čtvrtletník září 2003

čtvrtletník
září 2003
Milí čtenáři,
Léto se pomalu krátí, prázdniny končí a zase začíná doba barevného podzimu. Co nás bude čekat?
Po přehlídce plemenných holštýnských býků na Inseminační stanici býků v Grygově hned začátkem září se zúčastníme
přehlídky kanců v Močovicích; další z pozvánek se bude týkat semináře v Novém Jičíně. Tentokrát se nebude jednat
přímo o chovatelský den, který musel být z důvodu nákazové situace na okrese Nový Jičín zrušen, ale pozveme Vás na
odborný seminář týkající se reprodukce skotu.
Uvnitř čísla dále opět naleznete TOPky holštýnských býků v USA, Kanadě, Německu, Holandsku, ČR; blíže se budete
moci seznámit s jednou novinkou v nabídce holštýnských býků (TYREL) a podrobnější informace přineseme k již dobře
známému býkovi DAWSON.
Pro chovatele prasat máme tentokrát připraveno několik ukázek zdařilé přestavby stájí, dále se dozvíme novinky
z oblasti genetiky a také něco z oblasti výživy prasat.
Kronika přísluší již proběhlé přehlídce kanců na ISK Grygov a návštěvě chovatelsky velmi významné výstavy v dánském
Herningu.
Přejeme všem našim čtenářům krásně barevný podzim a pohodové chvíle s časopisem ŠLECHTITEL!
…
na úvod
• VFU BRNO Školní zemědělský podnik Nový Jičín
• GENOSERVIS, a.s. Olomouc
POŘÁDAJÍ
na VFU Brno ŠZP Nový Jičín, středisko účelové činnosti Kunín.
MVDr. DANYS Jiří, KVS pro Moravskoslezský kraj, Inspektorát Nový Jičín
„IBR a naše chovy“
Prof. Ing. ŘÍHA Jan, DrSc., VÚCHS Rapotín, s.r.o.
„Možnosti ovlivnění reprodukce problémových dojnic“
Doc. MVDr. DOLEŽEL Radovan, CSc., VFU Brno
„Peripartální a postpartální problémy u dojnic“
MVDr. OSIČKA Václav, Genoservis – poradenství, s.r.o.
„Vliv výživy na reprodukci plemenic skotu“
Účastnický poplatek činí 100 Kč na osobu, v ceně je zahrnuto i občerstvení.
SSR
OŘ
U PPO
OU
DEEČ
VO
ATTEELLÉÉ..
RD
DA
ČN
NĚĚ ZZV
ŘA
AD
Toto číslo vyšlo dne 8. září 2003 v nákladu 1.000 ks.
Uzávěrka příštího čísla je 31. října 2003.
…
z chovu SKOTU
POROVNÁNÍ VÝSLEDKŮ KU SKOTU ZA GENOSERVIS, A.S. OLOMOUC DLE OKRESŮ
(uzávěrka říjen 2002 – červen 2003 se stejným obdobím roku 2001/2002)
Okres
Počet
rozdíl Mléko rozdíl
Tuk
norm.l.
kg
%
Tuk rozdíl Bílkovina Bílkovina rozdíl Pořadí
Kg
%
kg
Bruntál
1 781
- 84
6 665 +191 4,01 267
+14
3,36
224
+9
17
F.Místek
2 694
- 439 7 523 +264 3,98 300
+9
3,27
246
+9
6
Karviná
413
+126 6 754
-7
3,34
226
-1
16
Nový Jičín
4 721
- 526 7 918 +275 3,98 315
+13
3,28
260
+8
3
Olomouc
6 337
- 83
7 344 +239 3,85 283
+7
3,30
242
+7
7
Opava
3 913
- 7
7 320 +311 3,75 274
+3
3,31
242
+9
8
Přerov
4 143
- 248 6 773 +206 3,92 265
+1
3,40
231
+8
13
Šumperk
2 225
- 288 5 535 +486 4,17 231
+17
3,35
185
+17
20
Vsetín
2 401
- 108 7 331
Jeseník
512
- 3
6 164
- 81
4,00 270
+ 59
3,92 288
+6
3,29
241
+2
9
-273
3,99 246
-13
3,33
205
-9
19
Okresy mimo Severní Moravu, kde provádíme KU
Česká Lípa
456
- 24
8 893
-202
4,05 360
+8
3,20
285
-5
2
Liberec
226
- 20
6 526 +179 4,15 271
+5
3,51
229
+9
14
Ústí n/O.
423
3,52
228
Břeclav
293
- 27
7 338 +307 3,76 276
-3
3,20
235
0
11
Zlín
204
+ 87
7 751 +282 4,09 317
+8
3,24
251
+6
5
Jihlava
47
+ 13
6 589
4,14 272
-3
3,30
218
+4
18
Kroměříž
216
- 8
7 049 +255 3,80 268
+6
3,31
233
+14
12
Prostějov
100
3,26
253
Vyškov
155
-363
7 241 +771 3,71 269
+10
3,32
241
+21
10
Žďár n/S.
1 487
-216
9 417 +693 3,64 343
+19
3,26
307
+18
1
GENOSERVIS
32 747 -1761 7 279 +259 3,91 284
Celkem
+8
3,31
241
+8
6 478
7 754
4,15 269
+ 48
4,43 343
15
4
Pavel Chrudina, 602-633 988,
[email protected]
…
z chovu SKOTU
EMERALD – ACRES – SA T-DAWSON
Současný TOP býk v USA a trojka ve Francii – Dawson – je novodobý
zlepšovatel proteinu z rodiny Bell Tammy. Se středním rámcem, dobrými
končetinami, mělkými vemeny a extrémní produkcí proteinu je Dawson
atraktivní příležitostí pro produkční farmy.
Valiant Ni-Russ, Bell Troy, Target, Tonic a Titan – to je jen několik
málo příkladů dobrých linií prověřených býků, vyprodukovaných rodinou
Tammy. Vysoký protein a výborný typ jsou rysy této rodiny, předávané po
generace. Dodáním Mountaina a Demanda se navýšilo mléko do původu, a
to vyústilo ve výborného zlepšovatele proteinu nynější doby, T-Dawsona.
Emerald-Acres SA T-Dawson
je TOP zlepšovatel proteinu
♀ Sr Croix Pioneer Nettie VG-89
(St Croix Pioneer)
♀ St Croix Lad Nina EX-94
Lochway Sovereign Lucifer Lad
♀ Ripvalley Knight Natalie EX-91
Polytechnic Imperial Knight
♀ Ripvalley NA Bell Tammy EX-94
Carlin-M Ivanhoe Bell
♀ Emerald Acres-SA Tambrin VG-86
Bis-May Tradition Cleitus
♀ Emerald-Acres-SA Tanna VG-88
Singing Brook Mascot
♀ Emerald-Acres-SA Tannice VG-85
Bis-May S-E-L Mountain
Chovatel Dawsona
Emerald Acres je majitelem bratrů Ossmannových, Pavla, Teda a Dona.
Rodina zde začala farmařit ve 20-tých letech 20. století, a prefix názvu farmy je po
jejich otci, Emeraldovi Ossmannovi. Umístění farmy je 14 mil jižně od Green Bay,
Wisconsin, farma hospodaří na 1.500 akrech půdy a má 900 krav. Dojnic je 330,
elitní stádo krav pak čítá 70 zvířat v menší stáji. Začátkem 80-tých let začali
s nákupem několika elitních krav v partnerství s jejich ET veterinářem, Dr. Scottem
Armbrustem. Na Národní holštýnské aukci v Milwukee v roce 1986 Armbrust
nakoupil vyjímečnou mladou jalovičku jménem Ripvalley NA Bell Tammy, která
se stala jednou ze spoluvlastněných zvířat na farmě Emerald Acres. Výsledkem
spojení s býkem Arlinda Carl byl Curtimaid Emerald-AcresTarget. „Ossmannovi jsou
vynikající farmáři a velmi dobře se starají o krávy. Mají intenzivní zájem o dobrý
dobytek a jsou to dříči,“ komentuje Scott Armbrus, který má vášeň pro kvalitní
krávy a je stále partnerem rodiny Tammy. Armbrust spoluvlastní také několik
dalších krav, např. je partnerem s Wendorfsovými v Crescentmead, vlastníky krávy
Rotate Mindy, další rodiny která vyprodukovala mnoho prověřených býků.
Rodina Dawsona
Ripvalley NA Bell Tammy je s hodnocením exteriéru EX-94 mnohýma
považována za nejlepší dceru Bella. Její plný bratr, Bell Troy, a její synové, Target a
Tonic, byli nepřehlédnutelní býci své doby. Ale Tammy měla také několik
prominentních dcer. Trina, VG-88, po býkovi Inspiration, se stala matkou Blackstarova syna Titana a také Tulipa,
vyjímečného potomka Leadmana, a stala se třetí krávou v rodině, hodnocenou EX-94. Tammy měla také 5 Cleitusových
dcer, nejvýše byla hodnocena Tropicana EX-92. Tato kráva se stala matkou prověřeného syna po Jurorovi, Trusta, a také dcer
po Preludovi, hodnocenými EXcelentně. Tato „Preludka“ je matkou mladé generace býků v této rodině, T-Dove a dvouleté
Durhamky, ohodnocené 87 body, která má jalovičku po BW Marsahallovi a je momentálně březí po Championovi. Druhá
z Cleitových sester, Tambrin, je velmi jemná kráva s vysokou produkcí a je dobrá producentka embryí, nepřenášejících BLAD
a intenzivně vyplachovaná. Její syn po Mountainovi, Genus Townley, se stal jedním z vysokoprodukčních býků ve Velké
Británii, ačkoli jeho znaky vemene byly pouze průměrné. Tambrin také vyprodukovala jednu z nejlepších Mascotek, která
byla ve dvou letech věku hodnocena VG-88. Syn po Airliner po z této krávy byl prodán do Německa. První tele, které tahle
Mascotka vyprodukovala, bylo po Mountainovi, jalovička byla vyplachována Demandem pro Genex, a výsledkem byl TDawson. Výplach Bell Tammy po Cleitusovi také vyústil ve velmi famózní krávu jménem New York v Německu. Tahle kráva
se stala matkou Blackstarových synů Patrika a Brabanta, kteří oba pokračovali v popularitě v Německu s jejich jemnými
černými dcerami s vynikající dlouhověkostí. T-Dawson není v současné době jediným aktivním býkem firmy CRI z rodiny
Tammy. T-Rollo, Rudolphův syn z Mandelovy dcery Tulip EX-94 a T-Fritz, Fred x Trix VG-87, plná sestra Tulipa, jsou také oba
součástí TOP TPI v USA.
♂ Emerald-Acr-SA T-Dawson
Paulo-Bro RTL Demand
…
Matka Dawsona, Emerald-Acres-SA Tannice VG-85
podle Pavla Ossmanna je schopna se obrazně řečeno
„udojit k smrti“ až do naprostého vyčerpání těla
aby dokázala „vybít“ svou extrémní schopnost
produkce mléka
z chovu SKOTU
Dcera Dawsona, Myszka Dawson Bubbles
Testace Dawsona
Většina dcer je v Ohiu a výše na středozápadu USA,
testován byl také firmou Genes Diffusion ve Francii. Je to
třetí americké nasazení, produkce nyní představuje 106
krav se 69% dat z USA a zbytek je ve Francii, hodnoty typu
jsou založeny na 43 kravách v USA. Francouzská data,
která budou do typu přidána v srpnu, by mohly znamenat
posun Dawsona v typu výše. „Jsou to pěkné krávy, střední
velikosti, a opravdu mléčné,“ komentuje Steve De Wall
z Genexu CRI, který byl na inspekční návštěvě 18 z 20
dcer. „Viděl jsem na nich adekvátní šířku a dobré
končetiny se strmější spěnkou. Měly také dobrý sklon
zádě. Jsou dobré v hloubce vemene, a neměl jsem
možnost vidět žádný špatný závěsný vaz. Možná některé
jeho dcery mají problém se závěsným vazem, ale já jsem
je určitě mezi nimi neviděl. Nepotřebují žádné zlepšení
v rozmístění struků – jsou dostatečně od sebe. Využíval
bych ho na krávy s dobrým postojem končetin a dobrou
ohebností končetin, zlepšit potřebuje rozmístění struků a
možná trochu upnutí předního vemene.“ Dawson by měl
přidat dalších 15 nebo 20 dcer z USA k jeho dalším
srpnovým plemenným hodnotám.
Ve Francii jsou hodnoty postaveny pouze na
francouzských informacích, se 39 kravami v produkci a 34
pro typ, pouhé minimum pro získání plemenných hodnot.
„Protože je zde potřeba dosáhnout konstantní dodávku
mléka do zakvótovaného systému, hodně farmářů se
snaží znova nechat zabřeznout jalovice na podzim, takže
bychom dalších 60 dcer měli v jeho hodnotách vidět,“
vysvětluje Arie Knol z Genes Diffusion. Produkce s daty
z USA je 1.160 kg mléka, mínusový tuk ale plusový protein
(+0,09%). Ve Francii má hodnoty typu na úrovni +1,7 pro
typ, +0,7 končetiny, +0,6 kapacita, ale +1,5 vemeno, s
+1,3 (mělkou) hloubkou vemene a +1,2 (výrazným)
závěsným vazem, dvě nejkritičtější součásti utváření
vemene. Má také dobré skóre somatických buněk (+0,07),
snadné porody (91) a dlouhověkost, což mu pomohlo k
získání 3. pozice dle ISU ve Francii. „Sám jsem viděl jen
pár dcer, ale technici viděli většinu z nich a zdá se jim, že
vypadají hodně jako Demandovy dcery,“ vysvětluje Knol.
„Nejsou to silné krávy, a některé by mohly být hlubší, ale
jejich mělká vemena a dobrý závěsný vaz jim v úspěšnosti
v TOPce pomáhá.“ Ironicky řečeno, Demand byl býk, který
byl poprvé prověřen v obou státech, jak v USA tak ve
Francii, ale jelikož jeho hodnoty v USA nebyly tak dobré
jako hodnoty ve Francii, byl v Americe obchodován velice
obezřetně. Plemenné hodnoty dcer z druhého nasazení jej
předurčují na jednoho z nejlepších potomků Leadmana, a
on sám toto podporuje. Konečný výsledek hodnocení
závěsného vazu možná bude mít vliv na jeho kariéru, ale
obě země souhlasí s tím, ze Dawson je excelentní
zlepšovatel proteinu, jehož dcery mají střední rámec a
mělká vemena. Dawson se těší dobrému zdraví a
inseminační dávky by měly být dostupné na celém světě.
PH květen 2003
Holstein International, červenec 2003,
podle Doug Savage přeložila Lenka Kahánková,
Genoservis a.s.
[email protected], mobil 606-706-549
…
z chovu SKOTU
TYREL
VYSOKÁ PRODUKCE MLÉKA A POZORUHODNÉ VEMENO
Tesk-Holm Manfred TYREL-ET *TV je velice komplexní býk, elitní genetika, je zlepšovatelem mléčné produkce i
celkového typu. Lifetime NetMerit má na úrovni +557, takže se tenhle Manfredův syn začlenil do 4% špičkové populace
zvířat podle LNM. Jeho plemenná hodnota pro produkci mléka je +908 kg, +36 kg tuk a +25 kg protein, vemeno +1,58 a
končetiny +1,04. TYREL je velmi atraktivní pro všechny znaky vemene. Navíc má snadné telení (7% obtížných porodů).
Prabába TYRELa: Rocky-Vu Rotate Ebony,
EX-94, EEEE, GMD, DOM
Mateřská linie TYRELa vede do rodiny „Ebony“. Jeho
třetí matkou (prabábou) je světoznámá Rocky-Vu Rotate
Ebony, EX-94, EEEE, GMD, DOM. Jako jedna
z nejfamóznějších členek holštýnského plemene Ebony
ukončila v devadesátých letech minulého století (!)
maximální laktaci ve 3 letech dvou měsících za 365 dnů
na úrovni 19.950 kg mléka při 843 kg tuku a 624 kg
proteinu. Dosáhla celoživotní produkce 48.513 kg mléka,
2.050 kg tuku a 1.483 kg proteinu za tři laktace. Jeho
bába, Rocky-Vu T Ebony Tresa-ET, VG-86, VG-MS, je
držitelkou titulu nejlepší dojnice podle kg proteinu za
jednu laktaci ve státě Minnesota (USA). Tato GMD (Gold
Medal Dam = dojnice se zlatou medailí) a Dam of Merit
(DOM = zisková dojnice) završila vynikající laktaci ve 365
dnech (věk při otelení 1 rok 11 měsíců) na úrovni 15.395
kg mléka, 695 kg tuku a 547 kg proteinu.
TYREL tedy pochází z elitní rodiny a byl chován na farmě
Tesk-Holm Holsteins, zdroje TOP genetiky pro všechny
plemenářské společnosti obecně. Tesk-Holm Holsteins je také
chovatel oblíbeného býka 1HO414 TESK.
Příběh TYRELa se začíná rozvíjet před deseti lety. V roce
1993 se James Teske z farmy Tesk-Holm Holsteins poohlížel po
nějaké slibné dceři po Teskovi, která by měla vysokou genetickou
hodnotu a dobré podmínky obchodovatelnosti. Po intenzivním
pátrání Teske našel a zakoupil Rocky-Vu T Ebony Tresa-ET, jako
první výběr z výplachu, na akci TOP 10 Invitational Sale ve
Waucondě, Illinois. „U Teskovy dcera z rodiny Ebony jsme cítili, že
se nemůžeme mýlit,“ řekl Jim Teske.
„Tresa se vyvinula ve výbornou krávu dobře charakterizující
rodinu Ebony – vysoká, konstitučně pevná, a hluboká kráva
s dobrým vemenem,“ říká Teske. „Vypláchli jsme z ní mnoho
embryí a je po ní hodně potomků.“
Jednou z Tresiných prominentních dcer je matka TYRELa:
Tesk-Holm
Mandel Tiara-ET, EX-90, VG-MS, GMD, DOM, velká,
Matka TYRELa: Tesk-Holm Mandel Tiara-ET,
bílá,
stylová
kráva
s neuvěřitelným vemenem.
EX-90, VG-MS, GMD, DOM
Teske prodal v roce 1995 Tiaru jako jalovici Paulu
Proeschelovi z Ohio. Později Teske poznal, že udělal chybu že ji
prodal a snažil se koupit nazpět poloviční podíl na Tiaře. Proeschel mu to však odepřel. Když ale Proeschel rozprodal stádo
na veřejné aukci v roce 1997, Teske odkoupil Tiaru, zrovna otelenou na první laktaci. Tiara dokončila první laktaci ve věku 203, za 365 dní, na úrovni 14.161 kg mléka, 602 kg tuku a 464 kg proteinu na farmě Tesk-Holm Holsteins. Byla intenzivně
vyplachována až do věku 5 let 3 měsíce. Tehdy vyprodukovala na laktaci kolem 14.000 kg mléka. Tiara je nyní na 3. laktaci.
Teske popisuje Tiaru jako stylovou mléčnou krávu s obrovským vemenem, ideálním rozmístěním struků, vyjímečnou výškou
i šířkou zadního vemene – synonyma této rodiny.
…
z chovu SKOTU
Dcery býka Tesk-Holm Manfred Tyrel-ET:
Schommer Tyrel 1006 (vlevo) a Maple Ridge Tyrel 3197 (vpravo)
„Použili jsme Manfreda na Tiaru, protože byl „horká novinka“ a také jsme si mysleli, že by se na ni hodil,“ říká Teske.
Několik plemenářských společností mělo zájem o býky, včetně C.R.I. Kontrakt by podepsán a výsledkem je TYREL. Hodně
synů od Tiary a dalších členů rodiny bylo prodáno do různých plemenářských společností v USA, Kanadě, Evropě, Japonsku.
Sestra Tiary po mateřské linii, Tesk-Holm Oscar Tessa-ET, je matkou v současnosti 1. býka podle NPI (celkový index profitu)
v Japonsku. „Tahle rodina pro nás udělala hodně“, říká Teske. Tesk-Holm vyprodukoval několik VG dcer od Tiary s užitkovostí
přes 12.000 kg mléka.
Jak je v rodině zvykem, dcery TYRELa jsou dobře vybalancované krávy s otevřenými žebry a krásnými vemeny. „Úplně
ta vemena miluju,“ rozplývá se Steve DeWall z CRI, který byl na inspekci dcer ve Wisconsinu, Minnesotě a Illinois. „Vyznačují
se fantastickou výšku a šířku zadního vemene, závěsný vaz a struky rozmístěné blízko.“
Jak DeWall dodává, TYRELovy dcery jsou vysoce pohyblivé krávy, s pevnými končetinami a ideálním úhlem spěnky.
DeWall nicméně upozorňuje na skutečnost, že je potřeba dát si pozor na připuštění TYRELa na krávy s horším zadním
postojem končetin. „S kombinací vemene, vysoké produkce mléka a snadností porodů může popularita TYRELa jen
narůstat,“ říká Huub te Plate, viceprezident marketingu v CRI. „TYREL je speciální býk s mírně odlišným původem, Manfred
na Mandela.“ Dodává, že jen málokdy se vidí taková kombinace, kde je jak vynikající vemeno tak vysoká produkce.
Původ TYRELa kombinuje působivé navrstvení vynikajících býků: Manfred x Mandel x Tesk z rodiny „Ebony“. Jak je o
rodině známo, stejně tak i TYREL zlepšuje procento proteinu a doplňuje ho vynikajícím vemenem a výbornými končetinami.
TYREL je všestranná možnost pro nadčasovou genetiku a maximální profitabilitu producentů mléka.
CRI … Around the World, červenec 2003
(plemenné hodnoty: květen 2003)
…
z chovu SKOTU
NORA 120101/709 TV VG-86-ČR
- SKVĚLÉ POKRAČOVÁNÍ VÝZNAMNÉ RODINY
Narozena:
Otec:
Matka:
MM:
MMM:
MMMM:
28.9.2000
DIXIE-LEE AARON
US MASAL TERESA BELLWOOD
VG-88-USA, VEM-EX, KONČ-EX
BEACHLAWN BELL PRO TARA
EX-91-USA, VEM-EX, KONČ-EX
BEACHLAWN BELL CLEITUS PRO EX-93-USA, VEM-EX, KONČ-EX
BEACHLAWN DUTCHOE BELL
EX-92-USA, VEM-EX, KONČ-EX
NORA je jedna z prvních špičkových
krav z programu „MOET – Skalička“. Koncem
roku 1999 Genoservis nakoupil 3 embrya
z USA z vynikající Bellwoodovy dcery (US
MASAL TERESA BELLWOOD) z významné
rodiny krav BEACHLAWN DUTCHOE BELL (EX92-USA). Schéma celé rodiny je na konci
článku. Ze tří embryí zůstaly dvě březosti –
narodily
se
dvě
jalovičky:
NORA
(120101/709)
a
SARA(120102-709).
K nakoupení embryí z této rodiny nás vedlo
přesvědčení, že se jedná o původ
s mimořádně silnou vazbou na produkci s
výtečným typem. Rovněž nakontraktovaný
otec DIXIE-LEE AARON se v čase ukázal jako
jedinečná kombinace skvělé produkce,
výtečných končetin a vynikajícího vemene.
NORA zcela splňuje naděje, které jsme
do ní vkládali. Otelila se ve stáří 26 měsíců
v prosinci loňského roku. Za prvních 305 dnů
NORA 120101-709 VG-86-ČR
je predikce užitkovosti 13.300 kg mléka při
4,0% tučnosti (532 kg) a 3,3% proteinu (439 kg). V dubnu tohoto roku byla hodnocena za zevnějšek VG-86. Vyniká velmi
dobrými končetinami (VG-85) a skvělým vemenem (VG-86). Vemeno má pevné přední upnutí, vysoké zadní upnutí a velmi
zřetelný závěsný vaz. Předností je rovněž utváření zádě, zvláště šířka.
Marian Pekárek, vedoucí farmy NUCLEUS
SKALIČKA, říká: „Je to kráva, která patří jistě mezi
nejlepší tři zvířata, která na této farmě mezi
prvotelkami jsou. Co na ní oceňuji mimo výborné
produkce a typu je to, že je vynikající producentka
embryí.“
Využívali jsme ji hlavně jako jalovici v ET, dala
nám dvě dcery po RICECREST MARSHALL a dceru po
GARTERovi. Rovněž budeme od ní testovat syny po
RICECREST MARSHALL, GARTERovi a CHAMPIONovi.
Její plná sestra SARA (120102-709) se jeví rovněž jako
velmi kvalitní zvíře, na 1. laktaci vyprodukuje kolem
12.000 kg mléka a byla skórována GP-84.
Z mámy těchto sester (US MASAL TERESA
BELLWOOD) jsme testovali v loňském roce býka po
BONDOVI (O: AEROSTAR) jménem BOSTON ve
společné testaci se španělskou plemenářskou
společnosti ABEREKIN.
Matka NORY: US MASAL TERESA BELLWOOD VG-88-USA
…
Prabába NORY: BEACHLAWN BELL CLEITUS PRO
EX-93-USA
z chovu SKOTU
Praprabába NORY: BEACHLAWN DUTCHOE BELL
EX-93-USA
V USA je tato rodina známa především tím, že vyprodukovala elitní zlepšovatele jako např. DANE, BEAUTY, GELPRO a
mnoho dalších býků, kteří jsou nebo byli používáni i v ČR (PATRIOT, LILLY, BURKE MAJIC MC, PROTON atd.).
Něco o rodině
Zakladatelkou rodiny je BEACHLAWN DUTCHOE BELL EX-92 (schéma rodiny na následující straně). Tom Beach
z farmy Beachlawn pracoval s touto rodinou mnoho generací a hodnotí ji takto: „Nejsou to zrovna největší zvířata, ale mají
korektní typ a vysoký protein.“ Tom Beach používal typově vynikajícího býka se skvělými končetinami CAERNAROON
DUTSCHOE. Na takto typově skvělá zvířata byl použit produkční specialista CARLIN-M IVANHOE BELL. Výsledkem byla kráva
BEACHLAWN DUTCHOE BELL EX-92. Jendou z jejích dcer po CLEITUSovi je BEACHLAWN BELL CLEITUS PRO EX-93, která
byla prodána na farmu SUNSHINE DAIRY ve státě Massachusetts. V roce 1991 se CLEITUS PRO EX-93 narodila další
excelentní dcera po TESKovi - BEACHLAWN BELL PRO TARA EX-91. Nejlepší dcerou z této excelentní rodiny se jeví
Bellwoodova dcera US MASAL TERESA BELLWOOD na farmě Gary L. Housnera, ze které jsme právě nakontraktovali 3
embrya po AARONovi. Zajímavé je rovněž to, že 4 generace po sobě měly krávy vždy excelentní hodnocení končetin a
vemene. TERESA dosáhla na 1. laktaci za 305 dnů 14.154 kg mléka při tučnosti 4,0% a proteinu 3,7%.
Zpráva z aukce plemenných zvířat:
Při prodeji plemenných zvířat v Holandsku na farmě
QUALITY GENES 13.6. tohoto roku byly prodány dvě elitní
prvotelky, polosestry NORY, za špičkové ceny.
QL TALENA VG-86
(ADDISON x US MASAL TERESA BELLWOOD)
10.000 EUR
QL TARISSA VG-87
(CONVINCER x US MASAL TERESA BELLWOOD)
9.200 EUR
Vyjímečné hodnocení krávy na 2. laktaci
Počátkem července byla v USA hodnocena na 2. laktaci
další elitní kráva z této rodiny – BEACHLAWN BELLWOOD
LILLY EX-93 (mléčný charakter 100, končetiny 91, vemeno
92). Zajímavostí je, že tato elitní plemenice je plná sestra býka LILLY (LORD LILLY x BELLWOOD), který je také v naší
nabídce holštýnských býků.
BEACHLAWN BELLWOOD LILLY, EX-93
Karel Novosad, Genoservis a.s.
…
z chovu SKOTU
DOSÁHNOUT BEZKONKURENČNÍ KONKURENCESCHOPNOSTI
Taková jedinečná možnost se nám nabízí v našem státě – v České republice. A v jakém odvětví zemědělské výroby?
V produkci mléka.
argumenty o tom, že chov skotu musí jít zcela jinými
Ano, v odvětví, ve kterém jsme v minulé
cestami, má-li být úspěšný.
socialistické éře patřili mezi jasné evropské outsidery. V té
době jsme sice dosahovali celé řady evropských rekordů,
Přenesme se však do roku 2003. Poměry
ale rekordů socialistického charakteru. Veškerý chov
v zemědělství nejsou zrovna ideální. Zemědělství jde
skotu byl realizován v kolchozní a sovchozní velkovýrobě
z potíží do potíží. EU hlásá opak toho co bylo dříve
„geniální“ formou zmnožené malovýroby. V chovu dojnic
základem. Ne vyrobit co nejvíce, ale spíše co nejméně.
na jednoho terénního aktéra v podobě zootechniků,
Kolektivizace byla zločinem, vytvořila však velké
ošetřovatelů, krmičů, dojiček a hlídačů připadalo 10 –
zemědělské podniky, které vlivem důsledného tržního
slovy deset – krav! A na oněch deset krav existovaly další
hospodářství byly zhruba za stejnou dobu trvání
jeden aktér v nadstavbě v podobě institucionálních
socialistického hospodaření vytvořeny i ve Spojených
pracovníků zabývajících se chovem skotu v okresech,
státech amerických. V té době strachu z komunismu
krajích, na ministerstvu, na výzkumných ústavech,
západní Evropa vsadila na vybudování sociální sítě
v plemenářské organizaci a v řadě dalších útvarů, jako
převyšující socialistické „vymoženosti“ a plánováním a
zemědělské akademii, ústavu soustav a podobně.
subvencováním v rámci společné zemědělské politiky
„ochránila“ farmářskou veřejnost od vlivů a důsledku
Prostě nevídaná „péče“, která neměly v normálním
tržního hospodářství.
světě obdoby. A výsledky? Doslova žalostné! A proč?
