Učební text O01 - Houby
Transkript
Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 Moderní biologie reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Učební text O01 HOUBY Učební text pro čtyřletá gymnázia a vyšší ročníky osmiletých gymnázií Zhotovila: Mgr. Lenka Kořínková G a SOŠPg Čáslav HOUBY(Fungi) Charakteristika nižší eukaryotické organismy, heterotrofní společné znaky s rostlinami = buněčná stěna, nepohyblivost, syntéza vitamínů společné znaky s živočichy = heterotrofie, chitin (stavební polysacharid), glykogen (zásobní polysacharid) a olej jsou známy již z prvohor houby = organismy jednobuněčné či mnohobuněčné mykologie = věda o houbách (z řeckého mykos = houba) buňka hub: buněčná stěna, cytoplazmatická membrána, cytoplazma s buněčným jádrem, mitochondrie, Golgiho komplex, endoplazmatické retikulum, lipidy a buněčné inkluze v buněčné stěně = chitin, celulóza, D-glukozamin (glukan) atd. buňky = tvoří hyfy, buňky mohou být jedno-, dvou- či vícejaderné, jádra jsou po větší část života haploidní základní stavební jednotka většiny hub = hyfa = tj. houbové vlákno – ty se větví, proplétají a tvoří podhoubí = mycelium (bílé až nažloutlé barvy) hyfy: a) u nižších hub jsou nepřehrádkované b) u vyšších hub přehrádkované – rozdělené na buňky jedno-, dvou- i mnohojaderné vlákna mycelia se seskupují a vytváří nepravé pletivo = plektenchym, u vyšších hub z podhoubí vyrůstá plodnice Rozmnožování a) nepohlavně: nejrozšířenější, pomocí různých výtrusů a to pohyblivých = zoospory či nepohyblivých – sporangiospory (vznikají ve sporangiích) - konidiospory (odškrcují se z konidií) b) pohlavní cesta tvorby spor: a/ askospory (u vřeckovýtrusých hub) b/ bazidiospory (u stopkovýtrusých) Výskyt hub lesy, louky, pastviny, zahrady, domy atd., nejvíce v půdě a v rostlinném opadu optimální podmínky: vlhko a teplo, podhoubí roste v rozmezí teplot 4 – 40 °C houby žijí: saprofyticky – na odumřelých organismech paraziticky v symbióze – např. v lišejnících (se sinicemi či s řasami) v mykorhize – soužití hub a kořenů vyšších rostlin Výnam hub pozitivní: rozkladači organ. látek, jsou složkou potravy, produkují antibiotika, enzymy, vitamíny, alkaloidy, protirakovinné látky, využívají se v boji proti hmyzím škůdcům (biologický boj) negativní: jedovatost, původci mnoha chorob, saprofytické houby škodí na potravinách, textiliích a dřevě SYSTÉM HUB – tradiční pojetí 4 oddělení: 1./ Hlenky (Myxomycota) 2./ Chytridiomycety (Chytridiomycota) 3./ Oomycety (Oomycota) 4./ Houby pravé/vlastní,eumycety (Eumycota) - Zygomycety (Zygomycetes) - Vřeckovýtrusé (Ascomycetes) - Stopkovýtrusé (Basidiomycetes) Oddělení: Hlenky (Myxomycota) - původ asi v bičíkovcích, jednoduché heterotrofní organismy, netvoří podhoubí - vytváří plazmodium = slizovitá, mnohojaderná plazmatická hmota, která se pozvolna pohybuje, nápadně zbarvená (žlutá, oranžová, červená …); z plazmodia vznikají za určitých podmínek výtrusnice (sporokarp) a v nich se meiózou vytváří haploidní výtrusy plazmodium – vzniká dělením jednoho jádra bez současného rozdělení cytoplazmy nebo shlukováním jednojaderných buněk rozmnožování: kulovitý výtrus nabobtná a praská, vyrůstají z něj jednojaderné (život.cyklus) myxomonády (hapl.buňky mající bičíky) nebo myxoaméby (jednojad. hapl. buňky s panožkami), následuje splývání vždy dvou myxomonád či myxoaméb za vzniku diploidní zygoty, splýváním zygot vzniká mladé plazmodium, po uzrání se na něm vytvoří výtrusnice (sporokarp) s haploid. výtrusy a vše se opakuje výskyt: vlhká, tmavá místa, lesy, pařezy, opadanka – žijí jako