CHOV MLÉČNÉHO SKOTU
Transkript
CHOV MLÉČNÉHO SKOTU Přehled oblastí oblastí domestikace PAVLŮ Vilém Výzkumný ústav rostlinné výroby Praha, Ruzyně – Výzkumná stanice travních ekosystémů Liberec Původ skotu - Nadčeleď dutorohých přežvýkavců, čeleď turovití, podčeleď tuři, rod praví tuři - Příbuzné rody: BuvoliAfrika - buvol kaferský, krátkorohý, červený Asie – buvol indicky –domestikován (Čína, Indie, Egypt, Jižní Amerika, kavkazské republiky, BG, I) 2 000 kg 6-8 % tuk Původ skotu - Příbuzné rody: Východoindičtí tuři čelnatí Jak - střední Asie 4-6 tis. m n. m. -1000 kg mléka -7-9% tuku Tažná zvířata, soumaři, trus na palivo, srst, kůže Původ skotu Původ skotu - Příbuzné rody: Bizoni- 1) Bizon evropský (zubr)-nebyl domestikován - 2) Bizon americký-větší než zubr Cattalo-mezidruhový kříženec (bastard), samčí potomstvo neplodné, plodní kříženci 1/8 bizon, 7/8 skot, odolný nízkým teplotám -40oC Beefalo-kříženci 3/8 bizon, 3/8 charollais, 2/8 hereford 1 rok 500 kg ž. hm., až 2 kg přírůstku denně - Praví tuři: 3 skupiny Pratuři1) Bos primigenius –původ CN, S, H-v v mladší době kamenné přiveden na naše území, vyhynul 1627 v Mazovsku v Evropě 2) Bos brachyceros (krátkorohá plemena)odvozen původ českých červinek, němečtí kolonisté na naše území Původ Skotu Původ skotu V ČR - Praví tuři: 3 skupiny Pratuři1) Bos primigenius 2) Bos brachyceros 3) Bos nomadicus-zebu, domestikované v Indii, odolnost proti tropickým a subtropickým podmínkám Brahmá Brahm ánsk nské é - Český červený skot Bos primigenius (původní ve střední Evropě) X Bos brachyceros (němečtí kolonisté) Sahiwal - kůň nikdy nevytlačil skot jako tažnou sílu, což mělo vliv na vývoj morfologických a fyziologických vlastností skotu - do 30-ti leté války pouze „České červinky“ - po 30-ti leté válce dovozy různých plemen (Mariahofské, Avantálské, Mürztálské, Pincgavské, Bernské neboli Simenské, Montafonské….) do zdecimované země - 1848 český červený skot 150-300 kg, málo mléka a masa - dovezená plemena-větší užitkovost, ale i nutná péče Původ skotu V ČR -2. polovina 19. století se oproti začátku 19. století počet skotu zdvojnásobil na 2 mil ks-zvyšoval se počet na úkor ovcí i koní. -Tažná zvířata byla po vykrmení lépe zpeněžována než opotřebovaní tažní koně -Neorganizované dovozy a křížení (největší vliv bernské plemeno) proto koncem 19. století zákony k usměrnění plemenitby (1874 Čechy rozděleny na kraje podle plemen, 1887 zákon o výběru plemeníků) PraturPratur-regenerace z maď maďarský stepní stepní skot, skotský náhorní í skot, hně ě dý skot… … . horn hn skot Vemeno - modifikovaná kožní žláza 4 čtvrti, každá zakončena strukem-svěrač-zabraňuje samovolnému vytékání mléka strukový kanálek se rozšiřuje ve strukovou cisternu-struková cisterna je spojená s mléčnou cisternou do které ústí síť kanálků do kanálků ústí mléčné sklípky (alveoly) uložené ve žlaznaté části vemene Dlouhodobou selekcí se podstatně zvětšil objem vemena i jeho histologická stavba Vemeno - I když je korelace mezi velikostí vemena a výší dojivosti, je rozhodující jeho vnitřní struktura Důležité je zastoupení žláznaté mlékotvorné tkáně a bohatost a způsob prokrvení a inervace vemene Žláznaté vemeno-po vydojení podstatně zmenší objem Primitivní a masná plemena-vemena s vazivem Dojnice s nízkou užitkovostí-tuková vemena Hmotnost vemena dospělé krávy 11-27 kg Mléčná kapacita