Protože byly vytýčeny přízemní cíle a to těmi
Tím, že se u nás nenašlo dost aktérů, chtějících
nejzdatnějšími „odborníky“. Tehdy jeden z věhlasných
soukromně hospodařit, máme stále podmínky pro
akademiků nejen hlásal, ale přes stranické materiály a
velkovýrobní formy farmaření a nezapadáme do představ,
usnesení prostřednictvím plánování vynucoval zvyšování
které panují v Bruselu, hlavního sídla orgánů EU.
stavů skotu a krav zejména pod heslem „co největší stavy
V předvstupní éře se EU podařilo naše zemědělství oslabit
skotu jsou zárukou vysoké úrodnosti půd a vysokých
a musíme počítat s tím, že bude snaha nastolené
výnosů“. A skutečnost? Další stranická a vládní usnesení o
tendence i nadále uplatňovat. Koneckonců to vyčteme i ze
nutnosti řešení krmivové základny, když krávy neměly co
znění o subvenčních systémech říkajících, že na
žrát. Výnosy rostlinné výroby sice stoupaly, ale na papíře a
financování rozvoje venkova půjdou peníze uspořené
zásluhou manipulací agronomů s osevními plochami.
krácením plateb pro velké farmy.
Vysoké výměry pícnin byly jen v evidenci, když ve
Neoddiskutovatelným faktem však je, že o bytí a
skutečnosti byly osety plodinami za které byl agronom
nebytí, tedy o perspektivě farem, bude rozhodovat
hodnocen, především obilovinami, cukrovkou, bramborami
konkurenceschopnost vytvořená nikoliv za pomoci
a podobně. Prostě podvod na podvod.
subvencí, ale založená na schopnosti farem volit co
nejefektivnější formy výroby, při co nejnižších
Adresná kritika poměrů v chovu skotu vzešla ze
doprovodných nákladech. I ve vztahu k výrobě mléka to
Slušovic. Tam byl také realizován seriál seminářů o
znamená potřebu jít cestou co nejvyšší nebo lépe řečeno
nutnosti přestavby v chovech skotu.Na jednom z nich na
tak vysoké užitkovosti, pokud souběžně povede ke
téma „Skot pro třetí tisíciletí“ měl úvodní slovo jeden
snižování nákladů a k maximální efektivitě výroby. Takový
z posledních ministrů socialistického zemědělství, který
cíl je nenaplnitelný při chovu několika krav či desítek krav,
před tím šéfoval jedné z krajských plemenářských správ.
tedy na malých farmách, ale jen při počtech ve stovce či
Ten hovořil o perspektivní úrovni dojivosti na úrovni 3.800
stovkách dojnic a především při úzké specializaci nejen
kg mléka a na kritiku o přízemnosti tohoto výhledu
středních, ale především velkých farem.
reagoval vysvětlením, že lze nasadit jen 40 dkg jádra na
Řešení úrovně genofondu, výživy, ustájení, odchovu
litr mléka, protože jádro je úzkým profilem v rámci státu.
mladých zvířat, výroby krmiv a podobně musí vyústit
Z úst jednoho zahraničního účastníka ze Švýcarska slyšel,
v harmonické vyladění, které se bude odvíjet od úrovně
že jsou to podmínky, za kterých jeho zem dosahuje
managementu, základu úspěchu, v našem případě farmy
dvojnásobné dojivosti.
či podniku produkujícího mléko.
Konané semináře propagující zejména holštýnizaci
A to je právě chov dojnic, ve kterém – pro dění
měly rekordní návštěvnost a to kolem tisíce účastníků na
v chovu skotu v relativně krátkém období po sametové
akci, kterých bylo realizováno v letech 1985 až 1989
revoluci – došlo k jedinečnému a překvapivému vzestupu.
celkem deset. Řada účastníků přijížděla sice proto, že
Přispěla k tomu především holštýnizace stád a s ní
s povděkem přijímala a ráda slyšela tvrdou kritiku na
progresivní a zcela převratné vstupy do ustájení zvířat, do
tehdejší poměry a to nejen v chovu skotu, který byl
jejich výživy a do úrovně chovu vůbec. Dá se říct, že
v katastrofálním stavu, zejména ve srovnání s tehdejší
holštýnizace strhla lavinu progresivních systémů, a
úrovní chovu prasat a drůbeže. Faktem však zůstává, že
přinutila i značnou část tradicionalistů a staromilců, aby
nemalá část účastníků byla „infikována“ průkaznými
začali měnit své zpátečnické názory a mnohé z té nové
vlny převzali a uvedli v život.
…
z chovu SKOTU
Dá se říci, že s vyjímkou malých farem už přestává existovat vazné ustájení,
že o blahodárnosti zeleného krmení mluví už občas jen výzkumníci a dojivost pod
5.000 litrů že už vykazují jen vyslovení outsideři.
Hledejme však i odpověď na to, jak je vůbec možné, že k takovému obratu
k lepšímu mohlo vůbec dojít. Především proto, že v rámci komunistické
kontraselekce lidské společnosti ti schopní nestraníci, vyloučení stranící a
pseudostraníci nacházeli útočiště především v tehdejších JZD a v zemědělství
vůbec a že po listopadové revoluci začali realizovat řadu svých představ a rozvíjeli
je i četnými výjezdy na zahraniční farmy, jak evropské, tak zámořské. Jen takový
Pražský klub – cestovka, kterou spoluzakládal zootechnik, realizoval téměř
stovku výjezdů, za problematikou chovu skotu především.
Nástupu progrese velmi podstatně přispěl rozpad státního plemenářského
podniku a vznik nových plemenářských společností nezatížených starými manýry
a koneckonců i přeměna dřívějších organizací, ale s nastolením nových koncepcí,
v některých případech i po radikálních čistkách v řadách tradicionalistů. Státní
plemenářská správa byla vlastně represivním a indokrinačním aparátem, která
vnucovala a vynucovala formy a systémy práce v chovu skotu, určovala jaké
plemeno kdo smí nebo nesmí chovat, může-li nebo nemůže-li křížit a jaké
semeno po tom či onom býkovi má použít. Z té doby jeden americký odborník,
kterému byla s pýchou představována banka spermatu na Hradišťku, lakonicky
poznamenal, když se seznámil s bohatými zásobami a kvalitou býků, že kočky
rády mlsají semeno. Neštěstí průmyslu tkví v tom, že přežívá řada státních
podnik. Naštěstí pro vývoj chovu skotu se státní plemenářská organizace
rozpadla.
Každopádně kladnou roli sehrál dovoz holštýnského plemenného
materiálu, orientace na semeno po nejkvalitnějších býcích a následně i kladný vliv
embryotransferu.
K vzestupu došlo i proto, že až do roku 2000 nebyla výroba mléka v našem
státě komplikována existencí mléčných kvót. Jejich existence sehrála významnou
roli, když „patnáctku“, tedy stávající země v EU, přibrzdila ve vývoji dojivosti a
umožnila nám tak naše zaostání rychle likvidovat a přinejmenším srovnat krok.
Nyní už i u nás mléčné kvóty máme a naprosto zbytečně v předstihu a
zákonitě se budou podílet na zkomplikování využívání dalších racionalizačních
cest, které by nás měly vést mezi špičku evropské elity nejen v úrovni chovu
dojnic, ale hlavně k získání výrazné konkurenceschopnosti na trhu s mlékem a
mléčnými výrobky.
Kvóty de facto ochraňují méně schopné producenty a naopak omezují
možnosti těch farem, které chtějí nastoupit nebo prohloubit cestu úzké
specializace, která k dosažení vrcholové konkurenceschopnosti je naprosto
nutná. Existence kvót má tedy jasný antitržní charakter, což je v naprostém
rozporu s vyhlášením EU o potřebě ekonomického překonání úrovně Spojených
států. Je to tím závažnější záležitost, že rada ministrů členských států EU
rozhodla prodloužit systém mléčných kvót do hospodářského roku 2014/15. Táž
rada rozhodla o zvýšení mléčné kvóty pro Řecko o 120.000 tun, z čehož lze
usoudit, že i u nás by národní kvóta dříve či později mohla být zvýšena, pokud
prokážeme zvýšenou domácí spotřebu.
Mléčné kvóty se týkají výroby a nikoliv obchodu a „patnáctka“ je nemá šité
na tuzemskou spotřebu, což jí umožňuje vývoz. Navíc víme, že subvenční platby pro nás nově přistoupivší jsou výrazně nižší.
A tak přesto, že vyrábíme levněji než drtivá většina farem „patnáctky“, nejsme s to uchránit náš trh před dovozy, které
existují zejména v jogurtech. A východisko? Produkovat mléko ještě levněji než dosud, ovšem pod podmínkou vůči
mlékárnám, že v tom případě zlevní i své produkty.
Po vstupu do dvacetipětičlenné EU hrozí i dodávky levného mléka z Polska a Slovenska. Z Polska, kde je převaha
malých chovatelů, kteří si existenci zajišťují samozásobením proto, že při prodeji přebytků jsou s to nějaký čas nekalkulovat
s vloženou vlastní prací. Při důsledném naplňování hygienických požadavků a předpisů v EU vyhlášených se dá možným
dovozům čelit. Dovozy levnějšího mléka ze Slovenska už existují vlivem nižší hodnoty slovenské koruny. Ochrana je opět
v uplatňování hygienických aspektů a zejména ve snižování nákladů a tím i ceny mléka. E to záležitost, o které se
v zemědělství nechce moc slyšet, která však patří a bude patřit mezi nejúčinnější, pokud jde o uplatnění na trhu.
…
Za jakých okolností lze tedy u nás dosáhnout
bezkonkurenční konkurenceschopnosti?
Musí ubýt outsiderů a musí být stále stupňována
úroveň těch farem, které jsou v produkci mléka již
v předstihu. Jde zejména o farmy s holštýnkami, které
mají dojivost kolem 10.000 kg mléka a vytvářejí si
předpoklady k dalšímu snižování nákladů a tím i
k zefektivnění výroby. Musí jim být dána možnost ke
zvyšování mléčných kvót. Zatím celostátní kvóta není
naplňována, když všude nejsou naplňovány dílčí kvóty.
Převod ve prospěch progresivních farem je tedy
proveditelný.
z chovu SKOTU
V českém zemědělství nemáme příliš mnoho
komodit se šancí jít v Evropě do špičky. V rostlinné výrobě
jsme prakticky vyklidili pole. Podniků s vynikajícími
výsledky je poskrovnu a zejména v hektarových výnosech
silně zaostáváme. V živočišné výrobě rozhodně není
špatná úroveň v chovu prasat a drůbeže, ale to jsou
výsledky víceméně zprůmyslněné a se stále menší vazbou
na půdu. Zbývá skot s jeho produkcí mléka a jatečného
skotu. Jatečný skot, doufejme, že jen na určitý čas, byl
„vyřazen ze hry“ nemocí BSE. Naopak v mléce můžeme
mít v rukou všechny trumfy.
Ukažme na možnosti nahlédnutím do několika farem či zemědělských podniků, kde mléko vyrábějí na špičkové
úrovni.
Pomineme-li chovy s několika desítkami krav nebo stáje s vybranými dojnicemi z velkých stád, potom jasné prvenství
v dojivosti v rámci celé České republiky má
akciová společnost NETIS v Jablunkově – Návsí.
V kontrole užitkovosti k 1. květnu 2003 bylo u 707
zapojených dojnic dosaženo dojivosti 10.602 kg mléka o
tučnosti 3,81% a o obsahu proteinu 3,21%.
Vrátíme-li se k oficiálnímu hodnocení Svazu
chovatelů holštýnského skotu ČR za kontrolní rok 2002,
byla u počtu 602 uzavřených laktací vykázána dojivost
10.380 kg mléka o tučnosti 3,67% a 3,24% obsahu
bílkovin.
Společnost má ve stavu kromě cca 700 dojnic
kolem 650 jaloviček a jalovic od narození až po otelení. Na
první laktaci je dosahováno průměrné dojivosti 9.555 kg
mléka. Kdysi bylo považováno za úspěch dosažení 15 kg
mléka po otelení jalovice. Nyní otelené jalovice nasazují
více jak 40 a mnohé přes 50 kg mléka. Býčci jsou do dvou
měsíců po narození prodáni (vývoz).
Půdní zázemí má podnik o rozsahu 1.800 ha,
z čehož je zhruba polovina orné půdy. Ta slouží k pěstování
cca 100 ha pšenice, která je zdrojem krmného zrna a
slámy. Na zbytku orné půdy jsou pěstovány především
jetelotrávy, které spolu s větší částí travních porostů
poskytují hlavní produkt rostlinné výroby – senáže.
Letní pastvu mají k dispozici krávy, které ve
vegetačním období stojí na sucho a jalovice, jednak
v Návsí, jednak v provozu v Bystřici.
Středem
jablunkovského
katastru,
nejseverovýchodnější výspy Moravy, protéká řeka Olše.
Pozemky kolem ní jdou do svahu z nadmořské výšky
kolem 360 m až do 550 metrů. Návazně pak lesy do 990
m ve Slezských a do 880 v Moravskoslezských Beskydech.
Rozhodně tu nejsou pro rostlinnou výrobu příliš příznivé
podmínky, čímž tím více vynikají dosahované výsledky
v chovu dojnic.
A co naznačila prohlídka provozu začátkem června?
Ač venku vedro, pavilony (adaptace z bývalých kravínů)
dobře větrány, dojnice z části u žlabů při příjmu krmiva,
z části přežvykující v lehacích boxech na loži z jemného
písku (vyvolání chladivého pocitu), kondice odpovídající
užitkovosti. Dojírna 2x14 stání. U senážních zastřešených
prostorů příjezd vozů za vozem, sušina jetelotrávy kolem
33-35%.
Rozhovor byl veden s ředitele a.s. panem Mirkem
Slowiaczkem a vedoucím provozu panem Andřejem
Goebelem. Prozradil to, co už bylo v tomto pojednání
řečeno: výsledky jsou záležitostí ideálně vyladěného
managementu v řešení genofondu, ustájení, výživy,
produkce krmiv a chovu vůbec a vyúsťují v solidní
ekonomický efekt navzdory „experimentu“, který vyžaduje
samostatné popsání.
Stále se hovoří o tom, že v rámci státu máme
nadbytek orné půdy a že je třeba tuto půdu převádět
především do travních porostů. Výsledek je, že plochy
pastvin a luk se celkovou výměrou již přibližují jednomu
milionu hektarů. Přitom EU nám omezila požadované
počty masných krav. Ovce a kozy nemohou sehrát
významnější roli. Jako řešení je zemědělské veřejnosti
vnucován názor na potřebu přesunu výroby mléka z rovin
do horské oblasti.
Pokud jde o mléko, tedy o dojnice, jsou však již karty
rozdány. Jedině správná cesta je v produkování mléka všude
tam, kde to dokáží s maximální efektivitou bez ohledu na tu či
onu přírodní oblast.
Teorie o nadbytku půdy vede k úžasné devastaci půdního
fondu, když nesklízené nebo nedostatečně uklízené ladem
ležící plochy i travní porosty představují stařinou prorostlou
vrstvu plevelných i stále méně hodnotných rostlin s náletem
dřevin. Obnova takových ploch nebude snadnou a levnou
záležitostí. Navíc ve vyšších polohách i na svazích je pěstována
silážní kukuřice, která jako proerozivní plodina způsobuje ztráty
ornice.
Jedno z východisek je v realizaci jablunkovských
principů. Spočívají v tom, že se silážní kukuřice nepěstují,
protože jsou v oblasti svahů, ale v krmných dávkách ji
používají. Kukuřičnou siláž dovážejí ze sesterského závodu
z Dolní Lutyně.
…
z chovu SKOTU
Tento závod či provoz má ornou půdu vesměs na
rovině v nadmořské výšce od 205 do 225 m a dobré
podmínky pro kukuřici na siláž i na zrno. Do krmných
dávek svých dojnic si však senážní biomasu neprodukuje,
ale dováží ji z Jablunkova.
Silniční vzdálenost mezi Jablunkovem a Dolní Lutyní
je 50 km a je překonávána pravidelnou kyvadlovou
dopravou nákladního auta s vlekem. V jednom směru je
přepravována siláž, v druhém senáž. Podmínkou je
špičková kvalita obojí přepravované biomasy. Převoz
balastu by se vyplácet nemohl. V daném případě náklady
na přesun objemných krmiv rentabilitu mléka neohrožují.
Pro uplatňování zmíněného principu jsou podmínky
prakticky po celé ČR. Celým reliéfem našich končin
prolínají jak roviny, tak svahy a v tak malém státě jako je
ČR jde téměř vždy o nevelké vzdálenosti, ve kterých by
bylo třeba přesuny realizovat.
Proč však travní senáže z hor do rovin? Není
v rovinném podniku výhodnější vlastní vojtěšková senáž?
Je a není, nebo být nemusí. Vojtěška obsahuje i určité
antinutriční látky a v oblastech pracovně vypjatějších je ne
vždy sklízena v optimální době. Travní senáž pestřejšího
botanického složení je živinově komplexnější a je
bohatším zdrojem žádoucích mastných kyselin a faktorů,
jejichž význam nebyl ještě doceněn. Zejména první seče
musí být sklizeny ještě před metáním, podle průběhu
počasí pokud možno ještě v květnu nebo nejpozději do
poloviny června. Utopie? Horská na mléko specializovaná
farma ing. Svatopluka Kovaříka ve Vajglově v Jeseníkách
končila letos i loni se senážováním travních porostů
v prvních červnových dnech. I tam je dosahována
desetitisícová produkce mléka u cca 500 holštýnských
dojnic.
Tok hmot může být i jednosměrný. Kukuřičnou siláž
z hanácké oblasti do hor např. nakupuje právě zmíněná
farma ing. Kovaříka a na mléku neprodělává!
Opačnou představu má
farma v Roudnici u Hradce Králového (pánové Lexa a Machník) .
Ta je také úzce specializována na holštýnské dojnice. Z pouhých 220 ha zde živí 840 ks skotu, z toho 420 krav a na
jeden hektar produkují 14.550 kg mléka. Jsou s to převzít do pronájmu či nakoupit půdu s travními porosty v krkonošské
oblasti a sami si zajišťovat sklizeň i dopravu. Místo dosud pěstované vojtěšky by rozšířili kukuřici a vytvořili by si tak
podmínky k posunutí dojivosti opět přes hranici 10.000 kg na dojnici. Žel až dosud nenašli pochopení a jejich požadavky
jsou odmítány.
Dosavadní zmínky o produkci mléka: Jablunkov v Podhůří, Vajglov téměř v horské oblasti, farma Roudnice v řepařské
oblasti a ještě bude zmínka o farmě na Vitorázsku a Posázaví. Ve všech je realizována úzká specializace na mléko, ve všech
je dojivost když ne přes 10.000 kg mléka, tak je tato hranice na dosah, na všech zmíněných farmách jsou doklady o tom, že
mléko lze produkovat efektivně. Přičteme-li k nim nemálo těch, kteří je chtějí následovat a těch, kteří mají ještě lepší
podmínky a předpoklady, lze tvrdit, že během několika let, rozhodně k roku 2010, by v ČER mohl být průměr dojivosti vyšší
než 10.000 kg mléka a že stav bezkonkurenční konkurenceschopnosti by mohl být dosažen a přitom vyřešen i problém, co
se zatím nadbytečnými travními porosty.
Mají-li ze zemědělství mít prospěch nejen sami zemědělci, ale i stát a vlastně celá naše společnost, potom nelze
donekonečna zachraňovat méně schopné či neschopné nebo ty co myslí jen na využití a ještě spíše zneužití subvenčních
systémů. Přitom není třeba přejít k opaku a naopak pomáhat jen úspěšným. Stačilo by, aby progresivním schopným a
usilujícím nebylo bráněno v rozvoji a aby nemohli být ohrožováni existencí outsiderů.
Podívejme se nyní do dalších zajímavých podniků.
Začněme na Vysočině. Oba podniky jsou v okrese Žďár nad
Sázavou, vznikly z klasického družstva a mají dnes k úzké specializaci
velmi blízko:
ZERAS a.s. Radostín nad Oslavou,
a AGRAS a.s. Bohdalov.
Zeras Radostín, a.s., 134846-614, dcera Dragouna.
1. laktace: poslední test 46,1 kg mléka.
Z růstu dojivosti za poslední léta lze odvodit, že „pochod“ k úrovni
nemusí být otázkou mnoha desítek let. Existuje letitá vzájemná
soutěživost. V předstihu byl Bohdalov, když již v roce 1982 přešel na
vyhlazovací křížení s černostrakatým skotem. Záhy však byl přinucen
plemenářským podnikem nastolit zpětné křížení červenostrakatými býky
v rámci nadiktované rajonizace. Následná holštýnizace v obou případech
přinesla dá se říct rekordní zvýšení užitkovosti.
…
Dostaví se stagnace nebo bude růst pokračovat? To
bude závislé od toho, kdo dříve přejde k větší až úzké
specializaci, kdo dokáže rostlinnou výrobu ještě více a lépe
orientovat tak, aby dokázala produkovat co nejkvalitnější a
nejlevnější jak objemná tak jadrná krmiva. Radostín jde do
předstihu budováním další stáje k rozšíření stavu dojnic.
Bohdalov zabodoval tím, že již 28. května ukončil
senážování. Oba podniky však svými výsledky naznačují
těm, kteří chtějí stavět ekonomiku na mléku, jak si
počínat.
z chovu SKOTU
Výměra zemědělské půdy
z toho půdy orné
Celkový stav skotu
z toho dojnic
Dojivost v roce
1998
1999
2000
2001
2002
2003 (oček.)
Hospodaří se v nadm.v.
ZERAS a.s.
Radostín
nad Oslavou
2.026 ha
1.579 ha
2.300 ks
920 ks
AGRAS a.s.
Bohdalov
6.257 kg
6.883 kg
7.389 kg
8.911 kg
9.655 kg
9.900 kg
520-650
6.595 kg
6.961 kg
7.764 kg
8.366 kg
9.155 kg
9.717 kg
550-700
1.400 ha
1.000 ha
1.250 ks
550 ks
Podívejme se nyní na farmu v oblasti Vitorázska, tedy v oblasti horního toku Lužnice, na
farmu rodiny Círalů ,
tvořenou otcem a matkou a dvěma syny a jejich rodinami, na farmu zcela specifickou a po všech stránkách
s netradičním provozem.
Farma totiž nemá žádné stáje. Kolem stovky
hospodářských zvířat, dojnic, jaloviček a jalovic, má
k svému životu rovinný dvěstěhektarový prostor v podobě
luk, na kterých celoročně žije, ve dne v noci, v létě v zimě,
prostě den co den a bez stájí, a na kterých se v podstatě i
živí. Produkty louky jsou jedinými objemnými krmivy a mají
podobu pastvy, senáže, sena a stařiny k dosycení. Žádná
kukuřičná siláž či jiné objemné krmivo neexistuje. Na
jadrné krmivo mají nárok jen ty krávy, které mají povinnost
chodit do jediné stavby na farmě – do dojírny, tedy krávy
v laktaci. Dojírna je i jediným místem úzkého kontaktu
s farmářskou rodinou. V přilehlé „čekárně“ je několik stání
sloužících k zadržení krav kvůli inseminaci či veterinárním
zákrokům. K telení dochází v přírodě tvořené lučinami a
lesními remízky.
Nepředstavuje systém trápení zvířat? Dojivost
v jižních Čechách je jedna z nejvyšších a nejvyšší podíl
starších krav z většiny existujících farem je dokladem
spokojenosti stáda.
Hlavním úkolem pana Círala staršího je zvyšovat
genofond potomstva a tím nutit zvířata k neustále vyššímu
příjmu travní biomasy, když jádra je podáváno paušálně 8
kg. Hlavním úkolem synů je zajistit co nejkvalitnější senáž
do plastových balíků v patřičném množství. Úkolem všech
je zdárně komunikovat se stádem, respektovat jeho
požadavky. Jak říká J. Círal starší: „Krávy jsou pro nás
profesorským sborem, my jeho pomocníky“. A touha paní
Círalové? Dočkat se zlevnění a dostupnosti dojicích robotů
a tím dovršit svobodné rozhodování a žití krav.
Více jak deset let existence farmy je dokladem
úžasné adaptability holštýnského plemene, dosud
nedostatečného probádání bachorových procesů a
návazného metabolického dění. Každopádně je tu námět
k využívání travních porostů a zdůraznění důležitosti a
významu specializace, která vede jako v daném případě
k poznání o dosavadním nepoznání leckterých životních
pochodů u přežvýkavců.
Je pochopitelné, že oproti daným a uznávaným a
prověřeným odborným znalostem o chovu dojnic je téměř
nepochopitelný „Círalovský systém“ přece jen na řadě
míst, když ne přebírán, tak napodobován.
V „čisté“ formě není uplatňován proto, že jeho
realizátoři mají vesměs k dispozici alespoň nějaké stájové
prostory.
Systém CÍRAL byl například inspirací pro
pana F. Mikoláška z Krhanic na Benešovsku,
který jej převedl v zajímavou alternativu, zaměřenou na důkladné využívání travních porostů. Na farmě o dvou střediscích nemá
dostatečné ustajovací prostory ani pro dojnice, ani pro mladý skot. Dojnice v době laktace mají k dispozici jak stáj, tak přilehlou
pastvinu. Ve stáji nebo lépe řečeno ve stodole s hlubokou podestýlkou mají dojnice stálou nabídku směsné krmné dávky, venku
pastvinu k volnému přístupu jak v létě tak v zimě. Pasáž stání nasucho prožívají krávy na samostatné pastevní ploše, na které mají
k dosycení či v zimě jako jediné krmení balíkovanou travní senáž. Dojivost se pohybuje mezi 8-9 tisíci kg mléka. Evidentní je vzestup
dlouhověkosti.
Na druhém středisku je k dispozici bývalý čtyřřadý kravín, nyní sloužící k dennímu či nočnímu ustájení jalovic a volků na hluboké
podestýlce. I zde mají zvířata k dispozici směsnou krmnou dávku s převahou travní senáže. Polovina zvířat má zhruba denní, druhá
noční pobyt na pastevní ploše, kde se v zimě dosycují travní senáží. Pastevní porost během vegetace nemá čas stárnout, je spíše
vykusován jak spasen, každopádně spotřebován ve stádiu kdy je živinově zvlášť bohatý. Živinově dobrá je i senáž, když je sklízena a
balíkována nejpozději na začátku metání.
…
z chovu SKOTU
Letos (rok 2003) bylo už během první dekády června spaseno a hlavně sklizeno téměř tisíc hektarů travních porostů, což vedlo
k výraznému zkrášlení rekreační končiny Dolního Posázaví. Takový stav pokud jde o travní porosty nebyl zaznamenán nejen na
Benešovsku, ale zřejmě asi nikde v celých Čechách.
A kde vzít volky a vytvořit z nich pastevní zvířata? Telata – býčci od holštýnských matek nejdou předčasně do jatek, kastrací se
stanou volky a na porážku jdou až v živé hmotnosti 500-600 kg. Vysoká růstová schopnost holštýnského skotu umožňuje z krmné dávky
o převaze travní biomasy produkovat lahůdkové červené a šťavnaté hovězí maso s vysokým obsahem esenciálních mastných kyselin.
Prostě krajinotvorba a ekologické hospodaření ve velkovýrobním provedení a bez humbuku!
A můžeme jít do závěru. Holštýnizací skotu bylo jak
kouzelným proutkem proměněno až kritické zaostání
chovu skotu ze socialistické éry v progres, který po časové
stránce má sotva někde obdobu.
Úspěch však přestává být úspěchem, není-li na něj
navázáno, nepředstavuje-li trvalý proces.
Svaz chovatelů holštýnského skotu za rok 2002
vykázal v kontrole užitkovosti u 1737 chovů průměrnou
dojivost 7.118 kg mléka, z toho desetina chovů dosáhla
dojivosti nad 8.000 kg. A právě v této kategorii většina
farem e svých výhledech kalkuluje s perspektivní dojivostí
vyšší 10.000 kg a na farmách uvedených v tomto článku
nepokládají za nemožné se ne v nedohlednu dostat
k patnáctitisícovému průměru.
V žádném případě nejde o honbu za rekordy, ale ví
se, že zmíněná vysoká úroveň je dosažitelná jen za cenu
nastolení progresivních systémů do celého složitého
procesu, který je chovem výkonných dojnic představován,
vyžadujícího dosažení vysoké profesionality a vysoké
úrovně managementu.
Jádro konkurenceschopnosti tkví i v předstihu ve
vědomostech a poznatcích investovaných do řešení zvlášť
náročných odvětví a takovým odvětvím výroba mléka je.
Může ji realizovat téměř každý, ale jen v elitním provedení
je záruka konkurenceschopnosti.
A o to by mělo jít u nás v České republice. Máme to,
co Evropa v takovém měřítku nemá: velkovýrobní
podmínky, máme aktéry progrese, známe systémy i volbu
formy, která spočívá ve specializaci. Ne však ve všech
disciplinách zemědělské výroby, ale rozhodně a právě
v chovu dojnic, tedy v produkci mléka.
