Umělá inteligence
Transkript
Expertní Systémy Umělá inteligence Věda, jejímž úkolem je naučit stroje, aby dělaly věci, které vyžadují inteligenci, jsou-li prováděny člověkem. Marvin Minsky 1950 Alan Turing: Computing Machinery and Intelligence. Mind 59, 1950, s.433-460 Turingův test: úkolem stroje je v komunikaci s experimentátorem předstírat, že je člověk. od roku 1991 Loebnerova cena pro program, který nejlépe uspěje v redukované podobě Turingova testu www.loebner.net/Prizef/loebner-prize.html Petr Berka, 2004 1 Expertní Systémy ELIZA 1965, J. Weizenbaum, imitace chování psychiatra pacient: Ahoj. Eliza: AHOJ, JAK SE CÍTÍŠ ? pacient: Cítím se strašně. Eliza: CO TÍM PŘESNĚ MYSLÍŠ ? pacient: Jsem v depresi. Eliza: PROČ SI MYSLÍŠ, ŽE JSI V DEPRESI. pacient: Protože je mi smutno. Eliza: ŽIJEŠ S RODINOU ? pacient: Ne. Eliza: MÁŠ PŘÁTELE ? pacient: Celkem ne. Eliza: PROČ ? pacient: Nevím. Eliza: OPRAVDU NEVÍŠ NEBO SE JEN VYHÝBÁŠ ODPOVĚDI ? pacient: Dřív jsem přátele měl. Eliza: KDY ? pacient: Než jsem se oženil. Eliza: NEŘEKL JSI MI, ŽE SES OŽENIL. pacient: Už jsem se zase rozvedl. Eliza: POVĚZ MI O SVÉM ROZVODU. . . . Petr Berka, 2004 2 Expertní Systémy Směry umělé inteligence • psychologický • inženýrský Oblasti • • • • hraní her dokazování teorémů obecné řešení úloh percepce • řeč • vidění • porozumění přirozenému jazyku • tvorba expertních systémů • strojové učení Etapy • 50.-60. léta: hledání univerzálního řešícího postupu • 70.-90. léta: otázka reprezentace znalostí • 90.- léta: učení a adaptace, komunikace Klasická vs. nová umělá inteligence je pro inteligenci důležitá reprezentace znalostí a usuzování ? Petr Berka, 2004 3 Expertní Systémy Mezníky v historii AI rok 1943 1950 1956 1957 1958 1965 1968 1969 1970 1971 1973 1975 1976 1977 1978 1979 1981 1982 1983 1984 událost model neuronu; McCulloch, Pitts Turingův test; Turing Dartmouthská konference; Minsky, McCarthy, Simon, Newell Perceptron; Rosenblatt GPS (General Problem Solver); Newell, Simon, Shaw formální gramatiky; Chomsky LISP; McCarthy DENDRAL; Feigenbaum, Buchanan fuzzy logika; Zadeh rezoluční princip; Robinson sémantické sítě; Quillian SHRDLU; Winograd kniha Perceptrons; Minsky, Papert PROLOG; Colmerauer, Roussell HEARSAY I ; Lesser MYCIN; Shortliffe, Buchanan rámce; Minsky Dempster-Shaferova teorie; Dempster, Shafer PROSPECTOR; Duda, Hart OPS; Forgy R1/XCON; McDermott ReTe algoritmus; Forgy japonský projekt počítačů páté generace Hopfieldova neuronová síť; Hopfield KEE; IntelliCorp CyC; Lenat Petr Berka, 2004 4 Expertní Systémy Meze klasické umělé inteligence Churchova teze: Použitelnost počítačů je omezena na ty činnosti, které lze přesně popsat v přirozeném resp. umělém jazyce (algoritmu). Godelova věta o úplnosti: Formule je logicky platná v teorii T právě když je dokazatelná v teorii T. Věta o rozhodnutelnosti: Pro každou formuli v teorii T lze algoritmicky rozhodnout, zda formule je nebo není dokazatelná. • Výrokový počet je úplný a rozhodnutelný. • Predikátový počet je úplný ale nerozhodnutelný. Petr Berka, 2004 5 Expertní Systémy Práce se znalostmi • polovina 70. let - expertní systémy v té době mělo získávání znalostí podobu transferu znalostí • přelom 80. a 90. let - získávání znalostí jako modelování znalostí = tvorba přehledných a opakovaně