Příručka Duktus - DUKTUS litinové systémy sro
Transkript
Příručka Duktus Potrubí z tvárné litiny pro bezvýkopové technologie ouc Bud nost je tvárná Potrubní systémy z tvárné litiny pro vodovody a kanalizace Pot „Naše trouby z tvárné litiny vybavené bezpečnými spoji lze bezproblémově pokládat i ve složitých podmínkách.“ Stephan Hobohm, aplikační technik Buderus Giesserei Wetzlar GmbH Vnitrky_ok.indd 1 10.11.2008 12:25:57 Příručka Duktus Vnitrky_ok.indd 2 10.11.2008 12:25:58 Potrubí z tvárné litiny pro bezvýkopové technologie Příručka Duktus Potrubí z tvárné litiny pro bezvýkopové technologie Vnitrky_ok.indd 3 10.11.2008 12:25:58 4 Vnitrky_ok.indd 4 10.11.2008 12:25:58 Předmluva 1. Předmluva Pro období, kdy vznikala dnešní městská infrastruktura, byla charakteristická staveniště s velkým počtem pracovníků. Ručně se kopaly výkopy pro uložení potrubí, bez pomoci strojních zařízení se do nich spouštěly trouby, které se pak ručně zasypávaly velkým množstvím písku a zásypového materiálu. Nejčastěji používaným potrubním materiálem byla litina; potrubní spoje byly utěsňovány konopnými provazy a zalévány olovem. Dnes, více než 100 až 120 let poté, je nutné tehdy vybudované potrubní sítě opravovat nebo vyměňovat. Avšak tam, kde bylo dříve v ulicích měst k dispozici dostatek prostoru pro procházející se pěší i vznešené ekvipáže, dnes probíhá v několika pruzích hustá automobilová doprava, okraje silnic jsou nepřístupné kvůli parkujícím autům, takže zásobovací vozy často parkují v druhé řadě a narušují provoz. Pokud sanační práce a výměny stávajících potrubních sítí musejí v těchto místech probíhat v klasických otevřených výkopech, dochází k dokonalému všeobecnému dopravnímu kolapsu. S tím související náklady ze zpoždění, emise zplodin a hluku a ztráty na obratu vinou omezení přístupnosti pro zákazníky nesou pak všichni. Bylo tedy jen logické,že se již před 30 lety objevily v městských aglomeracích průmyslových států první pokusy o bezvýkopovou pokládku potrubí. Nejprve při výměně a výstavbě nové kanalizace, která se nachází v nejnižším patře potrubních vedení. Brzy se vývoj této metody rozšířil i na výměnu a sanaci potrubí pro pitnou vodu a plyn. Vzniklo odvětví bezvýkopového stavitelství se speciální strojovou technikou, stavebními postupy, technickými předpisy a samozřejmě v neposlední řadě troubami, které musely být vhodné pro bezvýkopovou montáž. Na tomto vývoji má v posledních deseti letech rozhodující a výrazný podíl díky svým troubám z tvárné litiny firma Buderus Giesserei Wetzlar GmbH. A právě o tom by chtěla informovat příručka, kterou držíte v ruce. Popisuje rovněž současný stav techniky, stavební postupy, při nichž lze použít trouby z tvárné litiny, vlastnosti těchto trub a uvádí také reference potvrzující jejich kvality. Wetzlar, červen 2008 5 Vnitrky_ok.indd 5 10.11.2008 12:25:58 Tiráž Tiráž Vydavatel: Duktus litinové systémy s.r.o. Košťálkova 1527 266 01 Beroun Telefon: 311 611 356, 311 611 359, 311 626 240, 311 613 166, 311 626 440 Telefax: 311 624 243 Mobil: 602 614 601 E-mail: [email protected] Internet: www.duktus.cz Autoři: Buderus Giesserei Wetzlar GmbH Dipl.-Ing. Steffen Ertelt, Dipl.-Ing. Stephan Hobohm, Dipl.-Ing. Lutz Rau, Wolfgang Rink – Buderus Gussrohrtechnik Dr. Jürgen Rammelsberg Fotografie: Buderus Giesserei Wetzlar GmbH Berliner Wasserbetriebe Karl Weiss GmbH & Co. KG, Berlín Fachgemeinschaft Guss-Rohrsysteme Tracto Technik GmbH & Co. KG, Lennestadt Frank Föckersperger GmbH, Aurachtal © Buderus Giesserei Wetzlar GmbH Všechna práva vyhrazena Odchylky v zobrazeních, údajích o rozměrech a hmotnostech jsou možné. Ve smyslu technického pokroku si vyhrazujeme právo bez ohlášení provádět změny a zlepšovat produkty. 6 Vnitrky_ok.indd 6 10.11.2008 12:25:58 Obsah Příručka Duktus Potrubí z tvárné litiny pro bezvýkopové technologie Obsah 1. Předmluva ...................................................................................................... 5 2. Vlastnosti trub z tvárné litiny ..................................................................... 8 Bezvýkopové technologie pro vodovodní a kanalizační sítě 3. Bezvýkopová obnova metodou vtahování a vtlačování potrubí ....... 32 3.1 Metoda vtahování a vtlačování ................................................................ 36 3.2 Postup s chráničkou .................................................................................. 39 4. Berstlining ................................................................................................... 46 5. Horizontální vrtání .................................................................................... 54 6. Pluhování ..................................................................................................... 68 7. Relining dlouhých úseků ........................................................................... 76 7.1 Zatahování .................................................................................................. 77 7.2 Zatlačování .................................................................................................. 79 8. Řízené vrtání s chráničkou ...................................................................... 86 9. Ekonomické posouzení bezvýkopových technologií. .......................... 92 10. Technické parametry ................................................................................. 98 11. Montážní návody ...................................................................................... 102 7 Vnitrky_ok.indd 7 10.11.2008 12:25:58 Vlastnosti trub z tvárné litiny 2. Vlastnosti trub z tvárné litiny 2.1. Materiál V 17. století se litinové trouby ojediněle používaly při výstavbě vodovodních potrubí v privilegovaných stavbách, např. zámcích, parcích apod. (obrázek 2.1). V 19. století se s nástupem průmyslové revoluce začala rozvíjet města a průmysl. Růst počtu obyvatel se zrychlil a s tím stoupala nutnost výstavby infrastruktury pro přívod pitné vody a plynu a odvádění odpadní vody. Obr. 2.1, Fontány v zámeckém parku ve Versailles Litina ve formě surového železa se získává redukcí železné rudy s koksem ve vysokých pecích. Velmi důležitým tavicím agregátem procesu výroby litiny je kuplovna, v níž se taví ocelový a litinový šrot a surové železo s koksem. Jiným typickým postupem při výrobě litiny je tavení v elektrických indukčních pecích. Během tavicího procesu se část uhlíku rozpouští v tekutém železe, čímž se snižuje bod tání surového železa z cca 1540° C na hodnotu 1150° C. To je nejdůležitější předpoklad technického a ekonomického zpracování litiny, protože tím klesají nároky na dodávanou energii, žáruvzdornost materiálu na výrobu forem. Druhá výhoda uhlíku obsaženého v železe se uplatňuje při tuhnutí litinové taveniny. Objemová kontrakce železa při přechodu z kapalné do pevné fáze je kompenzována zvětšením objemu rozpuštěného a krystalizujícího uhlíku. V důsledku toho mají odlitky z litiny obecně hustou strukturu bez dutin. Nevýhoda elementárního grafitu v litině spočívá v tom, že snižuje pevnost a tvarovatelnost surového železa. Při tuhnutí uvolněný uhlík obvykle krystalizuje ve formě grafitových lupínků. 8 Vnitrky_ok.indd 8 10.11.2008 12:25:58 Materiál Grafitové lupínky je dobře vidět na 100násobně zvětšených snímcích metalografických výbrusů (obrázek 2.2). Velmi dobře je trojdimenzionální struktura grafitových lamel vyplňujících prostor patrná v řádkovacím elektronovém mikroskopu (obrázek 2.3). Obr. 2.2 Obr. 2.3 Lupínkový grafit, který sám o sobě není pevný, narušuje základní hmotu kovu, a způsobuje tím relativně malou pevnost litiny. Z této vnitřní struktury zároveň vyplývá omezená tvárnost materiálu, který je při lámání křehký. Obr. 2.4 Modelové zobrazení na obrázku 2.4 znázorňuje pnutí zhuštěním linií kolem hrotů lupínků, které jsou příčinou nízké tvárnosti šedé litiny (GG). Před asi 60 lety se podařilo ovlivnit krystalickou podobu grafitu metalurgickým ošetřením taveniny kovu s vysokou afinitou ke kyslíku (hořčík). Pokud se do taveniny přidá nepatrné množství (cca 0,04 %) výše zmíněného kovu, krystalizuje grafit v litinové tavenině, která by jinak ztuhla s lupínkovým grafitem, do podoby kuliček (obrázek 2.5). Obr. 2.5 9 Vnitrky_ok.indd 9 10.11.2008 12:25:59 Vlastnosti trub z tvárné litiny Kuličkový tvar grafitu snižuje ve srovnání s lupínkovým grafitem koncentraci vnitřního pnutí v základním materiálu. Litina s kuličkovým grafitem má výrazně vyšší pevnost než litina s lupínkovým grafitem a navíc má ještě schopnost plasticky se tvarovat při vnějším zatížení. Odpovídající modelové zobrazení ukazuje obrázek 2.6: mezi kuličkami grafitu jsou silové čáry méně zhuštěné než kolem hrotů lupínků. Díky tomu je materiál schopen elastické i plastické deformace. Říká se mu proto tvárná litina. Tato signifikantní změna vlastností materiálu vedla k tomu, že litina s kuličkovým grafitem neboli tvárná litina (GGG) nahradila v mnoha oblastech strojírenství ocelové konstrukce. Obr.. 2.6 Odborníci na potrubní plynovodní a vodovodní systémy si velmi rychle uvědomili výhodu tvárného chování tohoto nového materiálu. V případě mechanického namáhání selhávají tvrdé a křehké lámavé trouby tím způsobem, že se v nich vytvoří takzvané skořápkové trhliny. Při přetížení nebo úderu vznikne velký otvor, z něhož uniká značné množství vody, které způsobuje rozsáhlé následné škody. V případě tvárného materiálu je velká část energie přeměněna v deformaci. Podemleté komunikace jakožto následek skořápkových trhlin začaly patřit minulosti. V polovině šedesátých let nahradila tvárná litina šedou litinu v oblasti trubního materiálu pro vodovody a plynovody. Albrecht Kottmann prováděl v roce 1973 pokusy, aby demonstroval mimořádně vysokou měrnou přetvárnou práci trub z tvárné litiny. Obrázek 2.7 naznačuje průběh pokusu. Dva metry dlouhá trouba z různých materiálů o jmenovité světlosti 100 byla položena na dvě podpěry a v jejím středu na ni působila síla. Diagramy zachycující působící sílu a jí způsobenou deformaci jsou znázorněny na obrázku 2.8. Zatímco trouba DN 100 z litiny s lupínkovým grafitem se zlomila při zátěži asi šest tun téměř bez deformací (= křehká), došlo u trouby z tvárné litiny stejné světlosti při působení přibližně stejné síly k prohnutí o 17 centimetrů, a teprve při zátěži 100 tun trouba praskla. 10 Vnitrky_ok.indd 10 10.11.2008 12:25:59 103 kp cm Materiál model pokusu Ocel GGG GG AZ PVC Obr. 2.7 Integrál plochy pod těmito křivkami definoval Kottmann jako měrnou přetvárnou práci a v diagramu na obrázku 2.7 srovnal tuto vlastnost u trub z různých materiálů. Podařilo se mu tak ukázat, že měrná přetvárná práce trub z tvárné litiny více než desetkrát převyšuje tuto hodnotu u trub z šedé litiny. GGG GG b e ze sv ař AZ švá o ce l ov a c í o ce l PVC prohnutí Obr. 2.8 11 Vnitrky_ok.indd 11 10.11.2008 12:25:59 Vlastnosti trub z tvárné litiny 2.2 Výrobní proces Předpokladem vývoje technologie výroby vysoce kvalitních trub byla slévárenská technika. Vyvinula se ve středověku, především pokud jde o uměleckou litinu a odlévání zvonů nebo lití dělových hlavní. Nejprve byly trouby odlévány do ležatých forem, které byly vodorovně rozděleny. Znamenalo to omezení stavební délky, protože jádra tvořící dutinu trouby se při teplotě lití asi 1300° C svou vlastní vahou prohýbala, což způsobovalo, že tloušťka stěn litinových trub nebyla rovnoměrná. Trouby z tohoto časného období výroby lze poznat podle dvou protilehlých švů na vnějších plochách, které u pískových forem vznikaly na dělicí rovině mezi dolní a horní formou (obrázek 2.9). Obr. 2.9 Obr. 2.10 S rostoucí potřebou litinových trub pro plynovodní a vodovodní vedení rychle se zvětšujících měst v druhé polovině 19. století došlo k zavedení karuselového lití, při němž byly kolmo stojící pískové formy uspořádány do licích karuselů tak, že byl umožněn částečně kontinuální proces lití (obrázek 2.10). U tohoto postupu byly formy s nedělenými, tvaru trouby přizpůsobenými kovovými skříněmi uspořádány nejprve jednotlivě, později na otáčivých podvozcích tak, že umožňovaly plynulý proces lití. Jádra vytvářející dutinu uvnitř trouby byla pěchována pomocí kovových jaderníků na kovová vřetena. Stavební délky trub se prodlužovaly a zmizely švy mezi dvěma díly formy. Tento postup používal Buderus od začátku produkce trub v roce 1901 až do roku 1925. Stovky tisíc kilometrů trub z této epochy výroby dodnes plní svou službu pod zemí. V průběhu dalšího vývoje je třeba jako zvlášť významný milník uvést vynález odstředivého lití (obrázek 2.11). V roce 1926 se tento postup prosadil v celé Evropě, i v Buderusu. Vyznačuje se jedním důležitým rysem – trvalou kovovou formou (kokilou) chlazenou z vnější strany vodou, která nepotřebuje tepelně izolační vyložení. 12 Vnitrky_ok.indd 12 10.11.2008 12:26:02 Výrobní proces Obr. 2.11 Podle jmenovité světlosti je v jedné kokile možné odlít několik tisíc trub. Prudkým ochlazením kapalné litiny ve vodou chlazené kokile, tuhne litina směrem od stěny kokily, díky čemuž je její struktura zvlášť jemnozrnná a hustá. Po tepelném zpracování, které modifikuje strukturu (obrázek 2.12), lze u trub docílit výrazně vyšší pevnosti v porovnání s troubami odlévanými v pískových formách. Délka trub se prodloužila na pět až šest metrů, tloušťka stěny se zmenšila a stala se rovnoměrnější. Nedlouho po prosazení odstředivého lití byl vynalezen rovněž nový způsob spojování, díky němuž hrdlo utěsněné olovem začalo patřit minulosti (viz kapitola 2.3). Obr. 2.12 13 Vnitrky_ok.indd 13 10.11.2008 12:26:02 Vlastnosti trub z tvárné litiny V dnešní typické slévárně trub se litina pro výrobu trub taví v kuplovně a daným metalurgickým postupem se upravuje její složení a potřebná licí teplota. Následně se přidává hořčík, čímž vznikne tvárná litina. Bezprostředně poté jsou z takto upravené taveniny odlévány trouby. Výsledkem vývoje 50 let od roku 1920 do roku 1970 bylo zvýšení pevnosti v tahu a snížení hmotnosti a tloušťky stěny trub na polovinu. Další rozvoj techniky výroby, zejména moderní řízení licích strojů, umožnil další výraznou redukci tloušťky stěny trub. Je zohledněna v produktových normách EN 545 [2.1] a EN 598 [2.2], na nichž lze v současné době pozorovat posun od klasifikace podle tloušťky stěny ke klasifikaci podle tlaku. 14 Vnitrky_ok.indd 14 10.11.2008 12:26:03 Vývoj spojovací techniky 2.3 Vývoj hrdlových spojů V začátcích používání litinových trub hrálo utěsnění spojů mezi jednotlivými troubami ústřední roli. Již Jacob Leupold popisuje v roce 1724 ve své knize směs různých prášků a látek s organickými součástmi, která měla fungovat jako alespoň částečně elastický tmel [2.3]. Obr. 2.13 Ve fázi rozvoje centrálního zásobování vodou (1850-1930) byly litinové trouby vybaveny temovaným hrdlem; to se utěsňovalo namáčenými konopnými provazy a zalévalo olovem (obrázek 2.13). Temování hrdel vyžadovalo při montáži velkou obratnost a spolehlivost montérů, kteří tuto práci vykonávali. Z důvodů velmi nízké elasticitě utěsňovací látky nesmělo ve spoji docházet k žádnému po- Obr. 2.14 hybu. Předpokladem dlouhodobé těsnosti bylo neporušené uložení a nehybnost trub. Pryžové těsnicí kroužky byly zavedeny v roce 1850 nejprve u plynovodů, od roku 1863 pak také u vodovodních potrubí. V roce 1910 byla ve Stuttgartu položena první zkušební potrubí s předchůdcem šroubového hrdla, jehož výhody nebyly zprvu doceněny. Prosadilo se až počátkem 30. let (obrázek 2.14) a představuje milník ve výstavbě potrubí, jelikož od této doby umožňuje elasticita těsnění z vulkanizovaného kaučuku určité odklonění spojů. 15 Vnitrky_ok.indd 15 10.11.2008 12:26:03 Vlastnosti trub z tvárné litiny Šroubové hrdlové spoje ve jmenovitých světlostech DN 40 až DN 600 a ucpávkové hrdlové spoje, které jsou vhodnější pro větší jmenovité světlosti (obrázek 2.15), se vyznačují tím, že se v nich mechanicky stlačuje těsnění z elastické pryže. Dosahuje se tak těsnosti vůči plynným i kapalným médiím. Počátkem 60. let zavedl Buderus násuvný hrdlový spoj TYTON ®. U konstrukce tohoto spoje je nutné ke spojení dvou trub jen jedno profilované těsnění. Při zasunování násuvného konce se těsnění deformuje v prostoru hrdla, čímž dochází k jeho automatickému utěsnění. Obrázek 2.16 ukazuje tento typ spoje, na něho se vztahuje norma DIN 28 603 [2.4]. Řada podrobných důkazů ukázala, že tento spoj si zachová těsnost, dokonce i v případě, že je vystaven dynamickému vychylování. Obr. 2.15 Obr. 2.16 Z konstrukce popisovaných hrdlových spojů trub z tvárné litiny vyplývá, že nejsou jištěné proti podélnému posuvu. Při změně směru potrubí, u ukončení potrubí, při změnách průměrů a na odbočkách vznikají v důsledku hydraulického tlaku vody uvnitř potrubí síly, které je třeba pomocí vhodných opatření svést do základové půdy. Tradičně se tak děje pomocí betonových opěrných bloků. Ty mají takové rozměry, aby jejich zadní plocha nevedla k překročení přípustného plošného zatížení okolní zeminy. Pravidla pro stanovování rozměrů betonových opěrných bloků stanovuje např. předpis DVGW - Pracovní list GW 310 [2.5]. Čím dál větší nedostatek místa v podzemním stavebním prostoru měst vyvolal nutnost postupně se této techniky vzdát a nahradit ji spojem pevným v tahu. Spoje pevné v tahu jsou současně jištěné proti podélnému posuvu i ohebné; princip jejich funkce spočívá v tom, že u zasypaných tvarovek a připojených trub dochází k aktivaci zemního odporu a tření. Technické předpisy pro použití spojů jištěných proti podélnému posuvu obsahuje pracovní list DVGW GW 368, červen 2002 [2.6]. V tomto pracovním listu jsou znázorněny nákresy běžných případů s příslušnými údaji. 