A navíc. S holštýnkami byl nastolen i ekologický
stav. Kráva už není zotročena, není galejnickým tvorem
připoutaným řetězem ke žlabu, není vystavena hladu či
podvýživě a co je zvlášť důležité – nezotročuje ani člověka,
svého majitele či ošetřovatele. Tento stav přímo nutí
k otázce“ existují u nás vůbec doopravdy ekologicky
myslící lidé? Všiml si vůbec někdo z tzv. ekologů této
změny a ocenil ji? A ze situace lze snadno odvodit názor:
nejsou ti co se vydávají za ekology jen křiklouny či
exhibicionisty?
Exhibicionismus má však i jinou podobu. V rámci
kampaně spojené se vstupem do EU lze vykládat leccos co
nemá racionální jádro. Čteme či slyšíme například: „Je
nutno nastoupit cestu restrukturalizace a diverzifikace ve
smyslu multifunkčnosti zemědělství. Je to rádoby učené a
v podstatě hloupé. Dá se to říci jednodušeji: „Pěstujme a
chovejme všechno možné, ono z toho po ekonomické
stránce přece jen něco vyjde a zejména pomněme, že
hlavní je krajinotvorba!“ Stavět existenci zemědělství na
krajinotvorbě může mít pro českého zemědělce jediný
následek a to stát se podruhem na cizím panství! Ale
vraťme se k našemu tématu – k mléku.
Byly zmíněny výsledky řady českých farem, zejména
specializovaných či ke specializaci spějících a dosahujících
vynikajících výsledků. Ty se nedostavily náhodně. Jen sami
hlavní aktéři by mohli říci, jak náročná je cesta k získání
všech potřebných poznatků a zkušeností nutných
k zvládnutí tak náročného odvětví, jakým výroba mléka je.
Už dávno neplatí ono „neučíš se, půjdeš ke kravám“.
Naopak vše kolem krav už souvisí s řadou vědeckých
disciplin, jejichž jádro je třeba nejen vstřebávat, ale umět i
aplikovat, ať již v genetice, ve výživě či jiných
jednotlivostech. Na velkých farmách navíc musí být i typ
manažera, který dokáže vést farmu či podnik k všestranně
pevnému a silnému postavení i po obchodní stránce a dát
mu jistotu a perspektivu.
Lze očekávat, že i tradicionalisté, kteří zůstali věrní
červenostrakatému skotu a z holštýnizace převzali jen
nové formy ustájení a výživy si uvědomí, že volí-li
specializaci, musí volit i na produkci mléka specializované
plemeno. Červené straky nemají šanci jako kombinované
plemeno v dojivosti a efektivitě výroby překonat holštýnky.
Mohou jen svojí existencí snížit naději České republiky, že
zvládne ekonomiku výroby mléka na tak vysoké úrovni,
která umožní v mléce a mléčných produktech nejen
opanovat domácí trh, ale proniknout i na trhy cizí.
Je jedna zákonitost. Ta říká, že nelze postupovat
vpřed pohybem vzad! Progres představuje pohyb vpřed,
tradicionalismus pohyb vzad. Vzájemný střed a
neústupnost plodí stagnaci. U jednotlivců každý může jít
svou cestou. Společnost, stát, musí jít jedním či druhým
směrem, jednu stranu potěšit, druhou zklamat. Správná
volba musí vést ku prospěchu všech. Nesprávné
rozhodnutí či váhání poškodí všechny.
Šanci, kterou máme v produkci mléka obrazně
řečeno dnes, nebude-li využita, zítra či pozítří už nebude
existovat!
Vlastimil Kozel
…
z chovu SKOTU
TLAK NA PROCENTO TUKU POMALU ROSTE
Dcery po Addisonovi jsou vynikající producentky, ale jejich % tuku patří k těm nižším. Tak vypadá situace v praxi, a nejen u Addisona.
Kritické zprávy se objevují i u jiných často používaných otců býků, jako jsou Formation, Aaron a Jocko Besne. To není nic překvapivého,
protože tito čtyři býci mají PH % tuku pod průměrem ostatních býků (viz. tabulka). Jak se bude dále vyvíjet genetické působení těchto
býků s nízkým tukem?
Procento tuku chybí mezi prvními pěti selekčními znaky chovatelů
„Pracujeme s celou řadou takovýchto býků a hodláme v tom
pokračovat i nadále. Podle našeho mínění kg tuku a bílkovin má větší
korelaci se ziskovostí, než % tuku,“ říká Dick Smith z ABS Global. Dále říká,
že neselektuje přímo na % tuku, ale nepřímo dává větší kladnou váhu na kg
tuku a lehce zápornou váhu na kg mléka. „To koreluje s ekonomikou a
systémem oceňování mléka na trhu.“ Podle Smitha jsou dnes američtí
farmáři postaveni před otázku: mléko nebo % tuku? Po desetiletí se ve
většině případů přikláněli k mléku i když genetický trend se měnil. „Během
posledních 3 až 5 let byla negativní korelace mezi % tuku býků a počtem
prodaných ins. dávek. Nebylo tomu tak proto, že by si farmáři schválně
vybírali býky s nízkým % tuku, ale tím že si vybrali plemeníky s vysokou
plemennou hodnotou (PH) pro kg mléka. Momentálně se již od produkce
lehce ustupuje a % tuku nabývá na významu. I když % tuku nelze srovnávat
s významem typu a znaků důležitých pro management, hraje v současné
době významnou roli ve výběru býků. „Význam % tuku narůstá, zejména
pokud je nízká cena mléka. Ale na většině amerických farem % tuku zatím
není mezi pěti nejdůležitějšími znaky pro výběr býka.“ Tvrdí Smith.
No problem
Tabulka: nejpoužívanější otci býků se
silnější negativní hodnotou pro procento
tuku, od nejstaršího po nejmladší, se
současným % tuku v zemi původu.
Hodnoty nemohou být mezi zeměmi
srovnávány:
v USA
je
publikována
„polovina“ plemenné hodnoty.
Býk
Duster
Formation
Lantz
Addison
Aaron
Manat
Jocko Besne
BW Marshall
Marshall
Hershel
Jesther
Major
Cello
Inquirer
Lorak
Mr Ships
Lheros
Machoman
Garter
Stormatic
Morty
Champion
Courier
Finley
Stát
USA
USA
USA
Holandsko
USA
Německo
Francie
USA
USA
USA
Francie
Holandsko
Holandsko
Kanada
Francie
USA
Kanada
USA
USA
Kanada
USA
Kanada
USA
USA
% tuku
-0,18
-0,22
-0,15
-0,86
-0,13
-0,08
-0,32
-0,08
-0,08
-0,12
-0,32
-0,19
-0,37
-0,31
-0,31
-0,07
-0,09
-0,04
-0,03
-0,26
-0,10
-0,10
-0,39
-0,14
„Definice býků s nízkým % tuku je poněkud nejasná. Já beru na
vědomí býky s % tuku nižším jak –0,1% tuku. To znamená, že mezi býky
s nízkým % tuku nepočítám třeba Marshalla nebo BW Marshalla ,“ říká Bob
Welper z Alty. Nemá také rád selekci pouze na jeden znak a preferuje
pohled na celkovou hodnotu býka. Negativní selekce pouze na jeden znak
způsobí více škody jak intenzivní požívání býků s jedním záporným znakem.
Mělo snad používání přenašečů podprůměrného % tuku, jakým byl např.
Formation, nějaký tragický vliv na holštýnskou populaci? Momentálně
synové Rudolpha a Formationa dominují jako otcové býků v TOP 100 TPI, a
kde jsou synové zlepšovatelů % tuku jako byl Apollo, Boudewijn nebo
Cash?“ Welper si myslí, že používání dnešních býků s nízkým tukem nebude
mít v budoucnu negativní dopad. Protože budou vyváženi předchozím a
následujícím používáním býků s vyšším % tuku. Jedna skupina otců býků
s jedním slabším znakem bude nahrazena jinou skupinou s jiným slabším
znakem. Manfred, Winchester, Outside a James budou produkovat další
generaci býků s vyšším % tuku, která bude stát proti ostatním býkům
s nízkým % tuku. Samozřejmě, tito býci budou kritizováni za svůj nízký typ nebo mléko. To povede k zamyšlení, jak býci
s několika slabšími znaky budou poškozovat holštýnské plemeno. Nakonec rozhodnou samotní chovatelé, jak velký vliv mají
býci s nízkým tukem. Podle Welpera problém nízkého tuku u některých býků bude porovnán s mínusovými body ostatních
býků. „Momentálně Alta dává větší důraz na procento tuku než tomu bylo v devadesátých letech, protože naši klienti dělají
to samé. Není to v tom, že selektují tvrdě na procento tuku, ale čím dál tím hůře akceptují býky s PH % tuku pod –0,1. Musí
být špičkoví ve všech ostatních znacích, aby kompenzoval tento handicap.“
Vlastní výběr
Ve Francii závisí cena mléka na % tuku. Řada farmářů chce udržet tuk nad 3,8% a nemá zájem o býky s nízkým tukem,“ říká
Jean-Alexis Coquereau z Ogeru. Dále uvádí, že francouzský index INEL se v roce 2001 změnil hlavně z důvodu, že genetická váha %
tuku byly pod narůstajícím tlakem. Do roku 2001 bylo % a kg proteinu hlavní složkou indexu, dnes však % a kg tuku má také v INELu
své místo. Před změnou indexu používal OGER převážně otce býků s nízkým tukem, ale dnes je větší důraz kladen na % tuku.
„Používáme sice dál býky s nízkým tukem, ale zároveň máme i otce býků s vysokou PH % tuku. Používáme býky jako je Finley, Morty a
Jointif Besne, ale také Lounge, Noulet Gib, Lancelot, Oreal, Cork, Dynasty, Zecher a Steven.“
…
z chovu SKOTU
Coquereau si myslí, že je důležité uspokojit všechny
zákazníky. Potřeba dobrého % tuku záleží na cílech
místních družstvech dodavatelů mléka, kvótě tuku atd.
„V našem katalogu se snažíme vyhovět každému
chovateli. Máme tam například býky jako Nalzen Rub
(+0,34 tuku), ale také býka jako Bubba (-0,54% tuku).
Každý chovatel má volnou ruku při vlastním výběru.
použiti. Býci pod –0,15% tuku se používají jen v naprosto
vyjímečných případech. Jejich masové používání může za
čas vést k poklesu % tuku v dodávce a je pak velmi těžké
vrátit zpět do rodin dobré % tuku,“ dodává While. Pokud
selektuje býky, používá toto pravidlo: Čím více záporné
je % tuku, tím více vynikajících znaků musí býk mít.
Stupňování
Názor chovatele
O Man, Best, Dane, Pippen, Magna, Forbidden,
Eland, Freelance a Lancelot. Charlie Will ze Select Sires
preferuje zlepšovatele % tuku před býky s nízkým tukem,
ale ponechává si volné místo k diskusi. Procento tuku je
složkou komplexního plemenářského programu a je nutné
jej hodnotit z tohoto pohledu. Je důležité, že jeden jediný
znak nemůže v našem programu dominovat,“ říká Will.
Dodává, že všichni se musíme poučit z předchozího
proteinového šílenství, které tu proběhlo. Při jednoduché
selekci na bílkovinu byly zapomenuty další potřebné znaky,
jako jsou vemeno, končetiny a % tuku. Používání býků
s extrémně nízkým tukem vedlo k velkému počtu synů,
kteří byli těžko prodejní, protože měli nízké % tuku za
podmínek , kdy si trh již žádal zlepšovatele % tuku.
Naštěstí tu máme takové zlepšovatele tuku, jako jsou
např. Emerson, Convincer, Outside, Lord Lily, James,
Storm, Patron, Tugolo a Jolt. Will dělí býky s nízkým tukem
na několik stupňů, v závislosti na části USA, nebo státu o
který se jedná. Vidí býky nad –0,1% tuku jako seriozní
problém. Když tvoříme kombinace, tak % tuku může být
vybilancováno krávou s vysokým tukem. Býci s tukem
v rozmezí –0,1% až –0,15% musí mít vynikající vlastnosti
co se týká vemene, končetin a mléčné produkce, aby byli
PIETER DE BOER
(HOL-STIENS), HOLANDSKO:
NIKDY NÍZKÝ NA NÍZKÝ
„Díváme se na celkovou PH býka, když volíme
kombinace, a díváme se na slabá místa krávy,“ říká De
Boer. Má dostatek zkušeností, aby věděl, že je dobré
používat extrémně mléčné býky s nízkým % tuku při
produkci býčků jen omezeně. Samozřejmě, že výsledkem
jsou vynikající zvířata, ale pokud se zaměříte na % tuku,
můžou se ocitnout v podmínkách Holandska pod
průměrem. Kromě býků s nízkým % tuku používá proto i
zlepšovatele tohoto znaku. „Musíte si dát pozor. Normálně
řečeno, nepoužíváme býky s nízkým % tuku na krávy se
stejným problémem. Obecně používáme býky s nízkým
tukem jen velmi selektivně. Průměr stáda by měl být nad
4% tuku. Konečně naše peníze z mléka závisí na produkci i
složkách a je hlavním zdrojem příjmů, “ říká De Boer.
Holstein International, červenec 2003,
přeložil Lumír Dvorský, Genoservis a.s. – PS FrýdekMístek,
[email protected], 602-515 176
JAK DŮLEŽITÉ JSOU PROSTŘEDKY DETEKCE ŘÍJE?
Plemeno Holštýn se značně zlepšuje na celém světě, ale výzkumy ukazují, že plodnost vysokoprodukčních stád se
nezlepšila. Může se situace změnit a jak k tomu dojde? Co k tomu holštýn potřebuje? Zabřeznutí vysokoprodukční
holštýnské dojnice je stále záruka vysoké celoživotní produkce. Navíc vysoká brakace znamená ztrátu peněz. Námětem
tohoto článku je tedy říje a prostředky detekce říje.
„Jsme spokojeni s naším programem plodnosti? Ne, ne zcela.“ To jsou slova ambiciozního a kritického managera
René van Bakel ve Vreba Melkvee bv, jednoho z největších mléčných stád v Holandsku. Minulý rok jejich 1.036 krav ve
Vredepeelu na jihu Holandska vyprodukovalo průměrnou laktaci za 365 dnů 10.713 kg mléka, tuk 4,04% a protein 3,44%.
Mají 10 zaměstnanců ve Vrebě a obhospodařují 425 hektarů. „Při vysoké produkci mléka si myslím, že je velmi důležité mít
dobré mezidobí. My máme mezidobí 398 dní, ale tohle číslo může být zlepšeno. Pokud chcete pokračovat ve vysoké
produkci mléka, je důležité, aby krávy zabřezly včas. Vysoká produkce a úroveň plodnosti jdou ruku v ruce. Abychom do
budoucna zlepšili tento interval, začali jsme se více věnovat kravám, které nevykazují příznaky říje v 60-ti dnech po aplikaci
hormonální injekce. Naši veterináři vyšetřují březost každé pondělí. Dnes je to ještě příliš brzy ptát se po výsledcích, ale
jsem přesvědčen, že tento přístup bude fungovat. Průměrný interval je nyní 67 dní. Víte, která čísla nás tak řečeno
„nakoply“? Počet inseminací za týden a hlavně počet zabřezlých za týden.“
Používají nějaký prostředek detekce říje k vyhledání říje? „Ne, nepoužíváme žádné pedometry nebo značení ocasů
křídou. Náš zootechnik stráví asi 2 hodiny denně na detekci říje a hádám, že takto vyhledáme asi 75% krav, které se ten den
říjí. Tento systém pracuje dobře nebo špatně podle výběru správného či nesprávného člověka. Dosud jsme s touto metodou i
s inseminací krav měli dobré zkušenosti.“
…
Rodina Van Bakel je aktivní i v USA. Společně
s rodinou Van der Hoff dojí víc jak 7.500 krav ve dvou
stádech ve stádě Michigan. Navíc Van Bakels v USA dobře
zavedl kolem 40 holandských farmářů ve státech Ohio,
Indiana a Michigan. „V našem vlastním stádě v USA
využíváme synchronizaci. To je jediné východisko. Toto
pravidlo aplikuji proto, aby krávy zabřezly co nejdříve.
V Holandsku nyní potřebujeme 2,2 inseminační dávky na
březost. Ve stádě v USA je to jen 1,2 dávky. Obecně řečeno
nejsme nespokojeni, ale úplně spokojeni také nejsme.
Chtěli bychom produkovat 12.000 kg mléka a přitom
nezvýšit délku mezidobí. Přemýšlíme, že stejný princip
k detekci říjí jako v USA použijeme i v Holandsku.“
Synchronizace
Jaké jsou systémy, které fungují dobře v praxi
producentů mléka? Dr. Ray Nebel z Virginia Polytechnic
Institute na Univerzitě v USA říká: „Ve větších stádech
docela dobře funguje značení ocasů křídou. Stále více
plemenářských firem nabízí nové produkty a služby v této
oblasti, a někdy, což je ideální, se stará o celý program
managementu reprodukce. To je dobrý počin, protože pro
vyšší zabřezávání potřebujeme asistenci techniků od
plemenářských organizací. Nevidím změnu v genetické
úrovni selekce pro chovatele mléčných stád. Někteří
selektují více na dlouhověkost a znaky plodnosti, někteří
ne. Proces zvyšování produkce mléka se žene stále
kupředu. Nedá se také moc spoléhat na kvalitu semene a
genetické předpoklady. Jen 3% rozdílů mezi plemenicemi
je dáno geneticky. Plodnost je opravdu jen věcí
managementu a vyžaduje seriózní přístup a program.
Podle mne ta správná metoda je synchronizace.
Vím, že v některých zemích to vyvolává nevraživost, jako
např. v Kanadě a možná také v Evropě. Využívají se
hormony a kráva potřebuje být injekčně ošetřena
z chovu SKOTU
několikrát. Lidé ale zapomněli, že oestrophan a
supergestran jsou přirozené hormony. Jsem víc a víc
přesvědčen, že synchronizační programy budou základním
kamenem reprodukčního programu, a existuje několik
programů, některé v kombinaci s vizuálním sledováním,
některé s využitím časované či smluvené inseminace.
V současné době na Centru mléčné produkce na univerzitě
se inseminátoři objeví jen ve čtvrtek kdy dalších 6 dní se
tomu věnovat nemusí, a my se můžeme specializovat na
jiné problémy.“
Pohoda
V Dánsku
proces
expanze
stád vyvrcholil
v posledních deseti letech. Více a více krav je ustájeno
v moderních volných stájích a vazné stáje jsou již
minulostí. To je případ také Henrika Joergensena
v Raastedu v západní části Dánska. „V roce 1995 jsem od
rodičů farmu převzal a od roku 2000 chováme 83 krav
v nové volné stáji. Naše průměrná roční produkce
dosahuje 8.700 kg mléka při tučnosti 3,76% a proteinu
3,30%. Koupili jsme dojírnu DeLaval, krmení je přes
počítačový systém a před rokem jsme k systému DeLaval
připojili i měřiče aktivity (aktivometry), vyhodnocované
přes krční obojky. Nedá se říct, že bychom kdysi ve vazné
stáji měli velké problémy se zabřezáváním, ale získal jsem
větší jistotu, když jsem si všiml, kolik říjí jsme před tím
nedetekovali. Teď mi to nezabere víc jak 15 minut denně,
abych zjistil v počítači data o aktivitě krav a podíval se na
zvířata. Technologie mi řekne, kdy je potřeba krávu
inseminovat a výsledky jsou velmi dobré. Je nezbytné do
systému dodávat správně všechna potřebná data a zvířata,
hlavně jalovice, sledovat. Ve větších skupinách je tendence
krav na sebe naskakovat větší, a tak je to potřeba vidět na
vlastní oči.
…
z chovu SKOTU
Navíc je velice jednoduché zkombinovat tento
systém s pastvou. V létě paseme naše krávy ve dne v noci.
Pedometry všechno zaznamenávají a když kráva přijde na
dojírnu, jsou tato data zaslána na počítač a ten mi sdělí,
která kráva vykazovala kdy a jak velkou aktivitu. Na
základě
těchto
informací pak nechám krávy
nainseminovat. Naše mezidobí se zlepšilo z 398 dní na
378 a inseminační index se v posledních letech snížil
z 2,41 na 1,54. Nepotřebujeme brakovat žádné krávy
z důvodu reprodukčních problémů. Musím říct, že mám
více krav a v mnohem pohodovějším režimu právě díky
moderní technologii.“
Potřebujete pomoc?
Dr. Ray Nebel z Virginia Polytechnic Institute na
Univerzitě v USA je specialista v oblasti reprodukce a stráví
víc jak 50% svého času externí prací na farmách. „Věřím,
že v USA vysledujeme jen 50% říje. Hlavně když se zvýšil
počet zvířat ve stádě – průměrné stádo ve Virginii má 140
krav s maximem 1,000 kusů – vizuální sledování samotné
už není dostačující, aby se identifikovalo vyšší procento
krav vykazujících příznaky říje. Krávy obecně vykazují
kratší říje než si zootechnici myslí, naše data vykazují, že
krávy na sebe naskakují asi 7x a délka od prvního skoku
do posledního je 7 hodin. Věřím, že když máte víc jak 250
krav, potřebujete už využívat některý druh technické
pomoci, abyste zvýšili účinnost detekce říje a neutráceli
tak zbytečně krávy i peníze. Nízká detekce říje je většinou
největším problémem větších mléčných farem. Na naší
univerzitě jsme v posledních deseti letech eliminovali
vizuální sledování systémem HeatWatch. Výsledky byly
excelentní, ale systém vyžaduje dostatečné množství
pracovníků k výměně a fixaci detektorů na ocasy krav, a
tak se systém prozatím v USA hromadně nerozšířil.
Nicméně získali jsme 80% detekci říjí a zabřezávání 47%.
To dává výslednou míru březosti 38% (80% x 47%), což je
počet krav, které zabřeznou každý 21. den a to je
vynikající, mnohem lepší než 15%, jak je vysledován
národní průměr mléčných farmářů v USA.“
Silný vliv výživy na zabřezávání
Je to komplexní věc: krmení a březost
vysokoprodukčních holštýnů. Někteří farmáři to
neshledávají tak obtížným. „Ujistěte se, že výživa je 100%
v pořádku, a zjistíte že i zabřezávání je dobré,“ komentuje
René van Bakel. Ale když zabřezávání není úplně dobré, co
chybí v krmné dávce? A je vůbec možné to krmnou dávkou
zlepšit? Zeptejme se specialistů.
Dr. Roel F.Veerkamp, specialista na šlechtění
v Univerzity of Wageningen v Holandsku, vyhodnotil
březost u holštýnů z různých úhlů. „Obecně řečeno, kráva
může využít svou energii na dvě věci. Na prvním místě
k produkci mléka a na druhém místě k reprodukci,
zabřeznutí, atd. Během posledních let jsme byli úspěšní
v rozvoji více a více produkčnějších krav, ale kladli jsme
menší pozornost na plodnost. Pokud chcete zlepšit
plodnost, musíte šlechtit na nižší produkci a více
upřednostňovat jiné věci jako např. skóre kondice. Existuje
korelace mezi kravami s nedostačující kondicí před a po
otelení a se sníženou plodností. Také na úrovni býků lze
nalézt rozdíly v dědivosti skóre kondice. Navíc negativní
balance energie (NEB) nesmí trvat příliš dlouho.“
Jeho kolega, Dr. Ad van Vuuren, vedoucí oddělení
výživy přežvýkavců, dodává: „Je to obvyklé, že krávy, které
agresivněji žerou, dávají více mléka a pak, pro vyrovnání,
jim zůstává nižší energetická balance. Je tedy velmi
důležité,
aby
vysokoprodukční
krávy
dostávaly
dostatečnou energii sacharidů během období nedostatku
energie. Například kukuřičný šrot je vynikajícím zdrojem
energie sacharidů, ale když se snažíte pokrýt potřebu
energie krmením obsahujícím příliš mnoho tuku, pak věci
nefungují správně, a zároveň nefunguje také zabřezávání.“
Efekty
Existuje mnoho faktorů, které ovlivňují plodnost, a
množství publikací, kde se tyto věci už objevily. Není
účelem zde diskutovat všechny techniky výživy, které mají
vliv na plodnost. Nicméně pro lepší přehled o
nejdůležitějších korelacích s plodností byl sestaven krátký
souhrn. Rozdíl byl dán mezi obecnějšími faktory na úrovni
krávy a výživy, a více specifikována byla metabolická
úroveň.
Plodnost a ET
Dr. Barry England ze společnosti PennEngland
Embryo Transfer v Pensylvánii se zabývá mnoha
záležitostmi v oblasti embryotransferu (ET). Jeho
zkušenosti byly takto krátce shrnuty: „Věřím, že v každé
sestavené krmné dávce je základem píce. Na farmě mého
bratra Freda je 820 krav s průměrnou roční produkcí
11.500 kg mléka. Poměr v krmné dávce je 50% kukuřičné
siláže a 50% luční senáže, čímž zajistíme a pokryjeme
větší část potřeb. Nakoupíme dodatečně protein nebo
energii jen když analýza píce ukáže, že je toho potřeba, a
když cena specifické komodity je příznivá. Ale nejdříve je
píce, pak zbytek. Přivíráme oči nad kondicí krav které
zasušujeme. Dva týdny před otelením se snažíme výrazně
zvýšit jejich příjem energie. Tohle období a doba po otelení
jsou kritické pro obojí: vysokou produkci i dobrou plodnost.
Pro zvířata, která budou vyplachována, jsou pravidla
víceméně stejná. Zaměřte se na kondici během stání
nasucho, ujistěte se, že příjem krmiva se před otelením
výrazně zvýšil, a nechte dotvářet vaši krmnou dávku podle
kvality píce. Mezi mými zákazníky, využívajícími ET, nejsou
žádní velcí nákupci aditiv či minerálů, tuku, nebo probiotik.
Krávy k výplachu jsou v podstatě krmeny stejně jako
ostatní. Samozřejmě že nesmí být příliš tučné či příliš
hubené, a určitě potřebují velmi dobře vyváženou krmnou
dávku. A většinou ji i dostanou.
Mimochodem, je pozoruhodné, že vypláchnu více embryí
ve 45.-60. dnu po otelení než 90.-120. den. To má
pravděpodobně co do činění s vývinem vajíček a negativní
energetickou bilancí, ve které krávy kolem 100. dne po otelení
jsou. Vajíčka vypláchlá 45. den se začaly vyvíjet kolem doby
otelení, a v té době není negativní energetická bilance.“
…
Beta-karoten a plodnost dojnic
Efekt beta-karotenu na plodnost byla intenzivně
sledována firmou Roche Vitamins v Baselu, Švýcarsko. Dr.
Irmgard Imming, který je v Roche marketingovým
managerem pro přežvýkavce, komentuje: „Mnohé studie
nezvratně potvrdily vztah mezi nízkou koncentrací betakarotenu v krvi a poruchami plodnosti. Funguje to takhle:
pokud krmná dávka skýtá nedostatek travních produktů
nebo obsahuje siláž ze zrna, které má nedostatek betakarotenu, následně se vytvoří nedostatečná hladina
vitaminu A ve folikulech, což má za následek
nedostatečnou produkci progesteronu. To ústí v pozdnější
ovulaci, objeví se cysty a embryonální úmrtí. V krátkosti: ve
sníženou plodnost. Navíc vědecké výzkumy prokázaly, že
adekvátní množství beta-karotenu v krvi dojnic s ohledem
na kolostrum následně znamená telata s méně průjmy a
pneumoniemi. V případě nízké hladiny beta-karotenu
(např. vysoká hladina kukuřice v krmné dávce) a vysoké
produkce, doporučujeme doplněk externího beta-karotenu
10 dní před otelením až do potvrzení další březosti.“
FAKTORY, KTERÉ NÁSLEDNĚ MOHOU MÍT
NEGATIVNÍ DOPAD NA PLODNOST
z chovu SKOTU
- nízký příjem sušiny či energie po otelení
- výrazný a dlouhodobý nedostatek energie, často také
viditelně nižší přísun tuku
- nedostatečná energie sacharidů (např. jen travní siláž
jako píce)
- příliš mnoho rychle stravitelného metabolického proteinu
v dávce
- příliš nízká hladina beta-karotenu v krmné dávce (navíc
s velkým množstvím např. kukuřice)
- nedostatek methioninu, lyzinu v KD
- nedostatek vitaminu E a selenu v KD
- silný genetický předpoklad pro vysokou produkci
Na metabolické úrovni
- vyšší koncentrace volných mastných kyselin v krvi
- nízká koncentrace glukózy, insulinu a růstového hormonu
- příliš mnoho močoviny v krvi či mléce
- nedostatečné pokrytí životně nezbytnými mastnými
kyselinami na okamžité úrovni
Holstein International, květen, červen 2003
přeložila Lenka Kahánková, Genoservis a.s.
[email protected], mobil 606-706-549
Na úrovni kráva / krmná dávka
- příliš vysoké nebo příliš nízké skóre kondice v době telení
JAK MOC BRZY VYŘADÍTE SVÉ VYSOKOPRODUKČNÍ DOJNICE?
Zájem o dlouhověkost u krav má stoupající tendenci všude. Pokud se chystáte v současné době navyšovat počet krav ve
stádě, rozhodnutí, které uděláte, by měly zvýšit nebo snížit riziko časného vyřazení krávy.
Dlouhověkost je žhavým tématem mnoha farmářů,
protože brakace na mnoha farmách je nepřijatelně vysoká.
Navíc náklady na nově zařazenou dojnici jsou značné, zvlášť ve
stádech které navyšují stav krav. Tyhle náklady a ztracený zisk
z důvodu snížení produkce brakovaných krav nebo produkce
netržního mléka představují obrovské objemy peněz. Také se
objevují krávy, které již dosáhly své maximální produkce.
