anot FI
Transkript
Anotace úloh LC předmětu Fyzika I. Bc. studia FMMI 0. Měření tuhosti elastického oscilátoru (statickou a dynamickou metodou) Měříme frontálně koeficient tuhosti elastického oscilátoru (závaží na pružině) dvěma metodami, staticky pomocí prodloužení pružiny při zatížení závažím a dynamicky pomocí kmitů závaží na pružině. Vycházíme z deformačního Hookova zákona, tíhy a z doby kmitu elastického oscilátoru. Součástí úlohy je seznámení se s průpravnými dílčími přímými měřeními hmotnosti, délky, objemu a času. Výsledky obou měření komparujeme. 1. Měření modulu pružnosti v tahu z doby kmitu tyče Měříme materiálovou konstantu Youngův modul pružnosti v tahu tyče ze známého kovu, a to dynamickou metodou. Vycházíme z Hookova zákona, kvadratického momentu průřezu tyče, z doby kmitu nezatížené tyče a z doby kmitu tyče zatížené na kmitajícím konci přídavným závažím o známé hmotnosti. Měření provádíme tak, že změříme geometrické rozměry tyče a obě doby kmitu postupnou metodou měření času. Výsledek nepřímého měření srovnáme s tabelovanou hodnotou. 2. Měření momentu setrvačnosti (z pohybové rovnice setrvačníku na hřídeli) Srovnáváme obecnou pohybovou rovnici pro rotační pohyb tuhého tělesa kolem pevné osy a rovnici pro moment síly působící na setrvačník v důsledku tahové síly zátěže. Setrvačník, jehož moment setrvačnosti měříme, je kruhová deska otáčející se na hřídeli v ložisku. Rotace desky ve svislé rovině je způsobena tíhovými silami různých závaží o známých hmotnostech, která jsou zavěšena na niti navinuté na hřídeli. Provádíme opakovaně měření času každého závaží vypuštěného z klidu po známé dráze. Výsledek nepřímého měření (pro zvolené závaží) srovnáme s výsledkem grafickým (pro závaží o různých hmotnostech). 3. Měření tíhového zrychlení (volným pádem a kmity matematického kyvadla) a) Těleso je při volném pádu v homogenním tíhovém poli Země a v blízkosti povrchu Země urychlováno konstantním tíhovým zrychlením. Pro kovovou kuličku, to je těleso o relativně malém objemu a relativně velké hustotě (se zanedbáním odporové síly prostředí) můžeme předpokládat, že jím uražená dráha roste kvadraticky s časem. Z měření vzdálenosti kuličky a dna misky padostroje a z měření času volného pádu (elektronicky pomocí čidla tlaku při dopadu na dno misky a řídící jednotky) můžeme nepřímo určit hodnotu tíhového zrychlení. Výsledek nepřímého měření pak srovnáme s tabelovanou hodnotou. b) Matematické kyvadlo přibližně realizujeme jako malou kovovou kuličku zavěšenou na tenké niti. Vychýlíme-li kuličku z rovnovážné polohy, rozloží se její tíha ve dvě složky, složku tahovou a složku pohybovou. Při harmonickém pohybu je úhel vychýlení kuličky dostatečně malý, a proto lze přibližně uvažovat, že se části kruhového oblouku blíží úsečce. Pomocí obou složek lze určit vztah pro periodu kmitu. Zanedbáme-li odpor prostředí (vzduchu), malou odchylku momentu setrvačnosti, ztráty třením závěsu, pak můžeme vyjádřit tíhové zrychlení ze vztahu pro periodu harmonického kmitavého pohybu, tj. z délky závěsu a z doby kyvu. Dobu kyvu měříme elektronicky pomocí průchodu světelnou závorou řídící jednotky. Výsledek nepřímého měření srovnáme s tabelovanou hodnotou. 4. Měření povrchového napětí (z výstupu kapaliny v kapiláře) Laplaceův vztah pro kapilární tlak pod zakřiveným povrchem kapaliny srovnáváme s hydrostatickým tlakem sloupce kapaliny v kapiláře. Měření opakujeme s kapilárami různých poloměrů a s různými známými kapalinami za různých teplot. Výsledky nepřímých měření srovnáváme s tabelovanými hodnotami. 5. Měření dynamické viskozity oleje (Stokesovým viskozimetrem) Stokesův viskozimetr je tzv. tělískový viskozimetr. Dynamická viskozita se v něm určuje z rychlosti pádu kuličky ve známé viskózní kapalině - glycerinu. Na padající kuličku, jejíž hmotnost a poloměr změříme, působí v kapalině (o změřené hustotě) současně tři síly. Tíha, vztlaková síla působící v opačném směru a Stokesova síla odporu prostředí. Síla odporu prostředí jako síla rostoucí s rychlostí pohybu kuličky způsobuje, že se uvažované tři síly začnou s časem asymptoticky vyrovnávat. Rychlost kuličky přibližně rovnoměrného přímočarého pohybu určíme z opakovaných měření dráhy a času v odměrném válci. Výsledek nepřímého měření srovnáme s tabelovanou hodnotou. 