České vysoké učení technické v Praze
Transkript
České vysoké učení technické v Praze Technická 2 - Dejvice, 166 27 Fakulta elektrotechnická Katedra teorie obvodů Simulace na transkonduktančním operačním zesilovači LM13700 Červen 2005 Zpracoval: Dalibor Barri Obsah 1 Seznámení s transkonduktančním operačním zesilovačem LM13700 1.1 Vnitřní struktura zapojení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 Simulace IO LM13700 2.1 Simulace převodních charakteristik . . . . . . . . . . . . . 2.1.1 S využitím napěťového vstupu . . . . . . . . . . . . 2.1.2 Se zátěží R na výstupu Iout . . . . . . . . . . . . . 2.1.3 Se zátěží R na výstupu Buffer Output (BO) . . . . 2.1.4 S využitím linearizujícího diodového vstupu . . . . 2.2 Simulace závislosti transkonduktance gm na řídícím proudu 2.3 Simulace frekvenční charakteristiky strmosti gm . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . IABC . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 4 4 4 5 6 7 9 11 3 Shrnutí 13 Literatura 14 ii Seznam použitých symbolů CW CCW f gm I N LO T U uT VA ......... ......... ......... ......... ......... ......... ......... ......... ......... ......... Clockwise - proud ve směru hodinových ručiček [A] Counterclockwise - proud proti směru hodinových ručiček [A] Frekvence [Hz] Strmost [µA/V] Proud [A] Náhradní lineární obvod Teplota [K] Napětí [V] Prahové napětí [V] Earlyho napětí [V] β ......... Proudový zesilovací činitel [-] k q ......... ......... Boltzmannova konstanta, k = 1,38.10−23 J/K Elektrický náboj, q = 1,602.10−19 C iii Kapitola 1 Seznámení s transkonduktančním operačním zesilovačem LM13700 1.1 Vnitřní struktura zapojení Vnitřní struktura a k ní patřičná schematická značka transkonduktančního operačního zesilovače LM13700 jsou uvedeny na obrázcích 1.1 a 1.2. Z vnitřní struktury zapojení obvodu je na první pohled patrné, že se jedná o obvod s napěťovým diferenčním vstupem a proudovým výstupem. Princip funkce obvodu je založen na zrcadlení proudu pomocí Willsonových zrcadel, která jsou zde schována v kombinacích T1 , T2 , D1 ; T5 , T6 , D4 apod. Pro názornost kvality takového proudového zrcadla jsem provedl simulace ekvivalentního zapojení viz obrázek 1.3. Jednotlivé tranzistory je nutno volit velmi opatrně s ohledem na zesilovací činitel β a velikosti Earlyho napětí VA , které nám velmi ovlivňuje přesnost zrcadlení. V+ D4 D6 T5 T9 T10 BUFFER INPUT T6 INPUT (+) U+ T11 T12 LM13700 BUFFER OUTPUT + DIODE BAIS INPUT (-) DIODE BIAS OUTPUT - D3 D2 -INPUT UBI Iabc Iout +INPUT T3 B0 AMP BIAS INPUT Obrázek 1.1: Schematická značka obvodu LM13700 T4 T2 T8 T7 T1 D1 D5 V- Obrázek 1.2: Vnitřní struktura obvodu LM13700 Výrobce udává zesilovací činitele jednotlivých tranzistorů následovně: β1 = 266, β2 = 50 avšak velikost Earlyho napětí již udána není. Na základě daných hodnot jsem analyzoval jejich vliv na funkčnost obvodu, kde jsem se nejprve věnoval samotnému Willsonovu proudovému zrcadlu, jenž je popsán v následujícím textu. Třetím tranzistorem T3 prochází zrcadlený proud přechodem B-E. Vytváří tak na něm úbytek napětí UBE3 , které je zároveň napětím UBC1 , tím jsme jakoby „zafixovaliÿ napětí UCE1 , aby se nám minimalizoval pohyb pracovního bodu. Tedy velikost zrcadleného proudu 1 Seznámení s transkonduktančním operačním zesilovačem LM13700 procházející přechodem B3 -E3 nám „hýbeÿ s pracovním bodem tranzistoru T1 v horizontálním směru, proto požadujeme co nejmenší strmost, aby se nám příliš nezměnila velikost zrcadleného proudu. Velikost zrcadleného proudu je dána bázovými proudy IB1 , IB2 , které jsou stejné za předpokladu, že T1 = T2 , tudíž tranzistory T1 a T2 musí být shodné. Simulací proudového zrcadla se stejným Earlyho napětí pro všechny tranzistory (VA = 100 V) jsem určil, že zrcadlený proud má velikost 1,006 24 násobek původního proudu, tedy 100,624 % původní velikosti, viz obrázek 1.4. Avšak při simulaci obvodu LM13700 jsem dospěl k závěru, že Earlyho napětí není konstantní, jelikož při simulaci převodní charakteristiky (obrázek 2.5) si můžeme povšimnout . záporné hodnoty napětí (Uin = −638,7 µV) pro nulovou hodnotu proudu. Abychom dosáhli takového průběhu, je zapotřebí mít zrcadlený proudu menší, než-li je jeho vzor. Postupnými změnami Earlyho napětí jsem dospěl k závěru, že tranzistory T1 a T2 mají přibližně 2,5× větší velikost Earlyho napětí VA oproti tranzistoru T3 . Nejblíže, již zmíněné záporné hodnotě napětí, jsem se dostal s parametry . VAT1,2 = 80 V a VAT3 = 30 V, jejíž hodnota je Uin = −640 µV. Pro dané hodnoty je na obrázku 1.5 zobrazen průběh proudu proudovým zrcadlem z obrázku 1.3, kde je zanesena i závislost na proudovém 0 00 zesilovacím činiteli β. V případě IABC platí, že βT1,2 = 50 a βT3 = 266 a pro IABC platí, že βT1,2 = 266 a βT3 = 50. Pro shodnou funkci obvodu se spicovským modelem je nutno volit druhou variantu, která je komentována ve výše napsaném textu. 2. 0mA T1 I T2 I' ( 2. 0000m, 2. 0115m) I U ( 2. 0000m, 2. 0000m) 15V T3 1. 0mA 1mA zrcadleny proud ( 200. 100u, 201. 375u) Iin ( 200. 100u, 200. 000u) ( 1. 0001m, 1. 0061m) ( 1. 0001m, 1. 0000m) I - vzor I ' - kopi e 0A 0A I ( V3) 0 0. 2mA I ( I i n) 0. 4mA 0. 6mA 0. 8mA 1. 0mA 1. 2mA 1. 4mA Obrázek 1.3: Willsonovo proudové zrcadlo I I abc = 488. 081uA I abc' = 483. 208uA I abc' ' = 479. 793uA 480uA 460uA 440uA 0. 888mA 0. 900mA I ( V3) I C( Q7) 0. 920mA I ( V4) 1. 8mA 2. 0mA Obrázek 1.4: Průběh simulace Willsonova proudového zrcadla 516uA 500uA 1. 6mA Iin I _I i n 0. 940mA 0. 960mA 0. 980mA 1. 000mA 1. 020mA 1. 040mA 2Iabc I _I abc Obrázek 1.5: Průběh simulace Willsonova proudového zrcadla II 2 Seznámení s transkonduktančním operačním zesilovačem LM13700 Obvod LM13700 disponuje vstupem s označením DIODE BIAS, jehož vlivem na funkčnost obvodu se zaobírám v kapitole 2.1.4. Dále má obvod k dispozici vstup INPUT BUFFER a výstup OUTPUT BUFFER, kterým se věnuji v kapitole 2.1.3. 