Vymezení rozvojových zemí

Vymezení rozvojových zemí
podle mezinárodních organizací
Světová banka (World Bank)
• Termín „Světová banka“ označuje skupinu 5 finančních institucí,
které byly vytvářeny postupně od roku 1944:
– Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj (International Bank for Reconstruction and
Development – IBRD)
•
•
vytvořena 1944, 1946 zahájila činnost; 188 členů (z nezávislých zemí členy nejsou: Andorra, KLDR, Kuba,
Lichtenštejnsko, Monako, Nauru, Tchaj-wan; členem není ani Svatý stolec)
financuje hlavně dlouhodobé projekty, jejichž cílem má být snížení chudoby a podpora udržitelného rozvoje v
zemích se středním příjmem a v důvěryhodných chudších zemích. Mezi nástroje patří především poskytování
půjček a záruk a také analytické a poradní služby
– Mezinárodní finanční korporace (International Finance Corporation – IFC)
•
•
Založena v roce 1956; 184 členských zemí
zaměřuje své projekty hlavně na podporu soukromých podnikatelů (půjčky, poradní činnost aj.)
– Mezinárodní rozvojová asociace (International Development Association – IDA)
•
•
založena v roce 1960
zaměřuje své projekty na 81 nejchudších zemí („IDA-eligible“, 39 z nich je v Africe). Poskytuje půjčky na programy,
které mají odstranit chudobu a sociální nerovnost a zlepšit životní podmínky a ekonomický růst
– Mezinárodní centrum pro řešení investičních sporů (International Centre for Settlement of
Investment Disputes – ICSID)
•
•
vytvořeno v roce 1966; 159 členských zemí, které podepsaly Dohodu (ale jen 148 odevzdalo ratifikační listiny), 3
země z ICSID vystoupily (Venezuela, Bolívie a Ekvádor)
má být nápomocné při řešení investičních sporů a tím investice podporovat
– Multilaterální agentura pro investiční záruky (Multilateral Investment Guarantee Agency –
MIGA)
•
•
Vznik v roce 1988; 178 členů (153 rozvojových a 25 průmyslových zemí)
její úlohou je ochrana přímých zahraničních investic do rozvojových zemí před neobchodními (politickými) riziky
(války, nepokoje, měnová rizika, znárodnění či zabránění repatriace zisku)
Světová banka (World Bank)
• Ke klasifikaci viz např. How we Classify Countries. The
World Bank [online]. © 2014 [cit. 2014-10-01]. Dostupné
z: http://data.worldbank.org/about/countryclassifications a na to navazující stránky
• Světová banka klasifikuje
– ekonomiky členských zemí (188?) a
– další ekonomiky, jejichž populace je větší než 30
000 obyvatel (26?)
• Dohromady tedy 214 ekonomik (194
nezávislých zemí a 20 závislých území)
Světová banka (World Bank)
• Základním kritériem pro klasifikaci ekonomik Světové banky je
hrubý národní důchod (gross national income – GNI) na obyvatele
přepočtený na USD podle metody Atlasu Světové banky
• Hrubý národní důchod na obyvatele (GNI per capita) – souhrn
hodnot přidaných všemi rezidentními výrobci plus daně na výrobky
(mínus dotace) nezapočtené do ceny výrobku plus čisté příjmy z
primárních důchodů (důchody za práci a z vlastnictví majetku) ze
zahraničí vydělený odhadem počtu obyvatel v polovině
sledovaného kalendářního roku
• Metoda Atlasu Světové banky1 - přepočítává údaje v národní
měně na USD podle průměru směnného kurzu v běžném roce a
dvou předchozích letech, očištěného o rozdíl mezi inflací
sledovaného státu (vyjádřenou GDP deflátorem) a „mezinárodní
inflací“ (vyjádřenou jako vážený průměr inflací v nejvýznamnějších
ekonomikách – EURO zóna, USA, Japonsko, Velká Británie, kde
vahami jsou podíly těchto měn ve zvláštních právech čerpání SDR)
1 Methodologies: World Bank Atlas Method. The World Bank [online]. © 2013 [cit. 2013-03-03]. Dostupné z:
http://data.worldbank.org/about/data-overview/methodologies
Světová banka (World Bank)
• Klasifikace platí vždy od 1. července do 30. června
následujícího roku (fiskální rok Světové banky)
• Ekonomiky jsou podle HND na obyv. (za rok 2013)
rozděleny na 3, resp. 4 skupiny, totiž na ekonomiky s:
1.
