p - Katedra genetiky,šlechtění a výživy hospodářských zvířat při ZF JU

p - Katedra genetiky,šlechtění a výživy hospodářských zvířat při ZF JU

Informace k tématům:
-
Zootechnika
Welfare HZ
Domestikace
Fylogenie
y oge e
Hlavní zdroje:
Základy obecné zootechniky, Majzlík, Hofmanová, Vostrý, 2012 – ČZU Praha
Obecná zootechnika, Hajič, Košvanec, Čítek, 1995, JU, Č.B.
Obecná zootechnika (cvičení), Hajič, Košvanec, 1998, JU, Č.B.
wikipedia
•
Z t h ik – slovo
Zootechnika
l
pocházející
há jí í z řečtiny
ř čti
umění (znalost) chovu zvířat
•
Synonymem je živočišná výroba.
•
Zootechnika nesmí chápat zvíře jako výrobní prostředek, ale jako
živou bytost.
bytost
Za zakladatele 'zootechniky'
zootechniky jako vědního oboru v Čechách je
považován Prof. PhDr. MUDr. František Bílek, Dr Sc. Dr.h.c.
(188 – 1972),
(1885
19 2) český
č ký hi
hipolog.,
l
kkterý
ý v roce 1933 specifikoval
ifik
l obor
b
jako „nauku pojednávající o chovu a produkci domácích zvířat“.
Zootechnika
Zootechnika obecná (OZ)
Zootechnika speciální
(zejména teoretický popisný
(uplatnění teoretických
charakter)
poznatků
ů OZ v praxi)
•
Obecná zootechnika pracuje se znalostmi ze zoologie, anatomie,
embryologie, fyziologie (výživy zvířat), patologie, genetiky, statistiky.
Zkoumá původ plemen, rovněž morfologické, fyziologické, psychické
vlastnosti a metody plemenitby.
•
Speciální zootechnika pak zvyšuje užitkovost zvířat a uplatňuje
poznatky obecné zootechniky v praxi. Dbá také na zdraví zvířat,
udržování ekologické rovnováhy a svoji vlastní ekonomičnost.
•
Pěstování rostlin, domestikace a chov zvířat – zásadní vliv na vývoj
lidstva.
Chovem zvířat získáváme:
•
- potravu (maso, mléko, vejce, tuk, krev, med…)
•
- suroviny (vlna, kůže, kožešiny, peří, střeva, kosti, tuk, rohovina,
kolagen, hedvábí, pižmo, vosk ….)
•
- energii (tažná zvířata, jezdecká..)
•
- revitalizace krajiny (pastva, hnůj, kejda …)
•
- zvířata ve službách člověka – policejní psi vyhledávající osoby, drogy,
výbušniny, ochrana, vodící psi, pastevečtí psi,
koně pro hypoterapii aj.
•
- pokusná a laboratorní zvířata (krev, krevní sérum atd.)
•
- společníci pro volný čas
•
Od konce 2. světové války jsou zemědělci pod stále silnějším tlakem,
aby uspokojili poptávku spotřebitelů po potravinách živočišného původu
co nejdostupnější široké populaci - uplatnění politiky levných
potravin. Spotřeba těchto potravin se začala radikálně zvyšovat –
potřeba intenzifikace zemědělství .
•
Důsledkem p
procesu jje rostoucí tlak na zvyšování
y
p
produktivity
y chovů
- welfare (pohoda, kvalita života) miliónů hospodářských zvířat je vážně
narušen.
intenzifikace procesu
x
vs
vs.
• animal welfare
• kvalita potravin
• údržba
úd žb kkrajiny
ji
• zachování biodiverzity
y
Welfare hospodářských zvířat
Welfare zvířat = pohoda zvířete (jednotlivce)
= kvalita
k lit ži
života
t zvířat
íř t
• vyjadřuje nutnost
nutnost, aby:
každé člověkem chované zvíře mělo ustájení,
výživu
ýži a ošetřování
š ř á í (s
( ohledem
hl d
na d
druh,
h bi
biologickou
l i k
charakteristiku a stupeň adaptace) odpovídající jeho potřebám
v souladu s fyziologickými a etologickými poznatky a
zkušenostmi.