vemene 9-22 kg Tvorba mléka - Vytvoření 1l mléka 500-800 litrů krve Na 20 litrů mléka 10 000 litrů krve Nejintenzivnější tvorba mléka probíhá po vydojení vemena Tvorba mléka - Činnost mléčné žlázy je řízena neuro-humorálně Hormonální řízení: laktogenní hormon prolaktin, produkován předním lalokem hypofýzy, stoupá před a po otelení, s pokračující laktací se jeho množství snižuje, účinek prolaktinu omezuje hladina estrogenu, která se s postupující březostí zvyšuje - Dojení nebo sání mléka teletem 1) Podráždění nervových receptorů struků-hypofýza, omývání vemene vodou 45-50o C teplou, masáž nebo tele 2) Oxytocin do krve-pak do mléčné žlázy-vyvolá stahy myoepiteliálních buněk a z alveolů se vytlačuje mlékopůsobí 6-8 minut, do té doby by měla být vydojena - Mléčná užitkovost je ovlivňována: Tvorba mléka - a) Úrovní výživy-70-80% b) Plemennou příslušností a individualitou plemenice c) Schopnost využívat živiny z krmné dávky a změny krmení (přizpůsobení bachorové mikroflory) d) Stádiem březosti-v 5-6 měsíci březosti se užitkovost snižuje e) Objemem vemene f) Pohybem se zvyšuje g) Prvním otelením-hmotnost při zabřeznutí nad 400 kg tj. 17-19 měsíců-čím déle tím lépe h) Stáří dojnice-od 1. do 5. (7.) laktace stoupá, pak 1-2 laktace stejné a dále klesá i) Stání na sucho-regenerace mléčné žlázy a příprava na porod 50-60 dnů - - V prvních 5-6 dnech po otelení-mlezivo (kolostrum)nažloutlé, hořkoslané (Mg)-projímavý účinek – odstranění střevní smolky u telete, husté, lepkavé, varem se sráží Tele se rodí bez protilátek proti nespecifickým stájovým infekcím-imunoglobulíny z 10% za 24 h na O,1% Rozdíl mezi mlékem a mlezivem Složky Voda Tuk Bílkoviny Mléčný cukr Mléko 87,5 3,8 3,3 4,7 Mlezivo 75,4 5,4 15,0 3,3 Min. látky 0,7 0,9 Tvorba mléka - Laktace Obsah minerálních látek v kravském mléce - Laktační období-od otelení (narození telete) Normovaná laktace-prvních 305 dní Skutečná Nenormální- méně než 250 dní nebo dojivost nižší než 1500 Kg mléka Minerální látky % Ca 0,12 Mg 0,01 - P 0,10 - Na 0,05 K 0,15 Cl 0,11 - - Laktace Mezidobí-od otelení do otelení, mělo by trvat méně než 400 dnů (optimálně 365 dnů) Interval-od otelení do prvního zapuštění-60-65 dní (1.3. říje-trvá 19-22 dní. Sevis perioda neboli mezibřezost-od otelení do zapuštění, po kterém plemenice zabřezla, měla by být do 100 dnů (optimálně 85 dnů) Doba březosti -280-285 dnů Laktace - Zaprahnutí-první den, kdy přestává produkce mléka, respektive, kdy je denní dojivost pod 1Kg mléka Stání na sucho-od zaprahnutí do otelení, min. 50-60 dnů Dojnost-schopnost produkovat mléko Dojivost-množství vyprodukovaného mléka Absolutní dojivost-mléko vyprodukované za normovanou laktaci Relativní dojivost-produkce mléka na 100 kg živé hmotnosti Dojitelnost-schopnost uvolňovat mléko Reprodukce - Pohlavní dospělost- 8-10 měsíců (proto zhruba od 6 měsíců oddělujeme v chovu od sebe pohlaví) Chovatelská dospělostjalovice 14-20 měsíců býci 12-14 měsíců Říje- trvá 24-36 hodin většinou v noci Ovulace-uvolnění vajíčka z vaječníku 6-15 hodin po říji Při přirozeném páření býk kryje plemenici v průběhu říje Inseminace (umělé oplodnění)-ve druhé polovině říje Reinseminace (opakovaná inseminace)-6 hodin po inseminaci, spermatem stejného býka Reprodukce - Příznaky říje - nechá na sebe skákat ostatní krávy menší nádoj mléka, neklid čirý bezbarvý hlen z pochvy - - Užitkový