Poslání, měřící metody pro určení dynamických veličin. Dynamické
Transkript
Experimentální dynamika (motivace, poslání, cíle) www.kme.zcu.cz/kmet/exm 1 Obsah prezentace 1. Motivace, poslání, cíle 2. Dynamické modely v mechanice 3. Vibrace – přehled, proč a jak měřit 4. Frekvenční přenos, Bodeho diagramy, princip akcelerometru 5. Dynamický snímač - akcelerometr 6. Použité zdroje 2 Motivace, poslání, cíle ● Základním cílem měření v dynamice je získat informace o chování reálných objektů – průběhy zrychlení, rychlostí, výchylek. ● Problémy spojené s izolací, omezováním a snižováním mechanických vibrací a hluku strojů se řeší zejména od doby, kdy se začaly používat k pohonu různé motory. ● Principy a metody potlačení vibrací se postupně staly nedílnou součástí procesu projektování, vývoje a konstrukce. ● Měření vibrací se stává nedílnou součástí strojních provozů – diagnostika strojů, seizmicita, … 3 Motivace, poslání, cíle ● Co jsou vibrace? Vibracemi rozumíme jednoduše kmitavý pohyb. Směr pohybu se mění dvakrát v každém cyklu. Pohyb, který se opakuje ve stejných časových intervalech, nazýváme periodické kmitání. Pokud je periodické kmitání reprezentováno jednoduchou sinusovou funkcí, mluvíme o jednoduchém harmonickém pohybu. Všechna tělesa charakterizovaná hmotností a elasticitou jsou způsobná kmitavého pohybu. Motivace, poslání, cíle ●Existují stroje, u nichž jsou vibrace žádoucí: ● Ale ve většině aplikací jsou vibrace nežádoucí a je cílem je potlačit: 5 Vibrace – přehled, proč a jak měřit ● Úroveň reálných vibrací 6 Vibrace – přehled, proč a jak měřit ● Decibel je jednotka nejznámější svým použitím pro měření hladiny intenzity zvuku, ale ve skutečnosti se jedná o obecné měřítko podílu dvou hodnot, které se používá v mnoha oborech. Jedná se o fyzikálně bezrozměrnou míru, obdobně jako třeba procento, ovšem na rozdíl od něj je decibel logaritmická jednotka, jejíž definice souvisí s objevením FechnerWeberova zákona, že totiž lidské tělo vnímá podněty logaritmicky jejich intenzitě (i velké změny velkých podnětů způsobují jen malé změny počitků). Míra vytvořená v roce 1923 inženýry Bellových laboratoří původně sloužila k udávání útlumu telefonního vedení. Například pokles (útlum) o 3 dB u výkonu značí poloviční výkon, naopak zisk (zesílení) o 3 dB je dvojnásobný výkon (pozor, pro jiné veličiny jako např. napěťový přenos toto nemusí platit). 7 Vibrace – přehled, proč a jak měřit Toto vyjadřování reality se uplatnilo zejména v akustice: na pokusech s dobrovolníky a mrtvou komorou se zjistilo, že průměrný jedinec slyší nejvýrazněji kmitočty kolem 1–3 kHz. Pro vytvoření etalonu se použil sinusový tón 1000 Hz. Ten se pouštěl velmi potichu v absolutně tichém, bezodrazovém prostředí jedincům s odpočatým sluchem. Zjistilo se, že průměrný jedinec jej začne vnímat, je-li v komoře hladina akustického tlaku p0 = 2 × 10−5 Pa. Logaritmováním poměru zvukového tlaku a tohoto stanoveného nejslabšího slyšitelného zvuku vznikne relativní (bezrozměrné) číslo, jehož jednotka je označena jako bel. Běžně se ovšem pracuje s desetkrát podrobnější jednotkou decibel(odvozená pomocí předpony soustavy SI deci). Jednotka je pojmenována po skotském vynálezci telefonu A. G. Bellovi. Označíme-li hladinu akustického tlaku Lp, pak: 8 Kmitání mechanických systémů ● Při studiu kmitání používáme termín systém. Systém je definován jako soubor komponent vystupujících jako celek. Kmitání systému může být ilustrováno pomocí blokového diagramu 9 Klasifikace předmětu kmitání Můžeme klasifikovat následující problémy kmitání ● vibrační analýza: známe vstup a charakteristiky systému, neznáme výstup ● návrh systému: známe vstup a požadovaný výstup, hledáme