Osobnost měsíce prosince JUDr. Milada Horáková
Transkript
Osobnost měsíce prosince JUDr. Milada Horáková
Milí čtenáři Vítáme Vás v dalším čísle časopisu POHODÁŘ. V tomto čísle se setkáte se spoustu dalších zajímavostí, zkušeností, poučných rad a tipů ale také zábavou. Představíme si významnou osobnost, která se vryla do našich pamětí jako zastánkyně pravdy. Přečtěte si nejlépe napsanou práci o N.Wintonovi. Pokud máte pocit, že by vás práce v redakci bavila a něco jste prošvihli, nezoufejte, nic není ztraceno, redaktoři přicházejí a odcházejí, stačí se jen nahlásit kterékoliv z redaktorek nebo u paní učitelky Fejfárkové ve sborovně. O šikovné spolupracovníky je stále zájem a nemusí se přitom jednat o stálý závazek, stačí vzít si na starost dění ve vaší třídě či využít možnost vyjádřit se k něčemu, co vás trápí nebo zajímá. Stačí poslat příspěvek nebo námět na adresu: [email protected] S pozdravem vaše redakce Život na škole Seminář „Vánoční cukroví“ Ve dne 24.listopadu proběhl seminář, který se točí jen a jen kolem vánočních dobrůtek. Na takové specialitě nemohla chybět ani naše škola. Seminář se konal v Lázeňském domě Beethoven v Teplicích. Lektorkou byla Pavlína Bersziová, která je jednou z nejlepších cukrářek v České republice. Předvedla nám nové a výborné recepty na vánoční stůl i stromeček. Probíhají nábory Rádi bychom touto cestou poděkovali všem, kdo se zapojuje do prezentace naší školy na náborových akcích po celém severočeském kraji. Ať už je to přímé prezentování školy (kosmetické služby, kadeřnické služby, či kuchařské umění) na místech konání nebo „jen“ stříhání letáčků apod. Den otevřených dvěří 2.prosince od 8,00 – 16,00hod. proběhne Den otevřených dveří. Věříme, že prostory nové školy zaujme mnoho uchazečů!:) Prosinec 3.prosinec - 1941 – Holocaust: do terezínského ghetta dorazil první transport Židů 5.prosinec - 1492 – Kryštof Kolumbus objevuje karibský ostrov Hispaňola 6.prosinec - 1774 – Marie Terezie zavádí povinnou školní docházku 7.prosinec - 1941 – Japonský útok na Pearl Harbor, Spojené státy vstupují do války 8.prosinec - 1980 – John Lennon, bývalý člen skupiny The Beatles, byl smrtelně postřelen Markem Davidem Chapmanem před svým newyorkským bytem. 10.prosinec - od roku 1901 – Předávání Nobelových cen 11.prosinec - 1946 – Byl založen Mezinárodní dětský fond neodkladné pomoci (UNICEF) 13.prosinec - 1642 – Holanďan Abel Tasman objevil Nový Zéland 16.prosinec - 1773 – Bostonské pití čaje: bostonští občané v přestrojení za indiány se Zmocnili zásilky čaje na lodích v přístavu a vysypali jí do moře na protest proti britskému čajovému zákonu. 17.prosinec - 1903 – Bratři Wrightové uskutečnili první let letadlem - 1989 – V USA byl odvysílán 1. díl seriálu Simpsonovi. 21.prosinec - 2012 – končí Mayský kalendář 22.prosinec - 1989 – Po 30 letech byla v Berlíně znovu otevřena Braniborská brána, což mělo symbolizovat jednotu východního a západního Německa. 