16 Vnitrky_ok.indd 16 10.11.2008 12:26:03 Vývoj spojovací techniky Rozlišuje se mezi třecími spoji a spoji s jisticí komorou. Buderus nabízí dvě inovovaná řešení v podobě svého třecího spoje BRS ® a spoje s jisticí komorou BLS ®. U třecího spoje BRS ® (obrázek 2.17) se tvrzené, ostré zuby z ušlechtilé oceli zaseknou do povrchu násuvného konce a vytvoří tak pevný spoj. Třecí spoje existují rovněž pro šroubové hrdlové spoje. V případě spoje s jisticí komorou BLS ® je u výrobce nebo na staveništi nanesen na povrch násuvného konce návarek, o něhož se opřou segmenty, které přenášejí podélné síly přes prodloužené hrdlo z jedné trouby na druhou (obrázek 2.18). Obr. 2.17 Vývoj hrdlových spojů jištěných proti podélnému posuvu a současně odklonitelných do jejich dnešního tvaru byl Obr. 2.18 důležitým předpokladem vývoje moderní bezvýkopové technologie montáže tlakových potrubí. U téměř všech postupů bezvýkopové montáže a obnovy popisovaných v této příručce se do definitivní trasy vtahuje kloubový řetězec z trub jištěný proti podélnému posuvu. Zatímco dosavadní platná norma DIN 28 600 pouze popisuje trouby a tvarovky, přinesla evropská norma ČSN EN 545 pro vodovodní potrubí a ČSN EN 598 pro kanalizační potrubí nové požadavky na funkci. Dřívější národní normy stanovovaly přesným popisem předpoklady pro technické dodací podmínky. Doplněním norem prvky zabývajícími se požadavky na funkci a příslušnými zkouškami dokládají výkonnost potrubního systému a jeho spojů. U těchto typových zkoušek jsou části trub a tvarovek a jejich spoje podrobovány následujícím testům: • těsnost těla proti vnitřnímu tlaku vody • těsnost spoje při vrcholovém zatížení resp. odklonění proti pozitivnímu vnitřnímu tlaku • těsnost spoje při vrcholovém zatížení resp. odklonění proti negativnímu vnitřnímu tlaku • těsnost spoje při vrcholovém zatížení resp. odklonění proti pozitivnímu vnějšímu tlaku 17 Vnitrky_ok.indd 17 10.11.2008 12:26:03 Vlastnosti trub z tvárné litiny Spoje jištěné proti podélnému posuvu musejí navíc absolvovat dynamickou zkoušku, při níž je 24.000krát měněn vnitřní tlak mezi hodnotami PMA až PMA-5. Popisované požadavky na funkci a s nimi spojené typové zkoušky byly zahrnuty do příslušných předpisů DVGW – pracovního listu GW 368. Vzhledem k budoucímu významu kvalitativně hodnotných spojů jištěných proti podélnému posuvu pro bezvýkopový způsob montáže byl při přepracování pracovního listu v roce 2002 zaveden dodatečný požadavek na typovou zkoušku pod cizím dozorem. Vedle toho jsou uváděny veškeré konstrukce spojů s charakteristickými výkonovými veličinami, kterými jsou • dovolený provozní tlak na trouby a tvarovky (PFA) • dovolené úhlové odklonění spoje. Na základě těchto údajů, doplněných o informace spojů o typových zkouškách prováděných pod cizím dozorem, reprezentativních pro každou ze čtyř skupin jmenovitých světlostí, má projektant vhodný nástroj pro výběr správné konstrukce jištěného spoje proti posuvu pro speciální aplikaci. 18 Vnitrky_ok.indd 18 10.11.2008 12:26:04 Spoje jištěné proti podélnému posuvu a technické předpisy pro bezvýkopové technologie 2.3.1 Spoje jištěné proti podélnému posuvu a technické předpisy pro bezvýkopové technologie V letech 2002 až 2006 byly v DVGW rovněž připraveny technické předpisy pro zajištění kvality bezvýkopové montáže a výměny. Na kvalitu potrubí, které je realizováno pomocí těchto metod, mají vliv parametry, které souvisejí s troubami, a to: • dovolené tažné síly • minimální poloměr zakřivení. Tyto parametry je třeba změřit a zdokumentovat, aby bylo zajištěno, že se žádné části potrubí nepoškodí přílišným namáháním již při montáži a nezkrátí se plánovaná doba životnosti. Přílohy jmenovaných pracovních listů uvádějí v tabulkách tyto parametry pro nejdůležitější trubní materiály • GGG • PE-X • PE 100 • Ocel 37. U termoplastických materiálů také stanoví závislost na teplotě a době zatížení v tahu. Při délce zatahování těchto materiálů překračující 20 hodin musí být zatahovací síla snížena o čtvrtinu. U trub o teplotě 40° C je přípustná síla o 30 procent nižší, než když teplota stěny dosahuje 20° C. U zakřivených tras je nutné počítat s dalším snižováním. Na rozdíl od snižování tažné síly podmíněné teplotou a časem u termoplastických materiálů existuje u trub z tvárné litiny i možnost zvýšení dovolené tažné síly, např. pokud trasa probíhá rovně, bez výrazných úhlových odklonění. Teplota stěny trouby nemá u trub z tvárné litiny žádný vliv. Tabulka 2.1 obsahuje parametry pro spoj s jisticí komorou BLS ® : • dovolená tažná síla • možné úhlové odklonění • minimální poloměr zakřivení Hodnoty dovolených tažných sil jsou odvozeny z výsledků pokusů a nezávislých normovaných typových testů, jak je uvedeno v záhlaví tabulky. 19 Vnitrky_ok.indd 19 10.11.2008 12:26:04 Vlastnosti trub z tvárné litiny Tabulka 2.1: Dovolené tažné síly, úhlové odklonění a poloměr zakřivení u trub z tvárné litiny se spojem BLS® (Zdroj: DVGW-pracovní list GW 321 [2.7] resp. Buderus Giesserei Wetzlar GmbH) Jmenovitá světlost DN v mm Dovolený provozní tlak PFA [bar] 1) Dovolená tažná síla Fdov. [kN] 2) Možné úhlové odklonění hrdel3) [°] Minimální poloměr zakřivení [m] DVGW BGW 1) 2) 3) * 80* 110 70 115 5 69 100* 100 100 150 5 69 125 100 140 225 5 69 150 75 165 200 5 69 200 63 230 350 4 86 250 44 308 375 4 86 300 40 380 380 4 86 400 30 558 650 3 115 500 30 860 860 3 115 600 32 1200 1525 2 172 700 25 1400 1650 1,5 230 800 16 - 1460 1,5 230 900 16 - 1845 1,5 230 1000 10 - 1560 1,5 230 Základ pro výpočet - třída tloušťky stěny K9.Vyšší tlaky a tažné síly jsou možné po dohodě s výrobcem trub. V přímém úseku trasy (max. 0,5° na jeden trubní spoj) lze tažnou sílu zvýšit o 50 kN. U DN 80 - DN 250 je zapotřebí přídavný segment pro vysoká zatížení. pro jmenovitý průměr třída tloušťky stěny K10 Hodnoty uváděné směrnicí GW 321 připadaly odborníkům z Berlínských vodáren (Berliner Wasserbetriebe - BWB), kteří prosazovali bezvýkopovou výměnu starých potrubí z šedé litiny, nízké. Společným úsilím výrobců litinových trub, firmy Karl Weiß a BWB, byly na troubách o jmenovité světlosti DN 100 až DN 200 provedeny pokusy s axiálním tahem bez vnitřního tlaku až do okamžiku, než trouby začaly selhávat [2.8]. 20 Vnitrky_ok.indd 20 10.11.2008 12:26:04 Spoje jištěné proti podélnému posuvu a technické předpisy pro bezvýkopové technologie Výsledky, kterých bylo dosaženo, vykazují asi trojnásobnou bezpečnost oproti hodnotám uváděným v tabulce 2.1. Velmi vysokou shodu s experimentálně zjištěnými hodnotami dovolené tažné síly ukazuje FEM výpočet provedený prof. Bernhardem Falterem [2.9]. Vysoká bezpečnost hodnot uváděných v tabulkách předpisů DVGW pro dovolenou tažnou sílu u trub z tvárné litiny se spoji s jisticí komorou měla dva důsledky: 1. BWB ve svých interních firemních technických předpisech výrazně zvýšily dovolenou tažnou sílu oproti údajům uváděným v předpisech DVGW, protože jsou po četných zkušenostech z praxe přesvědčeni o odolnosti těchto spojů (viz tabulka 2.2). 2. K tabulkám předpisů DVGW byla připojena poznámka pod čarou, podle níž může být dovolená tažná síla u přímých tras s uhlovým odkloněním menším než 0,5° (= 687 m poloměr zakřivení ) zvýšena o 50 kN (viz Tabulka 2.1). Tabulka 2.2: Dovolené tažné síly u litinových trub se spoji s jisticí komorou (zdroj: Podniková norma Berlínských vodáren WN 322) Jmenovitá světlost DN v mm Dovolený provozní tlak PFA [bar] 1) Max. dovolená tažná síla Fdov. [kN] 2) Úhlové odklonění hrdel [°] Min. dovolený elastický poloměr ohybu Rmin [m] 80 64 1002) 100 2) 115 3 115 1),2) 250 150 50 320 3 115 200 40 4001),2) 3 115 2) 3 115 2) 250 1) 64 3 1),2) 35 400 300 30 400 3 115 400 25 558 3 115 zjištěno pomocí pokusů v tahu (viz zpráva) Uvedené tažné síly platí pouze pro Berlínské vodárny a pro BLS® DN 80 -DN 250 s přídavným segmentem pro vysoká zatížení. 21 Vnitrky_ok.indd 21 10.11.2008 12:26:04 Vlastnosti trub z tvárné litiny Sloupcový diagram (obrázek 2.19) uvádí hodnoty z tabulky 2.1 pro maximální dovolenou tažnou sílu u trub z tvárné litiny se spojem BLS ® ve srovnání s jinými materiály používanými pro vodovodní potrubí. 700 600 500 400 Tažná síla [kN] 300 200 100 X PE- a SD P Materiál 0 1 R1 0 SD E 10 GG Gs 400 1 R1 Oc e sp 300 7 el 3 o 200 150 ® je m BLS Jmenovitá světlost 100 Obrázek 2.19: Maximální dovolené tažné síly u různých materiálů. Zdroj: DVGW pracovní list GW 368 Trouby z tvárné litiny firmy Buderus Giesserei Wetzlar GmbH se spoji BLS ® s jisticí komorou vykazují ze všech běžných materiálů používaných pro vodovodní potrubí nejvyšší dovolené tažné síly. To umožňuje větší vzdálenosti mezi stavebními jámami v případě použití trub z tvárné litiny a zvyšuje tak jejich ekonomičnost, aniž by se tím snížila bezpečnost. Další zvyšování jak provozního tlaku, tak dovolené tažné síly je možné se zvýšením třídy tloušťky stěny. To je však nutné konzultovat s naším technickým oddělením. 22 Vnitrky_ok.indd 22 10.11.2008 12:26:04 Montáž spoje BLS® 2.3.2 Montáž spoje BLS ® U trub z tvárné litiny pro bezvýkopové technologie předepisují technické předpisy DVGW ve shodě s montážním návodem Buderus Giesserei Wetzlar GmbH použití spojů s jisticí komorou a návarkem na hladkém konci trouby. Třecí spoje (bez návarku) mohou selhat zejména poté, jsou-li vystaveny několikerému úhlovému odklonění v důsledku pohybu, ke kterému dochází u protisměrně zakřivených prostorových oblouků tras vytvářených vrtáním s výplachem, protože tah na zubech jistících segmentů je při těchto pohybech střídavě uvolňován. U rovně probíhajících tras toto nenastává. Aby se však zabránilo jakémukoli riziku, byly pro bezvýkopové technologie předepsány spoje s jisticí komorou a návarkem. Jejich další výhoda spočívá v tom, že při jejich použití lze zatížit potrubí těmi nejvyššími dovolenými tažnými silami. Systém BLS ® s jisticí komorou firmy Buderus umožňuje tuto montáž rozložit do dvou separátních kroků, které jsou prováděny postupně: • „zajištění těsnosti“ a • „zablokování“ . V prvním dílčím kroku je podle montážního návodu namontováno těsnění TYTON ® (viz kapitola 10): Po vyčištění hrdla a násuvného konce se do těsnící komory nanese kluzný prostředek a těsnění se vnější hranou z tvrdé pryže vloží do přídržné drážky hrdla. Velikost těsnění je záměrně větší než velikost utěsňované plochy, těsnění je předepjato. Proto může být výhodné, zejména u větších jmenovitých světlostí, vytáhnout druhý oblouček na protilehlé straně. Oba malé obloučky se pak dají bez námahy hladce zatlačit. Vnější hrana těsnění se kompletně vtlačí do celého obvodu přídržné drážky. Na žádném místě nesmí přečnívat přes středicí hranu hrdla (obrázek 2.20) Nyní se kluzné plochy těsnění a násuvného konce potřou tenkou vrstvou kluzného prostředku dodávaného firmou Buderus spolu s těsněním. Násuvný konec trouby se v ose zavede do hrdla (bez úhlového odklonění). Axiální síla, které je zapotřebí pro stlačení těsnicího kroužku, může být vyvinuta podle jmenovité světlosti buď pákou nebo montážním zařízením či hydraulickým bagrem. 23 Vnitrky_ok.indd 23 10.11.2008 12:26:04 Vlastnosti trub z tvárné litiny špatně správně Obr. 2.20 Při montáži spojů trub pomocí bagru je třeba počítat s vhodným proložením vkládaným mezi troubu a lopatu bagru, např. dřevěným hranolem. Trouba se musí zasouvat rovnoměrně a tak pomalu, aby mělo těsnění dostatek času se deformovat. Nezávisle na zvoleném montážním zařízení je třeba před montáží spoje a během ní trouby a tvarovky vycentrovat na střed a osu. Zajištění Trouba zůstává v ose a zasunuje se tak hluboko do hrdla, až návarek přilehne k vnitřní středicí hraně hrdla. Tím se vytvoří prostor pro jisticí segmenty. Jsou zasouvány do drážek v čele hrdla střídavě vpravo a vlevo. Ve jmenovitých světlostech DN 80 až DN 500 se používají klínové segmenty (obrázek 2.21), zatímco u DN 600 až DN 1000 deskové segmenty (obrázek 2.22). U klínových segmentů se rozlišuje provedení „pravé“ a „levé“, které se používá podle příslušného montážního návodu. U bezvýkopové montáže a u vysokotlakých aplikací je u světlostí DN 80 až DN 250 navíc nutný přídavný segment pro vysoká zatížení. Po ukončení montáže brání pojistný pryžový prvek v posunutí jisticích segmentů. 24 Vnitrky_ok.indd 24 10.11.2008 12:26:04 Montáž spoje BLS® pojistka levý segment pravý segment Obr. 2.22 přídavný segment pro vysoká zatížení Obr. 2.21 U jmenovitých světlostí DN 600 až DN 1000 jsou deskové jisticí blokovací segmenty zasunovány do drážky (vkl. okna) v čele hrdla v axiálním směru a rozmísťovány rovnoměrně po celém obvodu hrdla. Drážka je pro usnadnění vkládání segmentů umístěna na vrcholu trouby (obrázek 2.23). Obr. 2.23 Jakmile jsou všechny jisticí blokovací segmenty vloženy, je nutné je posunout tak daleko, aby ve vkládacím hrdlovém okně nebyly vidět žádné hrbolky. Nyní se segmenty zafixují pomocí upínacího pásu a spoj se zajistí povytažením. U projektů realizovaných vrtáním s výplachem s mnoha změnami směru se osvědčilo použití stabilního kovového upínacího pásu (obrázek 2.24). Přesný popis manipulace a použití jednotlivých dílů najdete v montážním návodu (kapitola 11). Obr.2.24 25 Vnitrky_ok.indd 25 10.11.2008 12:26:04 Vlastnosti trub z tvárné litiny Tabulka 2.4 ukazuje průměrnou délku montáže, kterou potřebuje zkušený tým jednoho až dvou montérů trub pro montáž spoje BLS®. Rozdíly vyplývají z různých možností ochrany spoje. U většiny technologií výměny potrubí je montáž prováděna po jedné troubě v montážní jámě. Po tomto dílčím kroku je potrubí posunuto o další délku trouby. Při optimální organizaci logistiky na stavbě je možné dosáhnout takové rychlosti montáže, která se v dolních hodnotách jmenovité světlosti pohybuje od 40 do 60 metrů za hodinu. Takové rychlosti nelze u svařovaných spojů dosáhnout, především vezmeme-li v úvahu, že trouby z tvárné litiny se spojem BLS® je ihned po montáži spoje možné v plném rozsahu zatížit maximální dovolenou tažnou sílu a není nutné čekat na zchladnutí svaru. Tabulka 2.4: Průměrná délka montáže spojů BLS ® Jmenovitá světlost DN 80 Počet montérů Délka montáže bez ochrany spoje [min] Délka montáže při použití ochranné manžety [min] Délka montáže při použití smršťovací manžety [min] 1 5 6 15 DN 100 1 5 6 15 DN 125 1 5 6 15 DN 150 1 5 6 15 DN 200 1 6 7 17 DN 250 1 7 8 19 DN 300 2 8 9 21 DN 350 2 9 10 23 DN 400 2 10 12 25 DN 500 2 12 14 28 DN 600 2 20 22 35 DN 700 2 22 / 37 DN 800 2 25 / 40 DN 900 2 28 / 43 DN 1000 2 30 / 45 26 Vnitrky_ok.indd 26 10.11.2008 12:26:06 Povrchová ochrana 2.4 Povrchová ochrana Zavedení tvárné litiny provázel rychlý vývoj vnější a vnitřní povrchové ochrany. V současné době se trouby, tvarovky a příslušenství z tvárné litiny dodávají bez výjimky s vyložením a povlakem nejrůznějšího druhu , který je integrální součástí produktu. Druh povrchové ochrany se odvíjí od montážních a provozních podmínek. 2.4.1 Vnější povrchové ochrany Zatímco trouby z šedé litiny získávaly od sklonku 19. století až do poloviny 20. století svou legendární dlouhou životnost ponořením do tekutého dehtu resp. asfaltu, bylo koncem šedesátých let, přibližně současně se zavedením tvárné litiny, používání dehtu zastaveno. Od 70. let bylo dehtování ponorem nahrazeno povrstvováním bitumenovými laky. Později bylo doplněno vrstvou pozinkování (přibližně od počátku 70. let) a plasticky modifikovaným obalem z cementové malty (od roku 1978). Tím došlo k rozšíření možností použití trub. V poslední době jsou bitumenové laky nahra zovány vrstvou epoxidové pryskyřice. Na tomto místě bude obalu z cementové malty věnováno detailnější posouzení, protože má velký význam při použití trub z tvárné litiny pro bezvýkopové technologie. Obal z cementové malty byl nejprve vyvinut jako vnější ochrana trub z tvárné litiny pro pokládku v kamenitých půdách, kde bylo obstarání písku nebo nekamenité zeminy pro uložení a obsyp spojeno s vysokými náklady. Charakteristickými vlastnostmi tohoto obalu je vysoká mechanická a chemická odolnost, odolnost proti rázům, úderům a oděru. Tyto požadavky byly stanoveny ve spolupráci s uživateli a shrnuty spolu s požadovanými zkušebními postupy v normě DIN 30 674-2 [2.10]. Při implementaci evropské směrnice o stavebních produktech byla pro trouby z tvárné litiny s obalem z cementové malty vypracována evropská norma DIN EN 15 542 [2.11]. V této souvislosti budiž připomenuto, že technické předpisy pro klasickou pokládku potrubí stanovují detailní požadavky na vlastnosti uložení, aby byly části potrubí chráněny před poškozením a deformací. Nejprve je třeba vytvořit lože z nekamenité půdy tak, aby na něm trouba ležela rovnoměrně po celé délce. Klín mezi troubou a uložením je třeba rovnoměrně podpěchovat nekamenitou půdou, přičemž je nutné se vyvarovat změny polohy trub. Poté je třeba troubu po stranách obsypat nekamenitou zeminou a tu zhutnit podle údajů statika většinou do výšky 30 centimetrů nad vrcholem trouby. Nad touto potrubní zónou mohou být požadavky na zásyp a provedení povrchu různé v závislosti na trase, např. umístění v komunikaci (obrázek 2.25). 27 Vnitrky_ok.indd 27 10.11.2008 12:26:06 Vlastnosti trub z tvárné litiny Pracovní list DVGW W 400-2 [2.12] podává přehled o přípustné velikosti zrn podle různých materiálů, z nichž jsou trouby vyrobeny. Trouby z tvárné litiny s obalem z cementové malty mohou být podle něj uloženy a obsypány zeminou obsahující kameny s velikostí zrn do 100 milimetrů. Povrch Hlavní zásyp Stěny výkopu Výška krytí Krycí zóna Hloubka výkopu Boční obsyp Vnější Potrubní průměr zóna Horní vrstva lože Dolní vrstva lože Lože Obr. 2.25 Smyslem a účelem všech požadavků je uložení trouby bez poškození vnější plochy s exaktně kruhovým průřezem bez nepřípustného mechanického pnutí ve stěně trub. Pouze takto lze dosáhnout požadované dlouhé životnosti potrubí. Podívejme se nyní na způsob uložení trouby, která bude umístněna bezvýkopovou technologií. Investor sice nemá žádné obecné znalosti o základové půdě, ale nemůže v žádném případě vyloučit, že v trase nebudou kameny, o něž by se trouba během zatahování podélně neotřela. Při volbě metody berstlining se kupříkladu nové trouby protahují mezi střepy s ostrými hranami vzniklými ze staré roztržené trouby. 