Získali jsme výsledky ze 186 stád ve státě Washington,
které v letech 1994 až 1998 podstatně zvyšovali své stavy
krav. Tito farmáři měli dohromady ve sledování 72.456
holštýnek které měli vypočtenou dlouhověkost před, během
sledování a po jejich největším navyšování.
Brakace může být prospěšná, pokud ….
Když diskutujeme dlouhověkost, je důležité si
pamatovat, že nejen brakace je pro profit farmy determinující.
Samozřejmě bychom rádi snížili neúmyslné vyřazení
vysokoprodukčních krav pro jejich nemoc, zranění či
neplodnost. Snížením nedobrovolně vyřazených krav máme
více možností vyřazovat krávy záměrně pro nízkou produkci.
Jak můžeme zvýšit tyto příležitosti? V této studii určíme
relativní riziko brakace vysokoprodukčních (top 20%) a
nízkoprodukčních (nejhorších 20%) krav s ohledem na průměr
stáda.
…
z chovu SKOTU
Zde jsou výsledky:
- Před navýšením stáda byly nízkoprodukční dojnice vyřazovány 4,2x častěji než průměrné krávy
- po navýšení byly nízkoprodukční dojnice vyřazovány jen 2,6x častěji než průměrné krávy
- Před navýšením stáda byly vysokoprodukční dojnice vyřazovány 0,5x častěji než průměrné krávy
- Po navýšení stáda byly vysokoprodukční dojnice vyřazovány 0,75x častěji než průměrné krávy. Jinak řečeno
během doby navyšování stáda bylo brakováno více vysokoprodukčních krav než průměrných, z důvodu nízké
produkce mléka by mohlo být vyřazováno méně nízkoprodukčních krav.
Management stáda …
K úmyslné a neúmyslné brakaci
krav přidáme ještě vliv různých faktorů
managementu, které mají vliv na
dlouhověkost krav ve stádě s navyšujícím
se počtem krav. Mnoho takových faktorů
má důležitý vliv na přežitelnost krav, jak
ukazuje tabulka. Zaměříme se pouze na
brakaci vysokoprodukčních krav, protože
to je případ, který chceme ovlivnit (viz
tabulka na následující straně.
Tabulka: Jak brzy vyřadíte své vysokoprodukční dojnice?
Faktor
managementu
Kategorie
Velikost stáda
Pod 150
150-350
nad 350
Pod 9.000 kg
9.000 – 11.000 kg
nad 11.000 kg
Pod 30
30-50
Nad 50
Pod 50%
50-80%
Nad 80%
Dojení do trubek
Plochá dojírna
Klasická dojírna
2x
3x
Maternity pens
Klasická porodna
(podestýlka)
Pastva/volná stáj
Ne
Ano
Ne
Ano
Ne
Ano
Ne
Ano
Jinde než na farmě
Na farmě
Žádná
Průměrná produkce
Menší stáda, stáda s menším
Počet krav
počtem krav na jednoho zaměstnance, a
na 1 zaměstnance
stáda závislá na práci rodinných
(na plný úvazek)
příslušníků vedou k nižší nedobrovolné
Procento
brakaci top vysokoprodukčních krav.
Rodinných
Navíc méně vysokoprodukčních krav bylo
pracovníků
vyřazeno na farmách s vazným ustájením
Systém
dojení
a plochou dojírnou (kdy nohy dojiče jsou
na úrovni nohou krávy) a klasickou
dojírnou (s prohlubní tak že oči dojiče jsou
Frekvence dojení
na úrovni nohou krávy). Pamatujte si, že
technologie ustájení a dojení úzce souvisí
Porodna
s velikostí stáda, takže v interpretaci
výsledků musíme být opatrnější.
Farmy, kde je pohyblivý průměr
počtu krav a ty kde se dojí 3x denně
(většinou jsou to totožné farmy), mají
Ventilátory
tendenci mít mírně vyššího rizika brakace
vysokoprodukčních krav. Je to z důvodu
Postřikovače
vyššího stresu spojeného s vyšší produkcí
mléka.
Samozavírací boxy
Ustájení, zacházení se zvířaty a
veterinární ošetření jsou také důležitými
Palpation rails
faktory ovlivňujícími přežitelnost krav.
Stáda, kde je kravám umožněno telit se
Odchov jalovic
na pastvě nebo ve volné stáji, mají více
neúmyslné brakace. Stáda, kde se
Umělá inseminace
investuje do chladicího systému, jako jsou
postřikovače nebo ventilátory, mají nižší brakaci vysokoprodukčních krav.
RIZIKO
BRAKACE
vysokoprod.
dojnic
0,62
0,71
0,70
0,65
0,67
0,75
0,62
0,70
0,76
0,74
0,72
0,63
0,55
0,61
0,72
0,64
0,75
0,61
0,74
MÍRA
BRAKACE
vysokoprod.
dojnic
15,5
17,8
17,5
16,3
16,8
18,8
15,5
17,5
19,0
18,5
18,0
15,8
13,8
15,3
18,0
16,0
18,8
15,3
18,5
0,83
0,76
0,67
0,72
0,63
0,71
0,65
0,78
0,67
0,66
0,75
0,73
20,8
19,0
16,8
18,0
15,8
17,8
16,3
19,5
16,8
16,5
18,8
18,2
Management krávy …
Naše výsledky tedy naznačují, že farmáři, kteří investují peníze do zlepšení komfortu krav, jsou „tlačeni“ do nižší
neúmyslné brakace vysokoprodukčních krav. V těchto stádech je možné brakovat úmyslně krávy pro nižší produkci mléka.
To naznačuje, že tyto stáda mají tendenci mít nadbytek jalovic na obnovu stáda, ve srovnání se stády, kde se do ustájení
neinvestovalo.
Stáda založená na jalovicích odchovaných jinde měla mírně vyšší neúmyslnou brakaci než ta, která na obnovu stáda
použila své vlastní jalovice. Tento rozdíl možná vyjadřuje vyšší úroveň zoohygieny (biologickou bezpečnost) v poslední
jmenované skupině krav, nebo je to prostě jen tendence větších stád spoléhat se více na vnější zdroje odchovaných jalovic.
…
Stáda, která 100% využívají umělou inseminaci,
mají
podstatně
nižší
neúmyslnou
brakaci
vysokoprodukčních krav než stáda, kde z části využívají
přirozenou plemenitbu. Možná tyto výsledky pomohou
rozbít mýtus o tom, že farmáři potřebují mít na farmě
vlastního býka aby zlepšili zabřezávání.
Podtrženo sečteno …
Existuje mnoho faktorů managementu které
podstatně sníží neúmyslnou brakaci vysokoprodukčních
krav. To může vytvořit více příležitostí pro úmyslnou
brakaci nerentabilních krav a navíc to vede ke snížení
výdajů za veterináře a vyššímu počtu krav produkujících
mléko na maximálních laktacích. Investice, které se
v těchto stádech udělaly, aby zlepšily komfort krav,
z chovu SKOTU
poskytují „dividendy“ v podobě delší dlouhověkosti jejich
nejlepších krav.
Pozornost by měla být věnována interpretaci
výsledků této studie, zvláště faktorů, které jsou blízce
spjaty s velikostí stáda nebo úrovní produkce. Je jasné, že
producenti mléka, kteří kombinují genetickou selekci se
zdravím, plodností a produktivním životem ruku v ruce
s dobrými praktikami managementu, sklízejí úspěchy
v podobě vysoké úrovně komfortu krav což sníží
neúmyslnou brakaci a sníží náklady na obrat stáda.
podle Kenta Weigela a Rogera Palmera, Hoard´s
Dairyman, červen 2003
přeložila Lenka Kahánková, Genoservis a.s.,
[email protected], mobil 606-706-549
DOBRÝ MANAGEMENT JE NEZBYTNÝ PRO PREVENCI MASTITID
Mastitida stojí hodně peněz farmáře na celém světě. V USA je celková škoda vyčíslena na nejméně 2 biliony USD ročně!
V této části se tedy zaměříme na prevenci mastitid. Přečtěte si pozorně o tomto „trojúhelníku mastitid“, který zahrnuje tři
hlavní místa, kde management hraje velmi důležitou roli v prevenci problémů.
Mastitidy jednoznačně způsobují velké problémy.
Američany to ročně stojí 2 biliony dolarů. Každý případ
klinické mastitidy stojí od 150 do 200 dolarů, a v mnoha
stádech se počet případů vyšplhá až na 30% či více. Vrchol
toho je že mastitida patří mezi nejčastější 3 důvody
vyřazení krav. Když vezete v úvahu všechny náklady s tím
spojené, dostanete se pravděpodobně ještě na vyšší číslo
než jsme prve spočítali. Zatímco některé země dokázaly
uřídit mastitidy tak, že se snížil počet somatických buněk,
v USA se v tomto směru mnoho zatím neudělalo. V roce
2002 jsme dokonce zaznamenali mírný růst. Zeptali jsme
se Heather Jauquet, odpovědné za oddělení živočišných
produktů v ABS Global, oddělení které také prodává
produkty chránící zdraví vemene. Tyhle typy produktů
zaznamenaly růst prodeje na celém světě: v samotných
USA má kolem 5.000 zákazníků. Jauquet má v oblasti
mastitid jasno. Podle jejího názoru může šlechtění přispět
10% v boji proti mastitidě, a vysoko účinné produkty
mohou ovlivnit výskyt mastitidy z 10-15%. Lví podíl na
prevenci (75 až 80%) může být přisuzováno
managementu. „Hlavní bod je zabránit konci struků aby se
přiblížily k bakteriím zapříčiňujícím mastitidu.“
Poradci mluví o „trojúhelníku mastitid“:
Číslo 1: kráva a prostředí. Prevence bakteriálních
kontaminace, následné udržování čistoty
hygienických podmínek ve stáji, dojírna atd.
Číslo 2: dojička. Hodně případů kontaminace se vyskytne
během dojení, kdy konečky struků jsou
otevřené. Takže je zapotřebí zacházet
s dojnicemi v klidu a mít zaběhnuté zvyky.
Důležité je také brát zřetel na čistotu mléka,
suché a stimulované struky. Rozeberte občas
dojící jednotku a používejte efektivní desinfekci
po dojení.
Číslo 3: dojící zařízení. Pracujte s plně funkční a dobře
obsluhovatelnou dojírnou.
PROSTŘEDÍ
Todd Hoesly z Brodhead, Wisconsin, souhlasí
s Heather Jauquet. Také shledává vliv šlechtění v boji proti
mastitidě za 10%-ní pomoc. „Prostředí krav je stále
hlavním faktorem. Krávy ustájené na nekomfortním a
špinavém stání, které je stresuje, mají větší šanci mít
mastitidu,“ říká Hoesly, který uvádí, že mastitidy v jeho
stádě nejsou velkým problémem. „Máme malou a
komfortní stáj, s pohodlnou lehárnou. Nicméně problémy s
mastitidami se mírně zvyšují. Máme hodně starých krav a
ty se vystresují mnohem snadněji.“ Hoesly využívá hodně
opatření k prevenci mastitid. Například misky na
desinfekci struků jsou často vyměňovány a každý měsíc
testuje vakuum a pulsní frekvenci dojírny. Krávy jsou
stříhány a udržuje čistotu lehárny. Navíc struky jsou
desinfikovány (ponořeny do desinfekce v kelímku) před a
po dojení a hadr na vysušení struků je pro každou krávu
zvlášť. Pokud se navzdory všem opatřením vyskytne
nějaký případ mastitidy, Hoesly se nerozpakuje jej řešit.
„Takové krávě dám oxytocin abych zcela vyprázdnil
vemeno. Použiji také antibiotika a promasíruji pořádně
infikovanou čtvrtku a celé vemeno, což zajistí lepší
cirkulaci krve. Když jsem měl několik případů mastitidy
během krátkého období, nechal jsem si vzorky vyšetřit na
bakterie takže vím, proti kterým bakteriím bojuji.“
PROBLÉMY V ZIMĚ
John O´Sullivan z Lisduff v Irsku si také nestěžuje moc,
když zjistí nějaký případ mastitidy. „Nicméně,“ říká,
„samozřejmě každý případ mastitidy na naší farmě je problém.
Může zasadit vážný problém krávy, je to kontaminózní a ústí to
ve snížení dodávky mléka, které nemůže jít do tanku.“
…
z chovu SKOTU
Na jeho vlastní farmě vidí O´Sullivan rozdíly mezi
jarní a zimní periodou a je tedy přesvědčen, že prostředí
hodně zapříčiňuje mastitidy. „Naše krávy jsou mnohem
vnímavější na mastitidu koncem října, když se vracejí
z pastvy a musí si zvyknout na volnou stáj. Vemena jsou
většinou na stejných místech když si lehají. Ve srovnání
s místem na pastvině je to ideální místo na rozšíření
infekce. Vrcholem je, že krávy se pohybují 5 měsíců
převážně po betoně. To vede ke stresu a stres může vést
k infekci, hlavně u vysokoprodukčních krav. Třetí důvod je,
že se během zimy telí více zvířat, což vede k vyššímu
výskytu mléčné horečky a poporodním problémům. To
také vede k vyššímu výskytu mastitid.“ Aby učinili
preventivní opatření, O´Sullivan užívá antibiotika když se
krávy začínají zasušovat a dává si pozor, aby lehárna byla
tak čistá a suchá, jak jen je to možné. Dvakrát denně dává
řezanku na lehárnu a jednou týdně pod řezanku dává
vápenec. Navíc desinfikuje struky postřikem ihned po
každém dojení. „Asi před dvěma měsíci jsme začali
s novým typem spreje a výsledek je obdivuhodný. Od té
doby jsme měli jsme jen dva případy klinické mastitidy ve
stádě 160 krav a somatické buňky šly také dolů. Nikdy
bych si nemyslel, že takový sprej by mohl mít takový
efekt,“ říká irský farmář. V boji proti mastitidě lze jen
velmi málo využít genetické opatření. „Začal jsem se
občas dívat na hodnoty pro zdraví vemene, ale nedávám
tomu velkou prioritu protože cítím, že je to spíše problém
prostředí než genetiky. Nicméně to je velká výzva
rozhodovat s ohledem na podružný znak - např. při výběru
vyšší užitkovosti se díváme na typ, tak při dosažení vyššího
zdraví vemene se dívat na skóre somatických buněk“.
KTERÉ BAKTERIE?
Ve většině případů mastitidy je nemoc zapříčiněna
bakteriemi jako jsou streptokoky, staphylokoky a
koliformní bakterie. Tyhle jména už farmářům zní velice
známě. Důležitý rozdíl mezi těmito třemi nejčastěji se
vyskytujícími agensy je místo, kde se jednotlivé druhy
vyskytují.
Podívejme se na ně zblízka. Tabulka ukazuje, co se
může ve vzorku mléka z tanku všechno vyskytnout, a jaký
je pravděpodobný zdroj.
Tabulka: Výskyt organismů v mléce a jeho zdroj
cíl
Staph. aureus
Strep. ag.
E. coli
Klebsiella
0
0
< 100
0
Pseudomonas aeruginosa
Strep. species
E.strep.
Staph. species
0
< 500
< 500
< 1000
Pseudomonas species
Bacillus
A. pyogenes
Nocardia
< 100
0
0
0
Serratia
Yeast
Prothotheca
Mycoplasma
0
0
0
0
Vysoká
hladina
*
**
*
Vysoké
SSB
***
**
*
Vysoké
PI
Vysoké
LPC
*
Zdroj
Velmi
kontamin.
**
infikované vemeno
***
infikované vemeno
hnůj / infikované vemeno
stelivo / infikované vemeno
*
*
***
*
*
*
**
nánosy špíny / voda
nánosy špíny
infikované vemeno
infikované vemeno
**
*
**
Některé organismy, které se dají nalézt v mléčném
tanku, se do mléka dostanou pouze z nainfikovaného vemene.
Jiné typy bakterií mohou mastitidu zapříčit, ale žijí v prostředí
nebo na pokožce struků. Není možné říct přesně, jak se do
mléka dostaly. Začne to být ale důležité, když úroveň bakterií
v tanku je vysoká a vy se snažíte najít příčinu.
Počet bakterií může být vysoký, protože hodně špíny jde
z kůže struků, ze špinavého potrubí nebo z chladicího zařízení.
Pokud mastitidní organismy zvyšují SPC (standard plate count =
standardní počet buněk), žádné vyčištění potrubí jej nezlepší.
**
Staphylococus
Mycoplasma
infikované vemeno / voda
infikované vemeno
infikované vemeno / kůže
kůže / infikované vemeno
infikované vemeno / stelivo
infikované vemeno
infikované vemeno
infikované vemeno
aureus,
Strep.
ag.
a
Jsou hlavní mastitidní organismy zapříčiňující mastitidu.
Důležité je detekovat první případ kteréhokoli z těchto
jmenovaných organismů do vašeho stáda. Pokud test mléka
z tanku vykazuje jejich přítomnost, měli byste začít zkoumat a
eliminovat zdroj těchto organismů. Jediné možné vysvětlení
toho že jsou v tanku je že přišly z infikovaného vemene.
…
Arcanobacterium pyogenes
Je nejčastější baktérie zapříčiňující abscesy (dělohy,
kůže, vemene). Je to zřídka příčina mastitidy, ale
produkuje se velmi abnormální mléko a může to vést ve
zvýšený počet bakterií. Když je v mléku tento organismus,
může to znamenat že dojičky nepostřehly klinické příznaky
a potřebují zlepšit detekci a rozdílnost abnormálního
mléka.
E. coli a Klebsiella
Běžně se vyskytují v hnoji, stelivu a někdy ve vodě.
Mohou
zapříčinit
akutní
mastitidu
ale méně
pravděpodobně zapříčiňují zvýšený počet bakterií.
Strep. species
Prostřeďový soreptokok (E streps) a staph. Species
jsou minoritní mastitidoví patogeni a jsou nejčastěji na
kůži struků. Občas se v tanku vyskytnou a můžete
asociovat jejich výskyt se zvýšeným počtem buněk
s infekcí vemene nebo sanitními problémy struků.
Většinu streptokoků jsou Strep. dysgalactia, a
většina E. streps jsou dále Strep. uberis a Enterokokus
species. Infekce Strep. uberis může být příčinou extrémně
zvýšeného počtu buněk na krátkou dobu z infikovaného
vemene. Infekce s těmito organismy může vést ke
zvýšenému výskytu tzv. „buster“ krav. Tento termín
znamená krávy se natolik zvýšeným počtem buněk, že
v případě že se dojí dohromady s ostatními (v linii) bývají
příčinou ztráty vašeho bonusu kvality mléka.
z chovu SKOTU
Můžete také identifikovat neobvyklé prostřeďové
problémy, když jsou některé organismy přítomny
v mléčném tanku. Serratia a Prototheca zřídka zapříčiňují
mastitidu a typicky jsou spojovány s kontaminací vody.
Serratias je také známa z možného výskytu ve stelivu.
Pseudomonas aeruginosa je relativně zřídká, ale velmi
obtížná a kontaminózní. Častým zdrojem nákazy jsou
hadice v dojírně.
Yeast a Nocardia jsou málo se vyskytující houby a
mohou být kontaminózní. Často jsou spojovány
s kontaminací prostředků k ošetření vemene. Napravit
tyto typy problémů s mastitidami znamená znát přesně
typ infekce krávy stejně tak jako možné zdroje nákazy
z prostředí.
Pseudomonas species jsou zřídka se vyskytující
jako nechorobné baktérie mléčného prostředí. Pokud se
vyskytují nánosy špíny na nerezových částech, nebo pokud
je použita kontaminovaná voda na mytí dojicího zařízení,
tyto organismy se vyskytnou v mléčném tanku. Za nižších
teplot se zvýší jejich počet a mohou být příčinou zvýšeného
počtu PI.
Bacillus species jsou různé typy nechorobných
bakterií. Protože tyto organismy formují spory a jsou tedy
odolné vysoký
teplotám, mohou zapříčinit vysoký
pasterizační test. Často se do tanku dostanou
z kontaminované pokožky struku a mohou růst na nánosu
špíny na nerezových částech.
Test na kultury v mléčném tanku by se měl jako
silný nástroj monitoringu zdraví vemene a případné tento
test dělat více často hlavně ve větších stádech, abyste se
vyhnuli případným dalším větším problémům.
PŘÍČINA A EFEKT
Výlohy spojené s mastitidou na celém světě, ať už se jedná
o klinickou formu (viditelnou) nebo subklinickou formu
(neviditelnou, např. zvýšený počet somatických buněk), nabírají
vyšší míry. Výdaje znamenají nasazení antibiotik a snížená kvalita
a množství mléka. Jelikož je to zdravotní problém složený
z mnoha malých problémů, nedá se rozumně limitovat míra, kdy
se zvíře ještě léčí a kdy se vyřadí. Hledat přímý zdroj infekce
může vést ke komplexní síti potenciálních faktorů. Vědecké
výzkumy shrnují, že mastitida se většinou vyskytuje na začátku
laktace (perioda snížené rezistence), u starších krav, a když jsou
krávy ustájeny vevnitř. Dobrá dojicí technika a dobře
regulovatelné dojírna může pomoci snížit problémy. Ostatní
faktory se přičítají na vrub hygieně, jak ve stáji tak v lehárně,
ventilaci a selekci.
Přezkoumejte váš program kontroly mastitid
Každý by si měl pravidelně revidovat svůj program kontroly mastitid aby si byl jistý, že využívá a dodržuje všechny
doporučené praktiky. Tato revize je zvlášť doporučována, pokud množství somatických buněk v tanku je přes 350.000.
…
z chovu SKOTU
Zde jsou praktiky, které se navrhují producentům mléka pro snížení výskytu infekcí vemene:
1. Buďte ochotní měnit staré zvyky! Přezkoumejte znovu
svůj antimastitidní program abyste si byli jistí, že
zahrnuje všechny doporučené součásti. Udělejte
potřebné změny.
2. Zahrňte do týmu vašeho veterináře a poradce, externí
spolupracovníky a jiné rozumné konzultanty do
zkoumání vašeho programu. Nechejte tento tým řídit
výroční zkoumání programu.
3. Dojte suchá, čistá vemena a struky, a používejte
papírové utěrky nebo čistě vyprané hadry k mytí a
sušení struků.
4. Minimalizujte objem použité vody k mytí vemene a
struků.
5. Používejte prověřené efektivní desinfekci struků (oba
druhy: jak před tak po dojení) abyste redukovali počet
bakterií na struku. To pomůže snížit počet nových
infekcí vemene.
6. Odstříkněte z každé čtvrtky trochu mléka před dojením,
abyste se vyhnuli klinické infekci, odstraňte krávy
s vysokým skóre somatických buněk a bakterií
z mléčné cisterny.
7. Dodržujte rutinu dojení, která vám poskytne rychlé a
kompletní vydojení.
8. Přesvědčete se, že dojicí zařízení je užíváno správně
celým personálem.
9. Nechejte si překontrolovat mléčný systém pro správnou
operaci a vyměňte opotřebované a často se kazící
části (např. hadice apod.) podle doporučeného plánu.
10. Udržujte zařízení čisté a suché (volné stáje, chodby,
krmné plochy).
11. Napusťte všechny čtvrtky všech zasušených krav
efektivním antibiotickým produktem proti mastitidě.
12. Vakcinujte proti Staph. aureus a koliformním
patogenům podle doporučení.
13. Kultivujte mléko z krav s klinickou infekcí vemene.
Léčte podle typu organismu, který jste ve vzorku
zjistili.
14. Kultivujte vzorek mléka z tanku jednou až 4x měsíčně
(častěji u větších stád).
15. Brakujte chronicky mastitidní krávy.
16. Kontrolujte vemena během stání nasucho, hlavně na
začátku a na konci období. Napusťte infikované
čtvrtky před otelením se schváleným antimastitidním
produktem pro laktující krávy.
17. Zvažte využití bariérového prostředku.
18. Dodejte selen a vitamin E všem kravám.
19. Zkontrolujte, že energetická hladina v dávce je
adekvátní.
20. Udržujte krávy chladné během horkého léta.
21. Udržujte krávy mimo vlhkých míst a rybníků.
22. Využívejte produkty proti mouchám jak u jalovic, tak u
krav.
23. Zjistěte zdroje a strategii na nejčastější patogeny.
Budete-li dodržovat antimastitidní program, který
zahrnuje tyto praktiky, měli byste docílit minimalizace
úrovně infekce vemene. Nižší infekční hladiny a méně
klinických případů znamená vyšší profit. Domnívám se, že
všichni producenti mléka o to mají zájem, a nejen v těchto
dnech.
Holstein International; únor 2003
Hoard´s Dairyman; leden, březen 2003
přeložila Lenka Kahánková, Genoservis a.s.
[email protected], mobil 606-706-549
MASTITIDY ZPŮSOBENÉ STREP. AGALACTIAE NELZE ROZHODNĚ PODCEŇOVAT
Někteří lidé si myslí, že mastitidy, jejichž původce je Streptococus agalactiae, jsou již minulostí. Myslí si, že mají k tomu své
důvody.
Strep. ag. je bakterií, která je tak adaptována na
vemeno krávy, že nikde jinde nedokáže žít a množit se. Pokud
se již ocitne mimo vemeno, má jen omezený čas na to, aby se
dostala do další mléčné žlázy.
Strep. ag. také dobře reaguje na léčení antibiotiky. Jedno
kolo ošetření všech čtyřech čtvrtí (po dobu 3 dojení) dovede
eliminovat 75% existujících infekcí. Pokud jste důslední,
můžete kompletně vyeliminovat tento patogen z vaší farmy.
Skutečnost je ale taková, že i po 50-ti letech dostupnosti
antibiotik na farmách Strep. ag. stále existuje. Jak je to možné?
Odpověď je ve způsobu, jakým bakterie žije a škodí
uvnitř mléčné žlázy. Strep. ag. je gram pozitivní jako ostatní
streptokoky. Je adaptován tak, že dokáže žít a rozmnožovat se
jen v mléčné žláze, kde způsobuje mastitidy. Strep.ag. byl
všeobecně shledán jako hlavní příčina vysoký vysokého počtu
somatických buněk (SB) v dodávce mléka. Dvě třetiny
infikovaných krav překračují hladinu 250.000 SB/ml a
v průměru dosahují 900.000 SB/ml.
Tento patogen také může výrazně zvednout CPM
v dodávce. Jedna infikovaná kráva může mít až 250 milionů
kolonie-tvořících jednotek St. agalactiae v 1 ml mléka.
I když některé infikované krávy mají klinické příznaky,
většina jich žádné příznaky nemá.
Mléko není vodnaté, nejsou v něm žádné vločky nebo
sraženiny a vemeno nevykazuje žádný otok.
Strep. agalactiae může žít ve vnějším prostředí relativně
krátkou dobu, cca 12-48 hodin. Je to ale dostatečně dlouhá
doba na to, aby se rozšířil i na jiná vemena prostřednictvím
dojících strojů, utěrek, rukou dojiče, nebo ústní dutinou sajícího
telete.
…
Přenáší se odpadním mlékem….
Strep. ag. může žít týdny na krčních mandlích telete.
Pokud zkrmujeme mléko infikovaných krav telatům, tak
tyto telata sice hned neonemocní mastitidou, ale pokud
typ ustájení umožňuje vzájemné ocucávání, tak jalovička,
které její kolegyně ocucaly základy struků, může být
infikována již první den svého života a za dva roky se otelí
již s mastitidou.
To je jeden z hlavních důvodů, proč je třeba malá
telata od sebe separovat, aby se zabránilo vzájemnému
ocucávání. Stejný mechanismus způsobuje mastitidu u
stád, které začínají s produkcí, nebo které byly rozšířeny
díky nákupu jalovic.
Dalším z klíčových bodů je persistence Str.
agalakctiae. Většina lidí si myslí, že jej eliminují ze stáda
hned v prvním kole ošetření antibiotiky. Ve skutečnosti jen
asi 75% mastitid způsobených Str. agalakctiae je v prvním
kole vyléčeno. Pro eliminaci tohoto původce ze stáda
musíme nejdřív najít a přeléčit infikované krávy. Potom
odebereme vzorky všech krav a ty, které jsou stále
infikovány, léčíme. Tento cyklus musí být většinou
několikrát zopakován, až je Str. ag. plně ze stáda
eliminován.
Pamatujte, že suchostojné krávy mohou také být
zdrojem infekce. Můžete namítat, že zasušujete
antibiotiky a tím je vše vyřešeno. Ale i v tom se můžou
dělat chyby.
Zasušování pomocí aplikace antibiotik do každé
čtvrtě má 90 – 95% úspěšnosti v léčbě Str.ag. mastitid.
Problém je v tom, že některé kmeny již mohou být vůči
daným antibiotikům rezistentní. Důležité je i množství
mléka, které má kráva při zasušování. Pokud má kráva už
z chovu SKOTU
jen minimální množství mléka, antibiotika již nemají
potřebný „nosič“, se kterým by se dostaly do celého
vemene. Pak může docházet k tomu, že v mléčné tkáni
zůstanou místa, kde Strep. ag. stále přežívá i během stání
na sucho.
Desinfekce struku pomáhá, ale….
Další pomocnou složkou, kromě klasického ošetření
suchostojných krav, je desinfekce struků po dojení. I zde
však dochází k omylům.
Řada lidí si myslí, že je nutné pouze namočit
konečky struků, aby desinfekce fungovala. Pravda je ale
taková, že hlavním cílem desinfekce struků po dojení je
zabití bakterií na povrchu kůže struků mezi dojeními.
