R - skola
Transkript
1 Intenzita odraženého/emitovaného záření závislá na: elmgn. vlastnostech látek • ty jsou závislé na druhu látky, jeho fyzikálním stavu a na stavu okolí Odrazivost/emisivita je charakteristickým rysem dané látky Znalost těchto odrazivostí – umožňuje určit, o jakou látku se jedná = princip DPZ 2 Jednotlivé látky jsou charakterizovány: • Druhovými parametry = udávají příslušnost k nějaké třídě (druhu, tj. do lesních ploch, polí s kukuřicí apod.) • Stavovými parametry = udávají stav měřené látky (vlhkost, příměs, teplota, …) 3 Zářivé vlastnosti popisuje spektrální charakteristika = průběh závislosti odrazivosti/emisivity na vlnové délce Vlastnosti jsou měřeny v laboratořích i v terénu Ze znalosti spektrálních charakteristik lze zjistit nejvhodnější spektrální pásmo pro měření Nekonečné množství spektrálních charakteristik pro různé druhy a jejich stavy 4 4 základní spektrální charakteristiky 1-voda 2-vegetace 3-suchá půda 4-vlhká půda 26.3. 5 6 Spektrální charakteristika vody a vegetace ve viditelné části spektra 7 Spektrální charakteristiky závisejí i na ročním období – typická je vegetace – charakteristický rys pro rozpoznání 8 Vegetační povrch Důležitý typ pevného povrchu, není v poušti, na pólech Travní porost, zemědělské plodiny, lesní porosty Předmět zkoumání = rostlinná společenstva Spektrální projev – vliv jednotlivých částí rostlin – převážně listů 9 Spektrální vlastnosti listů jsou dány vlastnostmi: • • • • • • buněčné tekutiny celulózy tuků ligninu proteinů cukrů a oleje 10 Neexistuje dostatečně přesný model listu – zjišťuje se experimentálně 11 3 oblasti spektrální odrazivosti vegetace v V a IR záření I oblast pigmentační absorpce 0,4 – 0, 6 µm II oblast vysoké odrazivosti nebo buněčné struktury III. oblast vodní absorpce – 1.3 – 3µm 12 Ve V oblasti spektrální charakteristika je ovlivňována pigmentačními látkami: • chlorofyl – pohlcuje v modrém (0,45 µm) • a červeném pásmu (0,65 µm • maximum odrazivosti v zeleném pásmu Odražené záření málo intenzivní – významná absorpce • Karoten, xanthofyl – žluté barvivo – absorpční pásmo v modré 13 Chlorofyl absorbuje také na vlnové délce modrého světla – obtížné odlišit tato 2 barviva Anthokyan – červené barvivo Stárnutí rostlin – úbytek chlorofylu, vliv karotenu a xantofylu – žluté zbarvení látek 14 Množství chlorofylu – ovlivňuje odrazivost především ve viditelné části spektra Nárůst chlorofylu – prohloubení absorpčního pásu 0.68 µm • Posun maxim do větších vlnových délek • Snížení maxima odrazivosti v zelené barvě (cca 0.55 µm) 15 Pohltivost listů mladé kukuřice na 0.54 µm: je 50 – 60% dospělé kukuřice na 0.54 µm: je až 80% Přesná poloha začátku nárůstu odrazivosti v blízkém IR odpovídá množství chlorofylu Množství chlorofylu upravuje množství N v půdě a následně v rostlině Konec 8.4. 09/G 16 Odrazivost v blízkém IR pásmu (0.72 – 1.3 µm) – dána: 1. morfologickou strukturou listu 2. nízkou pohltivostí buněk – 0.05 – 0.25 Celulosa (=stavební látka) má index lomu 1.4, odrazivost asi 6% Skutečná odrazivost však je mnohem vyšší – neboť v listu dochází k několikanásobnému odrazu 17 Spektrální odrazivost v oblasti vodní absorpce • Výrazné absorpční pásy vody - 1.4 µm, 1.9 µm, 2.7 µm 2.7 µm = hlavní vibrační absorpční pás vody, je tvořen dvěma vibračními pásy 2.66 µm a 2,73 µm 6,27 µm – další absorpční vibrační pás vody 0.96 µm a 1.1 µm – vedlejší absorpční vibrační pásy vody – jejich vliv se projeví u odrazivosti horní vrstvy listů 18 Vegetační indexy: Číselně vyjadřují nárůst odrazivosti z absorpčního pásu v červené barvě (R ) do oblasti vysoké odrazivosti v NIR rozdílový VI (NIR) DVI = NIR - R - normovaný VI = NDVI: NDVI=(NIR - R )/(NIR + R ) 19 Pásmo vlnových délek větších než 3 µm: odrazivost klesá pod 5% pro velké úhly dopadu (60°) a pod 3% pro úhly kolem 20° v důsledku vysoké pohltivosti roste emisivita – na 0,85 – 0.98 20 Vztah mezi teplotou listu T, emisivitou a intenzitou vyzařování – je možné použít pro určení teploty listu, pokud je známa emisivita (Stefan-Boltzmannův zákon) Při stejné emisivitě se liší teplota rostlin: fazole cca 30°a cukrovka 25°pro stejnou M 21 Mikrovlnné záření (MW): Nižší frekvence rozlišení biomasy (vln. délka 75 cm ) záření dobře prochází i lesním porostem Vyšší frekvence – 2cm vln. délka - odlišení druhů je problém Pomáhá různá polarizace 22 Parametry ovlivňující odrazivost: 1. Obsah vody - s poklesem obsahu vody roste odrazivost – zvláště v absorpčních pásech vody 23 1. Obsah minerálů v rostlinách – nejcitlivěji se to projeví ve vln. délkách 0.75 – 0.9 µm šestinásobný obsah Cu v půdě – pokles odrazivosti v IR o 25%, v zeleném pásmu žádná změna nedostatek Fe – chloróza = nedostatek chlorofylu (místo Fe tu Cr, Ni, Co, Zn, Mn) = ztráta zelené – vegetace žloutne, max je až na 0.58 µm, nižší odrazivost v IR pásmu) bór – způsobuje gigantismus rostlin 24 Měření ploch s vegetací – rozlišovací schopnost metry – desítky až sta metrů - není měřena jedna rostlina – ale celé společenství – v tomto prostředí dochází k vícenásobnému odrazu a k odrazu od různých částí rostlin Vliv vícenásobného rozptylu roste s: s rostoucí intenzitou dopadajícího záření ve V a IR s rostoucí výškou Slunce 25 Křivky odrazivosti pro trávu, stromy, cukrovku, kukuřičné strniště, pole ležící ladem 26 3. Vliv vícenásobného rozptylu: 2. vrstva = čtvrtina odrazivosti 1. vrstvy 27 Kde roste intenzita rozptýleného záření uvnitř porostu, tam roste albedo porostu, toto je významnější u vyššího porostu, kde je účinek vícenásobného rozptylu výraznější 28 Porost s menší hustotou – vliv odrazivosti půdy – míra hustoty povrchu = index listové plochy =LAI=leaf area index = je to bezrozměrné číslo, udávající, kolikrát je je plocha listů větší, než plocha základny, nad níž jsou listy umístěny Ve V – odrazivost půdy a vegetace se příliš neliší – neleží-li tam sníh 29 Větší kontrast je mezi půdou a vegetací v blízkém IR – závisí to na: 1. hustotě porostu a 2. orientaci listů ke Slunci a 3. výšce Slunce; Pro hodnoty LAI = 1 – 3 (do 65 % zakrytí půdy vegetací) nezávisí albedo na výšce Slunce Pro větší hodnoty LAI – u nezapojeného porostu odrazivost roste s výškou Slunce Pro husté porosty LAI nad 5 odrazivost s výškou Slunce klesá ( ale méně pro vodorovnou orientaci listů) 30 Slunce ve středních výškách 20° – 40°: • albedo hustého porostu na orientaci listů nezávisí u MW rozptyl je větší pro větší úhly dopadu – větší drsnost povrchu, pro malé úhly dopadu (strmé) je menší rozptyl 31 Voda - kapalné skupenství – nízká odrazivost vody u všech vln. délek, záření proniká pod hladinu a je absorbováno, max propustnost na 0,48 μm - pevné skupenství 32 Kapalné skupenství Vyšší odrazivost Blue a Green vlnových délek, malá R a IR – proto vnímáme tmavou barvu vody jako kombinace=B a G – větší vliv B u čisté vody než zakalené čistá voda znečištěná voda suspendovanými látkami 33 Odlišení vody a vegetace v V pásmu – • v R pásmu vegetace je tmavší = menší odrazivost než voda 34 Znečištěná voda – větší odrazivost v B a G a R a do delších vlnových délek IR 35 Suspendované sedimenty (S) lze snadno zaměnit s mělkou a čistou vodou – tyto jevy jsou si velmi podobné, suspendované látky zabrání sledovat dno už pro hloubky desítek cm 36 Chlorophyl v řasách • absorbuje více Blue vlnových délek a odráží zelené, • proto tato voda je spíše zelená, když obsahuje řasy, a je potlačen absorpční pás vody u 600 nm 37 DPZ se používá pro sledování vodních řas - výrazná změna je už pro malé koncentrace – 2 – 3 mg/m3 38 velký vliv má i topografie vodní hladiny (zvlněná = drsná, klidná = hladká, plovoucí