Zkouška z předmětu Účetnictví II I 1. Porovnání zásad
Transkript
Zkouška z předmětu Účetnictví II I 1. Porovnání zásad účetnictví podle mezinárodních standardů s naším účetnictvím. IAS 32, 39, 30, FAS 60, 97, 120, ČÚS, účtování, oceňování ČÚS: účtuje se časové rozlišení, sdružují se k sobě náklady a výnosy, ze kterých je počítán hospodářský výsledek, zákonem je dána podoba účetních výkazů, způsob účtování, účtová osnova, účetní výkazy jen shrnují výsledky běžného účtování, z. č. 563/1991 Sb., o účetnictví, vyhláška č. 502/2002 Sb. Oceňování probíhá v pořizovací ceně = účetní cena + náklady na pořízení (hmotná a nehmotná aktiva) a v reálné hodnotě = tržní hodnota (kvalifikovaný odhad, cenné papíry nedržené do doby splatnosti, finanční deriváty, finanční umístění a technické rezervy), tvorba technických rezerv předepsána z. č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví IAS 32 (finanční nástroje: zveřejňování a prezentace): zásadní jsou aktiva a závazky = aktiva – vlastní kapitál a jejich oceňování IAS 39 (finanční nástroje: zachycení a oceňování): vydán IASComitee (nyní IASBoard), oceňování na základě fair value = částka, za níž lze vyměnit aktivum nebo vyrovnat závazek mezi nezávislými stranami, finanční nástroj je kotován na aktivních trzích, je ocenitelný spolehlivým oceňovacím modelem, dluhový nástroj nese rating nezávislé agentury FAS: vydán FASBoard, fér hodnota = cena, který by byla v transakci na referenčním trhu za aktivum / závazek zaplacena účastníky aktivum – zdroj kontrolovaný účetní jednotkou, z nějž je očekáván ekonomický užitek závazek – současný závazek vyplývající z minulých okolností, závazek k vyrovnání zdrojů entity finanční nástroj – smlouva, kterou vznikne finanční aktivum (resp. závazek) jedné (resp. druhé) jednotce finanční aktivum – peněžní prostředky nebo právo na jejich získání, právo na získání / výměnu jiného aktiva za významně výhodných podmínek, kapitálový nástroj jiného podniku finanční závazek – povinnost vyměnit finanční nástroj za jiný za významně nevýhodných podmínek 2. Časové rozlišení pořizovacích nákladů na pojistné smlouvy zillmerování, přenáška pojistného, aktivace pořizovacích nákladů, časové rozlišení pořizovacích nákladů ŽP zillmerování je časové rozložení nákladů spojených se vznikem pojištění na celou dobu placení pojistného. Zillmerovaná rezerva je účtována na konci roku, je-li její hodnota záporná, nahradí se nulou a absolutní hodnota je účtována časovým rozlišením pořizovacích nákladů. přenáška pojistného tvoří rezervu na nezasloužené pojistné např. podle 1/24 metody 3. IFRS 4 1999 vydán Issues Paper formulující zásady a problémy účtování, plán nedodržen, 2003 vydán Exposure Draft 5, standard IFRS 4 jako první fáze plnění harmonogramu vydán v březnu 2004, do standardů zařazeno 29.12.2004 nařízením komice ES – zavádění do pojišťovnictví, v další fázi od 12/2005 přezkoumáván původní Issues Paper, harmonogram neznámý. Od 1.1.2005 povinnost používat mezinárodní účetní standardy pro společnosti kotované na burzách v EU další problémy k diskusi: volba modelu, oceňování, diskontování, souvislost aktiv a závazků, riziková přirážka, zisk a ztráta po započetí smlouvy, pořizovací náklady, smlouvy s podílem na výnosech, kreditní ohodnocení jednotky Rozsah IFRS 4: pojistné a zajistné smlouvy vydané a zajistné smlouvy držené jednotkami, finanční instrumenty s podíly na zisku podle