60_mrkvicka_s188-190 122KB Oct 08 2012 04:04:38 PM
Transkript
TRVALÉ TRAVNÍ POROSTY – JEJICH FUNKCE V KRAJIN Permanent grassland – its function in countryside Ji í Mrkvi ka, Miloslava Veselá, Martin Ni aj eská zem d lská univerzita v Praze, Katedra pícniná ství a trávníká ství Summary: The experiments of the Department of Forage Crops and Grassland Management were conducted in years 1967-1976. The quantity of leaching nitrogen was calculated on the basis of the concentrations and determined quantities of infiltered water. The high retention ability of the exploited meadow stand was proved in our experiment, when the annual outflow of nitrate nitrogen did not exceed 7 kg per ha in extreme conditions. The protective function of hydrosphere can be provided only in a compact meadow stand together with the well-balanced nutrition and corresponding utilization. Key words: permanent grassland; ecological functions; leaching of nutrients Souhrn: Mimoproduk ní funkce travních porost tak p edstavují významný stabiliza ní prvek pro krajinu. Jejich význam vzr stá s nutným ešením negativního dopadu civilizace na životní prost edí. Pokusy Katedry pícniná ství a trávníká ství ZU (KPT) v Praze byly založeny v letech 1967-1976. Množství vyplaveného dusíku bylo kalkulováno na základ koncentrací a zjišt ných objem infiltrované vody. Vysoká reten ní schopnost využívaného lu ního porostu byla v našem experimentu potvrzena, kdy ro ní úniky nitrátového dusíku do podzemních vod nep esáhly 7 kg z 1 ha v extrémních podmínkách. Klí ová slova: trvalé travní porosty; ekologické funkce, vyplavování živin Úvod Vstup eské republiky do Evropské unie p edpokládá uplatn ní princip trvale udržitelného rozvoje, tj. ekologického zp sobu hospoda ení, udržení optimální biodiverzity za p edpokladu dodržení ekologické únosnosti a p ístupu v hospoda ení ve všech oblastech lidské innosti. Travní porosty p edstavují ve st edoevropských podmínkách významný prvek krajiny i soustavy hospoda ení na p d . Vznik a vývoj travních porost je zde podmín n jejich pravidelným obhospoda ováním a využíváním, bez n hož by se naprostá v tšina luk a pastvin postupnou sukcesí p em nila v lesní spole enstva. Tato antropogenní podmín nost se však netýká pouze existence travinného biomu, ale i všetranného uplatn ní jeho produk ních i mimoproduk ních funkcí. Jinými slovy e eno, nevhodným obhospoda ováním travních porost m žeme potla it jak jejich produk ní uplatn ní, tak i jejich ochranné funkce ke genofondu, hydrosfé e i k atmosfé e. Travní porosty mají vedle svého produk ního významu celou adu nenahraditelných ekologických (mimoproduk ních, nezem d lských) funkcí, kterými ovliv ují celkovou biologickou rovnováhu krajiny. Soubor t chto funkcí byl dán již jejich vznikem historických dobách (Mrkvi ka, 1990). Zvláštní význam mají mimoproduk ní funkce v podmínkách zvýšených ekologických nárok , zvlášt v krajinných oblastech, v pásmech hygienické ochrany vod, v biosferických rezervacích aj. Travní porosty, z pohledu zachování významných ekologických funkcí, vyžadují specifické zp soby exploatace, které mají odpovídat zvláštnostem jednotlivých lokalit a cenóz. V p evážné v tšin p ípad se jedná o harmonické slad ní produk ního a mimoproduk ního uplatn ní 188 travních porost , protože pouze využívané plochy mohou splnit tyto funkce. Travní porosty vynikají nad ostatními zem d lskými kulturami v ochran p dy p ed vodní