Kala, Nevaril: Aerodynamicka analyza lehkych mostnich konstrukci
Transkript
AERODYNAMICKÁ ANALÝZA LEHKÝCH MOSTNÍCH KONSTRUKCÍ Jiří Kala1), Aleš Nevařil2) ABSTRAKT: Současný výzkum se detailně věnuje nelineárnímu modelu aerodynamických sil a s ním spojenými výpočty v časové doméně, které jsou navrhované autory pro získání aeroelastické reakce konstrukcí na účinky větru. Významného pokroku v analýze aeroelasticity mostů bylo dosaženo za použití realistických modelů účinků aerodynamické síly u mostů s pevným profilem ovlivněnými účinky větru. Ve světle těchto nových postupů se příspěvek soustřeďuje na nejmodernější trendy v aeroelastické analýze a posouvá hranice aerodynamického designu lehkých mostních konstrukcí. Soustřeďuje se především na problémy numerické aeroelastické analýzy, které se týkají nelineárnosti po stránce strukturální dynamiky i aerodynamiky. Všechny tyto analýzy jsou numericky demonstrovány na mostovce pěší lávky za použití systému CFD s vlivem FSI. ABSTRACT: The present study concerns a detailed discussion of the nonlinear aerodynamic force model and the associated time domain analysis framework proposed by the authors for predicting the aeroelastic response of bridges under wind action. Significant developments in bridge aeroelastic analysis have been made utilizing realistic aerodynamic force modeling for bridges with bluff sections under wind action. With these developments as a background, this paper highlights state-of-the-art developments in the aeroelastic analysis and identifies new frontiers in aerodynamic tailoring of lightweight bridges. Challenges in the numerical aeroelastic analysis are pointed out that include consideration of nonlinearities in both structural dynamics and aerodynamics. All these analysis are numerically demonstrated on foot bridge deck using CFD system with FSI capabilities. KLÍČOVÁ SLOVA: Aerodynamické koeficienty, aeroelasticita, mostní profil, CFD, FSI, Strouhalovo číslo 1) Ing. Jiří Kala, Ph.D., Ústav stavební mechaniky, fakulta stavební, Vysoké učení technické v Brně, Veveří 95, 602 00 Brno, Česká republika, e-mail: [email protected] 2) Ing. Aleš Nevařil, Ústav stavební mechaniky, fakulta stavební, Vysoké učení technické v Brně, Veveří 95, 602 00 Brno, Česká republika, e-mail: [email protected] 13. ANSYS Users‘ Meeting, 21. – 23. září 2005 Přerov -1- 1. ÚVOD Aerodynamické síly působící na pevný mostní profil lze ve většině případů charakterizovat pomocí lineární aproximace a vyjádřit jako časový průměr statické a časově se měnící samobuzené a buffetingové silové složky. Aerostatické silové složky se vyznačují statickými silovými koeficienty, kdežto nestabilní samobuzené a buffetingové silové složky jsou definovány derivacemi flutteru a přípustnými funkcemi definovanými vzhledem k frekvenci a pomocí odezvy na aerodynamický impuls v čase. Krom toho výpočet výsledných sil působících na konečný element mostovky vyžaduje i posouzení koherence sil podél osy mostu co do přípustnosti funkcí, výsledkem čehož je snížení sil v porovnání se silami považovanými za plně koherentní podél osy mostu. Pro rozsah rychlosti větru uvažovaný pro daný tvar (design) mostu, viz obr. 1, tok kolem pevných mostních profilů je značně nestálý a nepřípustný pro kvazi-statickou teorii, která zanedbává nestálý efekt „paměti“ tekutiny a platí pouze pro vysoké rychlosti větru. Pro přesný model sil a následnou aeroelastickou odezvu, viz [6], je tedy nezbytné vzít v úvahu nestálé aerodynamické vlastnosti. Analýza pole tekutiny kolem mostního profilu byla provedena pomocí systému ANSYS/ Flotran verze 8.1. Byla řešena 3 různá zadání v závislosti na: (i) úhlu náběhu, (ii) aerodynamické odezvě pevného mostního profilu na odtrhávání vírů a (iii) aeroelastické interakci mezi