Mapování situace v České republice
Transkript
Mapování situace v České republice Za obsah publikace zodpovídají výhradně autoři a nemusí vyjadřovat stanovisko Evropské unie. Evropská komise ani Výkonná agentura pro konkurenceschopnost a inovace (EASME) nenesou odpovědnost za způsob využití obsažených informací. Obsah 1 Souvislosti ................................................................................................................................. 3 2 Hranice území .......................................................................................................................... 4 3 náboženství .............................................................................................................................. 6 3.1 4 5 6 7 Česko .................................................................................................................................. 6 3.1.1 Historický pohled na náboženství v Česku ................................................................... 6 3.1.2 Náboženství dnes ........................................................................................................ 6 3.2 Zlínský kraj......................................................................................................................... 7 3.3 Krátká informace o tom, se kterými skupinami víry se budete snažit spolupracovat ...... 8 Energie..................................................................................................................................... 9 4.1 Koncová spotřeba energie v České republice ....................................................................... 9 4.2 Zlínský kraj......................................................................................................................... 10 Celková energie v domovech................................................................................................... 11 5.1 Použití energie v domácnostech ........................................................................................ 11 5.2 Topná chudoba .................................................................................................................. 12 Zapojení místních a národních zdrojů ...................................................................................... 13 6.1 Přetápění - hovořit o vnitřních teplotách v zimě................................................................. 13 6.2 Cestování........................................................................................................................... 13 6.3 Spotřeba............................................................................................................................ 13 6.4 Technologie mohou pomoci, ale spotřeba musí hodně klesnout ........................................ 14 6.5 Vzdělávací zdroje ............................................................................................................... 14 6.6 Měřitelné výsledky ............................................................................................................ 14 Nejlepší praxe ......................................................................................................................... 