typ Přirozená plemenitba-býk ve stádě, sám vyhledá a zapustí říjící plemenice, ve stádě většinou nemohou být špičkoví býci, krávy s reprodukčními poruchami mohou být dlouho nezjištěny Inseminace-plemenářská služba, cena se odvíjí od plemenné hodnoty býka Kontrola mléčné užitkovosti Mléčný x Masný x Kombinovaný - - Mléčný-lichoběžníkový tvar trupu, užší a delší hrudník, ostrý kohoutek a hřbet, jemnější kostra se slabým osvalením, metabolismus efektivněji přeměňuje přijaté živiny na produkci mléka, tělesná kondice zvířat je nevýrazná až hubená Masný-kratší, kulovitý a hluboký hrudník, široký kohoutek a hřbet, dobré osvalení beder, zádě, kýty a plece, mají dobrou růstovou schopnost, ale při zvýšeném přívodu živin ukládají tuk - - CNxCh - V ČR od roku 1905 Vychází z mezinárodních dohod V kontrolní den se mléko váží nebo měří cejchovaným průtokoměrem Vzorek mléka na obsah tuku a bílkovin-laboratoři je pak na přístrojích Milkoscan stanoven % obsah tuku a bílkovin Zkoušky dojitelnosti-dojení za časový úsek v jednotlivých čtvrtích, hlavní ukazatel-relativní výdojek za 3 minuty Selekce-zvyšovat podíl žádoucích jedinců 1)užitková hodnota (fenotyp) 2)dědičný základ (genotyp) Negativní selekce-vyřazování zvířat nevhodných, málo užitkových Pozitivní selekce-výběr plemenic (plemeníků) pro další chov-připařovací plán Prvovýroba mléka - - ČSN- Ošetření a uchování syrového mléka po nadojení Čištění a dezinfekce v prvovýrobě mléka a při jeho mlékárenském zpracování Syrové kravské mléko pro mlékárenské ošetření a zpracování Metody zkoušení mléka a tekutých mléčných výrobků Strojní dojení v ČR kolem roku 1900 Napodobení sání telete dnes 48 impulsů za 1 minutu Filtry v potrubí-mechanické nečistoty Rychlé zchlazení pod 10°C Mléčnice-tanky na skladování mléka V mléčnici z právnického hlediska přejímka mléka mlékárnou Zpracování mléka v mlékárnách Příjem mléka a přečerpání do sila (zhruba 100 tisíc l), 68°C - Čištění mléka-mechanické nečistoty pomocí filtrů, odstřeďování kalů - Pasterace mléka -do 100°C 1857 Louis Pasteur, zahřátí vína (50-60°C)-odumírání mikroorganismů LTLT (little temperature, long time)-65°C, 20-30 minut HTST (high temperature, short time)-74°C, 15-20 s Mžiková pasterizace-85°C, 1-2 s, ve vrstvě 0,6-0,8 mm - Sterilizace –nad 100°C UTH (ultra-high temperature)-135-150°C, několik sekund - Homogenizace mléka -USA 1927 V mléce 80% tukových kapének o velikosti 3-7 µm, v homogenizovaném mléce 80% tukových kapének o velikosti 1-2 µm, změna rychlosti z 200 m/s na 20 m/s při tlaku 20 mPa, trvá 1/20 000 sekundy Hodnocení jakosti syrového mléka Evropský standard pro syrové kravské mléko - Max. 100 tisíc mikroorganismů v 1 ml syrového mléka Max. 400 tisíc somatických buněk Rezidua antibiotik vyjádřená mezinárodními jednotkami penicilinu (I.U.) max. 0,007 I.U./1ml Do roku 2004 ČSN - 33g/l tuk - 28g/l bílkoviny - Kyselost 6,2-7,8 SH - Teplota 4-7 °C - Stupeň mechanických nečistot max. 2 - Bod mrznutí mléka -0,515°C - Kysací aktivita min 25 SH - Min. obsah TPS 8,5% Třídy Q, I., II., III. Zastoupení Zastoupení plemen v ČR Černostrakaté ernostrakaté (M, Holš Holštýnské týnské, h.h.