pružným pohybem mostovky a tokem kolem ní. 2. MODEL LINEÁRNĚ NESTABILNÍCH AERODYNAMICKÝCH SIL Přesnost modelování aerodynamický sil a předpovídání celkové aeroelastické odezvy mostních konstrukcí se značně zlepšila použitím technik identifikace pro posouzení těchto aerodynamických silových parametrů využívajících měřítkových modelů mostu ve větrném tunelu. Obr. 1 – Profil lávky pro pěší Za nejdůležitější komponenty pro předpovídání chování aerodynamického útlumu a flutteru mostních konstrukcí se obecně považují nevázaný samobuzený vztlak, odpor a klopný moment vyvolané pohybem konstrukce v příslušných směrech, spolu s vázaným vztlakem a klopným momentem mezi vertikálním a torzním stupněm volnosti. Velká aerostatická unášivá síla navíc vede ke vzniku velkých záporných úhlů náběhu proudu na částech mostu u kterých aerostatická unášivá síla vykázala velké odchylky vzhledem k úhlu náběhu. Tyto vlastnosti výrazně zvýšily význam vázané složky vyvolané torzním přemístěním pro vznik záporného aerodynamického útlumu , viz [8]. Ačkoli je ještě třeba dalších potvrzení, stojí za povšimnutí že příspěvky vázaných unášivých silových složek zůstanou nevýznamné v případě, že mostní profil má nízké aerostatické unášivé síly a relativně vysoký samobuzený vztlak a klopný 13. ANSYS Users‘ Meeting, 21. – 23. září 2005 Přerov -2- moment, jako například proudnicové uzavřené průřezy. Na obr. 2 je zobrazen vliv koeficientů odporu, vztlaku a momentu na úhel náběhu mostního profilu zobrazeného na obr. 1. 1 0,8 0,6 0,4 0,2 Cd Cl 0 -8 -6 -4 -2 0 2 4 6 8 Cm -0,2 -0,4 -0,6 -0,8 -1 Obr. 2 – Koef. vztlaku, odporu a momentu Obr. 3 – Detailní CFD-FSI model Byly navrženy přibližné vztahy mezi derivacemi flutteru a vztahy mezi těmito derivacemi a přípustnými funkcemi, které pomohly lépe pochopit jejich skrytý mechanismus a modelování aerodynamických sil. Tyto vztahy byly odvozeny na základě přibližné definice efektivního úhlu náběhu vzhledem k různým složkám přemístění profilu a fluktuaci větru, obr. 9. Dále se jejich náležité příspěvky k aerodynamické síle dají jednoznačně kvantifikovat co do odpovídajícího efektivního úhlu náběhu. Bylo zaznamenáno že tyto vztahy nelze vždy plně aplikovat na každý pevný profil. Jejich použití pro aeroelastickou analýzu by tedy mělo být pečlivě zváženo pokud nejsou efektivně ověřeny. I když výsledky numerického modelu (obr. 2) odpovídají výsledkům měření ve větrném tunelu, viz. [10], doporučuje se pokračovat v rozborech a experimentálním ověřování. 3. VÁZANÁ AEROELASTICKÁ ANALÝZA S VÍCE TVARY KMITÁNÍ Aerostatická analýza pro časový průměr aerostatické síly se obvykle provádí za použití nelineárního iterativního postupu, který bere v potaz jak k-ční, geometrickou a materiálovou nelinearitu, tak nelineární aerostatické síly, které jsou funkcemi úhlu náběhu. Aerodynamická odpověď v okolí aeroelastické rovnováhy ale může být analyzována za použití aerodynamických sil linearizovaných na staticky deformovaném tvaru mostní konstrukce. Pro malé posuvy Strouhalovo číslo a rozložení tlaku na povrchu mostovky získané touto analýzou jsou velmi přesné a aeroelasticitu není třeba zvažovat, viz [5]. f y [N] 600 550 500 450 400 350 300 250 200 150 100 50 0 -50 -100 -150 -200 -250 -300 0 Obr. 4 – Obtékání mostovky v čase T = 5 s 1 2 3 4 5 6 7 8 Obr. 5 – Výsledná vztlaková síla 13. ANSYS Users‘ Meeting, 21. – 23. září 2005 Přerov -3- 9 10 V praxi se přístup zanedbávající aerodynamickou vazbu mezi vlastními tvary používá velmi často díky skutečnosti, že praktické problémy flutteru lehkých lávek pro pěší jsou nejčastěji ovlivňovány tlumením a převažuje u nich účinek pouze jednoho vlastního tvaru. Ačkoli se tento přístup tvar po tvaru mnohokrát prokázal jako užitečný, viz např. [3], ze zkušeností vyplývá, že