vyjádření společnosti agrimex k článku „téma – test chladících

vyjádření společnosti agrimex k článku „téma – test chladících

1
VYJÁDŘENÍ SPOLEČNOSTI AGRIMEX
K ČLÁNKU „TÉMA – TEST CHLADICÍCH KAPALIN“
V TÝDENÍKU SVĚT MOTORŮ
V časopise Svět motorů v č. 47, které vyšlo dne 18.11 2013, se redakce rozhodla provést
testy chladicích kapalin dle označení G12 a normy VW TL 774/D.
V úvodu článku se autor zabývá obvyklým složením chladicích kapalin. Zde celkem nelze nic
vytknout, i když některé formulace zavání spíš laickým výkladem (typicky formulace
„zvyšovače pH“).
Budiž, článek je určen spíše pro laiky v oboru chemie, pro běžné uživatele automobilů.
Kdo test inicioval, nejspíš také financoval a nakonec i jeho výrobek zvítězil, je
chápavému čtenáři jasné po prvním přečtení.
Autor se v řadě údajů odvolává na normy a označení. Je třeba vysvětlit a zdůraznit některé
pojmy, které nebyly v článku uvedeny vůbec, nebo byly uvedeny velmi zkresleně.
Označení kapaliny (např. G12):
Toto označení je v servisní praxi vžité, nicméně je třeba uvést, že původně je zkratkou
obchodního názvu koncentrátů chladicích kapalin GLYSANTIN jejich výrobce - koncernu
BASF. Příslušné následující číslo (např. 11, 13, 13, 48 a další) označuje již konkrétní druh
kapaliny. Toto označení bylo přejato do praxe obecně, neboť po cestách nejezdí jen vozy
koncernu VW včetně jejich odnoží, a bylo zavedeno ještě před zavedením normy VW TL 774
do praxe.
Pokud však byl test veden normou VW TL 774, postrádáme zde hodnocení parametrů
normou uvedených a vyžadovaných, a naopak se v článku objevuje měření a hodnocení
parametrů, o kterých se norma VW TL 774 vůbec nezmiňuje.
Autor např. uvádí parametr „organické inhibitory“, o kterém však norma VW TL 774 vůbec
nehovoří. Norma uvádí procentuálně jen obsah inhibitorů koroze a dalších pomocných
přísad (např. přísady proti pěnivosti a další), nikoliv však jejich složení.
V současné době inhibitory a další přísady schválené pro použití ve vozech koncernu VW
vyrábí v Evropě 3 firmy (již zmíněný BASF, ARTECO a DOW). Každá tato společnost má
své vlastní inhibitory koroze či jejich kombinace a další přísady založeny na jiném principu –
tedy také na jiném chemickém základě.
Pozorný čtenář testu si jistě všimnul, že kapalina G13, která je součástí testu (ačkoliv tam
nepatří – složení a požadavky na vlastnosti a obsah některých příměsí jsou zásadně jiné –
obsahuje např. namísto části ethylenglykolu biosložku - glycerín), již obsahuje např.
křemičitany. Což jsou látky minerální, anorganické, a v testu bezdůvodně zatracované.
V testu je výrazně vyzdvihován parametr REZERVA ALKALITY. Takto by ale kapaliny
označené G12 a novější , s obsahem organických inhibitorů koroze, být posuzovány neměly.
Rezervní alkalita je typický parametr chladicích kapalin staré koncepce, vyráběných na bázi
anorganických inhibitorů (dusitany, aminy, silikáty a fosfáty). Takto vyráběné produkty
nachází dosud své uplatnění zejména u spotřebitelů preferujících nízkou cenu před kvalitou a
samozřejmě u starších vozů, kde byla předepsána a používána v době jejich vzniku (Škoda do
r. 1996). V praxi se jedná o kapaliny modré či zelenomodré barvy značené např. G11, G48,
dle normy VW TL 774/B nebo C.
Vypracoval: Dvořáček Miroslav 26.11.2013
2
Přední evropští producenti osobních automobilů (např. v USA je tomu jinak) uvedenou
koncepci výroby postupně opustili, a to jak z důvodů provozně technických vlastností
kapaliny (o něco horší prostupnost tepla a průtok kapaliny chladicím systémem, zkrácení
životnosti vodního čerpadla atd.), tak hlavně z důvodů ekologických.
Moderní chladicí kapaliny (G 12 a novější) jsou zpravidla vyráběny - co se týká přísad - na
bázi organických kyselin (OAT – Organic Acid Technology). Přestože procentuální podíl
inhibitorů koroze u obou typů chladicích kapalin - tradičních i moderních – činí cca 5 %, mají
moderní chladicí kapaliny řešenu ochranu chladicího systému proti korozi odlišným
způsobem než tradiční produkty. Zatímco u kapalin staré koncepce působí anorganické
inhibitory koroze po celé ploše chladicího systému, tedy zbytečně i v místech, která nejsou
běžně korozí zasažena, inhibitory koroze na bázi organických kyselin (OAT) se aktivují pouze
v místech vznikající koroze.
Mimo vynikajících antikorozních vlastností nových aditiv na bázi OAT je pak hlavním
přínosem jejich zavedení prodloužení životnosti chladicích kapalin. Z výše uvedených důvodů
současně není v zásadě možné hodnotit antikorozní vlastnosti chladicích kapalin, vyráběných
na bázi OAT, parametrem rezervní alkality, neboť inhibitory koroze na bázi OAT mají odlišné
chemicko fyzikální vlastnosti než dusitany, aminy a fosfáty, přítomné v tradičních chladicích
kapalinách. Je to stejné, jako bychom chtěli hodnotit kvalitu bezfosfátových pracích prášků
podílem fosfátu v produktu.
