semestrální práce
Transkript
České vysoké učení technické v Praze Technická 2 - Dejvice, 166 27 Fakulta elektrotechnická Katedra teorie obvodů Simulace na transkonduktančním operačním zesilovači LM13700 Červen 2005 Zpracoval: Dalibor Barri Obsah 1 Seznámení s transkonduktančním operačním zesilovačem LM13700 1.1 Vnitřní struktura zapojení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 2 Simulace převodních charakteristik 2.1 S využitím napěťového vstupu . . . . . . . . 2.2 Se zátěží R na výstupu Iout . . . . . . . . . 2.3 Se zátěží R na výstupu Buffer Output (BO) 2.4 S využitím linearizujícího diodového vstupu 2 2 3 4 5 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 Simulace závislosti transkonduktance gm na řídícím proudu IABC 7 4 Simulace frekvenční charakteristiky strmosti gm 9 5 Shrnutí 10 Literatura 11 ii Seznámení s transkonduktančním operačním zesilovačem LM13700 1 Seznámení s transkonduktančním operačním zesilovačem LM13700 1.1 Vnitřní struktura zapojení Vnitřní struktura a k ní patřičná schematická značka transkonduktančního operačního zesilovače LM13700 jsou uvedeny na obrázcích 1 a 2. V+ D4 D6 T5 T9 T10 BUFFER INPUT T6 INPUT (+) U+ T11 T12 LM13700 BUFFER OUTPUT + DIODE BAIS INPUT (-) DIODE BIAS OUTPUT - D3 D2 -INPUT UBI Iabc Iout +INPUT T3 B0 AMP BIAS INPUT T4 T2 Obrázek 1: Schematická značka obvodu LM13700 T8 T7 T1 D1 D5 V- Obrázek 2: Vnitřní struktura obvodu LM13700 I 516uA T1 T2 I abc = 488. 081uA 500uA I abc' = 483. 208uA I abc' ' = 479. 793uA U Iin 1mA 15V zrcadleny proud T3 480uA 460uA 440uA 0. 888mA 0. 900mA I ( V3) I C( Q7) Obrázek 3: Willsonovo proudové zrcadlo 0. 920mA I ( V4) 0. 940mA 0. 960mA 0. 980mA 1. 000mA 1. 020mA 1. 040mA 2Iabc I _I abc 0 Obrázek 4: Průběh simulace Willsonova proudového zrcadla 1 Simulace převodních charakteristik 2 2.1 Simulace převodních charakteristik S využitím napěťového vstupu Simulací převodní charakteristiky (obrázky 5–7) jsem zjistil, že oblast linearity pro daný transkonduktanční operační zesilovač, platí pouze pro maximální vstupní napětí v rozsahu Uin = ±15 mV. Iout I o I abc = 2mA 2. 0mA I abc = 1mA I abc = 500uA I abc = 50uA 0A I abc = 5uA - 2. 0mA - 258mV - 200mV I ( V1) - 100mV 0mV 100mV 200mV 253mV Uin V_Ui n Obrázek 5: Převodní charakteristiky výstupního proudu Iout na vstupním napětí Uin Iout I o 598uA 400uA 0A -400uA -601uA -15. 1mV -12. 0mV I (V1) -8. 0mV -4. 0mV 0V 4. 0mV 8. 0mV 12. 0mV Uin V_Ui n Obrázek 6: Převodní charakteristiky výstupního proudu Iout na vstupním napětí Uin 2 Simulace převodních charakteristik Iout I 10nA o 0A -10nA -640.5uV -640.0uV I(V1) -639.5uV -639.0uV -638.5uV -638.0uV -637.5uV -637.0uV Uin V_Uin Obrázek 7: Převodní charakteristiky výstupního proudu Iout na vstupním napětí Uin 2.2 Se zátěží R na výstupu Iout Ačkoli v katalogovém listu od výrobce National Semiconductor [1] je uvedeno maximální vstupní diferenční napětí Udif = ±5 V, je možno si z obrázků 5–7 povšimnout, že lineární oblast je pro daný obvod v maximálním rozsahu Udif = ±15 mV. UoutRz 1 1. 0KV IoutRz 2 600uA I R1 = I R2 = I R3 =. . . U = 14V R = 1M 1. 0V 400uA U = 5V R = 100k R = 10k R = 1k 1. 0mV 200uA R = 100 R = 10 I pr o R=100k R = 1 Ohm 1. 0uV >> 0A 1. 0uV 1 I pr o R=1M 10uV V( OTA: OUT) 100uV 2 1. 0mV - I ( R) V_Ui n 10mV 100mV 1. 