-frí fríské ské),NL, D, DK pak do USA, do Čech 60. lé léta 20. století století, 9 700 kg, 4,1%t, 3,3%b České eské strakaté strakaté (Ma/M) Ma/M) Fleckvieh, Fleckvieh, Czech pied),z pied),z bernské bernské oblasti CH, do Čech v 19. století století, 6 300 kg, 4,2%t, 3,5%b Montbeliard (Ma/M) Ma/M)--F, pů původně vodně simentá simentálské lské plemeno, do ČR v roce 1994, 7 500 kg, 3,9%t, 3,4%b Ayrshire (M)(M)-18.stol Skot. Hrab Ayr, Ayr, dnes 70% v DK, do ČR v letech 19601975, 8 000 kg, 4,2%t, 3,4%b 1960 Jersey (M)(M)-ostrov v Lamanš Lamanšské ském prů průlivu, od 18.stol. čistokr. istokr. izolace, do ČR v 90. letech 20 st., 6 000 kg, 5,8%t, 4,0%b, drobný skotskot-hmotnost krav 400 kg Česká eská červinkaervinka-genetická genetická rezerva, „původní vodní české eské plemeno“ plemeno“, stř stření ení rámec, pozdní pozdní dlouhově dlouhověké, max. 4 000 kg, 4,0%t, 4,6%b, hmotnost krav 500 kg Nížinné inné červenostrakaté ervenostrakaté (Ma/M Ma/M až až M, Rotbunte, Rotbunte, Red holstein) holstein)-vyš vyštěpeno v rá rámci C, pak z USA reexport, až až 7 000 kg, 4,2%t, 3,4%b, zuš š lechť ť ová á n í Č eské é ko strakaté zu lech ov esk strakaté ho Hně Hnědé (Ma/M, Ma/M, Braunvieh) Braunvieh)-6 500 kg, 4,1%t, 3,5%b, do USA odtud reimport se zv. re zv. ml. už užitkovostí itkovostí Pincgavské Pincgavské (Ma/M) Ma/M) Oblast v AA-5 300 kg, 3,9%t, 3,3%b, Po WW2 pokles dnes 2,5% v A Tyrolské Tyrolské šedé edé (Ma/M), Ma/M), A, I, CH, max. 7 000 kg, 3,9%t, 3,3%b, 85% populace 11-2 tis m. n m., odolný, nená nenároč ročný Sahiwal (Ma/M), Ma/M), Indie pro mlé mléko, nej. nej. ze Zebu 2 000 kg, 5,0%t, odolný vůč ůči i vysokým teplotá v teplotám, nená nenároč ročný, ne pracovní kopá ádná pracovní-pomalá pomalá a těž těžkop dná Jake, vlna, jezdecká Jak-maso, mlé mléko, kůž kůže, jezdecká zví zvířata, soumař soumaři až až 100kg (Č (Čína, Tibet, Nepá Nepál, Mongolsko, Severní Severní Amerika), 3-6 tis. m. n m., 400 kg, 7%t, dom. dom. 3000 let př př. nl. nl. Tharparkar (Thari) Thari)-M, 2 500 kg, 4,3%t, odolný vůč vůčii vysokým teplotá á m, nená á roč č ný, i pracovní í , bě ě hem WW2 teplot nen ro pracovn b zásobovalo indickou armá armádu mlé mlékem Pasture and animal, Brno, 2.-9. September 2004 Pasture and animal, Brno, 2.-9. September 2004 Pasture and animal, Brno, 2.-9. September 2004 Děkuji za pozornost Jizerské hory-Bílá Kuchyně 16.05. 2006 Pasture and animal, Brno, 2.-9. September 2004
Podobné dokumenty
speciace - Bi-Ch Přípotoční
představě, na této definici je založeno určování
druhů
soubor jedinců, kteří se mohou vzájemně křížit
a dávají plodné potomstvo – v typickém
případě platí pro pohlavně se rozmnožující
živočichy, ...
čtvrtletník září 2003
Jak je v rodině zvykem, dcery TYRELa jsou dobře vybalancované krávy s otevřenými žebry a krásnými vemeny. „Úplně
ta vemena miluju,“ rozplývá se Steve DeWall z CRI, který byl na inspekci dcer ve Wis...
kojení dvojčat
proč se matka vzdává kojení, protože nemá dost mléka.
Mnoho matek cítí reflex tvorby mléka jako mravenčení, ve chvíli, kdy se dítě
přisaje. V prvních týdnech si matka kojící jedno dítě může všimnou...
INFO MEMO byt Stará Role
Předmětem prodeje je bytová jednotka, vymezená podle zákona č. 72/1994 Sb. (zákon o vlastnictví bytů),
zapsaná v katastru nemovitostí na listu vlastnictví č. 2459 pro katastrální území Stará Role, ...
Znalecký posudek - Luštěnická 723
Jako podklad pro stanovení obvyklé ceny pozemků bylo pro zastavěný pozemek
použito cenové mapy stavebních pozemků, vydané pro rok 2015 obecně závaznou
vyhláškou č. 20, kterou se mění vyhláška č. 32...