Hana Valentová (Valentine Dogs)

Hana Valentová (Valentine Dogs)
Tak
jako
většina
dnešních chovatelů a majitelů
psů, i já jsem se o zvířata a
kynologii začala zajímat v raném
věku.
Vyrůstala jsem na
venkově, doma jsme měli
drůbež, králíky, loveckého psa,
ochočenou lišku i kočky. Jen
kousek za brankou byly stáje s
koňmi, kteří k nám dětem byli
neuvěřitelně shovívaví. Mít ale
jen to své zvíře, tedy psa, se mně
podařilo až ve 14 letech. Tajně
jsem si domluvila odběr štěňátka
německého ovčáka. Rodiče
mého nového parťáka nakonec
vzali na milost a já i přes kritický
věk a ztížené podmínky dosahovala se svým Brixem docela slušné výsledky ve služební kynologii.
Blízký vztah ke zvířatům měl samozřejmě vliv i na výběr studia a budoucího vysněného povolání.
Krátce po dokončení zemědělské školy jsem nastoupila do ZOO jako ošetřovatelka exotických zvířat.
Po sedmiletém působení jsem sice odešla, ale práce ve mně zanechala nesmazatelné stopy. Mezitím
jsem ke stárnoucímu Brixíkovi pořídila postupně dvě německé dogy a začala se věnovat kromě
služebního výcviku i výstavám. Jelikož doga patří k poměrně krátkověkému plemenu, byla to i krátká
etapa. Psí obry prostřídala malá kníračka, která mě jako každé psí plemeno posunula o kousek dál.
Měla jsem i čistě kočičí období, ale už po dvou letech se nám s manželem natolik stýskalo po psím
vrtění, že jsem využila manželových narozenin a koupila mu psa. No psa. Fenku whippeta. Rok 2005
se tak stal mezníkem v našem životě. Od té doby je všechno jinak. Po Arachné (Naděje snů), tak se
fenka jmenuje, rozšířila smečku Sandy (My Camelot) ze Slovinska, pak dostihová fenka Moira (Ayort
Back) a další dostihové třeštidlo Icy (Bohemia Snap Dog). Pátým přírůstkem, který se narodil u nás a
u nás i zůstal je vipetí kluk Efa (Blue Effect Valentine Dogs).
Se všemi svými vipety se účastním veškerých dostupných aktivit, které mi čas a jiné okolnosti
dovolí. Všichni mají dostihovou licenci, kterou absolvovali na dostihové dráze, tedy i s výběhem ze
zavřeného startovního boxu. Navštěvujeme i výstavy, i když daleko méně než před lety. Vybíráme
výstavní akce hlavně mimo coursingovou sezonu. Jsou pro nás příležitostí k setkání v době zimního
klidu a také příležitostí sledovat, jak se plemeno whippet vyvíjí, co nového se v ČR narodilo nebo jak
vypadají zahraniční zástupci plemene. Naši hlavní aktivitou je coursing, i když se ho mohou účastnit
již jen tři z mých pěti vipetů. Dvě nejstarší vipetky již měly osm let, těm už závodní kariéra definitivně
skončila. Letos bude poslední sezona i pro Moiru, která v roce 2010 získala na ME ve francouzském
Chardonnay titul mistryně Evropy. Je to náš velký úspěch, na který rádi vzpomínáme. Bereme to jako
odměnu za všechny absolvované závody jak v ČR, tak v okolních evropských státech.
Chovatelské sny a ambice jsem si splnila v roce 2009, kdy jsem odchovala první štěňátka se jménem
chovatelské stanice VALENTINE DOGS. Vrh B přišel na svět v roce 2011 a v loňském roce poslední vrh
C.
Nejsem ani dlouholetou chovatelkou, ani erudovanou odbornicí na tohle plemeno. Jedno však vím
jistě. Whippet je úžasné plemeno, které mě neustále překvapuje jak je všestranné a jedinečné. O to
víc mě mrzí, že se
začíná, tak jako řada
dalších
ras,
nekontrolovatelně
a
nepromyšleně „množit“.
Poznala jsem, že chov je
velmi
náročná
a
nevděčná práce, která
se podaří nemnohým.
Je
to
o
velké
odpovědnosti jak za
štěňata, tak i za
samotné
plemeno
whippet. A ten kdo má
whippeta rád, ten mu
nemůže
ubližovat.
Žádným způsobem.