami mezinárodního experta v oblasti poradenství prof. Maurice J. Rollse, který je profesorem na univerzitì v R e a d i n g u ( Ve l k á B r i t á nie) a externím lektorem na Èeské zemìdìlské univerzitì v Praze. Poradenství Zmìny v evropském zemìdìlství Poslední zkuenosti ukazují, e dochází k rychlým zmìnám v zemìdìlství, ekonomice venkova, venkovské spoleènosti a poradenských systémech. Zmìny produkce, rentability zemìdìlských podnikù a úrovnì zemìdìlských dùchodù jsou podstatné, avak rozsah této stati je neumoòuje podrobnì rozvádìt. Tyto zmìny a jejich identifikace jsou velmi významné pro formování poradenské a konzultaèní èinnosti. Autor komentuje ètyøi základní zmìny zemìdìlství: • Rozpory mezi výrobou a spotøebou; zahrnují nadprodukci nìkterých hlavních komodit, omezený pøístup na vnìjí trhy a tendenèní rozhodnutí velkoobchodníkù, kteøí nakupují nabízené potraviny. V tìchto rozporech se odráejí chyby státní a mezinárodní politiky, která mìla øeit rostoucí produktivitu zemìdìlství bez vytváøení pøebytkù; pøes opatøení zahrnující zavedení kvót a odstavení pùdy z produkce, pøesto vak se nadále zvyuje produkce s mnostvím trních pøebytkù. • Konzumarizace ochrana spotøebitelských práv je ve své podstatì realizace schopností vyuívat jednání spotøebitele ovlivòující produkci potravin; pøibývající rozmanitost nabízených potravin, zájem o nezávadné potraviny, poadavky na welfare zvíøat ve výrobních systémech, tlak na dosaení biodiverzity a ochranu zvìøe na pozemcích vyuívaných pro zemìdìlství. Zemìdìlství u není pouze produkèním odvìtvím (pokud kdy bylo), ale jeho èinnost má zajiovat specifické potøeby lidí. • Rostoucí konkurence mezi zemìdìlci jak v národním, tak mezinárodním mìøítku vede nejenom k vyí efektivnosti a relativnì niím cenám pro spotøebitele, ale také k inovaci produktù, výrobì zboí s vyí pøidanou hodnotou, vyuívání trních mezer a alternativních zdrojù, zlepení ekonomiky farem provozováním agroturistiky, pronajímáním nevyuitých budov a k èásteènému zamìstnávání zemìdìlcù v jiných oborech. Zajímavým aspektem tohoto tlaku konkurence je tendence k prùmyslovému tajemství pøi poskytování informací, které jsou také zboí. • Nátlakové skupiny s vysoce rozvinutým lobováním a hromadné íøení názorù; vyuívání organizovaných kampaní k formování veøejného mínìní a spotøebitelských preferencí. Tyto skupiny nìkdy jednají synergicky, ale nìkdy se v nich vyskytují vnitøní konflikty, jako bývají mezi ekologickými zájmy a právy zvíøat. Zmìny v systému západoevropského poradenství na pøíkladu Ve l k é B r i t á n i e Základní zmìny organizace poradenských slueb v západní Evropì jsou objasnìny na pøíkladu Velké Británie. Ministerstvo zemìdìlství, rybáøství a výivy (MAFF) ustavilo v roce 1947 Národní zemìdìlskou poradenskou slubu (NAAS), aby poskytovala technické rady zemìdìlcùm v Anglii a Walesu zamìøené na co nejvìtí rùst produkce potravin. Skotsko mìlo (a má) odliný poradenský systém. V roce 1971 NAAS a ostatní podpùrné sluby MAFF byly spojeny do jednotné a celistvé Sluby pro rozvoj zemìdìlství a poradenství: ADAS Agricultural Development and Advisory Service, která mìla poskytovat technickou podporu k dosaení úèinné a ekonomické produkce potravin. V roce 1987 bylo zavedeno poradenství pro farmáøe za úplatu, které bylo zaloeno na identifikovatelných a poadovaných produktech (radách) prodávaných konzultanty. Informace zaèaly fungovat a slouit jako prodejný statek, jeho cena (kterou byli farmáøi ochotni zaplatit) musela být teprve objevena. V letech 1990 a 1991 byly náklady na uhrazení této placené sluby financovány 30 % a v následujícím roce 50 % ze státních fondù. ADAS se stala Agenturou sdruující Oborová centra, která zamìstnávají týmy konzultantù, z nich polovina v roce 1994 pracovala doma spíe ne v poradenské úøadovnì. V roce 1997 