3 Kapitola 2 Simulace IO LM13700 2.1 2.1.1 Simulace převodních charakteristik S využitím napěťového vstupu U+ Simulací převodní charakteristiky (obrázky 2.2–2.5) jsem zjistil, že oblast linearity pro daný transkonduktanční operační zesilovač, platí pouze pro maximální vstupní napětí v rozsahu Uin = ±15 mV. To je podstatně méně, než-li je tomu u klasického diferenčního stupně (Udif = ±50 mV), který je použit na vstupu tohoto obvodu. Pro názornost, je na obrázku 2.3 vidět stále nelinearita v rozsahu Uin = ±50 mV. Při podrobnějším prohlédnutí jsem si povšiml, že převodní charakteristika neprochází nulou při nulovém výstupním proudu, nýbrž již při Uin = −638,5 µV. To je způsobeno nedokonalým zrcadlením proudů, přes proudová zrcadla až na výstup. Uvědomíme-li si, že proud IC3 je zrcadlen 2× směrem k výstupu, kdežto proud IC4 pouze jedenkrát, lze jednoznačně usoudit, že velikost zrcadleného proudu IC3 je v rovnovážném stavu menší, a proto je nutno přivést na vstup malé záporné napětí Uin , abychom měli nulový výstupní proud IOU T . Podrobnější rozbor dané problematiky je uveden v předcházející kapitole. LM13700 + U- - Iabc 500uA mìøení proudu Iout Uin 10mV 0 Obrázek 2.1: Simulace převodní charakteristiky výstupního proudu Iout na vstupním napětí Uin 4 Simulace převodních charakteristik Iout Iout I o I o I abc = 2mA 2. 0mA 2. 0mA 1. 0mA I abc = 1mA I abc = 500uA I abc = 50uA 0A 0A I abc = 5uA - 1. 0mA - 2. 0mA - 258mV - 200mV I ( V1) - 100mV 0mV 100mV 200mV - 2. 0mA - 50mV 253mV Uin V_Ui n - 20mV - 0mV 20mV 40mV 50mV Uin V_Ui n Obrázek 2.2: Převodní charakteristiky výstupního proudu Iout na vstupním napětí Uin Obrázek 2.3: Převodní charakteristiky výstupního proudu Iout na vstupním napětí Uin Iout Iout I o - 40mV I ( V1) I 10nA o 598uA 400uA 0A 0A -400uA -10nA -601uA -15. 1mV -12. 0mV I (V1) -8. 0mV -4. 0mV 0V 4. 0mV 8. 0mV 12. 0mV Uin -640.5uV -640.0uV I(V1) V_Ui n Obrázek 2.4: Převodní charakteristiky výstupního proudu Iout na vstupním napětí Uin 2.1.2 -639.5uV -639.0uV -638.5uV -638.0uV -637.5uV -637.0uV Uin V_Uin Obrázek 2.5: Převodní charakteristiky výstupního proudu Iout na vstupním napětí Uin Se zátěží R na výstupu Iout Ačkoli v katalogovém listu od výrobce National Semiconductor [1] je uvedeno maximální vstupní diferenční napětí Udif = ±5 V, je možno si z obrázků 2.2–2.5 povšimnout, že lineární oblast je pro daný obvod v maximálním rozsahu Udif = ±15 mV. Na obrázku 2.7 je přenosová charakteristika zatíženého obvodu odporem R, na němž je snímáno napětí Uout . Z daných průběhu je patrné, že proudový výstup se snaží splnit svoji roli, tj. za každých podmínek se pokouší na výstupu držet požadovaný proud. To má za následek, že při volbě zátěže si musíme uvědomit její velikost, abychom se při námi zvoleném proudu nedostali mimo velikost napájecího napětí, které je možno na výstupu maximálně získat (v našem případě to platí pro odporovou zátěž R > 10 kΩ). Velikost zátěže je nutno volit v souladu s nastavenou transkonduktancí gm . 5 U+ Simulace převodních charakteristik LM13700 UoutRz 1 1. 0KV IoutRz 2 600uA + I R1 = I R2 = I R3 =. . . U = 14V Uin 10mV R = 1M 1. 0V 400uA U- - U = 5V R = 100k R = 10k R = 1k R Iabc 1000uA 1. 0mV 200uA {R} R = 100 R = 10 I pr o R=100k R = 1 Ohm >> 0A 1. 0uV 1 1. 0uV 0 Obrázek 2.6: Simulace převodní charakteristiky výstupního napětí Uout na vstupním napětí Uin 2.1.3 I pr o R=1M 10uV 100uV V( OTA: OUT) 2 1. 0mV - I ( R) V_Ui n 10mV 100mV 1. 