Immanuel Kant
Transkript
IMMANUEL KANT I. Kritika čistého rozumu – problém poznání a metafyziky 1. Vliv evropských novověkých škol racionalismus – vrozený rozum, v něm je vše dáno empirismus – nic není vrozené, pravé poznání jen z empirie Kant znepokojen Humem – zpochybnění oprávněnosti užívání obecných, empiricky nedokazatelných pojmů (např. příčinnost). Ty se ale přitom v praxi nápadně dobře osvědčují. 2. Hlavní otázka Přejímá poznání jako hlavní problém novověké filosofie, ale otázku staví nově: Není možné se ptát, jak a co poznáváme, dokud nevyřešíme otázku, co přesně je to, čím poznáváme → Co můžeme říci, že je jisté z hlediska možností rozumu? Problém je otočen: předmětem filosofie není „realita“ sama, ale práce rozumu a v souvislosti s ní role a oprávněnost důvěryhodnosti zkušenosti. 3. Dílčí otázky Jak je možná matematika? (problém jistoty poznání z čistého rozumu – matematika ideálem vědy pro racionalisty) Jak je možná fyzika? (problém jistoty empirie a na ní vystavěných zákonů – blízko k empirismu, ale např. Hume ji zpochybnil otázkou po jistotě kauzality a po jistotě opakování stejných jevů (100x není vždy)) Jak je možná metafyzika? (jako přímé poznání a popis podstat) Je metafyzika možná jako věda? (dokazatelná, nevyvratitelná zkušeností) 4. Druhy soudů a) analytické – vycházejí přímo z pojmu – těleso je prostorové, trojúhelník má tři strany... syntetické – přidávají vlastnost, neobsaženou přímo v pojmu – např: popis dráhy tělesa b) a priori – soudy bez zkušenosti, pouze z rozumu a posteriori – soudy na základě zkušenosti 5. Možnosti věd – apriorní kategorie Matematika – založená na analytických soudech a priori, ty jsou umožněny vrozenými vlastnostmi rozumu – apriorní smyslový názor, apriorní kategorie – vrozená představa prostoru Fyzika – založená na syntetických soudech a posteriori, ty jsou umožněny vrozenými vlastnostmi rozumu – apriorní kategorie – vrozená představa substance (trvalost předmětu), kauzality, času Apriorní kategorie čistého rozumu – čas, prostor, substance, kauzalita – vrozené vlastnosti rozumu, nejsou odvoditelné ze zkušenosti, ale tuto zkušenost naopak umožňují, na jejich základě je jistá. (Podle Kanta má každý stejné vrozené vlastnosti, tj. všichni lidé mají tentýž rozum.) 6. Metafyzika Používá syntetické soudy a priori – ty se na ničem nezakládají, nejsou zkušenostně ověřitelné → metafyzika není možná jako věda věc o sobě – podstata – předmět tradiční metafyziky, není možné ji zkoumat (ale Kant zároveň nepochybuje, že existuje) věc pro nás – zkoumat můžeme jen to, jak věc vnímáme, jev, představu 7. Regulativní ideje a nová úloha metafyziky Rozum ale samovolně vytváří obecné metafyzické syntézy – vzniká představa sebe sama (idea já), celku jevící se reality (idea světa), možného souhrnu účelů a příčin (idea Boha). Nelze je zkoumat přímo, jako to dělá tradiční metafyzika, ale nelze je ani pomíjet, jsou k životu potřebné – tzv. regulativní ideje. Vznikají samovolně, „zkusmo“, metafyzika je možná pouze jako jejich kritický rozbor. 8. Kantův kopernikánský obrat Poznání není dáno vlastnostmi poznávaného předmětu, ale dispozicemi poznávajícího rozumu. II. Kritika praktického rozumu – etika 1. Poznatelnost dobra Etika se pohybuje v mezích poznání (vizte I.) – dobro o sobě není věcí v prostoru a čase, proto jednání nemůže být řízeno poznáním dobra, ale představou o něm. 2. Dva světy a) Svoboda: „Vůle je způsob kauzality živých bytostí, svoboda je vlastností této vůle u rozumných bytostí.