Spina, Spencer aj. Úvod do islamu II

Anal!zy
Svody islámského ráje
Robert Spencer
Jakkoliv to m/$e Zápa(an/m p-ipadat podivné, zprávy o pannách slibovan%ch
islámsk%m mu'edník/m v Ráji nejsou $ádn%m m%tem nebo p-ekroucením islámské
teologie. Mohamed vykreslil sv%m následovník/m vizi otev-en* materiálního a
bujn* smyslového ráje, kter% obsahuje v"e, po 'em mohl pou"tní ko'ovník z arabské
pou"t* sedmého století tou$it: zlato a v*ci z jemn%ch materiál/, ovoce, víno, vodu,
$eny ... a chlapce.
Samoz-ejm* ne ka$d% byl ochoten sv/j $ivot za tento p-islib vym*nit, dokonce
ani za Mohamedov%ch dn/. B*hem jednoho st-etu s Kuraj"ovci (b*hem zákopové
bitvy) vyzval Mohamed své stoupence: „Kter% mu$ p/jde ven a zjistí, co nep-ítel
d*lá, a pak se vrátí zp*t?“ Slíbil, $e po$ádá Alláha, aby tento "peh „mohl b%t m%m
spole'níkem v Ráji“. #ádn% dobrovolník se ale nep-ihlásil a proto nakonec musel
na-ídit tento úkol jednomu ze sv%ch mu$/.
P-esto byl slib Ráje jedním z hlavních zp/sob/, kter%mi Mohamed své
stoupence motivoval. U'inil tím z boje d$ihádu situaci, která byla v$dy zisková:
pokud muslimsk% vále'ník zvít*zil, získal pozemskou ko-ist; pokud byl zabit, získal
prakticky stejnou odm*nu v posmrtném $ivot* - pouze v mnohem v*t"ím mno$ství.
B*hem bitvy u Badru vyz%val Mohamed p-íslibem Ráje: „P-i Alláhovi, v jeho$
rukách je Mohamed/v $ivot, $ádn% mu$ nebude v tento den boje proti nep-átel/m s
vytrvalou odvahou a na postupu, nikoliv na ústupu, zabit, proto$e Alláh ho p-ijme
do Ráje“.
Jeden z jeho bojovník/, Umajr bin al-Humam, kter% sed*l poblí$ a p-e$vykoval
datle, tím byl vzru"en. „Skv*lé, skv*lé!“ vyk-ikl. „Není mezi mnou a Rájem nic
jiného, ne$ zabití t*chto mu$/?“ Odhodil své datle, sp*chal do boje a rychle se
setkal se smrtí, kterou hledal.
Co je za dve-mi 'íslo jedna
Umajr bin al-Humam o'ekával, $e bude v ráji ozdoben „náramky zlat%mi a
perlami“ (korán 22:23) a „od*n do atlasu a brokátu“ (korán 44:53). Poté bude
spo'ívat „na podu"kách zelen%ch a kobercích p-ekrásn%ch“ (korán 55:76), sed*t „na
lehátkách, je$ zlatem vypleteny jsou“ (korán 56:15) a bude s ostatními sdílet „zlaté
nádoby i poháry“, v nich$ bude v"e, „po 'em du"e tou$í a co o'ím lahodí“, v'etn*
„ovoce hojnost“ (korán 43:71, 73) a „ovoce, palmy a jablka granátová“ (korán 55:68).
Pro nevegetariány bude „maso pta'í podle p-ání sv%ch“ (korán 56:21).
Pro ty, kdo $ili cel% $ivot na pou"ti, byla voda vzácností - a korán jí v Ráji slibuje
hojnost. Ráj sám je „zahradami, pod nimi$ -eky tekou“ (korán 3:198, 3:136, 13:35,
15:45, 22:23). „V nich obou prameny dva budou tryskat“ (korán 55:66).
122
Anal!zy
A nejen voda: Ráj nabízí r/zné nápoje. Krom* „-ek s vodou, je$ nezahnívá“, tam
budou také „-eky mléka, jeho$ chu. je nem*nná, a -eky vína, je$ rozko"í je pijícím,
a -eky medu o'i"t*ného“ (korán 47:15).
Víno? Nejsou alkoholické nápoje muslim/m zakázány? Ne-íká korán, $e víno je
„v*cí hnusnou z díla satanova“ (korán 5:90)? Jak je potom mo$né najít dílo
satanovo v Ráji?
Je t-eba pochopit, $e víno z ráje je odli"né, „v n*m opojnosti není“ a pijáci jím
proto „nebudou zmo$eni“ (korán 37:47).
To v"echno bude po$ehnan%m p-edlo$eno v dokonale klimatizovaném prost-edí:
„tam na podu"kách odpo'ívat budou a nespat-í tam ani slunce $ár, ani mráz
spalující a blízko nad nimi budou strom/ stíny a nízko budou se sklán*t plody
visící“ (korán 76:13-14).
Jídlo a pohodlí nikdy neskon'í: „pod zahradami jeho -eky tekou a plody trvalé
jsou stejn* jako stíny jeho“ (korán 13:35).
Radosti sexu
A a'koliv to v"echno m/$e vypadat p-ita$liv*, Umajr bin al-Humam po tom
v"em pravd*podobn* netou$il. Proto$e v*d*l, $e v Ráji na n*j 'ekají „dívky s pln%mi
+adry, v*kem s nimi stejné“ (korán 78:31); „dívky zrak klopící, okaté“ (korán 37:48),
„je$ rubín/m a perlám se budou podobat“ (korán 55:58), za n*$ budou „o$en*ni“
(korán 52:20), Tyto $eny budou „dívky sklopen%ch zrak/, jich$ p-edtím ani mu$, ani
d$in se nedotkl“ (korán 55:56). Alláh je „u'inil pannami“ (korán 56:36) a podle
islámské tradice jimi z/stanou nav$dy.
Ráj ale nebude nudn% ani pro muslimy s opa'nou sexuální orientací. Alláh jim
slibuje, $e „budou je tam chlapci obcházet, kte-í perlám st-e$en%m se budou
podobat“ (korán 52:24), „chlapci mládí v*'ného“ (korán 56:17); „p-i pohledu na n*
bys myslil, $e jsou to perly rozsypané“ (korán 76:19).
Neodsuzuje ale korán homosexualitu? Konec konc/, popisuje Lota, jak -íká
lidem ze Sodomy: „V$dy. vy z vá"n* své k mu$/m vcházíte místo k $enám! Vy v*ru
jste lid, jen$ v"echnu míru p-ekra'uje!“ (korán 7:81) a „Co$ se chcete jen k mu$/m z
lidstva v"eho p-ibli$ovat a man$elky své, je$ pro vás Pán vá" stvo-il, zanedbávat?
Ba, vy v*ru jste lid p-estupník/!“ (korán 26:165). Hadís na-izuje, $e „pokud je mu$,
kter% není $enat%, p-isti$en p-i páchání sodomie, bude ukamenován k smrti“. V
dal"ím hadísu Mohamed -íká, „Zabijte toho, kter% sodomizoval, a toho, kter%
dovolil, aby mu tak bylo u'in*no“. Tyto p-íkazy se propracovaly a$ do islámského
práva, co$ vedlo nap-íklad dva Saudy, kte-í se obávali ukamenování nebo v*zení, k
tomu, $e zavra$dili Pákistánce, kter% byl sv*dkem jejich „ostudn%ch 'in/“ tak, $e
ho p-ejeli autem, rozbili mu hlavu kamenem a poté ho zapálili.
Chlapci jako perly ale nechali vzniknout podivnému podvojnému p-ístupu k
homosexualit* v islámu. Velk% básník Abu Nuwas homosexualitu ve své básni
Navon*né zahrady otev-en* oslavuje:
„Ach radosti sodomie! Bu(te nyní sodomité, Arabové. Neodvracejte se od
123
Anal!zy
ní - je podivuhodn%m pot*"ením. Vezm*te si stydlivého mládence s
kade-emi na spáncích a projí$d*jte se na n*m jako gazela na své dru$ce.
Mládence, kterého mohou v"ichni vid*t opásaného me'em, ne jako va"e
d*vky, které musí b%t zahalené. Vezm*te si chlapce s hladk%mi
tvá-i'kami a nasedn*te na n* nejlépe, jak doká$ete, proto$e $eny jsou
prost-edníkem (ábl/!“
Tento paradoxní p-ístup k homosexualit* prochází celou muslimskou historií.
Dokonce i osmansk% sultán Mehmed II, dobyvatel Konstantinopole, projevoval svojí
orientaci otev-en*. Zatímco m*sto stále je"t* doutnalo, Mehmed odvrátil svojí mysl
od válek a boj/ a po$adoval, aby mu byl p-iveden proslule pohledn% nezletil% syn
byzantského d/stojníka Lukase Notarase. Notaras "el za sultánem -ekl mu, $e se
bude rad*ji dívat, jak jeho syn zabit p-ed jeho o'ima, ne$ aby ho ponechal na
pospas Mehmedov%m choutkám. Mehmed mu vyhov*l a poté nechal setnout i
Notarase.
Jak získat p-ístup do Ráje
Jak jsme vid*li, nejjist*j"í záruka Ráje je poskytována t*m, kte-í „zabíjejí a jsou
zabíjeni“ za Alláha: „jim budou dány zahrady ... A to je slib Jeho pravdiv%“ (korán
9:111) Mohamed také prohlásil, „V*zte, $e Ráj spo'ívá pod stínem me'/“. Uji".uje,
$e ti, kte-í zem-ou za Alláha, nejsou mrtví, ale $iv*j"í, ne$ kdy d-íve: „A ne-íkejte o
t*ch, kdo$ byli zabiti na stezce Bo$í: 'Jsou mrtvi!' Nikoliv; oni $ivi jsou, av"ak vy to
netu"íte.“ (korán 2:154)
Asasíni a svody ráje
Zhruba v 'asech k-í$ov%ch v%prav prosperovala notoricky známá sekta
ismailitsk%ch "íitsk%ch muslim/ znám%ch jako Asasíni. A'koliv politickou vra$du
nevynalezli, vra$d*ním po'etn%ch klí'ov%ch politick%ch osob, které se proti jejich
hnutí stav*ly, jí do politiky islámského sv*ta zavedli v masovém m*-ítku. Po
provedení takové vra$dy se tak-ka v$dy nechali s klidem chytit, a'koliv to v té dob*
znamenalo jistou smrt.
Co vedlo mladé mu$e, $e se k této sekt* p-idávali, a ob*tovali takov%m
zp/sobem své $ivoty? Za prvé, ismailité se pova$ovali za "i-itele „'istého islámu“,
za jeho$ obnovu pokládali své $ivoty. Je ale také mo$né, $e za jejich motivací stály
svody islámského Ráje. Kdy$ Marco Polo projí$d*l koncem t-ináctého století Asií,
zaznamenal, $e sly"el „mnoho lidí vypráv*t“ o temném v/dci Asasín/, Starci (neboli
"ejchovi) z hory:
Ud*lal v údolí mezi dv*ma horami nejv*t"í a nejkrásn*j"í zahradu,
která byla kdy spat-ena, osázel jí nejjemn*j"ím ovocem na sv*t* a
postavil v ní nejskvostn*j"í sídla a paláce, které byly kdy spat-eny,
124
Anal!zy
ozdobené zlatem a s obrazy toho nejkrásn*j"ího, co na sv*t* existuje, a
také se 'ty-mi potrubími, jedním s vínem, jedním s mlékem, jedním s
medem, a jedním s vodou. Byly zde krásné $eny a sle'ny, nejkrásn*j"í
na sv*t*, které nem*ly soupe-ky ve h-e na kter%koliv nástroj a ve zp*vu
a tanci. A dal sv%m mu$/m na v*domí, $e tato zahrada je Rájem. To je
d/vod, pro' jí ud*lal podle tohoto vzoru, proto$e Mohamed ujistil
Saracény, $e ti, kdo p/jdou do Ráje, budou mít krásné $eny, a najdou
tam -eky vína a mléka a medu a vody. ... Nikdo nevstoupil do t*chto
zahrad krom* t*ch, ze kter%ch si p-ál u'init Asasíny.
Je pravd*podobné, $e tento popis je více legendou, ne$ skute'ností. Muslim"tí
bojovníci byli ale v historii motivováni islámsk%m Rájem. Dokonce i únosce z 11.
zá-í 2001 Mohamed Atta si v onen osudn% den p-ibalil do svého zavazadla
„svatební oblek do ráje“, a'koliv si ho nemohl nasadit, proto$e aerolinky mu
povolily pouze jedno p-íru'ní zavazadlo. Dopis nalezen% v Attov* zavazadle hovo-il
o „svatb*“ s „$enami ráje ... oble'en%mi do t*ch nekrásn*j"ích "at/“.
Dodatek 1, Mohamed versus Je$í"
Nov% zákon, Jan, 3:16: „Nebo tak B/h miloval sv*t, $e Syna svého jednorozeného
dal, aby ka$d%, kdo$ v*-í v n*ho, nezahynul, ale m*l $ivot v*'n%.“
Korán, 9:111: „A B/h v*ru koupil od v*-ících jejich osoby i jejich majetky s tím, $e
jim budou dány zahrady. A oni bojují na cest* Bo$í - zabíjejí a jsou zabíjeni. A to je
slib Jeho pravdiv%, dan% v Tó-e, v Evangeliu, i v Koránu. A kdo v*rn*ji dodr$uje
slib sv/j ne$ B/h? Radujte se tedy z obchodu svého s Ním uzav-eného a to úsp*ch
je nesmírn%.“
Dodatek 2, Sebevra$ední d$ihádisté a Ráj
Slib Ráje t*m, kte-í „zabíjejí a jsou zabíjeni“ za Alláha je základním
ospravedln*ním sebevra$edn%ch útok/. Úto'níci si 'iní nárok na p-íslib Ráje tím,
$e zabíjejí Alláhovy nep-átele a p-itom jsou sami zabiti.
Muslim"tí mluv'í pochopiteln* v$dy p-isp*chají s tvrzením, $e islám sebevra$du
zakazuje: „Vy, kte-í v*-íte! Nepohlcujte si vzájemn* majetky své podvodn%m
zp/sobem ... a nep-ivozujte si smrt!“ (korán 29:30) Mohamed v hadísu dodává:
„Ten, kdo spáchá sebevra$du udu"ením, bude se bude sám nav$dy dusit v pekelném
ohni, a kdo spáchá sebevra$du ubodáním, se bude ubodávat v pekelném ohni“.
Vlivn% islámsk% u'enec Jusuf al-Qaradáví, jeho$ knihu Zakázané a povolené
vydala v &echách Islámská nadace v Praze, shrnuje roz"í-en*j"í názor na v*c.
Sebevra$edn%ch d$ihádist/ se zákaz sebevra$dy net%ká, proto$e jejich cílem není
zabít sebe, ale nep-ítele Alláha: „Není to sebevra$da, ale mu'ednictví ve jménu
Alláha. Islám"tí teologové a právníci o této otázce diskutovali a hovo-í o tom jako o
125
Anal!zy
form* d$ihádu, jako o ohro$ení $ivota mud$ahida. Je povoleno ohrozit sv/j $ivot,
zk-í$it cestu nep-íteli a b%t p-i tom zabit“.
Um Nidal, matka sebevra$edného d$ihádisty Hamasu Mohameda Farhata, vidí
vra$ednou smrt svého syna stejn%m zp/sobem - jako velké vít*zství: „D$ihád je
nábo$ensk%m p-íkazem, kter% na nás byl uvalen“, vysv*tlila. „Musíme tuto
my"lenku v"t*povat do du"í na"ich syn/, neustále ... Co vidíme ka$d% den masakry, ni'ení, bombardování domov/ - posílilo v du"ích m%ch syn/, obzvlá"t*
Mohameda, lásku k d$ihádu a mu'ednictví. ... Alláh bu( pochválen, jsem
muslimka a v*-ím v d$ihád. D$ihád je jedním z prvk/ víry a to je to, co m*
povzbudilo k ob*tování Mohameda v d$ihádu za Alláha. M/j syn nebyl zni'en, není
mrtv%; $ije ".astn*j"í $ivot, ne$ já“.
Um Nidal pokra'ovala: „Proto$e jsem svého syna milovala, povzbuzovala jsem
ho, aby zem-el smrtí mu'edníka za Alláha ... D$ihád je nábo$enskou povinností,
která na nás byla uvalena, a my ho musíme provád*t“.
Dodatek 3, Ráj stále lákadlem pro mladé mu$e
„Ameri'ané milují Pepsi-Colu, my milujeme smrt“, jásal Maulana Inyadulláh z
al-Kajdy. Muslimové milují smrt, proto$e Alláh jim na-izuje cenit si radostí ráje
více ne$ radostí tohoto sv*ta: „t*m, kdo $ivot pozemsk% více ne$ budoucí milují, od
cesty Bo$í odvád*jí, a aby k-ivá byla, si p-ejí. Ti v*ru daleko jsou zbloudilí!“ (korán
14:3).
Jakkoliv mohou b%t svody islámského Ráje k-iklavé, jsou stále p-ita$livé - tato
p-ita$livost je poci.ována nejost-eji dospívajícími chlapci. V roce 2004 -ekl
'trnáctilet% potenciální palestinsk% sebevra$edn% d$ihádista izraelsk%m voják/m,
kte-í ho odzbrojili: „Vyhodit se do vzduchu je jedinou "ancí, jak mít sex se
sedmdesáti dv*ma pannami v zahradách Ráje“. Dal"í 'trnáctilet% vysv*tlil, jak ho
d$ihádistick% nábor'í zapsal do íráckého d$ihádu: „,ekl mi o ráji, o pannách, o
islámu“.
Dodatek 4, Assasíni
Dal"í detaily o sekt* Assasín/ najdete na blogu 'eského arabisty Zde+ka
Müllera: Za asasíny do Íránu.27
27 http://zdmuller.blog.cz/0707/za-asasiny-do-iranu
126
Anal!zy
Muslimsk% otroká-sk% systém ve st-edov*ké Indii
K.S. Lal
K.S. Lal je znám% indick% historik, kter% zab%vá historií st*edov(ké Indie. Mnoho z jeho
knih je ve svém oboru pova$ováno za standard. Krom( knihy, ze které zde citujeme28,
napsal také obsáhlou studii o muslimském dob%vání Indie „The Legacy of Muslim Rule
in India“.29
P/vod muslimského otroká-ského systému
Od dne, kdy se Indie stala cílem muslimsk%ch nájezdník/, za'ali b%t její lidé
masov* zotro'ováni a prodáváni do cizích zemí, nebo zam*stnávání na r/zn%ch
pod-adn%ch i mén* pod-adn%ch pozicích v zemi. Abychom tento fenomén pochopili,
je nutné jít k po'átk/m a rozvoji islámského otroká-ského systému. Nebo.
kamkoliv muslimové p-i"li, v*t"inou jako dobyvatelé, ale také jako obchodníci,
rozvinuli systém otroká-ství p-izp/soben% místnímu klimatu, území a populaci.
Nap-íklad simultánn* s invazí Mohameda bin Kásima do Sindhu po'átkem 8.
století dosáhla expanze arabského islámu a$ do Egypta, severní Afriky a na
Iberijsk% poloostrov na západ*, a do S%rie, Malé Asie, Palestiny, Íráku, Khurusanu,
Sistanu a Transoxiany. Ve v"ech t*chto zemích se rozvinul muslimsk% otroká-sk%
systém specifick% pro dané místo. Ve st-edov*ku byla Indie a tyto zem* ve stálém
kontaktu. Nap-íklad ji$ od 'asn%ch nájezd/ otroká-sk%ch sultán/ Iltutmishe a
Balbana (1210-86) p-icházelo kv/li mongolské vln* ke sv%m dvor/m v Dilí velké
mno$ství princ/ se sv%mi stoupenci z Íráku, Khurasanu a Mawar-un-Nahr. Mnoho
'ástí Dilí a jeho okolí bylo osídleno t*mito elitami a jejich otroky, vojáky a u'enci. V
Balbanov* královském procesí pochodovalo 500 otrock%ch voják/ Sistan/, Ghaur/
a Samarkand/ s tasen%mi me'i jako poukázání na skute'nost, $e velké mno$ství
otrok/ z t*chto zemí p-i"lo v 13. a 14. století do Indie. Kdy$ za'ali Mughalové
dob%vat Indii, do"lo ke vzniku Osmanské -í"e, která na své v%"i obsahovala
sou'asnou Albánii, ,ecko, Bulharsko, Srbsko, Rumunsko a n*kolik dal"ích
sousedních zemí. Pak zde byla safavidská -í"e v Íránu. Osmanská -í"e obchodovala
s Evropou a dová$ela odtud „nezbytné zásoby otrok/. Slovany (slave - otrok – pozn.
p-.) dodávali obchodníci z Verdunu, Benátek nebo odjinud z Itálie. Dal"í otroci byli
dová$eni z 'erné Afriky, v%chodní Evropy a turecké st-ední Asie“. Indi'tí
Mughalové m*li velmi úzké kontakty s tureckou Osmanskou a íránskou
safavidskou -í"í. Tyto kontakty zahrnovaly i v%m*nu otrok/ a p-edstav o
otroká-ství. Nicmén* jak%koliv pokus o studium této oblasti, která je tak "iroká a
spletitá, by nás odvrátil od na"eho hlavního tématu, které je omezeno na Indii.
M*li bychom se proto omezit na nejnutn*j"í informace o po'átku instituce
28 Muslim Slave System in Medieval India, http://www.bharatvani.org/books/mssmi/
29 The Legacy of Muslim Rule in India, http://www.bharatvani.org/books/tlmr/
127
Anal!zy
muslimského otroká-ství mimo Indii, které budou posta'ující pro pochopení
otroká-ského systému ve st-edov*ké Indii.
Prorok Mohamed na"el v Arábii funk'ní otroká-sk% systém a v Koránu ho
uznal. Po'átky muslimského otroká-ského systému tak lze vysledovat do Arábie,
p/vodní zem* muslim/, a do oblastí, do kter%ch se islám roz"í-il. P-íkazy Koránu,
islámské dob%vání a muslimské administrativní instituce mu poskytly trvalost a
legitimitu. Podle T.P. Hughese, „Otroká-ství je v naprostém souladu s duchem
islámu. … #e Mohamed zlep"il $ivotní podmínky otrok/, jak existovaly podle
pohanského práva Arábie, je bez pochybností; je ale stejn* jisté, $e arab"tí
zákonodárci z n*j cht*li u'init trvalou instituci“. D.S. Margoliouth rozvádí toto
téma, kdy$ dodává, $e „Vcelku … Mohamed zmírnil $ivotní podmínky zajatc/ …
propu"t*ní jím bylo prohlá"eno za akt zbo$nosti … a vra$da nebo t*$ké ublí$ení
otrokovi m*lo b%t trestáno odplatou“. V jednom ze sv%ch posledních kázání
Mohamed vyzval své stoupence takto: „A va"i otroci! Krmte je takov%m jídlem, jaké
sami jíte; a oblékejte je do "at/, které sami nosíte. A kdy$ u'iní chybu, kterou
nedoká$ete odpustit, prodejte je, proto$e jsou sluhy Pána a nejsou ur'eni k
tr%zn*ní“. Jeho první ortodoxní $ivotopisec Ibn Ishák nicmén* pí"e o transakcích,
které se pozd*ji staly precedentem pro islámsk% obchod s otroky: „Pak poslal
prorok Sada bin Zajda al-Ansari … s n*kter%mi chycen%mi $enami z kmene Banu
Kurajza do Najdu a ten je tam prodal za kon* a za zbran*“. #eny byly zajaty poté,
co byli jejich mu$i masov* zmasakrováni na tr$nici v Medín*.
Postavení otrok/ v islámu
Mohamedova $ádost obsahovala n*které fundamentální postoje k postavení
otrok/ v islámu. Uznávala otroky jako majetek svého pána. Otrok mohl b%t prodán,
jako s muslimem nebo sluhou Pána s ním nem*lo b%t zacházeno tvrd*. Zde je nutné
poznamenat, $e v rann%ch dnech islámu to byla spole'enská spodina, která se
kolem Mohameda shromá$dila a stala se jeho bojovou silou. „Korán p-ímo uznává,
$e prorokovi stoupenci byli spodinou spole'nosti“. Arabská aristokracie po n*m
po$adovala, aby tuto spodinu poslal pry', ne$ s ním byli ochotni jednat (stejn* tak
zacházela turecká vládnoucí t-ída s prvními muslimy v Indii). Mohamedovou misí
bylo ale roz"í-it své nábo$enství a jakákoliv nehumánní pravidla by ukazovala
islám zajatc/m ve velmi nep-íznivém sv*tle. To by odrazovalo od obracení na víru.
S muslimsk%mi otroky také nebylo mo$né zacházet po konverzi "patn*, proto$e by
to po"kozovalo reputaci nové víry a nové konvertity by to poko-ovalo. Jak byla tato
na-ízení pozd*ji dodr$ována nebo p-ehlí$ena muslimsk%mi nájezdníky a vládci v
jin%ch zemích je jiná otázka. V p/vodní zemi islámu, v Arábii, bylo p-ikázáno
nezacházet s otroky tvrd*; pánové byli namísto toho vyz%váni, aby vyu$ívali slu$by
mu$sk%ch otrok/ tím nejlep"ím zp/sobem a aby si u$ívali intimní spole'nosti
otroky+. Toto tolerantní zacházení nebylo bez podmínek. Otrok byl majetkem svého
pána. Jeho $ivot jím byl ur'ován. Nemohl se nap-íklad bez jeho svolení o$enit.
A'koliv se mohl voln* pohybovat, nemohl po-ádat zábavní události ani nav"t*vovat
své p-átele. Otrok nemohl poskytnout nebo dostat p/j'ku nebo jít na pou..
128
Anal!zy
Pokud se mu poda-ilo shromá$dit n*jak% majetek, nezd*dili ho jeho synové, ale
jeho pán. Teoreticky si otrok mohl koupit svobodu, ta byla ale ud*lena pouze
v%m*nou za peníze a dokud nebyla zaplacena celá 'ástka, nebyla mu ud*lena.
Otrok nemohl hledat svobodu út*kem, proto$e „Otrok, kter% utekl svému pánovi,
spáchal p-e'in nevíry“, -ekl Mohamed.
Emancipace otrok/ nebyla v p-edislámské Arábii neznámá. Mezi zbo$n*j"ími
Araby bylo star%m zvykem, $e jejich otroci budou po jejich smrti propu"t*ni. Pro
Mohameda bylo propu"t*ní otroka 'inem dobro'innosti jeho pána, nikoliv otázkou
spravedlnosti, a svobodu si zaslou$ili pouze v*-ící otroci.
Krátce, otroctví bylo v islámu trvalou a v*'nou institucí. Jak poukazuje
Margoliouth, „zru"ení otroctví bylo n*'im, co nikdy nevstoupilo do prorokovy
mysli“. „Skute'ností z/stává“, pí"e Ram Swarup, „$e Mohamed zavedením
konceptu nábo$enské války a pop-ením lidsk%ch práv nemuslim/, posv*til
otroká-ství v bezprecedentním rozsahu … a takov%ch obrovsk%ch rozm*r/. Zubajr,
blízk% prorok/v spole'ník, vlastnil v okam$ik své smrti tisíc otrok/. Prorok sám
vlastnil v jednom okam$iku nejmén* 49 otrok/, nepo'ítaje 39 sluh/, mu$ského i
$enského pohlaví. Mirkhond, Mohamed/v $ivotopisec z patnáctého století, je
v"echny ve své Rauzat-us-Safa jmenuje. Realitou je, $e otroká-ství, poplatky a
ko-ist se staly hlavní oporou nové arabské aristokracie …“. „Islámské otroká-ství je
propleteno v jeden systém se s+atkov%m zákonem, obchodním zákonem, d*dick%m
právem a jeho zru"ení by ude-ilo na samé základy mohamedánského práva“.
!í-ení islámského otroká-ství
Islámsk% otroká-sk% systém se "í-il a rozvíjel v"ude, kde byla zavedena
muslimská vláda. Ghulam nebo quallar (otrok) byl v%tvorem safavidského státu. V
Egypt* vznikli mameluci. V Osmanské -í"i byli naz%vání kapi-kulus. „Kapi-kulu
byli p/vodn* rekrutováni se sultánského podílu na vále'n%ch zajatcích a následn* z
pravidelné dan* (dev"irme) k-es.ansk%ch chlapc/. V*t"ina mláde$e vstoupila do
jani'á-sk%ch jednotech. K-es.an"tí otroci byli bráni z kruh/ gruzínsk%ch,
arménsk%ch a kavkazsk%ch zajatc/ nebo jejich potomk/“. &erní otroci pocházející z
v%chodní Afriky se naz%vali Zanj. V*t"ina otrok/, kte-í se dostali do Indie, byli
Turkové.
Okam$it* po svém zrození zapo'alo mohamedánství kariéru agresivního a
expanzionistického dob%vání. Jeho chalífové 'asto dob%vali nová území a následn*
zavád*li autokratické vlády vycházející z u'ení islámu. Dob%vání vy$adovalo velké
armády; despotické vlády nemohly b%t provozovány bez mno$ství byrokrat/.
Deváté a$ t-inácté století bylo v muslimské Asii obdobím hore'naté aktivity;
impéria byla budována a ni'ena; byla zakládána a ni'ena m*sta. Jin%mi slovy, celá
st-ední Asie, Transoxiánie a Turkistán byly ve st-edov*ku velmi neklidn%mi
oblastmi. Bylo pot-eba armád a velkého mno$ství byrokrat/, aby bylo mo$né
spravovat neustále se roz"i-ující islámská dominia. Pro takovou slu$bu se hodili
Turkové.
129
Anal!zy
Ture'tí otroci
Abbasidové vybudovali velmi velké impérium s hlavním m*stem v Baghdádu a
jeho provincie byly spravovány tureck%mi otrock%mi ú-edníky a tureck%mi
nájemn%mi vojáky. Chalífa al-Mutasim (833-842) zavedl do armády tureck%
element a byl prvním chalífou, kter% zam*stnával turecké otroky. Bylo toti$ brzy
zji"t*no, $e mladí otroci z Turkistánu a Mawar-un-Nahr p-edstavují pro takové
jednotky vynikající materiál.
Turkové je obecn% termín pro lidi r/zn%ch vyznání a kmen/. Turkistán
st-edov*k%ch historik/ byl rozsáhlou zemí. Na v%chod* hrani'il s &ínou, na západ*
se sultanátem Rûm (západní Turecko - pozn. p-.), na severu se zdmi Gog/ a
Magog/ a na jihu s horami Hindustánu. Turkové byli jako lidé jak civilizovaní
m*".ané, tak i migrující kmeny p-echázející pou"t* nebo divo'inu. S posouváním
hranice islámu na sever a na západ od Persie se jeden kmen za druh%m, jako
Turkové, Tata-i, Turkomeni a dokonce i Mongolové a Afghánci, dostávali do
pod-ízeného postavení. Získávali si pozornost sv%ch dobyvatel/ udatností a
odvá$nou povahou. Byli ve skupinách a davech odvád*ni jako otroci. Islám"tí
chalífové také kupovali turecké otroky, aby spravovali jejich rozsáhlé -í"e. Ture'tí
otrokové pomáhali v*ci islámu sv%m bojov%m duchem.
Jak ale jejich mno$ství rostlo, stali se neovladateln%mi. Nap-íklad strá$ chalífy
al-Mutasima se skládala ze 4000 Turk/; jejich po'et pozd*ji vzrostl na 70 000
otrock%ch $oldák/. S 'asem za'ala nar/stat tyranie, bezzákonnost a moc Turk/.
Bezohledná politika nábo$enského pronásledování chalífy Mutawakkila byla
zodpov*dná za odcizení pod-ízen%ch ras. Jeho vlastní syn se brzy spikl s Turky a
toto spiknutí skon'ilo v roce 861 chalífovou vra$dou. Chalífa Mutalid (892-902)
nebyl schopen moc Turk/ potla'it. Ke kone'nému úpadku chalífátu do"lo
bezprost-edn* po vra$d* Muqtadira v roce 932. „Ture'tí vojáci dosazovali a vra$dili
chalífy podle libosti“. Jak se impérium chalífátu ve t-etím století islámu rozpadalo,
jeho provin'ní guverné-i se stali nezávisl%mi.
Technicky byli ale tito ture'tí guverné-i pouze otroky a jejich moc závisela na
vojenské síle, nikoliv na jak%chkoliv morálních základech. Chalífové byli na druhou
stranu p-edm*tem respektu. První 'ty-i chalífové m*li p-ím% vztah k Mohamedovi.
Muawiya, zakladatel umajadského chalífátu, byl bratrancem Abbase, Mohamedova
str%ce. Abbas sám byl zakladatelem abbasidského chalífátu. Ture'tí otroci tudí$
pova$ovali za vhodné udr$ovat s chalífou zvlá"tní vztahy: platili mu da+ a hledali u
n*j uznání své vlastní „suverenity“. To je zp/sob, jak%m v pr/b*hu 'asu pevn*
ustanovili svojí vlastní politickou moc.
Zotro'ování Ind/ arabsk%mi a tureck%mi nájezdníky
Turkové nebyli prvními muslimy, kte-í Indii napadli. P-ed p-íchodem Turk/
napadl za'átkem osmého století arabsk% generál Mohamed bin Kásim Sindh. V
souladu s muslimskou tradicí Arabové zajímali a zotro'ovali Indy ve velk%ch
130
Anal!zy
mno$stvích. A zotro'ování, distribuce a prodej indick%ch zajatc/ bylo muslimsk%mi
nájezdníky a vládci systematicky praktikováno od dob Mohameda bin Kásima z
osmého století do dn/ Ahmeda !áha Abdaliho ve století osmnáctém. Jen jen
pochopitelné, $e tisícileté otroká-ské úsilí lze p-ipomenout jen stru'n* se
zd/razn*ním n*kter%ch charakteristick%ch vlastností systému.
Zotro'ování Araby
B*hem arabské invaze do Sindhu (712) napadl Mohamed bin Kásim nejprve
Debal, p-i'em$ toto slovo je odvozeno od slova deval, které znamená chrám. Ten byl
umíst*n na pob-e$í nedaleko moderního Kará'í. Byl st-e$en posádkou 4000
k"atrijsk%ch voják/ a obsluhován 3000 bráhmany. V"ichni mu$i star"í sedmnácti
let byli s.ati a jejich $eny a d*ti byly zotro'eny. „700 krásn%ch $en, které byly pod
ochranou (t.j. které se ukryly v chrámu), bylo zajato s jejich cenn%mi ozdobami a s
"aty ozdoben%mi "perky“. Mohamed poslal p*tinu ko-isti, mezi ní$ bylo sedmdesát
p*t dívek, Hajjajovi, zbylé 'ty-i p*tiny byly rozd*leny mezi vojáky. Kdekoliv poté
následn* zaúto'il, jako v Rawaru, Sehwanu, Dhalile, Brahmanabádu a Multanu,
indi'tí vojáci a ozbrojení mu$i byli pobiti, b*$ní lidé utekli, nebo bojovali, pokud to
nebylo mo$né, p-ijali islám, nebo platili da+ z hlavy, nebo zem-eli za své
nábo$enství. Mnoho $en z vy""ích t-íd se ob*tovalo ob-adem d$auhar, v*t"ina
ostatních se stala cenou pro vít*ze. Tyto $eny a d*ti byly zotro'ovány a
konvertovány, a po skupinách byly v pravideln%ch dodávkách posílány chalífovi.
Nap-íklad poté, co byl dobyt Rawar, Mohamed Kásim „se zde zastavil na t-i dny,
b*hem kter%ch zmasakroval 6000 (mu$/). Jejich stoupenci a p-íbuzní, a stejn* tak
$eny a d*ti, byli zajati“. Pozd*ji „byli otroci spo'ítáni a jejich po'et byl 60 000. Z
t*ch bylo 30 mlad%ch $en královské krve. … Mohamed Kásim je v"echny poslal
Hajjajovi“, kter% je poslal chalífovi Walidovi. „N*které z otroky+ královské krve
prodal, jiné rozdal jako dary“. Prodej otrok/ byl b*$nou praxí. „Od sedmého století
a obzvlá"t* b*hem kampaní Mohameda al-Kásima v letech 712-13“, pí"e Andre
Wink, „bylo zajato zna'né mno$ství D$at/ jako vále'n%ch zajatc/ a deportováno do
Íráku a jinam jako otroci“. Termín D$atové je zde zjevn* pou$íván jako ozna'ení
pro v"echny Indy. V Brahmanabádu „se -íká, $e bylo zabito asi "est tisíc bojovník/,
podle jin%ch jich ale bylo zabito "estnáct tisíc“ a jejich rodiny byly zotro'eny.
Posádka opevn*ného m*sta Multan byla zabita a rodiny ná'elník/ a bojovník/ z
Multanu, kter%ch bylo asi "est tisíc, byly zotro'eny.
#eny zajaté v Sindhu b*hem kampaní postupující armády byly konvertovány a
provdány za arabské vojáky, kte-í se usadili v koloniích zalo$en%ch na místech jako
Mansura, Kuzdar, Mahfuza a Multan. P-íkazy od Hajjaje Mohamedovi bin
Kásimovi -íkaly, aby „neposkytoval $ádné 'tvrti nev*-ícím, ale aby jim pod-ezával
krky“ a aby bral $eny a d*ji jako zajatce. V kone'né fázi dob%vání Sindhu, „kdy$
byla ko-ist a vále'ní zajatci p-ivezeni p-ed Kásima … byla vybrána jedna p*tina
zajatc/ a dána stranou; byli spo'ítáni a bylo jich 20 000 … (pat-ily k vy""ím
rodinám) a byly jim na tvá-e nasazeny závoje, a zbytek byl rozdán voják/m“. V
pr/b*hu arabské invaze do Sindhu bylo zjevn* zotro'eno n*kolik lakh/ (stovek
131
Anal!zy
tisíc/) $en.
Ghaznavidské zajímání indick%ch otrok/
Pokud byly zisky „mírného“ Mohameda bin Kásima p-i zotro'ování kaniz wa
ghulam v Sindhu takové, otroci zajatí Mahmudem z Ghazni, „tím divok%m a
neukojiteln%m dobyvatelem“, ve století po'ínajícím rokem 1000, musejí b%t po'ítání
na statisíce. Henry Elliot a John Dowson pro"li dostupné záznamy ze dobov%ch a
pozd*j"ích zdroj/ - z Utbiho Tarikh-i-Yamini, Tabqat-i-Akbari Nizamuddina
Ahmad, Tarikh-i-Alai a Khulasat-ut-Tawarikh k v%zkum/m rann%ch evropsk%ch
v%zkumník/. Tyto invaze také do detail/ studovali Mohammad Habib, Muhammad
Nazim, Wolseley Haig a já. V"echny d/kazy ukazují, $e b*hem sv%ch sedmnácti
invazí zotro'il Mahmud Ghaznavi velké mno$ství Ind/. A'koliv soudobí kroniká-i
nezaznamenali po'ty zajatc/ ze v"ech kampaní, n*které známé údaje o otrocích
zajat%ch Mahmudem hovo-í samy za sebe.
Kdy$ Mahmud Ghaznavi napadl v letech 1001-2 Waihind, zajal 500 000 osob
obou pohlaví. Toto 'íslo, které udává Abu Nasr Mohamed Utbi, Mahmud/v
sekretá- a kroniká-, je tak "okující, $e ho Elliot sní$il na 5000. Stojí za to
poznamenat, $e zajímání otrok/ bylo b*hem ka$dé expedice rutinou. Pozornost
kroniká-/ si údaje o zajat%ch otrocích získaly pouze tehdy, kdy$ bylo jejich
mno$ství vyjíme'n* velké. O Mahmudov* útoku na Nindunu v Pand$ábu (1014)
tedy Utbi -íká, $e „otrok/ bylo tolik, $e se stali velmi levn%mi; mu$i vysokého
postavení ve své rodné zemi (Indii) byli degradováni na otroky b*$n%ch obchodník/
(v Ghazni)“. Jeho tvrzení je potvrzováno pozd*j"ími kronikami, v'etn* Tabqat-iAkbari od Nizamuddina Ahmada, kter% -íká, $e Mahmud „získal velkou ko-ist a
velké mno$ství otrok/“. Podle Farishtana p-í"tí rok „p-ivedla mohamedánská
armáda do Ghazninu 200 000 zajatc/, tak$e hlavní m*sto vypadalo jako indické
m*sto, proto$e ka$d% voják m*l n*kolik otrok/ a otrock%ch dívek“. Otroci byli poté
zajímáni v Baranu, Mahabanu, Mathure, Kanauj, Asni atd. Kdy$ Mahmud dorazil
v roce 1019 do Ghazni, ko-ist se skládala (krom* obrovského bohatství) z 53 000
zajatc/. Utbi -íká, $e „mno$ství zajatc/ m/$e odvozeno od skute'nosti, $e jeden byl
prodáván za dva a$ deset dirham/. Otroci byli poté odvedeni do Ghazni, kde je
kupovali obchodníci z dal"ích m*st, tak$e zem* Mawarau-un-Nahr, Íráku a
Khurasanu se jimi naplnily“. Tarikh-i-Alfi dodává, $e pát% díl ko-isti pro chalífu
tvo-ilo 150 000 otrok/, celkové mno$ství zajatc/ tedy vychází na 750 000.
Ne$ p/jdeme dále, pokusme se najít odpov*( na dv* otázky, které z v%"e
uvedené studie vypl%vají. Zaprvé, jak je mo$né, $e byli lidé zotro'ováni v tak
velkém mno$ství? Nebyl zde $ádn% odpor? A za druhé, co vít*zové s t*mito davy
zajatc/ d*lali?
B*hem války nebylo pro muslimskou armádu jednoduché zajímat nep-átelské
vojáky. Byli to zdatní mu$i, silní a n*kdy „jako démoni“. Zdá se, $e zajímání
takov%ch mu$/ bylo velmi specializovanou 'inností. Bylo t-eba vyvinout zvlá"tní
snahu o obklí'ení jednotlivce nabo skupiny, spoutat je lasem nebo provazy a
znehybnit je spoutáním. Nebojovníci, $eny a d*ti mohli b%t poté, co byli bojovníci
132
Anal!zy
pobiti v bitv*, zajímáni mnohem snadn*ji. Zajatci byli ochromení hr/zou. Bylo
b*$nou praxí vr"it hromady lebek zabit%ch hromad*ním jejich hlav na hromady.
V"em zajatc/m byly svázány ruce a nohy a byli dr$eni pod p-ísn%m dohledem
ozbrojen%ch strá$í, dokud nebyl jejich duch zcela zlomen a oni mohli b%t prom*n*ni
v otroky, konvertováni, prodáni nebo u'in*ni slu$ebníky.
Hajjaj v dopise na-ídil Mohamedovi bin Kásimovi, jak jednat s protivníkem.
„Zp/sob, jak ud*lovat milost p-edepsanou zákonem, je sekat jim hlavy, kdy$ se s
nimi setkáte … p/sobit mezi nimi velké masakry … (Ti, které p-e$ijí) svázat okovy
… nedat milost $ádnému nep-íteli a neu"et-it nikoho z nich“, atd atd. #ivoty
n*kter%ch v*z+/ mohly b%t u"et-eny, nemohli ale b%t propu"t*ni. Tímto zp/sobem
mohli arab"tí nájezdníci zotro'it tisíce mu$/ a $en v Debalu, Rawaru a
Brahmanabádu. Poté, co bylo v Brahmanabádu mnoho lidí zabito, „byli v"ichni
zajatci do 30 let v*ku spoutáni -et*zy … V"ichni dal"í lidé schopní nést me' byli
setnuti a jejich stoupenci a p-íbuzní byli zajati“.
