2. Hlavní skupiny rostlin chráněné Úmluvou CITES
Transkript
2. Hlavní skupiny rostlin chráněné Úmluvou CITES Více druhů rostlin než živočichů Jak jsme již viděli, podle úmluvy CITES je chráněno více než 25000 druhů rostlin. To je pětkrát více než druhů živočichů. Důvodem je to, že v Příloze II je obsaženo několik velkých skupin zahradnicky významných rostlin. Seznamy druhů v Přílohách se doplňují či mění po každé schůzi Konference stran. Aktuální obsah Příloh je zveřejňován na oficiální webové stránce CITES (www.cites.org). Rostliny, jejich části a odvozeniny Úmluva CITES se vztahuje na rostliny „živé nebo mrtvé“, a na jejich „jakékoli rozpoznatelné části a odvozeniny“. To znamená, že kontrole nepodléhají pouze rostliny samotné, ale také části rostlin jako např. semena, řízky a listy. Výrobky z rostlin zahrnutých do seznamů CITES také mohou podléhat kontrole v rámci této úmluvy. Jestliže je na obalu výrobku uvedeno jméno dané rostliny, předpokládá se, že ji výrobek obsahuje, a tedy podléhá kontrole podle úmluvy CITES. V seznamech druhů v přílohách mohou být vysvětlivky/ upřesnění, na které části a odvozeniny daného druhu se úmluva vztahuje. Například u některých dřevin podléhá kontrole jen dřevo (kulatina, řezivo a dýhy). Podobně u orchidejí zahrnutých v Příloze I je uvedeno, že semenáče a tkáňové kultury transportované ve sterilních nádobách jsou z kontroly vyňaty. Úmluva CITES se vztahuje i na herbářové položky a exponáty naložené v etanolu. Nicméně existuje speciální systém registrace organismů CITES, který umožňuje výměnu mezi vědeckými institucemi za pomoci jednoduchého značení (simple label system). Orchideje Všechny orchideje jsou zahrnuty v Přílohách CITES. Představují většinu z celkového počtu rostlin a živočichů chráněných Úmluvou. Nejvíce ohrožené druhy a rody jsou zahrnuty v Příloze I. Pro tyto druhy je obchod s planě rostoucími exempláři fakticky zakázán, ale je povolen obchod s exempláři množenými uměle, mají-li vybaveny potřebné dokumenty. Všechny další druhy orchidejí, které nejsou uvedeny v Příloze I, jsou zahrnuty do Přílohy II. Lze tedy obchodovat s rostlinami namnoženými z volně rostoucích i uměle pěstovaných zdrojů s podmínkou, že mají vybaveny průvodní dokumenty. Příkladem rodu zahrnutého v Příloze I je asijský střevíčník z rodu Paphiopedilum. Podobně jako i mnohé další druhy orchidejí, jsou asijské střevíčníky vysoce žádány sběrateli. I když velký podíl obchodních transakcí se týká uměle množených střevíčníků, stále existuje nezanedbatelná úroveň obchodu s ilegálně sbíranými orchidejemi z přirozených biotopů. Střevíčníky jsou ohroženy příliš intenzívním sběrem z volné přírody, protože mnohé rostou v malých koloniích, které mohou být vážně ovlivněny odběrem byť i malého množství exemplářů. Hybridy orchidejí Většina orchidejí, s nimiž se obchoduje, je zahrnuta v Příloze II. Z toho vyplývá, že je povolen obchod s volně rostoucími i uměle pěstovanými exempláři a podmínkou, že mají vybavenu potřebnou dokumentaci. Hybridy orchidejí se pěstují mnohem častěji než samotné botanické druhy a také se s nimi více obchoduje. Většina hybridů se vyskytuje jen v kultuře, tj. ve volné přírodě se nevyskytují. Jejich ochrana tedy z biologického hlediska nemá opodstatnění. Proč tedy spadají pod kontrolu podle úmluvy CITES? Aby byla zajištěna efektivní kontrola botanických druhů orchidejí ohrožených obchodem s volně rostoucími rostlinami, musí pod kontrolu spadat i jiné rostliny, které jsou jim velmi podobné. Nicméně v rámci revize Příloh Výbor pro rostliny doporučil, aby skupina uměle množených orchidejí, s nimiž se intenzívně obchoduje, byla z kontroly vyňata. Důvodem bylo přesvědčení, že tato změna nebude mít žádný vliv na volně rostoucí populace díky zkvalitňování opatření CITES pro kontrolu rostlin, a nepovede k zintenzívnění pašování. 