Desinfekce má jistě i hojivé účinky na kůži, ale hlavně
usmrcuje Strep. ag, Staph. aureus, a jiné bakterie na
strucích, a ničí tak potenciální zdroje infekce.
To je důvod, proč není aplikace desinfekce
postřikem tak efektivní, jak je tomu u namáčení pomocí
kelímků, ať se jedná o desinfekci před, nebo po dojení.
Aby byla desinfekce účinná, je nutné, aby
prostředek byl v kontaktu s celým povrchem struků, který
přichází do kontaktu s rukama dojiče a dojícím strojem.
Pokud tomu tak není, vystavujeme se riziku, že dojde
k přenosu infekce na další krávy.
Zkrátka mastitidy způsobené Strep. agalactiae stále
existují a jsou skrytou hrozbou, obzvláště pokud
nakupujete zvířata. Ale když máte dobré praktiky při dojení
a jste důslední v detailech, Strep.ag. může být
identifikován a eliminován z vašeho stáda.
H.F.Schulte, Hoard´s Dairyman 6/2003, přeložil
Lumír Dvorský, Genoservis a.s. – PS Frýdek-Místek,
[email protected], 602-515 176
JAK PŘEDCHÁZET INHIBIČNÍM LÁTKÁM V MLÉCE
I když během posledních let se situace zlepšuje, stále dochází na některých farmách k výskytu reziduí antibiotik. Výskytu
těchto reziduí se však dá zabránit, pokud se dodržují ochranné lhůty a postupy při léčení.
Zde uvádíme některé z nich:
1. Označte všechny léčené krávy dvěma různými způsoby a
separujte je od zbytku stáda. Zvířata označte vždy před
léčebným zákrokem.
2. Návod k použití léku musí být pečlivě přečten a dodržen.
Hlavně se zaměřte na množství léku a délku ochranné
lhůty pro mléko. Používejte jen léky vhodné pro dojící
krávy.
3. Veďte si záznamy o léčených kravách. Před zařazením léčené
krávy do mléka záznamy pečlivě zkontrolujte.
4. Pokud máte faremní test na rezidua antibiotik, každou
přeléčenou krávu před zařazením do mléka zkontrolujte.
5. Použitím dvojnásobné dávky antibiotik se prodlužuje i
ochranná lhůta.
6. Starší krávy zadržují antibiotika v těle déle než krávy mladší,
záleží na dávce.
7. Antibiotika určená pro zasušování krav mají ochrannou lhůtu
značně delší. Testujte proto všechny otelené na rezidua,
hlavně pokud se otelily dříve.
8. Vždy testujte mléko ze všech čtvrtí, i když jste léčili jen jednu.
9. Vždy dojte léčené krávy jako poslední, pak proveďte sanitaci.
10. Pokud nakoupíte krávy nebo březí jalovice, vždy je otestujte
na rezidua před prvním podojením.
11. Poučte osádku dojírny o používání léků a ochranných
lhůtách.
12. Ujistěte se, že vás veterinář informuje o každé aplikaci
antibiotik ve vašem stádě. Takto ošetřené krávy před
zařazením do mléka testujte.
13. Nezkrmujte medikované krmiva dojnicím. Nikdy nekrmte
krmiva určená pro jiný druh hospodářských zvířat.
…
z chovu SKOTU
14. Kontaminované mléko dávejte vždy mimo tank.
- Vždy oddělejte přívod mléka do tanku před dojením
léčených krav.
- Při dojení léčených krav do konví nesmí dojít
k přeplnění a nasátí mléka.
- Pokud se nádoby s kontaminovaným mlékem
vyprázdní, musí se umýt.
- I malé množství kontaminovaného mléka může
ohrozit vaší dodávku.
15. Nikdy nedejte do dodávky mléko z krávy, které byly
aplikovány jakákoliv antibiotika ve formě orální,
intramuskulární, intramamární, intrauterinní nebo ve
formě postřiku.
16.
Nepoužívejte koupel na paznehty s obsahem
antibiotik. Krávy se z ní mohou napít. Neošetřujte
antibiotiky ve formě spreje či postřiku během dojení.
Můžete tak kontaminovat dojící stroje.
17. Zvolte si bezpečnostní plán pro prevenci kontaminace.
Paul Dersam, Hoards Dairyman, 10/2002
přeložil Lumír Dvorský,
Genoservis a.s. – PS Frýdek-Místek,
[email protected], 602-515 176
PORANĚNÉ STRUKY MOHOU BÝT VYLÉČENY
Úspěch závisí na naší rychlosti a čistotě provedení
Každé poranění struků je pro chovatele dosti frustrující a časově náročné. Může znamenat ztrátu čtvrti, nebo celé
krávy.
Struková poranění můžeme rozdělit na tři typy: jednoduché natržení, trhlina pronikající do mléčné cisterny, nebo
rozsáhlé poranění stěny struku a strukového kanálku. Většina chovatelů je schopna ošetřit jednoduché natržení struku a
poranění strukového kanálku. Trhliny pronikající až do mléčné cisterny jsou komplikovanější, většinou vyžadují šití, což je
práce pro vašeho veterináře. Pro všechna zranění si zapamatujte dvě věci: rychlé ošetření umožní dobré hojení a redukuje
riziko mastitidy; čistota při ošetřování musí být vždy dodržena.
Když nastane problém…
Nejdříve posuďte zdravotní stav krávy a rozsah poranění struku. Nasaďte protizánětlivé léky, jako Banamin nebo
aspirin, aby se redukoval otok a bolest. V některých případech poranění vyžaduje systematickou antibiotickou léčbu např.
penicilinem, nebo oxytetracyklinem. Infuze intramamárních širokospektrálních antibiotik je již u strukových poranění
rutinou. Je daleko snazší prevence mastitidy než její léčení. Nedoporučujeme použití různých mastí na vemena, protože
umožňují nalepení špíny a bakterií na místa, která musí zůstat čistá. Po vyléčení musí být samozřejmě dodrženy ochranné
lhůty pro antibiotika, než krávu zařadíme zpět do dodávky.
Je již možno koupit několik typů sef-adhesivních obvazů (Co-flex nebo Vet Wrap), které velice dobře fungují při různých
poraněních. Stejné obvazy se používají při ošetřování paznehtů. Obvazy by měly být prodyšné a nezadržovat vlhkost.
Dvě nebo tři vrstvy lehce utaženého adhesivního obvazu velice
dobře přitlačí odchlípenou kůži struku na své místo a chrání ránu před
znečištěním. Čím čerstvější je rána, tím lépe tento obvaz umožní
zhojení. Udržujte stále obvaz na svém místě. Před aplikací na vnitřní
stranu naneste antibiotika (prášek) a pak přiložte k ráně a zavažte.
Práškové hašené vápno (hydroxid vápenatý) je výborným
antiseptickým zásypem, který lze použít při léčení strukových zranění
a prevenci mastitidy. Nejlépe funguje při poranění strukového
kanálku, ale může být použit i na zraněnou kůži struku, pokud rána
neproniká až do mléčné cisterny.
Pokud např. praskne nebo je natržen konec struku, aplikujeme
do čtvrti širokospektrální intramamární antibiotikum. Pak místo
klasické strukové desinfekce (dip) použijeme práškový hydroxid
vápenatý. Ten ránu vysuší, zničí bakterie, a tím napomáhá dobrému
zhojení. Kombinace intramamárních antibiotik a práškového
hydroxidu vápenatého funguje velice dobře.
Vteřinové lepidlo nebo tkáňové lepidlo….
Rány s velkým odchlípením kůže se nemusí dobře hojit při
použití pouhého obvazu. To platí u horizontálních nebo starších
poranění. Vertikální rány se mohou přitom dobře zhojit, pokud
použijeme tkáňové lepidlo nebo sekundové lepidlo (Super glue).
Poranění struku může být úspěšně ošetřeno
adhesivním obvazem (v ČR např. SOLKA TAPE),
jak ukazuje obrázek poraněného struku před a po
léčbě. Čím dříve je rána převázaná, tím je větší
pravděpodobnost dobrého vyléčení.
…
Odchlípená kůže může tak být přilepena na své místo.
Pamatujte, že lepidlo je možné aplikovat jen na pokožku, ne na
ostatní tkáně. Pokud použijeme lepidlo, nesmí kůže krvácet.
Pokud rána krvácí, je třeba struk na bázi na chvíli zaškrtit
elastickým obvazem. Po zaškrcení ránu vyčistěte osušte a kůži
slepte. Rukou přiloženou kůži držte po dobu 30 sekund. Pak
místo obvažte adhesivním obvazem tak, aby obvaz držel, ale
byla umožněna cirkulace. Po pěti minutách od slepení rány
můžete odstranit škrtidlo. Chovatel by měl poraněnou čtvrť na
čas vyřadit z produkce a nechat v klidu (nedojit max. 3 dny).
Upozorňujeme, že kombinace šití s lepením kůže struku
se podle výzkumů nedoporučuje.
Imobilizace struku (krátkodobé vyřazení z produkce) se
doporučuje, pokud v poraněné čtvrti není klinická mastitida a
doporučuje se u poranění konečků struků.
z chovu SKOTU
Délka zastavení dojení postižené čtvrti záleží na rozsahu
poranění. Každé tři dny je třeba odstranit ze struku mléko,
aplikovat intramamární antibiotika a převázat jej. Tato činnost
trvá až do zahojení rány. Nikdy nesmí délka zastavení dojení
trvat déle jak 3 dny, pak už hrozí velké riziko mastitidy. Délka
imobilizace čtvrti záleží na rozsahu poranění struku. Některá
zranění imobilizaci nepotřebují. Pokud je však poraněn koneček
struku, je třeba několika period imobilizace, než se vše zhojí a
mléko normálně protéká. Imobilizované čtvrtě se hojí podstatně
lépe a dříve, než je tomu u čtvrtí, které se normálně dojí. Kráva
zažije méně stresů pokud poraněná čtvrť je imobilizována a
dojiči mají méně práce s kopajícími zvířaty. Čím déle
imobilizace trvá, tím déle se čtvrť vrací ke své původní produkci.
Postup při ošetřování poraněných struků v bodech:
1. Umyjte si ruce v desinfekci a nasaďte jednorázové
rukavice.
2. Omyjte povrch struku v teplé vodě s antibakteriálním
mýdlem.
3. Odstraňte mrtvou tkáň, pokud je potřeba.
4. Otřete konec struku alkoholem.
5. Pokud je třeba zaveďte do struku malou kanylu pro
infuzi.
6. Aplikujte do čtvrti dvě tuby intramamárního antibiotika.
7. Zaveďte „přirozenou strukovou vložku“, která je
vyrobena z mastných kyselin s dlouhým řetězcem,
nebo silikonový implantát do poraněného strukového
kanálku, abyste zabránili srůstům. Jako lubrikant při
zavádění použijte trochu antibiotik ze čtvrťových
aplikátorů.
8. Aplikujte zásyp z antibiotik a ránu převažte třemi
vrstvami adhesivního obvazu nebo elastického
obvazu. To vám pomůže ochránit poraněné místo a
upevnit strukovou vložku (implantát).
9. Co tři dny odstraňte obvaz, podojte a desinfikujte dolní
třetinu struku imobilizovaného struku klasickou
desinfekcí (dipem), nebo lépe práškovým hydroxidem
vápenatým. Pak struk opět zavažte. Denně kontrolujte
stav obvazu a čistotu struku. Sledujte, zda není čtvrť
horká a nateklá. Sledujte tělesnou teplotu krávy a
celkový zdravotní stav.
Šití a amputace
v intervalu 24 hodin. Po druhé aplikaci můžete kauterem
poranění ošetřit, nebo jinak uzavřít (šití, emaskulátor atd.).
Zničení mlékotvorné tkáně Nolvasanem může způsobit
intenzivní otok čtvrti. V tom případě je nutno podat Banamin
nebo aspirin při první infuzi Nolvasanu. Každopádně dodržujte
ochrannou lhůtu pro mléko z ostatních čtvrtí.
Většina zraněných struků a konečků struků lze vyléčit a
vrátit do produkce bez mastitidy. Doporučujeme používat po
dobu léčení kvalitní desinfekci po dojení.
Rány, které zasahují až do mléčné cisterny, dosti často
vedou k mastitidě. Protože tato poranění vyžadují šití, obrátíme
se s důvěrou na našeho veterináře. Pokud zasáhneme včas,
můžeme čtvrť opět vrátit do produkce.
Amputace struku je další možností k řešení těchto
těžkých poranění, postižená čtvrť je však tímto pro produkci již
většinou ztracena.
Zničení mlékotvorné tkáně
Pokud s veterinářem dojdete k názoru, že další léčba
poškozené čtvrti nemá smysl, může lékař „zabít čtvrť“ aplikací
diacetátu chlorhexidinu (NOLVASAN) dříve, než se čtvrti zmocní
infekce. Stane se tak dvěma aplikacemi 60 ml Nolvasanu
Ch.B.Norman,W.E.Owens,MVDrT.K.Alley,B.F.Jenny
Přeložil Lumír Dvorský, Genoservis a.s. – PS FrýdekMístek,
[email protected], 602-515 176
ZDRAVOTNÍ STAV PAZNEHTŮ – DŮLEŽITÝ PŘEDPOKLAD VÝROBY MLÉKA
Zdravé končetiny jsou základní podmínkou pro ekonomicko výrobu mléka a chovatelská řečení, že nohy dojí, nebo že se dojí
nohama, je velice pravdivé. Proto je nutno věnovat maximální pozornost zdravotnímu stavu paznehtů a vytvořit podmínky a
systém péče o paznehty abychom eliminovali všechny chyby na minimum.
Které nejčastější chyby se v praxi vyskytují ?
1. Chyby ve výživě
2. Chyby při úpravě paznehtů.
3. Chyby ustájení (podlahy kluzké, s kamínky, ostré nerovnosti – vše, co mechanicky narušuje a zraňuje
rohovinu paznehtu)
…
z chovu SKOTU
Chyby ve výživě
Jsou v praxi nejčastější a z důvodu systematičnosti je
vhodné je rozdělit do následujících skupin:
a. acidosy bachoru
b. zdravotně závadná krmná dávka ( toxiny, mikroby,
plísně…)
c. živinově nedostatečná krmná dávka
A) Acidosy bachoru
Jsou v praxi velice časté hlavně v subklinické formě.
Jde o nadměrnou produkci těkavých mastných kyselin
v bachoru (octová, propionová, máselná), které dojnice
není schopna vstřebat přes stěnu bachoru do krve. Tímto
se nám množství kyselin v bachoru neustále zvětšuje,
klesá pH bachorové tekutiny pod 5,5 a v tomto kyselém
prostředí nám některé žádoucí bakterie bachoru odumírají
a naopak jiné nežádoucí (Streptoccocus bovis,
Lactobacillus) se nám množí, produkují nežádoucí velice
kyselou kyselinu mléčnou (laktát), která nám ještě více
snižuje pH bachorové tekutiny, takže v bachoru vzniká
velmi silná acidóza. Fyziologická mikroflora bachoru
(Megasphaera elsdenii, Selenomonas ruminantium …) je
schopna určité množství nežádoucí kyseliny mléčné
proměnit na žádoucí těkavé kyseliny bachoru a takto se
bránit vzniku těžké acidózy. Jestliže ale neuděláme
adekvátní opatření ve výživě, prostředí bachoru se nám
bude neustále okyselovat a acidóza šířit do celého
organismu dojnice.
V čem je ale acidosa bachoru tak velice nebezpečná
pro paznehty? Je to hlavně v tom, že při acidóze bachoru
nám velké množství mikrobů v bachoru odumírá. Uvnitř těl
těchto mikroorganismů se nacházejí endotoxiny a
histaminy, které se spolu s kyselinou mléčnou a i
ostatními látkami dostávají přes stěnu bachoru do krve.
Krví potom putují do celého organismu a taky do
paznehtů, kde endotoxiny a histamin ovlivňují propustnost
kapilár v paznehtu a jsou příčinou růstu nadměrného
množství
měkké nekvalitní rohoviny. (V provozu to
znamená, že takto nemocné paznehty musíme častěji
strouhat a rohovina je měkká.) Kromě toho u některých
těžších případů se ve škáře paznehtu hromadí tekutina
v důsledku vyšší propustnosti kapilár paznehtu a takto
nám vzniká tzv. neinfekční zánět hlubokých vrstev
paznehtu. Tato tekutina se uvnitř paznehtu neustále tvoří a
tlačí se uvnitř paznehtu všemi směry nahoru i dolu. V
některých případech prorazí přes chodidlo paznehtu ven a
potom nám vznikají už tzv. infikované vředy na paznehtu a
v některých případech tekutina jde nahoru a kolem
korunky paznehtu nahoře, kde končí rohovina, můžeme
pak pozorovat otok, většinou zarudlý. V nejtěžších
případech potom tekutina z paznehtu postupuje i do
kloubu spěnky, kde vzniká rozsáhlý zánět, který je pro
dojnici nejčastěji infaustní.
Takže závěrem k bachorovým acidosám lze
konstatovat, že jejich hlavní nebezpečí ve vztahu
k paznehtům je v tom, že nám pazneht narušují „skrytě,
plíživě a zevnitř“, takže se v praxi stává, že pravá příčina
onemocnění paznehtů z důvodu acidóz bývá odhalena
většinou až
po vyloučení ostatních možných příčin
(infekční, špatná úprava paznehtů….). Proto je velice
důležité neustále kontrolovat (pohledem, pohmatem …)
všechny paznehty a u každého nemocného paznehtu před
započetím léčby zjistit příčinu (vnější, vnitřní…).
Nebezpečí vzniku acidóz je opravdu velké. Nejčastěji
vznikají v období po otelení, hlavně u dojnic nesprávně
krmených před porodem (nedostatečná adaptace bachoru
na trávení koncentrátů glycidové povahy) a v období
vrcholu laktace, kdy dojnice produkují v bachoru velké
množství kyselin. Další kritické období pro všechny dojnice
je období léta, kdy v důsledku tepelného stresu klesá
příjem krmiva, krmivo je většinou zdravotně závadnější
(sekundární fermentace přímo v jámě, korytě…), tím se
narušuje prostředí bachoru a vzniká predispozice vzniku
acidos. Potvrzením jsou i výsledky pH bachorových tekutin,
kdy v letním teplém období při stejné krmné dávce pH
bachorových tekutin byly v průměru o 0,3 nižší ve srovnání
s výsledky bachorových tekutin ve zbylém období roka.
Nebezpečí acidóz bachoru není zažehnáno, a
vzhledem k daným souvislostem acidóz a zdravotního
stavu paznehtů a celého organismu dojnice je nezbytné
v pravidelných intervalech preventivně kontrolovat stav
bachorových tekutin, a tím eliminovat riziko na minimum.
B) Zdravotně závadná krmná dávka
Jedná se přítomnost toxických látek a patogenních
mikroorganismů, plísní, kvasinek… Jde o velkou skupinu,
takže se zaměříme jen na ty v praxi nejpodstatnější.
a) konzervovaná krmiva se špatnou fermentací ( většinou
senáže)
Zde se setkáváme s přítomností nežádoucích
kyselin ( k. máselná, propionová….) a taky s přítomností
nežádoucích mikrobů (Clostridium, E coli…). Toto krmivo
pro vysokoprodukční dojnice je absolutně nevyhovující. Po
příjmu takového krmiva do bachoru se započne už výše
popsaný proces odumírání fyziologické bachorové
mikroflory a uvolnění mediátorů histaminu a ostatních
endotoxinů z těl mikrobů jako při acidóze bachoru, ale
navíc ještě jsou zde toxiny a patogeny z krmiva, které
„nikam z bachoru neutečou“ a dostávají se spolu přes
stěnu bachoru do krve a potom do ostatních orgánů
(paznehty, mléčná žláza, pohlavní aparát….).
V konečném důsledku můžeme říct, že při krmení
tohoto krmiva narušení zdravotního stavu paznehtů je
daleko rychlejší (celkové množství toxínů a patogen je
větší, než u acidóz) a postihuje vetší skupinu zvířat (při
acidózách hlavně dojnice po porodu a vrcholu laktace, při
intoxikacích všechny skupiny zvířat krmeny intoxikovaným
krmivem).
Klinické projevy – otoky a zarudnutí okolí korunky
paznehtu, někdy i kloubu spěnky – jsou stejné, ale s daleko
těžším průběhem. Jde o intoxikaci, která nepostihuje jen
paznehty, ale celý organismus, a proto i po vyřazení
intoxikovaného krmiva z krmné dávky určitou dobu trvá, než se
organismus „očistí“ od všech mikrobů a patogenů a až potom
může nastat zlepšení zdravotního stavu a paznehtů.
…
V praxi ve většině případů se k narušeným
paznehtům z intoxikace potom ze stájového prostředí
přidruží infekce, která taky celý průběh onemocnění
značně komplikuje. Jestliže v podniku máme senáže se
špatnou fermentací, je ekonomicky výhodnější tyto špatné
senáže vůbec nekrmit. Dle stavu fermentace lze přistoupit
k určitým kompromisům (krmit nízkou dávku býkům,
konec laktace ….) ale jen za přísného sledování a při
prvních příznacích začínající intoxikace krmivo odstranit.
b) plesnivá krmiva s nebo bez mykotoxinů (mohou být
všechny druhy krmiv…)
Většina plísní a mykotoxinů po příjmu do bachoru
nenarušuje příliš agresivně bachorovou mikrofloru, ale po
určité metabolizaci přestupuje přes stěnu bachoru do krve
a putuje ke svým cílovým orgánům, které narušuje
(zearalenon - pohlavní aparát, aflatoxin - játra….). Plísně a
mykotoxiny spíše působí na zdravotní stav paznehtu
sekundárně a to tak že nejdříve oslabují zdravotní stav a
imunitu celého organismu, a následně je i potom vlastní
pazneht citlivější ke vzniku onemocnění. Působí pomalu a
dlouhodobě a nejdříve u dojnic zjistíme jiná onemocnění
(mastitidy, metritidy , acyklie…).
z chovu SKOTU
C) živinově nedostatečná krmná dávka
U podniků, kde probíhá pravidelně optimalizace
krmných dávek, se v praxi setkáváme jen výjimečně
s hlubokými deficiencemi. Většinou jde jen o lehčí
deficiente v oblasti mikroprvků – Cu,Se a Zn. V některých
podnicích v nepříznivém ustájení (vysoká vlhkost a špatný
povrch) se doporučuje krmit biotin, který má pozitivní vliv
na tvrdost rohoviny paznehtu, ale jeho krmení je
ekonomicky náročné a proto je nutno předem zvážit jeho
indikaci.
Abychom dokázali udržet optimální zdravotní stav
paznehtů, je bezpodmínečně nutné dodržovat zásady
správné výživy dojnic a tím předcházet všem výše
zmíněným chybám a v korelaci s ostatními opatřeními
(úprava paznehtů, jejich pravidelné koupání a desinfekce,
podlahy ve stáji …) vytvořit celkový systém péče o
paznehty už od telete až po všechny dojnice ve stádě. Jen
tak je možné dosáhnout maximální užitkovosti a profitu a
chovatelsky řečeno „ dojit nohama“.
Jozef Trajlinek, Genoservis – poradenství, s.r.o.
[email protected], mobil: 602-567 187
VODA – VÝZNAMNÝ NUTRIČNÍ FAKTOR MLÉČNÉ UŽITKOVOSTI
NEJEN V LETNÍM OBDOBÍ
Význam vody pro organismus
Pro mléčnou užitkovost je z hlediska výživy voda velice důležitou složkou. Je potřebná pro řadu životních funkcí –
podílí se na transportu živin a jiných sloučenin do buněk a z nich ovlivňuje trávení a metabolismus, je potřebná k vylučování
nevyužitých látek (močí, potem, výkaly), udržuje iontovou rovnováhu v těle a zajišťuje prostředí pro vyvíjející se plod. Ztráta
20 % z obsahu vody v těle je pro organismus smrtelná.
Obsah vody u mléčného skotu se pohybuje v rozmezí od 56 do 81% tělesné hmotnosti. Dojnice na začátku laktace
mají vyšší obsah vody (asi 69%), než dojnice ke konci laktace (asi 62%), u tlustých krav je procento vody nižší než u dojnic
hubených, mladší zvířata mají podíl vody vyšší než zvířata stará.
V organismu se nachází jednak voda intracelulární (2/3 obsahu) a voda extracelulární (1/3 celkového obsahu).
Přibližně 15 – 35% z celkového obsahu je extracelulární voda přítomna v trávicím traktu, kdy u dojnic na začátku laktace je
podíl, a tudíž i potřeba, vyšší oproti dojnicím na konci laktace.
K vylučování vody z těla dojnice dochází jednak produkcí mléka, dále močí, výkaly, potem a vydýcháváním. Z hlediska
dostatečného přísunu vody pro zvíře je nutné si uvědomit,
že kráva s denní užitkovostí 33 l ztrácí mlékem 26 – 34%
vody z celkového denního příjmu. Z jednotlivých vlivů, které
působí na vylučování vody, je třeba brát v úvahu příjem
sušiny, procento sušiny krmné dávky a stravitelnost.
Úbytek vody močí je velice různý a pohybuje se od 4,5 do
35,4 litrů denně u dojnic s užitkovostí 35 kg mléka, u
dojnic stojících na sucho je toto rozpětí 5,6 až 27,9 litrů.
Úbytek vody močí je závislý na několika důležitých
faktorech:
- dostupnost vody pro zvíře
- množství vstřebané vody
- obsah dusíku v moči vylučovaném
- obsah draslíku v moči vylučovaném
… z chovu SKOTU
O ztrátách vody rozhoduje též sušina a složení
krmné dávky, přičemž čím větší je podíl píce v krmné
dávce, tím vyšší je úbytek vody.
Poslední formou úbytku je vylučování potem,
slinami a výparem a tvoří asi 18% z celkových ztrát.
Příjem vody
Přibližně 83% celkového denního příjmu vody získává
dojnice pitím, zbylých 17% tvoří voda v krmivu, popřípadě voda
z metabolismu živin (nejméně významné). Na vlivy na příjem
vody nejsou zcela totožné názory. Existuje celá řada faktorů,
které zde působí – dostupnost volné vody, příjem sušiny,
užitkovost zvířat, sušina krmné dávky, vliv teploty prostředí a
mikroklimatu ve stáji. Otázka příjmu sodíku se ukazuje pro
příjem vody jako nejméně ovlivňující faktor, pouze volný přístup
k tomuto prvku zvyšuje příjem vody o 0,05 litrů denně na 1
gram přijatého sodíku. Co se týká úlohy sušiny krmné dávky,
v rozpětí 50 – 70% nejsou velké rozdíly v příjmu vody, ovšem při
sušině krmiva od 30 do 50% se příjem vody snižuje.
Kvalita vody
Pro dostatečný příjem vody je rozhodující nejen její
dostupnost, ale významná je i kvalita. Tuto lze hodnotit podle
pěti základních kritérií:
* organoleptické vlastnosti (chuť, vůně)
* fyzikálně-chemické vlastnosti (pH, celková rozpustnost
pevných látek, obsah kyslíku, tvrdost vody)
* přítomnost toxických látek (těžké kovy, toxické minerály,
organofosfáty, uhlohydráty)
* nadbytek minerálů a jejich sloučenin (N, Na, S, Fe)
* mikrobiologická kvalita
Z hlediska tvrdosti vody lze říci, že tvrdší voda snižuje
příjem a tudíž i užitkovost dojnic. Sulfáty obsažené ve vodě
nejsou zatím příliš přesně definovány, přesto se doporučuje, že
jejich obsah by pro telata neměl překročit 500 mg v jednom
litru a pro dospělý skot 1.000 mg.
Při vyšším obsahu sulfátů se snižuje obsah mědi
v plasmě a játrech, způsobuje také nižší hmotnost telat při
odstavu. Sulfát železa výrazně snižuje příjem vody oproti jiným
sulfátům, které působí nejprve projímavě, později si na ně skot
zvykne.
Z teorie do praxe
Pro vytvoření optimálního komfortu chovu dojnic a
dosažení vysoké užitkovosti lze teoretické znalosti významu
vody ve výživě shrnout do několika následujících opatření, které
by měl chovatel zajistit:
1. dostatečný zdroj kvalitní pitné vody;
2. potřebný počet a umístění napajedel na jedno zvíře
(komfortní stav = 5 cm napájecí hrany na dojnici);
3. tlak vody v rozvodovém řádu;
4. vhodný typ napaječek – pro dojnice je vhodnější přístup
k volné hladině oproti napaječkám míčovým či miskovým,
nevhodná je kombinace různých typů napajedel
v jednotlivých skupinách;
5. optimální teplotu vody – dojnice dávají přednost teplotě vody
18 – 28 stupňů (temperování vody v zimním období,
zamezit přehřívání vody);
6. maximální příjem sušiny krmné dávky – existuje pozitivní
korelace mezi příjmem sušiny a počtem krmení či
přihrnování k příjmu vody;
7. hygienu napájecích zařízení – pravidelná údržba;
8. mikroklima ve stájích – v letních měsících bývají stáje
mnohdy přehřáté, dominantní dojnice „obsadí“ prostor u
napaječek, kde se ochlazují, a znemožňují ostatním
zvířatům přístup k vodě.
Závěrem lze konstatovat, že dostupnost a kvalita vody
hrají důležitou úlohu ve výživě zvířat. Zasluhuje si každodenní
pozornost a je jednou z oblastí, kde lze hledat rezervy ve
zvyšování mléčné užitkovosti.
Vladimír Musil, Genoservis – poradenství, s.r.o.
Mobil 602-5960122
JAK ZKRMOVAT VLASTNÍ SOJOVÉ BOBY ?