použitelných modelů dané úlohy metodika CommonKADS • současnost - ontologie = domluvená terminologie pro určitou aplikační oblast, která umožňuje sdílení znalostí z této oblasti: – generické ontologie - zachycují obecné zákonitosti platící napříč různými aplikačními oblastmi (projekt CyC, Lenat, 1990) – doménové ontologie - jejich předmětem je určitá specifická věcná oblast (Enterprise Ontology) projekt Semantic Web zaměřený na přidání sémantiky k webovým stránkám (v podobě metadat) Petr Berka, 2004 6 Expertní Systémy Práce s neurčitostí • polovina 70. let - ad hoc přístupy v expertních systémech • později - využití propracovaných teorií: – teorie pravděpodobnosti (17. století) - v umělé inteligenci např. bayesovské sítě, – fuzzy teorie – teorie možnosti (possibility theory) • v současné umělé inteligenci oblast nazývaná soft computing = označení pro metody, které umožňují rychle nalézat řešení (byť ne zcela optimální) vágně a neúplně popsaných problémů (Zadeh, 1995): – fuzzy logika – neuronové sítě – genetické algoritmy – pravděpodobnostní metody – teorie chaosu Petr Berka, 2004 7 Expertní Systémy Učení a adaptace • 50 a 60. léta - učení a adaptace v kybernetice (teorii řízení) v umělé inteligenci neuronové sítě • 80. léta - oblast strojového učení = vývoj algoritmů pro automatizované získáváné znalostí z dat (rozhodovací stromy a pravidla, neuronové sítě, genetické algoritmy, případové usuzování . . .) • 90. léta - dobývání znalostí z databází = netriviální extrakce implicitních, dříve neznámých a potenciálně užitečných informací z dat (Fayyad a kol. 1996) • v současnosti snahy vybavit učící se systémy rysy adaptivity: – inkrementální učení (průběžné doučování na základě nových dat), – učení a zapomínání (schopnost rozpoznat změnu konceptu a této změně se přizpůsobit), – integrace znalostí (schopnost kombinovat více zdrojů znalostí), – meta-učení (schopnost kombinovat více modelů znalostí v průběhu rozhodování), – revize znalostí (schopnost aktualizovat používané znalosti), – využívání analogií. Petr Berka, 2004 8 Expertní Systémy Komunikace a kooperace • pol. 80. let – komunikace jako jeden z principů umělé inteligence (Minski, Society of Mind, 1986) – ”nová” umělá inteligence jako inteligence bez reprezentace znalostí a bez uvažování, vznikající ze vzájemné interakce jednoduchých, takzvaných reaktivních agentů (Brooks, 1991). • v současné klasické” umělé inteligenci distribuovaná umělá inteligence a multiagentní systémy. Racionální agent (agent schopný se rozhodnout o následné akci co nejoptimálnějším způsobem) je charakterizován: – autonomností (schopnost nezávisle pracovat), – reaktivitou (schopnost průběžně reagovat na změny prostředí), – intencionalitou (schopnost uvažovat o svých dlouhodobých cílech), – sociální inteligencí (schopnost komunikovat s ostatními agenty). Petr Berka, 2004 9 Expertní Systémy Hanojská věž zadání [111] [112] [113] . . . řešení [333] Petr Berka, 2004 10 Expertní Systémy Stavový prostor 1. 2. 3. 