látky) znesnadňují interpretaci – může docházet k zrcadlovému odrazu 2.4.08 39 Ve V záření nemusí být voda černá – viz modré pásmo vlevo V IR voda nepropustná – na snímcích je tmavá 40 Voda v oblasti TIR (tepelného IR = daleké IR = 4 – 25 µm) Určení teploty není jednoduché – naměřená radiační teplota je teplota odpovídající tenké vrstvě vodní hladiny - 1 µm – je nutné znát závislost této teploty na teplotním profilu ve vodě Je možné provádět kalibraci s pozemním měřením, což je obtížně extrapolovatelné do neměřených oblastí – vliv větru a bilance výměny tepla mezi atmosférou a vodou 41 Voda v MW oboru – voda je hladký nebo drsný povrch • hladký povrch = zrcadlový odražeč • drsný povrch = blíží se difúznímu povrchu Radarová měření (používají MW) – lze využít pro • měření výšek vln • určování znečištění ropnými skvrnami 42 Určení ropného znečištění 43 sníh a led V a IR vysoká odrazivost (bílá barva) – odrazivost převyšuje velmi rozsah detektoru radiometru horní vrstvy mraků mají stejnou odrazivost (tvořeny ledovými krystalky) jako sníh a led od 0.3 do 3 µm je téměř konstantní, kde rozptyl slunečního záření není závislý na vlnové délce v TIR se neliší mraky a sníh – většinou stejná teplota i emisivita spektrální odrazivost sněhu - minima v pásech 1.55 – 1.75 µm, 2.1 µm a 2.3 µm – prudký pokles o 90% = výjimka mezi přírodními objekty 44 Stavové parametry sněhu: obsah prachových částic – snižuje odrazivost větší velikost sněhových částic – nižší odrazivost – zvláště v IR stáří sněhu – čerstvý sníh mnohonásobně vyšší odrazivost než starší – zvláště v IR vyšší vodní hodnota staršího sněhu – pokles odrazivosti i v IR 45 MW Sníh a led – voda a led odlišné dielektrické vlastnosti vody – tání změní intenzitu emitovaného i odraženého záření Voda ve sněhu je obalem sněhových granulí - proto klesá pohltivost a rozptyl záření uvnitř vrstvy sněhu, roste ale emisivita Emisivita je menší u větších ledových krystalků 46 MW mořský led – závisí na dielektrických vlastnostech a prostorovém uspořádání ledu X – pásmový radar (λ=3.2 cm) pro rozlišení druhů ledu a jeho tloušťky Důležitá je i použitá polarizace MW záření – • horizontálně polarizované záření je lepší Ellesmere Island west of northern Greenland • vertikálně polarizované je pohlcováno vrstvou ledu 47 Skalní masivy, aridní oblasti, zemědělská půda v určité části roku, umělé povrchy Druhy interakce: - odraz a absorpce ` postupný nárůst odrazivosti v závislosti na • chemickém složení • mechanických vlastnostech • struktuře povrchu Vrásnění 48 Vliv chemického složení – u minerálů a hornin IR záření – absorpční pásy jednotlivých chemických prvků Změny křivky odrazivosti podle poměru složení vápenec/siderit Pozn. křivky jsou výškově posunuty pro snazší rozpoznání 49 Půdy 1. V a NIR 1. 2. postupný nárůst odrazivosti ve pak absorpční pásy vody Vliv na přesný tvar křivek odrazivosti: 1. 2. 3. 4. 5. vlhkost obsah humusu mineralogické složení mechanické vlastnosti půdy struktura povrchu půdy včetně stavu eroze 50 Vliv humusu a Fe – posun minim absorpčních pásů, • menší poklesy 51 Vliv vlhkosti –s rostoucí vlhkostí odrazivost klesá 52 Jíly a hlíny – většinou vlhčí než písčité půdy – nižší odrazivost I vysušené jíly obsahují jistý objem vody – přítomny absorpční pásy vody – 1.4 µm, 1.9 µm a 2.7 µm a absorpční pásy OH- 1.4 µm a 2.2 µm – podle tohoto pásu lze rozpoznat např. kaolinit 53 Vliv struktury povrchu různé dílčí plochy odrazu • hladší povrch (menší dílčí plochy ), kde je menší pohlcování díky vícenásobnému odrazu mezi dílčími ploškami odrazivost je větší • Zvětšení rozměru částice z 0.02 mm na 2 mm – pokles odrazivosti až o 14 % - to může potlačit vliv vlhkosti 54 Tepelné IR pásmo Půdy v TIR (tepelném IR – 5 – 15 µm ) vyzařování půd konst = 95 % Pouze písky mají minimum na 9 µm – absorpční pás SiO2 55 Naměřená hodnota intenzity odraženého a emitovaného záření = vliv jak druhových, tak stavových parametrů – jednoznačné určení vlivu je obtížné Oddělení vlivu teploty a vlhkosti – současně měřit ve V a IR - vlhká půda je chladnější v důsledku vypařování - suchá půda je teplejší - absorbuje stejné množství energie, ale nedochází k vypařování 56 Půda s vysokou odrazivostí a nízkou emisivitou = vlhká půda Půda s nízkou odrazivostí a vyšší emisivitou = suchá půda s vyšším obsahem humusu 57 3. MW zářivé vlastnosti ovlivněny vlhkostí • Dielektrická konstanta suché půdy = 3 • Dielektrická konstanta vody = 80 Přítomnost vody v půdě zvýší emisivitu z 0.6 na 0.95 a drsností • Vyšší nerovnost povrchu (nebo přítomnost vegetace) zvýší odrazivost a potlačí vliv vlhkosti 58 Rozpoznání vlivu vlhkosti a vlivu nerovností u MW– použít měření pod různým úhlem dopadu • strmé (malé) úhly dopadu – větší vliv přítomnosti vody než drsnosti • velké úhly dopadu – větší vliv drsnosti než vody 59 Spektrální charakteristiky – velmi využívány od doby konstrukce hyperspektrálních skenerů, kterými jsou měřeny odrazivosti a emisivita ve velmi úzkých spektrálních pásech – jsou důležité polohy absorpčních pásů – přesná poloha jejich minim a tvar absorpčních pásů 60 61 concrete= beton tar= dehet 62 1.část 63 Měření množství zářivé energie v odraženém nebo emitovaném záření od jednotlivých částí zemského povrchu • 1. Registrace změn způsobených chemickou reakcí – fotografické kamery • 2. Odečítání změn elektrických veličin – různé varianty radiometru 64 je nutné znát podmínky měření – • časový okamžik řešení • vlnovou délka nebo rozsah vlnových délek měření • polarizaci • místo měření • úhel měření 65 Výsledek měření závisí na geometrickém uspořádání měření – tyto parametry jsou souhrnně označovány jako přístrojové parametry Měření v polarizační rovině – pouze u radarových přístrojů 66 Měření prováděné v určitém intervalu vlnových délek – spektrální měření Panchromatické - měření ve 1 intervalu celého viditelného, případně NIR záření Multispektrální měření – měření ve více intervalech vlnové délky Hyperspektrální měření – ve více jak 15 pásmech - spojité měření Spektrální rozlišovací schopnost přístroje – počet a šířka pásem 67 2 druhy multispektrálního měření • paralelní měření - záření měřeno v různých vlnových pásmech současně • sekvenční měření – záření měřeno postupně – během doby měření nelze měnit místo - jedná se o měření z 1 místa = stacionární měření 68 stacionární měření - v praxi – měření na větším počtu míst, která souvisle pokrývají plochu určitého území – to lze pomocí fotografických kamer nestacionární měření - radiometr– nutnost změny polohy přístroje nebo jeho geometrického uspořádání 69 Profilové (trasovací měření) = změna měřeného místa podél čáry = radiometr (trasovací radiometr) umístěn na pohyblivém nosiči Měření v ploše (obdoba fotografie) = zobrazující radiometr = skener – měření záření podél směru pohybu nosiče i napříč jeho pohybu 70 Prostorová rozlišovací schopnost přístroje = velikost plochy, z níž je měřena elektromagn. energie – jedna hodnota v jednom pásmu – při sestavení do obrazové podoby je představena 1 pixelem. U fotografických kamer je rozlišovací schopnost – dána počtem čar na 1 mm 71 Druhy nosičů: • Letadla • Družice • Ostatní – balóny, nepilotovaná letadla Data u fotografických kamer zaznamenána přímo na nosiči Data u skenerů většinou přenášena radiovou cestou do přijímací stanice, kde jsou zaznamenána 72 Základní prvky radiometru (nefotografický způsob) Dopadající záření Optický systém detektor předzesilovač Optický systém je tvořen čočkami a zrcadly Spektrální dělič vymezuje jednotlivá pásma Výstupní signál 73 Záření vymezené spektrálním děličem dopadá na detektor Detektor z takové látky, že