28.prosinec - 1895 – Bratři Lumiérové uskutečnili první veřejné promítání filmu 29.prosinec - 1989 – Československým prezidentem byl zvolen dramatik a disident Václav Havel. Ve funkci vystřídal Gustáva Husáka, který abdikoval 10. prosince téhož roku. 31.prosinec- 1991 – Ve 24.00 oficiálně zanikl Sovětský svaz - 1879 - Thomas Alva Edison představuje svou žárovku Osobnost měsíce prosince JUDr. Milada Horáková zločin komunismu Milada Horáková není jen žena s velkým jménem, ale i žena velkých činů a tvrdého trestu. Bojovala proti komunistickému režimu,který jí odsoudil k trestu smrti JUDr. Milada Horáková (25. prosince 1901 – 27. června 1950) byla česká politička, oběť justiční vraždy během komunistických politických procesů v 50. letech minulého století za vykonstruované spiknutí a velezradu. Byla jedinou ženou popravenou v rámci těchto soudních řízení. Díky své neústupnosti během svého soudu se stala symbolem odporu proti totalitě vládnoucí komunistické strany Narodila se v Praze na Královských Vinohradech v rodině Čeňka Krále, oddaného Masarykově myšlence a tedy protirakouských postojů. Měla tři sourozence. Dospělosti se tak dožila jen o 16 let mladší sestra Věra. Ze studia na gymnáziu za Rakouska-Uherska byla v roce 1918 vyloučena za účast na protiválečných demonstracích, které byly studenstvu zakázané. Zároveň jí však byl umožněn přestup na jiné pražské gymnázium, kde maturovala roku 1921. Následně zvažovala studium medicíny, ale po doporučení otce padlo její rozhodnutí pro Právnickou fakultu na Univerzitě Karlově, kde promovala v roce 1926. Roku 1924 se osobně setkala se senátorkou Františkou Plamínkovou, zakladatelkou Ženské národní rady (ŽNR), kam také vstupuje. Brzy se stala oporou Plamínkové a později přítelkyní a následně klíčovou osobností ŽNR První republika Krátce po ukončení studia se vdala za Bohuslava Horáka, zemědělského ekonoma, kterého znala již ze studií. Horák byl redaktorem Československého rozhlasu, koncem první republiky jeho programovým ředitelem. Díky němu pak hluboce věřící Horáková přestoupila i se svými rodiči od katolické církve k Českobratrské církvi evangelické. V roce 1933 se manželům Horákovým narodila dcera Jana. Nastoupila na Ústřední sociální úřad pražského magistrátu pod někdejšího vedoucího Petra Zenkla, později byla nejmladší vedoucí odboru pro mládež. Od roku 1929 byla členkou České strany národně sociální (ČSNS), ačkoliv těžiště její činnosti byla nestranická ŽNR: Angažovala ve prospěch zrovnoprávnění žen v legislativě, neboť staré zákony musely být podřízeny nové ústavě republiky z roku 1920, kde rovnost byla zakotvena. Podílela se na tvorbě nového občanského zákoníku na částech o rodině a ženské rovnoprávnosti, který však jako celek nebyl schválen. Vše podle Masarykova hesla: „není otázka ženská, je jen otázka lidská“. Cestovala za účelem rozšíření obzorů do Anglie, Francie a SSSR, o bolševickém Rusku tak neměla žádné iluze, zvládala angličtinu, francouzštinu, němčinu Druhá světová válka V roce 1939 byly vdané ženy ve státních službách ze zákona penzionovány pro uvolnění míst pro lidi odsunuté z území připojeného k Německé říši, a musela proto odejít ze zaměstnání. Skrze ŽNR organizovala sociální pomoc nejen v souvislosti se světovou ekonomickou krizí, ale nyní i uprchlíkům z pohraničí ČSR v roce 1938. Po roce 1939 se zapojila do odbojové organizace Petiční výbor Věrni zůstaneme (PVVZ) a Politické ústředí, pro které aktivně vyhledávala na struktuře bývalé ŽNR nové ilegální pracovníky, zajišťovala tajné byty, získávala zpravodajské informace. Patřila mezi klíčové osobnosti PVVZ a podílela se na formulování jeho prvotního programu. Neušla však pozornosti gestapa a 2. srpna 1940 byla společně s manželem zatčena, avšak za práci v ŽNR. Po zjištění napojení na odboj byla tvrdě vyslýchána a bita, pro gestapo však bez úspěchu. Dva