0V 10V Uin Obrázek 2.7: Převodní charakteristika výstupního napětí Uout na vstupním napětí Uin Se zátěží R na výstupu Buffer Output (BO) U+ Z odsimulovaných charakteristik na obrázku 2.9 je pozorovatelné zvětšení proudu vstupujícího do vstupu BI (Buffer Input, viz obrázek 1.1). Z daných charakteristik jsem spočítal proudový zesilovací . . činitel β1,2 = 13 617,5. Za předpokladu, že by β1 = β2 bychom dostali β1 , β2 = 116,694. Abychom na výstupu BO dostávali rozumnou velikost proudu, je třeba omezit vstupní proud do vstupu BI, tzn. zmenšení výstupního proudu Iout . Omezení velikosti výstupního proudu docílíme nejsnadněji snížením řídícího proudu IABC . Dle katalogového listu [1] je vhodné volit maximální vstupní proud do vstupu BI maximálně Iout = IBI = 2 µA. Tuto podmínku jsem ověřil a mohu s ní souhlasit. Jelikož tento výstup je velmi citlivý na vstupní proud IBI a tedy i na řídící proud IABC je nutno s tímto vstupem zacházet velmi opatrně, protože i malá změna nám velmi ovlivní výstupní velikost proudu IBO . Na druhou stranu se to může vhodně uplatnit pro velmi citlivé indikátory, kde bychom dostávali jako výstupní veličinu proud. Citlivost takového indikátoru je zobrazena na obrázku 2.10, kde se řídící proud (v tomto případě indikovaný) mění s krokem ∆I = 1 µA a pro případ, že Uin = 10 mV . . dostaneme ∆Uout = 0,277 mV a v případě Uin = 100 mV dostaneme ∆Uout = 1,317 V pro odporovou zátěž R = 100 Ω. Stejně tak bychom mohli indikovat změnu vstupního napětí Uin . Avšak musíme mít stále na paměti oblast linearity, pro správné vyhodnocení výstupních dat. V tomto případě to je rozsah vstupního napětí Uin = 1–50 mV. LM13700 Iout 1 10uA IoutBO 2 100mA R=1-100 Ohm + Uin 10mV ( 5mV, 7. 7mA) 1. 0uA R=1k 10mA U- - ( 5mV, 571nA) R Iabc 5.2uA R=10k 100nA 1. 0mA {R} 10nA 0 Obrázek 2.8: Simulace převodní charakteristiky výstupního proudu Iout na vstupním napětí Uin >> 100uA 1. 0uV 1 I abc = 5. 2uA 10uV I ( OTA: BI ) 100uV 2 1. 0mV - I ( R) 10mV 100mV 1. 0V 10V Uin V_Ui n Obrázek 2.9: Převodní charakteristika výstupního proudu Iout na vstupním napětí Uin 6 Simulace převodních charakteristik URz 10V I abc I abc I abc I abc ( 100m, 2. 6340) ( 100m, 1. 3172) = = = = 5u 4u 3u 2u I abc = 1u ( 10m, 554. 507m) 1. 0V ( 10m, 277. 309m) 100mV 10mV 1. 0uV 10uV V( LM13700A: BO) 100uV 1. 0mV 10mV 100mV 1. 0V 10V Uin V_Ui n Obrázek 2.10: Simulace výstupního napětí Uout snímaném na odporové zátěži R 2.1.4 S využitím linearizujícího diodového vstupu Vstupní diferenční napětí větší, než-li je jen několik málo milivoltů nám způsobuje nelinearitu transkonduktance gm , jak je již bylo výše uvedeno. Na obrázku 2.11 je vyznačený způsob řešení tohoto problému za pomoci dalšího tzv. diodového vstupu. Na obrázku 2.12 je demonstrované zapojení pomocí takovéhoto diodového vstupu. Pro správnou funkčnost jsou diody proudově vychýleny proudovým zdrojem ID a vstupní signál je tvořen proudovým zdrojem IS . Pro jednoznačně správnou funkčnost, je nutno splnit podmínku vstupního proudového zdroje, jehož hodnota musí být IS − ID /2. Iout = 2.Is.