mění svůj elektrický odpor v závislosti na absorbované energii – měří se změna elektrického proudu nebo napětí v obvodu, jehož součástí je detektor Změna elektrické veličiny je zesílena předzesilovačem 74 Odezva = základní vztah mezi dopadajícím tokem záření a velikostí výstupní veličiny R= ( V − VN ) ∆V = ∆Φ ( Φ − Φ N ) kde ΦN je tok, který je stejně velký, jako je tok částí radiometru = vnitřní šum přístroje VN odpovídá el.veličině naměřené pro šum přístroje R udává, o kolik se změní elektrická veličina v závislosti na změně dopadajícího záření 75 Citlivost přístroje (W-1) = převrácená hodnota šumu přístroje D= 1 ΦN Radiometr je citlivý do hodnoty Φmax – udává V max Tyto údaje charakteristické pro každý radiometr 76 Zorné pole = vymezuje velikost zářivého toku dopadajícího do radiometru objektiv s poloměrem ra ohnisková vzdálenost objektivu f poloměr detektoru rd rd β = 2arctg f 77 Zorné pole vymezuje plochu na zemském povrchu (kolmý směr měření) o poloměru r Velikost plochy = velikost 1 pixelu β r = h.tg 2 β P = π .r = π .h tg 2 2 2 2 h r 78 Zorné pole radiometru r poloměr kruhu vymezeného zorným polem β h - výška přístroje f – ohnisková vzdálenost optiky 79 Prostorový úhel Ω, který udává prostorové zorné pole radiometru, je P 2 β Ω = 2 = π .tg , h 2 P = π .r 2 Plocha měřená zorným polem 80 Velikost měřené zářivé energie d Φ LdP = cosθ .dP.dΩ 2 r = h.tgθ dP = r.dϕ .dr dP = h. sin θ .dϕ .dθ 2 cos θ . h dr = dθ 2 cos θ 81 Velikost prostorového úhlu je podíl projekční plochy objektivu A.cosθ ke čtverci vzdálenosti elementu dP od přístroje cosθ cos 3 θ dΩ = A. = A. 2 2 h ( h / cosθ ) θ A.cosθ h A 82 Celkový tok záření měřený radiometrem β 2 2π Φ = A.∫ ∫ L(θ , ϕ ). cosθ . sin θ .dϕ .dθ 0 0 J e-li L konstantní v celé ploše, je tok záření, který nezávisí na h π 2 β Φ = . A.L. sin 4 2 83 Radiometry na družicových nosičích – mají úhel β menší než 1° Pro něj platí sinβ=β Je-li dopadající tok menší než šum radiometru – nelze měřit Zvětšení dopadajícího toku = když se zvětší plocha P – horší rozlišovací schopnost – větší je u MW a IR 84 Měří se v intervalu vlnových délek • Celkový tok v tomto intervalu je λ2 Φ = ∫ Φ ( λ )dλ λ1 • Spektrální interval je vymezen spektrálním děličem o funkci T(λ) λ2 Φ = ∫ Φ ( λ ).T ( λ ) dλ λ1 85 Velikost výstupního napětí je λ2 V = ∫ R( λ ).Φ ( λ ).T ( λ ).dλ λ1 Velikost výstupního napětí je zjednodušeně V = R S .L´ ∆λ kde RS je odezva systému, L´je celková průměrná zář L´= L .∆λ 86 T1(λ), T2(λ) – filtry – hodnota zář. toku naměřená filtrem se liší pro T1(λ),ale je stejná pro filtr T2(λ) 87 Měření v desítkách pásem – • spektroradiometry, • hyperspektrální skenery • Čím větší počet úzkých pásem, tím je informace přesnější 88 Rozklad záření – hranolem, mřížkou optickými filtry 89 Hranol – účinnost závisí na optických vlastnostech materiálu (index lomu) vrcholovém úhlu 90 Záření různých vlnových délek se láme pod různým úhlem a vystupuje z hranolu na různých místech absolutní index lomu n =√(ε r.µ r), 91 Odstup lomených paprsků je různý pro různé vlnové délky, kterým je nepřímo úměrný Někdy je více hranolů – jeden nestačí 92 Disperzní mřížka – rozkládá odrazem nebo lomem Schopnost separace je dána: • počtem vrypů a • úhlem dopadu záření a • úhlovou velikostí vstupní apertury (otvoru) 93 Rotující mřížkastejný detektor a) b) Statická mřížka – více detektorů 94 Optické filtry Nejčastěji používané spektrální děliče 2 druhy – absorpční filtry interferenční filtry Absorpční filtry – přírodní materiály Ge, Si, barvené sklo – pohlcují záření určité vlnové délky 95 Interferenční filtry – několik vrstev dielektrika na vhodné podložce – filtrem je propuštěno jen záření určité vlnové délky Vlnová délka propuštěného záření závisí na tloušťce vrstev – na jedné podložce víc různých tlouštěk – výhodný je kruhový otáčivý filtr – různému vlnovému intervalu odpovídá různé úhlové natočení filtru 96 Výměnné filtry Kruhový proměnný filtr 97 Mřížky a interferenční filtry nutno doplnit o dodatečné filtry, které odstraňují záření vyšších harmonických frekvencí Polopropustná zrcadla – jednoduchý nástroj pro vymezení určitého vlnového rozsahu – část odráží, část propouští – na oddělení IR a V záření 98 Sekvenční měření – jeden detektor, na který dopadá záření různých vlnových délek – otáčením hranolu nebo mřížky, výměnou filtru před detektorem Paralelní měření – řada detektorů pro jednotlivé vlnové rozsahy – DPZ Výsledná spektrální oblast radiometru – ovlivněna spektrálními charakteristikami ostatních optických prvků a detektorem 99 Princip fotografie – citlivost halogenidů stříbra na světlo halogenid stříbra doplněn o další sloučeniny (barviva) a je rozptýlen v koloidním roztoku želatiny Fotony rozloží nestabilní halogenidy na Ag a halony Vzniká latentní obraz – vývojka a ustalovač ukončí procesy 100 Černobílý materiál – různá citlivost na různé vlnové délky • nesenzibilovaný citlivý na modrou • ortochromatický necitlivý na červenou • panchromatický – citlivý na V záření Barevný – 3 vrstvy s barevnými pigmenty - princip aditivního skládání barev • infračervený – citlivý na červené a blízké IR • spektrozonální – citlivý na blízké IR – obraz v nepravých barvách 101 Vlastnosti filmového materiálu – popisuje: Optická hustota (=denzita) pro vyjádření stupně zčernání 1 = logna hodnotě log expozice H Senzitometrická křivka – závislostD denzity τ H = E.t 102 Senzitometrická křivka – závislost denzity na log expozice 103 Senzitometrická křivka = závislost mezi množstvím světla a stupněm zčernání Gradace senzitometrické křivky = směrnice přímkové části ∆D G= = tgα ∆ log H 104 Citlivost filmového materiálu: Ú Deutsche Industrie Norm – DIN American Standard Association – ASA • Citlivost roste s velikostí zrn rozlišovací schopnost = velikost prostorového detailu – RS klesá s rostoucí velikostí zrn kontrast – vyjádření kvality materiálu τ max K= τ min 105 Základní vlastnost = změna elektrických vlastností (vodivosti) po dopadu zářivé energie Předaná energie 1 fotonu, kde h je Planckova konst. c rychlost světla λ vlnová délka, ν frekvence c Q = h. = h.ν λ 106 Celková předaná energie Φ = N.Q, kde N je počet fotonů Dělení detektorů: podle způsobu reakce na: tepelné – absorpcí energie se zvýší teplota fotonové – změna vodivosti 107 Funkce tepelného detektoru nezávisí na vlnové délce Funkce fotonového detektoru závisí na vlnové délce – reakce roste až do určité hodnoty λ (=bod zvratu) na vyšší λ už nereaguje 108 Si a Ge mají bod zvratu na 1.1 µm Pro IR delší PbS do (2.9 µm), InAs (do3.2 µm) Pro IR 8µm – 12 µm měření vyvinuty trojné sloučeniny – telurid rtuti a kadmia (HgCdTe) aj. V IR – i záření vlastního detektoru a jeho blízkosti – nutné chladit (teplota suchého ledu 195 K) 109 Spektrální citlivost - vztah mezi velikostí výstupního signálu a vlnovou délkou Časová konstanta – rychlost reakce detektoru na dopad. záření fotonové rychlejší – mikrosekundy, ns, - určuje frekvenci záznamu změny zářivého toku a odečítání výstupních hodnot 110 Časová nezávislost odezvy – při konstantním zářivém toku klesá hodnota výstupního signálu – proto se přidává přerušovač, který v pravidelných intervalech dopadající záření přerušuje - na změny v tomto intervalu se nebere ohled a výsledkem je průměrná hodnota napětí 111 Přerušovač 1)Lze jím celkově vylepšit kvalitu měření 2) Používá se ke kalibraci 112 Detekční schopnost - měřit nízké hodnoty zářivého toku – vliv šumu detektoru = signály s náhodnou amplitudou a frekvencí, které vznikají v detektoru Šum detektoru určuje minimální měřitelný tok záření Velikost šumu detektoru je nepřímo úměrná kvalitě detektoru 