To je také zp/sob, jak%m mohl Mahmud z Ghazni zotro'it 500 000 „krásn%ch
mu$/ a $en“ ve Waihiru poté, co zabil 15 000 bojovník/ b*hem „nádherné akce“ v
listopadu 1001. Utbi nás informuje, $e D$ajpal, indick% král Kábulu, „jeho d*ti a
vnuci, jeho synovci, ná'elníci jeho kmene a jeho p-íbuzní, byli zajati, siln* svázáni
provazy a p-ivedeni p-ed sultána (Mahmuda) jako zlo'inci … N*kte-í m*li svázáni
ruce za zády, jiní byli p-ivázáni kolem krku, n*kte-í byli pohán*ní ranami do "íje“.
B*hem ka$dé Mahmudovy kampan* p-edcházely zotro'ování rozsáhlé masakry.
Pohled na stra"livé zabíjení zajatce zcela zlomil. Nejen $e byli fyzicky mu'eni,
byli také moráln* ot-eseni. Byli systematicky poni$ováni a vystavováni ve-ejnému
zesm*"+ování. Kdy$ byli chalífovi posláni zajatci ze Sindhu, „otroci, mezi nimi$
byly p-evá$n* dcery princ/ a vládc/, musely stát v jedné -ad* se sluhy“. Hodivala
poskytuje detaily o poní$ení D$ajpala Mahmudem. Pí"e, $e D$ajpal „byl ve-ejn*
vystaven na jednom tr$i"ti s otroky v Khurasanu stejn* jako tisíce dal"ích
indick%ch zajatc/ … Byl p-edvád*n tak, aby ho mohli vid*t jeho synové a ná'elníci,
zostuzeného, v poutech a v hanb* … 'ím$ ho ve-ejn* potupil, kdy$ ho ‘ve-ejn*
postavil mezi b*$né sluhy’“. #ádn% div, $e D$ajpal se nakonec sám ob*toval, proto$e
takové úmyslné poní$ení m*lo zni'it morálku v*z+/. Krátce, jakmile byli zavedeni
do takové tísn*, v*zni, a. u$ mladí nebo sta-í, o"kliví nebo hezcí, princové nebo
prostí lidé, mohli b%t biti, konvertováni, prodáni jako pomocníci nebo zam*stnáni
jako sluhové.
Lze -íct, $e Mahmud z Ghazni mohl zotro'ovat lidi po statisících, proto$e úto'il
náhle, kdy$ nestál proti dostate'né obran*. Ale i kdy$ postavení muslim/ nebylo
tak silné, jako -ekn*me b*hem kampan* Mahmudova syna v Hindustánu, kdy
„následovala divoká bitva, Ibrahim ale nakonec získal vít*zství a zabil mnoho z
nich. Ti, kte-í unikli, utekli do d$ungle. Bylo zajato tak-ka 100 000 jejich mu$/ a
$en …“. V tomto prohlá"ení le$í odpov*( na ná" první problém. Odpor existoval, a
to odhodlan% odpor, kdy spole'n* bojovali v"ichni 'lenové rodiny, vesnice nebo
m*sta. Pokud usp*li, úto'níka zahnali. Pokud ne, pokusili se uniknout do blízk%ch
les/. Pokud nemohli uniknout, byli v"ichni zajati. Neodd*lovali se jeden od
druhého ani v nehor"í hodin*. Nep-ítel je pochopiteln* zajal v"echny dohromady.
133
Anal!zy
Byli odhodláni spole'n* zvít*zit nebo zem-ít.
Krom* toho, podle pravidel z Mohamedov%ch dní a podle jeho instrukcí, pí"e
Margoliouth, „bylo odd*lení zajaté matky od jejího dít*te zakázáno … Odd*lení
bratr/, kdy$ byli prodáváni, bylo stejn* tak zakázáno. Na druhou stranu, zajatá
$ena se mohla stát soulo$nicí dobyvatele“. Tento p-íkaz neod*lovat od sebe zajaté
nebyl motivován humanitárn*, ale zv*t"oval jejich po'ty k prosp*chu vít*z/. Takto
bylo zotro'ováno velké mno$ství lidí.
A nyní k na"í druhé otázce - co d*lali vít*zové s otroky chycen%mi ve velk%ch
po'tech? Ve dnech rann%ch nájezdník/, jako byli Mohamed bin Kásim a Mahmud
Ghaznavi, byli p-evá$n* prodáváni na tr$i"tích s otroky, které vznikly v muslimy
ovládan%ch m*stech. Prodej otrok/ v cizích zemích p-iná"el velké zisky. Isami
poskytuje tuto informaci. Muhammad Nazim p-elo$il relevantní 'ást Isamiho
popisu. „(Mahmud) rozprá"il jedin%m útokem armádu Ind/ a vzal Rai D$ajpala za
zajatce. Odvezl ho do odlehlé 'ásti svého království Ghazni a p-edal ho
obchodníkovi s otroky. Sly"el jsem, $e na p-íkaz krále (Mahmuda) prodal obchodník
D$ajpala za 80 dinár/ a peníze z prodeje vlo$il do státní pokladnice“.
Kdy$ byla v Indii ustanovena muslimská vláda, prodej zajatc/ byl omezen.
Velké mno$ství se jich stávalo sluhy král/ a "lechtic/, pracovali jako d*lníci na
stavb* budov, vy-ezávali d$ungli a budovali cesty a podíleli se na mnoha dal"ích
pracích. Stále jich ale bylo dost. Ti, kte-í p-eb%vali, byli prodáváni do cizích zemí,
ve kter%ch byly trhy s otroky kvetoucím obchodem a kde na jejich prodeji
vyd*lávali vládcové.
Mahmud Ghazni pochodoval na Hindustán znovu a znovu, aby vedl d$ihád a
"í-il mohamedánskou víru, aby uko-istil jeho bohatství, zni'il jeho chrámy, zotro'il
jeho lidi, prodal je do zahrani'í a získal tak v%t*$ek, a aby posílil -ady muslim/
konverzí zajatc/. Dokonce tou$il po ustanovení své vlády nad Indií. Jeho 'innosti
byla tak mnohostranná, $e je t*$ké ur'it, jaké byly jeho priority. Velké mno$ství
jeho zajatc/ ale nazna'uje, $e zajímání otrok/ pat-ilo do jádra jeho schématu. Mohl
získávat jejich prodejem bohatství a posilovat jejich konverzí po'et muslim/.
134
Anal!zy
P/vod m%tu tolerantní pluralistické islámské spole'nosti
Bat Ye'or
P-ed deseti lety, kdy$ jsem kv/li uvedení své knihy „Dhimmizace: $idé a
k-es.ané pod vládou islámu“ p-ijela do Ameriky, byla jsem zasa$ena nápisem na
budov* archívu ve Washingtonu: „Minulost je p-edmluva“. Myslela jsem si alespo+ na za'átku mého v%zkumu - $e mé téma se zab%vá vzdálenou minulostí,
ale uv*domila jsem si, $e sou'asné události tuto minulost rychle modernizují.
Muslimské zem*, kde bylo islámské právo - "aría - nahrazeno moderní jurisdikcí
zavedenou evropsk%mi koloniálními mocnostmi, odvrhovaly sekularizující trendy a
v mno$ství oblastí $ivota je nahrazovaly islamizací. Tento dojem z návratu
minulosti se stal je"t* naléhav*j"ím, kdy$ jsem pracovala na dal"í knize
publikované v roce 1991, její$ anglická verze vyjde v roce 1996 pod názvem:
„Úpadek v%chodního k-es.anství pod islámem - 7. a$ 20. století: od d$ihádu k
dhimmizaci“.
V této studii jsem se pokusila analyzovat po'etné procesy, které prom*nily
bohaté mocné k-es.anské civilizace v islámské zem*, a jejich dlouhodob% efekt,
kter% zredukoval rodilé k-es.anské men"iny do roztrou"en%ch nábo$ensk%ch
men"in sm*-ujících k úplnému zániku. Tento komplexní islamiza'ní proces, kter%
zasáhl zem* a civilizace na obou stranách St-edozemního mo-e - a v Íráku a
Arménii - jsem nazvala procesem „dhimmizace“; a civilizaci t*chto lidí, kte-í pro"li
takovou prom*nou, jsem pojmenovala „civilizací dhimmizace“. Domorodí lidé byli
$idé a k-es.ané (ortodoxní, katolíci, nebo z dal"ích v%chodních k-es.ansk%ch církví).
Muslim"tí právníci se na n* na v"echny odkazují jako na „Lidi knihy“ - knihou je
mín*na Bible - a pod islámsk%m zákonem byli pod-ízeni stejn%m podmínkám. Jsou
ozna'ováni arabsk%m slovem dhimmi: „chrán*ní lidé“, proto$e islámské právo
chrání jejich $ivoty a majetek za podmínky, $e se pod-ídí islámské vlád*. Ale je to
práv* toto islámské právo, které zavádí proces dhimmizace a sebedestrukce.
Nebudu zde zacházet do detail/, proto$e jde o velmi obsáhlé a komplexní téma,
ale abychom pochopili srbskou situaci, je t-eba v*d*t, $e se Srby bylo po polovinu
tisíciletí zacházeno stejn* jako s dal"ími $idovsk%mi a k-es.ansk%mi dhimmi.
Podíleli se na civilizaci dhimmizace. Je d/le$ité pochopit, $e civilizace dhimmizace
vyr/stá ze dvou hlavních a navzájem propojen%ch nábo$ensk%ch institucí: z
d$ihádu a "aríe, které zavád*jí ur'it% ideologick% systém, kter% si vynucuje jako
povinnost - b*hem operací d$ihádu - pou$ívání teroru, masového zabíjení,
deportace a otroctví. A Srbové - proto$e o nich dnes mluvím - neunikli tomuto
osudu, kter% byl stejn% pro v"echny tyto lidi kolem St-edozemního mo-e, porá$ce
d$ihádem. Po staletí Srbové bojovali, aby osvobodili své zem* od zákon/ d$ihádu a
dhimmi, které uzákonily jejich útlak v jejich vlastních zemích.
Tak$e zatímco jsem analyzovala a psala o t*chto procesech dhimmizace a
civilizaci dhimmizace - zatímco jsem poslouchala rádio, sledovala televizi, 'etla
noviny - m*la jsem nep-íjemn% pocit, $e se hodiny otá'ejí pozpátku. Moderní
135
Anal!zy
politikové, sofistikovaní auto-i - pou$ívající telefony, letadla, po'íta'e a v"echny
ostatní moderní technologie - se zdáli vracet se o n*kolik století zp*t, s parukami a
tvrd%mi límci, a s pou$itím stejn%ch zka$en%ch argument/, stejn%ch pokroucen%ch
krátkodob%ch politik, které i d-íve p-isp*ly k postupné islamizaci velkého mno$ství
nemuslimsk%ch lidí. Musela jsem sebou zalomcovat, abych dokázala odli"it
minulost od p-ítomnosti.
Je tedy minulost v$dy p-edmluvou? Jsme zatraceni k tomu, abychom
donekone'na z/stali v*zni stejn%ch chyb? Pokud neznáme minulost, pak zcela jist*.
A tato minulost - dlouh% a agonizující proces anihilace k-es.an/ zákony d$ihádu a
dhimmizace - je tabuizovanou historií, nejen v islámsk%ch zemích, ale p-edev"ím
na Západ*. Byla poh-bena pod m%ty vymy"len%mi západními politiky,
nábo$ensk%mi v/dci a u'enci, aby tak mohli prosazovat své vlastní národní,
strategické, ekonomické a osobní zájmy.
Tento m%tus kuriózn* za'al v devatenáctém století v Bosn*-Hercegovin*. Tvrdí,
$e turecká vláda nad k-es.any ve sv%ch evropsk%ch provincích byla spravedlivá a
zákonná. #e osmansk% re$im, kter% byl islámsk%, byl p-irozen* „tolerantní“ a sv%m
k-es.ansk%m poddan%m byl p-ízniv* naklon*n; $e jeho právo bylo spravedlivé, a $e
pod islámsk%m zákonem byla k-es.an/m zaru'ena bezpe'nost jejich $ivot/ a
majetku. Osmanská vláda byla vydávána za nejvhodn*j"í re$im pro balkánské
k-es.any.
Tato teorie byla prosazována evropsk%mi politiky aby v Evrop* zajistili
rovnováhu moci, a aby zablokovali rusk% postup ke St-edozemnímu mo-i. Aby
ospravedlnili turecké jho nad Slovany, toto jho muselo b%t ve-ejnosti p-edvedeno
jako spravedlivá vláda. Osmanská -í"e byla turkofily zobrazována jako model
multietnické a multinábo$enské -í"e. Realita byla samoz-ejm* zcela odli"ná!
Zaprvé, Osmanská -í"e byla vytvo-ena staletími d$ihádu proti k-es.ansk%m
populacím; následn* byla na pod-ízené k-es.anské a $idovské populace tureckoislámsk%ch dr$av aplikována pravidla d$ihádu, která byla rozpracována arabskomuslimsk%mi teology mezi 8. a 10. stoletím. Tyto regulace jsou sou'ástí islámské
legislativy zab%vající se pora$en%mi nemuslimsk%mi lidmi, a proto jsou mezi
arabsk%mi a tureck%mi -í"emi zna'n* homogenní - a evidentn* i muslimské Ázii.
Civilizace dhimmizace, na které se Srbové podíleli, m*la mnoho aspekt/, které
se vyvinuly z m*nících se politick%ch situací. Trp*li stejn%mi utiskujícími zákony a
p-edsudky, které zat*$ovaly v"echny k-es.any a $idy v islámsk%ch -í"ích. Od
t-icát%ch let devatenáctého století za'ali Osmané zavád*t reformy (Tanzimat),
které m*ly jejich k-es.anskou dhimmi populaci zrovnoprávnit. Ned*lali to ze své
vlastní v/le, byli donuceni k jejich p-ijetí evropsk%mi mocnostmi. A nebylo to z
humanitních d/vod/, pro' si evrop"tí politici p-áli zru"ení poni$ujících podmínek,
za kter%ch k-es.ané $ili; prosazovali tyto reformy, aby zabránili Rus/m osvobodit se
z osmanského útlaku.
V srbském regionu byli nejfanati't*j"ími odp/rci k-es.anské emancipace
bosen"tí muslimové. Bojovali proti právu k-es.an/ vlastnit zemi, a mít - v právních
zále$itostech - stejná práva jako oni. Stav*li se proti t*mto reformám na základ*
toho, $e pod star%m systémem, kter% jim dával nad k-es.ansk%mi dhimmi plnou
136
Anal!zy
vládu, $ili muslimové a k-es.ané v dru$ném bratrství. A tento argument je dnes
stále pou$íván bosensk%m prezidentem Izetbegovi'em a dal"ími. Opakovan* tvrdil,
$e polovina tisíciletí k-es.anské dhimmizace byla obdobím míru a nábo$enské
harmonie.
Postavme nyní tento m%tus proti realit*. Budu citovat n*kolik fakt/ z n*kter%ch
dokument/ z mé nadcházející knihy.
Systematick% pr/zkum $ivotních podmínek k-es.an/ byl v Osmanské -í"i
proveden v "edesát%ch letech devatenáctého století britsk%mi konzuly. Británie
byla tehdy nejsiln*j"ím spojencem Turecka; bylo v jejím zájmu, aby byl útisk
k-es.an/ odstran*n, aby tak zabránila vliv/m Ruska nebo Rakouska.
22. 'ervence 1860 zaslal konzul James Zohrab z Bosna-Seraje (Sarajeva)
dlouhou zprávu svému velvyslanci v Konstantinopoli Siru Henry Bulwerovi, ve
které analyzoval administrativu provincií Bosny a Hercegoviny. Uvedl, $e mezi lety
1463 a 1850 bosen"tí muslimové po$ívali v"ech privilegií feudalismu: „B*hem
tak-ka t-ísetletého období byli k-es.ané vystavování velkému útlaku a krutostem.
Neexistovalo pro n* $ádné jiné právo ne$ vrtoch jejich pán/“.
M*li bychom p-ipomenou systém dev"irme, kter% je dob-e znám. Byl zaveden
osmansk%m sultánem Orkhanem (1326-1359), a existoval po dobu asi 300 let. Byl
pravideln%m odvodem k-es.ansk%ch d*tí z balkánsk%ch k-es.ansk%ch populací.
Tito mladíci ve v*ku mezi 'trnácti a dvaceti lety byli islamizováni a zotro'ováni k
vojensk%m ú'el/m. Pravidelné odvody, ke kter%m docházelo po tisícech lidí, se
následn* staly ka$doro'ními. Aby se zabránilo út*k/m, byly d*ti odvá$eny do
vzdálen%ch provincií a sv*-ovány muslimsk%ch pán/m, voják/m, kte-í s nimi
zacházeli tvrd* jako s otroky. Fungoval dal"í soub*$n% systém odvod/: odvád*l d*ti
ve v*ku mezi "esti a deseti lety, které byly vyhrazeny pro sultán/v palác. Sv*-eny
eunuch/m podstoupily 'trnáct let trvající tyransk% v%cvik. V Africe existoval
podobn% systém zotro'ující 'erné d*ti k-es.an/ a animist/, jak ukazují dal"í
dokumenty zve-ejn*né v mé knize. Druh systému dev"irme stále je"t* existuje v
Súdánu a byl popsán a odsouzen zvlá"tním zpravodajem OSN Gasparem Birem v
jeho hlá"ení z roku 1994, a v 'lánku v The Times of London (Súdán"tí k-es.ané
prodáváni jako otroci, 25. srpen 1995).
V roce 1850 se bosen"tí v/dci postavili osmanské vlád* a reformám. Byli
pora$eni sultánovou armádou vedenou Omarem Pa"ou podpo-enou k-es.any.
Robota zavedená bosensk%mi pány pro jejich pod-ízené k-es.any byla zru"ena,
stejn* tak i jejich feudální privilegia. K-es.ané doufali, $e osmanská p-ímá
administrativa zlep"í jejich postavení, ale p-inesla jim st*$í n*jak% u$itek. Co více,
bez ohledu na svojí pomoc sultánov* armád* byli odzbrojeni, zatímco muslimové,
kte-í proti sultánovi bojovali, si své zbran* mohli nechat. K-es.ané z/stali
utiskováni stejn* jako p-edtím. S odkazem na reformu Zohrab -íká: „Je mo$né
bezpe'n* -íct, $e prakticky z/stala mrtv%m kusem papíru“.
Konzul Zohrab se ve stejné zpráv* vyjad-uje k beztrestnosti zaru'ené sultánem
muslim/m:
137
Anal!zy
„Tato beztrestnost, i kdy$ neumo$+uje, aby bylo s k-es.any zacházeno
stejn* jako d-íve, je stále nesnesitelná a nespravedlivá, nebo.
muslim/m umo$+uje olupovat je velk%mi poplatky. Fale"ná uv*z+ování
(uv*z+ování z fale"n%ch d/vod/) jsou provád*na ka$dodenn*. K-es.ané
mají jen malou "anci se ospravedlnit, pokud je oponentem muslim …
D/kazy k-es.an/ jsou jako pravidlo stále odmítány … K-es.an/m je
nyní umo$n*no vlastnit nemovit% majetek, ale p-eká$ky, se kter%mi se
setkávají, kdy$ se pokou"ejí ho získat, jsou tak po'etné a nep-íjemné, $e
jen málo z nich si trouflo je p-ekonat.
Takov% je, obecn* -e'eno, kurz prosazovan% vládou v/'i k-es.an/m v
hlavním m*st* (Sarajevu) provincie, kde sídlí konzulové r/zn%ch
mocností a kde mají ur'it% vliv, a lze z toho usuzovat, do jaké míry trpí
k-es.ané v odlehl%ch okresech vládou Mudir/ (guvernér/), obecn*
fanatick%ch a neznal%ch (nov%ch reforem) práva“.
Pokud jde o získávání p/dy - nového práva k-es.an/ - -íká:
„K-es.ané mohou získávat majetek; je to tehdy, kdy$ dal svojí zemi do
po-ádku, nebo kdy$ muslim, kter% ji prodal, aby p-ekonal finan'ní
problémy, které ho k prodeji p-inutily, kdy k-es.ané poci.ují bezmocnost
svého postavení a pokrytectví vlády. P/vodním vlastníkem, nebo jeho
p-íbuzn%m, jsou podniknuty kroky ke znovuzískání zem* od k-es.ana,
obecn* na základ* t*chto obvin*ní: … $e proces p-evodu byl chybn% a
právn* k prodeji nedo"lo. Pomocí jednoho 'i druhého z t*chto obvin*ní
byl k-es.an v devatenácti z dvaceti p-ípad/ vyvlastn*n, a mohl se
pova$ovat za ".astného, pokud dostal zp*t 'ástku, kterou zaplatil. Málo,
velmi málo, jich bylo schopno dosáhnout spravedlnosti; musím ale -íct,
$e v*t"ina z nich nevd*'í za své "t*stí oprávn*nosti svého p-ípadu, ale
vlivu mocného muslima.
D/kazy k-es.an/ p-ed med$lisy (provinciálními soudy) byly
p-íle$itostn* vysly"eny, ale pravidlem bylo jejich odmítnutí, a. u$ p-ímo
nebo nep-ímo, s odkazem na Mehkemeh. K-es.ani, kte-í si toho byli
v*domi, obecn* p-icházeli s dop-edu p-ipraven%mi muslimsk%mi sv*dky.
P-ípady, kdy bylo sv*dectví k-es.an/ odmítnuto, jsou po'etné“.
Jak ale Zohrab komentuje, „Je pravda, $e p-ed dvaceti lety nem*li $ádné právo
krom* vrtochu sv%ch pán/ … P-ípady útisku jsou 'asto v%sledkem muslimského
fanatismu, ale za ty musí nést zodpov*dnost (turecká) vláda, nebo. kdyby byli
viníci trestáni, útisk by se nutn* stal vzácn%m“.
Na ja-e 1861 sultán ohlásil nové reformy v Hercegovin* a slíbil mimo jiné
svobodu stav*t kostely, pou$ívat kostelní zvony a p-íle$itost pro k-es.any získávat
zemi. Konzul William Holmes ve svém komentá-i Siru Henry Bulwerovi z 21.
138
Anal!zy
kv*tna 1861 napsal, $e tyto sliby jsou dávány 'asto, ani$ by pak byly pln*ny.
Zmi+uje, $e Srb/m, nejv*t"í komunit*, bylo odmítáno právo postavit v Bosn*-Seraji
kostel.
K právu kupovat pozemky napsal:
„Do cesty nákupu zem* k-es.any jsou stále stav*ny v"echny
p-edstavitelné p-eká$ky, a není $ádn%m tajemstvím, $e na základ* té 'i
oné nespravedlivé záminky je jim p/da brána“.
Konzul Longworth napsal Siru Henry Bulwerovi 14. 'ervna 1860 z B*lehradu:
„Vláda se zdá prost-ednictvím v%nos/ prosazovat takovou reformu;
mám ale velké pochybnosti, zda z vyhlá"ení sociální rovnosti, která je za
sou'asného stavu v*cí a vztah/ ve spole'nosti moráln* nemo$ná,
nepovstane více zlého ne$ dobrého.
Rovnost p-ed zákonem je tím, co musí b%t ustanoveno; jedin% druh
rovnosti, kter% m/$e b%t ve skute'nosti za sou'asného stavu v*cí
realizován. A ve spojení s tím se dostáváme ke stí$nosti petice - jejímu
jedinému opodstatn*nému bodu - vztahujícímu se k odmítání sv*dectví
k-es.an/ p-ed osmansk%mi soudy. V tomto ohledu nelze pop-ít, $e je zde
prostor pro novelu zákona, nejen ve Widdinu, ale v ka$dé provincii -í"e“.
Poté komentuje „laxní a zvrácen% princip, podle kterého jednají muslimské
soudy, kde jako jedin% zp/sob, jak se m/$ou k-es.ané dobrat spravedlnosti, je
povolení, aby za n* sv*d'ili fale"ní muslim"tí sv*dkové. Zru"ení této praxe by
mnohem více ne$ cokoliv jiného o'istilo tyto tribunály; toho m/$e ale b%t prakticky
dosa$eno pouze p-ijímáním d/kaz/ od k-es.an/ namísto k-iv%ch sv*dectví
muslim/ jako právní nutnosti“.
Pokra'uje tím, $e -íká, $e násilné únosy k-es.ansk%ch dívek „a otázka d/kaz/
k-es.an/ jsou dv*ma hlavními body, na které by se m*la jako$to na zdroje ho-k%ch
pocit/ a diskuse zam*-it pozornost osmanské vlády“.
Srovnává $ivotní podmínky k-es.an/ v r/zn%ch provinciích a -íká: „v Bosn* je
ale otázka privilegií komplikována nábo$ensk%mi okolnostmi, "lechta zde v
minul%ch dobách p-ijala mohamedánství, aby uchránila sv/j majetek, kter% jim byl
takto podmín*n* zaji"t*n. Ka$dá z ostatních provincií pro"la tímto mimo-ádn%m
zá$itkem“.
Od konzula Blunta - pí"ícího 14. 'ervence 1860 z Pristiny svému vyslanci Siru
Henry Bulwerovi o $ivotních podmínkám v Makedonské provincii - se dozvídáme,
$e: „Po dlouhou dobu byla provincie ob*tí loupe$nictví: k-es.anské kostely a
klá"tery, m*sta a obyvatelé, jsou nyní drancováni, masakrováni a m*sta
vypalována albánsk%mi hordami, stejn* jako tomu bylo p-ed deseti lety. …
(K-es.an/m) není povoleno nosit zbra+. To je spolu s pot-ebou dobré policie
vystavuje je"t* více útok/m loupe$ník/.
139
Anal!zy
D/kazy k-es.an/ ve sporech mezi muslimy a nemuslimy nejsou u místních
soud/ uznávány“.
Na n*kolika p-íkladech poté ukazuje d/sledky takového systému na ka$dodenní
$ivot:
„Asi p-ed sedmnácti m*síci tureck% voják zavra$dil mohamedána,
starého mu$e, kter% pracoval na poli. Jediné osoby, celkem dv*, které
byly sv*dky tohoto 'inu, byli k-es.ané. Med$lis v Uscupu jejich
sv*dectví nep-ijal.
Zhruba ve stejné dob* se zaptieh (voják) pokusil násilím konvertovat k
islámu bulharskou dívku. Kdy$ prohlásila p-ed med$lisem v Camanov*,
$e nehodlá zavrhnout své nábo$enství, zabil ji v samotném sousedství
Mudirova domu. Tato tragédie vyvolala v provincii velkou senzaci.
Med$lisy v Camanove a Prisrendu nep-ijaly sv*dectví k-es.an/ a byla
vyvinuta velká snaha o vojákovu záchranu.
P-ed "esti m*síci byl bez provokace z jeho strany v okrese Camanovo
napaden dv*ma Albánci Bulhar. T*$ce ho zranili; med$lis se tímto
p-ípadem odmítl zab%vat, proto$e sv*dectví pocházelo pouze od
k-es.an/.
P-ed deseti lety nebylo povoleno stav*ní kostel/; a lze odhadovat
toleranci praktikovanou v t*ch dobách podle toho, $e 'lov*k musí
podlézat dve-mi vysok%mi st*$í 'ty-i stopy. Bylo trestn%m 'inem jet
p-ed Turkem; zk-í$it mu cestu nebo se p-ed ním nepostavit bylo stejn*
"patné“.
Sir Henry Elliot ve své zpráv* z 10. -íjna 1873 z Konstantinopole pí"e
ministrovi zahrani'í Earlovi Granvillemu, $e „formální rovnost muslim/ a
k-es.an/ p-ed zákonem, která v praxi nikdy neexistovala, je dnes v mnoha
provinciích iluzorn*j"í, ne$ byla p-ed n*kolika lety“.
Z dal"í zprávy z 30. prosince 1875 od konzula Edwarda Freemana z BosnaSeraje se dozvídáme, $e bosen"tí muslimové poslali sultánovi petici, ve které
prohla"ují, $e p-ed reformami „$ili s k-es.anskou populací jako brat-i. Ve
skute'nosti se zdá, $e jejich cílem je p-ivedení k-es.an/ do stavu p/vodního
nevolnictví“. Znovu jsme tedy p-ivedeni zp*t k m%tu. Situace se nezm*nila a v roce
1875 se velk% vezír Mahmed Pa"a p-iznal britskému vyslanci v Konstantinopoli, $e
„není mo$né umo$nit k-es.an/m sv*d'it p-ed bosensk%mi soudy“. Vyslanec
poznamenal: „Ve-ejn* vyhla"ovaná rovnost k-es.an/ a muslim/ je nicmén*
iluzorní, dokud bude toto rozli"ování udr$ováno“.
Tato právní situace m*la kv/li právnímu systému vá$né d/sledky, jak vysv*tlil:
„Tento bod je pro k-es.any velmi d/le$it%; proto$e (muslimské) nábo$enské soudy
nep-ijímají psané d/kazy, ani nep-ijímají d/kazy od k-es.an/, mohou od nich
140
Anal!zy
o'ekávat jen málo spravedlnosti“.
T*$kost v prosazování reforem v tak rozsáhlé -í"i vyprovokovala tento
zklaman% komentá- (12. prosince 1875) Sira P. Francise, generálního konzula a
soudce Britského konzulárního soudu v Konstantinopoli: „Samoz-ejm*, moderní
zka$enost orientální p-edstavy spravedlnosti je ústupkem $alobci prost-ednictvím
zdvo-ilosti a p-ízn*, a nikoliv prohlá"ením práva na základ* zákona a následku
rovnosti“.
Kdy$ 'teme dobové záznamy, vidíme, $e p-eká$ka srbského, -eckého a dal"ích
k-es.ansk%ch osvobozeneck%ch hnutí, byla zako-en*na ve dvou hlavních
argumentech:
1. K-es.an"tí dhimmi se od p-írody nehodí k nezávislosti a sebevlád*. Proto
by tedy m*li z/stat pod islámskou vládou.
2. Osmanská vláda je dokonal%m modelem multinábo$enské a multietnické
spole'nosti.
To jsou pochopiteln* islámské argumenty ospravedl+ující d$ihád, nebo. $ádní
nemuslim"tí lidé by nem*li získat politickou nezávislost, proto$e jejich zákony jsou
"patné a musejí b%t nakonec nahrazeny islámskou vládou. Stejn% druh
argumentace najdeme ve Spole'enské smlouv* hnutí Hamas z roku 1988, která
potvrzuje, $e pouze islám m/$e k-es.an/m a $id/m p-inést mír. Tyto argumenty
jsou v právní a teologické literatu-e velmi b*$né, a jsou moderními islámisty
rozvíjeny.
Vid*li jsme po'átek m%tu, jeho politickou funkci a u$ite'nost - a konfrontovali
jsme tento m%tus s realitou, popsanou dobov%mi pozorovateli z devatenáctého
století. Je zajímavé v"imnout si dohody mezi na jedné stran* evropsk%mi
mocnostmi, bránícími teritoriální celistvost Osmanské -í"e kv/li vlastním
národním zájm/m; a na druhé stran* politiky muslim/ sm*-ujícími k udr$ení
k-es.anské populace v poddanství.
S rozpadem turecké -í"e po první sv*tové válce m%tus nezem-el. Namísto toho
na sebe p-ijal novou formu: formu arabského národního hnutí, které prosazovalo
arabskou spole'nost, ve které muslimové a k-es.ané $ijí v dokonalém souladu.
Znovu "lo o v%mysl evropsk%ch politik/, spisovatel/ a duchovenstva. A stejn%m
zp/sobem, jako byl vytvo-en m%tus osmanského politického ráje, aby byla
zablokována nezávislost balkánsk%ch národ/, tak bylo arabské multinábo$enské
bratrství argumentem ke zni'ení národních osvobozeneck%ch hnutí nearabsk%ch
lidí na Blízkém v%chod* (Kurd/, Armén/, Asy-an/, Maronit/ a stejn* tak i #id/).
A a'koliv od za'átku tohoto (dvacátého – pozn. p-.) století a$ do t-icát%ch let
proudil z Turecka, Íráku a S%rie proud uprchlík/ utíkajících p-ed masakry a
genocidami, m%tus dále kvetl, $iven p-evá$n* arabsk%mi k-es.ansk%mi spisovateli
a duchovními. Poté, co Izraelci úsp*"n* osvobodili svojí zemi od zákon/ d$ihádu a
dhimmizace, se m%tus znovuobjevil ve form* multikulturní a multinábo$enské
bratrské Palestiny, která by m*la nahradit stát Izrael (Arafat/v projev p-ed OSN
roku 1975). Jeho zhoubn% efekt vedl k destrukci k-es.an/ v Libanonu.
141
Anal!zy
Bylo by mo$né si myslet, $e zde m%tus skon'í, ale nedávná krize v Jugoslávii
náhle nabídla novou "anci pro jeho znovuzrození v muslimy dominovaném,
multinábo$enském, multietnickém stát*. Jaká "ance! Znovu muslimsk% stát v srdci
Evropy. A zbytek známe, utrpení, bída, zkou"ky války, které tento m%tus znovu p-i
svém probuzení p-inesl. Rozhodnutí OSN z roku 1992 uznat „multietnick%“,
„multinábo$ensk%“, muslimsk% stát v b%valé Jugoslávii se zdá b%t vyrovnáním
nabídnutém muslimskému sv*tu za zni'ující válku v zálivu v roce 1991. Zni'ení
íránského jaderného, chemického a bakteriologického arzenálu, a stejn* tak jeho
ekonomické infrastruktury, se zdá b%t „rovn*“ vyvá$eno masivním bombardováním
bosensk%ch Srb/ NATO, i kdy$ tyto dv* situace nemohou b%t srovnávány.
Abych to uzav-ela, -eknu n*kolik posledních slov. Civilizace dhimmizace
nevznikne naráz. Je to dlouh% proces, kter% zahrnuje mnoho prvk/ a specifické
mentální úpravy. Dochází k n*mu, kdy$ lidé nahradí historii m%ty, kdy$ za udr$ení
t*chto zni'ujících m%t/ bojují více ne$ za své vlastní hodnoty, proto$e jsou zmateni
tím, $e p-em*nili l$i v pravdu. Dr$í se t*chto m%t/, jako kdyby byly jedinou
zárukou jejich p-e$ití, zatímco ve skute'nosti jsou cestou ke konci. Zhrozeni d/kazy
a lekcemi z historie ji tito lidé rad*ji zni'í, ne$ aby se jí postavili. Nahradí historii
pohádkami pro d*ti a tak $ijí v amnézii a vym%"lejí morální ospravedln*ní
vlastního sebezni'ení.
142
Anal!zy
Andalúsk% m%tus, eurábijská realita
Bat Ye'or a Andrew Bostom
18. dubna 2004 do"lo k této odhalující v%m*n* mezi odcházejícím "pan*lsk%m
premiérem Jose Maria Aznarem a Chrisem Wallacem z Fox News:
Chris Wallace: „V byt*, kter% byl vyhozen do vzduchu, na"la policie
videonahrávku, na které teroristé mluvili o !pan*lsku jako o Andalúsii,
jak bylo naz%váno muslimsk%mi Maury p-ed tím, ne$ byli v roce 1492
vyhnáni“.
Jose Maria Aznar (prost*ednictvím p*ekladatele): „To tedy znamená, $e
Írák je pro n* jenom záminkou. Z pohledu islámského terorismu proti
Západu je !pan*lsko velmi d/le$it%m územím, proto$e oni cítí, $e získat
!pan*lsko pro n* znamená získat zp*t 'ást svého území“.
Islámsk% u'enec Mordechai Nisan nedávno hovo-il o tvrzení zakladatele
Institutu islámského vzd*lávání Amira Aliho, $e st-edov*ké !pan*lsko bylo
muslimsk%mi silami, které „svrhly jeho tyrany“, ve skute'nosti „osvobozeno“. Nisan
tento ahistorick% p-íb*h extrapoloval do budoucnosti a zap-emítal: „Pokud jde o 11.
b-ezna, kdy muslimsk% terorismus zabil v Madridu 200 a zranil 1 400 lidí, by
'lov*ka zajímalo, jestli jednoho dne bude tato událost p-ipomínána jako
osvobozující“.
I události obklopující dokon'ení nové Granadské me"ity, které bylo 10. 'ervence
2003 oslaveno oznámením „… návratu islámu do !pan*lska“, jsou v souladu s
Nisanov%m temn%m dumáním. Na konferenci pojmenované „Islám v Evrop*“, která
otev-ení me"ity doprovázela, pronesli evrop"tí muslim"tí v/dci znepokojující
v%roky. Obzvlá"t* hlavní -e'ník konference, Omar Ibrahim Vadillo, "pan*lsk%
muslimsk% v/dce, vyzval muslimy, aby p-ivodili západním ekonomikám kolaps tím,
$e p-estanou pou$ívat západní m*ny a místo nich za'nou pou$ívat zlaté dináry,
zatímco n*meck% muslimsk% v/dce Abu Bark Rieger -ekl muslimsk%m
náv"t*vník/m, aby se vyh%bali p-izp/sobování sv%ch nábo$ensk%ch praktik
evropsk%m hodnotám.
Krátce po této události sloupka- Wall Street Journalu ve velmi p-ekrouceném
chvalozp*vu na muslimské !pan*lsko zmínil „pankonfesioná-sk% humanismus“
andalúského islámu a dokonce ujistil: „bylo by mo$né tvrdit, $e zde probíhala 'asto
oplakávaná chyb*jící ‘reformace’ islámu, ne$ byla ukon'ena Inkvizicí“.
María Rosa Menocal, profesorka "pan*l"tiny a portugal"tiny na Yale, ve své
hagiografii muslimského !pan*lska „Ozdoba sv*ta“ dále tvrdí, $e „nová islámská
forma vlády nejen $e umo$nila #id/m a k-es.an/m p-e$ít, ale na základ* p-íkaz/
koránu je chránila“.
143
Anal!zy
V*-íme, $e znovuopakování t*chto ahistorick%ch r/$ov%ch tvrzení o
muslimském !pan*lsku podporuje sou'asn% program islamist/ a zpomaluje v%voj
liberálního, reformovaného „euro-islámu“, kter% by byl zcela v souladu s
postosvíceneck%mi západními hodnotami.
Ibérie (!pan*lsko) byla dobyta v letech 710-716 arabsk%mi kmeny pocházejícími
ze severní, st-ední a ji$ní Arábie. Po dobytí následovala masivní berberská a
arabská imigrace a kolonizace Iberského poloostrova. V*t"ina kostel/ byla
konvertována na me"ity. A'koliv bylo dobytí plánováno a provedeno spole'n* se
silnou frakcí královsk%ch ibersk%ch k-es.ansk%ch disident/, v'etn* biskupa,
probíhalo jako klasick% d$ihád s masivním plen*ním, zotro'ováním, deportacemi a
zabíjením.
Toledo, které bylo Arab/m pod-ízeno poprvé v roce 711 nebo 712, se v roce 713
vzbou-ilo. M*sto bylo potrestáno vyplen*ním a v"em v%znamn%m lidem byl
pod-íznut krk. V roce 730 bylo vydrancováno Cerdagne a biskup byl upálen za$iva.
Ve v"ech oblastech pod stabilní islámskou vládou byli #idé a k-es.ané tolerováni
jako dhimmi - jako kdekoliv jinde v islámsk%ch zemích - a nemohli stav*t nové
kostely nebo synagogy, ani opravovat staré. Byli segregováni do zvlá"tních 'tvrtí,
museli nosit odli"ující oble'ení. K-es.an"tí venkované, vystavení t*$k%m daním,
vytvo-ili nevolnickou t-ídu p-ipojenou k arabsk%m dr$avám; mnoho z nich opustilo
svojí zemi a uteklo do m*st. Mozarabové (k-es.an"tí dhimmi) byli tvrd* trestáni
mrza'ením a k-i$ováním za volání o pomoc ke k-es.ansk%m král/m. Co více, pokud
jeden dhimmi po"kodil muslima, celá komunita p-i"la o ochranu a byla otev-ená
plen*ní, zotro'ování a zabíjení.
Na konci osmého století vládcové severní Afriky a Andalúsie zavedli "kolu
Maliki, jednu z nejp-ísn*j"ích "kol islámské jurisprudence, a následn* potla'ili
ostatní "koly. Evariste Lévi-Provençal, p-ední odborník na Andalúsii, p-ed t-emi
'tvrtinami století, kdy$ historick%m publikacím a diskusi je"t* nevládla politická
korektnost, napsal: „Muslimsk% andalúsk% stát se tak od sv%ch nejran*j"ích
po'átk/ zdá b%t obráncem a bojovníkem za $árlivou ortodoxii, stále více a více
zkostnat*l% ve slepém respektu k p-ísné doktrín*, ji$ p-edem podez-ívající a
odsuzující ty nejmen"í snahy o racionální hloubání“.
Poni$ující postavení uvalené na dhimmi a konfiskace jejich zem* vyprovokovaly
mnohá povstání, která byla potrestána masakry, jako v Toledu (761, 784-86, 797).
Po dal"ím toledském povstání v roce 806 bylo popraveno sedm stovek obyvatel.
Vzpoury vypukly v Saragose mezi lety 781 a$ 881, Codob* (805), Merid* (805-813,
828 a v následujících letech, a pozd*ji v 868) a znovu v Toledu (811-819); vzbou-enci
byli k-i$ováni, jak p-íkazuje ver" koránu 5:33.
Vzpoura v Cordob* z roku 818 byla rozdrcena t-emi dny masakr/ a plen*ní, kdy
bylo uk-i$ováno 300 v%znamn%ch osobností a 20 000 rodin bylo vyhnáno. Msty mezi
r/zn%mi 'ástmi populace byly v andalúsk%ch m*stech b*$né: mezi arabsk%mi a
berbersk%mi kolonizátory, ibersk%mi muslimsk%mi konvertity (mulawadun) a
k-es.ansk%mi dhimmi (mozarab). V Cordóbském emirátu (756-912) byla období
míru jen vzácná.
144
Anal!zy
Al-Andalús p-edstavuje zemi d$ihádu par excellence. Ka$d% rok, n*kdy dvakrát
ro'n*, byly posílány nájezdní v%pravy, aby plenily k-es.anská "pan*lská království
na severu v baskické oblasti, nebo do Francie a údolí R%na, a p-iná"ely zp*t ko-ist
a otroky. Andalús"tí korzá-i úto'ili a podnikali invaze na sicilská a italská pob-e$í,
dokonce a$ k Egejsk%m ostrov/m, a cestou loupili a pálili. Do otroctví v Andalúsii,
kde chalífa udr$oval armádu slo$enou z tisíc/ k-es.ansk%ch otrok/ dovezen%ch ze
v"ech 'ástí k-es.anské Evropy a harém slo$en% z chycen%ch k-es.anek, byly
deportovány tisíce lidí. Spole'nost byla ost-e rozd*lena podél etnick%ch a
nábo$ensk%ch linií, p-i'em$ arabské kmeny stály na vrcholu hierarchie,
následovány Berbery, kte-í nebyli nikdy pova$ováni za rovné, bez ohledu na jejich
islamizaci; ní$e stáli mulawadun"tí konvertité a na spodku se nacházeli k-es.an"tí
a $idov"tí dhimmi.