saprofyté,parazité, pohlcují bakterie zástupci: pýchavička vlčí mléko – tvoří nejprve kulovitá červená plazmodia a potom fialovošedé (s výtrusy), na pařezech, starých kmenech nádorovka kapustová – parazit, způsobuje nádory na kořenech brukvovitých rostlin Oddělení: Chytridiomycety (Chytridiomycota) - z kambria, označení prvohouby - žijí jako saprofyté, parazité, výskyt ve vodě či vlhké půdě - stélka je jednobuněčná jednojaderná nebo vytvářejí mnohojaderné trubicovité podhoubí bez přehrádek, buněčné stěny podhoubí a výtrusů jsou z chitinu a glukanu rozmnožování: jednobičíkaté zoospory a gamety (tvořící se ze zoospor a splynutím vzniká zygota) zástupci: lahvičkovka (Olpidium brassicae) – způsobuje „padání klíčních rostlinek“ (zčerná hypokotyl či kořen) a zelí či kapusta odumře rakovinovec bramborový – vyvolává rakovinu brambor (nádory na hlízách) či jiných z čeledi lilkovité, v půdě přežívá až deset let Oddělení: Oomycety(Oomycota) - jiný název řasovky či plísně vaječné - saprofyté a parazité vyšších rostlin, žijí ve vodě, vlhké půdě i v suchém prostředí - vytvářejí trubicovité podhoubí bez přehrádek, buněčné stěny hyf jsou z celulózy a z glukanu rozmnožování: a/ nepohlavní = zoospora vyklíčí v hyfu, která mezibuněčnými prostory proniká do pletiva hostitele a tvoří nosiče výtrusnic (sporangiofory) se sporangiemi (výtrusnicemi), kde se tvoří opět zoospory infikující list b/ pohlavní = tvoří se kulovitá oogonia (samičí pohlavní orgány) se samičí oosférou (gametou) a kyjovitá samčí anteridia se samčí gametou, nastane oogamie, vzniká diploidní tlustostěnná oospora, která přečká zimu a na jaře klíčí v zoosporangium, ve kterém opět vznikají zoospory zástupci: plíseň bramborová - parazituje na listech i hlízách rostlin čeledi lilkovité, hlízy brambor se mění v suché mumie = „suchá hniloba“ či v zapáchající hmotu (tu způsobují bakterie, jimž plíseň otevírá cestu dovnitř), přezimuje podhoubím v očkách hlíz, zavlečena do Evropy r. 1830, proti ní fungicidy či odolné odrůdy vřetenatka révová – napadá listy, květy i bobule, vytváří hnědé skvrny na povrchu listů a zespod vzniká bělavý moučný povlak, napadené bobule se scvrkávají, kožovitě hnědnou a opadávají, ochrana chemickými postřiky životní cyklus: - na spodní straně listů bílý povlak sporangioforů, z nich vypadne zoospora, vyklíčí na listu v hyfu, která proniká průduchem listu do mezibuněčných prostor, zde se rozroste podhoubí, jehož hyfy vysílají do buněk haustoria, z průduchů vyčnívají ven nové sporangiofory - pohlavní rozmnož. = oogamie, výsledná zoospora zůstane po zetlení listů v zemi, déšť ji dostane na list a zde klíčí v hyfu se sporangiofory Oddělení: Houby pravé či vlastní (Eumycota) - častěji mnohobuněčné s vláknitým přehrádkovaným podhoubím než jednobuněčné - buněčné stěny jsou z chitinu a glukanu, výtrusy jsou vždy nepohyblivé - dělí se na 4 třídy 1. Třída: Zygomycety (Zygomycetes) = houby spájivé – žijí saprofyticky i paraziticky, výskyt převážně v půdě - tvoří trubicovité mnohojaderné větvené podhoubí (nepřehrádkované), v buněčné stěně je přítomen zejména glukan rozmnožování: a/ nepohlavní = pomocí sporangiospor vznikajících ve výtrusnicích na sporangioforech b/ pohlavní = nastává zygogamie neboli spájení = setkají se 2 různopohlavné hyfy a vytvoří se kyjovité větve (kopulační výběžky) rostoucí proti sobě, dotykem se oba konce větví oddělí od ostatního podhoubí a přemění se v gametangia, ta splynou v diploidní zygotu měnící se v zygosporu (odpočívající výtrus), zygospora se uvolní z podhoubí a klíčí ve sporangiofor nesoucí sporangia s výtrusy (sporangiospory) zástupci: kropidlovec černavý – tvoří až 2 cm šedé povlaky na chlebě plíseň hlavičková (Mucor mucedo) – tvoří bělavé povlaky na marmeládě, název podle černých hlaviček, což jsou sporangiofory vyrůstající z podhoubí 2. Třída: Houby vřeckovýtrusé (Ascomycetes) - jsou nejpočetnější skupinou hub a to mikro i makroskopických rozměrů - převážně saprofyté, ale i parazité - tvoří kyjovité výtrusnice = vřecka - kvasinky jsou jednobuněčné, jinaktvoří mycelium, hyfy jsou přehrádkované, v přehrádce je jednoduchý otvor umožňující přechod plazmy a jader - některé tvoří plodnice, buněčná stěna je z chitinu rozmnožování: a./ nepohlavní = pučení - u kvasinek, kdy z mateřské buňky vypučí nová a tak vzniká nepravé podhoubí pseudomycelium, z podhoubí vyrostou různé typy plodniček (sporangií) nebo konidiofory (nosiče konidií s nepohlavními výtrusy = konidiosporami) b./ pohlavní = na myceliu (hyfách) se tvoří pohlavní orgány a to samčí kyjovité mnohojaderné anteridium a samičí kulovité mnohojaderné askogonium,často s výrustkem (trichogyn), anteridium se přiloží k askogoniu, buněčná stěna se rozpustí či je-li výrustek obsah anteridia přechází do askogonia, nastává nejprve plazmogamie =tj. splynutí plazmy a samčí a samičí jádra se k sobě pouze přikládají a nesplynou, následuje dělení jader – vytvoří se dvojice jader a to vždy samčí a samičí pospolu.Tyto dvojice jader putují do vzniklých askogenních hyf,, na jejichž koncích se vytváří zpětné výběžky = háky, v nichž dochází ke splývání jader(samčího se samičím) = karyogamii. Z háků se vytvoří kyjovitá vřecka (ascus, množ.číslo aska), kde vzniklá diploidní jádra projdou meiózou a mitózou a vzniká 8 haploidních jader. Ta se přemění na askospory (výtrusy), vypadávající z vřecka (to se otevírá víčkem či štěrbinou). zástupci: kvasinky (Saccharomyces) – jenobuněčné či tvoří pseudomycelia, v půdě, uvnitř i na povrchu rostlin a živočichů, při kvašení rozkládají cukr na oxid uhličitý a alkohol, alkohol vytváří do 15 %, protože vyšší hodnota ničí samotné kvasinky. Některé mohou způsobovat kožní problémy. kvasinka vinná – přezimuje v půdě, naleze na bobule vinné révy a při lisování do moštu, kde zkvašuje víno kvasinka pivní – zkvašuje slad, slisované s příměsí mouky nesou označení droždí, k výrobě lihu, obsahují hodně vitamin B, bílkovin, přidávají se do krmných směsí rod Candida – žijí přirozeně na sliznicích, na kůži, při přemnožení způsobují dermatomykózy (plísně v pochvě, na nohou...) paličkovice nachová – její podhoubí žije v semeníku žita (i jiných lipnicovitých), semeník se postupně mění v námel, tj. tmavý rohovitý útvar, který posléze vypadne z klasu na zem, kde přezimuje a na jaře z něho vyrůstají paličkovité útvary s červenooranžovými výtrusnicemi, v námelu jsou prudce jedovaté látky = alkaloidy, z nichž se vyrábí léčiva – proto je uměle pěstovaný a to zejména na žitu štětičkovec (Penicillium) = množí se pouze nepohlavně konidiemi, objevil ho r. 1928 Alexandr Fleming, druh Penicillium notatum produkuje antibiotika=tj. látky ničící bakterie, jiné druhy spolupůsobí při zrání sýra kropidlák = v kompotech, produkuje toxické rakovinotvorné látky aflatoxiny (mykotoxiny způsobující rakovinu jater) padlí americké, jabloňové – na rostlinách vytváří moučné povlaky na listech, stoncích a plodech hlízenka ovocná – tvoří kupky konidií v kružnicích na plodech (jablka), onemocnění se nazývá monilióza (rychlé zahnívání) šedá plíseň jahod kadeřavost broskvoní (rod Taphrina) – způsobuje pokroucené listy broskvoní strupovitost jablek a hrušek rakovina větví ovocných