• volnost pohybu vlastní zvířeti dle druhu nesmí být omezována
způsobem který by zapříčinil zvířeti utrpení či poranění.
způsobem,
poranění
Kvalita života zvířat resp.
resp welfare je dána
souladem potřeb zvířat a podmínek prostředí.
Některé problémy intenzivního zemědělství vzhledem k welfare zvířat
•
N tě á í zvířat
Natěsnání
íř t v přeplněných
ř l ě ý h prostorách
t á h
(Mnoho zvířat na malém prostoru - příhodné podmínky pro vznik a šíření nemocí)
•
Nepřirozené
p
uspořádání
p
zvířat. - ((nepřirozená
p
struktura stád a hejn,
j , normální1♂
♂ + X♀)
♀)
•
Nevhodné a nepřirozené prostředí.
(klece, chybějící podestýlka, chronické nepohodlí, nepřirozené fádní prostředí nuda – zvířata
se přizpůsobí
ři ů bí jednotvárnému
j d
á é
prostředí,
ř dí ´naučená
´ č á apatie´).
i ´)
•
Bolestivé zákroky.
•
( j
(zejména
u mláďat: např.
p kastrace,, odrohování,, amputace
p
ocásků,, trhání zubů,, kauterizace
špiček zobáků..)
•
Šlechtění, genetické inženýrství
•
(cíle – rychlejší růst,
růst růst do větší velikosti,
velikosti vyšší produkce: libovějšího masa,
masa mléka či vajec
apod. Pro zvířata negativní důsledky – jsou doháněna na samé hranice svých fyzických
možností. Obecně zhoršování konstituce.)
•
Časné oddělování mláďat od matek.
•
Přeprava zvířat - (miliony zvířat mezi státy i kontinenty, v desítkách hodin, dny i týdny)
•
Porážka zvířat
• Aktivní působení ve smyslu welfare zvířat začalo
• v 60.
60 lletech
t h ve Velké
V lké B
Británii.
itá ii
• V roce 1965 tzv. Brambellova komise (dnes nezávislý
poradní sbor britské vlády – FAWC - Farm Animal
Welfare Council) shrnula poprvé základní požadavky
kvalityy života zvířat do 5 zásad známých
ý jjako
„ pět svobod“
Welfare „Pět svobod HZ“
• Svoboda od hladu a žízně
▼
nerušený přístup k čerstvé vodě a kvalitnímu krmivu, zaručujícímu plné
zdraví a tělesnou zdatnost
• Svoboda od nepohodlí
▼
zajištění vhodného ustájení (prostředí) – dostatečná plocha – pohodlí k
odpočinku (případně i úkrytu), mikroklima, vhodný technologický systém
• Svoboda od bolesti, zranění a nemoci
▼
prevence ((zoohygiena)
p
yg
) nebo rychlá
y
diagnózou
g
a adekvátní léčba
• Svoboda projevit přirozené chování
▼
d t tk
dostatkem
prostoru
t
a společenstvím
l č
t í ostatních
t t í h zvířat
íř t – sociální
iál í kontakt
k t kt
• Svoboda od strachu a úzkosti
▼
zajištění takového prostředí a zacházení – (vztah člověka a zvířete),
vylučujícího psychické strádání
•
Vybrané faktory působící narušení harmonie zvířete a prostředí:
•
nedostatečné krmení a napájení; krmné dávky (kvalita a kvantita krmiva)
neodpovídající věku a užitkovým potřebám zvířat
•
p
větrání stáje
j ((špatné
p
klima),
), hluk
nedostatečné či nesprávné
•
nevhodná úroveň osvětlení a způsob osvětlení narušující denní cyklus
•
trvalé ustájení zvířat bez podestýlky nebo na drátěné podlaze
•
nedostatek pohybu, prostředí znemožňující přirozené pohybové aktivity
vedoucí ke stereotypii
•
nepřirozené ochuzování zvířat o sociální kontakty, předčasný odstav
•
nevhodné sociální složení chovných skupin, příliš vysoká koncentrace
zvířat
íř na ploše,
l š nevhodné
h d é sociální
iál í složení
l ž í skupin
k i
•
plošné provádění chirurgických zákroků bez umrtvení, neodborné,
nehygienické
•
nedostatečná zoohygienická prevence a veterinární péče v chovech
•
stresující přesuny zvířat
•
nevhodné, necitlivé až kruté zacházení se zvířaty
•
Welfare hospodářských zvířat je především v rukou spotřebitelů.