mostní konstrukce s větším rozpětím obecně vyžadují zahrnutí přístupu více vázaných tvarů. Pro modelovanou pěší lávku s rozpětím mezi pylony 99 m byl vytvořen detailní geometricky nelineární model. Za účelem získání správné budící síly a frekvence (Strouhalova čísla) byl vytvořen CFD rovinný model. Byly rovněž vzaty v úvahu různá technologická uspořádání a vliv zábradlí. Proudnice v okolí mostovky jsou zobrazeny na obr. 4 a 6. Obr. 6 – Proudnice v okolí mostovky Volba významných vlastních tvarů pro analýzu flutteru obvykle nebývá obtížná. Ve skutečnosti se ve většině případů týká jen několika důležitých tvarů a může poskytnout dostatečně přesný odhad chování mostovky zatížené flutterem. Oblast frekvenční odezvy řešeného mostu byla poměrně hustá – 50 vlastních tvarů se nacházelo mezi 0,46 Hz a 5,16 Hz. Použitelné však byly pouze dva významné torzní tvary a tři ohybové tvary. Není tedy nutné použít analýzu více vázaných tvarů, i když tento přístup nabízí užitečný náhled na aerodynamický útlum a vliv vazeb mezi jednotlivými tvary, které pomáhají lépe pochopit aeroelastickou odezvu. Roli každého tvaru a efektů vzájemných vazeb mezi nimi na systém tlumení lze objasnit z hlediska změn energie systému. Lepší pochopení významu každého tvaru v aeroelastické odezvě také nabízí užitečné informace pro interpretaci studií kompletních modelů aeroelastických mostních konstrukcí ve větrném tunelu, u kterých lze přesně vymodelovat pouze několik vlastních tvarů. Přístup s více vázanými tvary je často výpočtově efektivní v porovnání s přístupem používajícím přímo MKP model celého mostu. 4. AEROELASTICKÁ ANALÝZA V porovnání s aerodynamickou analýzou aeroelastická analýza zahrnuje možnost pohybu a deformací konstrukce nebo mostního profilu ve větrném proudu vlivem účinků větru. V případě, že je tento jev významný, je nutné provést aeroelastickou analýzu. Mezi nejznámější aeroelastické účinky ovlivňující mosty a jiné podobné konstrukce patří flutter (typicky jako systém s 1 stupněm volnosti) a torzní divergence. U štíhlých lehkých konstrukcí, např. stožárů s kruhovým profilem, viz např. [7], lze očekávat za určitých podmínek rovněž jev nazývaný oválování. 13. ANSYS Users‘ Meeting, 21. – 23. září 2005 Přerov -4- Z interakce mezi výpočtovým modelem pružné mostovky a oblastí vzduchu v modelu lze vyvodit univerzální popis, jímž je možno charakterizovat aeroelastický jev ztráty aerodynamické stability a samobuzené vibrace modelu tělesa. Obr. 7 – Model mostovky Obr. 8 – Návětrná (u1) a závětrná (u2) strana mostního profilu Numerická analýza aeroelastického chování tělesa zahrnuje výpočet transientní odezvy tělesa ve vzdušném proudu s ohledem na přenos sil, viz obr. 5 (vztlak), z kapaliny na povrch tělesa a také přenos pohybu a deformací tělesa na oblast tekutiny v každém výpočtovém kroku, viz. [2]. Rovněž okrajové podmínky pro oblast tekutiny musí být pečlivě zvažovány. Je nezbytné udržet délku oblasti na úplavové straně tělesa nejméně 10-20 krát větší než aerodynamický průměr tělesa, tj. mostního profilu. Velikost oblasti tekutiny kolmo ke směru větru by měla být asi 5 až 10-ti násobkem aerodynamického průměru, tj. polovina velikosti úplavu. Jestliže oblast je příliš úzká, výsledky numerické analýzy může ovlivnit efekt podobný efektu překážky ve větrném tunelu. Chování tekutiny bylo popsáno za použití SST modelu, tj. kombinace k-ε a k-ω modelů turbulence podle Mentera, viz. [11]. Uvažujme aeroelastické chování mostního profilu na obr. 7. Mostovka je zavěšena na lanech po straně profilu. Model byl analyzován ve dvou verzích. V první variantě byla použita ohybová (vertikální) tuhost k1 vyvolaná lanovým závěsem a také torzní tuhost k2 vlivem prostorového účinku mostovky a jejích podpor. Obě hodnoty tuhosti pocházejí