eurokurýr - zde
Transkript
EUROKURÝR EUROZPRÁVY Z ČESKÉ SPRÁVY 2 listopad / prosinec 2005 OBSAH Podpora členství ČR v EU (1996–2005) Otevření Eurocentra a Plán D Granty a projekty Úřadu vlády ČR Lisabonský proces, Národní program reforem a Strategie hospodářského růstu Rozhovor s hejtmanem Šulcem Projekty v Ústeckém kraji Rozhovor s náměstkem MZV V. Müllerem Sekce Evropské unie MZV EUROKURÝR listopad / prosinec 2005 ÚVODNÍK Vážení čtenáři, Pokud si přejete dostávat dvouměsíčník Eurokurýr – Eurozprávy z české správy pravidelně na e–mailovou adresu, kontaktujte redakci ([email protected]) nebo se zaregistrujte na Euroskop.cz. První číslo Eurokurýru si můžete stáhnout na www.euroskop.cz dostalo se Vám do rukou druhé číslo dvouměsíčního informačního bulletinu Eurokurýr – Eurozprávy z české správy, který vydává Úřad vlády ČR v rámci realizace Koncepce informování o evropských záležitostech. Eurokurýr je primárně elektronickým médiem, které najdete na internetovém portálu www.euroskop.cz, odkud si můžete stáhnout aktuální i minulé číslo bulletinu a můžete si zaregistrovat e–mailovou adresu, na kterou Vám budeme Eurokurýr pravidelně zasílat. Eurokurýr je v omezeném nákladu k dispozici i v tištěné verzi, distribuujeme jej například do Eurocentra a dalších informačních středisek, dáváme jej našim pracovním partnerům a nabízíme jej na konferencích či veřejných vystoupeních, jichž se zaměstnanci Odboru pro informování o evropských záležitostech Úřadu vlády ČR účastní. Pravidelných odběratelů, kteří si objednali elektronické zasílání Eurokurýru, počítáme zatím přes dvě stovky. Zájem projevili představitelé státní správy a samosprávy, zaměstnanci velvyslanectví v tak vzdálených oblastech jako je Indie, Chile nebo Venezuela, ale také zástupci podnikatelského sektoru, pojišťoven a bank, za což Eurokurýr vděčí Petru Zahradníkovi a Janu Jedličkovi z Kanceláře Evropské unie České spořitelny, kteří nám pomohli s rozesláním prvního čísla Eurokurýru. Dík v tomto směru patří také Václavu Mlsovi a Zuzaně Stöcklové, kteří spolu s Euro Zprávami poslanců Evropského parlamentu Libora Roučka a Richarda Falbra, také rozeslali první číslo Eurokurýru. Druhé číslo Eurokurýru se věnuje opět tématu informovanosti veřejnosti o Evropské unii, neboť můžeme představit nová a zajímavá data vzešlá z hloubkového sociologického šetření konsorcia Fastega. S informovaností souvisí také Plán D z dílny Evropské komise, který v České republice, jako první zemi EU, představila místopředsedkyně Evropské komise Margot Wallströmová, která společně s předsedou Komise José Manuelem Barrosem a českým komisařem Vladimírem Špidlou otevřela v pátek 18. listopadu 2005 Eurocentrum Praha a Střední Čechy. Rubrika Regiony – Rozcestník pro evropské peníze tentokrát přináší zprávy z Ústeckého kraje, který nám přiblížil v rozhovoru hejtman Jiří Šulc. V rubrice EU do škol Vám představujeme některé zajímavé projekty, které Úřad vlády ČR podpořil v grantovém řízení v září 2005. V rubrice Naši lidé v Bruselu Vám představujeme pracovníky zemědělského úseku Stálého zastoupení v Bruselu, kteří se podělili o odpovědi na otázky týkající se ptačí chřipky nebo reformy společné zemědělské politiky. Rubrika Evropa v rezortech se zaměřuje na Sekci Evropské unie Ministerstva zahraničních věcí ČR, která zajišťuje pozici České republiky při vyjednávání v Evropské unii. Nejen o ní s námi v rozhovoru mluvil náměstek ministra zahraničí pro unijní záležitosti Vladimír Müller. To i mnohem víc se dočtete na následujících stranách. Přejeme Vám příjemné čtení. Petra Mašínová a Leona Heczková Vydavatel: Úřad vlády České republiky, nábřeží Edvarda Beneše 4, 118 01 Praha 1 – Malá strana. IČO 00006599. Redakce: Odbor pro informování o evropských záležitostech Úřadu vlády ČR, Jindřišská 34, Praha 1. Kontakt: [email protected]. Redakční rada: Zaměstnanci Odboru pro informování o evropských záležitostech Úřadu vlády ČR. Grafické zpracování a sazba: Libor Jelínek. Jazyková korektura: PhDr. Galina Tomíšková. Tisk: Nakladatelství Lidové Noviny, s.r.o. MK ČR E 16323. ISSN 1801–4925. 1 EUROKURÝR listopad / prosinec 2005 TÉMA – INFORMOVANOST O EU Analýza vývoje podpory členství ČR v EU (1996–2005) Konsorcium FASTEGA (tvořené společnostmi Factum Invenio, STEM a Ivan Gabal – Analysis & Consulting) bylo vybráno v poptávce Odboru pro informování o evropských záležitostech Úřadu vlády ČR, aby zajistilo komplexní, validní a reprezentativní analytické výstupy a sociodemografická data, která pomohou určit vhodné a efektivní nasměrování komunikační strategie o EU v ČR a její optimalizaci. V rámci služeb konsorcium poskytuje: — sekundární analýzu dostupných dat z výzkumů veřejného mínění za období 1995 – červenec 2005, pocházející především z pravidelných reprezentativních kvantitativních výzkumů „Factum Omnibus“ (společnost Factum Invenio, minimálně 1000 respondentů) a „Trendy“ (společnost STEM, minimálně 1600 respondentů), — pravidelné průzkumy veřejného mínění (omnibus) – realizován jednou měsíčně na reprezentativním souboru 1620 obyvatel České republiky starších patnácti let v období září–prosinec 2005, — expertní hloubkové rozhovory o EU s vybranými politiky, podnikateli a osobnostmi regionů – s minimálně padesáti respondenty, součástí výstupu je i detailní analýza argumentů uváděných respondenty, — hloubkový výzkum a analýza názorů veřejnosti na EU na reprezentativním souboru 3065 obyvatel České republiky starších osmnácti let (ve dnech 7. – 17. října 2005, témata: výhody/nevýhody členství, dostupnost informací EU, důvěra k evropským institucím, informovanost o Smlouvě o ústavě pro Evropu, problematika případného referenda k ústavní smlouvě apod.). Jak se vyvíjelo vnímání Evropské unie u české veřejnosti? Jakou dynamiku měla podpora členství a jakými obsahovými fázemi prošla? To byly jen některé z otázek, které si kladli sociologové z agentur Factum Invenio, STEM a Ivan Gabal – Analysis & Consulting, kteří se podíleli na realizaci sekundární analýzy dostupných dat z výzkumů veřejného mínění. Analýza byla zpracována pro Úřad vlády ČR, který je od května 2005 zodpovědný za informování veřejnosti o evropských záležitostech. Analýza odhalila několik základních etap dokumentujících cestu, kterou česká společnost ve vztahu k Evropské unii ušla od počátku devadesátých let do současnosti. 1. Západní geopolitická orientace Geopolitická orientace České republiky měla od počátku jasně prozápadní charakter, byla však založena na poměrně nevykrystalizovaném veřejném mínění. Doba byla charakteristická postupným odklonem od středoevropské spolupráce a nárůstem „sebe– středného“ pocitu výjimečně úspěšné postkomunistické země, který nacházel své ozvěny v izolacionistické zahraniční politice. Prozápadní geopolitická orientace většiny české populace narůstala v druhé polovině devadesátých let a souvisela s potřebou zajištění bezpečnosti. Válka na Balkáně, nestabilita v prostoru bývalého SSSR i komplikovaný vnitropolitický vývoj na Slovensku, v Polsku a Maďarsku vedly českou veřejnost k odklonu od východní Evropy směrem do euroatlantického světa. Tato fáze byla završena v roce 1999 vstupem do NATO, které se těšilo stabilní podpoře šedesáti procent veřejnosti. 2. Předvstupní obavy a naděje Prolínání obecně prozápadního postoje s rostoucí nejistotou a pochybnostmi o náročnosti integračního procesu kulminovalo v letech 2000 a 2001, kdy se hladiny podpory členství v EU a nejistoty ve vnímání jeho smyslu vyrovnaly na úrovni zhruba čtyřiceti procent. Mezi hlavní očekávané přínosy členství v EU lidé řadili příznivý vliv na ekonomiku, výkonnost a fungování státu (především soudů a institucí veřejné správy) či možnost práce nebo studia v zemích Unie. Na straně obav z integrace figuroval strach z konkurence na trhu práce, ze sociálních nejistot a propadu zaměstnanosti a objevily se též obavy ze ztráty národní identity, přílišného vlivu mocensky a kulturně dominantních evropských mocností a ze všeobecného zvyšování cen. 3. Referendum o vstupu do Unie Z hlediska očekávání spjatých se vstupem byla česká společnost spíše podchlazená obavami než přehřátá optimismem, zejména obavou, že v konkurenci bohatších a vzdělaněj- 2 ších západoevropských společností neobstojíme. Sociálně motivované obavy se objevily u lidí starších šedesáti let, u populace s nižším vzděláním a nižší životní úrovní. Nicméně v týdnech předcházejících referendu dokázala tato část populace své obavy překonat či ztlumit ve prospěch dlouhodobé hodnoty členství země v EU a hlasovala v referendu ve prospěch vstupu. Je pro Vás osobně důležité, aby Vám fungování EU bylo jasnější a srozumitelnější? 21% 44% 5% 30% spíše ano určitě ano spíše ne určitě ne Zdroj: STEM, Komunikace o evropských záležitostech I. 10/2005, 1540 respondentů 4. První rok členství Členství v EU je veřejností vnímáno jako výrazný úspěch a pozitivní krok. Nenaplnila se žádná z hrozivých prognóz o radikálních cenových a sociálních dopadech vstupu. S členstvím v EU je osobně spokojeno padesát šest procent dospělých obyvatel ČR (STEM, červenec 2005). Zlepšila se i spokojenost české populace s vlastní životní situací až na úroveň osmdesáti tří procent (Eurobarometr, květen–červen 2005), což je dokonce nad průměrem EU. Vzrostl také pocit bezpečí ČR a ekonomické stability prostředí. V ČR je ve shodě s dalšími novými členskými zeměmi důvěra národním institucím (parlament, vláda, politické strany, justice) nižší než důvěra obdobným institucím EU, která je vesměs nadpoloviční. EUROKURÝR listopad / prosinec 2005 TÉMA – INFORMOVANOST O EU 5. Smlouva o Ústavě pro Evropu Smlouva o Ústavě pro Evropu poprvé přenesla pozornost od vnitřní připravenosti a vnitřních dopadů členství k otázce budoucího vývoje a uspořádání celé Unie. Diskuze o Smlouvě naplno otevřela stavidla domácímu politickému střetu mezi proevropskou a protievropskou politickou vizí, mezi podporou prohlubování integrace a naopak jejím bržděním. Politizace a emocionální vyhrocení debaty na domácí i evropské scéně vyústilo po květnových referendech v pokles podpory Smlouvy i u nás: z dubnových šedesáti dvou procent na čtyřicet dva respektive čtyřicet čtyři procent v červnu a červenci (STEM, duben, červen, červenec 2005), z relativně nevinného tématu se zrodil problém a odrazový můstek k zesílení ostré euroskeptické rétoriky části politického spektra. Česká společnost pozbyla v této významné otázce vnitřní shody. Změna v této souvislosti nastala ve výraznějším příklonu veřejného mínění k postojům preferovaných politických stran. vést k negativnímu vztahu ke Smlouvě a k našemu členství v Unii. Vztah české společnosti k EU se nedostal do krize, ale prochází proměnou a rozšířením obsahu, protože veřejnost začala být vystavena spoluodpovědnosti za budoucí vývoj EU, stala se součástí debaty o povaze, původu a řešení dnešních problémů a potřebných změn ve fungování celku EU. Česká veřejnost není ve svých znalostech o EU zaostalá za unijním průměrem. Přesto však české veřejné mínění Unii nerozumí nebo ji nezná, většina lidí neví, jak EU funguje jako systém, jak se v Unii rozhoduje, jak se lze rozhodování účastnit a zda na něj vůbec máme vliv. Pro udržení dlouhodobě převažujícího proevropského názoru české společnosti je poskytnutí informací o fungování a systému EU akutní potřebou. Postoj k členství v EU a vztah k EU jako takové stojí v současné době na dvou pilířích, z nichž jedním je spokojenost s vnitropolitickým vývojem a svou vlastní situací a druhým pak informovanost, znalost a porozumění systému Evropské unie. 6. Převzetí zodpovědnosti za budoucnost Evropy Ivan Gabal (sociolog, Ivan Gabal – Analysis & Consulting) a Ivo Hlaváč (sociolog, zástupce ředitelky odboru pro informování o evropských záležitostech Úřadu vlády ČR. Působí též jako analytik Střediska bezpečnostní politiky na Fakultě sociálních věd UK Praha) Postoj k členství v Unii je dosud přednostně odvozen od hodnocení domácího vývoje v ČR, a to zejména pokud jde o vnitropolitický vývoj. Nová fáze vztahu české společnosti k Unii je charakteristická potřebou informací, porozumění a zájmu o celek EU a její vývoj. Tlak na pochopení souvislosti mezi naším členstvím a stavem či vývojem celé EU může Pozn. Nezkrácenou verzi článku si můžete přečíst v týdeníku Euro v některém z čísel prosinec/leden. Myslíte si, že vláda by měla věnovat více peněžních prostředků pro hlubší objasnění podmínek a souvislostí našeho členství v Evropské unii, například v tisku, televizi, na besedách, v brožurách apod.? 9 11 8 12 13 9 10 