Andalúsk% maliksk% právník Ibn Abdun (zem-el 1134) p-i"el kolem roku 1100 s
t*mito právními názory na #idy a k-es.any v Seville:
„#ádn% … #id nebo k-es.an nem/$e nosit oble'ení aristokrata, ani
právníka, ani bohatého 'lov*ka; naopak, musí b%t nenávid*ni a je t-eba
se jim vyh%bat. Je zakázáno [zdravit] je [v%razem] ‘Mír s tebou’. Satan
je ovládl a dal jim zapomenout na p-ipomenutí Bo$í; 'a oni pat-í ke
stran* satanov*. Co$ v"ak strana satanova ztrátu neutrpí?' (korán
58:19). Musí jim b%t vnuceny odli"ující znamení, aby mohli b%t
rozpoznáni, a to pro n* bude formou potupy“.
Abn Abdun také zakázal prodej v*deck%ch knih dhimmi po záminkou, $e je
p-ekládali a p-ipisovali sv%m souv*rc/m a biskup/m. Plagiarismus je ve
skute'nosti t*$ké dokázat, proto$e byly vyloupeny a zni'eny celé $idovské a
k-es.anské knihovny. Dal"í prominentní andalúsk% právník, Ibn Hamz z Cordoby
(zem-el 1064), napsal, $e Alláh dal nev*-ícím majetek jenom proto, aby poskytl
muslim/m ko-ist.
Granad"tí $idov"tí vizí-i Samuel Ibn Maghrela a jeho syn Josef, kte-í chránili
$idovskou komunitu, byli oba mezi lety 1056 a 1066 zavra$d*ni a poté následovalo
vyhlazení $idovské populace místními muslimy. Odhaduje se, $e p-i pogromu, kter%
následoval po vra$d* z roku 1066, bylo zabito a$ p*t tisíc #id/. Toto 'íslo se rovná
nebo p-ekra'uje mno$ství #id/ údajn* zabit%ch k-i$áky b*hem jejich plen*ní
Por%ní o n*jak%ch t-icet let pozd*ji na po'átku první k-í$ové v%pravy.
Granadsk% pogrom byl pravd*podobn* 'áste'n* podnícen ho-kou proti$idovskou
ódou Abu Ishaka, dob-e známého muslimského právníka a básníka své doby, kter%
napsal: „Vra.te je tam, kam pat-í a poni$te je na nejmen"í z nejmen"ích … obra.te
své o'i k jin%m muslimsk%m zemím a zjistíte, $e #idé jsou tam "tvaní psi … Jejich
zabíjení nepova$ujte za poru"ení nábo$enství … Poru"ili na"í smlouvu s nimi, jak
byste tedy mohli b%t viníky proti znesv*titel/m?“
Muslim"tí berber"tí Almohadé ve !pan*lsku a severní Africe (1130-1232) se
ukájeli obrovskou destrukcí $idovské i k-es.anské populace. Ni'ení - masakry,
zajímání a nucené konverze - byly popsány $idovsk%m kroniká-em Abrahamem Ibn
145
Anal!zy
Daudem a básníkem Abrahamem Ibn Ezrou. Podezíraví k up-ímnosti $idovsk%ch
konvertit/ k islámu odebírali muslim"tí „inkvizito-i“ (kte-í p-edcházeli své
k-es.anské "pan*lské prot*j"ky o t-i století) z takov%ch rodin d*ti a dávali je do
pé'e muslimsk%m vychovatel/m. Maimonides, renomovan% filosof a léka-, pro$il
almohadské pronásledování a musel v roce 1148 utéct z Cordoby s celou rodinou a
do'asn* pob%vat ve Fezu - vydávaje se za muslima - aby nakonec na"el azyl ve
fátimidském Egypt*.
A'koliv je Maimonides 'asto pou$íván jako vzor $idovského úsp*chu
usnadn*ného osvícenou vládou Andalúsie, jeho vlastní slova tento utopick% pohled
na zacházení muslim/ s #idy vyvracejí: „… Arabové nás tvrd* pronásledovali a
prosazovali proti nám zhoubnou a diskriminující legislativu… Nikdy nás $ádn%
národ nesu$oval, nepoko-oval, neponi$oval a nenávid*l tolik, jako oni…“.
Správné shrnutí mezinábo$ensk%ch vztah/ v muslimském !pan*lsku a
sou'asn%ch proud/ zodpov*dn%ch za zaml$ování této historie, lze nalézt v poutavé
knize Richarda Fletchera Maurské !pan*lsko. Fletcher nabízí tyto st-ízlivé a
nepopíratelné post-ehy:
„Sv*dectví t*ch, kte-í p-e$ili hr/zy berberského dob%vání, andalúské
anarchie po'átku jedenáctého století a almoravidské invaze - abychom
zmínili pouze n*kolik ni'iv%ch epizod - usv*d'ují [t.j. r/$ov% pohled na
muslimské !pan*lsko] ze l$i. Prostou a ov*-itelnou historickou pravdou
je, $e maurské !pan*lsko bylo mnohem 'ast*ji zemí nepokoj/, ne$ klidu.
… Tolerance? Zeptejte se #id/ z Granady, kte-í byli zmasakrováni v roce
1066, nebo k-es.an/, kte-í byli v roce 1126 deportováni Almoravidy do
Maroka. … V druhé polovin* dvacátého století se objevuje nov% agent
zatem+ování: vina liberálního v*domí, která vidí zlo kolonialismu p-edpokládané spí"e ne$ skute'né - nastín*né k-es.ansk%m dobytím alAndalúsie a pronásledováním muslim/ (kupodivu ale nikoliv maurské
dob%vání a kolonizaci). Smíchejte tuto sm*s dob-e dohromady a dejte jí
zdarma d/v*-iv%m akademick%m a mediálním osobnostem v západním
sv*t*. Pak ji "t*d-e p-elijte p-es pravdu … za kulturních podmínek,
které dnes na západ* p-eva$ují, musí b%t minulost prodávána, a aby
mohla b%t prodána úsp*"n*, musí b%t atraktivn* zabalena.
St-edov*kému !pan*lsku ve své nahot* chybí p-ita$livost. Pohodlné
okouzlující fantazie … ud*lají s tímto obrazem divy. Maurské !pan*lsko
ale nebylo tolerantní a osvícenou spole'ností ani ve svém
nejkultivovan*j"ím období“.
Sociopolitická historie Andalúsie byla charakterizována obzvlá"t* utiskující
dhimmizací, která je v naprostém rozporu s moderním pojetím rovnosti mezi lidmi.
Na po'átku 21. století musíme trvat na tom, aby se muslimové na Západ*
p-izp/sobili postosvíceneck%m spole'ensk%m standard/m rovnosti, ne „tolerance“,
a prov$dy odvrhli hagiografii brutálních, diskrimina'ních standard/
praktikovan%ch klasick%mi právníky "koly Maliki v „osvícené“ Andalúsii.
146
Úvahy o islámu
Úvahy o islámu
Islámsk% slovník pro nev*-ící
Wolfgang Bruno
Autor knihy „D*dictví d$ihádu“ Andrew G. Bostom poznamenává, $e prezident
Bush opakovan* zd/raznil nejvy""í d/le$itost prosazování svobody na Blízkém
v%chod*. Bostom nicmén* poukazuje na to, $e hurija, arabsky „svoboda“, a unikátní
západní koncept svobody „jsou zcela v rozporu“. Hurija - „svoboda“ - je, jak to
vyjád-il Ibn Arabi (zem-el 1240), obdivovan% súfijsk% mistr, „dokonal%m otroctvím“
p-ed v/lí Alláhovou. Bernard Lewis ve své anal%ze hurijy pro uctívanou
Encyklopedii islámu tvrdí, $e:
„… není zde stále $ádná p-edstava toho, $e subjekt má jakékoliv právo
podílet se na utvá-ení nebo provád*ní vlády - politické svobod* nebo
ob'anství ve smyslu, kter% tvo-í základ politického sm%"lení Západu“.
Mezitím n*mecko-syrsk% odborník Bassam Tibi, muslimsk% reformátor, varuje
Západ p-ed plan%mi nad*jemi v jeho „dialogu“ s muslimy. „Dialog neprobíhá dob-e
kv/li dvoutvá-nosti v*t"iny muslimsk%ch mluv'ích na jedné stran* a d/v*-ivosti
pozitivn* sm%"lejících idealist/ na stran* druhé“.
Aby zaml$ili skute'nosti války proti nemuslim/m, muslimové 'asto tvrdí, $e
„islám znamená mír“. Slovo islám samoz-ejm* pochází ze stejného arabského
ko-ene (slm), jako slovo „salaam“, mír. „Islám“ nicmén* znamená pod-ízení se v/li
Alláha prost-ednictvím jeho bo$ského a v*'ného zákona, "aríe. Nep-ítomnost "aríe
je nep-ítomností míru. Bassam Tibi vysv*tluje:
„Nejprve by ob* strany m*ly jasn* p-iznat, $e a'koliv mohou pou$ívat stejné
termíny, ty mohou pro ka$dou stranu znamenat n*co jiného. Slovo 'mír' nap-íklad
pro muslima znamená roz"í-ení Dar al-Islam - neboli domu islámu - na cel% sv*t“,
vysv*tlil Tibi. „To je zcela odli"né od osvíceneckého konceptu míru, kter% dominuje
západnímu my"lení, a kter% byl rozvinut Immanuelem Kantem“, filosofem z 18.
století. „Podobn* kdy$ muslimové a západní d*dici osvícenství mluví o toleranci,
mohou mít na mysli r/zné v*ci. V islámské terminologii se tento termín vztahuje
na toleranci neislámsk%ch monoteist/, jako k-es.an/, #id/ a zoroastriánc/, jako
druho-ad%ch ob'an/. Jsou 'dhimmi', chrán*nou, nicmén* politicky nedosp*lou,
men"inou“. Podle Tibiho je snaha o konvertování celého sv*ta k islámu pevnou
sou'ástí muslimského pohledu na sv*t. Pouze a$ bude tento úkol dokon'en, a$ se
sv*t stane „Dar al-Islam“, stane se také „Dar al-Salam“, neboli domem míru.
Jde o strategii klamání nemuslim/ p-ekrucováním slov, aby byl zakryt skute'n%
islámsk% program, zatímco muslimové nejsou dost silní, aby prosadili svojí v/li
147
Úvahy o islámu
posv*cenou islámsk%mi texty. IslamOnline cituje !ejka Atijáha Saqra, b%valého
p-edstaveného Rady pro fatwy na al-Azharu, jak prohlásil:
„Lhaní je zakázané, pokud není nutností. V tom p-ípad* platí princip
'nutnost 'iní nezákonné povolen%m'. … N*které z t*chto p-ijateln%ch l$í
jsou tím, co naz%váme vedlej"ími v%znamy, slovy, která nesou dvojí
v%znam. Muslimové mohou pou$ít pozitivní, a ne negativní, v%znam
slova“.
Robert Spencer, kter% poskytuje p-íklady ve své knize „Onward Muslim
Soldiers“, to potvrzuje:
„Nábo$enské klamání nev*-ících je vskutku u'eno samotn%m Koránem:
'Nech. si v*-ící neberou nev*-ící za p-átele místo v*-ících! Kdo tak u'iní,
nedostane se mu od Boha ni'eho, leda v p-ípad*, $e byste se od nich
obávali n*jaké hrozby.' (3:28) Jin%mi slovy, nep-átelte se s nev*-ícími
krom* p-ípadu '$e byste se od nich obávali n*jaké hrozby': p-edstírejte,
$e jste jejich p-átelé, abyste se proti nim mohli posílit. V%znamn%
koránsk% komentátor Ibn Kathir vysv*tlil, $e tento ver" u'í, $e pokud
'v*-ící, kte-í se v n*jaké oblasti nebo 'ase obávají o svojí bezpe'nost ze
strany nev*-ících', mohou 'vn*j"kov* projevovat nev*-ícím p-átelství,
nikdy ale vnit-n*'“.
Zdá se, $e na dhimmi z Evropské unie, kte-í nyní prosazují oficiální slovník,
kter% má b%t pou$íván, kdy$ se pí"e o islámu, to funguje dosti dob-e. „D$ihád
znamená n*co pro m* a pro vás, a znamená n*co jiného pro muslima. D$ihád je
naprosto pozitivním konceptem boje proti zlu v sob*“, -ekl p-edstavitel EU.
Skute'n*? Arthur Jeffery, pí"ící p-ed více ne$ "edesáti lety, prohlásil takov% pokus
o p-epsání krvavé reality d$ihádu za „naprostou fale"“:
„… ranné arabské zdroje zcela jasn* a bez obalu popisují expedice jako
vojenské v%pravy, a nikomu by tenkrát ani nep-i"lo na mysl, aby je
vykládali jako n*co jiného …“
Ozbrojen% d$ihád není v*cí minulosti. Pozorovatelé zkoumající sou'asné
egyptské u'ebnice poznamenávají, $e „koncept d$ihádu je v egyptsk%ch "kolních
osnovách vykládán tak-ka v%hradn* jako vojenské úsilí“. Muslimsk% u'enec Majid
Khaduri, jeho$ pojednání o d$ihádu z roku 1955 z/stává jednou z nejvíce
respektovan%ch anal%z tohoto konceptu, shrnul koncensus takto:
„Bylo zaznamenáno, $e prorok Mohamed prohlásil, ‘n*kte-í z m%ch lidí
budou pokra'ovat ve vít*zném boji za pravdu, dokud poslední z nich
nebude bojovat s antikristem’. Dokud nebude dosa$eno tohoto
okam$iku, d$ihád v té 'i oné form* z/stane trvalou poviností celé
148
Úvahy o islámu
muslimské komunity. Existence celého Dar al-Harb je podle islámského
právního -ádu postavena mimo zákon. Dar al-Islam je trvale pod
poviností d$ihádu, dokud neustane existence Dar al-Harb …
Univerzalita islámu je ve své v"eobsahující ví-e uvalena na v*-ící jako
pokra'ující proces války, psychologické a politické, pokud ne striktn*
vojenské“.
Pozorovatelé poznamenávají o egyptsk%ch u'ebnicích: „Mír je obecn* v
egyptsk%ch u'ebnicích vyzdvihován jako lidská i islámská hodnota. Je prohla"ován
za cíl Egypta. Kdy$ je ale prozkoumán více do hloubky, uká$e se, $e jde o
podmín*nou hodnotu, jak na politické, tak i na nábo$enské úrovni. Na politické
úrovni závisí mír na vzájemnosti s nep-ítelem, která je interpretována jako p-ijetí
po$adavk/ Arab/. Na nábo$enské úrovni závisí mír na zájmech muslim/ v ka$dé
dané chvíli. Pokud jsou muslimové siln*j"í, ne$ nep-ítel, mír m/$e b%t podle práva
odmítnut. V%znam míru samotného - jak je prezentován egyptsk%m student/m nevylu'uje válku, a v n*kolika p-ípadech je ve jménu míru válka obhajována“.
V roce 2006 íráck% duchovní Ajatoláh Amhad Husejní al-Baghdádí vysv*tlil, $e
z pohledu islámského práva jsou dva druhy d$ihádu: Nejen obranná válka v
p-ípad*, kdy n*kdo muslimy napadne v jejich vlastních zemích, ale také „d$ihád
iniciovan% muslimy, kter% znamená napadání sv*ta s cílem "í-it v n*m zprávu, $e
'není $ádn% b/h krom* Alláha a Mohamed je jeho prorokem'“. Jin%mi slovy:
kone'n%m cílem d$ihádu není pouze udr$ovat islám doma, ale "í-it ho po sv*t*,
kdy$ jsou muslimové v pozici, kdy tak mohou 'init: „Pokud se objeví objektivní i
osobní podmínky, jsou k dispozici vojáci, zbran* a peníze - i kdy$ to znamená
pou$ití biologick%ch, chemick%ch a bakteriálních zbraní - dobudeme sv*t, tak$e
zpráva 'Není $ádného boha krom* Alláha, a Mohamed je jeho prorokem’ bude
vít*zn* znít nad Moskvou, Washingtonem a Pa-í$í“.
Sou'asní muslim"tí teologové jako Jusuf al-Qaradáví, „duchovní“ v/dce
Muslimského bratrstva a populární televizní osobnost al-D$azíry, oslavovan%
n*kter%mi lidmi na Západ* jako umírn*n% hlas, schvaluje bombové útoky proti
izraelsk%m ob'an/m za pou$ití kritérií d$ihádu, které jsou zcela v souladu s t*mi,
které pou$ívali klasi'tí právníci. Argumentuje, $e v moderní válce nejsou $ádní
civilisté, proto$e v"echny sektory spole'nosti jsou nápomocné, kdy$ je zem*
n*jak%m zp/sobem v konfrontaci s muslimy. Co$ také znamená, $e v"ichni
nemuslim"tí ob'ané se stávají legitimními cíli islámsk%ch útok/. Qaradáví -íká:
„Islámsk%m právem bylo ur'eno, $e krev a majetek lidí z Dar al-Harb
nejsou chrán*né … v moderní válce je celá spole'nost se v"emi sv%mi
t-ídami a etnick%mi skupinami mobilizována k podílu na válce, k
podpo-e jejího pokra'ování a k poskytování materiální a lidské pomoci,
která je pot-ebná k zaji"t*ní vít*zství státu bojujícího proti sv%m
nep-átel/m“.
149
Úvahy o islámu
Je t-eba -íct, $e tento zp/sob uva$ování m/$e b%t snadno pou$it islámsk%mi
skupinami k obhajov* teroristick%ch útok/ jako byl ten na Sv*tové obchodní
centrum v New Yorku. V jejich o'ích nezabili nevinné civilisty, proto$e v USA $ádní
nevinní civilisté nejsou. To je t-eba si p-ipomínat, kdy$ posloucháte „umírn*né“
muslimské v/dce, kdy$ se usmívají a prohla"ují, $e islám je striktn* proti zabíjení
nevinn%ch civilist/. Pochopiteln* jsou i takoví muslimové, kte-í budou
argumentovat, $e v"ichni nemuslimové, p-inejmen"ím ti, kte-í n*kdy zaslechli
poselství islámu a p-esto nekonvertovali, jsou vinni vzpourou proti Alláhovi a proto
legitimním cílem.
Tajné vy"et-ování zaznamenalo, jak v/dci radikálních islámsk%ch skupin ve
Spojeném království podn*cují mladé britské muslimy, aby se stali teroristy. Jeden
z jejich v/dc/ prohlásil, $e je povinností muslim/ „plnit srdce nemuslim/ hr/zou“ a
dodal: „Jsem terorista. Jako muslim jsem samoz-ejm* terorista“. Ve ve-ejn%ch
rozhovorech stejn% mu$ vysv*tloval, $e ve skute'nosti mluvil o nevinn%ch jako
pouze o muslimech: „Ano, odsuzuji zabíjení nevinn%ch lidí, ne ale nev*-ících“.
Skupina americk%ch islámsk%ch v/dc/ vydala fatwu, neboli islámské
nábo$enské rozhodnutí, proti „terorismu a extrémismu“. Organizace naz%vaná
Rada severní Ameriky pro nábo$enská rozhodnutí vydala fatwu a Rada pro
americko-islámské vztahy (CAIR) zorganizoval tiskovou konferenci, na které
prohlásil, $e fatwu p-ijalo n*kolik velk%ch americk%ch muslimsk%ch skupin. Podle
odborníka na terorismus Stevena Emersona je nicmén* tato fatwa podvodem:
„Neodsuzuje a dokonce ani nep-iznává existenci kultury islámského d$ihádu, která
proniká me"itami a skupinami mlad%ch muslim/ po celém sv*t*. Nevzdává se
d$ihádu samotného a ani nep-iznává, $e je pou$íván k ospravedln*ní islámsk%ch
teroristick%ch 'in/“.
Po teroristick%ch útocích z Lond%na, které provedli muslimové, Rada pro
ve-ejné muslimské zále$itosti prohlásila, $e „islám pova$uje pou$ití terorismu k
jakémukoliv ú'elu za nep-ijatelné“. Je zde jen jedin% problém: není to pravda.
Mohamed sám -ekl, „Dosáhl jsem vít*zství terorem (vr$en%m do srdcí nep-ítele)“
(Buchari, 4:52:220). Korán také opakovan* vyz%vá k pou$ívání této taktiky, jako ve
ver"i 8:12: „A hle, Pán tv/j vnukl and*l/m: 'Jsem s vámi, podpo-te tedy ty, kdo$
uv*-ili! Já vrhnu do srdcí t*ch, kdo$ nev*-í, hr/zu a vy bijte je po "íjích a bijte je po
v"ech prstech!'“
Andrew Bostom, kter% studoval historii d$ihádu na t-ech kontinentech po více
ne$ tisíc let, -íká, $e „terorismus byl 'asto p-edehrou k dob%vání“. Terorismus je
psychologickou válkou, která má v nemuslimech vyvolat strach z muslim/, oslabit
jejich odpor a zabránit jim v uskute'n*ní skute'né obrany a$ do doby, kdy
muslimové pozd*ji povedou opravdovou válku s cílem kolonizovat a pod-ídit si je.
Fyzické útoky jako teroristické útoky v Madridu nebo v Lond%n*, ale také obrovská
zu-ivost kv/li nevinn%m karikaturám Mohameda v dánském listu Jyllands-Posten,
by m*ly b%t vid*ny v tomto sv*tle.
Podle odborníka Bassama Tibiho „je ve svém jádru islám nábo$enskou misí pro
celé lidstvo. Muslimové mají nábo$enskou povinnost "í-it islámskou víru po sv*t*.
‘A vyslali jsme t* k lidem v"em’ (34:28). Pokud se nemuslimové pod-ídí konverzí
150
Úvahy o islámu
nebo pod-ízením, m/$e b%t tato v%zva (dawa) prosazována mírumilovn*. Pokud ne,
muslimové mají povinnost vést proti nim válku. V islámu mír vy$aduje, aby se
nemuslimové pod-ídili v%zv* islámu, bu(to konverzí, nebo p-ijetím postavení
nábo$enské men"iny (dhimmi) a placením dan* z hlavy, d$izji“.
V rozhovoru pro Wall Street Journal Hassam El-Masalmeh z palestinské
d$ihádistické organizace Hamas potvrdil plán organizace na znovuzavedení
poni$ující d$izji pro nemuslimy pod-ízené d$ihádem. Arabsk% lexikograf po pe'livé
anal%ze termínu prohlásil: „Da+ je vybírána od nemuslim/ muslimskou vládou,
'ím$ oni stvrzují dohodu, která jim zaji".uje ochranu, jako kdyby "lo o náhradu za
to, $e nebudou zabiti“.
Toto pod-ízení nemuslim/ nábo$enskému apartheidu a druho-adé ob'anství v
jejich vlastních zemích je sou'ástí "aríi, islámského práva. A tato volba je dostupná
pouze k-es.an/m a #id/m, nikoliv hinduist/m, buddhist/m a dal"ím, kte-í si
m/$ou zvolit pouze mezi p-ijetím islámu nebo smrtí. Muslimové se cítí
„utiskováni“, kdy$ nemohou na Západ* pln* praktikovat své nábo$enské zákony.
Proto$e tyto zákony ale nakonec po$adují pod-ízení nemuslim/, „svoboda
nábo$enství“ pro muslimy v zásad* znamená svobodu u'init druhé nesvobodn%mi.
Podle Tibiho, „sv*tového míru, poslední fáze dawy (v%zvy k p-ijetí islámu), je
dosa$eno pouze konverzí nebo pod-ízením celého lidstva islámu … Muslimové v*-í,
$e "í-ení islámu válkou není agresí, ale napl+ováním islámsk%ch na-ízení "í-it
islám jako cestu k míru. Uchylování se k síle jako zp/sobu "í-ení islámu není válka
(harb), toto slovo je pou$íváno pouze k pou$ívání síly nemuslimy. Islámské války
nejsou hurub, ale futuhat, akty 'otevírání' sv*ta islámu a projevem islámského
d$ihádu. Vztahy mezi Dar al-Islam, domem míru, a Dar al-Harb, sv*tem
nev*-ících, se nicmén* podle koránu a autoritativních komentá-/ islámsk%ch
právník/ neodehrávají ve stavu války. Nev*-ící, kte-í stojí v cest*, jsou p-eká$kou
dawy, a jsou viníky války, proto$e pokud by se pod-ídili, dawa by mohla b%t
provád*na mírumilovn*. Jin%mi slovy, ti, kte-í odporují islámu, vyvolávají války a
jsou za n* zodpov*dní. Pouze tehdy, kdy$ jsou muslimové slabí, je povoleno 'do'asné
p-ím*-í' (hudna, islám"tí právníci se li"í v definici 'do'asnosti')“.
Tato slova se odrá$í v my"lenkách mnoha dne"ních islámsk%ch skupin. „Bush
-íká, $e chceme zotro'it lidi a potla'ovat jejich svobodu projevu“, -íká Abu Abduláh,
vysoce postaven% 'len Hizb ut-Tahrir, Strany osvobození. „My ale chceme osvobodit
v"echny lidi z otroctví 'lov*ka a u'init je otroky Aláha“. „Islám ukládá muslim/m
b%t u moci, aby mohli zastra"ovat - ne-ekl bych terorizovat - nep-átele islámu“, -ekl
Abu Mohamed, aktivista Hizb ut-Tahrir. „A kdy$ po ve"keré diskusi a vyjednávání
stále odmítají, pak je poslední volbou "í-ení ducha a vlády islámu d$ihád“, -ekl s
úsm*vem. „To je 'in*no v zájmu v"ech lidí, aby byli vyvedeni z temnoty do sv*tla“.
V u'ebnicích, které se v roce 2006 pou$ívají v Saudské Arábii, se uvádí, $e
„d$ihád na stezce Alláhov* - kter% sestává z boje proti neví-e, útisku,
nepravedlnosti a t*m, kte-í je provád*jí - je zavr"ením islámu. Toto nábo$enství
povstalo z d$ihádu a d$ihádem byla jeho vlajka pozvednuta. Jde o nejvzne"en*j"í
'iny, které 'lov*ka p-ivád*jí blí$e k Alláhovi“.
151
Úvahy o islámu
V"imn*te si, jak jsou slova „nevíra, útisk a nespravedlnost“ pou$ívána jako
synonyma. Omlouva'i islámu na Západ* neustále opakují mantru „d$ihád není
bojem proti nemuslim/m, ale bojem proti tyranii a nespravedlnosti“. Znovu je zde
problém, $e v muslimsk%ch o'ích není mezi t*mito r/zn%mi termíny takov% rozdíl.
Kdy$ muslimové na Západ* musejí stejn* jako rodilí nev*-ící $ít podle stejn%ch
sekulárních zákon/ a podle nikoliv "aríe, jde o „útisk“, a „nespravedlost“ nakonec
ozna'uje v"echny spole'nosti, které nejsou poslu"n* pod-ízeny Alláhov* v/li.
„Nespravedlnost“ tak m/$e b%t pou$ita k ozna'ení v"ech neislámsk%ch systém/,
nap-íklad západní demokracie.
Saudsk% zástupce ministra pro nábo$enství Abd Al-Rahman Al-Matroudi v
rozhovoru pro saudskou televizi v roce 2005 prohlásil, $e „definice terorismu, která
se nás t%ká, je, $e jde o jak%koliv akt nebo prohlá"ení, které jsou v rozporu s
koránem nebo sunnou, a. u$ v my"lence nebo v 'inu“. Také -ekl, $e muslimové by
m*li „prosazovat svojí kulturu“, a $e mírumilovné zp/soby by m*ly b%t pou$ívány
pouze tehdy, kdy$ nebudou dostate'n* silní: „Pokud jste dost silní na to, abyste se
ubránili, musíte tak u'init … Otázka: a prosazovat va"í kulturu … Al-Matroudi:
Ano, a prosazovat va"í kulturu. Otázka: Skv*lé. Al-Matroudi: A kdy$ nemáte tolik
síly, m*li byste d*lat v"echno, co m/$ete, abyste dostali to, co chcete, mírov%mi a
diplomatick%mi zp/soby“.
Agrese je n*co, co d*lají pouze nev*-ící. K-i$áci byli krátkou a ojedin*lou
epizodou evropské historie, zatímco d$ihád byl trval%m rysem islámského sv*ta po
více ne$ 1300 let, je zakotven v koránu a v islámsk%ch kanonick%ch textech. P-esto
muslimové cht*jí, aby se Evropané za k-í$ové v%pravy omluvili, a'koliv byly, jak
Bernard Lewis a dal"í poukázali, opo$d*nou a obrannou reakcí na staletí islámské
agrese. To proto, jak ukázal Tibi, $e kdy$ muslimové zaúto'í na nemuslimy, není to
vnímáno jako válka. Práv* naopak, je to vnímáno jako agrese, kdy$ nemuslimové
vzdorují islamizaci ve vlastních zemích a tak „staví p-eká$ky do cesty“ "í-ení
islámu. Odporují v/li Alláha. Proto$e jedin* pod-ízení se islámu m/$e p-inést mír,
muslimové sami si myslí, $e „"í-í mír“, kdy$ p-epadají, mrza'í a zabíjejí od Evropy
a$ po st-ední Asii.
Podle Jusufa al-Qaradávího byla muslimská komunita „vystavena hrozivé
invazi a agresivním útok/m, z nich$ jeden byl misioná-skou invazí, jejím$ cílem
bylo vyko-enit muslimskou komunitu jako takovou“. Proto pova$uje slovní
nenásilné pokusy o konverzi muslim/ k jin%m nábo$enstvím za formu agrese. To je
také d/vodem, pro' zem* jako Al$írsko prosadily zákony, které zakazují p-ijímání
jiného nábo$enství ne$ islámu. Qaradáví také z-ejm* podporuje tradi'ní islámsk%
postoj, $e ti, kte-í opustí islám, by m*li b%t popraveni. Zajímavé je, $e muslimové v
zemích nev*-ících pova$ují za akt agrese, kdy$ se jim neda-í konvertovat
nemuslimy.
Jak jsem uvedl v p-edchozích pojednáních, d$ihád je, jednodu"e -e'eno, cokoliv
je podnikáno kv/li "í-ení islámu, mírumilovn* 'i ne. Co$ znamená, $e d$ihád je
v$dy p-ítomen, i kdy$ násilí m/$e b%t do'asn* nep-ítomno, proto$e muslimové jsou
na pou$ití síly p-íli" slabí. Na druhou stranu, „agrese“ je cokoliv d*lají
nemuslimové, aby stav*li p-eká$ky postupu islámu, nenásiln* 'i ne.
152
Úvahy o islámu
Na základ* t*chto informací bychom mohli navrhnout slovník, kter% vysv*tluje,
co si mnoho muslim/ doopravdy myslí, kdy$ pou$ívají r/zné termíny, které
zápa(ané a nev*-ící chápou odli"n*:
Mír: „Mír“ znamená v islámu pod-ízení se v/li Alláha prost-ednictvím bo$ského a
v*'ného zákona, "aríe, a roz"í-ení Dar al-Islam - neboli domu islámu - na cel% sv*t.
Nep-ítomnost "aríe je nep-ítomností míru. Proto$e je v/lí Alláhovou, $e islám bude
vládnout celé planet*, vstupování do nemuslimsk%ch zemí za ú'elem pod-izování
jejich populace a ni'ení jejich zkorumpované nev*-ící kultury není muslimy vid*no
jako „vedení války“, ale jako "í-ení míru.
Svoboda: Hurija, svoboda, znamená osvobození v"ech lidí z otroctví lidsk%ch zákon/
a jejich pod-ízení v/li Aláhov* a jeho zákon/ v dokonalém otroctví.
Nábo!enská svoboda: Pod-ízení nemuslim/ nábo$enskému apartheidu a druho-adé
ob'anství v jejich vlastních zemích pod islámsk%m právem. Tato volba je dostupná
pouze k-es.an/m a #id/m, nikoliv hinduist/m, buddhist/m a dal"ím, kte-í mají
pouze mo$nost p-ijmout islám nebo zem-ít. Muslimové musí dodr$ovat "aríu.
Proto$e tyto zákony po$adují pod-ízení nemuslim/, „svoboda vyznání“ znamená pro
muslimy v zásad* svobodu u'init ostatní nesvobodn%mi.
D!ihád: Mírumilovná vnit-ní snaha, která na indickém subkontinentu zabila a$ 80
milión/ lidí a v pr/b*hu 1350 let zotro'ila a zabila desítky milión/ dal"ích na t-ech
kontinentech. M/$e b%t násiln%, ale pouze k obrann%m ú'el/m, jako kdy$ si
muslimové bránili sv/j postup z Arabského poloostrova k hranicím &íny a cestou
ni'ili místní kultury.
Agrese: Kdy$ nemuslimové d*lají cokoliv na záchranu svojí kultury a odporují
islamizaci sv%ch zemí. I kdy$ je „agrese“ nenásilná, jako v p-ípad* oti"t*ní
karikatur kritick%ch k islámu, na tuto netolerovatelnou urá$ku islámské
nad-azenosti na zemi m/$e b%t muslimy odpov*zeno násilím. Proto$e odmítání
pod-ídit se "aríí je vzpourou proti Alláhovi, na samotnou existenci nemuslimsk%ch
komunit lze pohlí$et jako na akt agrese.
153
Úvahy o islámu
„Islámofobie“ je útok ad hominem
Ali Sina
Jeden p-ítel m* upozornil na diskusi probíhající na Wikipedii o neologismu
„islámofobie“. N*kte-í z diskutujících navrhovali, $e by m*la b%t tato kategorie
odstran*na, proto$e termín „islámofobie“ je rozd*lující, podn*cující a je 'asto
pou$íván k potla'ování zcela oprávn*né kritiky islámu.
Tento návrh byl pochopiteln*, jak bylo mo$né o'ekávat, zamítnut muslimy, kte-í
ji$ islamizovali v"e v'etn* Wikipedie. Tento p-ítel m* po$ádal o m/j názor na v*c.
Zde je, co si myslím:
Islám je ideologie. Odmítnutí ideologie nelze klasifikovat jako fobii. ,íct o
oponentovi ideologie, $e trpí fobií, je blud. V"echny ideologie mají své kritiky,
nesly"íme ale k-es.any, $e by ozna'ovali kritiky k-es.anství za kristofoby,
komunisty ozna'ovat své kritiky za komunitofoby, nebo hinduisty naz%vat ty své
hindofoby. Termín „islámofobie“ je nesprávn% a zavád*jící jak technicky, tak i
logicky.
Podle slovníkové definice je fobie „vytrval%m, abnormálním a iracionálním
strachem ze specifické v*ci nebo situace, kter% nutí 'lov*ka se jim vyh%bat, bez
ohledu na v*domí a uji".ování o jejich bezpe'nosti“. Neologismus „islámofobie“ tak
-íká, $e islám není nebezpe'n%, a $e strach z n*j je iracionální.
Toto tvrzení nebylo potvrzeno a nepanuje o n*m v"eobecn% souhlas. Je mnoho
lidí, kte-í tvrdí, $e islám je opravdu nebezpe'nou ideologií, a toto tvrzení dokládají
v*cn%mi a logick%mi argumenty. Ozna'ovat je za islámofoby znamená nazna'ovat,
$e jejich kritika byla ji$ vyvrácena a $e byla potvrzena iracionalita jejich strachu z
islámské hrozby. Jejich nesouhlas je tak ozna'ován za nelogick% a za du"evní
chorobu.
Ka$dá ideologie má své oponenty. Je ryzí arogancí naz%vat kritiku jakékoliv
ideologie fobií. To by znamenalo, $e platnost této ideologie ji$ byla potvrzena a
ka$d%, kdo se proti ní staví, zastává iracionální postoj a pot-ebuje pomoc
psychiatra.
Takové iracionality a arogance jsou schopni pouze muslimové. V"ichni si
vzpomínáme na Mohameda Abdulláha, Afghánce, kter% konvertovat ke
k-es.anství, a hrozila mu za to poprava. Kdy$ byla vláda Afghánistánu dotla'ena k
jeho propu"t*ní, zachránila si tvá- tím, $e ho obvinila z "ílenství a tudí$
neschopnosti stanout p-ed soudem. V myslích muslim/ m/$e s islámem
nesouhlasit pouze "ílenec. To je ryzí arogance.
Buddhismus je ve v"ech sm*rech mírumilovné nábo$enství, p-esto má ale své
kritiky, a my je nikdy neozna'ujeme za buddhofoby.
Neologismus islámofobie nedává naprosto $ádn% smysl. Je hanliv% a je pou$íván
pejorativním zp/sobem k diskreditaci kritik/ islámu.
154
Úvahy o islámu
Fobie je nemoc. Zde je krátk% seznam n*kolika fobií: achluofobie (strach z
temnoty), acrofobie (strach z v%"ek), androfobie (strach z mu$/), aviafobie (strach z
létání, klaustrofobie (strach z uzav-en%ch prostor), koitofobie (strach z koitu),
decidofobie (strach z rozhodování), demofobie (strach z lidí), equinofobie (strach z
koní), gynofobie (strach z $en), hadefobie (strach z pekla - fobie, která postihuje
v"echny muslimy), iatrofobie (strach z ordinace léka-e nebo doktor/), nekrofobie
(strach ze smrti), neofobie (strach z 'ehokoliv nového), panfobie (strach ze v"eho),
xenofobie (strach 'i odpor k cizinc/m, a$ strach ze v"eho cizího), atd.
Jak by mohla kritika islámu spadat do této kategorie? To v"e jsou iracionální
strachy, které vy$adují terapii. Nazna'ují muslimové, $e kritici islámu by m*li b%t
lé'ení? Nesouhlas s islámem nelze klasifikovat jako fobii. Islám je ideologie. Fobie
je iracionální strach z v*cí, lidí nebo situací, nikoliv ale z ideologie. Nem/$ete mít
fobii ze systému víry. Víry nejsou samy o sob* d*sivé. Jsou to lidé, kte-í r/zné
zlo'inné víry zastávají, kte-í jsou nebezpe'ní a d*siví. Jak je mo$né vid*t, samotn%
termín „islámofobie“ je hloup%, proto$e islám je systém víry a není mo$né mít fobii
ze systému víry.
Muslimové trpí iracionálním strachem z #id/. Muslimské d*ti jsou u'eny, $e
#idé jsou zlí, $e jí muslimské d*ti a d*lají z jejich krve pe'ivo. #idé jsou karikováni
hanobícím a démonizujícím zp/sobem, jsou zobrazováni jako krvela'ná monstra. V
televizním po-adu vysílaném v palestinské televizi se zeptali t-íletého d*v'ete,
koho nenávidí nejvíce, ona odpov*d*la „#idy“, a noviná-i poté, co to zaslechli,
chválili Alláha. Neologismus $idofobie je proto legitimní, proto$e popisuje
iracionální strach z #id/, kter% je muslim/m v"t*pován od d*tství. Muslimové
touto chorobou velmi trpí.
Pokud by byly d*ti kdekoliv vedeny ke strachu z muslim/ stejn%m zp/sobem,
jak%m jsou muslimské d*ti u'eny strachu z #id/, pak bychom mohli smyslupln*
hovo-it o muslimofobii. To ale není ná" p-ípad. Islám je systémem víry. Je lidsk%m
právem nesouhlasit s jakoukoliv vírou. Naz%vat tento nesouhlas „fobií“ je logick%m
bludem. Islám je jedinou ideologií, její$ stoupenci se sna$í zdiskreditovat své
kritiky tím, $e jejich naz%vají jejich kritiku „fobií“.
Slovo islámofobie je naprosto nesmyslné. Je stejn* bezv%znamné, jako
„fa"ofobie“. Lidé mají právo nesouhlasit s jakoukoliv ideologií a kritizovat jí, a. u$
je dobrá nebo "patná. Správnost ideologie spo'ívá v oku hodnotícího. Uml'ovat
kritiku ideologie je potla'ováním základního lidského práva, jím$ je svoboda
projevu.
Absurdita muslimské mysli spo'ívá v tom, $e si myslí, $e je v naprostém
po-ádku podn*covat nenávist k nemuslim/m obecn*, a k #id/m obzvlá"t*, a p-esto
není správné, kdy$ jiní jejich ideologii nenávisti kritizují.
Co spo'ívá za touto paranoiou a fobií z kritiky? Je to neschopnost muslim/
postavit se právoplatné kritice islámu. Kdy$ takto sel$ou, uch%lí se k útoku ad
hominem a sna$í se zdiskreditovat své kritiky po"pin*ním jejich charakteru.
Ozna'ením kritiky islámu jako du"evní choroby se zbavují nutnosti odpovídat na
právoplatnou kritiku svojí víry.
155
Úvahy o islámu
Neologismus „islámofobie“ je proto známkou intelektuální smrti muslimsk%ch
oponent/, kte-í nejsou schopni p-ijít s logick%mi argumenty a bránit islám p-ed
kritikou racionálním zp/sobem. „Islámofobie“ je útokem ad hominem. Je logick%m
bludem a urá$kou vrhanou na kritiky islámu. Zd/raz+uje skute'nost, $e islám je
le$, která není schopná ustát kritiku. To je d/vod, pro' muslimové pot-ebují kritiku
a musí zni'it pravdu brutální silou, a. u$ právní, nebo fyzickou, aby svojí le$
uchránili.
Samotná existence tohoto neologismu je nevysloven%m p-iznáním muslim/, $e
islám je le$, kterou nelze logicky obhájit, a jedinou cestou k její obran* jsou ad
hominem útoky a cenzura.
156
Úvahy o islámu
Islámofobie?
Hugh Fitzgerald
Slovo „islámofóbie“ musí b%t vystaveno zkoumání a jeho u$ivatelé neustále
dotazováni, jak p-esn* ho definují. Kv/li pou$ívání tohoto slova, jeho$ jasn%m
ú'elem je uml'ovat kritiky, by m*li b%t zahnáni do defenzívy.
Tak$e se jich zeptejme, kterou z následujících kritik islámu pova$ují za
islámofóbii:
1) Mohamed je vzorem 'lov*ka pro v"echny 'asy. Mohamed si vzal Ai"u, kdy$ jí
bylo "est, a m*l s ní pohlavní styk, kdy$ jí bylo dev*t. Pova$uji za d*sivé, $e
muslimové pokládají tento akt za 'in 'lov*ka, kter% je v ka$dém ohledu vzorem,
kter% by m*l b%t napodobován. Obzvlá"t* jsem zhrozen tím, $e prvním 'inem
Ajatoláha Chomejního, velmi ortodoxního a vzd*laného teologa, bylo sní$ení
legálního v*ku pro vstup dívek v Íránu do man$elství na dev*t let - proto$e,
pochopiteln*, to bylo Ai"ino stá-í v okam$iku, kdy s ní m*l Mohamed sexuální
pom*r.
2) Shledávám hroziv%m, $e islám prosazuje ur'it% druh totální regulace pro cel%
vesmír, tak$e jeho stoupenci se musí neustále ptát, zda, nap-íklad, mohou nosit
vlasy upravené ur'it%m zp/sobem, p*stovat si vousy ur'it%m zp/sobem, nebo p-át
nev*-ícím ".astné Vánoce (rozhodn* ne!).