z detailního 3D modelu, viz obr. 3, získané za použití jednotkové síly a jednotkového momentu zatížením uprostřed hlavního pole. Vertikální posuvy u1, u2 okrajů profilu, viz obr. 8, jsou graficky zobrazeny na obr. 9, (u1 na návětrné straně) a na obr. 10 (u2 na závětrné straně). V druhé variantě nebyla přidaná torzní tuhost k2 brána v úvahu, aby mohl být zhodnocen její vliv na aeroelastické chování profilu, výsledky viz obr.11 a 12. u y [mm] - leeward side u y [mm] - windward side 0,15 0,15 0,10 0,10 0,05 0,05 0,00 0,00 -0,05 -0,05 -0,10 -0,10 -0,15 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 Obr. 9 – Aeroelastické chování s torzní pružinou na návětrné straně – u1 10 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 Obr. 10 – Aeroelastické chování s torzní pružinou na závětrné straně – u2 13. ANSYS Users‘ Meeting, 21. – 23. září 2005 Přerov -5- 10 u y [mm] - leeward side u y [mm] - windward side 3 3 2 2 1 1 0 0 -1 -1 -2 -2 -3 -3 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 Obr. 11 – Aeroelastické chování bez torzní pružiny na návětrné straně – u1 10 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Obr. 12 – Aeroelastické chování bez torzní pružiny na závětrné straně – u2 Z obr. 9 vyplývá, že transientní odezva vertikálního posuvu u1 (závětrná strana) je kombinací ohybového vlastního tvaru – produkujícího velikost amplitudy a torzního tvaru ovlivňujícího frekvenci změn znaménka odezvy. Perioda pohybového tvaru je asi 2,2 sekundy, která vede k vlastní frekvenci 0,46 Hz (v souladu s 3D modelem). Obr. 10 zachycuje podobné chování jako obr. 9, ale je zde zjevný fázový posun způsobený torzní tuhostí k2. Narušení harmonické odezvy v případě u2 je vyvoláno působením odtrhávání vírů v okolí tělesa, které mění tlak větru, a tedy i výslednou sílu působící na mostní profil. Obrázky 11 a 12 zobrazují chování mostního profilu bez torzní pružiny k2. Bohužel toto nelze zjednodušeně vymodelovat v 2D (rovinný model) s velkou přesností, takže od tohoto modelu bylo upuštěno. Bez ohledu na předešlé důvody se ale podívejme na chování vyobrazené na obrázcích 11 a 12. První „ohybová“ frekvence je zřetelná na obrázku 11. Její perioda je asi 0,45 sekundy, které odpovídá frekvence asi 2,2 Hz. Z porovnání obrázků 11 a 12 lze vysledovat, že fázový posun přítomný v předchozí variantě vymizel, tj. pohyb okrajů mostovky je ve fázi. Další důležitý fakt je, že v této variantě velikosti posuvů u1, u2 jsou si rovny v hodnotách vytvořených ohybovou vlastní frekvencí v porovnání s posuvy získanými z nuceného kmitání vlivem větru. Toto neplatí pro předchozí variantu, viz obr. 9 a 10. Vzhledem k tomu, že model bez torzní pružiny je poddajnější, je zde samozřejmě významný rozdíl v hodnotách vertikálních posuvů u1, u2. Je rovněž třeba říci, že první 2 nebo 3 sekundy proudění jsou nutné pro „ustálení“ chování tělesa a okolního proudu, a tudíž tento časový úsek by obecně neměl být zahrnut do analýzy. ZÁVĚR Na příkladu lávky pro pěší byl prezentován progresivní model zahrnující nelineární aerodynamickou sílu a následný systém analýzy se zaměřením na potřebu modelování aerodynamické konstrukční nelinearity. V současnosti používaný model zahrnující lineární aerodynamickou sílu prokázal použitelnost pro celou řadu praktických aplikací, avšak není zcela vhodný pro řešení všech problémů vytvářených aerodynamickými nelinearitami a efektem turbulence. Experimentální studie ukázaly, že aerodynamické charakteristiky celé řady inovativních mostovek se zajímavým aerodynamickým chováním jsou velmi citlivé na úhel náběhu proudu. Současný lineární analytický přístup také selhává při predikci flutteru. 