16 Kontaktní informace: Senior expert: Yvonna Gailly [email protected] (+420) 777 323 792 Jan Hollan [email protected] (+420) 543 239 096 1 Souvislosti V Česku fungují některé státní programy na snižování spotřeby energie obecně a potřeby vytápění v budovách zejména již nejméně čtyři desetiletí. Nicméně nástroje, byly většinou nedostatečné. Stavební standardy jsou desítky let za stavem poznání toho, co by mělo být vyžadováno, stavební praxe většinou nenaplňuje ani tyto nedostatečné normy, většinou jejich naplnění jen slibuje, aby se získalo stavební povolení. Ani stát, ani kraje, ani obce se nesnaží při veřejné výstavbě dávat dobré příklady. Důvodem může být i to, že téměř žádný úředník nebo politik nebere globální oteplování jako skutečné a vážné ohrožení. Přesto existují ve společnosti skupiny, které jsou si vědomy, že je třeba, aby se co možná nejdříve přestala používat fosilní paliva. Stále více lidí si uvědomuje , že naše zásoby uhlí jsou omezené, nové doly by neměly být otevřeny a závislost na ruské ropě a plynu jsou rizika a je třeba se jim vyhnout. V poslední době, díky průlomovému programu Zelená úsporám vytvořenému bývalým ministrem životního prostředí Martinem Bursíkem, se stavebnictví začalo měnit potřebným směrem. To, co bylo považováno za nemožné, například použití mnohem silnější izolace nebo dům v pasivním standardu, bylo prokázáno jako realistický a bezproblémový koncept. Přibývají stovky takových budov ročně. Projekt SPIRIT cílí na náboženské skupiny, které fungují v dostatečné míře zejména na východě země. Jsou to lidé, kteří spolu komunikují o tom, kdo by měl pečovat o osud Stvoření. Výjimečně silně je k tomu nedávno vyzval papež. Předpokladem je zastavení emisí CO2 a dalších skleníkových plynů. Pokud si to uvědomí lidé ve věřících komunitách a naučí se, jak své chování změnit, doufáme, že tak i učiní. 2 Hranice území V Česku žije 10,5 milionu obyvatel (2013). Rozloha země je 78 867 km2. Je rozdělena do 14 krajů a má téměř 6250 obcí, v rozmezí od vesnice čítajících desítky obyvatel do hlavního města Prahy, kde žje registrováno 1,25 milionů lidí a dalších více než 0,1 milionu lidí, tam žije, přestože je registrováno jinde. Hlavní církev, římsko-katolická, má v České republice 7 diecézí . Tab.1: Uvažovaný kraj Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Zl%C3%ADnsk%C3%BD_kraj hranice uvažovaný kraj Zlínský kraj počet obyvatel 590 000 plocha 3964 km2 Veronica bude pracovat v tomto regionu, neboť její hlavní vzdělávací centrum sídlí tam, v malé obci Hostětín. Region má největší náboženskou populaci v Česku. Většina obyvatel jsou rodiny, které tam žijí po staletí, mnoho z nich v malých obcích na vrchovině a v horách. Počet obyvatel zůstává téměř konstantní, někteří lidé se přesouvají z vesnic do měst. Region má 307 obcí ve 4 okresech kolem měst Zlín , Kroměříž, Vsetín a Uherské Hradiště. 9 měst má populace vyšší než 10.000. Tabulka 2: Největší města v kraji Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Zl%C3%ADnsk%C3%BD_kraj město obyvatel(od 1. 1. 2012) Zlín 75 660 Kroměříž 28 971 Vsetín 26 976 Valašské Meziříčí 26 793 Uherské Hradiště 25 454 Otrokovice 18 456 Rožnov pod Radhoštěm 16 877 Uherský Brod 16 835 Holešov 11 854 Bystřice pod Hostýnem 8 463 Tento region tvoří východní část Archidiecéze Olomouc (1,4 milionu obyvatel), s 9 děkanáty z celkem 21 (http://www.ado.cz/obsah/d-kan-ty) a s 152 farnostmi z 419. 3 náboženství 3.1 Česko 3.1.1 Historický pohled na náboženství v Česku Téměř nic není známo o víře obyvatel země před křesťanstvím, které přišlo v průběhu 9. století a stalo se zcela dominantní ve 12. století. Jižní část dnešní Zlínského kraje sahá do oblasti, kam bratři, kněží Konstantin a Metoděj (později svatí Cyril a Metoděj), přišel roku 863, pozváni jako protiváha proti latinských kněží z Bavorska. Oni přeložil bibli do slovanského jazyka (http://en.wikipedia.org/wiki/Old_Church_Slavonic) pomocí své zvláštní abecedy (není již využívána, označuje se nyní jako Glagolská). Liturgie v tomto jazyce dlouho v Česku nepřežila, ale velmi zde přispěla k šíření křesťanství. A stala se základem christianisace jižních a východních zemí se slovanským obyvatelstvem. V 15. století se pod vlivem učení Jana Husa a po období divokých