14 12 12 21 23 27 27 29 25 31 33 32 31 48 43 46 44 41 47 43 38 42 45 100% 75% 50% 25% 22 23 19 17 17 19 16 15 14 12 09/1999 11/1999 05/2000 10/2000 03/2001 02/2002 02/2003 09/2003 12/2003 10/2005 spíše ano určitě ano spíše ne určitě ne Zdroj: STEM, Trendy 1999-2003, údaje za respondenty od 18 let, STEGA, Komunikace o evropských záležitostech I., 10/2005, 1540 respondentů ve věku od 18 let 3 0% EUROKURÝR listopad / prosinec 2005 TÉMA – INFORMOVANOST O EU Trojice evropských komisařů otevřela pražské Eurocentrum a představila Plán D Další informace k otevření Eurocentra na http://www.euroskop.cz — Projev předsedy vlády Jiřího Paroubka (pdf, 50 kb) — Fotografie — Otázky Václava Moravce speciál s evropskými komisaři – podívejte se na záznam pořadu na internetu 4 Eurocentrum Praha a Střední Čechy bylo slavnostně otevřeno v pátek 18. listopadu 2005. Eurocentrum vzniklo v gesci Úřadu vlády ČR, záštitu nad otevřením převzal premiér Jiří Paroubek. Pozvání přijal předseda Evropské komise José Barroso, místopředsedkyně Komise Margot Wallströmová a komisař Vladimír Špidla. Pásku slavnostně přestřihl předseda EK José Barroso s premiérem Jiřím Paroubkem Foto: Jaroslav Vogeltanz Zleva: Premiér Paroubek, předseda Komise Barroso a Petra Mašínová Foto: Jaroslav Vogeltanz Informací není nikdy dost. Pro informace o EU to platí dvojnásob. Naopak informačních míst, infostánků, infobodů a infostředisek je někdy tolik, že člověk neví, kam se obrátit. Tento problém vyřeší Eurocentrum, jenž se stane koordinačním uzlovým bodem informačních aktivit o Evropské unii v České republice. Eurocentrum Praha a Střední Čechy bylo slavnostně otevřeno 18. listopadu 2005 v Jungmannově ulici č. 24 v Praze 1. Krajská Eurocentra, která budou fungovat na podobném principu jako to pražské, budou otevřena v průběhu roku 2006. Kromě samotného poskytování informací o EU je Eurocentrum sídlem bezplatné telefonní linky Eurofon (800 200 200), redakce internetového portálu Euroskop.cz a distribučním místem informačních tiskovin, např. bulletinu Eurokurýr. Eurocentra, Eurofon a Euroskop.cz představují hlavní komunikační nástroje Úřadu vlády ČR schválené v Koncepci informování o evropských záležitostech v červenci 2005. Trojice komisařů, předseda Evropské komise José Manuel Barroso, místopředsedkyně Margot Wallströmová, zodpovědná za vztahy s institucemi a komunikační strategii, a komisař pro zaměstnanost a sociální věci Vladimír Špidla, představila v Praze tzv. Plán D – Demokracie, Dialog, Debata. Česká republika se tak stala první členskou zemí Evropské unie, v níž byl veřejnosti Plán D představen. Jeho autorka, komisařka Wallströmová si klade za cíl koordinovat komunikaci a debatu o budoucnosti EU, která byla nastartována po neúspěchu referend o Smlouvě o Ústavě pro Evropu. Plán D však nemá být „záchrannou operací Ústavy“. Jeho cílem je podpořit širší debatu o vztazích mezi unijními demokratickými institucemi a občany. Komise bude členským státům v debatě asistovat, bude je Přípravy na otevření Eurocentra Foto: Jaroslav Vogeltanz Přípravy na otevření Eurocentra Foto: Jaroslav Vogeltanz EUROKURÝR listopad / prosinec 2005 TÉMA – INFORMOVANOST O EU finančně podporovat a zavázala se je pravidelně navštěvovat. Premiér Jiří Paroubek v Eurocentru prohlásil, že „vést věcnou a klidnou debatu o současných výzvách a budoucím směřování Evropské unie je nutné nejen na celoevropské úrovni, ale především na úrovni jednotlivých členských států. Česká republika již od července tohoto roku v rámci své komunikační strategie naplňuje cíle vytyčené v ´Plánu D´.“ Demokracie, dialog a debata jsou klíčová slova tohoto Plánu, který není určen pouze pro dané období reflexe, ale jako dlouhodobé „naslouchací cvičení“, ve kterém veřejnost hraje nejdůležitější roli. Členské státy by měly aktivně organizovat národní debaty na téma budoucnosti Evropy po vzoru Národního fóra v Irsku či Platformy pro Evropu ve Španělsku a inspirovat další členské státy k této činnosti. Úkolem Evropské komise, a především jejích Zastoupení po Evropě, v Plánu D je asistovat členským státům v organizaci těchto debat. Výsledky reflexního období budou představeny Evropské komisi a rakouskému předsednictví v dubnu 2006, závěry o vizi budoucnosti Evropy shrne evropská konference plánovaná na 9. května 2006. Leona Heczková a Petra Šedinová Zamysleme se nad Evropou „Zamyšlení nad Evropou“ je název nové knižní edice Úřadu vlády ČR, která přispěje do diskuze o Evropě, Evropské unii a našem členství v ní. První kniha se jmenuje Evropa jako úkol a přestavuje soubor projevů Václava Havla na evropská témata z let 1990 – 2004. Kniha, která je k dispozici zdarma v Eurocentru Praha a Střední Čechy v Jungmannově ulici a v regionálních informačních střediscích Europe Direct, má 144 stran, je tištěna na recyklované papíru a texty a grafická úprava byly poskytnuty bez nároku na honorář. Při příležitosti vydání nové knihy se vždy uskuteční veřejnosti přístupná debata s autorem a dalšími zajímavými hosty. První z tako- vých debat se konala ve středu 23. listopadu 2005 za účasti Václava Havla, Jiřího Paroubka, Jacquese Rupnika, Pavla Teličky, Martina Komárka, Vojtěcha Cepla ml. a Petry Mašínové, moderátorského křesla se ujal Michael Kocáb. Prostory poskytl Václav Havel v Pražské křižovatce ve Zlaté ulici v Praze 1, v nově zrekonstruované budově starobylého kostela sv. Anny, v prostorách, kam se vejde přes pět set lidí. Účast veřejnosti předčila veškerá očekávání pořadatelů a někteří lidé se do sálu bohužel nevešli. Nicméně video a audio záznam debaty bude možné zanedlouho shlédnout a vyslechnout na portálu Euroskop.cz. Leona Heczková Prostory odsvěceného kostela Sv. Anny pojmou přes šest set návštěvníků. Foto: Nadace Vize 97 DALŠÍ INFORMACE www.euroskop.cz — Fotografie z debaty — Zvukový a obrazový záznam — Otázky z publika zodpovězené diskutujícími jsou k dispozici na Euroskopu zleva: Petra Mašínová, Michael Kocáb, Jiří Paroubek, Pavel Telička, Jacques Rupnik, Václav Havel, Martin Komárek, Vojtěch Cepl ml., Foto: Nadace Vize 97 5 EUROKURÝR listopad / prosinec 2005 TÉMA – INFORMOVANOST O EU Letošní prosinec je zasvěcen jednání o financích Evropské unie V Hampton Court se evropští státníci o finanční perspektivě nedohodli. Foto: Rada Evropské unie Na počátku prosince se opět otevřelo téma evropského rozpočtu na roky 2007–2013 a vyvstaly otázky ze strany nových i starých členských zemí: Kolik peněz dostaneme? Jaké budou podmínky jejich čerpání v dalším období? Vzdá se Británie alespoň částečně své výjimečné slevy z poplatků do unijního rozpočtu? Bude Francie neustále trvat na stávající výši podpory svých zemědělců? To vše se řeší v poslední době při jednání evropských státníků a diplomatů. Koordinační úlohy vyjednávání se ujala Velká Británie, která do prosince 2005 předsedá Evropské unii a která předložila v pondělí 5. prosince návrh finanční perspektivy na léta 2007–2013 počítající s rozdělením celkové částky 847 miliard eur. To je méně než kolik navrhovalo Lucembursko v rámci svého předsednictví v první půli roku 2005 i Evropská komise. Londýnský návrh se ihned po svém zveřejnění stal terčem kritiky, například ze strany Francie, tradičního zastánce společné zemědělské politiky, nebo z Polska, které čekalo větší finanční obnos na strukturální a regionální politiku. Britský návrh se dá nicméně brát jako dobrý základ pro další jednání, která budou jistě dlouhá a tvrdá. Zájmem ČR je maximálně využít peníze z evropských rozpočtů a ze současného britského návrhu vyplývá, že by si Česká republika mohla polepšit. Během následujících sedmi let by totiž mohla získat každý rok zhruba 69 miliard Kč, za celé sedmileté období pak téměř 500 miliard Kč, což je více než polovina státního rozpočtu. Nejde však jen o maximální částku jako tako- Finanční perspektiva a její vztah k rozpočtu Finanční perspektiva představuje víceletý finanční plán EU (původně pětiletý, od roku 1993 sedmiletý), který je přijímán Evropskou komisí, Evropským parlamentem a Radou EU. Cílem je stanovit rozpočtové priority EU na střednědobé období a nastavit výdajové stropy pro každou z těchto priorit na jednotlivé roky. Jejímu schválení vždy předcházela dlouhá a složitá jednání, to současné není výjimkou. První finanční perspektiva byla přijata v roce 1988 na návrh Evropské komise (tzv. Delorsův balíček I – vnitřní trh při udržení sociální soudržnosti). Druhou 6 vou, ale o podmínky, na jejichž základě můžeme finanční prostředky čerpat, a ty Velká Británie navrhla zjednodušit. Peníze, které nestihneme proinvestovat během jednoho roku, mohou být použity ještě v následujících třech letech (dosud to bylo možné v následujících dvou letech). Navíc by se měl zvýšit příspěvek na spolufinancování projektů – dnes Komise poskytuje maximálně 80 procent, zbytek doplácíme ze státního rozpočtu nebo z peněz krajů – podle nového návrhu bychom museli doplatit pouze 15 procent nákladů. Britský návrh finanční perspektivy také otvírá možnost použít evropské peníze na investice do bydlení. O finanční perspektivě na léta 2007–2013 se mluví velmi dlouho. Ztroskotal na ní už červnový summit Evropské rady, který byl navíc poznamenán neúspěšnými referendy o Smlouvě o Ústavě pro Evropu v Nizozemí a ve Francii. Další šance k vyjednání finanční perspektivy byla zmařena na říjnovém summitu v anglickém Hampton Court. Britská vláda už od prvních prosincových dnů vede dvoustranné rozhovory s představiteli některých členských zemí, aby získala podporu pro svůj návrh, který se bude dále diskutovat na summitu Evropské rady 15. a 16. prosince 2005. V případě, že ani tam nedojde ke shodě, přejde břemeno koordinace vyjednávání o budoucím finančním rámci na léta 2007–2013 na rakouské předsednictví v první půli roku 2006. Leona Heczková finanční perspektivu, pro léta 1993–1999, schválila Evropská rada v Edinburku v prosinci 1992, tedy doslova na poslední chvíli. Podobně probíhalo i schvalování finančního rámce na léta 2000–2006, k němuž došlo na berlínském summitu Evropské rady v březnu 1999. Na základě finanční perspektivy se každoročně připravuje rozpočet Evropské unie, který schvaluje Rada EU a Evropský parlament. Proces schvalování rozpočtu začíná v květnu předložením návrhu Komise a obvykle končí v prosinci konečným schválením v Parlamentu. EUROKURÝR listopad / prosinec 2005 DALŠÍ INFORMACE: Euroskop.cz – Grantové řízení: Vítězné projekty Euroskop.cz – Grantové řízení: Aktuálně kolem výsledků grantů TÉMA — GRANTOVÉ ŘÍZENÍ ÚŘADU VLÁDY ČR K podpoře informovanosti o Evropské unii vyhlásil Úřad vlády ČR grantové řízení otevřené právnickým i fyzickým osobám, firmám i neziskovým organizacím, mezi něž rozdělil částku dvaceti milionů Kč. Ke konci září 2005 zasedly výběrové komise složené z odborníků, nominovaných akademickými institucemi, občanskými sdruženími, neziskovými organizacemi a církvemi, rozlosované za účasti Transparency International–ČR do tří skupin. Komise posuzovaly pouze kvalitu projektů, na osobu předkladatele, či na jeho názor na Evropskou unii, nebyl brán zřetel. Projekty se týkaly čtyř prioritních oblastí, na kterých se v červenci 2005 shodla koaliční vláda: Členství ČR v EU, Budoucnost Evropy, Rozcestník pro evropské peníze a EU do škol. Komise vybraly 41 projektů, na něž Úřad vlády ČR poskytl dotace v celkové výši 19.691.693,50 Kč. Projekty jsou právě ve fázi realizace, s některými z nich se můžete seznámit na následujících stranách i na stránkách Euroskop.cz. ICOS Český Krumlov: Zapojujeme do rozhodování o budoucnosti širokou veřejnost DALŠÍ INFORMACE: Informační centrum občanského sektoru–ICOS Český Krumlov Náměstí Svornosti 2 381 01 Český Krumlov tel./fax: 380 712 202 e–mail: [email protected] http://www.icos.krumlov.cz Informace o veřejných debatách o.s. ICOS, které se uskutečnily v rámci projektu podpořeného Úřadem vlády ČR: — Evropská ústava a její budoucnost s europoslankyní Janou Hybáškovou, 5. prosince 2005 — Program SOCRATES a možnosti studia v zemích EU. Jak se ucházet o finanční podporu na studium v zemích EU a evropském prostoru, možnosti získání finanční podpory pro školy. 