uvážení Účtování a oceňování: vyrovnávací rezerva je součástí vlastního jmění, pojistitel provádí testování přiměřenosti závazků (rezerv) k datu účetní uzávěrky, nejdříve se zaúčtuje brutto hodnota a poté podíl zajistitele. Pojednává také o snížení hodnoty zajistných aktiv, jsou-li objektivní důvody vzniklé po zaúčtování zajistného aktiva (selhání zajistitele) a vliv nezískaných částek lze ocenit. Změna účetních pravidel je možná, jsou-li výsledné výkazy více významné a spolehlivé, zavedení diskontování technických rezerv je možné, ale nelze již měnit. Různá účetní pravidla u podřízených složek nelze zavádět, ale není povinnost je odstraňovat, stejně tak nadměrná obezřetnost v technických rezervách. 4. Rezerva pojistného životních a neživotních pojištění NP: Rezerva pojistného neživotních pojištění se vytváří k těm pojistným odvětvím, u kterých se pojistné stanovuje podle vstupního věku, tj. rozdílu mezi kalendářním rokem počátku pojištění a kalendářním rokem narození pojištěného, a pohlaví pojištěného nebo pouze podle vstupního věku pojištěného. Rezerva pojistného neživotních pojištění představuje hodnoty závazků pojišťovny vypočtené pojistně matematickými metodami včetně již přiznaných podílů na zisku (podílů na přebytcích pojistného) nebo smluvních nároků na vrácení pojistného a rezerv nákladů spojených se správou pojištění, a to po odpočtu hodnoty budoucího pojistného. Výše rezervy pojistného neživotních pojištění se vypočítává pojistně matematickými metodami za použití stejných statistických dat a stejných pojistně technických parametrů jako při stanovení pojistného ŽP: Rezerva pojistného životních pojištění se vypočítává podle jednotlivých smluv životních pojištění a je určena ke krytí budoucích závazků ze životních pojištění (změna úmrtnosti, růst nákladů ve vyšším věku, vrácení pojistného v případě bezeškodního průběhu). Při výpočtu se používá stejných statistických dat a téže úrokové míry, jichž bylo použito při výpočtu sazeb pojistného. Rezerva pojistného životních pojištění představuje hodnoty závazků pojišťovny vypočtené pojistně matematickými metodami včetně již přiznaných podílů na zisku (podílů na přebytcích pojistného) a rezerv nákladů spojených se správou pojištění, a to po odpočtu hodnoty budoucího pojistného. Ryzí pojistné se vypočte z hrubého pojistného s nulovými nákladovými složkami α , β , γ (viz I.6). Zillmerování znamená snížení hrubého pojistného o inkasní a běžné náklady. Netto rezerva představuje očekávanou současnou hodnotu peněžního toku budoucích plateb pojistných plnění s odečtením ryzího pojistného. Brutto rezerva totéž s odečtením hrubého pojistného. Zillmerova netto rezerva se vypočte odečtením nákladů β , γ . Rezerva brutto = rezerva netto + rezerva na správní náklady. 5. Vyrovnávací rezerva Rezerva na vyrovnávání mimořádných rizik se tvoří k odvětví 14 neživotního pojištění a u odvětví životního pojištění, kde dochází k výkyvům ve škodním poměru, které nemůže pojišťovna ovlivnit. Má funkci vyrovnávací (vyrovnávání rizik v kolektivu a čase, náklady se udržují blíže svým průměrným hodnotám) a bezpečnostní (krytí nepříznivého škodního průběhu). Pro modelování je nutné mít dostatek dat (15-30 let zpětně). Důsledné pojetí rezervy (Německo): je součástí rozvahy, např. změna rezervy ∆R = itechnická R + (q − q ) P , q je škodní poměr, tvoří se jen pokud ∆R ∈ [0, R ] . Pojetí v omezeném rozsahu: vytvoření dostatečných daňově uznatelných prostředků podle jednotlivých odvětví, dýny maximální a minimální sazby pro tvorbu rezervy a horní mez škodního poměru z, čerpá se P(q − z )+ . Daňový přístup (Francie): rezerva se tvoří jedinou částkou a nesmí překročit 75% technického výnosu a 200% předepsaného pojistného. Podle IFRS 4 účtuje pojišťovna každou rezervu na plnění ze smluv, které ještě nevznikly, lze ji vykazovat jako vlastní kapitál. Solvency II počítá s vyrovnávací rezervou podle německého modelu. 6. Zdroje zisku v životním pojištění α , β , γ postupně náklady pořizovací, inkasní a správní v % z pojistné částky, spolu s úmrtnostní tabulkou tvoří početní podklady 1. řádu (zásada obezřetnosti). K(0) celková pojistná částka všech pojištění při vstupu do pojištění, očekávaná hodnota pojistného plnění rekurzivně: K(N) = (1-1qx+N-1) K(N-1). Pojistné se určí tak, aby V (0) = −α . Vydání ( β P +1 γ ).K (m) , příjem − P.K (m) , proto platí R(m) = ( β P − P +1 γ ).K (m) + ( R(m + 1) +1 qx + m .K (m)) /(1 +1 i) . Dosazením diskontované hodnoty R(m) = K (m).V (m) a R(m + 1) = (1 −1 qx + m ).K (m).V (m + 1) dopočteme hodnoty V(N), ... V(0), což je výše brutto rezervy na jednotku pojistné částky. Realisticky volené hodnoty jsou podklady 2. řádu. Očekávaný zisk se vypočte jako počáteční rezerva + pojistné – náklady – pojistné plnění – rezerva na konci období. Tedy součet výnosu z úmrtnosti (rozdíl mezi úmrtností podle podkladů 1. a 2. řádu), úrokového nadvýnosu (rozdíl...) a výnosu z nákladové složky γ . 7. Implicitní hodnota pojišťovny Implicitní hodnotu (embedded value) není zachycena v účetnictví, tvoří ji volný kapitál (nevázaný požadavky solventnosti a obchodními vztahy) a výnosová hodnota (diskontovaná očekávaná hodnota budoucích přebytků vyplývajících z platných pojistek ke dni bilance), respektive současná hodnota současných aktiv a diskontovaná hodnota budoucích peněžních toků. Je zavedena především pro životní pojištění. Skutečnou hodnotu pojišťovny (tržní hodnotu) tvoří odhadní hodnota = účetní hodnota + výnosová hodnota + hodnota budoucího nového obchodu. Očekávané přebytky viz. I.6. ∞ Výnosová hodnota = ∑ P /(1 + I ) t =1 t t , kde Pt je očekávaný přebytek za rok t, I je diskontní sazba. Výpočet provádí pojišťovny např. systémem PROPHET. Dělá se rozbor odchylek všech veličin (analýza variancí) s cílem určit, proč se výsledky liší od předpokladů. Záporná odchylka finančního výnosu může ukazovat na špatnou investiční strategii. Nižší výnos z úmrtnosti může být důsledkem chybné taxace rizik. Jednotlivé kroky užití implicitní hodnoty jsou označovány jako cyklus řízení. 8. Poměr kapitálové přiměřenosti neživotní pojišťovny – výklad na matematickém modelu Kapitálová přiměřenost podle S&P obecně: CAD = (u(t) – C1 – C2) / (C3 + C4 + C5 + C6), u(t) upravený kapitál, C1 investiční riziko, C2 úvěrové riziko, C3 technické riziko, C4 riziko vývoje škodních rezerv, C5 riziko rezerv ŽP, C6 ostatní obchodní riziko, pro neživotní pojišťovnu stačí jednodušší model CAD = (u(t) – C1) / (C3 + C4) R1, E1, C1 ... investiční riziko, R2, E2, C3 ... technické riziko, R3, E3, C4 ... riziko vývoje škodních rezerv E3 = - EZt, E1 = EIt A střední výnos aktiv s2 HDUL = varDU = R1 + R2 + R3, EDU = E1 + E2 + E3 u HtL = 3 1 i z1-e Ri y Hz1-e s HDUL - EDUL = â j j - Eiz z = C1 + C3 + C4 a s HD U L k { i=1 ∆ U a VarU se vypočte podle modelu U t = U t −1 + At + Bt − X t − Z t , A výnos aktiv, B předepsané zasloužené pojistné, X výplata pojistného plnění, Z chyba ve výpočtu z předešlých rezerv (Viz. II.1). 