2 - Turistů ráj

Transkript

2 - Turistů ráj

Plzeňský kraj leží na starém historickém území Českého státu a připomíná kouzelný měšec známý
z pohádek. Kdykoliv se otevře, vysype se z něho bohatství, které má větší hodnotu než zlato a drahé
kameny. Má podobu starobylých památek, historických měst, lidové architektury doplněné osobitým
folklorem a nekončícího množství přírodních zajímavostí s hřebenem monumentálního masivu Šumavy
s modrými oky tajuplných jezer. V tomto měšci naleznete i světoznámé poutní místo všech pivařů, ale také
dravé řeky, hladiny rozlehlých rybníků a přehradních nádrží.
POKLIDNÉ
TOULKY ZA KRÁSOU A POZNÁNÍM:
1
Kdyně a Korábská vrchovina
Český les
2-3
2
Na kole krajinou Domažlic
Český les
4-5
3
Okolím Přimdy a přírodním parkem Diana
Český les
6-7
4
Údolím Úterského potoka na hrad Gutštejn
Tachovsko-Stříbrsko
8-9
5
Zajímavosti v okolí Konstantinových Lázní
Tachovsko-Stříbrsko
10-11
6
Malebná krása Sedmihoří
Český les
12-13
7
Za historickými skvosty v Manětínské pahorkatině
Povodí Střely a Berounky
14-15
8
Za hrady a zámky do Chudenicka a údolí Úhlavy
Plzeňsko
16-17
9
Naučnou stezskou kolem Rabštejnu nad Střelou
Povodí Střely a Berounky
18-19
10
10
Na Radeč za legendou o hradu Mitrvald
Plzeňsko
20-21
11
11
Napříč časem po okolí Březiny
Plzeňsko
22-23
12
12
Na rozhlednu Chlum a naučnou lesnickou stezkou
Plzeňsko
24-25
13
13
Po stopách Františka Molocha nad údolím Berounky
Plzeňsko
26-27
14
14
Zbiroh a okolí
Plzeňsko
28-29
15
15
Z Nýrska na hrad Klenová
Pošumaví
30-31
16
16
Okolí Kašperských Hor
Šumava
32-33
17
17
Zaniklé sklárny v údolí Křemelné
Šumava
34-35
18
18
Údolí řeky Vydry
Šumava
36-37
19
19
Oblík a Tříjezerní slať
Šumava
38-39
20
20
Na běžkách údolím Vydry a Roklanského potoka
Šumava
40-41
21
21
Z Modravy k samotě Březník
Šumava
42-43
1
KDYNĚ
A
KORÁBSKÁ
VRCHOVINA
Mezi Českým lesem a Šumavou se jakoby ve stínu větších pohoří krčí méně
známá, ale o to přitažlivější Korábská vrchovina. V okolí Kdyně jsou na
strmých vrcholcích kopců často skryty zříceniny hradů, které jen podtrhují
historickou významnost těchto míst. Tento výlet vás zavede jak k historickým
klenotům, tak především na zdejší nejvýznamější nejvyšší vrchol – Koráb,
ozdobený rozhlednou.
2-3
pěšky
náro č n os t
Koráb-chata s rozhlednou
Kdyně - kostel
13
km
celkem
Tento výlet jak už je patrné z názvu je soustředěný okolo
malebného městečka Kdyně. Výchozí bod – rozcestí
značených tras nalezneme na podlouhlém náměstí, kterému
vévodí dvoupatrová budova radnice obohacena o plechovou
věžičku s hodinovým strojem. K radnici přiléhá brána staré
přádelny se sochou ležícího lva. Právě tato přádelna byla v r.
1853 největším průmyslovým závodem celého Plzeňska. Za
náměstím se nachází objekt bývalé židovské synagogy, kde
můžeme v současné době navštívit informační centrum a malé
muzeum dokumentující historii města.
Z náměstí se vydáváme po žluté značce směr vrchol Koráb
3 km a můžeme se připravit na vydatné stupňující se stoupání.
Nad městem u budov skladiště odbočíme ze silnice a prvně
přes pole, které později vystřídá hustý les stoupáme přímo
k našemu prvnímu cíli. Koráb je druhý nejvyšší vrchol
Korábské vrchoviny dosahující nadmořské výšky 773 m, jehož
turistickou atraktivitu doplňuje i turistická chata s rozhlednou.
Je obklopen bohatě členitým krajem s četnými vrcholy, velice
často pokrytými listnatými či smíšenými lesy. Pokud návštěvník
vystoupí po schodech až do vyhlídkové gondoly, pak určitě
nebude zklamán. Otevře se mu pohled do všech stran. Jako
na dlani uvidí město Kdyni s nejbližším okolím a na obzoru
táhnoucí se modravé pásmo Šumavy a Českého lesa.
Z Korábu nyní zaslouženě scházíme do sedla k rozcestí
U sloupku, odkud nám další směr bude určovat červená
značka. První odbočkou z našeho okruhu je 400 m dlouhý
výstup k hradní zřícenině Nový Herštejn. Návrší se
zříceninou porostlé mimořádně hodnotnými bučinami
a suťovými lesy je již od roku 1933 vyhlášeno státní přírodní
rezervací, která patří mezi vůbec nejstarší chráněná území
v západních Čechách. V kontextu západních Čech patří Nový
Herštejn k nejrozsáhlejším a nejlépe dochovaným hradním
zříceninám, jež obzvláště na podzim, kdy je obklopen
zlatožlutými korunami staletých buků a dubů, v nás zanechá
nezapomenutelný dojem.
Během našeho dalšího putování můžeme v případě nedostatku
tekutin i podruhé odbočit z naší trasy a to ke Kreslově
studánce. Pár metrů od odbočky ke studánce pak již v rámci
trasy zahneme na lesní pěšinu směr Hradisko Příkopy.
O historii hradiště zvaném Příkopy či Starý Rýzmberk se
bohužel psané dějiny nezmiňují, ale archeologická sonda tu
odhalila pevné hradisko z 11. stol., které bylo pravděpodobně
opuštěno po zbudování Rýzmberka. Oválné opevnění tvoří
dvě hluboké terasovitě umístěné příkopy a jádro tzv. akropole
je pak objata třetím hlubokým příkopem. Malebnost místa
Zřícenina hradu Rýzmberk
2
Rybník Úžlebec
P LZEŇSKÝM
ČESKÝ
s impozantními lípami, v jejichž stínu roste množství
chráněných rostlin, dokresluje starý dutý javor.
Pouze 1,5 km nás dělí od dalšího atraktivního bodu na
této trase, kterým je roztomilá vesnička Podzámčí
s řadou přízemních roubených domků šumavského
typu. Historie vsi je bezprostředně spjata s hradem
Rýzmberk vypínajícím se na vrcholku nejbližšího kopce.
Naše poslední zacházka vede tedy 0,5 km vzhůru do
kopce. Středověký hrad Rýzmberk byl založen r. 1279
a dnes již pouze skromné zbytky upomínají na jeho
slavnou a barvitou historii. Až v období romantického
19. stol. se na hrad opět vrátil život, když zde rod
Stadionů nechal vystavět dnešní rozhlednu, hradní
hospůdku a kryté taneční parkety. V amfiteátru pod
zříceninou hradu je každoročně pořádán proslulý
festival folkové a country hudby “Rýzmberský hradní
guláš ”.
Do Kdyně se vracíme po silničce s nádhernými výhledy
na město a jeho okolí. Na závěr můžeme obdivovat
nejvýznamnější památku Kdyně – kostel sv. Mikuláše.
K
Autor: [email protected]
Praktické informace:
A
T
I
V
N
Ě
KRAJEM
Kdyně
www.kdyne.cz
Informační centrum města Kdyně
Masarykova 12, 345 06 Kdyně
telefon: +420 379 734 385
e-mail: [email protected]
Zřícenina hradu Nový Herštejn
3
LES
NA
KOLE KRAJINOU
DOMAŽLIC
Malebný kraj kolem Domažlic bohatý na historii, patřící odedávna Chodům
– svobodným strážcům hranic, oplývá jedinečnými místy, vracející nás zpět
do dětských let přičiněním tvorby Aloise Jiráska. Udržuje se tady stále nářečí
a lidové kroje, kterých si na Chodských slavnostech v období svátku sv. Vavřince
užijete dosti. Na tu všechnu krásu minulosti pohlíží z výšin kaple na Veselé Hoře
s památnými lípami. Pojeďme se tedy vydat vstříc té nádheře a koloritu.
kolo
V centru Domažlic
2
27
náro č n o s t
celkem
km
Výlet začíná Domažlicích, které jsou považovány za
centrum Chodska a kde je k vidění řada pamětihodností.
Na malebném náměstí můžeme obdivovat válcovou věž
a zámeckou budovu Chodského hradu, typické štíty
a podloubí měšťanských domů. Našim zrakům neunikne
ani gotický kostel Narození P. Marie s věží s patrným
vychýlením, augustiniánský klášter či gotická Dolní brána
na východě a branka na straně jižní, patřící k zachovalé
části městského opevnění.
Po prohlídce Domažlických skvostů se vydáme do jižní
části Českého lesa směrem na Trhanov. Na konci Domažlic
odbočíme ze silnice č. 193 na cestu vedoucí k vísce Újezd,
kde se za rozcestím U jezera otevře zvlněná krajina
zalitá sluncem. V Újezdu se narodil vůdce povstání
Chodů proti vrchnosti J. Sladký – Kozina. Je zde Kozinův
statek s pamětní síní a na nedalekém Hrádku, na který
vystoupáme, je postaven pomník J. S. Koziny. Odtud se
nám naskýtá krásný pohled na Domažlice a okolní krajinu.
Z Hrádku nás nyní čeká klesání a napojení na silnici do
Trhanova, dějiště Jiráskových „Psohlavců“. Projedeme
kolem památné lipové aleje a barokního zámku, ve kterém
se nachází pamětní deska rodáka J. Thomayera, známého
lékaře a literáta a odbočíme na silnici stoupající k obci
Chodov. Z Chodova, ve kterém se nachází památník mistra
J. Husa, zamíříme k obci Pec pod Čechovem kterou mineme
a krásnými lesy dorazíme k Babylonu kde nalezneme
osvěžení u přírodního koupaliště vybavené skluzavkou,
skokanským prknem a půjčovnou lodiček. Nedaleko vodní
plochy je kemp obklopený smrkovým a borovicovým lesem
s charakteristickou vůní jehličí.
Po regeneraci sil na nás čeká ves Pasečnice a nedaleká
Přírodní památka Salka ležící ve svahu obklopená buky
a smrky 200 m od cyklotrasy mezi Starou Hutí a Pasečnicí.
Jde o zatopenou štolu, kde se v minulosti těžila břidlice.
Od Salky pokračujeme zpět po okraji lesa do vsi Pasečnice
s památnou 400 let starou lípou. Na rozcestí v Pasečnici
opouštíme cyklotrasu č. 2014 a zamíříme po zelené KČT
do svahů vrchu Zadní skála. Na vrcholu stoupání odbočíme
doleva na polní cestu a po chvilce stoupáme lesem přes
Rybník v Újezdu
Pomník J. S. Koziny na Hrádku
4
Zámek v Trhanově
P LZEŇSKÝM
ČESKÝ
rozcestí Bývalá hájovna Dmout k Veselé Hoře.
Toto poutní místo s kaplí sv. Vavřince a památnými
lípami skýtá nádherný pohled na Domažlice, louky
a lesy v obklopující toto historicky významné
město.
Z Vavřinečku, jak se Veselé Hoře lidově říká, na
nás čeká závěrečný sjezd po silnici k Domažlicím.
S myšlenkami na právě absolvovaný krásný výlet
a povzbuzeni vidinou dobrého jídla a pití jsme
v centru Chodska za pár minut.
K
A
T
I
V
N
Ě
KRAJEM
Domažlice
www.domazlice.info
Informační centrum města Domažlice
náměstí Míru 51, 344 01 Domažlice
telefon: +420 379 725 852
Pohled z východního svahu vrchu Zadní skála
5
LES
OKOLÍM PŘIMDY
A PŘÍRODNÍM PARKEM
DIANA
Ve stínu majestátné hory Přimda, jejíž vrchol zdobí nepřehlédnutelná zřícenina
hradu, se rozkládá Přírodní park Diana. Ten vyniká přírodou nepoznamenanou
moderní civilizací. Budeme putovat rozsáhlými lesy, které občas přeruší louky
a pastviny protkané průzračnými potůčky. Kromě hradu Přimda navštívíme
lovecký zámeček Diana, zříceninu kostela sv. Apoleny a na závěr se můžeme
potěšit pohledem na velkolepé panorama Českého lesa z rozhledny Milíře.
kolo
2
30
náro č n o s t
celkem
Skály a hrad Přimda
Zřícenina kostela sv. Apoleny
km
Tento výlet můžeme zahájit v pohraničním městečku Přimda.
Hlavní část města je situována do sedla v nadmořské výšce
700 m, pod stejnojmenným vrchem. Na náměstí najdeme
románský kostel svatého Jiří, před kostelem se nachází
socha sv. Jana Nepomuckého. Dějiny Přimdy jsou úzce spjaty
s dějinami hradu stejného jména. Hrad Přimda je po Pražském
hradu považován za druhou nejstarší stavbu kamenného
hradu v Čechách. Ve 12. - 14. století náležela Přimda mezi
nejvýznamnější královské hrady. Nejeden český panovník však