0V 10V Uin Obrázek 8: Převodní charakteristika výstupního napětí Uout na vstupním napětí Uin 3 Simulace převodních charakteristik 2.3 Se zátěží R na výstupu Buffer Output (BO) Z odsimulovaných charakteristik na obrázku 9 je pozorovatelné zvětšení proudu vstupujícího do vstupu BI (Buffer Input, viz obrázek 1). Z daných charakteristik jsem spočítal proudový zesilovací . . činitel β1,2 = 13 617,5. Za předpokladu, že by β1 = β2 bychom dostali β1 , β2 = 116,694. Abychom na výstupu BO dostávali rozumnou velikost proudu, je třeba omezit vstupní proud do vstupu BI, tzn. zmenšení výstupního proudu Iout . Dle katalogového listu [1] je vhodné volit maximální vstupní proud do vstupu BI maximálně Iout = IBI = 2 µA. Tuto podmínku jsem ověřil a mohu s ní souhlasit. Oblast linearity Uin = 1 ÷ 50 mV. Iout 1 10uA IoutBO 2 100mA R=1-100 Ohm ( 5mV, 7. 7mA) 1. 0uA R=1k 10mA ( 5mV, 571nA) R=10k 100nA 10nA 1. 0mA >> 100uA 1. 0uV 1 I abc = 5. 2uA 10uV I ( OTA: BI ) 100uV 2 1. 0mV - I ( R) 10mV 100mV 1. 0V 10V Uin V_Ui n Obrázek 9: Převodní charakteristika výstupního proudu Iout na vstupním napětí Uin URz 10V I abc I abc I abc I abc ( 100m, 2. 6340) ( 100m, 1. 3172) = = = = 5u 4u 3u 2u I abc = 1u ( 10m, 554. 507m) 1. 0V ( 10m, 277. 309m) 100mV 10mV 1. 0uV 10uV V( LM13700A: BO) 100uV 1. 0mV 10mV 100mV 1. 0V V_Ui n Obrázek 10: Simulace výstupního napětí Uout snímaném na odporové zátěži R 4 10V Uin Simulace převodních charakteristik 2.4 S využitím linearizujícího diodového vstupu Vstupní diferenční napětí větší, než-li je jen několik málo milivoltů nám způsobuje nelinearitu transkonduktance gm . Na obrázku 11 je vyznačený způsob řešení tohoto problému za pomoci dalšího tzv. diodového vstupu. Obrázek 12 nám demonstruje způsob zapojení takovéhoto diodového vstupu. Pro správnou funkčnost jsou diody proudově vychýleny proudovým zdrojem ID a vstupní signál je tvořen proudovým zdrojem IS . Pro jednoznačně správnou funkčnost, je nutno splnit podmínku vstupního proudového zdroje, jehož hodnota musí být IS − ID /2. Iout = 2.Is.(Iabc/Id) V+ D4 Iout = I4 - I3 D6 T5 T9 T10 BUFFER INPUT T6 I3 I4 Is-Id/2 T11 T3 T12 T4 0 0 BUFFER OUTPUT Iabc DIODE BIAS OUTPUT D1 D2 D3 D2 -INPUT +INPUT T3 T4 Id/2+Is AMP BIAS INPUT T2 -U Id/2-Is T8 Id T7 T1 D1 D5 +U V- Obrázek 11: Struktura s vyznačením řešené problematiky Obrázek 12: Zjednodušené zapojení s linearizujícími diodami Nabízí se otázka, proč linearizující diodový vstup. K vysvětlení výrazu linearizující nám postačí vyjádření výstupního proudu IOU T , jemuž se právě budu věnovat. Vycházejme z platnosti druhého Kirchhoffova zákona, tj. součet napětí v libovolné uzavřené smyčce se rovná nule. V prvé řadě si vyjádříme vztahy mezi I3 , I4 , IABC a IOU T . Platí: IABC = I4 + I3 , IOU T = I4 − I3 , (1) (2) a tedy IABC IOU T − , 2 2 IABC IOU T = + . 2 2 I3 = (3) I4 (4) 5 Simulace převodních charakteristik Jak již bylo řečeno součet napětí ve smyčce musí být roven nule, a tak musí platit následující: X X Ui = Uj CW Y Ii = Y Ij (6) CCW CW ID ID + IS ) I3 = ( − IS ) I4 2 2 ID IABC T + I + IOU S 2 2 2 = ID IABC T − IS − IOU 2 2 2 IABC ID IOU T = 2 IS ; |IS | < ID 2 (7) (8) (9) Ucc+ ( LM13700 Id I Id/2 Ucc- + Is Iabc Uout 0Vdc 0Adc 0.5mA 1mA 500uA 0 Obrázek 13: Simulace převodní charakteristiky výstupního proudu Iout na vstupním proudu IS I o u t 500u Iout I abc = 50uA 0 I abc = 250uA - - - - t eor i e ____ si mul ace - 500u - 1. 0mA (5) CCW - 0. 8mA - 0. 6mA - 0. 4mA - 0. 2mA I ( Uout ) 2* ( I ( I s) ) * I ( I abc) / I ( I d) 0. 0mA 0. 2mA 0. 4mA 0. 6mA 0. 8mA 1. 