106 směr Evropa - Nature in Picture

směr Evropa
106
belgie • Text a foto: Markéta a Michael Foktovi
Lidé a Země www.lideazeme.cz
Město, kde mají
labutě za trest
Belgické Bruggy, kterým nikdo neřekne jinak než „město
zamilovaných“, jsou plné superlativů a romantických
symbolů. Jedním z nich jsou labutě. Tyto majestátní ptáky
s dlouhými krky tu mají ale díky staré legendě za trest.
Málokdo však dnes ví, že za bohatstvím i pádem bývalého
námořního přístavu stojí obyčejné bláto.
www.lideazeme.cz
Lidé a Země
107
směr Evropa
Dokud slaný živel nezanesl bahnem a pískem kanál Zwin, měly Bruggy
přímý přístup k moři. A také ho pilně využívaly. Po celá staletí představovaly
jednu z nejdůležitějších obchodních bran do Evropy. Obchodníci ze všech
koutů kontinentu i z Anglie tu prodávali proslulou skotskou vlnu, vlámské
sukno, a když sem kolem evropských břehů dorazili janovští kupci, dokonce
i vzácné koření z Východu. Oceánu
se však navěky vzdorovat nedá.
Dnes leží bývalý přístav asi patnáct
Čluny, které křižují vodu, ale většinou
kilometrů ve vnitrozemí.
přepravují poněkud živější náklad – turisty cvakající spouštěmi fotoaparátů.
Voda však v Bruggách koluje doposud.
Je ale sladká a do města ji přivádí řeka
Reye. Dávní stavitelé rozvedli její vody
do soustavy desítek kilometrů kanálů tvořících rušné dopravní tepny města. Celé
historické centrum je vlastně velkým ostrovem, protože ho vodní cesty obklopují
kolem dokola. Po vodě se dalo zboží dokonce vozit až do velké tržnice na hlavním náměstí Groete Markt, kde ho kupci
rovnou pod střechou prodávali. Velké lodi
už do Brugg nevplouvají a místo tržnice
se tyčí správní budova Provinciaal Hof,
kanály však neosiřely ani dnes.
Svatební město
Bruggy patří k nejromantičtějším městům Evropy a mnoho Belgičanů si pro svůj svatební den volí právě toto místo. Jeho historické centrum patří na Seznam světového
dědictví UNESCO a pyšní se i nejedním unikátem.
Ze zadní strany muzea Gruuthuse naleznete pravděpodobně nejmenší gotické okénko starého kontinentu.
Ve středověkém městě objevíte i stopy jednoho z českých zemských patronů – svatého Jana Nepomuckého.
Podle něj je pojmenovaný i most nad nejpůvabnějším
průplavem Brugg – Sint Jans Nepomucenusbrug. Zpět
do centra se dostanete jednoduše ulicí Wollestraat.
Jeden z nejstarších charitativních počinů je zaznamenán právě v Bruggách. Ve 13. století zde mezi lidmi
panovaly propastné majetkové rozdíly. Na náklady
bohatých rodin a cechů se proto chudým a nemocným
obyvatelům města stavěly takzvané „Boží domy“.
Jelikož bylo na průčelí domu vždy vytesáno jméno
zakladatele, je těžké z pohledu dnešních podnikatelů
usuzovat, zda se jednalo spíše o dobrý marketingový
tah, nebo o projev milosrdenství.
108
Lidé a Země www.lideazeme.cz
Teprve od vody totiž lze naplno ocenit
nádhernou architekturu města, jehož mosty se pyšní oblouky sklenutými z cihel.
Načervenalé kvádry pálené hlíny jsou
také důkazem, že je možné vystavět div
světa, nebo alespoň Evropy, hezky kousek po kousku. Cihlová věž kostela Panny
Marie, vlámsky Onze
Lieve Vrouwekerk, je se
svou výškou sto dvaceti
www.lideazeme.cz
dvou metrů nejvyšší cihlovou stavbou
starého kontinentu. A také druhou nejvyšší věží v celé Belgii. Proslulá katedrála v Antverpách ji totiž poráží o jeden
jediný metr výšky.
Po vodě se dá doplout až k místnímu
„jezeru lásky“ neboli Minnewater. Dnes
Úpadek města kdysi způsobil, že se zde téměř nestavěly nové
budovy. Díky tomu mají Bruggy skvěle zachovalé historické jádro.
Lidé a Země
109
směr Evropa
ho vyhledávají zamilovaní
kvůli krásné atmosféře, jeho původ je však mnohem
prostší. Právě tudy vtékala
řeka Reye do města, než
ji ruce dávných stavitelů
donutily rozběhnout se do sítě kanálů.