13. ANSYS Users‘ Meeting, 21. – 23. září 2005 Přerov -6- PODĚKOVÁNÍ Tento výsledek byl získán za finančního přispění MŠMT, projekt 1M6840770001, v rámci činnosti výzkumného centra CIDEAS. LITERATURA 1. P.W.Bearman: Vortex shedding from oscillating bluff bodies. Annual Review of Fluid Mechanics. 16, 195-222, 1984. 2. R. D. Blevins, Flow-Induced Vibrations. New York: Van Nostrand Reinhold, 1990. 3. J.Kala: Wind inducted pressure distribution on high-rise structure in built-up space, In CD Proc. of the European Congress on Computational Methods in Applied Sciences and Engineering - ECCOMAS 2004, Jyväskylä (Finland), 2004, ISBN 951-39-1868-8. 4. A.Nevařil, J.Kala: Interference effect of grouped structures exposed to the wind action, In CD Proc. of the European Congress on Computational Methods in Applied Sciences and Engineering - ECCOMAS 2004, Jyväskylä (Finland), 2004, ISBN 951-39-1868-8. 5. A.Nevařil, J.Kala: Fatigue of slender light-weight structures due to wind load, VIII International Conference on Computational Plasticity, COMPLAS VIII, CIMNE, Barcelona, 2005 6. Parkinson, G. V. Phenomena and modeling of flow-induced vibrations of bluff bodies. Progress in Aerospace Science, 26, 169-224, 1989. 7. M.Pirner: Aeroelasticita kruhového válce příčně obtékaného vzdušným proudem, Academia, Praha, 1990. 8. T. Sarpkaya: Vortex-induced oscillations: a selective review. Journal of Applied Mechanics, 46, 241-258, 1979. 9. E.Simiu, R.H.Scanlan: Wind Effects on Structures. Fundamentals and Applications to Design. John Wiley & Sons, Inc., USA, 1996. 10. M.Studničková: “Výsledky měření úsekových modelů trámů visuté lávky v aerodynamickém tunelu”, Research Report, (in Czech), Praha, 1989. 11. F.R.Menter: Two-Equation Eddy-Viscosity Turbulence Models for Engineering Applications, AIAA Journal, Vol. 32, pp. 1598–1605, 1994. 13. ANSYS Users‘ Meeting, 21. – 23. září 2005 Přerov -7-
Podobné dokumenty
Analyza interferencniho gallopingu pro ruzne uhly nabehu proudu
staggered circular cylinders in cross-stream. The leeward cylinder is loaded also by vortex
shedding and avoided stream. The impact of both on final cylinders response depends on
many parameters. T...
Caravan club Morava v AČR Bezručova 9 787 01 Šumperk Česká
Caravan club Morava v AČR
Bezručova 9
787 01 Šumperk
Česká republika
Tel.,fax: +420 583 214 403
Mobil: +420 603 494 733
E-mail: [email protected]
curriculum vitae - Ústav termomechaniky AV ČR, vvi
Ph.D., ČVUT v Praze, Fakulta strojní, obor Mechanika tuhých a poddajných těles a prostředí
Ing., ČVUT v Praze, Fakulta strojní, obor Inženýrská mechanika a mechatronika
Ústav termomechaniky AV ČR, ...
English expressions : Computational Mechanics I
frequency ratio
nonlinear system
response
flexural stiffness (rigidity)
parametric vibration
period
periodic vibration
compliance
longitudinal vibration
factor of critical damping, damping ratio
tr...
ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332
o Tlak na dno a stěny
o Spojené nádoby
o Archimedův zákon
o Plování těles a hustota
o Ještě více o plování ve vodě
o Lodní doprava
o Kontrolní otázky
Proudění kapalin
o Proudění kapaliny
o Bernoull...
Transfer 06/2007 - Výzkumný a zkušební letecký ústav
přesnost výpočtu deformace.
Modul pružnosti v tahu stanovený dle ČSN EN 2561 udává z dat získaných DIC
metodou při standardním nastavením korelačního okna hodnoty o 2.6-3 % větší
oproti výsledkům z...
Přehledový příspěvek Vzájemné působení kmitající soustavy a
Tento vliv je vidět na obr. 8, kde jsou vykresleny 2 různě tlumené rezonanční
výkonové křivky pro tlumení εδ = 0,1 a 0,2 a několik linearizovaných charakteristik
motoru vibrátoru s různě nastaveným...
Úvod (M. Drdácký)
a charakteristik historických materiálů. V předkládané knize jsou této úloze věnovány kapitoly prvního odborného bloku. Obvykle jsou používány nedestruktivní nebo šetrně destruktivní metody pro zko...