0mA Is I _I s Obrázek 14: Převodní charakteristika výstupního proudu Iout na vstupním proudu IS 6 Simulace závislosti transkonduktance gm na řídícím proudu IABC 3 Simulace závislosti transkonduktance gm na řídícím proudu IABC Při odvození závislosti transkonduktance na řídícím proudu IABC budu opět vycházet z 2. KZ. Můžeme psát následující odvození: X Ui = CW Y X Uj (10) Ij (11) CCW Ii = CW Y CCW Uin I4 = I3 e uT kT I4 kT I4 − I3 Uin = · ln ∼ · = q I3 q I3 IABC Uin I3 = uT (I4 − I3 ); I3 = 2 IABC Uin = uT (I4 − I3 ) | {z } 2 (12) (13) (14) (15) IOU T IOU T = IABC Uin 2uT | {z } (16) gm gm = IABC . = 19,34 IABC , při T = 300 K 2uT (17) Z výše uvedených vztahů je dobré si stručně shrnou důležité poznatky. Prvním závěrem pro teoreticky odvozené závislosti spočívá v jejich závislosti na teplotě. Při odvození výstupního proudu IOU T jehož vstupním signálem je proudový zdroj IS je vztah 9 teplotně nezávislý, narozdíl od vztahu 16, kde je vstupní signál realizován napěťovým zdrojem Uin . Dalším ne méně důležitou vlastností je lineární závislost. V prvém případě, můžeme dosáhnou lineární závislosti v širším záběru, avšak musíme ji realizovat proudově, což není problém použijeme-li Theveninovu větu o náhradě proudového zdroje zdrojem napětí s odporovou zátěží v sérii. Závislost gm na řídícím proudu IABC je obecně dána vztahem: gm = k.IABC , (18) kde konstanta k je teplotně závislá. Při simulacích na transkonduktančním operačním zesilovači jsem zjistil, že hodnota konstantního parametru k při stále teplotě je proměnný parametr v závislosti na velikosti řídícího proudu IABC . Tato skutečnost je zpracována graficky na obrázku 16. 7 Simulace závislosti transkonduktance gm na řídícím proudu IABC gm [mA/V] 100000 10000 1000 100 10 1 10 100 1000 10000 Iabc[mA] Obrázek 15: Závislost strmosti gm na řídícím proudu IABC 20 k [1/V] 19,5 19 18,5 5mA ~ 50mA 18 17,5 IABC [mA] 17 2000mA 16,5 -20 -15 -10 IABC = 5uA IABC = 1000uA -5 0 IABC = 50uA IABC = 2000uA 5 10 15 IABC = 500uA 20 Uin [mV] Obrázek 16: Závislost parametru k na vstupním napětí Uin 8 Simulace frekvenční charakteristiky strmosti gm 4 Simulace frekvenční charakteristiky strmosti gm Než-li se plně začnu věnovat patřičným simulacím, zmíním se o vlastnostech a možné náhradě transkonduktančního operačního zesilovače náhradním lineárním obvodem (obrázek 17). Náhrada je realizována ideálním zdrojem proudu řízený napětím, k němuž je paralelně zařazena výstupní vodivost go . Velikost výstupní vodivosti jsem stanovil dle následujících úvah. Výstupní proud je dán vztahem: iout = gm uin − go uout , (19) za předpokladu, že je OTA nezatížený můžeme vyjádřit go následovně: go = gm kIABC = , A A (20) OTA U+ kde A je napěťové zesílení. LM13700 + Uin Iout Iout gm.uin go Igo Uin simulace naprázdno + - Iabc U- OTA 5mV Iabc 500uA Uin - 0 Obrázek 17: Zjednodušená schématická značka obvodu OTA s ekvivalentním náhradním lineárním obvodem 50 Obrázek 18: Simulace frekvenční charakteristiky napěťového přenosu Au[dB] ( 100m, 42. 040) 40 ( 100m, 40. 560) I abc=2mA 20 I abc=1mA I abc=500uA I abc=50uA Iabc I abc=5uA 0 Ui n = 5mV 100mHz 1. 0Hz 10Hz 100Hz DB( V( Uout : +) / V( Ui n: +) ) 1. 0KHz 10KHz Fr equency 100KHz 1. 0MHz 10MHz 100MHz 1. 