okusil také útrapy zdejšího královského vězení.
Tip!
Ke zdaleka dobře viditelnému hradu Přimda vede jen
naučná stezka, která není sjízdná v celém rozsahu. K hradu
můžete vystoupat po nezpevněné svážnici, která začíná
pod hotelem v Podhradí vlevo od křižovatky. Zpočátku je
cesta zpevněná, pak následuje prudké stoupání po štěrku
a kamení.
Po případné prohlídce hradu Přimda vyjedeme z náměstí po
silnici č. 198 směr Svatá Apolena, Nová Ves. Až k odbočce do
obce Málkov mírně klesáme, pak vystoupáme /2/ do sedla mezi
Málkovským a Apolenským vrchem. Tam se vpravo u cesty pod
klenbou vzrostlých stromů ukrývá rozsáhlá zřícenina kostela
sv. Apoleny. Tato raně barokní stavba pochází z doby před r.
1670. Od počátku 20. stol. začal úpadek tohoto poutního místa
a před 2. svět. válkou už byla svatyně v neutěšeném stavu.
Od sv. Apoleny sjedeme do obce rozložené uprostřed pastvin
– Nové Vsi. Na křižovatce ve vesničce pojedeme rovně kolem
odbočky na Josefinum a na jejím konci odbočíme vpravo na
polní cestu. Po 100 m přijedeme k silážní jámě, kde na další
křižovatce polních cest odbočíme doprava. Převážně klesáme
krásnou krajinou luk, smíšených lesů a remízků se stády
pasoucího se skotu. V poslední třetině tohoto neznačeného
úseku už jedeme lesem, který se rozestoupí až v Dianě.
Chloubou této vesničky, umístěné v malebné krajině
stejnojmenného přírodního parku, je lovecký zámeček.
Tato zajímavá barokní stavba byla postavená podle návrhu
Jana Blažeje Santiniho. Zámek byl vybudován na půdorysu
rovnoramenného kříže s ústředním jednoposchoďovým
pavilonem zastřešeným kupolí ukončenou kovovým sedícím
jelenem a dvěma postranními budovami. K zámku přiléhá
anglický park s červenými buky, duby ale i exotickými
jehličnany a vede od něj i alej jasanů, starých lip a javorů.
Výhled na panorama Českého lesa z rozhledny Milíře
6
P LZEŇSKÝM
ČESKÝ
T
I
V
N
Ě
KRAJEM
Z návsi v Dianě pokračujeme po žluté KČT směr
Rybničná. Projedeme kolem dřevěných chalup až na
konec vesnice, kde odbočíme na vedlejší cestu. Ta nás
mírným klesáním dovede k opuštěnému vojenskému
areálu. Za ním je u Kateřinského potoka rozcestník,
kde změníme značení na červenou. Ta nás provede
přes husté pohraniční lesy až k mostu přes dálnici, za
kterým už to máme kousek na začátek Rozvadova.
V této typické příhraniční obci máme možnost se
občerstvit a pak se vydáme po trase č.2238 a modré
KČT přes údolí Kateřinského potoka do vesničky
Kateřinské Chalupy. Prohlédneme si Kateřinský
kostel a pokračujeme po modré. Stoupáme kolem
pěkných venkovských stavení až k rozhledně
Milíře. Tato nově postavená ocelová rozhledna je
volně přístupná a nabízí nám možnost se potěšit
vynikajícím kruhovým rozhledem na celé panorama
Českého lesa.
V závěru šlapeme stále po modré přes hustý bukový
les až k rozcestí Pod Ovčím vrchem, od kterého je
to jen kousek po silnici zpátky do Přimdy.
Lovecký zámeček v Dianě
K
A
Přimda
www.mestoprimda.cz
www.primda.cz
Pastviny u Nové Vsi
7
LES
ÚDOLÍM ÚTERSKÉHO
POTOKA NA HRAD
GUTŠTEJN
Krajina kolem Konstantinových Lázní je velmi pestrá a plná kontrastů.
Tento výlet je toho typickou ukázkou. Z lázeňského centra sejdeme do
skalnatého, hustě zarostlého a opuštěného údolí. V jeho závěru vystoupáme
k romantickému kostelíku u samoty Šipín. Pak si prohlédneme turisty
vyhledávanou mohutnou zříceninu hradu Gutštejn. Zpět se vracíme krajinou
polí a luk.
2-3
pěšky
Hrad Gutštejn
náro č n o s t
17
km
celkem
Cesta v údolí Úterského potoka
Vycházíme od turistického rozcestníku Konstantinovy
Lázně
- ŽST. Prohlídku poklidného lázeňského
městečka, jehož pavilóny jsou obklopeny rozsáhlým
parkem, si necháme na později, protože tento výlet
je poměrně dlouhý a časově náročný. Od nádraží nás
povede modrá značka do 1 km vzdálené Nové Vsi. Na
začátku obce opustíme turistické značení a budeme
pokračovat v chůzi po silnici č. 201, která nás postupným
klesáním dovede do hluboce sevřeného údolí Úterského
potoka. Před mostem odbočíme doprava, kde uvidíme
turistický rozcestník Starý Mlýn. Od něj se vydáme
po zelené směr Šipín 5,5 km. Zde si také můžeme
tento výlet obohatit o 500 m dlouhý náročný výstup
k výraznému skalisku, kde dříve stával strážní hrádek
Falkenstein. Ze zříceniny se do dnešních dnů zachovaly
jen nepatrné stopy, ale můžeme si zde dopřát pohled
z vysoké skály dolů do údolí.
Jinak půjdeme pohodlně po široké svážnici až
k samotám v místě Hlaváčkova Mlýna. Za ním začne
dobrodružnější část této cesty. Přejdeme přes lávku
a zelená značka nás povede po malých pěšinách ve
skalnatém srázu nad potokem. Jakmile přejdeme zpátky
na pravý břeh, ocitáme se již na lepší cestě a míříme
k rozc. Dudákovský Mlýn.
To se nachází u soutoku Úterského potoka s Hadovkou.
Na ostrohu nad soutokem je poklidné poutní místo Šipín.
Tvoří ho udržovaný dominantní kostel sv. Barbory, fara
a škola. Na okraji srázu je postaven vyhlídkový altán.
Kvůli prohlídky tohoto působivého místa se musíme
vydat 500 m nahoru po zelené.
Jinak pokračujeme po červené směr rozcestí U Starého
mostu. Půjdeme proti proudu říčky Hadovky kolem
Bezemínského hradiště, až přijdeme pod vysokou
skálu, na jejíž vrcholku se tyčí majestátný hrad
Gutštejn. Spolu se žlutou značkou vystoupáme po malé
pěšině až ke vstupu do zříceniny. Hrad byl založen na
přelomu 13. a 14. století. Ve 2. pol. 16. století se uvádí
Skála a býv. hrad Falkenštejn
8
Pastviny cestou kolem Daňkova
P LZEŇSKÝM
T A C H O V S K O -S T Ř Í B R S K O
již jako „pustý zámek“. Přesto si zde můžeme
prohlédnout 20 m vysokou věž, zbytky obou
paláců, obvodové hradby, sklepení a únikovou
chodbu.
Po prohlídce hradu nás čeká 5 km dlouhá cesta
zpět do Konstantinových Lázní. Celou dobu nás
provází žlutá značka. Od hradu vystoupáme po
lesní cestě kolem staletých borovic ke statku
a osadě Daňkov, od které již pokračujeme
po silnici, klikatící se mezi lány polí. Mírným
stoupáním přijdeme do vesničky Okrouhlé
Hradiště. Z ní traverzujeme kolem Hradišťského
vrchu až do centra v Konstantinových
Lázních.
I
V
N
Ě
KRAJEM
K
A
T
Konstantinovy Lázně
www.konst-lazne.cz/
Informační centrum města Konstantinovy Lázně
Lázeňská 164, 349 52 Konstantinovy Lázně
telefon: +420 374 625 450
Šipín - kostel a fara
9
ZAJÍMAVOSTI
V OKOLÍ
KONSTANTINOVÝCH LÁZNÍ
Okolí Konstantinových Lázní je mimořádně bohaté na kulturní a historické
památky. Samotné lázeňské městečko nás jistě zaujme poklidnou atmosférou
a neokázalou parkovou úpravou s mnoha cennými dřevinami. Kromě lázní
si můžeme prohlédnout velkolepý zámek v Bezdružicích, zříceninu kaple
a hradu v Krasíkově či poutní kapli na Ovčím vrchu.
1-2
pěšky
náro č n o s t
V areálu Konstantinových Lázní
10
km
celkem
Výlet zahájíme prohlídkou Konstantinových Lázní. První
zmínky v písemných dokladech o sirnatém prameni pocházejí
z 16. století. V roce 1803 byla u sirného pramene, v místě
dnešních Starých Lázní, postavena první lázeňská budova.
V roce 1837 lázně koupil kníže Konstantin z Löwensteinu, po
kterém dnes nesou Konstantinovy Lázně svoje jméno. V roce
1875 byl postaven uprostřed nově založeného parku další
lázeňský dům – Prusík, ten dnes tvoří střed lázeňského areálu.
Proti němu na malém návrší byla postavena kaple Panny Marie
Lourdské a na obvodu lázeňského parku vyrostla nová obec.
Léčí se zde nemoci oběhového systému.
Z parku přejdeme přes silnici k odstavnému parkovišti, za
kterým najdeme útulné nádraží. U něho je rozcestník, který
nás nasměruje na žlutou značku vedoucí do Bezdružic. Po 1 km
chůze po rovině přijdeme k budově Starých Lázní, kde se
dnes nachází pension s restaurací. Pak se vydáme přes jeden
mírný kopec a poté se před námi otevře výhled na městečko
na kopci se zrenovovaným zámkem.
Bezdružice jsou historickou obcí, kde byl již ve 14. stol.
vybudován kamenný hrad, který byl později přebudován na
pohodlné renesanční sídlo vytvářející jedinečnou dominantu
městečka i jeho nejbližšího okolí. Současnou architektonickou
tvář vtiskla objektu výrazná barokně klasicistní přestavba
uskutečněná v 70. letech 18. století. Druhou nejvýznamnější
dominantou městečka je kostel Nanebevzetí Panny Marie. Na
náměstí stojí sloup svatého Floriána z r. 1732. Ve spodní části
sloupu jsou umístěny sochy sv. Václava, sv. Jana Nepomuckého
a sv. Víta.
Po prohlídce zámku a městečka sejdeme po silnici kolem ŽST
Bezdružice a pokračujeme až do vesničky Čeliv. Zde se
napojíme na modrou značku, která nás dovede přes pole
a louky k rozcestí Krasíkov – dvůr. Od rozcestníku můžeme
vystoupat na blízký Ovčí vrch - místo tragické selské vzpoury
z r. 1680. Nahoru vede polní cesta k opuštěnému stavení, kde
odbočíme vpravo a pokračujeme ve stoupání zarostlou alejí.
Na louce pod vrcholem se nachází památník a barokní kaple
rotundového typu. Vracíme se zpět k rozcestí, od kterého
nyní jdeme na opačnou stranu a to podle žluté značky. Ta nás
dovede kolem malého parkoviště na vyvýšené prostranství, na
kterém se nachází zřícenina hradu Krasíkov (Švamberk).
Tento gotický hrad umístili jeho stavitelé na dominantním
Zámek v Bezdružicích
Na Ovčím vrchu
10
Parky v Konstantinových Lázních
P LZEŇSKÝM
T A C H O V S K O -S T Ř Í B R S K O
kopci s výrazným skaliskem. Hrad tvoří dlouhý
trojúhelník, v polovině přeťatý vyzděným příkopem.
Dnes vás upoutá především mohutná kaple s hrobkou
Švamberků. Z jádra hradu za příkopem zbyla pouze
kulatá věž na konci ostrohu, část zdi přilehlého paláce
a valeně klenutý sklep.
Po prohlídce Švamberku sejdeme po silnici do blízké
vesničky Kokašice, kde se můžeme občerstvit
a zhodnotit výlet v hospůdce Pod hradem a na závěr
nás čekají již jen 2 km do Konstantinových Lázní.
K
A
T
I
V
N
Ě
KRAJEM
Konstantinovy Lázně
www.konst-lazne.cz/
Informační centrum města Konstantinovy Lázně
Lázeňská 164, 349 52 Konstantinovy Lázně
telefon: +420 374 625 450
11
Krasíkov - zřícenina hradu
MALEBNÁ
KRÁSA
SEDMIHOŘÍ
Přírodní park Sedmihoří je malebnou dominantní vrchovinou sestávající
z podkovy zalesněných kopců vypínajících se z okolní ploché krajiny. Po
krajích na úpatích vrcholů ozdobených četnými skalkami bizarních tvarů jsou
zajímavé mokřadní a močálovité biotopy se svéráznou květenou a zvířenou.
Nám v seznámení se s touto unikátní lokalitou pomůže okružní naučná
stezka.
pěšky
2
16
náro č n o s t
celkem
km
Zastavení naučné stezky - Ručičky
Výhled na Sedmihoří cestou na Rozsochu
Nejvhodnějším výchozím bodem pro tento výlet je obec
Mířkov, patřící zřejmě k nejstarším osadám a vladyckým
sídlům v oblasti. Jedná se také o jedinou kolébku civilizace na
naší celodenní trase vedené vesměs ryze panenskou přírodou.
Na návsi otáčející se kolem kostela sv. Víta nalezneme
