Michelangelo
Transkript
Ján Lukáč, 7. ročník I. stupně Výtvarný obor uč. Jana Holcová Michelangelo Michelangelo měl život plný práce a triumfu,ale jinak nevyužitý. Matka mu zemřela, když bylo Michelangelovi pouhých šest let a otec se o nej zřejmě příliš nestaral. Jediná žena jeho života, básnířka Vittorie Colonne zemřela mnohem dříve než on a Michelangelo sám zemřel bezdětný, bez manželky a jenom jeho rodina s ním byla v stálém kontaktu. Michelangelo toto prázdné místo ve svém životě cítil až příliš dobře. Z jeho básní i soch piety, vždy s dokonale krásnou Marií, je cítit pocit bolestné osamělosti a palčivé touhy po lásce ženy, které se mu nedostávalo ani od matky, ani od jiné ženy. Michelangelo byl geniální sochař, malíř a architekt. Sám o sobě prohlašoval, že je božím nástrojem na zemi a toužil po dokonalosti. Možná tím víc, že sám byl postavy nevysoké, černé mastné vlasy mu padaly do očí a nepořádně oholená brada výsledný zjev jen podtrhovala. Navíc mu trvalou vzpomínkou na den, kdy se porval s konkurentem, jenž nechtěl uznat jeho genialitu, zůstal zlomený nos. Sám, jako protiklad svého dokonalého Davida, toužil, ba přímo prahnul po slávě, zvěčnění svého jména, po respektu a uznání své geniality. Jeho touha a potřeba slávy pro něj byla jako droga. Bez ní nemohl žít, ona ho poháněla kupředu a spolu s jeho talentem mu dovolovala vytvořit díla, jako nikdo předtím. Své nedokonalé výtvory ničil, aby nikdo nemohl zpochybnit jeho prvenství, a své žáky nikdy nepouštěl k důležitějším pracím. Proto, když ještě málo známý Michelangelo vytesal nádhernou Pietu Florentini, a lidé ji přirazovali jeho konkurentovi Christoferu Solarimu, v záchvatu vzteku udělal to, co se žádný jiný umělec neodvážil, a také za to poté zaplatil velkou pokutu! Ačkoliv již pieta zdaleka nepatřila jemu, ale papeži, vydal se v noci do baziliky sv. Petra, kde byla pieta umístěna, a vytesal na podstavec sochy své jméno. Od té doby už nikdy nepodepsal své dílo, ale ani nedovolil světu, aby mu je ukradl. Michelangelo byl neskutečně proměnlivé povahy. Byly týdny, kdy jako v horečce pracoval dnem i nocí a nedbal žízně, hladu, zimy či horka. No jindy se celý měsíc nedotkl dláta ani štětce, a jenom zaraženě pozoroval co namaloval a seškrábaval nespokojeně svou práci. Často se hádal, a nedokázal přijmout cizí názor. Nikdy nedal na rady jiných umělců, a dokud nebyl donucen, ani příkazů svých zákazníků. Vždyť on byl božím nástrojem! Kdo jiný by mohl vědět lépa, jak má ono dílo vypadat! Již před smrtí jeho jediné lásky Vittorie Colonne se začínají do jeho děl promítat emoce a po její smrti již mnohé nabývají hrůzný charakter. Například socha Vězení- Prigione. Je to socha, jež zobrazuje herkulovskou postavu, jejíž ruce a nohy jsou však uvězněny v neopracovaném kameni. Ta bezmoc! Člověk, jenž kdysi plně určoval svou cestu nyní nemůže nic dělat! V Michelangelově případě se jedná o neschopnost člověka ovlivnit smrt a chod času. Socha Mojžíš stojí na náhrobku Julia II. Je to socha muže, o němž se píše, že „zemřel syt svých dnů“. Má zřejmě představovat Michelangelův autoportrét, a v jejich očích se zračí vědomí, že zemře a obrovská bázeň. Je to pohled člověka, jenž si je vědom, že po smrti prožije strašná muka, ale jenž si je jist, že po nich přijde spása a nepředstavitelný pokoj a radost. Kdo tento stav neprožil až do morku kostí není schopen jej tak mistrně vetknout mramoru. Démony na obrazu posledního soudu, jenž vévodí Sixtínské kapli, musel Michelangelo ztvárnit v záchvatu hrůzy, kdy mu vlastní tělo vypovědělo službu, a vtisklo fresce podobu nejtemnějších hrůz, jež hlodaly a sžíraly Michelangela v nejskrytějších zákoutích duše, když měl pocit, že ho jeho Bůh opustil a opovrhuje jím. I dnes, když se člověk vžije do autora těchto výtvorů, může cítit obrovský smutek, strach a paniku ze smrti a bezmoci, ale i rezignovanost Michelangela. Avšak, když se člověk podívá na jeho poslední dílo, Pietu Rondanini, pochopí, že Michelangelo zemřel smířen se svým osudem, se světem, bohem, ale i se sebou samým a „syt svých dnů“.
Podobné dokumenty
Beletrie C
Cooper James Fenimore
Couperus Louis
Crichton Michael
Crichton Robert
Crofts F. W.
Cronin A. J.
Cronin A. J.
Cronin A. J.
Několik poznámek o řízení podnikových procesů
Inženýrství je technická disciplína, která aplikuje technické a
vědecké poznatky, využívá zákonů přírody a přírodních i lidských
prostředků k vytváření materiálů, staveb, strojů, zařízení, systémů ...
Nezapomenutelní sochaři
Žáci si pomocí přehledné obrazové dokumentace vytvoří ucelený obraz o
vývoji, námětových proměnách sochařství od jeho počátků až do dnešní
doby a přehledně se seznámí s významnými představiteli
HL04-2015 - Hornické listy
odborových organizací SD a dceřiných
společností Šimon Vohar informovali
vládní hosty o efektu úpravy limitu na
zaměstnanost v rámci skupiny SD i re‑
gionu. V DB v současné době pracují
téměř dva...