12. konference smluvních stran schválila vyjmutí hybridů Phalaenopsis z kontroly za dodržení určitých podmínek. Kaktusy Opuntia sp. Opuntia sp., Ferocactus sp. Echinocereus sp. Další velkou skupinou zahradnicky významných skupin v Přílohách CITES jsou kaktusy. Tato skupina rostlin je široce rozšířena v pouštních oblastech obou amerických kontinentů. Skupina se těší velkému zájmu sběratelů a je předmětem zkoumání odborníky a laiky. Mnoho pěstovaných variet známe jako běžné pokojové rostliny v Severní Americe a Evropě. V Přílohách CITES je zahrnuta celá čeleď Cactaceae. Kolem 90 druhů je zahrnuto v dodatku I, a tedy není povoleno obchodovat s rostlinami odebranými v terénu. Většina druhů je nicméně zahrnuta v Dodatku II. Je tedy možno obchodovat jak s pěstovanými exempláři, tak se sběry z přírody, pokud má zboží příslušná povolení. Mnoho druhů se nachází ve velmi omezených geografických oblastech a jsou vysoce ceněny sběrateli. Zničení volně rostoucích populací příliš intenzívním sběrem proto představuje pro tyto druhy reálnou hrozbu. Semena kaktusů Protože u druhů zahrnutých v Dodatku I jsou předmětem kontroly CITES všechny části těchto rostlin a odvozeniny, dovoz a vývoz semen z těchto rostlin vyžaduje odpovídající povolení. Semena druhů z Dodatku II obecně nejsou předmětem CITES kontroly. Nicméně na 10. zasedání Konference stran v roce 1997 přijaly strany návrh Mexika, podle nějž semena mexických kaktusů podléhají opatření CITES a obchod s nimi vyžaduje povolení. Masožravé rostliny Další velkou skupinou zahrnutou v seznamech CITES jsou masožravé rostliny. Kontrolované rody zahrnují Nepenthes, Sarracenia a Dionaea. Masožravé rostliny často tostou na půdách chudých na živiny, zejména dusík. Získávají dusík z rozkládajících se těl kořisti. Tři druhy rodu Sarracenia jsou zahrnuty v Příloze I, ostatní druhy v Příloze II. Sarracenia leucophylla, druh zahrnutý v Příloze II, se vyskytuje na jihovýchodě USA. Všechny druhy se dobře množí uměle, buď semeny, nebo vegetativně Sarracenia leucophylla (Příloha II) oddenky. Na jihovýchodě USA představuje ohrožení pro tyto rostliny destrukce jejich biotopů. Všechny druhy se dobře množí uměle, buď semeny, nebo vegetativně oddenky. Pasti některých druhů jsou odebírány a používány v květinářském obchodě a je obava, zda sklizeň rostlin z volné přírody pro tento obchod je dlouhodobě udržitelná. Dionaea muscipula K nejznámějším masožravým rostlinám patří Dionaea muscipula. Ve volné přírodě se nachází pouze v USA, a proto je tento druh zahrnut do Dodatku II. Přestože se snadno množí uměle, stále je sbírán i ve volné přírodě. Další hrozbou pro tento druh je destrukce jeho přirozených biotopů. Sněženky (Galanthus spp.) Sněženky (Galanthus spp.), jsou běžnými zahradními rostlinami v Evropě. Rod je zahrnut v Příloze II. Existuje 19 druhů sněženek, s centrem rozšíření v Turecku. Předmětem obchodu s těmito rostlinami jsou převážně cibule. Probíhá obchod s exempláři odebranými z volné přírody, i když současně se cibule množí i uměle ve velkém měřítku. Bramboříky (Cyclamen spp.) Rod Cyclamen zahrnuje skupinu druhů, které mají svůj přírodní areál v částech Evropy, západní Asie a Severní Afriky. Všechny druhy bramboříků jsou součástí Dodatku II. Zahradnicky žádaných je celkem 21 druhů, které mají různé zbarvené květů a různou kresbu na listech. Čtyři druhy jsou běžně pěstovány v zahradách. Všechny bramboříky se pěstují velmi snadno. Jeden druh, Cyclamen persicum, je běžně dostupný v evropských zahradnictvích. Tento druh je tak běžně pěstován a tak běžným předmětem obchodu, že uměle množené rostliny tohoto druhu jsou nyní vyňaty z opatření Úmluvy. Dormantní hlízy a všechny další druhy zůstávají předmětem kontroly. Aloe Rod Aloe zahrnuje přes 400 druhů sukulentů. Většina z nich se vyskytuje v Africe a na Madagaskaru. Některé druhy se vyskytují na Arabském poloostrově a na Kanárských ostrovech. Druhy rodu Aloe jsou ceněny nejen pěstiteli sukulentů, ale také jako surovina pro farmaceutický průmysl. Sběry pro sběratelské a komerční účely představují hrozbu pro volně rostoucí populace, a proto jsou všechny aloe zahrnuty v dodatcích CITES. V Příloze I je zahrnuto přes 20 druhů, včetně trpasličích forem z Madagaskaru. Ostatní druhy jsou zahrnuty v Příloze II. Jedinou výjimkou, vyjmutou ze