(Iabc/Id) V+ D4 Iout = I4 - I3 D6 T5 T9 T10 BUFFER INPUT T6 I3 I4 Is-Id/2 T11 T3 T4 0 T12 0 BUFFER OUTPUT Iabc DIODE BIAS OUTPUT D1 D2 D3 D2 -INPUT +INPUT T3 T4 Id/2+Is AMP BIAS INPUT T2 -U Id/2-Is T8 Id T7 T1 D1 D5 +U V- Obrázek 2.12: Zjednodušené zapojení s linearizujícími diodami Obrázek 2.11: Struktura s vyznačením řešené problematiky Nabízí se nám otázka, proč linearizující diodový vstup. K vysvětlení výrazu linearizující nám postačí vyjádření výstupního proudu IOU T , jemuž se právě budu věnovat. Vycházejme z platnosti druhého Kirchhoffova zákona, tj. součet napětí v libovolné uzavřené smyčce se rovná nule. V prvé řadě si vyjádříme vztahy mezi I3 , I4 , IABC a IOU T . Platí: IABC = I4 + I3 , IOU T = I4 − I3 , 7 (2.1) (2.2) Simulace převodních charakteristik a tedy IABC IOU T − , 2 2 IABC IOU T = + . 2 2 I3 = (2.3) I4 (2.4) Jak již bylo řečeno součet napětí ve smyčce musí být roven nule, a tak musí platit následující: X X Ui = Uj (2.5) CW Y CCW Y Ii = CW Ij (2.6) CCW ID ID ( + IS ) · I3 = ( − IS ) · I4 2 2 IABC ID T + IS + IOU 2 2 2 = ID IABC T − IS − IOU 2 2 2 IABC ID IOU T = 2 IS ; |IS | < ID 2 (2.7) (2.8) (2.9) Ucc+ Teoreticky spočtenou závislost jsem simuloval podle následujícího zapojení (obrázek 2.13) jehož převodní charakteristikou (obrázek 2.14) je závislost vstupního proudu IS a výstupního proudu IOU T pro dvě různé hodnoty řídícího proudu IABC . Simulace zapojení je vyznačena plnou čarou a teoreticky vypočtený průběh přerušovanou čarou. Jak si je možno z grafického průběhu povšimnout, podmínka |IS | < I2D je nepřehlédnutelná, což je způsobeno tím, že v případě, že by |IS | > I2D tak by musel téci proud opačným směrem, tj. do zdroje proudu ID , což je nemožné, jelikož má v cestě záporně polarizovanou diodu D2 . LM13700 Id/2 Id I o u t 500u Iout I Is Ucc- + Iabc I abc = 50uA Uout 0Vdc 0Adc 0.5mA 0 1mA I abc = 250uA 500uA - - - - t eor i e ____ si mul ace - 500u - 1. 0mA 0 Obrázek 2.13: Simulace převodní charakteristiky výstupního proudu Iout na vstupním proudu IS - 0. 8mA - 0. 6mA - 0. 4mA - 0. 2mA I ( Uout ) 2* ( I ( I s) ) * I ( I abc) / I ( I d) 0. 0mA 0. 2mA 0. 4mA 0. 6mA 0. 8mA 1. 0mA Is I _I s Obrázek 2.14: Převodní charakteristika výstupního proudu Iout na vstupním proudu IS 8 Simulace závislosti transkonduktance gm na řídícím proudu IABC 2.2 Simulace závislosti transkonduktance gm na řídícím proudu IABC Při odvození závislosti transkonduktance na řídícím proudu IABC budu opět vycházet z 2. KZ. Můžeme psát následující odvození: X Ui = CW Y X Uj (2.10) Ij (2.11) CCW Ii = CW Y CCW Uin I4 = I3 e uT kT I4 kT I4 − I3 · ln ∼ · Uin = = q I3 q I3 IABC Uin I3 = uT (I4 − I3 ); I3 = 2 IABC Uin = uT (I4 − I3 ) | {z } 2 (2.12) (2.13) (2.14) (2.15) IOU T IOU T = IABC Uin 2u | {zT } (2.16) gm gm = IABC . = 19,34 IABC , při T = 300 K 2uT (2.17) Z výše uvedených vztahů je dobré si stručně shrnou důležité poznatky. Prvním závěrem pro teoreticky odvozené závislosti spočívá v jejich závislosti na teplotě. Při odvození výstupního proudu IOU T jehož vstupním signálem je proudový zdroj IS je vztah 2.9 teplotně nezávislý, narozdíl od vztahu 2.16, kde je vstupní signál realizován napěťovým zdrojem Uin . Dalším ne méně důležitou vlastností je lineární závislost. V prvém případě, můžeme dosáhnou lineární závislosti v širším