roky byla zadržena na Pankráci a na Karlově náměstí, po atentátu na Heydricha byla převezena do Malé pevnosti v Terezíně, kde později obětavě vedla oddělení tamější „marodky“, což jí umožnilo relativně volný pohyb po lágru. Zde se znovu setkala se svým vzorem Františkou Plamínkovou, později popravenou. Soud s Horákovu se konal v Drážďanech v říjnu 1944, kde se sama hájila v němčině. Prokurátor jí navrhl trest smrti, který soud nakonec změnil na 8 roků káznice. Ten si odpykávala do dubna 1945 v ženské věznici v Aichachu u Mnichova, v blízkosti Dachau. Poválečné období nástupu komunismu Po osvobození v květnu 1945 se vrátila do Prahy, kde se setkala s manželem, který přežil pochod smrti. Po konzultacích s Benešem, který apeloval na potřebu kvalitní stranické politiky, vstoupila znovu do své obnovené strany ČSNS, do jejího vedení a přijala poslanecký mandát Prozatímního národního shromáždění. V roce 1946 kandidovala za ČSNS v Českobudějovickém kraji a byla zvolena do Národního shromáždění, byla členkou zahraničního a ústavněprávního výboru. V této době byla kritická vůči činnosti poválečných lidových soudů, v oblasti sociálních otázek, hospodářství a zahraniční politiky (odmítnutí Marshallova plánu) a brzy rozpoznala servilní poslušnost československých komunistů vůči Moskvě. Kvůli tomu byla monitorována StB, která již od konce války byla ovládána právě komunisty. 25.února 1948-27.září 1949 Jako předsedkyně prosadila 25. února 1948 usnesení, aby RČŽ nevstupovala do Ústředního akčního výboru, ale druhého dne byla vyloučena, vedení převzala komunistka Anežka Hodinová-Spurná a RČŽ do akčního výboru vstoupila. Následně byla vyloučena ze všech svých veřejných funkcí, dokonce i proklamativně z těch, kterých nebyla členkou. Po neúspěšném boji s finálním nástupem komunismu se 10. března 1948 rozhodla demonstrativně vzdát svého poslaneckého mandátu, shodou okolností v den smrti Jana Masaryka. Nastoupila opět na pražský magistrát, tentokrát jako sociální referentka Ústředního národního výboru. Přestože měla možnost, aby opustila Československo, svůj odchod z vlasti oddalovala a byla stále politicky aktivní. V květnu 1948 založila s bývalým poslancem Josefem Nestávalem neformální skupinu okolo ČSNS, která udržovala kontakty s exilovými politiky, Petrem Zenklem a Hubertem Ripkou. Podporovala lidi usilující o emigraci a nadále se zasazovala proti komunistům. Pomalu tak vznikal třetí protikomunistický odboj, ač svou činností se nikdy nedostal na hranu nebo dokonce za hranu tehdejších zákonů. Horáková se dostala do hledáčku jako vhodný kandidát pro akci StB „Střed“, v rámci níž měla být 27. září 1949 zatčena. Pokus o předvedení do vazby se doma na Smíchově nezdařil, neboť tam byla jen služebná, dcera a Bohuslav Horák, kterému se podařilo v nestřeženou chvíli uniknout. Varovat svou ženu se mu však nepodařilo, neboť již byla zatčena o několik hodin dříve ve své kanceláři v Masné ulici. Vyšetřovací proces StB při vyšetřování proslula svými brutálními metodami výslechů a nadiktovaných přiznání. Užívala k tomu, za účasti sovětských poradců, jak fyzického násilí jako bití, nedostatek potravy, nucené bdění, zima, malá místnost, případně narkotika (archivně doložená u Anastáze Opaska), tak psychického týrání a vydírání vedoucího ke ztrátě racionální sebekontroly a duševní dezorientaci. Týrání Horákové dosvědčuje její spoluvězeňkyně z pankrácké