seznamů CITES, je Aloe vera, zdroj suroviny pro kosmetický a farmaceutický průmysl. Tento druh je pěstován po staletí a v současnosti nejsou důkazy o tom, že by ještě existovaly volně rostoucí populace tohoto druhu. Veškerý obchod s celými rostlinami, jejich částmi a odvozeninami je založen pouze na uměle pěstovaných rostlinách. Sukulentní pryšce (Euphorbia spp.) Rod Euphorbia zahrnuje asi 2000 druhů velmi rozmanitého vzhledu, od jednoletých rostlin k velkým stromům. Vyskytují se hlavně v Africe, na obou amerických kontinentech a v jižní Evropě. Seznamy CITES zahrnují pouze sukulentní pryšce, jichž je celkem přes 700 druhů. Jsou ob saženy v kontrolním seznamu ‘The CITES Checklist of Succulent Euphorbia Taxa‘. Všechny sukulentní pryšce jsou zahrnuty v Dodatku II s výjimkou 10 druhů, které spadají do Dodatku II. Na obrázku je Euphorbia pachypodioides (vlevo), pocházející z Madagaskaru a stejně jako ostatní sukulentní pryšce, vysoce sběratelsky ceněn. Je množen v pěstírnách mimo svůj přirozený areál, ale je také sbírán ve volné přírodě. Sukulentní pryšce obvykle mají dužnatý stonek buď s trny, nebo bez nich. Některé druhy mají listy, ovšem ty opadávají v období odpočinku. Rostliny jsou obvykle transportovány bez listů. Některé druhy jsou svým vzhledem velmi podobné kaktusům. Na rozdíl od kaktusů však pryšce obsahují mléčný latex, jehož výron můžeme pozorovat, pokud povrch stonku napíchneme špendlíkem. Nezapomeňte, že latex některých druhů je jedovatý a může způsobit podráždění pokožky. Cykasy Cykasy představují vývojově primitivní skupinu rostlin. Patří k několika rodům, které se vyskytují v Africe, Asii, Austrálii, Severní a Jižní Americe. Několik druhů a tři rody jsou zahrnuty v Dodatku I, všechny ostatní druhy v Dodatku II. Cykasy jsou velmi atraktivní pro zahradníky a zahradní architekty v mírném klimatu. V Evropě jsou také oblíbené jako velké dekorativní kontejnerové rostliny. Cykasy se pěstují jako okrasné rostliny a mnoho z nich je vyhledáváno sběrateli. Odběr celých rostlin a sběr semen z volné přírody má vážný dopad na populace těchto rostlin. Pašování velkých rostlin cykasů je vážným problémem všude, kde se cykasy přirozeně vyskytují. Jsou podnikány kroky na zvýšení umělého množení cykasů. Např. v Mexiku existují projekty obcí zaměřené na ochranu a množení cykasů. Palmy Úmluva CITES pokrývá jen malý počet druhů palem. Všechny druhy v současnosti chráněné úmluvou CITES pocházejí z Madagaskaru, která má nesmírně bohatou flóru palem. Devět druhů palem je v současnosti zahrnuto do Přílohy II, všechny kvůli poptávce po jejich semenech a celých rostlinách v mezinárodním obchodě. Dva druhy, které byly do Přílohy začleněny již dříve, tj. Chysalidocarpus decipiens (Dypsis decipiens) a Neodypsis decaryi (Dypsis decaryi) jsou nyní k dispozici v kultuře. Zbývajících sedm druhů bylo do seznamu zařazeno na 12. zasedání Konference v roce 2002 na žádost Madagaskaru. Stromovité kapradiny Stromovité kapradiny jsou rozšířeny v obou amerických kontinentech, jihovýchodní Asii, Austrálii, Novém Zélandě a Africe. Pod úmluvu CITES spadají tři rody: Dicksonia, a Cyathea Cibotium. Všechny druhy rodu Cyathea a americké druhy rodu Dicksonia jsou zahrnuty v Dodatku II. V Americe se vyskytují čtyři druhy rodu Dicksonia: Dicksonia berteriana, D. externa, D. sellowiana a D. stuebelii. Kontrole podléhá také asijský druh Cibotium barometz, který je používán pro lékařské účely. Obchoduje se jak se živými rostlinami rodů Cyathea a Dicksonia, ale zejména s jejich rozřezanými kmeny nebo kusy kmenů. Předmětem obchodu jsou také nádoby a květináče, které se často používají v zahradnictví k transportu jiných rostlin, zejména orchidejí. Tyto výrobky také podléhají kontrole CITES. Předmětem obchodu u druhu Cibotium jsou sušené kořeny a také surovina používaná v čínské medicíně. Podle současných znalostí veškerý materiál získaný z rostlin Cibotium pochází z planě rostoucích rostlin. Není známo, že by tato rostlina byla komerčně pěstována pro farmaceutické účely. Dřevo: Příloha I Přílohy CITES obsahují velký počet