vesnický hostinec, obchod a pro nás určující turistické
rozcestí. Vycházíme po modré značce směr Mířkovské rybníky
po silničce mezi poli s vyzývajícím pohledem, jak jinak než na
Sedmihoří. Název přírodního parku není nahodilý, nýbrž je
odvozen od sedmi nejvýraznějších kopců: Chlumu, Racovského
vrchu, Vidlického vrchu, Rozsochy, Písečného, Rybničního
a Křakovského vrchu.
Projdeme po hrázi Středního Mířkovského rybníka
a u hájenky, za kterou se krčí i bývalý příbytek francouzských
zajatců za II. světové války, narazíme na 1. zastavení naučné
stezky (dále jen zast. NS). Naučná stezka prochází západní částí
Sedmihoří a klade si za cíl seznámit návštěvníky s některými
zákonitostmi vývoje krajiny, s charakteristikou vegetace
a zvířeny, historií osídlení a se způsobem současného lesního
hospodářství. Během první poloviny tohoto výletu střídavě
spíše mírně stoupáme po lesních cestách mezi jednotlivými
vrcholy Sedmihoří. Zdejší poetické lesy nás navíc ve vhodnou
roční dobu mohou mile překvapit pestrostí a hojností výskytu
tradičně vyhledávaných hřibů a hub.
Už od 3. zast. NS nás budou doprovázet po lese roztroušené
četné balvany a skaliska, jež pouze dokládají skutečnost,
že Sedmihoří je jedním z mála území s nejlépe vyvinutými
formami zvětrávání žuly v Čechách. Informační panely
NS nám blíže objasní např. původ nápadného žulového
valounu s vytesanými znaky podání rukou a textem omluvy
mezi dvěma rozhádanými sedláky nebo historii kamenictví
u pravidelně opracovaného skaliska. Od rozcestí Chlum si
můžeme zajít 200 m směrem k vrcholu k unikátním skalním
mísám vytvořených erozí. Na Malém a Velkém Chlumu
stávalo pravěké hradiště, jehož osídlení spadá až do dob
starých mohylových kultur. Právě kamenné hrnce v žulových
balvanech jsou spojovány s obětními rituály našich předků.
U rozcestí Pod Racovským vrchem odbočíme z lesní asfaltky
na pěšinu a vyměníme modré značení za zelené. Rázem se
ocitáme na úpatí nejvyššího vrcholu Sedmihoří v příkré stráni
s ojedinělými výhledy na okolí skrz stromy. Od dalšího rozcestí
Rybník v Mířkově
Skaliska na hřebeni mezi Vidickým vrchem a Rozsochou
12
P LZEŇSKÝM
ČESKÝ
T
K
v sedle mezi Racovským a Vidlickým vrchem nás láká
zacházka po francouzské cestě, ze které lze spatřit
tzv. mrazové sruby – nejcharakterističtější formu
zvětrávání žuly v Sedmihoří.
Naše kroky od tohoto rozcestí bude provázet
žlutá značka, která záhy odbočí na lesní pěšinu.
Následuje nejatraktivnější část našeho výletu, kdy
střídavě prudce krátce stoupáme nebo klesáme mezi
jednotlivými skalnatými vrcholky po ose hřebene
mezi Vidlickým vrchem a Rozsochou. Právě teď
se všem obdivovatelům bizarních tvarů skalisek
a balvanů dostane řádného zadostiučinění. Cestou na
Rozsochu je žluté značení přerušeno ohradou lesní
školky, kterou musíme obejít a najít na druhé straně
pokračování naší trasy. I dále si musíme bedlivě
hlídat značení, které nás sice ve finále zavede na
vrchol Rozsochy.
Závěr výletu se nese v pohodovém duchu, kdy lehce
klesáme po zpevněné lesní cestě kolem Mířkovských
rybníků zpět do výchozího bodu.
A
I
V
N
Ě
KRAJEM
Horšovský Týn
www.horsovskytyn.cz
Informační centrum města Horšovský Týn
5. května 50, 346 01 Horšovský Týn
telefon: +420 379 415 151
Cestou na Vidlický vrch
Pohled na Sedmihoří směr Křakovský vrch
13
LES
ZA
HISTORICKÝMI SKVOSTY V
MANĚTÍNSKÉ
PAHORKATINĚ
Přírodní park Manětínsko tvoří rozsáhlý komplex borových a smrkových lesů
na písčitých půdách s několika osadami a samotami s minimální rekreační
výstavbou. Na této trase kromě panenské přírody navštívíme i dva zámky,
které se mohou pyšnit statutem – národní kulturní památky.
kolo
Zámek v Manětíně
2
29
náro č n o s t
celkem
km
Logickým středem a výchozím bodem této trasy je historický
klenot zdejšího kraje, městečko Manětín. Pokud do Manětína
přijedeme z východu přivítá nás hned při vjezdu mohutný
kostel sv. Barbory a neuvěřitelná spousta barokních soch,
kterých je po městě i okolí roztroušeno kolem 80. Tento
neuvěřitelný počet plastik od J. Herschera, který veškerou
svou tvorbu soustředil výlučně v Manětíně, vysloužil městu
vžitý přídomek „město baroka“. Tzv. Vysokou cestou zdobenou
14 sochami přijedeme na náměstí, které z jedné strany tvoří
měšťanské domy a na straně druhé je nad zámkem vysoká
terasa s honosnou barokní výzdobou a dvěma kašnami.
Třešničkou na barokním dortu je pak zámek - národní kulturní
památka, spojený krytou chodbou s děkanským kostelem
sv. Jana Křtitele. K zámku přiléhá pečlivě udržovaný park
a v rámci prohlídky můžeme navštívit i pobočku muzea
a galerie severního Plzeňska.
Vzhůru do Manětínské pahorkatiny vyrážíme po silnici směr
Nečtiny a objíždíme místní dominantu – čedičovou stolovou
horu Chlum. Převážně mírně stoupáme údolím Starého
potoka do dnes již malé obce Nečtiny s dominantou kostela
sv. Jakuba Většího. Z náměstí s radnicí a sloupem sv.
Michaela pokračujeme dále údolím Starého potoka po silnici
č. 193 kolem kostela sv. Anny, kde se každoročně pořádají
mezinárodní divadelní semináře. Pozvolné stoupání údolím teď
vystřídá výraznější kopec /2-3/, ze kterého však odbočíme za
poznáním středověké historie do Nového Městečka.
Projíždíme úzkou roklinou mezi strmým čedičovým vrcholkem
se zříceninami hradu Preitenštejn a úpatím kopce se
zámkem Nečtiny. Na jedné straně si zde můžeme všimnout
vystupujícího čedičového skaliska s typickou pravidelnou
sloupcovitou odlučností a pak pod zámkem rozsáhlých zřícenin
pravděpodobně hospodářských budov. U rybníka je odbočka
na Preitenštejn, kde bude lepší si uzamknout kolo a vyšlapat
k ruinám středověkého hradu pěšky. Hrad byl založen kolem
r. 1330 Janem Lucemburským, ale již od pol. 16. stol. se
uvádí jako zpustlý. Dnes zde můžeme prozkoumat zachované
valy, příkopy, obvodovou hradbu a torza zdí přilehlých budov.
Z vrcholové plošiny je úchvatný výhled na zámek a na
novorománskou pohřební kapli sv. Terezie. Zpátky od rybníka
si můžeme zkrátit cestu k zámku po pěšině vedené v příkrém
svahu nad rybníkem. Po pár metrech nás už ohromí podmanivá
krása zámku Nečtiny. Národní kulturní památka s čestným
dvorem a třípatrovou hranolovou věží získala svou dnešní
pozoruhodnou novogotickou podobu až v l. 1855-56. Původní
jednoduchý renesanční zámeček byl vystavěn pod hradem v 2.
pol. 16. stol. ve stejné době, kdy byl založen rybník a vznikla
i osada Nové Městečko.
Zámek - Hrad Nečtiny
Nové Městečko - zřícenina
14
P LZEŇSKÝM
I
V
N
Ě
KRAJEM
POVODÍ STŘELY
A
BEROUNKY
Od zámku se vracíme na naši trasu a pokračujeme ve
stoupání. Projíždíme okolo tradičních lidových stavení
ve vesničce Plachtín a na okraji lesa nedaleko
samoty Mostek zdoláme nepatrný vrchol, nejvyšší bod
našeho výletu. Jakmile vjedeme do lesa, odbočíme
na první křižovatce lesních cest vlevo na zpevněnou
lesní cestu a noříme se postupně hlouběji do nitra
přírodního parku Manětínsko. V rozsáhlém komplexu
borových a smrkových lesů traverzujeme přes Čertův
vrch, Tokaniště a až z úpatí vrcholu Lom začneme
zaslouženě klesat. Během celého úseku po lesních
cestách je dobré mít mapu v pohotovostní poloze
a kontrolovat každou křižovatku než se napojíme
na trasu č. 35 a zelenou turistickou značku směr
Libenov. Dlouhý souvislý sjezd zpět do Manětína,
je pouze na krátko přerušen lehčím výstupem
k hájence Libenov, za kterou již nezadržitelně
uháníme malebnou krajinou v údolí Malého potoka
zpět do výchozího bodu.
K
A
T
Manětín
www.manetin.cz
Informační centrum města Manětín
Manětín 88, 33162 Manětín
telefon: +420 373 392 217
Skalisko pod zříceninou hradu Preitenštejn
15
ZA
HRADY A ZÁMKY DO
CHUDENICKA
A ÚDOLÍ
ÚHLAVY
Chudenicko je vzácnou ukázkou harmonické kulturní krajiny, kde krásná
příroda je rozvíjena a zušlechťována člověkem po celé generace. Tento
výlet vede mírně kopcovitým krajem přes malebnou obec Chudenice, kolem
rozhledny Bolfánek k zámku a parku v Lázních. V závěru pak navštívíme
unikátně zachovalý vodní hrad Švihov.
kolo
V Chudenicích
2
25
náro č n o s t
celkem
km
Tento rekreační výlet zahájíme přímo v srdci Chudenicka,
kterým je městečko Chudenice. Historie městečka sahá až
do 13. století, kdy zde byla založena gotická tvrz. Na jejich
základech byl postaven Starý Czerninský zámek, který
můžeme i dnes v rámci prohlídky muzea navštívit. V centru
najdeme i nejslavnější chudenickou památku - děkanský chrám
sv. Jana Křtitele s původními malbami ze 14. stol. Umělecky
i historicky nejcennější je archa nad hlavním oltářem.
Z městečka vyjedeme po modré značce KČT směr Bolfánek.
Stoupáme po silnici kolem rodinných domků a ještě před
koncem obce zatočíme vpravo na vedlejší cestu, která nás
dovede ke hřbitovu s kaplí. Zde se můžeme potěšit prvními
pěknými výhledy na Chudenice a jejich okolí. Pak pokračujeme
dál po modré 500 m k rozhledně Bolfánek. Mírně stoupáme
po nezpevněné svážnici a v samotném závěru nás čeká
krátké prudké stoupání /3/ po kamenité cestě. Kamenná věž
Bolfánek upravená na rozhlednu z bývalé kaple je vysoká 45
metrů a k na její vrchol vede 138 schodů. Je otevřena sezónně
a poskytuje nádherný kruhový rozhled na Plzeň, hrad Radyně,
Brdy, na Šumavu, Koráb a Přimdu s hradem.
Od rozhledny sjedeme po lesní pěšině s modrou značkou
k zámku Lázeň. V romantickém empírovém zámku
obklopeném cenným anglickým parkem je dnes hotel
s restaurací, který přímo vyzývá ke krátkému zastavení.
Nejprve zde býval jen železitosirnatý pramen, k němuž se
konaly poutě, později vznikla barokní lázeňská budova, která
byla přestavěna na zámek.
Po příjezdové cestě k zámku se vydáme k silnici, která nás
dovede k blízké vesničce Lučice. Tam si můžeme prohlédnout
jeden z nejstarších roubených domů v Čechách. Pokračujeme
po trase č. 301 do vsi Poleň. Pojedeme po nefrekventované
silnici mírně kopcovitou zemědělskou krajinou, která každého
návštěvníka okouzlí malebným střídáním obilných lánů
s ovocnými sady, kterými prochází aleje staletých stromů
či remízky plné kvetoucích šípků. Uprostřed této krásy je
položena vesnička Poleň, kterou celou projedeme a na jejím
konci najdeme křižovatku, kde odbočíme vlevo na vedlejší
silnici.
Velice mírným stoupáním projíždíme údolím říčky Poleňky.
U křižovatky a rozcestníku Slatina BUS začneme mírně
klesat kolem osady Balkovy až do městečka Dolany. Zde se
Vodní hrad Švihov
Lázeň - zámek
16
P LZEŇSKÝM
PLZEŇSKO
T
I
V
N
Ě
KRAJEM
napojíme na středně frekventovanou silnici, která
nás jízdou po rovině provede údolím Úhlavy až do
středu města Švihov. Na jeho okraji u řeky Úhlavy
stojí velkolepý vodní hrad Švihov. Byl postavený
na přelomu 15. a 16. století na místě bývalé
tvrze. Svým opevňovacím vodním systémem patřil