návrh konstrukce ● vyhodnocení vstupu: známe výstup a charakteristiku systému, chceme určit vstup (buzení) ● identifikace systému: známe vstup a výstup, hledáme charakteristiky systému 10 Klasifikace kmitání – na základě vstupu ● volné kmitání: kmitání bez působení budicích sil, kmitání vyvolané počátečními podmínkami. Např. hmota na pružině, pokud je hmota vychýlena z rovnovážné polohy a puštěna, začne kmitat. ● vynucené kmitání: kmitání vlivem vnějšího buzení (např. zemětřesení, nevyváženost motoru) ● samobuzené kmitání: kmitání je buzeno v závislosti na pohybu samotném (např. nevyvážený rotující disk na poddajných ložiskách, hmota na pružině na pohybujícím se pásu) 11 Klasifikace kmitání – na základě výstupu ● jednoduché harmonické kmitání: výstup je popsán sinovou nebo kosinovou funkcí ● periodické kmitání: periodický výstup (může obsahovat několik frekvencí současně) ● přechodové kmitání: výstup není periodický a doba trvání je relativně krátká (impuls nebo šok vyvolává přechodové kmitání). Díky přítomnosti tlumení je takové kmitání utlumeno po odeznění buzení. ● náhodné kmitání:výstup není deterministická funkce času. Odezvu lze studovat pouze využitím statistických nástrojů (př. Pohyb základu během zemětřesení, výška vln v moři, …) 12 Klasifikace kmitání – podle počtu stupňů volnosti ● systémy s 1 stupněm volnosti: počet nezávislých souřadnic potřebných pro popis pohybu systému odpovídá počtu stupňů volnosti ● systémy s více stupni volnosti: pro popis odezvy (výstupu) je potřeba dva a více nezávislých souřadnic ● spojité systémy: nazývané nekonečně dimenzionální systémy, mají nekonečný počet stupňů volnosti, pohyb je popsán parciálními diferenciálními rovnicemi 13 Klasifikace kmitání – podle pohybové rovnice ● nelineární systém: pohybové rovnice (diferenciální rovnice) obsahují nelineární členy, neplatí princip superpozice př. Rovnice matematického kyvadla Duffingova rovnice Mathieuova rovnice Van der Poolova rovnice ● lineární systém: pohyb je popsán lineární diferenciální rovnicí s konstantními koeficienty 14 Kmitání soustav s jedním stupněm volnosti - modelování ● modelování je proces, kdy si fyzikální systém představujeme ve zjednodušené formě při zachování základních charakteristik a při zanedbání méně důležitých vlastností ● cílem je získání matematického popisu zjednodušeného fyzikálního systému (A) elektrický motor na ocelovém nosníku (B) model vertikálního pohybu el. motoru (C) automobil (D) odpovídající model respektující pouze vypružení a odpruženou hmotu 15 Kmitání soustav s jedním stupněm volnosti ● netlumené volné kmitání Matematický model – pohybová rovnice Statická deformace pružiny Po úpravě dostaneme pohybovou rovnici Podělením hmotností dostaneme kde je vlastní kruhová frekvence [rad/s] 16 Kmitání soustav s jedním stupněm volnosti ● tlumené volné kmitání Matematický model Statická deformace pružiny Statická rovnovážná poloha Po úpravě dostaneme pohybovou rovnici Zavedeme-li poměrný útlum Pohybová rovnice přejde to tvaru 17 Kmitání soustav s jedním stupněm volnosti ● tlumené volné kmitání Sestavme charakteristickou rovnici odpovídající pohybové rovnici Tato rovnice má dva kořeny Řešení rovnice lze zapsat jako ● diskuse řešení (A) podkritické tlumení Řešením charakteristické rovnice dostaneme pár komplexně sdružených čísel Kde je komplexní jednotka a tlumeného systému. vlastní kruhová frekvence 18 Kmitání soustav s jedním stupněm volnosti ● tlumené volné kmitání Sestavme charakteristickou rovnici odpovídající pohybové rovnici Tato rovnice má dva kořeny Řešení rovnice lze zapsat jako ● diskuse řešení (A) podkritické tlumení Řešením charakteristické rovnice dostaneme pár komplexně