věznice Zdena Mašínová. Po zatčení Jaromíra Kopeckého v srpnu 1949 si StB nakonec zvolila Horákovou do role ústřední postavy v inscenovaném spiknutí v čele smyšlené ilegální skupiny, kterou StB nazvala „Direktoria“. Na to bylo v listopadu 1949 zatčeno 380 bývalých funkcionářů ČSNS. Horákovou se jim však, jako předtím gestapu, zlomit nepodařilo. Vypovídala pouze skutečnosti, o nichž neměla pochybnost, že jsou již vyšetřovatelům známy. Proces s Miladou Horákovou a s jejími dvanácti kolegy, řízený JUDr. Karlem Trudákem, probíhal od 31. května do 8. června 1950 a byl zinscenován jako veřejný „politický proces“ po vzoru sovětských velkých čistek ve 30. letech na přímý příkaz Klementa Gottwalda. Osm dní trvající proces měl svůj vynucený „scénář“, podle kterého se měli a byli donuceni obžalovaní chovat, ale v některých momentech přesto jednali proti režii. Obzvláště Horáková, která byla vyslechnuta 1. den, se nepoddala a přes vynucenou režii se jí místy podařilo bránit sebe a své ideály, i když věděla, že tím svoje šance na mírnější trest jen snižuje. Během procesu byly nošeny do soudní síně koše s tisíci rezolucemi lidí žádajících nejvyšší tresty pro obviněné. Osmý den procesu, 8. června 1950, po závěrečné řeči státních zástupců Juraje Viesky, Josefa Urválka a Ludmily Brožové-Polednové a poslední řeči všech odsouzených, která byla mediím cenzurována, se Horáková statečně staví za svoje ideály. Následně byly vyneseny rozsudky: čtyři tresty smrti oběšením včetně Horákové, čtyři tresty doživotního vězení a pět trestů od dvaceti do dvaceti osmi let Justiční vražda Horáková odmítla žádat o milost, ale její dcera i advokát tak učinili. Přestože se mnohé významné osobnosti, například Albert Einstein, Winston Churchill nebo Eleanor Rooseveltová, snažili svými dopisy získat pro odsouzené milost u prezidenta, tak Gottwald, formálně na doporučení ministra spravedlnosti, rozsudky k trestu smrti podepsal. Svůj poslední dopis určený především rodině napsala v den popravy ve 2:30 ráno, ve kterém mimo jiné napsala:„ Je to zvláštní shoda okolností; když se měla narodit Jana, udělala jí místo na světě naše máma. Teď dělám tu výměnu životů zase já. … Jdu s hlavou vztyčenou – musí se umět i prohrát. To není hanba. I nepřítel nepozbyde úcty, je-li pravdivý a čestný. V boji se padá, a co je jiného život než boj. “ Poprava byla vykonána oběšením na dvoře pankrácké věznice 27. června 1950 v 5:35 ráno, jako poslední ze všech čtyř odsouzených. Na Pankráci byla používána primitivní forma oběšení dlouho trvajícím škrcením.[5] Ostatky byly zpopelněny a dosud se nenalezly. Vykonaný rozsudek smrti v justiční vraždě nad ženou je mimo SSSR v sovětizované Evropě srovnatelný pouze s obdobným za diktátora Hodži v Albánii. Následný zahraniční ohlas byl očekávaný, např.: „Plně sdílím zármutek a rozhořčení, které cítíte při krutých soudních vraždách v Československu…“ Winston Churchill, britský premiér. Poslední slova Padám, padám, tento boj jsem prohrála, odcházím čestně. Miluji tuto zem, miluji tento lid, budujte mu blahobyt. Odcházím bez nenávisti k vám. Přeji vám to, přeji vám to… Část dopisu ,který Horáková píše těsně před smrtí své sestře "Jsem pokorná a odevzdaná do vůle Boží. Tuto zkoušku mi určil a já jí procházím s jediným přáním - abych splnila zákony Boží a zachovala své čestné lidské jméno. Neplačte! Neteskněte moc! Je to takhle lepší než