6. prosince 2005, lektor: JUDr. Josef Vochozka, vedoucí Národní agentury Socrates — EU – prostor bez hranic, Cestovní ruch a jeho význam pro členské země EU. 8. prosince 2005, RNDr. Ludvík Kopačka CSc., Přírodovědecká fakulta UK v Praze K základní orientaci ve fungování EU a dopadech evropské integrace na každodenní život občanů nepostačují kusé informace z médií. Mnozí občané doposud neznají svá práva a možnosti, jež získali samotným vstupem do Unie. V Jihočeském kraji vedle dvou evropských informačních středisek Europe Direct v Českých Budějovicích a v Táboře poskytuje informace s podporou Evropské komise o EU také občanské sdružení ICOS–Informační centrum občanského sektoru Český Krumlov. Činnost o.s. ICOS od počátku vzniku na konci devadesátých let směřovala k posilování rozvoje občanské společnosti a mezisektorového partnerství (partnerství mezi neziskovými i ziskovými organizacemi a samosprávními orgány) v jižních Čechách. Všechny naše aktivity vždy nějak souvisely s evropskou integrací, zejména s podporou z evropských fondů a programů. Ve spolupráci s dalšími organizacemi se činnost sdružení rozšířila o projekty spojené s ochranou lidských práv či o asistenci městu Český Krumlov při tvorbě rozvojových materiálů. Příkladem budiž komunitní plán sociálních služeb. Proces komunitního plánování zapojil do rozhodovacích procesů širokou veřejnost – občané se O informačních centrech Europe Direct v Českých Budějovicích a v Táboře jsme psali v minulém čísle bulletinu Eurokurýr (str. 12) Foto: ICOS 7 sami podílejí na utváření vlastní budoucnosti. Občanská aktivita je zatím největším úspěchem projektu, který byl částečně podpořen i Evropskou komisí. Dalším logickým krokem je snaha ICOSu a dalších místních organizací o získání prostředků ze strukturálních fondů EU na zprovoznění Centra sociálních služeb, které má pokrýt bílá místa v poskytování daných služeb v regionu. Současné aktivity ICOSu jsou zaměřeny na poskytování základních informací o EU a především na informace o konkrétních službách, které mohly vzniknout díky podpoře Evropské unie, a to i v odlehlých místech regionu. V sídle ICOS funguje knihovna s evropskou tematikou, jejíž on–line databáze s množstvím na internetu přístupných publikací byla zprovozněna koncem listopadu 2005. Pro rozšíření svých služeb jsme se rozhodli požádat Úřad vlády ČR o dotaci v grantovém řízení podporujícím informovanost o Evropské unii. Mezi výsledky našeho projektu patří zřízení internetového portálu www.eu.krumlov.cz, který by měl být přístupný od poloviny prosince 2005, a pořádání veřejných besed s občany o budoucnosti Evropy. Tomáš Zunt, ICOS Český Krumlov EUROKURÝR listopad / prosinec 2005 TÉMA — GRANTOVÉ ŘÍZENÍ ÚŘADU VLÁDY ČR Občanské poradny informují o Evropské unii Údaje k 31. 12. 2004. Foto: Asociace občanských poraden Informační databáze (ID) je tvořena souhrnem nejdůležitějších předpisů právního odvětví, výkladem těchto předpisů a manuálem, podle kterého jsou poskytovány poradenské služby. ID najdete na: http://www.obcanske– poradny.cz/, sekce EU). Jedním z úspěšných příjemců grantu Úřadu vlády ČR je Asociace občanských poraden (AOP) s projektem Informace o Evropské unii pro každého. AOP je občanské sdružení založené v roce 1997 sdružující třicet osm občanských poraden na celém území České republiky. Poradenství je poskytováno zejména v oblasti sociálních dávek, pojistného na sociální zabezpečení, nemocenského pojištění a důchodového zabezpečení, pracovně–právních vztahů, bydlení, majetkoprávních vztahů, ochrany spotřebitele, zdravotnictví a školství. Cílem projektu schváleného v grantovém řízení Úřadu vlády ČR je revize a aktualizace informačních databází (ID, viz rámeček), konkrétně částí ID věnujících se právu EU, volnému po- hybu osob, sociálním dávkám v rámci EU a ochraně spotřebitele v Unii. Součástí projektu je školení občanských poradců o aktualizovaných ID a stěžejním výsledkem je samotné poradenství občanům v rámci široké regionální působnosti jednotlivých poraden na území celé ČR. Nakonec bude zpracován statistický a analytický přehled o informačních potřebách občanů ČR vyplývající s dotazů kladených v občanských poradnách. Analýza bude poskytnuta zástupcům veřejné správy a nevládním neziskovým organizacím. Jiří Novotný, realizátor projektu a manažer Informační databáze AOP Koupili jste si mixér ve Francii, porouchal se, a vy potřebujete pomoct? Asociace občanských poraden (AOP) úzce spolupracuje s Ministerstvem průmyslu a obchodu (MPO), které provozuje Evropské spotřebitelské centrum (ESC). Chcete–li se o ESC dozvědět více, navštivte webové stránky MPO, pošlete e–mail nebo zavolejte na telefon 22406 2017 (2046), popř. navštivte centrum osobně na pracovišti MPO v ulici Politických vězňů 20, v Praze. Celý článek o ESC, jeho vzniku a poslání, napsaný vedoucím střediska Karlem Kronovetrem, najdete v příštím čísle Eurokurýru, v rubrice Evropa v rezortech, kde Vám přiblížíme práci Ministerstva průmyslu a obchodu v oblasti Evropské unie. Zapojení místních neziskových organizací do diskuze o programových dokumentech Kontakt: Asociace nestátních neziskových organizací (ANNO) Senovážné nám. 24, 116 47 Praha 1 IČ: 71284109 Bankovní účet u e–Banky: 1418111001/2400 (transparentní účet: www.ebanka.cz/index.htm) [email protected], www.asociacenno.cz, Tel: +420234621451 Výsledky jednání kulatých stolů stejně jako setkání zemědělských spolků v Pečkách jsou k dispozici na stránkách ANNO, na Euroskopu a na www.leaderplus.cz 8 Cílem projektu Česká republika a nevládní neziskové organizace v období 2007–2013 je zapojit místní nestátní neziskové organizace do debaty o budoucnosti Evropy a vytvořit otevřené prostředí, kde je vzájemný vztah založen na partnerství, využitelném při tvorbě programových dokumentů. V průběhu listopadu a prosince 2005 se zástupci místních neziskovek setkají při diskuzních kulatých stolech v Ústí nad Labem, Brně, Mariánských lázních, Hradci Králové, v Liberci a v Plzni. Během schůzky se seznámí s programovými dokumenty a diskutují o udržitelném rozvoji, občanské společnosti, uznání neplacené práce, financování projektů kapitálově slabých žadatelů, uplatnění principů LEADER nebo o partnerství při přípravě a realizaci projektů. V rámci projektu se v úterý 29. listopadu ve středočeských Pečkách setkali zástupci místních občanských spolků, aby spolupracovali na rozvojové strategii. Setkání neslo název „Venkov proti zemědělcům...(?) zemědělci proti venkovu... (?)...nebo to dokážeme jinak?“ a připravili ho kromě místních pořadatelů z mikroregionu Pečecko členové názorové platformy Duha pro venkov a obecně prospěšné společnosti Národní observatoř venkova. Asociace nestátních neziskových organizací (ANNO) je nepodnikatelským zájmovým sdružením právnických osob, které bylo založeno v roce 2003 jako výsledek dlouhého procesu posilování spolupráce neziskového sektoru, započatého počátkem devadesátých let. Podnět vzešel v roce 2000 z Rady neziskových organizací v ČR (RANO) ustavené na základě usnesení V. celostátní konference NNO (1997 v Praze). Na jaře 2003 Přípravný výbor Asociace NNO vyzval neziskové organizace v České republice, aby se staly zakládajícími členy této asociace. ANNO dnes sdružuje zhruba 700 organizací neziskového sektoru. Asociace nestátních neziskových organizací EUROKURÝR listopad / prosinec 2005 EU DO ŠKOL Projekty v oblasti „EU do škol“ Projekty vybíraly nazávislé komise Foto: Úřad vlády ČR Informace k projektu „Cestou do parlamentu“: www.agora-ce.cz Informace k projektu „Jak se stát aktivním evropským občanem“: www.cpkp.cz 9 V rámci grantového řízení na podporu projektů veřejného, soukromého a neziskového sektoru Úřad vlády ČR v září 2005 podpořil dvanáct projektů částkou 5 994 709 Kč. Projekty jsou zaměřeny především na zvýšení zájmu učitelů, žáků a jejich rodičů o EU, který je základem pro další znalost a orientaci v evropských záležitostech. Byla podpořena například debatní soutěž Cestou do Parlamentu, výukový film Generace nula na prahu Evropy, e–learning pro učitele nebo vzdělávací semináře pro pedagogické pracovníky. Aby mohl projekt EU do škol cíleně a systematicky pokračovat v roce 2006, nechal si Úřad vlády ČR zpracovat monitoring a analýzu informačních zdrojů, učebních pomůcek, obsahu a formy výuky a potřeb učitelů základních a středních škol v oblasti Evropské unie. Z výsledků tohoto monitoringu je zřejmé, že vyhledávání nových aktuálních informací o EU závisí pouze na iniciativě pedagoga, EU je vyučována jako „sociálně–historický fakt“, nikoli jako vyvíjející se společenství, k čerpání informací pro výuku jsou využívány zastaralé zdroje, ad hoc tiskoviny (bulletiny, brožury), televizní programy (s vysokou mírou selektivity), panuje nedůvěra k novým dynamickým metodám (e–learning, webové portály). Ukotvení problematiky EU v rámcovém vzdělávacím programu nenabízí učitelům vodítko pro inspirativní aplikaci v rámci výuky. Úřad vlády ČR se tedy bude snažit ve spolupráci s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy podpořit učitele při implementaci rámcových vzdělávacích programů, kde je EU jedním z průřezových témat, a o další vzdělávání pedagogů v evropských záležitostech. Pro rok 2006 se opět počítá s grantovým řízením pro projekty podporující zájem a informovanost o EU ve školách. Agora Central Europe – „Cestou do Parlamentu“ V rámci soutěže, kterou pořádá občanské sdružení Agora Central Europe s názvem „Cestou do Parlamentu“, se studenti vybraných škol z Prahy, Středočeského, Ústeckého a Libereckého kraje učí debatovat o evropských tématech. Na debaty se připravují a vyhledávají informace, aby podpořili sílu argumentů. Studenti se naučí mluvit a vést diskuzi, cvičí se v umění prezentovat své názory a reagovat na argumenty protistrany. Krajské kolo soutěže „Cestou do Parlamentu“ se uskuteční v únoru 2006. Centrum pro komunitní práci střední Čechy – „Jak se stát aktivním evropským občanem?“ Dalším podpořeným projektem je soutěž s názvem „Jak se stát aktivním evropským občanem?“ občanského sdružení Centrum pro komunitní práci střední Čechy. Jde o soutěž pro druhý stupeň základních škol a pro střední školy o nejlepší školní či třídní projekt zaměřený na problematiku Evropské unie. Cílem soutěže je podnítit zájem o evropskou tematiku a ukázat studentům možnosti vyplývající z našeho členství v EU. Hlavní cenou je studijní cesta do Evropského parlamentu. Škola či třída, která se do soutěže přihlásí, obdrží manuál, který pomůže vyučujícímu se studenty zpracovat projekt. Manuál ukazuje návaznost evropských témat na rámcové vzdělávací programy a možnosti jejich začlenění do výuky. Obsahuje jak srozumitelně podané informace o Evropské unii, tak náměty na konkrétní projekty, příklady z praxe, informační zdroje i metodickou část. Součást manuálu tvoří popis dokumentace a hodnocení projektů. To má za úkol přispět k větší kvalitě zpracovávaných projektů. Školy, jež se zúčastní soutěže, budou moci kromě manuálu využít konzultací odborníků, kteří se evropskou tematikou zabývají v praxi. V dubnu 2006 proběhne celostátní přehlídka projektů přihlášených do soutěže a porota vybere nejzdařilejší z projektů. Denisa Haubertová Název projektu / Žadatel Teenage Europe / Teenage media Evropská unie do škol / Asociace pro mezinárodní otázky Eurodny, aneb EU očima učitelů, dětí a rodičů / Integrovaná střední škola stavební a učiliště Vzdělávání pedagogických a informačních pracovníků v oblasti evropské problematiky / Knihovny Jiřího Mahena v Brně Evropská unie pro studenty / Institut Evropské Demokracie Jak debatovat o EU / Agora, Central Europe Jak se stát aktivním evropským občanem / CPKP – Centrum pro komunitní práci Zvyšování informovanosti pedagogů a studentů SŠ / Mezinárodní politologický ústav MU v Brně Tajemná komnata Evropské unie / Protocol Service Generace nula na prahu Evropy / Červenková Alena E-learning pro učitele / Scio o.p.s. Evropský e-learning / Centre for Modern Education EUROKURÝR listopad / prosinec 2005 BUDOUCNOST EVROPY: LISABONSKÁ STRATEGIE Lisabonský proces a nová Lisabonská agenda Foto: Evropská komise 10 Na summitu Evropské rady v Lisabonu v březnu 2000 byl zahájen proces, jehož cílem je do roku 2010 přeměnit EU v „nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější znalostní ekonomiku, schopnou udržitelného růstu s více a s lepšími pracovními místy a s více posílenou sociální soudržností“. Tohoto cíle mělo být dosaženo prostřednictvím komplexní strategie představující strukturovaný souhrn dílčích úkolů členěný podle jednotlivých oblastí hospodářsko–politického života. Série vzájemně propojených iniciativ měla být spuštěna prostřednictvím pěti oblastí podpůrných politik: — společnost založená na znalostech: zvýšit přitažlivost Evropy pro výzkumníky a vědce, stanovit vědu a výzkum jako vrcholné priority, podporovat využití informačních a komunikačních technologií; — jednotný vnitřní trh: dokončit skutečné prostředí