David Procházka - Vysoká škola ekonomická v Praze

David Procházka
Vysoká škola ekonomická v Praze
Fakulta financí a účetnictví
katedra finančního účetnictví a auditingu
Ekonomické dopady implementace IFRS: poznatky po 10 letech
Habilitační přednáška, 15. dubna 2015
David Procházka
David Procházka
1
Mezinárodní harmonizace účetnictví

Celosvětová integrace trhů => tlak na integraci účetních předpisů i účetní praxe (Ball
2006)

Mezinárodní účetní harmonizace = globalizace účetního výkaznictví (pro kapitálové trhy)

Cíl nadnárodní srovnatelnost (užitečných) účetních závěrek

Předpoklady naplnění cíle:

- Předpoklad č. 1:
srovnatelné/jednotné vysoce kvalitní účetní standardy
- Předpoklad č. 2:
kvalitní aplikace účetních standardů účetními jednotkami
- Předpoklad č. 3:
jednotnost informačních potřeb uživatelů
Realita?:
-
hlavním nástrojem harmonizace jsou IFRS (ve 114 zemích povinně pro veřejně
obchodované společnosti + 16 dalších dobrovolně/vybrané oblasti)
-
hlavní spouštěč Nařízení EU 1606/2002 (Ramanna a Sletten 2014): závazné od 2005
=>10 let zkušeností umožňuje činit závěry
David Procházka
2
Poznatky účetního výzkumu

IFRS srovnatelné s US GAAP (Leuz 2003) => Předpoklad č. 1 splněn

Pro vyhodnocení dopadů je nutné rozlišit důvody přijetí (tj. dobrovolné vs. povinné)
Éra před IFRS:

Kvalitní standardy se nerovnají automaticky kvalitní účetní závěrky, důležité jsou
reportingové podněty firem (Ball et al. 2003)

Kvalita účetnictví je endogenního charakteru a nemůže být „importována“ zvenčí (Leuz
et al. 2003)

Kvalita účetních standardů + kvalitní audit a funkční ochrana investorů (Hung 2000)
Dopady povinné implementace IFRS:

Klasifikace dopadů (Brüggemann et al. 2013): zamýšlené (kvalita ÚZ; charakteristiky
kap. trhů; makro-agregáty) vs. nezamýšlené (kontraktační funkce; MÚ; regulace;
zdanění; signalizace)

Výzkum především zamýšlené dopady (dopad na náklady kapitálu, likviditu, atd.)
David Procházka


Dopady dle empirického výzkumu nejednoznačné:
-
v první fázi výzkum na poměrně agregovaných datech => pozitivní efekty pouze u
států (a) s kvalitním vynucovacím mechanismem; (b) velkými rozdíly mezi IFRS a
národními GAAP
-
v druhé fázi výzkum na detailních podnikových datech => pozitivní efekty pouze u (a)
podniků s reportingovými podněty (bez ohledu na jurisdikci); (b) států, které zpřísnily
vynucování
Potvrzena významnost reportingových podnětů:
-
u podniků, které považují přechod za formální, jsou IFRS nálepka, ale ke zvýšení
kvality ÚZ nedochází (Daske et al. 2013) => důležité je, pro koho jsou ÚZ primárně
určeny, resp. kterými kanály probíhá informování
-
pozitivní efekty zejména u společností, které na IFRS přešly již před rokem 2005
-
přetrvávají národní rozdíly ve volbě účetních metod (Kvaal a Nobes 2010, Kvaal a
Nobes 2012, Forst 2014)
-
i přes pozitivní efekty pro určité skupiny podniků nebylo prokázáno zvýšení
David Procházka
mezinárodní srovnatelnosti účetních závěrek dle IFRS (Lang et al. 2010)

Hlavním rizikem další harmonizace je nestejnorodá aplikace IFRS státy/podniky kvůli
lokálním specifikům (Ball 2006)
 Předpoklad č. 2 nebyl splněn,
neboť neplatí a nemůže platit Předpoklad č. 3
David Procházka
3
Hlavní funkce účetnictví
Investorská funkce účetnictví:

Patří pod informační ekonomii (Allen 1990, Arrow 1996)

Intuitivně základní funkce

Podklady pro rozhodnutí typu „buy, hold, sell“; s výjimkou (Markowitz 1952)

Primárně zdůrazňována IASB, a to zejména s ohledem na akciové rozhodování (Barth
2000, Barth 2006, Barth 2007)