0GHz Frekvence Obrázek 19: Průběh frekvenční charakteristiky napěťového přenosu v závislosti na řídícím proudu IABC 9 Shrnutí získaných poznatků 5 Shrnutí Uveďme nyní významné poznatky, které nám tato práce přinesla. V první kapitole jsem se věnoval vnitřnímu zapojení transkonduktančního operačního zesilovače LM13700, na základě něhož můžeme říci, že se jedná o obvod s napěťovým diferenčním stupněm, čtyřmi proudovými zrcadly a jedním Darlingtonovým zapojením. Tři ze čtyř již zmíněných proudových zrcadel nám umožňují proudový výstup, který má nulovou hodnotu pro vstupní napětí rovné Uin = −638,5 µV, což je způsobeno nesymetrickým zrcadlením proudů z diferenčního stupně na výstup. V kapitole druhé jsem se věnoval simulacím převodních charakteristik. V prvém přiblížení je nutné rozlišovat jaké typy převodních charakteristik nám jsou k dispozici. Zaprvé se jedná o převod Uin , IOU T , jejíž lineární oblast se nachází v rozmezí vstupního napětí Uin = ±15 mV. V druhém případě se jedná o převod IS , IOU T , jejíž převodní charakteristika je lineárního charakteru v rozmezí |IS | < ID /2. V obou dvou případech lze užít kaskádního (Darlingtonova) stupně, avšak za podmínky, že vstupní proud do daného stupně bude IBI < 2 µA. Dalším, mnou zkoumaným parametrem mi byla transkonduktance (strmost) gm , která je dána vztahem gm = k.IABC . Jak je vidět, strmost je lineárně závislá na velikosti řídícího proudu IABC přenásobena konstantou k, kde k = 1/2UT . Parametr k je však teplotně a napěťově závislá veličina. Pro 1% chybu parametru k je nutno volit velikost vstupního napětí Uin < ±6 mV. Dále jsem se zajímal její frekvenční závislostí, kde mohu konstatovat, že její aktivní šířka pásma je v rozmezí 0 Hz až 3 MHz v závislosti na velikosti řídícího proudu IABC . Při její maximální hodnotě až 8 MHz. Cílem této práce bylo seznámení s transkonduktančním operačním zesilovačem s ohledem na jeho parametry, jak pro stejnosměrnou tak i frekvenční analýzu. Věřím, že se mi tento cíl podařilo naplnit. 10 Shrnutí získaných poznatků Literatura [1] National Semiconductor LM13700 – Dual Operational Transconductance Amplifiers with Linearizing Diodes and Buffers. Katalogový list, USA, 2004. Děkuji za pozornost 11
Podobné dokumenty
České vysoké učení technické v Praze
Vstupní diferenční napětí větší, než-li je jen několik málo milivoltů nám způsobuje nelinearitu transkonduktance gm , jak je již bylo výše uvedeno. Na obrázku 2.11 je vyznačený způsob řešení tohoto...
Vybrané vlastnosti obvodů pracujících v proudovém módu a
vhodné stejnosměrné a šumové vlastnosti a při nedodržení podmínek daných výrobcem jsou i
náchylnější k nestabilitě. Jejich použití je tedy vhodné pouze tam, kde vyžadujeme vysokou
rychlost přeběhu ...
Diplomová práce
České vysoké učení technické v Praze
Fakulta elektrotechnická
Katedra teorie obvodů
Měření kmitočtu a tvaru signálů pomocí osciloskopu
obrazovce 8 cm naměřit maximální napětí 8 cm • 20 V/cm = 160 V. Při vyšších napětích než 160 V je
nutné na osciloskop připojit poměrovou sondu, která funguje jako dělič napětí. Sonda na obr. 4 dělí...
Řešení obvodů grafy signálových toků
text, který právě dostáváte, vznikl v rámci řešení projektu „Matematika pro inženýry 21.
století -- inovace výuky matematiky na technických školách v nových podmínkách
rychle se vyvíjející informač...
Základy elektrotechniky
Zdroje dodávají do elektrického obvodu napětí a proud a tím i výkon. Zdrojem stejnosměrného napětí
je nejčastěji baterie (akumulátor), kde vzniká napětí a proud díky chemickým reakcím. Zdrojem
stří...
Odkazy na zajímavé weby pro děti
www.alik.cz - dětský informační webík plný soutěží, her a pozvánek na zajímavá místa
www.a-tom.cz - portál určený všem mladým turistům a táborníkům
www.cojeco.cz - virtuální všeobecná encyklopedie
...
SearS Tower
mimo kresbu dílu černou šipkou, jejíž špička směřuje na lom. Čáry, které budete nařezávat z rubu tisku, jsou kresleny čerchovaně
(-.-.-). Výřezy ploch z dílů jsou kresleny červenou úhlopříčkou. Jed...