Zdá se, že i u nás se začíná pěstovat sója ve větším měřítku. Proč ne, vždyť i v podmínkách Ostravska lze dosáhnout
v dobrém roce výnosu 2,8 t/ha a udělat zisk. Je to umožněno novými hybridy, oteplováním, snahou ušetřit za bílkovinná
krmiva a také nadšením pro novou věc.
Při pohledu na plochy oseté sójou mě napadlo,
jestli je u nás vůbec známá technika přímého zkrmování
sójových bobů pro skot. Vždyť roky se u nás krmilo jen
extrahovanými šroty a krmení praženými sojovými boby
jsme
mohli
pozorovat
jen
při
návštěvách
severoamerických farem. Sojové boby jsou přitom
krmivem s vysokým obsahem tuku, energie a bílkoviny,
která má vyrovnaný profil aminokyselin.
Sója se dá krmit přímo ve dvou formách, jako
surová nebo tepelně opracovaná.
Surové (tepelně neupravené) boby se
zkrmují kravám v množství 1,4 – 2,3 kg/den (max. 9%
sušiny krmné dávky), v jadrné směsi se můžou použít do
20%. Pokud se zkrmuje větší množství, může dojít, díky
vysokému obsahu tuku v bobech, k potížím s trávením
vlákniny a ke snížení tuku v mléce. Boby je nutno před
krmením šrotovat, tento šrot však nelze již skladovat déle
jak týden z důvodů rozkladu tuků enzymem lipázou, který
se dá inaktivovat jen ohřevem. Pokud zkrmujeme surové
boby, nelze v dávce použít močovinu. Tepelně
neopracovaná sója totiž obsahuje ureázu, která močovinu
rychle rozloží a krmení čpící čpavkem by tak pro krávy
nebylo atraktivní. Dalším omezením pro surové boby je
obsah antiproteinových faktorů (např. trypsin inhibitor),
které lze vyřadit opět jen tepelným opracováním.
…
z chovu SKOTU
Pokud jsou součástí krmné dávky surové boby, doporučuje se nahradit část pufru (bikarbonátu sodného) oxidem
hořečnatým (magnovit) v množství 100g/ks/den. Magnovit napomáhá inkorporaci tuku z krmiva do mléka.
Obsah živin v sojových bobech:
Sušina
NL
Tuk
Vláknina
%
92
100
%
38,0
41,3
%
17-20
18-22
%
5,3
5,8
NDF
ADF
Ca
P
VSŽ
NEL
%
12,0
13,0
%
10,4
11,3
%
0,25
0,27
%
0,60
0,65
%
84,0
91,3
MJ/kg
8,11
8,82
Tepelně upravené sojové boby lze krmit do 12% sušiny krmné dávky. Pražením na speciálních strojích (rousterech)
za teploty 148-176oC, při kterém je teplota uvnitř bobu cca 143oC po dobu max. 45 minut, dojde ke zvýšení procenta bypass proteinu z 20% na 60% a k inhibici antinutričních faktorů. Působení teploty po určenou dobu je velmi důležité, pokud
dojde k přehřátí, ničí se bílkovina. Pražené boby se zkrmují přímo bez šrotování sypáním na žlab, nebo jako součást TMR.
Lumír Dvorský, Genoservis a.s. – PS Frýdek-Místek,
[email protected], 602-515 176
GUMOVÉ PODLAHY VE STÁJÍCH
V tomto článku uvádíme výsledky pokusu s pokrytím podlah stájí gumovými rohožemi, který proběhl na mléčné farmě ve
státě Florida. Tyto rohože byly 5 cm tlusté, 122 cm široké a 183 cm dlouhé. Cena 33,36 USD/m2. Bylo to dražší, než použití
gumových pásů, ale o to byly kvalitnější.
V pokusu byla jedna polovina chodeb farmy pokryta těmito rohožemi a na zbývající půlce zůstala klasická betonová
podlaha. Na obou polovinách byl stejný počet krav. Všechny problémy s paznehty byly zpracovávány počítačem po dobu
jednoho roku.
Celkem bylo na celé farmě od dubna 1999 do května 2000 ošetřeno 98 paznehtů (některé krávy byly ošetřeny
několikrát). Z celkového počtu 98 bylo 38 paznehtů (38,8%) ošetřeno na polovině s gumovou podlahou a 60 paznehtů
(61,2%) na kontrolní straně s klasickou podlahou. Rozdíl byl tedy 24%.
Na farmě zaznamenávali četnost určitých problémů. Například ve 27%
případů na kontrolní straně bylo nutno použít antibiotika, kdežto na straně
s gumou jen 21% případů vyžadovalo toto ošetření. Náklady na ošetření na
kontrolní straně farmy dosáhly 18.000 USD, na polovině s gumovým povrchem
jen 11.400 USD. Rozdíl 6.600 USD zahrnoval větší náklady na práci a léčiva
v případě kontrolní poloviny.
Počáteční náklady na pořízení gumové podlahy byly 10.000 USD.
Nepočítali jsme však instalaci a úrok. Návratnost investice by tedy byla 1,52
roku, což vypadá dosti slibně.
Jak dlouho vydrží?
Dlouhověkost rohoží byla vzhledem k jejich ceně podstatnou otázkou. Po
jednom roce používání jsme zaznamenali drobná poškození, ale žádný
podstatný problém se neprojevil. V plánu je pokračování tohoto projektu se
zaměřením na dlouhověkost gumových rohoží.
Krávy tyto podlahové rohože preferují, v kotcích s gumovou podlahou
krávy evidentně tráví více času odpočinkem. Chovateli, na jehož farmě pokus
probíhal, se jevilo smysluplné, kdyby rohože vydržely 3-4 roky. Nyní výrobce
zavedl nový typ s jiným složením, který by měl vydržet ještě déle, než tomu
bylo u prvního typu.
Je zde otázka, kde je gumových podlah potřeba: tam kde krávy stojí a
žerou, nebo tam kde chodí, zvláště pokud krávy musí chodit dlouhé trasy do
dojírny po betonu? Stres z pohybu po betonovém povrchu trápí krávy více než
pouhé stání. Myslíme si, že toto „násilí“ na paznehtech, pokud nejsou
několikrát za rok ošetřeny, může být tím největším problémem.
…
z chovu SKOTU
Co se již dá použít:
1. Natažení obyčejných gumových pásů na farmách
(nařezaných a připevněných stavební firmou) je lepší
než klasická betonová podlaha, zvláště pokud se
jedná o nový (ještě drsný) beton, mladší 1 roku.
Gumové rohože jsou určitě lepší, ale zase dražší.
2. Provozní používání gumových rohoží v chodbách na sebe
nedá dlouho čekat. Dále probíhá výzkum na několika
typech povrchů.
Dr. Bucklin a Sheaer pomocí počítačového modelu
vyvíjejí tlaku odolnou gumovou rohož, na které zkoumají
přenos zatížení na podložku. Už teď se můžeme těšit na
další zajímavé výsledky výzkumů na Floridě.
Podle D.R.Bray, R.Giese, R.Bucklin, Hoarďs Dairyman,
květen 2003,
přeložil Lumír Dvorský, Genoservis a.s. – PS FrýdekMístek,
[email protected], 602-515 176
CO NÁM MŮŽE POMOCI LÉPE ŘÍDIT NÁKLADY
Důležitá rozhodnutí děláte každý den. Zaměřme se ale způsob, jak je vyhodnocovat.
Každý den děláte rozhodnutí, která ovlivňují
návratnost vašich investic. Některé změny mohou být
měřeny v krátkých termínech (denně či týdně), jako je
např. změna krmné dávky, která se odrazí v produkci
mléka. Vliv těchto rozhodnutí obecně může být
kvantifikován bez větší obtížnosti. Dlouhodobé ohlasy,
jako je např. změna, jejímž důsledkem by mělo být méně
problémů s končetinami, nižší brakaci či zlepšené
reprodukci, je mnohem obtížnější kvantifikovat.
Krátkodobé rozhodnutí často zahrnují změny
v krmné dávce, využití nových produktů či metod, nebo
změnu zvyků. Možná očekáváme, že změna ovlivní jeden
z následujících ukazatelů, které mohou být ovlivněny
v krátkých termínech:
- zvýšená produkce mléka
- zlepšení využitelnosti konverze krmiva v mléko
- vyšší příjem přes cenu krmné dávky
- redukci metabolických poruch či vyhnutí se
specifických zdravotních problémů
- minimalizace ztráty tělesné kondice
Zaměřte se na vysoké výdaje …
Výdaje za krmivo obvykle reprezentují jednoduše
změřitelný, ale rozsáhlý výdaj v produkci mléka. Tak jak
bojujeme o vyšší produkci mléka, měli bychom také
usilovat o zlepšení využitelnosti krmiv. Existuje mnoho
měřitelných metod. Náklady na krávu a na den je
nejužívanější, ale také nejvíce matoucí.
Měli bychom usilovat o maximalizaci profitu, což je
někdy rozdílné od minimalizace nákladů. Naše měření
může vyhodnotit úspěšnost konverze krmiva a profit
asociuje s náklady a výnosy z krmné dávky. Podívejme se
na nejvíce užitečné indikátory úspěšnosti krmení.
Příjem přes výdaje na krmení
To je jednoduše řečeno příjem z mléka mínus
náklady na krmení. Může být vyjadřován na krávu a den
nebo na krávu a rok. Jakékoli změny v krmné dávce, které
zlepšují příjmy přes náklady na krmení, a nemají negativní
dopad na zdraví krav, by měly být pokládány za pozitivní.
Poměr MLÉKO : KRMENÍ (M:K)
To je množství mléka produkované jednotkou příjmu
sušiny. Většina vysokoprodukčních stád má průměr vyšší
než 1,5. Jste-li pod 1,4 za stádo, doporučujeme udělat
nějaké zdokonalení. Poměr se může změnit stáží laktace,
takže je důležité vzít v úvahu počet dnů laktace skupiny či
stáda. Krávy v nižším stadiu laktace mají vyšší poměr M:K
ale ztrácejí tělesnou kondici. Naopak krávy ve vyšším
stadiu laktace by měly mít nižší poměr M:K, protože
nabírají vyšší tělesnou kondici.
Náklady za krmení na 100 kg váhy
Tabulka 1: Vyplatí se levnější krmná dávka?
je průmyslovým standardem. Ačkoli toto
měření je velmi užitečné pro vyhodnocení nákladů
Cena mléka
10 USD
10 USD
za krmení ve větším měřítku (např. roční náklady
Náklady na krmení (USD/lb.sušiny)
0,08
0,08
na 100 kg váhy za stádo), může to být klamné při
Náklady na krmení za den
4,00
3,84
krátkodobých rozhodováních.
Příjem sušiny (lbs./den)
50,00
48,00
Tabulka 1 ilustruje potenciální problémy
Mléko (lbs./den)
70,00
67,30
s užitím nákladů za krmivo na 100 kg váhy při
Mezní výnos za krmiva (USD)
3,00
2,86
vyhodnocování krátkodobého rozhodnutí. Na
Náklady
za
krmiva
3,71
5,71
tomto příkladu vidíme, že levnější dávka ústí
v nižší příjem sušiny a méně mléka. V tomto případě se náklady na 100 kg váhy nezměnily, ale příjem přes krmiva poklesl o
11 centů. Využití nákladů na krmiva přes 100 kg váhy při krátkodobých rozhodnutích by farmáře stálo peníze v této situaci.
…
z chovu SKOTU
Rozhodující hodnota mléka
Kolik stojí kg mléka navíc? Tabulka 2 ilustruje hodnotu „dodatečného“ mléka při různých cenách mléka.
Nejvyrovnanější způsob predikce příjmu sušiny naznačuje, že kráva sežere kolem 0,4 liber (asi 0,2 kg) sušiny za každý kg
mléka vyprodukovaného navíc. Mezní příjem přes náklady na krmivo je nejvýznamnější číslo v tabulce.
Tabulka 2: Přírůstek vstupů / výstupů při různých cenách mléka za každou 1 libru (0,45 kg) vyprodukovaného mléka
Položka
Příjem sušiny (lbs./den)
Náklady na krmení (USD/lb.)
Příjmy za mléko (USD/den)
Mezní výnos za krmiva (USD/den)
10 USD
0,40
0,03
0,10
0,07
11 USD
0,40
0,03
0,11
0,08
12 USD
0,40
0,03
0,12
0,09
13 USD
0,40
0,03
0,13
0,10
14 USD
0,40
0,03
0,14
0,11
Na tomto příkladě v tabulce 2 jsou u nejnižší stanovené ceny za mléko (10 USD) mezní příjmy přes náklady na krmivo
7 centů. To naznačuje, že všechny vstupy, které stojí méně než 7 centů na den a vedou k navýšení produkce mléka o 1 libru,
by měly být realizovány, v případě že nemají negativní dopad na zdraví dojnic.
A CO S DLOUHODOBÝMI TERMÍNY?
Tyto rozhodnutí je mnohem složitější vyhodnocovat. Například biotin se zkrmuje aby zlepšil zdraví končetin, ale efekt
se nedostaví dříve jak za 6 měsíců. Investice jako je volná stáj vyžaduje mnoho diskusí a ovlivňuje stádo po mnoho let.
Navzdory obtížnostem existuje několik nástrojů, které můžete použít.
Současná čistá hodnota (Net present value, NPV)
Toto pojetí využívá hodnotu peněz v čase při přesunutí toku peněz zpět v běžném časovém bodě. Tyto kalkulace
mohou být vypočítány ručně, tabulkovým kalkulátorem nebo nejjednodušeji finanční kalkulačkou. NPV je prakticky
využitelné v případě, kdy se vliv na rozhodnutí ukáže v průběhu dlouhé doby.
Částečný rozpočet (Partial budgeting, PB)
Změna může být započítána do částečného rozpočtu, abychom lépe viděli finanční vliv na mléčnou produkci. PB by
měl zahrnovat všechny položky ovlivněné změnou.
Analýza rovnováhy nákladů (Break-even analysis)
Tento jednoduchý příklad rovnováhy nákladů mléka, které je potřeba zaplatit za změnu či investici. Například jste se
rozhodli investovat do volné stáje. Kolik mléka navíc (nadprodukce) je potřeba, aby se vyrovnala investice? Ačkoli více
faktorů než produkce mléka má vliv na toto rozhodnutí, občas je potřeba vědět bod rovnováhy nákladů pro vymezení
proveditelnosti investice.
Do dlouhodobých rozhodnutí by mělo být také začleněno riziko.
Pokud výsledek je méně než jsme očekávali, kolik to bude stát mléčnou
produkci? Pokud změna nefunguje, jaký to bude mít vliv na příští mléčnou
produkci? A obráceně by měl být zvážen potenciální profit. Co když změny
budou vést k lepším výsledkům než jsme očekávali? Kolik peněz může
mléčná produkce vydělat, když výsledky změn budou lepší než jsme
očekávali? Stojí předvídatelná návratnost za riziko, nebo nemohli bychom
vydělat peníze jinak kdybychom investovali jinde?
KTERÉ ZMĚNY MOHOU BÝT MĚŘITELNÉ NA FARMĚ
Navzdory mnoha výsledkům, které farmáři mají, občas je složité
vyhodnotit vliv změn. Například některé krmné aditiva proklamují, že
zlepší užitkovost mléka o 0,5 až 1 libru. To je skoro nemožné vyhodnotit to
na úrovni farmy. Typická denní kolísavost v dodaném mléku je 1 až 2 libry
na krávu. Jakékoli změny, které jsou nižší než toto rozpětí, je velmi obtížné
monitorovat.
Pokud se změny aplikují na celou skupinu, je nejlepší mít kontrolní
skupinu a pokusnou skupinu. Je důležité, aby v obou skupinách byl
podobný počet prvotelek a aby byly ve srovnatelné stáži laktaci a mléčné
produkci. S kontrolní skupinou pak můžete změny sledovat den ode dne. Skupiny by měly být sestaveny ve stejné době
(najednou), aby se vyloučily faktory jako je např. změna počasí a sezónní vlivy.
…
z chovu SKOTU
Pokud změny jsou aplikovány na jednotlivé dojnice, lze sledovat zvířata individuálně. Normálně je ideální sestavit
kontrolní a pokusnou skupinu, harmonické ve stáži laktace, mléčné produkci a pořadí laktace. Ve většině případů je potřeba
nejméně 20 krav na každou skupinu, aby se změny daly měřit.
Změny v reprodukci vyžadují více zvířat (většina vědců doporučuje přes 200) na vyhodnocení. Vyhodnocení takového
souboru bez vědecké pomoci je však již obtížné.
Nicméně ten nejjednodušší přístup, který dobře funguje, je vytvoření dvou podobných skupin krav, aplikace
reprodukčních změn, a monitoring počtu březích krav v každé skupině ve 21., 42. a 63 dni. To je velmi nevědecké, ale
nějaká měřitelná fakta se vyvodit dají. Například řekněme že máme dvě skupiny krav a chceme vyhodnotit produkt, který by
měl zlepšit krmnou dávku a tím užitkovost krav. Než začneme, měli bychom si ujasnit, kolik je „opravdový“ rozdíl – jestli
stačí např. 1 libra mléka. Bez statistického vyhodnocení je obtížné dokumentovat definitivní výsledek.
Přemýšlejte nad fakty, když řešíte krátkodobé a dlouhodobé rozhodnutí.
1. zvažte důsledky a zapište si je jasně a pozorně na papír.
2. realizujte své rozhodnutí.
3. ujistěte se že máte a využíváte nástroje k vyhodnocování změn.
Hoard´s Dairyman, únor 2003
přeložila Lenka Kahánková, Genoservis a.s.
[email protected], mobil 606-706-549
OPRAVA popisu fotek z výstavy PŘEROV 2003
(ŠLECHTITEL, červen 2003, strana 9)
Vítězné trio prvotelek – vítězka
uprostřed.
Zleva:
* druhá nejlepší SINDY
120103-709
(Genoservis – zemědělství, a.s. –
Skalička)
* nejlepší prvotelka WINDA
116583-614
(Genoservis – zemědělství, a.s. –
Skalička)
* třetí nejlepší 112040-506
(Zemědělská společnost Ostřetín, a.s.)
…
z chovu SKOTU
NOVÝ BÝK V MASNÉM PROGRAMU GENOSERVIS, A.S.
Vingegard Trinidad
je mladý simentálský býk
(nar.17.4.2002) , který byl
naší firmou importován do
ČR, na jaře letošního roku,
z Dánska. Býček pochází
z velmi
známého
a
uznávaného chovu p.Hugo
Pedersena. Býk byl původně
kontrahován plemenářskou
firmou pro export do SRN,
ale podařilo se jej uvolnit pro
české
chovatele.
Býk
v současné době stojí na ISB
Grygov
a
produkuje
inseminační dávky.
Býk sám je vynikající
kombinací
homozygotní
bezrohosti,
excelentní
genetiky a velmi dobré
vlastní užitkovosti. Ze strany
matky Vingegard Peanut-Et čteme v původu býčka kombinaci kanadské (otec matky Harkaway Enforcer 16Y FPF) a švédské
genetiky (legendární matka Polka Av Dybeck), kdežto ze strany otce – Vingegard Nikolaje – se jedná o několik generací
dánské šlechtitelské práce (V.Nikolaj - V.Jericho - V.Fox-Et) s lehkým přimíšením anglické krve (Heywood Esquire).
Jsme přesvědčeni o tom, že býk bude přínosem pro českou populaci masného simentála svou genetickou kvalitou i
svou plnou genetickou bezrohostí.
Pavel Káčer, Genoservis, a.s. Olomouc, [email protected], mobil: 602-755 166
Tip – na tomto místě bychom Vás chtěli seznámit vždy s něčím zajímavým co nás zaujalo do té míry, že
považujeme za rozumné věnovat tomu několik řádek. Vesměs se jedná o postřehy získané u Vás chovatelů – a je
tedy na Vás jak s nimi naložíte.
Podzim je pro většinu chovatelů masného skotu obdobím, kdy se zhmotňuje jejich celoroční práce v prodeji
zástavového skotu. V tomto období dotaz „pracujete rád zadarmo?“ jistě působí trochu rozpačitě, ale v mnoha případech je
oprávněný. Modelovým případem je chovatel masného simentála rozhodující se mezi komerčními nabídkami dvou firem:
Ø první nabízí 54-56 Kč za kilogram, ale „preferuje“ lehčí zvířata kolem 220 kg
Ø druhá firma nabízí „jen“ 50-52 kg, ale je schopna obchodovat i zvířata těžší.
Chovatel ve většině případů podlehne kouzlu vyšší ceny a prodává svá zvířata za 55 Kč za kilogram. Zkusme se ale
podívat, jak vypadá srovnání u cca 100 ks stáda při optimálním využití všech možností. V obou případech prodá chovatel
100 býčků, ale:
Ø v první případě je prodá najednou ve váze v průměru 220 kg (ve váhovém rozpětí 180-260 kg) a utrží celkem 605 tisíc
korun (220 kg á 50 ks á 55 Kč)
Ø v druhém případě se chovatel rozhodne využít nabídky a dodá těžší zvířata ve dvou skupinách v rozmezí cca 6 týdnů.
Dosáhne průměrné váhy 260 kg (ve váhovém rozpětí 220-300 kg) a utrží 676 tisíc korun (260kg á 50 ks á 52 Kč).
Pak už zbývá pouze jediná otázka a to zda se oplatí pro „pouhých“ sedmdesát tisíc korun prodat zástav ve dvou
krocích.
… z chovu SKOTU
CO NOVÉHO U SKOTU V PŮSOBNOSTI FIRMY GENOSERVIS A.S.
Na úvod opět zmíním několik aktualit z populace skotu v období druhého čtvrtletí roku 2003:
→ nejvíce jaloviček se v 2.čtvrtletí 2003 narodilo po býcích Lynch, Zebo, Theo
→ nejvíce otelených prvotelek ve 2.čtvrtletí 2003 bylo po otcích Luther, Sid, Frazier
→ nejvyšší nádoj v červnové KU 2003 po otelení činil
* u prvotelky 121433 705 z chovu Mespol Medlov a.s. po otci Sperwer 52,8 kg mléka
* u krávy na 2. laktaci 115130 614 z chovu Zeras a.s. Radostín n O. po otci Defend 73,7 kg mléka
→ v nejvyšší uzavřené laktaci v novém kontrolním roce 2002-2003 nedošlo ke změně, kdy podle kg bílkovin zůstávají
nejlepší následující dojnice:
* prvotelka 114424 704 z chovu Agrosumak a.s., otec Darwin NEB 641: 1.laktace 14.845 - 3,2 - 3,1 - 472 - 467
* dojnice 038187 614 z chovu Zeras a.s. Radostín, otec London NEB 507: 3. laktace 17.509 - 3,6 - 3,6 - 625 - 626
→ ale nejvíce kg mléka, přes osmnáct tisíc, dosáhla dojnice 103411 704 z chovu ZD Trhový Štěpánov: 3. laktace 18.024 3,2 - 3,1 - 577 – 559
NEJEN ČERNÁ BARVA DOKÁŽE POTĚŠIT CHOVATELE. ANEB
ČERVENÁ RADOST - PLEMENÍK BAHORS - RED 302
Přestože v populaci holštýnského skotu výrazně převažuje
varianta černostrakatá, i u nás je dosti chovatelů, kteří ve svých
stádech mají mnoho výborných dojnic, které spadají do části
populace nazývané red holštýn. Jako můžeme v dojných stádech
obdivovat nejlepší red holštýnské plemenice, tak rovněž v TOPkách, i
když přeci jen v menší míře, lze sledovat nejlepší red holštýnské
plemeníky. S potěšením můžeme konstatovat, že býk BAHORS se
v plemenných hodnotách pro produkci kg bílkovin vyšplhal v oficiální
TOP ČR za období 7/2003 na 47. místo (2. místo v býcích RED).
Tento plemeník, nejlepší z mladých ročníků 97,98, si určitě zaslouží,
aby se k němu dodalo ještě několik poznámek, které dotvoří jeho již
tak výtečný obraz.
Jako mladý byl býček přivezen v roce 1998 do České republiky
z Holandska společně s býky Bagijs (RED-301) a Badries (RED-303).
Oba tito býci se dostali rovněž do 1. třetiny žebříčku REDů a zejména
otec RED 301 (Bagijs) má u některých chovatelů výtečné dcery, které
patří k nejlepším ve stádě.
Původ Bahorse dával tušit, že by jeho dcery
v produkci mohly dosahovat velmi solidních výsledků.
Otec Rudi (RED-227) byl, a co je ještě důležitější, stále i
v současné době je, jeden z nejlepších doprověřených red
holštýnských otců býků, jehož synové se právě začínají ve
světě výrazněji prosazovat. Vysokoprodukční matka
Jannie 25 s excelentním procentickým zastoupením u
složek: tuk 5,21% a bílkovina 3,77% pak naznačovala, že
výše složek v mléce u jejích vnuček by nemusela být
problémem. Dosahované výsledky v KDM tuto predikci
jen potvrdily: PH mléka +795, PH %tuku +0,06, PH kg
tuku +36, PH % bílkovin +0,20, PH kg bílkovin +44.
Že dosažené výsledky nejsou náhodné, a že jejich
udržení či dokonce možné zlepšení může v budoucím
čase ještě nastat, tak takovou naději vzbuzují především
začínající druhé laktace dcer po otci BAHORS. Nejvíce
dojnic po tomto otci se v současnosti nachází u chovatele
DV Polanka n. O., kde je ustájeno 12 kusů, z toho pět
dojnic již začalo druhou laktaci. V současnosti všech pět
druhotelek dojí nad 40 kg mléka (rozmezí fáze laktace
43-169 dní), kdy nejlepší z nich, 111709-704, na 5.
BAHORS RED-302
měření ještě nadojila 41,2 kg mléka (2.měření - 51,4 kg
mléka). Rovněž v ostatních chovech, které však doposud
mají menší počet dcer, dcery po RED-302 vykazují
dojivosti, zejména na druhých laktacích, vysoko nad
průměrem stáda. V oblasti exteriéru mimo jediného
průměrného znaku, kterým jsou končetiny, se potomstvo
po BAHORSOVI vyznačuje solidním vemenem, především
s velmi dobře upnutým předním vemenem. Nejsilnější
stránkou dcer je ale zejména kapacita zvířat, především
hloubka těla je znakem, který je vysoce nadprůměrný a
dává předpoklad pro vysokou mléčnou produkci.
V neposlední řadě v současnosti stále ostřeji sledovaný
znak, byť s malou dědivostí, zabřezávání, je u plemeníka
BAHORS - RED302 na výborné úrovni.
Výše zmiňované výsledky a dosavadní zkušenosti
s dcerami po BAHORSOVI dávají tušit, že takovéto
dojnice jsou pro každého chovatele vysoce žádané, a že
jeho popularita s přibývajícím časem neustále poroste.