náboženských válek a ničení, rozdělila církev na katolíky a ultrakvisty, jejichž část se koncem století organizovala v Jednotě (českých) bratří. Tak to zůstalo až do začátku 17. století, kdy v průběhu protireformace poslední biskup bratrské, Jan Ámos Komenský (http://en.wikipedia.org/wiki/John_Amos_Comenius) odešel do exilu v Polsku. V roce 1781 vydal císař patent následovaný ediktem, en.wikipedia.org/wiki/1782_Edict_of_Tolerance, který legalizoval aktivitu církví luteránů, kalvinistů a řecké pravoslavné kostelů a hodně změnil pravidla pro Židy. Plná náboženská svoboda byla nicméně zavedena až v roce 1867. Protestantské a pravoslavné církve zůstaly ve srovnání s římsko-katolickou malé. Po 1. světové válce se oddělila z římskokatolické církve skupina kněží a vytvořila Československou církev, viz http://en.wikipedia.org/wiki/Czechoslovak_Hussite_Church. V době kolem 2. světové války se více než 7 % populace prohlašovalo za její členy, takže to byla druhá nejpočetnější církev v Česku. Nyní do ní patří méně než 0,5 % české populace. V celé historii Česka existovaly samozřejmě židovské komunity. Bolestivé středověké časy, i když s některými obdivuhodným momenty a úspěchy, byly následovány prosperující židovskou populací v době před 2. světovou válkou, kdy existovalo 136 židovských obcí. Po holocaustu jen malá část jejich obyvatelstva přežila, ale další Židé přišli z karpatské oblasti. Většina z nich se později nicméně ostěhovala do Izraele. Komunistický převrat v roce 1948 přinesl církvím hrozné časy, hlavně té katolické, povstali noví mučedníci. Za vlády komunistů se populace stala postupně nenáboženskou, další lidé, zejména ve městech, svou víru hodně tajila. Krátká obnova náboženské nálady nastala po roce 1989, ale až do dneška nevydržela. Členství v církvích neustále klesá už od 50. let. 3.1.2 Náboženství dnes V roce 2011 při sčítání lidu, 22 let po pádu komunistického impéria, 34 % se prohlásilo za nevěřící, 45 % nechalo tuto rubriku prázdnou. Jen něco přes 1 milión lidí napsalo, že jsou vyznání římsko-katolického (10 %), téměř třikrát méně než v roce 2001. Překvapivých 7 % populace se prohlásilo za věřící, ale neuvedlo žádnou církev. 3 % uvedlo jinou církev než římskokatolickou. Mapa ukazuje podíl věřících, většina z nich je podle slovenské hranice, především ve Zlínském kraji (převzato z http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cesko): Tabulka3: Členství kostelů s asi 10 000 členů a více, podle sčítání lidu v roce 1991, 2001 a 2011 Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/K%C5%99es%C5%A5anstv%C3%AD_v_%C4%8Cesku Name of faith group English translation Number of members Year of census: 1991 2001 2011 Církev římskokatolická Roman-Catholic Českobratrská církev evangelická Evangelical Church of Czech Brethren 203 996 117 212 51 936 Církev československá husitská Czechoslovak Hussite Church 178 036 99 103 39 276 Pravoslavná církev v českých zemích Czech and Slovak Orthodox Church 19 354 22 968 20 628 Náboženská společnost Svědkové Jehovovi Jehovah's Witnesses 14 575 23 162 13 097 Slezská církev evangelická a.v. Silesian Evangelical Church of the Augsburg Confession 33 130 14 020 8 162 Církev bratrská Church of Brethren 2 759 9 931 10 872 Řeckokatolická církev Apostolic Exarchate in Czechia 7 030 7 675 9 927 4 021 385 2 740 780 1 083 899 Judaismus byl vybrán 1500 osobami v posledním sčítání lidu, 10 židovských obcí má asi 3000 registrovaných členů, celkový počet Židů je až do výše 20 000, http://www.fzo.cz/onas/statistika/, většina z nich ve městech. Ortodoxní a řeckokatolická církev mají více stoupenců než sčítání lidu ukazuje, jelikož mnoho ukrajinských lidí pracující v Česku je z těchto vyznání. Počet muslimů v Česku je nízký, jediná