k nejlepším pevnostem své doby. Jádro hradu tvoří
dvě obytná křídla, která uzavírají vnitřní pravidelná
nádvoří. Kolem obíhalo předhradí zpevněné baštami
a obehnané dalším vodním příkopem, který spolu
s několika přilehlými rybníky vytvářely umělý ostrov.
V kapli jsou umístěny gotické plastiky, v tanečním
sále je instalován malovaný renesanční kazetový
strop, součástí prohlídky je také hradní zbrojnice.
Po prohlídce unikátního hradu nás čeká cesta zpět
do Chudenic po trase č. 2042. Z náměstí se budeme
kousek vracet po stejné silnici, jakou jsme zde přijeli.
Za Švihovem pak nesmíme přehlédnout odbočku na
malou asfaltovou cestu, která vytrvale stoupá /2-3/
až do obce Chlumská. Vystoupáme přes ves až do
sedla. Dlouhé stoupání vystřídá zasloužený sjezd,
kterým se dostaneme až do Chudenic.
K
A
Švihov
www.svihov.cz
Informační centrum obce Švihov
Nám. Dr. E. Beneše 38, 34012 Švihov
telefon: +420 376 393 244
Vstup do hradu Švihov
17
NAUČNOU
STEZKOU KOLEM
RABŠTEJNU
NAD
STŘELOU
Toužíte-li po atmosféře dávných časů s řadou neobyčejných pamětihodností,
obdivovat um našich předků, historii a jedinečnost tajemných hradů
postavených na návrších či skalnatých ostrozích a chcete-li poznat nevšední
půvab přírody, pocítit přirozenou pohostinnost, která vyzařuje široko do
okolí, pak k tomu přímo vybízí Rabštejn nad Střelou a jeho okolí.
pěšky
2
km
náro č n o s t
celkem
Kamenný most v Rabštejně nad Střelou
6
Rabštejn nad Střelou je považován za nejmenší město
v Evropě. Nachází se 7,5 km od Manětína, nad pravým břehem
řeky Střely na ostrohu ohraničeném strmými svahy uprostřed
přírodního parku Horní Střela.
Dominantou městečka je barokní zámek se zříceninou
gotického hradu ze 14. století, městské opevnění a klášter
servitů s přilehlým kostelem P. Marie Sedmibolestné. Cestu
k řece z náměstí lemuje řada domků s roubenou a hrázděnou
architekturou, loretánská kaple P. Marie a před kamenným
mostem přes řeku Střelu se nachází kamenný smírčí kříž
z roku 1584. Před tím, než se vydáme po naučné stezce,
zastavíme se na chvíli na krásném mostě a pozorujíc hladinu
Střely, vstřebáváme atmosféru okolí a první dojmy z města
a památek. Poté za mostem odbočíme vpravo k rozcestníku
a zamíříme do voňavých lesů. Kráčíme lesní pěšinou
v prudkém svahu a napravo níže zahlédneme mihotavé vlny
řeky. Cestou na nás z protějšího břehu mezi stromy vykukují
stavení připomínající dávné časy a zanedlouho se objevují
i na naší straně. Nad korunami stromů uzříme se zatajeným
dechem majestátní přilehlou zámeckou část. Mineme zarostlý
cíp louky vedle toku a přicházíme k informační tabuli naučné
stezky. Těch je na trase rozmístěno celkem patnáct a postupně
nás informují o historii místa, ve kterém se právě nachází
a o významu vyhlášení přírodní rezervace Střela. Pokračujeme
pěšinou značenou zelenobílými psaníčky, která v ohbí řeky
počne stoupat a klikatit se kolem skály výš a výš. Dovede
nás na jednu z nejhezčích a nejromantičtějších vyhlídek na
Rabštejn, která se nachází na skalnatém srázu asi 70 metrů
nad řekou. Toto místo s dřevěným křížem je opředeno pověstí,
podle které zachránilo věrné zvíře hraběti Lažanskému život
před pádem do propasti.
Psaníčka nás dále vedou lesem, projdeme kolem malého
opevnění z betonu a klesáme lesní cestou. Stromy ustoupí
a před námi se otevře údolí v místě zvaném Horův mlýn.
Tady kdysi stával mlýn a s ním i pila. Napravo se ukrývají ve
stínu lip boží muka, nalevo zase v křovinách bývalá vojenská
pevnůstka. Dorazíme k ocelovému mostu a pročítáme si
minulost tohoto místa na tabuli. Ocitáme se na druhém břehu
ve svahu a po pravé straně zříme louku s pasoucími se koňmi
a nad nimi v dáli zámek s kostelní věží a klášterem. Opouštíme
Střelu a jdeme úpatím svahu lesní cestou k Ranči Havraní
Vyhlídka na Rabštejn
18
Rabštejn nad Střelou - zámek
P LZEŇSKÝM
T
I
V
N
Ě
KRAJEM
POVODÍ STŘELY
A
BEROUNKY
Kámen. Je tady příjemné posezení s občerstvením
a skvělou podívanou na krásné koně.
Docházíme k městu a prohlížíme si skromný židovský
hřbitov s kamennými náhrobky a pozoruhodným
portálem s hebrejským nápisem. Za hřbitovní zdí
z kamene odbočíme doprava na pěšinu, která nás
přivádí pod klášter a hradní opevnění k místům, kde
se v minulosti lámala kvalitní pokrývačská břidlice.
Projdeme břidlicovou sutí kolem několika propastí
a začneme klesat k řece. Proti nám se vypíná skalní
stěna s vyhlídkou, ze které jsme se kochali před
chvílí. Všimneme si roubeného mlýnu U Lišáků z 19.
století citlivě vsazeného do krajiny. Je postavený na
kamenné podezdívce, která chránila obytné stavení
v patře proti povodním a ledovým krám. Pěšina nás
zavede do lesa kolem říčního záhybu k prudkým
svahům. Jdeme dál proti proudu Střely a cestou
spatřujeme tzv. stavby lidové architektury. Projdeme
mezi domky a staneme na silnici pod náměstím
v Rabštejně. Zde se naše putování časem uzavírá
a je na nás, zda ještě nějakou chvíli zůstaneme či
opustíme tato místa.
K
A
Manětín
www.manetin.cz
Informační centrum města Manětín
Manětín 88, 33162 Manětín
telefon: +420 373 392 217
Pohled na městečko Rabštejn nad Střelou
19
NA RADEČ
ZA LEGENDOU O HRADU
MITRVALD
Vydejte se s námi do krásné krajiny lákající svými přírodními scenériemi
i historickými památkami, kde se rodila česká turistika. Hlavní osu tohoto
výletu tvoří zalesněný hřeben Radeče ohraničený na východní straně
mohutnými skalisky u bývalého středověkého hradu Mitrvald a na západě
Bílou skálou.
pěšky
V Těškově
2
14
náro č n o s t
celkem
km
Za výchozí bod si můžeme zvolit útulnou vesničku Těškov,
disponující základními atributy pro návštěvníky jako je obchod
a nefalšovaný vesnický hostinec. Připraveni na pořádný výšlap
do nitra panenské přírody vyrážíme z návsi kolem kapličky po
červené značce směr Radeč – východ. Kousek nad vsí, ještě
něž odbočíme do lesa, se nám nabídne pěkný rozhled na okolí
Těškova a v dáli i na Brdskou hornatinu. Hustým převážně
smrkovým lesem postupně vystoupáme na hřeben Radeče
k rozcestí a odbočce na Hrad. Dovídáme se zde, že jdeme po
první značené cestě v západních Čechách, která vznikla 4. 8.
1889 z iniciativy učitele z Holoubkova J. Lega.
Cestou k Hradu pozornému návštěvníkovi jistě neuniknou
po lese roztroušená zprvu ojedinělá a později už souvislejší
skaliska vytvářející po okraji hřebene přirozenou hradbu dnes
již zaniklému středověkému panství. První cíl našeho výletu
jsme právě zdolali a za odměnu se nám dostává nádherného
výhledu ze skalnaté vyhlídky v tajemné atraktivní lokalitě
zasazené do překrásné scenérie radečských lesů. Není tak divu,
že zdejší mohutná členitá skaliska posloužila našim předkům
jako základ pro stavbu hradu. Jeho tajemný vznik i zánik byl
dlouhá léta opředený řadou spekulací a otazníků, kterým však
udělaly přítrž archeologické nálezy, jež s jistotou potvrdili
jeho existenci už ve 14. století. Hrad nejspíše představoval
mocenský opěrný bod zajišťující severní okraj rožmberské
Strašické domény a okolních významných nalezišť železné
rudy. Středověký hrádek nazývaný též Mitrvald je podle
urbáře k r. 1652 uváděn jako pustý a tudíž zde nenalezneme
žádné okázalé zbytky věží či hradeb.
Stejnou cestou se vracíme k rozcestí a vydáme se nyní
rovně po hřebeni směr vrchol Brno. Míjíme loveckou chatu,
za kterou odbočíme na lesní pěšinu a krátce vystoupáme
na dominantu přírodního parku Radeč. Ke zvýraznění vrcholu
v kontextu okolní krajiny přispěl především televizní vysílač
umístěn v bývalém výchozím bodě zemského měření střední
Evropy. U vysílače je patrné torzo nejspíše bývalé dřevěné
rozhledny a na severní stranu je i částečný výhled. Chvíli
ještě traverzujeme po zalesněném hřebeni a posléze během
sestupu nepřehlédneme odbočku na Bílou skálu. Kouzelným
výhledem ze skalisek obklopených kamenným mořem se
rozloučíme s romantickým výběžkem Křivoklátské vrchoviny.
Když se pod Bílou skálou napojíme na silnici z Přívětic do
Televizní vysílač na vrcholu Brno
Vyhlídková plošina v místech bývalého hradu Mitrvald
20
Bílá skála
P LZEŇSKÝM
PLZEŇSKO
Těškova, odbočíme na ni vlevo a pohodově klesáme
hustými lesy k hranici přírodního parku Radeč.
Poslední 1,5 km dlouhý úsek zpět do výchozího bodu
nám ve finále zpříjemní pěkný výhled na Brdskou
hornatinu.
I
V
N
Ě
KRAJEM
A
K
T
Zbiroh
www.zbiroh.cz
Informační centrum města Zbiroh
Masarykovo nám. 624, 338 08 Zbiroh
telefon: +420 371 784 621
Rokycany
www.rokycany.cz
Informační centrum města Rokycany
Masarykovo nám. 83, 337 01 Rokycany
telefon: +420 371 727 745
U rozcestí Radeč - východ
21
NAPŘÍČ
ČASEM PO OKOLÍ
BŘEZINY
Málokoho by napadlo, že v okolí dnes nenápadné vesničky Březina se psala
historie do té míry důrazně, že zde po sobě zanechala takové stopy jako
zámek s cenným parkem, zříceninu středověkého hradu, a dokonce i zbytky
rozsáhlého slovanského hradiště. Navíc je tento výlet vedený v západní
části přírodního parku Radeč, který mimo hustých lesů potěší i mohutnými
skalisky.
pěšky
2
12
náro č n o s t
celkem
km
Výchozím bodem tohoto výletu je obec Březina, jejíž historie
se začala psát už r. 1379 v souvislosti s dokončením stavby
zdejšího hradu. Buď po žluté značce kolem koupaliště, nebo
jižně od březinského zámku v zámeckém parku dojdeme
ke zřícenině hradu Březiny, který kdysi býval střediskem
březinského panství. Hrad stával nad vesnicí na skalnatém
ostrohu, odděleném od ostatního návrší širokým příkopem.
Hrad byl obýván až do pol. 17. stol. a pravděpodobně zpustl
po r. 1642 „ve válečných a nepokojných letech“. Známý
přírodopisec a mecenáš Kašpar ze Šternebrka dal r. 1810
zpustlý březinský hradní palác restaurovat a přebudovat
na altán v nově zakládaném zámeckém parku. Přitom byla
proražena nová lomeně sklenutá romantickogotická okna
s vchodem a celý altán byl zastřešen. Hradní palác se tím
značně změnil a dostal dnešní podobu. Dnešnímu opětovnému
vzkříšení altánu Salon v l. 2000-03 však předcházela dlouhá
desetiletí, kdy byl zpustlý a opět připomínal trosky dávného
hradu.
Pokud jsme zaparkovali auto nebo vystoupili z autobusu
na severním okraji Březiny, vydáme se přímo břízovou alejí
k zámku. Na počátku 19. století nechali majitelé radnického
panství hrabata Šternberkové na Březině postavit zámek,
který jim byl po období „socialistického temna“ opět navrácen.
Zámek byl však minulým režimem využíván jako lesnické
učiliště, neudržováním a necitelnými zásahy tak pozbyl na
původní atraktivnosti, kterou ovšem plnohodnotně zastoupí
kouzelný původně anglický park s více jak 500 let starými
buky či duby. Nejznámějším představitelem rodu byl hrabě
Kašpar, který se věnoval mineralogii, botanice a paleontologii,