28 Vnitrky_ok.indd 28 10.11.2008 12:26:06 Povrchová ochrana Při použití metody vrtání s výplachem může pomocná suspenze částečně vnikat do mezer v zemině a narušit tak původně stejnoměrnou stěnu vrtu. Důsledkem může být částečné sesypání. Zkrátka, bezvýkopové technologie probíhají takříkajíc „s vyloučením veřejnosti“, žádné oči nemohou zkontrolovat dodržení potřebných požadavků klasického otevřeného způsobu pokládky. Je tedy nasnadě, že u metody uzavřené do „černé skříňky“ je nutné použít nejrobustnější troubu s obalem, který je nejlépe schopen odolat mechanické zátěži. Trouby firmy Buderus z tvárné litiny dosahující nejvyšších hodnot měrné přetvárné práce (viz kapitola 2.1) ve srovnání s ostatními druhy trub používanými pro pitnou vodu nabízejí nejlepší předpoklady pro to, že budou bez poškození položeny i v nekontrolovatelných poměrech uzavřeného způsobu montáže. Spoj BLS ® s jisticí komorou a návarkem zároveň díky vysokým přípustným tažným silám umožňuje velkou vzdálenost mezi stavebními jámami, aniž by hrozilo selhání Trouby z tvárné litiny s násuvným hrdlem se spojem spoje při zatahování. BLS® a obalem z cementové malty Vo 2.4.2 Vnitřní povrchová ochrana Jak již bylo popsáno v předchozí kapitole, přestal se v 60. letech používat pro vnější i vnitřní ochranu litinových trub dehet a asfalt. Zatímco pro vnější povrchovou ochranu se od této doby používaly bitumenové laky, vydala se vnitřní povrchová ochrana zcela novou cestou používání vyložení z cementové malty. V současné době je pro vnitřní povrchovou ochranu trub z tvárné litiny k dispozici podle typu použití buď vyložení z cementové malty na bázi vysokopecního cementu pro pitnou vodu, nebo hlinitanový cement pro odpadní vody. Obě j e ž i vo varianty se v závodě Buderus Giesserei t da Wetzlar GmbH nanášejí do trub rotačním odstřeďovaním podle normy DIN 2880. Díky tomuto postupu vykazuje vyložení z cementové malty vysokou odolnost proti oděru. Bez problémů zvládá i rychlost průtoku až do 20 m/s. 29 Vnitrky_ok.indd 29 10.11.2008 12:26:06 Vlastnosti trub z tvárné litiny 2.5 Seznam literatury [2.1] ČSN EN 545 Trubky, tvarovky a příslušenství z tvárné litiny a jejich spojování pro vodovodní potrubí Požadavky a zkušební metody [2.2] ČSN EN 598 Trubky, tvarovky a příslušenství z tvárné litiny a jejich spojování pro kanalizační potrubí Požadavky a zkušební metody [2.3] Leupold, J.: Theatrum machinarum hydrotechnarum der Wasserbaukunst; Lipsko 1724 [2.4] DIN 28603: Trouby a tvarovky z tvárné litiny – spoje se zásuvnými hrdly – montáž, hrdla a těsnění [2.5] DVGW pracovní list GW 310: Betonové opěrné bloky; základ pro výpočet (návrh 2007) [2.6] DVGW pracovní list GW 368: Hrdlové spoje jištěné proti podélnému posuvu pro trouby, tvarovky a armatury z tvárné litiny nebo oceli 30 Vnitrky_ok.indd 30 10.11.2008 12:26:06 Seznam literatury [2.7] DVGW pracovní list GW 321: Technologie řízeného horizontálního vrtání s výplachem pro plynovodní a vodovodní potrubí – Požadavky, zajištění kvality a zkoušky [2.8] Gaebelein, W. u. Schneider, M.: Bezvýkopová technologie výměny tlakového potrubí s využitím chráničky v Berlínských vodárnách GUSSROHRTECHNIK 38 ( 2004), str. 8 [2.9] Falter, B. a Strothmann, A.: Zatížení a deformace spoje TIS-K u litinových trub při bezvýkopových technologiích. GUSSROHRTECHNIK 40 ( 2006), str. 41 [2.10] DIN 30674-2: Obalování trub z tvárné litiny; obal z cementové malty [2.11] DIN EN 15542: Trouby, tvarovky a příslušenství z tvárné litiny – obal z cementové malty u trub – požadavky a zkušební metody [2.12] DVGW - pracovní list W 400-2: Technické předpisy pro zařízení pro rozvod vody (TRWV); část 2: Stavba a zkoušky, 09/2004 [2.13] DIN 2880 Použití vyložení z cementové malty pro litinové trouby, ocelové trouby a tvarovky 31 Vnitrky_ok.indd 31 10.11.2008 12:26:06 Bezvýkopová obnova metodou vtahování/vtlačování potrubí 3. Bezvýkopová obnova metodou vtahování/vtlačování potrubí Obecný úvod Především v centrech měst se velice rozvinuly uzavřené metody výstavby nových potrubí resp. obnovy stávajících tlakových potrubí. Jsou používány s výrazně rostoucí četností. Zatímco u otevřeného způsobu stavby jsou velké plochy zakryty výkopovým materiálem, pohybuje se toto omezení v případě bezvýkopových technologií v přijatelných mezích. Bezvýkopové technologie mají následující výhody: • omezení narušení dopravních komunikací a snížení objemu zemních prací až o 80 procent (obrázek 3.1) • zmenšení objemu transportované výkopové zeminy a ložného materiálu (obrázek 3.2) • menší potřeba prostoru pro stavbu (mimořádný význam v centrech měst, obrázek 3.3) • zřízení „bodových“ stavenišť s možností zastřešit stavební jámu a zamezit tak vlivům počasí, což prospívá kvalitě produktu, tj. „položeného potrubí“. Otevřená stavba Vybavení Bezvýkopová technologie Přepravované objemy Obrázek 3.1 Potřeba místa při otevřeném klasickém způsobu stavby Obrázek 3.2 Porovnání přepravovaných objemů u otevřené a bezvýkopové technologie Obrázek 3.3 Bezvýkopová technologie bez omezení silničního provozu 32 Vnitrky_ok.indd 32 10.11.2008 12:26:06 Obecný úvod To platí více méně pro všechny bezvýkopové technologie. Při obnově bezvýkopovou technologií se navíc projeví následující výhody: • práce probíhá bez otřesů a potichu, při výměně se redukuje omezení dopravy a občanů na minimum • nedochází k poškození stromů vysázených podél silnice v trase potrubí. Snaha snížit náklady na zemní práce jako největší nákladovou položku výstavby potrubí přinesla celou řadu postupů, které patří do skupiny bezvýkopových neboli uzavřených technologií montáže a obnovy potrubí. Na počátku bylo takzvané mikrotunelování, řízené ražení tunelu pro výstavbu nových kanalizačních potrubí, u nichž bylo možné díky větší hloubce dosáhnout nejrychleji ekonomické výhody. Předností byl zpravidla přímý průběh trasy mezi dvěma šachtami o délce většinou menší než 50 metrů. Od roku 1984 byla vyvíjena berlínská technologie obnovy potrubí, která dospěla k vysoké použitelnosti. Podíl nově budované kanalizace, při níž je použita tato technologie, činí v Berlíně dnes již 50 procent. V oblasti výstavby vysokotlakých potrubí dominují trouby, které se spojují do potrubí jištěných proti podélnému posuvu. V tomto případě se uplatňují trouby z tvárné litiny firmy Buderus Giesserei Wetzlar GmbH s násuvnými hrdly se spoji BLS® jištěnými proti podélnému posuvu.V 70. letech nahradily spoje jištěné proti podélnému posuvu betonové opěrné bloky. Tehdy byly identifikovány a využity jejich výhody při zatahování shybek. Byl to začátek bezvýkopové technologie používající trouby z tvárné litiny. 33 Vnitrky_ok.indd 33 10.11.2008 12:26:09 Bezvýkopová obnova metodou vtahování/vtlačování potrubí Největší inovace vzešla v sektoru bezvýkopové obnovy z Berlína, kde jsou nejstarší vodovodní sítě z šedé litiny, které jsou dnes v provozu již více než 120 let a naléhavě musejí být vyměněny. Obnovu potrubí v Berlíně ovlivňují zejména následující dva požadavky: 1. Potrubí leží v oblasti kořenů stromů rostoucích mezi silnicí a chodníkem. Tyto stromy jsou přísně chráněné, jejich kořeny nesmějí být v žádném případě poškozeny.Vyhloubení klasických výkopů je nerealizovatelné. 2. Technologie výměny, při níž staré trouby buď celé nebo rozbité zůstanou na svém původním místě, není přijatelná. Všechno nepoužívané potrubí a objekty musejí být beze zbytku odstraněny. Těmito požadavky byl naprogramován vývoj dvou speciálních způsobů výměny trub – technologie vtahování/vtlačování a technologie s chráničkou; obě dvě metody jsou dnes již zakotveny v technických předpisech DVGW v pracovních listech GW 322-1 [3.1] a GW 322-2 [3.2]. Oběma postupy lze potrubní vedení nahrazovat bez použití výkopu a v jejich původní trase novým vedením stejné nebo větší světlosti (např. nové DN 125/150 za staré DN 100, viz tabulka 3.1), přičemž trouby starého vedení jsou vytlačovány buď po částech, nebo v celé délce. Projeví se tak tyto výhody: 1. cenné suroviny se vracejí zpět do materiálového oběhu, 2. povrch a příroda jsou omezovány jen minimálně, 3. v podzemním stavebním prostoru nevznikají další zábory v důsledku nových tras. Tabulka 3.1: Maximální zvětšení jmenovité světlosti u bezvýkopové výměny podle GW 322- 1 resp. GW 322-2 Jmenovitá světlost staré trouby DN Maximální jmenovitá světlost nové trouby 80 DN 150 DN 100 DN 200 DN 150 DN 200 DN 200 DN 300 DN 300 DN 400 DN 400 DN 400 34 Vnitrky_ok.indd 34 10.11.2008 12:26:09 Obecný úvod Další přednosti obou postupů: • • • • není nutné přemísťovat zastávky veřejné autobusové dopravy (viz obrázek 3.3) téměř nedochází k omezování zásobování obchodů uvolňováním starých trub nejsou ohrožena jiná potrubní média podle použité strojové techniky s maximálními zvukovými emisemi < 54,5 dB(A) je možné provádět stavbu zvlášť „tiše“ a bezprašně. Existuje dokonce možnost pracovat i v obytných zónách bez nočních přestávek. Zejména u staveb v centrech měst s extrémně hustými trasami podzemních vedení jsou při použití velkých stavebních strojů určených pro inženýrské práce v otevřených výkopech silně ohroženy paralelně probíhající nebo křižující se vedení.Toto nebezpečí se použitím bezvýkopové technologie minimalizuje. Obě metody se používají při výměně zásobovacích potrubí jmenovitých světlostí DN 80 až DN 400. Jsou nutné: • strojová (cílová) jáma pro umístění strojové techniky • montážní (startovací) jáma pro montáž nového potrubí (dlouhá asi 7 metrů) • mezišachty pro domovní přípojky resp. odbočky. Vzdálenost mezišachet závisí na jmenovité světlosti starých trub a jejich stavu, jmenovité světlosti nových trub, strojové technice, druhu půdy, přítomnosti stromů resp. jejich kořenů a přirozeně na dopravních podmínkách. Vzdálenost mezišachet by podle metody a místa měla být 25 až 50 metrů. Vzdálenost mezi startovací a cílovou jámou je 100 až 180 metrů při přímém průběhu trasy, resp. minimálním poloměru zakřivení 170 metrů. Před samotnou výměnou je staré potrubí odstaveno z provozu. Rezidenti jsou zásobováni prostřednictvím provizorních potrubí, jimiž je voda dodávána do domovních přípojek. 35 Vnitrky_ok.indd 35 10.11.2008 12:26:09 Bezvýkopová obnova metodou vtahování/vtlačování potrubí 3.1 Metoda vtahování/vtlačování U této metody se do trasy starého potrubí umístí rozrážecí kužel, který troubu v jámě rozbije a střepy z ní se pak odstraní. Nové trouby se spoji jištěnými proti posuvu – např. Buderus BLS® – se připojí k tažné hlavici na konci poslední staré trouby a vtahují se do uvolňované dutiny. Oba dílčí kroky probíhají současně. Kusy starého potrubí jsou rozřezány a vyjmuty. Montáž trub usnadní správně připravené montážní jámy (obrázek 3.4). Nejprve jsou do starého potrubí vsunuty spojovatelné tažné tyče. Na konci starého potrubí se ukotví tažné tyče k adaptéru (hlavici), aby bylo možné staré trouby během výměny vytlačit.V potrubní zóně pro nové potrubí nezůstávají žádné střepy. Nové trouby jsou upevněny k hlavici a simultánně vtahovány za vytlačovanými troubami. Obrázek 3.4 Trouba DN 150 v montážní jámě 36 Vnitrky_ok.indd 36 10.11.2008 12:26:09 Metoda vtahování/vtlačování Tažné síly jsou pomocí tažných tyčí na přechodovém adaptéru měněny v axiální tlak působící na konci starého potrubí. Na nově zatahovanou větev potrubí tak působí tažné síly velikostí vlastní hmotnosti a tření na vnějším povrchu trouby. Pracovní list GW 322-1 doporučuje kontinuální měření a zaznamenávání těchto sil, aby nebylo nové vedení namáháno vyššími než přípustnými tažnými silami. Měření tažné síly je dokladem, že při výměně nedošlo k překročení přípustného zatížení (záruka kvality). Hrdlo trouby funguje podobně jako rozšiřovací těleso, čímž obecně vzniká tření na povrchu trouby pouze v tomto místě. V průměru menší 6 metrů dlouhé tělo trouby ke vzniku tření na plášti nepřispívá. Hydraulické vtahovací/vtlačovací zařízení se opírá o ocelovou opěrnou desku umístěnou na stěně cílové jámy (obrázek 3.5). Ocelová deska je dimenzována podle reakčních sil pro jednotlivé světlosti. Obrázek 3.5 Hydraulické zařízení Mezišachta Startovací (montážní) stavební jáma Nové potrubí Mezišachta 1. krok vtahování Tažná hlavice Rozrážecí kužel Staré potrubí Strojová stavební jáma resp. cílová stavební jáma s vtahovacím/ vtlačovacím zařízením Tažné tyče Opěrná deska Obrázek 3.7 Postup ve třech pracovních krocích 37 Vnitrky_ok.indd 37 10.11.2008 12:26:09 Bezvýkopová obnova metodou vtahování/vtlačování potrubí Hydraulické válce vtahovacího/vtlačovacího zařízení umožňují vytlačování staré trouby plynule a bez otřesů. V mezišachtách (obrázky 3.7 a 3.8) se stará trouba roztrhá o rozrážecí kužel nebo se rozbije hydraulickou štípačkou trub (obrázek 3.9). Střepy se dopraví na povrch pomocí nádob. Poslední úsek staré vytlačené trouby se roztrhá v cílové jámě (obrázek 3.10). 2. krok vtahování Nové potrubí Tažná hlavice Staré Rozrážecí potrubí kužel Tažné tyče Opěrná deska Obrázek 3.8 Další pracovní kroky: Použití rozrážecího kuželu v mezišachtách Obrázek 3.9 Hydraulická štípačka trub 3. krok vtahování Nové potrubí Tažná hlavice Staré potrubí Rozrážecí kužel Opěrná deska Tažné tyče Obrázek 3.10 Poslední krok: Použití rozrážecího kuželu v cílové jámě 38 Vnitrky_ok.indd 38 10.11.2008 12:26:09 Metoda s chráničkou 3.2 Metoda s chráničkou V případě metody s chráničkou je proces výměny potrubí rozdělen do několika pracovních kroků. Stejně jako u procesu vtahování/vtlačování popsaného v kapitole 3.2 jsou i v tomto případě nutné strojové/cílové jámy a montážní/startovací jámy a mezišachty u domovních přípojek resp. odboček.Vzdálenosti mezi jednotlivými jámami jsou rovněž obdobné. V prvním kroku se vyhloubí stavební jámy a mezišachty. Domovní přípojky se odpojí a připojí se na nouzové zásobovací potrubí (obrázek 3.11). Jáma se strojním zařízením Mezišachta Hydraulika Chránička Stará trouba Mezišachta Stará trouba Montážní jáma Stará trouba Obrázek 3.11 Vytvoření stavební jámy a vyřezání částí starých trub v mezišachtách Chybějící části, které vznikly vyřezáním starého potrubí v místě domovních přípojek nebo ostatních tvarovek, se nahradí spojovacími kusy. Hydraulický lis poté pomocí ocelových chrániček vytlačí veškeré staré trouby do montážní jámy (obrázek 3.12). Jáma se strojním zařízením Hydraulika Chránička Mezišachta Mezišachta Montážní jáma Spojovací kus Spojovací kus Stará trouba Stará trouba Stará trouba Obrázek 3.12 Vytlačování prvního, druhého a třetího úseku starého potrubí pomocí chráničky 39 Vnitrky_ok.indd 39 10.11.2008 12:26:10 Bezvýkopová obnova metodou vtahování/vtlačování potrubí Než se začne s vytlačováním celého starého potrubí do montážní jámy, je možné předtím uvolnit jednotlivé úseky pomocí hydraulický lisů. V montážní jámě lze demontovat až 6metrové úseky trub, proto se nabízí tento postup také pro výměnu starých ocelových trub, které nelze rozbít pomocí rozrážecího kuželu (obrázek 3.13). Obrázek 3.13 Staré trouby v celé délce Po kompletním odstranění poslední staré trouby je trasa osazena opětovně použitelnými chráničkami (obrázek 3.14). Ty nyní vytvářejí potrubní kanál a drží zatížení od zeminy. Jáma se strojovým zařízením Hydraulika Mezišachta Mezišachta Montážní jáma Chránička Obrázek 3.14 Chráničky v celé trase 40 Vnitrky_ok.indd 40 10.11.2008 12:26:10 Metoda s chráničkou V posledním kroku je k chráničkám, které se nacházejí v trase potrubí, připojena pomocí tažné hlavy s integrovaným měřičem tažné síly nová trouba. Chráničky jsou vtahovány zpět do strojové jámy, a tím je do stávající trasy potrubí vtahováno nové potrubí (obrázek 3.15). Souběžně s demontáží a vyjímáním chrániček ve strojové jámě probíhá montáž nových trub v montážní jámě. Pomocí rozšiřovací tažné hlavice mohou být vtahovány i nové trouby větších dimenzí. Obvykle se pracuje s přesahem 10 až 15 procent vnějšího průměru hrdla. Pokud stará trouba nepřenese očekávanou vysokou vytlačovací sílu, rozřeže se v mezišachtách a odstraní se po kratších úsecích. Přípustné tažné síly pro nové trouby včetně spojů nesmějí být překročeny. Jáma se strojním zařízením Hydraulika Mezišachta Chránička Mezišachta Montážní jáma Tažná hlava s měřičem tažné síly Nová trouba Obrázek 3.15 Vytažení chrániček a vtažení nových trub 41 Vnitrky_ok.indd 41 10.11.2008 12:26:10 Bezvýkopová obnova metodou vtahování/vtlačování potrubí 3.3 Požadavky na nové trouby Nové trouby a jejich spoje musejí odolat vysokým tažným silám a přitom si zachovat vysokou bezpečnostní rezervu. Vzhledem k tomu, že nelze zajistit, že se v zóně, kudy potrubí povede, nebude nacházet suť, kameny nebo střepy, musejí mít nové trouby robustní vnější ochranu. Důležitá je rychlá a jednoduchá montáž a demontáž, a to i za těch nejnepříznivějších povětrnostních podmínek. Trouby a spoje musejí mít dlouhou životnost. Jelikož všechny trasy nejsou přímé je nutné umožnit úhlové odklonění hrdel. Při délce trub 6 metrů je poměr mezi velikostí stavební jámy 7 metrů a počtem montovaných hrdel v centru města velmi výhodný. Často dochází ke kombinování bezvýkopových technologií s otevřenou stavbou, a proto musí být materiál kompatibilní a nabízet i kompletní sortiment tvarovek pro domovní přípojky a odbočky. Všechny tyto nezbytné předpoklady splňují trouby z tvárné litiny s obalem s cementovou maltou a spojem BLS® firmy Buderus. Jsou tedy ideálními troubami pro bezvýkopovou obnovu potrubních systémů. Kromě toho lze díky snadné montáži a demontáži tvarovek provádět zkoušky těsnosti tím nejjednodušším způsobem. Požadavky na přípustné tažné síly, úhlové odklonění a minimální poloměr zakřivení podle předpisů DVGW a interních směrnic Berlínských vodáren jsou uvedeny v tabulkách 2.1 a 2.2 v kapitole 2. Při použití těchto metod v písčité půdě se velmi dobře osvědčil vnější tvar hrdla s pozvolným přechodem k tělu trouby. U sypkých půd mají totiž jednotlivé oblázky snahu se během zatahování v oblasti mezi hrdlem a tělem trouby dostat pod tělo trouby, čímž může dojít k pohybu celého potrubí směrem nahoru. Důsledkem může být nežádoucí odklon z trasy potrubí. Pro tyto speciální případy vyvinul Buderus trouby OCM/ZMU-PLUS, u nichž je rozdíl mezi tělem trouby a hrdlem vyrovnán vrstvou obalu z cementové malty. (Obrázek 3.16 a 3. 17). Obrázek 3.16 Složené trouby DN 300 OCM/ZMU-PLUS 42 Vnitrky_ok.indd 42 10.11.2008 12:26:10 Požadavky na nové trouby 3.4 Požadavky na staveniště Rozumí se samo sebou, že v případě bezvýkopové technologie jsou vedle trubního materiálu a příslušenství kladeny vysoké nároky také na strojní techniku a kvalifikovaný odborný personál stavbu provádějících firem. Systém zajištění kvality nabízí přitom vysoký standard bezpečnosti a kvality nových vedení. Doklad o kvalifikaci odborných firem musí odpovídat příslušné certifikaci , např. podle DVGW pracovního listu GW 301[3.4] v doplňkové skupině GN 1. Tím je zajištěno, že potrubí položené bezvýkopovou metodou bude trvale splňovat požadavky na něj kladené nejen z hlediska nákladů na jeho vybudování, ale také během celého období požadované životnosti. Buderus Giesserei Wetzlar GmbH půjčuje tažné hlavy, které lze použít i u jiných bezvýkopových technologií. Součástí strojní technologie jsou i jiné varianty tažných hlav. Obrázek 3.17 Hrdla a násuvný konec OCM/ZMU-PLUS 43 Vnitrky_ok.indd 43 10.11.2008 12:26:11 Bezvýkopová obnova metodou vtahování/vtlačování potrubí 3.5 Seznam literatury [3.1] DVGW pracovní list GW 322-1: Bezvýkopová obnova plynových a vodovodních potrubí – část 1: Metoda vtahování a vtlačování – požadavky, zajištění kvality a zkoušky [3.2] DVGW pracovní list GW 322-2: Bezvýkopová obnova plynových a vodovodních potrubí – část 2: Metoda s chráničkou – požadavky, zajištění kvality a zkoušky [3.3] ČSN EN 545: Trubky, tvarovky a příslušenství z tvárné litiny a jejich spojování pro vodovodní potrubí – požadavky a zkušební metody [3.4] DVGW pracovní list GW 301: Kvalifikační kritéria pro stavební firmy zabývající se realizací potrubních vedení 44 Vnitrky_ok.indd 44 10.11.2008 12:26:11 Seznam literatury 45 Vnitrky_ok.indd 45 10.11.2008 12:26:11 Berstlining 4. Berstlining 4.1 Obecný úvod Berstlining se používá při bezvýkopové obnově potrubí v jeho původní trase. Existující staré potrubí se roztrhá pomocí trhací hlavice, vytlačí se do okolní zeminy a zatáhne se nové potrubí. Rozlišuje se dynamický a statický berstlining. Dynamická varianta berstliningu (obrázek 4.1) se vyvinula z používání podzemní rakety s rozšiřovací hlavou a původně sloužila k obnově kanalizačních potrubí z kameniny. Při příliš malých rozestupech mezi souběžnými vedeními a stavbami však docházelo k jejich ohrožení v důsledku vzniklých otřesů. Obrázek 4.1 Dynamický berstlining Z toho důvodu byl vyvinut statický berstlining.V tomto případě je rozšiřovací hlavice (obrázek 4.2), jejíž první stupeň může být osazen trhacím zařízením (obrázek 4.3), pomocí kontinuálně a bez otřesů pracujících tažných zařízení protahována starým potrubím, čímž dochází k jeho roztrhání. Nové trouby jsou napojeny bezprostředně za trhací/rozšiřovací hlavicí a vtahovány do profilu, který má přesah přibližně 10 procent. 