místnost považovaná formálně za mešitu je v Brně. 3.2 Zlínský kraj je nejvíce náboženská a katolická oblast v Čechách. To je způsobeno hlavně tradiční společností, nenarušenou poválečným vyhnáním německy mluvících obyvatel a následujícími pohyby obyvatelstva, jako tomu bylo v mnoha jiných částech Česka. A také tím, že obyvatelstvo bylo v dobách komunismu velmi zapojeno do zemědělství. Nominálně, podle údajů z arcidiecéze, polovina obyvatel jsou římští katolíci, a 10 % obyvatel návštěvuje nedělní mše. Českobratrská církev evangelická ČCE má východomoravský seniorát, které se většinou shoduje se Zlínským krajem, a má téměř 17 000 členů, viz http://www.evangnet.cz/cce/seniorat/vychodomoravsky. Další církve nejsou v regionu moc přítomné, na rozdíl od regionů na severní hranici Česka. Málo lidí ze zahraničí pracuje v regionu, na rozdíl od Prahy nebo Brna. 3.3 Krátká informace o tom, se kterými skupinami víry se budete snažit spolupracovat Praktikující římsko-katoličtí věřící jsou hlavní skupina, s níž budeme pracovat, s pomocí kontaktů na místní kněží. Evangelíci jsou o řád menší skupina, ale snadněji se s nimi jedná a tradičně jsou více motivováni k individuální odpovědnosti Tab. 4: Cílové a náboženské skupiny s nimiž budeme spolupracovat Zdroj: vlastní jednání skupina Evangelická církev českobratrská partner David Mikolášek římskokatolická Děkanský úřad Uherský Brod http://www.ado.cz/obsah/dekanat-uherskybrod 4 Energie 4.1 Koncová spotřeba energie v České republice Pro koncovou spotřebu jsou pro domácnosti relevantní stará a moderní dřevěná paliva. Spotřeba dřevních pelet činila v roce 2011 asi 56 kt (http://oze.tzb-info.cz/peletky/9721brikety-a-pelety-v-roce-2011), to odpovídá 1 PJ. Dřevěné brikety obnášely více než 88 kt, což představuje až 1,5 PJ. Tradiční topení kusovým dřevem může dosahovat mnohem víc, možná 20 PJ podle ministerstva průmyslu a obchodu (2006). Štěply přidávají dalších 20 PJ (http://oze.tzb-info.cz/11169-moderni-vyuziti-energie-ze-dreva), ale zhruba polovina z toho je spálena v zařízeních dodávajících koncové energie zákazníkům, totiž elektřinu a teplo. Pro obnovitelné kapalné pohonné hmoty v dopravě v r. 2011 může být česká spotřeba asi 260 ktoe (http://www.energies-renouvelables.org/observer/stat_baro/observ/baro222_en.pdf), což činí 10 PJ. Tyto údaje byly zavedeny úřední méně podrobné statistiky níže. Koncové teplo ze solárních kolektorů teplé vody lze odhadnout jako 0,5 PJ, viz http://www.krytiny-strechy.cz/technicke_info-k-navrhovani-strech/solarni-kolektory/?nid=10089statistika-solarnich-kolektoru.html. 1 PJ = 1 / 3,6 TWh = 278 GWh, celková takže česká koncová spotřeba 2011 je 300 TWh. Tabulka 5: Koncové spotřeby energie v roce 2011 Zdroj: http://issar.cenia.cz/issar/page.php?id=1557 Konečné užití energie Typ nosného media Ropa Zemní plyn Elektřina Dálkové vytápění a parní Obnovitelné zdroje (doprava) Uhlí Biopaliva, rašelina, odpad Celkem Dopravní Průmysl bydlení a služby Spotřeba/ PJ Spotřeba/PJ Spotřeba/PJ celkem Spotřeba/PJ 282 243 198 147 10 10 416 262 10 166 31 374 21 1.077 4.2 Zlínský kraj Máme informace o spotřebě s vyloučením dopravy - je vyšší než koncová spotřeba, protože zahrnuje ztráty v distribučních sítích, ale ne ztráty při konverzi z chemické energie na teplo nebo elektřinu. Podíl biomasy (pevná paliva a bioplyn) lze odhadnout jako 3 PJ, 10 % z této spotřeby, v tabulce jsou skryté v řádcích pro plyn a uhlí. Elektrická spotřeba může být o 2 PJ vyšší, jako vlastní spotřeba výrobců elektřiny, která zde není uvedena: Tabulka 6: Spotřeba po přepočtu na regionální úrovni Zdroj: Krajská energetická koncepce, 2013. typ energie Ropa Plyn, vč. bioplynu Elektřina z neobnovitelných zdrojů Uhlí a jiná pevná paliva vč. dřeva Místní PV