113 Pro porovnání šumu dvou detektorů je nutno znát: • vlnovou délku • modulační frekvenci přerušovače • plochu detektoru nebo jeho teplotu • šířku frekvenčního pásma elektroniky 114 Materiál pro detektory: Ve spektrálním pásmu 0.5 – 1.1 µm: křemíkové fotodiody + jednoduché filtry Ve spektrálním pásmu do 1.7 µm:germaniové fotodiody Ve spektrálním pásmu IR – 1 – 3 µm: InAs 1 – 5 µm: InSb (antimonid india) daleké IR: CdHgTe (telurid rtuti a kadmia), PbSnTe 115 Velikost odezvy v rozsahu měřených hodnot (ΦN, Φmax ) nemusí být konstantní Ú Tento vztah je udáván funkčním předpisem, nebo tabulkou numerických hodnot Kalibrační vztah je závislost Φ na V a může být funkcí vlnové délky 116 Kalibrace se provádí v průběhu měření Ú Způsoby jsou různé • U měření odraženého záření (V a blízké IR) se jedná o porovnání se standardem • Skutečná kalibrace pouze u TIR Vnitřní kalibrace – standardní zdroj uvnitř spektroradiometru – ozáření detektoru, když se neměří zemský povrch – přímé ozáření nebo procházející celým optickým systémem 117 V pásmu V záření problém určení přesných hodnot absolutní zářivosti a geometrii kalibračního zdroje – proto se měří jen v relativních jednotkách U družicových přístrojů se ke kalibraci používá sluneční záření – v kosmu je stálé Je-li známa teplota –lze zjistit emisivitu pro danou λ 118 Pozemní kalibrace – před použitím na družici - zjišťuje se vnitřní kalibrace systému – obtížná úloha z hlediska vhodného zdroje Pro kalibraci družicového spektroradiometru – srovnávací pozemní měření – kde je nutno zachovat shodu: • Časovou , zorného pole, směru pozorování, vlnového rozsahu A je nutno vzít v úvahu vliv atmosféry 119 Srovnávací pozemní měření – lze použít i pro kalibraci : • prostorové rozlišovací schopnosti • spektrální čistoty radiometru 120 Vytvořit obrazová data – nutno přejít od měření v jednom směru (trasový radiometr) k plošnému = dvousměrnému měření Dvousměrné měření – ve směru letu a napříč – většinou kolmo, někdy po části kružnice Tento způsob je nazýván skenování = řádkování – měřená data uspořádána do stejného prostorového uspořádání jako při měření vzniká obraz 121 Z jednoho cyklu měření – jeden řádek Z jednoho měření – 1 bod = 1pixel = obrazový element Přístroje provádějící takováto měření = řádkující = zobrazující radiometry = skenery 2 druhy skenerů – • mechanický, • elektronický 122 Mechanický skener – pro posun zorného pole radiometru – používá pohyblivé zrcadlo, kterým pohybuje mechanický systém Zrcadlo a mechanický systém = skenovací jednotka skeneru – • je-li před objektivem = předmětový skener • je-li za objektivem = obrazový skener 123 Obrazový skener – vyžaduje velký vstupní úhel objektivu a velké zorné pole a dobrou optiku u krajů – obtížné Předmětový skener – vytváří obraz vždy na optické ose objektivu – je proto třeba korigovat jen sférickou vadu a chromatickou aberaci objektivu – skenovací jednotka přenáší pouze paprsek s malou rozbíhavostí 124 Zrcadlo a mechanický systém = před objektivem = předmětový skener za objektivem = obrazový skener obrazový skener předmětový skener 125 Geometrie měření mechanickým skenerem Pro případ lineárního skeneru s kolmými řádky x – směr podél řádky y – směr podél letu Předpoklad: měřený povrch rovný, pohyb nosiče rovnoběžně s povrchem Země V – rychlost nosiče h – výška nosiče 126 Celkové zorné pole < - θ 0 ,+θ 0 > = 2 θ 0 Délka vymezená celkovým zorným polem = šířka záběru: L = 2h.tg θ 0 Plocha měřená za časovou jednotku = snímací kapacita skeneru 2 (km /s): M=v.L 127 128 MSS (Landsat) Mechanický skener: 6 detektorů pro každé pásmo (celkem 24 pro 4 pásma) Filtry Oscilující zrcátko 129 Velikost pixelu = určován OZP = okamžitým zorným polem (IFOV = ) instantaneous field of view x = h.tg θ pro velké h a malé β y: h h dx = .dθ = βx 2v obou směrech 2 Je-li OZP stejný, platí: cos θ cos θ h ∆y = .β y cosθ ∆ y = ∆ x.cos θ 130 Problémy: 1. 2. Při skenování s velkými úhly θ se protahuje tvar pixelu podél řádky Pro úhly θ > 45°: Data: zaznamenána pro úhly θ v ohniskové vzdálenosti f, ale zobrazena na rovinu 131 Chyba vzniklá pro velké úhly je tedy: OA´−OA = f .(θ − tgθ ) Výsledkem chyby: • ještě větší smrštění krajů řádek • Přímkové objekty šikmé ke směru řádek - zakřiveny 132 3. Vliv zakřivení Země – u meteorologických družic – ještě větší srážka u krajů 133 134 4. Poziční chyba způsobená nerovností terénu Směr k detektoru θ ∆x = ∆h.tgθ ∆h 7. 5. od 13.45 chyba ∆x 135 r 5. Poziční chyba vzniklá pohybem nosiče v průběhu T = doby potřebné k pořízení řádky o délce L – velikost posunu ve směru letu: x – poloha bodu v řádce, v – rychlost letu x.v.Tr ∆y = L 136 6. Úhyb v důsledku otáčení Země 7. Nestabilita nosiče – sledování přesné polohy pomocí gyroskopů a GPS 137 Podmínky návaznosti při skenování tp - doba, za kterou se OZP skeneru posune o jeden pixel Tr doba poří zení jedné řádky Tr .β x tp = 2.θ 0 frekvence odečí tání elektroniky 2θ 0 1 fe = = t p Tr .β x 138 Podmínka návaznosti řádků ∆y = v.T s Je závislá na rychlosti nosiče v a době skenovacího cyklu Ts, která je Tr a doba kalibrace a doba, kdy se neměří (zpětný chod zrcátka) 139 Elektronický skener = stírací skener Místo mechanického skenerového mechanismu je vytvořeno řádkové/ maticové pole detektorů - ty jsou umístěny v ohnisku optiky – každý detektor registruje záření z plochy 1 pixelu – v zorném poli skeneru neustále celá řádka, která je kolmá na směr letu 140 141 Velikost pixelu – podle předchozího obrázku: d ∆x = h. L = n.∆ x, kdef n je počet detektorů Ú Šířka záběru Podmínka návaznosti pixelů splněna Podmínka návaznosti řádků – jako u mechanického skeneru – Ts je elektronickou záležitostí 142 Měření elektronickým skenerem: Přenos velikosti náboje z detektoru do paměťového registru Paměťové registry jsou propojeny a tvoří sériové transportní řady Na výstupu se tvoří signál další obrazové řady – hodnoty z paměťových registrů sériově přenášeny přes předzesilovač jako napěťové signály 143 Délka expozice – několik milisekund 144 Rozměry detektoru - µm • Několik set až desítky tisíc čidel=pixelů v řádku • Velikost CCD – několik cm, • hmotnost několik g 145 Výhody elektronických skenerů – • jednodušší konstrukce • lepší prostorová rozlišovací schopnost • větší radiační rozlišovací schopnost • vyloučení překrytu pixelů v řádce – u maticového uspořádání – i mezi řádky Nevýhody: nutnost kalibrace každého pixelu 146 Na výstupu z detektoru – napěťové signály U leteckých nosičů – záznam na magnetické medium – zpracovávaný ne letadle U družicových nosičů – přenos do přijímací stanice 147 Jednotlivé části systému přenosu: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. vícestupňový předzesilovač detektoru kalibrační elektronika směšovač měřeného a kalibračního signálu vysílač – při přímém vysílání (buď) záznamové médium vysílač – při měření mimo dosah přijímací stanice (nebo) kontrolní jednotka 148 Předzesilovač Ú – slabý výstupní signál je zesílen a upraven do analogové/digitální podoby • U analogového signálu – amplituda odpovídá vstupnímu signálu – nepřesnosti a kvalita signálu se snižuje • U digitálního záznamu – přeměna napěťového pulsu v analogo/digitálním převodníku (A/D převodník) – vyšší kvalita 149 Při měření jsou do záznamu přidávána kalibrační data pro korekci dat Kvalita zaznamenaných dat závisí na kvalitě záznamového zařízení – • je tedy potřebná vysoká hustota záznamu a celková kapacita 150 Letecké nosiče – Lidská posádka – kontrola Pohyb letadla – zdroj chyb – rotační pohyby kolem 3 hlavních os, snos letadla větrem, nepřesnost udržení výškové hladiny neustále se zvyšuje kvalita kontroly letu atmosférou omezené možnosti letu 151 U leteckých nosičů: Větší skenovací úhly – chyby při krajích snímků Malé výšky letu – problémy v horských terénech – výška letu se má měnit v rozsahu 10 % Stereoskopické využití – pouze u stranového překryvu a ne podélného – při dvou sousedních náletech se změní měřítko obrazu – i velký časový krok (někdy) 152 Družicové nosiče = ideální nosiče – to je známo od začátku existence DPZ 1) Velká výška • Malé zorné pole • Větší plocha měřeného území – až tisíce km 2 ) opakovatelnost měření – časová rozlišovací schopnost – dny - až minuty 153 možnost zajistit stejné podmínky osvětlení Sluncem • = stejný úhel Slunce nad místním obzorem – rotace dráhy družice = úhlové rychlosti pohybu Země –slunečně synchronní dráhy geostacionární dráha- neustále nad stejným místem na zemském povrchu – vysoká výška – 36 000 km – družice se pohybuje v rovině zemského rovníku – velká část zeměkoule ve zkreslení Konec ZP – 12.5. 