3) Shledávám hrozivou nábo$ensky schválenou doktrínu takíja - doktrínu, která
má p/vod v koránu samotném (3:28 a 16:106)
4) Shledám hroziv%mi mnoho 'in/, které Mohamed spáchal, v'etn* masakru
kmene Banu Kurajza, jím na-ízen%ch vra$d t*ch, které pova$oval za oponenty,
dokonce i starého mu$e, $eny nebo kohokoliv, o kom si myslel, $e se mu t-eba i jen
posmíval.
5) Shledávám hrozivou nenávist vyjad-ovanou koránem, hadísy a sírou v/'i
nev*-ícím - v"em nev*-ícím.
6) Hnusí se mi historické uvalování dan* (d$izja) na nev*-ící, po$adavek, aby nosili
"aty, které je identifikují, to, $e jim nebylo umo$n*no stav*t nebo opravovat
svatostánky bez povolení muslimsk%ch autorit, $e v museli jezdit na oslech bokem
a v p-ítomnosti muslim/ sesednout, $e v právních sporech nem*li $ádného zastání,
proto$e si p-ed zákonem nebyli s muslimy rovni - a stovky dal"ích v*cí, které m*ly
zajistit jejich trvalé, jak -íkají kanonické texty, poní$ení. Praktiky minulosti,
-íkáte? Nebo praktiky, které stále mohou b%t v mnoha p-ípadech zaznamenány v
bídném zacházení s nemuslimy v celém muslimském sv*t*, od "patného zacházení
157
Úvahy o islámu
s Kopty, Asyrci, Chaldejsk%mi, Maronity, Arménci, #idy, hinduisty, buddhisty, a$ k
p-evle'ené dani d$izja systému bumpitura v Malajzii.
7) Shledávám masovou vra$du 60-70 milión/ Ind/ b*hem 250 let mughalské vlády,
a destrukci desítek tisíc/ artefakt/ a hinduistick%ch a buddhistick%ch chrám/, z
nich$ n*které jsou uvedené v dvou svazcích editovan%ch Sita Ram Goelem a
dal"ími, hrozivou.
8) Shledávám 1300 letou historii pronásledování zoroastriánc/, která podle Mary
Boyce, expertky na zoroastriánství, pokra'uje do dne"ních dn/, a vedla k redukci
stoupenc/ tohoto nábo$enství na pouh%ch 150 000, za odsouzeníhodnou. Její práce
obsahuje pikantní detaily, v'etn* úmyslného mu'ení a zabíjení ps/ (kte-í jsou
zoroastriánstvím ct*ni) dokonce i mal%mi muslimsk%mi d*tmi, které jsou k tomuto
jednání vychovánány.
9) Zji".uji, $e chybí záznamy o intelektuálních úsp*"ích muslim/, a p-ipisuji to
selhání v podpo-e svobodnému a skeptickému bádání, které je nutné pro, mimo jiné
v*ci, vytvo-ení moderní v*dy. Shledávám p-esv*d'ujícím argument, $e v
nemuslimsk%ch zemích docházelo k ur'ité intelektuální aktivit* po n*kolik století
po jejich dobytí, dokud k-es.ané a $idé (na Blízkém v%chod*) m*li stále v%znamn% a
plodn% vliv, a $e poté, co byli potla'eni, tato aktivita ustala.
10) Odsuzuji zákaz zobrazování $iv%ch bytostí v socha-ství a malí-ství. Odsuzuji
hroziv% vandalismus a ni'ení k-es.ansk%ch, $idovsk%ch, zoroastriánsk%ch,
hinduistick%ch a buddhistick%ch míst, od tisíc/ chrám/ a$ po nedávné zni'ení
Buddh/ v Bamiyanu v Afghánistánu, p-edislámsk%ch archeologick%ch nalezi".
zni'en%ch po celém Íráku. I v samotné Evrop* se kostely a ve-ejné sochy staly
objekty útok/ a destrukce.
11) Odsuzuji tu 'ást muslimského práva, která 'iní v"echny smlouvy mezi
nev*-ícími a muslimy z pohledu nev*-ících bezcenn%mi, a'koliv z pohledu muslim/
mají velkou cenu, proto$e oni podepisují pouze to, 'emu -íkají „hudna“, do'asnou
smlouvu o p-ím*-í, spí"e ne$ skute'nou smlouvu o míru - a proto$e musí vést válku
proti nev*-ícím, nebo proti nim vést d$ihád jin%mi zp/soby, podle modelu smlouvy z
al-Hudajbíje, $ádn% nev*-ící stát nebo osoba nem/$e nikdy smlouv* s muslimy
v*-it.
12) Odsuzují proslov b%valého malajzijského premiéra Mahathira Mohammada,
kter% p-ed n*kolika lety sklidil takov% potlesk, ve kterém volal po „rozvoji“ nikoliv
lidského potenciálu, nikoliv um*ní a v*dy, ale v zbra+ov%ch technologií, a po
spojení a povzbuzení muslimské „intelektuální síly“ za jedin%m ú'elem pora$ení
nev*-ících, jak 'tení celého proslovu 'iní zcela jasn%m. Chcete, abych jí p-e'etl p-ed
publikem?
158
Úvahy o islámu
13) Odsuzuji skute'nost, $e muslimové jsou u'eni my"lence, a mnoho z nich si jí
bere k srdci, $e by m*li nabízet svou loajalitu pouze muslim/m, muslimské obci, a
nikdy nev*-ícím osobám nebo nev*-ícím národním stát/m, kter%m dali slib
v*rnosti - takov% slib evidentn* musí b%t k-ivou p-ísahou, proto$e taková loajalita
není mo$ná. M%lím se? Uka$te mi, 'emu p-esn* jsem na islámu neporozumn*l.
14) Odsuzuji k-ik radosti na akty terorismu, pot*"ení p-edvád*né radostn%mi a
oslavujícími davy v Káhi-e, Ramaláhu, Chart/mu, Bejr/tu, Dama"ku, Baghdádu a
samoz-ejm* po celé Saudské Arábii, kdy$ dorazily zprávy o útoku na New York - a
pokud si p-ejete, m/$u dodat zprávy z t*chto hlavních m*st, které ukazují, $e k
tomu do"lo. P-ipisuji nad"ená prohlá"ení o tom, $e si to nev*-ící zaslou$ili, tomu, $e
islám vidí sv*t jako válku mezi v*-ícími a nev*-ícími.
15) Z toho d/vodu odsuzuji "ílené rozd*lení sv*ta na dar al-Islam (sv*t islámu) a
dar al-Harb (sv*t války), a po$adavek na nekompromisní nep-átelství mezi t*mito
a$ do kone'ného triumfu prvního, a trvalé podrobení a za'len*ní druhého.
16) Odsuzuji sexuální nerovnost a "patné zacházení s $enami, o kterém m/$u
prokázat, $e má jasn% základ v kanonick%ch islámsk%ch textech, a není jednodu"e,
jak tvrdí Ebadi a dal"í pseudoreformáto-i, „kulturní“ zále$itostí.
17) Odsuzuji skute'nost, $e nev*-ící se cítí, oprávn*n*, ohro$eni tak-ka v ka$dé
muslimské zemi, ale muslimové se naproti tomu chovají k zemím nev*-ících a jejich
obyvatel/m s pohrdáním, arogancí a nekone'n%mi po$adavky na p-izp/sobení se
tomu, co muslimové po$adují - a. u$ jde o odstra+ování k-í$/, zm*nu sv*tsk%ch
zákon/ ve Francii, nebo po$adavky na roz"í-ení zákon/ o „'inech z nenávisti“ v
Británii, aby zabránili jakékoliv vá$né a st-ízlivé kritice islámu.
18) Odsuzuji d/raz kladen% na kolektiv a nenávist k individuální automii.
Obzvlá"t* v*-ím, $e n*kdo, kdo se do islámu narodil, má plné právo islám opustit,
pokud si tak zvolí - a $e by nem*l b%t potrestán, tím mén* potrestán smrtí, jak se
tak 'asto d*je.
19) Shledávám záznamy muslimského politického despotismu tak-ka kompletními
- s v%jimkou t*ch muslimsk%ch zemí a re$im/, které, jako to ud*lal Ataturk,
zavedly opat-ení k omezení a svázání islámu.
20) Odsuzuji skute'nost, $e a'koliv muslimové mluví o islámu jako o
„univerzálním“ nábo$enství, ve skute'nosti bylo prost-edkem arabského
imperialismu, v n*kter%ch p-ípadech dovedlo dobyté a islamizované do
zapomenutí, nebo k nete'nosti 'i dokonce k násilí v/'i vlastní p-edislámské
historii. Po$adavek na to, $e korán musí b%t 'ten v arab"tin* (první v*c, kterou
Ataturk ud*lal, bylo vydání tureckého koránu a tafsíru, neboli komentá-/), a víra
mnoha muslim/, $e ideální spole'nost m/$e b%t odvozena ze sunny Arábie 7.
159
Úvahy o islámu
století, a $e jejich spole'nosti za moc nestojí, je imperialismem, kter% úto'í na
kulturu a historii a je nejhor"ím a tak-ka kompletním druhem imperialismu.
21) Odsuzuji útoky na exmuslimy, kte-í 'asto musí $ít ve strachu. Odsuzuji útoky
na Theo van Gogha a dal"í, a absenci vá$né debaty o podstat* islámu a jeho
reform* - s v%jimkou pou$ití takové diskuse k dal"ímu balamut*ní a rozptylování
nev*-ících, kte-í se za'ínají o celou zále$itost zajímat.
22) Odsuzuji prázdnotu „cita'ních“ argument/ v/'i k-es.an/m a $id/m, zalo$en%ch
na lstivé citaci pasá$í - nap-íklad Levitiku - které byly po 2000 let zcela ignorovány
a nepou$ívány, a odsuzuji p-episování historie takov%m zp/sobem, $e muslimsk%
profesor m/$e -íct americk%m univerzitním student/m, $e „Ku Klux Klan
uk-i$ovával (!) 'erné Ameri'any, zatímco v"ichni stáli okolo k-í$e a zpívali
k-es.anské hymny (!)“.
23) Odsuzuji fale"ná uji"t*ní, $e „v"ichni sdílíme stejnou Abrahámovu víru“ a
„pat-íme ke t-em monoteistick%m nábo$enstvím“, kdy$, podle mého názoru,
k-es.ané a $idé se toho mohou mnohem mén* obávat od polyteistick%ch hinduist/,
a nakonec toho skute'n* zásadního s nimi mají mnohem více spole'ného ne$ s
islámem.
24) Odsuzuji skute'nost, $e islám je zalo$en na my"lence dobytí sv*ta, nikoliv na
p-izp/sobivosti, a $e jeho stoupenci nev*-í v západní pluralismus s v%jimkou
p-ípad/, kdy m/$e b%t pou$it jako do'asn* neju$ite'n*j"í nástroj k ochran* pozice
islámu, dokud se jeho stoupenci pevn* ve spole'nosti nezavedou.
25) Odsuzuji pohled, $e v islámu nejde p-i praxi dawy, neboli volání k islámu, o
záchranu individuální du"e, ale o to, co nejvíce ze v"eho p-ipomíná zápis do
islámské armády. Není t-eba si p-e'íst poznámky vyti"t*né drobn%m písmem; není
t-eba znát islámskou v*rouku; není t-eba 'íst nebo v*d*t, co je napsáno v sí-e a
hadísech a je"t* mén* v koránu; je t-eba odrecitovat jedinou v*tu. To neukazuje
hlubok% zájem o podstatu konverze (tedy vlastn* „reverze“).
26) Odsuzuji p-edstavu, $e „islám by m*l dominovat, a nem*lo by mu b%t
dominováno“. Odsuzuji Mohamedovu p-edstavu, $e „válka je klam“. Odsuzuji to, co
se stalo b*hem 1350 let na území, které bylo zapln*no k-es.any, $idy, zoroastriány,
hinduisty a buddhisty, a které je dnes tak-ka monotón* muslimské. Nemyslím si,
$e islám vítá jakoukoliv rozmanitost, pokud by m*la znamenat rovnost pro
nev*-ící.
27) Odsuzuji skute'nost, $e otroctví je v islámu povoleno, $e je diskutováno v
Koránu, a $e v Arábii bylo potla'eno a$ v 19. století pouze díky vlivu Britské
námo-ní síly v Zálivu; $e v Saudské Arábii bylo formáln* zru"eno a$ v roce 1962; $e
stále existuje v Mali, Súdánu a dokonce v Mauretánii; $e m/$e existovat v
160
Úvahy o islámu
arabském vnitrozemí. Zacházení s thajsk%mi, filipínsk%mi, indick%mi a dal"ími
domácími pomocníky v arabsk%ch domácnostech se rovná otroctví a není náhodou,
$e nikdy nebyl $ádn% muslimsk% William Wilberforce.
Tak bych mohl pokra'ovat, a jsem p-ipraven citovat z historie a kanonick%ch
text/. A stejn* tak stovky tisíc/ nev*-ících, kte-í se seznámili s islámem, nebo ve
sv%ch vlastních zemích s muslimskou populací, která u'inila jejich $ivoty mén*
p-íjemn%mi a více nebezpe'n%mi a drah%mi, ne$ by byly bez ní.
Pokud toto je „islámofóbie“ - uka$te mi, co p-esn* je na ní iracionálního (t.j.
nezalo$eného na faktech, pozorovatelném chování, nebo studiu islámu). Uka$te mi,
pro' jde o „iracionální“ odpor, nebo dokonce nenávist, k islámu. Pokud to nem/$ete
prokázat, pak byste toto slovo rad*ji nem*li pou$ívat. Ale pokud ho pou$ijete,
p-ipravte si pro poslucha'e dostatek citát/ z koránu, hadís/ a síry, aby mohli
soudit sami za sebe, bez „vedení“ omouva'/ islámu, a. u$ muslimsk%ch nebo ne.
161
Ex-muslimové hovo!í
Ex-muslimové hovo-í
Pro' nejsem muslim
Ibn Warraq
Ibn Warraq je odpadlík od islámu a odborník na islám. Vydal *adu knih, které se
zab%vají islámem jak z pohledu klasické islámské teologie, tak i z pohledu vzácného
oboru kritick%ch studií islámu, koránu a Mohameda. Následující text je za&átkem jeho
knihy Pro& nejsem muslim, která vy"la i v &e"tin(.
P-edmluva
Narodil jsem se v muslimské rodin* a vyr/stal jsem ve stát*, kter% se te(
ozna'uje za islámskou republiku. Mí nejbli$"í p-íbuzní se pova$ují za muslimy ?
n*kte-í za více, jiní za mén* ortodoxní. Mé nejstar"í vzpomínky z d*tství se t%kají
mé ob-ízky a prvního dne v koránské "kole, psychoanalytici si o tom mohou myslet
své. Korán jsem se nau'il 'íst v arab"tin* d-ív, ne$ jsem se nau'il 'íst a psát ve
svém rodném jazyce. P-itom jsem nerozum*l ani slovu z toho, co jsem 'etl. Je to
ostatn* b*$ná zku"enost tisíc/ muslimsk%ch d*tí. Jakmile jsem byl schopen
vlastního úsudku, odvrhl jsem v"echna nábo$enská dogmata, která se mi sna$ili
vnutit. Nyní se pova$uji za sekulárního humanistu, kter% v"echna nábo$enství
pova$uje za sny nemocn%ch lidí - za sny fale"né, a to prokazateln* fale"né, a k tomu
zhoubné.
Tolik tedy o mém p/vodu a o mém sm%"lení. Tím by to pro m* skon'ilo, neb%t
zále$itosti Salmana Rushdieho a vzestupu islámu. Tyto skute'nosti m* p-im*ly,
abych sepsal tuto knihu - p-ed tím jsem nikdy $ádnou nenapsal. Mnozí z mé
generace, narozené po válce, si asi kladli otázku, jak bychom se osobn* zachovali v
ideologicky nabité atmosfé-e t-icát%ch let. Byl bych nacistou, komunistou, byl bych
zastáncem svobody a demokracie, bojoval bych za krále a vlast, 'i bych byl
antiimperialistou? B*hem svého $ivota nemíváme p-íli" 'asto p-íle$itost ukázat, na
které stran* stojíme v n*jaké otázce, v ní$ jde o $ivot nebo o smrt. Ale aféra kolem
Salmana Rushdieho a vzestup islámu takovou otázkou jsou a má kniha je m%m
stanoviskem. Pokud n*kdo lituje, $e ne$il v t-icát%ch letech a nemohl ukázat, na
které stran* stojí, m/$e to ukázat dnes. Jde p-edn* o aféru Rushdieho, ale jde
rovn*$ o válku, která probíhá v Al$írsku, Súdánu, Íránu, Saudské Arábii a
Pákistánu - o válku, jejími$ prvními ob*.mi jsou muslimové - muslimské $eny,
muslim"tí intelektuálové, spisovatelé, oby'ejní slu"ní lidé. Tato kniha je m%m
p-ísp*vkem k této válce. Kdykoli jsem zapochyboval o tom, zda je moudré ji napsat,
dov*d*l jsem se o dal"ích vra$dách ve jménu boha a islámu - a. u$ to bylo v
162
Ex-muslimové hovo!í
Al$írsku, Íránu, Turecku 'i Súdánu - a to m* p-im*lo, abych ve svém psaní
pokra'oval.
Nejhor"ím aspektem Rushdieho aféry byla záplava 'lánk/ a knih psan%ch
západními apologety islámu - noviná-i, u'enci, cestovateli, konvertity (n*kte-í byli
p-edtím komunisté) - kte-í tvrdili, $e mluví za muslimy. Z t*chto knih a 'lánk/ mi
bylo zle a vyvolávaly ve mn* opravdov% hn*v. Jedná se o blahosklonnost toho
nejhor"ího druhu a p-itom zalo$enou na l$i: tito pisatelé nemluví za v"echny
muslimy. Mnoho odvá$n%ch jednotlivc/ z muslimského sv*ta Rushdieho
podporovalo a dosud podporuje. Egyptsk% 'asopis Rose al-Youssef dokonce v lednu
1994 publikoval v%+atky ze Satansk%ch ver"/. Má práce se pokou"í zasít kapku
pochybností do oceánu dogmatick%ch jistot tím, $e se neúprosn* a kriticky podívá
na tém*- v"echna základní tvrzení islámu. O'ekávám kritiku a mohu jen citovat
velkého Johna Stuarta Milla a slova jeho nejv*t"ího moderního obdivovatele von
Hayeka. Ve spise „O svobod*“ Mill pí"e: „Zvlá"tní je, $e lidé sice p-iznávají
oprávn*nost argument/ ve svobodné diskusi, ale namítají, $e tyto argumenty
nemají b%t 'hnány do extrém/'. Nevidí, $e nejsou-li d/vody dobré pro extrémní
p-ípad, nejsou dobré pro $ádn% p-ípad.“ A je"t* jednou z Milla:
Pokud n*kdo potla'uje vyjád-ení n*jakého názoru, je to zvlá"t* zlé z
toho d/vodu, $e tím okrádá lidské pokolení, potomstvo i sou'asnou
generaci. Okrádá více ty, kte-í s dan%m názorem nesouhlasí, ne$ ty,
kte-í ho zastávají. Pokud se toti$ jedná o názor správn%, nemají lidé
p-íle$itost zam*nit blud za pravdu; pokud se jedná o názor "patn%,
p-icházejí o mo$nost vnímat pravdu jasn*ji, a to je tém*- stejn* veliká
ztráta. St-etne-li se toti$ pravda s bludem, vystoupí z-eteln*ji. Nikdy si
toti$ nem/$eme b%t zcela jisti, zda názor, kter% se sna$íme potla'it, je
bludn%. Ale i kdybychom o tom m*li jistotu, i pak je jeho potla'ování
n*'ím "patn%m.
A nyní von Hayek:
Svoboda my"lení bude mít p-ím% v%znam asi jen pro malou men"inu, a.
u$ se jedná o jakoukoli spole'nost. Z toho ale neplyne, $e je tu n*kdo,
kdo je oprávn*n vybírat ty, jim$ je tato svoboda vyhrazena. Sni$ovat
hodnotu intelektuální svobody jen proto, $e stejn* nedá ka$dému tuté$
mo$nost nezávislého uva$ování, znamená nepochopit, v 'em hodnota
této intelektuální svobody spo'ívá. Má-li plnit svou úlohu, toti$ b%t
prvním hybatelem intelektuálního pokroku, pak pro ni není podstatné,
$e kdokoli smí myslet 'i psát cokoli. Podstatné je, $e jakákoli my"lenka
m/$e najít svého zastánce. Není-li nesouhlas potla'en, v$dy se najde
n*kdo, kdo bude zkoumat my"lenky ovládající jeho sou'asníky a kdo
bude p-edkládat nové my"lenky, které pak diskuse i propaganda
vyzkou"ejí.
163
Ex-muslimové hovo!í
Úvod
A$ budete 'íst tuto knihu, nezapomínejte na to, $e je rozdíl mezi teorií a praxí.
Mezi tím, co by muslimové d*lat m*li, a tím, co ve skute'nosti d*lají. Mezi tím,
'emu by m*li v*-it a co by m*li d*lat, a tím, 'emu opravdu v*-í a co opravdu d*lají.
M/$eme mluvit o islámu '. 1, islámu '. 2 a islámu '. 3. Islám '. 1 je to, co u'il
Prorok, tedy jeho u'ení obsa$ené v Koránu. Islám '. 2 je nábo$enství vykládané a
rozvíjené teology skrze tradice (hadíth). Sem nále$í "aría a islámské právo. Islám '.
3 je to, co muslimové opravdu d*lali a 'eho dosáhli. Jin%mi slovy, islámská
civilizace.
Základní teze, je$ vyplyne z této knihy, zní, $e islám '. 3 'asto dosáhl ú$asn%ch
v%"in navzdory islámu '. 1 a '. 2, a nikoli díky n*mu. Islámská filozofie a literatura
nebo islámské um*ní by nedosáhly on*ch v%"in, kdyby spo'ívaly pouze na islámu '.
1 a '. 2. Vezm*me ku p-íkladu poezii. P-inejmen"ím ve svém raném období
Mohamed básníky pohrdal: „Ti, kte-í bloudí, následují básníky“ (súra 26.224).
Podle sbírky tradic zvané Mi"kat Mohamed pr% -ekl: „B-icho plné hnisu je lep"í ne$
b-icho plné poezie.“ Kdyby se básníci dr$eli islámu '. 1 a islámu '. 2, nem*li
bychom krásné básn* Abú Nuwáse op*vující víno a krásné h%$d* chlapc/ ani $ádné
jiné z krásn%ch básní o vín*, je$ arabskou literaturu právem proslavily.
Pokud jde o islámské um*ní, Islámsk% slovník (Dictionary of Islam - DOI)
uvádí, $e Mohamed proklel ty, kdo malují a kreslí lidi a zví-ata (Mi"kat 7, kap. 1,
odd. 1), a proto je t-eba je pova$ovat za nezákonné. Ettinghausen uvádí ve své
P-edmluv* k Arabskému malí-ství, $e hadíth je pln% odsudk/ „tv/rc/ figurálních
obraz/“ a naz%vá je „nejhor"ími z lidí“. Odsuzuje je za to, $e se cht*jí rovnat bohu,
jen$ je jedin%m Stvo-itelem. Kanonické stanovisko neponechává $ádn% prostor pro
figurální malbu. Kontakt se star"ími civilizacemi, s jejich bohat%mi um*leck%mi
tradicemi na"t*stí 'erstvé konvertity k islámu vedl k tomu, aby na toto ortodoxní
stanovisko nedbali. Díky tomu se nám zachovala taková mistrovská díla jako
perské a mogulské miniatury.
Tv/r'í podn*ty, které jsou za islámsk%m um*ním, islámskou filozofií, v*dou a
literaturou, nemají tedy sv/j zdroj v islámu '. 1 'i islámu '. 2, n%br$ ve star"ích
civilizacích, které mají bohat"í d*dictví. V Arábii um*lecké, filozofické 'i v*decké
tradice zcela chyb*ly. Z arabské minulosti se zachovala pouze poezie; její tv/r'í
v%voj ale nebyl nikterak inspirován islámem jako takov%m. Islámské um*ní by
neexistovalo bez um*ní byzantského 'i sásánského - islám '. 1 i islám '. 2 se k
n*mu stav*ly nep-átelsky. Podobn* by islámská filozofie a islámská v*da
neexistovaly bez filozofie a v*dy -ecké. Islám '. 1 a islám '. 2 t*mto „cizím v*dám“
rozhodn* nebyl naklon*n. Pro pravov*rné byla islámská filozofie protimluvem a
islámská v*da marností.
Nejv*t"í p-edstavitelé t*chto obor/ nebo ti, kte-í sehráli klí'ovou roli p-i jejich
v%voji, byli bu( nemuslimové nebo lidé, kte-í se stav*li nep-átelsky bu( ke v"em,
nebo alespo+ k n*kter%m pilí-/m islámu '. 1 a '. 2. Tak nap-íklad Hunajn Ibn
Isháq (809 - 873), nejv%znamn*j"í p-ekladatel -ecké filozofie do arab"tiny, byl
k-es.an. Ibn-al-Mukafa (zem-el 757), kter% p-ekládal z pahlaví do arab"tiny a
164
Ex-muslimové hovo!í
kter% je pova$ován za „jednoho z tv/rc/ arabské prózy,“ byl manicheista, kter%
napsal útok na Korán. Nicholson se zab%val následujícími p*ti básníky,
pova$ovan%mi za nejtypi't*j"í pro období abbásovc/: Mutí Ibn Ijás, Abú Nuwás,
Abú-l-Atahija, al-Mutanabbí a al-Ma-arrí. V"ichni byli obvin*ni 'i podezíráni z
kací-ství a rouhání. Více o nich v 10. kapitole. V 11. kapitole se budeme zab%vat ArRazím, nejv*t"ím st-edov*k%m léka-em (jak ve sv*t* evropském, tak ve sv*t*
islámském) a sou'asn* nejv*t"ím p-edstavitelem islámské v*dy. Razí se stav*l
zcela nep-átelsky ke v"em pilí-/m islámu '. 1 a islámu '. 2 a dokonce popíral, $e by
Mohamed byl prorok.
Zacházení s $enami, nemuslimy, nev*-ícími a otroky obou pohlaví bylo stra"livé
jak v teorii, tak v praxi. Jin%mi slovy: islám '. 1., '. 2 i '. 3 zasluhují v této oblasti
odsouzení. To, jak se islámská civilizace odporn* chovala k $enám, nemuslim/m,
kací-/m a otrok/m, je p-ím%m d/sledkem zásad obsa$en%ch v Koránu a
rozvíjen%ch islámsk%mi právníky. Islámské právo je totalitní teoretická konstrukce,
je$ má kontrolovat ka$d% aspekt $ivota jednotlivce od narození a$ do smrti.
Na"t*stí se neuplat+ovalo v$dycky doslovn* ? jinak by tu asi $ádná islámská
civilizace ani nebyla. Islám '. 1 a '. 2, Korán a islámské právo, teoreticky zavrhují
pití vína a homosexualitu - ve skute'nosti islámská civilizace obé toleruje. Nicmén*
"aría stále ovládá jednání v ur'it%ch oblastech lidského $ivota - kup-íkladu v
rodin* (man$elství, rozvod aj.).
V n*kter%ch oblastech $ivota byla islámská praxe dokonce je"t* p-ísn*j"í ne$
bylo dle "aríi nutné. Korán ob-ízku nezmi+uje a v*t"ina právník/ ji nanejv%"
doporu'uje; p-esto jsou v"ichni muslim"tí chlapci bez v%jimky ob-ezáni. Ani o
$enské ob-ízce není v Koránu nic; p-esto tato praxe v n*kter%ch islámsk%ch zemích
p-etrvává. Korán v%slovn* mluví o rovnosti v"ech dosp*l%ch muslim/. Realita byla
bohu$el zcela jiná, co$ muslimové nearabského p/vodu velmi dob-e poznali v
raném období islámu. V t*chto v*cech islám '. 1 a '. 2 obsahovaly morální zásady,
které islám '. 3 nerespektoval.
1. Aféra Rushdie
P-ed 14. únorem 1989
Roku 1280 po Kr. se v Bagdádu objevila pozoruhodná arabsky psaná kniha
$idovského filozofa a léka-e Ibn Kammúny. V*t"inou je známa jako Zkoumání t-ech
v*r. Je pozoruhodná pro svou v*deckou objektivitu a pro kritick% postoj jak k
judaismu a k-es.anství, tak p-edev"ím k islámu. Toto malé dílko je prostoupeno
deismem, jen$ je na samé hranici agnosticismu.
Prorok Mohamed je vylí'en jako n*kdo nep-íli" originální. „Nedá se -íci, $e
(Mohamed) p-isp*l k poznání Boha a k poslu"enství Bohu n*'ím, co by ji$ nebylo
zjeveno v d-ív*j"ích nábo$enstvích.“ Prorok není dokonal%: „Nemáme $ádn% d/kaz,
$e Mohamed dosáhl dokonalosti nebo $e by k ní mohl dopomoci ostatním, jak se
tvrdívá.“ Lidé se stávají muslimy zpravidla pouze „ze strachu, proto$e tou$í po
moci, cht*jí se vyhnout t*$kému zdan*ní, cht*jí uniknout poni$ování, nebo proto$e
165
Ex-muslimové hovo!í
padli do zajetí, 'i $e je okouzlila muslimská $ena.“ Bohat% nemuslim, kter% dob-e
zná svou vlastní víru i islám, se nestane muslimem z $ádného jiného d/vodu ne$ z
n*kterého z v%"e uveden%ch. A kone'n*, zdá se, $e muslimové nejsou schopni
p-inést dobré argumenty - ne-ku-li d/kazy - pro tvrzení, $e Mohamed je prorok.
Jak muslimové reagovali na tento skepticismus? Kroniká- Fuwátí (1244 - 1323)
popisuje události, k nim$ do"lo 'ty-i roky po publikaci tohoto spisku.
Toho roku (1284) se v Bagdádu rozneslo, $e #id Ibn Kammúna napsal
spis, v n*m$ se dopou"t*l nestoudností p-i pojednávání o proroctvích.
B/h nedopus., abychom opakovali, co -íkal. Rozezlen% dav povstal a
shromá$dil se, aby napadl jeho d/m a jej samého zabil. Emír a skupinka
vysok%ch ú-edník/ odjeli do madrasy Mustansiríja a povolali nejvy""ího
soudce a u'itele zákona, aby celou v*c vy"et-ili. Hledali Ibn Kammúnu,
ten se v"ak schoval. Bylo to v pátek. Nejvy""í soudce se vypravil na
modlitby, ale dav mu zastoupil cestu. Proto se vrátil do Mustansiríje.
Emír se sna$il zástupy uklidnil - lidé mu v"ak za'ali nadávat a obvinili
ho, $e Ibn Kammúnovi straní a $e ho obhajuje. Proto emír na-ídil, aby
se po celém Bagdádu rozhlásilo, $e Ibn Kammúna bude druh% den ráno
za hradbami m*sta upálen. Dav se roze"el, a pak u$ se o Ibn
Kammúnovi nic nesly"elo.
Ibn Kammúnu dali do bedny pokryté k/$í a odnesli ho do Hilly, kde byl
jeho syn ú-edníkem. V Hille setrval a$ do své smrti.
Fuwátího vypráv*ní je p-íkladem, jak v d*jinách islámu oby'ejní muslimové nejen tedy n*jací takzvaní fundamentalisté - reagovali na domn*lé urá$ky svého
nábo$enství. Slavn% americk% ekonom Kenneth Galbraith, kter% byl v letech 1961 63 americk%m velvyslancem v Indii, se dostal do potí$í, kdy$ dal svému kocourovi
jméno „Ahmed“ - to je toti$ jedno z jmen, které se pou$ívalo i pro Mohameda. Kdy$
noviny Deccan Herald, vycházející v Bangalore, uve-ejnily krátkou povídku
„Blázen Mohamed“, muslimové vypálili redakci. P-itom p-íb*h se v/bec net%kal
Proroka, ale n*jakého "ílence, které byl po n*m pojmenován. Nedávno bylo v
emirátu !arjáh uv*zn*no deset Ind/, kte-í uvedli malajalamskou hru s názvem
Mravenci, kte-í $erou mrtvoly, je$ dle mín*ní ú-ad/ obsahovala poznámky
namí-ené proti Mohamedovi.
Muslimové, kte-í se opová$ili n*co na islámu kritizovat, byli zpravidla s.ati,
uk-i$ováni nebo upáleni. Útrapy n*kter%ch z nich popí"i v 10. kapitole, a$ budu
pojednávat o Zlatém v*ku islámu. Zde se omezím na pom*rn* sou'asné p-íklady,
kdy sami muslimové kritizovali islám.
Mnohé p-íklady, které uvádím, jsem p-evzal z v%borné knihy Daniela Pipese
Aféra Rushdie. Pipes popisuje, jak ty muslimské autory a myslitele, kte-í byli za
svá kací-ská díla potrestáni, tak ty, kte-í trestu unikli. Ne$ popí"i tragick% osud
Dashtiho, zmíním pozoruhodnou kritiku, které Per"an Dashti podrobil n*které z
v*rou'n%ch 'lánk/, jich$ si muslimové cení nejvíce, ve svém klasickém díle
166
Ex-muslimové hovo!í
T-iadvacet let. Kniha byla sepsána ji$ roku 1937, poprvé v"ak vy"la a$ v roce 1974,
pravd*podobn* v Bejrútu. V letech 1971 a$ 1977 toti$ platil zákaz íránského "áha
publikovat jakoukoli kritiku nábo$enství. Po íránské revoluci z roku 1979 Dashti
autorizoval vydání této knihy ilegálními opozi'ními skupinami. Název jeho knihy je
odvozen od Mohamedovy prorocké kariéry. V letech 1980-1986 se prodalo více ne$
p/l milionu tajn* po-ízen%ch v%tisk/ této knihy.
Dashti nejprve obhajuje racionální my"lení obecn* a kritizuje slepou víru, nebo.
„víra m/$e otupit lidsk% rozum i soudnost“ dokonce i u vzd*lan%ch lidí. Racionální
my"lení p-edpokládá „nestranné studium“. Dashti vehementn* popírá zázraky,
p-ipisované Mohamedovi pozd*j"ími muslimsk%mi komentátory, kte-í se nechali
unést svou horlivostí. Dále kriticky zkoumá ortodoxní názor, $e Korán je slovo
samotného Boha a $e je zázra'n% jednak pro krásu svého podání, jednak pro
p-edm*t, jeho$ se t%ká. Dokládá, $e i n*kte-í muslim"tí u'enci z po'átku islámu ?
otev-en* uznávali, $e uspo-ádání a skladba Koránu není zázra'ná a $e jiní
bohabojní lidé by mohli sepsat díla stejná nebo vy""í hodnoty. Pozd*ji ale p-evá$ila
bigotnost a nadsázka.
Korán dále obsahuje neúplné v*ty, jim$ není mo$no porozum*t bez komentá-/;
obsahuje i cizí slova, slova v arab"tin* nezvyklá a slova, která mají v%znam jin% ne$
obvykl%, p-ídavná jména a slovesa ve tvarech nerespektujících pohlaví a 'íslo,
nelogicky a gramaticky nesprávn* pou$itá zájmena, která se k ni'emu nevztahují,
nebo p-ísudky, které jsou ve ver"ovan%ch 'ástech mnohdy velmi vzdálené od
podm*t/. Tyto a jiné chyby podobného rázu vedly n*které ke kritice, která
v%te'nost Koránu popírá. Shrnuto, Korán obsahuje více ne$ stovku proh-e"k/ proti
správnému pravopisu.
A co nárok, $e p-edm*t Koránu je zázra'n%? Dashti podobn* jako Ibn Kammúna
zd/raz+uje, $e Korán neobsahuje $ádné my"lenky, které by u$ nevyjád-ili jiní.
V"echno morální u'ení Koránu je samoz-ejmé a v"eobecn* p-ijímané. Jeho p-íb*hy
jsou vesm*s p-evzaty z literatury $idovské nebo k-es.anské - v$dy. Mohamed se na
sv%ch cestách do S%rie setkával jak s rabíny, tak s mnichy. Jiné pocházejí od národ/
„Ád a Thamúd“. Nicmén* v oblasti morálního vyu'ování nelze Korán pova$ovat za
zázra'n%. Mohamed opakoval principy, na které ji$ p-i"lo lidstvo d-íve a na
nejr/zn*j"ích místech. Konfucius, Buddha, Zarathu"tra, Sokrates, Moj$í" a Je$í"
u$ podobné v*ci vyslovili. Mnohé z povinností a rituál/ islámu jsem p-evzaty z
praxe, kterou pohan"tí Arabové p-evzali od #id/.
Dashti se vysmívá pov*r'iv%m aspekt/m mnoha rituál/, zvlá"t* t*ch, které jsou
spjaty s poutí do Mekky. Mohamed sám z jeho kritiky vychází jako 'lov*k
pochybného charakteru, kter% se sní$í i k politick%m vra$dám a k likvidaci v"ech
oponent/. Co se t%'e jeho následovník/, pak se zabíjení chápalo jako „slu$ba
islámu“. Dashti se dále zab%vá postavením $en a konstatuje, $e se jedná o
postavení pod-adné. Kritizuje islámské pojetí Boha. B/h Koránu je krut%, hn*viv%
a py"n% - to v*ru nejsou vlastnosti hodné obdivu. Je z-ejmé, $e Korán není bo$í
slovo, nebo. obsahuje mnoho míst, z nich$ není jasné, zda mluví B/h nebo
Mohamed.
167
Ex-muslimové hovo!í
Dashti zem-el v roce 1984. P-ed tím strávil t-i roky v Chomejního $alá-ích, kde
byl mu'en, a'koli mu bylo osmdesát t-i let. P-ed svou smrtí -ekl svému p-íteli:
„Kdyby byl b%val "áh dovolil, aby takovéto knihy mohly vycházet a aby je lidé
mohli 'íst, nemusela b%t $ádná islámská revoluce.“
Alí Abd ar-Razík, "ejk ze slavné Islámské univerzity al-Azhar v Káhi-e, vydal v
roce 1926 knihu Islám a principy vlády. V této knize ar-Razík nabádal k odd*lení
nábo$enství a politiky. Byl up-ímn* p-esv*d'en, $e je to správné chápání islámu.
Nicmén* tento názor se ukázal b%t nep-ijateln%m a ar-Razík byl souzen tribunálem
slo$en%m z jin%ch "ejk/, kte-í ho odsoudili za bezbo$nost. Propustili ho z univerzity
a zakázali mu zastávat jakékoli nábo$enské funkce.
Jin%m absolventem univerzity al-Azhar byl egyptsk% u'enec Taha Husajn.
Studoval ve Francii, kde si osvojil kritické my"lení. Kdy$ se vrátil do Egypta,
podrobil tamní tradice s$íravé kritice. Jeho názory byly pro nábo$ensk%
establishment nep-ijatelné a Husajn byl p-inucen opustit v"echny ve-ejné funkce.
Ve své knize P-edislámská poezie napsal, $e zmínky Koránu o Abrahamovi a
Izmaelovi „nesta'í jako d/kaz, $e skute'n* existovali“.
V dubnu 1967, t*sn* p-ed Válkou "esti dn/, vy"el v jednom 'ísle syrského
armádního 'asopisu Jajá" a"-!áb 'lánek, jen$ úto'il nejen na islám, ale i na Boha a
nábo$enství jako takové s tím, $e se jedná o „mumie, které by m*ly b%t odkázány do
muzeí“. Nastalo n*co podobného jako v p-ípad* Ibn Kammúny. Davy ve v"ech
v*t"ích syrsk%ch m*stech vy"ly do ulic a nepokoje doprovázelo násilí, stávky a
zat%kání.
Ani star% trik, toti$ tvrzení, $e se jedná o spiknutí Sionist/ a Ameri'an/,
nepomohl násilí uklidnit. Autor 'lánku Ibráhím Chalás a dva z redaktor/ 'asopisu
byli souzeni vojensk%m soudem. Rozsudek zn*l do$ivotí v pracovním tábo-e.
Na"t*stí byli pozd*ji propu"t*ni.
Roku 1969 ? poté, co Izrael u"t*d-il v roce 1967 Arab/m drtivou porá$ku, p-i"el
syrsk% marxistick% intelektuál Sadík al-Azm s brilantní kritikou nábo$enského
my"lení. Tento mu$ studoval nejprve na Americké univerzit* v Bejrútu a pozd*ji
získal doktorát univerzity v Yale. Napsal práci o britském filozofovi biskupu
Berkeleym. Sunitsk% establishment v Bejrútu pochopiteln* nebyl nijak pot*"en alAzmovou zdrcující kritikou nábo$enství obecn* a islámu zvlá".. Al-Azm byl souzen
za podn*cování k nábo$ensk%m nepokoj/m. Byl v"ak osvobozen, patrn* díky
konexím s v%znamnou a politicky vlivnou syrskou rodinou. Nicmén* rad*ji se na
del"í dobu uch%lil do ciziny.
Sadík al-Azm arabsk%m v/dc/m vy'ítá, $e nerozvíjeli u sv%ch poddan%ch
kritické my"lení. Vy'ítá jim i jejich nekritick% postoj k islámu a p-ekonané my"lení.
Arab"tí reakcioná-i pou$ívají nábo$enské my"lení jako ideologickou zbra+, p-itom
ale jejich vlastní my"lení nebylo nikdy podrobeno kritické, v*decké anal%ze, je$ by
musela vyjevit podvrhy, které umo$+ují vyko-is.ovat prosté Araby. Vládcové se
nikdy nev*novali kritickému zhodnocení arabského intelektuálního a
spole'enského d*dictví. Pod plá"tíkem ochrany národních tradic, hodnot, um*ní,
nábo$enství a morálky bylo arabské osvobozenecké hnutí zneu$ito k hájení
zpáte'nick%ch institucí, st-edov*ké kultury a tmá-sk%ch ideologií.
168
Ex-muslimové hovo!í
Ka$d% muslim se musí n*jak vyrovnat s v%zvou, kterou p-iná"í rozvoj v*dy v
posledních sto padesáti letech. V*decké poznání je v celé -ad* otázek v p-ímém
rozporu s tím, 'emu muslimové v*-í. Zásadn*j"í rozdíl se v"ak t%ká metodologie.
Islám spo'ívá na slepé ví-e a nekritickém p-ijímání nábo$ensk%ch text/, zatímco
pilí-i v*dy jsou kritické my"lení, pozorování a dedukce. V*da vy$aduje, aby její
nálezy byly vnit-n* koherentní a odpovídaly skute'nosti. Nelze stále odmítat
kritiku nábo$enského my"lení; v"echny posvátné texty musí b%t v*decky
prozkoumány. Jinak budeme stále zahled*ni do minulosti a nábo$enství bude i
nadále tmá-sk%m ospravedln*ním intelektuální a politické stagnace.
Al-Azmova kniha je d/le$itá a zasluhuje si pozornosti. Pokud ale vím, nebyla
dosud p-elo$ena z arabského originálu. Nedávno Sadík al-Azm odvá$n* hájil
Rushdieho 'lánek v 'asopise Die Welt des Islams 31 (1991).