byl jedním ze zakladatelů Národního muzea a založil právě
zde botanickou zahradu vyznačující se dodnes pestrou
škálou vzácných cizokrajných stromů a dřevin. Nejznámějším
pravidelným návštěvníkem Březiny byl herec a nepřekonatelný
komik Vlasta Burian, který sem velmi rád jezdil na svou lesní
chatu pod vrchem Hradiště. V parku je dnes i obnovená kaple
sv. Terezie, kterou v 50. letech totalitní moc zrušila.
Po návštěvě památek v Březině směřují nyní naše kroky hustým
lesem okolo mohutných skalisek až na vrchol kopce, kde bývalo
rozsáhlé slovanské hradiště. Jedná se o jeden z nejstarších
opěrných bodů Slovanů na západě Čech se zachovalými zbytky
dvojnásobných kamenných valů dosahujících původně výšky až
Vyhlídkový altán u rozsáhlého slovanského hradiště
Skelná Huť - hájenka
Skaliska nad zříceninou hradu Březina
22
P LZEŇSKÝM
PLZEŇSKO
I
V
N
Ě
KRAJEM
5 m. V r. 1998 zde byla obnovena vyhlídka s novým
altánem podle dochované původní dokumentace.
Díky krásnému výhledu z Hradiště na přírodní park
Radeč se teď vhodně naladěni vydáme napříč hustými
lesy okolo části Radečského hřebene a můžeme
vstřebávat nabyté dojmy. Nejprve traverzujeme po
úpatí Hradiště a Rumpálu po žluté značce, ze které
pod bývalým kamenolomem odbočíme na křižovatce
lesních cest vlevo. Zhruba po 1 km se napojíme na
silnici z Těškova do Přívětic a ta nás pak vyvede
z lesa nad osadu Skelná Huť. Ještě před Skelnou
Hutí, když narazíme na zelenou značku, mohou si
zájemci vyšlapat za pěkným výhledem i na Bílou
skálu. Zpět do Březiny se vracíme opět lesem po
zeleně značené turistické trase.
A
K
T
Zbiroh
www.zbiroh.cz
Informační centrum města Zbiroh
telefon: +420 371 784 621
Rokycany
www.rokycany.cz
Informační centrum města Rokycany
Masarykovo nám. 83, 337 01 Rokycany
telefon: +420 371 727 745
Kamenné moře u Bílé skály
23
NA
ROZHLEDNU
CHLUM
A NAUČNOU LESNICKOU STEZKOU
Kousek od centra Plzně v městském obvodě Bukovec se ocitneme jako mávnutím
kouzelného proutku v malebné krajině nad meandry Berounky. Městská zástavba
je zde vystřídána půvabnou vesnickou architekturou sevřenou strmými svahy
Chlumu a Holého vrchu. Cestou za poznáním zdejší krajiny i historie nás bude
provázet naučná lesnická stezka napříč přírodní rezervací Zábělá. Celý výlet pak
můžeme završit dalekými výhledy na celou oblast z rozhledny na Chlumu.
2-3
pěšky
náro č n o s t
11
km
celkem
Původní obec Bukovec, ač byla v r. 1962 začleněna do 4.
plzeňského městského obvodu, si dodnes zachovala malebný
vesnický ráz, který je od r. 1995 navíc chráněn v rámci
památkové zóny. Výchozí bod může být u zastávky MHD
Plzeň – Bukovec, kde je i parkoviště a turistické rozcestí.
Vycházíme po červené turistické značce kolem návsi s několika
hospodářskými staveními s branami, jež si stále uchovávají
kolorit 19. století. Červená po chvilce za železničním podjezdem
odbočí a nás pak čeká krátké prudké stoupání na Holý vrch.
Cestou k vyhlídce se nejprve dozvíme z panelu naučné
stezky něco o hradišti Bukovec, které bylo založeno mezi
5. a 4. stol. před n. l. mohylovým lidem. Pevnost později
přebudovali Slované a dnes je toto místo chráněno jako
přední archeologická památka západních Čech. U vyhlídky
Holý vrch je další zastavení lesnické naučné stezky „Zábělá“,
které nám popisuje pohled do průlomového údolí Berounky
a přibližuje historii Bukovce.
Následná zastavení naučné stezky se zmiňují o bývalé lesovně,
lesní školce, Olšově jámě či o historii páté nejstarší železniční
dráhy v Čechách. U rozcestí Horní Zábělá–školka odbočíme
na žlutou značku a klesáme hlouběji do údolí Berounky,
přičemž si však můžeme na některé z laviček podél cesty
vydechnout a v pomalejším tempu vstřebávat okolní krajinu.
Za historickým železničním podjezdem a unikátním krytým
mostem pak sejdeme na okraj skaliska k vyhlídce Kozí
bouda. Nyní mnohem bezprostřednější výhled na malebné
údolí Berounky nás ještě intenzivněji ujistí o kráse zdejší
přírody.
Další zastavení v Zábělském lese nám vedle místních
botanických klenotů připomenou i dnes již bohužel zaniklou
lesní restauraci a zrušenou výletní železniční zastávku Zábělá.
Prvorepubliková idylka, kdy se ve zdejších dubohabřinových
lesích promenádovaly dámy se slunečníky po boku gentlemanů
v kloboucích, se tak vypařila stejně důsledně jako restaurace
a zastávka. Dnes zde naopak zapálení přírodovědci ocení
bohatou hájovou květenu, doubravy a suťové lesy. V porostech
starých dubů si pak můžeme všimnout i mloků, kormoránů
nebo vzácného brouka páchníka. Zpět do Bukovce se vracíme
od rozcestí Zábělá–rokle už po zelené značce.
Kdo má stále dost elánu, může se opět z výchozího bodu vydat
na vrchol Chlumu na rozhlednu. Na zalesněném vrcholku
Železniční podjezd cestou na Chlum
Zábělský les - u zaniklé lesní restaurace
U zastavení NS Olšova jáma
24
P LZEŇSKÝM
PLZEŇSKO
V
N
Ě
KRAJEM
byla ve 20. letech klubem dělnických turistů vybudována
Pikova chata s rozhlednou. Z chaty zde zůstaly už
pouze základy, ale rozhledna nabízející úžasný výhled
po okolí je stále přístupná za symbolický poplatek.
Dokonce i žízeň po náročnějším stoupání zde můžeme
uhasit v mobilním občerstvení. Zpět se můžeme vrátit
stejnou cestou nebo sejít na druhou stranu do městské
části Doubravka, kde se nad soutokem Mže a Úslavy
vyjímá kostel sv. Jiří. Kostel původně založený jako malý
benediktinský klášter je dnes místem konání Plzeňské
poutě. Na přilehlém hřbitově s barokní kostnicí byl dle
tradice tajně pohřben i Jan Sladký Kozina. Zpět do
Bukovce se pak vrátíme okolo Chlumu po cyklotrase č.
2151 a 3.
K
A
T
I
Plzeň
http://info.plzen-city.cz
Informační centrum města Plzeň
Náměstí Republiky 41, 301 16 Plzeň
telefon: +420 378 035 330
Chlum - rozhledna
25
PO STOPÁCH FRANTIŠKA MOLOCHA NAD ÚDOLÍM BEROUNKY
Díky naučné stezce, která vede po nejstarší turistické cestě na Plzeňsku, máme
jedinečnou možnost zavítat do kouzelné přírody v okolí Berounky. Obdivovatelům
přírody zaplesá srdce u přírodní památky „Malochova skalka“ a v přírodní rezervaci
„Háje“, kde v dubohabrovém porostu na spilitové skále roste unikátní teplomilná
květena. Naopak zájemci o historii si přijdou na své v obci Druztová a do světa
starých časů, báchorek a historek se přeneseme u zříceniny hradu Věžka.
1-2
pěšky
náro č n o s t
10
km
celkem
Výhled do údolí Berounky ze zříceniny hradu Věžka
Kostel sv. Maří Magdaleny pod Druztovou
Výchozím bodem je starodávná obec Druztová, jejíž historie
sahá až do r. 1351, kdy se poprvé píše o vesnici v podhradí
v souvislosti se stavbou kostela sv. Maří Magdalény. Mimo
upravené návsi okolo rybníku našemu zájmu jistě neunikne
fara a kaple sv. Jana Nepomuckého. Členěná šestiboká barokní
kaple se sochou sv. Jana Nepomuckého nad vstupním portálem
prošla rekonstrukcí a slouží dodnes ke mším v zimním období.
Na rozdíl od kaple je fara od smrti posledního faráře v r. 1957
opuštěná a chátrá.
Naše první kroky budou směřovat od kaple lipovou alejí
k nejstarší sakrální památce v Druztové, ke kostelu sv. Maří
Magdalény, který dal postavit roku 1351 Racek ze Švamberka.
V blízkosti kostela stála původně i fara a dřevěné domky
obyvatel vesnice, které však v období husitských válek
byly zničeny, pouze pobořený kostel byl později opraven
a zachráněn.
Kousek za kostelem se vydáme po pěšině do míst, kde na
bezpečném místě na skále nad Berounkou sídlili původní
obyvatelé. Za vlády krále Václava II., někdy kolem roku
1300, zde nechal Ratmír z Chrástu vybudovat dobře chráněný
hrad s nápadnou věží, po které dostal i své jméno - Věžka.
V roce 1478 hrad oblehlo spojené vojsko Plzeňských a Maďarů
Matyáše Korvína a definitivně jej zničilo. Postupem času
zřícenina zanikla téměř celá, návrší zpustlo a zarostlo křovím
a stromy. Až v roce 1962 začal akademický malíř Václav
Uchytil společně s dětmi z historického kroužku z Druztové
čistit celé návrší a budovat přístupovou cestu. V dalším roce
byla zjištěna rarita, že půdorys původního hradu byl ve tvaru
pecky a neměl zvěnčí ani jeden roh, což bylo u nás zcela
ojedinělé. Několik metrů pod ústím potoka bývala na řece
přehrada (pravděpodobně první v Čechách!), pomocí které
bylo možné zvýšit hladinu, odvádět vodu do míst nynějšího
rybníka a tím chránit hrad před nepřáteli. Dnes se nám ze
skály se skromnými zbytky hradu nabízejí kouzelné výhledy
na řeku a okolí. Z informačního panelu se pak dovíme více
o historii hradu (včetně pověsti o kachně na zlatých vejcích)
a dobové kresby nám přiblíží i jeho původní velkolepý vzhled.
Ocitáme se zde u posledního, 11. zastavení NS „Po stopách
Františka Malocha“, po které se nyní vydáváme vstříc
bezbřehé kráse přírody. Projdeme po okraji Druztové
a jakmile vejdeme do lesa, stáčí se naše pěšina pomalu
Výhled do údolí Berounky ze zříceniny hradu Věžka
26
P LZEŇSKÝM
PLZEŇSKO
k Berounce, kde pak traverzujeme po příkrém
skalnatém břehu. Procházíme zde nitrem státní
přírodní rezervace chránící původní dubohabrový
les s borovicí a unikátní zbytek teplomilné vegetace
na skalkách, které navíc skýtají krásné pohledy do
údolí Berounky. Mimořádný zážitek může být navíc
umocněn množstvím pestré květeny v jarním období
nebo na podzim dozlatova zbarvenými habry, které
zde dominují. Stezka je věnována významnému
botanikovi a učiteli Františku Malochovi, který svůj
výzkum zaměřil nejen na Plzeňsko, ale i na Šumavu,
Brdy, Český les a Domažlicko. Výsledkem jeho bádání
byla encyklopedie „Květena v Plzeňsku“, dodnes
považovaná za jedno z nejvýznamnějších pojednání
o flóře, daleko přesahující rámec kraje. Františku
Malochovi byla v r. 1951 odhalena pamětní deska
v místě 4. zastavení na NS na skalce, kterou rád
navštěvoval. Zpět do Druztové se vrátíme po silnici,
ke které se mezi 4. a 3. zastavením přiblíží naučná
stezka.
K
A
T
I
V
N
Ě
KRAJEM
Plzeň
http://info.plzen-city.cz
Informační centrum města Plzně
Náměstí Republiky 41, 301 16 Plzeň
telefon: +420 378 035 330
Zřícenina hradu Věžka
27
ZBIROH
A OKOLÍ
Půvab okolí města Zbirohu, centra dění našeho dobrodružství, je vtisknut
do krajiny nenarušené civilizací na rozhraní Brd a Křivoklátské vrchoviny.
Až k městu zasahují hluboké lesy Křivoklátska, romantiku prostředí dotváří
stříbřitá nitka Zbirožského potoka, vsi a osady s ucelenými soubory roubeného
lidového stavitelství.
14
2-3
pěšky
km
náro č n o s t
Kamenné valy v okolí Čertovy skály
celkem
Naše putování začíná v rodišti Josefa Václava Sládka - ve
Zbirohu, který se nachází na jižním okraji CHKO Křivoklátsko.
Dominantou okolí je návrší, kde se na místě tehdejšího raně
gotického hradu vypíná novorenesanční zámek. Je částečně
zrekonstruovaný a otevřený pro veřejnost. Před vstupem