4. množina stavů S = {s} množina přechodů mezi stavy Φ = {φ} počáteční stav s0 množina koncových stavů G = {g} Petr Berka, 2004 11 Expertní Systémy Prohledávání stavového prostoru Nalezení cesty z počátečního stavu do některého z koncových stavů 1. slepé - úplné prohledávání nevyužívající žádné dodatečné informace • do šířky • do hloubky 2. heuristické - úplné nebo částečné prohledávání využívající hodnocení zvolené cesty, • paprskové (beam search) • gradientní (hill-climbing) • uspořádané (best-first) • A* 3. náhodné Petr Berka, 2004 12 Expertní Systémy Prohledávání do šířky Při tomto způsobu prohledávání máme jistotu, že vždy nalezneme koncový stav, musíme ale projít značně velký počet uzlů (procházíme všechny uzly, které mají hloubku menší, než je hloubka koncového uzlu). Každý uzel v grafu navštívíme nejvýše jednou. Petr Berka, 2004 13 Expertní Systémy Algoritmus prohledávání do šířky NEROZVIN := poč. stav ' ? NEROZVIN + prázdný ? & - $ % ? přesuň první uzel z NEROZVIN (označ N) do ROZVIN ? rozviň N, všechny následníky ulož do NEROZVIN na konec ' ? $ některý uzel + z NEROZVIN je cíl ? & % Petr Berka, 2004 14 Expertní Systémy Prohledávání do hloubky Tento způsob prohledávání může vést k cíli mnohem rychleji, než prohledávání do šířky (zvláště když se vydáme správným směrem), ale nemáme zaručeno (v případě nekonečné větve), že vždy nalezneme koncový stav. Na rozdíl od prohledávání do šířky můžeme některými uzly procházet vícekrát, neboť se často musíme navracet. Petr Berka, 2004 15 Expertní Systémy Algoritmus prohledávání do hloubky NEROZVIN := poč. stav ' ? NEROZVIN + prázdný ? & - $ % ? přesuň první uzel z NEROZVIN (označ N) do ROZVIN ? rozviň N, všechny následníky ulož do NEROZVIN na začátek ' ? $ některý uzel + z NEROZVIN je cíl ? & % Petr Berka, 2004 16 Expertní Systémy Paprskové prohledávání heuristické omezené prohledávání do šířky - heuristikou je odhad vzdálenosti ke koncovému stavu NEROZVIN := poč. stav ' + ? NEROZVIN prázdný ? & - $ % ? přesuň všechny uzly z NEROZVIN (označ Ni ) do ROZVIN ? rozviň Ni , všechny následníky ulož do NEROZVIN na konec ? uspořádej NEROZVIN dle heuristiky ? kromě prvních p odstraň z NEROZVIN všechny uzly ' ? $ některý uzel + z NEROZVIN je cíl ? & % Petr Berka, 2004 17 Expertní Systémy Gradientní prohledávání úplné heuristické prohledávání do hloubky - heuristikou je odhad vzdálenosti ke koncovému stavu NEROZVIN := poč. stav ' + ? NEROZVIN prázdný ? & - $ % ? přesuň první uzel z NEROZVIN (označ N) do ROZVIN ? rozviň N, všechny následníky uspořádej dle heuristiky a ulož do NEROZVIN na začátek ' ? $ některý uzel + z NEROZVIN je cíl ? & % Petr Berka, 2004 18 Expertní Systémy Uspořádané prohledávání úplné heuristické prohledávání do hloubky - doplnění gradientního prohledávání o paměť NEROZVIN := poč. stav ' + ? NEROZVIN prázdný ? & - $ % ? přesuň první uzel z NEROZVIN (označ N ) do ROZVIN ? rozviň N , všechny následníky ulož do NEROZVIN ? uspořádej NEROZVIN dle heuristiky ' ? $ některý uzel + z NEROZVIN je cíl ? & % Petr Berka, 2004 19 Expertní Systémy Algoritmus A* cena přechodu z počátečního stavu přes stav s do koncového stavu f (s) = g(s) + h(s) heuristika h(s) jako dolní odhad ceny přechodu z s do koncového stavu, pro h(s) = 0 provádí A* prohledávání do šířky NEROZVIN := poč. stav ' ? NEROZVIN + prázdný ? & - $ % ? přesuň první uzel z NEROZVIN (označ N ) do ROZVIN ? rozviň N , všechny následníky N* ulož do NEROZVIN ? je-li v NEROZVIN uzel N* s vyšší hodnotou g(N*) odstraň jej ? uspořádej NEROZVIN dle funkce f ' ? $ některý uzel + z NEROZVIN je cíl ? & % Petr Berka, 2004 20 Expertní Systémy Fuzzy množiny Na rozdíl od “klasických” množin, kdy o každém objektu lze jednoznačně říci, zda je nebo není prvkem množiny (např. množina všech sudých čísel), je v případě fuzzy množin příslušnost k množině vyjádřena charakteristickou funkcí µ(x) ∈ [0, 1]. 