I dal"í pokus reformovat islám zevnit- skon'il tragicky. Súdánsk% teolog
Mahmúd Muhammad Táhá se pokusil minimalizovat roli Koránu co by zdroje
zákon/. Taha usoudil, $e nastal 'as pro nové zákony, které by více odpovídaly
národním pot-ebám ve dvacátém století. Táhá zalo$il Republikánské bratrstvo, je$
m*lo "í-it jeho názory. Nábo$enské autority v Chartúmu se v"ak k Táhov%m
my"lenkám nepostavily p-ízniv* a Táhá byl v roce 1968 odsouzen za odpadlictví. Za
to je podle islámského práva trest smrti. Táhovy spisy byly spáleny. Táhovi
samotnému se sedmnáct let da-ilo unikat poprav*. Nakonec byl znovu souzen a v
lednu 1985 byl v Chartúmu ve-ejn* ob*"en. Bylo mu "estasedmdesát let.
Snad nejslavn*j"í sou'asn% muslim, jeho$ Pipes zmi+uje, je libyjsk% v/dce
Muammar al-Kaddáfí. Jeho v%roky o Mohamedovi, Koránu a islámu jsou mnohem
v*t"ím rouháním ne$ v"e, co jsme zatím zmínili. Kaddáfí omezil "aríu na soukromé
zále$itosti. Ve ve-ejném $ivot* prosazoval své vlastní my"lenky a p-edstavy.
Kaddáfí zm*nil islámsk% kalendá-, poutníky do Mekky prohla"oval za ?naivky?,
kritizoval Mohameda a tvrdil, $e sám dosáhl v*t"ích v*cí ne$ Prorok. Celkov* se dá
-íci, $e byl zna'n* kritick% ke Koránu a dokonce i k podrobnostem z Prorokova
$ivota. Nábo$en"tí v/dcové sice Kaddáfího prohlásili za protiislámského a odsoudili
jeho „l$i a k-ivop-íse$nictví“, nicmén* nikdo nevolal po jeho smrti a ani jeho spisy
nebyly zakázány. Kdyby byla CIA chyt-ej"í, pak mohla - cht*la-li bojovat proti
Kaddáfímu - tisknout a rozdávat jeho rouhavé my"lenky o islámu.
Fundamentalisté by se o dal"í u$ postarali.
Dal"í dva skeptici zpochyb+ovali schopnost islámu reagovat na moderní
problémy. V roce 1986 napsal káhirsk% právník Núr Farvád$ 'lánek kritizující
islámské právo "aríu jako$to „sbírku reakcioná-sk%ch kmenov%ch zásad
nevhodn%ch pro moderní spole'nost“. V tém$e roce vydal egyptsk% právník a
esejista Farad$ Fada pamflet s provokativním názvem Ne "aríi. Pamflet nabádal k
odluce nábo$enství a státu, proto$e islám není schopen zajistit sv*tsk% ústavní
rámec nezbytn% pro fungování moderního státu. Fad/v polemick% 'lánek byl velice
úsp*"n% a stal se stejn* populárním jako spisy dogmatického !ejka Ka"ka. Byl
p-elo$en do ture'tiny, per"tiny, urdu i dal"ích jazyk/ islámského sv*ta.
Je"t* jedna práce vydaná p-ed únorem 1989 si zaslou$í na"i pozornost. V knize
L'Islam en Questions (Grasset, 1986) odpovídá 'ty-iadvacet arabsk%ch autor/ na
169
Ex-muslimové hovo!í
následujících p*t otázek:
1. Má islám stále univerzální platnost?
2. M/$e b%t islám systémem vlády v moderním stát*?
3. Je islámsk% systém vlády nezbytn%m v%vojov%m krokem pro islámské a
arabské národy?
4. Je „návrat k islámu“, jeho$ jsme v posledním desetiletí sv*dky ve v*t"in*
muslimsk%ch zemí, n*'ím pozitivním?
5. Jak% je dnes hlavní nep-ítel islámu?
Z odpov*dí u'enc/ je z-ejmé, $e v*t"ina t*chto arabsk%ch intelektuál/
nepova$uje islám za vhodnou odpov*( na sociální, ekonomické a politické
problémy, je$ trápí islámsk% sv*t. V*t"ina dotázan%ch vá"niv* hájí sv*tsk% stát. Na
druhou otázku (M/$e b%t islám systémem vlády v moderním stát*?) odpov*d*lo
dev*t dotázan%ch kategorick%m ne. Dal"ích "est se vyslovilo naprosto jednozna'n*
ve prosp*ch sv*tského státu. I ti auto-i, kte-í odpov*d*li na druhou otázku kladn*,
do sv%ch odpov*dí zapracovali ur'ité podmínky, jako nap-. „za p-edpokladu, $e jsou
respektována práva“ nebo „pokud se p-ikloníme k moderní interpretaci islámu“
apod. Tém*- v"ichni pova$ují „návrat k islámu“ za jev negativní. Nábo$ensk%
fanatismus pova$ují za nejv*t"í nebezpe'í pro v"echny muslimy. Jedním z
dotázan%ch je Ra"íd Bud$ejra, romanopisec, autor divadelních her, esejista,
komunista a ateista. S$írav* kritizuje nábo$ensk% $ivot v Al$írsku a úto'í na
pokrytectví v*t"iny - jak sám uvádí, na osmdesát procent „v*-ících“. Ti pouze
p-edstírají, $e se o svatém postním m*síci Ramadánu modlí, na pou. do Mekky
chodí jen proto, $e je to spole'ensky v%hodné, pijí a smilní, a p-esto se prohla"ují za
dobré muslimy. Na otázku „m/$e b%t islám systémem vlády v moderním stát*“?
odpovídá Bud$ejra jednozna'n*:
Ne, v $ádné p-ípad*. Je to nemo$né - a to není jen n*jaké soukromé
mín*ní, to je objektivní fakt. Vid*li jsme, $e kdy$ Numejrí (súdánsk%
vládce) cht*l zavést "aríu, nefungovalo to. Po té, co pár lidem usekli ruce
nebo nohy, ten experiment náhle skon'il. Dokonce i -adoví muslimové
m*li odpor k takov%m v*cem jako je kamenování $en. To je n*co, k 'emu
málokdy dochází - s v%jimkou Saudské Arábie, ale i tam je to -ídké?
Islám je s moderním státem naprosto neslu'iteln%? Ne, nedoká$u si
p-edstavit, $e by islám mohl b%t zp/sobem vlády.
V*t"inou není známo, $e ji$ v roce 1983 byla proti Bud$ejrovi vyhlá"ena fatwa.
P-esto$e je jeho $ivot ohro$en, z/stává Bud$ejra v Al$írsku a sna$í se fungovat co
nejnormáln*ji. Nicmén* musí se pohybovat v p-estrojení z místa na místo. Aby své
„bludy“ zavr"il, napsal Bud$ejra v roce 1992 ostr% útok na islamistickou stranu
FIS, je$ m*la v roce 1992 vyhrát volby. Odhalil ji jako extrémistickou,
nedemokratickou stranu a dokonce ji p-irovnal k nacist/m t-icát%ch let. Pro ty, kdo
o t*chto v*cech ml'í, nemá Bud$ejra nic ne$ pohrdání. Staví se nejen proti t*m, kdo
170
Ex-muslimové hovo!í
nekriticky p-ijímají islamisty, ale i proti t*m, kte-í v návratu ke st-edov*ku
spat-ují cosi „plodného“. Fatwa z roku 1983 vedla zcela p-irozen* k fatw* z roku
1989.
Po 14. únoru 1989
Jaro 1989 z/stane ve sv*tov%ch d*jinách i v d*jinách my"lení v%znamn%m
zlomem. V únoru 1989 vydal ajatolláh Chomejní svou hanebnou fatwu proti
Salmanu Rushdiemu. Hned na to vy"la -ada krátk%ch rozhovor/ a 'lánk/ od
západních intelektuál/, arabist/ a islamolog/, kte-í tvrdili, $e Rushdie si za tento
barbarsk% odsudek m/$e sám; vyslou$il si ho sv%mi Satansk%mi ver"i. John
Esposito, americk% odborník na islám, prohlásil, $e „nezná $ádného západního
odborníka na islám, kter% by pochyboval o tom, $e v%roky Rushdieho vyvolají
bou-i.“ To je 'iré pokrytectví od 'lov*ka, jen$ sám publikoval v%ta$ky z v%"e
citované knihy Sadíka al-Azma, je$ si rovn*$ dovolila islám kritizovat.
N*kte-í pisatelé trousili blahosklonné poznámky o tom, jak chápou utrpení
muslim/, kte-í byli v n*kter%ch p-ípadech vyz%váni, aby Rushdieho n*kde zmlátili.
Profesor Trevor-Roper dokonce ml'ky souhlasil s brutální v%zvou k vra$d*
britského ob'ana: „Kladu si otázku, jak se asi v t*chto dnech Salmanu Rushdiemu
da-í. Chrání ho britské zákony a britská policie, na kterou byl tak sprost%. Doufám,
$e p-íli" dob-e ne. Sám bych rozhodn* slzu neprolil, kdyby si na n*j brit"tí
muslimové po'íhali v n*jaké temné uli'ce a trochu ho umravnili. Pokud by to vedlo
k tomu, $e by pak své pero lépe kontroloval, spole'nosti by to prosp*lo a literatura
by tím neutrp*la.“
Nikde v t*chto 'láncích nenajdeme kritiku v%zvy k vra$d*. Je"t* hor"í byla
ov"em doporu'ení, aby byla Rushdieho kniha zakázána 'i sta$ena z ob*hu.
Kupodivu se neozval nikdo na obranu jedné z hlavních zásad demokracie - zásady,
bez které by nebylo lidského pokroku, toti$ svobody projevu. M*l jsem za to, $e
spisovatelé a intelektuálové budou práv* za tuto zásadu ochotni polo$it $ivot.
Probudí se onen „salonní chuligán“ Trevor-Roper ze své sebespokojené d-ímoty,
a$ budou ti „ubozí zran*ní muslimové“ po$adovat odstran*ní jemu drah%ch klasik/
západní literatury a d*jin my"lení, s tím, $e urá$ejí jejich islámskou citlivost?
Za'nou tito muslimové pálit Gibbona, kter% napsal: „(Korán je) nekone'nou a
nesouvislou sn/"kou báchorek, nau'ení a v%rok/, je$ málokdy vyvolávají n*jak%
pocit 'i n*jakou my"lenku, a která se n*kdy vle'e prachem a jindy se ztrácí v
oblacích.“ Jinde Gibbon poznamenává, $e „medínsk% Prorok ve sv%ch zjeveních
pou$ívá drsn*j"í a barvit*j"í tóny, co$ dokazuje, $e jeho d-ív*j"í umírn*nost byla
projevem slabosti.“ Mohamedovo tvrzení, $e je bo$ím apo"tolem, je „nezbytnou
fikcí“.
P-i "í-ení víry se nez-ídka pou$ívalo podvod/ a l$í, krutosti a nespravedlnosti.
Mohamed souhlasil 'i dokonce na-izoval, aby #idé 'i modlá-i, jim$ se poda-ilo
uprchnout z bitevního pole, byli povra$d*ni. Jeliko$ se takové v*ci opakovaly, musel
tím b%t Mohamed/v charakter trvale poskvrn*n. V posledních letech svého $ivota
se u$ nechal uná"et sv%mi ambicemi, a politik ho podezírá, $e se asi tajn* usmíval
171
Ex-muslimové hovo!í
(on, vít*zn% podvodník) nad nad"ením své mláde$e a d/v*-ivosti t*ch, které získal
na svou stranu. Ve svém soukromém $ivot* Mohamed hov*l sv%m mu$sk%m
choutkám a nedbal na nároky kladené na proroky. Zvlá"tní zjevení ho osvobodilo od
zákon/, jim$ podrobil sv/j národ. #enské pohlaví bylo zcela vydáno na pospas jeho
p-áním.
A co Roper/v milovan% Hume, jen$ napsal: „(Korán je) divoké a absurdní
p-edstavení. V"imn*me si toho, co nám (Mohamed) povídá. Brzy shledáme, $e
vychvaluje takové p-ípady zrady, nelidskosti, krutosti, pomsty a bigotnosti, které
jsou s civilizovanou spole'ností zcela neslu'itelné. Zdá se, $e se ne-ídí $ádn%mi
nem*nn%mi zásadami. V"e je vychvalováno nebo zavrhováno jen podle toho, zda to
vyhovuje nebo p-eká$í prav%m v*-ícím.“ Hume rovn*$ hovo-í o Mohamedovi jako o
„samozvaném prorokovi“. Te( u$ by m*lo b%t ka$dému jasné, $e pova$ovat Korán
za dílo Mohamedovo a za jeho vypráv*ní je zcela rouhavé.
A co Hobbes, jen$ byl toho názoru, $e „aby mohl Mohamed zavést své nové
nábo$enství, p-edstíral, $e má sch/zky s Duchem svat%m ve form* holubice“.
A co Bo$ská komedie, nejv*t"í básnické dílo západní literatury. „Pohle(te, jak je
Mohamed znetvo-en! P-ede mnou krá'í pla'ící Alí, s tvá-í rozpolcenou od brady a$
k 'elu. I v"ichni ostatní, které zde vidí", rozsévali b*hem svého $ivota pohor"ení a
roztr$ky, a proto jsou nyní tak rozpolcení.“
Mark Musa, kter% p-elo$il Bo$skou komedii, shrnuje ve sv%ch poznámkách
d/vody, které vedly Danta k tomu, aby umístil Mohameda do pekla: „Za
Mohamedov%m trestem, jen$ spo'íval v rozseknutí obli'eje od 'ela k brad*, a za
podobn%m trestem pro Alího je Dantovo p-esv*d'ení, $e tito mu$ové byli p/vodci
velké roztr$ky mezi k-es.anskou církví a mohamedánstvím. Mnozí z Dantov%ch
sou'asník/ byli p-esv*d'eni, $e Mohamed byl p/vodn* k-es.anem, dokonce
kardinálem, jen$ tou$il po pape$ství.“
I Carlyle a Voltaire mluvili o Koránu a Mohamedovi velmi nelichotiv*. Nicmén*
v roce 1989 západní apologeti islámu bu( piln* úto'ili na Rushdieho nebo
nekriticky p-e$v%kávali díla islámské propagandy. Pokud mluví o „islámském
fundamentalismu“, vysv*tlují jej jako d/sledek hospodá-ské bídy nebo pomocí
termín/ jako je „ztráta identity“, „pocit ohro$ení západem“ 'i „bíl% rasismus“. Tak
tito apologeti legitimizují barbarské chování. Nemohlo to vést k ni'emu jinému ne$
k tomu, $e odpov*dnost se p-esunula z muslim/ na západní sv*t. „Problém není v
islámu,“ tvrdí se nyní, „n%br$ v tom, $e Koránu se zmocnili extrémisté. Islám je
tolerantní nábo$enství a Ajatolláh Chomejní se ne-ídí skute'n%m duchem 'i
zásadami islámu. To, co tak nestoudn* v Íránu zavedl, není ve skute'nosti islám,
n%br$ jeho karikatura. Islám byl v$dy tolerantní v/'i lidem jiného sm%"lení.“
Je"t* hanebn*j"í je snaha vyvinit islám jako takov% - zejména pou$íváním
v%razu jako „islámsk% fundamentalista“, „muslimsk% fanatik“ apod.
Sám v%raz „islámsk% fundamentalista“ je zcela nepat-i'n%, proto$e mezi
k-es.anstvím a islámem je nebety'n% rozdíl. V*t"ina k-es.an/ opustila doslovn%
v%klad Bible, pro v*t"inu z nich „to tak nutn* není“. Pak tedy m/$eme oprávn*n*
rozli"ovat mezi fundamentalistick%mi a nefundamentalistick%mi k-es.any.
Muslimové ale doslovnou interpretaci Koránu neopustili - v"ichni muslimové, tedy
172
Ex-muslimové hovo!í
nejen n*jaká skupinka, kterou naz%váme „fundamentalisty“, v*-í, $e Korán je
doslovn* slovo bo$í.
V%"e uvedené p-íklady davov%ch nepokoj/ ukazují, jak snadno se -adoví
muslimové urá$ejí nad tím, co pova$ují za hanobení své svaté knihy, svého Proroka
a svého nábo$enství. V*t"ina -adov%ch muslim/ podporovala fatwu, kterou
Chomejní proti Rushdiemu vydal.
Umírn*ní muslimové spolu se západními liberály a zoufale popleten%m
k-es.ansk%m duchovenstvem argumentují podobn*, toti$ $e to, co Chomejní zavedl
v Íránu, není islám. Nicmén* umírn*ní muslimové nemohou chtít, aby se vlk
na$ral a koza p-itom z/stala celá. Nep-ijatelné, nestravitelné a barbarské aspekty
islámu nezmizí, a. u$ provádíme jakoukoli mentální gymnastiku 'i intelektuální
podloudnosti. Islámsk% „fundamentalista“ je alespo+ logick% a up-ímn%, vychází-li
z p-edpokladu, $e Korán je bo$í slovo. To, co d*lal Chomejní, ve skute'nosti odrá$í
u'ení islámu, a. u$ to pochází z Koránu, z 'in/ a v%rok/ Prorokov%ch, nebo z
islámského práva, které je na tom v"em zalo$eno. Ne$ vyslovili fatwu proti
Rushdiemu, fatwu, která vlastn* obsahuje v%zvu k vra$d*, zkoumali írán"tí mluv'í
podrobnosti Mohamedova $ivota. Na"li celou -adu precedent/ pro politické vra$dy,
v'etn* vra$d básník/, kte-í psali satirické ver"e proti Prorokovi (budeme se tím
zab%vat ve 4. kapitole). Chomejní ostatn* západním apologet/m a umírn*n%m
muslim/m odpovídá sám:
Podle islámu je povinností ka$dého dosp*lého muslimského mu$e, kter%
není invalidou, b%t p-ipraven k dob%vání (jin%ch) zemí, tak, aby
islámské právo platilo ve v"ech zemích sv*ta.
Ti, kte-í studují islámskou svatou válku, pochopí, pro' islám usiluje o
dobytí celého sv*ta. Ti, kdo o islámu nic nev*dí, p-edstírají, $e islám je
proti válce. Kdo (toto tvrdí,) je nechápav%. Islám -íká: Zabijte v"echny
nev*-ící, v$dy. jinak oni zabijí vás! Znamená to snad, $e muslimové mají
sed*t a 'ekat, a$ je (nev*-ící) poz-ou? Islám -íká: Zabijte je (nemuslimy),
pou$ijte proti nim me' a rozpra"te (jejich armády). Znamená to, $e
máme sed*t a 'ekat, ne$ nás (nemuslimové) p-emohou? Islám -íká: Ve
slu$b* Alláhov* zabijte ty, kdo by mohli zatou$it po smrti va"í! Znamená
to, $e se máme vzdát nep-íteli? Islám -íká: Ve"keré dobro, které
existuje, existuje jen díky me'i a ve stínu me'e! Jinak ne$ me'em lidi k
poslu"nosti nedonutíte! Me' je klí'em Ráje, a ten se otvírá jen svat%m
vále'ník/m! V Koránu jsou stovky jin%ch $alm/ a hadíth/ (Prorokov%ch
v%rok/), které vedou muslimy k tomu, aby si vá$ili války a aby bojovali.
Co$ to v"echno znamená, $e islám je nábo$enství, které mu$/m brání v
boji? Plivu na ty bláznivé du"e, které n*co takového tvrdí.
Chomejní p-ímo cituje Korán a podává tém*- slovníkovou definici islámského
pojetí d$ihádu. Vyhlá"en% Slovník islámu (Dictionary of Islam) definuje d$ihád
takto: „D$ihád je nábo$enská válka z Mohamedova pov*-ení, namí-ená proti
173
Ex-muslimové hovo!í
nev*-ícím. Je to nábo$enská povinnost daná Koránem a tradicemi; je to bo$ské
na-ízení, je$ slou$í "í-ení islámu a ochran* muslim/ p-ed zlem.?
Je-li Korán bo$ím slovem, jak tomu v*-í Chomejní a v"ichni muslimové, a
vy$adují-li jeho p-íkazy absolutní poslu"nost, kdo je pak logi't*j"í - Chomejní nebo
umírn*ní muslimové a západní apologeti islámu? Myslím, $e je to jasné.
Podobnou neup-ímnost m/$eme pozorovat v uboh%ch pokusech modernistick%ch
muslimsk%ch intelektuál/ - a. u$ mu$/ 'i $en - tvrdit, $e „skute'n% islám zachází
se $enami dob-e“ a $e není $ádn% rozpor mezi demokracií a islámem a mezi
lidsk%mi právy a islámem. (V 7. kapitole se budeme t*mito rozpory zab%vat
podrobn*ji.)
V roce 1991 vydal americk% islamolog z Holy Cross University John Esposito
knihu s v%mluvn%m názvem Islámská hrozba - m%tus 'i skute'nost? Kniha je
zalo$ena na stejném pokrytectví jako „m*kká“ pornografie. Má velmi odvá$n%
název, kter% nazna'uje víc, ne$ se pak dovídáme. Nemusíme knihu ani otvírat,
abychom v*d*li, k jakému záv*ru autor dojde. Od Rushdieho aféry víme velmi
dob-e, $e nakladatelství oxfordské university (Oxford University Press) by nikdy
nevydalo knihu troufající si islám kritizovat. Pan Esposito by si netroufl 'elit
hn*vu celého islámského sv*ta. Co Esposito a ostatní západní apologeti islámu
nedoká$í pochopit, je, $e islám je hrozba, a $e je to hrozba tisíc/m muslim/. Jak
pí"e Amir Tahérí, „v*t"ina ob*tí 'svatého teroru' jsou muslimové.“ Jeden autor ze
zem* s islamistickou vládou nedávno prosil: „Bra+te Rushdieho, nebo. bráníte-li
jeho, bráníte nás.“ Íránsk% spisovatel Fahimeh Farsaie upozor+uje, $e soust-edímeli se pouze na Rushdieho, zapomínáme na trpk% osud stovek spisovatel/ po celém
sv*t*. Jenom v Íránu bylo nedlouho po 14. únoru 1989 „mnoho lidí, spisovatel/
nebo noviná-/, popraveno a poh-beno v masov%ch hrobech s ostatními politick%mi
v*zni jen za to, $e v n*jaké knize 'i 'lánku vyjád-ili sv/j vlastní názor. Jenom pár
jmen: Amir Nikaiin, Monu'ér Behzádí, D$avid Misání, Abutorab Bagherzadeh. ?
Sdíleli ho-k% osud sv%ch mlad%ch koleg/, kte-í byli uneseni, mu'eni a n*kolik
m*síc/ p-ed smrtí ostatních za temné noci zast-eleni. Byli to dva básníci, Sajd
Soltanpúr a Rahmán Hatéfí.“
Srovnáme-li vyh%bavé a podlézavé v%roky západních apologet/ jako jsou
Edward Mortimer a Esposito, kte-í ze v"eho vinili Rushdieho, s následujícím
prohlá"ením Íránc/, vynikne zbab*lost a ne'estnost apologet/ a odvaha autor/
prohlá"ení.
Jsou tomu u$ t-i roky, co spisovatel Salman Rushdie $ije pod hrozbou smrti,
kterou vyslovil Chomejní. Za celou tu dobu Íránci nepodnikli nic, 'ím by odsoudili
onen barbarsk% v%nos. Jeliko$ ten odporn% a promy"len% útok na svobodu projevu
pochází z Íránu, soudíme, $e írán"tí intelektuálové by m*li odsoudit tuto fatwu a
bránit Salmana Rushdieho siln*ji ne$ jakákoli jiná skupina na sv*t*.
Signatá-i tohoto prohlá"ení, kte-í r/zn%mi zp/soby podpo-ili Salmana
Rushdieho v minulosti a kte-í ho podporují i nyní, jsou p-esv*d'eni, $e svoboda
projevu je jedním z nejv*t"ích v%dobytk/ lidstva. Zd/raz+ují, jako kdysi Voltaire, $e
174
Ex-muslimové hovo!í
tato svoboda by nem*la smysl, pokud by nezahrnovala svobodu rouhat se. #ádn%
jednotlivec ani skupina nemají právo bránit této svobod* ve jménu té 'i oné
posvátnosti.
Zd/raz+ujeme, $e rozsudek smrti vysloven% Chomejním je nep-ípustn%
a $e p-i posuzování um*leckého díla je t-eba pou$ívat pouze estetick%ch
kritérií. Jednohlasn* pozvedáme sv/j hlas na obranu Salmana
Rushdieho a p-ipomínáme celému sv*tu, $e írán"tí spisovatelé, um*lci,
noviná-i a myslitelé, kte-í neopustili svou zemi, $ijí pod setrval%m a
neúprosn%m tlakem nábo$enské cenzury. Nezanedbateln% po'et t*chto
lidí byl uv*zn*n 'i dokonce popraven.
Jsme p-esv*d'eni, $e jakákoli tolerance prokazovaná systematickému
poru"ování lidsk%ch práv v Íránu nem/$e ne$ povzbudit a posílit
islámsk% re$im v jeho snahách expandovat a exportovat své teroristické
my"lenky a metody do celého sv*ta.
Podepsáno asi padesáti Íránci $ijícími v exilu.
Alespo+ tito lidé pochopili, $e aféra Rushdie je n*co víc ne$ vm*"ování se do
$ivota britského ob'ana, kter% se nedopustil $ádného poru"ení britsk%ch zákon/.
Jde dokonce i o víc ne$ jen o islámsk% terorismus. V Rushdieho afé-e jde o principy,
konkrétn* o svobodu my"lení a projevu; o principy, je$ jsou znameními, základními
charakteristikami svobody západní civilizace, ba dokonce ka$dé civilizované
spole'nosti.
Mnoho dal"ích autor/ a intelektuál/ islámského sv*ta odvá$n* podpo-ilo
Rushdieho. Daniel Pipes ve své knize shromá$dil celou -adu jejich stanovisek a
prohlá"ení. V roce 1993 vy"la ve Francii kniha Pro Rushdieho (Pour Rushdie), v ní$
stovka arabsk%ch a muslimsk%ch intelektuál/ podpo-ila Rushdieho a svobodu
projevu.
Mnozí se obávali, $e v d/sledku fatwy ji$ nebudou vycházet knihy a 'lánky
kritizující islám, Proroka 'i Korán. Tyto obavy se v"ak nenaplnily. Jedna kniha
Proroka zesm*"+uje, jiná ho lí'í jako pedofila (co$ je nará$ka na jeho devítiletou
nev*stu Ai"u). Jeden z autor/ pojal Alláha vylí'eného v Koránu jako jakéhosi
kosmického Saddáma Husajna. Kritické my"lení se nepoda-ilo potla'it.
Je mo$ná pochopitelné, nicmén* smutné, $e svobodu projevu podpo-ilo tak málo
akademik/ z oboru islamistick%ch studií. To, $e se odmítli do celé zále$itosti vlo$it,
pova$uji za pokrytecké. V$dy. sta'í pohled na seznam literatury ka$dé knihy
uvád*jící do islámu, abychom zjistili, $e mnohé z doporu'en%ch knih jsou
rouha'ské. Jako neutrální p-íklad nám m/$e poslou$it kní$ka Islám u'ence Gibba jedná se o krátk% úvod do islámské víry, kter% vydal Oxford University Press. Na
prvním míst* svého seznamu uvádí tento autor D*jiny arabské literatury (A
Literary History of the Arabs) od R. A. Nicholsona. V této knize najdeme mimo jiné
tuto rouhavou v*tu: „Korán je p-evelice lidsk% dokument.“ Jiná Nicholsonova kniha
175
Ex-muslimové hovo!í
uvedená v bibliografii jsou Islám"tí mystikové, v ní$ m/$eme 'íst: „Evropsk%m
'tená-/m Koránu nem/$e uniknout autorovo váhání a ned/slednosti, pokud jde o
-e"ení i t*ch nejzáva$n*j"ích problém/.“ V Gibbov* bibliografii jsem napo'ítal sedm
dal"ích knih, které by muslim nemohl neodsoudit. Rippin ve své nedávno vy"lé
knize Muslimové, jejich nábo$enské p-esv*d'ení a oby'eje (Muslims, Their
Religious Beliefs and Practices) uvedl asi t-icet p*t knih „k dal"í 'etb*“. Podle mého
názoru p-inejmen"ím patnáct z nich je pro muslimy urá$liv%ch. Skoro v"ichni velcí
u'enci minulosti - Nöldeke, Hurgronje, Goldziher, Caetani, Lammens a Schacht vyjad-ovali názory pro muslimy nep-ijatelné. Bez 'etby jejich v*deck%ch prací ale
nem/$eme islám studovat. Povzbudivá je skute'nost, $e v*t"ina t*chto prací je v
roce 1993 stále je"t* p-ístupná a n*které byly nedávno dokonce znovu vydány. K
nejv*t"í ironii pat-í mo$ná skute'nost, $e si je m/$ete koupit v Islámském
knihkupectví v Lond%n*, kde vás obslou$í muslimská dívka v tradi'ním závoji,
fundamentalisty tak milovaném!
Cht*jí-li ov"em akademici pokra'ovat neru"en* v práci, budou muset
akademické svobody a svobodu projevu hájit. Nem*li by nelogicky a pokrytecky
kritizovat Rushdieho, kdy$ sami pí"í 'i doporu'ují rouhavé knihy. Boj o Rushdieho
je i jejich bojem.
Trahison de clercs
Tato kniha je p-edev"ím uplatn*ním mého práva kritizovat na islámu v"echno a
cokoli - dokonce se i rouhat, chybovat 'i zesm*"+ovat. Muslimové i nemuslimové
mají právo kriticky zkoumat ko-eny, d*jiny i dogmata islámu. Muslimové uplat+ují
toto právo ve sv%ch 'ast%ch útocích na západní kulturu. Kdyby Evropan pou$il
tyté$ v%razy proti islámu, byl by ihned obvin*n z rasismu, neokolonialismu 'i
imperialismu. Nebude-li kritiky, z/stane islám v bezpe'í ve své dogmatické,
fanatické st-edov*ké pevnosti a zkostnatí ve své totalitní, netolerantní a
paranoidní minulosti. Nadále bude potla'ovat my"lení, lidská práva, individualitu,
originalitu i pravdu.
Západní u'enci a islamisté zcela selhali co se t%'e sv%ch intelektuálních
povinností. Zradili své poslání tím, $e kdy$ "lo o islám, zap-eli své kritické
schopnosti. Jak je"t* proká$i, n*kte-í z nich se dokonce vzdali i jakékoli snahy o
objektivitu.
N*kte-í islamologové ov"em tento hr/zn% trend sv%ch koleg/ zaregistrovali.
Karl Binswanger hovo-í o „dogmatické islamofilii“ v*t"iny arabist/. Ji$ v roce 1983
si st*$oval Jacques Ellul, $e ve Francii „ji$ není mo$no kritizovat islám 'i arabské
zem*“. Maxime Rodinson napsal ji$ v roce 1968: „Historik jako Norman Daniel
za-adil do v%'tu koncepcí prostoupen%ch st-edov*kostí 'i imperialismem i jakoukoli
kritiku Prorokov%ch morálních postoj/. Ze stejn%ch tendencí viní i jakékoli
pojednání o islámu, je$ pou$ívá b*$né mechanismy lidsk%ch d*jin. Zkrátka a dob-e
apologetika zcela vytla'ila porozum*ní.“
Patricia Crone a Ibn Rávandí poznamenali, $e západní v*da ztratila sv/j
kritick% postoj k pramen/m islámu n*kdy kolem první sv*tové války. John
176
Ex-muslimové hovo!í
Wansborough pí"e, $e „nástroje a techniky biblické kritiky nebyly na (Korán)
prakticky v/bec pou$ity“. V roce 1990 jsme na tom stále stejn*. Andrew Rippin to
popisuje takto:
&asto jsem se setkal s lidmi, kte-í p-istupují ke studiu islámu s
p-edchozí zku"eností ze studia hebrejské Bible 'i raného k-es.anství. Ti
vyjad-ují sv/j údiv nad nedostatkem kritického my"lení, s ním$ se
setkávají v úvodních u'ebnicích o islámu. Mnozí auto-i podobn%ch text/
stále jako by p-edpokládali, $e „islám se zrodil v jasném sv*tle d*jin“.
V"eobecn* se sice uznává, $e je t-eba n*jak smí-it odli"né historické
tradice. V*t"inou se zdá, $e nejde o víc ne$ o to, rozhodnout, co v dané
situaci „dává smysl“. Student/m znal%m takov%ch p-ístup/ jako je
kritika pramen/, ústního podání, literární anal%zy a strukturalismu,
které se v"echny p-i studiu judaismu a k-es.anství pou$ívají zcela
b*$n*, p-ipadá, $e p-istupuje-li se k d*jinám islámu s takovou naivitou,
pak rozhodn* akademická nestrannost p-ichází n*jak zkrátka.
Ruku v ruce s nekritick%m postojem k islámu krá'í i m%tus o jeho nad-azenosti:
o jeho v*t"í toleranci, racionalit*, o smyslu pro bratrství, o jeho vy""í spiritualit*, a
dále m%tus o tom, $e Mohamed byl moudr% a tolerantní zákonodárce. Je u$ite'né
zkoumat d/vody tohoto nekritického postoje k islámu, abychom pochopili, jak se
tyto m%ty zrodily. Za'nu d/vody obecn%mi a budu postupovat k t*m historicky
specifi't*j"ím.
Pot-eba a touha vid*t cizí kulturu jako n*jak%m zp/sobem nad-azenou je stejn*
velká jako pot-eba vid*t ji jako pod-adnou. Lidé tou$í po okouzlení stejn* jako po
znechucení. D/v*rná známost vlastní kultury skute'n* vede k tomu, abychom jí
pohrdali. D*tem se líbí domácnost jejich kamarád/ mnohem více ne$ jejich vlastní.
Dosp*lí, kte-í v cizí zemi shledávají, $e „oni“ d*lají v"echno lépe, jsou p-íkladem
podobného postoje. &lov*k má zcela p-irozen* sklon p-ehlí$et stinné stránky
kultury, kterou obdivuje. Cizinec uvidí v cizí zemi to, co tam vid*t chce - vedou ho k
tomu d/vody osobní, emocionální nebo teoretické. Margaret Meadová nacházela
„potvrzení“ sv%ch teorií o podstat* 'lov*ka na Samoi. Co psala ve své knize
Dospívání na Samoi „potvrzovalo na"e nad*je a obavy z budoucnosti sv*ta“. Mo$ná
to potvrzovalo na"e nad*je, nikoli v"ak fakta.
Jak -ekl Russell, „jeden z nejúporn*j"ích blud/ lidstva je p-esv*d'ení, $e n*jaká
jeho 'ást je moráln* lep"í 'i hor"í ne$ ty ostatní. (N*kte-í auto-i) mají sklon o sv%ch
sousedech 'i znám%ch sm%"let "patn*, a proto sm%"lejí dob-e o t*ch 'ástech lidstva,
k nim$ sami nepat-í.“
A' to tak na první pohled nevypadá, v*t"ina obyvatel západní Evropy a
Spojen%ch stát/ si podr$ela n*jaké, by. t-eba jen zbytkové nábo$enské p-esv*d'ení.
Podle pr/zkum/ Gallupova ústavu se pouze 9 procent Ameri'an/ prohla"uje za
ateisty, agnostiky 'i lidi bez jakéhokoli nábo$enství. Ve Francii je to 12 procent.
Není tedy divu, $e jak z kazatelen, tak z tisku se na nás denn* valí jakási
propaganda, kterou by ka$d% pova$oval za cynickou a nemorální, kdyby slou$ila
177
Ex-muslimové hovo!í
ú'el/m jin%m ne$ nábo$ensk%m. Neustále jsme vyz%váni, abychom p-ijímali
k-es.anské krédo ne proto, $e je pravdivé, ale proto, $e je prosp*"né. Nebo se tvrdí,
$e musí b%t pravdivé, proto$e je prosp*"né. Nábo$enství je vá$n* naka$eno
intelektuální nepoctivostí. Práv* v nábo$enství to snadno prochází, proto$e se
v"eobecn* p-edpokládá, $e poctivost plyne z nábo$enství a $e tedy nábo$enství
musí b%t poctivé ve v"em, co d*lá.
Celkov* jsou západní spole'nost v"eobecn* a média zvlá". zcela nekritická v/'i
nábo$enství. Podle Richarda Dawkinse panuje v"eobecné p-esv*d'ení, $e je t-eba
n*jak zvlá"t* dbát na nábo$enskou citlivost, a tak se nábo$enství "et-í zp/sobem,
jak%m se jiné p-edsudky ne"et-í. Pokud jde o nábo$enství, jsou i sekulární aktivisté
neuv*-iteln* zm*k'ilí. S feministkami se spojujeme v odsuzování pornografie,
proto$e sni$uje $eny. Ale nedot%káme se knihy, která nabádá, aby byly cizolo$nice
kamenovány (po té, co je odsoudil soud, v n*m$ $eny nesm*jí sv*d'it)! Bojovníci za
svobodu zví-at úto'í na laborato-e, které úzkostliv* pou$ívají umrtvující prost-edky
p-i v"ech operacích. Co ale rituální jatka, kde musí b%t zví-ata p-i plném v*domí,
kdy$ jim pod-ezávají hrdlo? Od nás ostatních se o'ekává, $e budeme své p-edsudky
hájit. Cht*jte ale po n*kom nábo$enském, aby svou víru zd/vodnil, a hned vás
obvi+ují, $e potla'ujete ?nábo$enskou svobodu?.
Nekritick% postoj v/'i islámu a zrod m%tu o jeho tolerantnosti musíme chápat
na pozadí v"eobecného kulturního pov*domí Evropy, kdy$ se poprvé setkala s
neevropsk%mi civilizacemi zejména v "estnáctém století, které bylo „dobou objev/“.
Tehdy se poprvé pln* rozvinula p-edstava „"lechetného divocha“. Ov"em u$ dlouho
p-ed objevením Ameriky m*li ,ekové a ,ímané podobné m%ty o „zlatém v*ku“, kdy
i barba-i byli plni ctnosti. Vyhnání Adama a Evy ze zahrady Eden je pouze ur'itou
variantou p-edstavy o prostot* zlatého v*ku a p-irozené ctnosti, kterou na"i
p-edkové pro$ívali v nezka$ené a ekologicky nepo"kozené divo'in*.
Ve svém díle Germania, psaném roku 98 po Kr., dává Tacitus do protikladu
ctnosti Germán/ s ne-estmi sou'asného ,íma; u"lechtilou jednoduchost teutonské
kultury se zka$eností a namy"leností -ímské civilizace. Jako$to „etnologické
pojednání to bylo neoby'ejn* nekoherentní,“ ale jako$to moralizující zkazka byl
tento spis velmi p/sobiv%. Ovlivnil takové lidi jako byli Montaigne, Rousseau 'i
Gibbon.
Skute'n%m zakladatelem u'ení o u"lechtilém divochovi, je$ se v 16. století
roz"í-ilo, byl mo$ná Peter Martyr Anglerius (1459 - 1525). Ve svém spise De Rebus
Oceanicis et Orbo Nove, napsaném roku 1516, kritizoval Peter Martyr "pan*lské
konkvistadory za jejich hrabivost, omezenost, netoleranci a krutost. Lí'il je v
protikladu k Indián/m, kte-í jsou „".astn*j"í, proto$e neznají peníze, zákony,
zrádné soudce, podvodné knihy a úzkost z nejisté budoucnosti.“
Byl to v"ak Montaigne, ovlivn*n% Peterem Martyrem, kdo rozvinul první
velkolep% portrét "lechetného divocha ve svém slavném eseji „O kanibalech“ (kolem
1580). Z tohoto eseje také vychází my"lenka kulturního relativismu. Montaigne
vycházel z nep-íli" v*rohodn%ch informací jistého prostého mu$e a popisoval
n*které dosti odporné zvyky brazilsk%ch Indián/. &iní pak tento záv*r:
178
Ex-muslimové hovo!í
Nejde mi o to, abychom si v"ímali hrozného barbarství t*chto 'in/; jde
mi spí"e o to, abychom - soudíme-li jejich chyby správn* - nebyli slepí
v/'i na"im vlastním. Pova$uji za barbar"t*j"í jíst n*koho za $iva ne$ jíst
n*koho mrtvého. Je hor"í mu'it na sk-ipci t*lo dosud pln* vnímající, je
hor"í pomalu ho sma$it a pak ho dát se$rat ps/m a sviním - a n*co
takového neznáme pouze z 'etby, n%br$ vid*li jsme to nedávno, a
odehrávalo se to nikoli mezi odv*k%mi nep-áteli, ale mezi sousedy a
spoluob'any, a co je nejhor"í, pod rou"kou zbo$nosti a nábo$enství ? tedy
pravím, je to hor"í, ne$ n*koho usma$it a sníst po té, co je ji$ mrtev.
Na jin%ch místech svého eseje vychvaluje Montaigne závid*níhodnou prostotu
Indián/, jejich 'istotu a nezka$enost. Dokonce i jejich „bojování je naprosto
"lechetné.“
A'koli má Montaigne, podobn* jako p-ed ním Tacitus a Peter Martyr, pon*kud
pochybné pov*domí o t*chto u"lechtil%ch divo"ích, je$ zná pouze z doslechu, jeho
skromné informace mu nebrání v kritizovaní a morálních odsudcích vlastní kultury
a civilizace: „Jejich barbarství p-ekonáváme v ka$dém ohledu.“
V sedmnáctém století se objevila první skute'n* pozitivní hodnocení islámu. Ta
nejvlivn*j"í z nich, je$ sepsali Jurieu a Bayle, slou$ila ov"em stejnému ú'elu jako
to, co psali Tacitus, Peter Martyr a Montaigne. Poslechn*me si pana Jurieua:
Dá se skute'n* -íci, $e krutost Saracén/ v/'i k-es.an/m nelze
srovnávat s krutostí pape$ství v/'i skute'n%m v*-ícím. Ve válce proti
Valdensk%m a p-i masakru o jediné Bartolom*jské noci bylo kv/li
nábo$enství prolito více krve, ne$ prolili Saracéni pronásledující
k-es.any. Je pot-eba zbavit lidi jejich p-edsudk/: Není pravda, $e
mohamedánství je krutá sekta, která se "í-ila tím, $e lidé byli postaveni
p-ed volbu: bu( smrt, nebo z-eknutí se k-es.anství. To není v/bec
pravda. Ve srovnání s pape$stvím se Saracéni chovali s evangelijní
pokorou, zatímco pape$ství svou krutostí p-ed'ilo kanibaly.
Celkové vyzn*ní Jurieuov%ch Lettres Pastorales (Past%-ské listy; 1686 - 89)
pochopíme, uv*domíme-li si, $e Jurieu byl hugenotsk% pastor a zap-isáhl% odp/rce
Bossuet/v. Psal z Holandska po zru"ení Nantského ediktu. Jurieu pí"e o údajné
tolerantnosti muslim/, aby kritizoval -ímské katolictví; „evangelijní pokora“
Saracén/ mu slou$í k tomu, aby upozornil na barbarskost katolík/, je$ se ukázala o
Bartolom*jské noci.