Jednotného vnitřního trhu pro volný pohyb zboží a kapitálu a vytvořit Jednotný trh pro služby; — podnikatelské prostředí: snížit administrativní břemeno, zlepšit kvalitu legislativy a usnadnit proces vzniku nových podniků; — trh práce: reagovat na doporučení Evropské pracovní skupiny pro zaměstnanost (European Employment Taskforce), soustředit se na celoživotní vzdělávání a podpůrné partnerství pro růst a zaměstnanost;· — udržitelnost životního prostředí: prosadit politiky vedoucí k dlouhodobému a udržitelnému zlepšení produktivity prostřednictvím ekologické efektivnosti. Od stanovení priorit Lisabonské strategie uplynuly čtyři roky, k jejich realizaci však nedošlo. V březnu 2004 proto Evropská rada vyzvala Evropskou komisi k vytvoření pracovní skupiny pod vedením Wima Koka, bývalého nizozemského premiéra. Pracovní skupina dostala za úkol analyzovat dosavadní výsledky a představit střednědobý výhled budoucnosti procesu. Výsledná Kokova zpráva vychází z přesvědčení, že koncept Lisabonské strategie je v zásadě správný a problémem zaostávání EU je jeho nenaplňování. Na základě doporučení Kokovy zprávy Evropská rada na jaře 2005 schválila Střednědobé hodnocení Lisabonské strategie, známé jako „nová Lisabonská agenda“. Evropská rada modifikovala cíle a nástroje, aby byla napravena dosavadní selhání, vyvolaná mimo jiné obtížností ekonomických podmínek v celo- světovém kontextu v první dekádě 21. století a přetížeností politických ambicí EU (měnová integrace a unifikace – euro, euro–zóna; rozšíření EU v bezprecedentním rozsahu; reforma institucí EU), v jejichž důsledku se dosavadní „Lisabon“ stal spíše virtuální chimérou, než skutečně vnímanou a naplněnou prioritou nejvyššího řádu. Neopominutelným problémem je nesystematičnost řízení (otázkou je, zda je možné v této míře a při pravomocích, které Evropská komise má, zajistit efektivní řízení v tehdy patnácti členských zemích EU). Klíčovým úkolem nové Lisabonské agendy je zajištění růstu a zaměstnanosti. Tento úkol se člení na tři základní cíle: — vytvořit Evropu přitažlivou pro investory i pro ty, kteří v ní pracují; — motorem růstu by měly být znalosti a inovace; — aktivovat politiky vedoucích k vytvářejí více a lepších pracovních míst. Přitažlivější Evropa pro investory a osoby v ní pracující by měla být dosažena pomocí rozšíření a prohloubení Jednotného vnitřního trhu, tedy završení právního rámce a odstranění zbývajících překážek zejména v oblasti služeb. Řešení je spatřováno rovněž v dosažení souladu pravidel pro veřejné zakázky a veřejně vypisované soutěže a v omezení nadměrné regulace norem EU. Evropská ekonomika může jen těžko růst bez průchodných dopravních komunikací, proto se mluví o transevropské dopravní síti, v jejímž rámci má být posílena zejména železniční doprava (pro tento úkol bude mj. zřízena Evropská agentura pro bezpečnost a operativnost v železniční dopravě), zavedena evropská dálniční známka, má být realizován program Jednotného evropského nebe pro rozvoj letecké dopravy a evropský navigační systém Galileo. Za klíčový problém infrastruktury je též považována efektivnost, funkčnost a zároveň ekologický charakter energetických soustav, až dvanáct procent energie má pocházet z obnovitelných zdrojů. Znalosti a inovace by měly být podpořeny především zvýšením investic do výzkumu a vývoje, usnadněním inovací, zaváděním informačních a komunikačních technologií a udržitelného využívání zdrojů. Pro zajištění většího množství lepších pracovních míst by měly být modernizovány systémy sociální ochrany, měla by být podpořena přizpůso- EUROKURÝR listopad / prosinec 2005 Více informací naleznete na stránkách Euroskopu v sekci Budoucnost Evropy. BUDOUCNOST EVROPY: LISABONSKÁ STRATEGIE bivost pracovníků i podniků a posílena pružnost trhů práce. Mělo by se také více investovat do lidského kapitálu prostřednictvím lepšího vzdělávání a kvalifikací. Závěrem nezbývá než se ptát. Bude nová Lisabonská agenda úspěšnější než Lisabonská strategie z roku 2000? Je možné celý komplex nových lisabonských úkolů vztáhnout ve své úplnosti na všechny členské země bez výjimky? A je možné jej koordinovat z jednoho místa bez toho, aby to neby- la koordinace formální a neúčelná? Evropská komise může vymýšlet ambiciózní programy a návody, jak docílit hospodářského růstu, evropští premiéři a prezidenti je můžou v Evropské radě schvalovat, jak ale zajistit, že ti samí politici, kteří návod slavnostně schválí se jím budou řídit a v praxi program naplňovat? Petr Zahradník, analytik Kanceláře Evropské unie České spořitelny Celoživostní vzdělávání je jedním z cílů Lisabonské strategie. Foto: Evropská komise Čerstvý vítr do Lisabonské strategie? Česká republika má Národní program reforem DALŠÍ INFORMACE: Národní Lisabonský program (Národní program reforem) http://www.vlada.cz (sekce Evropská unie, Odbor pro záležitosti EU) Strategie udržitelného růstu http://www.env.cz Strategie hospodářského růstu http://www.hospodarskastrategie.org Konvergenční program ČR http://www2004.mfcr.cz/ index.php?r=102 Národní rozvojový plán 2004–2006 (na novém NRP se pracuje) http://www.strukturalni–fondy.cz 11 V rámci zlepšení implementace priorit Lisabonské strategie byly členské státy Evropské unie vyzvány k přijetí vlastních Národních programů reforem 2005 – 2008 a k jejich předložení Evropské komisi do 15. října 2005. Vláda ČR včervnu 2005 schválila materiál, na jehož základě byl vytvořen systém koordinace jednotlivých rezortů podílejících se na vypracování programu a stanoven harmonogram jeho zpracování a schválení. Hlavní odpovědností byli pověřeni místopředseda vlády pro ekonomiku a první místopředseda vlády Martin Jahn a ministr financí Bohuslav Sobotka. Výsledkem je Národní Lisabonský program / Národní program reforem České republiky, závazný stručný politický dokument o prioritách a opatřeních ve třech oblastech: v makroekonomické, v mikroekonomické a v politice zaměstnanosti. Program vychází ze Strategie udržitelného rozvoje a Strategie hospodářského růstu ČR. V rámci tvorby programu byla rovněž reflektována připravovaná aktualizace Konvergenčního programu ČR a vstupy pro sestavení Národního strategického referenčního rámce a Národního rozvojového plánu. 1. V makroekonomické oblasti je nejdůležitější prioritou pokračování reformy veřejných financí zaměřené na snížení deficitu veřej- ných financí, aby do roku 2008 bylo dosaženo úrovně pod tři procenta HDP. Měnová politika by měla vést k udržení nízkého a stabilního růstu cenové hladiny. Výsledkem realizovaných reforem by mělo být splnění maastrichtských kritérií tak, aby bylo možné zavést euro do roku 2010. Nezbytným předpokladem konsolidace veřejných financí je provedení systémové restrukturalizace výdajové strany rozpočtu. Pro zajištění dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí je třeba učinit několik zásadních kroků: — reformovat systém důchodového zabezpečení a financování zdravotní péče, — upravit trh práce s cílem zvýšit míru zaměstnanosti, — přesměrovat výdaje do prioritních oblastí – infrastruktura, vzdělávání, výzkum, věda a inovace, rozvoj institucionálního prostředí pro podnikání. Na příjmové straně rozpočtu bude pokračovat restrukturalizace daňové kvóty. Daňová zátěž bude dále postupně přesouvána od přímých daní k daním nepřímým. Od roku 2006 dojde ke snížení zdanění nízkopříjmových rodin, které zvýší motivaci k aktivní účasti na trhu práce. 2. V mikroekonomické oblasti se reformy zaměří na opatření, která posílí a zvýší konku- EUROKURÝR listopad / prosinec 2005 Počítačová gramotnost má pomoci k vytvoření znalostní společnosti a k mobilitě pracovních sil. Foto: Evropská komise BUDOUCNOST EVROPY: LISABONSKÁ STRATEGIE renceschopnost české ekonomiky. Podporovat se bude věda a výzkum (V & V) se zaměřením na jejich komerční využitelnost v ekonomické praxi, mělo by být vytvořeno kvalitní podnikatelské prostředí usnadňující zakládání nových společností a vykazující nízkou administrativní zátěž pro podnikatele. Za tímto účelem bude vytvořen systém centrálních registračních míst pro podnikatele, soustřeďujících všechny činnosti spojené se vstupem do podnikání i se změnami nastalými v jeho průběhu. Důležitým krokem bude rekodifikace úpadkového práva, která by měla přinést pravidla směřující k zachování fungování podniku, a ne k jeho rozprodeji po jednotlivých částech. Dalším klíčem ke zlepšení podnikatelského prostředí je vytvoření moderní daňové správy s vysokou efektivitou a produktivitou, která bude minimálně zatěžovat poplatníka a zvýší komfort plnění daňových povinností poplatníkem. ČR bude postupně do roku 2008 každoročně zvyšovat veřejné výdaje na výzkum a vývoj. Do roku 2010 by veřejné výdaje na V & V měly dosáhnout jednoho procenta HDP ČR. Rozvoj inovační činnosti je podmíněn existencí rozvinuté inovační infrastruktury (vědeckotechnické parky, podnikatelské inkubátory a centra transferu technologií, vytváření klastrů), dostatkem dostupných finančních zdrojů pro inovační firmy a rozvojem lidských zdrojů. Budou přijata opatření ke zlepšení přístupu inovačních firem k finančním zdrojům prostřednictvím využití rizikového kapitálu a sítí tzv. business angels. 3. V oblasti trhu práce se vytvoří legislativní podmínky pro flexibilní pracovně právní vztahy, snížení zákonných nemzdových nákladů práce a zvýšení územní mobility pracovní síly. V oblasti začleňování osob na trhu práce je soustředěna pozornost především na osoby stojící na počátku a na konci profesní kariéry. Přijatá opatření Národního programu reforem musí do roku 2008 přispět k dosažení národních indikativních cílů zaměstnanosti – celkové míry zaměstnanosti 66,4 procenta, míry zaměstnanosti žen 57,6 procenta a míry zaměstnanosti starších zaměstnanců (55 – 64 let) 47,5 procenta. ČR se zaměří na zvyšování podílu osob s vyšším a vysokoškolským (terciárním) vzděláním. Důraz bude kladen rovněž na zlepšení kvality studijních programů a větší orientaci na praktické uplatnění absolventů. Významná je podpora spolupráce zaměstnavatelů a vzdělávacích institucí a institucí odborně profesních. Získat další finanční prostředky zejména ze soukromé sféry umožní propojení činnosti vysokých škol a dalších vzdělávacích institucí a odborně profesních institucí s regiony, potenciálními zaměstnavateli a odběrateli výsledků V & V. Na základě systematického přístupu k podpoře celoživotního učení bude důraz kladen na propojení systému počátečního a dalšího vzdělávání dokončením Národní soustavy kvalifikací. Česká republika se nyní musí zaměřit na provádění stanovených reforem. O úspěchu či neúspěchu národních programů budou premiéři členských států EU každoročně diskutovat v rámci Evropské rady, poprvé v březnu 2006. Odbor pro záležitosti EU Úřadu vlády ČR Portál lisabon.naseevropa.cz: Vše, co chcete vědět o Lisabonské strategii Úřad vlády ČR podpořil v grantovém řízení vypsaném v rámci realizace Koncepce informování o evropských záležitostech občanské sdružení Český institut pro integraci EU (CII), které předložilo projekt internetového portálu věnovaného Lisabonské strategii (http://lisabon.naseevropa.cz). CII vychází z už dříve realizovaného projektu, internetového portálu NašeEvropa (www.naseevropa.cz), který od roku 2004 poskytuje informace o dění v Evropské unii. Struktura portálu odpovídá jednotlivým pilířům Lisabonské strategie. Odborné sekce, zabývající se hlavními směry Lisabonské strategie, jsou dopl- 12 něny sekcí Dokumenty, kde jsou zveřejněny všechny aktuální i archívní dokumenty unijních institucí, české vlády a jednotlivých ministerstev. Sekce Články mapuje informace o Lisabonské strategii, zveřejněné ve sdělovacích prostředcích v České republice i v jiných zemích EU. Sekce Slovník pojmů vysvětluje jednotlivá hesla, vyskytující se v dokumentech. Sekce Odkazy bude obsahovat seznam všech aktuálních odkazů na internetové stránky české i zahraniční, kde může čtenář nalézt informace a dokumenty. Aleš Přichystal (CII) EUROKURÝR listopad / prosinec 2005 BUDOUCNOST EVROPY: LISABONSKÁ STRATEGIE Strategie hospodářského růstu má přiblížit ČR nejrozvinutějším zemím EU Dokument ke stažení: http://www.hospodarskastrategie.org/ AUTORSKÝ TÝM STRATEGIE HOSPODÁŘSKÉHO RŮSTU Expertní tým: Martin Jahn, Karel Havlíček, Pavel Mertlík, Jan Švejnar Garanti: Lenka Mikovcová (lidské zdroje), Marek Blažka (věda, výzkum, inovace), Hanuš Krejčí (infrastruktura), Petr Zahradník (zdroje financování, institucionální prostředí) Vedoucí týmu: David Hofman Členové týmu: Jana Dolejšová (infrastruktura), Jan