Poněkud překvapivé, neboť účetními faktory lze vysvětlit v průměru pouze 2 až 5 %
pohybu cen akcií (Lev 1989, Hayn 1995, Ball a Shivakumar 2008)

Účetnictví je pouze jedním z mnoha zdrojů informací a přichází příliš pozdě (Beaver
1973); uživatelé dokonce ignorují informace (Cascino et al. 2014)

Ukazuje se, že na cenu akcií nemají vliv povinně zveřejňované informace, ale spíše
dobrovolné (jsou-li věrohodné) => souvisí s kontraktační a signalizační funkcí (přes
reportingové podněty)
David Procházka
Kontraktační funkce účetnictví:

Odraz teorie zastoupení (Ross 1973)

Zmírnění asymetrické informovanosti (morálního hazardu)

Koncept nákladů zastoupení (Jensen a Meckling 1976), resp. koncept kontraktačních
nákladů (Watts a Zimmerman 1990) ukazuje, že obě strany mohou mít zájem řešit
informační převahu agentů nad principály

Reálné modely: motivace obou stran, strategie jednání, časový horizont, atd. => aplikace
teorie her (von Neumann a Morgenstern 1944, Nash 1951, Nash 1953)

Pro kontrolu agentů má nezastupitelnou roli účetnictví (Holmstrom 1979), např.
v systémech odměňování managementu téměř 100% (Ittner et al. 1997, Murphy 1999)

Účetnictví je užitečné, i když přichází pozdě (Shivakumar 2013), neboť identifikuje
přínos manažera

Vztahy zastoupení rozhodující měrou determinují podobu účetního výkaznictví, přestože
účetní standardy tuto funkci spíše pouštějí ze zřetele a upřednostňují investorskou (Ball
2001, Ball et al. 2008)
David Procházka
Signalizační funkce účetnictví:

Reaguje na problém rozptýlených informací (Hayek 1945) a existenci nepříznivého
výběru (Akerlof 1970)

Cílem je odlišit kvalitu od nekvality => proces odstartují nejkvalitnější subjekty (Spence
1973) a ostatní následují (Morris 1987)

V kontextu široce pojímaného zveřejňování informací se signalizace projevuje:

-
volbou kapitálové struktury, volbou dividendové politiky, volbou burzy cenných papírů
-
volbou účetních předpisů, volbou účetních metod, zveřejňováním cenotvorných
účetních informací
Signalizační funkce opět zdůrazňuje důležitost reportingových podnětů, které motivují
podniky zveřejňovat informace dobrovolně, a to dokonce i v případě nepříznivých zpráv
(Skinner 1994)
David Procházka
4
Průběžné závěry

V realitě „kontraktační funkce > investorská funkce“, byť ta je primární z pohledu IASB

Kontraktační rozměr účetnictví způsobuje individualizaci podoby ÚZ

Kontraktační funkce si žádá jiný typ informací než investorská funkce (Gjesdal 1981)

Přestože podniky používají srovnatelné předpisy, jejich účetní závěrky nemusí a nejsou
srovnatelné => nelze předpokládat, že přijetí IFRS odstraní nesrovnatelnost

Klíčový vliv na kvalitu ÚZ mají reportingové podněty podniků a jejich snaha poskytnout
informace co nejvíce smluvním protistranám

Jednotná aplikace IFRS oslabuje signalizační funkci účetního výkaznictví (Švýcarsko)