do zámku se nacházejí monumentální sochy dvou lvů, kteří
vítají příchozí návštěvníky. Kolem zámku je zřízen anglický
park s množstvím drobných staveb a v bezprostřední blízkosti
jižního a východního průčelí je okolí zámku řešeno terasami.
Výchozím bodem tohoto výletu je právě zámecký areál. Po
případné prohlídce zámku se vydáme po červené KČT dolů
po silnici do města na protáhlé svažující se náměstí, kde se
na jeho vrchním okrají tyčí kostel sv. Mikuláše. Projdeme
náměstím kolem různých obchodů, muzea J. V. Sládka
a maloměstských domů z 18. a 19. století až k rozcestí
pod náměstím zvané Zbiroh–zámostí. Zde odbočíme na
asfaltovou cestu, která nás přivede k Podzbirožskému rybníku
s rekreačními chatkami v okolí. Na levé straně se nám otvírá
široký pohled na návrší se zámkem a městskou zástavbu.
Opodál na pravé straně se mezi stromy schovávají izolované
skalní útvary, které dotvářejí ráz krajiny. Směřujeme dál podél
Zbirožského potoka a míjíme další vodní plochy s malebným
okolím. Opouštíme asfalt a vstupujeme na břehy rybníka
s krásným ostrůvkem. Projdeme kolem rybářů a pěšinou pod
stromovím přicházíme do Františkova. Modré značení nás
provádí kolem chat, kde tráví volné chvíle lidé z okolí i daleka.
Počneme stoupat opouštějíc na chvíli civilizaci a putujeme
dál zalesněnými i travnatými svahy. Na úpatí vrchu Babí
skála nad vsí Jablečno pocítíme krásu místní krajiny naplno.
Malebná údolí, okouzlující panoramata, vůně rostlin a stromů,
pasoucí se koně, bzučící symfonie opylujících včel doprovázená
rytmickými poryvy větru, to vše umocní naše prožitky.
Klesáme ke vsi Jablečno s vesnickou památkovou zónou. Ve
vsi můžete obdivovat originalitu roubených stavení. Z Jablečna
zamíříme dolů po silnici na Přísednice. Dojdeme k mostu přes
Zbirožský potok, mineme malý rybníček a na křižovatce
odbočíme na silnici stoupající ke vsi Drahoňův Újezd. Cestu
nám zpříjemňuje pohled na střechy domů v Přísednicích, údolí
Zbirožského potoka, obnažené kamenité části svahů Matčiny
hory a kamenolom v Třebnušce.
Ve vsi Drahoňův Újezd si odpočineme v místní hospůdce,
Novorenesanční zámek ve Zbirohu
28
Zbiroh - zámecká kašna Cestou do vsi Drahoňův Újezd
P LZEŇSKÝM
PLZEŇSKO
T
I
V
N
Ě
KRAJEM
zhlédneme gotický kostel sv. Jakuba Většího a lidové
roubené domky. Poté se napojíme na zelenou KČT
a zamíříme do údolí potoka Koželužka. Postupujeme
úbočím vrchu Světovina proti proudu potoka
a za nádhernou chatou s upravenou a kvetoucí
zelení otáčíme krok nahoru do lesů Světoviny.
Podle rozcestníku odbočíme na mírně stoupající
žlutě značenou lesní stezku k mýtině a po chvíli se
ocitáme před výraznými kamennými valy v okolí
Čertovy skály. Přicházíme pod skalnatou stěnu
a po jejím zdolání si užíváme velkolepého výhledu.
Kousek výše se nachází samotná Čertova skála, ze
které pozorujeme v dáli o pár metrů vyšší Bechlov,
vrch Jezevky a vrch Bukov. Dole v údolí naše zraky
spatří mezi poli výraznou skupinu historických
hospodářských budov.
Po červené KČT sestoupíme z výšin k obci Švabín,
kde se můžeme osvěžit v místní restauraci. Projdeme
kolem oplocení vojenského zařízení a pomalu se
blížíme k zámecké bráně, kde končí náš nevšední
výlet.
A
K
Zbiroh
www.zbiroh.cz
Městské informační centrum Zbiroh
telefon: +420 371 784 621
Cestou do Jablečna
29
Z NÝRSKA
NA HRAD
KLENOVÁ
V Pošumaví se pod majestátními masivy Prenetu a Pancíře rozprostírají četné
kulturní a historické památky. Tento výlet tak nabízí během nenáročného
okruhu ideální kombinaci pěkných výhledů na Šumavu a údolí Úhlavy
s návštěvou hradu v Klenové a dalších zajímavých památek.
kolo
2
30
náro č n o s t
celkem
km
Interiér zámku v Klenové
Nýrsko-kostel svatého Tomáše a fara
Na hranici CHKO Šumava se po obou březích Úhlavy rozprostírá
malebné městečko Nýrsko. K nejvýraznějším památkám
Nýrska patří kostel sv. Tomáše s farou a raně barokní radnice
s vysokým zdobeným erby Koců z Dobrše. Město od r. 1895
proslavil především náš největší závod na výrobu brýlí - Okula.
Na nejbližším zalesněném kopci je skryta zřícenina malého
pohraničního hradu Pajrek a proti proudu Úhlavy kolem
přírodního divadla si lze pro zpestření zajet k Nýrské vodní
nádrži. Z 35 m vysoké kamenné hráze se vám pak nabízejí
úchvatné pohledy na mohutné Šumavské panorama. Náš
výlet ovšem začíná u městského informačního centra, odkud
vyjíždíme podle ukazatele po trase č. 33.
Hned za městem se ocitáme mezi poli v otevřené krajině
a téměř po rovince uháníme vstříc Orlovické hoře. Za vesničkou
Hadrava se již dostáváme pod horský masiv a začínáme
postupně stoupat /2/ po silničce. Dalšímu stoupání do osady
Orlovice pod vrcholkem hory se můžeme vyhnout, pokud na
křižovatce lesních cest odbočíme na trasu č. 2088. Chvíli ještě
traverzujeme lesem a poté se před námi rozprostře krásný
výhled na Pocinovice. Po prudším sjezdu se můžeme zastavit
a porozhlédnout po návsi s malebným kostelem sv. Anny
a několika přízemními roubenými domy šumavského typu.
Pocinovice byly největší z někdejších jedenácti chodských
vesnic, o kterých historické prameny hovoří jako o strážných
při obou domažlických zemských stezkách na jihozápadní
hranici českého státu.
Do Běhařova musíme přejet přes hřeben tvořený několika
kopci, takže se připravíme na vydatnější stoupání /2-3/.
Zhruba po 1,5 km však už sjíždíme a pohled na blížící se
malebnou obec s kostelem a zámkem v nás vzbudí pocit
zadostiučinění. Zámek postavený na místě původní tvrze
sloužil v období mezi světovými válkami jako malířská škola.
I když zámek není přístupný veřejnosti, můžeme v terasovité
zahradě zahlédnout plastiky od třech různých autorů. Na konci
obce odbočíme z trasy č. 2088 na vedlejší silnici směr Veselí
a Janovice nad Úhlavou.
Za mostem nad Úhlavou stávala kdysi vodní tvrz, jejíž
podhradí se postupně rozrostlo do podoby dnešního městečka.
Z úhledného náměstí v Janovicích, kterému vévodí významný
kostel sv. Jana Křtitele, nás už dělí od hlavního cíle pouze 2 km
po zelené značce. S vidinou návštěvy jedné z nejznámějších
a nejnavštěvovanějších památek Západních Čech zdoláme
prudší kopec /2-3/ k hradu Klenová. Gotický hrad vznikl
koncem 13. stol. jako součást řetězu pohraničních pevností
podél Šumavy při zemské stezce. Z hradu se zachovaly
zříceniny paláce, gotická kaple a hranolová věž. V 17. stol.
byla na hradební zdi postavena budova zámku, kde je dnes
Krajina cestou do Hadravy
30
P LZEŇSKÝM
POŠUMAVÍ
I
V
N
Ě
KRAJEM
umístěna i galerie výtvarného umění. Prohlídka
s průvodcem zahrnuje stálou expozici v přízemí
zámku. Nádvoří hradu s moderními plastikami či
galerii si můžeme projít samostatně.
Po případném občerstvení ve stylové hradní
restauraci sjíždíme stejnou cestou do Janovic
a za vesničkou Veselí odbočíme ze známe cesty
na trasu č. 2052 směr Nýrsko. Jedeme širokým
údolím Úhlavy s pěknými výhledy do kraje přes dvě
vesničky a u mostu nad řekou se připojíme k silnici
č. 192. Při vjezdu do Bystřice nad Úhlavou nelze
přehlédnout pahorek s kapličkou a památnou lípou,
připomínající vítěznou bitvu Klatovských a okolního
lidu nad bavorskými křižáky v r. 1467. V obci je
také nepřístupný chátrající zámek, který vznikl
přestavbami původního hradu. Naše trasa č. 2052
zde odbočí ze silnice a po polní cestě bezprostředně
podél Úhlavy se vrátíme do výchozího bodu.
Klenová - zřícenina hradu
A
K
T
Nýrsko
www.sumavanet.cz/icnyrsko/
Informační centrum města Nýrsko
Komenského 877, 340 22 Nýrsko
telefon: +420 376 571 616
Klenová
www.gkk.cz/klenova/
Během cesty směr Úborsko
31
OKOLÍ KAŠPERSKÝCH HOR
Okolí Kašperských Hor patří svou krajinou a přírodou k nejcennějším částem
Šumavy. Na všechnu tu krásu hledí z výšin hrad Kašperk, který sloužil
k ochraně zemské hranice, obchodní silnice a zlatodolů. Hradem a jeho
malebným okolím nás provede první část výletu směřující na sever. Druhá
polovina výletu nás zavede na jih do kaňonovitého údolí Zlatého potoka,
které je protkáno spletí štol zlatonosných.
pěšky
2
15
náro č n o s t
celkem
km
Kašperský hrad
Kašperské Hory vznikly na přelomu 13. a 14. století jako
rozsáhlá hornická osada při významném zlatonosném revíru.
Karel IV. nechal v blízkosti města vystavět královský hrad
Kašperk. Hlavní dominantou nejen náměstí, ale celého města
je bazilika sv. Markéty. Před ní je z Nicova přenesená kovaná
lidová památka zvaná „kohoutí“ kříž. Na západní straně náměstí
se nachází renesanční radnice a na straně jižní Muzeum Šumavy
s přírodovědným a historickým zaměřením. Městečko Kašperské
Hory si ve vlastní péči vyznačilo 5 okruhů obrázkovými symboly,
které seznamují návštěvníky s okolní přírodou a pamětihodnostmi.
V rámci našeho výletu absolvujeme 2 okruhy - „Cestou zlatokopů“
a „Na Kašperk jinak“. Abychom pohodlně stihli prohlídku na hradě
Kašperk, vydáme se prvně právě na hrad.
Nad historickým centrem v osadě Cikánka u kapličky – Dvanácti
apoštolů narazíme na značení našeho okruhu, které je ovšem
modré, a ne žluté, jak je zaznačeno v některých mapách. Zhruba
po 150 m odbočíme vlevo na vedlejší cestu směr Kavrlík. Jakmile
se silnička stáčí do osady Kavrlík, pokračujeme rovně do kopce
po lesní cestě. Všímavý turista může kousek pod Zámeckým
vrchem zaregistrovat v lese pozůstatky lehkého opevnění
budovaného před II. světovou válkou. Zde se napojíme i na
červenou turistickou značku a za chvíli se ocitáme v osadě Žlíbek
u opravené kapličky a pramenu svedeného do žlabu vytesaného
z velkého kmene stromu.
Nitrem lesa pak vystoupáme na nejvyšší bod našeho výletu
– ke skalisku se zbytky předsunutého opevnění hradu Kašperk.
Z Pustého Hrádku se nám nabízí nádherný rozhled do kraje
a především i na blízký hrad. Ke Kašperku nyní sestupujeme
po kamenité pěšině. Královský hrad sloužil zejména k zajištění
ochrany Zlaté stezky kašperskohorské, zemské hranice a místních
zlatých dolů.
Po prohlídce hradu zaslouženě klesáme po zelené značce, ze
které záhy u zelených jezírek odbočíme na náš okruh. Lesní
cesta nás dovede do osady Kavrlík, která vznikla pravděpodobně
v souvislosti s místním dolem na zlato. Z vesničky pak
pokračujeme přes pastviny a Opolenecký potok zpět k silnici do
Kašperských Hor na náměstí, kde navážeme na další naučnou
stezku, a to zlatokopeckou.
Od kostela sv. Markéty se vydáme dolů na jih souběžně s červenou
a zelenou KČT kolem novorománského poutního kostela P. Marie
Sněžné a kaple P. M. Klatovské do údolí Zlatého potoka. Po chvíli
dorazíme k místu u čistírny odpadních vod, kde je pozůstatek po
odvodňovací tzv. dědičné štole sv. Jana. Klesáme dále po silnici
a vstupujeme do údolí mezi dva vrchy s báňským významem. Vlevo
vrch Lišák a vpravo vyvýšenina Friedlholz, na jejímž úbočí u cesty