Mareček (infrastruktura), Běla Hejná (lidské zdroje), Štěpán Jurajda (lidské zdroje), Jarmila Marešová (lidské zdroje), Aleš Vlk (lidské zdroje), Filip Hájek (zdroje financování a institucionální prostředí), Jan Jedlička (zdroje financování a institucionální prostředí), Lukáš Vácha (zdroje financování a institucionální prostředí) Strategie hospodářského růstu je dokument, který stanovuje jasné cíle hospodářské politiky pro příštích osm let. Byla vypracována týmem expertů v přímé návaznosti na novou agendu Lisabonského procesu, která se zaměřuje na zvyšování konkurenceschopnosti členských zemí Evropské unie. Cílem Strategie hospodářského růstu (SHR) je významným způsobem přiblížit Českou republiku ekonomické úrovni hospodářsky rozvinutějších zemí Evropské unie. K dosažení tohoto cíle by Česká republika měla zaměřit veřejné prostředky na podporu výrobků a služeb s vysokou přidanou hodnotou a zatraktivnit své prostředí pro setrvání ekonomicky výkonných domácích společností a příliv nových ze zahraničí. Jedním z hlavních důvodů vzniku Strategie bylo určení priorit pro čerpání ze strukturálních fondů Evropské unie v letech 2007 až 2013. Do České republiky by mohlo v tomto období přijít 700 až 900 miliard korun. Peníze je třeba nasměrovat do prorůstových opatření, to znamená do dopravní infrastruktury, vzdělání, rozvoje znalostí, podpory výzkumu a vývoje a podpory podnikání. Je také třeba dosáhnout změn v legislativě tak, aby prostředí v ČR bylo transparentní a jednoduché. Ze Strategie v bezprostřední návaznosti vychází Národní program reforem na léta 2005–2008 a Národní rozvojový plán ČR na léta 2007–2013. Cílem našeho úsilí bylo ukázat, jaké jsou bariéry růstu a jak je odstranit a nastínit ja- kým směrem se ekonomika ubírá. Posouváme se směrem k výrobě a službám s vyšší přidanou hodnotou, takže od občanů se budou vyžadovat větší znalosti, dovednosti a flexibilita. Na druhou stranu očekáváme, že porostou mzdy, životní úroveň a bude se snižovat nezaměstnanost. Proti devadesátým letům se výrazně zvyšuje nabídka kvalitních a dobře placených pracovních míst v technických profesích. Abychom se v roce 2013 přiblížili průměru HDP Evropské unie na obyvatele, je třeba zajistit růst hrubého národního produktu ve stálých cenách asi šesti procent ročně. To považujeme za maximální hranici možností růstu naší ekonomiky, která je při pozitivním vývoji dosažitelná. Naší ambicí je přiblížit se co nejvíce tomuto cíli. Strategie hospodářského růstu je prvním dokumentem tohoto druhu za celých patnáct let polistopadového vývoje. Podnikatelé, kteří po strategii už dlouho volali, i občané budou mít konečně představu o perspektivách české ekonomiky. Realizace výsledků strategie záleží na vůli této i příští vlády, strategie sama o sobě výstupy nezaručí. Nicméně už její existence a fakt, že byla schválena, dokazuje strategické uvažování vlády ČR. David Hofman, poradce místopředsedy vlády pro ekonomiku a vedoucí týmů Strategie hospodářského růstu (některé pasáže vycházejí z rozhovoru s místopřed– sedou vlády pro ekonomiku Martinem Jahnem) Slovníček pojmů Lisabonský proces — zahájen na summitu Evropské rady v Lisabonu v březnu 2000 — cíl: EU nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější ekonomikou do r. 2010 Nová Lisabonská agenda (revidovaná Lisabonská strategie) — revize „Lisabonu“ na základě Kokovy zprávy (Evropská rada, jaro 2005) — cíl: ekonomický růst a zaměstnanost Národní program reforem (NPR, nebo také Národní Lisabonský program) — čl. státy EU vypracovávají své národní lisabonské strategie — ČR (Úřad vlády ČR, Odbor pro záležitosti EU) předala NPR Evropské komisi 14. 10. 2005 Strategie hospodářského růstu (SHR) — vypracována v návaznosti na novou agendu Lisabonského procesu 13 — jedním z důvodů vzniku bylo určení priorit pro čerpání ze strukt. fondů EU pro 2007–2013 — gesce místopředsedy vlády pro ekonomiku Martina Jahna Konvergenční program ČR — předkládá ho Ministerstvo financí čl. země EU neúčastnící se eurozóny — podává přehled o hospodaření státu a veřejných financích Strategie udržitelného růstu — gesce Ministerstva životního prostředí Národní rozvojový plán 2004–2006 (na novém NRP se pracuje) — programový dokument pro získání podpory ze strukt. fondů a z Fondu soudržnosti EU — cílů NRP bude dosaženo realizací Rámce podpory Společenství a pěti operačních programů — gesce Ministerstva pro místní rozvoj EUROKURÝR listopad / prosinec 2005 REGIONY – ROZCESTNÍK PRO EVROPSKÉ PENÍZE Ústecký kraj je Zahradou Čech, říká hejtman Jiří Šulc Jiří Šulc, hejtman Ústeckého kraje Foto: Krajský úřad Ústeckého kraje 14 Jak byste charakterizoval Ústecký kraj, který máte od roku 2000 na starosti? Ústecký kraj není pouze, podle již vžitého klišé, zásobárnou hnědého uhlí a výrobnou elektrické energie. Zatím neobjeven například zůstává jeho potenciál v cestovním ruchu, nepřeberné množství lokalit vhodných pro zimní i letní turistiku nebo více než šest a půl tisíce historických a kulturních památek. Proto se snažím přesvědčovat lidi v Čechách i Evropě o tom, že náš kraj je opravdu „Zahradou Čech“, kde každý najde překvapivě nádherné nebo jinak zajímavé místo. Také věřím, že již zanedlouho, ještě v prvních letech po vstupu naší země do Evropské unie, region zúročí jednu ze svých největších devíz, geografickou polohu na společné česko–německé hranici. I proto se, mimo jiné, snažíme rozšířit počty funkčních silničních i železničních hraničních přechodů a investujeme miliony korun do obnovení silničních a železničních tahů. Ústecký kraj se představil v polovině října 2005 na akci Open Days v Bruselu, kde se každoročně prezentují evropské regiony formou výstav, seminářů a workshopů. Považujete podobné akce v Bruselu za přínosné pro kraj? V loňském roce se prezentace našeho kraje těšila značnému zájmu a proto jsme se bruselského setkání zúčastnili i letos. Využili jsme možnosti představit krajskou samosprávu včetně navázání nových kontaktů. Letos jsme prezentaci zaměřili například na hlavní průmyslová odvětví v regionu, rozvoj vysokého školství nebo krajským rozvojovým dokumentům. Představili jsme některé konkrétní projekty, jako například Vědecko–technický park v Mostě nebo komplex průmyslové zóny Žďárek u Ústí nad Labem a také výsledky spolupráce Ústeckého kraje s Provincií Jižní Holandsko na téma „Ochrana před povodněmi“. Rádi bychom se představili i v dalších letech, byl bych rád, kdyby naše prezentace byla ještě obsáhlejší. Uvažujete o otevření kanceláře Stálého zastoupení Ústeckého kraje v Bruselu? Ústecký kraj zvažuje v krátké budoucnosti zřízení svého zastoupení v Bruselu. Rada Ústeckého kraje na základě nabídky Asociace krajů ČR upřednostňuje umístění svého zastoupení do Domu regionů v prostorách Pražského domu. Tato možnost však z důvodu omezené kapacity Pražského domu nemohla být využita. Zájem Ústeckého kraje o regionální zastoupení v Bruselu pochopitelně trvá. V současnosti se zvažují způsoby řešení této otázky, na stole jsou varianty vlastní regionální kanceláře, sdílení kanceláře s jinými čes- kými či evropskými regiony, zastoupení prostřednictvím specializované organizace atp. Ústecký kraj přece nebude v Evropě chybět. Účastníte se osobně jednání Výboru regionů? Jakou roli Výboru regionů přikládáte? Osobně se jednání Výboru regionů (CoR – Committee of the Regions) v Bruselu neúčastním, nejsem jeho řádným členem, byl bych k jednání vyzván jako náhradník za karlovarského kolegu, hejtmana Josefa Pavla v rámci našeho společného regionu NUTS 2 Severozápad. Práci výboru pochopitelně sleduji, považuji ho za vcelku vhodnou tribunu názorů, kterými se může k dění v Unii vyjadřovat samospráva. Problémem, který trápí nejen váš kraj, je nedostatečná kapacita silnic a vůbec dopravní infrastruktury. Finance ze státního rozpočtu přicházejí v omezeném množství, využíváte evropské fondy? Ano, rozhodně evropské fondy pro silniční stavby využíváme. V Ústeckém kraji začíná realizace silničních staveb v řádech miliard korun, například jen v listopadu zahájená výstavba tzv. západního mostu v Litoměřicích, projektovaného pro spojení obou břehů Labe i při rozsáhlejší povodni, než jaká nás postihla v roce 2002, přijde na více než miliardu korun. A tento most, podobně jako unikátní silniční most ve Žďárku a mnohé další uspěly v konkurenci ostatních projektů a patří mezi ty, na něž do regionu přijdou dotace z Evropské unie. Náš problém je ale jiný, silniční fond regionu je zanedbaný a vládu této země to příliš netrápí, i když by mělo. Jinými slovy, základní dopravní infrastrukturu tvoří zanedbané páteřní komunikace v majetku státu, nejvíce I/13 nebo I/27, patří sem stále zastaralá silnice I/7, jejíž modernizace probíhá trestuhodně pomalu a to nehovořím o průtazích s dostavbou dálnice D8, už nyní nejdražší v Evropě. Krajská samospráva tedy evropské fondy pro silniční stavby využívá jak jen může, resp. podle možností které dovolí krajský rozpočet, ovšem pro skutečné zlepšení dopravní infrastruktury v kraji to nestačí. Vzhledem k restrukturalizaci průmyslu a velké nezaměstnanosti se obyvatelé některých měst Ústeckého kraje ocitají ve složité sociální situaci. Využíváte při řešení těchto problémů některé fondy EU (např. zaměřené na rozvoj lidských zdrojů)? Ústecký kraj nenechává ani tyto finanční prostředky ležet v Bruselu a snaží se na ně dosáhnout, v souladu s pravidly pro čerpání prostřednictvím grantových schémat (GS), která vyhlašuje. Konkrétně se jedná o GS Podpora EUROKURÝR listopad / prosinec 2005 REGIONY – ROZCESTNÍK PRO EVROPSKÉ PENÍZE sociální integrace v regionu Ústeckého kraje v opatření 3.2, kde probíhá druhá výzva. Sekretariáty Regionální rady v našem a Karlovarském kraji, tedy v evropském regionu NUTS II přijímají žádosti na základě výzvy k předkládání projektů v rámci Priority 3 – Rozvoj lidských zdrojů v regionech zaměřené na projekty v oblasti lidských zdrojů a sociální integrace, to jsou jen některé z příkladů. Jako velmi zajímavý se jeví projekt muzea holocaustu v Terezíně, na který chcete využít finance z Evropské unie. Jaké šance dáváte realizaci tohoto projektu a jak to v současnosti vypadá? Jako jeden z „ideových“ autorů tohoto záměru věřím, že v Terezíně vznikne skutečně světové středisko studií a setkávání, jež bude onu noční můru dvacátého století, nacistický holocaust, připomínat celému světu už ve velmi blízké budoucnosti. Nyní mohu konstatovat, že myšlence pro zřízení tohoto světově významného pamětního místa se přiklání stále více lidí, zejména důležitých osobností. Předložení konkrétního projektu ovšem ještě neproběhlo, byl bych rád, kdyby tak například město Terezín spolu s dalšími učinilo hned na počátku účetního období EU 2007–2013. Ústecký kraj už dal najevo, že má zájem tuto záležitost podporovat a město Terezín pochopitelně s podporu kraje počítá. Za rozhovor děkuje Leona Heczková Ženy podnikatelky v Ústeckém kraji Foto: Regionální rozvojová agentura Ústeckého kraje, a. s. Příklad z realizace projektu: Dne 13. 