Při implementaci IFRS nutno zvažovat účel využití ÚZ:
-
zlepšení fungování kapitálových trhů spíše zvýšením jeho atraktivity/průhlednosti a
podpořit kvalitnějším vynucovacím mechanismem
-
umožnit (ne přikazovat) užití IFRS podnikům s významnými mezinárodními aktivitami
-
zohlednit dopad do ostatních oblastí (zdanění, rozdělování zisku, regulace)
David Procházka
Literatura:
AKERLOF, George A., 1970. The Market for „Lemons": Quality Uncertainty and the Market Mechanism. The
Quarterly Journal of Economics. Roč. 84, č. 3, s. 488–500. ISSN 00335533.
ALLEN, Beth, 1990. Information as an Economic Commodity. The American Economic Review. Roč. 80, č. 2,
s. 268–273. ISSN 00028282.
ARROW, Kenneth J., 1996. The Economics of Information: An Exposition. Empirica. Roč. 23, č. 2, s. 119–
128. ISSN 03408744.
BALL, Ray, 2001. Infrastructure Requirements for an Economically Efficient System of Public Financial
Reporting and Disclosure. Brookings-Wharton Papers on Financial Services. Roč. 1, č. 1, s. 127–169. ISSN
15334430.
BALL, Ray, 2006. International Financial Reporting Standards (IFRS): Pros and Cons for Investors.
Accounting and Business Research. Roč. 36, č. 1, s. 5–27. ISSN 00014788.
BALL, Ray, Ashok ROBIN a Gil SADKA, 2008. Is Financial Reporting Shaped by Equity Markets or by Debt
Markets? An International Study of Timeliness and Conservatism. Review of Accounting Studies. Roč. 13, č.
2-3, s. 168–205. ISSN 13806653.
BALL, Ray, Ashok ROBIN a Joanna Shuang WU, 2003. Incentives versus Standards: Properties of
Accounting Income in Four East Asian Countries. Journal of Accounting and Economics. Roč. 36, č. 1-3, s.
235–270. ISSN 01654101.
BALL, Ray a Lakshmanan SHIVAKUMAR, 2008. How Much New Information Is There in Earnings?
David Procházka
Journal of Accounting Research. Roč. 46, č. 5, s. 975–1016. ISSN 00218456.
BARTH, Mary E., 2000. Valuation-Based Accounting Research: Implications for Financial Reporting and
Opportunities for Future Research. Accounting & Finance. Roč. 40, č. 1, s. 7–31. ISSN 08105391.
BARTH, Mary E., 2006. Research, Standard Setting, and Global Financial Reporting. Foundations and
Trends® in Accounting. Roč. 1, č. 2, s. 71–165. ISSN 15540642.
BARTH, Mary E., 2007. Standard-Setting Measurement Issues and the Relevance of Research. Accounting
and Business Research. Roč. 37, č. Supplement 1, s. 7–15. ISSN 00014788.
BEAVER, William H., 1973. What Should Be the FASB’s Objectives? Journal of Accountancy. Roč. 136, č.
2, s. 49–56. ISSN 00218448.
BRÜGGEMANN, Ulf, Jörg-Markus HITZ a Thorsten SELLHORN, 2013. Intended and Unintended
Consequences of Mandatory IFRS Adoption: A Review of Extant Evidence and Suggestions for Future
Research. European Accounting Review. Roč. 22, č. 1, s. 1–37. ISSN 09638180.
CASCINO, Stefano, Mark CLATWORTHY, Beatriz GARCÍA OSMA, Joachim GASSEN, Shahed IMAM a
Thomas JEANJEAN, 2014. Who Uses Financial Reports and for What Purpose? Evidence from Capital
Providers. Accounting in Europe. Roč. 11, č. 2, s. 185–209. ISSN 17449480.
DASKE, Holger, Luzi HAIL, Christian LEUZ a Rodrigo VERDI, 2013. Adopting a Label: Heterogeneity in
the Economic Consequences around IAS/IFRS Adoptions. Journal of Accounting Research. Roč. 51, č. 3, s.
495–547. ISSN 00218456.
FORST, Arno, 2014. IFRS Implementation in the European Union and the Survival of Accounting Families.
David Procházka
Advances in Accounting. Roč. 30, č. 1, s. 187–195. ISSN 08826110.
GJESDAL, Froystein, 1981. Accounting for Stewardship. Journal of Accounting Research. Roč. 19, č. 1, s.
208–231. ISSN 00218456.
HAYEK, Friedrich August, 1945. The Use of Knowledge in Society. The American Economic Review. Roč.
35, č. 4, s. 519–530. ISSN 00028282.
HAYN, Carla, 1995. The Information Content of Losses. Journal of Accounting and Economics. Roč. 20, č. 2,
s. 125–153. ISSN 01654101.