pozvolna umírat. Dlouhou nesvobodu už by mé srdce nevydrželo. Ptáci se už probouzí. Začíná svítat. Jděte na louky a do lesů. Žijte! Žijte! Jděte do borů, dívejte se na krásné a všude budeme spolu. Dívejte se na lidi kolem. V každém se něčím obrazím. Nejsem bezradná a zoufalá. Nehraji. Je to ve mne tak klidné, poněvadž mám klid ve svém svědomí." Vaše, jen Vaše Milada Helča Rusová N.Winton očima naší studentky Byl to burzovní makléř, ale bavil ho i sport. Šermoval za Anglii, byl i v Československu na turnaji. Kvůli zranění se však nedostal na olympiádu. Ve svých 30.letech se připravoval do Švýcarska do Alp, ale zamířil do Československa. Vytušil, že za pár měsíců bude velmi zle. Rozhodl se, že dostane nejvíce ohrožené děti do bezpečí do Anglie. Děti vystoupily v Londýně s cedulí na krku a se jménem a fotografií. Tam si je vyzvedli náhradní rodiče. To vše se dělo předtím, než Československo obsadili Němci. Gestapo Wintona hlídalo, mysleli si, že je špión. Než začala válka německá policie dětem nebránila v odjezdu. Winton zachránil 669 dětí převážně židovského původu. O svém činu nikdy nemluvil a nebýt náhody v roce 1988, která způsobila, že se jeho žena Greta dozvěděla o transportech, nikdo by se to dodnes nedozvěděl. Greta našla staré doklady na půdě i se seznamy zachráněných dětí. Vše předala historičce E.Maxwelové, která zorganizovala setkání Wintona s „jeho dětmi“ ve studiu na programu BBC. Podle jeho příběhu natočil režisér Matěj Mináč film – Všichni moje blízcí a později i dokument Síla lidskosti. V roce 2003 byl N.Winton povýšen do šlechtického stavu. Dostal i ocenění T.G.Masaryka. Zakládal i domovy důchodců, ale málokdo ví, že se mu po válce narodilo, kromě dvou zdravých dětí, i jedno postižené. Od té doby pomáhal i ústavům pro mentálně postižené. Co říct??? Byl to moc dobrý člověk. Nevím, a ani si nedokáži představit, kdo by tuto laskavost mohl v té době udělat. Když se zamyslím nad tím, že by děti nezačal zachraňovat, bylo by jich mrtvých mnoho. Tento člověk má srdce na správném místě. Nejvíce mě dostalo setkání s „jeho dětmi“ po tolika letech. Jak byl rád, že právě on jim zachránil život. Nebýt ve škole, tak bych se rozbrečela i s ním. A to i když s ním a tím nemám nic společného. Prostě mě film zaujal tak, že jsem děj prožívala s nimi. Stanislava Wiesnerová Jednou takhle o hodinu Á jé už zase zvoní? Zase ten zvuk! Co máme za předmět? AAAA… češtinu a opět tu milou paní učitelku Je přesná jako hodinky. Paní učitelka vchází do třídy a očima prověří naší třídu, jestli jsme všichni. Na tváři má úsměv a pomalu jde ke svému stolečku. Kde nastává první problém. „Adam s Vláďou přestanou vyrušovat!“ Řekne svým mírně naštvaným hlasem. Když se ozve z druhé lavice žákyně: “Co dnes budeme dělat paní učitelko?“ Paní učitelka odpoví klidným hlasem: „Dnes budeme probírat Williama Shakespeara a možná bude to zkušební focení, pokud nebudete zlobit a látka bude dobraná!“ Všichni jsme ztichli a snažili se zapůsobit dobrým dojmem vzorných žáků Dostali jsme podklady k výuce k danému tématu a zapisovali si poznámky do svého sešitu. Jenom Vláďa s Adamem pořád nedali pokoj, pořád se něčemu smáli Tak se paní učitelka rozhodla, že jim dá nějakou práci, aby je ten humor přešel. A zrovna někdo klepal na dveře, v tom vstoupí pan učitel a hlubším hlasem pronese: “Potřebuju dva kluky na pomoc s lavicemi.,, V tom paní učitelka řekne: „Jsou tu dva Vláďa s Adamem rádi pomůžou.,, Mezitím, co kluci odešli, jsme si ještě jednou zopakovali Shakespeara a bylo hotovo. Paní učitelka už byla v klidu, ve třídě byl klid. Došla tedy pro fotoaparát a my jsme v klidu čekali a těšili se. Za chvíli přišli kluci celí zpocení a unavení.