46 Vnitrky_ok.indd 46 10.11.2008 12:26:11 Obecný úvod Obě metody berstliningu, statická i dynamická, se v dnešní praxi uplatňují a jsou velmi rozšířeny. Na tuto okolnost reagoval i DVGW směrnicí GW 323 [4.3], kterou stanovil kritéria pro provádění těchto metod, pro požadavky a zajištění kvality. Berstlining se hodí zejména pro staré potrubí z křehkého materiálu, jako je azbestocement, kamenina nebo šedá litina. Statickou metodou lze pomocí speciální rozšiřovací hlavice s řezným nožem roztrhat rovněž trouby z oceli nebo tvárné litiny. Nově vtahované trouby mohou mít stejnou světlost jako staré trouby nebo, podle velikosti použité rozšiřovací hlavice, i větší dimenze. V případě trub z tvárné litiny se volí takové rozšíření, aby přesahovalo průměr hrdla. Obrázek 4.2 Rozšiřovací hlavice Obrázek 4.3 Trhací hlavice s žebry Další výhodu berstliningu lze u starého potrubí z azbestocementu spatřovat ve skutečnosti, že odpadá problematické a z hlediska bezpečnosti práce obtížné zpracování starého potrubí při obnově potrubí v otevřeném výkopu [4.2].To platí v případě výměny za potrubí se stejným nebo větším profilem. Jmenovitý profil lze rozšířit až o dva řády. Pokud může být nové potrubí menší než původní potrubí, nabízí se jako alternativa relining potrubí (viz kapitola 7). V oblasti distribučních sítí je použití berstliningu (resp. každé bezvýkopové obnovy) v první řadě závislé na počtu potřebných mezišachet. Je třeba vytvořit mezišachty pro domovní přípojky, armatury, změny směru, profilu a odbočky. Běžně lze projet oblouky do 11°. Pokud jsou domovní přípojky příliš blízko sebe, může být ekonomičtější výměna pomocí otevřených výkopů [4.4]. Stejně tak je důležitá přesnost dokumentace stávajícího starého potrubí. Během stavby se mohou vyskytnout určitá „překvapení“, která se vyřeší v průběhu realizace. 47 Vnitrky_ok.indd 47 10.11.2008 12:26:11 Berstlining 4.2 Popis metod Rozlišujeme dynamickou a statickou metodu. U obou je použitím trhací hlavice působeno silou na staré potrubí, které se tím zničí. Křehké materiály jsou roztrhány na střepy (obrázek 4.4), všechny ostatní jsou rozřezány (obrázek 4.5). Střepy resp. rozřezané kusy trub jsou vytlačeny do okolní horniny. Obrázek 4.4 Střepy trub z šedé litiny Obrázek 4.5 Kontrolovaně rozřezaná stará trouba 4.2.1 Dynamická metoda Síla, kterou je třeba vynaložit na roztržení starého potrubí, je vyvíjena v podélném směru podzemní raketou – pneumatickým kladivem. To je poháněno kompresorem nebo hydraulickým rozvodem, který je s ní spojen hadicí. Vedení trhací hlavice zajišťuje tažné lano, které je protahováno starým potrubím pomocí tažného zařízení umístěného v cílové jámě. Dynamická metoda se zvlášť dobře hodí pro silně zhutněnou, kamenitou půdu a křehké stávající potrubí. 4.2.2 Statická metoda U této metody je na trhací hlavici působeno axiální silou přenášenou tažnými tyčemi, které jsou vedeny starým potrubí z tažného zařízení umístěného v cílové jámě až k trhací hlavici (obrázek 4.6). Obrázek 4.6 Statická metoda 48 Vnitrky_ok.indd 48 10.11.2008 12:26:11 Popis metod Tažné zařízení se během vtahování opírá o stěnu cílové jámy. Tažné tyče se postupně zkracují. Statická metoda se hodí pro dobře stlačitelné, homogenní půdy. Obrázek 4.7 Perforační kolo pro kovové materiály Obrázek 4.8 Řezací nůž V současné době již existují zkušenosti z praxe s výměnou kovových trubních materiálů (GGG a ocel) za trouby z tvárné litiny. Původní potrubí se v tomto případě nařízne (obrázek 4.5) speciálními perforačními a řezacími koly (obrázek 4.7 a 4.8) . Následně protahovaná rozšiřovací hlavice potrubí rozevře natolik, aby mohlo být vtaženo nové potrubí. Dlouhodobé zkušenosti jsou s použitím trub se jmenovitými světlostmi do DN 400 [4.1]. Obrázek 4.9 Tažná hlavice pro paralelní zatahování dvou trub Ojediněle se do rozříznuté ocelové trouby zatahovaly i kombinace trub z tvárné litiny pro vodovodní potrubí a plastových trub sloužících jako souběžné kabelové chráničky (obrázek 4.9). 49 Vnitrky_ok.indd 49 10.11.2008 12:26:12 Berstlining 4.3 Trubní materiály S ohledem na většinou neznámé půdní poměry a především z důvodu ostrých střepů, které při berstliningu nevyhnutelně vznikají (obrázek 4.4), by měl být kladen důraz na to, aby byl použit takový trubní materiál, který je vůči těmto vlivům odolný. 4.3.1 Vnější povrchová ochrana Spolehlivou ochranu proti již zmiňovaným rizikům je u trub z tvárné litiny plasticky modifikovaný obal z cementové malty (OCM/ZMU). Hrdlové spoje jsou opatřeny ochrannou pryžovou manžetou nebo smršťovací manžetou a chráněny límcem z ocelového plechu (obrázek 4.10). Obrázek 4.10 Trouba z tvárné litiny se spojem BLS®, obalem z cementové malty, smršťovací manžetou a límcem z ocelového plechu Plastové trubky smějí být používány pouze s ochrannou vrstvou. (Poznámka: Zkoušky popsané v GWF 3/2000 [4.4] jasně ukazují, že ani tato ochranná vrstva není univerzální ochranou před poškozením hlavní trubky v důsledku bodového zatížení.) 50 Vnitrky_ok.indd 50 10.11.2008 12:26:13 Trubní materiály 4.3.2 Spoje Jako prakticky u všech bezvýkopových technologiíí i u berstliningu jsou spoje trub zatíženy značnou silou. Proto se nabízí volba násuvných hrdlových spojů BLS®, pro něž jsou povoleny ty nejvyšší přípustné tažné síly ze všech dostupných materiálů (srovnání viz. strana 22 obrázek 2.19). Tato skutečnost je mimořádně důležitá zejména ve velmi zhutněných a skalnatých půdách, jelikož zde mohou být zapotřebí extrémně vysoké tažné síly. Přípustné tažné síly pro spoje BLS® uvádí DVGW v pracovním listu GW 323 resp. tabulka 2.1, strana 20. Obecně platí, že dodržování maximálně přípustné tažné síly se měří a dokumentuje on-line. U plastových trubek je nutné zohlednit závislost velikosti tažné sily na teplotě a délce doby zatahování a dovolené tažné síly snížit. 4.4 Shrnutí Trouby z tvárné litiny s obalem z cementové malty a spojem BLS® jsou pro berstlining nejvhodnější.Významnými faktory jsou v této souvislosti vysoké zatížení, které spoj BLS® snese, a extrémně odolný obal z cementové malty. Tím je zajištěna montáž trvale spolehlivého potrubního systému. Tabulka 4.1 ukazuje výběr staveb realizovaných pomocí berstliningu s troubami z tvárné litiny Buderus. Tabulka 4.1 Výběr z referencí staveb realizovaných metodou berstliningu s troubami z tvárné litiny Buderus Giesserei Wetzlar GmbH Stavba Jmenovitá světlost DN Délka [m] Rok Erfurt 150 125 2001 Gladenbach Erdhausen 150 700 2004 100 50 2004 Bad Laasphe 100 600 2005 200 400 2007 Ober Rabenstein 250 3000 2006/07 Zittau 200 600 2007 Siegen 150 250 2007 51 Vnitrky_ok.indd 51 10.11.2008 12:26:13 Berstlining 4.5 Seznam literatury [4.1] Levacher, R. Obnova propojovacího potrubí DN400 mezi dvěma vodárnami pomocí horizontálního vrtání s výplachem a berstliningu GUSSROHRTECHNIK 40 (2006), str. 17 [4.2] Klemm, K. und Rink, W.: Montáž trub z tvárné litiny metodou berstlining nedaleko hradu Rabenstein (Chemnitz) GUSSROHRTECHNIK 41 (2007), str. 67 [4.3] DVGW– směrnice GW 323, Bezvýkopová obnova plynovodních a vodovodních potrubí metodou berstliningu; požadavky, zajištění kvality a zkoušky, červenec 2004 [4.4] Emmerich, P. und Schmidt, R.: Obnova zásobovací sítě metodou berstlining [4.5] GWF časopis Wasser/Abwasser, 141. ročník, Oldenburg Industrieverlag München, březen 2000 – Bodové zatížení plastových materiálů (Uhl, Haizmann , FHW Oldenburg) 52 Vnitrky_ok.indd 52 10.11.2008 12:26:13 Seznam literatury 53 Vnitrky_ok.indd 53 10.11.2008 12:26:13 Horizontální vrtání s výplachem 5. Horizontální vrtání s výplachem 5.1 Obecný úvod Vývoj této technologie je od počátku 90. let úzce spjat s troubami z tvárné litiny. Již v roce 1993 realizoval Nöh [5.1] v rámci praktických pokusů 60 m dlouhé potrubí DN 150 se spoji s jisticí komorou. Pro posouzení povrchu trub potrubí opět vyjmul. Vynikající výsledky vedly k vybudování dvojité shybky 2x DN 150 o délce zhruba 200 metrů, která byla v roce 1994 zatažena u obce Kinheim pod řekou Moselou, částečně ve skalnatém podloží. Obrázek 5.1 Předmontované potrubí DN 500 Obrázek 5.2 Vytažení v cílové jámě 54 Vnitrky_ok.indd 54 10.11.2008 12:26:13 Obecný úvod Po těchto pozitivních zkušenostech vývoj razantním tempem pokračoval. V roce 1996 byly použity trouby DN 500 [5.2] (obrázky 5.1 a 5.2), v roce 2000 se jmenovitý profil zvýšil na DN 600 [5.3] a v roce 2003 byly horizontálním vrtáním s výplachem vtaženy v Nizozemí trouby DN 700 [5.4]. V současné době drží rekord – s troubami Buderus Giesserei Wetzlar GmbH se spoji BLS® a obalem z cementové malty – v celku vtažené cca 500 metrů dlouhé potrubí DN 900 ve španělské Valencii (obrázky 5.3 až 5.5). Souběžně probíhal vývoj technických směrnic DVGW v podobě pracovního listu GW 321 Řízené horizontální vrtání s výplachem pro plynovodní a vodovodní potrubí – požadavky, zajištění kvality a zkoušky, který byl zveřejněn v říjnu 2003 [5.5]. Obrázek 5.3 Montáž potrubního řadu DN 900 v potrubní rýze Obrázek 5.4 Potrubní řad DN 900 plovoucí v zatopené potrubní rýze Obrázek 5.5 Začátek zatahování s válcovou rozšiřovací hlavicí před potrubním řadem 55 Vnitrky_ok.indd 55 10.11.2008 12:26:13 Horizontální vrtání s výplachem 5.2 Popis metody Řízené horizontální vrtání s výplachem (Horizontal Directional Drilling, HDD), níže nazývané vrtání s výplachem, je nejrozšířenější bezvýkopová technologie určená pro pokládku nových tlakových vedení plynovodních, kanalizačních a vodovodních sítí. Pracovní list DVGW GW 321 stanovuje pro tuto metodu způsob zajištění kvality, požadavky a zkoušky. Celý proces vrtání s výplachem se zpravidla člení do tří na sebe navazujících pracovních kroků: • pilotní vrt • rozšiřovací vrt (vrty) • zatažení 5.2.1 Pilotní vrt Je prvním krokem při stavbě řízeného vrtu ze startovacího místa do cílové jámy, ze které bude smontované potrubí zatahováno. Pilotní vrt je řízen pomocí vrtné hlavy umístěné na předním konci vrtných tyčí. U vrtné hlavy vystupuje pod vysokým tlakem vodní suspenze bentonitu, takzvaný bentonitový výplach, který je dopravován do vrtné hlavy přes vrtací tyče. Bentonitový výplach současně zajišťuje rozvolňování vrtání, transport vyvrtané zeminy a stabilitu vrtu. Vrtná hlava může mít různý tvar podle typu půdy. U písčitých půd obvykle stačí pro uvolnění a odvod drobného odvrtaného materiálu Obrázek 5.6 Vrtná hlava pro pilotní vrt 56 Vnitrky_ok.indd 56 10.11.2008 12:26:14 Popis metody výstupní trysky. Ve skalnatých půdách lze použít vrtné hlavy vybavené valivými dláty. Pilotní vrt je řízen otáčením zkosené řídící plochy vrtné hlavy, jejíž pohyb do stran je prováděn natočením do příslušného směru (obrázek 5.6). Momentální poloha vrtné hlavy je zaměřována nad trasou pomocí radiových signálů vysílače umístěného ve vrtné hlavě. Odchylky od požadované trasy jsou korigovány. Přesnost řízení je dnes tak vysoká, že se daří zhotovit pilotní vrty o délce 1000 metrů do cílového pole velkého pouze jeden metr čtvereční. Obrázek 5.7 Nástroj pro první rozšíření Obrázek 5.8 Nástroj pro druhé rozšíření 5.2.2 Rozšiřovací vrt (vrty) Pomocí rozšiřovacího vrtu se pilotní vrt, pokud je to nutné, rozšíří v několika krocích vhodnými nástroji na velikost vrtu odpovídající zatahovanému potrubí. Na pilotní vrtací tyče se k tomuto účelu namontuje rozšiřovací hlava, jejíž velikost a tvar se řídí danými půdními poměry a dimenzemi později zatahovaných trub (obrázky 5.7 a 5.8). Trvale rotující rozšiřovací hlava se táhne vyvrtaným pilotním vrtem a rozšiřuje ho. Vyvrtaná zemina se transportuje vrtným výplachem a současně zajišťuje stabilitu vrtu. Proces rozšiřování se opakuje s čím dál většími hlavami, až je dosaženo odpovídajícího vnitřního průměru vrtu. 57 Vnitrky_ok.indd 57 10.11.2008 12:26:14 Horizontální vrtání s výplachem 5.2.3 Zatažení Poté, co vrtaný otvor dosáhne svého definitivního průměru, lze zatáhnout předem smontované celé potrubí. Na vrtné tyče, které se stále ještě nacházejí ve vrtu, se nasadí protahovací nástroj (obrázek 5.9), otočný kloub, který zabrání otáčení potrubí a tažná hlava vhodná pro zatahovaný trubní materiál (obrázek 5.10). Tažná hlava je s potrubím spojena tvarově odpovídajícím a pevným spojem. Délka potrubí závisí na místních podmínkách. U prostorově velmi omezených poměrů se může předem smontovat dílčí část nebo jen jednotlivé trouby. V takovém případě se proces zatahování přeruší po zatažení smontovaného dílčího řadu a pak se napojí další část potrubí. Vrtná suspenze se dopravuje vrtnými tyčemi i při zatahování.Vystupuje u protahovacího zařízení, zajišťuje vynášení odvrtané zeminy a současně snižuje třecí síly. Síly, které při zatahování působí na nový potrubní řad, je třeba měřit a dokumentovat. Obrázek 5.10 Tažná hlava DN 900-BLS® Obrázek 5.9 Protahovací zařízení 58 Vnitrky_ok.indd 58 10.11.2008 12:26:15 Obecné požadavky 5.3 Obecné požadavky Firmy pověřené realizací vrtání s výplachem musejí mít potřebnou kvalifikaci. Např. v Německu je považována za prokázanou, pokud má firma certifikát DVGW podle pracovního listu DVGW GW 301 [5.6] resp. 302 [5.7] v odpovídající skupině GN 2. Kromě toho musí firma zajistit kvalifikované odborné řízení stavby podle pracovního listu DVGW GW 329 [5.8]. 5.3.1 Trubní materiál Trouby a spoje musejí být vhodné pro zatížení způsobené samotným procesem zatahování. Přípustné tažné síly, poloměry zakřivení resp. odklonění jsou uvedeny v příloze A prac ovního listu GW 321 pro běžné trubní materiály ocel, PE-X, PE 100 a tvárnou litinu GGG (viz také tabulka 2.2 v kapitole 2). Podle materiálu se trouby opatřují vhodnou vnější ochranou, která je chrání před poškozením, např. poškrábáním. 5.3.2 Trouby z tvárné litiny Trouby z tvárné litiny podle ČSN EN 545 (pitná voda) resp. ČSN EN 598 (odpadní voda) se mimořádně dobře hodí pro bezvýkopovou pokládku pomocí vrtání s výplachem. Jako první rozhodující výhodu je třeba uvést samotný materiál. Tvárná litina má schopnost odolávat extrémní zátěži, aniž by došlo k jejímu poškození. V důsledku toho je téměř vyloučeno, že by předměty, které se v zemi nacházejí, stěnu trouby poškodily. Další významnou předností je vnější ochrana. Trouby z tvárné litiny určené pro vrtání s výplachem jsou opatřeny pětimilimetrovým obalem z plasticky modifikované cementové malty (OCM/ZMU) podle DIN EN 15 542 [5.9]. Tento obal účinně zabraňuje poškození těla trouby a je vhodný pro půdní prostředí s jakoukoliv úrovní koroze (DIN 30 675-2 [5.10]). Třetím důvodem pro použití trub z tvárné litiny u metody HDD jsou pružná násuvná hrdla s jiětěnými spoji BLS®. Pružná násuvná hrdla s jištěnými spoji BLS® odolnými proti podélnému posuvu v sobě spojují funkčnost, robustnost a jednoduchou, rychlou a bezpečnou montáž, kterou lze provést bez větší námahy během několika málo minut i za těch nejnepříznivějších klimatických podmínek. 59 Vnitrky_ok.indd 59 10.11.2008 12:26:15 Horizontální vrtání s výplachem Při použití těchto spojů jsou prostoje při zatahování části potrubí nebo jednotlivých trub nejkratší. Současně lze podle pracovního listu DVGW GW 321 zatížit tyto spoje těmi nejvyššími tažnými silami ve srovnání s jinými materiály běžně používanými při stavbě vodovodů. Tažnou silou, aniž by ji bylo nutné snižovat, lze zatížit spoj/potrubí bezprostředně po montáži. Při montáži trub z tvárné litiny se nevyskytuje čekání na vychládnutí spoje trouby nebo snižování tažné síly vzhledem k vyšším teplotám stěny trub resp. okolí resp. k delší době zatahování. Přípustné tažné síly, provozní tlaky a úhlové odklonění jsou uvedeny v tabulce 2.1 v kapitole 2. Pro přípustné tažné síly uvedené v této tabulce je u trub o jmenovité světlosti DN 80 až 250 předepsáno použití přídavného segmentu pro vysoká zatížení. Uvedené provozní tlaky a tažné síly vycházejí z třídy tloušťky stěny K9. Vyšší hodnoty jak pro provozní tlak, tak pro tažnou sílu jsou možné např. při zvýšení třídy tloušťky stěny. U úhlového odklonění ≤ 0,5° na jeden spoj mohou být uvedené hodnoty navýšeny o dalších 50 kN. Díky dovolenému úhlovému odklonění až o 5° v každém spoji lze realizovat minimální poloměr zakřivení až 69 metrů. Pokud jde o ochranu spoje, je k dispozici několik možností: • manžeta ze smršťovacího materiálu podle DIN 3072 • manžeta ze smršťovacího materiálu podle DIN 3072 s límcem z ocelového plechu • CM-ochranná pryžová manžeta z cementové malty s límcem z ocelového plechu Volba manžetové ochrany závisí rozhodnou měrou na zvoleném způsobu montáže. Trouby z tvárné litiny lze zatahovat dvěma způsoby: 1. jako předem smontovaný celý potrubní řad resp. dílčí řad 2. jako jednotlivé trouby Pro první variantu, zatahování celého potrubního řadu, hovoří skutečnost, že potrubní řad se nejprve složí z jednotlivých trub, naplní se vodou a provede se tlaková zkouška dříve, než je řad zatažen do mezitím dokončeného vrtu. Dlouhou dobu byla tato varianta dokonce předepisována, protože byla považována za bezpečnější. Během zatahování se tažení na krátkou dobu přerušuje pouze kvůli demontáži tažných tyčí strojního zařízení. Tuto dobu je třeba udržovat co možná nejkratší, aby ve vrtném výplachu nezačal působit tixotropní efekt, při němž by došlo k jeho ztuhnutí. 60 Vnitrky_ok.indd 60 10.11.2008 12:26:15 Obecné požadavky Předpokladem pro tento postup je dostatek místa ke smontování potrubního řadu nebo vedle sebe položených dílčích řadů. Celková hmotnost potrubního řadu a tření trub o podloží stanovuje potřebnou tažnou sílu. Tření lze zmírnit např. kluzným prostředkem naneseným na plechové dráze, na nichž se potrubní řad montuje, nebo nafouknutými pryžovými válci. Pokud je k dispozici potrubní rýha naplněná vodou, může v ní potrubí plavat (obrázek 5.4). Obecně lze konstatovat, že zatahování celého potrubního řadu z tvárné litiny (obrázek 5.1) anuluje výhodu malých stavenišť bezvýkopových technologií. To platí pro všechny používané trubní materiály. Druhá varianta, zatahování jednotlivých trub z tvárné litiny, se hodí pro malé stavby. Je třeba si přitom uvědomit, že u trub, které je nutné spojovat do řadů svařováním, obecně nelze aplikovat zatahování jednotlivých trub, protože doba svařování, chlazení a zkoušky svaru je příliš dlouhá. Mezitím by nevyhnutelně došlo ke ztuhnutí vrtného výplachu v důsledku tixotropie. 7-8m Obrázek 5.11 Náčrt montážní jámy Právě u montáže se projeví výhoda spoje BLS®. Délka montáže jištěného spoje BLS® Buderus je přibližně stejně krátká jako doba, která je zapotřebí na demontáž tažných tyčí (viz tabulka 2.4 v kapitole 2). Trouby z tvárné litiny se spoji BLS® tak získávají nepřekonatelný náskok před troubami z jiných materiálů, pokud odhlédneme od trub z PE dodávaných v návinu. Spotřeba místa v místě zatahování trub je jen nepatrně větší než délka trouby. Většinou postačí stavební jáma o délce sedm až osm metrů (obrázek 5.11). Nebo se trouby spojí na montážní rampě.Tyto trouby umožňují vytvořit pouze malé staveniště. Při montáži jednotlivých trub není nutné uvažovat síly způsobené třením o podloží.Většinou 61 Vnitrky_ok.indd 61 10.11.2008 12:26:15 Horizontální vrtání s výplachem lze dokonce použít menší strojní zařízení, což má rovněž pozitivní dopad na náklady. Montáž jednotlivých trub na rampě má navíc tu přednost, že práce lze provádět ve výši očí, v podstatě jako za podmínek v dílně, což má význam z ergonomického hlediska (obrázek 5. 