druhů dřevin. S těmito druhy se obchoduje buďto jako s dřevem nebo jako se surovinou pro jejich léčivé účinky. Kytara na obrázku byla zhotovena před vznikem úmluvy z dřeva stromu Dalbergia nigra (Brazilian Rosewood). S tímto druhem se také obchoduje v podobě starožitného nábytku, často s intarziemi (inlays) ze slonoviny. Dalbergia nigra je zařazena v Příloze I. To znamená, že s daným druhem v jakékoli podobě (tj. s celými rostlinami, jejich částmi odvozeninami a produkty) je možno obchodovat na komerční bázi, pouze pokud jde o materiál z uměle pěstovaných rostlin, nebo pokud materiál byl získán ještě dříve, než byl druh začleněn do Přílohy. Dřevo: Příloha II a III Rod Swietenia (South American Mahogany) je zařazen do Dodatku II. Hlavním druhem, s nímž se obchoduje, je Swietenia macrophylla. Přirozený areál tohoto druhu se rozkládá od Amazonie po Mexiko. Obava z příliš intenzívní těžby vedla ke striktní kontrole těžby na mnoha místech jejího výskytu ve Spojených státech a k zařazení do seznamů CITES. V minulosti byla největším vývozcem Brazílie, avšak v roce 1991 brazilská vláda uvalila moratorium na export, aby tak posílila národní kontrolu nad černou těžbou. V poslední době k hlavním vývozcům patří Brazílie, Bolívie a Peru. V minulosti byla významným dovozcem Velká Británie, avšak v poslední době byla nahrazena jinými druhy levnějších dřev. Swietenia Pericopsis Gonystylus Hlavní obchodní cesty Léčivé rostliny V seznamech CITES je zahrnuto mnoho druhů rostlin, které jsou používány pro farmaceutické účely. U některých druhů jsou z kontroly vyňata hotová léčiva, zatímco u jiných druhů se kontrola týká pouze určitých částí rostlin a odvozenin. Panax quinquefolius je druh domácí v USA a Kanadě. Je ohrožen příliš intenzívním sběrem, ale je také uměle pěstován. S americkým ženšenem se obchoduje v podobě celých, kořenů, kořenů nakrájených na plátky a rozemletých na prášek. Má široké užití v homeopatii, asijských medicínách a dalších produktech. Předmětem kontroly jsou pouze celé, tj. nerozdrcené kořeny. Pod kontrolu nespadají čaje, cukrovinky a tablety. Druhým druhem žen-šenu je Panax ginseng, také známý jako korejský, východní nebo čínský žen-šen. Kontrola v rámci CITES se však vztahuje pouze na populace z Ruska, protože to jsou oravděpodobně jediné přirozené populace, které se dosud zachovaly. Nejvíce se obchoduje s žen-šenem P. ginseng pocházejícím z Koreje, který je uměle pěstován a nepodléhá kontrole. Výjimky Mnoho rostlin je uměle množeno ve velkém měřítku. Jednou z předností CITES bylo to, že motivovala mnoho pěstitelů těchto rostlin. Díky umělému pěstování se tak snížil tlak na přirozené populace, protože uměle množené rostliny představují pro veřejnost zdroj levných, vysoce kvalitních rostlin jednotného vzhledu a prostých nemocí. U mnoha druhů rostlin se efektivně nyní obchoduje výhradně s uměle pěstovanými rostlinami. Signatáři Úmluvy se proto rozhodli některé druhy z kontroly CITES vyjmout. Tyto výjimky zahrnují některé kaktusy, uměle množené bramboříky druhu Cyclamen persicum, pryšec Euphorbia trigona a hybridy orchidejí rodu Phalenopsis, jejichž balení splňuje dané požadavky.
Podobné dokumenty
Tisková zpráva Červená
abstraktních a nepředmětných kompozic, oproštěných od jakýchkoliv vnějších vlivů, a nazýval
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2015/ 736
s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 338/97 ze dne 9. prosince 1996 o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě
rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi (1), a zejména na čl. 4 odst. 6 uved...
zpravodaj 2015 - Alpinum klub Plzeň
zelené a jsou na stopkách až 15 cm vysokých. Květy velké až 3cm , jsou neseny
na stoncích do 15 cm vysokých. Základní barva květů je modrá, ale existují i formy s květy růžovými, nebo bílými. Plod
...
Péče o obraznost - Dana Puchnarová
v přímé úměře ke stavům duše.
Pro mne je skutečně pojem obraznost spojen s vytvářením obrazů v mysli a
znamená také schopnost vnitřního vidění či nazírání. Dokonce nejen mé
zkušenost, i ale i zkuše...