se nachází vstup do štoly. Přicházíme k rozcestí Zlatý Potok,
kde odbočíme vlevo a zamíříme do přírodní rezervace Amálino
údolí. Po pár stech metrech se zelené značení naučné stezky
rozdvojuje. Vlevo nahoru vede náročnější úsek, kde se nacházejí
ve skalnatých svazích památky na důlní činnost s vyhlídkou ze
Pohled na poutní kostel P. Marie Sněžné
Amálino údolí - pozůstateky po těžbě zlata
32
P LZEŇSKÝM
ŠUMAVA
I
V
N
Ě
KRAJEM
skály. My volíme cestu pohodlnější a pokračujeme proti
proudu potoka. Na levé straně jižního svahu Liščího
vrchu spatříme vchody do štol. Na březích potoka si
můžeme povšimnout přehrad a regulačních nádrží.
Přicházíme k mostu přes Zlatý potok, zleva se k nám
připojuje stezka náročnějšího okruhu a my míříme stále
proti proudu potoka po levém břehu. Po chvíli pěšina
začne stoupat do stráně pod mohutná skaliska s několika
štolami. Po prohlídce těchto pozůstatků opět sestoupíme
k říčnímu toku. Na konci lesní cesty se nachází oplocený
pozemek, ve kterém je vchod do 350 metrů dlouhé štoly
Kristiny, kde je umístěna seizmická stanice. Vystoupáme
kolem plotu na silnici a sejdeme k nedalekému
rozcestníku Mlýn na rybníce. Odtud pokračujeme dle
značení úpatím po levém břehu kolem štoly Naděje.
Pokračujeme lesem kolem důlních děl až k silnici vedoucí
do Kašperských Hor. Cestou do města míjíme bývalé
koupaliště, odbočíme vpravo k archeologické rezervaci –
středověké úpravně zlaté rudy. Tady se nachází poslední
informační tabule naučné stezky. Přicházíme na náměstí
ke kostelu, kde si na závěr můžeme prohlédnout mlecí
kameny s miskovitými prohlubněmi.
T
A
K
Kašperské Hory
http://khory.sumava.net/khory/
Informační centrum města Kašperské Hory
Sušická, č.p. 399, 341 92 Kašperské Hory
telefon: +420 376 582 734
Kašperk
www.kasperk.cz
Měšťanské domy v Kašperských Horách
33
ZANIKLÉ
SKLÁRNY V ÚDOLÍ
KŘEMELNÉ
Osu tohoto cyklistického výletu tvoří řeka Křemelná, která nás povede
krásnou a na mnoha místech opuštěnou krajinou zaniklých osad a bývalých
sklářských hutí. Klid a ticho přerušované jen zpěvem ptáků a bzučením
hmyzu příjemně kontrastuje s čilým turistickým ruchem charakteristickým
pro výlety v okolí Železné Rudy a Kvildy
kolo
2
25
náro č n o s t
celkem
km
Nová Hůrka - penzion Pod Hůreckým vrchem
Náš výlet zahájíme v Nové Hůrce u odstavného
parkoviště. Uprostřed slatí tu stojí pár domků a kousek
dál uvidíme útulný penzion s restaurací, a tak si jen
těžko představíme, že zde na začátku 20. stol. žilo 350
obyvatel. Obživu jim zajišťovala hlavně sklářská huť.
Vydáme se po silnici směr Železná Ruda a mírně
stoupáme. Na konci Novohůrecké slatě už můžeme
silnici opustit a dál pokračovat po nové cyklostezce,
která vede po boku silnice. Stoupáme kolem lesů a slatí
až ke křižovatce s frekventovanou silnicí vedoucí z Klatov
do Železné Rudy. Za ní je rozcestí s odpočívadlem,
připomínající býv. Gerlovu Huť.
Jízdou lesem přijedeme ke krajinářsky a přírodovědně
atraktivnímu místu. Na podmáčených loukách kolem
hájovny Nový Brunst se nachází vzácná přírodní
rezervace
Prameniště,
která
chrání
rašeliniště
a prameniště řeky Křemelné a Řasné. Kromě krásné
a zachovalé přírody se ještě potěšíme výhledy na
vrchol Pancíře s rozhlednou. Převážně stoupáním se
dostaneme přes smrkový les k rozcestí U Obrázku.
Od něho pokračujeme již po rovině až ke křižovatce
se silnicí z Klatov.
Po silnici pojedeme jen kousek a těsně před mostem
přes Křemelnou odbočíme vlevo na vedlejší cestu.
Právě zde stávala další osada a později i sklářská huť
Starý Brunst. Nyní nám začne nejatraktivnější část
výletu, která nás uvede do malebného údolí řeky
Křemelné. Kolem luk a pastvin přijedeme ke kapličce
a odpočívadlu, které se nacházejí ve středu bývalé
obce Zhůří. V místech bývalé farní obce, která měla
s přilehlými osadami 1100 obyvatel, dnes nalezneme
pěknou kapli, jež byla postavena v r. 1999 ve spolupráci
s bývalými farníky a městem Hartmanice. Křížek
s pamětními prkny a kaple stojící v místech původního
kostela připomínají pohnutý osud zaniklé obce Zhůří.
Nedaleko kaple Nejsvětější Trojice uvidíme pomník,
který připomíná oběť deseti amerických vojáků, kteří
Údolí Křemelné u Ranklovského Zhůří
Paseky pod býv. Borem
Nový Brunst - prameniště Křemelné
34
P LZEŇSKÝM
ŠUMAVA
I
V
N
Ě
KRAJEM
zde na konci 2. světové války padli za svobodu
Československa. Krajina Zhůřských plání patří
mezi ty, které vás okouzlí na celý život. A tak
plni dojmů opustíme široce rozevřené údolí
Křemelné a pokračujeme již stále sevřenějším
údolím, až vystoupáme ke křižovatce se silnicí
v místech další bývalé osady, a to Starých Hutí.
Již po silnici překonáme sedlo pod Vysokým
hřbetem a dlouhým sjezdem se dostaneme opět
ke Křemelné. V místě bývalé obce Bor můžeme
na chvíli zastavit a potěšit se dalekým výhledem
na šumavské panorama.
V údolí se napojíme na páteřní cyklotrasu č. 33,
která nás dovede po silnici zpět do výchozího
bodu.
A
K
T
Železná Ruda
www.sumavanet.cz/zeleznaruda/
Informační centrum města Železná Ruda
Javorská 154, 340 04 Železná Ruda
telefon: +420 376 397 033
Starý Brunst - Křemelná
35
ÚDOLÍM
ŘEKY
VYDRY
Kaňonovité údolí nejkrásnější šumavské horské říčky Vydry s peřejnatým
řečištěm, obřími hrnci vymletými v žulových balvanech patří k nejatraktivnějším
turistickým cílům Šumavského národního parku. V úseku od Čeňkovy Pily po
Antýgl zde prochází naučná stezka, v jejíž polovině u Turnerovy chaty pak
obzvláště děti potěší Vydrýsek.
pěšky
2
11
náro č n o s t
celkem
km
Srní - kostel Nejsv. Trojice
Výchozím bodem tohoto výletu je původně dřevařská osada
Srní, dnes již dynamicky se rozvíjející rekreační obec. Centrum
obce s řadou penziónů a hotelů je orientováno kolem kostela
Nejsvětější Trojice, přičemž řada domů představuje zdejší
lidovou architekturu v plné kráse. Do širokého podvědomí se
dostala především rozložitá chalupa čp. 46, která představovala
hájovnu v dnes již tradičních filmech V. Gajera s Tomášem
Holým v hlavní roli: „Pod Jezevčí skálou“, „Na pytlácké stezce“
a „Za trnkovým keřem“.
První část našeho výletu vede po žluté značce a silnici do osady
Dolní Hrádky. Kousek nad malebně upraveným penzionem
„Liška“ odbočíme do lesa na pěšinu a začínáme stoupat. Na
loukách nad údolím Vydry jsou roztroušené převážně rekreační
horské chalupy a kousek od rozcestí Horní Hrádky nalezneme
i hotel Kamenný dům, přestavěný hostinec z Klostermannova
románu. Za posledními samotami v příkře se svažujícím
údolí odbočí naše značka na kamenitou lesní pěšinu a prudce
sestupujeme do údolí. Společnost nám dělá kouzelná příroda
a vzduchem se již nese vlhkost a hukot divoké horské říčky.
Řeka Vydra zde protéká sevřeným kaňonovitým údolím
a vytváří četné peřeje a kaskády. Žluté značení nás teď vede
bezprostředně podél řeky po balvanech v okraji jejího řečiště.
Za mostem u bývalé Hálkovy chaty, která byla před r.
1938 jedinou českou chatou v Povydří (v r. 2001 zbourána),
se napojíme na naučnou stezku. Pohodlně mírně klesáme po
zpevněné lesní svážnici a můžeme si na protějším břehu ve
svazích vypínajících se skalních útvarů „Hrádky“, z nichž ty
nejvýznamnější byly příznačně pojmenovány Panna, Mnich
a viklan Bába.
Cestou k Turnerově chatě fascinovaně pozorujeme kamenné
mísy, jež vymlela divoká řeka v průběhu řady let v mohutných
balvanech. Ke každému správnému výletu patří i posezení
a občerstvení, k čemuž přímo vybízí Turnerova chata. Tato
stylová roubená stavba z roku 1934, zachovalá v původní
podobě, s otevřeným krbem a terasou je přímo oázou klidu
uprostřed přírody. V prostoru u chaty můžeme sledovat vydru
v pečlivě zařízeném výběhu. Je živým důkazem toho, že tato
řeka nezískala své jméno po vodním dravci náhodně. Běžně se
zde vyskytuje také kuna lesní, jezevec, liška a vyhřívaje se na
skále nás může pozorovat i rys ostrovid.
Během našeho putování romantickým údolím míjíme i četná
Horní Hrádky - horská samota
Kamenné mísy v řečišti Vydry
36
Během sestupu do údolí Vydry
P LZEŇSKÝM
ŠUMAVA
V
N
Ě
KRAJEM
kamenná moře zrozená ve čtvrtohorních ledových
dobách. Proud řeky nás přivede až k Čeňkově Pile
nedaleko soutoku Vydry s Křemelnou, kde se rodí
druhá největší šumavská řeka Otava. Čilý hospodářský
ruch dokládaný místní pilou, skladem dřeva, vazištěm
vorů či plavebním kanálem byl dnes vystřídaný ruchem
turistickým. Za mostem nás k návštěvě láká tradiční
restaurace a především špičková vodní elektrárna,
využívající vody z Vchýnicko-Tetovského plavebního
kanálu, sloužící dnes jako funkční technická památka
se stálou muzejní expozicí „Šumavská energie“.
Poslední etapa našeho výletu vede po modré značce
a čekají nás většinou prudká stoupání nad údolí
střídavě po silnici a lesních pěšinách.
K
A
T
I
Antýgl - bývalý Královácký dvorec
Srní
www.sumava.net/srni/
Informační centrum obce Srní
Srní 113, 341 92 Srní
telefon: +420 774 606 030, 376 599 209
Řeka Vydra
37
OBLÍK
A
TŘÍJEZERNÍ
SLAŤ
Od znovu zrozené osady Mechov, se vydáme na pohodovou jízdu kolem
Vchýnicko-tetovského akvaduktu. Pak se zahřejeme stoupáním k prvnímu klenotu
této trasy – Tříjezerní slati. Do jejího nitra nás zavede naučná stezka. Další stoupání
završíme u rozcestí Za Oblíkem. Zde máme příležitost vystoupat na skalnatý vrchol
Oblíku a obohatit se o nezapomenutelný kruhový výhled. Ani v poslední třetině
výletu nebudou naše smysly strádat. Potěšíme se výhledy od rozcestí Pod Jezerním
hřbetem a Nová Studnice.
2-3
kolo
náro č n o s t
22
km
celkem
Výhled na údolí Křemelné cestou z Velkého Boru
Srub s občerstvením ve Slunečné
Zahájit tento výlet můžeme na začátku osady Mechov
(Mosau), kde si musíme pohlídat odbočku na malou
vyasfaltovanou svážnici. Po ní nás povede trasa č. 2114
a zelená KČT směr Plavební kanál.
Po
krátkém
výraznějším
stoupání
přijedeme
k Vchynicko-Tetovskému plavebnímu kanálu. Ve
své době to bylo nejenom technicky významné dílo,
ale i zařízení, které otevřelo pro lesní hospodářství
stovky hektarů těžbou dosud nedotčených lesů Šumavy.
Tento umělý vodní tok (jako spojnice Vydry a Křemelné
obcházející nesplavný úsek Vydry pod Antýglem) byl
postaven v letech 1799 - 1801 inženýrem Josefem
Rosenauerem. My nyní poznáme podstatnou část tohoto
vodního díla. Pojedeme velmi mírným stoupáním po
zpevněných i nezpevněných cestách lemujících kanál.
Na několika místech se dochovaly původní klenuté
kamenné mosty a na mnoha místech zbytky vyzděného
koryta.
Od rozcestí Hakešická cesta začneme výrazněji stoupat
až do sedla Pod Oblíkem. Zde můžeme sestoupit s kola
vydat se na prohlídku Tříjezerní slatě. Toto vrchovištní
rašeliniště je pojmenované podle tří rašelinných jezírek,
z nichž největší má rozlohu 7 arů. Rašeliniště si můžeme