12). Kromě toho má montáž spojů na rampě neocenitelnou výhodu ve velké vzdálenosti od nečistot a bahna s ohledem na rámcové hygienické podmínky pro pitnou vodu a pozdější zprovoznění potrubí. Obrázek 5.12 Montážní rampa Obrázek 5.13 CM-ochranná pryžová manžeta a límec z ocelového plechu Je nasnadě, že docílené zrychlení popsané varianty postupu nelze anulovat použitím smršťovacích manžet. Při tomto postupu se používají jednoduše a rychle aplikovatelné CM-ochranné pryžové manžety, které se plechovým límcem chrání před neznámým prostředím ve vrtu. Límec se společně s CM-ochrannou manžetou z pryže nasune před montáží trub na hrdlo trouby a po montáži spoje se ohrne do správné polohy (obrázek 5.13) a ev. olemuje. 62 Vnitrky_ok.indd 62 10.11.2008 12:26:15 Horizontální vrtání s výplachem Tabulka 5.1 nabízí přehled možností překrytí spoje při různých metodách: Tabulka 5.1: Možnosti dodatečného překrytí spoje Varianta 1) Vnější ochrana Ochrana spoje Zatahování jednotlivých trub OCM/ZMU CM-ochranná pryžová manžeta s límcem z ocelového plechu Zatahování (dílčího/celého) potrubního řadu OCM/ZMU CM-ochranná pryžová manžeta nebo smršťovací manžeta s límcem z ocelového plechu 1) Příslušné informace naleznete v našem katalogu. Smršťovací manžety z pásového materiálu by se, pokud možno, neměly u projektů, kde se aplikuje metoda vrtání s výplachem, používat Realizace zmíněných dvou metod, zatahování jednotlivých trub a zatahování předem smontovaného (dílčího nebo celého) trubního řadu, se volí podle volného místa na staveništi. V centrech měst, v zastavěných zónách přichází v úvahu převážně montáž jednotlivých trub. V takovém případě je zapotřebí startovní jáma o délce cca sedm až osm metrů. Montáž a ochrana hrdla se provádějí ve stavební jámě. Ještě menší může být zásah do povrchu komunikací, pokud jsou trubky spojovány na mobilní rampě. V závislosti na rámcových podmínkách, jako je jmenovitý průměr, podloží a příprava kluzné plochy potrubního řadu, lze zatahovat potrubí o délce několik set metrů. Příklad: GGG DN 200 s obalem z cementové malty, spojem BLS® a přídavným segmentem pro vysoká zatížení, třída tloušťky stěny K9 • dovolená tažná síla Fdov.: 350 kN (PFA 64 barů) • hmotnost trouby Htrouba: 271,5 kg = 45,25 kg/m ≈ 0,46 kN/m • hodnota tření μ = 1,0 Z toho vyplývá dovolená délka potrubního řadu podle vzorce: Ldov. = Fdov. / (Htrouba ⫻ μ) = 350 kN / (0,46 kN/m ⫻ 1,0) ≥ 760 m V mnoha případech je hodnota tření μ výrazně nižší než 1,0, takže lze realizovat podstatně větší délky. Při řadě měření tažné síly na troubách DN 400 byly zjištěny hodnoty tření mezi 0,55 a 1,0, v průměru bylo μ = 0,78. [5. 11] 63 Vnitrky_ok.indd 63 10.11.2008 12:26:16 Horizontální vrtání s výplachem 5.4 Shrnutí Trouby z tvárné litiny s plasticky modifikovaným obalem z cementové malty a násuvným hrdlem se spojem BLS® firmy Buderus Giesserei Wetzlar GmbH nejen že jsou vhodné pro montáž v otevřeném výkopu (úspora stavebních nákladů na zemní práce, a další), ale kromě toho představují technicky nejvhodnější alternativu při použití moderních bezvýkopových technologií, jako je řízené horizontální vrtání s výplachem. Jištěné hrdlové spoje jsou nejjednodušeji, nejrychleji a téměř za všech podmínek použitelné, vysoce zatížitelné. Trouby jsou opatřeny takovým systémem povrchové ochrany, který odpovídá příslušným požadavkům. Kromě toho tyto trouby odolávají prakticky všem externím zátěžím, které se při vrtání s výplachem vyskytují. Podle směrnice DVGW W 401 [5.12] vykazují s velkým odstupem nejdelší technickou životnost ze všech trubních materiálů. Trouby z tvárné litiny jsou správnou volbou, pokud jde o to uskutečnit investici s dlouhodobou životností. To dokazuje řada projektů a staveb, které byly v posledních letech a desetiletích realizovány pomocí řízeného horizontálního vrtání s výplachem. Reference uváděné v tabulce 5.2 jsou jen zlomkem zajímavých projektů provedených vrtáním s výplachem. 64 Vnitrky_ok.indd 64 10.11.2008 12:26:16 Reference Tabulka 5.2: Seznam referencí nejdůležitějších projektů HDD firmy Buderus Giesserei Wetzlar GmbH Jmenovitá světlost DN Délka [m] Rok Valencia, Španělsko 900 540 2007 Blankenfelde Mahlow 300 90 2006 Schwante 300 192 2006 Nieder Neuendorf 200 360 2006 Wolfenbüttel 500 246 2006 Halle 150 286 2006 Rügen 300 250 625 450 2005 Großbeeren 300 126 2005 Nieder Neuendorf 200 366 2005 Eichwalde 300 126 2004 Berlin 100 78 2004 Münster bei Dieburg 100 90 2004 Dieburg 150 208,50 2004 Pegau 300 300 1998 Schönebeck 500 220 1997 Rostock 500 180 1997 Wutha 400 550 1997 Henningsdorf 500 422 1996 Oranienburg 500 432 1996 Frankfurt nad Mohanem 100 180 155 90 80 70 1996 Offenbach 100 100 270 280 1995 Kinheim 150 2 x 172 1994 Objekt Tento seznam referencí je pouze malým výběrem z projektů realizovaných metodou vrtání s výplachem s troubami z tvárné litiny a má poskytnout přehled o možnostech a našich bohatých zkušenostech s takovými stavebními projekty. 65 Vnitrky_ok.indd 65 10.11.2008 12:26:16 Horizontální vrtání s výplachem 5.5 Seznam literatury [5.1] Nöh, H.: Shybka pod řekou Mosel (Kinheim), bezvýkopová pokládka potrubí z tvárné litiny pomocí FlowTex – vrtací techniky GUSSROHRTECHNIK 30 (1995) str. 25 [5.2] Hofmann, U. a Langner, T.: Zatažení trubního řadu v celkové délce 432 m DN 500 pomocí řízeného horizontálního vrtání s výplachem – důležitý příspěvek k ochraně životního prostředí ve městě Oranienburk GUSSROHRTECHNIK 32 (1997) str. 5 [5.3] Fitzthum, U.; Jung, M. a Landrichter, W.: Speciální stavební práce : 1100 m dlouhé potrubí z tvárné litiny DN600 realizované bez zásahu do povrchu pozemků (Fürth) GUSSROHRTECHNIK 35 (2000) str. 33 [5.4] Renz, M.: Rekordní premiéra realizace potrubí z tvárné litiny DN 700 pomocí horizontální technologie vrtání (Holansko) GUSSROHRTECHNIK 37 (2003) str. 36 [5.5] DVGW pracovní list GW 321: Technologie řízeného horizontálního vrtání s výplachem pro plynovodní a vodovodní potrubí – Požadavky, zajištění kvality a zkoušky 66 Vnitrky_ok.indd 66 10.11.2008 12:26:16 Seznam literatury [5.6] DVGW pracovní list GW 301: Kvalifikační kritéria pro stavební firmy zabývající se pokládkou potrubí, červenec 1999 [5.7] DVGW pracovní list GW 302: Kvalifikační kritéria pro firmy provádějící bezvýkopovou pokládku nových potrubí a rehabilitaci potrubí, která nejsou v provozu, září 2001 [5.8] DVGW pracovní list GW 329: Odborný dohled a odborný personál pro řízené horizontální vrtání s výplachem; plán výuky a zkoušek, květen 2003 [5.9] DIN EN 15542: Trouby, tvarovky a příslušenství z tvárné litiny – obal z cementové malty u trub – požadavky a zkušební metody, září 2006 [5.10] DIN 30675-2: Vnější protikorozní ochrana potrubí uložených v zemi; ochranná opatření a oblasti použití potrubí z tvárné litiny, duben 1993 [5.11] Renz, M.: Premiéra řízené horizontální technologie vrtání vtažením trub z tvárné litiny DN400 smontované v celku (Holansko) GUSSROHRTECHNIK 40 (2006) str. 13 [5.12] DVGW pokyn W 401: Doporučení pro rozhodování při rehabilitaci vodovodních sítí 67 Vnitrky_ok.indd 67 10.11.2008 12:26:16 Technologie raketového pluhu 6. Montáž trub z tvárné litiny pomocí technologie raketového pluhu 6.1 Obecný úvod Už delší dobu se v extravilánu budují v místech bez infrastruktury nebo jiných překážek trasy kabelových vedení a plastových trubních vedení z cívky pomocí pluhování. Bývá tomu tak především podél zemědělských komunikací na okraji zemědělsky využívaných ploch. V roce 2000 byla tato technologie v rámci výzkumného projektu poprvé úspěšně vyzkoušena s troubami z tvárné litiny a od té doby byla propracována do podoby standardní technologie, která je nyní upravována i technickými směrnicemi DVGW a DWA. Při montáži trub z tvárné litiny se uplatňuje pluhování s následným zatahováním podle ATV-DVWK směrnice M 160 [6.1] a DVGW pracovní list GW 324 (návrh 6/06) [6.2]. 6.2 Popis metody Rozšiřovací těleso, připomínající svým tvarem raketu, umístěné na dolním konci pluhu vytváří dutinu. Do této dutiny se současně vtahuje potrubní řad připojený k rozšiřovacímu tělesu. Obrázek 6.1 ukazuje princip této metody. Prozatím byla použita u jmenovitých světlostí DN 80 až DN 300. Nutná strojní technika je tvořená jedním tažným vozidlem (obrázek 6.2) a pluhem (obrázek 6.3). Aby byla zachována niveleta trasy potrubí v případech, kdy se mění profil terénu, lze hydraulicky řídit hloubku zanoření radlice pluhu. Potrubní řad s jištěnými spoji Raketový pluh Tažné vozidlo Naviják Startovací jáma Rozšiřovací Signalizační páska těleso Radlice pluhu Tažné lano Kotva Obrázek 6.1 Metoda raketového pluhu 68 Vnitrky_ok.indd 68 10.11.2008 12:26:16 Popis metody Obrázek 6.2 Tažné vozidlo Obrázek 6.3 Pluh na trajleru Obrázek 6.4 Tažné vozidlo s ocelovým lanem Pluh se pomocí ocelového lana (obrázek 6.4) spojí s tažným vozidlem, které kvůli vyrovnání tažných sil může zapustit kotvu. Vedení trub z tvárné litiny spojených spoji jištěnými proti podélnému posuvu se předem smontuje a položí podél trasy. Následně se potrubní řad navěsí na rozšiřovací těleso (obrázek 6.5) a přes startovní jámu se šikmou stěnou (obrázek 6.6) se zatahuje do zeminy (obrázek 6.7). Délka startovní jámy závisí na možnostech úhlového odklonění násuvných hrdel se spoji jištěnými proti podélnému posuvu. Obrázek 6.6 Startovací jáma Obrázek 6.5 Rydlo pluhu s rozšiřovacím tělesem Obrázek 6.7 Zatahování 69 Vnitrky_ok.indd 69 10.11.2008 12:26:16 Technologie raketového pluhu 6.3 Vnější povrchová ochrana Při použití technologie raketového pluhu hraje vnější povrchová ochrana trub významnou roli, neboť spojený potrubní řad je do země zatahován zpravidla bez kluzných prostředků (bentonit apod.). Protože přesné poměry půdního profilu zpravidla nejsou známy, je nutné použít trouby s takovou vnější povrchovou ochranou, která odolá i vysoké zátěži a zůstane i při extrémním mechanickém zatížení nepoškozená, a neohrozí tak životnost potrubí. U trub z tvárné litiny se pro tyto účely používá obal z plasticky modifikované cementové malty (obrázek 6.8) podle DIN EN 15 542 [6.3]. Pro překrytí hrdlových spojů se používá smršťovací materiál z PE (obrázek 6.9) podle DIN 30 672 [6.4] s dodatečným plechovým límcem (obrázek 6.10), který slouží jako mechanická ochrana smršťovacího materiálu během zatahování, nebo CM-ochranná pryžová manžeta s mechanickou ochranou límcem z ocelového plechu. Obal z cementové malty Vyložení z cementové malty Tvárná litina Zinkový povlak Obrázek 6.8 Obal z plasticky modifikované cementové malty Obrázek 6.9 Překrytí spoje Obrázek 6.10 Límec z ocelového plechu 70 Vnitrky_ok.indd 70 10.11.2008 12:26:16 Vnější povrchová ochrana, spoje, tažné síly, poloměry zakřivení 6.4 Spoje U metody raketového pluhu se používají násuvná hrdla se spoji BLS® jištěnými proti podélnému posuvu (obrázek 6.11).V oblasti jmenovitých světlostí DN 80 až DN 250 se spoj BLS® doplňuje kvůli maximalizaci přenosu tažné síly o přídavný segment pro vysoká zatížení (obrázek 6.12). Pojistka Pravý segment Levý segment Přídavný segment pro vysoká zatížení Obrázek 6.11 Spoj BLS® Obrázek 6.12 Spoj s přídavným segmentem pro vysoká zatížení 6.5 Přípustné tažné síly a minimální poloměry zakřivení Přípustné tažné síly a minimální poloměry zakřivení uvádí DVGW v pracovním listu GW 324 (návrh 6/06) a ATV ve směrnici ATV-DVWK-M 160 (tabulka 1) resp. viz tabulka 2.1 v kapitole 2. Spoj VRS uváděný v pracovním listu DVGW a směrnici ATV-DWA přitom odpovídá, pokud jde o konstrukci jistících segmentů na 100 procent násuvnému hrdlovému spoji BLS®. Obrázek 6.13 Tažná hlava BLS® 71 Vnitrky_ok.indd 71 10.11.2008 12:26:16 Technologie raketového pluhu 6.6 Oblasti použití a výhody technologie Technologie raketového pluhu je zvlášť vhodná pro montáž potrubních vedení v extravilánu a ochranných pásmech vodních zdrojů. Křížení s malými, nehlubokými vodními toky a použití na svazích nepředstavují pro tuto technologii žádný technický problém. Je rovněž možné zatahování pod hladinou spodní vody. Povrch terénu musí být nezpevněný a v trase se nesmějí vyskytovat žádné větší překážky. Přesná poloha křižujících vedení musí být předem známa. Metoda raketového pluhu se skvěle hodí pro půdy, ve kterých vytváří radlice pluhu snadno prostor pro kontinuální ukládání porubí. Mezi takové půdy patří smíšené půdy ze směsi štěrku a jílu, štěrku a hlíny, písku a jílu, písku a hlíny. Spolu se zatahovaným potrubím lze současně zabudovávat další chráničky, kabely a signalizační pásky (obrázek 6.14). K vyplnění kruhového prostoru nebo ke snížení třecích sil lze použít bentonitovou suspenzi. Jednotlivé potrubní řady se mezi sebou spojují U-kusy (obrázky 6.15 a 6.16). Obrázek 6.14 Potrubí, chránička a signalizační páska Obrázek 6.15 Spojení potrubních řadů Obrázek 6.16 Spojení pomocí U-kusu Obrázek 6.17 Povrch terénu po zatažení 72 Vnitrky_ok.indd 72 10.11.2008 12:26:16 Oblasti použití, výhody, reference Deformace terénu po zatažení potrubí (obrázek 6.17) jsou urovnány. Dalšími výhodami raketového pluhu jsou: • nízké náklady na pokládku oproti konvenčnímu způsobu pokládky • rychlost • není zapotřebí sejmout ornici • malá šířka stavebního pruhu (do cca šesti metrů) • nedochází k mísení půd • hloubka pokládky do dvou metrů. Vyzvednout je třeba dosažitelnou rychlost pokládky: zpravidla se pohybuje mezi dvěma až sedmi metry za minutu. Tabulka 6.1 obsahuje několik projektů výstavby potrubí realizovaných v posledních letech metodou raketového pluhu Tabulka 6.1:Výběr z referencí „Zapluhovávání trub z tvárné litiny“ Poř. č. Místo Jmenovitá světlost Laue-Poßdorf (u Delitzsche) 200 2 Impfingen 150 797 m 3 Hergenstadt 150 2.500 m 4 Untersollbach 150 2.037 m 1 Délka 1.248 m 73 Vnitrky_ok.indd 73 10.11.2008 12:26:17 Technologie raketového pluhu 6.7 Seznam literatury [6.1] DVGW pracovní list GW 324 (Návrh 6/06) – Frézování a pluhování pro plynovodní a vodovodní potrubí; požadavky, zajištění kvality a zkoušky [6.2] ATV-DVWK směrnice M 160 Frézování a pluhování pro pokládku kanalizačních potrubí, říjen 2003 [6.3] DIN EN 15542: Trouby, tvarovky a příslušenství z tvárné litiny – obal z cementové malty u trub – požadavky a zkušební metody, září 2006 [6.4] DIN 30672: Organické povlaky pro antikorozní ochranu potrubí položených v půdách a vodách pro trvalé provozní teploty do 50° C bez katodické protikorozní ochrany – pásky a smršťovací materiály, prosinec 2000 74 Vnitrky_ok.indd 74 10.11.2008 12:26:17 Seznam literatury 75 Vnitrky_ok.indd 75 10.11.2008 12:26:17 Relining dlouhých úseků 7. Obnova zásobovacích potrubí a potrubí pro odpadní vody metodou reliningu s troubami z tvárné litiny 7.1 Obecný úvod Při obnově potrubních sítí pomocí reliningu se nové potrubí vtahuje nebo vtlačuje do stávajícího potrubí. S tím je vždy spojeno zmenšení hydraulického profilu potrubí. Při reliningu s troubami z tvárné litiny závisí zmenšení průměru stávajícího potrubí na vnějším průměru hrdla nového potrubí. Hydraulická kapacita potrubí se snižuje. To je zčásti kompenzováno hladkým vnitřním povrchem (nižší drsnost stěn) nového potrubí. Stará potrubí mají uvnitř často usazeniny a drsnost jejich stěn je proto velká. Relining lze použít pro rozvody pitné vody, užitkové vody, tlaková a gravitační kanalizační potrubí. V Evropě spotřeba pitné vody obyvatelstvem a průmyslem klesá. Zmenšení hydraulického profilu potrubí proto provozovatelům často přináší výhody. Opět se zvýší rychlost průtoku vody a zkrátí se doba setrvání pitné vody v potrubí, čímž se omezuje nebezpečí vzniku hygienických problémů. Také u kanalizačních potrubí se použitím reliningu zvyšuje rychlost průtoku, čímž se v mnoha případech sníží tvorba usazenin z pevných látek transportovaných odpadní vodou. Z důvodů sedimentace je třeba kanalizace v relativně krátkých intervalech čistit tlakovou vodou nebo ježky. U všech potrubních vedení, jejichž směr se nemění v příliš krátkých vzdálenostech nebo na nichž nejsou v příliš krátkých rozestupech umístěny přípojky, je obnova metodou reliningu vždy ekonomičtější než obnova pokládkou nového potrubí v otevřeném výkopu.To platí zejména pro trasy pod zpevněnými povrchy (např. dopravní komunikace) nebo v zastavěných oblastech. 76 Vnitrky_ok.indd 76 10.11.2008 12:26:17 Popis metody, vtahování 7. 2 Popis metody Trouby z tvárné litiny podle ČSN EN 545 [7.1] nebo ČSN EN 598 [7.2] jsou při reliningu vtahovány nebo vtlačovány do starého potrubí. Důležitá je přitom dobrá příprava původního potrubí. U projektů realizovaných v minulosti se ukázalo, že při dobré přípravě původního potrubí – odstranění inkrustací (obrázek 7.1), vyplnění spár v hrdlech ve spodní části trouby, nanesení kluzného prostředku do dna trouby atd. – se dá dosáhnout hodnoty tření μ < 1,0. Prostor mezi starou a novou troubou se zpravidla vyplňuje alkalickým materiálem. Pokud se postupuje tímto způsobem, postačují trouby z tvárné litiny s vnější povrchovou ochranou tvořenou zinkovým povlakem a krycí vrstvou (obrázek 7.2). V opačném případě je třeba použít trouby s obalem z cementové malty. Obrázek 7.1 Vysokotlaké čištění starého potrubí Obrázek 7.2 Vyplnění prostoru mezi troubami 7.2.1 Vtahování Při vtahování je nutné použít jištěné násuvné hrdlo se spojem BLS® s jisticí komorou proti podélnému posuvu (obrázek 7.3). Obrázek 7.3 Řez násuvným hrdlem s jištěným spojem BLS® DN 80 až 500 a DN 600 až DN 1000 77 Vnitrky_ok.indd 77 10.11.2008 12:26:17 Relining dlouhých trub Maximální dovolené tažné síly se řídí typovými zkouškami podle ČSN EN 545 pro pružné hrdlové spoje jištěné proti podélnému posuvu. Podle hodnot dovolených provozních tlaků PFA a PMA uváděných v této normě se vypočítá přípustná tažná síla podle vzorce Ptyp = 1,5 x PFA + 5 barů, která se sníží o bezpečnostní koeficient S = 1,1. U typových zkoušek se vychází z nejnepříznivějších rámcových podmínek. Těmi jsou např.: • těsnost spojů s největším možným vrcholovým zatížením • těsnost spojů s maximálním úhlovým odkloněním • těsnost spojů při dynamickém vnitřním tlaku 24.000 tlakovými cykly mezi PMA a (PMA-5) Takto zjištěné dovolené tažné síly jsou uvedeny v pracovních listech DVGW GW 321 [7.3], GW 322 [7.4] a směrnici DVGW GW 323 [7.5]. Dovolené tažné síly, maximální možné úhlové odklonění hrdlových spojů BLS® a možný minimální poloměr uvádí tabulka 2.2 v kapitole 2. Vyšší hodnoty jak provozního tlaku, tak tažné síly jsou možné např. při zvýšení třídy tloušťky stěny. Při úhlovém odklonění ≤ 0,5° v hrdle lze udávané hodnoty tažných sil zvýšit o dalších 50 kN. Osvědčilo se zatahování nové větve potrubí pomocí tažných tyčí (obrázek 7.4). Další informace naleznete v [7.6]. Zatahování pomocí navijáku a ocelového lana se stejně jako použití třecích spojů jištěných proti podélnému posuvu nedoporučuje. K zatahování nového řadu potrubí je vždy zapotřebí tažná hlava. Ta je zhotovena podle násuvného hrdla BLS® (obrázek 7.5). Obrázek 7.4 Trouba s tažnou hlavou a tažnými tyčemi Obrázek 7.5 Tažná hlava BLS® 78 Vnitrky_ok.indd 78 10.11.2008 12:26:17 Popis metody, vtlačování Zhotovitelé, kteří provádějí montáž potrubí, si mohou tažné hlavy zapůjčit u výrobce trub Buderus Giesserei Wetzlar GmbH. Při obnově potrubí metodou reliningu jsou vždy zapotřebí minimálně dvě stavební jámy. Jejich velikost závisí od použitého tažného zařízení. Pokud vycházíme z délky trouby šest metrů, měla by být montážní jáma dlouhá nejméně osm metrů. Šířka montážní jámy se řídí jmenovitou světlostí pokládaných trub (obrázek 7.6). Obrázek 7.6 Stavební jáma 7.2.2 Vtlačování Při vtlačování jsou trouby z tvárné litiny s násuvnými hrdly se spoji TYTON® nejištěnými proti podélnému posuvu vtlačovány do původního potrubí. Axiální tlačná síla je přitom přenášena přes čelní plochu násuvného konce do dna hrdla TYTON®. Jelikož jsou násuvné konce trub zkosené (mají zaoblené hrany), není přenos axiální tlačné síly přes celý profil tloušťky stěny (obrázek 7.7). Dále je třeba zohlednit nejmenší možný vnější průměr trouby podle ČSN EN 545. Pevnost v tlaku činí u tvárné litiny σP = 550 N/mm2. Bez započítání bezpečnostního koeficientu je tedy možná tlačná síla P = σP x Astěna, přičemž Astěna je plocha profilu litinové stěny, přes niž je síla přenášena. P = σ P x A stěna Obrázek 7.7 Přenos síly při vtlačování 79 Vnitrky_ok.indd 79 10.11.2008 12:26:18 Relining dlouhých úseků Tento teoretický výpočet ovšem v žádném případě nelze použít jako dovolenou tlačnou sílu. Při zohlednění daných rámcových podmínek, jako je dovolené úhlové odklonění spojů, drsnost stěny původního potrubí, může vyplynout nutnost použití koeficientu bezpečnosti. Tabulka 7.1 Výpočet teoretické tlačné síly DN d1 [mm] Třída tloušťky stěny smin [mm] dov.