Velmi zavádějící jsou také informace o tom, že by anorganické inhibitory koroze zhoršovaly
přestup tepla. Za kvalitu chlazení a odvod tepla u chladicích kapalin zodpovídá pouze
ethylenglykol. Už jen logicky tím, že tvoří (jak je v testu správně uvedeno) asi 92% hmoty,
tedy většinu. Pouhých 5% inhibitorů v roztoku by se takto nemohlo projevit. Ethylenglykol se
vždy musí při použití ředit vodou nejen kvůli zlepšení nemrznoucích vlastností, ale právě
kvůli zvýšení tepelné kapacity a vodivosti, kterou má voda jako běžně dostupná a bezpečná
kapalina nejlepší vůbec. Anorganické inhibitory (vyjma silikátů) nemohou nijak ovlivňovat
přestup tepla. V případě křemičitanů se toto eliminuje stabilizátory, jejichž obsah však nebyl
předmětem testu. A nakonec i fakt, že se silikáty znovu objevují (úmyslně) i v kapalině G13
dokládá, že jejich přítomnost nemá s přestupem tepla moc velkou souvislost. To, že do
kapaliny G12/G12+ nepatří, samozřejmě nikdo nezpochybňuje. Ovšem důvody proč se od
anorganických inhibitorů upustilo jsou hlavně ekologické, neboť dusitany, dusičnany, borax a
další jsou škodlivé pro člověka a fosfáty či sloučeniny molybdenu zase pro životní prostředí.
Přesto si bez jejich přítomnosti nelze některé chladicí kapaliny, určené zejména pro těžší
přeplňované naftové motory nákladních automobilů a autobusů, v dnešní době vůbec
představit.
Zde nemůže být o nějakém zhoršeném přestupu tepla ani řeč!
Je proto nesmyslem, že by kapaliny obsahující tyto látky nedokázaly ochránit chladicí systém
automobilu po dobu několika let.
NAŠE NEJZÁSADNĚJŠÍ VÝTKA KE ZVEŘEJNĚNÝM TESTŮM JE OVŠEM
NÁSLEDUJÍCÍ:
O kvalitě chladicích kapalin (mimo jejich nemrznoucích vlastností) by měly rozhodovat
zejména korozní testy na vybrané kovy, jež jsou definovány normou VW TL 744. Metodiky
těchto testů jsou popsány normami ASTM D 1384, ASTM D 4340 a dalšími.
Jenže tyto testy v testu nikdo neprovedl a nejsou zmíněny!
Testy korozní odolnosti jsou časově i finančně náročné a nelze je provést tzv. „na počkání“.
Např. „Test koroze u chladicí kapaliny motoru v skleněných pomůckách (laboratorní
sklo) dle ASTM D 1384“ trvá cca 3 týdny a stojí u oprávněné laboratoře zhruba 2000 EUR
za jednu zkoušku!
Naše společnost tyto zkoušky s dotčenými výrobky pravidelně podstupuje.
Vypracoval: Dvořáček Miroslav 26.11.2013
3
Výsledky poslední zkoušky korozní odolnosti dle ASTM D 1348 kapaliny Antifreeze D
z produkce AGRIMEX s.r.o.
požadavek
normy ASTM
D 1384
kov/váha
1
2
3
4
průměr
měření
hliník
1,8
1,6
1,0
2,0
1,6
< 10
mosaz
1,4
1,4
2,0
1,2
1,6
<6
měď
1,8
1,4
2,0
1,2
1,6
<6
železo
0,8
3,0
4,0
4,4
3,05
<6
ocel
1,6
1,6
1,4
0,6
1,3
<6
cínová pájka
5,6
5,6
5,8
6
5,75
< 10
Pozn.: údaj bez znaménka – úbytek hmotnosti, znaménko +…znamená nárůst hmotnosti
hodnoty jsou uvedeny v mg/destičku (typizovanou)
Nikdo tudíž nemá bez provedení těchto testů právo hodnotit dotčené produkty z
hlediska ochrany motoru proti korozi či dokonce ochrany těsnění pod hlavou!!
Kalorimetrem testované produkty také neprošly, takže ani subjektivní a nepodložené
hodnocení přestupu tepla nemá naprosto žádnou vypovídající hodnotu.
V testu není vůbec zmíněna zkouška, která je velmi důležitá s ohledem na přenos tepla, a to
zkouška pěnivosti kapaliny. Pokud se totiž při provozu tvoří v chladicí kapalině pěna,
zásadně se snižuje přestup a přenos tepla a tím účinnost celého chladicího systému.
Důležitým parametrem kvality chladicí kapaliny je také tzv. freezing point, tedy stanovení
bodu tuhnutí dle ASTM D 1177. Tato zkouška v testu také nebyla provedena. Vypovídala by
např. o vyšším obsahu vody v koncentrátu chladicí kapaliny než udává norma TL 774 a tedy
o jistém „šizení“ zákazníka.
Porovnávání ceny různých produktů, nakoupených náhodně na různých místech a v různou
dobu nemá absolutně žádnou vypovídající hodnotu. Stojí snad např. 100 g konkrétní čokolády
od konkrétního výrobce stejně ve vesnickém maloobchodě, v hypermarketu nadnárodní
společnosti v příměstské obchodní zóně či na čerpací stanici u dálnice stejné peníze?
Jistě ne! V testu jsou navíc porovnávány výrobky, které nejsou stejné.
Nezpochybňujeme, že některé produkty svými parametry nesplňují to, co by dle odkazu na
příslušnou normu měly splňovat. Nelze je však paušálně odsoudit jako nepoužitelné z důvodů
svérázného a tendenčně zaměřeného výkladu některých fyzikálně-chemických pojmů.
Vypracoval: Dvořáček Miroslav 26.11.2013