sdružených čísel Kde je komplexní jednotka a tlumeného systému. vlastní kruhová frekvence 19 Kmitání soustav s jedním stupněm volnosti (A) podkritické tlumení Obecné řešení lze zapsat ve tvaru kde B1 a B2 jsou koeficienty, které určíme na základě počátečních podmínek Periodu tlumeného pohybu určíme jako [Hz] výchylka Časový průběh odezvy tlumeného systému 20 čas Kmitání soustav s jedním stupněm volnosti (B) kritické tlumení Řešením charakteristické rovnice dostaneme dvojnásobný kořen Časový průběh výchylky má pak tvar Kde A, B jsou integrační konstanty. výchylka Časový průběh odezvy kriticky tlumeného systému 21 čas Kmitání soustav s jedním stupněm volnosti (C) nadkritické tlumení Řešením charakteristické rovnice dostaneme dvojnásobný kořen Časový průběh výchylky má pak tvar Kde A, B jsou integrační konstanty. Řešení je aperiodické. výchylka Časový průběh odezvy nadkriticky tlumeného systému čas 22 Kmitání soustav s jedním stupněm volnosti ● harmonicky vynucené tlumené kmitání Matematický model Statická rovnovážná poloha Statická deformace pružiny Po úpravě dostaneme pohybovou rovnici Zavedeme-li poměrný útlum Pohybová rovnice přejde to tvaru kde 23 Kmitání soustav s jedním stupněm volnosti ● harmonicky vynucené tlumené kmitání Výsledné řešení nehomogenní diferenciální rovnice je dané součtem řešení homogenní rovnice a partikulárním řešení nehomogenní rovnice. Řešení homogenní rovnice fyzikálně odpovídá řešení volného kmitání tlumeného systému. Řešení nehomogenní rovnice pak odpovídá ustálenému řešení na dané periodické buzení. X je amplituda a je fázový posun výchylky vůči buzení. Amplitudu a fázový posun lze najít např. dosazením předpokládaného tvaru řešení x2 do pohybové rovnice a srovnáním členů sinových a kosinových složek. Pak dostaneme 24 Kmitání soustav s jedním stupněm volnosti ● harmonicky vynucené tlumené kmitání výchylka Výsledné řešení nehomogenní diferenciální rovnice je dané součtem řešení homogenní rovnice a partikulárním řešení nehomogenní rovnice. Dostáváme tedy čas 25 Kmitání soustav s jedním stupněm volnosti ● harmonicky vynucené tlumené kmitání Zavedeme-li naladění a statickou deformaci Lze vyjádřit amplitudu ustálené odezvy a fázový posun jako Fázový posun Můžeme dále definovat parametr zesílení 26 Poměrný útlum Poměrný útlum Vibrace – přehled, proč a jak měřit ● Vibrace jsou charakterizovány časovým průběhem veličiny statistickými parametry frekvenčním spektrem energií vibrací rovnovážnou polohou 27 Vibrace – přehled, proč a jak měřit ● Vibrace jsou charakterizovány časovým průběhem veličiny statistickými parametry frekvenčním spektrem energií vibrací rovnovážnou polohou 28 Vibrace – přehled, proč a jak měřit ● Časový průběh vibračního signálu a jeho charakteristiky o RMS (root mean square) – efektivní hodnota, konstantní hodnota energie nahrazující časový průběh signálu o Average (průměr) – průměrná velikost amplitudy o Crest Factor – podíl amplitudy a efektivní hodnoty, měřítko destruktivních vlastností signálu 29 Vibrace – přehled, proč a jak měřit ● Typy vibračních signálů 30 Vibrace – přehled, proč a jak měřit ● Deterministické signály: ● Periodický signál – časový průběh se opakuje s danou periodou (u rotačních strojů, vhodné pro frekvenční analýzu) ● Harmonický signál – časový průběh lze popsat harmonickými funkcemi (periodický signál lze rozložit na dílčí harmonické signály) ● Přechodový signál – odezva na časově omezené buzení 31 Vibrace – přehled, proč a jak měřit ● Periodický signál ● RMS = 0,707Peak, Average = 2Peak/ , Crest Factor = 1,414 32 Vibrace – přehled, proč a jak měřit ● Harmonické signály Časový průběh signálu Frekvenční složky signálu 33 Vibrace – přehled, proč