σ = [N/mm2] Fdov. [kN] 80 98 K 10 4,7 550 100 118 K 10 4,7 550 265 324 125 144 K9 4,7 550 400 150 170 K9 4,7 550 477 200 222 K9 4,8 550 666 250 274 K9 5,2 550 1010 300 326 K9 5,6 550 1426 350 378 K9 6 550 1913 400 429 K9 6,4 550 2465 500 532 K9 7,2 550 3787 600 635 K9 8 550 2146 700 738 K9 8,8 550 3499 800 842 K9 9,6 550 5141 900 945 K9 10,4 550 7060 1000 1048 K9 11,2 550 9262 Uvedená tlačná síla neobsahuje koeficient bezpečnosti.Ten je třeba zvolit podle místních podmínek a konzultovat s naším technickým. Příklad: DN 900, tloušťka stěny K 9, Astěna = 12.836 mm² Tlačná síla bez započítání bezpečnostního koeficientu. P = σD ⫻ Astěna = 550 N/mm² x 12.836 mm² = 7060 kN Při předpokládané délce řadu 200 m, DN 900, tloušťce stěny K 9, by hmotnost řadu činila 64.000 kg (64 t). Při koeficientu tření μ = 1,0 by bylo zapotřebí tlačné síly 640 kN. Teoreticky maximální dovolená tlačná síla, Fdov. činí naproti tomu 7060 kN (srov. tabulka 7.1) 80 Vnitrky_ok.indd 80 10.11.2008 12:26:18 Popis metody, vtlačování Obrázek 7.8 Vtlačování trouby V [7.7] a [7.8] naleznete informace o projektech, v nichž byla použita výše popisovaná metoda reliningu (obrázek 7.8). Dovolené tlačné síly pro trouby z tvárné litiny jsou v současné době stanoveny příslušným pracovním listem DVGW GW 320-1 nacházejícím se toho času ve stádiu návrhu [7.11]. V případě použití této metody doporučujeme pro stanovení dovolené tlačné síly vždy kontaktovat naše technické oddělení. Při vtlačování se vždy vtlačuje násuvný konec do hrdla naposledy položené trouby. Násuvný konec první položené trouby je třeba opatřit středicí hlavou (obrázek 7.9). Tu může k zapůjčení poskytnout výrobce trub Buderus Giesserei Wetzlar GmbH. Stejně jako u zatahování jsou zapotřebí nejméně dvě stavební jámy. Velikost tlačné a montážní jámy závisí na délce trub (obvykle šest metrů), použitého tlačného zařízení a jmenovité světlosti pokládaných trub. Velikost cílové jámy závisí na jmenovité světlosti a event. dalšího výstrojení. Obrázek 7.9 Středicí hlava s čelistmi 81 Vnitrky_ok.indd 81 10.11.2008 12:26:18 Relining dlouhých trub 7.3 Vnější povrchová ochrana Jestliže je volný mezikružní prostor mezi původním potrubím a novým potrubím vyplňován alkalickým materiálem, stačí pro trouby vnější povrchová ochrana se zinkovým povlakem s krycí vrstvou. Pokud volný mezikružní prostor nebude vyplněn, doporučujeme použít trouby s obalem z cementové malty (OCM/ZMU) podle DIN EN 15 542 [7.9]. Hrdlové spoje jsou chráněny CM-ochrannou pryžovou manžetou nebo manžetou ze smršťovacího PE materiálu podle DIN 30 672 [7.10]. Na hrdlové spoje se při vtahování a vtlačování navíc nasazuje mechanická ochrana (obrázek 7.10). Obrázek 7.10 Trouba z tvárné litiny s OCM/ ZMU, hrdlo se smršťovací manžetou a mechanickou ochranou 7.4 Výhody trub z tvárné litiny Trouby z tvárné litiny snesou velké zatížení. Mechanickými vlastnostmi trub je zajištěno, že silám, které na trouby působí zvenčí i zevnitř, odolá potrubí z tvárné litiny položené metodou reliningu stejně dobře jako nové potrubí položené v otevřeném výkopu. Tato skutečnost je nezávislá na stavu, vlastnostech a stabilitě starého potrubí. Toto není u reliningu plastových trub vždy zaručeno. Ekonomická výhoda litinových trub vyplývá z rychlé a bezpečné montáže násuvných hrdlových spojů TYTON®. Podle druhu a jmenovité světlosti potrubí je při použití ocelových trub a i u plastových trub nutné spoje svařovat. To je zpravidla časově velmi náročné. Během svařování mají ostatní pracovníci stavby přestávku, všechny stroje a ostatní zařízení stojí. Pro trouby Buderus z tvárné litiny navíc hovoří dlouhá technická životnost. 82 Vnitrky_ok.indd 82 10.11.2008 12:26:21 Vnější povrchová ochrana, výhody, reference 7.5 Reference Poř. č. Místo Rok Původní potrubí Nové potrubí Délka Metoda 1 Berlín 2003 DN 1000 AZ DN 800 GGG 160 Vtahování 2 Berlín 2005 dvojité potrubí 2x DN 1000, GG a ocel 2x DN 800 GGG 2x 1100 Vtlačování 3 Berlín 2005 DN 1000 ocel DN 800 GGG 300 Vtlačování 4 Lipsko 2004 DN 1100 GG DN 900 GGG 372 Vtlačování 5 Lipsko dálkové potrubí 2005 DN 1100 GG DN 900 GGG 354 Vtlačování 6 FWV ElbaueOstharz Güsten 2006 DN 1000 ŽB DN 800 GGG 762 Vtahování 83 Vnitrky_ok.indd 83 10.11.2008 12:26:21 Relining dlouhých úseků 7.6 Seznam literatury [7.1] ČSN EN 545 Trubky, tvarovky a příslušenství z tvárné litiny a jejich spojování pro vodovodní potrubí – požadavky a zkušební metody [7.2] ČSN EN 598 Trubky, tvarovky a příslušenství z tvárné litiny a jejich spojování pro kanalizační potrubí – požadavky a zkušební metody [7.3] DVGW-pracovní list GW 321 Technologie řízeného horizontálního vrtání s výplachem pro plynovodní a vodovodní potrubí – Požadavky, zajištění kvality a zkoušky [7.4] DVGW-pracovní list GW 322-1 Bezvýkopová obnova plynových a vodovodních potrubí – část 1: Metoda vtahování a vtlačování – požadavky, zajištění kvality a zkoušky [7.5] DVGW-směrnice GW 323 Bezvýkopová obnova plynovodních a vodovodních potrubí metodou berstliningu; požadavky, zajištění kvality a zkoušky 84 Vnitrky_ok.indd 84 10.11.2008 12:26:21 Seznam literatury [7.6] Rink, W.: Relining realizovaný troubami z tvární litiny DN 800 [7.7] Schnitzer, G.; Simon, H. a Rink, W.: Relining DN900 v Lipsku [7.8] Bauer, A.; Simon, H. a Rink, W.: Obnova požárního potrubí DN1100 reliningem potrubí DN900 GUSSROHRTECHNIK 40 (2006), str. 28 [7.9] EN 15542: Trouby, tvarovky a příslušenství z tvárné litiny – obal z cementové malty u trub – požadavky a zkušební metody, září 2006 [7.10] DIN 30672: Organické povlaky protikorozní ochrany potrubí položeného v půdách a pod vodou pro trvalé provozní teploty do 50° C bez katodické protikorozní ochrany – pásky a smršťovací materiály, prosinec 2000 [7.11] DVGW- pracovní list GW 320-1 (návrh) Obnova plynovodních a vodovodních potrubí zatahováním trub s mezikružním prostorem 85 Vnitrky_ok.indd 85 10.11.2008 12:26:21 Řízené vrtání s chráničkou 8. Pokládka řízeným vrtáním s chráničkou 8.1 Obecný úvod Zajímavá varianta bezvýkopové pokládky nového potrubí z tvárné litiny byla předvedena v roce 2006 na veletrhu Wasser Berlin [8.1]: pomocí razicího zařízení pro mikrotunelování byl proveden řízený pilotní vrt o délce asi 70 metrů ústící do cílové jámy. V druhém kroku byl vrt rozšířen na 480 milimetrů zatlačováním chráničky a odstraněním zeminy vrtacím a dopravním šnekovým zařízením. V třetím kroku byla chránička vytahována při současném zatahování jednotlivých trub z tvárné litiny. Dosažená přesnost této metody je tak vysoká, že jsou splněny i vysoké požadavky kladené návrhem pracovního listu DWA A 125 [8.2] na gravitační kanalizace. 8.2 Popis metody Prvním krokem je provedení pilotního vrtu. Razící zařízení je ze startovací šachty vtlačováno stlačitelnou půdou do cílové jámy. Pomocí optického zaměřovače, řízené hlavy, teodolitu s CCD kamerou a monitorem je dosaženo přesného řízení a neustálé kontroly směru a sklonu vrtu (obrázek 8.1). 1. protlačování OK terén Startovací šachta Bohrtec BM 400 Cílová šachta Pilotní vrt Obrázek 8.1 Krok 1: Pilotní vrt 86 Vnitrky_ok.indd 86 10.11.2008 12:26:21 Popis metody V druhém kroku se pilotní vrt rozšíří protlačením ocelové chráničky s vnějším průměrem 420 milimetrů (obrázek 8.2). Pomocí ocelových chrániček se trubky pilotního vrtu tlačí do cílové šachty, tam se demontují a uloží.Vytěžený materiál, který vznikne při rozšiřování vrtu, se dopravuje šnekovým dopravníkem, který je tvořen metr dlouhými díly, zpátky do startovní šachty. Materiál se hromadí v zásobníku a zvedacím zařízením se vyzvedává a vysypává do kontejneru k odvozu (obrázek 8.3). Obrázek 8.2 Spouštění chráničky 2. Vtlačování chráničky OK terén Startovací šachta Bohrtec BM 400 Vyvrtaná zemina Cílová šachta Chránička Ø 420 včetně hadice pro bentonit Dopravní šnek Obrázek 8.3 Krok 2: Vtlačování chráničky 87 Vnitrky_ok.indd 87 10.11.2008 12:26:22 Řízené vrtání s chráničkou V třetím kroku se do cílové šachty spustí první nová trouba GGG DN 300 se spojem BLS® (obrázek 8.4) a napojí se na tažnou hlavu chráničky. Chráničky s axiálně pevnými spoji jsou nyní zatahovány zpět do startovací šachty; zde jsou demontovány společně s dopravním šnekem.Všechny další litinové trouby jsou během velmi krátké doby napojeny na předchozí zataženou troubu (obrázky 8.5 a 8.6). Tažná hlava je vybavena zařízením pro měření tažné síly.Tažná síla je měřena a zdokumentována pro každý zatahovaný úsek potrubí. 3. Zatahování litinové trouby Startovací šachta Bohrtec BM 400 OK terén Chránička Ø 420 Cílová šachta GGG DN 300 Tažná hlava Zařízení na měření tažné síly Chránička a nové litinové trouby musejí mít spoje jištěné proti podélnému posuvu Obrázek 8.4 Krok 3:Zatahování nových litinových trub Obrázek 8.6 Napojování nové trouby Obrázek 8.5 Spouštění trouby do cílové šachty 88 Vnitrky_ok.indd 88 10.11.2008 12:26:23 Vnější povrchová ochrana, spoje, ostatní 8.3 Vnější povrchová ochrana Vnější povrchová ochrana trub z tvárné litiny je u této metody tvořena plasticky modifikovanou cementovou maltou (OCM/ZMU) podle DIN EN 15 542. Místo spojů je opatřeno uzavřenou smršťovací manžetou. Neměly by se používat smršťovací manžety z pásového materiálu. 8.4 Spoje Jelikož je nová litinová trouba u řízeného protlaku zatahována, je i v tomto případě nutné použít jištěný spoj BLS®. Přípustné tažné síly a provozní tlaky pro spoje BLS® jsou uvedeny v kapitole 2, tabulce 2.1. Díky větší velikosti chráničky se ovšem nemusí počítat s příliš velkými tažnými silami. 8.5 Ostatní Jednotlivé úseky potrubí mohou být následně spojeny v montážních jámách (původní startovní a zatahovací jámy) pomocí standardních tvarovek. Aby mohlo být potrubní vedení kompletně zajištěno proti podélnému posuvu, jsou k dispozici hrdlové přesuvky U-kusy s jištěnými spoji BLS® (obrázek 8.7). Pro tlakové zkoušky jsou úseky potrubí uzavřeny přírubovými tvarovkami F-kusy a EU-kusy s jištěnými spoji BLS® (obrázky 8.8, 8.9 a 8.10). Ukončení pak není nutné opírat o bloky. Velikost vnějšího průměru chráničky 420 milimetrů vytváří prostor pro hrdlo litinové trouby průměru 420 milimetrů. Vnější průměr těla litinové trouby činí včetně obalu z cementové malty cca 336 milimetrů. Obrázek 8.7 U-kus BLS® Obrázek 8.8 EU-kus BLS® 89 Vnitrky_ok.indd 89 10.11.2008 12:26:25 Řízené vrtání s chráničkou Takto vzniklá mezera o velikosti asi 40 milimetrů se vyplní dle typu půdy sama. K ovlivnění povrchu v důsledku sedání zatím nedošlo. Tato metoda je technicky vyzrálá. Kombinuje známé a v oblasti staveb kanalizačních potrubí osvědčené postupy řízeného protlaku se zatahováním trub z tvárné litiny jištěných proti podélnému posuvu. Doprava a životní prostředí jsou omezovány jen nepatrně. Tato metoda pokládky se jeví jako velmi ekonomická vzhledem ke krátké délce výstavby, k minimalizaci stavebních prací (jako jsou např. hloubení výkopů, přechodné uskladnění zeminy, odvoz a dovoz zeminy a obnovení povrchu), a dále k nenarušování přilehlé infrastruktury a nízkým emisím. Obrázek 8.9 F-kus BLS® Obrázek 8.10 P-zátka BLS® 90 Vnitrky_ok.indd 90 10.11.2008 12:26:25 Seznam literatury 8.6 Seznam literatury [8.1] Richter, D. und Rau, L.: Bezvýkopové technologie realizace tlakového potrubí DN300 řízeným vrtáním s chráničkou GUSSROHRTECHNIK 40 (2006), str. 52 [8.2] DWA pracovní list – A 125 Protlak trub, 09/96 91 Vnitrky_ok.indd 91 10.11.2008 12:26:26 Ekonomické posouzení bezvýkopových technologií 9. Ekonomické posouzení bezvýkopových technologií Běžně se u nás považuje za ekonomickou taková technologie pokládky trub, která nabízí položení potrubí za nejnižší cenu. Tento pohled jen velmi zřídka zohledňuje náklady na provoz a údržbu potrubí, nemluvě o nákladech na jeho obnovu po uplynutí regulérní doby životnosti. Dnes již interpretují odborné komentáře např. v Německu požadavek Zadávacího a smluvního řádu pro stavební práce (VOB/A) § 23 č. 2, podle nějž je třeba zkoumat nabídky z ekonomického hlediska, takto: Ekonomické posouzení nabídek úzce souvisí s technickým posouzením. Přiměřená cena je dána nejvýhodnějším poměrem mezi cenou a užitnými vlastnostmi hotového díla, při zohlednění provozní životnosti, nákladů na provoz a údržbu, jakož i dalších aktuálních i neaktuálních nákladů. Ve VOB/A § 25, č. 3, odst. 2 a 3 se dokonce říká: „… při posuzování přiměřenosti je třeba zohlednit ekonomičnost stavebního postupu, zvolená technická řešení a ostatní výhody provedení.“ „…zakázka by měla být přidělena té nabídce, která při zohlednění všech hledisek jako např. cena, dodací lhůta, provozní a následné náklady, způsob zhotovení, rentabilita nebo technická hodnota vychází jako nejekonomičtější. Nejnižší nabízená cena není sama o sobě rozhodující.“ [9.1]. Dodnes se zpravidla neposuzují ty náklady, které výstavba potrubí způsobí v jeho okolí a které veřejnost v podobě dopravních omezení, hlukového zatížení a znečištění životního prostředí mlčky snáší bez vyhlídky na to, že za to bude nějak odškodněna. Z tohoto hlediska je tedy stěží možné férově srovnávat bezvýkopovou a otevřenou technologii z finančního hlediska, jelikož veřejností nesené „sociální“ náklady sice lze vyčíslit, ale nejsou při udělování zakázek zohledňovány. Pokud ovšem výstavbu potrubí v otevřeném výkopu zatížíme těmito stavebně-technickými náklady, pak mají bezvýkopové technologie čím dál větší naději na úspěch. Množství dnes již velmi vyspělých variant technologií umožňuje vybrat pro každý projekt vhodný a ekonomický postup. 92 Vnitrky_ok.indd 92 10.11.2008 12:26:26 Ekonomické posouzení bezvýkopových technologií Nároky provozovatelů vodovodních sítí na záruku bezpečnosti provozu např. v Německu jsou řešeny ve směrnici DVGW W 409 „Dopady stavebních technologií a způsobu provádění stavby na hospodárnost provozu a údržbu rozvodných vodovodních sítí (operativní náklady na sítě)“ [9.2]. U výstavby potrubí v otevřeném výkopu se uvádějí následující zkušenosti: Stávající podzemní vedení jsou vidět. Tlakové zkoušky a zaměření potrubí lze provádět „pod vizuální kontrolou“. Všechny trubní spoje lze před zásypem ještě jednou vizuálně zkontrolovat. Po dobu výstavby lze připojit dodatečné hydranty nebo přípojky. V případě netěsnosti potrubí lze u plně nezasypaného potrubí snadněji zjistit místo průsaku. Plánované výškové a horizontální lomy trasy lze při stavbě korigovat. U bezvýkopových technologií uvádí směrnice W 409 potřebné nároky na stavební dozor a kontrolu kvality. V současné době se prosazuje zkušenost, že bezvýkopová technologie obnovy stávajícího potrubí a realizace nového potrubí jsou obecně ekonomičtější než klasické otevřené technologie. To se potvrzuje ve výběrových řízeních vypisovaných na projekty výstavby potrubí. Např. zveřejní-li se srovnání klasického otevřeného a bezvýkopového způsobu výstavby viz. tabulka 9.1. 