Jurieu siln* ovlivnil Pierra Bayla. Ten rozvíjel onen m%tus o islámské toleranci,
jen$ pak p-etrval a$ do sou'asnosti (viz 9. kapitola). Bayle srovnává toleranci,
kterou prokazují Turci, s tím, jak Portugalci pronásledují hinduisty v Indii a jaké
barbarství projevují !pan*lé v/'i Indián/m v Americe. „Muslimové v$dycky
zacházeli lid"t*ji s jin%mi nábo$enstvími ne$ k-es.ané.“ Bayle byl hlasatelem
tolerance - co$ se sám nestal ob*tí netolerance, je$ ho p-inutila uprchnout do
Holandska?
179
Ex-muslimové hovo!í
Pro Jurieua a Bayla, kte-í $ili v sedmnáctém století, platilo rovnítko Turek =
muslim. Tolerance, kterou projevovali Turci, se tak stala tolerancí, projevovanou
v"emi muslimy. Tito dva auto-i z-ejm* nev*d*li nic o muslimsk%ch ohavnostech ? o
raném pronásledování k-es.an/ a $id/, o masakrech hinduist/ a buddhist/ p-i
dob%vání indické provincie Sind, o netoleranci Almohád/, pronásledování
zoroastrovc/, zvlá"t* v provincii Chorásán. Tito Francouzi snad ani nev*d*li, jak
jimi milovaní Turci masakrovali k-es.any po pádu Ca-ihradu, kdy krev doslovn*
tekla ulicemi. Tehdy nebyla evangelijní pokora nikde k spat-ení. Tito auto-i
nezmi+ují ani nelidsk% systém dev"irme, uplat+ovan% v tehdej"í Turecké -í"i.
Mnoho nábo$ensk%ch skupin, pronásledovan%ch katolíky 'i pravoslavn%mi,
hledalo - a nalézalo - úto'i"t* v Osmanské -í"i: #idé poté, co byli v letech 1492 a
1496 vypov*zeni ze !pan*lska, Marranové, kalvinisté z Uher a jiní z Ruska 'i
Slezska. Tito p-ist*hovalci ov"em byli pouze tolerováni jako$to ob'ané druhého
-ádu. Více se budu této otázce v*novat v 10. kapitole. Musím ale dodat, $e to, jak
Jurieu a Bayle na základ* sv%ch nedostate'n%ch znalostí islámsk%ch d*jin mluvili o
muslimské toleranci, bylo zcela nepat-i'né. Nábo$enská situace se toti$ zna'n*
li"ila jedno století od druhého, li"ila se v jednotliv%ch zemích, li"ila se podle toho,
kdo byl zrovna u moci. Jedna v*c je jistá: Nikdy neexistovala utopie, kdy by se
v"echny víry navzájem tolerovaly.
Situace nebyla r/$ová ani v Turecku 17. století, o n*m$ Jurieu a Bayle pí"í. V
roce 1662 popsal anglick% velvyslanec v Ca-ihrad* podává následující zprávu:
Sou'asn% vezír nikterak nesní$il tyranii a p-ísnost, s ní$ panoval jeho
otec. Naopak, ve své nenávisti ke k-es.an/m a jejich nábo$enství ho
je"t* p-ekonává. P-ed dv*ma lety byly vypáleny dva kostely - v Galat* a
v Konstantinopoli. ,ekové, Arméni a katolíci ta místa kdysi vykoupili
od Velkého Sultána za obrovskou cenu. Nedostali ale povolení postavit
tam n*co jako kostel 'i tam po-ádat bohoslu$by. Proto$e v"ak byli p-íli"
horliví, postavili tam n*co kostel/m hodn* podobného a tém*- ve-ejn*
tam po-ádali bohoslu$by. To bylo pro vezíra vítanou p-íle$itostí, aby ta
místa srovnal se zemí - d*lal to skute'n* se zvlá"tní zlomyslností a
zaujetím. Hlavní viníky odsoudil k dlouholetému $alá-i - s v%jimkou
mého hlavního tlumo'níka.
Jeden badatel takto shrnul situaci „tolerantní“ Osmanské -í"e: „Turci ze
strategick%ch d/vod/ nutili obyvatele pohrani'ních oblastí - Makedonie a
severního Bulharska - ke konverzi k islámu, a to zejména v 16. a 17. století. Kdo
odmítl, byl popraven nebo za $iva upálen.“
Dopisy tureckého vyzv*da'e, je$ vy"ly koncem 17. století, zahájily módu, je$ se
pln* rozvinula ve století následujícím: Dopisy psané jakoby z ciziny. Pat-ily mezi n*
Montesquieuovy Lettres Persanes (Perské dopisy; 1721), Lettres d'une Peruvienne
(Peruán'iny dopisy) od Madame de Grafigny (okolo 1747), D'Argenovy Lettres
Chinoises (&ínské listy; 1750), Voltair/v „Asiat“ z Dictionnaire Philosophique
(Filozofick% slovník; 1764), „Dopis Xo-Ha, 'ínského filozofa v Lond%n*, p-íteli Lein180
Ex-muslimové hovo!í
&imu do Pekingu“, sepsan% Horacem Walpolem roku 1757, a Goldsmith/v Citizen
of the World, (Sv*toob'an; 1762), v n*m$ Lien &i Altangi proná"í filozofické a
satirické úvahy o chování Angli'an/.
V osmnáctém století se tedy u"lechtil% divoch stal jednoduch%m prost-edkem,
jak kritizovat a komentovat hlouposti vlastní civilizace. U$ to není n*jak%
pros.á'ek z d$ungle. Je to zjemn*l% a vzd*lan% pozorovatel evropské sou'asnosti.
Zd/raz+ováním zka$enosti, ne-esti a úpadku Evropan/ tito auto-i osmnáctého
století vytvá-eli p-edstavu nad-azené cizí kultury - lí'ili moudrost 'ínského,
perského 'i peruánského moralisty a komentátora. O cizí kultury jako takové se
tito evrop"tí auto-i nezajímali - ve skute'nosti jejich faktické znalosti byly v tomto
ohledu mizivé.
Nyní tedy ji$ m/$eme pochopit, pro' osmnácté století tak snadno p-ijalo m%tus
o Mohamedovi co by moudrém a tolerantním vlada-i a zákonodárci, s ním p-i"el
hrab* Henri de Boulainvilliers (1658 - 1722). Jeho apologetick% $ivotopis
Mohamed/v vy"el a$ po jeho smrti ? v Lond%n* roku 1730. V%znam této knihy pro
formování evropského názoru na islám a na jeho zakladatele Mohameda
nem/$eme p-ecenit. Tato kniha velmi siln* ovlivnila Voltaira a Gibbona.
Boulainvilliers arabsky neum*l a byl odkázán na prameny z druhé ruky. Jeho
kniha postrádá atributy v*decké práce. Naopak, je v ní mnoho omyl/ a „mnoho
kudrlinek“. Boulainvilliersovi se ale poda-ilo pou$ít Mohameda a po'átky islámu
jako „nástroj sv%ch vlastních teologick%ch p-edsudk/“ a jako zbra+ proti
k-es.anství obecn* a duchovenstvu zvlá".. Islám se mu jevil jako racionální ne$ádá, aby se v*-ilo nemo$nému. #ádná tajemství, $ádné zázraky. Mohamed sice
není bo$sk%, ale je to v*t"í státník a lep"í zákonodárce ne$ kdokoli, koho zplodilo
antické ,ecko.
Jeffery správn* charakterizoval tuto knihu jako „bombastické vychvalování
Mohameda za ú'elem sni$ování k-es.anství“. Hurgronje ji naz%vá „antiklerikální
romancí, materiálem, vznikl%m na základ* povrchní znalosti islámu zalo$ené na
zprost-edkovan%ch pramenech“. Stopy z Boulainvilliersova "t*tce m/$eme odhalit i
v Gibbonov%ch D*jinách sestupu a pádu ,ímské -í"e (History of the Decline and
Fall of the Roman Empire).
První p-esn% p-eklad Koránu do angli'tiny po-ídil George Sale roku 1734. Sale
pozorn* 'etl Boulainvilliers/v $ivotopis Mohamed/v a podobn* jako Boulainvilliers
byl p-esv*d'en, $e Araby „nechal povstat sám B/h, aby byli metlou k-es.anské
církve, která ne$ila podle nejsvat*j"ího nábo$enství, je$ jí bylo sv*-eno“.
Voltair/v p-ístup je p-íkladem nálad, je$ byly typické pro celé osmnácté století.
Zdá se, $e Voltaire pozd*ji litoval toho, co o Mohamedovi napsal ve své vulgární a
pro muslimy rouhavé divadelní h-e Mahomet (1742), je$ lí'í Proroka jako
podvodníka, kter% zotro'uje lidské du"e: „Nepochybn* jsem ho vylí'il jako hor"ího,
ne$ ve skute'nosti byl.“ Ve svém Eseji o mravech (Essai sur les Moeurs; 1756) a v
r/zn%ch heslech svého Filozofického slovníku lí'í Voltaire islám pozitivn*, a je
z-ejmé, $e je to dáno jeho kriti'ností v/'i k-es.anství obecn* a katolicismu zvlá"..
Voltaire 'etl jak Boulainvillierse, tak Sala, a podobn* jako oni pou$ívá islám k
tomu, aby mohl úto'it na k-es.anství, které pro n*j bylo „nejsm*"n*j"ím,
181
Ex-muslimové hovo!í
nejabsurdn*j"ím, a nejkrvav*j"ím nábo$enstvím, jaké kdy nakazilo sv*t“. Jako
mnoho jin%ch intelektuál/ osmnáctého století byl i Voltaire deista, tj. „v*-il v bo$í
existenci, ale stav*l se proti zjevenému nábo$enství - proti zázrak/m, dogmat/m a
kn*$ství jakéhokoli druhu“.
Ve svém „Kázání padesáti“ z roku 1762 Voltaire úto'í na k-es.anskou svátost
transsubstanciace jako na absurditu, k-es.anské zázraky odmítá jako n*co, 'emu
nelze v*-it, a Bibli vidí jako „knihu plnou rozpor/“. K-es.ansk% B/h je „krut%
tyran, pln% nenávisti“. Kázání pokra'uje: skute'n% B/h se p-ece „nemohl narodit
dívce, zem-ít na "ibenici a nelze ho jíst v kusu t*sta“. Také nemohl inspirovat
knihu „plnou rozpor/, "ílenství a hr/zy“.
Islámská dogmata jsou naproti tomu pro Voltaira jednoduchost sama: B/h je
jen jeden a Mohamed je jeho Prorok. Povrchní racionalita islámu p-itahovala
v"echny deisty: $ádné kn*$stvo, $ádné zázraky, $ádná tajemství. K tomu je"t*
p-istoupila fale"ná p-edstava o tom, jak je islám tolerantní k ostatním
nábo$enstvím - v protikladu ke k-es.anské netoleranci.
Zvlá"t* Boulainvilliers Gibbona hodn* ovlivnil. Ten byl ale poznamenán i
celkov%m sv*tonázorem 18. století s mnoha jeho fale"n%mi p-edstavami, jimi$ jsme
se v této kapitole ji$ zab%vali. Kdy$ se Gibbon dostal k sepisování sv%ch D*jin
(první díl Sestupu a pádu vy"el v roce 1776), byl ve vzduchu, jak to vyjád-il
Bernard Lewis, „prázdn% prostor volající po orientálním m%tu. Islám se hodil z celé
-ady d/vod/.“ Jak ale dopadli ji$ zmín*ní &í+ané, které Evropany rovn*$
fascinovali? Lewis shrnuje situaci v druhé polovin* osmnáctého století takto:
Zdá se, $e Evropa pot-ebovala n*jak% m%tus, aby mohla srovnávat a
kárat. Osvícenství osmnáctého století m*lo dva prototypy ? jednak
u"lechtilého divocha, jednak moudrého a zdvo-ilého orientálce. Na tu
druhou roli bylo ale více kandidát/. N*jakou dobu do této evropské
intelektuální stínohry v%born* zapadali &í+ané, vychvalovaní jezuity za
jejich ctnost a filozofy za jejich sv*tskou toleranci. Pak ale p-i"lo ur'ité
roz'arování, kdy$ se vrátili n*kte-í cestovatelé, jejich$ vnímání &íny
nebylo ur'eno ani jezuity, ani filozofií, n%br$ vlastní zku"eností. Kdy$
za'al psát Gibbon, byl zde prázdn% prostor volající po orientálním m%tu.
Islám se hodil z celé -ady d/vod/.
To, co pí"e Lewis o Gibbonovi, se dá vztáhnout na tém*- v"echny spisovatele
sedmnáctého a osmnáctého století, kte-í psali o islámu: „Jeho (Gibbonovo)
nedostate'né poznání a chatrn% stav evropské v*dy té doby poznamenal jeho dílo a
mnohdy otupil skepticismus, s nim$ jinak p-istupoval ke sv%m pramen/m a k
p-edm*t/m svého bádání. Muslimské nábo$enské m%ty obsa$ené v tradi'ní
$ivotopisné literatu-e, která byla konec konc/ jeho hlavním pramenem, se daly jen
obtí$n* odhalit. Pak jsou zde je"t* chyby ve vnímání a anal%ze, je$ historikovi
tehdej"í doby musíme prominout.“
Podobn* jako Voltaire i Gibbon vykreslil islám v co nejp-ízniv*j"ím sv*tle - v
kontrastu s k-es.anstvím. Tento anglick% historik zd/raz+oval Mohamedovo
182
Ex-muslimové hovo!í
lidství, 'ím$ nep-ímo kritizoval k-es.anskou nauku o Kristov* bo$ství.
Antiklerikalismus vedl Gibbona k tomu, aby zd/raz+oval skute'nost, $e v islámu
neexistuje ona prokletá t-ída, toti$ duchovenstvo ? byla to ov"em jen domn*nka.
Op*t zde vyvstává ji$ dob-e znám% vzorec: islám se pou$ívá jako zbra+ proti
k-es.anství.
Gibbonovo deistické pojetí islámu jako$to racionálního nábo$enství bez
duchovenstva s Mohamedem coby moudr%m a tolerantním zákonodárcem m*lo
nedozírn% vliv na to, jak se v následujících letech Evropané dívali na své sesterské
nábo$enství. Dá se dokonce -íci, $e dalo vznik m%t/m, které jsou v*dci i laiky
p-ijímány dodnes.
Jak Voltaire, tak Gibbon uv*-ili m%tu o muslimské tolerantnosti, co$ pro n*
znamenalo tureckou tolerantnost. Turecko osmnáctého století bylo ov"em daleko od
oné utopie, kdy se v"echny víry pokojn* sná"ejí. Cestovatel Carsten Niebuhr lí'il,
jak poni$ujícím zp/sobem Turci zacházejí s #idy. Jin% britsk% velvyslanec podává
roku 1758 z Ca-ihradu tuto zprávu: „Sám Velk% Sultán nám ukázal, $e je
rozhodnut prosadit své zákony. Zvlá"t* ty, které se t%kají oble'ení; ty se stále
opakují s pozoruhodn%m d/razem. První ob*tí byl #id, kter% sv*til sv/j "abat.
Velk% Sultán, kter% se procházel v p-estrojení, ho potkal a na míst* ho nechal
popravit - pod-ízli mu hrdlo. Následujícího dne na to doplatil Armén - poslali ho k
vezírovi. V"ude zavládla v"eobecná hr/za.“
Jin% velvyslanec pí"e z Konstantinopole roku 1770, $e v"ichni ,ekové, Arméni a
#idé, které n*kdo po setm*ní spat-í vn* jejich domu, mají b%t bez v%jimky ob*"eni.
T-etí velvyslanec podává roku 1785 zprávu, $e kdy$ k-es.ané tajn* opravovali své
kostely, nechaly ú-ady tyto kostely zbo-it kv/li protest/m muslimsk%ch dav/.
Mnozí pova$ují za první p-ejn% portrét islámského v/dce, vykreslen% západním
intelektuálem, Carlylovo pojednání o Mohamedovi v jeho knize Hrdinové a úcta k
hrdin/m (1841). Podle profesora Watta se Carlyle „vysmál my"lence, $e by n*jak%
podvodník mohl b%t zakladatelem jednoho z velk%ch sv*tov%ch nábo$enství“.
Nicmén* smích je "patn% argument a Carlyl/v esej jakoukoli argumentaci o'ividn*
postrádá. Nahrazuje je „divokou a v%bu"nou rétorikou“ a $van*ním o „tajemstvích
p-írody“. Pokud n*jaké argumenty uvádí, pak jsou to argumenty zavád*jící.
Mohamed pr% nemohl b%t podvodníkem. Ale pro'? Není pr% myslitelné, aby bylo
tak velké mno$ství lidí vedeno pouh%m "arlatánem s ne'ist%mi úmysly.
Mohamedova opravdovost je dána úsp*chem jeho nábo$enství - tedy po'ty dokazují
pravdivost. Carlyle nás chce ohromit údajem o velkém po'tu muslim/ - uvádí 'íslo
180 milion/ - a chce nám namluvit, $e Mohamed by nemohl p-esv*d'it tolik lidí,
aby p-ijali n*jaké fale"né nábo$enství. Ale Mohamed p-ece p-esv*d'il pouze
n*kolik tisíc - dal"í, kte-í následovali, prost* jeho nábo$enství p-ejímali jeden od
druhého. Mnoho muslim/ následuje slep* nábo$enství sv%ch otc/ jako n*co, co je
prost* dáno. My"lenka, $e velká v*t"ina zkoumala d/vody pro a proti Mohamedov*
up-ímnosti, je absurdní.
Rozhodovat o pravdivosti n*jakého u'ení na základ* po'tu lidí, kte-í mu v*-í, je
zcela sm*"né. Ka$d% rok stoupá po'et lidí, kte-í v*-í scientologii. Roste od roku
také její pravdivost? Celosv*tov* je k-es.an/ víc ne$ muslim/ - dokazuje to, $e jsou
183
Ex-muslimové hovo!í
pravdiv*j"í? Kdy$ vy"la kniha 100 autor/ proti Einsteinovi, Einstein poznamenal:
„Jestli se pletu, pak by sta'il jeden!“ Platí to ov"em i opa'n*.
„Nicmén* neup-ímn% 'lov*k by nemohl b%t tak úsp*"n%, i kdy$ pomineme
otázku, zda to, co kázal, je pravdivé nebo ne.“ I tento argument je evidentn* myln%.
Jak zjistíme, zda byl Mohamed up-ímn%? „Proto$e jinak by nesklidil takov%
úsp*ch.“ A pro' byl úsp*"n%? „Proto$e byl up-ímn%.“ To je evidentn* cyklick%
argument. ,íká se, $e L. Ron Hubbard se vsadil s Arthurem C. Clarkem, $e se mu
poda-í zalo$it nové nábo$enství. Hubbard, p/vodn* terapeut, se do toho pustil a
zalo$il scientologii. Obzvlá". t*$ké je rozpoznat, do jaké míry takoví "arlatáni sami
v*-í sv%m báchorkám. Televizní evangelisté, média, r/zní guru, Reverend Moon,
zakladatelé nábo$enství, kult/ a hnutí - v ka$dém z nich je kus Elmera Gantryho.
Carlyle m*l podobn* jako jeho p-edch/dci jen povrchní pov*domí o islámu.
M/$eme si dovolit bez rozpak/ -íci, $e jeho esej o Mohamedovi je z hlediska
v*deckého bezcenn%. Na rozdíl od sv%ch p-edch/dc/ ale pou$íval islám jako zbra+
proti materialismu a benthamovskému utilitarianismu. Carlyla hluboce
zneklid+oval mechanistick% sv*t, rodící se s pr/myslovou revolucí; proto se utíkal k
út*"nému m%tu o v%chodní moudrosti. Podobn* jako Flaubert/v Bouvard Carlyle
vyhlí$el a o'ekával, $e Orient probudí západ z jeho duchovní paral%zy. Carlyle
nastínil ur'ité my"lenky, které se pak budou vracet v devatenáctém i dvacátém
století. Tento historik vid*l v islámu jakousi zmatenou formu k-es.anství, jakéhosi
levobo'ka k-es.anství, opro"t*ného od absurdních prvk/. Dante a jeho sou'asníci
se dívali na islám jako na k-es.anské kací-ství, jako na n*co pod-adného. Carlyle
vid*l islám pozitivn*ji: „Naz%váme Machometovu víru druhem k-es.anství - a jsem
p-esv*d'en, $e je to lep"í druh ne$ ty ubohé syrské sekty s jejich $van*ním o
Homoiousion a Homousion, s hlavou plnou bezcenného hluku ale se srdcem
prázdn%m a mrtv%m!“
To, jak Carlyle lí'í Mohameda, je vlastn* nové vyjád-ení p-edstavy u"lechtilého
divocha - pouze je tato p-edstava od*na do nábo$enského hávu: je to n*kdo, kdo se
dot%ká samotn%ch tajemství bytí, $ivota a p-írody, n*kdo, kdo je pln mystické
intuice, kdo vnímá, jak v*ci ve skute'nosti jsou, 'eho$ my z civilizovaného a
skeptického západu nejsme schopni. „Spontánní, vá"niv%, nicmén* spravedliv% a
ryzí mu$! Pln% divok%ch schopností, ohn* a sv*tla, se svou nespoutanou hodnotou,
doposud nezjemn*lou, jen$ v hlubinách pou"t* pracuje na svém $ivotním díle. Slovo
takového mu$e je Hlasem p-ímo ze samotného srdce P-írody.“ Jinde mluví Carlyle
o Mohamedovi jako o „nep*st*ném polobarbarském Synu P-írody, v n*m$ stále
je"t* v*zí Beduín.“
Tento skotsk% esejista vidí Araby v"eobecn* jako lidi aktivní, ale i meditativní, s
divok%mi a siln%mi city - proto mají tu nejvy""í vlastnost, „nábo$nost“. Jejich
nábo$enství je nábo$enství srdce. Na tomto nábo$enství je nejd/le$it*j"í jeho
up-ímnost, nikoli pravdivost. Na tom, 'emu se v*-í, v podstat* moc nezále$í pokud se tomu v*-í s prudkostí, která se nenechá poutat rozumem. „I Machometovy
bludy jsou pravdiv*j"í ne$ pravdy (neup-ímného 'lov*ka).“
Russell a jiní spat-ovali v Carlylov%ch my"lenkách duchovní p-edch/dce
fa"ismu. Carlyl/v fa"ismus není patrn% pouze z jeho nekritického obdivu k silnému
184
Ex-muslimové hovo!í
v/dci, ale i v jeho sentimentální glorifikaci násilí, krutosti, extremismu a
iracionality; v jeho pohrdání rozumem: „Je v n*m up-ímná divokost - ten se s v*cmi
nepárá.“ Co ov"em p-ekvapí, je skute'nost, $e Carlylovo $van*ní lidé brali vá$n*.
Smutné je ov"em i to, $e muslimové tyto nesmysly vydávají jako zvlá"tní spisek,
jako$to n*co, co dokazuje, $e Evropan bere jejich Proroka vá$n*. Ov"em je to i
p-ekvapivé - kdy$ tu kapitolu 'teme pozorn*, zji".ujeme, $e Carlyle nelí'í
Mohameda ve sv*tle práv* lichotivém: není up-ímn% v$dy, jeho morální nau'ení
nejsou ta nejlep"í, z prorok/ není tím nejprav*j"ím apod. Mimo to tato kapitola
obsahuje známou urá$ku Koránu: „Nudné zmatené $van*ní, neohraban% v%tvor,
nekone'né opakování, rozvlá'nost, spletenina - zkrátka nesnesitelná hloupost!
Evropan se m/$e prokousat Koránem jen z pocitu povinnosti.“ Stejn* tak my
Carlylem!
Tím, $e byla tato kapitola vydána jako samostatn% spisek, byla v*t"ina muslim/
v*dom* 'i nev*dom* u"et-ena od pozoruhodné následující kapitoly nazvané
„Hrdina jako$to básník“, v ní$ Carlyle odvolává v"echno, co kdy o Mohamedovi
pozitivního napsal. Nejprve nám tento historik pí"e, $e 'lov*k musí b%t na velice
nízkém v%vojovém stupni, pokud v*-í na proroky. Za druhé, Mohamed „mluví k
velk%m masám lidí hrub%m dialektem, kter% je k tomu vhodn%m; dialektem pln%m
nesrovnalostí, neum*lostí a hloupostí - to m/$e p/sobit jedin* na masy, a to tak, $e
se v tom podivn* mísí dobro a zlo.“ Za t-etí, Mohamed/v vliv pohasíná:
Machometova p-edstava o tom, $e je nejvy""ím Prorokem, byla ve své
podstat* bludem. A$ dodnes je s tímto bludem neodd*liteln* spojena a
stále jej provází sple. bajek, ne'istoty, nesná"enlivosti, tak$e je pro m*
t*$ké nyní vystoupit a -íci, jak jsem to ji$ d-íve u'inil, $e Machometa lze
v/bec pova$ovat za n*jakého pravdivého Mluv'ího. Je spí"e "arlatán,
perversita, podvrh - nikoli Mluv'í, ale #vanil! P-edpokládám, $e i v
samotné Arábii se Machomet vy'erpá a bude zastaral%. Ach, uboh%
Machomet - jeho p-edstavy byly pouh% blud, marnost a nicotnost.
A kone'n* 'tvrté a poslední rouhání: „Jeho Korán se stal hloup%m kusem
rozvlá'né absurdity; na rozdíl od n*j nev*-íme, $e to sepsal B/h!“
V*t"ina evropsk%ch apologet/ islámu ze sedmnáctého a osmnáctého století
nem*la p-ístup k arabsk%m pramen/m a jejich znalost p-edm*tu byla pouze
povrchní. Islám pou$ívali jako zbra+ proti netoleranci, krutosti, dogmatu,
duchovenstvu a k-es.anství.
V devatenáctém a dvacátém století znali evrop"tí apologeti islámu toto
nábo$enství mnohem lépe. Na rozdíl od sv%ch p-edch/dc/ byli mnozí z nich
zbo$n%mi k-es.any - kn*$í, misioná-i, kuráti - kte-í si uv*domovali, $e mají-li b%t
konzistentní, musí islámu p-iznat právo na zna'nou míru nábo$enské rovnosti;
musí p-iznat, $e Mohamed m*l jak%si nábo$ensk% vhled. Uznávali, $e islám je
sesterské nábo$enství, je$ bylo $idok-es.ansk%mi my"lenkami siln* ovlivn*no.
Uznávali, $e islám a k-es.anství stojí a padají spolu. Uv*domovali si, $e kdyby
za'ali kritizovat dogmata, u'ení a absurdity islámu, za'ala by se drolit jejich
185
Ex-muslimové hovo!í
vlastní fantastická konstrukce a nakonec by se jim z-ítila. V n*kter%ch
ekonomick%ch, filozofick%ch a sociálních aspektech v%voje západu vid*li spole'né
ohro$ení. !lo o r/st racionalismu, skepticismu, ateismu, sekularismu, pr/myslovou
revoluci, bol"evickou revoluci a vzestup komunismu a materialismu. Sir Hamilton
Gibb pí"e o islámu jako k-es.an, kter% „pracuje na spole'ném duchovním podniku“.
Dejme si ale pozor na skepticismus:“?Jak k-es.anství, tak islám musí 'elit tlaku
sv*ta, útoku v*deck%ch ateist/ a jim podobn%ch,“ na-íká Norman Daniel.
Proto mají k-es.an"tí v*dci sklon b%t v/'i islámu nekriti'tí. Tento sklon je dán
touhou neurazit své muslimské p-átele a muslimské kolegy. Tak se n*kte-í
spisovatelé v%slovn* omlouvají za to, $e napsali n*co, co by mohlo b%t pro
muslimské o'i urá$livé, a pomocí r/zn%ch trik/ se sna$í vyhnout jasnému zaujetí
stanoviska a vyslovovat n*jaké soudy o tom, 'emu se v*nují. P-íkladem takového
manévrování je to, co pí"e profesor Watt ve své p-edmluv* k Mohamedov*
$ivotopisu: „Abych se vyhnul stanovisku k otázce, zda Korán je 'i není bo$í slovo,
nepou$ívám, pokud jde o Korán, v%razy 'B/h praví' a 'Mohamed praví', ale -íkám
jednodu"e 'Korán praví'.“ Bernard Lewis k tomu poznamenává, $e takové ohledy
'iní diskusi mezi moderními orientalisty „opatrnou a n*kdy a$ neup-ímnou“. To je
ale -e'eno p-inejmen"ím diplomaticky. Profesor Watt je zbo$n% k-es.an, kter%
nev*-í, $e je Korán bo$í slovo. Je"t* více "okuje, $e práce velk%ch islamolog/ byly
upravovány, aby neurá$ely muslimskou citlivost - dostává se nám uji"t*ní, $e smysl
textu „nebyl pozm*n*n“. Jak -ekl Richard Robinson, „Nábo$enství je vá$n*
naka$eno intelektuální nepoctivostí.“
K-es.ansk% u'enec Watt byl viká-em v St. Mary Boltons v Lond%n* a pak v
kostele Old St Paul's v Edinburghu - tedy ordinovan% anglikánsk% duchovní.
Obecn* je pova$ován za nejv*t"ího odborníka na islám v Británii a za jednoho z
nejvlivn*j"ích na celém západ*. Profesor Watt a Sir Hamilton Gibb pova$ovali
skepticismus, ateismus a komunismus za spole'né nep-átele ka$dého pravého
nábo$enství. Následovali Carlyla v nad*ji, $e z v%chodu p-ijde nová duchovní
inspirace. Watt mluví o stavu nábo$enství takto: „Islám - mo$ná bychom m*li
rad*ji -íci: V%chod - m*l sklon p-íli" zd/raznit bo$í svrchovanost, zatímco na
Západ* se - zvlá"t* v sou'asnosti - p-ipisoval p-íli" velk% vliv lidské v/li. Obojí
opustilo pravou cestu, by. ka$dé jin%m sm*rem. Mo$ná by se Západ mohl trochu
pou'it o t*ch rysech pravdy, které byly na V%chod* vnímány tak jasn*.“ (V"imn*te
si, jak má V%chod poslední slovo. V%chod snad nemá, v 'em se od Západu pou'it?)
Ve svém 'lánku „Nábo$enství a protinábo$enství“ profesor Watt ani p-íli"
neskr%vá své pohrdání sekularismem. „Vlna sekularismu a materialismu
ustupuje,“ kvituje Watt s povd*kem. „V*t"ina vá$n* sm%"lejících lidí St-edního
v%chodu si uv*domuje záva$nost problém/ na"í doby. Chápou, $e pot-ebují
nábo$enství, je$ jim umo$ní vyrovnat se se situacemi, kdy se tyto problémy
dotknou jejich osobních $ivot/.“ Pak se Watt zab%vá prací Manfreda Halperna,
kter% mluví o Muslimském bratrstvu v Egypt*, S%rii i jinde, a o hnutích jako
Fedajjínsk% islám v Persii a Chaksarsu a D$amátí islám v Pákistánu jako o
neoislámském totalitarismu. Upozor+uje na podobnost t*chto hnutí s fa"ismem,
v'etn* nacionálního socialismu v hitlerovském N*mecku. Takov% pohled je snad
186
Ex-muslimové hovo!í
oprávn*n% z 'ist* politického hlediska. Podobnosti zde jist* jsou. Nicmén* pokud se
na v"e podíváme z "ir"í perspektivy, pak je toto srovnání zavád*jící. Ano, je pravda,
$e tato hnutí se n*kdy „soust-edí na vyvolávání vá"ní a násilí, aby vzrostla moc
charismatického v/dce a solidarita celého hnutí“. „Je pravda, $e volají po
hodnotách a emocích slavné minulosti, a p-itom potla'ují jakoukoli kritickou
anal%zu jak sv%ch ko-en/, tak sou'asn%ch problém/“. Nicmén* politická
neohrabanost 'i dokonce politické selhání je více ne$ vyvá$eno pozitivním
v%znamem, kter% tato hnutí mají, toti$ obnovou nábo$enství. Novoislámská masová
hnutí nejsou toto$ná s národním socialismem 'i fa"ismem - naopak, spí"e se stanou
d/le$itou p-eká$kou takového v%voje.
Watt vynalezl nádhern% eufemismus pro fa"ismus: „politická neohrabanost“.
#ádá po nás, abychom tento fa"ismus p-e"li ml'ením. Místo toho máme obdivovat
„pozitivní v%znam, toti$ obnovu nábo$enství“. Wattova podpora toho, co Amir
Tahérí naz%vá „svat%m terorismem“ si zasluhuje na"í pozornosti. Nem*li bychom
zapomenout, $e Muslimské bratrstvo byla teroristická organizace, její$ zakladatel
se netajil sv%m obdivem k Hitlerovi a Mussolinimu. Kdy$ skon'ila druhá sv*tová
válka, Hasanovo Muslimské bratrstvo podniklo sérii bombov%ch a $há-sk%ch útok/
na civilní cíle ? kina, hotely a restaurace. Na nevhodn* oble'ené $eny úto'ili no$i.
Tato skupina podnikla rovn*$ -adu vra$edn%ch atentát/.
P-esto se po nás chce, abychom to ve jménu obnovy nábo$enství p-ehlí$eli.
U Watta se setkáváme s je"t* vá$n*j"ími charakterov%mi vadami - s ned/v*rou
k intelektu a odmítáním d/le$itosti historické objektivity a pravdivosti:
„Pr/vodním jevem tohoto d/razu na historicitu je zanedbávání pravdy symbol/.
Mo$ná, $e 'symbolická' pravda má konec konc/ v*t"í v%znam ne$ 'pravda
historická'.“ V „Úvodu do Koránu“ u$ Watt zachází s pravdou velmi voln*. Dá se
-íci, $e ji$ zcela opou"tí objektivní pravdu a dává prostor totálnímu subjektivismu:
My"lenkové systémy #id/, k-es.an/, muslim/, buddhist/ a jin%ch jsou
v"echny pravdivé, pokud lidem umo$+ují, aby více 'i mén* uspokojiv*
„zakou"eli $ivot v jeho celistvosti“. Pokud m/$eme pozorovat, $ádn% z
t*chto systém/ není n*jak podstatn* hor"í nebo lep"í ne$ ostatní.
V"echny jsou tudí$ pravdivé. Pravdiv% je v tomto slova smyslu zvlá"t*
Korán. Fakt, $e koncepce bo$í jedine'nosti, jak je obsa$ena v Koránu, se
zdá b%t v rozporu s k-es.ansk%m pojetím jednoty Boha, neznamená, $e
jedna z t*chto dvou koncepcí je nesprávná. Správná mohou b%t ob*
pojetí.
Ob* pojetí jsou správná v tom smyslu, $e jsou sou'ástí systému, kter% je
správn%. Pokud se n*jaká koncepce ur'itého systému zdá b%t v rozporu
s p-ijat%m u'ením v*dy - nebo historie, pokud se jedná o objektivní
historii - pak je ten rozpor problémem pro p-íslu"níky daného systému.
Nedokazuje to v"ak, $e by ten systém jako celek byl hor"í ne$ ostatní.
Tak na p-íklad tvrzení Koránu, $e #idé Je$í"e nezabili, nedokazuje, $e
systém, k n*mu$ Korán pat-í, je celkov* hor"í ne$ systém k-es.anství - a
187
Ex-muslimové hovo!í
to dokonce i za p-edpokladu, $e uk-i$ování je objektivní skute'ností.
Je to pozoruhodn% v%raz intelektuální nepoctivosti. Watt provádí nejr/zn*j"í
kousky mentální gymnastiky, aby se zalíbil v"em a neurazil nikoho. I kdy$
ponecháme stranou mlhavost Wattovy terminologie („zakou"ení $ivota v jeho
celistvosti“, „koncepce“, „systém, k n*mu$ pat-í Korán“), m/$eme nyní pochopit,
pro' jsou brit"tí islamologové tak nekriti'tí v/'i islámu. Watt pokra'uje:
Nemuslimsk% u'enec ?není uhranut otázkou poslední pravdy, proto$e té, jak bylo
-e'eno, nem/$e 'lov*k dosáhnout. P-edpokládá, $e systém my"lenek obsa$en% v
Koránu je pravdiv% (mé zd/razn*ní) v práv* vysv*tleném relativním slova smyslu.?
Je-li tomu tak, pak v*dec nebude kritizovat $ádn% „systém víry“, pokud ten systém
hoví „duchovním pot-ebám“ toho, kdo jej zastává.
Postoj, kter% nám zde Watt tak brilantn* p-edvedl, demaskuje a napadá
Juliánem Bendou ve svém klasickém díle Zrada intelektuál/, jeho$ francouzsk%
název jsem zvolil jako motto této kapitoly. Benda napsal:
Moderní intelektuálové vystavili univerzální pravdu posm*chu lidstva,
a podobn* u'inili i s univerzální morálkou. Intelektuálové zde rozhodn*
projevili genialitu ve snaze poslou$it choutkám laik/. Pravda je
nepochybn* velkou p-eká$kou t*ch, kte-í cht*jí n*jak vyniknout, nebo.
jakmile pravdu p-ijmou, odsuzují sami sebe, aby se chápali jako sou'ást
celku. Jakou úlevou pro n* je, kdy$ se zjistí, $e tento celek je pouhá
chiméra, $e existují pouze díl'í pravdy, pravda lorrainská, pravda
provensálská, pravda breta+ská - jejich$ soulad vytvá-í v pr/b*hu
staletí to, co je dobré, ctihodné a pravdivé ve Francii.
Watt by dával dohromady muslimskou pravdu, k-es.anskou pravdu a tak dále.
V Islámském zjevení (Islamic Revelation) to vyjád-il takto: „Ka$dé (velké
nábo$enství) platí v ur'ité kulturní oblasti, ale ne za jejími hranicemi.“
Benda se sna$il bojovat proti rostoucímu nacionalismu dvacát%ch let, podobn*
jako Russell v knize P-edkové fa"ismu (The Ancestry of Fascism), v ní$ geniáln*
prokázal, $e opustíme-li my"lenku objektivní pravdy, povede to k fa"ismu. Pojetí
v*dy jako$to hledání objektivní pravdy nem*lo pro Hitlera $ádn% smysl. Hitler
r/zná u'ení p-ijímal 'i zavrhoval z d/vod/ politick%ch.
Hore'ka nacionalismu, která bez p-estání stoupala ji$ od roku 1848, je
jednou z forem kultu nerozumu. My"lenka univerzální pravdy byla
opu"t*na - existuje anglická pravda, francouzská pravda, n*mecká
pravda. Racionalita ve smyslu odvolání se na univerzální a neosobní
normu pravdy je pro blaho lidského druhu nav%sost d/le$itá, a to nejen
v dobách, kdy se jí da-í, ale je"t* více v on*ch mén* ".astn%ch dobách,
kdy jí pohrdají a kdy ji odmítají coby marn% sen lidí, kte-í nemají
odvahu zabíjet, pokud nesouhlasí.
188
Ex-muslimové hovo!í
I Karl Popper ozna'uje morální a intelektuální relativismus za hlavní
filozofick% neduh sou'asnosti. Jeho poznámky jsou v této souvislosti obzvlá".
d/le$ité - dokonce se zdá, jakoby Popper Wattovi p-ímo odpovídal. Popper se
zab%vá nejprve jedním klamn%m argumentem ve prosp*ch relativismu a` la Watt.
Popper cituje Xénofana a -íká, $e máme sklon vid*t své bohy a sv/j sv*t ze své
vlastní perspektivy - máme tendenci b%t subjektivní. Odtud je ale je"t* daleko k
záv*ru, $e na"e konkrétní historické a kulturní pozadí je nep-ekonatelnou
p-eká$kou objektivity:
Postupn* se m/$eme sv%ch p-edsudk/ ('i subjektivity) zbavovat, pokud
myslíme kriticky a zvlá"t* pokud nasloucháme kritice. Za druhé, lidé z
nejr/zn*j"ích kulturních pozadí mohou vstoupit do plodného rozhovoru,
za p-edpokladu, $e jim jde o to, aby se p-iblí$ili pravd* a $e jsou ochotni
jeden druhému naslouchat a vzájemn* se od sebe u'it. (Je té$ d/le$ité
pochopit), $e tento krok sm*rem ke kritice není krokem sm*rem k
relativismu. Pokud spolu dv* stany nesouhlasí, pak to m/$e znamenat,
$e se m%lí jedna z nich, nebo $e se m%lí ob*. Tak to vidí 'lov*k s
kritick%m postojem. Neznamená to ale, jak se domnívá relativista, $e
oba mohou mít stejn* pravdu. Nepochybn* se mohou oba stejn* m%lit, i
kdy$ ne nutn*. Kdokoli ale -íká, $e stejn* se m%lit znamená mít stejn*
pravdu, si jen hraje se slovy nebo s p-ím*ry.
Stát se sebekritick%m je velk% krok kup-edu: nau'it se p-ipou"t*t, $e
ten druh% m/$e mít pravdu - víc ne$ já. Je v tom ale velké nebezpe'í:
m/$eme dosp*t k záv*ru, $e má pravdu i on i my. Tento postoj vypadá
skromn* a sebekriticky, to je ale pouhé zdání. Mnohem
pravd*podobn*j"í je, $e ob* strany ?se m%lí. Sebekriti'nost by tedy
nem*la b%t zást*rkou lenosti a p-ijímání relativismu.
Mín*ní, které Watt zastává, má krom* sentimentálnosti a lenosti je"t* ur'ité
logické d/sledky, které by sám Watt nep-ijal. Pokud se „nábo$enská p-esv*d'ení“
nedají nijak porovnávat, pak je ve"keré mluvení o vy""ích a ni$"ích nábo$enstvích
pouhou namy"leností. Pozd*ji - v 10. kapitole - se zeptám, pro' je monoteismus
n*'ím vy""ím ne$ polyteismus? Pro' nep-iznat stejnou intelektuální d/stojnost
scientologické církvi, báhá'í 'i moonist/m; sekt* Reverenda Jonese, D*tem bo$ím 'i
kterékoli z on*ch sekt, je$ zmi+uje profesor Evans ve sv%ch Sektách nerozumu
(Cults of Unreason)? Watt se p-ipravil o právo pou$ívat pojmy „ni$"í“ a „vy""í“, 'i
dokonce pojem „pravdiv%“.
V takovém postoji je rovn*$ obsa$ena mimo-ádná blahosklonnost. Watt
p-istupuje k muslim/m i k-es.an/m jako k hloupou'k%m d*tem, jejich$ víru v
Mikulá"e 'i vílu Amálku bychom nem*li zpochyb+ovat, nebo. jim nijak neubli$uje a
p-iná"í jim út*chu. „Lidstvo nem/$e prosperovat díky sebeklamu, jakkoli
vyv%"enému, ale jen díky nezlomné odvaze p-i hledání pravdy,“ napsal Russell.
Watt nám stále znova tvrdí, $e d/le$itá je „symbolická pravda“ a nikoli pravda
189
Ex-muslimové hovo!í
historická. Toto v"ak v%slovn* odmítají jak muslimové, tak k-es.ané. J. L.