a jak měřit ● Přechodové signály – rázy, impulsy, otřesy Časový průběh signálu Frekvenční složky signálu 34 Vibrace – přehled, proč a jak měřit ● Náhodné signály ● Stacionární signál – konstantní statistické parametry (Average, RMS, Peak-Peak, směrodatná odchylka, ..) o produkován třením, prouděním, akusticky, rázy z uvolnění o frekvenční analýza vede ke spojitému spektru ● Nestacionární signál – nekonstantní statistické parametry o vyvolán časovými změnami v buzení, změnami zatížení, atd 35 Frekvenční přenos, Bodeho diagramy ● Frekvenční přenos Uvažujme ustálené řešení harmonicky buzeného systému popsaného pohybovou rovnicí 2 x 2 n x n x f( ) kde f ( ) je buzení s frekvencí , které můžeme zapsat v komplexním tvaru jako f Fei t i t Hledejme ustálené řešení v komplexním tvaru x Xe . Po dosazení do pohybové rovnice a zavedení naladění soustavy dostaneme vztah mezi amplitudou buzení a odezvy ve tvaru (1 r 2 2i r ) X F Frekvenční přenos pak definujeme následovně G (r ) 1 1 r2 2i r v závislosti na parametru naladění soustavy 36 Frekvenční přenos, Bodeho diagramy ● Bodeho diagramy Bodeho diagram amplitudy (modulu) odezvy je uveden na obrázku níže. Pro r << 1 je G(r) přibližně 1, což znamená, že pomalé buzení vyvolává výchylky, které jsou téměř shodné s buzením a naopak vysokofrekvenční buzení vyvolá výchylky, které jsou řádově menší. Graf je uveden pro různé hodnoty poměrného útlumu. Čím vyšší útlum, tím menší zesílení signálu. 37 Dynamický snímač - akcelerometr ● uvažujme kinematicky buzenou soustavu (viz obrázek). Pohyb základu je dán funkcí y(t). Zaveďme relativní výchylku z(t) hmoty vůči rámu, v němž je upevněna. Pohybová rovnice v relativních souřadnicích má tvar Pro amplitudu a fázi relativní výchylky platí: Pro snímač funguje jako snímač výchylky. Pro 1 pak finguje jako akcelerometr. 38 Použité zdroje ● Výukové a školicí materiály firmy Bruel&Kjaer http://www.bksv.com/ 39
Podobné dokumenty
návod - HISPORT shop
tréninků nebo on-line vzdělávacích platforem poskytovatelů třetích stran .
disertační práce - Katedra optiky
zasloužil J. Durnin, který v roce 1987 poukázal na fakt, že ve volném prostoru existuje
řešení skalární vlnové rovnice ve formě pole, které nevykazuje difrakci, a je tedy schopno
udržet si během ší...
Dynamika
energie a kdy zákon zachování hybnosti resp. momentu hybnosti. Pohybové rovnice při
translačním pohybu tělesa. K čemu využíváme pohybovou rovnici pro rotační složky pohybu,
jestliže je pohyb tělesa...
8. TRéNINK SOUSTřeDěNí A POZORNOSTI Anotace Praxe
krátký odpočinek. Je potřeba vést v patrnosti, které části úkolu spolu souvisí,
a pomoci dítěti dokončit vždy nějaký úsek, neposkytovat mu možnost přestat
pracovat, jakmile se jeho soustředění zhor...
Pokročilé NVH testování u Hondy Optimalizace hluku interiéru
podlahy používaného během testování zvukové
izolace, bezprostřední blízkosti bytů obyvatel
u hlavních cest při měření hluku životního
prostředí nebo testovaných elektrických motorů
při vibračních z...
Nove poznatky
interdisciplinární věda o problematice životního prostředí a praktických aspektech. Zahrnuje poznatky z ekologie, přírodních věd, lékařství, techniky a společenských věd. Je to tedy pojem s mnohem ...
bulletin-kveten.qxd:Sestava 1
V samotném mozku je velmi mnoho částí, které jsou zodpovědné za určité funkce. Často se
můžeme setkávat s funkcemi tzv. čelního (frontálního) laloku mozkové kůry nebo temenního
(parietálního), týln...
Katalogový list - Spectris Praha spol. s ro
Zvukové vlny, které se šíří od zdroje, jsou měřeny mikrofony u kterých je přesně definovaná
vzdálenost od tohoto zdroje a jejich pozice. Mikrofonní pole je rovinné a směřuje do středu měřeného
obje...