2008 154 3) možnost měření v reálném čase – data měřená skenerem jsou přenášena radiovou cestou do pozemní přijímací stanice, která je v dosahu – řada přijímacích stanic – každá družice má své Pokud družice není v dosahu – používají se - spojové družice, které jsou na na geostacionární dráze 155 156 Družice jsou stabilizovány –vyšší kvalita než u leteckých nosičů odchylky od požadované polohy minimální Tyto odchylky jsou registrovány Družice jsou vybaveny aktivním motorickým systémem na korekci polohy Nejsou tu rušivé vlivy atmosféry 157 Životnost družic: Dána pohonnými hmotami v motorickém systému Spolehlivostí elektronických systémů Spolehlivostí měřící aparatury 158 159 Etapa, kdy je z naměřených dat získána informace Zpracování je obtížný proces, nemusí představovat vždy stejný postup řešení Jsou zpracovávány různé typy dat DPZ pro různé účely 160 Jednoznačná formulace úlohy – musí odpovídat možnostem dat Kvalita dat je dána: • technickými parametry měření • geometrickým uspořádáním měření • stavem atmosféry • intenzitou zdroje měřeného záření 161 Naměřená radiometrická veličina f(x,y) f je funkcí λ , času t, polarizace p Měření probíhá pro • L vlnových délek • T časových okamžiků • P polarizačních rovin Celkem bude změřeno M = L.T.P hodnot v pixelu 162 Poloha měřeného pixelu dána • pravoúhlými souřadnicemi(x,y) nebo • zeměpisnými souřadnicemi (ϕ,λ) 0<x<X 0<y<Y, kde X a Y jsou rozměry měřeného území 163 Funkce radiační veličiny – • je nezáporná, konečná veličina • pro každou hodnotu platí 0 ≤ f m ( x, y ) ≤ DH m • fm má přesnou lokalizaci, lze ji prezentovat v grafické podobě, je to obrazová funkce 164 Celý naměřený soubor = obraz Vizualizace = převod naměřených dat do obrazové podoby – zobrazení DH (digitálních hodnot) formou pixelů zobrazených ve stupních šedi/v barvách Je-li m >1 – víceobraz = obraz tvořený větším počtem pásem 165 Je-li L > 1 multispektrální obraz Je-li P > 1 multipolarizační obraz Je-li T > 1 multitemporální obraz 166 DPZ řeší vztah mezi naměřenou radiační veličinou (zářivý tok, zář, intenzita záření,..) na nosiči a druhovými a stavovými parametry látek, které se nacházejí v oblasti měření 2 typy úloh – přímá a nepřímá 167 Přímá úloha: Nechť jsou v daném místě známy všechny vnitřní parametry měření s(x,y) a všechny charakteristiky dopadajícího záření. Úkolem je určit radiační veličiny f(x,y) popisující záření daného místa 168 Obrácená úloha Za předpokladu známých hodnot radiační veličiny a známých charakteristik dopadajícího záření je úkolem nalézt soubor druhových a stavových parametrů V praxi se řeší tato úloha !!!!!!!!!!!!! 169 Pro řešení je nutno nalézt vztah mezi radiační veličinou a druhovými a stavovými parametry f(x,y) = A[s(x,z)] A je přenosová matice 170 Nelze popsat všechny možnosti druhových a stavových parametrů Je vyhledáván vztah mezi vybranými parametry a radiačními hodnotami v konkrétním případě Zobecnění je problém – časová proměnlivost atmosféry i stavových parametrů 171 Fotogrammetrické zpracování Speciální zařízení pro DPZ – denzitometr, překreslovač, směšovací projektor Vizuální interpretace 172 Maticové uspořádání digitálních hodnot Kódování – vychází z definice informace: M = SE M – celkový počet stavů S – počet možných stavů jednoho prvku (2= ANO/NE, VODIČ/NEVODIČ) E – počet prvků (př. 8 pro 8bitová data) M= 28 = 256 173 Jednotka informace = množství informace potřebné k zapsání 2 různých stavů 1 pixelu 2 log M=E.log2S je množství informace v bitech 1 byte = 8 bitů Obrazová funkce často 8bitová hodnota: M = 256, S = 2, pak E = 8 174 Kódování i jiná: VHR data (data s velmi vysokým rozlišením – 11 bitů Radarová data – 16 bitů MSS – 6 bitů 175 Histogram- sloupcový graf vyjadřující četnost DH obrazového souboru četnost 0 255 DH 176 Digitalizace = převod analogového signálu do digitální podoby – rastrové struktury: 2 úlohy • určit periodu odečtu signálu • Určit DH – rozdělením do jednotlivých úrovní kvantování, které jsou převedeny do vybraného kódování (daného radiometrickou rozlišovací schopností) 177 kvantování í vzorkován 178 Systém uložení digitálních obrazových dat: 1. Pásmo – hodnoty A 2. pásmo – hodnoty B 3. pásmo – hodnoty C Systém BSQ (band sequentional) AAAA…BBB….CCCCC Systém BIL (band interleaving by line) m.Am.Bm.C (m je počet sloupců) Systém BIP (band interleaving by pixel) ABCABC 179 7.5. ve 13:45 180 4 základní úlohy: Rektifikace a restaurace obrazu Zvýraznění obrazu Klasifikace Postklasifikační úpravy 181 Rektifikace – slouží pro převedení do souřadnicového systému naměřená data – nutno opravit poziční chyby vzniklé ze: změny výšky nosiče polohy nosiče, jeho rychlosti zakřivení Země 182 Různé úrovně rektifikace: - Žádná Určení přesné lokalizace 1 bodu obrazu Určení 4 rohových bodů Geometrická transformace ve 2D Ortogonální transformace 183 Geometrická transformace ve 2D: K dispozici jsou 1) Obrazová data bez souřadnicového systému Mapový podklad (např. vektorová data) Princip – najít odpovídající si páry vlícovacích bodů pro určení transformačních rovnic 2) 184 x,y – mapové souřadnice X,Y – souřadnice nekorigovaného obrazu X=f1(x,y) Y=f2(x,y) f1(x,y), f2(x,y) – transformační rovnice – polynomy různého řádu 185 Polynom 1. řádu: • posunutí, • pootočení, • změna měřítka – minimálně 3 páry vlícovacích bodů X = a1 x + b 1 y + c 1 Y = a2 x + b2 y + c2 186 1. Je nutno definovat výstupní matici korigovaného obrazu 2. Je nutno určit digitální hodnoty v pixelech v korigovaném obrazu 187 188 Způsob výpočtu nových DH v pixelech: • metodou nejbližšího souseda – převzatá hodnota • metodou bilineární transformace f = A. f (a) + B. f (b) + C. f (b) + D. f (b) f (a ) + 3. f (b) • kde a- DH nejbližšího pixelu • b – DH tří nejbližších pixelů • A, B, C, D váhové funkce podle vzdálenosti 189 • Metoda kubické konvoluce – do výpočtu vstupuje 16 nejbližších pixelů 190 Restaurace obrazu = oprava radiometrických hodnot Oprava chyb vyplývající z kalibrace přístrojů ze změny ozáření v různém ročním období, v různém okamžiku dne z geometrie letu – změna v úhlu ozáření v jedné řádce ze stavu atmosféry 191 Zvýraznění obrazu = vylepšení pro nalezení co největšího množství informací obsažených v datech důležité, protože citlivost zraku je menší než rozsah většiny měřených dat Zvýraznění pro 1 pásmo Zvýraznění pomocí více pásem 192 I. Zvýraznění pro 1 pásmo A. Metody bodového zvýraznění = metody neuvažující hodnoty v okolí pixelů 1. roztažení histogramu – lineární, - nelineární 193 194 2. Barevné zvýraznění –při prohlížení pásem ve stupních šedi rozlišovací schopnost lidského oka je cca 30 stupňů šedi, barvách lidské oko rozpozná cca 10 x více v 195 Prostor barevného vnímání B = jas bílá zelená H = odstín červená S = sytost Jednotlivé DH – zobrazeny paletou barev= pseudobarvy modrá 196 B. Zvýraznění pomocí více pásem zobrazení dat metodou barevné syntézy – většinou pomocí 3 složek obrazu = tří pásem – každé z nich vloženo do jedné z barevných os – R, G, B • Vzniká obraz ve : Ú skutečných barvách, tj. barvy v obraze odpovídají skutečnosti nepravých, falešných barvách 197 I. Zvýraznění pro 1 pásmo B. Lokální zvýraznění Filtrace obrazu – metoda tzv. lokálního zvýraznění, tj. zvýraznění, které je provedeno postupně pro každou hodnotu obrazového souboru na základě jeho DH a DH pixelů v jeho okolí Okolí je definováno kernelem = pohybujícím se oknem= maskou 198 Kernel: 1 1 1 1 2 1 1 1 1 12 13 12 11 11 12 .. .. .. .. .. .. 