“ Tak jdeme fotit,“ řekla s úsměvem na tváři paní učitelka. Všichni jsme dělali různé ksichtíky. I kluci nezlobili a paní učitelku to těšilo, že aspoň při focení fotek jsou hodní . Tu hodinu jsme si užívali všichni, bylo to super a myslím, že to všechny velmi bavilo. Byla legrace a paní učitelka se s námi taky aspoň zasmála . Kuchařský koutek Linecké cukroví Ingredience -20 dkg hladké mouky -hladká mouka na podsypávání -7 dkg jemného kukuřičného škrobu -18 dkg Hery -6 dkg moučkového cukru -2 žloutky -1 lžíce citronové šťávy -marmeláda na slepení podle potřeby Ze všech surovin zpracujeme těsto a dáme na hodinku odpočinout do lednice. Těsto vyválíme asi 2 mm silné a vykrajujeme třeba kolečka. Pokládáme na pečící papír, klidně dost k sobě. Těsto se spíše zmenší. Pečeme v předehřáté troubě na 185 st. asi 12 minut. 2 plechy Pečení 24 minut Příprava 18 minut Bramborový salát Potřebujeme: 1 kg brambor vhodných na salát / ne nových/, 1 velká cibule, 1 velké kyselé jablko /ne moučnaté/, kyselé okurky /dle chuti, přibližně jednu sklenici cca 300g/, sůl, bílý pepř, 200 g nejlépe light majonézy Jak na to: Brambory uvaříme ve slupce, propláchneme studenou vodou, aby šly lépe loupat. Ještě zatepla oloupeme a nakrájíme na velmi drobné kostičky. Postupně dáváme do mísy, množství soli lépe odhadneme a sůl se nám lépe promíchá, když solíme postupně každou nakrájenou vrstvu /pro pepř platí totéž/. Na velmi drobno nakrájíme cibuli, okurky a oloupané jablko, přidáme do mísy. Promícháme /vůbec nejlépe rukama, komu to vadí, tak čímkoli/. Přidáme majonézu a znovu zlehka promícháme /to už ne rukama/. Necháme uležet do druhého dne v lednici. Používáme i jako vánoční salát, vedle kterého výborně vynikne chuť ryb. Kdo nosí dárky u nás a kdo ve světě? Česko a Slovensko - Ježíšek a Ježiško Argentina - kůň Magi Bulharsko - Děda Koleda Čína - starý muž Tun Čche Lao-žen Dánsko - skřítci Nisser Francie - Pere Noël leze do komínů Holandsko - Sinterklaas Itálie - Babbo Natale Japonsko - bůžek Hoteišó Německo, Rakousko, severní Itálie - muž Weihnachtsmann (na severu) nebo dítě Christkind (na jihu) Norsko - skřítek Julenissen nebo Santa Claus Polsko - svatý Mikuláš Rusko, Ukrajina - Děda Mráz Švédsko - trpasličí dědeček Jultombe (zjevuje se i v podobě kozla) USA, Finsko, některé asijské země - Santa Claus Název Santa Claus vznikl chybou ve výslovnosti holandského slova Sinterklaas, které je zkratkou slova Sint Nicolaas (Svatý Mikuláš). Velká Británie - otec Christmas Christmas 'Did you know?' 10 věcí týkajících se vánočních svátků, které jste možná nevěděli. Christmas 'Did You Know?' Christmas time is here again and we want to grab your attention to this article on Christmas. It not only is interesting, but also has tons about the true meaning of Christmas. The true meaning of Christmas is sometimes crowded out by the frenzy of buying and gift giving. How can we educate our children the true meaning of Christmas, without taking away all the secular revelry? 1. Jesus Christ First and foremost, the birth of Jesus Christ is true meaning of Christmas Christmas was first celebrated as a proper day, on the 25th December, in the 5th century, in the time of the Roman Emperor Constantine. 