“ → svoboda je možnost řídit se podle rozumu b) Světy: Člověk je ale „občan dvou světů“, proto jsou dvojí popudy k jednání: svět inteligibilní – jednání se řídí vnitřními, rozumovými pohnutkami svět smyslový – vnější popudy Odhalit, jak je správné jednat, je podle Kanta snadné, obtížné je však odolat vábení vnějších, nerozumových pohnutek. Tomu má pomoci teoretická úvaha. 3. Autonomie a heteronomie Imperativy: rozlišuje 2 druhy imperativů (příkazů k jednání): hypotetický – podmíněný – „chceš-li ..., pak ...“ – určováno zvnějšku, mimo rozum kategorický – absolutní vědomí povinnosti k jednání Od tohoto rozlišení vycházejí 2 základní druhy etických postojů: heteronomie – určování jednání zvnějšku autonomie – schopnost dávat sám sobě zákony na základě rozumu → transcendentální etika – je ze mě, ale zároveň nade mnou 4. Hodnota jednání Jednání nelze hodnotit podle výsledku – kvůli dalším vlivům nedohlédnutelné, navíc určuje jednání vlastně zvnějšku Maxima – hodnotová norma, jíž je jednání vedeno; úcta k mravnímu zákonu – jen to lze hodnotit → etika smýšlení – ne jednání samo se svými důsledky, ale úmysl, přesvědčení → etika absolutní povinnosti – trvalá povinnost vůči mravnímu zákonu 5. Kantův kategorický imperativ Kant ho formuloval v několika verzích, základní: „Jednej tak, aby se maxima tvého jednání mohla stát obecným zákonem.“ – jelikož jsou všichni lidé pro Kanta stejné podstaty, pak se taková maxima, jež je zobecnitelná, přibližuje k (nedosažitelnému) dobru o sobě.
Podobné dokumenty
Jak dělat takovou filozofii, která bude mít smysl?
vzniku filozofického mechanismu, představy, že vše lze vysvětlit jako pohyb těles.
Locke se v úvodu ke svému monumentálnímu Eseji prohlašuje za pouhého přidavače na
obrovské stavbě poznání, kde hla...
ZSV - maturitní témata PČMZ 2015/2016
a) empirismus a racionalismus
britský empirismus – obecná teoretická východiska empirismu; nová koncepce vědy: Francis Bacon; nové pojetí
společnosti: Hobbes; Locke: tabula rasa, sensace a reflexe;...
Veronika se rozhodla zemrit_Coelho_Vojtkova
jí vypráví příběh o králi a lektvaru. Příběh je metafora na vnímání pojmu bláznovství. Blázen je člověk,
který se nechová jako valná většina, jako „normální“ člověk. Kdyby se všichni začali chovat ...
stáhnout ve formátu pdf.
-‐
zanechal
za
sebou.
Jaký
pocit
je
v
jeho
životě
dominantní?
Jaká
emoce
převládá
v
životě
starého
muže
nebo
ženy?
Na
...
Umělá inteligence I Roman Barták, KTIML
Už od dob Aristotela (384 – 322 BC) se lidé zabývají
hledáním „pravidel myšlení“.
Sylogismy
vzory správného uvažování, které ze správných vstupů
odvodí správně závěry
Sokrates je člověk, všichni li...
Uložit na disk
na dřevě ovocných stromů, aby získaly ten správný šmak. Hotová kachna,
kterou vám přinesou ke stolu, má sytě
červenou sklovitou barvu a vypadá jako
nalakovaná. Může za to zvláštní způsob
základní p...
Tiskové prohlášení APA 30032011
které by vedly ve svém důsledku ke zkvalitnění poskytovaných služeb v této oblasti a zamezení
činnosti těch agentur práce, které naopak poskytují služby nekvalitní nebo nedodržují povinnosti
stanov...
07. Britský empirismus - Gymnázium Josefa Jungmanna
a dokonce pokud jde o logické a matematické pojmy (princip vyloučení třetího),
pouhé pozorování dítěte (či blázna) prokáže, že bez zkušenosti či nezbytného
vzdělání se žádná idea nemůže vyvinout.
J...