HOLMSTROM, Bengt, 1979. Moral Hazard and Observability. The Bell Journal of Economics. Roč. 10, č. 1,
s. 74–91. ISSN 07416261.
HUNG, Mingyi, 2000. Accounting Standards and Value Relevance of Financial Statements: An International
Analysis. Journal of Accounting and Economics. Roč. 30, č. 3, s. 401–420. ISSN 01654101.
ITTNER, Christopher D., David F. LARCKER a Madhav V. RAJAN, 1997. The Choice of Performance
Measures in Annual Bonus Contracts. The Accounting Review. Roč. 72, č. 2, s. 231–255. ISSN 00014826.
JENSEN, Michael a William MECKLING, 1976. Theory of the Firm: Managerial Behavior, Agency Costs
and Ownership Structure. Journal of Financial Economics. Roč. 3, č. 4, s. 305–360. ISSN 0304405X.
KVAAL, Erlend a Christopher NOBES, 2010. International Differences in IFRS Policy Choice: A Research
Note. Accounting and Business Research. Roč. 40, č. 2, s. 173–187. ISSN 00014788.
KVAAL, Erlend a Christopher NOBES, 2012. IFRS Policy Changes and the Continuation of National Patterns
David Procházka
of IFRS Practice. European Accounting Review. Roč. 21, č. 2, s. 343–371. ISSN 09638180.
LANG, Mark H., Mark G. MAFFETT a Edward L. OWENS, 2010. Earnings Comovement and Accounting
Comparability: The Effects of Mandatory IFRS Adoption. SSRN Electronic Journal [online]. [vid. 4. leden
2015]. ISSN 15565068. Dostupné z: http://ssrn.com/abstract=1676937
LEUZ, Christian, 2003. IAS Versus U.S. GAAP: Information Asymmetry-Based Evidence from Germany’s
New Market. Journal of Accounting Research. Roč. 41, č. 3, s. 445–472. ISSN 00218456.
LEUZ, Christian, Dhananjay NANDA a Peter D. WYSOCKI, 2003. Earnings Management and Investor
Protection: An International Comparison. Journal of Financial Economics. Roč. 69, č. 3, s. 505–527. ISSN
0304405X.
LEV, Baruch, 1989. On the Usefulness of Earnings and Earnings Research: Lessons and Directions from Two
Decades of Empirical Research. Journal of Accounting Research. Roč. 27, č. 3, s. 153–192. ISSN 00218456.
MARKOWITZ, Harry, 1952. Portfolio Selection. The Journal of Finance. Roč. 7, č. 1, s. 77–91. ISSN
00221082.
MORRIS, Richard D., 1987. Signalling, Agency Theory and Accounting Policy Choice. Accounting and
Business Research. Roč. 18, č. 69, s. 47–56. ISSN 00014788.
MURPHY, Kevin J., 1999. Executive Compensation. Handbook of Labor Economics. Roč. 3, č. Part B, s.
2485–2563. ISSN 1573-4463.
NASH, John, 1951. Non-Cooperative Games. The Annals of Mathematics. Roč. 54, č. 2, s. 286–295. ISSN
0003486X.
David Procházka
NASH, John, 1953. Two-Person Cooperative Games. Econometrica. Roč. 21, č. 1, s. 128–140. ISSN
00129682.
RAMANNA, Karthik a Ewa SLETTEN, 2014. Network Effects in Countries’ Adoption of IFRS. The
Accounting Review. Roč. 89, č. 4, s. 1517–1543. ISSN 00014826.
ROSS, Stephen A., 1973. The Economic Theory of Agency: The Principal’s Problem. The American
Economic Review. Roč. 63, č. 2, s. 134–139. ISSN 00028282.
SHIVAKUMAR, Lakshmanan, 2013. The Role of Financial Reporting in Debt Contracting and in
Stewardship. Accounting and Business Research. Roč. 43, č. 4, s. 362–383. ISSN 00014788.
SKINNER, Douglas J., 1994. Why Firms Voluntarily Disclose Bad News. Journal of Accounting Research.
Roč. 32, č. 1, s. 38–60. ISSN 00218456.
SPENCE, Michael, 1973. Job Market Signaling. The Quarterly Journal of Economics. Roč. 87, č. 3, s. 355–
374. ISSN 00335533.
VON NEUMANN, J. a O. MORGENSTERN, 1944. Theory of Games and Economic Behavior. New Jersey:
Princeton University Press.
WATTS, Ross L. a Jerold L. ZIMMERMAN, 1990. Positive Accounting Theory: A Ten Year Perspective. The
Accounting Review. Roč. 65, č. 1, s. 131–156. ISSN 00014826.
David Procházka
David Procházka
katedra finančního účetnictví a auditingu
Fakulta financí a účetnictví
Vysoká škola ekonomická v Praze
nám. W. Churchilla 4
Praha, 130 67
https://webhosting.vse.cz/prochazd
<[email protected]>
David Procházka
5
Ekonomická specifika SVE