a solární teplo Celkem Spotřeba / PJ 0,4 13,8 5,7 10.1 0,7 30,7 5 Celková energie v domovech 5.1 Použití energie v domácnostech Více než 40% bytů v Česku je v rodinných domech. Bytové domy ve vlastnictví obce jsou prodávány svým uživatelům postupně; některá města prodaly všechny z nich, některé obce si podrží podstatný bytový fond i nadále. Celkový počet domácností je 3,9 miliónu, formy vytápění v r. 2011 jsou tyto: Tabulka 7: Vytápění domácností na vnitrostátní úrovni Zdroj: http://www.naseteplo.cz/?id=2010 Koncová forma energie pro vytápění % domácností Zemní plyn 38 Dálkové vytápění 38 Uhlí 9 Dřevo 8 Elektřina 8 Pro dálkové vytápění je běžná kogenerace v uhelných a plynových teplárnách, v malých systémech je nejobvyklejší palivo zemní plyn, některé systémy jsou biomasové. Uhlí nebo dřevo se používá většinou jen v rodinných domech. U bytových domů se nějaká forma měření spotřeby tepla jednotlivých bytů se stává postupně běžnější, ale není univerzální. Téměř polovina bytů v bytových domech jsou společenství vlastníků, třetina jsou nájemní domy, šestina družstevní. Tabulka 8: Byty Zlínského kraje Zdroj: Regionální energetické koncepce (REC) - aktuální stav, do roku 2013, Tab 2.1.7-1 ( Tab. 7,1-2 dává trochu vyšší čísla) bytové domy rodinné domy, domy rodinné domy, rekreační rodinné domy, které nejsou používány budov / 1000 8 Byty / 1000 89 105 126 7 7 14 14 Celková koncová spotřeba domácností ve Zlínském kraji je 8,7 PJ. 7.7 PJ z toho je pro vytápění (REC-návrhy, 4.2.1.1). Děleno 215 000 celoročně užívaných bytů to činí 40 GJ na byt. Za předpokladu, že 80 m2 podlahové plochy vytápěných místností bytu je průměrná hodnota, je měrná spotřeba energie až 140 kWh / (m 2· a). Asi 16 % z domů má nová plastová okna s dvojitým zasklením (zlepšení méně než o polovinu oproti starým dvojitým oknům, ale na rozdíl od nich jsou většinou těsná), asi 11 % z nich má jakousi kompletní, ale většinou tenkou tepelnou izolaci přidánu na vnější straně, společně s novými okny. Tabulka 9: Rok výstavby nebo rekonstrukce rodinných domů ve Zlínském kraji Zdroj: Regionální energetické koncepce (REC) - návrhy, 2013, část 4.2.1.1 Rok -1919 1920-1945 1946-1960 1961-1970 1971-1980 1981-1990 1991-2000 2001-2011 neznámo % z celkového počtu 6 15 12 14 17 13 12 12 2 Žádné studie reálné spotřeby domů a bytů v regionu nám nejsou známy. 5.2 Topná chudoba V Česku neexistuje definici energetické chudoby srovnatelná s nejvíce citovanou britskou (10 % příjmů či více vydaných na vytápění). Pojem se v médiích v r. 2013 vyskytl jen v důsledku poptávky EU, aby tomu byla věnována pozornost. Nejsou známy žádné údaje o současné situaci. Pokud se někdo snaží říkat, co to znamená, je to vyjádřeno nějak jako „nemohou si dovolit dostatečně vytápět své domovy“, tím „dostatečně“ se většinou rozumí 21 °C. Mnoho rodin topí na teplotu o 3 K vyšší, jen málo rodin má ve zvyku mít doma během zimních mrazů o 3 K méně. Problém byl nedávno zmíněn jako budoucí ohrožení lidí v důchodu. Docela pravděpodobně, mnoho rodin s nízkými příjmy platí za vytápění více než 10 % příjmů. To je částečně způsobeno tím, že české zimní vnitřní teploty jsou obyčejně o 5 K vyšší než ty ve Velké Británii. 6 Zapojení místních a národních zdrojů Naší primární cílovou skupinou jsou kněží, jejich asistenti a aktivisté uvnitř církví. Získáme si jejich pozornost setkáními diskutujícími globální oteplování a klimatickou změnu, které způsobuje, s jejími dopady na chudé lidi na celém světě, na konflikty a přesidlování a na fyzické, ekonomické a politické dopady na naši zemi a region. Mělo by následovat uznání, že fosilní paliva by měla v co největší míře zůstat v zemi. Je obtížné si to připustit, pokud jsou lidé v beznaději, že by se to dalo zvládnout. Takže budou ukázány a diskutovány způsoby, jak snížit spotřebu energie. Připomenuty doby před sto lety, kdy česká populace byla stejně velká, ale její spotřeba fosilních paliv - a spotřeba obecně – byla o řád nižší, i když drtivá většina obyvatel nežila v bídě a země byla dost bohatá na to, aby živila po celá léta 1. světovou válku. 