záběru, avšak musíme ji realizovat proudově, což není problém použijeme-li Theveninovu větu o náhradě proudového zdroje zdrojem napětí s odporovou zátěží v sérii. Závislost gm na řídícím proudu IABC je obecně dána vztahem: gm = k IABC , (2.18) kde konstanta k je teplotně závislá. Při simulacích na transkonduktančním operačním zesilovači jsem zjistil, že hodnota konstantního parametru k při stále teplotě je proměnný parametr v závislosti na velikosti řídícího proudu IABC . Tuto skutečnost jsem zpracoval graficky (obrázek 2.16), kde si můžeme povšimnou, že s rostoucím proudem IABC klesá velikost konstanty k. Mimo to je pochopitelné, že parametr k je závislý na velikosti vstupního napětí Uin , protože jak již bylo výše zmíněno, lineární oblast pro tento typ transkonduktančního operačního zesilovače platí pouze pro vstupní napětí menší jak Uin = ±15 mV. Avšak na základě simulací jejíž výsledkem je závislost parametru k na vstupní napětí bych volil maximální vstupní napětí v rozsahu Uin = ±6 mV, což odpovídá 1% chybě parametru k. Následující tabulka 2.1 je výsledkem simulací, které jsem provedl za účelem zjištění závislosti strmosti gm a k na řídícím proudu IABC . 9 Simulace závislosti transkonduktance gm na řídícím proudu IABC Uin [mV] -15 -12 -10 -8 -6 -4 -2 0 ∆Uin [µV] 35,078 IABC [µA] ∆Iout [nA] 5 3,186 3,275 3,323 3,354 3,393 3,413 2 4 6 8 10 12 15 3,331 3,284 3,229 3,131 3,422 3,424 3,415 3,397 3,368 50 31,86 32,74 33,22 33,54 33,91 34,11 34,2 34,22 34,13 33,94 33,66 33,3 32,83 32,28 31,32 500 313,6 321,7 326,1 329 332,5 334,3 335,1 335,3 334,5 332,8 330,2 326,8 322,5 317,4 308,4 1000 616 630,9 639,1 644,6 650,8 654,1 655,6 655,9 654,5 651,4 646,6 640,3 632,4 623 606,5 2000 1192 1217 1231 1240 1251 1257 1260 1260 1279 1252 1245 1233 1220 1204 1170 5 90,84 93,36 94,74 95,62 96,72 97,29 97,54 97,6 97,36 96,84 96,01 94,96 93,61 92,05 89,26 50 908,4 933,4 947,1 956,1 966,8 972,4 974,9 975,5 972,9 967,6 959,5 949,2 935,9 920,1 892,8 IABC [µA] gm [µA/V] 500 8939 9171 9297 9379 9478 9531 9554 9559 9536 9488 9414 9316 9193 9048 8793 1000 17560 17987 18220 18377 18552 18648 18690 18699 18657 18571 18434 18254 18028 17760 17290 2000 33967 34703 35104 35358 35670 35837 35909 35923 36456 35695 35484 35162 34788 34315 33354 gm = k · IABC [µA/V] k= 18,17 18,67 18,95 19,12 19,34 19,46 19,51 19,52 19,47 19,37 19,2 18,99 18,72 18,41 17,85 k= 18,17 18,67 18,94 19,12 19,34 k= 17,88 18,34 18,59 18,76 18,96 19,45 19,5 19,51 19,46 19,35 19,19 18,98 18,72 18,4 17,86 19,06 19,11 19,12 19,07 18,98 18,83 18,63 18,39 18,1 17,59 k= 17,56 17,99 18,22 18,38 18,55 18,65 18,69 18,7 18,66 18,57 18,43 18,25 18,03 17,76 17,29 k= 16,98 17,35 17,55 17,68 17,84 17,92 17,95 17,96 17,94 17,85 17,74 17,58 17,39 17,16 16,68 Tabulka 2.1: Vliv vstupního napětí Uin a proudu IABC na strmost gm gm [mA/V] 100000 20 k [1/V] 19,5 19 10000 18,5 1000 5mA ~ 50mA 18 17,5 100 IABC [mA] 17 2000mA 16,5 -20 10 1 10 100 1000 10000 Iabc[mA] -15 -10 IABC = 5uA IABC = 1000uA Obrázek 2.15: Závislost strmosti gm na řídícím proudu IABC 10 -5 0 IABC = 50uA IABC = 2000uA 5 10 15 IABC = 500uA 20 Uin [mV] Obrázek 2.16: Závislost parametru