ANTON PAVLOVIČ ČECHOV (1860 – 1904) ”VIŠŇOVÝ SAD

ANTON PAVLOVIČ ČECHOV (1860 – 1904)
”VIŠŇOVÝ SAD”
- komedie o čtyřech dějstvích
děj
- se odehrává na venkovském panství blízko Moskvy, jehož dominantou a ozdobou je
rozlehlý starý višnový sad
ústřední postavy:
Ljubov Andrejevna Raněvská, majitelka panství
- žena v nejlepších letech, dosud krásná, vitální a elegantní
Anja, její dcera, 17 let
-naivní dívka s čistou duší, milující bez předsudků všechny blízké
Varja, její adoptivní dcera, 24 let
-poctivá, prostá mladá žena, předčasně mentálně zestárlá
starostmi o panství a povinnostmi v hospodářství; očekává,
že ji Lopachin požádá o ruku, ale ten se nikdy nevysloví
Gajev, bratr Raněvské
-optimista, chvílemi reagující jakoby zcestně; stejně jako
jeho sestra, není schopen nastalou situaci rešit
Lopachin, podnikatel, obchodník, rodinný přítel
- cílevědomý, svérázný muž, bez schopnosti hlubšího citu či
porozumění,
Trofimov, věčný student, který dříve učil Raněvského syna, 30 let,
- duševně věčně mladý člověk plný ideálů, nemající vztah
k materiálním statkům
Firs, starý komorník
-sluha naprosto oddaný Gajevovi, dobromyslný, poctivý,
nechápající společenské změny (např. zrušení nevolnictví)
I. dějství
I. dějství se odehrává v noci, kdy se na své panství vrací po 6 letech paní Raněvské s dcerou
Aňou. V salónu se setkávají všechny výše uvedené postavy. Obě vítané ženy přijeli právě
z Francie, kam paní Raněvská utekla před vzpomínkami na smrt syna. Její malý synek utonul
PDF created with pdfFactory trial version www.pdffactory.com
v řece na jejich panství měsíc poté co ovdověla. Celá tato událost je směsicí zármutku nad
vzpomínkami a radosti ze shledání a návratu domů.
Na konci I. dějství se dozvídáme, že celý dům i sad je zadlužen a za několik měsíců má být
dražba. Podnikatel Lopachin jim radí, aby sad pokáceli, pozemek rozparcelovali a pronajímali
chatařům z Moskvy.
Všichni jdou spát se smíšenými pocity. Již svítá.
II. dějství
Druhé dějství se odehrává na lavičce v sadu, při západu slunce. Zde se dozvídáme více o
charakteru postav i o jejich životních osudech. Na tomto místě se postupně vystřídají 3
skupiny učinkujících postav.
První na lavičku usedají někteří ze sloužícího prsonálu.
Ve druhé skupince figurují hlavně Raněvská, Gajev a Lopachin. Od nich se dozvídáme, že
Raněvská neutekla z domova jen před vzpomínkami na synovu smrt, ale také před svým
milencem. Smrt svého syna totiž chápala jako boží trest za to, že měla milostný poměr. Její
milenec je však pronásledoval až do Francie, kde onemocněl a ona se o něj starala ve dne
v noci celé tři roky. Když přišla o všechen majetek a odjela s ním a s Aňou do Paříze, okradl
ji o zbytek peněz a utekl s jinou ženou. Proto se Raněvská rozhodla vrátit do Ruska. V této
scéně se také ukazuje, že Raněvská není schopna rozumně zacházet s penězi a bezhlavě
utrácí, ba přímo rozhazuje peníze, pokud u sebe nějaké má. Při rozhovoru s Lopachinem
odmítá znovu jeho návrh k pronajatí pozemků chatařům, jediné reálné řešení, jak zachránit
své panství.
Na scéně, jako třetí skupinka, zůstávají jen Trofimov s Aňou. Student Aňu přesvědčuje, že
vedle jejich višňového sadu v Rusku existuje mnoho krásných míst. Tvrdí, že pokud se Aňa
sama přičiní o svou budoucnost prací, čeká ji štěstí. Aňa uvěří jeho idealistickým myšlenkám
a tím končí druhé dějství.
III. dějství
Je kratičké, všichni jsou zde shromážděni v salónu a čekají na výsledky prodeje jejich sídla v
dražbě. Raněvská při té příležitosti, ač není co oslavovat uspořádala večírek s hudbou. Vše ale
působí velmi uboze, protože Raněvská ztratila nejen peníze, ale i své společenské postavení,
proto místo orchestru hraje židovská potulná kapela a pozvanými hosty jsou obyčejní místní
vesničané.
Když se Lopachin s Gajevem vrací z dražby, dozvíme se, že panství koupil sám Lopachin. Má
z koupě bezohledně bláznivou radost. Hlavně proto, že on sám vykoupil statek, kde jeho otec
i děd tvrdě pracovali v poddanství, a kde on byl v dětství otloukán a považován vždy za
neschopného.
PDF created with pdfFactory trial version www.pdffactory.com
IV. dějství
Se odehrává v den, kdy všichni obyvatelé musí opustit prodané panství. Z čechovových pozn.
víme, že pokoje jsou již vystěhované a tak se nám evokuje pocit prázdnoty a stísněnosti.
Situace je dost napjatá a všichni jsou nervozní. Po menších zmatcích při nakládání zavazadel
se všichni loučí, opouští dům a zamykají.
úplný závěr je smutný až dojemný. Kvůli jednomu nezodpovědnému línému sluhovi zůstvává
v domě, který je opouštěn na celou zimu, stařičký nemocný komorník Fris. Když zjistí, že na
něj všichni zapomněli, unaveně si lehá a umírá.
DOBOVÝ PODTEXT
V příběhu je zachycena velmi dobře společensko-hospodářská situace 19. století, kdy v Rusku
pomalu přecházel majetek a moc z rukou šlechty do ruko buržoazie. Příčinou tohoto stavu
byla především neochota šlechty měnit své tradiční postavení a účastnit se na správě svého
majetku, veškerou zodpovědnost nesli většinou správci , kteří hospodařili spíše ve svůj
prospěch.
Paní Raněvská je v dané situaci neschopna reagovat uměřeně situaci, stále očekává, že
za ní někdo problém vyřeší. Sama zůstává naprosto pasivní.
Poznámky v textu
Vždy na počátku dějství a pak i v celém textu nalezneme Čechovovy poznámky, které
jsou velmi důležité pro dokreslení situací a atmosféry. Popisují detailně nejen celou scénu, ale
rovněž všechny osoby, jejich vzhled, verbální projev a reakce.
PDF created with pdfFactory trial version www.pdffactory.com