6. byl zahájen kurz „Bussines revital“ pro ženy na, či po mateřské dovolené v Mostě. Obsah a osnovy kurzu: 1/ Motivačně–orientační modul – teoretická výuka celkem – 50 hodin 2/ Universální modul – teoretická výuka celkem – 243 hodin 3/ Odborný modul – teoretická výuka celkem – 385 hodin — Zkoušky: jednotlivec 24 hodin Detaily http://www.rra.cz 15 Dnes podnikají nejen muži, ale i ženy. Mají však nelehkou pozici díky společnosti stále ještě plné předsudků o mužských a ženských rolích. Stále častěji se objevují podnikající ženy, jejichž firmy obstály v konkurenci, přesto mají některé, ač talentované, strach s podnikáním začít. Proto se na severu Čech, v okresech s největší nezaměstnaností, rozběhl nový projekt s názvem Ženy podnikatelky. Tento projekt je financován Evropskou unií a státním rozpočtem ČR v rámci programu Phare 2003 Rozvoj lidských zdrojů. Záštitu nad ním mají Regionální rozvojová agentura Ústeckého kraje, a. s., jejíž ředitel, ing. Manfred Hellmich, je rovněž členem projektového týmu, dále Asociace podnikatelek a manažerek ČR, Krušnohorské centrum pro rodinu a sociální péči, o. s., Asista s. r. o., OHK Děčín, RPIC Teplice, s. r. o. a Regionconsult Chomutov, s. r. o. Projekt je zaměřen na ženy vedené v evidenci uchazečů o zaměstnání a matky vracející se z mateřské dovolené. Všechny ale musí splňovat základní podmínku – mít zájem o podnikání. Pak následuje zápis do certifikovaných kurzů, kterých se může zúčastnit dvaatřicet vybraných uchazeček. A co je čeká? Každopádně záplava potřebných informací, získají znalosti z oboru daňové soustavy, živnostenského a obchodního zákona, zákoníku práce, účetnictví, marketingu a psychologie. Zdokonalí se v práci na počítači a zjistí, co podnikání obnáší. Na začátku a konci kurzu se konají dva workshopy, kde se s nimi o své praktické zkušenosti podělí již úspěšně podnikající ženy. Příjemným zpestřením je módní přehlídka, jako prezentace výsledků podnikání jedné z přednášejících žen. Nabyté vědomosti si účastnice mohou prověřit na pracovní stáži, probíhající v podnicích, jež vlastní nebo řídí žena. Projekt zastřešuje celkem dva kurzy odlišu- jící se svým zaměřením a tematikou. Cílovou skupinou prvního kurzu „Podnikatelské minimum pro ženy“ jsou již zmiňované ženy bez zaměstnání. Kurz bude probíhat ve třech městech – Chomutov, Teplice a Děčín. Obsahová náplň kurzu byla již nastíněna, a co se rozsahu týče, je plánován na 108 hodin intenzivní výuky. Nová „Žena podnikatelka“ si odnese certifikát, na jehož základě má možnost získat pro svůj podnikatelský záměr startovací kapitál od Českomoravské záruční a rozvojové banky. Druhý kurz „Business Revital“ je orientovaný na ženy na mateřské dovolené či po ní. Oproti předchozímu kurzu probíhá pouze v Mostě. Jeho cílem je umožnit zúčastněným vstřebat podnikatelskou atmosféru a usnadnit začátek samostatné podnikatelské aktivity. Každá z uchazeček o zařazení do tohoto kurzu musí mít minimálně středoškolské vzdělání a projít vstupním pohovorem. Za svou snahu a aktivitu absolventky kurzu obdrží certifikát. Náplň bude rozdělena do tří modulů – motivačního, odborného a univerzálního v rozsahu 702 hodin. Na otázku, kterou si zcela jistě každá nerozhodnutá zájemkyně položí, zda bude postaráno o její děti v době výuky, existuje snadná odpověď. I na to se v projektu pamatuje! Proto tu je Krušnohorské centrum pro rodinu a sociální péči, o.s., které se dětí ujme a po dobu, co budou maminky pracovat na své budoucnosti, se o ně postará. Ženy pronikají do všech oblastí lidské činnosti, vyznají se v technických oborech, jsou na vysokých politických postech, létají do vesmíru, zachraňují životy. Nyní i těm severočeským byla dána možnost vstoupit do světa byznysu. Nechme se překvapit, kolik jich najde odvahu k samostatnému podnikání a kolik z nich bude v podnikání úspěšných. Regionální rozvojová agentura Ústeckého kraje, a. s. EUROKURÝR listopad / prosinec 2005 REGIONY – ROZCESTNÍK PRO EVROPSKÉ PENÍZE Krásná Lípa – Centrum Českého Švýcarska Projekt budovy Infocentra Českého Švýcarska. Foto: Město Krásná Lípa Město Krásná Lípa upevňuje své postavení centra regionu České Švýcarsko. V polovině roku 2005 se rozběhla realizace pilotního projektu Společného regionálního operačního programu, Opatření 4.2.1 – Podpora nadregionální infrastruktury cestovního ruchu – „Centrum Národního parku České Švýcarsko I“. Projekt je spolufinancován ze 75 procent z dotačních zdrojů Evropské unie (Evropský regionální rozvojový fond) a z 15 procent ze státního rozpočtu. Jeho celkové náklady přesahují 163 milionů Kč. V létě 2007 přivítá své první návštěvníky Infocentrum Českého Švýcarska a Středisko služeb, bude zahájen provoz na Köglerově naučné stezce Krásnolipskem, první cyklisté a chodci využijí nový městský Integrovaný komunikační systém. V neposlední řadě bude také obohaceno sportovní zázemí pro návštěvníky – venkovní víceúčelové sportoviště, nafukovací sportovní hala, osm me- trů vysoká horolezecká stěna, dětská lanovka. Nabídka poskytovaných služeb bude široká – od informačních a vzdělávacích produktů (středisko ekologické výchovy), po galerii, kavárnu, solárium, fitness, posilovnu, saunu, veřejný internet, občerstvení a samozřejmě ubytování. Příprava projektu byla zahájena již v roce 2002, společně s Regionální rozvojovou agenturou Ústeckého kraje, a.s. se na ní podílela celá řada dalších strategických partnerů, jako například Správa NP České Švýcarsko, obecně prospěšná společnost České Švýcarsko či firma Czech Coal, a.s. Projekt „Centrum Národního parku České Švýcarsko I“ přinese městu Krásná Lípa dvacet nových pracovních příležitostí, s předpokladem vzniku dalších v souvislosti s rozvojem cestovního ruchu v regionu. Regionální rozvojová Agentura Ústeckého kraje, a. s. Manfred Hellmich: Pomáháme dělat z nápadu reálný projekt Ing. Manfred Hellmich, MBA je generálním ředitelem Regionální rozvojové agentury Ústeckého kraje (RRA), která uspěla v grantovém řízení Úřadu vlády ČR se zajímavým projektem velmi dlouhého názvu: „Analýza dosavadních výsledků některých předvstupních a strukturálních nástrojů využitelných venkovskými obcemi a mikroregiony na území NUTS II Severozápad“. Manfred Hellmich, generální ředitel RRA Ústeckého kraje, Foto: Manfred Hellmich Proč se v projektu zaměřuje Regionální rozvojová agentura Ústeckého kraje zrovna na venkovské oblasti? Po přečtení výzvy nás napadalo hodně témat, nakonec jsme se rozhodli pro podporu venkovské oblasti s téměř 250 malými obcemi s jejich podnikateli a neziskovými organi- 16 zacemi. V nich je zapotřebí vykonat mnoho změn, ke kterým chybí peníze. Nemohou je získat v přerozdělovacím procesu ze státního rozpočtu a proto hledají dotace. Velkým problémem je ovšem spolufinancování projektů, na které obce většinou nemají. My se jim snažíme ukázat po pravdě, jaké mají reálné šan- EUROKURÝR listopad / prosinec 2005 Regionální rozvojová agentura Ústeckého kraje, a.s. Krajský úřad, Velká Hradební 3118/48 Ústí nad Labem 400 02 Tel.: 476 206 538 Fax: 476 706 331, [email protected] http://www.rra.cz 17 REGIONY – ROZCESTNÍK PRO EVROPSKÉ PENÍZE ce, jak mají postupovat, aby se aspoň část těch peněz dostala do venkovského prostoru. Úřad vlády ČR v grantovém řízení podpořil několik projektů nevládních neziskových organizací. Spolupracuje Vaše agentura s místními neziskovkami? Regionální hospodářský a sociální rozvoj se odehrává ve spolupráci se třemi důležitými partnery – s veřejnou správou, s podnikateli a právě s neziskovou sférou. Pokud projeví zájem, snažíme se poskytovat služby všem těmto skupinám. Když jsme sestavili před léty první databázi neziskových organizací, napočítali jsme jich v Ústeckém kraji kolem tisícovky, když jsme však šli do hloubky, zjistili jsme jich už jen čtyři sta padesát až pět set. Mnoho neziskovek bylo založeno, protože měly šanci získat nějaký grant a po jeho vyčerpání zanikly. Nakonec jich z těch čtyř set funguje asi dvě stě padesát, zejména v sociální oblasti nebo v oblasti životního prostředí. Zpočátku chyběla nějaká koordinace mezi neziskovkami, takže jednat s nimi jako s partnery nebylo snadné. Třeba pro komunikaci s obcemi se obracíme na Severočeské sdružení obcí, podnikatelé jsou sdružení v hospodářských a agrárních komorách, ale když jsme chtěli komunikovat s neziskovými organizacemi nebo chtěli znát jejich názor, nastal problém. Za podpory zahraničních partnerů z Nizozemí jsme realizovali projekt, na jehož základě vznikl tzv. ANOÚK (Asociace nestátních neziskových organizací Ústeckého kraje). Ta se stala významným partnerem také pro krajskou samosprávu, která při svých rozhodováních potřebuje i názor neziskového sektoru. RRA v Ústeckém kraji funguje už od roku 1994. Jedenáct let už je dobrá doba k bilancování. Co se Vám podařilo a kde naopak vidíte rezervy? Naše agentura vznikla jako druhá nejstarší v ČR podle modelu ostravské agentury. Jde o akciovou společnost, jejímiž akcionáři jsou veřejně činné instituce, například obce, komory, školy, odborové organizace a také Ústecký kraj. Naše práce se postupně vyvíjela a časem se nám podařilo ustálit nabídku služeb, kterou můžeme rozdělit do čtyř kategorií: informační servis, zpracování rozvojových dokumentů (strategií, koncepcí, plánů, analýz, rešerší), iniciaci, doprovod a koordinaci rozvojových projektů a za čtvrté pak, podporu malého a středního podnikání. Stručně řečeno, když někdo přijde s nějakým záměrem, který ještě nemá zcela promyšlený, tak my mu pomůžeme z jeho nápadu udělat reálný projekt, tj. připravit potřebnou dokumentaci, napsat žádost, podat ji a v případě dotace mu pomoci s realizací projektu. Jakou roli v rozvoji ústeckého regionu hrají evropské peníze? Evropské peníze hrají čím dál větší roli. Před lety jsme začínali s programem Phare, jehož jedna z forem, Phare CBC, byla pro přeshraniční spolupráci intenzivně využívána. Po roce 2000 pak přibyly předvstupní fondy Phare, SAPARD a ISPA. Po vstupu do Unie jsme pro žadatele začali zpracovávat velké projekty, v rámci S–ROPU (Společný regionální operační program, pozn. redakce) a SOPů (Sektorových operačních programů, pozn. redakce). Jako příklad bych uvedl velký téměř dvousetmilionový projekt pro venkovský prostor, na jehož realizaci získala obec Krásná Lípa na Šluknovsku spolufinancování. Spolupracuje Regionální rozvojová agentura s podobnými agenturami v zahraničí? Agentura, která je nám velmi blízká, a stála v podstatě u zrodu té naší, je Rozvojová agentura Západních Flander v belgických Bruggách. Spolupracujeme dlouhodobě také s agenturami v sousedním Sasku a v jiných zemích a to zejména díky našemu členství v Evropské asociaci rozvojových agentur EURADA, jejímiž jsme členy od rok 1996. Vy jste mimo jiné předsedou představenstva České Asociace rozvojových agentur (ČARA). Můžete nám prosím stručně přiblížit funkci a význam ČARA? Ve druhé polovině devadesátých let se vytvářely rozvojové agentury na územích všech budoucích krajů ČR (kraje vznikly v roce 2001, pozn. redakce) a my jsme cítili potřebu koordinovat naše aktivity. K iniciátorům vzniku ČARA patří ostravská, ústecká a olomoucká agentura a k jejímu založení došlo v únoru 1997. Naše agentury byly už tehdy členy již zmíněné EURADA a od počátku jsme využívali zkušeností evropských agentur. ČARA funguje jako sdružení právnických osob se sídlem v Ostravě a našim prvním předsedou byl ředitel ostravské rozvojové agentury Petr Czekaj. Díky moderním komunikačním prostředkům jsme stále ve styku, pravidelně se scházíme a vyměňujeme si zkušenosti. Ministerstvům a jejich agenturám nabízíme naše služby jako ČARA, která disponuje potenciálem asi sto padesát odborníků. Za rozhovor děkuje Leona Heczková EUROKURÝR listopad / prosinec 2005 NAŠI LIDÉ V BRUSELU Úsek zemědělství a životního prostředí Stálého zastoupení v Bruselu První číslo Eurokurýru přineslo rozhovor s velvyslancem ČR při EU a vedoucím Stálého zastoupení ČR v Bruselu Janem Kohoutem. Tentokrát se podíváme dovnitř Stálého zastoupení, konkrétně na Úsek zemědělství a životního prostředí (ZEMŽP) vedeného Milanem Kunou, jehož práci nám přiblížil Zdeněk Hájek, 1. tajemník pro bezpečnost potravin a veterinární otázky, a Jiří Šír, 1. tajemník pro zvláštní zemědělský výbor, společnou zemědělskou politiku EU, zemědělské komodity (obchod, intervenční opatření, regulace trhu) a přímé platby. Tlumočnice Sabina Širokovská, Foto: Sabina Širokovská Přečtěte si na Euroskopu rozhovor s českou tlumočnicí SABINOU ŠIROKOVSKOU, která pracuje pro Evropskou komisi, parlament i jiné instituce. Zeptali jsme se jí nejen na to, jak se Ostravačka dostane do Bruselu, ale také jak se jí tam žije a pracuje. http://www.euroskop.cz, v rubrice Naši lidé v EU 18 Můžete stručně vysvětlit čtenářům, co má na starosti Úsek zemědělství a životního prostředí Stálého zastoupení ČR v Evropské unii? Jiří Šír – Úsek zemědělství a životního prostředí Stálého zastoupení ČR v Evropské unii (dále ZEMŽP) je v podstatě styčným a koordinačním místem pro otázky zemědělství, potravinářství a životního prostředí, které řeší ČR s evropskými institucemi a ostatními členskými státy EU (ČS). ZEMŽP jedná s partnery z EU, prosazuje české národní zájmy, vysvětluje, analyzuje problémy, pomáhá s vytipováním priorit ČR a případných problematických otázek. Spolupracuje při tom s ministerstvy a dalšími ústředními orgány státní správy. Jedná se o diplomatickou činnost ve vztahu k EU, která je zastřešována Ministerstvem zahraničních věcí ČR. Česká média nedávno otevřela kauzu nekvalitních a zdraví škodlivých potravin v hypermarketech. Dostal se tento problém na jednací stůl evropských institucí? Jiří Šír – Evropská unie má společné standardy a požadavky na bezpečnost potravin a jejich označování a příslušné národní instituce kontrolují dodržování těchto standardů a požadavků v praxi. Kromě toho má EU svoji politiku ochrany spotřebitele a dbá na to, aby spotřebitelé byli náležitě informováni o vlastnostech potravin, které kupují, a aby byli ochráněni před klamavým označením výrobků, včetně potravin. Některé nedostatky se v praxi vyskytují ve všech