2.
nízkým příjmem (low income countries – LIC) - 1045 USD a méně (34 nezávislých zemí)
středním příjmem (middle income countries – MIC) – rozdělena na 2 podskupiny:
–
–
nižším středním příjmem (lower middle income countries – LMC) - 1 046 – 4 125 USD (49 nezávislých
zemí a 1 závislé území)
vyšším středním příjmem (upper middle income countries – UMC) - 4 126 - 12 745 USD (54 nezávislých
zemí a 1 závislé území)
3.
vysokým příjmem (high income countries – HIC) – 12 746 USD a více (57 nezávislých zemí a 18
závislých území)
•
Pro země s nízkým a středním příjmem se také
používá termín rozvojové země (developing countries)
(tedy LIC+LMC+UMC = 137 států a 2 záv. území)
Světová banka (World Bank)
• Rozvojové země (LIC + MIC) jsou také členěny
geograficky:
1. Latinská Amerika a Karibik
2. Subsaharská Afrika
3. Evropa a Střední Asie
4. Střední východ a severní Afrika
5. Jižní Asie
6. Východní Asie a Tichomoří
Světová banka (World Bank)
• Ekonomiky jsou také členěny podle svojí
způsobilosti k získání úvěru od IDA nebo IBRD:
1. Země způsobilé získat úvěr od IDA („IDA
countries“) – jde o nejchudší země světa, jejichž
HND/obyv. za rok 2012 je menší než 1 205 USD, a
vybrané další země (hlavně malé a chudé ostrovní
země)
2. Země způsobilé získat úvěr od IBRD
3. Země způsobilé získat úvěr od IDA, kvůli svému
malému HND/obyv., ale zároveň způsobilé k úvěru
od IBRD, protože jsou důvěryhodné pro investory
(„blend countries“)
Mezinárodní měnový fond
(International Monetary Fund)
• MMF dělí ekonomiky do dvou skupin:
1. vyspělé ekonomiky (advanced economies)
2. transformující se a rozvojové ekonomiky (emerging and
developing economies)
„This classification is not based on strict criteria,
economic or otherwise, and it has evolved over
time. The objective is to facilitate analysis by
providing a reasonably meaningful method of
organizing data.“
→ Není zcela jasné kritérium
→ Nevíme přesně, které země jsou rozvojové (a které
jsou ty transformující se)
Mezinárodní měnový fond
(International Monetary Fund)
Vyspělé ekonomiky:
Transformující se
a rozvojové
ekonomiky:
Mezinárodní měnový fond
(International Monetary Fund)
Transformující se
a rozvojové
ekonomiky:
Těžce zadlužené chudé země
(Heavily Indebted Poor Countries – HIPCs)
• Iniciativa zahájena na vrcholné schůzce zemí G7 ve
francouzském Lyonu v roce 1996 na návrh SB a MMF
spočívající ve zrušení (odpuštění) zahraničního dluhu,
resp. jeho části, chudým a zadluženým zemím, u
kterých je
– poměr dluhu k exportům větší než 150 % nebo
– poměr dluhu k vládním příjmům větší než 250 %
• Iniciativa má tedy pomoci zemím, které nejsou
schopny snížit svůj dluh na udržitelnou úroveň jen
pomocí tradičních mechanismů restrukturalizace a
snižování dluhu. Tyto země musí plnit
→programy změn podporované Světovou bankou a MMF
→zavádět strategii snižování chudoby
Těžce zadlužené chudé země
(Heavily Indebted Poor Countries – HIPCs)
• Na této iniciativě se podílí:
– multilaterální věřitelé (multilaterální banky – např. SB nebo MMF, regionální
finanční instituce – např. Africká regionální banka)
– bilaterální věřitelé (jednotlivé národní vlády)
– obchodní věřitelé (soukromé společnosti a soukromé banky)
• Proces HIPCs má 2 fáze (jejich délka není stanovena):
1.
2.
V první fázi musejí země přijmout určitá opatření (např. normalizovat svoje
vztahy s multilaterálními organizacemi, připravit program změn a reforem,
dosáhnout uspokojivých výsledků, přijmout dokument o strategii snižování
chudoby), aby se mohly ucházet o prozatímní odpuštění dluhové služby
(rozhodující bod). Během první fáze mohou žádat o „tradiční“ odpuštění
dluhu formou dohod s bilaterálními věřiteli v Pařížském klubu.
Poté, co získají nárok na prozatímní odpuštění dluhu, musejí ještě zavést
určitá opatření a splnit určité podmínky (např. uspokojivé provádění
strukturální politiky, provádění strategie snižování chudoby po dobu nejméně
1 roku), aby mohly obdržet úplnou pomoc (konečný bod).