•
Ztráta pohody - změny v chování zvířat, změny fyziologických procesů
(ovlivnění užitkovosti), změny ve struktuře tkání a orgánů (odolnost k
nemocem) - vliv na kvalitu. živočišných produktů – bezpečnost potravin
Potraviny produkované v chovech, které více ctí welfare (ekofarmy) bývají
o něco dražší
dražší. Často nižší ekonomická konkurenceschopnost těchto
společností.
Legislativa např
např.:: Zákon na ochranu zvířat proti týrání
Domestikace
- proces, při
ři kt
kterém
é čl
člověk
ěk nahrazením
h
í přirozeného
ři
éh výběru
ýbě
umělou cílevědomou selekcí a plemenitbou přeměnil určité
druhy zvířat.
zvířat
Podmínkou úspěšného procesu domestikace :
• silný stádový či smečkový pud (hierarchické uspořádání) - zjednodušuje
komunikaci s člověkem,
• „klidné chování“ - zvladatelnost
• zvíře nesmí být úzkým potravním specialistou a výrazným potravním konkurentem
člověka
• snadné rozmnožování
• příznivé historické souvislosti + výskyt vhodného divokého předka.
K zdomácnění
Ke
d á ě í většiny
ětši tradičních
t dič í h zvířat
íř t došlo
d šl většinou
ětši
v oblastech
bl t h s kulturní
k lt í
vyspělostí lidské populace - domestikační centra
Průběh i časové rozpětí domestikace většiny klasických domácích zvířat nejsou do
detailů přesně známé !
Proces domestikace
• Realizace ve třech krocích:
• - zajetí – odchycená zvířata z volné přírody držena
v ohradách (začíná péče člověka o zvířata)
• - ochočení – individuální proces u jedince
(podrobení zvířete,
zvířete které je využíváno k práci)
• - zdomácnění – úplné ovládnutí druhu člověkem, který o zvířata
všestranně pečuje, řídí jejich rozmnožování, mění
jejich vlastnosti ve svůj prospěch
Množství druhů bylo člověkem domestikováno již v dávné minulosti.
Proces domestikace neustále p
pokračuje
j
domestikace nedokončená: např. králík, kočka, slon, los, kožešinová zvířata
Stupeň domestikace je různý
různý. Existují druhy zvířat méně závislé na člověku – tzv.
tzv
polozdomácnělé (nutrie, lišky apod.) a druhy, které by se bez péče člověka neobešly.
Domestikace
Počátk cca 15 – 5 000 let př
Počátky
př. n.
n ll.;
důvody
• potrava
• podpora pěstování rostlin
• doprava, soumaři
• kultické účely
• suroviny
centra domestikace
1-krocan; 2-morče, lama, alpaka; 3-prase, králík; 4-skot, osel; 5-skot, prase,
k
koza,
ovce, velbloud
lbl d d
dvouhrbý,
h bý 6
6-skot,
k t koza,
k
slepice,
l i
říč
říčníí buvol;
b
l 7
7-kůň;
kůň 8-jak;
8j k
9-prase, buvol bažinný, slepice; 10-slepice, prase, balijský tur; 11 – dromedár;
12- sob
Zdroj : http://en.wikipedia.org/wiki/domestication
Druh
O
Období
í (roků)
(
ů)
C
Centrum
domestikace
Pes
(Canis lupus familiaris)
15.000 př.n.l.
východní Asie, Evropa, Afrika
Ovce
(Ovis aries)
9.000 - 11.000 př.n.l.
jihozápadní Asie
Koza
(Capra aegagrus hircus)
10.000 př.n.l.
Blízký a Střední Východ, severní
Indie
Prase domácí (Sus scrofa
domestica)
9.000 př.n.l.
Blízký a Střední Východ, Čína,
Jihovýchodní Asie, Evropa
Tur domácí
(Bos primigenius f. taurus)
8.000 př.n.l.
Indie, Evropa,
Indie
Evropa Severovýchodní
Afrika
Kočka
(Felis silvestris catus)
7.500 př.n.l.
Blízký Východ, Kypr
Kur domácí
(Gallus gallus f. domestica),
6.000 př.n.l.