Thompson pí"e, $e „mnoho u'enc/, kte-í se zab%vali Star%m zákonem, se klonilo k
p-esv*d'ení, $e d*jiny nejsou úst-ední pouze pro zv*st Izraele, ale $e p-ijetí
historicity ran%ch izraelsk%ch tradic, zejména biblick%ch patriarch/, je pro
k-es.anskou víru n*'ím podstatn%m, ba dokonce $e víra ve vzk-í"ení je p-ímo
závislá na historické fakticit* zaslíbení daného patriarch/m.“ Roland de Vaux
n*kolikrát zd/raz+oval, $e v*decké potvrzení historick%ch základ/ t*chto
biblick%ch tradic je nesmírn* d/le$ité, nebo. „pokud historická víra Izraele
nespo'ívá na d*jinn%ch faktech, je to víra mylná, a pak je mylná i víra na"e“. De
Vaux pí"e, $e má-li víra p-e$ít, musí b%t zachován úzk% vztah mezi nábo$ensk%mi
d*jinami a objektivními d*jinami. Tvrdí, $e pokud zavrhneme historicitu
„nábo$ensk%ch d*jin“ Izraele, pak zpochyb+ujeme základ víry samotné?.
Jin%m p-íkladem, jen$ je podobn% Wattovu doublethinku, je práce jiného
západního apologeta islámu, Normana Daniele. Ten pí"e:
Je velmi d/le$ité, aby k-es.ané vid*li v Mohamedovi svatou postavu,
tedy aby ho vid*li tak, jak ho vidí muslimové. Pokud tak neu'iní,
zavírají si cestu, aby islám pochopili. Neznamená to, $e musí tvrdit, $e
Mohamed byl svat%, nebo si to dokonce myslet. Je mo$né nep-ijímat
jako pravdivé tvrzení muslim/, $e B/h mluvil skrze Mohameda; situaci,
která tím vznikla, jako pravdivou. Pokud si lidé myslí, $e n*co je
pravda, ono se to pravdiv%m sice nestane, nicmén* oni budou jednat,
jako kdyby to pravda byla? Pokud se takové duchovní a mentální
v%p/j'ky ned*jí, není mo$n% dal"í pokrok.
Jak správn* poznamenal Rodinson, apologetika potla'ila porozum*ní. Vypadá
to, $e pojem objektivní pravdy je n*co, co Daniel nechápe. Daniel a Watt spolu s
francouzsk%mi v*dci jako je Louis Massignon vesm*s zd/raz+ovali spole'n%
duchovní boj v"ech monoteistick%ch nábo$enství. Dokonce i II. Vatikánsk% koncil v
roce 1962 prohlásil, $e islám zprost-edkoval lidstvu d/le$ité pravdy o Bohu, Je$í"i
a prorocích.
Vzhledem k v%"e uveden%m skute'nostem nás u$ nep-ekvapuje, $e se k-es.an"tí
a $idov"tí nábo$en"tí v/dcové spojili a spole'n* Rushdieho odsoudili. !epot, $e
v%zva k vra$d* je n*'ím nek-es.ansk%m, nebyl tém*- sly"et. Noviny L'Osservatore
Romano, polooficiální orgán Vatikánu, kritizoval Rushdieho je"t* ost-eji ne$
ajatolláh. Newyorsk% kardinál John O'Connor katolíky vyz%val, aby jeho knihu
ne'etli, a lyonsk% kardinál Albert Decourtray nazval Satanské ver"e urá$kou
nábo$enství. Vrchní izraelsk% rabín a"kenazsk%ch #id/ Avraham !apira cht*l, aby
byla kniha zakázána: „Dnes se úto'í na jedno nábo$enství, zítra to bude jiné.“ O
n*co pozd*ji projevil arcibiskup z Canterbury Dr. Carey podobné pochopení pro
zran*né city muslim/, nebo. Rushdieho kniha pr% „obsahovala nehoráznou urá$ku
Proroka“.
Co si Dr. Carey po'ne s nehoráznou urá$kou Krista, kterou obsahuje Korán?
Korán uk-i$ování v%slovn* popírá. Rice dokonce -íká: „#ádn% jin% základní fakt
190
Ex-muslimové hovo!í
t%kající se Je$í"ova $ivota, jeho osoby a jeho díla není islámskou teologií tak
popírán, p-ekrucován 'i p-inejmen"ím ignorován jako fakt uk-i$ování.“ Muslimsk%
sv*t (Muslim World) to vyjád-il takto: „V jistém slova smyslu je islám jedin%m
protik-es.ansk%m nábo$enstvím.“ Vzdá se Dr. Carey svého zástupného pot*"ení z
trestání ateist/ a probudí se ze své dogmatické d-ímoty, a$ budou muslimové
roz-ezávat v Národní galerii obrazy uk-i$ování? Jakékoli uk-i$ování v jakékoli
podob* je p-ece urá$kou muslim/ a popírá pravdivost Koránu, kter% pro v"echny
muslimy z/stává „Slovem samotného boha“.
Jak napsal 'asopis Economist, „rabíni, kn*$í a mulláhové se z-ejm* spojili v boji
za omezení svobody slova, aby se n*jak% p-íslu"ník jejich spole'ného stáda
neurazil. Aféra Rushdie ukazuje, $e to nejsou pouze n*kte-í muslimové, kdo
nechápou v%znam svobody projevu. Mnozí západní duchovní jej nechápou rovn*$.“
Tato neo'ekávaná podpora od k-es.ansk%ch a $idovsk%ch duchovních byla v
Íránu vd*'n* p-ijata: „pochopili zám*ry a cíle t*chto kolonialistick%ch pokus/ o
popírání bo$sk%ch hodnot a urá$ku bo$sk%ch prorok/.“ Muslimové k-es.an/m
jejich podporu oplatili: v Istanbulu jsme mohli spat-it neobvykl% v%jev, kdy si
muslimové podali ruce s k-es.any ve spole'ném protestu proti promítání filmu
Poslední poku"ení Krista.
Ve dvacát%ch letech minulého století za'al západním levicov%m a liberálním
intelektuál/m evropsk% kolonialismus a imperialismus u$ opravdu hodn* vadit.
Russell poznamenal: „Pon*kud kuriózní podoba obdivu ke skupinám, k nim$ 'lov*k
sám nenále$í, je víra v jakousi vy""í hodnotu utla'ovan%ch - podroben%ch národ/.“
Jakákoli kritika islámu 'i islámsk%ch zemí byla ihned ozna'ena za rasistick% útok
'i, je"t* h/-, za spiknutí Západu se sionismem. Pouhé tvrzení, $e -ímské právo
ovlivnilo právo islámské, bylo nyní, abychom citovali Patricii Crone,
pova$ováno za pro islám urá$liv% etnocentrismus. ,ecko-ímské vlivy
jsou sice pova$ovány za n*co mén* urá$livého ne$ vlivy $idovské, ale bez
skr%va'ek 'i omluv o nich lze hovo-it pouze jen v souvislosti s
islámsk%m um*ním, v*dou a filozofií. (Tyto t-i oblasti pova$ují
muslimové za relativn* okrajové ve srovnání s teologií a právem.)
Staromódní orientalisté byli vytla'eni moderními historiky, arabisty 'i
sociology s velejemn%m postkoloniálním cít*ním, jim$ jde n*kdy a$ p-íli"
o to, aby nep-i"li o muslimskou p-íze+. A tak se postupn* vytratila
schopnost vid*t vznik a podstatu islámského sv*ta z hlediska Úrodného
p/lm*síce a islámská civilizace se studuje - a podobn* se o ní i vyu'uje s tém*- totálním opomíjením Blízkého v%chodu, kde se zrodila.
V polovin* "edesát%ch a na po'átku sedmdesát%ch let minulého století byla ji$ v
západní Evrop* rostoucí muslimská men"ina. V zájmu multikulturalismu jsme se
u'ili, $e ka$dá civilizace je jak%msi svébytn%m zázrakem. Na "kolách a
univerzitách se rozvíjely multikulturní seminá-e, kde pouhé pomy"lení na kritick%
p-ístup bylo zcela zapov*zeno. Kulturním relativismem, miltikulturalismem a
jejich katastrofálními d/sledky se bude více zab%vat v 17. kapitole. Zde se omezím
191
Ex-muslimové hovo!í
na konstatování, $e „kriti'nost“ byla v takovém klimatu pova$ována za rasismus,
neokolonialismus a fa"ismus.
V p-edve'er aféry Rushdie to bylo podobné jako ve dvacát%ch a$ padesát%ch
letech minulého století, kdy levicoví intelektuálové necht*li kritizovat ani teorii,
ani praxi komunismu. Praktikovalo se jakási „utajovací spiknutí“, jak to nazval
Russell. Kdy$ ve dvacát%ch letech vydal Russell svou odvá$nou knihu, kritizující
sov*tské Rusko a komunismus obecn*, postavila se k ní levice velmi nep-átelsky.
Kdy$ vydal V. S. Naipaul svou knihu Mezi v*-ícími (Amongst the Believers),
dostalo se mu podobného p-ijetí od intelektuál/ a islamofil/, nebo. se odvá$il
kritizovat íránskou revoluci a dokonce i samotn% islám.
George Orwell, Arthur Koestler a Robert Conquest upozor+ovali na to, $e
levicoví intelektuálové p-ijímají kdejaké l$i o Leninovi, Stalinovi a komunismu, a to
jen proto, aby nehráli do karet reakci. Modern* -e'eno, politická korektnost byla
d/le$it*j"í ne$ pravda. Kritika a diskuse je v takovém prost-edí tabu: „Jak%koli
kritick% v%rok pova$ovali tito uctíva'i za rouhání a zlo'in.“ Koestler mluví v této
souvislosti o „bezpodmíne'né kapitulaci kritick%ch schopností“.
Nezajdeme p-íli" daleko, srovnáme-li Sartr/v p-ístup k Stalinov%m
koncentrák/m s Foucaultov%m postojem ke krutostem, je$ páchal Chomejní. Sartre
byl p-esv*d'en, $e d/kazy o Stalinov%ch pracovních táborech je nutno ignorovat a
potla'ovat, aby to nedemoralizovalo francouzsk% proletariát. Foucault v -íjnu 1978
vyjad-oval nad"ení nad íránsk%mi událostmi, které „p-ipomínají n*co, co Západ
zapomenul ji$ od renesance a velk%ch krizí k-es.anství, toti$ mo$nost 'politické
duchovnosti'.“ Jedna íránská dívka napsala následující dopis, v n*m$ si takto
st*$uje na to, jak se Foucault dal islámem okouzlit:
To máme po p*tadvaceti letech ml'ení a útlaku íránského lidu volbu
pouze mezi Savakem (tajná policie svr$eného "áhova re$imu) a
nábo$ensk%m fanatismem? Duchovnost? Návrat k lidov%m zdroj/m
islámu? Saudská Arábie je t*mito zdroji p-ecpaná. Padají hlavy milenc/
a ruce zlod*j/. Západní levice tou$í po islámu - ale ne v jejich zemi.
Mnoho Íránc/ si podobn* jako já zoufá nad my"lenkou islámské vlády. A
(tito Íránci) v*dí, o 'em mluví. V zemích obklopujících Írán je islám
rou"kou pro feudální 'i pseudorevolu'ní útlak. V zemích jako je
Tunisko, Pákistán 'i Indonésie, podobn* jako v mé vlasti, je islám
bohu$el jedin%m vyjad-ovacím prost-edkem uml'en%ch lidí. Západní
liberální levice by si m*la uv*domit, jak%m t*$k%m b-emenem je
islámské právo pro spole'nost tou$ící po zm*n*, a nem*li by se nechat
svést k doporu'ování léku, jen$ je hor"í ne$ nemoc sama.
Foucault napsal nesrozumitelnou „odpov*(“ - nesrozumitelnou v tom smyslu, $e
neodpovídala na jedinou námitku vznesenou proti tomu, jak si levice islám
idealizuje. Dokonce ani tehdy, kdy$ u$ se Chomejní ujal moci a hlavy padaly po
tisících, z/stal Foucault neoblomn%, nic neodvolal a odmítl se vyjád-it kriticky o
Chomejního „politické spiritualit*“.
192
Ex-muslimové hovo!í
V"imn*me si, jak se ve spisech t*chto souputník/ komunismu a islámu stále
znovu vrací motiv nenávisti k Západu (Foucault: „n*co, co Západ zapomn*l“) a
starodávného m%tu o v%chodní duchovnosti („politická spiritualita“). Nenávist,
kterou západní intelektuálové mají k vlastní kultu-e, si zasluhuje zvlá"tní kapitolu
- jejich sebeponi$ování je vskutku pozoruhodné. Západ a jeho hodnoty kritizují
zp/sobem, kter% by odsuzovali a odmítali jako$to „imperialistick%“, „rasistick%“ 'i
„kolonialistick%“, kdyby n*kdo podobn* mluvil o civilizaci islámské. Nicmén* na
západních univerzitách za to je"t* pobírají slu"né platy.
Uzav-eme tuto kapitolu p-ípadem Rogera Garaudyho. Kdysi byl soudruh
Garaudy oficiálním filozofem francouzské komunistické strany a byl d/le$it%m
'lenem jejího politbyra. Jeden anglick% kritik ho charakterizoval takto: „P/vodn*
hlavní honi' 'arod*jnic, nyní udíle' posledního pomazání. P/vodn* p-ívr$enec
Stalin/v, kter% rychle p-estoupil na chru"'ovovskou víru.“ Poté, co komunistická
strana Garaudyho vylou'ila za frak'ní 'innost, stal se tento klasick% stalinista
p-ívr$encem nejr/zn*j"ích sm*r/. Nejprve flirtoval s „marxistick%m humanismem“,
ale nakonec konvertoval k islámu. Jednu formu totalitarismu zam*nil za druhou $ádn% t*$k% krok to konec konc/ nebyl. Doufejme, $e u$ sv/j názor nezm*ní, nebo.
za odpadnutí od islámu je trest smrti.
Vzhledem k jejich nekritickému postoji není divu, $e islamologové 'elí kritice
„reformist/ a sekularist/ za to, $e podporují a povzbuzují konzervativní a
fundamentalistické síly v jejich odporu v/'i zm*nám.“ Profesor Bernard Lewis
pokra'uje: „Ano, sly"el jsem tato obvin*ní - s hn*vem, pokud zaznívala od
neznám%ch lidí, s úzkostí, pokud zaznívala od p-átel - a musím p-iznat, $e na nich
n*co je, nebo. fundamentalisté si to myslí také.“ Toto tedy Lewis p-iznal, ale
vzáp*tí to v"e zase odvolává, kdy$ tvrdí: „To, $e islamologové a fundamentalisté
mají stejn% názor, je pouze zdání, ve skute'nosti tomu tak není. Reformisté nás
obvi+ují z podpory reakce jen proto, $e nerozli"ují mezi deskriptivními a
preskriptivními v%roky.“
Z toho, co jsem ji$ dolo$il v této kapitole, je z-ejmé, $e v*dci jako Watt, Daniel a
Esposito jsou spí"e apologeti ne$ objektivní historici. Watt mo$nost objektivity
odmítá v%slovn*. Kdy$ Watt ospravedl+uje to, $e muslimové pod Mohamedov%m
vedením povra$dili 600 a$ 900 #id/ klanu Bení Kurajzá, popisuje to Norman
Stillman takto: „Watt omlouvá Mohamedovo jednání p-i této p-íle$itosti se stejn%m
apologetick%m zaujetím, jaké bychom o'ekávali od zbo$ného muslima.“ Kdy$ Watt
takto triumfáln* lí'í st-etnutí al-Ghazzálího s -eckou filozofií: „z tohoto st-etnutí
vy"la islámská teologie vít*zn* a obohacena“, je to rovn*$ n*co víc ne$ objektivní
popis. Je zcela jasné, na 'í stran* Watt stojí. Profesor Lewis rozhodne opou"tí
deskriptivní oblast a ocitá se v oblasti preskriptivní, kdy$ doporu'uje na problémy
sou'asného St-edního v%chodu „k-es.ansk% lék“, toti$ odd*lení církve a státu.
Je"t* dal"í zneklid+ující v%voj posledních let vysv*tluje, pro' mají islamologové
nekritick% postoj v/'i islámu. Jedna britská univerzita propustila jistého
akademika, jen$ p-edná"el o islámu, proto$e saúdskoarabsk%m sponzor/m se
nelíbil zp/sob, jak o islámu vyu'oval.
193
Ex-muslimové hovo!í
Mám al$írského p-ítele, vzd*laného muslima, kter% v"ak není p-ehnan* zbo$n%.
Kdy$ si prohlí$el mou knihovnu, narazil na Russellovu knihu Pro' nejsem
k-es.anem (Why I Am Not a Christian). Se z-ejm%m pot*"ením se na ni vrhl. Jak
jsem se pozd*ji dov*d*l, m*l za to, $e tato kniha byla pro k-es.anství t*$kou ranou.
Neuv*domoval si, $e Russellovy argumenty lze pou$ít, mutatis mutandis, stejn*
dob-e proti islámu. &asto jsem si kladl otázku, co by se stalo, kdybych slovo „b/h“
zam*nil slovem „Alláh“? (Alláh je jednodu"e arabské ozna'ení Boha). Vylezl by m/j
arabsk% p-ítel ze své ochranné kukly? V následujícím oddílku z Nietzscheho jsem
pouze slovo „B/h“ nahradil slovem „Alláh“. !okovala by pozm*n*ná verze mého
p-ítele víc ne$ p/vodní? „Pojem Alláha byl doposud nejv*t"í p-eká$kou existence.
Popíráme Alláha, popíráme, $e jsme Alláhovi odpov*dni, a pouze tím zachra+ujeme
sv*t.“ A co Nietzschova v*ta „B/h je mrtev?“ Pozm*n*na zní „Alláh je mrtev?“
Je to jen absurdní fantazie, kterou chci muslimy p-im*t k tomu, aby si
uv*domili, $e nemohou z/stat nev"ímaví k intelektuálnímu, v*deckému a
spole'enskému v%voji Západu. Tento v%voj se dot%ká ka$dého. Muslimové se
nemohou nav$dy schovávat p-ed tím, na co p-i"li Nietzsche, Freud, Marx,
Feuerbach, Hennell, Strauss, Bauer, Wrede, Wells 'i Renan. To, co pí"e Hume o
zázracích, má stejnou platnost i v islámském kontextu - v$dy. i muslimové v*-í
Je$í"ov%m zázrak/m. V Koránu jsou zmínky o nejr/zn*j"ích starozákonních i
novozákonních postavách - o Abrahamovi, Izmaelovi, Izákovi, Jákobovi, Moj$í"ovi,
Davidovi, Joná"ovi, Enochovi, Noemovi a Je$í"ovi, abych zmínil alespo+ n*které. A
co vznik kritické metody v N*mecku v 19. století a její aplikace na Bibli a na
nábo$enství obecn*? Kdy$ bibli'tí badatelé tvrdí, $e Joná" nikdy neexistoval a $e
Moj$í" nenapsal Pentateuch, pak je nep-ímo zpochybn*na i pravdivost Koránu.
M/$e Korán obstát p-ed západním v*deck%m my"lením? Co Darwin a jeho
evolu'ní teorie, která zasadila rozhodující úder biblické zpráv* o 'lov*ku a o
stvo-ení? O Adamovi a Ev* mluví jak Bible, tak Korán. Mnoho k-es.an/ p-ijalo
v*decké v%sledky, podle toho modifikovalo svou víru a u$ netrvají na tom, $e jejich
bibli'tí rodi'e skute'n* existovali. Muslimy tento první krok teprve 'eká.
194
Ex-muslimové hovo!í
Pro' nelze islám reformovat
Ali Sina
Ali Sina je b%val% muslim a provozovatel internetového fóra Faith Freedom
International30, jeho$ cílem je pomáhat muslim,m vystoupit z islámu, a informovat
nemuslimy o nebezpe&ích islámu.
Dopis:
Vá$en% pane Sina,
jsem muslimka a $iji v USA. &tu n*které va"e 'lánky a v mnoha bodech
s vámi pln* souhlasím.
Stále se cítím jako muslimka, av"ak zárove+ mám na mnohé v*ci
vlastní názor. Myslím si, $e jediné, co nelze v islámu m*nit, je p*t pilí-/
islámu a "est pilí-/ víry. O v"em ostatním se musí za'ít diskutovat a
spousta z toho se musí zm*nit. Islám 'eká stejn% osud jako
anglikánskou církev, která se musela modernizovat. V*-ící ji neopustili,
jen ji p-izp/sobili moderní dob*. Nap-íklad p-edtím v ní nemohly $eny
vykonávat kn*$skou profesi, dnes mohou. Stejn* tak p-edtím existovalo
mnoho církevních dogmat, které pod-izovaly $enu mu$i, dnes v"ak $ije
mnoho feministek, které jsou zárove+ k-es.ankami a v*-í v Boha.
Podobn* se to stane i s islámem, tím jsem si jistá. Zde jsem shrnula
n*kolik bod/, které by se v islámu m*ly zm*nit:
1. Polygamie. Uznávám, $e polygamie je v islámu povolená. Ale
nap-íklad v Tunisku, jeho$ ústava je zalo$ená na islámském právu
"aría, je polygamie zakázaná jako zlo'in proti lidskosti. Jsem v"ak proti
tomu, aby právní systém jakéhokoliv státu by zalo$en na právu "aría.
!aría je p-e$itek a jsem si jistá, $e Alláh to chápe. Dnes se u$ ve Velké
Británii neupalují 'arod*jnice, p-esto to neznamená, $e by tam lidé
popírali Je$í"e Krista. Islám musí b%t pod-ízen sekulárním zákon/m.
2. Hid$áb - závoj. Není povinností muslimsk%ch $en nosit hid$áb. Já
osobn* závoj nenosím a nikdy jsem ho nenosila. Nenosí ho ani moje
dcera. Alláh chce od $en, ale stejn* tak i od mu$/, aby se chovali
zdr$enliv*. Já nap-íklad nenosím bikiny, proto$e by to bylo v rozporu s
mojí p-edstavou zdr$enlivého chování, ale moje dcera se ráda obléká do
sukní, t*sn%ch d$ín a tri'ek s krátk%m rukávem. Její zdr$enlivost a
30 http://www.faithfreedom.org/
195
Ex-muslimové hovo!í
cudnost to v"ak nijak neovliv+uje. To, $e tyto v*ci nosí, je"t*
neznamená, $e musí b%t hned prostitutkou. Pokud chcete nosit na hlav*
"átek a na tvá-i závoj, a pokud se tak cítíte pohodln*, tak prosím,
m/$ete si jich nosit, kolik chcete. Pokud si myslíte, $e se závojem se
budete chovat zdr$enliv*ji, prosím, noste ho. Povinné no"ení závoje je
v"ak u$ p-e$itkem. Myslím si, $e v dne"ní dob* by se takovéto praktiky
nem*li tolerovat. Pokud se bez závoje neumíte chovat cudn*, hid$áb
vám nepom/$e. Ani vás neochrání p-ed násilníky a chlipníky. Jsem toho
názoru, $e kdy$ se kdokoliv, ale nejpravd*podobn*ji vá" vlastní man$el,
rozhodne vás znásilnit, hid$áb mu v tom nezabrání.
3. Nev*-ící nep/jdu do nebe. Panny, které na v*-ící 'ekají v nebi. O
t*chto v*cech nemám co -íct, v$dy. kdo ví, jak to je. Jako 'lov*k
moderního sv*ta také v*-ím, $e ani sám Muhammad o posmrtném
$ivote nemohl nic v*d*t. Lidské bytosti takovéto v*ci nemohou pochopit
a proto si myslím, $e bychom se tím nem*li p-íli" zaobírat a rad"i se
soust-edit na ná" $ivot tady na zemi.
4. Zabíjení nev*-ících, pokud nep-ijmou islám. Tak to je 'ist% p-e$itek. V
moderním sv*t* tyto my"lenky nemají co hledat. Pat-í do sedmého
století, kdy vznikly, my v"ak díky Alláhovi $ijeme v dvacátém prvním
století!
5. Co je hlavní problém islámu? Problémem je, $e lidé berou toto
nábo$enství jako dané od Boha, a proto jsou p-esv*d'eni, $e ho nelze
kritizovat. My v"ak musíme p-ijat podobn% p-ístup, s jak%m se ke
svému nábo$enství postavili k-es.ané. P-íklad anglikánské církve je
velmi vhodn%.
6. Zabíjení odpadlík/ od víry. Toto je dal"í v*c, která je u$ zastaralá a v
dne"ní dob* ji nem/$eme tolerovat.
7. Mu$i se starají o ob$ivu, $eny o domácnost. Mu$i jsou hlavou rodiny.
Dal"í p-e$itek. Já osobn* nap-íklad vyd*lávám víc ne$ m/j arabsk%
man$el, kter% je typick%m peciválem. Podle m* by $eny m*ly mít
mo$nost v%b*ru. N*které preferují kariéru, n*které se rad"i vdají a
v*nují se rodin*. Já jsem se rozhodla tyto role zkombinovat. K-es.anství
se také dívá na $enu hlavn* jako na man$elku a matku, pochybuji v"ak,
$e britská královna Al$b*ta II., jako hlava anglikánské církve, je ideální
man$elkou a matkou. Nechci se u$ opakovat, ale mojí hlavní my"lenkou
je, $e islám se musí reformovat, modernizovat.
Mil% Ali, va"í práce si vá$ím. Obávám se v"ak, $e lidé jako vy, jinak
nádherní lidé, jsou schopni islám úpln* zni'it. Proto si myslím, $e pokud
196
Ex-muslimové hovo!í
se má toto nábo$enství zachovat, musí se reformovat. Modernizace je
mo$ná. To, co se d*je na Blízkém v%chod* je n*co odporného, a Západ se
musí sna$it pomoct t*mto oblastem a odstranit toto "ílenství. Jsem si
pln* v*domá, $e tam by m* za moje názory ukamenovali. A to je práv*
d/vod, pro' my, lidé $ijící na Západ*, máme povinnost s tím n*co ud*lat.
I kv/li nám sam%m. A také jsem vd*'ná, $e $ijeme v Americe a $e mám
mo$nost svobodn* vyjád-it sv/j názor. B/h $ehnej Americe. V*-ím v
Alláha a v*-ím na $ivot po smrti. Ale odmítám autority. S Bohem chci
komunikovat bez imám/ a mull/, které pova$uji za hrozbu pro lidstvo.
Napsala jsem svoje názory a doufám, $e mi odpovíte. V dob*, kdy $il ná"
prorok Muhammad, byly mo$ná v"echny jeho principy na míst*. Je to
tak i dnes? Vyhodnocujme, analyzujme, t-i(me. Vyberme si z nich ty,
které jsou vhodné pro na"i dobu. Nábo$enství bylo p-ece stvo-ené, aby
lidem p-iná"elo u$itek.
PS: Mil% Ali, pokud se ti bude zdát tento m/j e-mail vhodn% na
publikaci, ráda bych t* poprosila, aby jsi ho neza-azoval do sekce
„Názory muslim/“. S názory lidí, kte-í tam pí"í se neztoto$+uji. Bu( já
nejsem muslimka nebo oni nejsou muslimové.
V"echno dobré
Haifa, moderní muslimka.
Odpov*( Aliho Siny:
Milá Haifo,
d*kuji za v%sti$n% komentá-. S radostí ti oznamuji, $e jsi to TY, kdo není
muslimkou. P-ed mnoha roky jsem sám m*l p-esn* ty stejné názory jako te( ty.
Dokonce p-ed rokem 1979, tehdy v 'asech p-ed islámskou revolucí, byla drtivá
v*t"ina Íránc/ p-esn* jako ty. M*l jsem n*kolik p-íbuzn%ch, kte-í byli ajatolláhové,
ale byli umírn*ní, a jen jeden z m%ch p-íbuzn%ch byl fanatick%m muslimem. Moje
matka nikdy nenosila 'ádor, snad jen tehdy, kdy$ pot-ebovala sko'it do obchodu za
rohem, a necht*lo se jí kv/li tomu oblékat. Po revoluci se v"ak ze dne na den
v"echno zm*nilo. Z chlapc/ a d*v'at, kte-í je"t* p-ed nedávnem vymetali diskotéky
a tancovali rock’n‘roll, se najednou stali tvrdí islamisti, kte-í se pod Chomejního
vedením vyhrnuli do ulic a s ústy zp*n*n%mi nenávistí k-i'eli „Smrt Americe, smrt
Izraeli.“
Kdy$ se mohli zmodernizovat k-es.ané, pí"e", pro' by se nemohli i muslimové?
Odpov*( je jednoduchá: v Novém zákon* není tolik násilí a teroru jako v Koránu.
Nev*-ím, $e to, co je napsané v Bibli, je zalo$ené na faktech, naopak, jde v*t"inou o
197
Ex-muslimové hovo!í
m%ty a legendy. Av"ak bez ohledu na to, zda skute'n* existoval nebo ne, Je$í"
Kristus je v Bibli vykreslen% jako sv*tec, jako zt*lesn*né dobro. Pokud tedy nikomu
nevadí, $e musí v*-it pohádkám, k-es.anství ho m/$e p-ivést k tomu, aby se stal
dobr%m 'lov*kem. Samoz-ejm*, v"ude se najdou fanatici, odkaz Je$í"e Krista v"ak
nemá s fanatismem nic spole'ného. Sta'í si vzpomenout na p-íb*h s prostitutkou,
kterou cht*li Farizej"tí ukamenovat. Odpov*d*l jim: „Nech. ten, kdo je bez viny,
první hodí kamenem“. U'ení Krista d*lá lidi lep"ími, a to by m*lo b%t tím prav%m
ú'elem ka$dého nábo$enství.
Islám je v"ak úpln* odli"n%. Muhammad, autor islámu, byl skute'n%m
netvorem. Nebyl $ádnou mytologickou bytostí, o jeho reálné existenci existují
d/kazy, jeho skutky byly reáln* zaznamenané. P-ipisují se mu sice mnohé, 'asto
absurdní zázraky, av"ak kdy$ si v"echny ty nesmysly odmyslíme a analyzujeme
jeho skute'n% $ivot, objeví se p-ed námi obraz totálního psychopata. Muhammad v
$ádném p-ípad* nemohl b%t du"evn* v po-ádku. V celém jeho $ivot* nenajdeme ani
jeden jedin% pozitivní 'in, ani jedin% akt dobroty. V"echny projevy vlídnosti a
"t*drosti v jeho osob* byly jen prost-edkem manipulace a politiky.
Vezm*me si nap-íklad jeho "t*drost k obyvatel/m Mekky. Jednoho dne
Muhammadova armáda zaúto'ila na velk% kmen Hawazin/, p-i'em$ v*t"inu mu$/
z tohoto kmene pozabíjeli a zmocnili se jejich $en, d*tí i celého jejich majetku.
Sta-e"inové kmene potom p-i"li za Muhammadem a prosili ho o slitování. Aby m*li
v*t"í "anci na úsp*ch, vzali se sebou !himu, dceru jeho kojné Halimy, která ho p*t
rok/ kojila. !hima m*la Muhammadovi p-ipomenout v"echny ty roky jeho d*tství
mezi Hawaziny a jak vlídn* se k n*mu v"ichni v té dob* chovali, a tím obm*k'it
jeho srdce. Odpov*d*l jim, $e pokud konvertují na islám, m/$ou si vybrat, jestli
zachrání svoje $eny a d*ti, nebo sv/j majetek. No uznej, je to n*jaká volba?
Hawazinové si vybrali své p-íbuzné, a jejich majetek rozd*lil Muhammad mezi
bohaté a vlivné obyvatele Mekky. To se nelíbilo ostatním kmen/m, které se po jeho
boku zú'astnily v%pravy proti Hawazin/m, a za'aly se do$adovat svého podílu z
ko-isti. Aby se vyhnul hrozícím nepokoj/m ve vlastním tábo-e, spustil Muhammad
dojemné kázání, ve kterém jim mimo jiné pov*d*l: „Chci obm*k'it srdce Mekkánc/,
aby p-ijali islám“. T*m, kter%m se nedostalo nic z vojenské ko-isti, nabídl
svéráznou satisfakci: „Místo sv*tského bohatství tady máte Bo$ího proroka. Co má
pro vás v*t"í cenu? Bohatství tohoto sv*ta nebo zv*stovatel Alláh/v?“
Tento prohnan% mu$ byl odborníkem na podvody a manipulaci. Zni'il $ivoty
tisíc/ Hawazin/ a v"echen jejich majetek, v"echna jejich stáda a velbloudy dal
vlivn%m rodinám z Mekky, aby „obm*k'il jejich srdce pro islám“. V $ivot* tohoto
'lov*ka není jedin% p-íb*h, $e by n*co ud*lal z dobroty svého srdce. V"echno co
ud*lal, bylo naopak vypo'ítavé a manipulativní. Byl to psychopatick% narcis,
mnohem hor"í ne$ Hitler.
Rozdíl mezi k-es.anstvím a islámem, to je rozdíl mezi Je$í"em a
Muhammadem. Je to v"ak jako porovnávat den s nocí. Jak byl Je$í" symbolem
dobra, tak byl Muhammad zt*lesn*nou inkarnací v"eho odporného a zlého.
Ptá" se, zda se dá islám reformovat? Odpov*( je NE, nedá! Abychom mohli
islám reformovat, museli bychom se zbavit dvou v*cí, a to Muhammada a Koránu.
198
Ex-muslimové hovo!í
Velkou 'ást z této knihy bychom museli jednodu"e vy"krtnout. To v"ak nem/$eme
ud*lat, proto$e na to jednodu"e nemáme oprávn*ní.
Muhammad vyhlásil, $e své nábo$enství p-ivedl k dokonalosti. (Korán, 5:3)
Tak$e se nám nask%tá otázka: Jak m/$eme zlep"it n*co, co u$ je dokonalé? Korán
nem/$e" zm*nit. Nem/$e" ho reformovat. V"e, co m/$e" ud*lat, je sna$it se ho
reinterpretovat a tvá-it se p-itom, $e ver"e jako „zabíjejte nev*-ící, kdekoliv je
najdete,“ mají ve skute'nosti úpln* jin% v%znam.
Také m/$e" namítat, $e tyto 'ásti Koránu jsou zastaralé a u$ se do dne"ní doby
nehodí. Problémem v"ak z/stává ur'it, kdo je tím oprávn*n%m 'lov*kem, aby ur'il,
které 'asti Koránu jsou zastaralé, a které se naopak do na"í doby hodí. Kdo má
takovou autoritu, aby mohl u'init takovéto rozhodnutí? Kdy$ se bude" dr$et svého
sv*domí a poví" si, $e ty ver"e, které hlásají vra$d*ní jsou p-e$itkem, n*kdo jin%,
nap-íklad ajatolláh Chomejní m/$e namítat a -íct: „Pro' vy, mullové, následujete
jen ver"e o modlitbách a p/stech? Pro' 'tete jen ver"e o milosrdenství a ne ver"e o
zabíjení? Korán na-izuje: zabíjej, zajímej! Pro' se dr$íte jen t*ch 'ástí Koránu,
které hovo-í o milosrdenství? Milosrdenství je proti Bohu!“
Kdo má právo rozsoudit vás a -íct, $e ty má" pravdu a on ne? Nakonec, pokud si
i tak musí" sama vybrat, která u'ení jsou dobrá a které ne, na' pak pot-ebuje"
vyznávat jakékoliv nábo$enství? Kdy$ umí" sama ur'it, co je dobré a co je zlé,
nepot-ebuje" nikoho, aby t* vedl za ru'i'ku. Jsi dost zralá na to, aby jsi na"la svou
vlastní cestu, objevila sv/j vlastní vnit-ní kompas. Co ti v tom p-ípad* brání
podívat se i na ostatní nábo$enství a filozofické sm*ry a vybrat si i z nich jen to
dobré? Tak to d*lají lidé, jejich$ mysl je svobodná. Nepot-ebuje" $ádné nábo$enství.
Jsi sama sobe pr/vodcem i prorokem.
Turistická p-íru'ka, která nám n*kdy pomáhá a n*kdy nás zase plete, je "patná
turistická p-íru'ka. Kdy$ se zeptá" cizince na cestu a on uká$e na v"echny mo$né
sv*tové strany, m/$e" tomu 'lov*ku d/v*-ovat? Má jeho pomoc jakoukoliv
hodnotu? Samoz-ejm*, jeden ze sm*r/, na kter% ukazuje, je ur'it* ten správn%. Ale
kdy$ se i tak musí" dr$et svého vlastního rozumu, abys zjistila, kter% to je, jak% má
v/bec v%znam ptát se takového ned/v*ryhodného 'lov*ka? A co ti ostatní, kte-í
nem*li tolik d/vtipu jako ty a nechali se svést na nesprávnou cestu?
P-esn* tak funguje Korán a v"echny ostatní nábo$enské knihy. Nau'í t* mnoho
dobrého, ale sou'asn* s tím i mnoho zlého. Pot-ebujeme v/bec tato nábo$enství? U$
nám dál nepomáhají. V"echno, co nabízejí, je vágní slib n*jaké odm*ny po smrti,
co$ m/$e pomoct akorát tak t*m nejv*t"ím ubo$ák/m. Jak máme uv*-it takovému
slibu, kdy$ v"echno ostatní, co tato nábo$enství hlásají, se ukázalo jako
nepravdivé?
,íká", $e k-es.ané si p-esto dokázali vybrat z Bible jen ty dobré v*ci. Ano,
v*t"ina z nich to dokázala, ale ur'it* ne v"ichni. Stále se najde mnoho fanatick%ch
a hn*viv%ch k-es.an/, kte-í jsou p-esv*d'eni, $e do nebe se dá dostat jen skrze
Je$í"e Krista. Jejich po'et je na"t*stí dost nízk%, ale jasn* nám to ukazuje, $e
k-es.anství není zdaleka $ádnou zaru'enou cestou do Krajiny Osvícení.
Islám v"ak v $ádném p-ípad* reformovat nelze. Abys ho mohla zreformovat,
pot-ebovala bys na to n*koho se stejnou nebo v*t"í pravomocí ne$ Muhammad. To
199
Ex-muslimové hovo!í
je v"ak nemo$né, proto$e Muhammad prohlásil, $e on je tím posledním prorokem.
Shodou okolností jsem práv* dnes dostal e-mail od jednoho z 'tená-/, otce
Leviho, a ten navrhl, $e „zastavit expanzi islámského fa"ismu lze jen tím, $e
budeme podporovat sektu Ahmadovc/.“ Uvádím citát z jeho dopisu:
„Ahmadismus m/$e byt klí'em k vy-e"ení problému islamismu na
základ* dvou hlavních faktor/. Za prvé Ahmadové na rozdíl od b*$n%ch
muslim/ uznávají, $e Korán lze m*nit. Za druhé Ahmadové oficiáln*
odsuzují militantní d$ihád. D$ihád v/'i kafír/m (nev*-ícím) odsoudil
toti$ u$ zakladatel sekty, Mirza Ghulam Ahmad (1835-1908) a vyhlásil
ho za harám (h-ích). Hlavní proud islámu nelze reformovat, nav$dy
z/stane barbarskou ideologií, kterou byl u$ na za'átku. Ahmadistick%
islám v"ak reformovat lze! Tento rozdíl je nenápadn%, p-itom v"ak
zásadní. Pokud civilizované národy investují do podpory ahmadismu,
m/$e to zachránit sv*t! Jeliko$ muslimové ur'it* nebudou konvertovat
na víru, která by se v%razn* odli"ovala od té, na kterou si zvykli, je
pot-eba, aby v islámském sv*te získala dominanci práv* sekta
Ahmadovc/.“
Já k tomu dodávám, $e podobn% p-ístup jako sekta Ahmadovc/ má nap-íklad i
islámská sekta Bahá‘í, i kdy$ Bahá‘íové se pova$ují za více univerzální
nábo$enství. Jejich u'ení se zdají b%t dosti moderní, prosazují nap-íklad rovnost
mezi mu$em a $enou.
Av"ak problém s Ahmadovci, Bahá’í i v"emi ostatními odno$emi islámu je ten…
$e jsou odno$emi islámu. I kdy$ se jejich stoupenci distancují od násilí, které je
obsa$ené v Koránu, dokonce v p-ípad* Bahá’í úpln* odmítají Korán a mají svoje
vlastní svaté knihy, kde po násilí nenajdete ani stopy, tato nábo$enství mají stále
své ko-eny v islámu a uznávají Muhammada jako proroka Bo$ího.
Bez solidních základ/ nem/$ete postavit p-íli" vysok% d/m. Základem t*chto
nábo$enství je islám a islám je podvod. Muhammad nebyl $ádn% prorok $ádného
boha. Je$í"i Kristu se p-ipisuje v%rok: „Jen pravda nás osvobodí.“ A. u$ tyto slova
-ekl on nebo kdokoliv jin%, ten 'lov*k velmi dob-e rozum*l princip/m, které stojí za
ka$d%m zrozením. V*-ím, $e toto je ta nejvy""í moudrost. JEN PRAVDA NÁS
OSVOBODÍ.
A proto problémem ahmadismu i bahá’í je, $e jsou zalo$ené na l$i. Kdy$ se
vyznava'/ bahá’í za'nete ptát na islám, budou se vyh%bat diskuzi. Jejich p-ístup se
dá charakterizovat jako „sejde z o'í, sejde z mysli.“ V"echno spojené s islámem
cht*jí vid*t jen v pozitivním sv*tle a odmítají se konfrontovat s jeho temn%mi
stránkami. Namísto toho se budou k-e'ovit* dr$et u'ení své mistra Bahá’u’lláha,
zakladatele sekty (1817-1892). Rad*j budou nav*ky strkat hlavy do písku, ne$ aby
uznali, $e Muhammad nebyl $ádn%m prorokem. Naru"ilo by to jejich základní víru,
$e pravda se postupn* odhaluje. Tato víra v"ak není podlo$ená ni'ím, je to 'ir%
v%mysl.
200
Ex-muslimové hovo!í
Bahá‘í m*li své mu'edníky. Sekta byla a je pronásledovaná, mnoho z jejích
stoupenc/ bylo mu'en%ch, a brutáln* zavra$d*n%ch, proto$e se odmítali z-íct svojí
víry. Bylo by teda pro n* p-íli" bolestivé se te( náhle probudit a zjistit, $e i oni se
stali ob*tí l$í. Obávám se, $e Ahmadovci a Bahá’í sa nacházejí ve smutné a
nezávid*níhodné situaci. Jsou hlavním ter'em pronásledování ze strany islámu,
zárove+ je v"ak jejich osud s islámem p-ímo spjat%. Kdy$ islám zvít*zí, jsou
ztracení – 'eká je pronásledování a likvidace. Kdy$ vyjde najevo, $e islám byl
zalo$en% na fale"n%ch doktrínách a islám prohraje, prohrají také. Tato nábo$enství
zkrátka nem/$ou vyhrát, nemají $ádnu budoucnost. To, co d*lají, je házením
hrachu na st*nu, hází ho v"ak z celé síly a s t*mi nejvzne"en*j"ími úmysly.
Tak jako ty, i oni tvrdí, $e Muhammad pat-il do jiné doby. Je to v"ak morální
relativismus. V jaké dob* bylo v po-ádku, kdy$ n*kdo bezd/vodn* úto'il na nevinné
neozbrojené civilisty, zabíjel je a znásil+oval a zotro'oval jejich $eny a d*ti? V 'ase
kdy $il Muhammad, i p-ed ním, $ilo mnoho spravedliv%ch a dobr%ch vládc/.
Nap-íklad Cyrus, král Persie, byl znám% tím, $e u$ 1 100 rok/ p-ed Muhammadem
sepsal první deklaraci lidsk%ch práv. &lov*k jako druh se od té doby mnoho
nezm*nil. Ve v"ech dobách $ili lidé dob-í i zlí. V na"ich 'asech také $ili monstra,
dokonce n*kte-í tyrani jsou stále je"t* u moci. O' jsou dne"ní mullové v Íránu lep"í
ne$ krvela'ní vládcové minulosti?