k na vstupním napětí Uin Simulace frekvenční charakteristiky strmosti gm 2.3 Simulace frekvenční charakteristiky strmosti gm Než-li se plně začnu věnovat patřičným simulacím, zmíním se o vlastnostech a možné náhradě transkonduktančního operačního zesilovače náhradním lineárním obvodem (obrázek 2.17), které nám slouží k snadnému pochopení či usnadnění si práce s těmito typy obvodu. Náhrada je realizována ideálním zdrojem proudu řízený napětím, k němuž je paralelně zařazena výstupní vodivost go . Velikost výstupní vodivosti jsem stanovil dle následujících úvah. Výstupní proud je dán vztahem: iout = gm uin − go uout , (2.19) za předpokladu, že je OTA nezatížený můžeme vyjádřit go následovně: go = gm kIABC = , A A (2.20) kde A je napěťové zesílení. Jak si můžeme povšimnout výstupní vodivost je přímo úměrná velikosti řídícího proudu IABC . Podle NLO můžeme říci, že s rostoucí hodnotou IABC nám roste velikost proudového zdroje i výstupní vodivost go . Avšak pokles výstupního odporu je pomalejší, než-li je nárůst hodnoty proudového zdroje, a tak výstupní hodnota napětí má v závislosti na řídícím proudu vzestupný charakter. Tato skutečnost je ověřena simulací napěťového zisku obrázek 2.19. Mimo to nám daný obrázek vystihuje chování daného obvodu ve frekvenční oblasti. Můžeme říci, že pro stejnosměrnou složku má . . daný obvod největší velikost zesílení Au0 = 41 dB = 112, a tedy nejmenší výstupní vodivost go (největší výstupní odpor R0 ). S rostoucím kmitočtem klesá napěťové zesílení, kde hodnota dominantního pólu roste přímo úměrně s hodnotou řídícího proudu IABC . Pro vyjádření frekvenční charakteristiky transkonduktance gm (f ) můžeme využít frekvenční závislosti napěťového přenosu Au (f ), jelikož na základě vztahu 2.20 mají shodný průběh lišící se pouze násobnou konstantou go , kterou je třeba napěťový přenos přenásobit, abychom dosáhli správných hodnot parametru gm (f ). Iout OTA + Iabc Iout gm.uin Uin go Igo Uin - Obrázek 2.17: Zjednodušená schématická značka obvodu OTA s ekvivalentním náhradním lineárním obvodem 11 OTA U+ Simulace frekvenční charakteristiky strmosti gm LM13700 Uin 50 Au[dB] + ( 100m, 42. 040) 5mV 40 ( 100m, 40. 560) Iabc 500uA simulace naprázdno U- - I abc=2mA 20 I abc=1mA I abc=500uA I abc=50uA Iabc I abc=5uA 0 Ui n = 5mV 0 100mHz 1. 0Hz 10Hz 100Hz DB( V( Uout : +) / V( Ui n: +) ) 1. 0KHz 10KHz Fr equency Obrázek 2.18: Simulace frekvenční charakteristiky napěťového přenosu 100KHz 1. 0MHz 10MHz 100MHz 1. 0GHz Frekvence Obrázek 2.19: Průběh frekvenční charakteristiky napěťového přenosu v závislosti na řídícím proudu IABC 12 Kapitola 3 Shrnutí Uveďme nyní významné poznatky, které nám tato práce přinesla. V první kapitole jsem se věnoval vnitřnímu zapojení transkonduktančního operačního zesilovače LM13700, na základě něhož můžeme říci, že se jedná o obvod s napěťovým diferenčním stupněm, čtyřmi proudovými zrcadly a jedním Darlingtonovým zapojením. Tři ze čtyř již zmíněných proudových zrcadel nám umožňují proudový výstup, který má nulovou hodnotu pro vstupní napětí rovné Uin = −638,5 µV, což je způsobeno nesymetrickým zrcadlením proudů z diferenčního stupně