a v trnou erozí. Protierozní funkce travních porost je zajišt na celoro ním pokryvem p dy, který zpomaluje odtok srážkové vody a zvyšuje její vsakování. Travní porosty zajiš ují ochranu p dy v inunda ních (záplavových) oblastech vodních tok a áste n tak omezují jejich zanášení a eutrofizaci. Estetická funkce travních porost se uplat uje v širokém m ítku (vzhled krajiny aj.). V horských a podhorských oblastech zajiš ují v makroreliéfu estetický vzhled krajiny porosty holin, v nížinných polohách pak p irozené louky v nivách vodních tok . Omezen plní estetickou funkci r zné trávníky. Hospodá ská a sociální funkce travních porost je významná i v sou asné dob , kdy v okrajových (marginálních) oblastech neustává vysídlování obyvatelstva. Práv travní porosty, které v t chto podmínkách tvo í p evážn p irozené fytocenózy, p edstavují pro lov ka trvalý zdroj obživy a možnost jeho existence ve spojení s chovem hospodá ských zví at. Vodohospodá ská funkce má životn d ležitý význam, který spo ívá p edevším v zadržování srážkové vody. V našich podmínkách jsou vodní zdroje omezené a z území vody odtékají. Infiltrace deš ových srážek do p d travních porost je vyšší než u orných p d. Tím je zaru ena p evážn stálá zásoba podzemní vody, která pozitivn ovliv uje dostatek vody ve vodních tocích a vodní režim p d v nejproduktivn jších oblastech. Zachování biodiverzity vhodných druh , jejich etnosti v zapojených travních porostech má zásadní význam pro udržení celkové ochrany prost edí. Pozitivní funkce vegeta ního pokryvu se projevuje v ovlivn ní Sborník z konference „Ekologické zem d lství 2007“, 6.-7.2. 2007 podzemního odtoku a ve stabilizaci povrchové vrstvy p dy (Klimeš, 1996; Mrkvi ka et Veselá, 1997). Ochranná funkce ve vztahu k hydrosfé e je umožn na schopností trvalých travních porost vytvá et p irozený "biologický filtr". Drnová vrstva omezuje zne išt ní podzemních vod (a tím i vodních zdroj ) r znými chemickými látkami, hnojivy, p edevším nitráty a chrání je i p ed mechanickým zne išt ním smyvem minerálních a organických složek p dy (Mrkvi ka et al., 1994; Piekut et Pawlat, 1996). Materiál a metody Experimenty na šesti lu ních stanovištích byly založeny v pr b hu let 1967 až 1976 se 6 variantami a ve 4 opakováních. Zjiš uje se zde druhová diverzita, výnosy, kvalita píce, vybrané p dní ukazatele, mikrobiální innost a jakost lyzimetrických vod. Charakteristiku sou asných lokalit podává tab. 1. Tabulka 1: Stru ná charakteristika pokusných stanoviš Brief characteristics of experimental sites Ukazatel Nadmo ská výška (m) Pr m rné ro ní srážky (mm) Pr m rné ro ní teploty (oC) Hladina podzemní vody (m) Vodní režim stanovišt P dní typ P dní druh (0 - 0,2 m) pH (KCl) % Cox % Nt Ct / Nt 1. erníkovice 363 617 7,8 0,1 - 0,7 mezofytní - mezohygrofytní glej hlinitý 5,0 2,90 0,41 7,07 Stanovišt 2. Senožaty 485 641 7,0 0,3 - 1,0 mezofytní pseudoglej typický pís ito-hlinitý 5,1 2,16 0,39 5,54 Výsledky Porovnáním výsledk dlouhodobých lyzimetrických pokus katedry pícniná ství a trávníká ství ZU v Praze u se n využívaných trvalých porost s údaji našich a zahrani ních autor , zjišt ných v obdobných pedoklimatických podmínkách, byl sestaven p ehled ztrát živin vyplavením, který je uveden v tab. 2. Z tabulky je z ejmé, že potenciální úniky živin do hydrosféry jsou pod se n využívanými trvalými travními porosty p evážn ádov nižší než ztráty vyplavením u orných p d. Tabulka 2: Pr