Lumír Křístek, Genoservis, a.s. , PS Opava
602-748 671, [email protected]
U
UK
KÁ
ÁZZK
KA
A K
KA
AN
NCCŮ
Ů ZZ IISSK
KG
GR
RYYG
GO
OV
V V
VYYU
UŽŽÍÍV
VA
AN
NÝÝCCH
H N
NA
A PPR
RO
OD
DU
UK
KCCII
XATV - 1278
VU
ATV – 23
VU
1. 1. 02
ALT – 35
Struky
Přírůstek
Test
657
1068
PH
Test
Špek
LS
0,45
66,3
CPH
So
%TOP
789
0,1
50
BO
Plemeno
7/7
Stres
Špek
LS
0,64
65,5
CPH
So
%TOP
956
0,8
20
OTEC
VU
PH
H38 – 90
Narození
30. 6. 02
Plemeno
SL 38
ZP Otice, a. s., ŠCHOP Uhlířov
Pochází z chovu
PH
RP
Stres
1016
Narození
PEP – 1
Struky
Přírůstek
Test
738
1048
6/7
Stres
Špek
0,53
LS
65,7
CPH
So
%TOP
476
1,2
15
28. 2. 02
Plemeno
SL 38
ZP Otice, a. s., ŠCHOP Uhlířov
Pochází z chovu
VU
7/7
681
H38 – 62
OTEC
Struky
Genoservis, a. s. Olomouc, ŠCH Šišma
Pochází z chovu
OTEC
Narození
BO
Plemeno
Přírůstek
PH
XALT - 1083
13. 7. 02
ZP Otice, a. s., ŠCH Dolní Životice
Pochází z chovu
OTEC
Narození
PEM – 3
Struky
Přírůstek
Test
690
1103
6/7
Stres
Špek
0,50
LS
65,8
CPH
So
%TOP
364
1,0
15
FFIIN
NÁ
ÁLLN
NÍÍCCH
H H
HYYB
BR
RIID
DŮ
Ů -- ZZÁ
ÁR
RU
UK
KA
A V
VYYSSO
OK
KÉÉ ZZM
MA
ASSIILLO
OSSTTII
H48 – 124
VU
4. 1. 02
SL 48
Plemeno
ORYX spol. s r. o, Služovice, ŠCH Služovice
Pochází z chovu
OTEC
Narození
ALT – 35
Struky
Přírůstek
Test
692
1138
PH
7/7
Stres
Špek
LS
0,55
66,0
CPH
So
%TOP
310
0,7
25
HYB – 330
Narození
VU
ACI – 43
Narození
Test
664
1047
VU
PH
6/7
Stres
Špek
LS
0,56
66,3
CPH
So
%TOP
543
1,3
10
BO x D
Plemeno
Genoservis, a. s. Olomouc, ŠCH Šišma
Pochází z chovu
OTEC
7. 7. 02
Struky
Přírůstek
PH
HYB – 419
D x BO
Plemeno
ZP Otice, a. s., ŠCHOP Uhlířov
Pochází z chovu
OTEC
9. 1. 02
DRL – 1
Struky
Přírůstek
Test
690
1094
7/8
Stres
Špek
0,50
LS
66,1
CPH
So
%TOP
634
1,8
5
HYB – 443
Narození
VU
PH
BO x D
Plemeno
Genoservis, a. s. Olomouc, ŠCH Šišma
Pochází z chovu
OTEC
25. 8. 02
DID – 1
Struky
Přírůstek
Test
750
1191
7/7
Stres
Špek
0,47
LS
65,9
CPH
So
%TOP
420
1,2
10
VÝBĚR Z NABÍ DKY KA NCŮ
NA ISK GRYGOV A ISK MOČOVICE
plemeno BÍLÉ UŠLECHTILÉ
Registr
kance
DEB - 44
WIK - 77
AKM - 33
DEB - 60
DKE - 38
AMU - 74
DRN - 65
DRM - 33
DEB - 58
AMU - 68
DEB - 59
DEB - 54
AOL - 53
AOL - 52
AMU - 66
AKM - 26
Datum
narození
Registr
otce
05. 02. 01
DEB - 34
WIK - 67
AKM - 3
DEB - 44
DKE - 24
AMU - 57
DRN - 50
DRM - 23
DEB - 44
AMU - 57
DEB - 44
DEB - 44
AOL - 34
AOL - 34
AMU - 51
AKM - 3
13. 11. 02
13. 06. 02
10. 05. 02
21. 09. 02
10. 09 .02
20. 03. 02
02. 12. 02
11. 05. 02
08. 06. 02
11. 05. 02
11. 05. 02
15. 10. 02
15. 10. 02
10. 04. 02
22. 02. 02
Struky ESR
7/
7/
7/
7/
8/
7/
7/
8/
7/
8/
7/
7/
7/
8/
8/
7/
7
7
8
7
8
8
7
7
7
8
7
7
7
8
7
7
CD
DD
CD
CC
CD
CD
CC
CC
CC
DD
CD
DD
CD
Vlastní užitkovost
přír.
test
špek
% LS
738
745
783
720
738
651
745
676
711
738
664
745
676
676
671
732
1317
1456
1263
1238
1222
1179
1357
1081
1206
1043
1127
1279
1090
1090
1180
1197
0,70
0,52
0,52
0,72
0,60
0,85
0,77
0,74
0,89
0,60
0,81
0,57
0,70
0,70
0,72
0,48
63,0
64,8
66,2
63,7
65,3
63,1
63,1
63,6
61,9
66,2
63,0
64,6
64,6
63,8
63,0
66,1
CPH
So
CPH
Top
%
ISK
1892
1802
1758
1740
1695
1661
1635
1576
1559
1552
1548
1521
1475
1446
1429
1428
2,6
2,3
2,2
2,1
2,0
1,9
1,8
1,6
1,6
1,5
1,5
1,5
1,3
1,2
1,2
1,2
1
1
5
5
5
5
5
10
10
10
10
10
15
15
15
15
Grygov
Grygov
Grygov
Grygov
Grygov
Grygov
Grygov
Grygov
Grygov
Močovice
Grygov
Grygov
Grygov
Grygov
Grygov
Močovice
CPH
So
CPH
Top
%
ISK
2693
2557
2487
2485
2401
2317
2294
2246
2193
1996
2465
2366
3,7
3,3
3,1
3,1
2,8
2,6
2,5
2,4
2,2
1,6
3,0
2,7
1
1
1
1
1
1
1
1
1
5
1
1
Močovice
Močovice
Močovice
Grygov
Grygov
Grygov
Grygov
Močovice
Grygov
Grygov
Grygov
Grygov
CPH
So
CPH
Top
%
ISK
1814
1757
1658
1627
1608
1564
1541
3,3
3,0
2,5
2,4
2,3
2,0
1,9
1
1
1
1
1
1
5
Grygov
Grygov
Grygov
Grygov
Grygov
Grygov
Grygov
CPH
So
CPH
Top
%
ISK
1718
1670
1504
2,8
2,5
1,4
1
1
10
Grygov
Grygov
Grygov
plemeno LANDRASE
Registr
kance
Datum
narození
Registr
otce
HDD - 31
DNV - 32
DNV - 38
DNV - 37
DCI - 45
DCI - 35
DNV - 57
DCI - 44
DNV - 54
DMM - 74
XDNV - 287
XDNV - 391
21. 07. 02
HDD - 1
DNV - 1
DNV - 1
DNV - 1
DCI - 1
DCI - 1
DNV - 29
DCI - 1
DNV - 29
DMM - 51
DNV - 1
DNV - 1
05. 03. 01
06. 02. 02
06. 02. 02
15. 09. 02
01. 02. 02
11. 08. 02
15. 09. 02
01. 08. 02
14. 07. 02
05. 02. 02
11. 04. 02
Struky MHS
7/
7/
7/
8/
8/
8/
7/
7/
7/
7/
7/
7/
7
7
7
9
7
7
7
7
7
7
7
8
NN
NN
NN
NN
NN
NN
NN
NN
NN
NN
NN
NN
Vlastní užitkovost
přír.
test
špek
% LS
834
833
808
836
848
834
888
807
845
801
769
779
1433
1433
1365
1413
1400
1429
1492
1350
1426
1364
1349
1313
0,51
0,67
0,54
0,60
0,49
0,57
0,69
0,55
0,53
0,81
0,58
0,48
65,0
63,5
65,8
64,6
65,6
64,5
63,2
64,8
65,6
61,8
64,5
65,4
plemeno DUROC
Registr
kance
DID
DID
DID
DID
DID
DID
DID
- 27
- 35
- 37
- 33
- 34
- 30
- 32
Datum
narození
Registr
otce
Otec
MHS
matky
13. 07. 02
DID
DID
DID
DID
DID
DID
DID
DTS 33
DKT 29
17. 11. 02
07. 12. 02
17. 08. 02
15. 11. 02
30. 06. 02
17. 08. 02
-1
-1
-1
-1
-1
-1
-1
DKT 29
DKT 29
DTS 21
DTS 26
DKT 29
NN
NN
NN
NN
NN
NN
NN
Vlastní užitkovost
přír.
test
špek
% LS
667
717
685
694
687
705
694
1000
1048
1063
983
1032
1095
1017
0,50
0,62
0,60
0,60
0,64
0,71
0,65
65,7
64,5
64,1
64,1
64,0
63,5
63,6
plemeno PIETRAIN
Registr
kance
PEP - 23
PTA - 22
PEP - 24
Datum
narození
Registr
otce
Otec
MHS
matky
01. 07. 02
13. 12. 02
PEP - 1
PTA - 1
PEP - 1
PSN 22
PSN 24
PAA - 1
05. 10. 02
Nn
Nn
Vlastní užitkovost
přír.
test
špek
% LS
702
735
650
1070
1089
1035
0,45
0,40
0,52
66,8
66,3
66,6
P
P
O
Z
N
Á
M
K
A
U
V
D
N
P
M
N
N
H
O
D
N
O
Y
S
O
U
K
D
A
U
1
2
8
2
0
0
3
PO
OZ
ZN
NÁ
ÁM
MK
KA
A::: U
UV
VEEED
DEEEN
NÉÉÉ P
PLLLEEEM
MEEEN
NN
NÉÉÉ H
HO
OD
DN
NO
OTTTY
YJJJS
SO
OU
UK
KD
DA
ATTTU
U1
12
2...8
8...2
20
00
03
3...
…
z chovu PRASAT
VÝSLEDKY VLASTNÍ UŽITKOVOSTI V CHOVECH DLE PLEMEN
ZA 1. POLOLETÍ ROKU 2003
Výsledky vlastní užitkovosti v ŠCH dle plemen
plemeno
BU
pohlaví
ks
Hmotnost
přírůstek
od nar.
sádlo
% LM
test
prasničky
ČR pras.
kanečci
ČR kan.
prasničky
ČR pras.
kanečci
ČR kan.
800
8510
143
1214
445
2736
165
1059
86
85
96
97
90
89
105
102
604
603
665
667
638
621
703
685
915
922
1037
1191
1026
992
1181
1094
0,75
0,83
0,74
0,78
0,68
0,76
0,65
0,74
62,3
61,4
63,6
63,1
62,7
62,1
64,0
63,4
BO
prasničky
kanečci
90
51
83
94
575
659
841
1005
0,68
0,68
64,2
64,8
PN
prasničky
kanečci
17
19
91
95
650
684
1036
1061
0,46
0,47
65,7
66,4
sádlo
% LM
L
Výsledky vlastní užitkovosti v RCH dle plemen
plemeno
pohlaví
ks
hmotnost
přírůstek
od nar.
test
BU x L
prasničky
ČR pras.
2797
22265
98
94
574
566
0,74
0,81
61,9
61,4
L x BU
prasničky
ČR pras.
709
5379
103
96
576
568
0,70
0,76
62,2
61,7
% HMČ
špek
ME
33,50
34,60
32,10
38,60
plocha
MLD
50,64
54,07
51,90
54,25
53,94
52,93
53,26
57,32
1,86
1,39
1,95
1,52
34,15
51,33
54,14
1,71
Výsleky VJH dle plemen na SKVP Grygov
plemeno
přírůstek
BU
L
BO
PN
nar.
600,6
601,7
600,2
520,3
test
902,1
940,9
839,3
736,4
CELKEM
593,1
895,1
spotřeba
krmiva
2,59
2,28
2,32
2,59
2,41
Dle čtvrtletních výsledků kontroly užitkovosti (k 31.6. 2003) připravil Jaroslav Doupal, Genoservis, a.s.
602-518 389, 581-735 019, [email protected]
…
z chovu PRASAT
NOVÉ POZNATKY O VZTAHU MEZI GENEM ESR A REPRODUKCÍ
Poznatky molekulární genetiky jsou stále častěji využívány jak v oblasti humánní medicíny, tak v poslední době zasahují i
do živočišné výroby. Jako perspektivní se jeví využití znalosti genotypů tzv. genetických markerů k upřesnění selekce zvířat
a záměrného připařování. Ve vztahu k reprodukci se hodně diskutuje o pozitivním vlivu genotypu genu estrogenového
receptoru (dále ESR) – viz Šlechtitel; prosinec 2002. Nové poznatky kolem této problematiky publikoval tým autorů
ze Státní univerzity Ohio.
Tento tým sledoval vliv genotypu ESR na souboru 46 prasnic yorkshire, 31 prasnic large white a 70-ti kříženkách
těchto plemen. Kříženky byly připářeny kanci plemene hampshire a odporáženy v 75. dnu březosti. Celkem byly
analyzovány data z 212 vrhů. Frekvence alel a genotypů u jednotlivých typů křížení uvádí tabulka č.1. Jelikož byly použity
jiné metody stanovení, změnilo se i označení jednotlivých alel. Provedeme-li porovnání s metodou používanou v ČR, bude
alela „A“ = „C“ a alela „B“ = „D“. Potom genotyp „AA“ = „CC“, „AB“ = „CD“ , „BB“ = „DD“.
Tab.1: Frekvence alel a genotypů ESR
Křížení
YxY
Y x LW
LW x LW
LW x Y
Celkem
ks
190
80
136
56
462
Frekvence alel
A
B
0,52
0,48
0,61
0,39
0,60
0,40
0,53
0,47
0,56
0,44
AA
0,25
0,34
0,27
0,21
0,27
Frekvence genotypů
AB
0,53
0,54
0,65
0,63
0,58
BB
0,22
0,12
0,08
0,16
0,15
Ve studii byla analyzována celá řada ukazatelů, z nichž pro
tento článek jsou vybrané pouze některé – viz. tabulka 2.
Byl zjištěn statisticky průkazný vliv genotypu ESR na celkovou
hmotnost živě narozených selat (P = 0,01) a hmotnost všech
narozených selat (P = 0,03). Prasnice s genotypy AA produkovaly
těžší vrhy než prasnice s genotypy AB respektive BB. Z hlediska
„prospěšnosti“ je tento výsledek opačný než-li závěry jiných autorů
(např. Rothschild a kol.,1196; Short a kol.,1997...), kteří poukazují
na pozitivní vliv alely B na počet selat ve vrhu. Podobná tendence
(pozitivní vliv alely B) byla zjištěna i v této studii u následujících
ukazatelů: počet odstavených selat, hmotnost odstavených selat a
počet plodů. Rozdíly mezi genotypy byly ale statisticky neprůkazné.
Obr.: Ilustrační foto
Tab. 2: Výsledky vybraných reprodukčních ukazatelů dle genotypu ESR
Reprodukční
ukazatel
Hmotnost ŽNS
Hmotnost VS
Počet mumifikovaných plodů
Mrtvě nerozená selata
Počet plodů
Hmotnost selat při odstavu
Počet odstavených selat
Ks
212
212
146
212
146
203
204
Genotyp ESR
AA
13,26 ± 0,33 kgy
14,44 ± 0,36 kgy
0,16 ± 0,11
1,36 ± 0,28
10,19 ± 0,64
46,1 ± 1,3 kg
8,12 ± 0,48
AB
12,35 ± 0,26 kgz
13,61 ± 0,28 kgz
0,28 ± 0,07
1,11 ± 0,35
10,94 ± 0,39
45,7 ± 0,9 kg
8,21 ± 0,37
BB
12,27 ± 0,45 kgz
13,43 ± 0,47 kgz
0,43 ± 0,14
0,98 ± 0,35
10,67 ± 0,81
47,2 ± 1,6 kg
8,61 ± 0,59
Y, Z statisticky
průkazný rozdíl (P < 0,05)
ŽNS – živě narozená selata
VS – všechna selata
Na základě zjištěných výsledků lze konstatovat, že přítomnost alel „B“ v genotypu ESR u březích prasnic má za
následek snížení hmotnosti vrhu po narození. Toto zjištění může být zapříčiněno větším počtem plodů (statisticky
neprůkazného) a tím většího konkurenčního tlaku mezi plody na místo v děloze u prasnic s alelami „B“.
…
Některé předešlé studie např. Rens a kol. (2000)
zjistily, že genotyp ESR je asociován k velikosti placenty.
Popisovaná studie nepotvrdila tato zjištění, neboť
nezjistila průkazný rozdíl mezi genotypy u ukazatelů:
celkový počet embryí a váha jednotlivých embryí.
Nicméně je nutné poznamenat, že předešlá studie
vycházela z dat získaných 35. den březosti, kdežto
aktuální studie ze 75. dne gravidity. Efekt genotypu BB
může být tedy manifestován ve 35. dnu březosti tím, že
může zvyšovat celkový počet embryí. Pokud k tomu
přidáme větší délku placent a vyšší přežitelnost embryí
(dle studie Rens a kol., 2000), může být výsledkem menší
dosažitelný prostor v děloze s následkem redukce
hmotnosti jednotlivých plodů. Zvířata s genotypem BB
budou mít potom lehčí selata, než-li prasnice genotypy AB
a AA.
z chovu PRASAT
V diskusi se také autoři zabývají polemikou nad
deklarací některých plemenářských programů o využití
tohoto markeru při selekci na zvyšování reprodukce. Ve
svých materiálech tyto programy uvádějí frekvenci alely
„B“: 0,41 – 0,57. Přičemž autoři zjistili podobnou
frekvenci (0,44) u neselektované populace!
Výsledky této studie podstatně mění náhled na gen
ESR a je nezbytné ověřit nové poznatky v domácí populaci.
Pokud by se potvrdily, nebylo by vhodné maximalizovat
frekvenci alely „B“ ve stádech s dobrou plodností, kde je
jedním z cílů zvýšení porodní hmotnosti selat.
dle Journal Animal Science, 2002, 80: 2334 - 2339
zpracovali:
Zdeněk Tvrdoň, 606 / 780 192
Filip Offenbartl, 602 / 713 607
INVESTICE DO CHOVU PRASAT NA FARMĚ V RADOŠOVICÍCH
V posledním období se stále častěji hovoří o připravenosti
našich farmářů pro vstup do Evropské unie. Diskutují se
především otázky úrovně genofondu, produkčních a
reprodukčních výsledků, a v neposlední řadě i produktivita
práce. Poslední zmiňovaný parametr je poplatný hlavně úrovni
technologií v chovech, které mimo produktivitu pozitivně
ovlivňují také manifestaci genetického potenciálu.
Z tohoto pohledu lze kladně hodnotit rozhodnutí
Zemědělské společnosti Dubné se sídlem v Žabovřeskách, a.s.,
na základě kterého byla uskutečněna v období květen - září
roku 2002 rozsáhlá rekonstrukce původního vazného kravína
pro 200 kusů v Radošovicích na chov prasat se současným
stavem 230 prasnic a prasniček včetně odchovu selat a
předvýkrmu.
Obr. 1: Farma Radošovice
Porodna prasnic
Jedním z nejdůležitějších článků každého chovu prasat je porodna prasnic. V Radošovicích je koncipována do 6 sekcí
po 12 kusech, což umožňuje dodržet pravidlo turnusového provozu se všemi jeho výhodami (obr. 2). Vlastní porodní kotec
(obr. 3) je vybaven budníkem pro selata s infralampou pro zabezpečení rozdílných teplotních požadavků prasnic a selat.
Samozřejmostí je individuální krmení prasnic prostřednictvím tubusových krmítek. Podlaha je plná, v zadní části kotců jsou
rošty. Podroštové prostory jsou tvořeny čtyřmi betonovými vanami, které se pravidelně po vyskladnění vypouští.
Obr. 2: Sekce porodny prasnic
Obr. 3: Porodní kotce
…
z chovu PRASAT
Odchovna selat
Odchovna selat je dalším kritickým článkem produkce prasat, který vyžaduje důkladné ošetření. Na popisované
farmě je účelně řešena návaznost kapacity sekcí odchovny na velikost odstavů tak, aby mohl být zachován turnusový
provoz. Počet sekcí je 8, přičemž kapacita jedné sekce je 120 ks. Jednotlivé sekce (obr. 4) jsou rozděleny na 4 kotce a jsou
kompletně zaroštovány. Dvě podroštové betonové vany se vypouští po vyskladnění selat. Pro nejmladší selata jsou
k dispozici infralampy. Zajímavostí je možnost centrálního okyselování vody pro celou odchovnou a možnost medikace
jednotlivých sekcí prostřednictvím 3 medikátorů (obr. 5).
Obr. 5: Medikátor
Obr. 4: Sekce odchovny selat
Ustájení pro jalové a březí prasnice
Po odstavu jdou prasnice do skupinových kotců, kde
jsou intenzivně stimulovány až do nástupu říjí. Kapacitně je
zde mírná rezerva pro prasnice, u kterých dojde k opoždění
nástupu říje zejména v letních a částečně i v podzimních
měsících. Po zjištění reflexu nehybnosti jsou prasnice
převedeny do individuálních kotců (57 ks na obr.6), kde je
provedena vlastní inseminace. Zde jsou ustájeny do ranné
diagnostiky březosti a cca 25. den po zapuštění jsou
přeháněny do společného ustájení březích prasnic. Tento
systém je jeden z nejlepších z pohledu stimulace odstavených
prasnic, kvality práce při inseminaci a nidace embryí. Vyžaduje
však vyšší pozornost na dohledání konce reflexu nehybnosti a
na kontrolu potencionálních přebíhalek.
Skupinové ustájení březích prasnic s kapacitou 150 ks
je tvořeno „lehárnou“ a prostorem pro krmení prasnic.
Společná „lehárna“ (obr. 7) je rozdělena na dvě části. Ke
komfortu zvířat přispívá hluboká podestýlka, která se 1 x za
14 dní přistýlá a kompletně se vyhrnuje po dvou měsících.
Krmení pranic je realizováno přes krmnou stanici se
třemi krmnými místy (obr. 8 a 9). Každé krmné místo je
samozřejmě vybaveno čtecím zařízením pro čipy jednotlivých
prasnic. Krmná směs, která je vlhčená vodou, se dávkuje po
30 sekundách. Pokud tedy prasnice opustí krmné místo, další
dávkování neproběhne a tento jedinec má možnost
konzumace zbytku denní dávky při dalších návštěvách. Počet
návštěv je přitom neomezen. Po opuštění krmných míst
vychází prasnice do úzké chodby, ve které lze provádět
automatickou (po nastavení v počítači) nebo ruční selekci do
selekčního kotce.
Obr. 6: Individuální ustájení prasnic
Obr. 7: „Lehárna“ prasnic
…
z chovu PRASAT
Obr. 9: Krmná stanice
Obr. 8: Detail krmné stanice
Obr. 8: Detail krmné stanice
Tento individuální systém krmení je programově podporován a umožňuje sestavení až 19 skupin zvířat. Každá
skupina může mít 3 vlastní krmné křivky pro různý stupeň kondice a v rámci jedné křivky lze nastavit 4 úseky s rozdílným
množstvím krmení. Využití programu tímto samozřejmě nekončí a je možné sledovat spotřebu krmiva konkrétních prasnic,
po skupinách nebo za celou farmu. Dále je program vybaven „modulem“ pro reprodukci, veterinární péči a sledování
pohybů zvířat.
Důkladně je řešena v celém chovu ventilace. Všechna oddělení a sekce jsou vybaveny teplotními čidly a při
překročení horního limitu teploty, který je rozdílný dle jednotlivých kategorií, dojde k automatickému sepnutí ventilátorů.
Závěrem lze poznamenat, že předpokladem chovatelských úspěchů na této farmě je kvalitní plemenný materiál, který
pochází z vlastní šlechtitelské a rozmnožovací sféry na farmách Dasný a Jaronice. Tyto chovy jsou celorepublikově známé
zejména pro vysoký reprodukční potenciál, který umožňuje na velmi mladém stádě (výhradně první vrhy) v Radošovicíh
dosahovat plodnosti: 10,12 živě narozených a 9,5 odchovaných selat na vrh. Uvedený výsledek je cenný, jelikož se jedná o
„problémové vrhy“ a protože zapojení chovu do inseminace je téměř 100%.
Filip Offenbartl, Genoservis, a.s. Olomouc
602-713 607, [email protected]
SOFISTIKOVANÁ INVESTICE DO CHOVU PRASAT V ŽELATOVICÍCH
Komplexní řešení problematiky výroby selat představuje nově vybudovaná stáj na farmě v Líšné. Samotná stavba zahrnuje
porodnu prasnic a odchovnu selat s plně turnusovým a bezstelivovým provozem.
Investorem celého projektu byl Agras, a. s. Želatovice,
hospodařící na celkové výměře 3.200 ha zemědělské půdy.
Z rostlinných komodit jsou především pěstovány obiloviny,
olejniny a chmel na výměře 60 ha. Dále má podnik 720 ks krav
holštýnského plemene s průměrnou roční dojivostí 7.600 l na
krávu. Při plném obsazení nové porodny se počítá s celkovým
stavem prasnic v podniku 450 ks.
Zkušební provoz na nové farmě byl spuštěn v polovině
července a potrvá do konce měsíce srpna, poté bude farma
uvedena do plného provozu. Celková kapacita stáje je 252 ks
prasnic. Celá stavba byla řešena po projektové a technologické
stránce ve spolupráci s firmou Agrico. Zvířata jsou nastajována
z vlastního RCH v počtu 30 - 35 ks měsíčně. Do konce roku se
počítá se stavem 150 ks prasnic, přičemž plný stav bude
docílen v příštím roce.
Obr. 1: Ukázka porodního kotce
…
z chovu PRASAT
Obr. 2: Jalovárna s individuálními a skupinovými
kotci pro prasnice
Vlastní porodna prasnic má celkem pět sekcí, z toho tři po
14 ks a dvě po 12 kusech. Porodní kotec typu Agrivan má
plastovou vanu. Dále jsou kotce vybaveny budníky s vyhřívanou
palandou. Za pozornost stojí napáječka pro selata. Ta je
miskového typu, což umožňuje seleti co nejdříve přijímat vodu
z volné hladiny. Tento napájecí systém plně kopíruje etologické
požadavky selat. Na porodně budou prasnice maximálně čtyři
týdny, přičemž spodní hranice pro odstav selat je stanovena na
21 dnů.
Březárna a „eros centrum“ (stáj pro jalové prasnice) je
řešeno jako jeden celek. Nachází se zde 16 kotců s kapacitou
pro šest prasnic. Dále je instalováno 91 individuálních kotců.
Celý systém organizace reprodukce je postaven na odstavu
prasnic do skupiny. Po zjištění reflexu nehybnosti je prasnice
přemístěna do individuálního kotce, kde je inseminována. Po
zjištění březosti je zpět převedena do společného kotce a týden
před porodem je převedena na porodnu.
Odchovna na selata má osm sekcí s kapacitou cca 130 140 selat. Po odstavu jsou selata převedena na odchovnu, kde
jsou odchovávána do hmotnosti cca 25 kg a pak se přemísťují
na výkrm. V kotcích jsou namontovány ještě samostatně
miskové napáječky, které tak navazují na napájecí systém
porodny. Kotec je celoroštový, také s vanovým systém odvodu
výkalů.
Krmení objektu porodny a odchovny je rozděleno na dva
systémy. Na odchovnu selat je krmivo dopravováno řetězovým
dopravníkem a jsou zde použity dvě nezávislé krmné linky pro
krmení směsí ČOS a A1 tak, aby se selata dala krmit dle růstové
křivky. V kotci jsou instalována samokrmítka Tube-O-Mat
s možností regulace výsypu krmiva. Zároveň je krmítko vybaveno
napáječkou. Krmení na porodně a stáji pro březí a jalové
prasnice je zajištěno počítačově řízeným tekutým krmení firmy
Schauer (Rakousko), které umožňuje přesné krmení v závislosti
na stádiu reprodukčního cyklu a podle počtu narozených selat.
Přes tento systém lze provádět i medikace jednotlivých kategorií.
Obr. 3: Odchovna selat
Obr. 4: Megacomp - počítač řídící krmení
Obr. 5: Nerezová míchací nádrž
k přípravě mokrého krmení
Přívod vzduchu pro jalové a březí prasnice je řešen pomocí klapek umístěných po obou stranách stáje. Odvod vzduchu je zajištěn
pomocí ventilátorů. Regulace je plynulá za využití klima regulátoru, na kterém je možno nastavit teplotní režim. Na porodně se vzduch
přivádí pomocí děrovaných stropních kanálů a odvod zajišťují dva ventilátory. Ventilace na odchovně selat je řešena podobně jako na
porodnách. Strop stáje je zateplen minerální tepelnou izolací Climatizer.
Odkliz výkalů je řešen pomocí kanalizačních trubek a kanálů, zaústěných do stávajících podzemích jímek. Tento systém výrazně
ekologizuje výrobu vepřového masa a zároveň splňuje vysoké požadavky na zoohygienu.
Jelikož celá stáj využívá všech dostupných prvků pro minimalizaci lidské práce, je na farmě v Líšné počítáno jen s třemi
zaměstnanci.
Zdeněk Tvrdoň, Genoservis, a.s. - PS Přerov, 606-780 192, [email protected]
…
z chovu PRASAT
NOVÁ ODCHOVNA PRASNIČEK V KOJETÍNĚ
Těsně před koncem loňského roku byla na farmě v Kojetíně otevřena zbrusu nová odchovna prasniček. Agro-družstvo
v Kojetíně se již dlouhodobě řadí mezi významné producenty prasniček F1 generace.
Prasničkami z Kojetínské provenience jsou zásobovány
užitkové chovy z okresů Přerov, Prostějov, Vyškov a Zlín.
Ročně je prodáno cca 500 ks prasniček. Určitou výhodou
Kojetínských je také to, že nemají krávy, a proto mohou
veškerou svou energii věnovat chovu prasat. Samotné
družstvo hospodaří na 1800 ha zemědělské půdy v okresu
Přerov. Celkový stav prasnic je
280 ks z toho
v rozmnožovacím chovu 150 ks.
„Tato investice již byla nutná z důvodu technologicky
nevyhovujících stájí a také z důvodu vysoké potřeby
pracovních sil“, říká hlavní zootechnik chovu Ladislav Otáhal.
Stavba vznikla přebudováním bývalého dvouřadého
kravína
K-96.
Generálním
dodavatelem
projektové
dokumentace a technologie byla firma Weda. Vlastní stavební
práce byly realizovány specializovanou firmou. V přední části
odchovny je předvadiště určené k prodeji prasniček. Kupci
jsou od předvadiště odděleni prosklenou stěnou, tak aby nebyli
v přímém styku s předváděnými prasaty. Toto opatření
odpovídá přísným zooveterinárním podmínkám, které jsou
v daném chovu samozřejmostí. Dále je v přední části odchovny
nainstalována digitální váha, na které jsou zvířata vážena a
měřena při ultrazvukových zkouškách vlastní užitkovosti. Při
těchto zkouškách se rutinně zjišťuje % LM a výška tukového
krytí.
Obr. 1: Celkový pohled na odchovnu
Nesmíme opomenout také krmnou linku. Krmná směs
PCH 1 a 2 je dovážena do plastových zásobníků. Odtud je pak
dopravována do míchačky a potom dle růstové křivky do koryt.
Celé krmení je řízeno elektronicky za využití PC. V počítači je
nastavena růstová křivka dle věku prasniček. Míchací zařízení
pak namíchá vhodný poměr směsi PCH 1 a 2, která je pak
nadávkována přes vypouštěcí ventily do koryt podle dané růstové fáze. Prakticky to vypadá tak, že nejprve je krmena směs
PCH 1, pak postupně se zamíchává směs PCH 2, a v konečné
Obr. 2: Vnitřní pohled na odchovnu
fázi se krmí pouze směs PCH 2. Tento systém krmení přesně
kopíruje živinovou potřebu. Protože krmení je suché, zvláštní
pozornost byla věnována napájecímu systému. Průtok každé
napáječky je minimálně 3 l za minutu.