následovala privatizace. Od té doby se z døívìjí úspìné veøejné sluby postupnì vyvíjel privátní sektor konzultaèní sluby s 1 200 pracovníky a obratem 55 mil. GBP, pøièem 40 % pøíjmù plyne z podnikání uloeného a hrazeného vládou. ! Poradenství ADAS má nyní Konzultaèní divizi se 700800 pracovníky zaèlenìnými do Zemìdìlských týmù, do Environmentální skupiny k provádìní státem financovaných programù hlavnì na ochranu prostøedí a do skupiny Profesních slueb pro podnikání na venkovì v rozmanitých místních ekonomikách, které mají poskytovat rady o øízení podnikù mimo venkovský a zemìdìlský sektor. Tato sluba se stále více podobá konzultacím o øízení prùmyslu s urèitým dùrazem na strategický management, i kdy rutinní rady o øízení zemìdìlského podnikání zùstávají základem poradenské èinnosti. Divize výzkumu má 10 stanic pro aplikovaný výzkum a získává 80 % svých pøíjmù ze sponzorské aktivity MAFF. Vedle pøístupu k tomuto výzkumu mají pracovníci ADAS pøístup ke vem ostatním relevantním výsledkùm výzkumu v ústavech a zaøízeních spravovaných státem. Tøetím komponentem je Spojená divize, která má na starosti podnikání na venkovì, zpracovává publikace a CD-ROM prodávané farmáøùm a ostatním zájemcùm, a vyvíjí aktivity v elektronickém obchodování. Pø ístupy ke zkoumání poradenské èinnosti Pøi zkoumání dalího vývoje poradenství a pøidruených oborù je nutné brát v úvahu tyto hlavní zmìny: • Základem zùstávají farmáøi, kteøí rozhodují o tom, co budou na obhospodaøovaných pozemcích vyrábìt, v jakém rozsahu, kde, kdy a jak. Existující samozásobitelská hospodáøství mají uspokojovat potøeby rodin. Tato hospodáøství poadují pøedevím technické informace. Farmáøi, kteøí vyrábìjí produkty nad vlastní spotøebu a jsou závislí na trhu, vak pracují v mnohem sloitìjím prostøedí. Jejich rozhodnutí jsou ovlivnìna komerèním prostorem (trhem), nad ním mohou mít urèitou kontrolu (napøíklad prostøednictvím drustev nebo odbytových skupin), nebo mohou být pøi rozhodování zcela ovládáni aktivitou privátního sektoru. Zde mohou nastat potíe pro poradenskou slubu, která by chtìla v tomto prostoru intervenovat. Poradenské sluby byly nejsilnìjí v minulosti v prostøedí vytvoøeném vládní podporou, ochranou a orientací zemìdìlství prostøednictvím ekonomických opatøení veøejných institucí. Mùe tu existovat konflikt mezi zájmy zemìdìlcù vyjadøovaných prostøednictvím jejich svazù a sdruení a nedávnými privatizaèními opatøeními, které redukovaly pùsobení vlády posílením komerèního sektoru. Veøejnost (spotøebitelé) má také poadavky na zpùsob výroby potravin a vyuívání pùdy. Informace a porady, které potøebují zemìdìlci, a tedy forma a management poradenských a konzultaèních slueb pro evropské zemìdìlství, musí být uspoøádány tak, aby odpovídaly sloitosti této nové struktury. • Zdá se, e tradièní tvorba a íøení modelù zemìdìlské technologie, které byly uiteèné v plánování, provádìní a monitorování poradenských programù, se budou muset dále rozvíjet, pokud mají i v budoucnu být uiteèné a reálné. Modely vycházejí ze základny, která nepøedstavuje pro vechny výrobce stejný zpùsob inovaèních moností. Jsou zaloeny na základním výzkumu a byly iroce popsány v literatuøe. Pokud jde o rentabilitu, je obvyklé, e farmáøi, kteøí produkují nìco nového nebo takovým zpùsobem, který jim umoòuje diktovat vyí cenu pøi relativnì vyí poptávce ne je nabídka, mohou docílit vìtího zisku ne vìtina, která klade nejvìtí dùraz na úroveò cen. Ve výhodì jsou tedy ti, kteøí mohou nejrychleji identifikovat nové trní pøíleitosti a reagovat na nì, a naproti tomu ti farmáøi, kteøí jsou v nevýhodì, musí zastavit výrobu. Protoe v Evropì ménì úspìní manaeøi opoutìjí farmaøení a protoe mezi farmáøi je stále ménì rozdílù v osobních kvalitách (úroveò vzdìlání, pøístup k informacím atd.), budou stále ubývat pøíleitosti