Indie, jihovýchodní Asie
Morče domácí
(Cavia aperea f. porcellus)
5.000 př.n.l.
Peru
Osel domácí
((Equus
q
asinus f. domestica))
5.000 př.n.l.
Egypt
Buvol domácí
(Bubalus bubalus)
4.000 př.n.l.
Indie, Čína
Druh
Velbloud jednohrbý,
d
dromedár
dá (Camelus
(C
l
dromedarius)
Včela medonosná
(Apis mellifera)
Kůň domácí
('E
('Equus
caballus
b ll ff. d
domesticus')
ti
')
Lama krotká
(Lama glama)
Bourec morušový
(Bombyx mori)
Husa domácí
(Anser anser f. domesticus)
Slon indický
(Elephas maximus)
Období (roků)
Centrum domestikace
4.000 př.n.l.
Arábie
4.000 př.n.l.
na více místech
4.000 př.n.l.
Euroasie stepi (zejména)
3.500 př.n.l.
Peru
3.000 př.n.l.
Čína
3.000 př.n.l.
Egypt
2.000 př.n.l.
Indie
Fretka domácí
1 500 př
1.500
př.n.l.
nl
(Mustela putorius furo)
Kachna domácí
1.000 př.n.l.
(Anas platyrhynchos f. domestica)
Evropa
Čína
Druh
Období (roků)
Krůta domácí (Meleagris
gallopavo f. domestica)
500 př.n.l.
Páv korunkatý (Pavo
cristatus)
500 př.n.l.
Centrum domestikace
Mexiko
Indie
Křepelka japonská (Coturnix
1.100 - 1.900 n.l.
japonica
Japonsko
Králík domácí (Oryctolagus
cuniculus f. domesticus)
Evropa
1600 n.l.
Člověk zajištuje zvířatům potravu,
ochranu
h
před
ř d nepříznivými
ří i ý i vlivy
li ((přirozenými
ři
ý i nepřáteli,
řát li nemocemi,
i
nepříznivými klimatickými vlivy), ovlivňuje jejich rozmnožování,
exterierové a užitkové vlastnosti
Negativní působení domestikace:
Jejím vlivem přežívají i jedinci,
jedinci kteří by ve volné přírodě přežít nemohli
nemohli.
Rozmnožují se – u dalších generací zhoršování odolnosti vůči nepříznivým
podmínkám (např.
(např i odolnosti vůči nemocem) a životaschopnosti,
životaschopnosti
oslabování některých instinktů (např. péče o potomstvo).
V
Vysoká
ká užitkovost
žitk
t jje pro organismus
i
zvířete
íř t velkou
lk zátěží
átěží – stresem.
t
Zhoršování konstitučních vlastnosti populací.
domestikační změny u zvířat
•
Zdroj: Majzlík, 2012 :
O li nil – stavbu
Ovlivnily
sta b těla
těla, ffunkci
nkci jednotli
jednotlivých
ých orgánů
orgánů, včetně
četně jejich cho
chování:
ání
Domestikační změny morfologické :
•
Změna zbarvení – u všech druhů se objevily typy zbarvení pokryvu těla,
které se nevyskytují u divokých forem např. bílé zbarvení, různé
odstíny zbarvení,
zbarvení strakatost,
strakatost pruhování
pruhování, albinismus
•
Změna pokryvu těla – změny osrstění – prodloužení srsti – angorismus;
zkrácení srsti – rexismus; absence srsti; absence šupin;
změny struktury peří, u prasat méně štětin
•
Změny kůže – tvorba řas, laloků, záhybů klopení uší (u králíků, ovcí, koz, psů,
u prasat postavení uší plemenný znak..)