Celá stáj je rozdělena do 8 sekcí s kapacitou 48 zvířat
na jedné sekci. Každá sekce má 6 kotců. Do jednoho kotce se
naskladňují prasničky po 8 ks při hmotnosti cca 30 - 34 kg. Na
každou prasničku je počítáno s 2 m2 podlahové plochy.
Podlaha je částečně
zaroštována s betonovou vanou a
vypouštěcím špuntem. Ventilace je prováděna tak, že čerstvý
vzduch se přivádí přes nasávací klapky umístěné v bočních
stěnách do perforovaných stropů. Odtud vzduch proniká do
stáje. Na protější straně jsou umístěny odsávací roury
s ventilátory. Všechno je řízeno pomocí řídících jednotek, na
kterých je možno si nastavit požadovanou teplotu. Celý strop
stáje je zateplen speciální hmotou (Rockwoll), která tak
zvyšuje účinky ventilace.
Obr. 3: Přívod čerstvého vzduchu
z perforovaných stropních kanálů
…
z chovu PRASAT
Obr. 4: Řídící jednotky ventilace stájí
Nakonec ještě několik slov k samotnému RCH
v Kojetíně. Obnova základního stáda probíhá NŠCH
Milotice nad Bečvou. O tom, že v Kojetíně prasata dělat
umějí, výmluvně hovoří následující čísla. Počet
odchovaných selat na prasnici a rok včetně KD prasniček
v minulém roce činil 23,4 ks, při obrátce 2,3 vrhů.
Průměrné zabřezávání za prvních šest měsíců činí téměř
95%. Ve vlastní užitkovosti dosáhly všechny změřené
Obr. 5: Prasničky F1 generace v předvadišti
prasničky (cca 400 ks) v letošním roce průměrného
korigovaného přírůstku 550 g. Procentický podíl libového
masa zjišťovaný přístrojem SONOMARK dosáhl 61,5% a
výška hřbetního tuku byla 0,80 cm.
Zdeněk Tvrdoň, Genoservis, a.s. - PS Přerov,
606-780 192, [email protected]
PORODNA PRASAT V NELEŠOVICÍCH
Zemědělské družstvo Kokory v současnosti chová 290 ks prasnic. Z toho 40 prasnic se nachází ve vlastním rozmnožovacím
chovu. Obnova RCH probíhá z Nukleového šlechtitelského chovu v Miloticích nad Bečvou. Většina produkce prasniček jde
na obnovu vlastního stáda. Nadprodukce prasniček F 1 se prodává do dvou užitkových chovů na okrese Olomouc a Přerov.
V květnu letošního roku byla uvedena do provozu
nová porodna prasnic na farmě v Nelešovicích.
Představitelé zdejšího družstva si uvědomili, že bez
dalších investic do chovu prasat nebude možné ve
stávajících objektech výrobu vepřového nadále
provozovat. „Objekty, které jsme doposud používali, již
nevyhovovaly po stránce stavební ani technologické,
takže nám nic jiného vlastně nezbývalo“, říká hlavní
zootechnik Jan Zlámal.
Po provedení výběrového řízení bylo rozhodnuto,
že rekonstrukce proběhne ve spolupráci s firmou
Brunnthaller z Přelouče, která realizovala projektovou
dokumentaci včetně montáže technologie. Stavební
práce si zdejší družstvo zabezpečilo vlastní stavební
skupinou, což snížilo konečné náklady.
Celá porodna prasnic vznikla z bývalého objektu
Obr. 1: Ukázka porodní sekce
dvouřadého kravína. Při plném obsazení je celková
kapacita porodny plánována na 150 prasnic. Objekt je
členěn na porodní sekce, březárnu, stáj s individuálními kotci a odchovnu selat. Celá stáj je bezstelivová. V celém objektu
se nachází šest porodních sekcí s devíti porodními kotci. Toto uspořádání umožňuje turnusově naskladňovat prasnice na
porodnu, což výrazně zlepšuje zoohygienické podmínky. Odkliz výkalů je prováděn pomocí oběžného shrnovače. Každý
porodní kotec je vybaven budníkem pro selata s vyhřívanou betonovou podlahou. Krmení prasnic je řešeno pomocí
tubusových krmítek s možnosti individuálního nastavení krmné dávky. Odstav prasnic je prováděn ve 28 dnech. Vstup do
porodních sekcí je přes boční chodbu, která zároveň plní termoregulační funkci. Na chodbu se nasává čerstvý vzduch, který
je podle potřeby pomocí plynového ohřívače temperován na požadovanou teplotu a pak je přes větrací klapky nasáván do
porodny. Teplota vzduchu na porodnách je nastavena na 200C.
…
z chovu PRASAT
Březárna je koncipována
formou čtyř společných kotců
s maximální
kapacitou
20
prasnic na jeden společný
kotec. Za pozornost stojí systém
krmení s obchodním názvem
FITMIX. Toto zařízení je opatřeno
dávkovací trubicí se šnekem,
která
umožňuje
přesně
nadávkovat krmivo. Příjem
krmiva
dávkovací
trubicí
zajišťuje minimální ztráty a
dobrou
zoohygienu,
oproti
dávkování do koryt. Celé to
funguje tak, že prasnice se
přiblíží k výdejní trubici, tím se
dostane její ušní transponder do
čtecí zóny antény. Počítač
zaregistruje číslo prasnice a
vyhodnotí, zdali prasnice má
nárok na krmení. Pokud ještě
prasnice
nežrala,
dojde
k uvolnění pneumatické závory
a prasnice může žrát.
Obr. 2:
Indivudální kotce
k ustájení prasnic do 28 dnů gravidity
Obr. 3:
Do krmiva je zároveň
Krmný box
dávkována voda, takže krmení
s dávkovací trubicí na kašovité krmivo
má kašovitou konzistenci. Toto
zařízení
umožňuje
také
medikování konkrétních zvířat
pomocí mikrodávkovače. Na první pohled je patrné, že ve skupině prasnic panuje klid a že nedochází ke konkurenčnímu
boji o krmení. Krmné zařízení umožňuje také regulovat krmnou dávku podle stádia gravidity a kondice prasnice.
Logická otázka, která napadne každého
chovatele je: „jaké problémy mají prasnice z návykem
na tento systém krmení“? Podle zkušenosti faremní
zootechničky Magdy Dostálové nejsou zásadní
problémy s naučením přijmu krmiva z tohoto krmného
systému.
Pro individuální ustájení během prvních čtyř
týdnů gravidity slouží 32 ks kotců. Zde jsou prasnice
vyšetřovány na RDG. Pokud je prasnice zjištěna březí,
tak je převedena na březárnu. Krmení je řešeno do
koryta pomocí tubusového krmítka s možnosti
nastavení množství krmiva. Toho se využívá po
připuštění k mírnému snížení krmné dávky z důvodu
lepší nidace oplozených vajíček.
Obr. 4: Odchovna ze samokrmítky Tube-O-Mat
K vyhledávání říje jsou využíváni dva kanci, kteří
jsou ustájeni mimo dosah prasnic. O tom, že volba
technologie byla správná, svědčí také dosahované
výsledky reprodukce. Za 1. – 6. měsíc tohoto roku byla
dosažena březost po 1. inseminaci na úrovni 94 %.
Zdeněk Tvrdoň, Genoservis, a.s. - PS Přerov,
606-780 192, [email protected]
…
z chovu PRASAT
VITAMÍN „D“ VE VÝŽIVĚ PRASNIC
V přírodě existují dvě hlavní formy vitamínu D:
ergokalciferol (D2) – v rostlinných tkáních
cholekalciferol (D3) – v živočišných tkáních
Jsou produkovány prostřednictvím ultrafialového záření,
popřípadě jiných radiačních zdrojů z ergosterolu nebo 7-dehydrosterolu.
Tyto sterolové prekursory jsou obvykle obsaženy s jinými sterolovýni
produkty (cholesterol) v lipidové frakci potravy.
Prasata mají nejméně 3 potencionální zdroje vitamínu D:
→ 7-dehydrosterolu (musí být ozářen v kůži)
→ ergokalciferol
→ cholekalciferol – ze zvířecích a rybích jater nebo z jiných
vnitřností
Zatímco ptáci nemohou utilizovat D2, prasata mohou využívat
rovnoměrně jak D2, tak i D3. Nezbytná je ale jeho chemická přeměna.
V játrech na 25-hydroxycholekalciferol a potom v ledvinách na 1,25- dihydroxycholekalciferol, což je aktivní metabolit.
Hlavní funkce vitamínu D je v kontrole absorpce, transportu a
uložení vápníku (dále Ca) a v menší míře i fosforu (dále P). Podporuje
absorpci Ca v tenkém střevě (dvanáctníku), přičemž při jeho nedostatku
dochází ke snížení této absorbce. Vápník je transportován krevní
plazmou ze střeva přes játra, ledviny do kostí. Vápník může být zpětně
transportován z kostí do jiných orgánů, což také ovlivňuje vitamín D.
Hypovitaminóza
Zásoby metabolitů vitamínu D jsou v ledvinách a v játrech.
Nedostatek vitamínu D se projevuje křivicí u mladých zvířat,
osteoporózou u starších jedinců, která může vést k vyššímu vyřazování
chovných zvířat. Tyto příznaky se projevují při nízkém obsahu vitamínu D
v krmení po dobu 4 – 6 měsíců.
Hypervitaminóza
Vysoké dávky vitamínu D zvedají krevní Ca resorpcí z kostí a
střevní absorpcí. Následkem může být kalcifikace měkkých tkání. Mladá
zvířata jsou více tolerantní na nadbytek vitamínu D. Při krátkém období
(pod 60 dnů) většina druhů může tolerovat 100-násobné dávky.
Horní limity:
* dlouhodobé krmení……2750 MJ (mezinárodních jednotek)/kg.
* krátkodobé krmení……27500 MJ/kg
Byl prokázán dobrý placentární přenos cholekalciferolu. Obsah
v kolostru a mléku je podobný statutu prasnice a obsahu v krmivu.
1mg cholekalciferolu …….. 40.000 mezinárodních jednotek (MJ)
Cholekalciferol je snadno a rychle oxidovatelný. Proto se používá
přidávání antioxydantů a obalování. K určitým ztrátám ale přesto může
dojít během zpracování a skladování. Někteří autoři uvádějí, že během
zpracování a 12-ti týdenního skladování dochází až k 30% ztrátám. Při
granulaci se mohou očekávat vyšší ztráty.
Doporučené dávkování zohledňující ztráty: 750 – 1200 MJ/kg (30µg
cholekalciferolu)
(Minimum je 200 – 275 MJ/kg )
Dle „Nutrition of Sows and Boars“;
WH Close a DJH Cole, 2000
zpracoval Filip Offenbartl, Genoservis, a.s. Olomouc
602-713 607, [email protected]
FIX-A-TOX
EFEKTIVNÍ, SPOLEHLIVÝ, ÚČINNÝ PŘÍPRAVEK K DESAKTIVACI MYKOTOXINŮ
V KRMIVECH
Problematice mykotoxinů je a musí být věnována stálá pozornost jak na úrovni vědecké, tak na úrovni společenské, především
zemědělské praxe.
V našem příspěvku se věnujeme této
problematice mimo jiné také z toho důvodu, že
mezi několika nabízenými přípravky na našem
trhu, které mají zabezpečit ochranu
hospodářských zvířat před nebezpečnými
mykotoxikózami, si našel svoje pevné místo
přípravek FIX-A-TOX, který byl již podruhé
oceněn odbornými komisemi jako nejlepší
exponát na mezinárodní úrovni. Poprvé byl
oceněn Komorou veterinárních lékařů České
republiky cenou „VETEX PRIZE“ jako nejlepší
exponát na „3. mezinárodním veterinárním
veletrhu VETEX v Brně“, v letošním roce byl
oceněn hodnotitelskou komisí „Zlatým
pohárem“ s „Uznáním jako exponát
s největším přínosem pro praxi v kategorii
krmiva a krmné směsi“.
Dovolujeme si proto uvést některé
informace k tomuto přípravku ve vztahu
k ochraně
hospodářských
zvířat
proti
mykotoxikózám, tím k ochraně zdraví a s tím
související zvýšené, ekonomicky efektivní
produkce živočišných výrobků pro výživu lidí.
Z dostupné literatury zabývající se výše
uvedenou problematikou je uváděno, že
mykotoxiny jsou sekundární produkty látkové
výměny plísňových hub. Jsou jedovaté pro
zvířata, částečně také pro rostliny a
mikroorganismy. Jejich tvorba probíhá ve volné
přírodě a dále během dopravy a skladování.
Velký
význam mají
především
mykotoxiny tvořené polními houbami rodu
FUSARIUM pod souhrnným označením
TRICHOTHECENY a to: DEOXYNIVALENOL
/DON/ NIVALENOL /NIV/, T2-toxin a další a
ZEARALENON /ZEA/. Postiženými zvířaty jsou
nejvíce prasata.
DEOXYNIVALENOL
/DON/
nebo
VOMITOXIN je po celou dobu převažujícím
mykotoxinem. Zvláště ohroženými jsou
kukuřice a pšenice, po nich žito a oves. Na
základě jeho účinku jako hlavního inhibitora
proteinové biosyntézy DON způsobuje nejen
ztráty růstu zvířat, ale značně oslabuje obranné
funkce organismu. Snižuje chuť ke žrádlu a
ovlivňováním neuropřenašečů
podmiňuje
nervové poruchy spojené s agresivitou a
kanibalismem.
ZEARALENON /ZEA/, jeho tvorba je
spojena s vlivem vysoké vlhkosti při pozdních
žních nebo předčasném mrazu. Hlavními
postiženými rostlinami po kukuřici je pšenice,
ječmen a oves. ZEA má estrogenní účinky a
konkuruje podobným estrogenům v obsazení
estrogenních receptorů /hyperestrogenismus/.
Mladá zvířata reagují zvláště citlivě na ZEA,
protože konkurence přirozených estrogenů
dosud chybí. ZEA má zvláštní význam pro
prasata. Postižena mohou být selata, prasnice,
kanci. Typickými následky u selat jsou
nefunkční struky, menší osrstění, nižší porodní
hmotnost, chřadnutí, sekundární onemocnění
a zvýšený podíl úmrtnosti až do desátého dne
života.
…
U prasnic jsou to otoky struků, výhřezy
pochvy a tlustého střeva, cysty na vaječnících,
méně početné vrhy, potraty, předčasné porody,
neplodnost a nepravé říje. U kanců jsou
nápadnými příznaky edémy předkožky,
zhoršená kvalita spermatu a snížený příjem
krmiva. Poruchy plodnosti, snížení dojivosti,
zhoršení kvality mléka (buněčné elementy)
byly
pozorovány
v souvislosti
se
ZEARALENONEM v krmivu také u skotu.
Mezi toxiny ze skladištních hub se řadí
především OCHRATOXIN /OTA/, vyskytující se
v největší části Evropy. Cílovým orgánem OTA
jsou ledviny, což vede při vysokých dávkách u
prasat k jejich degenerativním změnám
(mykotoxická nefropatie), projevujícími se
zvýšeným vylučováním moče, větší žízní prasat,
tumory ledvin a samozřejmě zhoršením růstu
prasat. OTA je dlouhou dobu stabilní a může
být stanoven jeho obsah v tělech poražených
prasat. Například v Dánsku jsou stanoveny
mezní hodnoty OTA ve vepřovém mase. Limitní
hodnota v krmivu pro prasata by neměla být
překročena (0,2 mg/kg krmiva).
Co se týče mykotoxikóz u drůbeže,
jsou to: AFLATOXIN, T2-toxin a OCHRATOXIN,
které způsobují mj. poruchy srážlivosti krve, s
následným
zvýšením
pohmožděnin
a
krvácením a nutné zvyšování poražených těl,
snížením odolnosti proti zlomeninám u brojlerů
Po několikaletém výzkumu představila rakouská firma
WERFFT-CHEMIES přípravek do krmiva s názvem FIX-A-TOX
v práškové formě, který je získán z přírodních, čistě minerálních
komponentů se selektivními vodivými vlastnostmi. Účinné látky
jsou kaolinit, kyselina křemičitá, sepiolotický jíl a steatit.
Mykotoxiny jsou vázány chemicko-elektrostatickými vaznými
silami a nejsou dále uvolňovány. Přípravek je nerozpustný a není
resorbovatelný, takže jsou s jistotou vyloučeny veškeré reziduální
nebo toxické problémy. Protože se přípravek vrací do životního
prostředí vylučováním zvířaty, byly zkoumány vlivy na okolní
prostředí a bylo zjištěno, že vykazuje vynikající vlastnosti šetřící
životní prostředí tím, že redukuje amoniak v kejdě vlivem
adsorpce na alumosilikáty, což má za následek podstatné snížení
agresivity kejdy. To vede v důsledku zřetelného šetření půdních
mikroorganismů ke zlepšení kvality půdy. Snížení zatížení
životního prostředí bylo doloženo také tím, že po přípravku FIX-ATOX byla snížena koncentrace amoniaku v odváděném vzduchu
z drůbežárny o 25% ve srovnání s kontrolní skupinou bez FIX-ATOXu. Tento vedlejší efekt zlepšeného mikroklimatu ve stáji má
velmi pozitivní účinky na zdraví zvířat.
Adsorpce mykotoxinů pomocí uvedeného přípravku je
ověřena vědecky in vitro (WERTHER,STREY, 1996) a aplikačními
pokusy in vivo s mimořádně vysokou účinností.
Přípravek má vynikající míchatelnost s každým krmivem,
není omezena působnost vitamínů, antibiotik, kokcidiostatik,
chemoterapeutik a výživných látek.
Doporučená dávka na míchání je závislá na koncentraci
toxinů v krmivu a leží mezi 0,1-0,4%, což znamená 1-4kg/t
krmiva, přičemž limitní hodnoty vyjádřené v mg/kg (=ppm) jsou
uvedeny v tabulce.
Tabulka: limitní hodnoty koncentrace toxinů (v mg/kg)
Prasničky, prasnice, kanci a ostatní
Brojleři
Nosnice
Dojnice a výkrmový dobytek
z chovu PRASAT
DON
0,5
1,5
1,0
1,0
ZEA
0,05
0,05
0,05
0,05
V ČR byl proveden v roce 1998 srovnávaní pokus
pracovníky odd. chovu prasat MZLU v Brně ve spolupráci a
Agropodnikem Znojmo, Státním veterinárním ústavem Brno a
firmou AN Brno, spol. s r.o.
Počet pokusných selat činil celkem 7.570 ks, rozdělených
do dvou skupin – pokusné a kontrolní. Krmivo bylo ošetřeno 2
vlivem
toxiny
podmíněným
změnám
vápníkového metabolismu.
T2-toxikóza vede ke zřetelnému
poklesu výkonu nosnic při současném silném
nárůstu procentního podílu prasklých vajec i
vajec s krevními fleky. Zvláště charakteristické
jsou pro toxikózu T2-toxiny ústní afty.
T2-toxin
způsobuje
mohutné
intestinální resorpční poruchy vstřebávání živin
z krmiva. Těžké následky mají mykotoxiny také
vlivem své schopnosti způsobit v drůbežárnách
průlomy v očkování a selhání medikamentů a
to tím, že symptomy, které slouží k rozpoznání
obvyklých onemocnění u drůbeže, jsou
potlačeny.
kg/t krmiva, kontrolní skupina selat byla krmena bez přídavku
FIX-T-TOXu.
Krmivo bylo analyzováno u odebraných vzorků pracovníky
SVU v Brně od března do listopadu pravidelně na obsah
plísňových zárodků a na mykotoxiny ZEA, OTA a DON. Zatížení
zárodky plísní bylo průběžně středně silné až silné. OTA nebylo
prokázáno v žádné analýze, což dá přičíst dobrým skladovacím
poměrům. Důkazy ZEA byly částečně pozitivní a dosahovaly
relativně vysoké hodnoty od 0,1 do 0,5 ppm. Kontaminace DON
vystupovala jednotlivě, ale neobnášela více než 0,1 ppm.
Velmi příznivé výsledky ve prospěch skupiny krmených
selat s přídavkem FIX-A-TOXu lze vyjádřit zvýšením denních
přírůstků o 9,4% sníženou spotřebou krmiva na 1 kg přírůstku o
21,3% a redukcí ztrát selat o 28,7% oproti kontrolní skupině
krmené bez testovaného přípravku.
Další zajímavý srovnávací pokus, který přinesl přesvědčivé
bezprostředně využitelné výsledky, provedli v roce 2002
pracovníci Genoservisu,a.s. Olomouc na inseminační stanici
kanců v Grygově.
Cílem sledování bylo zjistit vliv přidávaných přípravků na
vyvazování mykotoxinů, jednak na bázi minerálních jílů (FIX-ATOX), označený jako přípravek č.1, a konkurenční přípravek na
bázi výtažků z buněčných membrán, označený jako přípravek č.2,
při dávkování 1,5%, tj. 1,5 kg přípravku na 1 t krmné směsi, na
kvantitativní a kvalitativní ukazatele kančího spermatu a tím
prokázání pozitivního zdravotního vlivu na ukazatele spermatu.
Ze zjištěných statisticky vyhodnocených hodnot srovnávacího
experimentu byly vyvozeny následující závěry.
* Výrazná diference u sledovaných ukazatelů kančího ejakulátu
byla zaznamenána u koncentrace spermií ve prospěch
FIX-A-TOXu. Tento rozdíl je potvrzen statistickou
průkazností.
* Dále příznivě je možno hodnotit poměr ředění a vyšší výrobu
inseminačních dávek u kanců v jejichž krmné dávce byl
aplikován FIX-A-TOX.
* Byla prokázána příznivá zdravotní účinnost FIX-A-TOXu a tím
jeho opodstatnění v krmné směsi pro plemenné kance.
Do České republiky dováží tento premix pojivých látek
s obchodním názvem FIX-A-TOX-AN firma AN Brno, spol. s r.o.,
Koniklecova 11, 634 00 Brno.
Autoři příspěvku: Prof. Ing. S. Buchta DrSc-AN Brno,spol. s r.o.
Ing. R. Csenar-ALVETRA und WERFFT AG,Rakousko
PŘÍPRAVEK FIX-A-TOX
je možné objednat prostřednictvím Inseminační stanice kanců v Grygově.
Případné další informace poskytne Ing. Jiří Aust, 602 748 676.
Kontaktní adresa:
Inseminační stanice kanců Grygov,
tel.: 585-393-333, fax. : 585 393 334, e-mail: [email protected]
…
z KRONIKY
PRAVIDELNÁ PŘEHLÍDKA KANCŮ NA ISK GRYGOV
Dne 19. 6. 2003 se na inseminační stanici v Grygově
uskutečnila přehlídka kanců, jako součást pravidelného
seznámení chovatelské veřejnosti s výsledky a aktuální
úrovní šlechtitelského a hybridizačního programu,
uplatňovaného akciovou společností Genoservis, a. s. v chovu
prasat.
Vlastní přehlídka kanců se uskutečnila v areálu
inseminační stanice ve venkovním předvadišti za účasti 220
chovatelů a zástupců jiných oprávněných organizací.
Přehlídky se účastnil ředitel akciové společnosti Genoservis,
a. s. Ing. Lumír Grussmann, vlastního moderování se ujali
naši přední šlechtitelé pro chov prasat – Ing. Luboš Vítek,
Ing. Filip Offenbartl a vedoucí stanice Ing. Jiří Aust. Celou
akci provázelo slunečné počasí, které jen příjemně podtrhlo
výsledek tohoto chovatelského setkání, vzorně připraveného
pracovníky inseminační stanice.
Přehlídka byla pojata jako ukázka reprezentativního
vzorku jednotlivých plemen a hybridních kombinací
využívaných v našem plemenářském programu. Celkem
bylo předvedeno 40 kanců. Předvedeni byli kanci
mateřských plemen, otcovských plemen a hybridních
kombinací.
Inseminační
stanice
v Grygově
v současnosti
disponuje 169 kanci, s plemennou strukturou, která je
adekvátní požadavkům jak šlechtitelské, tak i užitkové
sféry. Obnova kanců je prováděna kontinuálně v souvislosti
s možností využívání jednotlivých kanců a s ohledem na
pravidelné zlepšování genetického potenciálu kanců,
přičemž součástí této obnovy jsou nejen kanci z našich
špičkových šlechtitelských chovů, ale i kanci importovaní
z chovatelsky vyspělých zemí EU.
ARAB 132 – zástupce plemene BO,
podíl libového masa 67,5 %
Aktuální plemennou skladbu a úroveň kanců dokumentuje následující tabulka:
plemeno
BU
Landrase
Mat. plemena
BO
Duroc
Pietrain
Otc. plemena
SL 36
SL 38
SL 48
BO x D
Hybr. kanci
ks
28
29
57
27
3
2
32
7
10
15
48
80
prům. přírůstek
od nar.
711
768
740
666
678
702
669
630
669
690
681
676
v testu
1211
1306
1259
1070
1048
1070
1067
893
1005
1103
1072
1054
špek
0,74
0,67
0,71
0,64
0,61
0,45
0,63
0,85
0,65
0,58
0,68
0,68
PH (% TOP)
%LS
63,19
63,65
63,42
64,91
64,60
66,80
65,00
62,94
64,69
65,34
64,30
64,43
přír.
44
23
33
61
2
18
52
64
35
59
35
42
HMČ
36
31
34
38
44
44
38
23
32
23
41
35
CPH
rep.
38
16
27
1320
2073
1704
835
1509
1520
941
313
302
373
247
283
So
CPH
0,9
1,8
1,3
0,3
2,0
1,7
0,5
1,1
0,7
0,9
0,6
0,7
TOP
%
29
11
20
45
10
21
40
24
28
24
35
31
připravil Jaroslav Doupal, Genoservis, a.s.
602-518 389, 581-735 019, [email protected]
…
z KRONIKY
NÁRODNÍ VÝSTAVA V HERNINGU, DÁNSKO
Poslední červnový víkend (26.-28. června 2003) proběhla v dánském Herningu, na ploše 50 000 m2, tradiční
Národní výstava, které se na základě pozvání Dánské simentálské společnosti účastnili i zástupci naší firmy a
chovatelé simentálského skotu z ČR.
Je málo výstav v Evropě, kde má návštěvník možnost
se na pěti hektarech výstavní plochy získat kompletní přehled
o chovatelské úrovni dané země. O Národní výstavě
v Herningu to určitě platí, protože rozsah výstavy je skutečně
fascinující a skutečnost, že katalog skotu končí katalogovým
číslem 1799, je více než výmluvná. Výstava techniky se pak
podobá tomu co známe z brněnských výstav.
ZSI-154 ROLLS ROYCE
absolutní champion plemene 1.522 kg
Ze zvířat je k vidění skot, ovce, koně, kozy, drobná
zvířata a psi, nevystavují se prasata.
První den se na několika místech souběžně bonitují a
vyhodnocují nejlepší zvířata jednotlivých plemen s tím, že
druhý a třetí den je převážně věnován prezenci nejlepších
zvířat a kolekcí. Je velmi problematické sledovat práci
bonitérů, protože bonitace vystavených zvířat probíhá dle
plemen, souběžně na několika místech (např. se simentály
se současně hodnotila tři další masná plemena, souběžně se
hodnotilo i plemeno holstein a dánský červený skot).
V mléčných plemenech se jednalo o plemeno
holstein v černé i červené formě, o plemeno jersey a o
dánský červený skot. K vidění byli zástupci jedenácti
masných plemen. Významně byla zastoupena plemena
limousine, simentál a hereford (více než 50 zvířat od
každého plemene), vypovídající byli i expozice plemen
charolais, blond´d aquitane, aberdeen-angus a higland
(mezi 20-40 zvířaty) a spíše ukázkové byli kolekce zvířat
piemontese, galloway, belgické modré a salers (kolem
deseti zvířat).
Jestliže u mléčných plemen překvapil nejvíc rozměr
výstavy a kvalita zvířat i úroveň jejich přípravy byla
srovnatelná například s Přerovem2003, u masných zvířat
se to říct nedá. Pro masná plemena platí, že všechna
zvířata byla na výstavu excelentně připravena a to jak co
do kondice, úpravy exteriéru, tak co do připravenosti zvířat
na předvádění. Bylo vidět, že chovatelé berou výstavu jako
ZBA-326 POOL POLAR; 1.263 kg
možnost prezentovat výsledek své práce, a věnují jí
maximální pozornost. Zde stojí za zmínku to, že náklady
na výstavu plně nesou chovatelé, a to včetně dopravy, zdravotních zkoušek atd. Vystavení zvířete pak přijde ještě na
poplatcích na 200 až 500 EUR dle toho, zda je ustájeno na stání nebo v kotci !
O masných plemenech platí, že v dánské genetice se spojuje vynikající rámec a růstová schopnost s excelentním
osvalením, a že používání dánské genetiky, zejména u mateřských plemen (hereford, simentál, eventuálně aberdeenangus) je určitě přínosem pro naši populaci.
…
MONLINE RED ROCK 329
1.059 kg; syn ZAA-336 LIKE A ROCKa
kolekce jalovic plemene MASNÝ SIMENTAL 18-21
měsíců
přehlídka holštýnského skotu
z KRONIKY
jalovice po HRF-280 PRESIDENT,
518 kg ve věku 13 měsíců
Absolutní šampion plemene charolais
PRINS-HVIRRING
stany kde probíhala přehlídka červeného dánského skotu
Pavel Káčer, Genoservis, a.s. Olomouc, [email protected], mobil: 602-755 166