stromů makromycety s plodnicemi: smrž obecný výborná jedlá tržní houba ucháč obecný – mírně jedovatý lanýž černý – vytváří podzemní hlízovité plodnice, vyhledávají je prasata (zejm. ve Francii) 3. Třída : Stopkovýtrusé houby (Basidiomycetes) - převážně saprofyté, některé saproparazité a parazité, významní dekompozitoři - výtrusy vznikají na konci kyjovitých buněk zvaných bazidie - mají přehrádkované mycelium, v místě otvoru přehrádky je z obou stran ztloustlý soudečkovitý útvar, jehož otvor zajišťuje spojení sousedních buněk - mnoho druhů vytváří plodnice a nevytváří morfologicky odlišné pohlavní orgány rozmnožování: a./ nepohlavní = málo časté, pouze u některých druhů, probíhá fragmentací (rozpadem) mycelia b./ pohlavní = bazidiospory (haploidní, pohlavně rozlišené výtrusy +,- ) klíčí v hyfy primárního (prvotního) podhoubí (mycelia), které je tvořeno jednojadernými buňkami. Po setkání dvou houbových vláken (z „+“ a „-„ výtrusů ) nastává plazmogamie (splývání buněčné plazmy, ne jader) a vzniká sekundární (druhotné) podhoubí (mycelium).To tvoří v příznivých podmínkách plodnice. Koncové buňky druhotného mycelia v plodnicích kyjovitě zduří a vytvoří bazidie. V bazidiích dochází ke splývání obou haploidních jader =karyogamie a po meiotickém dělení se vytvoří na stopečkách 4 haploidní spory = bazidiospory (morfologicky stejné, ale fyziologicky rozlišené na „+“ a „-„ ). Bazidie vytváří tenkou vrstvičku = tzv. hymenium neboli výtrusorodé rouško. Najdeme ho nejčastěji na spodní straně klobouku na povrchu rourek, lupenů či hrotů. Nosič hymenia (hymenofor) může být: - rourkovitý (u hřibovitých hub) - lupenatý (u lupenitých hub) - hrotnatý (u lišek) Stavba plodnice Plodnice je tvořena druhotným podhoubím, dělí se na klobouk (na spodu s hymenofory) a třeň. Některé plodnice jsou v mládí obaleny plachetkou (velum generale) - ta se růstem trhá a zanechává zbytky na klobouku – např. u muchomůrek bradavky a na bázi třeně pochvu. U některých druhů v mládí pokrývá rourky a lupeny závoj (velum partiale) – spojuje okraj klobouk se třeněm, při růstu plodnice zanechává na třeni prstenec. Systém stopkovýtrusých hub 1./ Podtřída: Nižší stopkovýtrusé houby a./ Řád: Rzi Parazité rostlin, netvoří plodnice, vytváří článkované mycelium v pletivech hostitele (mezibuněčných prostorách) a do buněk vysílají haustoria, v pletivech vznikají různé výtrusy (rezavé, žluté). rez travní – má 2 hostitele a to dřišťál (vlastně mezihostitel) a některou z lipnicovitých rez travní obilná – škody na obilovinách, odolné odrůdy proti ní b./ Řád: Sněti prašná sněť pšeničná, ovesná, ječná – přeměňuje semeníky napadených rostlin, místo obilek vzniká hodně sazovitých výtrusů sněť kukuřičná – způsobuje nádory kdekoliv v meristémech, v nádorech je mnoho spor (mrazuvzdorných) – spálit, protože hrozí infekce ze starých rostlin mazlavá sněť pšeničná – přeměňuje vnitřek obilek na hmotu páchnoucí po slanečcích 2./ Podtřída: Vyšší stopkovýtrusé houby a./ Řád: Bedlotvaré čeleď žampionovité: žampion (pečárka) polní, žampion ovčí, bedla vysoká, bedla červenající, hlíva ústřičná čeleď čirůvkovité: čirůvka májovka, špička obecná (na pařezech listnáčů), václavka obecná (dřevokazná podzimní houba, na pařezech jehličnanů, vařit nejméně 30 minut!!!), penízovka sametonohá, závojenka olovová (jedovatá!!!) čeleď muchomůrkovité: muchomůrka růžovka (masák), muchomůrka červená, muchomůrka zelená (jedovatá!!!), muchomůrka tygrovaná (jedovatá!!!), muchomůrka citrónová (jedovatá!!!) čeleď holubinkovité: bez závoje, holubinka trávozelená, holubinka namodralá, ryzec