6. Měření adiabatického exponentu vzduchu (metodou Clément-Desormesovou) K určení Poissonovy konstanty (adiabatického koeficientu) volíme Clément-Dessormesovu metodu. V nádobě se vzduchem určíme tlak jak při adiabatické kompresi, tak při adiabatické expanzi. Pomocí vztahů pro hydrostatický tlak sloupce kapaliny, Poissonovy rovnice adiabatického děje a Boyle-Mariottovy rovnice izotermického děje odvodíme dva vztahy pro adiabatický exponent (přesný a přibližný). Oba výsledky nepřímých měření srovnáme s tabelovanou hodnotou. 7. Měření rychlosti zvuku ve vzduchu (pomocí Lissajoussových obrazců) Zvuk známé frekvence generuje RLC tónový generátor. Část signálu generátoru přivedeme na X svorky osciloskopu a druhou část převedeme reproduktorem na zvuk šířící se prostředím (vzduchem) měřené délky mezi pevným reproduktorem a posunovatelným mikrofonem. Zvuk je převeden mikrofonem zpět na elektromagnetické vlnění a to je přivedeno na Y svorky osciloskopu. Na monitoru vidíme superpozici obou kolmých kmitů, to je typické Lissajoussovy obrazce. Fázový rozdíl mezi napětími na svorkách osciloskopu se mění v závislosti na vzdálenosti mikrofonu a reproduktoru. Je-li tato vzdálenost přesně rovna celočíselnému násobku vlnových délek zvuku, jsou napětí na obou svorkách osciloskopu právě ve fázi (obrazec zdegeneruje v úsečku). Při dosažení dvou po sobě následujících obrazců pro nulový fázový posuv odečteme délku prostředí jako půlvlnu. Měření opakujeme při nastavení různých frekvencí generátoru. Výsledek nepřímého měření srovnáme s výsledkem podle vztahu pro rychlost šíření zvuku ve vzduchu pomocí známé teploty vzduchu v laboratoři. 8. Měření měrné tepelné kapacity pevné látky (kalorimetrem) Teplo dodané (odebrané) tuhému (kapalinovému) tělesu způsobí změnu jeho teploty podle fyzikálního vztahu tepla přijatého (odevzdaného) tělesem v závislosti na hmotnosti tělesa, měrné tepelné kapacitě materiálu tělesa a na rozdílu teplot (původní teploty a teploty změřené na konci děje). Pokud zahřáté těleso o známé hmotnosti a teplotě vložíme do kalorimetrické nádoby se studenou vodou známé hmotnosti, celý systém se po určité době ustálí na konstantní teplotě. Kalorimetrická rovnice pak v souladu se zákonem zachování energie umožní výpočet měrné tepelné kapacity tělesa známého materiálu. Výpočet nepřímého měření srovnáme s tabelovanou hodnotou. 9. Měření součinitele smykového tření (tribometrem) Laboratorní úloha je obecně věnována studiu vlastností tření a měření třecích sil v mechanice. Konkrétním cílem práce je určení koeficientu smykového tření kovového kvádru na dřevěné podložce. Měření je realizováno dvěma nejjednoduššími metodami. První metoda měření je provedena na improvizovaném sklonném tribometru, druhá na vodorovném tribometru (na tomtéž sklonném tribometru, jehož elevační úhel je nulový) pomocí siloměru. Výsledky obou měření jsou srovnány s tabelovanou hodnotou.
Podobné dokumenty
(Ústav technologie) - Hodnocení přilnavosti a Tribologická anlýza
Normálové zatížení je vyvíjeno pákovým mechanismem paralelogramu. Velikost normálového
zatížení lze libovolně měnit v rozsahu 0 – 250N. Pohyblivý člen zde reprezentuje deska upnutá ve
valivě uložen...
vyjádření společnosti agrimex k článku „téma – test chladících
současně není v zásadě možné hodnotit antikorozní vlastnosti chladicích kapalin, vyráběných
na bázi OAT, parametrem rezervní alkality, neboť inhibitory koroze na bázi OAT mají odlišné
chemicko fyzi...
Katalog dvířek na HUP DCK Holoubkov
zcela recyklovatelné. Výrobky vyhovují zkoušce žhavou smyčkou 960 oC dle ČSN EN 60695–2–11, odolávají tepelnému zatížení
teplotou 140 oC dle ISO 360/B nebo trvalému tepelnému zatížení 115 oC dle IE...
Technologie GNSS - doc. Ing. Hana Staňková, Ph.D.
Poloha bodu se určuje vzhledem k referenčnímu bodu,
jehož geocentrické souřadnice jsou známy, nebo může být
součástí komerčně provozované sítě referenčních stanic
(např. síť CZEPOS).
Je třeba uskut...
Mobilgear SHC rada new
výrobkům vynikající výkonnost i v náročných provozních podmínkách za vysokých i nízkých teplot. Bezparafínový
charakter PAO základových olejů dále zlepšuje výkonnost za nízkých teplot. Oleje vykazu...
Úkoly 1 Teorie - Praktikum.Brejlovec.net
Přesný princip kuličkového viskozimetru je opět popsán v [1]. Slouží k určení dynamické viskozity newtonovských kapalin. Je založen na měření rychlosti v kuličky
jenž ustáleně padá měřenou kapalino...