Těžce zadlužené chudé země
(Heavily Indebted Poor Countries – HIPCs)
• Status 39 zemí HIPCs1:
1. Země, které splňují kritéria příjmu a zadluženosti a chtějí být
zařazeny mezi HIPCs (Pre-Decision Point) = 3 země (Eritrea,
Somálsko, Súdán)
2. Rozhodující bod (Decision point) = 1 země (Čad)
3. Konečný bod (Completion Point) = 35 zemí (Afghánistán, Benin,
Bolívie, Burkina Faso, Burundi, DRK, Etiopie, Gambie, Ghana, Guinea,
Guinea-Bissau, Guyana, Haiti, Honduras, Kamerun, Komory, Kongo,
Libérie, Madagaskar, Malawi, Mali, Mauritánie, Mosambik,
Nikaragua, Niger, Pobřeží slonoviny, Rwanda, Středoafrická
republika, Svatý Tomáš a Princův ostrov, Senegal, Sierra Leone,
Tanzanie, Togo, Uganda, Zambie)
1
HIPCs. MDRI. The World Bank [online]. © 2013 [cit. 2014-03-02]. Dostupné z:
http://siteresources.worldbank.org/INTDEBTDEPT/Resources/468980-1256580106544/HIPC_Fall2013_ENG_CRAweb.pdf,
str. 6.
HIPC
(stav z podzimu 2013)
OSN (resp. UNDP) – Index lidského rozvoje
(Human Development Index - HDI)
• HDI je geometrickým průměrem 3 dílčích indexů – indexu očekávané
doby dožití, indexu vzdělání (průměrná doba školní docházky pro osoby
ve věku 25 let, očekávaná doba školní docházky pro děti ve věku nástupu
do škol) a index HND/osobu (přepočítané podle parity kupní síly PPP)
• Nabývá hodnoty od 1 (nejlepší) po 0 (nejhorší)
• 187 hodnocených zemí je rozděleno podle kvartilů na země s velmi
vysokým, vysokým, středním a nízkým indexem lidského rozvoje
Nejméně rozvinuté země
(Least developed countries – LDCs)
•
•
•
•
•
•
•
Tuto skupinu OSN rozeznává od roku 1971
3 kritéria:
1. Nízký příjem na obyvatele – průměr HND na osobu za poslední 3 roky menší než 992
USD, pro opuštění skupiny LDCs za rok 2012 musí být tento průměr vyšší než 1190 USD
2. Index lidských zdrojů – ukazatele: podíl podvyživené populace, úmrtnost dětí do 5 let,
hrubá míra školní docházky na střední školy, gramotnost dospělých
3. Index hospodářské nestability – ukazatele: růst populace, izolovanost, koncentrace
exportu zboží, podíl zemědělství, lesnictví a rybolovu na HDP, podíl populace žijící v nízko
položených pobřežních oblastech, nestabilita exportů zboží a služeb, počet obětí
přírodních katastrof, nestabilita zemědělské produkce
Pro zařazení do LDCs musí země splňovat všechny 3 kritéria a nesmí mít více než 75 milionů
obyvatel
Pro vyřazení ze skupiny LDCs musí země převyšovat minimálně 2 kritéria nebo musí mít HND
na osobu v alespoň dvojnásobné výši než je limit pro vystoupení (zároveň musí být velká
pravděpodobnost udržení takového HND/osobu i v budoucnu) – pro vyřazení je třeba, aby země
byla shledána způsobilou během dvou po sobě jdoucích tříročních posuzovacích cyklů
Plnění kritérií posuzuje každé 3 roky Výbor pro rozvojovou politiku (Committee for
Development Policy – CDP) Hospodářské a sociální rady OSN (ECOSOC)
Za dobu existence LDCs se z této skupiny dostaly pouze 3 země (Botswana 1994, Kapverdy
2007, Maledivy 2011), u dalších 4 zemí to bylo navrženo (Rovníková Guinea, Samoa, Tuvalu a
Vanuatu)
OSN pořádá každých 10 let konferenci o LDCs (1981 Paříž, 1991 Paříž, 2001 Brusel, 2011
Istanbul – na ní schválen plán na snížení počtu LDCs do roku 2022 na polovinu)
Nejméně rozvinuté země
(Least developed countries – LDCs)
Vnitrozemské rozvojové země
(Landlocked Developing Countries – LLDCs)
•
•
•
Nemožnost přístupu k moři je podle OSN vážnou překážkou rozvoje
Z 31 LLDCs je 16 klasifikováno jako LDCs
V roce 2003 přijat akční plán v kazašské Almatě
Malé ostrovní rozvojové státy
(Small Island Developing States - SIDS)
•
Od Konference OSN o životním prostředí a rozvoji v roce 1992 považuje OSN za užitečné
vyčleňovat tuto skupinu zemí, které mají specifické hospodářské, sociální a environmentální
problémy – problémy udržitelného rozvoje, omezené přírodní zdroje, náchylnost k přírodním
katastrofám, závislost na mezinárodním obchodě, křehké životní prostředí. OSN přijalo akční
program, který má tyto problémy pomoci řešit