100% kapitálová přiměřenost, pokud (r ,σ ) leží na přímce kapitálové přiměřenosti r = z1−ε σ − a . 9. Sledování solventnosti pojišťoven Solventnost představuje platební schopnost. Její sledování je dáno zákonem a vyhláškou. Regulační přístup je zaveden Basilejskou dohodou na základě rizikově vážených aktiv (váhy podle protistrany: vládní dluhy 0%, mezibankovní půjčky 20%, hypotekární půjčky 50%, obchodní půjčky 100%). Kromě tohoto přístupu je uplatňována také hodnota v riziku (VaR) definovaná vztahem P(∆U < VaR) = ε , kde ∆U je změna hodnoty portfolia za období zpravidla jednodenní. Slouží k rozboru tržního rizika. Užívání VaR je doplněno testováním scénářů k objasnění vlivu nepříznivých podmínek – dynamické testování solventnosti. Podniky musí vytvořit přiměřené rozpětí solventnosti = aktiva – předpokládané závazky – nehmotné položky pro svůj celý obchod. V ČR je toto rozpětí nazýváno minimální mírou solventnosti. Předepsaná výše rizikové rezervy u má splňovat P(X(i,j) > u + (1 – c).B(i,j)) = ε . Pro škodní poměr R(i,j) se předpokládá Beta(p,q) rozdělení, podíl nákladové složky odhadnut pro každou zemi, X(i,j) = R(i,j)*B(i,j), p,q se určí momentovou metodou porovnáním s empirickými momenty. Nedostatkem je, že je výpočet solventnosti založen na hrubém a nikoliv ryzím pojistném. Vyšší riziková přirážka proto znamená vyšší minimální míru solventnosti, ačkoliv je potřeba záruk nižší. Stejný vliv má i nákladová přirážka. Nápravu má sjednat Solvency II – omezuje rizikový kapitál pojišťoven zásahem do finančních trhů. Pojišťovna může svou sledovací kapacitu zvýšit vložením kapitálu do dceřiné společnosti. Německý pojistný dozor proto vyžaduje, aby byla při výpočtu solventnosti z vlastního jmění odečtena hodnota podílů v jiných pojišťovnách, protože je tento kapitál vázán jako garance solventnosti v jiné pojišťovně. NP: požadovaná míra solventnosti je vyšší z čísel a) 18% z prvních 50 mil. eur + 16% z dalšího předepsaného pojistného * koeficient podílu škod na vlastním vrubu (max 0,5) za 3 roky b) 26% z prvních 35 mil. eur + 23% z dalšího průměrného úhrnu škod za poslední 3 roky * koeficient... ŽP: požadovaná míra solventnosti je součet a) 4% výše technických rezerv * podíl zajištění na rezervách (min. 0,85) b) 0,1-0,3% rizikového kapitálu NP i ŽP: disponibilní míra solventnosti: 1. a) splacený základní kapitál – hodnota vlastních akcií b) rezervní fondy c) přenos zisku a ztráty d) jiné položky (prioritní akciový kapitál, podřízený dluh nesmí být více než 50%) – nehmotný majetek vložený do základního kapitálu e) fond na příští příděly (rezervní fond, jen částka, která nebude rozdělena pojistníkům) 2. Vyžaduje souhlas dozoru a) polovina nesplaceného ZK b) oceňovací rozdíly aktiv c) budoucí zisky ze ŽP: 0,5 * průměrná roční ztráta * průměrná zbývající doba trvání pojištění, nejvýše 6 let d) podíly plynoucí z nezillmerování nebo částečného zillmerování ŽP Solventnost musí být minimálně 90 mil. podle garančního fondu, požadovaná míra solventnosti musí být minimálně 90 mil. pro odvětví 10-15, 60 mil. pro ostatní. 