Ukrutnosti, kter%mi se Muhammad proslavil, p-ed'ili cokoliv, co lidé mohli
p-edtím za$ít. Jeho následovníci, "okovaní jeho bezohledností a absolutní
nep-ítomností sv*domí, si museli myslet, $e ho musí ochra+ovat n*jaká tajemná a
nadp-irozená sila. Nedokázali zkrátka pochopit, jak m/$e lidská bytost napáchat
tolik zv*rstev a zavra$dit tolik lidí a sou'asn* velebit Boha. B*$ní kriminálnici
toti$ nemají ústa plné Boha. &asto se v nich probudí v%'itky sv*domí a p-em/$ou je
pocity viny a lítosti. Není to tak jedin* v p-ípad* psychopat/. Psychopati v%'itky
sv*domí neznají. Myslí si, $e jsou oprávn*ni zabíjet a $e p-i tom dokonce konají bo$í
v/li. Pro ilustraci si p-e't*me, co v minulém století napsal Adolf Hitler:
„Ode dne"ka v*-ím, $e co 'iním, 'iním v souladu s v/lí V"emohoucího
Stvo-itele: kdy$ se bráním proti $id/m, bojuji a pracuji pro Pána“.
Muhammadovi se poda-ilo ve sv%ch následovnících vych%lit p-irozenou
rovnováhu mezi dobrem a zlem. Ka$d% 'lov*k má vnit-ní váhu, která mu ukazuje,
co je dobré a co zlé. V p-ípad* sv%ch stoupenc/ v"ak na ni Muhammad nalo$il tolik
zla, $e ji úpln* pokazil. Ru'i'ka se zasekla na nule. Muslimové u$ dál nedokázali
odli"it, co je dobré, a co zlé. Proto$e je t*$ké uv*-it, $e jeden 'lov*k m/$e b%t sám
od sebe takov% bezcitn%, p-esv*d'ili sami sebe, $e tento mu$ musí byt ur'it* ve
spojení s Bohem. Aby se v"ak nepozastavovali nad tím, jak m/$e b%t B/h tak
ukrutn%, pov*d*l jim, $e 'lov*ku nep-íslu"í, aby soudil Boha. Toto absurdní
vysv*tlení t*mto jednoduch%m lidem sta'ilo. Muselo sta'it, nebo. mnozí z nich
v*-ili, proto$e CHT)LI v*-it. Jedin%m zdrojem jejich ob$ivy byl toti$ práv*
Muhammad a jeho loupe$né nájezdy.
201
Ex-muslimové hovo!í
M*sto D$athrib (Medína) bylo v té dob* úpln* na dn*. Jeho p/vodní obyvatelé,
$idov"tí -emeslníci, obchodníci a farmá-i, tedy ti, kte-í kdysi -ídili m*sto a starali
se o jeho chod, v tom 'ase byli u$ bu( úpln* vyvra$d*ni nebo je vyhnali. Arabové,
kte-í p-edtím pracovali pro tyto #idy, najednou nem*li práci a celá jejich existence
závisela na tom, co se poda-í Muhammadovi uko-istit. Nechali se tedy uná"et
proudem, nechali se oklamat. Co je uji".ovalo ve ví-e, byl také fanatismus jejich
spoluv*-ících. Ka$d% ze stoupenc/ nového kultu posiloval ve ví-e ostatní, a$ vznikla
davová psychóza, která trvá dodnes. „Jak by se asi v"ichni ti lidé mohli m%lit?“
povzbuzovali se navzájem.
To stejné zd/vodn*ní racionality své víry pou$ívají muslimové i dnes, kdy$
cht*jí za ka$dou cenu udr$et své nábo$enství p-i $ivot*. P-esn* toto se d*je v
uzav-en%ch sektách. &lenové sekty ztrácejí svou individuální identitu a své
racionální my"lení ob*tují skupin*. Stávají se 'ástí skupiny a odrazem v/dce své
sekty. Sektá-sky charakter islámu se za posledních 1 400 rok/ nijak nezm*nil. I
dnes, kdy$ se rozhodnete vstoupit, p-ivítají vás srde'n* a radostn*, kdy$ se ale
rozhodnete odejít, budou vás pronásledovat, dokud vás nezabijí.
Tvrdí", $e v t*ch 'asech bylo násilí pova$ováno za normu. I kdyby to byla
pravda, co$ není, musíme si polo$it otázku: Bylo to, co d*lal Muhammad, jen
opakováním zlo'in/ lidí p-ed ním anebo to byl on, kdo zavedl nové normy zla?
Nejd/le$it*j"í otázkou, kterou je te( t-eba polo$it, je: Pro'? Pro' bychom m*li
zachovávat islám a vá$it si tohoto barbara? M/$eme snad ud*lat to stejné s
nacismem? M/$eme reformovat nacismus, p-edstírat, $e Hitler byl jen nevinnou
ob*tí své doby, m/$eme si vybrat jen ty dobré 'asti knihy Mein Kampf? Co v"echno
si jen musíme namlouvat… a k 'emu vlastn*?
Jediné co musíme pochopit je, $e Muhammad, podobn* jako Hitler, Mao, Stalin,
Attila, &ingischán, Saddám Hussain, Pol Pot, Jim Jones, David Koresh, Charles
Manson 'i milióny dal"ích a dal"ích kreatur byli v"echno psychopati'tí narcisové.
Tito „velcí mu$i“ nebyli du"evn* v po-ádku. Byli du"evn* velmi nemocní.
Dr. Sam Vaknin, psycholog a expert na narcismus, napsal:
„Narcismus je naka$liv%. Narcis si vytvo-í sv/j vlastní sv*t, vlastní
bublinov% vesmír. V jeho bublin* platí jeho vlastní pravidla, která se
'asto neshodují s pravidly venkovního sv*ta. Narcis pomocí komplexní
obrann%ch mechanism/ jako je nap-íklad projek'ní identifikace, nutí
své okolí – man$elku, známé, p-átele, kolegy – aby hráli roli, kterou jim
p-isoudil „B/h,“ tedy ná" narcis.
Narcis odm*+uje poslu"nost a krut* trestá jakékoliv nedodr$ování
vlastních pravidel. Jin%mi slovy, narcis p-etvá-í lidi okolo sebe. Pou$ívá
p-itom zastra"ování, pozitivní a negativní zp*tnou vazbu, v"eobecné
t%rání, skryté, nebo i kontrolující t%rání a ve-ejné, klasické t%raní. Pod
tímto tlakem za'ínají ob*ti narcis/ postupn* p-ijímat jeho zp/sob
my"lení a jeho zp/sob $ivota. Narcise m/$e" opustit, ale narcis nikdy
neopustí tebe. Skr%vá se v tob*, hluboko v tv%ch traumatizujících
202
Ex-muslimové hovo!í
vzpomínkách, 'íhá a 'eká na p-íle$itost, aby se projevil. Zm*nil t*
nav$dy. Ukradl ti t*lo, podobn* jako mimozem".ané v sci-fi filmech.“
Milá Haifo, umma se nejen m%lí, ale je i posti$ená. Psychopat Muhammad se
odrá$í v ka$dém z jeho následovník/. Máme tu co d*lat s cel%m spole'enstvem
psychopat/, s miliardou narcis/, s miliardou "ílenc/! V"ichni muslimové se
skr%vají v psychotickém „bublinovém vesmíru,“ kter% pro n* stvo-il Muhammad .
V"ichni hrajeme role, které nám tento du"evn* chor% 'lov*k naordinoval. V"ichni
následujeme jeho pravidla. Rituální modlitby a pilí-e víry, o kter%ch pí"e", jsou jen
pravidla psychopata, které si vymyslel, aby nás udr$el pod kontrolou. Má nás
v"echny v moci, stra"í nás sv%m Alláhem, vyu$ívá ná" strach a hrozí nám trestem
absurdního pekelného ohn*, a na druhé stran* vyu$ívá na"i sexualitu, aby nás
nalákal na sv/j vymy"len% ráj pln% smyslov%ch a orgastick%ch rozko"í.
Strach a chlípnost, to jsou nástroje narcis/. V"ichni jsme p-ijali Muhammad/v
narcistick% zp/sob my"lení a jeho modus operandi. Kdy$ si p-e'te" „Komentá-e
muslim/“ na této stránce, uvidí", $e jedinou motivací t*chto uboh%ch du"í je
STRACH. Nedoká$í p-em%"let, nedoká$í pou$ívat rozum, svoji racionalitu u$
ztratili. Jejich mozek je paralyzovan% strachem, kter% jim ten chor% 'lov*k tak
mistrovsky zasadil do myslí.
Kdy$ to shrnu, na tvoji jednu otázku mám dv* odpov*di. První odpov*( je: NE,
islám nelze reformovat. Druhá odpov*( je, $e k tomu není ani $ádn% d/vod. Jak%
má v%znam reformovat zvrácen% kult, kter% zalo$il psychopat a udr$ovat tak
na$ivu jeho památku?
Te( je"t* n*kolik slov k návrhu otce Leviho, kter% si myslí, $e bychom m*li
„podporovat sektu Ahmadovc/, abychom tak zastavili expanzi islámského
fa"ismu.“ Podle mého názoru konvertovat b*$né muslimy na ahmadovské muslimy
je je"t* náro'n*j"í, ne$ ud*lat z nich ateisty. To, co navrhuje otec Levi, je bojovat
proti jedné l$i dal"í l$í. Já vám v"ak dávím své slovo, $e pravda je siln*j"í ne$
v"echny l$i dohromady.
Sekty Ahmadovc/ a Bahá’í existují p-ibli$n* p/ldruhého století. Jejich u'ení
jsou mnohem lep"í ne$ u'ení islámu. Jsou logi't*j"í, pokrokov*j"í a humánn*j"í.
Nemají v"ak dohromady víc ne$ n*kolik milión/ následovník/. Na druhé stran*,
na"e „hnutí“ ex-muslim/ se rozr/stá závratnou rychlostí. U$ te( jsou nás po celém
sv*t* milióny. Nemáme $ádného v/dce, $ádnou organiza'ní strukturu, jsme hnutím
bez funkcioná-/. V pr/b*hu n*kolika let jsme se rozrostli víc, ne$ ob* zmi+ovaná
nábo$enství dohromady. Pokud chce" v*d*t, které je nejrychleji rostoucí
nábo$enství na sv*te (jestli se dá ateismus pova$ovat za druh nábo$enství), jsme to
my! Jak to $e jsme tak úsp*"ní? Proto$e -íkáme pravdu. Je to pravda, která nás
osvobozuje.
Islám nelze reformovat. Ale lze ho zni'it. Reformování islámu znamená
p-idávat k l$ím jen dal"í l$i. Jak dlouho vydr$í stát tento velk% chrám l$í?
Jsou staré budovy, které jsou skute'n%mi poklady. Pot-ebují jen citlivou
rekonstrukci a lze jim vrátit jejich b%val% lesk. Tyto domy jsou dob-e navr$ené,
dob-e postavené a mají pevné základy. Peníze vynalo$ené na jejich obnovu jsou
203
Ex-muslimové hovo!í
dobrou investicí. Jsou v"ak i domy, které nelze zachránit. Jejich struktury jsou
prohnilé, konstrukce nestabilní, design zanedban% a jejich základy chabé. Takové
domy jsou nebezpe'né a je t-eba je zbourat. Nezále$í p-i tom, kolik krásn%ch
vzpomínek se ti k nim vá$e, kolik nádhern%ch chvil jsi v nich za$ila. Nejen$e
nem/$e" ud*lat nic, aby je zachránila, ale ani to nemá v%znam. Je jednodu""í tyto
nepou$itelné budovy srovnat se zemí a na jejich míst* postavit domy nové, se
solidními základy, podle dobrého návrhu a z dobrého materiálu, a potom se o n*
starat, aby vydr$eli.
Podobn* existují i nábo$enství, která lze reformovat. Jejich „obyvatelé“ v nich
m/$ou najít mnoho hodnotného a pokud je trochu upraví, m/$ou z nich b%t dobrá
nábo$enství. V*-ím, $e k-es.anství m/$e b%t takov%m nábo$enstvím. Podobn*
zoroastrismus, buddhismus, hinduismus, sikhismus a dokonce i judaismus lze
reformovat, modernizovat a vylep"it tak, aby se jejich stoupenci mohli cítit moráln*
pozdvihnutí a inspirovaní. Není to v"ak p-ípad islámu. Islám stojí na pokraji
zhroucení a ohro$uje nejen své obyvatele, ale p-edstavuje nebezpe'í i pro v"echny
ostatní. Tento d/m lze opravit a ani nem/$e" na jeho st-e"e postavit nové poschodí.
D/m jménem islám musí b%t zni'en%, musí b%t srovnan% se zemí. Na"í úlohou je
v'as varovat jeho obyvatele a dostat je co nejd-ív ven. Musíme je zachránit, kolik
jen p/jde, a potom zdemolovat ten d/m d-ív, ne$ bude moci zni'it $ivoty dal"ím
lidem.
Nikdy v historii nestálo lidstvo p-ed katastrofáln*j"í v%zvou. Nacházíme se v
nejkriti't*j"ím bod* v%voje na"eho druhu. Pro'? Proto$e víc ne$ miliarda lidsk%ch
jedinc/ je posedlá duchem psychopata! Stali se z nich zombie bez vlastní v/le!
P-i"li o svoji du"i, p-i"li o schopnost p-em%"let. Následují pravidla psychopata a
nepoleví, dokud nezni'í cel% sv*t.
Haifo, nedovol, aby se to stalo. Opus. toho psychopata a pomo$ v tom i ostatním.
204
Jak porazit islám
Jak porazit islám
Ali Sina
V jednom svém 'lánku jsem napsal:
Slibuji, $e pokud budeme v této kampani diskreditace islámu a
odborník/ na islám pokra'ovat, islám bude pora$en za mén* ne$
'tvrtstoletí. Islám padne, stejn* jako padl komunismus. Poznamenejte
si tato slova, i kdy$ si myslíte, $e jsem úpln% cvok. Pokud budeme
pracovat v"ichni spole'n*, obzvlá"t* exmuslimové, doká$eme se islámu
zbavit d-íve, ne$ si doká$e kdokoliv p-edstavit. Írán je ji$ antiislámsk%.
Více ne$ polovina Íránc/ se ji$ neozna'uje za muslimy.
Ni'íme islám od jeho základ/. Zdá se, $e konstrukce je nedot'ená.
Nenechte se ale oklamat zjevem. Tato vysoká v*$ l$í spadne naráz.
Jeden p-ítel byl k mé jistot* skeptick%, a napsal:
Drah% Sino, je mi líto, $e utrácím vá" drahocenn% 'as. Nedávno m* ale
za'ala ni'it jedna my"lenka. ,íkáte, $e touto kampaní m/$eme islám
zni'it za n*kolik desetiletí.
Jste si tím ale tak jist%? Nezmarné nábo$enství, které má 1400 let,
m/$e b%t zni'eno za n*kolik desetiletí, jak by to bylo mo$né? Mluvíte o
exponenciálních -adách. To je v po-ádku, ale ne v"e, a p-edev"ím ne
nábo$enská hloupost, se -ídí matematikou.
&etl jsem v"echny va"e 'lánky, znovu a znovu. Siln* v*-ím, $e nejste ten
druh velkohubého 'lov*ka, kter% p-ehání jenom proto, aby z/stal na
v%sluní. Strávil jsem s Faith Freedom International asi deset m*síc/,
poslal jsem “dopis lidstvu” více ne$ 4000 lidem (a toto 'íslo ka$d%m
dnem roste), a p-ihlásil jsem se do r/zn%ch diskusních fór, do kter%m
jsem ho poslal, nyní ale pochybuji. Jak m/$ete tohoto cíle dosáhnout?
Jak by to bylo mo$né, -ekn*te mi?
,íkáte, “kdy$ budeme v"ichni pracovat spole'n*”, pokud ale musíte
pou$ít slovo “kdy$”, jak m/$ete slibovat. Jak si m/$ete b%t tak jist%?
Pane Sino, v rámci svého zam*stnání jsem b*hem svého $ivota p-i"el do
styku s mnoho r/zn%mi druhy osob r/zn%ch národností (a mentalit).
205
Jak porazit islám
Doká$u 'lov*ka odhadnout, kdy$ s ním mluvím (a 'tu to, co napsal).
Jsem si jist%, $e máte velkou d/v*ru v to, $e budete schopen islám
zni'it. Jaké je ale to “tajemství”, které nám ne-íkáte, a ze kterého va"e
jistota vypl%vá.
M/$ete prosím v*novat trochu 'asu odpov*di na tuto otázku, a$ budete
mít 'as? Po'kám si, to není problém, ale prosím, vyjasn*te mé
pochybnosti.
antiterrorism
Zde je moje odpov*(:
Drah% Antiterrorism:
Dovolte mi nejprve vyjasnit jedno nedorozum*ní. Netvrdil jsem, $e “já” vym%tím
islám. Nejsem megaloman s grandiózními p-edstavami. Jsem oby'ejn% skromn%
chlapík. Sta'í, kdy$ se zeptáte mojí ko'ky. To malé stvo-ení, které $ije se mnou a
zná m*, mi nev*nuje $ádnou pozornost. Ve skute'nosti se ke m* chová jako ke
svému sluhovi. Pokud se ke m* takto chová ko'ka, ur'it* si doká$ete p-edstavit,
jak musím b%t bezv%znamn%.
,ekl jsem, $e MY, jako lidstvo, m/$eme zni'it islám, pokud budeme pracovat
spole'n*, a tím jsem si jist%. Odkud tato jistota pochází? Jsem si jist% proto, $e
islám znám. Islám není ni'ím jin%m ne$ blufem a pompézností. Je star% 1400 let a
má 1,2 miliardy stoupenc/. P-esto je zalo$en na l$ích. Je jako vysok% mrakodrap,
kter% stojí na pohybliv%ch píscích. Dokud tyto písky z/stávají na míst*, budova
stojí. Jakmile se ale písky pohnou, nebo je odstraníte, celá budova se z-ítí dol/.
Islám je le$. Jeho b/h je le$ a jeho prorok byl lhá-. Nebyl to jen oby'ejn% lhá-,
ale také velmi "patn% 'lov*k. Kdy$ zbavíte k-es.anství v"ech pohádek a pov*r, a
odd*líte ho od 'in/ církve, uvidíte, $e obsahuje dobrá u'ení. Je$í"ova u'ení nejsou
zlá. Jakmile odd*líte fakta od fikce, zjistíte, $e esencí k-es.anství je láska, a to je
krásné.
Co z/stane z islámu, kdy$ odd*líte fakta od fikce? Kdy$ odstraníte sm*"ná
tvrzení o rozd*lení m*síce a p-íb*h o tom, jak Mohamed vy"plhal do sedmého nebe,
aby mohl smlouvat s Alláhem o po'tu modliteb, které musí muslimové b*hem dne
od-íkat, zjistíte, $e islám není ni'ím, krom* nenávisti, násilí a teroru.
Psychopatick% narcista nerozumí lásce. Rozumí strachu. Islám je zalo$en na
strachu.
Kdy$ potom srovnáte $ivot Mohameda s $ivotem Je$í"e, uvidíte, $e jsou
nesrovnatelné. První byl vzorem dobroty, zatímco druh% byl zt*lesn*ním zla.
Nesrovnáváme zde jablka s pomeran'i; mluvíme o protipólech.
Nechte m* pou$ít p-irovnání. P-edstavte si k-es.anství jako krásnou sexy $enu
zabalenou do hadr/. &ím více jí svlékáte, tím lépe vypadá. Kdy$ je zcela nahá, je
206
Jak porazit islám
tak p-ita$livá, $e se do ní zamilujete. Nyní si p-edstavte islám jako starou
'arod*jnici, o"klivou a nechutnou, oble'enou ale do krásn%ch "at/ a se sv/dnou
maskou. &ím více jí svlékáte, tím d*siv*ji vypadá. Kdy$ si sundá masku, chcete
utéct pry'.
S ohledem na to v"e je jasné, pro' by bylo chybou srovnávat islám s
k-es.anstvím. To, $e k-es.anství dokázalo p-e$ít kritiku, je"t* neznamená, $e jí
doká$e p-e$ít i islám.
V k-es.anství je dobro, které stojí za zachování. Dokonce i jako ateista a
racionalista mohu dát stranou pov*ry obklopující k-es.anství a ocenit jeho krásu a
duchovní u'ení. &asto cituji Kristova u'ení, ne kv/li jejich “autorit*”, ale proto, $e
jsou to dobrá u'ení. “Miluj svého souseda”, “odpou"t*j, aby ti bylo odpu"t*no”, “a.
první hodí kamenem, kdo je bez viny”, “pouze pravda t* osvobodí”, a mnoho dal"ích.
Jsou to dobrá u'ení. Lidstvo z nich m/$e mít prosp*ch. Pokud si tato u'ení vezme k
srdci, sv*t se stane lep"ím místem. Vezm*te si tato slova: “Bylo vám -e'eno
neh-e"te, já vám -íkám, nep-em%"lejte o h-íchu, nebo. tím pácháte h-ích ve va"í
mysli”. To je esence dobra. V"echno zlo za'íná nejprve my"lenkou. Pokud doká$eme
zastavit zlé my"lenky d-íve, ne$ se objeví, ve sv*t* nebude $ádné zlo. V islámu není
nic, co by se s tím dalo srovnat.
V*t"ina nábo$enství, jako hinduismus, buddhismus, judaismus, síkhismus,
zoroastránství, bahaismus atd. jsou sm*sí dobrého a "patného. M/$ete je p-irovnat
k rud*. Mnoho ne'istot, ale uprost-ed t*chto ne'istot jsou drahokamy a vzácné
kovy.
V islámu není nic dobrého. Islám je ryzí zlo, které je udr$ováno strachem. Nejen
$e jsou u'ení islámu zlá, Mohamed byl monstrum. O zakladatelích ostatních
nábo$enství to -íct nelze. Mohamed byl hor"í ne$ zakladatelé v*t"iny kult/. Lze ho
srovnávat s Shoko Asaharou a Charlesem Mansonem. Jak tedy vidíte, mezi
islámem a ostatními nábo$enstvími existuje zásadní rozdíl.
Nábo$enství se zbavit nem/$eme. B*$ní lidé pot-ebují v n*co v*-it. Pot-ebují
uji"t*ní, $e tímto sv*tem to v"echno nekon'í, a $e se op*t setkají se sv%mi
milovan%mi. My"lenka na zmizení v nicot* není p-íjemná. Minul% rok byly
objeveny poz/statky 'lov*ka staré 10 000 let. Vedle n*j byla poh-bena jeho ko'ka.
To ukazuje nejen to, $e tato malá chlupaté stvo-ení byla na"imi spole'níky po
dlouhou dobu, ale také to odhaluje, $e my lidé v*-íme v posmrtn% $ivot od doby, kdy
jsme se stali lidmi schopn%mi myslet a konceptualizovat. Ten 'lov*k musel na-ídit,
aby jeho ubohou ko'ku poh-bili s ním, aby se v p-í"tím sv*t* necítil osam*le.
V*-ím, $e nábo$enství zde z/stanou po staletí nebo tisíciletí. Mo$ná projdou
n*jak%mi zm*nami a 'asem se adaptují. Islám je ale odli"n%. Islám není
nábo$enství, ale politické hnutí v nábo$enském rou"e. Islám slibuje posmrtn% $ivot,
aby povzbudil své polo"ílené stoupence k vedení válek, zabíjení a k radostnému
umírání, a prosazuje megalomanské ambice psychopatick%ch rozm*r/. Je snadné
ho porazit. V"echno, co musíme d*lat, je -íkat pravdu. V"echno, co musíme d*lat, je
odhalovat jeho základy, odstra+ovat ty písky, které le$í pod ním, a on nakonec
padne sám. K-es.anství a ostatní nábo$enství jsou zako-en*ná v n*'em dobrém.
Základy t*chto nábo$enství jsou pevné. Islám ale $ádné základy nemá. Je zalo$en
207
Jak porazit islám
na ryzích l$ích a nefal"ovaném zlu.
Muslimové v*dí, $e islám padne, pokud bude odhalen. Podv*dom* v*dí, $e islám
je le$, kterou nelze logicky obhájit. To je d/vod, pro zpanika-í, kdy$ islám
kritizujete. M/$ete kritizovat ostatní nábo$enství, a v"e, 'eho tím dosáhnete, je, $e
zni'íte jejich p-edsudky a bludy. Základy t*chto nábo$enství z/stanou nedot'eny.
Ve skute'nosti t*mto nábo$enstvím kritika velmi prosp*la, a díky ní byla p-inucena
vzdát se v*t"iny sv%ch absurdních prvk/. P-izp/sobila se m*nícímu se sv*tu. Zlo
praxe sati v hinduismu, kamenování v judaismu a inkvizice v k-es.anství jsou v*cí
minulosti.
Islám ale kritizovat nem/$ete. Pokud se dotknete písk/, na kterém stojí, celá
budova spadne. Muslimové to v*dí. V*dí, $e islám nedoká$e kritiku ustát, a $e je
velmi k-ehk%. To je d/vod, pro' ho tak obhajují. To je d/vod, pro' mezi nimi
vypukne hysterie, kdy$ se objeví n*kolik kreseb Mohameda. To je d/vod, pro'
zavra$dili Theo van Gogha a vyhro$ují smrtí ka$dému, kdo odstra+uje tyto písky
l$í, na kter%ch islám stojí.
Ostatní nábo$enství jsou tvárná. Jsou jako $ivé stromy. M/$ete je proklestit a
tvarovat je, a ony se stávají lep"ími. Islám je mrtv%. Je jako zkamen*lina. Nem/$e
se zm*nit. Kdy$ se ho dotknete, rozpadne se. Z islámu nem/$ete odstranit jedinou
v*c, ani$ byste ho zcela nezni'ili. Je jako dome'ek z karet. Odstra+te jednu le$, a
celá v*c se rozpadne.
M/$ete se zeptat: “pokud muslimové ví, $e islám je le$, pro' ho brání?” To je
dobrá otázka. Odpov*( zní, $e tato le$ je v"e, co mají. Musí se jí dr$et a v*-it v ní,
dokonce i kdy$ je jim jasné, $e Mohamed byl zl% 'lov*k a v"e, co -ekl, byly l$i. Le$ je
jejich jedin%m záchrann%m stéblem slámy.
Mohamed byl psychopat. Psychopati cht*jí ovládat druhé. První, co ud*lají, je,
$e zni'í osobnosti sv%ch ob*tí. Muslimové nemají díky islámu $ádnou hrdost,
$ádnou sebeúctu, $ádnou d/stojnost, $ádnou 'est. Takoví lidé mohou b%t 'asto
nebezpe'ní. Nedostatek sebeúcty je p-í'inou ka$dého zla.
Lidé, kte-í mají respekt sami k sob* a znají svojí cenu a postavení, nepáchají
zlo'iny. Nezra+ují ostatní. Dobrotu lidí m/$ete m*-it jejich sebeúctou. &ím vy""í
sebeúcta, tím lep"í 'lov*k, tím soucitn*j"í, nápomocn*j"í a spolehliv*j"í. &ím ni$"í
sebeúcta, tím prohnan*j"í, bezcitn*j"í a egoisti't*j"í.
To je to, co 'iní z muslim/ tak "patné lidi. Je to jejich nedostatek sebeúcty.
Navenek jsou bezohlední a vyu$ívají druhé, tím ale pouze zakr%vají vnit-ní
vratkost a strach. Jsou to ne".astné a bojácné bytosti plné "rám/.
Muslimové jsou surovci. N*kte-í v%zkumníci do"li k chybnému záv*ru, $e
surovci trpí neopodstatn*n%m pocitem sebeúcty. Nic takového jako vysoká sebeúcta
neexistuje. Existuje pompéznost, dom%"livost, okázalost a prázdná p%cha. Ty
v"echny jsou rubem nízké sebeúcty. Lidé, kte-í nemají sebeúctu, nosí tyto masky,
aby jimi zakryli svá umrn*ná a poní$ená ega.
Mohamed vedl své stoupence k tomu, aby popírali svojí cenu. Jsou vedeni k ví-e,
$e bez islámu nejsou ni'ím. Jsou dokonce vedeni k opovr$ení kulturami a
civilizacemi sv%ch p-edk/. Narcista se sna$í zni'it osobnost sv%ch ob*tí, aby je na
sob* u'inil zcela závisl%mi.
208
Jak porazit islám
Muslimové nejsou hlupáci. Pouze se sna$í oklamat sami sebe. Doká$í vid*t, $e
islám je l$iv%. Uv*domují si, $e je v rozporu s jejich inteligencí, a $e nedává $ádn%
smysl, jsou v n*m ale chyceni tak, $e nemohou ven. Nutí sami sebe k ví-e, proto$e
bez ní jsou ztraceni.
Jeden muslim mi napsal, “N*které z ver"/ mohou zjevn* znít "patn* nebo
barbarsky. Je to ale Satan, kdo zp/sobuje, $e je vidíme tímto zp/sobem”. To
vysv*tluje patologii islámu. Muslimové vidí, $e islám je po"etil%, nedoká$í se ho ale
vzdát. Nedoká$í se ho vzdát proto, $e nemají nic jiného, 'eho by se mohli chytit.
Mohamed je okradl o jejich toto$nost a zni'il jejich osobnosti. Musí se dr$et islámu,
dokonce i kdy$ jasn* vidí, $e je l$iv%, proto$e je jedinou v*cí, kterou mají. Je to
jediné stéblo slámy v oceánu nejistot.
Musí se neustále uji".ovat a opakovat sami sob*, $e “islám je krásné
nábo$enství”, a $e “Mohamed byl dokonal% 'lov*k”. Toto uji".ování vyhledávají
dokonce i u druh%ch. Sbírají pochvalné komentá-e nemuslim/ (obzvlá"t* bíl%ch
nemuslim/, proto$e si myslí, $e b*lo"i jsou nad-azení), a dokonce lobují u politik/ a
politick%ch institucí, aby vydaly oficiální prohlá"ení, kter%mi uznají islám jako
“velké nábo$enství”. Povídejte mi n*co o pocitech nejistoty.
A pak je zde strach - strach z pekla a posmrtného trestu, kter% byl zasazován do
jejich myslí od d*tství. Tento strach ochromuje jejich schopnost myslet. Zavrhují
ka$dou pochybnost, jakmile se v jejich mysli objeví.
Sle'na Ruby je vzd*laná muslimka. Je advokátka. Pova$uje se za umírn*nou
muslimku, proto$e $ije v Americe, kde po$ívá v"ech svobod, a nemá $ádn% d/vod k
tomu stát se teroristkou.
Sle'na Ruby se zaregistrovala na fóru FFI v lednu. Napsala více ne$ 700 zpráv.
Po tolika diskusích 12. kv*tna napsala:
Zdravím své p-átele i nep-átele,
toto je m/j poslední p-ísp*vek, u$ívala jsem si to zde na FFI a za'ala
jsem pochybovat o svém nábo$enství … TO NENÍ DOBRÉ.
Proto dosv*d'uji, $e:
1) V*-ím, $e existuje jedin% Alláh
2) V*-ím v proroky
3) V*-ím ve 'ty-i písma seslané Alláhem
4) V*-ím v and*ly
5) V*-ím v den zmrtv%chvstání (Qayamat)
6) V*-ím v zmrtv%chvstání po Qayamatu
209
Jak porazit islám
Moje pozemská existence má smysl, a tím je slu$ba pouze Alláhovi … a
jeho POSLEDNÍM PROROKEM je Mohamed (nmb$).
Byla to chyba, $e jsem vstoupila na toto fórum, a budu se sna$it
zapomenout na to, $e jsem o slovu mého Alláha kdy pochybovala.
Bu(te ".astní a vyh%bejte se nenávisti.
Co z toho m/$eme vy'íst? Dv* v*ci. První, $e muslimové doká$í jasn* vid*t, $e
islám je l$iv%. Druhou, $e jsou v n*m chyceni. Mají mentální blok, kter% jim
neumo$+uje se islámu zbavit. Tento blok je psychologick%. Sle'na Ruby nedoká$e
p-e-íznout pupe'ní "+/ru, která jí s islámem spojuje. Myslí si, $e bez n*j p/jde do
pekla. Nenau'ila se, jak b%t nezávislá.
Sle'na Ruby a muslim, kterého jsem citoval d-íve, a miliony dal"ích muslim/,
kte-í jsou v jejich pozici, nicmén* pouze klamou sami sebe. Vím to, proto$e jsem
tam byl. A jsou dost inteligentní na to, aby to v*d*li. Kdy$ jsem 'etl korán a vid*l
jsem, $e je ta kniha nesmyslná, nejprve jsem za'al popírat svojí vlastní inteligenci.
Museli jste sly"et ten vtip o $en*, která vstoupí do lo$nice a najde svého
man$ela v posteli s jinou $enou. Man$el jí -íká: “V*-í" m*, nebo sv%m lhoucím
o'ím?” Odpov*( bude velmi zále$et na tom, jaké má ta $ena mo$nosti. Pokud m/$e
odejít, ur'it* to ud*lá, pokud ale nemá kam jít, p-inutí se v*-it nev*rnému
man$elovi a nechá se poní$it, stejn* jako v"echny muslimské $eny. Nemají p-íli"
práv, a proto ani mo$ností.
Muslimové nemají kam jít. V"echno jim bylo vzato. Musí klamat sami sebe, aby
nep-i"li o svojí víru v Mohameda.
Myslel jsem si, $e jsem zkou"en, a $e musím vytrvat tím, $e se budu nutit k
ví-e. Ukryl jsem korán za jin%mi knihami, abych ho nevid*l. Kniha na m*
“mrkala”. Byla jako prst pulsující bolestí a vysílající do m* impulsy bolesti. Zkou"el
jsem 'íst jiné knihy a odvrátit tak svojí pozornost. Zkou"el jsem myslet jenom na
pozitivní v*ci a zapomenout na v"echno, co jsem zjistil. Litoval jsem, $e jsem korán
'etl. Modlil jsem se intenzivn*ji. Ale stejn* jako se nebudete schopni vyhnout
my"lenkám na 'erného psa, kdy$ vám -eknu, abyste na n*j nemysleli, nedokázal
jsem se vyh%bat my"lenkám o tom, co jsem p-e'etl.
Zanechal jsem sle'n* Ruby zprávu, ve které jsem napsal: “Ni'emu z t*ch
nesmysl/ nev*-íte. U$ nikdy nebudete stejná. Jakmile se va"e v*domí roz"í-í, u$ se
nikdy nezmen"í. V*-te mi, sna$il jsem se o to dva roky, proto$e jsem se bál svobody,
nakonec jsem ale selhal (co$ znamená, $e jsem zvít*zil). Ty pochybnosti, které jste
za'ala mít, neodejdou. Ve skute'nosti se budou mno$it. Za'nete pochybovat
dokonce i o v*cech, které jste cel% vá" $ivot pova$ovala za samoz-ejmé. To je
zp/sob, jak%m lidé docházejí k osvícení. Najednou zji".ují, $e je t*$ké v*-it
pov*rám”.
V*d*l jsem, $e pro sle'nu Ruby u$ neexistuje cesta zp*t. Myslel jsem si, $e se za
pár m*síc/ vrátí a -ekne nám, $e u$ nadále nedoká$e l$i islámu sná"et a $e ho
opou"tí. Velmi jsem se zm%lil. Bez ohledu na to, $e -ekla své sbohem, se sle'na
210
Jak porazit islám
Ruby za n*kolik dní vrátila a pokra'ovala v konverzaci s p-áteli. 19. kv*tna, pouh%
t%den po svém rozlou'ení a znovupotvrzení své "ahady, napsala následující:
&etla jsem tvojí v%pov*( a s mnoha z t*ch pro$itk/ se emocionáln*
identifikuji. Také 'tu knihu “Prophet of Doom” (Prorok zkázy) a jsem
rozhn*vaná! … v"echny ty roky my bylo lháno a byla jsem podvád*na.
Hej, Mo není ve skute'nosti v/bec rasúl Alláh (Alláh/v posel)! … a je
fale"n%m samozvan%m prorokem zkázy. Musím se vám v"em k n*'emu
p-iznat, mo$ná, $e muslimové se s tímto pocitem také vnit-n* ztoto$ní.
Nikdy jsem necítila z koránu nebo z jakéhokoliv islámského spisu
vyza-ovat lásku! … ve skute'nosti kdy$ jsem 'etla korán, v$dy jsem se
cítila unavená a znud*ná a cht*lo se mi k-i'et!
Kdy$ p-em%"lím u Je$í"ovi (i kdy$ nejsem k-es.anka), v$dy se uvnitcítím dob-e, kdy$ na n*j myslím. Mo$ná proto, $e je hoden v*t"ího
respektu, ne$ Mo. To jsou prozatím mé pocity a emoce, zítra vám -eknu
více.
dobrou noc
A zde je to, co napsala 22. kv*tna 2006:
Ahoj lidi, tohle je m/j p-ísp*vek do této diskuse, -ekla jsem to ji$ v jiné,
ale ráda bych to zopakovala zde pro muslimy, kte-í jí budou 'íst.
1) P-iznávám, $e Mohamed znásilnil a m*l sex s nezletilou dívkou, která
nev*d*la, co to “sex” je, a nem*la ve svém v*ku b%t takovému napadnutí
svého t*la vystavena. (Aj"a)
2) P-iznávám, $e Mohamed plenil a bral si, co nebylo jeho, a byl tedy
zlod*jem.
3) P-iznávám, $e nem*l $ádné sympatie a ani gram soucitu s k%mkoliv,
kdo ho neposlechl, a proto podle definice NEMOHL b%t soucitn%.
4) P-iznávám, $e byl negramotn%m 'lov*kem tou$ícím po moci, kter%
trp*l p-eludy a nemohl dostávat od Alláha “zjevení”.
5) P-iznávám, $e islám je fra"ka, a nem/$e b%t mírumilovn%m
nábo$enstvím, proto$e muslimové práv* te( nejsou mírumilovní. Mohou
zabíjet a mrza'it, a dostat se do nebe a po'ítat s huriskami jako s
odm*nou za ni'ení.
211
Jak porazit islám
A. je to mezi v"emi muslimy známo, nejsem ji$ jednou z vás. Mohamed
nebyl ni'ím jin%m ne$ bastardem, kter% m*l rád SEX, SEX a JE!T)
VÍCE SEXU. Byl fale"n%m prorokem, kter% nám v"em lhal a proná"el
l$i.
Toto nábo$enství nem/$e vydr$et p-íli" dlouho. Pokud neud*láme n*co,
abysme ho zastavili, vyhladí zbytek lidské rasy. Zm*+te sami sebe, na
chvíli se zamyslete, p-em%"lejte rok, a pak hluboko v sob* objevte
odpov*di. &lov*k, kter% na-izuje zabití jin%ch lidí, není 'lov*kem.
To je v"e, co k tomu mohu -íct.
Jakmile zjistíte pravdu, neexistuje ji$ zp/sob, jak%m byste na ní mohli
zapomenout. P-echod od víry k osvícení je obtí$n%, je to ale ta nejv*t"í odyssea
na"ich $ivot/. Je to cesta, kterou musíme projít v"ichni. Je to osam*ná cesta. Je to
bolestná a únavná cesta. Je znovuzrozením inteligence. #ádn% porod není
bezbolestn%. Porodní bolesti sle'ny Ruby byly krátké. To proto, $e $ije na Západ*, a
její $ivot nebude ohro$en. Mnoho muslim/, kte-í $ijí v islámsk%ch zemích, tento
luxus nemají. Ví, $e odpadlictví znamená odvr$ení, ztrátu rodiny a d*tí, a mo$ná i
smrt. Budou se proto sna$it udr$et si svojí víru v islám je"t* siln*ji. Ale bez ohledu
na to, jak siln* se 'lov*k sna$í pop-ít pravdu, není to jednodu"e mo$né.
Ka$d% 'lov*k m/$e b%t zasa$en n*'ím jin%m. Já jsem sledoval persk% program,
provázen% skv*l%m Íráncem Bahramem Moshirim. Vzd*lává Íránce a jeho televizní
po-ad je do Íránu vysílán satelitem. Jeho tématem je Írán a demokracie. &asto
nicmén* dojde i na islám, a to proto, $e dne"ní politické strasti Íránu mají s
islámem mnoho spole'ného.
Jeden z divák/ zavolal z Íránu a -ekl, $e kdy$ mluvil o tom, $e Ali nev*d*l, jestli
po svém zran*ní ranou "avlí zem-e nebo p-e$ije, cítil se [divák] vypu"t*n. To je
persk% slangov% v%raz pro zara$en, odzbrojen. Je známo, $e Ali -ekl sv%m syn/m
poté, co byl zran*n, $e pokud zem-e, má b%t jeho vrah zasa$en "avlí a zabit, pokud
ale p-e$ije, vy-ídí si to s ním osobn*. To jasn* ukazuje, $e Ali nev*d*l, jestli bude $ít
nebo zem-e. Tolik k "íitskému m%tu, $e Ali znal budoucnost. !íit/m je -íkáno, $e
není $ádn%m tajemstvím, $e Ali sv/j osud neznal, zatímco n*kte-í z nich zachází v
obdivu k Alimu a$ tak daleko, $e v*-í tomu, $e byl Alláh. ,íká se jim Ali Allahi.
Je v tom samoz-ejm* rozpor. Milióny "íit/ ale v*-í v ob* tato protimluvná
tvrzení a nikdy je nenapadne, aby je postavili vedle sebe, aby posoudili, jestli jsou
slu'itelná. Jakmile byl tento rozpor na"emu Íránci prezentován tímto zp/sobem,
byl “vypu"t*n”. Jakmile byl “vypu"t*n”, jak také Moshiri poukázal, nikdo u$ tohoto
'lov*ka znovu nedoká$e nafouknout pov*rami. Byl vykopnut z ráje nev*domosti a
neexistuje ji$ pro n*j cesta zp*t.
Stejn* jako narození a smrt je i toto osamocená odyssea. Nikdo vám s tím
nem/$e pomoci. Napsal jsem nicmén* o své vlastní zku"enosti a zmapoval jsem
terén pro ty, kte-í na tuto cestu práv* nastoupili.
Jak si mohu b%t tak jist% tím, $e dny islámu jsou se'teny? Proto$e v*-ím v sílu
212
Jak porazit islám
pravdy. Pravda je obrovsky mocná. V jiném 'lánku mluvím o studentech z islámské
zem*. Byli osvíceni poté, co jim jejich u'itel vyhro$oval, místo aby jim odpov*d*l na
jejich otázky. A oni osvítí dal"í, a ti -eknou dal"ím. Vy sám -íkáte, $e jste roz"í-il
Dopis lidstvu mezi více ne$ 4 000 lidí a "í-íte ho mezi dal"í. Mnoho z t*ch, kter%m
jste pomohl, spat-í sv*tlo a ud*lá to samé. Kapky tvo-í pramínky, pramínky se
stávají proudy, z proud/ se stává záplava. Nikdy nepodce+ujte lidsk% potenciál a to,
co jedinec doká$e vykonat. Samoz-ejm*, pokud máme usp*t, pot-ebujeme více ne$
jen n*kolik jednotlivc/. Pot-ebujeme jich miliony. Tyto miliony se shroma$(ují a s
nimi i jejich síla.
213