2. Christmas Carols The custom of carolling through the streets originated in England when rich businessmen hired singers to accompany their strolls. The tradition quickly extended to all types of choruses. "We Wish You a Merry Christmas" was definitely on everyone's list. 3. Christmas Cards In 1843, the first Christmas card was printed in England for Sir Henry Cole. He was busy man who wanted to save time in his own Christmas letters, but was also interested in encouraging the expansion of the postal system. 900 copies of the card were sold at one shilling each. 4. Christmas Tree In the 16th century Martin Luther, a German preacher, was the first to bring a Christmas tree into a house. A story is told that, one night before Christmas, he was walking through the forest and looked up to see the stars shining through the tree branches. It was so beautiful, that he went home and told his children that it reminded him of Jesus, who left the stars of heaven to come to earth at Christmas. 5. Christmas Gifts One of the main reasons we have the custom of giving and receiving presents at Christmas, is to remind us of the presents given to Jesus by the three Wise Men: Frankincense, Gold and Myrrh. Frankincense was a perfume used in Jewish worship and, as a gift, it showed that people would worship Jesus. Gold was associated with Kings and Christians believe that Jesus is the King of Kings. Myrrh was a perfume that was put on dead bodies to make them smell nice and, as a gift, it showed that Jesus would suffer and die. 6. Santa Claus Does Santa exist? In the 16th Century in Europe, the stories and traditions about St. Nicholas became very unpopular. But someone had to deliver presents to children at Christmas, so in the U.K., he became 'Father Christmas', a character from old children?s stories; in France, he was then known as 'Père Nöel'; in Germany, the Christ Child or 'Christ Kind. In the early U.S.A. his name was 'Kris Kringle'. Later, Dutch settlers in the USA took the old stories of St. Nicholas with them and Kris Kringle became 'Sinter Klass' or as we now say 'Santa Claus'! 7. Mistletoe Mistletoe is a plant that grows on willow and apple trees (and in garden centres!). The practice of hanging it in the house goes back to the times of the ancient Druids. It is supposed to possess mystical powers which bring good luck to the household and ward off evil spirits. It was also used as a sign of friendship and that's where the custom of kissing under Mistletoe comes from! 8. Xmas Xmas can also mean Christmas! The name 'Christmas' comes from the Mass of Christ (or Jesus). A Mass service is where Christians remember that Jesus died for us and then came back to life. The 'Christ-Mass' service was the only one that was allowed to take place after sunset, So we get the name Christ-Mass, shortened to Christmas. Christmas is also sometimes called Xmas. Some people don't think it's correct to call Christmas 'Xmas' as that takes the 'Christ' (Jesus) out of Christmas. But that is not quite right! In the Greek language and alphabet, the letter that looks like an X is pronounced 'Christos' and means 'Christ' Rozhovor s paní učitelkou Liškovou 1. Kdy a kde jste se narodila? 28.9.1967 v Teplicích. 