10. US GAAP pro pojištění bez podílu na výnosech (SFAS 60) Vydává FASBoard FAS 60 se týká klasického pojištění, početními podklady jsou tabulky úmrtnosti, úrokové míry, stanovení nákladů, vychází z nejlepších odhadů upravených rezervou na nepříznivé odchylky (PAD), ta je implicitně zachycena v účetních podkladech. Zásada neměnnosti početních podkladů (lock in principle). Aktivace pořizovacích nákladů: aktivovatelné (DAC, deferable acquisition costs) jsou náklady na pořízení pojistných smluv, jejich výše má být měrná objemu upsaného obchodu, kolikrát je větší nový obchod, tolikrát se mohou zvýšit náklady. Je možno je uhradit z přebytku mezi pojistným určeným na tvorbu rezervy a hrubým pojistným. n −1 Rezerva pojistného na budoucí pojistná plnění má tyto složky: 1) přijaté hrubé pojistné ∑ P.K (m)v m , m =0 n −1 2) pojistná polnění −( ∑ K (m)qx + mv m +1 + K (n)v n ) , kde K(n) je plnění při dožití věku n, 3) aktivované pořizovací m =0 n −1 náklady −α K (0) , 4) ostatní budoucí náklady −(∑ K (m).(β P + γ )v m . m Rezervové pojistné představuje B(t) = (2) + 4)) P / 1). Amortizační pojistné potřebné na splacení nákladů je ve výši P0 = 3) P / 1). Rezerva je vypočtena retrospektivně R(t ) = ( R(t − 1) + B (t ))(1 + i) − S (t ) − E (t ) , neamortizované pořizovací náklad DAC jsou E0 (t ) = ( E0 (t − 1) − B0 (t ))(1 + i ) − S 0 (t ) , kde S0(t) jsou odpisy. Je-li rezerva podle nejlepších odhadů získaných prospektivně vyšší než R(t) – E0(t), poté nastala ztráta a dojde k odepsání DAC. Pokud ani to nestačí, doplní se rezerva na požadovanou výši (poruší se lock in principles). Zisk vzniká uvolněním z rizika nebo výnosem z přijatého pojistného. II 1. Riziková přirážka v neživotním pojištění S = â Zi, Zi iid, EZi = p, VarZi = s2, ES = n p, VarS = s n •!!!! n , DU = np H1 + lL - S i=1 hrubé pojistné = p 1+l , l riziková přirážka, c podíl nákladové složky 1-c volný kapitál u, a podíl volného kapitálu pro krytí technického rizika i S -n p y i n p l+ auz y n p l +a u z z > 1- F j j z £e > j z j z •!!!! •!!!! z •!!!! z s n s n s n k { k { 1 n p l + au •!!!! £ z1-e, u = Iz1-e s n - n p lM, velké n umožňují snížit l •!!!! a s n j P HDU < -auL = P j j j 2. Finanční umístění prostředků technických rezerv – zásady limitů finanční skladby Podle vyhlášky musí finanční umístění splňovat požadavky likvidity, bezpečnosti, diverzifikace a rentability, prostředky uloženy jako depozita. Nízká rentabilita zdražuje pojištění, pojišťovna musí mít k dispozici dostatek likvidních prostředků, aby pokryla pojistná plnění. Např. dluhopisy vydané členským státem a jeho centrální bankou a dluhopisy, za které převzal záruku, pokladniční poukázky, dluhopisy ECB, Mezinárodní bankou pro obnovu a rozvoj: 75% z celkových technických rezerv, dluhopisy vydané bankami členského státu, hypoteční zástavní listy, vklady, pohledávky za zajišťovnami: 50% (u jedné banky nesmí přesáhnout 20%), kotované dluhopisy obchodních společností, kotované komunální dluhopisy, nemovitosti, cenné papíry fondů: 20% (u jednoho subjektu 5%), avalové směnky, kotované akcie: 10%, umělecká díla, zajišťovací deriváty: 5%. 3. Výkaz zisku a ztráty Rozdělen na technický účet NP, technický účet ŽP a netechnický účet. Technické účty zahrnují peněžní toky v pojišťovací činnosti (technické výnosy / náklady): pojistné / pojistné plnění, zajistné / účast zajistitele na pojistném plnění, netechnický účet zahrnuje hospodářský výsledek obou technických účtů, hospodaření s finančním umístěním a ostatní náklady (osobní, provozní, správní, daně, dividendy), je z něj vypočítán celkový hospodářský výsledek, který se stává součástí rozvahy. 