•
Změny v utváření lebky – zejména délka lebky např. zkrácení obličejové části
(brachycefalie) psi – boxer,
(brachycefalie),
boxer buldok
buldok, prasata plemeno yorkshire
Domestikační změny morfologické :
•
Z ě kkosterních
Změny
t í h znaků
ků – kostra
k
se stává
á á jjemnější
ější (zhoršení
( h š í konstituce);
k
i
)
odchylky v počtu ocasních obratlů (ovce kozy),
p
zakrnění ocasu (některá
(
plemena
p
p
psů a koček);
);
úplné
počty hrudních obratlů (prasata)
•
Změny velikosti těla – změny růstu kostry nanismus nebo gigantismus;
u prasat se obecně snížila kohoutková výška; zkrácení
y
) u jezevčíka;
j
zvýšení
ý
tělesné
končetin ((brachymelie)
hmotnosti např.u vodní drůbeže; u skotu plemeno dexter
(končetiny velmi krátké)
•
Změny osvalení - atrofie svalstva či hypertrofie (skot belgické modrobílé)
•
Změny v ukládání rezervního tuku - (u prasat), u ovcí tlustozadkých a
tlustoocasých
Domestikační změny fyziologické:
Změny v rozmnožování – domestikovaná zvířata jsou ranější – dřívější
pohlavní dospělost
- úplná či částečná asezónnost v rozmnožování;
(divoké druhy většinou monoestrické,
domácí zvířata polyestrická)
(drůbež - vyšší snáška, multiparní zvířata více mláďat
vícekrát ročně)
Zvýšená
ý
p
produkce mléka - zejména
j
skot,, ((ovce,, kozy…),
y ), mnohonásobně
vyšší než je potřeba mláďat, prodloužení doby laktace
(skot), změna tvaru mléčné žlázy; zvýšení výkonností
celého organismu zvířete
Domestikační změny fyziologické:
Zvýšená výkrmnost – (netto přírůstek; spotřeba krmiv na 1 kg přírůstku)
o lepší metabolický výkon organismu
organismu,
spočívající ve větším objemu a délce střeva,
tedyy vyšší
y
žravosti a využití
y
krmiva,,
nižší hmotnosti srdce, jater a sleziny,
Zvýšená výkonnost dýchacího ústrojí a cévního aparátu –
zejména u dostihových koní
Potlačení pudu sezení na vejcích - u vodní drůbeže
U většiny druhů vede domestikace ke snížení odolnosti vůči chorobám
– zhoršení
h š í kkonstituce
tit
Domestikační změny nervové soustavy:
Redukce mozku a některých funkčních částí CNS (senzorické orgány)
omezeníí využívání
ží á í pohybového
h b éh a smyslového
l éh aparátu;
át
(u prasete se uvádí o 33,6 %; ovce o 24 %; psa o 28,8 %)
p
((agresivity),
g
y)
změnyy chování: - snížení temperamentu
- ostražitosti, reflexů a pudů (ztráta plachosti)
Mění se biorytmy - např.
např prasata pů
původně
odně noční ži
živočichové,
očicho é dnes s denní
aktivitou
Některé typicky monogamní druhy (husy) se mění na polygamní
Při zdivočení dojde u některých druhů dochází k procesu tzv. feralizace
(zdivočení, dedomestikace), kdy člověk úmyslně či neúmyslně vypustí
do volné přírody zdomácnělá zvířata (např. holub domácí).
K vyloučení
y
extrémů (brachymelie
(
y
= zkrácení končetin,, brachycefalie
y
=
zkrácení obličejové části), avšak nikdy nedojde k návratu na úroveň
divokých zvířat.
zvířat Domestikace je nevratný proces (Majzlík,
(Majzlík 2012)
2012).
Fylogenie
y g
- nauka o vývoji živočišných druhů od původních forem po současné
Fylogénie hospodářských zvířat zjišťuje, ze kterých divoce žijících popřípadě
vyhynulých forem vznikla, kde a ve které době a jakým způsobem je člověk
domestikoval.
Původ hospodářských zvířat - monofyletický (z jediné formy předka)
předka),
- difyletický (ze dvou forem předků)
- polyfyletický (z více forem předků)
Studium na základě – archeologických vykopávek (případně mumifikovaných
těl zvířat); (např. studium, kosterní pozůstatků, např. lebek – kraniologie)
•
V současnosti je příbuznost či vzdálenost druhů studována převážně
genetickými metodami
Podčeleď:
Rod:
Druh:
TUŘI (Bovinae)
Tur (Bos)
banteng,
banteng
(Bos javanicus)
(tur domácí baliský)
gaur,
(Bos gaurus)
(domestik forma
(domestik.