pravý (jedlý), ryzec kravský (jedovatý), ryzec syrovinka – všichni ryzci roní po naříznutí bílou barvu čeleď hřibovité: rourkovitý hymenofor, hřib - dubový, smrkový, kovář, koloděj, žlučník (nejedovatý, ale hořký), satan (za syrova jedovatý!!!), suchohřib hnědý suchohřib žlutomasý (=babka), křemenáč osikový, kozák březový, klouzek modřínový b./ Řád: Chorošotvaré Rozkládají celulózu či lignin (dřevovinu), výskyt na trouchnivějících pařezech, větvích či kmenech stromů. č. chorošovité: choroš šupinatý, dřevomorka domácí (rozkládá dřevěné podlahy, stropy, krovy), březovník obecný, sírovec žlutooranžový (obaluje se jako řízek), outkovka pestrá, troudnatec korytovitý č. kuřátkovité: kuřátka, kotrč kadeřavý (jedlé) – vytváří keříčkovité plodnice č. liškovité: liška obecná (jedlá, hrotnatý hymenofor) c./ Řád: Břichatky č. pýchavkovité: pýchavka obecná, pýchavka obrovská (plodnice až 50 cm) č. pesterčovité: hvězdova (vnější obal se za zralosti hvězdicovitě trhá), pestřec obecný (ve větším množství jedovatý, jinak do polévek jako koření) č. hadovkovité: hadovka smrdutá (mladé plodnice jsou jedlé, jinak zapáchá) Zajímavosti: Z celkem 4 000 druhů makromycetů je jich v Evropě 200 jedovatých. Otravy – a./ primární – např. muchomůrkou zelenou (plete se s pečárkou ovčí) – projevuje se po 8-20 hodinách, kdy je narušena činnost jater a sleziny – ihned vyvolat zvracení, podávat aktivní uhlí, více tekutin (ne mléko!!!) b./ sekundární – ze starých, zapařených a nedobře tepelně zpracovaných hub Houby hromadí ve svých stélkách těžké kovy – Pb, Hg, Cd (nesbírat u silnice). Psychotropní účinky: lysohlávky – obsahují alkaloidy psilocybin a psilocin – po rozžvýkání v ústech účinek za 10 minut, po spolknutí po 40 minutách účinkují na změny nálad, působí poruchy rovnováhy, 17 g je smrtelná dávka pro člověka, používají se syrové, sušené, do polévek, dají se kouřit muchomůrka červená – halucinogenní houba starých Slovanů „Houba“ kombucha: symbiotický soubor kvasinek a bakterií, podáván pro zdraví v podobě nápoje
Podobné dokumenty
Systém hub
kropidlovec černavý (Rhizopus nigricans) - vytváří na organických substrátech husté, až 2 cm
vysoké šedé povlaky
plíseň hlavičková (Mucor mucedo) – žije saprofyticky na nesprávně uskladněných potra...
ZYGOMYCOTA
V růstové zóně se tak nachází množství karotenoidů, ale hlavní fotoreceptory
jsou molekuly flavinu a pterinu.
Během vývoje sporangiofory rotují – typické i pro rody Thamnidium,
Pilobolus
Říše: Stramenopila Phylum: Oomycota Ph: Hypochytriomycota Ph
•Obligátní biotrófní patogeni vyšších rostlin
Čeleď: Peronosporaceae
Čeleď: Albuginaceae
•Determinace je založena na větvení sporangiofóru a tvaru a a velikosti sporangií
•Mycelium je intercelulárn...
4. číslo roku 2009 - Česká mykologická společnost
příliš neuvažoval. Od I. petiginosa se I. jacobi odlišuje nejen makro- a mikroznaky, ale i místem výskytu. Zatímco I. petiginosa má lupeny žlutavé – zejména
v mládí krémově až slámově žluté, I. jac...
mykorrhizní symbióza
•Kořenové vlášení u vřesovištních rostlin je nahrazeno jemnými hyfami mykorhizních
hub. Uvnitř rhizodermis nebo v korových buňkách tvoří hyfy peletony (smotky) (manitol
a trehalóza)
•Vůči jiným ro...
biologie šternberk - Střední škola logistiky a chemie
http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Animal_cell_structure_cs.svg
Buněčná stěna
Houby - výukový text
o z podhoubí kolmo vzhůru vyrůstají nosiče (sporangiofory) s výtrusnicemi (sporangia), které
jsou patrné pouhým okem jako černé tečky → z nich vyrůstají výtrusy (spory)
rozmnožování pohlavní:
o pro...