2. Kdy jste naposledy vyznala lásku? V neděli,v atmosféře vánočního zdobení 3. Kdy jste si něco koupila jen tak pro radost? Na náborech v Mostě, zvonečky a Mikulášky na Vánoce 4. Kdy jste naposledy brečela? V září, radostí, že mi dcera šťastně přistála na letišti v Praze. 5. Kdy jste se naposledy dobře najedla? V sobotu, bramboráčky s kuřecí směsí a sýrem. 6. Kdy jste byla naposledy nejšťastnější? V červnu, úspěšné zvládnutí státnic UK. A v září, když jsme zase byli společně doma pohromadě. 7. Kdy vás naposledy rozesmál muž? Minulý týden – při večerním dohadování dcera-otec versus úklid v domácnosti. 8. V kolika letech jste měla prvního kluka a co vás svedlo dohromady? Asi ve 14 letech, dohromady nás svedl zájem o přírodu, skupinu Kiss a Smokei. Děkujeme za rozhovor! Rady tety Marty KYBERŠIKANA Už ze samotného názvu kyberšikana je zřejmé, že se jedná o specifický druh šikany. Na rozdíl od klasické šikany tváří v tvář, nabízí kyberšikana agresorům nejenom jiné nástroje ubližování, ale specifika virtuální reality obměňují charakter celého procesu šikanování, včetně rolí agresora a oběti. Kyberšikana může mít různou podobu : • • • • • • zasílání výhrůžných a krutých emailů a SMS zpráv, výhrůžné telefonáty nebo obtěžování přes chat vytváření webových stránek, které různými způsoby (verbálně, graficky, zvukově…) oběť šikany uráží a zesměšňují posílání obrázků, fotografií a video nahrávek spolužákům online – kde je oběť zesměšňována a karikována vyvěšení pornografických fotografií s tváří oběti na internetu případy, kdy agresoři získají hesla a identifikační údaje oběti a pod jeho/jejím jménem zasílají ostatním vulgární, obtěžující zprávy, fotografie, videa fotografování, nahrávání oběti, kdy jsou pořízené záběry posílány ostatním spolužákům Dětská práva a právní následky Státem ratifikovaná Úmluva o právech dítěte zaručuje všem dětem v pedagogických zařízeních bezpečný pobyt bez poškozování zdraví a ohrožení života. Šikanování je v řadě případech trestnou činností. • • • • Šikana může naplňovat skutkovou podstatu trestných činů (omezování osobní svobody, krádeže, ublížení na zdraví, poškozování cizí věci, vydírání, loupeže, rasově motivované skutky, znásilnění, pohlavní zneužívání). Osoba mladší 15ti let není trestně odpovědná, ale soud pro mládež ji může uložit podle zákona č. 218/2003 Sb., (o soudnictví ve věcech mládeže) některá z následujících opatření: dohled probačního úředníka zařazení do terapeutického, psychologického nebo jiného vhodného výchovného programu ve střediscích výchovné péče ochranná výchova Trestní odpovědnost mladistvých (15-18 let) je posuzována soudy pro mládež podle zákona č. 218/2003 Sb. s ohledem na jejich rozumovou a mravní vyspělost osoby, proti níž se vede trestní řízení. Po dovršení 18ti let věku jsou osoby plně trestně odpovědné a projednávají se běžným způsobem v trestním řízení. Nikdo nemá právo jakkoliv ubližovat ostatním a každý má právo se proti agresorovi bránit!
Podobné dokumenty
česká pravidla
které leží vedle políček s kostkou na větrné růžici, zůstávají sice ležet na místě,
ale nejsou považovány za součást hráčovy akční zásoby kostiček a nesmí být
jako takové použity.
Pozor: Pokud po o...
Absolventská práce_Kalkušová
Děti se scházely na Pražském Nádraží. Tam předložili jízdenky, dostali svá čísla na
krk, a pak už zbývalo jen rozloučení s rodiči… Poslední objetí, pohlazení.
Rozloučení. Pak už všechny děti, malé,...