12 12 13 11 11 12 .. .. .. .. .. .. 13 12 13 13 12 12 .. .. .. .. .. .. (1.12+1.13+ …).1/9= NH (nová hodnota) 199 Účel filtrace: 1. Potlačit malé rozdíly mezi DH – a zvýraznit velké rozdíly vysokofrekvenční filtry – zvýraznění hran a linií tj. vyhladit obraz – nízkofrekvenční filtry – průměrový (všechny hodnoty v kernelu = 1) 200 II. Zvýraznění pomocí více pásem Dělení obrazu obrazem – pomocí poměru 2 pásem lze např. 1. • • odstranit vliv ozáření a stínu, rozpoznat zelenou zdravou vegetaci v poměru IR a R pásem 201 2) Vegetační indexy – charakterizují nárůst odrazivosti mezi R a NIR pásmem (near infra red) – nejčastěji používaný – NDVI (normovaný rozdílový vegetační index) (nově vypočtený kanál): NDVI = (NIR – R)/(NIR + R), kde IR infračervené pásmo, R červené 202 3) transformace do jiného barevného systému – IHS – intenzity-huesaturation 203 204 Klasifikace Metoda, kdy každému pixelu je přiřazena příslušnost ke třídě (souboru vnitřních parametrů) Je nutno stanovit klasifikační pravidla – v závislosti radiačních hodnot na druhových a stavových parametrech Příznak = vlastnost, kterou je možné odlišit danou třídu od ostatních ploch – může být obsažena v jednom nebo více pásmech 205 Příznakový prostor = složky obrazových dat (= kanály), které slouží pro sestavení klasifikačního pravidla Druhy příznaků: spektrální – vyjadřují odrazivé nebo vyzařovací vlastnosti zkoumaného povrchu prostorové – jsou dány prostorovou homogenitou objektu, což určuje jeho hranici, nebo texturou objektu časové – založeny na změnách třídy v čase 206 Druhy klasifikací: Klasifikace: • pixel-po-pixelu nebo po segmentech řízená neřízená hybridní neuronové sítě • jiné metody – texturální klasifikace 207 Řízená klasifikace: • Metoda, kdy je vybrána část obrazových dat – vzorových ploch pro jednotlivé třídy = je připravena trénovací množina • Trénovací množina je složena z trénovacích ploch tříd • Trénovací množinu je nutno zkontrolovat, aby vyjadřovala příznaky, tj. vlastnosti, jimiž se od sebe třídy odlišují 208 Kontrola výběru trénovací množiny: • 1) kontrola histogramů – histogram každé třídy musí mít přibližně tvar Gaussova rozdělení poloha histogramů by se pro jednotlivá pásma měla lišit • 2) kontrola rozptylogramů – pro rozpoznání vzájemné oddělitelnosti tříd 209 Kontrola histogramů 210 Kontrola rozptylogramů 211 Druhy klasifikátorů: klasifikátor • minimální vzdálenosti – pixel zařazen do třídy, k jejímuž těžišti je jeho DH nejblíž • rovnoběžnostěnů (parallelpiped) – trénovací množina vymezuje prostorové rovnoběžnostěny, pokud pixel má hodnoty takové, že se vyskytuje v jednom – je do této třídy zařazen 212 Klasifikátor maximální pravděpodobnosti – Hodnotí se rozptyl hodnot, korelace a kovariance vypočte se pravděpodobnost, že hodnota pixelu se vyskytuje v rámci rozdělení jednotlivých tříd, • předpokládá se, že pixely v trénovacích plochách třídy mají normální rozdělení 213 Klasifikátor maximální pravděpodobnosti 214 Bayesovský klasifikátor • Rozšířený klasifikátor maximální pravděpodobnosti – lze vážit příslušnost pixelu k určité třídě podle různých hledisek – udáním apriori pravděpodobnosti Tato pravděpodobnost může odpovídat pravděpodobnému výskytu dané třídy v obraze Nebo může brát v úvahu důsledky chyby klasifikace 215 Bayesovský klasifikátor • Úkolem je zjistit, jaká je pravděpodobnost P1, že daný pixel náleží k určité třídě, má-li určitou DH • Z trénovacích dat lze zjistit pouze pravděpodobnost P2, s jakou bude mít pixel tuto DH, za předpokladu, že se jedná o danou třídu • Podle Bayesova zákona lze P1 vypočítat, je-li předem stanovena P2 216 Neřízená klasifikace Založena na rozdělení obrazu do shluků podle DH v pixelech pomocí shlukové analýzy Výsledkem jsou shluky – třídy, kterým je nutno dodat tématický obsah 217 Princip shlukové analýzy: • Definování přibližného počtu výsledných shluků • Vygenerování počátečních hodnot (centroidů = těžišť pro shluky) • Přiřazení pixelů do shluků, k niž jsou jejich hodnoty • • • • v multispektrálním prostoru nejblíže Výpočet nového těžiště pro shluky Opakování předchozích 2 kroků dokud nejsou zařazeny všechny pixely Určení významu shluků Určení výsledných tříd 218 Klasifikátory neřízené klasifikace: K-means (K-průměrový) – předem určen počet shluků a počet iterací, může být zadána úvodní poloha těžišť shluků zatřídění pixelu do shluku – zjištění nejmenší vzdálenosti pixelu ke shlukům 219 ISODATA – vylepšený předchozí klasifikátor • Může dojít k rozdělení shluku, je-li překročena heterogenita shluku (vyjádřená směrodatnou odchylkou, která je porovnána s násobkem počáteční hodnoty směr. odchylky) • Může dojít ke sloučení dvou shluků, je-li vzdálenost těžišť menší než předem zadaná hodnota • Může dojít ke zrušení jednoho shluku a zatřídění pixelů do ostatních shluků, je-li jeho počet pixelů menší než zadaná hodnota 220 Hybridní klasifikace • Využívají výsledek neřízené klasifikace jako trénovací plochy do řízené • Někdy jsou výsledky řízené klasifikace použity pro neřízenou klasifikaci 221 Po vytvoření klasifikace – je nutno posoudit přesnost klasifikace: - pro celý obrazový soubor – nereálné – výjimečně pro experimentální měření - pro testovací plochy – plochy, které nebyly použity pro trénovací plochy 222 postklasifikační úpravy Úprava výsledného obrazového souboru – většinou odstranění neklasifikovaných pixelů – pomocí filtrace – pozor na použité filtry: filtr majoritní – neklasifikovaný pixel získá novou hodnotu jako hodnotu pixelu,který se vyskytuje v kernelu nejčastěji 223 1.část 224 Meteorologické družice – nejstarší již zač. 60. let – • na geostacionárních drahách – 36 000 km • na polárních drahách – výšky cca 900 km Družice pro DPZ – • speciální pro DPZ • pilotované kosmické lety • meteorologické družice 225 Pasivní – měření odraženého nebo emitovaného záření: • analogové, fotografické • fototelevizní • televizní • skenující radiometry, digitální komory 226 Aktivní – systémy s vlastními zdroji elektromagnetického záření vysílaného k zemskému povrchu • radarové zobrazující systémy • lidary • altimetry • skaterometry 227 Analogová, fotografická zařízení • Vysoká prostorová rozlišovací schopnost • Problémem radiometrická kvalita – závisející na kvalitě filmu • Panchromatické, barevné a IR snímky – kamery LFC, RMK A (USA), MSK-4, MK-4, KATE, KVR 1000, KFA 1000 • Využíváno při špionáži – družice s označením Kosmos (Rusko ) a orbitální stanice – Corona (USA) 228 Televizní systémy analogové • Hned na začátku v 60. letech – nízká RS (3 km) - RBV (Return Beam Vidicon) kamery – i na družicích Landsat 1,2 – 3 pásma – území 185 x 185 km, RS 79 m • 4 rámové značky a 9x9 mřížkových bodů • Na Landsatu 3 – 2 RBV kamery Pan – každá 183 x 98 km s 13 km překrytem 229 Televizní systémy digitální • Systémy obsahující CCD (Coupled Charged Device) – záznamy