ČS a ne vždy jde o problémy, způsobené úmyslným klamáním. Problémy v českých prodejnách, zjištěné českými dozorovými orgány, proto nebyly řešeny na úrovni EU. Zjištěné závady a opatření, přijatá k jejich nápravě, ukazují na výsledky kvalitní práce českých institucí. Další téma, které doslova proletělo českými médii, je ptačí chřipka. Přijala Evropská unie nějaká opatření proti možné pandemii? Zdeněk Hájek – Ptačí chřipka je v současné době téma, které je zvláště sdělovacími prostředky skloňováno ve všech pádech a často se nachází až v podobě hysterie, která do značné míry mate veřejnost. Následná vlna „superzájmu“ veřejnosti je psychotickou reakcí na zmatené pojmy. Komisař Kyprianu (komisař pro zdraví a ochranu spotřebitele, pozn. redakce) se opakovaně vyjádřil, že situace je pod kontrolou a že se nejedná o krizi. Ptačí chřipka je choroba ptáků, která se vyskytovala i dříve a protinákazové služby zemí EU si s jejím tlumením umí poradit. Drůbeží produkty na trhu EU jsou absolutně bezpečné. Na rozšířené nálezy ptačí chřipky a vysokopatogenního viru zareagovaly evropské instituce velmi rychle, dnes tedy máme harmonizované předpisy umožňující jednotnou strategii v rámci tlumení nákazy včetně preventivních opatření a monitoringu. Současně s výskytem onemocnění ptáků došlo v několika asijských zemích k přenosu určitého druhu viru na člověka a byly zaznamenány řádově desítky úmrtí. Evropské instituce podpořily široké mezinárodní aktivity, které mají zabránit, aby se virus po případné mutaci šířil z člověka na člověka. V tom případě by hrozilo reálné riziko možného pandemického šíření. Instituce EU jsou si vědomy rizika a v současné době dochází k široké mezinárodní koordinaci postupů k zajištění zdrojů a současně i k nasměrování mezinárodní pomoci státům jihovýchodní Asie k potlačení nákazy a organizování kroků nasměrovaných proti riziku případné pandemie. Už léta se mluví o reformě Společné zemědělské politiky (SZP), Velká Británie ji označila za jednu z priorit svého předsednictví. Podařilo se Evropské unii postoupit za poslední půlrok alespoň o krůček dál? Jiří Šír – O reformě SZP se nejen hovoří, ale také se SZP reformuje. Největší změny v posledních desetiletích doznala v roce 2003, kdy se ministři zemědělství EU dohodli na obecném zavedení principu oddělení plateb od produkce a podmíněnosti plateb splněním požadavků na ochranu zvířat a životního prostředí. Farmáři v EU tedy mají větší volnost při výběru komodit, které chtějí produkovat, a na druhou stranu musejí plnit povinnosti, vyplývající pro ně z předpisů, aby měli nárok na podpory, a v případě neplně- EUROKURÝR listopad / prosinec 2005 NAŠI LIDÉ V BRUSELU ní budou muset získané peníze vrátit (dnes přímá podmíněnost není). Podobně v roce 2004 byly reformovány sektory oliv a olivového oleje, tabáku, bavlny a chmele, u kterých došlo k zavedení stejných reformních principů. V příštím roce budou projednávány změny v sektoru ovoce a zeleniny a vína. Je třeba poznamenat, že v jednotlivých zemích EU začínají výše uvedená pravidla platit postupně, plný efekt se projeví až v roce 2007. Pokud jde o poslední půlrok, došlo k částečnému posu- nu v reformě sektoru cukru, jednání však započala před dvěma lety a jde o prioritu Evropské komise. Na posunu v jednání se podílela v posledních čtyřech měsících Velká Británie jako předsednická země EU, stejně jako předchozí předsednictví (Lucembursko, Nizozemí). V žádném případě však nešlo o důsledek nedosažení dohody o finanční perspektivě v červnu 2005, protože reforma sektoru cukru je dlouhodobou záležitostí. Za rozhovor děkuje Leona Heczková Úsek Zemědělství a životního prostředí (ZEMŽP) Činnost úseku je zaměřena zejména na expertní a diplomatické působení v orgánech EU zabývajících se agendami v oblastech zemědělství, bezpečnosti potravin, biotechnologií, rostlinolékařské a veterinární problematiky, rybolovu, rozvoje venkova, sektorových operačních programů, zemědělského obchodu a dále v oblasti životního prostředí, agendy týkající se Codexu Alimentarius, spolupráce s FAO, EFTA, OECD včetně přípravy příslušných legislativních aktů, obchodních jednání a sledování vývoje ve strategii, politikách a legislativě EU a včetně spolupráce při zajišťování čerpání prostředků pro projekty v ČR v rámci předvstupních (resp. strukturálních a regionálních) fondů. Koordinuje přípravy expertních misí v ČR a prezentace zemědělských výrobků v EU. Zdroj: Stálé zastoupení ČR při Evropské unii Reforma společné zemědělské politiky je jedním z důležitých témat budoucnosti Evropské unie. Foto: Evropská komise 19 EUROKURÝR listopad / prosinec 2005 EVROPA V REZORTECH Politický čas už nepodceňuji „Rok po vstupu do unie máme konsolidovanou pozici a stáváme se respektovaným partnerem“, říká Vladimír Müller, náměstek ministra zahraničních věcí ČR pro unijní záležitosti. Položili jsme mu pár otázek souvisejících s jeho prací unijního náměstka a s postavením České republiky v Evropě. Vladimír Müller, náměstek MZV pro unijní záležitosti. Foto: Ministerstvo zahraničních věcí ČR 20 Můžete prosím našim čtenářům přiblížit náplň práce náměstka ministra zahraničních věcí pro unijní záležitosti? Náměstek pro unijní záležitosti je v jiné pozici než ostatní náměstci na Ministerstvu zahraničních věcí (MZV). Klasický náměstek na MZV se orientuje výlučně na bilaterální či multilaterální vztahy České republiky s ostatními zeměmi. Takový náměstek jezdí hodně do zahraničí, rozhoduje o pozicích naší země k rozhodnutím v OSN, WTO nebo OBSE a se svými kolegy formuluje pozice, vede jednání a snaží se naplnit obsah vládní zahraniční politiky. Náměstek pro unijní záležitosti musí kombinovat vnitřní dimenzi politiky se zahraničně politickou dimenzí, což vyžaduje schopnost velmi rychle se orientovat v různých způsobech komunikace. Je to náročná práce. V některých zemích mají státního tajemníka pro EU, někde dokonce evropského ministra. Náměstek pro unijní záležitosti komunikuje se zahraničím, vede jednání, jezdí do Bruselu, kde se svými partnery hledá řešení a soulad pro nejrůznější témata. Ta jsou velmi široká, počínaje kulturou, ekonomikou, politikou, konče institucionálními záležitostmi v EU. Zároveň však má na starosti koordinaci unijní pozice v ČR a komunikuje se všemi ministerstvy. Abych to přiblížil na příkladu, každé úterý zasedá Výbor pro EU, kterému unijní náměstek předsedá. Na něm jsou odsouhlaseny všechny pozice, které ČR v EU zastává, ať na úrovni velvyslanců, tak na úrovni ministrů. Je to velmi komplikovaná věc, neboť se dotýká všech rezortů. Dále musí unijní náměstek připravovat jednotlivá závažná rozhodnutí týkající se třeba finanční perspektivy nebo ústavní smlouvy. Když vezmete jeden den, týden a měsíc po druhém, tak uvidíte sérii krátkodobých zahraničních cest a zároveň velmi intenzivní komunikaci napříč všemi ministerstvy, neměli bychom opomenout ani diskuze na úrovni tripartity a s představiteli regionů. Liší se používané metody a strategie při vyjednávání v rámci Evropské unie od metod a strategií využívaných při bilaterálních jednáních, např. na celosvětové úrovni? Ty metody a strategie se liší. Při bilaterálním jednání musíte brát v úvahu specifičnost země, s níž jednáte a zvláštnost či výlučnost vztahů, jež s tou zemí má ČR. Jde o vazbu mezi dvěma body – máte určitý cíl a partner má také svůj cíl, buď stejný nebo jiný – a vy hledáte prostředky, jakými svého cíle dosáhnout. Záleží na míře vzájemného porozumění a zájmu. Bilaterální jednání nejsou jednoduchá, jsou silně zatížená kontinuitou, ale i nerealistickými očekáváními – partneři mají vždy tendenci vycházet z předpokladu vítězství jedné nebo druhé strany. Jednání v rámci Evropské unie je jiné. Figuruje tam mnohem více aktérů – pětadvacet členských států, minimálně čtyři základní instituce a do dění vstupují nejrůznější regionální a sektorové zájmy. Úkol diplomacie spočívá v nalezení rovnováhy mezi aktéry. Cíle, kterých chceme dosáhnout, jsou pohyblivé, nejsou tolik statické, a neexistuje tam kontinuita. Máte daleko víc možností a nástrojů, ale i větší riziko, že se spletete a neuděláte optimální volbu. Do bilaterálních vztahů, zvláště na úrovni pětadvacítky, zasahuje unie velmi výrazně. Řekl bych, že sedmdesát procent bilaterálních vztahů má unijní obsah, při bilaterálních jednáních s některou ze členských zemí jde většinou o vzájemnou snahu najít společnou pozici v unijních tématech. To, že jsme členy EU, se promítá i do vztahů globálního charakteru. Česká republika bude předsedat Evropské unii v roce 2009, v jaké fázi se nacházejí přípravy na tento zodpovědný a náročný úkol? Přibližně před rokem jsme se dozvěděli, že budeme předsedat Unii a už v té době jsme začali vytvářet základní strategické dokumenty. Tehdy se ještě týkaly týmového předsednictví (se Švédskem a Francií), to je ale teď velmi nepravděpodobné – ústavní smlouvu (která týmové předsednictví zaváděla, pozn. redakce) se zřejmě nepodaří ratifikovat. Nicméně je tady institut tzv. trojky zajišťující jistou kontinuitu předsednictví (odcházející, aktuální a přicházející) – tam přesně zapadá Francie a Švédsko, takže přípravy, které jsme už udělali, nebyly zbytečné. Při přípravách vycházíme ze zkušeností zemí, které již před- EUROKURÝR listopad / prosinec 2005 Náměstek Müller na jubilejním 100. zasedání Výboru pro EU 25. 10. 2005 Foto: Ministerstvo zahraničních věcí ČR VÝBOR PRO EU Výbor pro EU (V-EU) byl zřízen usnesením vlády č. 427 ze dne 28. dubna 2003 jako hlavní pracovní koordinační orgán státní správy ČR vůči EU. Výbor zajišťuje plnění úkolů souvisejících s činností ČR v pracovních orgánech a v plénu Rady EU, spolupůsobí při formování instrukcí a mandátů pro představitele ČR na těchto platformách, a dále, na návrh kteréhokoliv člena V-EU, rámcových pozic a stanovisek k aktům EU pro Parlament ČR. Předsedou V-EU je ministr zahraničních věcí. Řádnými členy V-EU jsou vysocí představitelé státní správy (náměstci ministrů), kteří jsou odpovědni za koordinaci záležitostí EU v rámci MF, MZe, MPO, MO, MV, MS, MPSV, MMR, MD, MI, MŠMT, MK, MŽP, MZd, MZV, ÚV/ SPV (Sekce předsedy vlády), ÚV/LRV (sekce legislativní) a ÚV/KVL (úřad místopředsedy vlády pro ekonomiku). V-EU má výkonného místopředsedu (náměstek ministra zahraničních věcí zodpovědný za agendu EU) a dva místopředsedy (jeden za ÚV/SPV a jeden za MZV). Do funkce člena V-EU je s výjimkou MZV a ÚV jmenován vždy jeden zástupce za resort (za ÚV zástupce ÚV/SPV, ÚV/LRV a ÚV/KVL). 21 EVROPA V REZORTECH sednictvím prošly a zároveň mají podobnou velikost, administrativní kapacitu a zájmy. Analyzovali jsme nároky na personál, administrativu a technická opatření. Díky těmto materiálům jsou rezorty informovány, na co se mají připravit. Počátkem roku 2006 připraví vláda materiály, které budou zjišťovat, kde rezorty splňují předpoklady a kde mají ještě deficity. Dalším problémem a zároveň výzvou je, jak budeme definovat předsednictví EU. Priority předsednictví vždy vyplývají z určité kontinuity práce Unie, která musí být zachována. Pak jsou tu aktuální výzvy, témata vyplývající z doby, v níž se předsednictví odehrává. V minulosti to bylo rozšíření, dnes třeba komunikace s občany, „better regulation“ a podobně. Členské země musí mít určitou kapacitu predikce, předvídání toho, co bude aktuální, na co se musí připravit. Měly by navíc poskytnout Unii svoji vlastní přidanou hodnotu, měly by priority obohatit o vlastní přínos. Aby k tomu došlo, musí si cílevědomě vybudovat mechanismus, jakým se ke stanovení priorit dostanou. A to je dlouhodobá záležitost. Někdy se objevují záležitosti, které jsou kritizovány a následně využívány různými skupinami, které brání objektivnímu a efektivnímu stanovení priorit, z hlediska, klidně si dovolím ten výraz, českých národních zájmů. Právě ti, kteří subjektivizují tuto diskusi a těmi českými národními zájmy se nejvíce ohánějí, destruují naši schopnost efektivně priority definovat. Ale tam v tuto chvíli ještě nejsme, to nebude úkol pro státní správu, ale pro politickou reprezentaci. Na rok 2009 připadá souběh předsednictví ČR v EU a zároveň nestálé křeslo v Radě bezpečnosti OSN. Domníváte se, že to posílí vyjednávací pozici ČR v EU a pomůže to prosadit její zájmy a vize v Evropě? Nestálé členství v RB OSN by mohlo posílit pozici ČR při výkonu předsednictví v EU v případě, že se bezpečnostní problematika dostane výrazně na piedestal toho, co bude EU řešit. Jinými slovy, že by zde bylo zvýšené napětí vyžadující efektivní práci RB a zároveň reakci EU. Kdyby nastal tento