IVETA KENDÍKOVÁ (TOOMIE TRISHEL)

IVETA KENDÍKOVÁ (TOOMIE TRISHEL)
Zvířata vždy tvořila
nedílnou
součást
naší rodiny. Ve
svých 8mi
letech
jsem
odchovala
první
mláďata
zlatých křečků a
moje
záliba
v chovatelství
hlodavců
vedla
v následujících 15ti
letech přes importy
prvních
laboratorních
potkanů
s průkazem původu
z Holandska po mé
působení
v roli
předsedy odborné komise pro chov drobných hlodavců ČR a posuzovatele těchto hlodavců mj. v zahraničí,
nejdále jsem posuzovala v ruském Petrohradu.
Těmi největšími čtyřnohými kamarády však pro nás byli naši psi. Ač mne jejich exteriér vždy zajímal, více než
výstavám jsme se řadu let věnovali sportovnímu výcviku a to výcviku základní poslušnosti, výcviku
služebnímu, i tréninku a soutěžení v Agility. S mojí šeltičkou jsme se v roce 1998 nominovali a úspěšně
zúčastnili Mistrovství ČR družstev, později jsem získala i průkaz instruktora Agility a odchovali jsme svá první
štěňátka v chovatelské stanici Toomie Trishel.
Zásadní zlom přišel v roce 2004 s pořízením naší první vipetky. I díky změně bydliště jsme cvičák vyměnili za
dostihovou dráhu, dlouhé vycházky v přírodě a chovatelské plány. Čím hlouběji do tématu výstav či sportu
se však člověk ponoří, tím větší je jeho rozčarování. V mnoha případech je dnes chov směřován výhradně na
výkon, exteriér či na finanční efekt, chovatelská etika a životní komfort psů se dostává do ústraní a pes se
stále častěji stává pouhým prostředníkem vlastní prezentace majitele, bez ohledu na chované plemeno. I
mezi vipety však můžeme vídat psy, které jejich majitelé nenaučili nic víc, než stát ve výstavním postoji,
šampiony, kteří si nejvíc pohybu užijí o víkendech ve výstavním kruhu, štěňata vipetů odchovávaná ve
velkém množství ve chlévě na slámě, bez bližšího kontaktu s chovatelem a krmená těmi nejlevnějšími
krmivy, zdarma rozdávaná odrostlá štěňata s PP o která není dostatečný zájem, pochybná křížení a
neprůhledné rodokmeny zejména v pracovních liniích…
Díky letitým zkušenostem s řadou plemen jak doma, tak na kynologickém cvičišti mohu zodpovědně říci, že
vipet je jedním z nejbáječnějších rodinných plemen psů jak pro svoji sociálně vyspělou přátelskou povahu,
tak dobrý zdravotní stav a téma chovatelské etiky si u něho zaslouží minimálně tolik pozornosti, kolik je
věnováno tomu, že má ten který jedinec v kohoutku o několik cm více (samozřejmě i to je důležité a i mně je
jasné, že ne vše, co je momentálně moderní je v přímém souladu se standardem ). Na jednu stranu je
úsměvné, o kolik jsou řády, upravující podmínky chovu čistokrevných hlodavců, přísnější než řády upravující
čistokrevný chov psů a to zejména v oblasti úzké a blízké příbuzenské plemenitby, regulovaném množství
vrhů po jednotlivých chovných samcích, velmi přísné jsou podmínky uchovňování zvířat, přesně je stanoven
i minimální životní prostor, který musí mít každé zvíře k dispozici a majitelé mají povinnost vést zdravotní
karty všech chovných zvířat.
V našem chovu vipetů spolupracujeme se zahraničními chovateli a snažíme se odchovávat zdravá nadějná
štěňátka, pro která je radostí vybírat nové páníčky. Hlavním cílem pro nás však stále zůstává nabídnout
našim psům kvalitní domov a stejně tak jako jsou oni naším, být i našim psům tím nejlepším přítelem.
HELENA STOHANZLOVÁ (STOHE)
Mou první whippetkou byla v mých 14 ti letech fenka Cecilie Full Moon od jednoho ze zakladatelů chovu
tohoto plemene v ČR MVDr. Palounka z Kolína. Cecilka se účastnila aktivně dostihů i výstav, neboť v této
době whippet běhací byl většinou úspěšný i na výstavě a naopak i na dráze podával velmi dobré výkony.
Běhalo se od jara do podzimu, ale pokaždé na jiné louce, dráha se stavěla pomocí kolíků, sítí a kladek.
Běhalo hodně afgánů, greyhoundů, saluk, barzojů. Jen whippetů se sjelo tak 4-5 a to se ještě většinou běžel
mix.
První vrh whippetů (štěňátka Cecilky) byl odchován v CHS mých rodičů „z Šáreckého údolí“.
Mou další whippetkou byla Elfe z Bruniv v modré barvě s bílými znaky, která ovšem v jejích 10 ti měsících
byla zcizena ze zahrady a nikdy se nenašla.
Následovala fenka greyhounda Cola Filemino a založení vlastní CHS STOHE, ve které byl dosud odchován 1
vrh greyhoundů, 1 vrh deerhoundů a 2 vrhy whippetů.
V roce 1998 nastává návrat k plemeni whippet pořízením dostihové fenečky Guttuly z Hedvábí a protože
jeden chrt - žádný chrt, následuje jí pořízení další whippetky v roce 2001 - Ithaky. Ithaka je spíše výstavní
fenečkou s velkým zájmem běhající coursingy, nyní již jen jako tréniky, neboť je v důchodovém věku. Na
těchto akcích ji důstojně zastoupila její dcera Bernie Stohe, která se bohužel nemůže díky komplikovanému
úrazu a následně dvěma operacím kyčle účastnit dostihů.
V současné době jsem majitelkou 4 whippetek a účastním se aktivně dostihů, coursingů, občas výstav a
někdy funguji též jako dráhová rozhodčí.
Plemeno whippet mě naprosto okouzlilo svou elegancí, milou povahou a všestranností.