převáděny na analogový videosignál a nahrávají se na videomagnetofon nebo přímo vysílají • Pokud jsou zaznamenány přímo v digitální podobě, jsou to elektronické skenery 230 Fototelevizní systémy • využívány jen krátkodobě – snímky byly okamžitě vyvolány a pomocí televizní kamery a přenosové techniky data dopravena na Zem 231 232 Příklady družic: • USA – GOES, GOES West, GOES East, G.Next • ESA – METEOSAT, MOP • Rusko – GOMS, Meteor and sea-surface temperatures, humidity, radiation, sea ice conditions, snow-cover, and clouds • Japonsko- GMS (1977), INSAT, Multi-Functional Transport Satellite-1R (MTSAT-1R) vypuštěn 26. února 2005 233 Skenující radiometry • geostacionární družice – jeden oběh Země na kruhové rovníkové dráze = 1 den Meteosat – 3 pásma – V+IR, tepelné a pásmo absorpce vodních par – Ú (5000x5000 pixelů u jednoho pásma, 2500x2500 pixelů u dvou pásem) Data měřena pomocí otáčení družice kolem své osy (100ot/min) – 1 pixel se odečte za 6 µs/12 µs 234 Rozměry: • Průměr družice – 2.1m, • výška 3.2 m, • hmotnost 320 kg Pásma • 0.5 – 0.9 µm - V a NIR, RS = 2.5 km • 5.7 – 7.1 µm - stř. IR, RS = 5.0 km pásmo vodních par • 10.5 – 12.5 µm - TIR, RS = 5 km RS=rozlišovací schopnost 235 Produkty z dat Meteosatu: • Pole větru – CMW (Cloud motion winds) – mapa průměrné rychlosti větru za uplynulých 60 minut – vytvářen ze 3 snímků 4 x denně • Teplota oceánu – SST (Sea Surface Temperature) – radiace emitovaná z povrchu na vlnové délce 11 µm je po atmosférické korekci úměrná teplotě daného povrchu – 2 x denně • Tady je konec – 2.1. 236 • Vlhkost v horní troposféře UTH (Upper Tropospheric Humidity) • Index konvektivních srážek – PI (Precipitation index) je odhadem sumy srážek pro periodu 5 dní – čím chladnější je horní vrstva oblačnosti, tím pravděpodobnější je výskyt srážek z této oblačnosti • Analýza oblačnosti – CA (Cloud Analysis) – sestavována 4 x denně až pro 3 druhy oblačnosti 237 • Výška horní hranice oblačnosti – CTH (Cloud Top Height) – je vytvářen z TIR – pro krok 1500 m ve vrstvě 3 – 12 km • Podpůrná data – CDS (Climate Data Set) obsahuje data z analýz histogramu, uvádí hodnoty korekcí IR pásma – generován 8 x denně 238 • Výpočet albeda A=0.0041.V/cos α, kde V hodnota pixelu ve viditelném pásmu A albedo α - zenitový úhel Slunce • Výpočet radiační teploty R = (IR – IRSPC). IRCAL R je radiační teplota IR hodnota pixelu v IR pásmu IRSPC, IRCAL – kalibrační konstanty (internet) 239 Použití – krátkodobé předpovědi počasí (synoptická meteorologie) – teplota povrchu oceánu, - obsah vodních par, množství srážek, parametry oblačnosti varovné systémy pro extrémní meteorologické a hydrologické jevy - 240 Data přijímána ve stále stejné geometrické podobě – • azimutální projekce v normální poloze ve vzdálenosti geostacionární dráhy – jediný nezkreslený pixel v nadiru 241 Čína : • Perigeum: 35813 km Apogeum: 35854 km Inclinace: 3° doba obletu: 1438.5 min vypuštěna: 2000-06-25 Source: People's Republic of China (PRC) • Comments: Skenující radiometr, a sledování oblačnosti, vodní výpar pro sledování počasí • viditelné a IR vlnové délky – obrazová data každou hodinu 242 243 délka mise 5 let, minimum rozměry: Ú hlavní část 2 metrová krychle (7 foot) Užitná délka 27 metrů (88 feet) hmotnost 2100 kg (4600 lb) výška geosynchronní dráhy 36,000 km (22,000 mi) poloha zeměpisná délka 75W a 135W zeměpisná šířka – rovníková s 0.5° 244 IMAGER CHANNELS AND PRODUCTS CHANNEL 1 2* WAVELENGTH (um) 0.65 3.9 PRODUCT Clouds x x Water Vapor* Surface Temp. o Winds x Albedo + IR Flux x Fires + Smoke x x 3* 6.7 x x x x o 4 11 x x o x x o 5* 12 x x o o x primární pásmo o sekundární pásmo 245 Sea Surface Temperature (SST) 246 http://goes.gsfc.nasa.gov/ GOES-East (12) GOES-West (11) 247 248 249 250 Družice NOAA Výška 833 km, doba obletu 102 minut, 14 obletů za den Multispektrální radiometr AVHRR mechano-optický šířka záběru 2400 km – jedno území měřeno 2 x za 24 hod týmž skenerem 251 252 Pásma AVHRR (advanced very high resolution radiometer)– rozlišovací schopnost (RS) 1.1 km V IR TIR TIR TIR 0.55 – 0.68 µm 0.725 – 1.1 µm 3.55 – 3.92 µm 10.50 – 11.30 µm 11.50 – 12.50 µm 253 Použití: pro meteorologické aplikace - určení oblačnosti – V a IR pro aplikace v životním prostředí – určení NDVI – množství zelené vegetace – vytváří se za 10 dní –(bere se maximum, předpoklad, že alespoň jednou za dní nebyla oblačnost) 254 Pásma 3 – 5: zjišťování • teploty horní vrstvy oblačnosti, • teplota povrchu oceánu, • mapování vulkánů a jejich aktivity 255 Další zařízení = TOVS (Tiros Operational Vertical Sounder) tvořený 3 přístroji : • HIRS/2 – High Resolution IR Sounder 20 kanálů mechanický skener RS 17.4 km – šířka záběru 2240 km • 1.-5.: 14.95 – 13.97 µm - teplotní profily, absorpce CO2 • 6.-7.: 13.64 – 13.35 µm - oblačnost • 8.: 11.11 µm – teplota povrchu • 9.: 9.71 µm – ozón • 10. - 12.: 8.16 – 6.72 µm – obsah vodních par, mraků typu cirrus • 13. – 17.: 4.57-4.24 µm – teplota, absorpce CO2 • 18. – 20.: 4.0 –0.69 µm - oblačnost 256 • SSU (Stratospheric Sounding Unit) –krokový skenující IR spektrometr v pásmu absorpce CO (15 µm ) pro určování teploty ve výškách 25 – 50 km, RS 147.3 km • MSU (Microwave Sounding Unit) – 4 pásma – měření teploty – v absorpčním pásmu O2 (5.5 mm), RS 109 km Ú Data přenášena digitálně přenosem HRPT (High Resolution Picture Transmission) Data přenášena APT přenosem – pouze 2 pásma s RS 4 km 257 Data kódována do10 bitů Data v podobě • LAC (Local Area Coverage), • GAC (Global Area Coverage - méně podrobná než LAC) Z družic NOAA – sledování globálních změn 258 Původní název ERTS (Earth Resource Technology Satellite) Slunečně synchronní dráha _ • výška 915 km u Landsat 1, 2, 3 – periodicita stejného přeletu 16 dní, • výška 705 km – Landsat 4 – periodicita 18 dní 259 MSS (Multispectral Scanner) • 4 spektrální pásma, šířka záběru 185 km, radiometrické rozlišení 6 bitů, RS 80 m 1. 4.pásmo: 0.5 – 0.6 µm - zelené – pro vodní objekty, tvary dna, rozsah sněhové pokrývky 5.pásmo: 0.6 – 0.7 µm - červené – vodní objekty, půda, komunikace, vegetace (spolu s IR) 6.pásmo: 0.7 – 0.8 µm - blízké IR – odlišení vody, aplikace s vegetací a geologii 7. pásmo: 0.8 – 1.1 µm - blízké IR aplikace jako 6. pásmo 2. 3. 4. 260 Skener TM (Thematic Mapper) –příčné skenování • Od Landsatu 4 - RS 30 m, u TIR 120 m 1 pásmo.: 0.45 – 0.52 µm - modré – malý kontrast, vliv rozptylu v atmosféře– k pobřežnímu mapování, identifikace antropogenních útvarů 2. pásmo :0.52 – 06 µm - zelené - vliv rozptylu v atmosféře atmosférického zákalu – mapování výskytu zelené vegetace 3. pásmo : 0.63 – 0.69 µm – červené - průběh komunikací, ploch bez vegetace a antropogenních útvarů – spolu s IR odlišení zelené vegetace 261 4. pásmo : 0.76 – 0.90 µm - blízké IR – pro spektrální vegetační indexy 5. pásmo : 1.55 – 1.75 µm - stř.IR – vegetační studie, vlhkost půdy – odlišení sněhové pokrývky od mraků 6. pásmo : 10.4 – 12.5 µm - TIR – záznam teplotního vyzařování – souvisí s vlhkostí – lze zjišťovat teplotní stres rostlin, v zastavěných plochách teplotní znečištění – používá se ke kvalitativnímu vyhodnocování – RS 120 m 7. pásmo : 2.08 – 2.35 µm - stř.IR - důležité pro geologické aplikace – řada minerálů a hornin – specifické zářivé vlastnosti – rozlišení vegetace obtížnější 262 Landsat 6 – havárie Landsat 7 – ETM+ Advanced TM • RS u 6. pásma – 60 m • RS u panchromatického pásma 15 m Od jara 2003 nejsou dodávána data – nahrazena daty skeneru ASTER 263 1986 – SPOT 1, 1990 – SPOT 2, 1993 – SPOT 3, 1998 – SPOT 4, SPOT 5 Časová RS - 26 dní Výška 822 km, inklinace dráhy 98° Elektronické skenery HRV (High