93 Vnitrky_ok.indd 93 10.11.2008 12:26:26 Ekonomické posouzení bezvýkopových technologií Klasická technologie Délka potrubí 100% 100% Rozsah zemních prací 100% 15% Délka výstavby 100% 30% Náklady 100% 50 - 70% Provozní životnost 100% 70 - 100%* Šetření přírodních zdrojů Hluk, životní prostředí, omezení * Bezvýkopová technologie 20% 100% 80% Nehmotný morální zisk (užitek) Podle druhu trubního materiálu Tabulka 9.1 Celkové srovnání klasického otevřeného a bezvýkopového způsobu výstavby [9.1] Přibližné srovnání stavebních nákladů bezvýkopových technologií obnovy sítí s klasickým otevřeným způsobem realizace rovněž ukazuje výrazný potenciál úspor při volbě bezvýkopové technologie (tabulka 9.2). Klasická stavba Bezvýkopová stavba Berstlining 100% 70% Raketový pluh Vtlačování/ vtahování 70% 80% Relining S mezikružím 60% Tabulka 9.2: Hrubé srovnání nákladů stavebních postupů [9.1] Větší projekt obnovy kanalizace realizovaný ve Friedrichshafenu metodou berstliningu vyčíslil snížení nákladů oproti konvenčnímu provedení o 34 procent a potvrdil tak údaje uváděné v [9.1] [9.3]. Výměna 800 metrů potrubí DN 400 troubami z tvárné litiny stejné světlosti pomocí statického berstliningu přinesla 22procentní úsporu nákladů [9.4]. Bezvýkopové technologie narážejí na své ekonomické hranice tehdy, pokud četnost domovních přípojek překročí určitou míru, protože pak nepoměrně narůstají náklady na zemní práce a obnovu povrchu [9.5]. Pro zajištění kvality provedení bezvýkopově pokládaných nebo obnovovaných potrubí pitné vody vypracoval DVGW v posledních letech rozsáhlé technické směrnice v podobě řady GW 321-4. Pro běžné postupy bezvýkopové pokládky a obnovy existují 94 Vnitrky_ok.indd 94 10.11.2008 12:26:26 Ekonomické posouzení bezvýkopových technologií kvalitativní parametry a jsou stanoveny mezní hodnoty a předpisy. Směrnice DVGW W 409 vyzvedává mimořádný vliv, který má výběr trubního systému v souvislosti s výběrem stavebního postupu. Jsou uváděny tyto rozhodující okolnosti ovlivňující výběr potrubního systému: 1. podmínky pro uložení a provozní podmínky (např. difuzní těsnost, rezervy potrubí) 2. funkčnost systémů protikorozní ochrany a systémů spojování potrubí 3. existující pozitivní zkušenosti s určitými systémy 4. přiměřená disponibilita (dodací lhůty, skladové zásoby, kompletnost systému) Níže se budeme blíže zabývat systémem trub z tvárné litiny se spoji BLS® a obalem z cementové malty vzhledem k naplňování těchto čtyř hlavních požadavků. Ad 1.: Odolnost vůči chybám v uložení a případným pohybům podloží je dle zkušeností u trub z tvárné litiny největší. Nemožnost kontroly uložení trub bezvýkopovou technologií hraje u tohoto typu trub nejmenší roli, což dokládají v neposlední řadě vynikající výsledky statistik škod DVGW v oblasti vodovodů [9.6]. Difuzní těsnost trubních systémů z tvárné litiny v kontaminovaných půdách je výhodou vůči plastovým trubkám [9.7]. Díky vysoké hodnotě měrné přetvárné práce mají trouby z tvárné litiny největší parametrové rezervy jak z hlediska statických a dynamických zatížení způsobených vnitřním tlakem nebo vnějším tlakem od zatížení zeminou, tak z hlediska dovolených tažných sil (viz kapitola 2). Ad 2.: U bezvýkopové technologie, při níž nejsou podmínky ukládání známé a kontrolovatelné, se zásadně používají trouby z tvárné litiny s obalem z cementové malty podle DIN EN 15 542. Na zinkový povlak 200 g/m2 je nanesena nejméně pět milimetrů tlustá vrstva z plasticky modifikované cementové malty vyztužené síťovou bandáží. Tento obal je extrémně mechanicky zatížitelný a odolný vůči poškrábání kameny a ostrými střepy, které vznikají při berstliningu, nebo kameny v případě horizontálního vrtání s výplachem. Pro nepravděpodobný případ poškození této vrstvy je k dispozici aktivní ochrana zinkového povlaku. Systém spojů v podobě násuvných hrdel se spoji BLS® s jištěním proti podélnému posuvu je nejvýznamnější výhodou trub z tvárné litiny. To se týká za prvé nejvyšší dovolené tažné síly ze všech trubních materiálů používaných pro pitnou vodu (kapitola 2, obrázek 2.19). To se pozitivně projevuje na požadovaných dlouhých délkách úseků. Nejdůležitějším předpokladem ekonomičnosti je však rychlá montáž spojů BLS®. Montáž i jednotlivých trub umožňuje zřízení krátkých stavebních jam, 95 Vnitrky_ok.indd 95 10.11.2008 12:26:26 Ekonomické posouzení bezvýkopových technologií malá staveniště a takovou rychlost pokládky, která je daná výměnou vrtacích a tažných tyčí strojního zařízení. Bezprostředně po rychlé montáži spoje lze v plné míře uplatnit dovolené tažné síly, aniž by bylo nutné čekat na ochlazení spoje nebo je kvůli teplotě snižovat. Tyto faktory jsou klíčem k ekonomickým výsledkům při aplikaci trub z tvárné litiny u bezvýkopové pokládky a obnovy. Ad 3.: Litina je nejstarším materiálem pro průmyslově vyráběné vodovodní potrubí.Asi polovina položené vodovodní sítě je tvořena troubami této materiálové skupiny. Odolnost trub z tvárné litiny a jejich dlouhá životnost jsou základem vynikajících zkušeností z praxe, jak se v poslední době opět potvrdilo [9.7 a 9.8]. Ad 4.: Buderus Giesserei Wetzlar GmbH je mezi evropskými výrobci významným výrobcem litinových trub a právě v poslední době se profiloval jako průkopník v oblasti bezvýkopových technologií, aniž by se přitom vzdálil tradičnímu způsobu pokládky. Pro Buderus Giesserei Wetzlar GmbH bylo vždy nejdůležitější povinností v rámci obchodní strategie, která se vždy zaměřovala na spokojenost zákazníků, zachovat stálost dodávek a systémovou kontinuitu, které jistě i v budoucnu přispějí k obchodní úspěšnosti firemní skupiny. 96 Vnitrky_ok.indd 96 10.11.2008 12:26:26 Seznam literatury 9.1 Seznam literatury [9.1] Steinhauser, P.: Ekonomické zhodnocení obnovy pomocí bezvýkopových technologií. Sborník semináře NO DIG – bezvýkopová obnova starých, poškozených kanalizačních sítí., Technická akademie Hannover, 18. 01.2007 [9.2] DVGW směrnice W 409: Dopady stavebních technologií a způsobu provedení stavby na hospodárnost provozu a údržby rozvodných vodovodních zařízení (operativní náklady na sítě), leden 2007 [9.3] Sommer, J.: NODIG-WALKING-Friedrichshafen Ocenění Markuse Mendeka z městských kanalizací (Friedrichshafen) v roce 2005 za obnovu sítí metodou Berstlining [9.4] Levacher, R.: Obnova propojovacího potrubí DN400 mezi dvěma vodárnami metodou Berstlining a řízeným horizontálním vrtáním s výplachem GUSSROHRTECHNIK 40 (2006), str. 17 [9.5] Emmerich Peter, Schmidt Rainer: Obnova místní potrubní sítě pomocí Berstliningu GUSSROHRTECHNIK 39 (2005), str. 16 [9.6] DVGW Wasser-Information č. 64: DVGW – Rozbor statistika poruch vodovodů v období 1997-1999 [9.7] Hannemann, B. a Rau, L.: Trouby z tvárné litiny dnes a v minulosti GUSSROHRTECHNIK 41 (2007), str. 56 [9.8] Barthel, P.: Moderní zásobování pitnou vodou – samozřejmě s litinovými troubami GUSSROHRTECHNIK 41 (2007), str. 52 97 Vnitrky_ok.indd 97 10.11.2008 12:26:26 Technické parametry 10. Technické parametry Tlakové hrdlové trouby s jištěnými násuvnými hrdlovými spoji BLS® dle ČSN EN 545/598 Uvnitř: vyložení z cementové malty (VCM) Vně: obal z cementové malty (OCM/ZMU) Stavební délka = 6 m DN Rozměry [mm] Ø d1 [bar] VCM s PFA 1) Hmotnost [kg] ≈ OCM/ZMU na 6m troubě Trouba2) stavební délky 6 m 803) 98 4 110 19,5 1003) 118 4 100 24 113,6 125 144 4 100 28 139,7 150 170 4 75 33 166,1 92,2 200 222 4 63 43 228,5 250 274 5 44 52 304,2 300 326 5 40 63 386,1 400 429 5 30 82 589,6 500 523 5 30 101 600 635 5 32 121 1037 700 738 6 25 140 1344 800 842 6 16/253) 160 1654 3) 179 2005 199 2382 900 945 6 16/25 1000 1048 6 10/253) 807,5 1) PFA: dovolený provozní tlak v barech, DN 80 - DN 250 včetně přídavného segmentu pro vysoká zatížení, vyšší tlaky po konzultaci 2) Včetně vyložení cementovou maltou a jisticí komory, třída tloušťky stěny K 9 3) Třída tloušťky stěny K 10 98 Vnitrky_ok.indd 98 10.11.2008 12:26:26 Technické parametry Jištěný násuvný hrdlový spoj BLS® DN 80 až DN 500 Jisticí komora Návarek Levý segment Těsnění TYTON ® Hrdlo Pojistka Pravý segment Rozměry [mm] DN 1) 2) 3) *) **) 1) t PFA 2)* Dovolené úhlové odklonění3) Počet segmentů Jistící souprava Ø d1 ØD 80** 98 156 127 110 5° 3 0,70 100** 118 182 135 100 5° 3 0,83 125 144 206 143 100 5° 3 1,13 150 170 239 150 75 5° 3 1,36 200 222 293 160 63 4° 3 1,94 250 274 357 165 44 4° 3 2,70 300 326 410 170 40 4° 4 2,70 400 429 521 190 30 3° 4 4,40 500 523 636 200 30 3° 4 5,50 [kg] Jmenovitá hodnota PFA: dovolený provozní tlak v barech, do DN 250 včetně přídavného segmentu pro vysoká zatížení Podle jmenovitého průměru Výpočet proveden pro třídu tloušťky stěny K 9, vyšší tlaky po konzultaci Třída tloušťky stěny K 10 99 Vnitrky_ok.indd 99 10.11.2008 12:26:26 Technické parametry Jištěný násuvný hrdlový spoj BLS® DN 600 až DN 1000 Jisticí komora Návarek Těsnění TYTON ® Jisticí blokovací segment Hrdlo Rozměry [mm] DN Ø d1 Ø D1) t PFA 2) Počet Dovolené jisticích úhlové blokovacích odklonění segmentů Jisticí blokovací segmenty [kg] 600 635 732 175 32 2° 9 9 700 738 849 197 25 1,5° 10 11 800 842 960 209 16/253) 1,5° 10 14 900 945 1073 221 16/253) 1,5° 13 13 233 3) 1,5° 14 16 1000 1048 1188 10/25 1) Jmenovitá hodnota PFA: dovolený provozní tlak v barech, výpočet proveden pro třídu tloušťky stěny K 9, vyšší tlaky po konzultaci 3) Třída tloušťky stěny K 10 Upozornění: Jisticí blokovací segmenty je třeba zafixovat upínacím pásem! Viz montážní návod. 2) 100 Vnitrky_ok.indd 100 10.11.2008 12:26:26 Technické parametry 101 Vnitrky_ok.indd 101 10.11.2008 12:26:26 Montážní návody 11. Montážní návody 11.1 Obecný úvod Rozsah platnosti Tento návod k montáži se vztahuje na trouby a tvarovky z tvárné litiny s jištěným násuvnými hrdlovými spoji BLS® DN 80 - DN 500. Současně je třeba dodržovat návod k montáži trub s obalem z cementové malty (OCM/ZMU). U velmi vysokých vnitřních tlaků (např. zasněžovací potrubní systémy) a bezvýkopových technologií (např. vtlačování/vtahování, raketový pluh nebo horizontální vrtání a další) je nutné navíc použít přídavný segment pro vysoká zatížení. (viz bod Přídavný segment pro vysoká zatížení) Dovolené tažné síly při bezvýkopových technologiích jsou uvedeny v pracovních listech DVGW GW 321, 322-1, 323 a GW 324 (návrh), resp. viz kapitola 2, strana 20. Vázání do svazků, doprava a skladování Trouby do DN 350 se dodávají ve svazcích. DN 80 100 125 150 200 250 300 350 Počet trub ve svazku 15 15 10 6 6 4 4 4 Aby se zabránilo poškození pláště trub a znečištění trub, je nutné jak na meziskládkách, tak při vykládce trub na trase používat k podkládání a prokládání dřevěné hranolky. Ocelové pásky smějí být ze svazků odstraňovány pouze nůžkami na plech nebo kleštěmi. Sekáče, sochory nebo dokonce krumpáče by poškodily vnější ochranu trub. 102 Vnitrky_ok.indd 102 10.11.2008 12:26:26 Obecný úvod Trouby se nesmějí • vystavovat velkým rázům, • shazovat z vozidla, • vláčet a válet na větší vzdálenost. Při nakládání a vykládání trub je třeba používat popruhy. Pokud se jednotlivé trouby vykládají pomocí jeřábového háku, musí se jednat o široké a vypolstrované háky, které se zavěsí na koncích trub, neboť jinak by byl bodový tlak na vrstvu cementové malty příliš velký. Zejména u větších trub je nutné pod jeřábový hák nasadit botku tvarově přizpůsobenou troubě, aby nedošlo k poškození vyložení cementovou maltou. Pokud se trouby z tvárné litiny ukládají do stohu, je třeba pokládat je na dřevěné trámky minimální šířky 10 centimetrů umístěné přibližně 1,5 metru od konců trub. Poškození vnitřní a vnější ochrany je třeba okamžitě a pečlivě opravit. Maximální přípustná výška stohu DN Počet vrstev 80 - 150 15 200 - 300 10 350 - 600 4 700 - 1000 2 Z důvodu zabránění úrazu nedoporučujeme výšku stohu nad 3 metry. 103 Vnitrky_ok.indd 103 10.11.2008 12:26:26 Montážní návody Uzavření trub Trouby dle ČSN EN 545 s vyložením s cementovou maltou jsou dodávány uzavřené, aby nedocházelo ke znečištění vnitřku trub. Trubní víčka se odstraňují až těsně před montáží trub. Zacházení s těsnícími kroužky na staveništi Provozní spolehlivost potrubí je třeba zajistit montáží příslušných těsnících kroužků dodávaných výrobcem litinových trub dle příslušných montážních návodů. Těsnění skladovat pokud možno v chladném, suchém prostředí a v nedeformovaném stavu. Těsnící kroužky chraňte před přímým osluněním, před poškozením a znečištěním. Těsnění při teplotě pod 0°C zvyšuje svou tuhost a tvrdost. Proto při venkovní teplotě pod 0°C skladujte těsnící kroužky, pro usnadnění montáže, při teplotě pokud možno nad 10°C. Těsnění teprve bezprostředně před montáží vybírejte z místa uskladnění. Uložení trub mimo bezvýkopovou pokládku Stavební práce je třeba provést podle příslušných technických předpisů odpovídajícím trase potrubí, např. ČSN EN 805, EN 1610, DIN 18 300, DIN 4124, DIN 50 929 část 3, DIN 30 375 část 2, pracovní listy DVGW W 400-2 resp. GW 9 ATV DVGW-pracovní list 139 a dalších odborných předpisů pro provádění potrubní rýhy. Pokládka Montáž trub a tvarovek je třeba provést v souladu s naším montážním návodem. Je-li prováděna do agresivní půdy (viz ČSN EN 545 a 598, DIN 50 929, část 3 a DVGW-pracovní list GW 9), měla by být u trub se základní venkovní ochranou žárovým zinkováním s krycí vrstvou na obsyp použita neagresivní zemina (např. písek, štěrkopísek apod.) Při pokládce do velmi silně agresivní půdy doporučujeme trouby se speciální venkovní ochranou obalem cementovou maltou (OCM) podle DIN EN 15 542, zásyp lze provádět jakoukoliv vytěženou i kamenitou zeminou.. Rozsah použití ochrany trub se stanovuje podle DIN 30 675-2. 104 Vnitrky_ok.indd 104 10.11.2008 12:26:26 BLS® DN 80 - DN 500 Zásyp potrubí Zemní práce pro potrubí v silničním tělese musí se provádět dle příslušných předpisů, např. „Doporučení pro zásyp potrubní rýhy „ vydané Odbornou společností pro komunikace a dopravu (FGSV) a „Technické podmínky a směrnice pro zemní práce v silničním stavitelství (ZTV E –StB 94). Tlaková zkouška Pro provedení tlakové zkoušky vodovodního potrubí jsou směrodatné odpovídající předpisy, např. ČSN EN 805 popř. DVGW-pracovní list W 400-2. 11.2 Montážní návod BLS® DN 80 - DN 500 Jisticí komora Návarek Těsnění TYTON ® Levý segment Hrdlo Konstrukce spoje DN 80 - DN 500 Pojistka Čištění Zásuvný konec Pravý segment Šipkou označenou těsnící plochu, plochu přídržné drážky, plochu jistící komory a segmenty je třeba vyčistit a popřípadě z nich odstranit nahromaděný nátěr. K čištění přídržné drážky používejte škrabku, např. zahnutý šroubovák. Vyčistit je třeba i zásuvný konec. 105 Vnitrky_ok.indd 105 10.11.2008 12:26:26 Montážní návody Pouze vyšrafované těsnicí plochy pečlivě natřete tenkou vrstvou kluzného prostředku, který dodává výrobce trub. Montáž spoje Vkládání těsnění TYTON® Vyčistěte těsnicí kroužek TYTON® a zmáčkněte ho do srdcovitého tvaru. Těsnicí kroužek TYTON® vložte do hrdla tak, aby se vnější hrana z tvrdé pryže zasunula do přídržné drážky hrdla. Pak smyčku zatlačte a tlakem uhlaďte. Pokud s uhlazením smyčky vznikají problémy, vytáhněte podobně smyčku i na protější straně. Tyto dvě malé smyčky lze pak uhladit bez problémů. 106 Vnitrky_ok.indd 106 10.11.2008 12:26:27 BLS® DN 80 - DN 500 Těsnicí kroužek TYTON® nesmí svou vnitřní hranou z tvrdé pryže přečnívat přes středicí hranu hrdla. správně chybně Na těsnění TYTON® naneste tenkou vrstvu kluzného prostředku. Na zásuvný hladký konec – zejména v místě zaoblení – naneste tenkou vrstvu kluzného prostředku a poté ho zaveďte tak hluboko do hrdla, až středově dosedne na těsnění TYTON®. Osy položené a zasouvané trouby nebo tvarovky musejí ležet v přímce. Poloha vkládacích hrdlových oken v potrubní rýze. DN 80 až DN 250 DN 300 až DN 500 Pro vkládání jistících segmentů resp. k ukládání a sešroubování jisticího svěracího kroužku se doporučuje poloha vkládacích hrdlových oken, jak je uvedeno na obrázku. Poloha tvarovek vyplývá ze situace při montáži. 107 Vnitrky_ok.indd 107 10.11.2008 12:26:27 Montážní návody Zásuvný konec s návarkem Na očištěný zásuvný hladký konec – zejména na zaoblení – naneste tenkou vrstvu kluzného prostředku a pak zatáhněte nebo zasuňte až k základu hrdla (na doraz). Trouby nesmějí být při osazování segmentů odkloněny z osy. 1.) „Pravý“ segment (1) vložte do vkládacího hrdlového okna a posuňte doprava až na doraz. 2.) „Levý“ segment (2) vložte do vkládacího hrdlového okna a posuňte doleva až na doraz. 3.) Pojistku (3) vtlačte do vkládacího hrdlového okna. Od DN 300 je nutno provádět kroky 1 až 3 dvakrát, protože se používají 2x2 segmenty a dvě pojistky. Zdvihací zařízení dstraňte až po dokončení spoje U bezvýkopové pokládky se ve světlosti DN 80 - DN 250 vždy používá přídavný segment pro vysoká zatížení (viz. str. 114) a jedna pojistka. 1 3 2 Zásuvný konec bez návarku (nevhodné pro bezvýkopovou montáž!) 1.) Vložte dělený jisticí svěrací kroužek. Obě poloviny svěracího kroužku se nejprve jednotlivě vloží do jisticí komory a poté se volně spojí pomocí dvou šroubů. 2.) Hloubku zasunutí (hloubku hrdla) označte na hladkém konci trouby. 3.) Na očištěný zásuvný hladký konec – zejména na zaoblení – naneste tenkou vrstvu kluzného prostředku a pak ho zatáhněte nebo zasuňte až k základu hrdla (na doraz). Trouby nesmějí být při zatahování odkloněny z osy. Označení na zásuvném konci by se mělo po zasunutí téměř krýt s čelem hrdla. 4.) Svěrací kroužek táhněte co možná nejdál směrem k čelu hrdla a následně utáhněte šrouby silou minimálně 50 Nm! 108 Vnitrky_ok.indd 108 10.11.2008 12:26:27 BLS® DN 80 - DN 500 Montáž spojů s jisticími svěracími kroužky Při použití svěracích kroužků je třeba dbát na to, aby nebyly umístěny do hrdlových kolen, EN-kusů apod.! Část rozříznuté trouby se dvěma hladkými konci se pro montáž otočí o 180°, tak aby se konec s návarkem vložil do hrdla kolena. Před montáží zbylé části trouby s hrdlem se položí nekrácená celá trouba, do jejíhož hrdla se teprve poté zasune hladký konec bez návarku. Návarek od výrobce Řez provedený na stavbě Spoj s jisticím svěracím kroužkem (bez návarku) Nekrácená celá trouba s návarkem Směr pokládky Spoj s jisticími segmenty (s návarkem) Spoj s jisticím svěracím kroužkem (bez návarku) Spoj s jisticími segmenty (s návarkem) Instrukce pro montáž jisticích svěracích kroužků Použití u potrubí shybek a u mostních potrubích, při pokládání ve svažitých terénech, v chráničkách nebo v kolektorech je třeba konzultovat s naším technickým oddělením. Svěrací kroužky se v těchto případech a při bezvýkopové pokládce nepoužívají. Potřebné kratší trouby by měly být opatřeny návarkem. (viz bod „Dodatečné vytvoření návarků“) 109 Vnitrky_ok.indd 109 10.11.2008 12:26:27 Montážní návody Zajištění Troubu vytahujte, resp. vytlačujte z hrdla, např. pomocí montážního zařízení, až segmenty resp. svěrací kroužek dosedne a vzepře se v jisticí komoře. Nyní je spoj zajištěn proti působení podélných (axiálních) sil. Odklonění Po dokončení montáže spoje lze trouby odklonit z osy dle jmenovité světlosti takto: DN 080 až DN 150 – 5° DN 200 až DN 300 – 4° DN 400 až DN 500 – 3° 1°odklonění činí při délce trouby 6 metrů odklon asi 10 centimetrů od osy předchozí trouby nebo tvarovky; např. při 3° = 30 centimetrů. 110 Vnitrky_ok.indd 110 10.11.2008 12:26:27 BLS® DN 80 - DN 500 Poznámka k montáži Při montáži kolen je třeba brát v úvahu skutečnost, že vlivem působení vnitřního tlaku a dovolené tolerance konstrukce spojů, může docházet k prodloužení potrubí až o cca osm milimetrů na jeden spoj. Aby se umožnilo prodloužení potrubí při natlakování, nastavují se spoje v obloucích s maximálně přípustným negativním odkloněním (proti působící síle). Poloha po prodloužení 45° Poloha po montáži Krácení trub Při krácení trub je nutné dbát na to, aby se jednalo o trouby určené ke krácení. Do DN 300 včetně lze krátit všechny dodávané trouby počínaje 1m za hrdlem. Od DN 400 jsou trouby na krácení označeny bílým podélným pruhem resp. značkou „SR“ na čele hrdla. Počet takových trub (trub ke krácení) je nutné v objednávce specifikovat. 1m Nářadí K řezání trub z tvárné litiny se používá rozbrušovací zařízení s různými pohony, např. s pneumatickým, elektrickým nebo benzinovým motorem. Z rozbrušovacích kotoučů doporučujeme kotouče typu C 24 RT Speciál z karborundu. Jedná se o rozbrušovací kotouče na kámen, které se v praxi při krácení trub z tvárné litiny osvědčily. Při řezání trub s vyložením z cementové malty nebo trub s obalem z cementové malty je nutno použít ochranné brýle a ochranu dýchacích cest. 111 Vnitrky_ok.indd 111 10.11.2008 12:26:28 Montážní návody Vzniklé třísky z vnitřku trouby odstraňte. Dřevěný hranol U trub větších jmenovitých profilů může po krácení dojít k tomu, že nový zásuvný konec bude poněkud oválný. V takovém případě je třeba zásuvný konec zakulatit vhodnými přípravky nasazenými dovnitř nebo vně, jako je např. hydraulický zvedák nebo objímka. Přípravek se odstraňuje až po dokončení spoje. Dřevěný hranol Opracování řezných ploch U trub zkrácených na staveništi je nutné plochu řezu upravit podle zásuvného konce originální trouby. Zaoblení/úkos je nutné provádět podle obrázku. DN 80 - DN 600 DN 700 - DN 1000 10-12 20-22 5-6 3-4 lehce zakulatit lehce zakulatit Obnažená lesklá kovová plocha se natře příslušným lakem resp. lakem odpovídajícím vnější povrchové ochraně trouby. K tomuto účelu se hodí rychle schnoucí krycí povlak, který splňuje požadavky pro kontakt s pitnou vodou. Pro rychlejší zasychání se doporučuje předem konce trub a následně i nátěr zahřát a obdorně ošetřit plynovým plamenem. 