Jezero sloužilo jako zásobárna vody,
aby hladina v kanálech pokud možno
nekolísala.
Na jezeře vždycky najdete několik
desítek labutí. Podle legendy je musejí Bruggští chovat navěky, protože
kdysi popravili správce města Pietera
Lanchalse. Jeho jméno znamená v překladu „Dlouhokrký“ a v erbu měl labuť, především však patřil ke dvoru Maxmiliána
Rakouského. Právě rozlícený panovník
prý tuto povinnost občanům Brugg nařídil. Elegantní ptáci si evidentně vzali podivný příkaz k srdci více než lidé, protože
v Benátkách severu, jak se Bruggám často
říká, dobrovolně zůstávají po celá staletí.
Po vodě se dá
doplout až k „jezeru
lásky“ neboli
Minnewater.
Bruggy jsou plné obchůdků s čokoládovými pcohoutkami
a pralinkami s nejrůznějšími náplněmi.
110
Lidé a Země Chudobou k bohatství
Tento slogan by se v dnešní době krize asi
hodil na mnohá místa Evropy, v Bruggách
se ale něco takového skutečně povedlo.
Dlužno však říct, že za to nemohli rozhazovační politici ani uvědomělí občané.
V pozadí velké proměny nestojí nic menšího než Severní moře. Právě ono zaneslo
bahnem kanál, který prosperující obchodní středisko pojil s otevřenými vodami
oceánu i bohatstvím obchodních flotil.
Kdysi nejbohatší přístav široko daleko se
postupem času změnil v nejchudší město
Belgie, zatímco hodnost obchodní metropole převzaly nedaleké Antverpy.
Všechno zlé je pro něco dobré, ačkoli
by se to občanům Brugg během posledních čtyř staletí asi vysvětlovalo poměrně
těžko. Úbytek peněz a prosperity znamenal, že se ve městě téměř nestavěly nové
budovy. V uličkách centra tak dnes panuje atmosféra jako ve středověku, rušená
snad jen auty. Neuvěřitelně zachovalé historické centrum, které při
pohledu z výšky visí jako
drahokam na třpytivém
www.lideazeme.cz
Kdysi se po vodě vozilo zboží,
dnes řeku křižují čluny s turisty.
náhrdelníku tvořeném řekou Reye, se
stalo devízou, která nestárne. Lidé, jimž
vzalo moře obživu, dnes profitují z jiného
přílivu: přívalu turistů, kterých se tu ročně vystřídá více než tři miliony.
Sladké tajemství Brugg
Obchod v Bruggách kvetl snad už v dobách, kdy tady přistávali Vikingové.
Právě oni dali budoucímu městu jméno
Bryggja, což v jejich severském jazyce
znamenalo něco jako „místo pro přistání“. Přístav vzkvétal tak závratně, že
se zde začali v domě bohaté patricijské
rodiny Van der Beurse pravidelně scházet s místními obchodníky italští kupci.
Vznikla tak první mezinárodní směnárna na světě. Jestli vám příjmení starého
vlámského kupce něco připomíná, jste
na správné stopě. Od jména jeho majitele je odvozován název dnes celosvětově
zažitého pojmu „burza“.
Velké obchody se sice z Brugg postupně přesunuly jinam, i dnes tu však
vznikají malá dílka připomínající drahé
kameny. Většinou však moc dlouho nevydrží. Během několika dní končí v žaludcích
milovníků sladkostí. Místní pralinky v sobě
ukrývají pevné i tekuté náplně nejrůznějších druhů. Oříšky či ovocný krém však
patrně začínají vycházet z módy. Alespoň
www.lideazeme.cz
v provoněné manufaktuře, kterou provozuje Dominique Persoone. „Vždycky mě
bavilo lidi kolem sebe tak trochu šokovat.
Vymýšlet nové kombinace chutí a ukrývat
v pralinkách věci,
které by v čokoláInzerce A111000000
dě hledal jen málokdo,“ vysvětluje
s úsměvem. „Ačkoli
se to na první pohled nezdá, je možné k výrobě pralinek
přistupovat vědecky,“ pokračuje. Při
svých kulinářských
pokusech se spojil
s odborníky zkoumajícími, jak molekuly různých chutí
vnímá lidský jazyk.
Společně zjistili, že
se k sobě hodí třeba
molekuly čokolády
a ústřic – a nová
kombinace byla
na světě. „Vyvinuli
jsme také svítící
pralinky, které v sobě měly světélkující
látku podobnou té
u světlušek.“
Lidé a Země
111