Resolution Visible (SPOT 1- 3)) HRVIR (High Resolution Visible and Infra Red (SPOT 4, 5)) HRG (High Geometrical Resolution = Haute résolution géométrique (SPOT 5)) 264 HRV – 2 multispektrální skenery – podélné skenování – každý zaznamenává území o šířce 60 km od průmětu dráhy letu - s překryvem 3 km- 1 řádka 6000/3000 pixelů – odklon +- 27 ° XS (multispektrální režim) – RS 20 x 20 m, 8 bitů • 0.50 – 0.50 µm - zelené – • 0.61 – 0.68 µm – červené • 0.79 – 0.89 µm – blízké IR PAN režim 0.51 – 0.75 µm – RS 10 x 10 m 265 HRVIR 2 modes: M (monospectral) B2 0,61-0,68 µm, 10 m resolution X (multispectral) B1 0,5-0,59 µm, 20 m resolution B2 0,61-0,68 µm, 20 m resolution B3 0,79-0,89 µm, 20 m resolution MIR 1,58-1,75 µm, 20 m resolution 266 HRG = High Geometrical Resolution 2 režimy: P (panchromatic) PAN 0,51-0,73 µm, 2.5, 5 m rozlišení XS (multispectral) XS1 0,5-0,59 µm, 10 m rozlišení XS2 0,61-0,68 µm, 10 m rozlišení XS3 0,79-0,89 µm, 10 m rozlišení MIR 1,58-1,75 µm, 20 m rozlišení 267 Díky schopnosti náklonu – možnost tvorby DMT Použití : využití půdy, odlišení zástavby, vodních ploch, zelené vegetace Ú Z XS dat – data v barevné syntéze ve falešných barvách Kombinace s PAN – zvýšení prostorové rozlišovací schopnosti 268 Indian Remote Sensing Satellite IRS Od roku 1988 – IRS-1A, IRS-1B, IRS-1C, IRS-P2, IRS-P3 Zařízení – • LISS-1, LISS-2, LISS II, WiFS, LISS III, Pan= RS 5.8 m IRS-1C – poskytuje odchylku +- 2.5° - stereoskopické dvojice 269 Družicový systém CORONA – 1959 – 1972 • Série družic na subpolární dráze s inklinací 77° • Výška letu 200 km – 800 km – délka letu 1 den až 16 dní • Černobílé fotografie, i barevné a IR • RS 12 m až 2 m • Část SSSR a Evropy a Asie • Archiv ve správě USGS - internet 270 Japonská družice JERS-1 radar + 2 optické senzory – OPS – 7 pásem 0.52 – 2.40 µm RS 18 x 24 m Lze pořídit stereodvojice ve směru dráhy letu – výchylka 15.3° před a za nadir 271 Very High Resolution (VHR) družice 1999 – IKONOS • 3 V a 1 IR pásma (vlnové rozsahy jako (TM) Landsatu) RS = 4 m, a 1 PAN s RS= 1m • 11 bitů 2000 - EROS A – PAN 1.8 m 2006 – EROS B –PAN ??? 2001 QuickBird 3 V a 1 IR (vlnové rozsahy jako (TM) Landsatu) – RS =2.4m PAN RS = 0.6 m 272 0.38 and 2.55 µm lze dělit na 217 intervalů, po 10 nanometrech (0.01 µm) detektory pro VNIR (blízké IR) silikonové mikročipy, Indium-Antimon (InSb) pro Short Wave InfraRed (SWIR, mezi 1.0 a 2.5 µm) Pak lze vykreslit spektrální křivky odrazivosti 273 1982 - AIS (Airborne Imaging Spectrometer), 1987 - AVIRIS (Airborne Visible/InfraRed Imaging Spectrometer), AVIRIS – 4 spektrometry s 224 CCD detektory (channels), • Každý se spektrálním rozlišením 10 nanometrů a prostorovým rozlišením 20 metrů. • Celkový rozsah 380 až 2500 nm (jako Landsat TM s pouhými 7 pásmy • Každá řádka 664 pixelů. 274 275 276 277 Aktivní DPZ – radar je zdroj a přijímač zároveň Měření v oblasti MW Záření prochází oblačností, mlhou, tmou MW je citlivé na drsnost povrchu a vlhkost: • Vyšší vlhkost, vyšší drsnost a látky s vysokou dielektrickou konstantou mají velkou odrazivost 278 279 Měření v šikmém směru v závislosti na čase 280 rg rozlišení na Zemi – závisí na šikmém rozlišení a úhlu dopadu rs rozlišení v šikmém směru 281 GR – ground range vzdálenost na Zemi měřeného místa od průmětu dráhy letu Ozařovaná plocha Azimutová rozlišovací schopnost Side lobes=boční laloky 282 Měření v šikmém směru a jeho dopad na velikosti objektů v různé vzdálenosti od průmětu letu 283 Problém terénních nerovností 284 Převrácení objektu na obrazu fotografie radarová data 285 Layover – překryv – dochází k součtu signálů z plochy před terénní nerovností a části vyvýšeného místa = velký odraz Weak return – malý odraz z odvrácené strany terénní nerovnosti Shadow - stín – plochy, odkud není žádný odraz , jsou skryty Forshortening – zhuštění zpětného rozptylu – velký odraz z velké plochy v krátkém časovém okamžiku – na malém místě obrazu 286 Druhy radarů podle antény: se skutečnou aperturou – RAR – azimutové rozlišení – dáno podílem vlnové délky λ a skutečné délky α antény Se syntetickou aperturou – SAR – azimutové rozlišení je upraveno uplatněním Dopplerova principu – viz dále 287 Radar se syntetickou aperturou (Synthetic aperture radar = SAR) zaznamenává rozdíly frekvencí zpětného rozptylu (backscattering signal) v různých polohách nosiče během doby ozařování zemského povrchu (= target) vysílanou energií Signály s většími odchylkami frekvencí nejsou použity Výsledné rozlišení 288 (Space-borne radars) družicové radary Seasat vypuštěn v 1978, v kosmu 98 dní L pásmový radar Šířka záběru (Swath width) 100 km Polarization HH Rozlišení na Zemi (Ground Resolution) 25 m x 25 m 289 Shuttle Imaging Radar, SIRA, SIRB, SIRC The European Space Agency vypustila v roce ‘ 1991: ERS 1 s C pásmovým SAR. 1995 ERS –2 s C pásmovým SAR 2002 ENVISAT s C pásmovým SAR In 1992, the Japanese JERS 1 s L pásmovým SAR(HH) má lepší schopnost pronikat půdou a vegetací než C pásmový radar 290 Radarsat ‘ Vypuštěn v listopadu1995, SAR systém flexibilní z hlediska úhlu dopadu (incidence angle), rozlišení (resolution), šířky záběru (swath width). 291 Death Valley Seasat was an experimental L-band radar bílá místa = forshortening nebo overlay 292 Levý obrázek (SIR-A radar) and plutons in the same scene in the Landsat image on the right EGYPT 293 Shuttle Imaging Radar is a SIR-C image obtained on October 3, 1994 Barevná syntéza ve falešných barvách (false color composite): L-Band HV = R, L-Band HH= G C-Band = B Oblast západního břehu v Izraeli, která zahrnuje Jeruzalém (nažloutlá část vlevo) a horní část Mrtvého moře 294 Jerusalem Mrtvé moře 295 geologický zlom 296
Podobné dokumenty
Zpracování dat
Je z ejmé, že ím mají být výsledné informace podrobn jší, tím bude
specifikace úlohy obsahovat více vnit ních parametr . Vzhledem ke spojitosti
kvantitativních parametr je teoretický po et možných ...
Informační entity, jejich identifikace a popis
Nejstarší formou jsou elektronické mutace tištěných dokumentů, které vznikaly jako přesné
kopie svých papírových předloh. Později využily více možností multimediality a
hypertextuality a staly se t...
PŘESAH TRADIČNÍCH VÝTVARNÝCH OBORŮ A FOTOGRAFIE
dokáže i to, co ani ty nejsofistikovanější špionážní přístroje neumí: z kakofonie hluků vybrat
jen to, co chce. Rodiny, ve kterých mají nějakou tu nedoslýchavou babičku, vědí dobře, že
když se mluv...
MASARYKOVA UNIVERZITA
S nadsázkou řečeno, matematika svým způsobem „předpovídá budoucnost“ – a to je
přece veliké lákadlo zasvětit se do jejích tajů. Tato bakalářská práce odkrývá řadu
matematických definic a vět z obla...
OZ 1/2013 - Obec Vrchoslavice
Tak jako na konci roku zpětně popisuji to, co se nám za uplynulý rok povedlo, tak
nyní, v prvním letošním vydání Obecního zpravodaje Vás chci seznámit s tím, co máme
v tom letošním roce v plánu. Vě...
metody studia struktury - Personalizace výuky prostřednictvím e
představuje síťoví hranic zrn, hran a rohů zrn, které vznikly při tvorbě izolovaných krystalitů
v tavenině a jejich růstu aţ do vzájemného dotyku. Hranice zrn existují v důsledku rozdílů
v krystalo...
Možnosti využití metod dálkového průzkumu a prostorových analýz
objekt na zemském povrchu má vliv na naměřené
hodnoty energie a to jak v čase, tak v prostoru. Proto je nutné, aby tato energie byla měřena prostřednictvím kvantitativních fyzikálních veličin.
Pro ...
4. Dálkový průzkum Země
Scanner je snímací zařízení, které vytváří obrazový záznam. Měřícím prvkem
přístroje je radiometr.
Zemský povrch se snímá po částech (obrazových prvcích).
U multispektrálních scannerů se dopadající...