6.1 Přetápění - hovořit o vnitřních teplotách v zimě Jak se ona doba lišila? Celé budovy nebyly nikdy zahřívány až na nějakých 20 °C, jen ty životně důležité části, jako blízko sporáku byly během zimních mrazů útulné, pokoje používané jen na spaní zůstávaly chladné, jelikož tlusté peřiny stačily k tomu, aby se tam dobře spalo. Pro zimní teploty v kancelářích a podobně bylo 16 °C považováno za vyhovující, o čemž svědčí značky na teploměrech z té doby. Lidé v zimě doma nosili teplé oblečení, stejně jako ve školách a při práci, ne o moc lehčí než to, které používali venku. Vesnice byly téměř trvale udržitelné, kromě používání zboží vyrobené průmyslem závislým na uhlí, jako bylo nářadí a hnojiva. Mít zimní vnitřní teploty ještě vyšší než ty, které tam jsou v létě, je v Česku obecně považováno za něco jako základní lidské právo, na rozdíl postojů v Británii (mnoho českých bytů téměř nahrazuje saunu). Nicméně, vždy když jsou takové teploty udržovány automatickými systémy na fosilní bázi, měly by být považován za hřích, podobně jako obžerství. Vysoké zimní teploty jsou znamením „můžeme si to dovolit!“. Ale nejsou vůbec zdravé. Uvnitř obchodů sedí zaměstnankyně ve velmi lehkých letních šatech, zatímco zákazníci se potí ve svém těžkém venkovním oblečení... Udržování vysokých zimních teplot v interiéru je jen zlozvyk. Ten lze překonat v průběhu několika let, pokud jsou lidé motivováni a rozhodli se pro to. Samozřejmě, že je hezké mít možnost prohřát tělo, když je člověk při příchodu zvenčí prochladlý. Na to ale stačí jediná teplá místnost opatřená vlastní tepelnou izolací, která pak vytápí bytu nebo domu – je to obdoba toho, když si člověk sedne k tradiční peci. 6.2 Cestování Jaký jiný rozdíl nalezneme oproti starým dobám? Cestování do velkých dálek, natož velmi časté, to před sto lety nebylo ani technicky možné. Bezmyšlenkovité užívání auta nebo opakované létání na dovolenou, aniž by člověk přemýšlel o následcích, bude diskutováno z hlediska jeho mravnosti. 6.3 Spotřeba Nakupování a zahazování různých věcí vč. jídla je považováno za normální, ba i za znamení, že je člověk „in“. Touha po stále nových produktech je vítána a podporována nejen reklamami firem. Budou probírány způsoby, jak dosáhnout atmosféry, která bere nespotřebovávání jako ctnost. Děti by měly být hrdé na to, že nosí použité oblečení a opakovaně používají staré hračky. 6.4 Technologie mohou pomoci, ale spotřeba musí hodně klesnout Je běžné, že i vzdělaní lidé si myslí, že některé nové technologie nám dají hojnost levné energie, takže se nemusíme starat. Nicméně my už všechny technologie máme (fyzika neumožňuje existenci některých dosud neznámých), vyžadují jen rozvoj do velkého měřítka, a ten nebude levný. Jejich rozsah lze rozšířit o několik řádů jen tehdy, pokud budeme používat naše příjmy ne pro svou vlastní spotřebu, ale pro investice (s žádnou nebo jen velmi malou naději na zisk) do oněch technologií. Snad nejdůležitější a snadno aplikovatelnou technologií je regenerování starých budov na pasivní standard. To znamená dát jim tlustou a kompletní tepelnou izolaci, nejlepší dostupné zasklení, vzduchotěsnost a nucené větrání se zpětným získáváním tepla, které přináší opravdový komfort. Pro rodinné domy v tom nejsou žádné překážky, lze tak zaměstnat místní obyvatele, bytové domy družstevní či patřící splečenství vlastníků to mohou taky zkusit, pokud dosáhnou konsensu opřeného o