gayal)
Buvol
(Syncerus)
Arni
(Bubalus)
Bizon
(Bison)
buvol
africký
kaferský
buvol
indický
bizon
americký
Další rody:
nilgau saola
nilgau,
antilopa,
bongo
zubr
evropský
jak divoký
(Bos mutus )
(jak domácí)
kuprej
(Bos sauveli)
pratur* +
(Bos primigenius)
* Odvozen tur domácí (domestikovaná forma pratura) Bos primigenius f. taurus
předek tura domácího
Druh: Bos primigenius (pratur)
Poddruhy:
• Bos primigenius primigenius (Bojanus, 1827) vymřel
(tur divoký; předek současných plemen skotu)
• Bos primigenius namadicus (Falconer, 1859) vymřel
(pratur indický - vyskytoval se na Indickém subkontinentu - je pravděpodobným
předkem domácích plemen zebu)
• Bos primigenius africanus (Thomas, 1881) vymřel
(pratur africký - severní Afrika)
Tur domácí: dvě skupiny plemen:
bezhrbá plemena a zebu
domestikační události – tzv. „tuři praví“
• Bos primigenius – pratur,
(auroch)
-
původně rozšířen z Indie přes přední Asii a Evropu až do severní Afriky
-
obýval v malých stádech světlé lesy
-
kohoutková výška cca 1,8 m, délka až 3 m, hmotnost býků překračovala
1 000 kg, krávy byly menší
- domestikace před 8 tis. , - předek současných plemen skotu
nejdéle přežil v Polsku - poslední kus zde uhynul roku 1627.
- nápadně dlouhá lebka, mělká, přímého
profilu
- lyrovité rohy
- široce rozestavěné, do stran orientované
očnice
- nízké záhlaví svírá ostrý úhel s čelní linií
Samice pratura byly zbarvené červenohnědě, samci byli černí nebo hnědočerní
a pravděpodobně měli úzký světlejší úhoří pruh na hřbetě.
Zdroj.Hajič, 1995
Některými autory - uměle rozlišovány - základní kraniologické skupiny skotu
(sekundární hledisko třídění skotu, dle utváření lebky):
I. Bos primigenius – pratur (plemenná skupina pratura)
podskupiny : - plemena skotu stepního
- plemena skotského náhorního skotu,
- plemena skotu nížinného,
- zebu
II Bos brachyceros - tur krátkorohý
II.
III. Bos frontosus – tur čelnatý
IV Bos brachycephalus – skot krátkohlavý
IV.
V. Bos akeratos – skot bezrohý
VI Bos ortoceros – skot přímorohý
VI.
Koza domácí - polyfyletický původ
Zoologická systematika koz
čeleď
podčeleď
p
druh
p
poddruh
ovce
koza bezoárová (paseng)
t ro ití
turovití
koza
k
koza
koza keltská (capra prisca) vyhynulá
koza šrouborohá (markhur)
Domestikace cca 10 000 p.n.l. - Blízký a Střední Východ, severní Indie
v roce 2000 celosvětově popsáno 691 plemen, 694 mil. kusů
ovce obecná - polyfyletický původ
Zoologická systematika ovcí
čeleď
podčeleď
druh
poddruh
ovce sněžná
ovce
muflon evropský
turovití
ovce obecná
muflon
fl asijský
ij ký
ovce stepní - archár
ovce tibetská - argal
Domestikace cca 9000 – 11 000 p
p.n.l.
nl
v roce 2000 celosvětově popsáno 1 481 plemen, populace čítala 1 059 mil. Ks
nejrozšířenější domácí zvířata
Mufloni
Archár (ovce stepní)
Argal (ovce tibetská – ovce
(O is ammon musimon)
(Ovis
m simon)
(O is vignei
(Ovis
ignei arcal)
krátkoocasá velehorská,
krátkoocasá,
velehorská
(j. Evropa, z.Asie)
(obl. Kaspické moře a východ)
pamírská)
((Ovis ammon p
polli))
východofrízská ovce,
merinové ovce (jemnovlnné),
plemena skupiny ovcí
nordická, vřesová,
ovce typu cigája,
tlustozadkých a
maršová
cápové ovce – (hrubovlnné),
tlustoocasých
nezušlechtěné (šumavky a
valašky)
(např. ovce karakulská )
prase domácí - polyfyletický původ
Zoologická
g
systematika
y
p
prasatovitých
ý – rodu sus
čeleď
rod
Pekari
Babirusa
druh
pekari páskovaný
babirusa celebská
Prase chvostouché
prasatovití
Porcula
S
Sus
(pravé prase)
poddruh
prase madagaskarské (štětkoun)
prase zakrslé
prase
divoké
divoké prase evropské
(Sus scrofa ferrus)
divoké prase páskované (asijské)
(Sus scrofa vittatus)
Domestikace cca 9000 p.n.l.