6 µ(x) 1 0 35 36 37 38 39 x- Figure 1: Zvýšená teplota Petr Berka, 2004 21 Expertní Systémy LISP Programovací jazyk pro manipulaci se symbolickými výrazy (LISt Processor) vytvořený na přelomu padesátých a šedesátých let na MIT skupinou kolem J. McCarthyho. Data - S-výrazy: • atomy (nečíselné, číselné, T, NIL) • seznamy - jsou-li s1 , s2 S-výrazy, je i (s1 s2 ) S-výraz Funkce (f s1 s2 ... sn ) • (CONS s1 s2 ) - funkce, která ze dvou vstupních S-výrazů s1 a s2 vytvoří S-výraz (s1 s2 ) • (CAR s) - funkce, jejíž hodnotou je první prvek seznamu s • (CDR s) - funkce, jejíž hodnotou je zbytek seznamu po oddělení prvního prvku • (EQ s1 s2 ) - funkce, která testuje shodu svých argumentů. Je definována pouze pro atomy • (ATOM s) - funkce, která má hodnotu T , je-li S atom Nové funkce se definují pomocí funkčních výrazů (λ-výrazů) (LAM BDA(x1 x2 ... xn )e). Petr Berka, 2004 22 Expertní Systémy Hanojská věž - LISP (DEFUN HANOJ (LAMBDA (N) (PRESUN_VEZ N ’A ’B ’C) )) (DEFUN PRESUN_VEZ (LAMBDA (K X Y Z) ((EQ K 0)) (PRESUN_VEZ (DIFFERENCE K 1) X Z Y) (TAH X Z) (PRESUN_VEZ (DIFFERENCE K 1) Y X Z) )) (DEFUN TAH (LAMBDA (X Z) (PRIN1 "Presun disk z ") (PRIN1 X) (PRIN1 " na ") (PRIN1 Z)) Petr Berka, 2004 23
Podobné dokumenty
Umělá inteligence
70.-90. léta: otázka reprezentace znalostí
90.- léta: učení a adaptace, komunikace
Expertní systém role expertního systému • expert • kolega
znalostí o abnormálním chování a je známo pouze, jak vypadá chování
normální (např. diagnostikování nového stroje). Při tomto způsobu
diagnostikování se pozorované chování porovnává s chováním oček...
Umělá inteligence I Roman Barták, KTIML
jak lidé a zvířata myslí a konají?
behaviorismus
Počítačové inženýrství (1940 -) jak postavit efektivní počítač?
stroje na zpracování informací
Teorie řízení (1948 -)
jak se mohou artefakty sami ří...
handout 5
intelektuálních oblastech. Kde bychom měli začít? I to je obtížné rozhodnutí. Mnoho lidí se
domnívá, že velmi abstraktní aktivita jako např. hraní šachů by byla nejlepší. Můžeme také
uvažovat o tom...
Znalostní technologie – proč a jak?
zařazené jako povinný předmět předcházející předmětům ZT1 a ZT2, které v podobě praktických cvičení v jazyce Prolog dalo možnost tvůrčí práce při řešení konkrétních úloh, zaměřených na práci se zna...
diplomka
Je obtíÏné zaãínat první kapitolu práce termínem, kter˘ je jejím cílem a
shrnutím.VyÏaduje znalost kapitol následujících. Pfiesto je nutné zmínit pojem
inteligence hned na poãátku. V této práci se j...
Rozhodování a rozhodovací procesy v ošetřovatelství
každý den množství rozhodnutí. Jsou ovlivněny organizačními, profesionálními a regulačními rámci, dle kterých musí pracovat (Peate, 2006). Nejčastěji jsou zmiňovaná klinická rozhodování, etická roz...
Kognitivní kontrarevoluce? - Filosofie dnes
svržení behaviorismu znamenalo odstranění některých zcela nejapných
metodologických omezení, které na studium mysli behavioristé uvalili, a v tomto
smyslu skutečně otevřelo prostor pro nové a plodn...