m rné ro ní potenciální vyplavení živin (v kg. ha-1) Average annual potential leaching of nutrients (in kg/ha) Prvek N Cl P K Na Ca Mg *) údaje KPT Orné p dy 1,2 – 60,0 10,0 – 60,0 0,3 – 7,1 1,4 – 60,0 3,9 – 10,6 8,7 – 150,0 a více 1,5 – 69,0 Do asné travní porosty 0,7 – 14,0 2,0 – 45,0 0,1 – 0,9 0,8 – 7,2 2,7 – 7,0 12,6 – 60,0 3,8 – 8,0 Trvalé travní porosty* 0,2 – 7,0 1,7 – 27,0 0,1 – 0,9 0,1 – 2,7 0,5 – 6,5 6,7 – 31,0 1,0 – 7,2 Záv r Vysoká reten ní schopnost využívaného lu ního porostu byla v našem experimentu potvrzena, kdy ro ní úniky nitrátového dusíku do podzemních vod nep esáhly 7 kg. ha-1 p i p vodních aplikovaných dávkách 300-400 kg N. ha-1. P evážn se jejich hodnoty pohybovaly kolem 3 – 5 kg.ha-1. Tato významná ochranná a komplex ostatních mimoproduk ních funkcí se n využívaných travních porost tak p edstavuje významný stabiliza ní prvek pro krajinu. Jejich význam vzr stá s nutným ešením negativního dopadu civilizace na životní prost edí. Zde mimoproduk ní funkce travních porost budou nabývají na významu p ed hodnotou jejich produkce. Na základ Nitrátové sm rnice (91/676/EHS) jsou v R vymezeny zranitelné oblasti z hlediska jejich ohrožení zem d lskou inností. Proceeding of conference „Organic farming 2007“, 6.-7.2. 2007 189 Pod kování Práce vznikla za podpory grantu NAZV QF 4062 a Výzkumného zám ru MSM 6046070901. Použitá literatura Klimeš, F.: Voda v krajin . Brno, 1996, s.137-141. Mrkvi ka, J.: Habilita ní práce, VŠZ Praha, 1990, 146 s. Mrkvi ka, J., Vrzal, J., Velich, J.: Rostlinná Výroba, 40, 1994, s. 1043-1048. Mrkvi ka, J., Veselá, M.: Rostlinná Výroba, 43, 1997, s. 565-570. Piekut, K., Pawlat, H.: Nitrates in agricultural ecosystems. ART Olsztyn, 1996, s.291-299. Adresa autora Ji í Mrkvi ka eská zem d lská univerzita v Praze Katedra pícniná ství a trávníká ství FAPPZ 165 21 Praha 6- Suchdol 190 Tel: 224 383 036 Fax: 234 381 831 e-mail: [email protected] Sborník z konference „Ekologické zem d lství 2007“, 6.-7.2. 2007
Podobné dokumenty
56_rozsypal_mleko_s175-178 132KB Oct 08 2012 04:04:38 PM
problémy se zam stnanci (ošet ování zví at a dojení) a
zvýšení pracovních náklad (mzdy a povinné pojišt ní).
To otevírá podnikatelskou p íležitost pro konven ní
producenty mléka, kte í jsou dob e t...
Únor - Borovnice
vlastníci pozemk pod bytovými domy rozlenými na jednotky, kte í nejsou vlastníky žádné z jednotek v dom . Výjimkou
je p ípad, kdy je takový pozemek ve vlastnictví státu nebo ve vlastnictví té obce,...
Proč ochranu přírody zajímají traviny
rozlohou, kde již bylo původní prostředí přeměněno člověkem na
zemědělskou půdu nebo zástavbu, a chráněnou plochou je nejvyšší
u travinných porostů mírného pásu, savan a velkých souvislých
křovin. ...
Plán péče - Správa CHKO Český ráj
věkových tříd byl v r. 1818 velmi nepříznivý - naprostý nedostatek III. věkové třídy a značný
přebytek I. věkové¨třídy. Lesní hospodářský plán z r. 1839 hodnotí situaci věkového složení
lesa takto:...
28_capouchova_s82-84 132KB Oct 08 2012 04:04:38 PM
Kaukinen, K., Collin, P. (2001): Oats and wheat starch based gluten-free products: two contentious diets in the treatment of coeliac
disease. Proc. of 10th Int. Symp. Coeliac Disease, p. 30
Petr, J...
Tomáš Alva Edison
synchronizaci zvuku a promítaného filmu (1913), gramofonovou desku (1914), um lý kau uk
(1930) a mnoho dalších. V roce 1883 objevil tepelnou emisi, která je fyzikálním základem
funkce diody a triod...