Evropa, Střední a Blízký Východ, Čína, jv. Asie
divoké prase středozemní
(maloasijské)
(Sus scrofa mediterraneus)
prase domácí - polyfyletický původ
Divoké p
prase evropské
p
Divoké p
prase p
páskované
(Sus scrofa ferrus)
(asijské - střední a východní
Asie, Japonsko)
Odvozena bývalá
evropská krajová
plemena.
(p
(původní
krajové
j
p
prase
české, prase bavorské,
holandské prase frízské,
červené prase
tamworthské)…..atd.
Plodnost, odolnost
Plodnost
životaschopnost, pomalý
růst a vývin, pozdní
dospělost, horší kvalita
masa, výborná tuhá a
zrnitá konzistence tuku
Divoké p
prase
středozemní
(maloasijské)
(Sus scrofa vitattus)
(Sus scrofa
mediterraneus)
Odvozena prasata čínská
a indická (s brachycephalií).
)
Odvozena
především původní
ů
jihoevropská
kadeřavá: (mangalica,
ranost, vyšší kvalita masa,
vyšší schopnost tvorby tuku,
ší odolnost
d l
ta
menší
životaschopnost
Yorkshirská prasata (bílá
ušlechtilá anglická) a
německé ušlechtilé prase
(vznik jako kříženci
prasete divokého
e ropského a
evropského
páskovaného)
bagon, macedonské
prase, šumadinka …)
Krátkoštětinatá (prase
románské, sicilské a
portugalské)
p
g
)
kůň domácí - polyfyletický původ
Zoologická systematika koní
čeleď
rod
druh
poddruh
Dnešní plemena koní se odvozují od
divokých předků:
kůň Převalského - kertak
koňo ití
koňovití
(Equus przewalski)
Kůň
(Equus
caballus)
Kůň
obecný
kůň obecný tarpan
(Equus gmelini)
kůň obecný západní (okcidentální)
(Equus robustus)
kůň obecný severský (nordický)
(Equus
q
gracilis
g
)
Domestikace euroasijské stepi, cca 4000 p.n.l.
Dnešní plemena koní se odvozují od divokých předků:
kůň Převalského - kůň obecný tarpan
(E
(Equus
gmelini)
li i)
k t k
kertak
(Equus przewalski)
(dosud žíjící !!)
Střední Asie, mezi
Mongolskem a
Čínou
(vymřel koncem 19.
století)
Ruské až jihoruské
stepi k Černému a
K
Kaspickému
i ké
moře,
ř až
žk
Aralskému jezeru
kůň obecný
západní
á d í
(okcidentální)
(Equus robustus)
(vymřel počátkem
našeho letopočtu)
Západní Evropa
kůň obecný severský
(nordický)
(Equus gracilis)
(vymřel)
pleistocénní
l i t é í fforma
malých divokých koní
Skandinávie, Finsko
Island sever GB a
Island,
Irska, Shetlandské
souostroví
plemena koní se z fylogenetického hlediska řadí do 4 plemenných skupin
Odvozena
plemenná skupina
koní stepních
(mongolských) -
Odvozena plemenná
skupina koní
orientálních –
Odvozena plemenná
skupina koní
okcidentálních
Odvozena plemenná
skupina koní
nordických
mongolští,
kirgizští, sibiřští,
altajští …..
Kertak – jediný
3 větve: iránští koně,
arabský plnokrevník,
anglický
g
ý plnokrevník
p
Mohutná
chladnokrevná
Malý tělesný
rámec.
Nordický pony,
pony
shetlandský pony,
irský pony,
karpatský hucul,
hucul
kůň fjordský ….
(teplokrevníci)
(ale i koně s podílem
dosud žijící předek krve západní např.
berbersko – arabské
koně
krve - starošpanělský,
starokladrubský )
plemena – větší těl.
rámec, mohutná
kostra, rousy, kůň
belgický, norický
( á - haflingský
(rázy
h fli
ký
ardenský …)