4. Pojistná smlouva podle IFRS Podle IFRS 4: Smlouva, na jejímž základě jedna strana (pojišťovatel) přejímá významné pojistné riziko druhé strany a tím souhlasí s kompenzací pojistníka, pokud by určitá nejistá událost v budoucnosti nastala a nepříznivě postihla pojistníka. Nejistá událost je ve smyslu, že není jisté, zda nastane, nebo je jisté, že nastane, ale není možné určit kdy nebo v jaké výši. Tuto definici nesplňuje samopojištění a finanční deriváty bez přenosu pojistného rizika. Změna peněžních toků v důsledku pojistné události musí být nezanedbatelná, smlouva zaniká se zánikem práv a závazků 5. Excedentní zajištění životních pojištění na rizikové bázi neproporcionální excedentní zajištění představuje závazek zajišťovny účastnit se na pojistném plnění v případě, že vzniklá škoda překročí vlastní vrub pojišťovny W, pro pojistnou částku K hradí zajišťovna část (K-W)/W. riziková báze = pojistná částka – rezerva pojistného ŽP počítané podle početních podkladů uvedených v zajistné smlouvě, zajistné se průběžně mění, v případě pojistné události uhradí zajišťovna R(t)(K-W)/W, kde R(t) je riziková báze, roční zajistné činí qx,tR(t)(K-W)/W, kde qx,t je pravděpodobnost, že pojištěnec ve věku x zemře do dožití se věku x+t 6. Rezerva pojistného neživotních pojištění Rezerva pojistného neživotních pojištění se vytváří k těm pojistným odvětvím, u kterých se pojistné stanovuje podle vstupního věku, tj. rozdílu mezi kalendářním rokem počátku pojištění a kalendářním rokem narození pojištěného, a pohlaví pojištěného nebo pouze podle vstupního věku pojištěného. Rezerva pojistného neživotních pojištění představuje hodnoty závazků pojišťovny vypočtené pojistně matematickými metodami včetně již přiznaných podílů na zisku (podílů na přebytcích pojistného) nebo smluvních nároků na vrácení pojistného a rezerv nákladů spojených se správou pojištění, a to po odpočtu hodnoty budoucího pojistného. Výše rezervy pojistného neživotních pojištění se vypočítává pojistně matematickými metodami za použití stejných statistických dat a stejných pojistně technických parametrů jako při stanovení pojistného. 7. Přímka kapitálové přiměřenosti Aby byla investice efektivní, musí bod (r ,σ ) ležet nad přímkou kapitálového trhu PKT i nad přímkou kapitálové přiměřenosti PKP, která spojuje bezrizikový výnos rf a výnos Markowitzova efektivního portfolia M M , rf a z1−ε r= EDU ³ z1-e u •!!!!!!!!!!!! VarDU u •!!!!!!!!!!!! y i VarDU z j j EDU , z z = s, viz II .1., Hr, sL = j j u z u k { 8. Budoucí zisky započitatelné do skutečné míry solventnosti Do disponibilní míry solventnosti ŽP lze započítat budoucí zisky ze ŽP, sice ve výši 0,5 * průměrná roční ztráta * průměrná zbývající doba trvání pojištění, nejvýše 6 let 9. Sledování solventnosti v pojišťovací skupině solventnost holdingu = DMP – PMS, S = ∑ (q S i i − U i ) , Si solventnost spřízněných společností, qi podíl na i základním kapitálu nebo 1, je-li Si < 0, Ui účetní hodnota i-té společnosti Podle zákona musí mít pojišťovna neustále zdroje ve výši PMR, je-li hodnota nižší, ale vyšší než hodnota garančního fondu (=max(1/3 PMS, 90 mil.)), předloží ČNB pojišťovna ozdravný plán, když je PMS mižší než garanční fond, zavede ČNB nucenou správu. Je-li účetní ztráta pojišťovny vyšší než 20% základního kapitálu, nařídí ČNB snížení základního kapitálu (tedy snížení nominální hodnoty akcií). 