V porovnání s EU-15 méně významné ekonomicky (20,8 % obyvatel vs 8,8 % HDP; kažá
ze 4 největších EU-15 ekonomik vyprodukuje více než 13 nových členů dohromady)

S výjimkou Polska burzy cenných papírů nevýznamné (malý počet titulů, nízká
kapitalizace i likvidita)

Implementace IFRS z hlediska kapitálových trhů spíše negativní důsledky (delisting):
-
absolutní poražení: ČR, Slovensko, Litva, Lotyšsko
-
relativní poražení: Slovinsko
-
relativní vítězové: Maďarsko, Estonsko
-
absolutní vítězové: Polsko
David Procházka
Obr. 1: Počet emitentů na EU burzách před a po 2005
Group C: decline before 2005; growth after 2005
Group A: growth both before and after 2005
40%
Sweden
30%
250%
Poland
200%
150%
20%
100%
Hungary
10%
Germany
Italy
-20%
-15%
-10%
0%
-5%
-40%
-20%
0%
0%
Czech Rep.
Slovakia
20%
40%
60%
80%
100%
120%
Group C: growth before 2005; decline after 2005
0%
0%
0%
Denmark
Finland
Ireland Greece
-20%
Lithuania
Luxem.
Latvia
Cyprus
-40%
Portugal
Estonia
0%
Group D: decline both before and after 2005
-60%
Malta
50%
-60%
0%
50%
100%
200%
France
Spain
-20%
G. Britain
Austria
Belgium
-40%
Slovenia
-80%
-100%
150%
-60%
Netherlands
250%
David Procházka
Obr. 2: Počet emitentů na EU burzách před a po 2005: shluková analýza

Zahraniční kapitál do SVE přichází především ve formě PZI než přes burzy cenných
papírů
David Procházka
Obr. 3: Podíl českých podniků pod zahraniční kontrolou
45%
38%
40%
37%
34%
35%
31%
30%
36%
34%
39%
37%
40%
37%
36%
29%
25%
19%
20%
15%
34%
41%
22%
26%
21%
12%
15%
10%
5%
8%
0%
Podíl podniků pod zahraniční kontrolou

Podíl podniků pod zahraniční kontrolou na tržbách 46 % (Maďarsko a Slovensko
dokonce 53 %)
David Procházka
6
Specifika implementace IFRS

Spíše nezamýšlené důsledky, tj. nikoliv kapitálový trh, ale podniky mimo něj

Vliv kontraktační role účetnictví:
-
zprostředkovaně přes dceřiné společnosti zahraničních podniků
-
implementace IFRS má dopad zejména na řízení/rozhodování a informační toky uvnitř
konsolidačních celků
-
vzniká problém konverze účetní závěrky
-
lokální účetnictví je postupně nahrazováno koncernovým reportingem na bázi IFRS pro
potřeby řízení => dopad zejména na konstrukci manažerského okruhu
David Procházka
Obr. 4: Stupeň využití IFRS ve vnitřním řízení a rozhodování
8,6%
11,4%
25,7%
31,4%
22,9%
Velmi nízký
Nízký
Průměrný
Vysoký
Velmi vysoký
David Procházka
Obr. 5: Oblasti využití IFRS ve vnitřním řízení a rozhodování
90%
82,9%
80%
71,4%
70%
60%
50%
40%
28,6%
30%
17,1%
20%
17,1%
14,3%
5,7%
10%
0%
Cíle stanovené
mateřskou
společností
Odměňování
vrcholového
managementu
Odměňování
běžných
zaměstnanců
Cenové kalkulace
zákazníkům
Rozpočty
nákladových
středisek
Nákladové
kalkulace
Ostatní využití
David Procházka
Obr. 6: Vztah užitků a nákladů ze zavedení IFRS reportingu
5,7%
14,3%
25,7%
17,1%
37,1%
Užitky výrazně nižší než náklady
Užitky mírně nižší než náklady
Užitky srovnatelné s náklady
Užitky mírně vyšší než náklady
Užitky výrazně vyšší než náklady
David Procházka
Obr. 7: Vztah FÚ a MÚ v ČR po implementaci IFRS
Uživatelé 1
Uživatelé 2
Uživatelé 3
Výstupy 1
Výstupy 4
Výstupy 2
Výstupy 3
Výpočty v FÚ (ČÚS)
Výpočty v MÚ (IFRS)
Pořizování a uchování záznamů
Definice pravidel pro záznam dat a třídění
Vysvětlivky: Výstupy 1 – daňová přiznání; Výstupy 2 – účetní závěrka (dle ČÚS); Výstupy 3 – účetní závěrka (dle IFRS); Výstupy 4 – plány, rozpočty, kalkulace, controlling, atd.;
Uživatelé 1 – finanční úřady; Uživatelé 2 – externí uživatelé; Uživatelé 3 – interní uživatelé
David Procházka
Obr. 8: Výňatek ze statutární závěrky dle ČÚP