112 Vnitrky_ok.indd 112 10.11.2008 12:26:28 BLS® DN 80 - DN 500 Dodatečné vytvoření návarků na stavbě Při krácení trub je nutné dbát (viz předcházející oddíl – Krácení trub). Pokud se musí trouby na stavbě krátit, je třeba je opatřit odpovídajícím návarkem pro jištěný BLS®-násuvný hrdlový spoj, a sice pomocí elektrody předepsané výrobcem. Provedení svářecích prací musí odpovídat návodu DVS 1502. Vzdálenost návarku od zásuvného hladkého konce a velikost návarku je třeba dodržet podle následující tabulky. Typ elektrody: např. Castolin 7330 -D. DN 80 100 125 150 200 250 300 400 500 a 86±4 91±4 96±4 101±4 106±4 106±4 106±4 115±5 120±5 b 8±2 8±2 8±2 8±2 9±2 9±2 9±2 10±2 10±2 c 5 +0,5 -1 5 +0,5 -1 +0,5 -1 5 +0,5 -1 5,5 +0,5 -1 5,5 +0,5 -1 +0,5 -1 6 +0,5 -1 6 +0,5 -1 5 5,5 a K zajištění rovnoměrného dosednutí Měděná šablona b jistících segmentů se musí připevnit na zác suvný konec v určené vzdálenosti (viz. tabulka) měděná šablona k provedení návarku v rovině kolmé k ose potrubí. Místo navařování musí být kovově čisté. Nečistoty, případně zbytky zinku se musí odstranit zbroušením. Po odstranění měděné šablony se očistí návarek a podle původního provedení originálního hladkého konce trouby se upraví hrana řezu. Tato místa, zejména zaoblená hrana trouby a návarek, se nakonec opatří odpovídajícím ochranným povlakem. Demontáž Troubu osově nasuňte až na doraz do hrdla. Vyjměte pojistku z vkládacího okna hrdla. Posuňte blokovací segmenty a vyjměte je z vkládacího okna hrdla. Pokud je spoj zajištěn přídavným segmentem pro vysoká zatížení, vysuňte ho plochým předmětem (např. šroubovákem) ze dna do vkládacího okna a vyjměte ho. 113 Vnitrky_ok.indd 113 10.11.2008 12:26:28 Montážní návody Demontáž spoje s jisticím svěracím kroužkem Troubu osově zasuňte až na doraz do hrdla. Po odstranění utahovacích šroubů uvolněte kladivem poloviny jisticího svěracího kroužku. Během demontáže dbejte na to, aby obě poloviny svěracího kroužku byly stále uvolněné (pokud je to zapotřebí, opakujte postup během vytahování zásuvného konce). Vsunutím čtyřhranu mezi upínací části svěracího kroužku lze rovněž zabránit zaseknutí zásuvného konce při demontáži.V žádném případě netlučte kladivem do hrdla ani těla trouby! Přídavný segment pro vysoká zatížení Při velmi vysokém vnitřním tlaku (např. u zasněžovacích potrubních systémů, turbínových přivaděčů apod.) a bezvýkopových technologiích (např. metoda vtlačování/vtahování, raketový pluh nebo horizontální vrtání) je navíc nutné použít přídavný segment pro vysoká zatížení. Přídavný segment pro vysoká zatížení se vkládá hrdlovým oknem do jisticí komory před nasunutím levého a pravého segmentu a umístí se na dno trouby. Nyní se mohou vložit segmenty tak, aby přídavný segment pro vysoká zatížení ležel mezi jejich hladkými konci. Nakonec se jako obvykle segmenty zafixují pojistkou. Na obrázku dole je zobrazeno kompletně smontované hrdlo BLS® včetně přídavného segmentu pro vysoká zatížení. Přídavný segment pro vysoká zatížení se používá u jmenovitých světlostí DN 80 až DN 250. Pojistka Levý segment Pravý segment Přídavný segment pro vysoká zatížení 114 Vnitrky_ok.indd 114 10.11.2008 12:26:28 BLS® DN 600 - DN 1000 11.2 Montážní návod BLS® DN 600 - DN 1000 Rozsah platnosti Tento návod k montáži se vztahuje na trouby a tvarovky z tvárné litiny s násuvnými hrdlovými spoji BLS® jištěnými proti podélnému posuvu. Současně je třeba dodržet rovněž i návod na montáž trub se speciální ochranou obalem z cementové malty (OCM/ZMU). Přípustné tažné síly jsou stanoveny v pracovních listech DVGW GW 321, 322-1, 323 a 324, resp. viz kapitola 2, strana 20, tabulka 2.1. Konstrukce spoje DN 600 - DN 1000 Jisticí komora Návarek Těsnění TYTON ® Vkládací hrdlové okno Jisticí blokovací segment Hrdlo X Pohled X Zásuvný konec Upínací pás Počet jisticích blokovacích segmentů na spoj DN 600 700 800 900 1000 n 9 10 10 13 14 115 Vnitrky_ok.indd 115 10.11.2008 12:26:28 Montážní návody Čištění Šipkou označenou těsnicí plochu, plochu přídržné drážky, jisticí komory a jisticí blokovací segmenty je třeba očistit a případně z nich odstranit nahromaděný nátěr. K čištění přídržné drážky použijte škrabku, např. zahnutý šroubovák. Vyčistěte zásuvný konec. Montáž spoje Uložte těsnění TYTON® (viz. str. 106-107) Vkládací okno na přední straně hrdla musí být vždy na vrcholu trouby. Pomocí montážního zařízení se trouba zasune až na doraz do hrdla již položené trouby. 116 Vnitrky_ok.indd 116 10.11.2008 12:26:28 BLS® DN 600 - DN 1000 Vkládání jisticích blokovacích segmentů Při vkládání jisticích blokovacích segmentů nesmí být trouby ve spoji odkloněny z osy. Nejprve oknem vsuňte dovnitř blokovací segmenty a rozmístěte je střídavě vlevo a vpravo po obvodu trouby. Poté všechny vložené segmenty posuňte do jedné strany tak daleko, až poslední segment nasazený vkládacím oknem zaujme blokovací polohu. Hrboly posledního segmentu mohou být pouze nepatrně viditelné ve vkládacím okně. Při eventuálním sevření nebo uvíznutí segmentů je lze dostat do správné polohy pohybováním trouby zavěšené na popruhu nebo lehkým poklepáním kladivem. V žádném případě neprovádějte údery kladivem na hrdlo nebo tělo trouby! Zajištění Všechny segmenty povytáhněte zpět až na doraz proti šikmé ploše jisticí komory. Následně nasaďte na segmenty upínací pás, jak vidíte na obrázku. Upínací pás lehce napněte, aby bylo možné segmenty manipulovat. Nyní segmenty vyrovnejte. Musejí celou plochou přiléhat k tělu trouby a nesmějí se překrývat. Poté upínací pás napněte tak pevně, aby blokovací segmenty pevně dosedly po celém obvodu trouby. Blokovací segmenty nyní již nelze přesunovat. Axiálním tahem (např. pomocí blokovací objímky) vytáhněte troubu ze spoje, až návarek dosedne na segmenty. V přímé neodkloněné poloze musejí být jisticí blokovací segmenty umístěny přibližně ve stejné vzdálenosti od čela hrdla. 117 Vnitrky_ok.indd 117 10.11.2008 12:26:28 Montážní návody Jisticí komora Návarek Jisticí blokovací segment Upínací pás Těsnění TYTON ® Hrdlo Zásuvný konec Informace pro použití upínacího pásu s napínákem Napnutí: 1. Vložte upínací pás 2. Rukou ho protáhněte tak, aby měl požadovanou délku (předepnout) 3. Pohybem utahovací páky nahoru a dolů pás napněte Povolení: 4. Vytáhněte blokovací západku a současně změňte polohu utahovací páky napínáku o 180° 5. Rukou vytáhněte upínací pás Všeobecné informace o upínacím materiálu: Materiál upínacího pásu s napínákem nesmí být negativně ovlivněn okolním prostředím a hranami segmentů.Vhodné jsou následující teplotní rozsahy: PES -40 °C až 100 °C / PA -40 °C až 100 °C / PP -40 °C až -80 °C. Teplotní rozsahy se mohou v chemickém prostředí měnit (event. požádejte o radu výrobce nebo dodavatele pásu). Uskladnění:V čistém, suchém a dobře větraném prostředí, daleko od zdrojů tepla. Zamezte kontaktu s chemikáliemi a spalinami. Nevystavujte přímému slunečnímu nebo jinému ultrafialovému záření. Upínací pásy se nesmějí používat k vázání! Před použitím zkontrolujte, zda upínací pásy nejsou poškozeny. Nikdy nepoužívejte spojovací nebo upínací prvky, pokud jsou poškozeny, silně odřeny, natrženy, prodřeny, roztrženy/deformovány nebo silně napadeny korozí. • Nikdy nepřekračujte přípustné tažné síly (viz etiketa) • Pásy nekruťte a neuzlujte 118 Vnitrky_ok.indd 118 10.11.2008 12:26:28 BLS® DN 600 - DN 1000 Odklonění Po dokončení a zajištění spoje lze trouby odklonit od osy dle jmenovitých průměrů takto: DN 600 – 2,0° DN 700 – 1,5° DN 800 – 1,5° DN 900 – 1,5° DN 1000 – 1,5° 1° odklonění činí při délce trouby šest metrů asi deseticentimetrový odklon od osy předchozí trouby; např. při 2° = 20 centimetrů. Poznámka k montáži Při montáži kolen je třeba brát v úvahu, že dosednutím jisticích blokovacích segmentů v hrdle působením vnitřního tlaku může dojít k prodloužení potrubí až o asi osm milimetrů na jeden spoj. Aby se umožnilo prodloužení potrubí při natlakování, nastavují se spoje v obloucích s maximálně přípustným negativním odkloněním (proti působící síle). Poloha po prodloužení 45° Poloha po montáži 119 Vnitrky_ok.indd 119 10.11.2008 12:26:28 Montážní návody Krácení trub Je třeba ověřit, zda je trouba určená ke krácení (viz. str. 111). Trouby určené ke krácení jsou označeny bílým podélným pruhem resp. značkou „SR“ na čele hrdla. Počet takových trub (trub ke krácení) je nutné v objednávce specifikovat. Pokud je nutné trouby na staveništi zkrátit, je třeba je opatřit návarkem pro jištěné násuvné hrdlové spoje BLS® a to elektrodou předepsanou výrobcem. Provedení svařovacích prací musí odpovídat směrnici DVS 1502. Vzdálenost návarku od zásuvného konce a velikost návarku musejí odpovídat údajům uváděným v tabulce. Typ elektrody: např. Castolin 7330-D DN 600 700 800 900 1000 a 117-20 135-20 144-20 150-20 160-20 b 8±1 8±1 8±1 8±1 8±1 c 6 +0,5 0 6+0,5 0 6+0,5 0 6+0,5 0 6+0,5 0 Případnou kombinaci konců trub s hrdlovými tvarovkami jiných systémů doporučujeme konzultovat s naším technickým oddělením. Měděná šablona b a c K zajištění rovnoměrného dosednutí jistících segmentů se musí připevnit na zásuvný konec v určené vzdálenosti (viz. tabulka) měděná šablona k provedení návarku v rovině kolmé k ose potrubí. Místo navařování musí být kovově čisté. Nečistoty, případně zbytky zinku se musí odstranit zbroušením. Po odstranění měděné šablony se očistí návarek a podle původního provedení originálního hladkého konce trouby se upraví hrana řezu. Tato místa, zejména zaoblená hrana trouby a návarek, se nakonec opatří odpovídajícím ochranným povlakem. 120 Vnitrky_ok.indd 120 10.11.2008 12:26:29 Demontáž spoje BLS® Demontáž Nasuňte troubu osově až na doraz do hrdla a vkládacím oknem vyjměte blokovací segmenty. Montážní zařízení a nářadí Pro montáž trub a tvarovek je zapotřebí následující montážní zařízení a nářadí: Montážní nářadí DN 80 100 125 80 100 125 150 200 250 300 350 400 500 600 700 800 900 1000 Trouby Páka Montážní zařízení Tvarovky MMA, MMB, MMR a EU: Páka Hrdlové koleno: montážní nářadí (např.V 301) V 301 V 301 V 302 (OCM/ZMU) V 302 + oblouk s řetězem z V 301 Řetězový zvedák Řetězový zvedák Pomocné prostředky pro montáž: Smetáček, čisticí hadr, drátěný kartáč, špachtle, škrabka (např. zahnutý šroubovák), štětec, kluzný prostředek, dotyková měrka 121 Vnitrky_ok.indd 121 10.11.2008 12:26:29 Montážní návody 11.3 Montážní návod pro trouby z tvárné litiny s obalem z cementové malty (OCM/ZMU) Rozsah platnosti Tento montážní návod se vztahuje na montáž trub z tvárné litiny podle ČSN EN 545 s obalem z cementové malty (OCM/ ZMU) podle DIN EN 15 542. Při provádění trubních spojů je třeba dodržet příslušný montážní návod pro daný spoj. Montáž Montáž musí být prováděna tak, aby nedošlo k poškození OCM. K ochraně hrdlových spojů jsou k dispozici následující možnosti: • CM - ochranná pryžová manžeta, • smršťovací materiály nebo ochranné pásy (podle DIN 30 672), • bandáže s maltou (např. fa. Ergelit) pro zvláštní použití. CM - ochranná pryžová manžeta CM - ochranné pryžové manžety lze použít u hrdlových spojů TYTON® a BRS® do DN 700 a BLS® do DN 600. Před zhotovením spoje se manžeta ohrne – větším průměrem dopředu – a navlékne na hladký zásuvný konec tak daleko, aby OCM asi 100 milimetrů přečníval. Montáž lze usnadnit nanesením kluzného prostředku na OCM. Po zhotovení spoje a kontrole polohy těsnícího kroužku dotykovou měrkou (u spoje TYTON® a BRS®) se manžeta přehrne, přitáhne až k čelu hrdla a přetáhne přes hrdlo. Přiléhá pak těsně a pevně. 122 Vnitrky_ok.indd 122 10.11.2008 12:26:29 OCM/ZMU Smršťovací materiál a ochranné pásy Alternativně lze k CM – ochranné pryžové manžetě oblast spoje chránit také smršťovacím materiálem nebo ochrannými pásy. Smršťovací materiál musí být vhodný pro rozměr příslušného spoje. ~ 100 Postup aplikace smršťovací manžety Smršťovací manžeta se před zhotovením spoje nasune až za hrdlo. Plocha, která má být izolována, se připraví podle směrnice DVGW GW 15, tzn. že se zbaví rzi, mastnoty, nečistot a volných částic. Propan-butanovým hořákem se plocha vysuší a předehřeje na cca 60° C. Pak se smršťovací manžeta přetáhne přes spoj a vystředí na hrdle. Následně se odstraní ochranná fólie na vnitřní straně. Smršťovací manžetu v oblasti čela hrdla rovnoměrně zahřívejte měkkým plamenem propan-butanového hořáku, až se začne smršťovat a objeví se obrysy hrdla. Poté smršťujte při rovnoměrné teplotě, přičemž hořák veďte vějířovitě po obvodu, nejprve na hrdlové části manžety a poté na manžetě na těle trouby. 123 Vnitrky_ok.indd 123 10.11.2008 12:26:29 Montážní návody Smrštění je provedeno správně, pokud: • manžeta je zcela smrštěna na celém trubním spoji, • manžeta přiléhá hladce, bez studených míst a bublin, těsnicí lepidlo bylo vytlačeno na obou koncích, • byl dodržen požadovaný přesah 50 milimetrů na obal s cementovou maltou. Ovinutí maltovou bandáží (výrobce Ergelit) Maltový pás namáčejte v nádobě s vodou tak dlouho, až přestanou vystupovat vzduchové bubliny. Maximálně dvě minuty. Vyjměte namočený pás a lehce jej vymačkejte. Pás přiložte a omotejte na oblast, kterou chcete obalit (oblast OCM překryjte o ≥ 50 mm) a přizpůsobte obrysu spoje. Pro dosažení tloušťky bandáže šest milimetrů je třeba minimálně dvakrát ovinout spoj bandáží resp. navýšit o 50 procent. Po asi jedné až třech hodinách lze izolovanou část mechanicky zatížit. Uložení trub mimo bezvýkopovou pokládku Uložení trub se provádí dle ČSN EN 805/DVGW W 400-2 resp. DIN EN 1610/ATVDVWK A 139. Jako zásypový materiál lze použít prakticky jakýkoli výkopový materiál, dokonce i zeminy obsahující kameny až do velikosti zrn 100 milimetrů (viz DVGW-pracovní list W 400-2). Obsyp pískem resp. jiným materiálem je nutný pouze ve zvláštních případech. Pro zásyp potrubí v komunikacích je třeba dodržet příslušné předpisy. Hrdlové spoje chráněné CM - ochrannou pryžovou manžetou nebo smršťovacím materiálem je třeba obsypat jemnozrnným materiálem nebo chránit ochrannou síťovinou. Krácení trub Do DN 300 včetně lze krátit dodávané trouby až do vzdálenosti jeden metr od čela hrdla.Trouby nad DN 300 pro krácení jsou označeny průběžným podélným bílým pásem. Počet takových trub (trub ke krácení) je nutné v objednávce specifikovat. 124 Vnitrky_ok.indd 124 10.11.2008 12:26:29 OCM/ZMU Trouby ke krácení jsou navíc na čelní straně hrdla označeny písmeny „SR“. Před řezáním je třeba odstranit OCM v délce 2 L resp. 2 LS dle následující tabulky. Ls 2 Ls L 2L DN 80 100 125 150 200 250 300 350 400 500 600 700 800 900 1000 TYTON®/BRS® L (mm) BLS® LS (mm) 95 100 100 105 110 115 120 120 120 130 145 205 220 230 245 165 175 185 190 200 205 210 – 230 245 300 315 330 345 360 Délka zásuvného konce zbavená OCM má u hrdel TYTON® dle DIN 28 603 DIN 28 603 do DN 600 tvar A od DN 700 tvar B (dlouhé hrdlo) OCM se nařízne po celém obvodu trouby až asi do poloviny tloušťky vrstvy. Přitom je třeba dát pozor na to, aby nedošlo k poškození litinové trouby. Potom se OCM nařízne v podélném směru mezi oběma obvodovými řezy. Následně se všechny řezy rozpojí sekáčkem. OCM pak lze lehkým poklepem kladiva – počínaje v místě podélného naříznutí – uvolnit po celém obvodu trouby. U trub DN 700 DN 1000 může být nutné OCM před uvolněním zahřát propan-butanovým hořákem. Zásuvný konec je třeba očistit škrabkou a drátěným kartáčem. 125 Vnitrky_ok.indd 125 10.11.2008 12:26:29 Montážní návody Nyní lze troubu rozříznout rozbrušovačkou. K řezání jsou vhodné rozbrušovací kotouče na kámen, např. typ C 24 RT Speciál. Při řezání trub je nutno použít ochranné brýle a ochranu dýchacích cest. Řezné plochy trub se ruční bruskou zbrousí tak, aby odpovídaly originálnímu zásuvnému konci. Zbytky z řezání je nutné z vnitřku trouby odstranit. Obnažené pozinkované hladké konce je nutné opatřit odpovídajícím krycím povlakem. Montáž navrtávacích pasů Při montáži navrtávacích pasů je třeba v oblasti těsnicí plochy odstranit OCM tak, aby těsnicí kroužek navrtávacího pásu těsnil proti očištěnému povrchu trouby. Po upevnění navrtávacího pásu odpovídajícím způsobem zaizolujte obnažený povrch trouby. Alternativně lze OCM v oblasti navrtávky ruční bruskou nebo rašplí zbrousit až pod síťovou bandáž. Poté na toto místo nasadíme navrtávací pas schválený pro použití na OCM. Další možností je použití navrtávacích pasů, které těsní v navrtávaném otvoru. Viz také směrnice DVGW W 333. Oprava OCM/ZMU na staveništi Obnažená místa bez OCM lze opravovat pouze opravnou sadou dodávanou výrobcem trub. Opravná sada obsahuje směs cementu, písku a plastových vláken, síťovou bandáž a přísady do malty. Obsah opravné sady se smíchá, aby vznikla malta, kterou je možné rozetřít stěrkou. Podle vnější teploty lze přidat vodu. Poškozená místa OCM se vyčistí, navlhčí a vyplní maltou. Místa s rozsáhlejším poškozením (větší než velikost dlaně) se po nanesení malty musejí překrýt síťovou bandáží k jejímu vyztužen. Opravený obal z cementové malty se doporučuje nechat nejméně dvanáct hodin tvrdnout a až teprve poté použít k montáži, nebo opravené místo dostatečně chránit před mechanickým zatížením. 126 Vnitrky_ok.indd 126 10.11.2008 12:26:29 OCM/ZMU 127 Vnitrky_ok.indd 127 10.11.2008 12:26:29 Vnitrky_ok.indd 128 10.11.2008 12:26:29 Duktus litinové systémy s.r.o. Košťálkova 1527 266 01 Beroun Telefon: 311 611 356, 311 611 359, 311 613 166, 311 626 440 Fax: 311 624 243 Mobil: 602 614 601 E-mail: [email protected] Internet: www.duktus.cz © BGC 11/2008 • N 750
Podobné dokumenty
stáhnout - Slovanský výbor ČR
běžel poprvé v životě! Na trati se držel
v závěsu za Jimem Petersem, britským držitelem světového rekordu. Ten ale špatně
odhadl své síly a začal po 15 kilometrech
mlít z posledního. Emil to vycíti...
Prosinec 2009 - Letiště Praha
či z kanceláře odbavit na webových stránkách letecké společnosti. Do elektronického
systému cestující vyplní číslo své elektronické letenky, vybere si volné místo v kabině letadla a vytiskne palubn...
ht odpadní systém - PLASTMONT SK, sro
hloubka zasunutí se na trubce označí (fixem nebo tužkou, nikoliv vrypem)
ostrý konec trubky se potře kluzným prostředkem (objednací kód MGN). Při instalaci se nesmí používat minerální oleje! (viz o...
Realizace – výzkum, vývoj a výroba
V současnosti jsou vodohospodáři bráni k odpovědnosti za vznik povodní, podíl odpovědnosti
je jim připisován i v obdobích sucha, kdy je vody místně nedostatek. Opomenuty ovšem
zůstávají důvody, kte...
Stáhnout přednášku na semináři Sovak v únoru 2016
dobu provozu musí být zajištěno, že zabudovaná sanace přečká namáhání kanálu, které se
vyskytne, beze škod. Týká se to nejen záruky funkčnosti/hydrauliky, ale také stálosti a odolnosti
a těsnosti s...
bezvýkopové technologie
Berlín – Stahnsdorf (DN 250), Gent – Belgie (DN 600), Valencia –
Španělsko (DN 900), Blankenfelde Mahlow – křížení L40 (DN 300),
Schwante – vesnická silnice (DN 300), Nieder Neuendorf – shybka přes...
karel dobeš - Czech TOP 100
vždy špatné, mnohdy však jediné účinné. Zcela nelogicky je však dobře mířená rána žalovatelná, zatímco hloupost, která k ní vyprovokovala, se právně i společensky toleruje.
Příroda je moudrá, když ...