10. Deponování technických rezerv K plnění závazků z provozované pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, které jsou pravděpodobné nebo jisté, ale nejistá je jejich výše nebo okamžik, ke kterému vzniknou, je pojišťovna povinna vytvářet technické rezervy. Tyto rezervy jsou deponovány za podmínek rentability, diverzifikace, bezpečnosti a likvidity, aby byla pojišťovna schopna kdykoliv dostát svým závazkům vzniklým na základě pojištění. Pro takto uložené rezervy platí zákonem stanovené limity. Zajištění v podstatě "pojištění rizika převzatého pojistitelem". Zajištění umožňuje, aby pojistitel převzal do krytí i jednotlivá velká rizika, která by díky své omezené kapitálové vybavenosti jinak nemohl pojistit. Dalším významem zajištění je vykrýt mnoho menších škod, které by např. při živelné katastrofě mohly ohrozit kapitálové zdroje pojistitele. Zajišťovna pak dále předává část svých rizik jiným zajišťovnám (retrocese). Kvótové zajištění forma proporcionálního zajištění (Quota share). Jedná se o pevně stanovené rozdělení rizika mezi pojistitele a zajistitele při kterém se zajistitel podílí proporcionálně na každé škodě a dostává stejný podíl z pojistného. Příklad: pro pojištění požáru je sjednáno kvotové zajištění na 90%. Zajistitel bude krýt 90% z každé škody a 10% bude vlastní vrub pojišťovny. Zajistitel obdrží 90% pojistného. V zajistné smlouvě je stanovena maximální pojistná částka, kterou může pojistitel přijmout a která je automaticky zařazená do zajištění. Nad tento limit se musí zajištění sjednávat individuálně = fakultativní zajištění. Neproporcionální zajištění je taková forma zajištění, kdy se zajistitel zavazuje zaplatit všechny škody, které překročí limit vlastního vrubu pojistitele. Tento limit si musí pojistitel stanovit na základě analýzy svých pojistných smluv (kmene). Limit se určuje buď v penězích pro jednotlivé smlouvy (typ Excess of Loss) nebo stanovuje v procentech podíl krytí zajistitele na celkových ztrátách pojišťovny za dané období (Stop Loss). Neproporcionální zajištění je založeno na škodách a nikoli na pojistném, proto se i jeho ceny kalkulují nezávisle na cenách pojistitele.
Podobné dokumenty
Bankovnictví a finance - Útvar koordinace evropských projektů
cen se porovnávají ceny vybraných výrobků a služeb a přisoudí se jim podíl podle toho,
jak se podílí na celkové spotřebě domácnosti. Porovnáním hodnoty tohoto indexu v
různých obdobích se získává m...
1. díl - Produktové listy.cz
Pojistník se zavázal platit pojistné. Pokud svůj závazek přestane platit, nemá ani
pojišťovna povinnost dostát svým závazkům a smlouva tak po dané lhůtě (např. 6
měsíců) zaniká. Pojišťovna má vytvo...
Základy transportního protokolu TCP
protokol TCP (Transmission Control Protocol). Hlavní motivací pro zavedení
tohoto protokolu bylo zajistit spolehlivý přenos dat, tak aby programátor aplikace
již nemusel řešit následující problémy,...
Reportér 4/2012 - Erste Private Banking
tendenci pojistit se proti specifickým pohromám než uzavřít
pojistku, která pokrývá více rizik.
I přestože Řecko je pořád v centru zájmů finančních trhů, tak
bychom neměli přehlédnout větší problém...
Návod na hru 750
Je-li hráč při hře s rizikem úspěšný, částka uvedená na displeji VÝHRA se zdvojnásobí. Při
dosažení výhry nižší než 750 bodů má hráč možnost stisknutím jednoho z tlačítek RIZIKO
(popř. dotykem na j...