na výstup. V kapitole druhé jsem se věnoval simulacím převodních charakteristik. V prvém přiblížení je nutné rozlišovat jaké typy převodních charakteristik nám jsou k dispozici. Zaprvé se jedná o převod Uin , IOU T , jejíž lineární oblast se nachází v rozmezí vstupního napětí Uin = ±15 mV. V druhém případě se jedná o převod IS , IOU T , jejíž převodní charakteristika je lineárního charakteru v rozmezí |IS | < ID /2. V obou dvou případech lze užít kaskádního (Darlingtonova) stupně, avšak za podmínky, že vstupní proud do daného stupně bude IBI < 2 µA. Dalším, mnou zkoumaným parametrem mi byla transkonduktance (strmost) gm , která je dána vztahem gm = k.IABC . Jak je vidět, strmost je lineárně závislá na velikosti řídícího proudu IABC přenásobena konstantou k, kde k = 1/(2uT ). Parametr k je však teplotně a napěťově závislá veličina. Pro 1% chybu parametru k je nutno volit velikost vstupního napětí Uin < ±6 mV. Dále jsem se zajímal její frekvenční závislostí, kde mohu konstatovat, že její aktivní šířka pásma je v rozmezí 0 Hz až 3 MHz v závislosti na velikosti řídícího proudu IABC . Při její maximální hodnotě až 8 MHz. Cílem této práce bylo seznámení s transkonduktančním operačním zesilovačem s ohledem na jeho parametry, jak pro stejnosměrnou tak i frekvenční analýzu. Věřím, že se mi tento cíl podařilo naplnit. Případní zájemci o obvod LM13700 mi mohou napsat na e-mailovou adresu [email protected]. 13 Literatura [1] National Semiconductor LM13700 – Dual Operational Transconductance Amplifiers with Linearizing Diodes and Buffers. Katalogový list, USA, 2004. 14
Podobné dokumenty
semestrální práce
Dalším, mnou zkoumaným parametrem mi byla transkonduktance (strmost) gm , která je dána
vztahem gm = k.IABC . Jak je vidět, strmost je lineárně závislá na velikosti řídícího proudu IABC
přenásobena...
Zpravodaj č. 4/2008
symbolizované narozením Krista, pro ty ostatní středoevropany pak vánočním
stromečkem, štědrovečerní večeří a setkáním s blízkými. Pro všechny také určitě
radostí z dárků, které dostaneme, možná al...
Vybrané vlastnosti obvodů pracujících v proudovém módu a
doporučení výrobce.
Na druhou stranu je třeba zmínit, že transkonduktanční zesilovače nemají příliš
vhodné stejnosměrné a šumové vlastnosti a při nedodržení podmínek daných výrobcem jsou i
náchylně...
Základy elektrotechniky
Příklad: K děliči napětí složeném ze dvou rezistorů o hodnotách 1 kΩ připojíme paralelně k rezistoru
R1 rezistor 10 kΩ. Jak se změní výstupní napětí U1?
Původní napětí: U1 = Uo/2 = 0,5 Uo
Nová hodn...
Měření kmitočtu a tvaru signálů pomocí osciloskopu
Měření nesinusového napětí: toto měření je nutné většinou u usměrňovačů. Zde se jedná o napětí, které je
tvořeno dvěma složkami, složkou stejnosměrného napětí Ud a střídavou složkou UP. Elektrické ...
Diplomová práce
České vysoké učení technické v Praze
Fakulta elektrotechnická
Katedra teorie obvodů
Stabilizátory - Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně
Výpočet hodnoty ochranného odporu RV ve stabilizátoru
• při minimálním napětí na vstupu stabilizátoru a maximálním
odebíraném proudu na výstupu musí téct diodou alespoň IZmin