prohlédnout po povalovém chodníku, kde vede trasa
krátké okružní naučné stezky s jedenácti zastaveními.
Asi dvousetmetrová stezka vede po dřevěném
chodníku vnitřkem Tříjezerní slatě. Na zajímavá místa
upozorňují informační tabule, jejichž texty přibližují
návštěvníkům vegetaci šumavských smrčin, seznamují
je s povrchovými útvary rašelinišť, vznikem rašeliny
a jejím složením.
Ze sedla pokračujeme dlouhým sjezdem, který nás uvede
do údolí Javořího potoka, jehož zákruty zdobené oblými
žulovými balvany nám během krátké cesty vykouzlí
nejednu půvabnou scenérii. U rozcestníku Tmavý
potok odbočíme vpravo do kopce směr Poledník.
Zde ukončíme poetickou část výletu a zahájíme útok
Býv. Velký Bor - památník
Vchynicko-tetovský plavební kanál
38
P LZEŇSKÝM
ŠUMAVA
na nejvyšší bod výletu. Stoupání je náročné
/3/, a proto jistě uvítáte lákavou možnost ho
přerušit u rozcestí Za Oblíkem. Zde si můžete
pěšky vyjít na skalnatý vrchol Oblíku, který Vás
odmění jedinečným kruhovým výhledem. Další
stoupání už bude jen kousek a skončí u rozc.
Bavorská cesta.
Nyní už nás čeká jen klesání. U rozcestí Pod
Jezerním hřbetem a u bývalé Nové Studnice
se vám vyplatí přibrzdit a potěšit se výhledy.
U rozcestí v místech bývalé obce Velký Bor,
zahneme vpravo na silnici a převážně klesáním
okořeněným pěknými výhledy do údolí Křemelné
sjedeme zpět osady Mechov.
K
A
T
I
V
N
Ě
KRAJEM
Srní
www.sumava.net/srni/
Informační centrum obce Srní
Srní 113, 341 92 Srní
telefon: +420 774 606 030, 376 599 209
Na vrcholu Oblíku
39
NA
BĚŽKÁCH ÚDOLÍM
VYDRY
A
ROKLANSKÉHO
POTOKA
Divoká a nezkrotná řeka Vydra, která se s hučením valí přes oblé kameny
a balvany, je jedním ze symbolů Šumavy. Její přítok Roklanský potok,
naopak poklidně meandruje v širokém prosluněném údolí. Jeho vody mají
barvu slabého černého čaje, je to barva vod rozsáhlých slatí pod Roklanem,
které ho celý rok napájejí. My budeme poznávat tuto krajinu po komfortních,
udržovaných trasách, na kterých můžeme společně vychutnávat zážitek
z jízdy i krásu přírody.
běžky
2
19
náro č n os t
celkem
km
Udržovaná stopa v údolí Roklanského potoka
Pohled na Modravu
Výchozím bodem je Modrava – malebná horská obec (990
m.n.m.) a rekreační místo, kde je hned několik možností
občerstvení. Na hraničním hřebeni a v komplexu modravských
slatí se dochovaly smrkové porosty s vysoce kvalitním dřevem
starší více než 160 let. Roste tu i špičkové rezonanční dřevo
pro výrobu hudebních nástrojů ceněné nejen v Evropě,
ale například také v Japonsku. Klostermannova chata byla
postavena v r. 1924. K místu se vztahuje několik románů
Karla Klostermanna, ten pro ně používal název Mádr, zejména
v románu „Ze světa lesních samot“.
Od rozcestí za parkovištěm se vydáme po červené směr
„Javoří pila“ 5,5 km. Pojedeme téměř po rovině v udržované
stopě přes jedno z nejmalebnějších šumavských údolí.
Zejména pokud zde pojedete na začátku jarního tání, kdy se
v modravých vodách Roklanského potoka odrážejí bílé návěje
a temné lesy, budete krásou tohoto místa jistě uchváceni.
Mineme rozcestník u samoty Rybárna a pokračujeme kolem
zákrutů Roklanského potoka. U rozcestí Javoří Pila opustíme
toto půvabné údolí a vystoupáme nahoru do širokého
sedla Pod Oblíkem. Dál nás čeká pěkný sjezd /2/ dolů
k Vchýnicko-Tetovskému kanálu, kde u rozcestí Hakešická
cesta odbočíme vpravo.
Vchynicko-Tetovský kanál je významná technická památka,
která byla vybudována jako spojnice Vydry a Křemelné pro
plavbu dřeva. Původní využívaná délka kanálu byla 14,4 km,
kanál má částečně vyzděné koryto, místy až 5 m široké.
V několika místech se nad ním klenou kamenné můstky.
Následujících 5,5 km povede náš výlet právě podél tohoto
akvaduktu. Běžkařsky se jedná o velmi hodnotný úsek,
protože jedeme téměř po rovině v udržované lyžařské
stopě. Poměrně rychle mineme samotu U Frühaufů, a až se
dostaneme k rozcestí Plavební kanál, odbočíme vpravo po
žluté značce směr „Tříjezerní slať“. Po žluté stoupáme pouze
500 m do kopce a pak z ní odbočíme vlevo na neznačenou,
ale udržovanou běžkařskou trasu, která nás během 3 km
dovede až do Modravy. Prvních 1,5 km výrazně stoupáme
obtížností /2-3/ a zbytek již převážně nenáročně klesáme.
Stopa nás povede především po otevřených loukách, takže si
vychutnáváme pěkné výhledy, hlavně do údolí Vydry.
Rozcestí U Rybárny
40
P LZEŇSKÝM
ŠUMAVA
T
I
V
N
Ě
KRAJEM
K
A
Krásné výhledy nad údolím Vydry
Modrava
www.sumavanet.cz/modrava/
Informační centrum Modrava
č.p. 63, 34192 Modrava
telefon: +420 376 599 051, 721 836 745
V místech bývalé Vchynice
41
Z MODRAVY
K SAMOTĚ
BŘEZNÍK
Tento nenáročný výlet je vedený výhradně po strojově udržovaných trasách
v atraktivní a hojně navštěvované centrální části Národního parku Šumava.
Cestou si prohlédneme Modravské slatě v zimě, samotu Březník a navštívíme
bývalou sklářskou osadu Filipovu huť.
1-2
běžky
Cestou k Ptačí nádrži
náro č n os t
17
km
celkem
Luzenské údolí a samota Březník
Tento výlet zahájíme v rekreační horské obci Modrava
(985 m) u stejnojmenného rozcestí. V této malebné obci
najdeme několik sjezdovek a lyžařských vleků, hotel i horské
chaty. Dříve zde stávala pila a k této původní dřevorubecké
osadě se vztahuje několik románů Karla Klostermanna, který
pro ni používal název Mádr.
Vyjedeme od rozcestníku na okraji obce po modré značce směr
„Březník“. 7,5 km dlouhé mírné stoupání po strojově udržované
stopě je samo o sobě slibným začátkem pro každý běžkařský
výlet. Navíc pojedeme velmi pěknou krajinou vymodelovanou
průzračným Modravským potokem a okolními lesy. Naším
prvním zastavením bude rozcestí Modravský most, kde je
odpočívadlo postavené u mostu přes Modravský potok. Poté
pokračujeme dále v mírném stoupání údolím, které je stále
víc sevřené. U rozc. Na Ztraceném jedeme rovně pořád
podél řeky. Nyní se krajina začíná měnit. Až doposud husté
lesy budou řídnout a postupně se začnou objevovat torza
uschlých smrků. Nakonec se před námi otevře široké údolí,
které je vyvrcholením tohoto krajinářsky i sportovně vděčného
úseku. Luzenské údolí, jehož středem se klikatí modré vody
Luzenského potoka, se rozkládá pod samotou Březník a je
ukončeno mohutným vrcholem Luzného. Osudy obyvatel
samoty Březník věrohodně zachytil ve svém stěžejním románu
„Ze světa lesních samot“ Karel Klostermann. Nyní tato hájovna
slouží pohraničníkům, ale v letních měsících je zde otevřeno
občerstvení.
Z Březníku se vrátíme zpět 2 km k rozc. Na Ztraceném,
kde odbočíme vpravo po žluté a zahájíme první výraznější
stoupání /2-3/ v délce 2 km k rozcestníku v místech bývalé
Ptačí nádrže (1137 m). Pokračujeme rovně směr Filipova
Huť. Běžíme v mírně zvlněném terénu po trase, která se klikatí
v hustých smrkových lesích. Tady se ukrývají cenné Modravské
slatě, kde se dochovaly smrkové porosty starší více než 160
let s vysoce kvalitním dřevem. Roste tu i špičkové rezonanční
dřevo pro výrobu hudebních nástrojů ceněné nejen v Evropě.
Většina půvabů slatí ale zůstává zimnímu návštěvníkovi
ukryta pod nánosy sněhu. Za Lovčí skálou už sjedeme až
na okraj Filipovy Hutě. Tato malebná osada nacházející se
uprostřed pastvin a luk je pojmenovaná po majiteli zdejší
sklářské huti, kterým byl Filip Kinský. Poté, co se pokocháme
pěknými výhledy na Šumavské panorama, nás už čeká pouze
2,5 km klesání (pozor místy je prudké až obtížnosti /3/) až do
Modravy, kde náš výlet končí.
42
Ve Filipově Huti
P LZEŇSKÝM
ŠUMAVA
A
K
T
I
V
N
Ě
KRAJEM
Pod samotou Březník
Modrava
www.sumavanet.cz/modrava/
Informační centrum obce Modrava
č.p. 63, 34192 Modrava
telefon: +420 376 599 051, 721 836 745
43
ZÁVĚR
Základní informace o popisech výletů a stanovování obtížnosti a náročnosti:
Popis výletu kromě základních údajů o průběhu trasy a zajímavostech na ní, obsahuje i stanovení obtížnosti významnějších stoupání
a klesání. To je označeno stupnicí od /1/ do /3/. Přičemž 0 by byla označena rovina, 1 - mírné stoupání, 2 - středně náročné stoupání
a 3 - prudké stoupání. Pro lepší zachycení rozdílů se používají i mezistupně jako např. /2-3/. Obtížnost je zpravidla uvedena takto
/2/. Na konci každého výletu je uvedena celková kilometráž a náročnost trasy. Náročnost je určována stupnicí od 1 do 3. Přičemž
náročnost 1 je velmi mírná a takto označené výlety jsou vhodné i pro netrénované cyklisty, turisty, běžkaře. Náročnost 2 je středně
namáhavá trasa určená pro nejširší spektrum turistů. Naopak trasy s náročností 3 jsou vhodné pro zdatné cyklisty, trénované turisty
a zkušené běžkaře. I zde se pro lepší zachycení rozdílů používají mezistupně, jako např. 2-3. Trasy vedené převážně v terénu, které
mají náročnost /2-3/ a /3/ jsou určeny pouze pro horská kola.
Všechny uvedené trasy zpracovali autoři na základě svých vlastních zkušeností a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Přesto se
mohou některé údaje a informace zde uvedené v průběhu času změnit, a proto nemohou autoři a vydavatel převzít odpovědnost za
správnost uvedených údajů.
Další tipy na výlet, turistické cíle a ubytování najdete na www.mavlast.cz
Autorská práva
Všechny fotografie, mapy tras, popisy tras a další texty zveřejněné v tomto materiálu, jakož i jeho systematické uspořádání a design,
jsou autorským dílem podle zákona č.121/2000 Sb.. Společnost T.I.S. - Turistické informační systémy, v.o.s., www.tis-systems.cz je
výhradním držitelem těchto výlučných majetkových práv. Jakékoliv další šíření, zveřejňování, vytváření kopií či jiné komerční využití
bez písemného souhlasu T.I.S. - Turistické informační systémy, v.o.s. je zakázáno.
Představujeme řadu publikací:
Plzeňským krajem AKTIVNĚ
Výběr z výletů pro rodiny
s dětmi od 5 do 15 let.
Výživný koktejl namíchaný
z dobrodružství, sportovních
výkonů a atraktivních
turistických cílů.
Bohatá
paleta
výletů
pro
„pohodáře“
všech
věkových kategorií.
Výběr z výletů pro běžkaře
na Šumavských pláních.
Chcete vědět víc - navštivte turistický portál Plzeňského kraje
Plzeňský kraj - Turistů ráj
•
Aktuality
•
Informační centra
•
Ubytování a kongresy
•
NEJ v Plzeňském kraji
•
Kultura
•
Historické památky
•
Příroda Sport & relaxace
•
Tipy pro volný čas
•
Publikace/filmy/odkazy
•
ITEP - Veletrh CR
w w w . t u r i s t u r a j . c z

2 - Turistů ráj

Transkript

Podobné dokumenty

Duha 3/2015 - M-Phoenix

zoologická a botanická zahrada města plzně

SAMOVOLNÝ VÝVOJ HABROVÉ DOUBRAVY V PR ZÁBĚLÁ

Univerzita Karlova v Praze

Ú Z E M N Í P L Á N K Ř E N I C E

Rejstřík Hlásky do roku 2014

Analýzy vstupních podkladů

Jak by asi mohl vypadat oddílový oběžník

Branžovský hvozd - úřad městyse chudenice

Změna č.1 územního plánu Mířkov

Mezholezy textová část 1