souběh, bylo by to pro ČR ideální, ovšem nebylo by to ideální v tom smyslu, že si nikdo nepřejeme bezpečnostní problémy tohoto rozsahu. Nicméně nemůžeme to vyloučit. Nikdy jsem neměl problém v analýze vývoje politiky, ale měl jsem problém v určení času, podcenil jsem vliv politického času. Takže teď už ho nepodceňuji, za čtyři roky bychom se mohli setkat s problémy, které budou muset být urgentně řešeny jak na půdě OSN, tak v EU, to nelze vyloučit. Která z aktuálních otázek evropské integrace je pro ČR nejdůležitější a jak se v ní prosazuje český názor (např. debata o budoucnosti Evropy, finanční perspektiva, rozšíření)? Politiky nelze vzájemně upřednostňovat, každá z otázek má jinou dimenzi. Debatu o budoucnosti Evropy můžeme chápat jako debatu o tom, kam má EU směřovat, co si má ponechat a co naopak opustit. Odpovědi musí mít obecný charakter, protože v každé členské zemi jsou konkrétní okolnosti, které nelze transponovat. To co vidí Francouzi nebo jak to vyjadřují, nemusí být stejně chápáno třeba v Praze. Finanční perspektiva je nástroj, aby se Evropa blížila tam, kde ji chceme mít. Je to nástroj jednoho procenta HDP – 800 miliard Eur – jako soukromé osobě se nám to může zdát nepředstavitelná částka, ale když se na to podíváme ekonomickýma očima, tak jsou to v podstatě drobné. Ale drobné, které se díky tomu, že se přesouvají do těch správných míst a za těch správných podmínek, tedy za podmínek evropské přidané hodnoty, mají efekty, které by někdo nepoučený s představou jednoho procenta nepředpokládal. Otázky rozšíření jsou pro Českou republiku důležité, ačkoli se to na první pohled nezdá. ČR měla velký zájem na otevření jednání s Chorvatskem, což se podařilo. Myslíme si, že je třeba otevřít další perspektivu zemím Balkánu. Nechci ale známkovat a určovat kdo dřív vstoupí a kdo později, to by bylo předčasné. Na vstupu těchto zemí máme jednoznačný zájem. Pozicí české vlády v otázce Turecka je, že musíme Turecku umožnit přibližovat se ke vstupu do EU. Jsme si ale vědomi strategického rozsahu Turecka, je to velmi důležitá záležitost, ve vazbě na globalizaci a na soužití Evropy s ostatními civilizacemi. Existují ale určité limity, například kodaňská kritéria nebo schopnost Unie absorbovat tu obrovskou zemi. Naše vláda našla vyvážený postoj. Budeme usilovat, aby nebylo Turecko používáno pro půtky uvnitř unie. Je některá z aktuálních politik, na které by se mohla ČR vyprofilovat? Můžeme do některé z oblastí vnést energii nových členských států? Nové členské státy vkládají svou energii například do transformačního étosu. Uvedu příklad. Účastnil jsem se jednání V4 s předsedou Evropské komise Barrosem, který tam mluvil mimo jiné o reformách. V tom polský premiér Belka řekl: „To co jsou pro vás reformy, to je pro nás kosmetická úprava, my už tady patnáct let děláme daleko hlubší reformy“. Chápal bych to jako schopnost, že existuje kapa- EUROKURÝR listopad / prosinec 2005 EVROPA V REZORTECH cita členské země nebo série členských zemí dělat opravdu radikální reformy v hospodářské a sociální oblasti, ale zároveň zachovat sociální smír. Protože když není sociální smír, nelze udělat reformy. Nebo lze udělat reformy, ale pak je to revoluce, a o to v EU neusilujeme. Možnost vnést energii do EU je, ale vyžaduje značné sebevědomí lídrů daných zemí. Česká republika je v EU už více než rok, přesto stále nejsme zcela plnoprávnými členy, např. v oblasti volného pohybu osob. Co dělá české Ministerstvo zahraničních věcí pro to, aby naši občané mohli bez problémů vyjet do Evropy za prací? Problematiku volného pohybu osob neřeší jen MZV. Řešili ji politici ještě předtím, než byl vstup do Unie vůbec domluven. Vzpomínám si na jednání místopředsedy vlády Špidly v roce 2001, kdy se o tom začalo uvažovat. Je to komplikované – jde totiž přesně o případ, kdy je evropská politika používána na utěšování domácí politické situace. Například Německo nebo Rakousko se snaží bránit svůj pracovní trh, protože v nich nezaměstnanost stoupá a je obyvatelstvem vnímána negativně. Tamější politici tedy přesouva- jí problémy na Brusel a využívají pro to otázku volného pohybu osob. Mám pro ně určité pochopení – vždyť všechny členské země, kromě Švédska, Velké Británie a Irska, uplatňují přechodná období v oblasti svobody volného pohybu osob. Političtí představitelé nechtějí riskovat, že budou voliči obviněni z nedostatečné ochrany pracovního trhu. Pro českou diplomacii to představuje nepříjemný problém. Nicméně dohodli jsme se na tom a podepsali to s tím, že jsme recipročně zavedli přechodná období například v oblasti ochrany životního prostředí, která by byla pro nás jinak finančně náročná, nebo v oblasti nákupu půdy. Snažíme se ale na různých úrovních, od premiéra až po nižší diplomacii, argumentovat, že ČR neohrožuje pracovní trhy, protože Češi mají nízkou mobilitu. Budeme neustále vyvíjet tlak na změnu, zároveň ale víme, že nelze uplatňovat diferencovaný přístup. Budeme se snažit nerovnost alespoň zmírnit. Základem integrace je spolupráce, můžeme dát Evropě svou přidanou hodnotu a přidanou hodnotu si z ní také vzít. Za rozhovor děkují Leona Heczková a Jakub Hodinář Ministerstvo zahraničních věcí ČR Ministr zahraničních věcí – Cyril Svoboda Náměstek ministra pro unijní záležitosti – Vladimír Müller Náměstek ministra pro dvoustranné vztahy – Tomáš Pojar Náměstek ministra pro otázky právní, konzulární a ekonomické – Pavel Svoboda Státní tajemník – Vladimír Zavázal První náměstek – náměstek ministra pro aktuální politické otázky – Jaroslav Bašta Ministerstvo zahraničních věcí sídlí v Černínském paláci v Praze 1 na Loretánském náměstí na pražských Hradčanech (tel: +420 224 18 1111, e-mail: [email protected]). Kromě tohoto centrálního sídla slouží jeho útvarům i další budovy, především Toskánský palác na Hradčanském náměstí proti vchodu do Pražského hradu, mj. sídlo konzulárního odboru. Konzulární odbor zajišťuje často žádané konzulární informace - legalizace, matriční agendu, poskytuje informace a servis související s cestováním atp. (tel. legalizačního oddělení: +420 224 182 188 a +420 224 182 153). Sídlo odboru zahraniční prezentace, odboru kulturních a krajanských vztahů, Diplomatické akademie a Stálého sekretariátu České komise pro UNESCO se nachází ve Skokanské ulici v Praze 6 (Břevnov). 22 EUROKURÝR listopad / prosinec 2005 EVROPA V REZORTECH Sekce Evropské unie Ministerstva zahraničních věcí ČR Černínský palác. Foto: Ministerstvo zahraničních věcí ČR EVROPSKÁ UNIE NA MINISTERSTVU ZAHRANIČNÍCH VĚCÍ: Náměstek ministra pro unijní záležitosti Vladimír Müller – Sekce Evropské unie Hana Mottlová – Odbor koordinace a institucí EU Tomáš Uličný – Odbor vnitřního trhu a sektorové politiky Tomáš Buřil – Odbor obchodní politiky a zemědělství Vlastimil Tesař 23 Jednou z devíti sekcí Ministerstva zahraničních věcí České republiky je sekce Evropské unie (SEU). Ministerstvu náleží role hlavního koordinátora politiky České republiky ve vztahu k Evropské unii a SEU se podílí na formulování, koordinaci a provádění této politiky. Bezmála pět desítek pracovníků sekce je v pravidelném kontaktu s ostatními ústředními orgány státní správy, institucemi EU a Stálým zastoupením ČR při EU v Bruselu. Komunikace probíhá i s ostatními zastupitelskými úřady ČR (zejména v členských státech EU), Zastoupením Evropské komise v ČR, zastupitelskými úřady především členských zemí EU v Praze, stejně jako s podnikatelskou sférou či nevládními organizacemi. V rámci sekce, kterou vede vrchní ředitelka Mgr. Hana Mottlová, působí tří odbory: — odbor koordinace a institucí Evropské unie (OKIEU), — odbor vnitřního trhu a sektorových politik (OVTSP) a — odbor obchodní politiky a zemědělství (OPZE). Všechny odbory se v oblastech své působnosti podílejí na vypracovávání pozic a podkladů pro jednání představitelů ČR v orgánech EU a s představiteli zejména členských zemí EU. Sledují rovněž zajišťování práv a plnění závazků vyplývajících z členství v EU. Při této činnosti úzce spolupracují s odpovědnými rezorty. OKIEU připravuje každotýdenní zasedání mezirezortního koordinačního orgánu – Výboru pro EU, který schvaluje pozice pro jednání představitelů ČR ve Výboru stálých zástupců (COREPER) a členů vlády na zasedáních Rady EU a Evropské rady. Odbor připravuje účast ČR na zasedáních Rady pro všeobecné zále- žitosti a vnější vztahy (GAERC) a na zasedáních Evropské rady. Věnuje se rovněž politické integraci a budoucí podobě EU, včetně otázek jejího rozšiřování. Odbor vypracovává pozice ČR k problematice fungování institucí EU. OKIEU zajišťuje dialog s hospodářskými a sociálními partnery o členství ČR v EU, je prostředníkem pro koordinaci evropské politiky s Parlamentem ČR a sleduje činnost Evropské komise a Evropského parlamentu. OVTSP se zabývá jednotným vnitřním trhem (včetně Dohody o Evropském hospodářském prostoru), volným pohybem zboží, osob a služeb, hospodářskou soutěží, právem společností, zdravotnictvím, ochranou spotřebitele, sociální politikou a zaměstnaností. Do jeho působnosti spadá i problematika justice a vnitra, schengenského systému, životního prostředí, průmyslové politiky, vědy a výzkumu, dopravy, energetiky, telekomunikací, malých a středních podniků, veřejných zakázek, kultury a školství. Jak již vyplývá z názvu, odbor OPZE se věnuje oblasti zemědělství a společné obchodní politiky EU. OPZE se také zabývá regionální politikou (včetně Fondu soudržnosti a strukturálních fondů) a volným pohybem kapitálu. Odbor odpovídá za vnější vztahy EU (s výjimkou společné zahraniční a bezpečnostní politiky) a sleduje problematiku hospodářské a měnové unie a celou finanční oblast (daně, cla, finanční služby, finanční kontrola). Aktuálně ve spolupráci s Ministerstvem financí připravuje pozice ČR pro oblast finanční perspektivy EU na léta 2007–2013. Do působnosti odboru patří rovněž Evropské sdružení volného obchodu, Evropská investiční banka a Evropská banka pro obnovu a rozvoj. Sekce Evropské unie MZV ČR EUROKURÝR listopad / prosinec 2005 EVROPA V REZORTECH Komiks má upoutat pozornost k evropským tématům Od konce října 2005 se na stránkách novin a časopisů a na billboardech objevily komiksy, které mají čtenáře a kolemjdoucí upozornit na systém informování veřejnosti o Evropské unii spravovaný Úřadem vlády ČR. Reklama má podobu sedmidílného komiksu a jeho autorkou je studentka Vysoké školy umělecko průmyslové Karolína Kmochová ve spolupráci s marketingovým expertem Michalem Mikešem. Kromě celostátních deníků či týdeníků se jednotlivé díly komiksu objevují také na plakátech v metru či na tramvajích 24 a autobusech, v čekárnách lékařských ordinací anebo ve školách. Reklamní akce nemá propagovat Evropskou unii jako takovou. Jejím cílem je představit široké veřejnosti obnovený informační systém o EU, který tvoří bezplatná telefonní informační linka Eurofon 800 200 200, internetový portál o Evropské unii www.euroskop.cz a Eurocentrum Praha – Střední Čechy v Jungmannově ulici 24. Jakub Hodinář
Podobné dokumenty
Leden / únor - Rokytnice nad Jizerou
- Ing. Pavlata - pro celoroční vyžití v Rokytnici jsou potřebnější velké projekty.
- Pan Kadavý uvedl, že velké projekty, jako např. lanová centra, jsou vždy aktivitami soukromých subjektů. Dále...
měsíčník o přírodě a lidech 9/2006 – 38 Kč
Nemůžeme dost dobře říct, že v klimatu střední a západní Evropy se střídá vždy 30 suchých a 30 vlhkých
let, protože je příliš mnoho výjimek. Nicméně, když
statisticky spočítáme klimatické změny za ...
FP 052012-1 - Inovační portál Zlínského kraje
Tým se s handicapem „menšinového
sportu“ snaží vše řešit i jinými nástroji než
klasickou propagací sponzora, tedy reklamami na hracích plochách, v materiálech
klubu, na webu či na dresech. „Sp...
průhledný sTáTní rozpoČeT? - Katedra veřejných financí
střednědobé rozpočtování. To transparentně ukazuje náklady všech dnešních rozhodnutí nejen v aktuálním roce, ale i v letech následujících, a napovídá, kolik miliard bude nutné vybrat v podobě novýc...
Je reálný hospodářský cyklus v České republice
Trajektorii příběhu úspěšného manažera však lze významně modifikovat. Lze se už na vysoké škole věnovat schopnostem interpretace a použití získaných znalostí, schopnostem seberozvoje a sociální spol...
Plný text OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost
Opatření, jež má být podpořeno v rámci investiční priority ................................. 45
Evaluační studie
zdrojů a příjmy z vlastní činnosti NNO. V této kapitole jsou podrobně popsány
jednotlivé způsoby přímého financování.