vzdělání a návštěvu příkladů úspěšné pilotní regenerace. Nemáme ještě takový příklad v tomto regionu, ale máme dobrý příklad nového pasivního domu, naše vzdělávací centrum v Hostětíně. Jiné technologie, jako jsou solární a biomasové, by měly být též samozřejmou záležitostí, ale ve srovnání se řádovým snížením potřeby tepla mají vedlejší význam. Podstatné však je, že naši současnou úroveň spotřeby nelze udržet ani s použitím všech nejlepších technologií. Taková spotřeba není ospravedlnitelná s ohledem na budoucí generace a na většinu dnešního lidstva. Měli bychom se stát bohatými dárci pomáhajícími chudým tohoto světa, aby se dostali alespoň na českou životní úroveň před 100 lety. 6.5 Vzdělávací zdroje Hlavním zdrojem je naše centrum v Hostětíně a všechny dobré příklady nabízené v obci. Dalším zdrojem jsou naše vlastní nedávno vydané publikace, jako knihy Nové standardy pro staré domy, http://www.veronica.cz/?id=128&i=97 nebo Co s okny – upravená stará lepší než nová, http://www.veronica.cz/?id=128&i=104. Velmi inspirativní pohled je www.zerocarbonbritain.org. Přehled možností technologií poskytuje kniha, kterou napsal prof. David MacKay, Udržitelná energetika - bez mýtů, ve slovenské verzi na http://amper.ped.muni.cz/pasiv/MacKay/. Samozřejmě, že z interakce s náboženskými komunitami se může vynořit potřeba nové publikace. 6.6 Měřitelné výsledky Pěkné jednoduché opatření, jež lze rychle realizovat, je snížení zimní vnitřní teploty – změřit tu původní nebo se na ni rozpomenout a měřit teploty nové, během let snad postupně nižší. Údaje teploty by měly být doplněny o údaje o spotřebě tepla, aby se změna stala ještě více inspirující. Doufáme, že získáme alespoň pět domácnosti nebo farností, aby se do toho pustily. Náročnější výsledek by byl přivést některé majitele k tomu, aby zlepšili své budovy až na pasivní standardu, nebo aby aplikovaly takové úrovně technologií alespoň částečně, tam, kde je to dosažitelné. Opět platí, že spotřeba před a po, spolu s názory uživatelů budovy, by měly být známy a diskutovány. Lze doufat, že takové pilotní příklady budou inspirovat ostatní, aby to udělali taky ve stejné kvalitě nebo dokonce lépe. Doufáme, že pomůžeme realizovat a publikovat nejméně dvě takové regenerace budov. 7 Nejlepší praxe V následující Tabulce 10, nazvané CZ Country Mapping: Příklady dobré praxe, je uvedeno 7 příkladů. Vzhledem k počtu sloupců v tabulce a množství textu je tabulka špatně čitelná i při orientaci stránky A4 naležato. Vzhledem k takové orientaci stránky je tabulka uvedena coby samostatný soubor CZ_czech_CM_BP.
Podobné dokumenty
mapování situace v česku
otevřeny a závislost na ruské ropě a plynu jsou rizika a je třeba se jim
vyhnout.
V poslední době, díky průlomovému programu Zelená úsporám
vytvořenému bývalým ministrem životního prostředí Martine...
Semestrální práce PZPDK
samo o sobě zřetelně hovoří o velké hrubosti přiblížení; údaj je však dále zkreslen velmi
nehomogenní vytížeností jednotlivých spojů – počet cestujících na tkm je podstatně vyšší v oblasti
městskýc...
pracovní listy - Ratolest Brno
středisko v partnerství s občanským sdružením RATOLEST BRNO a ZŠ a MŠ Brno, Křenová 21.
Projekt byl zaměřen na děti a žáky se speciálními vzdělávacími potřebami žijící v sociálně
vyloučených lokali...
Sedmý proud - Severní energetická as
let můžeme prosinec 2015 vnímat jako
důležitý milník. Může se ale také stát, že si
v záplavě globálních informací už ani nevzpomeneme, kdo všechno a kvůli čemu se
tehdy v Paříži vlastně sešel.
Už ...
I/36 Pardubice, Trnová - Fáblovka
Bohdonečská}. Dóče trgsc silnice pckračuje volným ťerénern cž da ra k}?? 1,45a, kde kříži,yilníti
Il!324
(HrttďeclaÍ uíite} u vytvťtří pnisečnou křížovatku. {Jkončeni tras1: překr!rcj^
je