docílit výhody ze zlepené technologie pøi výrobì stejných produktù. Volbou je nyní diverzifikace výroby. Mohou to být nové, originální formy produktù a produkce nebo èásteèné zamìstnání mimo farmu. Èasem by tento postup mohl vést k vyím ziskùm. Tyto úvahy o reakcích více homogenních farmáøù na inovaèní monosti zùstávají podle autora stati domnìnkou a zdrojem uiteèných mylenek, které by mìly být zahrnuty do výzkumných projektù pro testování ! Poradenství Staré poadavky Nové úkoly * Zavést zmìnu prostøednictvím pøijaté inovaèní technologie. Soustøedit se na efektivní zemìdìlství v kontextu s farmáøi, potravinami, spoleèností a národním hospodáøstvím. Motivovat výrobce ke zvýení výnosù. * * Usmìròovat cíle a poskytovat informace o vývoji odvìtví. * * Navrhovat optimální, specializované systémy zemìdìlského hospodaøení. Zdùvodnit poradenskou èinnost ministrovi. * * * * * * * Zavést zmìny k uspokojení preferencí a poptávky spotøebitelù. Soustøedit se na klienta a tlaky klienta v kontextu s venkovem, ivotním prostøedím a zájmy mìst. Pøispívat k rozhodnutím o øízení farmy a k projektování její ivotaschopnosti. Konzultovat s klienty øeení problémù, identifikovat monosti nebo poskytovat pøímé sluby a pomáhat pøi osvojení zkueností. Revidovat a navrhovat optimální vyuití zdrojù farmy k maximalizaci farmáøova dùchodu. Udret klienty tím, e se farmáøùm vrátí náklady na placení konzultací a zachovat poradenskou èinnost. poradenství. Jestlie se potvrdí reálnost tìchto mylenek, potom jsou dùsledky pro konzultaèní èinnost jasné. Zmìny ukazují, e pøed zemìdìlským poradenstvím a konzultaèní èinností jsou nyní také podstatnì zmìnìné poadavky: (Jav) zemìdìlské aktuality ze svìta Øídí redakèní rada: PhDr. J. Rydlo øeditel Ing. V. Pokorný, CSc. Redaktoøi: Dr. J. Javùrková, CSc. Doc. Ing. P. Kic, DrSc. Mgr. D. Koubová PhDr. A. Kubaèák, CSc. Ing. S. Mihulka, CSc. Ing. P. Schneiderová Ing. M. astný Ing. . Vondráková Ing. I. Fantyová (tech. redakce) tel.: 02/24 25 79 39 l. 580 !
Podobné dokumenty
1/2012 - Jednotný informační a komunikační systém ochrany přírody
schopna existovat v podobì, jakou známe. Proto také, když se kácí jednotlivé stromy nebo i èást
lesa, tak se hned nejedná o devastaci životního prostøedí a drancování pøírodních zdrojù.
Naše zejmén...
25 - ÚZPI
nou na secím stroji Saphir a na novém kypøièi Quartz. Tato kombinace nabízí vysokou výkonnost souèasnì pøi hospodárném provozu, zejména ve srovnání s branami s aktivními pracovními orgány.
Kypøiè Q...
zemědělské aktuality ze světa
skleníkových plynù a poadavkù na skládky. Zaøízení má být uvedeno
do chodu koncem roku 2002 v mìstì Parramatta ve státì Nový Jiní
Wales.Tento projekt v hodnotì 30 mil. USD pro recyklaci organický...
zemědělské aktuality ze světa - Nastavit jako titulní stránku
oborové sdruení mlékáren Mejeriforeningen Aarhusu ve výroèním
mezinárodním srovnání. Dánská nákupní cena placená výrobcùm za
litr mléka se zvýila v roce 2000 o 1,2 %, zatímco ve tøech srovnávanýc...
rydlo vzor konec
provádìli dojení tøikrát dennì a aplikovali prodlouenou dobu osvìtlení a pøitom zjiovali ztráty dusíku v hnoji. Zjistili, e uití bovinního somatotropinu, dojení tøikrát dennì a dodatkové pøisv...
DISERTAČNÍ PRÁCE Využití kapilární elektroforézy v analýze potravin
zejména kapilární izotachoforézy a kapilární zónové elektroforézy, v analýze potravin. Na
základě legislativy platné v ČR, byly vybrány takové analyty – polyfosfáty, karboxylové
kyseliny, kyselina ...
ŽIVOTOPIS prof. Ing. Jiří Balík, CSc.
plodin exponované prachovými částicemi v okolí dálnice GA ČR 521/09/1150 (2009–2011)
Suma celkem získaných finančních prostředků … 1 228 tis. Kč
NAZV
1) Uplatnění čistírenských kalů v zemědělství s...
Prevence chorob, ošetření osiva před výsevem Evženie Prokinová
oslabení imunitního systému organismu